No title

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRASKAČKA

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

str.2 B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

str.2 C. KOPMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA KE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

str.3 D. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACEMI, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADNĚ ZDŮVODNĚNÍ , PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO

str.22 E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

str.22 F. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI

str.25 G. TABULKOVÁ ČÁST VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

str.25 H. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PRASKAČKA ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM ÚZEMNÍHO PLÁNU PRASKAČKA

str.26

Generální projektant:

Doprava: Voda, kanalizace: Elektrorozvody: Teplo, plyn: Zeměd. půd. fond:

Ing.arch. Pavel Kramář Pod Zahrady 1305, 50346 Třebechovice pod Orebem IČO 162 45 423 koncept převzatý od - Ing.arch. Tomáše Jiráska dopracoval Lesprojekt východní Čechy s.r.o. Ing. Miloš Burianec Ing.Bohuslav Kouba Ing. Macháček Jiří Vik Ing.Raková

Návrhové období:

do roku 2018

Zeleň,ÚSES:

1


ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRASKAČKA Pro obec Praskačku nebyla dosud vypracována žádná územně plánovací dokumentace.

A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Obec Praskačka je řešena v rámci Územního plánu velkého územního celku Hradeckopardubické sídelní regionální aglomerace, který byl schválen usnesením vlády ČSR č. 151 dne 18.5.1988. Dokument byl aktualizován 1. změnou a doplňkem závazné části ÚP VÚC SRA., která byla schválena nařízením vlády č. 64/1997 Sb. ze dne12.2.1997 a 2. změnou a doplňkem, který byl schválen 26.2.2001. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje se právě zpracovávají, ale nejsou schváleny. Řešené území leží v okrajové části rozvojové oblasti Hradec Králové/Pardubice, kde jedním ze stěžejních úkolů je průběh dálnice D11 a napojení na rychlostní komunikaci R35 směrem na Opatovice nad Labem. Územní plán je v souladu s politikou územního rozvoje ČR. Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ JE ÚZEMNÍM PLÁNEM RESPEKTOVÁNO: 1.Poloha obce je v dosahu Hradce Králové. 2.Prvky systému ekologické stability krajiny regionálního charakteru jsou převzaty a zaneseny. 3.Vedení sítí technické infrastruktury ( VTL plynovod, elektrorozvody VVN, rozvody vodovodu)

B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Zadání územního plánu bylo schváleno zastupitelstvem obce Praskačka dne 17. července 2007. Zde byly obsaženy pokyny pro zpracování návrhu územního plánu. V zadání bylo požadováno vypracování návrhu územního plánu bez konceptu. Nebyl uplatněn požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů pořizovaného územního plánu na životní prostředí. Zadání územního plánu je respektováno ve všech bodech: respektovat limity využití území rámcově byl respektován regionální biokoridor 1278 Pašát byly upřesněny plochy a koridory lokálního územního systému ekologické stability, upraveny trasy v kolizním střetu s dálnicí D11 požadavky na plošné a prostorové uspořádání území byly splněny, rozvojové plochy jsou soustředěny na okraji sídel v přímé návaznosti na současně zastavěné území, podnikatelské aktivity jsou soustředěny do stávajících areálů, pro sportovní aktivity byly vyčleněny větší plochy na okraji Praskačky a Sedlice, v administrativně přidružených sídlech je podporován zejména rozvoj obytné funkce koncepce uspořádání krajiny respektuje stávající vzrostlou zeleň, vodoteče a konfiguraci terénu, v rámci návrhu ÚSES byly doplněny biokoridory a biocentra novou výsadbou, podél vodotečí a komunikací jsou navrženy interakční prvky, kolem hřbitova v Sedlici je navržena izolační zeleň součástí tvorby krajiny je zároveň výsadba izolační zeleně podél dálnice D11 a na okrajích sídel v dopravní části je zhodnocen vliv uvažovaného zdvojkolejnění železniční tratě na dva přejezdy v Praskačce, v těchto místech jsou v rezervních plochách umístěny přeložky silnice a příslušné současně zastavěné plochy jsou zahrnuty do přestavbových ploch s funkcí veřejných prostor v energetické části je důraz kladen na plynový zdroj vytápění jako přednostního média

2


ve vodohospodářské části je respektována koncepce odkanalizování jednotlivých místních částí systémem oddílných kanalizací, odpadní vody splaškové z Praskačky a Vlčkovic budou čištěny na společné centrální ČOV umístěné ve Vlčkovicích, odkanalizování Sedlice, Krásnice a osady Žižkovce je řešeno nezávisle, ve všech místních částech je zajištěna možnost zásobování nemovitostí z veřejné vodovodní sítě, v osadě Žižkovec je nadále zachován způsob lokálních zdrojů. návrhem je zohledněna dosavadní založená koncepce sídel, v jádrovém území jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj objektů občanského vybavení v souvislosti s uvažovaným zdvojkolejněním železniční tratě ( rezerva přeložky silnice ) byly plochy související s podjezdem nebo přejezdem vymezeny jako veřejně prospěšné stavby - veřejné prostranství, dalšími plochami pro veřejně prospěšné stavby byly vymezeny plochy technické infrastruktury jako veřejně prospěšná opatření byly vyčleněny navrhované biokoridory a biocentra v území je respektováno ložisko nevyhrazených nerostů číslo 3004400 v Praskačce s povolenou těžbou štěrkopísku podle územního rozhodnutí, v územním plánu není počítáno s jeho dalším rozšiřováním mimo toto rozhodnutí pro utlumení negativních dopadů z provozu dálnice D11, která protíná celé správní území, je v plánu počítáno s výsadbou izolační zeleně podél dálničního tělesa a sídel změna využití pozemků větších než 0,5 ha, zahrnutá v územním plánu do zastavitelných ploch, je podmíněna zpracováním územní studie, která prověří kapacity území s napojením na technickou infrastrukturu

C. KOPMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA KE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.1. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE Koncepce rozvoje je řešena zejména s ohledem na vytvoření předpokladů pro zkvalitnění životních podmínek a podmínek pro rozvoj obce v souvislosti s jejím aktuálním vývojem. V souvislosti s dobrou dostupností krajského města Hradce Králové byly navrženy rozsáhlejší lokality jak pro bydlení, tak pro rozvoj podnikatelských a dalších souvisejících aktivit. V koncepci rozvoje byly zohledněny všechny omezující prvky, tzv. limity využití území, a prvky, které je nutno respektovat z hlediska ochrany přírodních, historických a urbanistických hodnot území. Cílem řešení územního plánu obce Praskačky je vytvoření optimální urbanistické koncepce v souladu s jeho současnými předpoklady a dalšími možnostmi rozvoje. Při jeho koncipování je dán důraz na: - účelné využití území, optimální zastoupení funkcí v území - odstranění funkčních a prostorových disproporcí - stabilizaci sociálního složení obyvatelstva, posílení ekonomické základny - ochranu urbanistických, architektonických a kulturních hodnot území, posílení identity občanů s bydlištěm - ochranu a zlepšení životního a krajinného prostředí, ochranu zemědělského půdního fondu Urbanistická koncepce obce vychází z celkové koncepce rozvoje orientované na dobrou dopravní dostupnost Hradce Králové. Dle aktuálních demografických ukazatelů dochází již nyní k postupnému nárůstu obyvatel obce a tento trend lze očekávat i v budoucnu. V místních částech obce byly vytipovány nové rozvojové lokality, které jsou navrženy v pokračování stávající zástavby. Navržené podnikatelské areály, resp. plochy výroby pak jsou situovány v návaznosti na fungující výrobní a podnikatelské areály. 3


Jižní a východní okraj řešeného území je ovlivněn vymezeným koridorem dálnice D11 a rychlostní komunikace R35, které jsou do územního plánu převzaty a mají nadregionální význam. C.2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Územní plán obce Praskačka je řešen v rozsahu administrativního území obce Praskačka. To zahrnuje katastrální území Praskačka, Sedlice a Vlčkovice, Krásnice s osadou Žižkovec.Obec Praskačka leží jihozápadně od Hradce Králové. Celým správním územím probíhá dálnice D11 z Prahy s odbočením na rychlostní komunikaci R35 v Sedlici. Díky svojí výhodné dopravní poloze má obec veškeré předpoklady pro další rozvoj. Z geomorfologického hlediska leží území obce v provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, v oblasti a celku Východočeská (Polabská) tabule, podcelku Chlumecká tabule a okrsku Urbanická brázda. Z hydrologického hlediska je v tomto prostoru dominantní potok Pašát, dále se zde nachází několik drobných toků lokálního významu, resp. melioračních svodnic. Z klimatického hlediska spadá řešené území do mírně teplé oblasti č. 2. C.3. DEMOGRAFIE K 31.prosinci 2006 žilo v obci 945 obyvatel. Celkový počet obyvatel regionu je z dlouhodobého hlediska velmi stabilní, vývoj jednotlivých sídel se však liší. Jak lze odhadnout na základě populačního vývoje, celkový počet obyvatel trvale bydlících by v nejbližších letech mohl narůstat. Nemalou měrou k tomu přispívá dostupnost dvou velkých měst Hradce Králové a Pardubic s velkou nabídkou pracovních příležitostí. Návrh počítá s vyváženým vývojem v této oblasti. Úkolem územního plánu je vytvořit podmínky pro stabilizaci počtu trvale bydlících obyvatel. Byly vytipovány vhodné plochy pro obytnou výstavbu, podnikatelské aktivity a další funkce související s rozvojem území. Stav domů, bytů a obyvatel podle lexikonu z roku 2005: Místní část: domy: byty: obyvatelstvo: 1.Krásnice 31 33 61 2.Praskačka 167 227 494 3.Sedlice 67 87 231 4.Vlčkovice 56 66 120 5.Žižkovec 10 10 8 Celkem: 331 423 914 V současné době je znát nárůst obyvatel. Důvodem je dostupnost města Hradce Králové, Pardubic a v neposlední řadě i výstavba dálnice D11. C.4. OBČANSKÁ VYBAVENOST V současné době obyvatelé obce Praskačky dojíždějí za vyšší občanskou vybaveností do Hradce Králové. Základní občanská vybavenost je zastoupena v Praskačce obecním úřadem, základní a mateřskou školou a sokolovnou. V Sedlici je objekt mateřské školy. Požadavek na umístění seniorského centra v Sedlici byl návrhem územního plánu splněn. C.5. KULTURNÍ, HISTORICKÉ A PŘÍRODNÍ HODNOTY V Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je zapsán jediný objekt Památník obětem 2.světové války – socha rudoarmějce v Praskačce. Ve správním území obce se však nacházejí některé cenné objekty, které lze označit za památky místního významu. Praskačka: Kostel N.Trojice a sv.Václava z r.1848 včetně prostoru bývalého hřbitova, Pomník vojínů z I.světové války, Pamětní deska B. Kubišty na budově základní školy. 4


Sedlice: Pomník obětem 1. a 2. sv. války situovaný v centru, selský statek č.p.1, zvonička a křížek na návsi, hřbitovní kaple, rodinný dům č.p. 42 stojící ve směru na Libišany, vila v obci směrem na Žižkovec ( bez č.p.). Krásnice: Ukřižování a dřevěná zvonička na návsi. Žižkovec: Socha Panny Marie z r. 1887. Vlčkovice: Křížek a meteorologická stanice na návsi, busta B. Kubišty. V řešeném území jsou vedena archeologická naleziště, která jsou označena ve výkresové části. Na území s archeologickými nálezy je stavebník povinen dle § 22 odst.2 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit záměr stavební činnosti Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav a oprávněná organizace jsou povinny uzavřít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. C.6. VÝCHODISKA DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY Řešené území lze z pohledu širších územních vztahů charakterizovat jako příměstskou oblast (cca 5km na jihozápad od Hradce Králové) s poměrně hustou sítí dopravních tras směřujících k Hradci Králové. Vedle silnic III tř. zde v těsné blízkosti prochází silnice I/11 Praha-Hradec Králové, silnice II/333 Hradec Králové - Kutná Hora. Územím dále prochází železniční trati 020 (Praha - Velký Osek - Hradec Králové - Hanušovice). Protože kapacita a jízdní komfort výše uvedených dopravních tras již dnes nevyhovuje a nároky na kvalitu silniční a železniční dopravy neustále rostou, dá se předpokládat, že v budoucnu bude tato oblast dotčena řadou úprav a přeložek stávajících liniových staveb. Ty lze z hlediska realizace rozdělit na dopravní stavby s časově konkrétním termínem (dálnice D11, kategorie D27,5/120 - v realizaci , rychlostní silnice R35-v realizaci) a dopravní záměry ve stadiu dlouhodobých úvah (zdvojkolejnění železniční tratě Velký Osek - Hanušovice). D11, kategorie D27,5/120 - dopravní stavba republikového a středoevropského významu. Tato dálniční trasa má nahradit stávající silnici I/11 v úseku Poděbrady - Hradec Králové. Dále bude pokračovat ve směru Trutnov - hraniční přechod Královec. Katastrem řešených místních částí prochází dálnice D11 v jihovýchodní části. Ve směru od Sedlice na značeném 87.0 km je dálnice vedena na zemním valu. Křížení se stávajícími silnicemi III. třídy je zajištěno mimoúrovňově. Po obou stranách dálnice jsou navrženy účelové cesty pro obsluhu polí. R35 - Podle návrhu 2. změny ÚPN VÚC Hradecko-pardubické SRA je trasa rychlostní silnice R35 vedena od Hořic kolem Všestar na mimoúrovňovou křižovatku s D11 Hradec Králové – Plotiště (západně od ČKD), společně s D11 pokračuje až po MÚK Sedlice, odkud samostatnou trasou pokračuje jihovýchodním směrem na Opatovice nad Labem a ve výhledu pak na Vysoké Mýto. Řešení MÚK Sedlice je znázorněno na hlavním výkrese. Železniční trať Velký Osek - Hanušovice Dle vyjádření příslušného drážního orgánu se s zdvojkolejněním i nadále uvažuje. K tomuto záměru není doposavad zpracovaná žádná dokumentace. Na území části Praskačky a Vlčkovic však půjde pouze o rozšíření stávajícího železničního tělesa o druhou kolej (směrem na Urbanice). V rámci tohoto zdvojkolejnění je třeba uvažovat s mimoúrovňovým křížením silnice III. tř. mezi Praskačkou a Vlčkovicemi (hlavní a poměrně frekventované spojení s Hradcem Králové) a silnicí III. tř. mezi Praskačkou a Urbanicemi (obě sídla tvoří fakticky jedno zastavěné území, jež podmiňuje bezpečné, rychlé a bezkolizní spojení).

