„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Dělnická
Určeno pro
6. – 7. třídy ZŠ
Sekce
základní / zvýšený zájem
Předmět
Přírodopis
Téma / kapitola
Jednobuněčné rostliny
Zpracoval
Mgr. Lenka Grygová ( tým 3)
Obsah: 1
CHARAKTERISTIKA JEDNOBUNĚČNÝCH ROSTLIN................................................................3
2
SINICE ....................................................................................................................................................6
3
BIČÍKOVCI ............................................................................................................................................8
4
JEDNOBUNĚČNÉ ZELENÉ ŘASY ..................................................................................................11
5
ROZSIVKY ...........................................................................................................................................13
6
ČÁST PRO ZÁJEMCE - TEST ..........................................................................................................15
7
PŘEHLED LITERATURY .................................................................................................................16
2
1 Charakteristika jednobuněčných rostlin V této kapitole se dozvíte: •
co je to stélka
•
co jsou nižší rostliny
•
z čeho je tvořeno tělo jednobuněčných řas
•
co najdeme v těle těchto rostlin
•
které důležité děje se odehrávají v jejich tělech
Budete schopni: •
pojmenovat jednotlivé části buňky a vysvětlit, jaký význam mají pro život rostliny
•
vysvětlit, čím se liší tělo nižší a vyšší rostliny
•
popsat dva důležité děje probíhající v tělech rostlin a vysvětlit rozdíl mezi nimi
•
vysvětlit, proč jsou zelené rostliny tak důležité pro život na naší planetě
Klíčová slova této kapitoly: Buňka, stélka, jednobuněčná rostlina, nižší rostliny, organely, fotosyntéza, dýchání, producent
1.1.1 Stélka Stélka je tělo každé rostliny, které není rozlišeno na hlavní rostlinné orgány (kořen, stonek, list). Má jednoduchou stavbu. Je tvořeno z buněk (základní stavební jednotka těla živých organismů). Skupina rostlin, jejichž tělo tvoří stélka, se nazývá nižší rostliny.
1.1.2 Jednobuněčné rostliny Tělo jednobuněčných rostlin tvoří zvláštní stélka, která je tvořenou pouze jednou buňkou. Je mikroskopické velikosti. Buňka musí zajistit všechny důležité životní činnosti sama. Proto v ní můžeme pozorovat různé struktury, většinu z nich nazýváme organely.
3
1.1.3 Stavba rostlinné buňky
Obr. 1: Rostlinná buňka Buňka je základní stavební součást každého rostlinného těla. Stavba buněk rostlin se může lišit v přítomnosti jednotlivých součástí, některé se ale nacházejí ve všech typech buněk. Důležité části buňky jsou: Buněčná stěna – chrání a ohraničuje buňku Cytoplazmatická membrána – tenká ochranná blanka na povrchu cytoplazmy Cytoplazma – želovitá hmota vyplňuje buňku a obklopuje organely Mitochondrie – různý počet od 1 až po tisíce, slouží k dýchání buňky Jádro – nese genetické informace o rostlině, slouží k jejich přenosu na potomky, řídí buňku Chloroplasty – polštářky naplněné zeleným barvivem chlorofylem (nebo jinými barvivy), slouží k produkci fotosyntézy
4
Vakuola – ohraničená dutina, která obsahuje roztoky látek, uložené zásoby Ribozómy – tělíska podílející se na výrobě bílkovin, hrají roli při zdvojování jádra při rozmnožování Další organely uvedené v obrázku plní různé funkce v životě buňky. Některé jednobuněčné řasy mají částečně vlastnosti podobné také živočichům, proto mají pohybové ústrojí – bičíky a jiné organely.
1.1.4 Fotosytéza a dýchání Fotosyntéza je složitý děj, který probíhá pouze v zelených rostlinách. Při něm je pohlcován ze vzduchu oxid uhličitý a za přítomnosti slunečního záření jsou vyráběny organické látky (cukr) a kyslík. Odehrává se v chloroplastech. Je velmi důležitý, protože produkce kyslíku zajišťuje možnost dýchání ostatním organismům. Vyráběné organické látky se uskladňují v rostlinách samotných a jsou připraveny jako potrava pro organismy, které se jimi živí. Světelná energie se přeměňuje na chemickou energii v organických látkách. Dýchání je opakem fotosyntézy. Kyslík z ovzduší je pohlcování do buňky a uvolňuje energii z organických látek (cukr). Přitom vzniká zpět oxid uhličitý a voda. Probíhá v mitochondriích. Je to děj, který probíhá ve všech organismech. Organismy, které mají schopnost fotosyntézy, nazýváme producenti. Produkují kyslík a organické látky pro sebe i ostatní organismy.
