STAVBY FOTOVOLTAICKÝCH ZAŘÍZENÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI
Obnovitelné zdroje jsou vedle úspor energie jedinými v současné době dostupnými nevyčerpatelnými energetickými zdroji. Přispívají k energetické nezávislosti státu, ale i regionu a umožňují decentralizaci energetických zdrojů. Spotřeba elektrické energie neustále narůstá. Například v roce 1993 byla spotřeba v ČR 48 tis. GWh a v roce 2007 již 72 tis GWh. Z toho činí produkce uhlí 62 %, jádro 31 % a jen 5 % je zatím z OZE, přičemž ale 3,6 % tvoří vodní elektrárny. Česká republika má do roku 2010 dosáhnout 8 % podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, do roku 2020 pak celých 13 %! Obnovitelnými zdroji energie jsou podle - § 31 zákona č.456/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) - § 2 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, mezi něž patří i energie slunečního záření. Fotovoltaická elektrárna je zařízení pro přeměnu energie slunečních paprsků na elektřinu, které funguje na principu fotovoltaického jevu (částice světla – fotony dopadají na solární článek a svou energií z něho „vyráží“ elektrony). Solární články jsou propojeny do fotovoltaických panelů, které jsou pro dosažení požadovaného napětí a proudu následně spojovány do řad a případně polí. Panely mohou být umístěny na pozemku nebo na budovách. Fotovoltaická elektrárna může vyrobenou elektřinu dodávat rovnou do distribuční nebo přenosové sítě, nebo lze vyrobenou elektrickou energii využívat pro pokrytí energetické potřeby objektu, na kterém jsou panely instalovány, a případné přebytky dodávat do sítě. Výkupní cena energie z OZE je prozatím nastavena tak, aby investorovi po dobu 15 ti let garantovala její konstantní výši a návratnost investic za cca 8let. Sluneční energii v našich podmínkách je možné využívat zejména k výrobě tepla, ohřevu vody, k dotápění či vytápění objektů. Hlavním využitím je její přeměna na elektrickou energii fotovoltaickými články. Nejsilnější sluneční záření je od dubna do října. V následujícím období se pak pohybuje pouze na 25 % letních hodnot. Průměrný dopad slunečního záření se pohybuje od 1050 kWh/rok (horské oblasti) až po 1250 kWh/rok (jižní Morava).
Zdroj: ČHMÚ
Na realizaci staveb a zařízení pro výrobu elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů je možné získat dotace z operačních programů. Například z OP Podnikání a inovace - výstavba a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické energie z obnovitelných zdrojů, z OP Životní prostředí – instalace obnovitelných zdrojů pro vytápění a solární systémy. Aby bylo možno využít obnovitelných zdrojů z fotovoltaických elektráren k výrobě elektrické energie, je třeba zrealizovat stavby a zařízení, které to umožňují. Pro zabezpečení realizace těchto staveb je kromě nezbytných finančních zdrojů a příslušných technických kapacit nutná také znalost a respektování příslušných právních norem vztahujících se k výše uvedené problematice. Informovaní investoři se při přípravě, vlastní realizaci a provozu těchto zařízení, mohou vyvarovat pochybení, čímž předejdou případným ztrátám z oportunitních nákladů vzniklých např. nezískáním dotace nebo opožděním realizace akce. To může být způsobeno opožděným získáním příslušných povolení pro realizaci staveb, či ztrátám, které vzniknou díky sankcím uloženým za porušení zákona v souvislosti s výstavbou a provozováním těchto staveb. Základní požadavky na umisťování fotovoltaických elektráren v území vycházejí z toho, že: - areál fotovoltaické elektrárny je plochou výrobního zařízení - provozně související vedení a stavby jsou technickou infrastrukturou - přístupové, resp. přípojné pozemní komunikace a s nimi související zařízení jsou dopravní infrastrukturou Rozhodování o využití území, umisťování staveb a povolování staveb a jejich změn je upraveno zák. č. 186/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (v textu dále s.z.) a podrobněji upraveno ve vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření a vyhl. č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Podle výše uvedených předpisů a metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj je možné stavbu fotovoltaické elektrárny umístit pouze na pozemku vymezeném v územně plánovací dokumentaci pouze pro tento účel, nebo na plochách určených pro výrobu a skladování, nebo v plochách technické infrastruktury a v plochách smíšených výrobních. Vhodnost využití těchto ploch a podmínky pro realizaci fotovoltaické elektrárny musí být posouzena v územním řízení. V případech, kdy tyto plochy nejsou vymezeny v územně plánovací dokumentaci obcí, nebo investorem uvažované pozemky nejsou v těchto vymezených plochách, je umístění fotovoltaické elektrárny možné pouze po změně územního plánu (proces změny trvá přibližně 1 rok). Pokud daná obec územní plán dosud nemá, lze zastavitelné území vymezit pouze během procesu pořizování územního plánu (pořízení obvykle trvá 1-2 roky). (Pozn.: Pokud fotovoltaická elektrárna je pouze doplňujícím zařízením jiné stavby, je možné ji umístit jako součást této stavby (podle podmínek stanovených v územně plánovací dokumentaci pro využití konkrétní plochy)
V Plzeňském kraji má v současné době schválenou či vydanou územně plánovací dokumentaci cca 300 obcí z celkového počtu 501 obcí (v některých případech však zatím tyto územní plány nepokrývají celé území obce). Informace o územně plánovací dokumentaci obcí lze získat buď v příslušné obci, nebo na úřadě územního plánování (obvykle odbor výstavby a územního plánování, ev. stavební úřad) v obci s rozšířenou působností (v Plzeňském kraji je těchto úřadů 15). Pro informaci o možnosti umístění stavby fotovoltaické elektrárny v obci, nebo na konkrétním pozemku může využít investor ustanovení §21 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – požádat úřad územního plánování nebo stavební úřad o územně plánovací informaci k jeho záměru. Při vymezování zastavitelných ploch v územních plánech, v územním a stavebním řízení spolupůsobí další správní orgány, jejichž stanoviska je nutní v řízení respektovat a dohodnout (např. posuzování vlivu na životní prostředí, ochrana přírody a krajiny, ochrana zemědělského a lesního půdního fondu, ochrana památek, ochrana zdraví, požární ochrana a další). V Plzeňském kraji není umisťování fotovoltaických elektráren zvlášť upraveno a lze je umisťovat pouze tam, kde to dovolí územně plánovací dokumentace. Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, které nabyly účinnosti 17. října 2008, stanovily hlavní cíle a požadavky územního plánování v Plzeňském kraji jak pro prostorové uspořádání, tak i pro vymezování nových ploch rozvojových území. Z těchto Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje se k vymezování ploch pro fotovoltaické elektrárny vztahují zejména požadavky: -
-
-
-
k vymezování nových rozvojových ploch na pozemcích, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, přistupovat až po využití vnitřních rezerv sídel, areálů „brownfields“ a intenzifikaci využití stávajících podnikatelských areálů k ochraně krajiny podporovat intenzifikaci využití zastavěných a zastavitelných ploch ochrany základní krajinné matrice, přirozených os a dominant krajiny chránit krajinné dominanty, veduty a ohraničující horizonty před změnami., které by jejich působení mohly poškodit vymezovat plochy pro výstavbu plošně rozsáhlých slunečních elektráren ve volné krajině pouze výjimečně, dbát především na otázky ochrany přírody a krajiny. Preferovat lokalizaci těchto elektráren na vhodných objektech (průmyslové a logistické areály) a v zastavěném území s nevhodným způsobem funkčního využití (brownfields) vymezovat nové rozvojové lokality výrobních a obslužných zařízení s plochou nad 30 ha lze v průmyslové zóně Bor-Vysočany, CTPark Bor, průmyslové zóně Jihozápad (Nýřany, Úherce), rozvojové zóně Litice-Radobyčice, Rokycany-Jih a mezinárodním letišti s komerční zónou Plzeň-Líně (vhodnost využití musí být prověřena územní studií rozvojové lokality nebo v územním řízení) vymezovat nové rozvojové lokality výrobních a obslužných zařízení s plochou do 30ti ha lze pouze v rozvojových oblastech, rozvojových územích a v k.ú. Střeble, Svatá Kateřina u Rozvadova, Čečkovice, Bor u Tachova, Vysočany u Boru, Mlýnec pod Přimdou, Lužná u Boru a Mýto.