5


DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ Silniční síť: V rámci návrhu územního plánu není uvažováno s přeložkami ani rozsáhlejšími úpravami na silnicích a jejích průjezdních úsecích s výjimkou rezervy přeložky silnice III/32326. Dopravní intenzita na těchto komunikacích bude i do výhledu odpovídat jejich funkci. V rámci rekonstrukcí těchto komunikací je nutno uvažovat s jejich drobnými směrovými i šířkovými úpravami (řešení bodových dopravních závad – viz. průzkumy a rozbory, sjednocení šířkových parametrů, zesílení konstrukcí vozovek, návrh dopravně bezpečnostních a dopravně zklidňujících úprav na průjezdních úsecích zastavěnými částmi řešeného území – bezpečnost všech křižovatek). Při budoucích rekonstrukcích v zastavěných územích by dále měl být konkrétně kladen důraz na odstranění všech bodových závad, snížení hlučnosti a prašnosti, odvedení srážkových vod, zajištění bezpečného pohybu chodců i cyklistů a návrh dostatečně únosné konstrukce. Vhodným návrhem sítě polních cest by měly být minimalizovány přejezdy zemědělské mechanizace. V Praskačce je jako s územní rezervou uvažováno s propojením silnice III/32326 na severní stranu trati ČD a s mimoúrovňovým vykřížením téže silnice přes trať ČD mezi obcemi Praskačka – Vlčkovice a Praskačka – Urbanice. Tato rezerva je vyvolána uvažovaným zdvojkolejněním železniční tratě Velký Osek - Hradec Králové - Hanušovice. V Praskačce bude nezbytné vyřešit „T“ křižovatku při křížení silnic III/32326 a III/32323 kruhovým objezdem. Místní komunikace: Stávající a navržené místní komunikace jsou dle funkční třídy rozděleny na komunikace obslužné (C - komunikace zpřístupňující objekty a území) a komunikace zklidněné (D1 - obytné ulice a pojízdné chodníky, D3 - pěší komunikace ). Nové místní komunikace jsou navrhovány pouze v rámci uvažovaných lokalit pro zástavbu rod. domků a jsou součástí jednotlivých návrhových ploch ve výkresové části. Stávající a navrhované místní komunikace je třeba v rámci rekonstrukcí případně navazující předprojektové a projektové činnosti navrhovat tak, aby svými technickými parametry nedávaly příležitost k využívání průjezdovou dopravou a nesváděly řidiče k nepřiměřené rychlosti. Ze stávajících místních komunikacích je třeba odvádět zemědělskou dopravu na vhodně situovanou síť účelových zemědělských cest. Na nově navrhovaných místních komunikacích stavebními úpravami nepřipouštět pravidelnou zemědělskou dopravu. Při návrhu nových místních komunikací preferovat dopravně zklidněné komunikace – obytné zóny základní parametry obytné zóny: šířka uličního profilu 8,0m, běžný obousměrný průjezdní profil 5,0m, minimální průjezdní profil 3,5m, uliční profil bez výškového členění (vozidla i pěší v jedné úrovni – bez chodníků). Základní parametry místní obslužné komunikace: dvoupruhová obousměrná komunikace v šíří 5,0 5,5m mezi obrubami a minimálně jednostranný chodník šířky 1,5 – 2,0m, jednopruhová obousměrná komunikace s výhybnami v šíři 3,0 – 3,5m mezi obrubami a minimálně jednostranný chodník šířky 1,5 – 2,0m. Stávající místní komunikace v rámci připravovaných rekonstrukcí nebo drobných stavebních úprav řešit tak, aby v co možná nejvyšší míře byla vyloučena průjezdná a zbytná zemědělská doprava. Dále je třeba využít všech dostupných prvků k dopravnímu zklidnění vytvoření veřejných prostranství nejen pro dopravu motorovou, ale i dopravu pěší a cyklistickou. Kryt stávajících a navrhovaných místních komunikací by neměl být prašný a hlučný. Zároveň by mělo být zajištěno dostatečné odvodnění jak vlastních komunikací, tak i přilehlých zpevněných a nezpevněných ploch; v rámci územní studie bude na toto brán zřetel. Účelové komunikace Jako účelové komunikace jsou v řešeném území uvažovány především komunikace zemědělské, zajišťující přístup k jednotlivým zemědělským pozemkům, případně k zemědělským provozovnám. Tyto