Otázky Jak se jmenuje tělo rostliny, které není rozlišeno na hlavní rostlinné orgány? Čím jsou zvláštní z hlediska životních činností jednobuněčné organismy? Která část těla jednobuněčné řasy nese genetické informace? Pomocí které části tato rostlina dýchá? Které 2 vrstvy ochraňují buňku? Ve kterých organelách probíhá fotosyntéza a co se při ní vytváří pro ostatní organismy? Který děj je opakem fotosyntézy a co se při něm děje v těle rostliny? Koho nazýváme producentem?
5
Úkol Cíl: Pozoruj jednobuněčnou zelenou řasu zrněnku obecnou. Vyrob mikroskopický preparát, pozoruj a nakresli. Popiš stavbu buňky (buněčná stěna, buněčná membrána, cytoplazma, jádro, chloroplast). Zrněnku najdeš jako zelené povlaky na kamenech, na kůře stromů. Pomůcky: mikroskop, potřeby k mikroskopování
Shrnutí kapitoly Jednobuněčná řasa je tvořena pouze jednou buňkou. Její nerozlišené tělo se jmenuje stélka. Buňka plní všechny životní funkce. Je tvořena mnoha součástmi. Důležité děje probíhající v této řase jsou fotosyntéza a dýchání.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5h + 1 h (teorie + řešení úloh)
2 Sinice V této kapitole se dozvíte: •
čím se liší sinice od řas
•
jaký mají význam pro člověka a v přírodě
Budete schopni: •
vysvětlit, v čem spočívá nebezpečí sinic pro člověka a jak se před nimi bránit
Klíčová slova této kapitoly: Plankton, sinice, neohraničené jádro
2.1.1 Stavba těla, výskyt, význam Sinice jsou jednobuněčné rostliny podobné řasám. Žijí spolu s nimi ve stojaté vodě, sladké i slané. Pro jejich růst a množení je nutné teplo. Od řas se odlišují tím, že v buňkách nemají ohraničené jádro, jejich jádro je rozptýleno v cytoplazmě. Vakuoly mají naplněny dusíkem, proto plavou na hladině. Chloroplasty obsahují kromě chlorofylu také modrozelené barvivo. Spolu s dalšími drobnými organismy tvoří vodní společenstvo zvané plankton. Jsou to producenti.
6
Obr. 2: Sinice Pro člověka mohou být sinice škodlivé. V letním období se přemnožují v přírodních nádržích a při koupání dráždí pokožku, oči a sliznice v těle. Mohou způsobovat alergie. Proto se při jejich přemnožení nedoporučuje koupání v přírodních koupalištích. Pro vodní organismy jsou ale naopak užitečné, produkují vodní kyslík a jsou potravou těch, kteří se živí planktonem a řasami. Sinice tvoří také spolu s houbami zvláštní složité organismy lišejníky, žijí s nimi v symbióze (vztah dvou organismů, kdy mají se společného soužití oba prospěch).
Otázky Co je to plankton? Jaký má význam v přírodě? Hladiny rybníků a přehrad jsou v létě pokryty zelenomodrým povlakem. Budeš se v takové nádrži koupat? Proč? Proč nepatří sinice mezi řasy?
Shrnutí kapitoly Sinice se podobají řasám, mají jednodušší stavbu těla. Liší se modrozeleným zbarvením. Člověku mohou škodit, pro vodní organismy jsou užitečné.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5h (teorie + řešení úloh)
7
3 Bičíkovci V této kapitole se dozvíte: •
proč se jmenuje tato skupina řas právě takto
•
kde vlastně žijí
•
jaký zvláštní typ povrchu těla mají
•
čím se dále tyto řasy podobají spíše živočichům
•
že někteří z nich žijí v koloniích a co to vlastně je
•
proč i oni jsou tak důležití pro další organismy
Budete schopni: •
vysvětlit, co je a jak vypadá krásnoočko
•
říci, jaké další příbuzné má
•
popsat význam zástupců bičíkovců žijících u nás
Klíčová slova této kapitoly: Bičíkovci, krásnoočko, váleč, producent, konzument
3.1.1 Název skupiny Název bičíkovci je odvozen od pohybové organely. Mají jeden až dva bičíky, které umožňují organismu pohyb.