-
na zbývajícím území Plzeňského kraje lze vymezovat nové rozvojové plochy pro výrobní a obslužná zařízení v rozsahu do 15 ha. (výše uvedené požadavky se vztahují i na navazující územně plánovací dokumentaci, u které bylo projednávání zadání ukončeno před nabytím účinnosti Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje).
Jedním z rozhodujících požadavků je ochrana zemědělského půdního fondu. Z hlediska legislativy, tedy zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se odnímá celá plocha pro fotovoltaickou elektrárnu (tedy vše uvnitř oplocení), a to dočasně na dobu životnosti článků (v současné době se zpravidla jedná o 25 let). Provedení skrývky ornice se ukládá pouze na plochách určených k vybudování přístupové komunikace a trafostanice, včetně manipulačních ploch. S ohledem na dočasnost stavby je nutno k žádosti o udělení souhlasu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu připojit jednoduchý plán rekultivace.
-
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu, příslušnými k udělení souhlasu s odnětím půdy jsou : do 1 ha obecní úřad s rozšířenou působností od 1 ha do 10 ha krajský úřad nad 10 ha ministerstvo životního prostředí
Bez ohledu na výměru půdy se žádost o udělení souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu podává vždy u pověřeného obecního úřadu, který ji opatří stanoviskem a postoupí k dalšímu řízení.
Za odnětí půdy se vyměřuje odvod finančních prostředků (zpravidla po nabytí právní moci stavebního povolení). Rozhodnutí o povinnosti zaplatit vydává z moci úřední podle správního řádu pověřený obecní úřad.
Vymezování ploch pro umístění fotovoltaických elektráren se v rámci Plzeňského kraje z hlediska požadavků ochrany zemědělského půdního fondu řídí po dohodě s Ministerstvem životního prostředí následujícími zásadami: - nesmí se jednat o nejkvalitnější zemědělské půdy, tedy půdy zařazené v I. a II. třídě ochrany - plocha musí co nejtěsněji navazovat na zastavěné území - výměra lokality pro vybudování FVE by neměla přesahovat plochu cca 3 ha, přičemž je třeba respektovat zásady organizace zemědělského půdního fondu (nesmí vznikat pozemky nepřístupné či jinak tvarově nevhodné pro zemědělskou výrobu)
Územně plánovací dokumentace obcí (územní plány, regulační plány) – umístění fotovoltaické elektrárny je možné pouze na plochách a pozemcích vymezených s funkcí ploch -výroby a skladování -smíšených výrobních -technické infrastruktury a případně účelově vymezených ploch pro fotovoltaické elektrárny
V případě, že záměrem investora je realizovat fotovoltaickou elektrárnu na jiných plochách, je nutné tyto plochy vymezit ve změně územního plánu (vyžaduje souhlasné projednání s dotčenými orgány)
Doporučený postup pro investora fotovoltaické elektrárny
Záměr investora
žádost o územně plánovací informaci (§21 s.z.) (úřad územního plánování nebo stavební úřad)
plocha je v územním plánu
územní rozhodnutí (stavební povolení)
plocha není v územním plánu
návrh na pořízení územního plánu nebo jeho změny (§46 s.z.) (rozhoduje zastupitelstvo obce) zadání územního plánu (úřad územního plánování) návrh územního plánu (projektant) vydání územního plánu (obec ve spolupráci s úřadem územního plánování ) územní rozhodnutí (stavební povolení)
Výběr souvisejících předpisů a metodických návodů: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na využívání území Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Zákon č. 133/1995 Sb., o požární ochraně Stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných obnovitelných zdrojů (metodický pokyn MMR)
Přílohy: Obce Plzeňského kraje se schválenou a vydanou územně plánovací dokumentací Omezení rozsahu rozvojových území vyplývajících ze Zásad územního rozvoje PK Působnost stavebních úřadů v Plzeňském kraji