6


účelové komunikace jsou veřejně přístupné a budou používány i pro příležitostnou dopravu cyklistickou a pěší. Nelze je však chápat jako cyklistické stezky nebo pěší komunikace. Síť polních cest byla navržena v součinnosti s návrhem komplexních pozemkových úprav jednotlivých katastrálních území. Šířkové uspořádání těchto účelových komunikací vychází z předpokladu, že se jedná o komunikace zemědělské (tedy sezónní) s minimální dopravní zátěží. Šířkově jsou tedy komunikace uvažovány jako jednopruhové obousměrné s výhybnami (základní šířka 3,0 – 3,5m). Některé komunikace jsou doplněny doprovodnou vzrostlou zelení. Dle konstrukce vozovky jsou cesty rozděleny na účelové zemědělské komunikace se zpevněným povrchem (klasická asfaltobetonová úprava) - celoroční využití a v těsné návaznosti na zastavěné místní části obce a komunikace prašné s provozním zpevněním (nosná vrstva ze štěrkodrti "utažená" drobným štěrkem) - sezónní a rekreační využití. Na navrhovanou síť polních cest nesmí být připuštěn provoz běžné motorové dopravy. Toto musí být zajištěno jak dopravním značením (zákaz vjezdu silničních vozidel), tak i fyzicky, např. závory nebo sklopné sloupky na vjezdech Odvodnění účelových zemědělských komunikací bude vesměs zajištěno plynule pomocí příčného sklonu do okolního terénu případně do vsakovacích příkopů V Praskačce byla věnována zvýšená pozornost zpřístupnění zemědělských pozemků podél východní hranice zastavěného území a napojení areálu bývalého zemědělského družstva. V současnosti je přístup k zemědělským pozemkům a do bývalého areálu zemědělského družstva zajištěn obousměrně místní komunikací vedle budovy základní školy (zároveň přístup ke hřbitovu) a jednosměrně severně od obecního úřadu. V současné době se toto řešení ukazuje jako jedna z vážnějších dopravních závad v Praskačce: a) Po stránce dopravně urbanistické - poměrně intenzivní zemědělská doprava využívá místní komunikaci v centru obce, v těsné blízkosti školy, společná komunikace pro přístup ke hřbitovu i do zemědělského areálu. b) Po stránce bezpečnostní - potenciální nebezpečí střetů zemědělské dopravy s žáky mateřské a základní školy, po dostavbě lokality Z11 a Z12 je nutno na místní komunikaci mezi hřbitovem a školou počítat se zásadním nárůstem nemotorové i motorové dopravy. c) Po stránce estetické - vysoká prašnost a hlučnost v těsném sousedství základní a mateřské školy, vyvážení bláta a zbytků zemědělské produkce na místní komunikaci. d) Po stránce majetkoprávní - do zemědělského areálu chybí majetkoprávně čisté řešení přístupové komunikace. Navržené řešení pro Praskačku: Pro přístup k zemědělským pozemkům podél východní hranice zastavěného území a napojení areálu bývalého zemědělského družstva v souladu s návrhem komplexních pozemkových úprav je navržena „záhumenní cesta“ napojující se na silnici III/32324 na jižním okraji zástavby a končící slepě za východní stranou hřbitova. Komunikace bude navržena jako jednopruhová obousměrná s výhybnami, základní šířka 3,5m, kryt zpevněný a bezprašný z asfaltového betonu. Tato komunikace bude funkčně sloužit pouze jako přístup na zemědělsky obdělávané pozemky a pro přístup k bývalému areálu zemědělského družstva s tou podmínkou, že stávající využití areálu (zemědělská prvovýroba) se co do obsahu i objemu nezmění a tomuto funkčnímu využití bude odpovídat i četnost dopravy. Jakákoliv změna funkčního využití areálu, která by vedla k nárůstu dopravy, je z hlediska umístění a trasování navržené záhumenní cesty nepřijatelná – jinak řečeno: navržená záhumenní cesta je určena pouze pro dopravu generovanou funkcí a plochou stávajícího areálu zemědělské prvovýroby a případná jakákoliv změna v objemu výroby nebo dopravní produkce vlastního areálu musí být spojena s návrhem odpovídajícího dopravního napojení. Doprava v klidu Garážování a odstavování osobních a nákladních vozidel bude zajištěno podle stavebního zákona na vlastních pozemcích stavebníků. Parkovací stání u veřejných budov občanského vybavení budou

7


zajištěna na veřejných prostranstvích. Ve výhledu není uvažováno z řadovými či jinými hromadnými garážemi. Pro návrhové období územního plánu je nutno dále předpokládat kapacitnější parkovací místa, která budou součástí navržených sportovních ploch ( Z7, Z9, Z19). Rovněž tak je do budoucna nutno počítat s parkovištěm v prostoru školy a hřbitova pro uvažovanou lokalitu Z11 a Z12. Podnikatelské a jiné aktivity je nutno podmínit vyřešením jejich parkovacích nároků dle platných norem na vlastním pozemku nebo na patřičně upraveném a označeném pozemku obecním. Dodatečně je toto třeba požadovat i na již existujících podnikatelských subjektech a organizacích. Zemědělská doprava Zemědělská doprava by měla používat především síť zemědělských cest a silnic III. třídy. Místní komunikace by měla využívat pouze v nejnutnější míře a pouze jako sezónní přístup na pozemky. Navržená síť zemědělských cest je znázorněna v hlavním výkresu. Železniční doprava V řešeném území se nachází železniční stanice Praskačka. Územní plán uvažuje výhledově v rezervě se zdvojkolejněním trati č. 020 Chlumec n.C. – HK – Letohrad, jako odlehčení hlavního železničního koridoru Praha – Česká Třebová. Realizace není zatím časově určena. Proto návrh počítá s možným výhledovým zvětšením ochranného pásma dráhy o 5m na obě strany. Doprava osob za prací je využívána na trase Velký Osek-Praskačka-Hradec Králové. Hromadná doprava autobusová Autobusová linková doprava je vedena Vlčkovicemi, Praskačkou, Sedlicí a Krásnicí na trase Hradec Králové – Rohoznice. V každé místní části jsou jedna až dvě funkční zastávky a nepředpokládá se jejich omezení ani zvýšení. Stav je stabilizován a vyhovuje současné i budoucí potřebě. Cyklistická doprava Území je vhodné pro cykloturistiku, v oblasti je množství silnic a zpevněných cest s minimální intenzitou automobilové dopravy, které lze pro účely cykloturistiky využít.Trasy místního charakteru lze vést prakticky po všech státních silnicích převážně III. třídy v oblasti a po většině zpevněných a částečně zpevněných cestách. Územím prochází značená cyklotrasa č. 4198 Hradec Králové (Plačice) – Vlčkovice – Praskačka – Sedlice – Žižkovec – Polizy – Dobřenice. C.7. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, KANALIZACE, VODNÍ TOKY A PLOCHY Vodní hospodářství Řešené území se nenachází v žádném PHO ani v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jedna stávající čerpací stanice pohonných hmot je v Praskačce v areálu zemědělského družstva. Odvodnění zemědělských pozemků je řešeno pomocí občasných vodotečí zaústěných do Ždánické stoky. Zemědělské pozemky v okolí Vlčkovic a Praskačky jsou odvodňovány tokem Pašát. Koupání je problematické. Není zde vhodná vodní plocha, které by bylo možné k tomuto účelu využít. Zásobování vodou obce Praskačka Navrhovanou zástavbu rodinnými domy a plochy pro podnikání lze napojit na stávající vodovodní síť. Pro část ploch na okraji zástavby obce bude nutné stávající vodovodní řady prodloužit. Bilance potřeby vody Demografický vývoj stávající počet obyvatel…………………….945 navrženo 131 RD x 3 ob/RD………………393 celkem …………………………………… 1338 obyvatel Specifická potřeba dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů s přihlédnutím ke skutečným spotřebám vody, konzultovaným se správcem vodovodu – Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. 8