3.1.2 Stavba těla krásnoočka štíhlého
Obr. 3: Stavba těla krásnoočka štíhlého Krásnoočko štíhlé má povrch těla kryt zvláštním pružným buněčným povrchem zvaným pelikula, ne buněčnou stěnou. Změnou svého tvaru se dokáže protáhnout mezi překážkami. V přední části je vchlípenina s bičíkem, kterým se zavrtává do vody, tím
8
plave. Dalším znakem, že má hodně společného se živočichy, je červené tělisko (stigma) v přední části buňky. To slouží k vnímání světla a tmy. Krásnoočko se tak může orientovat směrem ke světlu při fotosyntéze. Vnímání světelných podnětů a reakce na ně (plavání) se nazývá dráždivost. Chloroplasty obsluhují zeleň listovou. Stažitelná vakuola umožňuje vylučování nepotřebné vody a látek z těla.
Obr. 4: Krásnoočko a
bičík
b
světločivná skvrna
(očko) Jestliže má dostatek světla, je producentem, když se však ocitne delší dobu ve tmě, stává se konzumentem. To znamená, že se začne živit jako živočich požíráním dalších organismů a neprobíhá v něm fotosyntéza. Rozmnožují se podélným dělením.
3.1.3 Váleč koulivý
Obr. 5: Váleč koulivý
9
Tato řasa je také součástí planktonu, jednotlivé řasy však nežijí odděleně, ale ve skupinách. Vytvářejí dutý kulovitý útvar zvaný kolonie, který chrání uvnitř mladé buňky a jejich kolonie. Vnější vrstva řas má vždy 2 bičíky, vnitřní buňky jsou bez bičíků.
Po
nahromadění dceřiných kolonií se mateřská kolonie rozpadá. Pohybuje se valivým pohybem na dně nádrže. Kolonie jsou velké až 1 mm. Je producentem.
3.1.4 Význam Krásnoočka se většinou vyskytují ve znečištěných vodách. Je součástí planktonu, tedy potrava vodních živočichů. Produkuje kyslík a organické látky. Váleč žije v čistých vodách, má podobný význam jako krásnoočko, navíc soužití buněk v kolonii má vědecký význam, naznačuje vývoj mnohobuněčných organismů.
Otázky K čemu používají tyto organismy bičík? Kterými dalšími částmi těla se krásnoočko podobá živočichům? Co dokazuje, že je krásnoočko převážně producentem? Jak se nazývá skupina jednobuněčných organismů, které žijí pohromadě? Jakou výhodu pro krásnoočko přináší pružný obal pelikula? Jakým neobvyklým způsobem se rozmnožuje váleč koulivý?
Úkol Cíl: Pomocí mikroskopu pozoruj stavbu těla krásnoočka. Vylovíš jej ze zahnívající louže, příkopu apod. Krásnoočko má některé další organely oproti ostatním řasám navíc. Můžeš také pozorovat, jak reaguje na krystalek kuchyňské soli a na chemickou změnu v prostředí. Během pozorování krásnooček můžeš nalézt i méně pohyblivé jedince ve stádiu kulovitého pouzdra - cysty (přetrvávají tak nepříznivé podmínky). Pomůcky: mikroskop, potřeby k mikroskopování
10
Shrnutí kapitoly Bičíkovci jsou skupinou řas s bičíky – pohybovým ústrojím. Jsou součástí planktonu. Produkují kyslík a organické látky. Krásnoočko má vlastnosti jak rostlin, tak živočichů. Krásnoočko se může vyživovat jako konzument. Váleč žije v kolonii.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1h + 1h hodiny (teorie + řešení úloh)
4 Zelené řasy V této kapitole se dozvíte: •
kde tyto organismy žijí
•
kteří jsou nejznámější zástupci těchto rostlin a jaký užitek z nich mohou mít lidé i ostatní organismy
Budete schopni: •
poznat podle obrázku nejznámější zástupce jednobuněčných řas
•
povědět spolužákům něco o životě, stavbě těla a významu jednobuněčných rostlin
Klíčová slova této kapitoly: Zrněnka, zelenivka, producent
4.1.1 Stavba těla, výskyt, význam, zástupci Zelené řasy žijí ve sladkých i slaných vodách a na vlhkých místech. Jednobuněčná řasa zrněnka obecná tvoří zelené povlaky na vlhké kůře stromů a kamenech. Podobá se krásnoočku, ale chybí jí bičíky, očko a vakuola. Má velký chloroplast a mnoho drobných mitochondrií. Snáší dobře období sucha, žije ve velkých koloniích.
11
Obr. 6: Zrněnka
Obr. 7: Zelenivka
Zelenivka je hojnou řasou ve vodě, nemá bičík a vznáší se. Rychle se rozmnožuje dělením. Vodní jednobuněčné řasy jsou významnými producenty kyslíku a organických látek. Člověk pěstuje řasy ke zkrmení hospodářskými zvířaty, v přímořských státech se řasy používají i k jídlu, dále se řasy využívají v kosmickém výzkumu, pro kosmetické účely, jako potravinové doplňky.
