RODOKMEN RODINY KUBINZKY JOSEF KUBINZKY (1775 – 1836)
+
Theresie Epsteinová von Ankerberg (1784 – 1824) Karolina roz. Bellaková + Josef Dormitzer
Moritz Kubinzky (1809 – 30. 8. 1859)
Otilie Freund (*1820)
Friedrich Kubinzky + Aloisie Dormitzer (1814 – 1886) (*1841)
Wilhelm Kubinzky (1843 – 26. 8. 1907) (*1845) + Emil Kubinzky
Otto Kubinzky (*1851)
Richard Kubinzky (1855 - 1855)
Helene Kubinzky Eugen Kubinzky + Wilhemína Georgi Louis Kubinzky Magdalena Kubinzky Ludwig Kubinzky Franz Gerhard Kubinzky (*1868) (2.2.1870 – 6.3.1948) (9.10.1872 – 1924) (1884) (* 9.10.1872) (* 1887)
Friedrich Emil Kubinzky (19.5.1910 – 2002)
Marie Kubinzky, provdaná Fabry
Wilhelm vodvarzka –Kubinzky + (* 10.4.1901) V roce 1940 po sňatku s Clary Wilhelm Melzer
Fritz Emil Kubinzky
Alice Melzer
Wolf Dietr Melzer
-
Berounská textilka Friedricha Kubinzkého měla po přístavbách: 70.000 vřeten, 520 tkalcovských stavů, roční produkce - 1,5 mil. kg příze - 5,5 mil. m2 tkanin
-Počet
zaměstnanců vzrostl v roce 1893 na 887 osob, z toho 7 úředníků, 25 mistrů a dozorců. Pracoval zde největší počet dělníků ve městě, téměř dvě třetiny dělníků zde žijících. - nejvyšší měsíční mzdy za existenci textilky: - přadlák 30 - 32 zlatek - tkadlec 20 - 24 zlatek - ostatní dělníci 16 - 20 zlatek - učni, děti minimálně 10 zlatek
Špulbán - sukárna Veksl - výměnné kolečko Lágr - ložisko Slagstangle - prohozní hřídel Šporajzna - rozpinka Futýrko - obložení Caik - brdo Ponk - pracovní stůl Verkštat - dílna Špingle - vřeteno Kremple - mykací stroje Štreky - posukovací stroje Flajery - křídlovky Ringmašina - prsténcový stroj Špule - cívky Šajba - řemenice, kotouč Vele, velička - malá hřídel Bolen - čep, osička Flanšna - příruba
Paknšajba - tříčelisťové sklíčidlo k soustruhu Plánšajba - upínací deska Dorn - trn Ántrýb - pohon Pórek, bór, spirál - vrták Rajbálek - výstružník Švajsaparát - svářecí stroj Švajsovat - svářet Nuta - drážka Šlyc - výřez Šprincle - příčka, výztuha Valcajsn - válcované železo Vingl - úhelník U-ajsn, I-ajsn = U-železo, I-železo Besemer - plávková ocel Ángús - nálitek Ánsac - osazení Lochovat - děrovat Letlampa - pájecí lampa
„Berounská textilka, od roku 1958 závod 02 národního podniku Tiba Dvůr Králové nad Labem, se postupně přeorientovala od bavlněného zboží k výlněnému zpracování umělé stříže. Z příze vyráběla berounská tkalcovna dámské šatovky a dekorační látky; většinu polotovarů však dodávala jiným tkalcovnám, odkud byly po zpracování připraveny na export. Rozsah se oproti předválečnému stavu více než zdvojnásobil. Denně se zhotovilo 13 – 14 tisíc kg příze a kolem 46 tis. m tkanin.“ „Výrobní program TIBA, a. s. tvořil i v 90. létech 20. století bavlněné, viskózové a směsové příze, vyráběné bezvřetenovou a prstencovou technikou. Dále bavlněné, viskózové a směsové režné zboží ze skřipcové a tryskové techniky a člunkových stavů. Nosným programem byly potištěné i jednobarevné bavlněné a viskózové hotové tkaniny se širokým použitím na šaty, košile, halenky, pyžama, noční košile, zástěry, prádlo nebo dětské oblečení, dekorační, potahové a závěsové tkaniny, ložní soupravy, prostěradla a dětské lůžkoviny tištěné válcovým tiskem, na rotačních a plochých filmových tiskacích strojích a válcovým tiskem.“
Všeobecný úpadek textilního průmyslu po roce 1989 v České republice import levného textilu z Asie - nerespektování skutečných potřeb podniku i zaměstnanců ze strany vedení podniku, - výroba na nevyhovujícím - i 50 let starém nekvalitním sovětském a rumunském strojním vybavení - od roku 2004 postupné omezování provozů - výroba do roku 2007, vyhlášení konkurzu na jejího majitele. Jen za elektrickou energii podnik dlužil na začátku tisíciletí přes 100 milionů korun. Věřitelé po společnosti požadovali skoro 600 milionů korun. Mezi nimi byli i zaměstnanci, kterým Tiba na platech dlužila čtyřicet milionů korun.
Dnes vlastní areál společnost ESSALAR. Jejím cílem je postupná demolice všech budov textilního závodu a vybudování rozsáhlého urbanistického celku v čele s obchodním řetězcem Tesco, mj. rozsáhlých parkovacích stání, administrativních a bytových domů při zachování 40% zeleně.
[email protected]