Byt s výtokem, WC a koupelnou, průtokový ohřívač, nebo el.bojler…....................... 90 l/ob.den technická a občanská vybavenost………..10 -„celkem ……………………………………..100 -„Podnikatelské aktivity budou uvažovány ve výši 10 % z potřeby pro bytový fond. Součinitelé denního maxima kdmax = 1,5, hodinového maxima khmax = 2,0 Qp Qdmax Qhmax m3/d l/s m3/d l/s l/s byt.fond 126,00 1,46 189,00 2,18 4,36 podn.aktivity 12,60 0,14 18,90 0,22 0,44 celkem 138,60 1,60 207,90 2,40 4,80 Potřebné množství pitné vody pro obec včetně nové zástavby a podnikatelské aktivity lze bezpečně dodat ze stávajícího vodovodního systému a v potřebném tlaku. Zásobování pitnou vodou Praskačky a Vlčkovic z hlavního řadu od Plačic, zásobování Sedlice a Krásnice směr na Hubenice. Toto odpovídá záměrům Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVKKHK). Rozvodné řady V lokalitách investičních aktivit budou navrženy nové zásobovací řady z DN 80, 100 mm dle ČSN 730873. Požární bezpečnost je zajištěna pro běžnou zástavbu dostatečně jak rozmístěním hydrantů, tak jejich vydatností dle příslušné platné ČSN. Potrubí veřejného vodovodu nesmí být propojeno s vodovodními řady soukromých zdrojů. Pro odběry požárního zásahu je třeba zajistit a dle potřeby upravit a udržovat odběrná místa u požárních nádrží - dle ČSN 736639. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Při vyřazení celého vodovodu bude obec zásobena pomocí cisteren nebo vody balené. U objektů s vlastní studní bude voda z nich použita pouze jako užitková. Doplnění stávajícího vodovodu V investorství a.s. Vodovody a kanalizace bude na hlavním přívodním řadu z Vlčkovic vybudována samostatná vodoměrná šachta, ve které bude měřena spotřeba vody pro obec. Zároveň bude nad šachtou osazena i samostatná chlorovací jednotka pro hygienické zabezpečení vody ve spotřebišti. Stávající zdroj včetně objektu čerpací stanice bude zrušen. Rozvojové plochy budou napojeny na stávající rozvody vodovodu.

PRASKAČKA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Průzkum Obyvatelé Praskačky jsou zásobováni z veřejného vodovodu ve správě Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s.. Přívodní řad z Hradce Králové je zhotoven z PVC DN 150. Rozbor Zásobování vodou v Praskačce vyhovuje. Celé správní území je součástí vodárenské soustavy Východních Čech ( VSVČ ). V případě výpadku vodovodního systému mohou být obyvatelé zásobeni vodou pomocí cisteren nebo vody balené. Návrh: Technické řešení stávajícího vodovodu zůstane beze změny, rovněž tak zdroj vody ze systému VSVČ. V místní části Praskačka může být podle potřeby provedena nezbytná výměna řádu. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Průzkum:

9


Kanalizace v Praskačce je převážně dešťová, malá část obce (nová soustředěná zástavba) je odkanalizována oddílnou splaškovou kanalizací, zakončenou ČOV. Zneškodňování odpadních vod je však prováděno většinou v septicích s vyústěním vyčištěných odpadních vod do dešťové kanalizace nebo v žumpách ( bezodtokové jímky na vyvážení ). Několik objektů má osazeny malé domovní mechanicko-biologické ČOV. Kanalizační systém je vyústěn do stávajícího bezejmenného melioračního příkopu. Obec nemá právoplatné povolení k nakládání s vodami ani platný kanalizační řád. Kanalizace pro vypouštění vyčištěných splašků není rekolaudována. Bylo o ní požádáno a nyní je v řízení vodoprávního úřadu. Rozbor: Odkanalizování Praskačky nevyhovuje. Je nutné realizovat samostatnou splaškovou kanalizaci s převedením na centrální ČOV plánovanou ve Vlčkovicích. Kapacitu ČOV bude třeba navrhnout v souladu se zpracovanou koncepcí odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích „Mikroregion Urbanická brázda“. Dešťové vody budou i nadále odváděny povrchově silničními příkopy a stávající dešťovou kanalizací. Návrh: Při návrhu kanalizace je nutné zachovat stávající systém odvodnění. Je uvažováno využívání stávající kanalizace jako srážkové po vybudování nové splaškové kanalizace. Do doby výstavby nové kanalizační sítě je doporučeno zneškodňovat odpadní vody stávajícím způsobem. U novostaveb je doporučeno dočasné osazení domovních ČOV s přepadem do stávající stokové sítě. Po dobudování ČOV budou domovní čistírny zrušeny. Splašková kanalizace v obci Praskačka je navržena jako podtlaková s umístěním centrální podtlakové stanice v jižní části obce. Výtlak splaškových vod z podtlakové stanice bude veden na plánovanou ČOV do Vlčkovic. Návrh oddílné kanalizace vychází ze studie odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích „ Mikroregion Urbanická brázda“ Ing. Koubou v roce 2003 a byl převzat jako závazný dle PRVKUK-KH kraje. Územní plán preferuje společnou ČOV pro Praskačku a Vlčkovice umístěnou ve Vlčkovicích. VODNÍ TOKY A PLOCHY Průzkum: Praskačkou neprotéká žádný vodní tok. Výjimku tvoří na severovýchodě katastru vodní tok Pašát. Území se nachází v povodí bezejmenného vodního toku. V Praskačce je v jižní části malá vodní nádrž Draha bez většího vodohospodářského významu. Uprostřed obce je malá vodní nádrž sloužící k požárním účelům. Číslo hydrologického pořadí Bezejmenný tok1 – 03 – 01 – 019/1, plocha povodí 11,167 km2,ve správě ZVHS - HK Rozbor: Meliorační svodnice na západě bude udržována pravidelnou péčí. Veškerá činnost musí odpovídat revitalizačním opatřením v rámci ochrany krajiny a přírody.