Otázky Patří zrněnka a zelenivka mezi bičíkovce? Proč? Kteří naši živočichové se řasami živí? Jakými neobvyklými způsoby se řasy využívají člověkem?
Shrnutí kapitoly Zelené řasy jsou producenti, významně ovlivňují množství kyslíku ve vodě. Žijí v mořích i sladké vodě. Jsou potravou vodních živočichů. Člověk je využívá několika způsoby. Mají jednoduchou stavbu těla.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 h (teorie + řešení úloh)
12
5 Rozsivky V této kapitole se dozvíte: •
proč jsou rozsivky nejzvláštnější skupina jednobuněčných řas
•
proč neumějí aktivně plavat ani se nevznášejí
•
že se z těchto rostlin dá vyrábět sklo
Budete schopni: •
vysvětlit, proč se jimi neživí žádné jiné organismy
Klíčová slova této kapitoly: Rozsivky, křemičitá schránka
5.1.1 Stavba těla, výskyt, význam, zástupci Rozsivky jsou neobvyklé řasy, které mají tělo skryto v dvoudílné křemičité schránce. Žijí hlavně na dně moří, kde se hromadí schránky uhynulých rozsivek, a tvoří horniny křemelinu a rozsivkovou zeminu. Schránka je buď centrická (kulatá) nebo dvoustranně souměrná. V buňkách je jádro a další organely jako u ostatních řas. Mají zelenou nebo hnědou barvu. Jsou producenti. Při rozmnožování se schránka podélně rozdělí na poloviny, společně s ní i buňka a druhá polovina schránky se znovu vytvoří. Dnes využíváme rozsivky při zkoumání minulosti Země – paleontologické výzkumy (zkameněliny), dříve se také z jejich těl tvořila ropa. Člověk těží horniny vzniklé z jejich schránek, ty pak využívá při výrobě skla, izolačních hmot a výbušniny dynamitu.
13
Otázky Čím je skupina rozsivek neobvyklá? Která hmota pocházející z moře je tvořena schránkami rozsivek? Který známý nerost schránky vlastně tvoří? Jak se z křemitého písku vyrábí sklo?
Úkol Cíl: Pokus se získat mořský písek a mikroskopuj ho. Pozoruješ v něm jen kamínky? Nebo úlomky schránek? Nakresli, co vidíš. Popřemýšlej, z čeho mořský písek z velké části vzniká. Svou teorii si ověř v encyklopedii nebo na internetu. Pomůcky: mikroskop, potřeby k mikroskopování
Shrnutí kapitoly Rozsivky mají křemité dvoudílné schránky. Hromadí se na dně moří i sladkovodních nádrží. Vyrábějí kyslík a organické látky. Horniny vzniklé ze schránek člověk využívá.
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5h + 1 h (teorie + řešení úloh)
14
Část pro zájemce
TEST – ŘASY (správná je vždy pouze jedna odpověď) 1. Tělo jednobuněčných řas může být tvořeno: a) pouze jednou buňkou b) pouze více buňkami c) jednou nebo více buňkami 2. Řasy řadíme v systému organismů mezi: a) houby b) nižší živočichy c) nižší rostliny d) bakterie 3. Mezi řasy, které vytvářejí kolonie (skupiny spojených buněk) patří: a) váleč b) povaleč c) kolonizátor 4. Řasy při své výživě uvolňují do vody: a) minerály b) kyslík c) zelené barvivo 5. Vytvoř správné dvojice: a) zrněnka b) krásnoočko I) Vytváří povlaky na kůře stromů. II) Má světločivnou skvrnu. 6. Řasou, která se pouze volně vznáší ve vodě, protože nemá bičík je: a) krásnoočko b) plovavka c) zelenivka 7. Buňky zelených řas vždy obsahují: a) chloroplast b) stélku c) bičík 8. Přechodnou formou mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy je: a) buněčný protektorát b) buněčná kolonie c) buněčné shromáždění 9. Zemí, která je známa zvyklostí používat řasy jako potravinu, je: a) Česko b) Německo c) Japonsko 10. Naprostá většina jednobuněčných řas nemění svůj tvar, protože mají: a) kolem sebe skořápku b) jiných starostí dost, než měnit svůj tvar c) chloroplast d) pevnou buněčnou stěnu
15
Přehled literatury Nakladatelství Fraus, Doplňkové materiály k učebnici Přírodopis 6 Nakladatelství Prodos, Jurčák J., Froněk J. a kol., Přírodopis 6 Nakladatelství Prodos, Jurčák J., Froněk J. a kol., Přírodopis 7 Internetová encyklopedie Wikipedie www.google.cz
Konec kapitoly
16