VLČKOVICE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Průzkum: Obyvatelé Vlčkovic jsou zásobováni z veřejného vodovodu ve správě Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s., část obyvatel je zásobována z vlastních studní. Přívodní řad z Hradce Králové je zhotoven z PVC DN 150 a pokračuje do Praskačky. Vlastní rozvodné řady ve Vlčkovicích jsou provedeny z PVC DN 100 a DN 80 mm. Rozbor: Zásobování vodou Vlčkovic vyhovuje, je součástí vodárenské soustavy Východních Čech ( VSVČ ). Není nutné zajišťovat náhradní zdroj pitné vody. V případě havárie vodovodního přivaděče budou obyvatelé zásobeni pomocí cisteren nebo vody balené. 10


Návrh: Technické řešení stávajícího vodovodu zůstane beze změny, rovněž tak zdroj vody ze systému VSVČ. Veškeré rozvojové plochy budou zásobeny ze stávajících rozvodů. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Průzkum: Kanalizace ve Vlčkovicích je dešťová. Kanalizační systém je vyústěn do stávajících melioračních odpadů. Obec nemá právoplatné povolení k nakládání s vodami ani platný kanalizační řád. Kanalizace pro vypouštění vyčištěných splašků není rekolaudována. Bylo o ní požádáno a nyní je v řízení vodoprávního úřadu. Rozbor: Odkanalizování Vlčkovic nevyhovuje. Dešťové vody budou i nadále odváděny povrchově silničními příkopy a stávající dešťovou kanalizací, která posléze ústí do stávajícího melioračního odpadu. Koncepce odkanalizování obce Vlčkovice byla zpracována v rámci Studie odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích „Mikroregion Urbanická Brázda“. Návrh: Je třeba uvažovat o realizaci splaškové kanalizace a centrální ČOV, umístěné na levém břehu potoka Pašát. Kapacitu ČOV je nutno navrhnout v souladu se zpracovanou koncepcí odkanalizování Mikroregionu Urbanická brázda. Ve studii je uvažována výstavba ČOV ve Vlčkovicích, která bude sloužit i pro Praskačku – cca 1000 EO. VODNÍ TOKY A PLOCHY Průzkum: Vlčkovice se nachází v povodí vodního toku Pašát. Jihovýchodně od obce je v levobřežní partii Pašátu malá vodní nádrž bez většího vodohospodářského významu. Číslo hydrologického pořadí Pašát 1 – 03 – 01 – 016, plocha povodí 6,090 km2, ve správě ZVHS - HK Z Vlčkovic odtéká pouze malý bezejmenný meliorační odpad, který se vlévá do výše uvedeného toku Pašát. Rozbor: Meliorační odpad bude udržován pravidelnou péčí, nikoli regulačními prvky. Veškerá činnost musí odpovídat revitalizačním opatřením v rámci ochrany krajiny a přírody.

SEDLICE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Průzkum: Obyvatelé Sedlice jsou zásobováni z veřejného vodovodu ve správě Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s.. Přívodní řad ze Lhoty pod Libčany je zhotoven z PVC DN 150 mm. Vlastní rozvodné řady v obci Sedlice jsou realizovány z PVC DN 100 a DN 80 mm. Rozbor: Zásobování vodou Sedlice vyhovuje. Je součástí vodárenské soustavy Východních Čech ( VSVČ ). Není potřeba zajišťovat náhradní zdroj pitné vody. V případě havárie vodovodního přivaděče budou obyvatelé obce zásobeni pomocí cisteren nebo vody balené. Návrh: Technické řešení stávajícího vodovodu zůstane beze změny, rovněž tak zdroj vody ze systému VSVČ. Veškeré rozvojové plochy budou zásobeny ze stávajících rozvodů.

11


KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Průzkum: Kanalizace v Sedlice je oddílná – dešťová a splašková. Dešťová kanalizace ústí do stávajících melioračních odpadů. Splašková kanalizace podchycuje splaškové vody ze všech nemovitostí a tyto jsou odvedeny do centrální čerpací stanice splaškových vod a přečerpávány do ČOV Libišany. Rozbor: Odkanalizování obce Sedlice vyhovuje. Dešťové vody budou i nadále odváděny povrchově silničními příkopy a stávající, resp. novou dešťovou kanalizací. Návrh: Technické řešení stávající kanalizace zůstane beze změny. Veškeré rozvojové plochy budou napojeny na stávající dešťovou a splaškovou kanalizaci. VODNÍ TOKY A PLOCHY Průzkum: Územím neprotéká žádný vodní tok, nachází se v povodí Ždánické stoky. V centru je malá požární nádrž. Pozemky v okolí jsou odvodňovány melioračními odpady ve správě ZVHS Pardubice. Číslo hydrologického pořadí Ždánická stoka 1 – 03 – 04 – 041+0,42 plocha povodí 18,274 km2, ve správě ZVHS - Pce Rozbor: Meliorační odpady budou udržovány pravidelnou péčí. Veškerá činnost musí odpovídat revitalizačním opatřením v rámci ochrany krajiny a přírody. Kvalita vody v melioračních odpadech není sledována.

KRÁSNICE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Průzkum: Obyvatelé Krásnice jsou zásobováni z veřejného vodovodu ve správě Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s.. Rozbor: Zásobování vodou Krásnice vyhovuje. Návrh: Technické řešení stávajícího vodovodu zůstane beze změny, rovněž tak zdroj vody ze systému VSVČ. Veškeré rozvojové plochy budou zásobeny ze stávajících rozvodů. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Průzkum: Kanalizace v Krásnici je oddílná – dešťová a splašková. Splašková kanalizace je provedena jako tlaková. ČOV je umístěna na pravém břehu Ždánické svodnice s kapacitou pro 120 EO. Rozbor: Odkanalizování obce Krásnice vyhovuje. Návrh: Technické řešení stávající kanalizace zůstane beze změny. Veškeré rozvojové plochy budou napojeny na stávající dešťovou a splaškovou kanalizaci. VODNÍ TOKY A PLOCHY Průzkum: Krásnicí neprotéká žádný vodní tok, nachází se v povodí Ždánické stoky. Pozemky v okolí jsou odvodňovány melioračními odpady ve správě ZVHS Pardubice. Číslo hydrologického pořadí Ždánická stoka 1 – 03 – 04 – 041+0,42 plocha povodí 18,274 km2, ve správě ZVHS - Pce Rozbor: 12


Meliorační odpady budou udržovány pravidelnou péčí, nikoli regulačními prvky. Veškerá činnost musí odpovídat revitalizačním opatřením v rámci ochrany krajiny a přírody. Kvalita vody v melioračních odpadech není sledována.

ŽIŽKOVEC ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Průzkum: Obyvatelé osady Žižkovec jsou zásobováni z vlastních studní. Kvalita vody není doložena ani pravidelně sledována. Rozbor: Zásobování vodou nevyhovuje, lokální zdroje vody mají sice zatím dostatečnou vydatnost, ale lze předpokládat, že obsah dusičnanů se pohybuje nad hodnotami, uvedenými ve vyhlášce 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu. Do budoucna je možno uvažovat s přivedením vody z hygienicky zabezpečeného zdroje. Vzhledem k počtu obyvatel a ekonomické návratnosti vložené investice bude tento požadavek reálný až ve velmi vzdáleném výhledu. Návrh: Technické řešení zásobování vodou ze stávajících lokálních studní zůstane beze změny. Veškeré rozvojové plochy budou zásobeny rovněž z lokálních zdrojů. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Průzkum: Kanalizace v osadě Žižkovec není realizována - pouze velmi sporadicky zatrubněné silniční příkopy. Zneškodňování odpadních vod je prováděno v septicích a žumpách. Rozbor: Vzhledem k velikosti Žižkovce není reálné uvažovat o realizaci splaškové kanalizace a centrální ČOV ani s připojením na kanalizační systém Sedlice. Jediným řešením je výstavba lokálních ČOV u jednotlivých nemovitostí a vypouštění vyčištěných vod do horninového prostředí s přihlédnutím k udržení kvality podzemní vody z důvodu lokálního zásobení pitnou vodou nebo s dopravou vyčištěných vod do malé vodní nádrže v severozápadní části území. Dešťové vody budou i nadále odváděny povrchově silničními příkopy a stávající dešťovou kanalizací nebo u nemovitostí přímo na přilehlý terén. Návrh: Technické řešení stávající kanalizace zůstane beze změny. Veškeré rozvojové plochy budou zneškodňovat splaškové a srážkové vody individuálně s ohledem na výše popsaná specifika lokálního zásobení pitnou vodou. VODNÍ TOKY A PLOCHY Průzkum: Místní částí Žižkovec neprotéká žádný vodní tok, nachází se v povodí Ždánické stoky. V severozápadní části osady se nachází malá vodní nádrž. Okolní pozemky jsou odvodňovány melioračním odpadem ve správě ZVHS Pardubice. Číslo hydrologického pořadí Ždánická stoka 1 – 03 – 04 – 041+0,42 plocha povodí 18,274 km2, ve správě ZVHS - Pardubice Rozbor: Meliorační odpad bude udržován pravidelnou péčí, nikoli regulačními prvky. Veškerá činnost musí odpovídat revitalizačním opatřením v rámci ochrany krajiny a přírody. Kvalita vody v melioračních odpadech není sledována. PRÁVNÍ PŘEDPISY U vodních toků není stanoveno ochranné pásmo. Vodní zákon č.254/2001 Sb., včetně prováděcích vyhlášek, uvádí v par. 49, že správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to 13


nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku takto: U významných vodních toků v šířce do 8 m a u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Vyhláška 252/2004 Sb., Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly Zákon 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) včetně prováděcí vyhlášky Nařízení vlády 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod Vyhl. MZd 464/2000 Sb, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště a hygienické limity venkovních hracích ploch. C.8. ELEKTROROZVODY Provozovatel sítě: ČEZ Distribuce, a.s. 1. Stávající STAV - ENERGETIKA 1.1. Rozvod vvn

Východním směrem od Praskačky probíhá dvojitá linka vedení velmi vysokého napětí (vvn) 110 kV Všestary – EOP s odbočením na TR 110/35 kV HK Jih (V1162 Všestary – EOP, V1161 Všestary – HK Jih dále jako V1159 HK Jih– EOP). 1.2. Způsob napájení - distribuční systém 35 kV a 0,4 kV

Vedení vn: Praskačka, Vlčkovice, Sedlice, Krásnice a Žižkovec jsou napájeny elektrickou energií venkovní vedením 35 kV z transformovny 110/35 kV Všestary. Jednotlivé TS napájí venkovní odbočky 35 kV z kmenové linky VN378 Všestary – Dobřenice, která prochází severozápadně. Praskačka: Jedná se o venkovní odbočku z vedení VN378, která přichází ze severozápadního směru od Libčan. Z tohoto vedení jsou provedeny odbočení k jednotlivým TS 35/0,4 kV (č. 318, 250, 1251, 1169, 249), které jsou postupně umístěny na jihozápadním okraji zastavěného území. Vlčkovice: Jedná se o venkovní odbočku z vedení VN 378, která přichází ze severozápadního směru od Nové Hvozdnice. Tohoto vedení napájí TS 35/0,4 kV (č.290). Sedlice, Krásnice a Žižkovec: Vedení přichází ze severozápadního směru od Dobřenic, protíná řešené území mezi zastavěnou částí Sedlice a Krásnice. Vedení je v části trasy po rekonstrukci a prakticky propojuje kmenová vedení 35 kV VN378 a VN815. Z tohoto vedení jsou provedeny odbočení k jednotlivým transformačním stanicím 35/0,4 kV (č. 265, 214, 297). Katastrem prochází i venkovní vedení 35 kV, které napájí TS954 Osice „Spalovna“. Transformace 35/0,4 kV: K transformaci vn/nn v Praskačce slouží celkem pět TS 35/0,4 kV a v místních částech Vlčkovice, Sedlice, Krásnice a osadě Žižkovec po jedné TS. Informace o TS jsou pro přehlednost uspořádány do tabulky (tabulka 1.1 - údaje ČEZ Distribuce, a.s. - 1/2008)

14


Tabulka 1.1: Číslo Název TS TS 318 Praskačka ČD 250 Praskačka II 1251 Praskačka U sokolovny 1169 Praskačka Škola 249 Praskačka I – U kostela 290 Vlčkovice I 265 Sedlice 214 Krásnice 297 Žižkovec Vysvětlivky k tabulce: Číslo TS Název TS Majitel Druh Rok Instal. výkon Technol. max. výkonu

Majitel

Druh

Rok

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ

příhr. sloup3 sloup2 sloup2 sloup3 sloup2 příhr. příhr. zděná

59 64 98 95 64 96 64 64 64

Instal. výkon [kVA] 160 250 630 630 630 630 250 160 100

Technol. max. výkonu [kVA] 400 630 630 630 630 630 400 400 400

- číslo transformační stanice, převzato z údajů ČEZ - název transformační stanice, převzato z údajů ČEZ - majitel transformační stanice (ČEZ, jiný subjekt) - typ transf. Stanice: sloup2 - dvousloupová betonová Sloup3 - třísloupová betonová příhr. - příhradová - rok výstavby - zdánlivý výkon transformátoru osazeného v TS (kVA) - zdánlivý výkon transformátoru, kterým může být TS v budoucnu osazena (kVA)

Rozvod nn 0,4 kV Soustava napětí 3 x 230/400 V – 50 Hz. Stávající distribuční síť 0,4 kV prošla v minulosti v některých místech obcí rekonstrukcí a má proto v jednotlivých částech různý stav a technické parametry. Stav odpovídá stáří energetického zařízení. Stávající stav umožňuje připojení limitovaného množství nových odběrů např. rozšíření zástavby vyplněním proluk v zástavbě apod. Pro připojení nových významných odběrů (soustředěná bytová zástavba, vybavenost, výroba) je nutné individuelní posouzení způsobu napojení na distribuční soustavu. Praskačka: Stávající distribuční síť 0,4 kV je provedena převážně jako venkovní vedení na betonových stožárech s vodiči AlFe, vývody z TS a vedení v nové zástavbě pak kabelovými vedeními AYKY 120 + 70 mm2. Domovní přípojky jsou provedeny jako venkovní nebo závěsným kabelem AYKYz. Vlčkovice: V této části proběhla rekonstrukce distribučního systému 0,4 kV, který je v celém rozsahu proveden jako kabelový. Sedlice, Krásnice a Žižkovec: Stávající distribuční síť 0,4 kV je provedena převážně jako venkovní vedení na betonových stožárech s vodiči AlFe. V Sedlici jsou vývody z TS provedeny kabely AYKY 120 + 70 mm2 uleženými v zemi. V místní části části Krásnice, kde je TS umístěna na jižním okraji zastavěného území, distribuční vývod dosahuje délky cca 500m. 1.3. Stávající zatížení ČEZ Distribuce, a.s. v dané lokalitě neprovádí měření maxim zatížení jednotlivých TS, proto je maximální příkon lokality stanoven výpočtem z instalovaného výkonu v transformaci vn/nn. Koeficient využití transformace a účiník je volen 50% a 0,95. Tabulka 1.2: Lokalita Praskačka Vlčkovice Sedlice

Celkový instalovaný výkon v TS 2300 kVA 630 kVA 250 kVA

Stávající příkon lokality 1093 kW 300 kW 119 kW

15


Krásnice Žižkovec

160 kVA 100 kVA

76 kW 48 kW

Celkem cca: 1636 kW

Přesnější údaje o zatížení lze získat měřením maxim zatížení. Toto měření lze objednat u provozovatele sítě. 2. NÁVRH 2.1. Rozvojová území a energetika ÚP je zpracován pro návrhové období cca do roku 2018. Během této doby se počítá s rozvojem bytové výstavby, objektů výroby a vybavenosti v několika částech řešeného území. Čísla lokalit se shodují s očíslováním v hlavním výkrese ÚP a jsou podrobně popsány v kapitole č.2. Pro přehlednost jsou údaje o rozvojových lokalitách, způsobu připojení na distribuční systém, a jejich výkonové požadavky uspořádány do tabulky (tabulka 2.1). 2.2. Prognózovaný příkon Byla provedena orientační bilance zatížení stávajících zastavěných území i rozvojových ploch, na základě které je navrženo rozšíření distribučního systému zásobování elektrickou energií (tj. posouzení možností přezbrojení TS, výstavba nových TS, výstavba vedení vn, atd). Prognóza zatížení je provedena samostatně pro stávající zástavbu a samostatně pro navrhovanou výstavbu. Vypočítané zatížení stávající zástavby (kapitola 1.3.) je přes koeficient 1,1 navýšeno k průřezovému roku 2015 a dosahuje cca 1800kW. Pro navrhovanou zástavbu jsou výkonové požadavky pro přehlednost uvedeny v tabulce (tabulka 2.1). Tabulka 2.1: Lokalita č.

Počet a typ výstavby

Návrh zásobování

Praskačka Z10 Praskačka Z11, Z12

Sport, klubovna, šatny, ubytování do 30 lůžek 1 objekt lehké výroby 10x + 40x RD

Praskačka Z13

42x RD

Praskačka Z15

2 x zemědělský sklad

Vlčkovice Z5

ČOV

Vlčkovice Z1,Z2,Z4 Vlčkovice Z3 Sedlice Z18, Z20, Z21 Sedlice Z19 Sedlice Z22 Krásnice Z25, Z26 Sedlice P8 Žižkovec R6, R7, Z23 Žižkovec Z24

3x + 1x + 8x RD 1 x zemědělský sklad

vlastní vývod nn z TS nová TS1 v dané lokalitě nová TS2 na jihu obce (přesunutí výkonu) vlastní vývod nn z TS napojení na stáv. rozvod nn resp. nová TS3 napojení na stáv. rozvod nn vlastní vývod nn z TS

5x + 3x + 1x RD

napojení na stáv. rozvod nn

Sport, klubovna, šatny 1 objekt služeb 2x + 5x RD 6 x RD

napojení na stáv. rozvod nn napojení na stáv. rozvod nn napojení na stáv. rozvod nn napojení na stáv. rozvod nn

2x + 2x + 1x RD


Sport – jezdecká hala


Praskačka Z6-Z9

Celkem cca:


Prognózovaný příkon, hodnota hl. jističe 2x 25A, ubytování do 80A do 150A 184 kW 155 kW 2x 40A do 40A 44 kW 40A 33 kW 2x 25A do 40A 26 kW 23 kW 18 kW 40A

935 kW 16


Hodnoty hlavního jističe před elektroměrem uvedené v tabulce jsou uvažovány u individuelní zástavby jako jsou sklady, lehká výroba, ČOV, ubytování nebo sport. Pro stanovení výkonových požadavků v rozvojových lokalitách pro RD se vychází ze studie „Výkonové poklady pro dimenzování sítí“ ( EGU Brno 2002). Dle uvedeného materiálu je zástavba zařazena jako typ - okrajová obec. 2.3. Zajištění prognózovaného příkonu Vedení vn: Způsob napájení místních částí Praskačka, Vlčkovice, Sedlice, Krásnice a Žižkovec a okolí zůstane nezměněn, t.j. vedením na napěťové hladině 35 kV, stávajícími vrchními odbočkami z vedení 35 kV VN378. Zajištění přenosových schopností výkonu linkou vn přesahuje rámec ÚP. Rozvodný systém 35 kV podle možností a požadavků na výkon rekonstruován a rozšířen o přípojky k novým TS. Návrh respektuje trasy stávajících vedení. Navrhovaná vedení a TS budou splňovat ochranná pásma v souladu se zákonem č. 458/00 Sb. Transformace 35/0,4 kV: Prognózované zatížení bude výhledově zajištěno: • •

výměnou transformátorů ve stávajících TS za výkonově větší (v celé obci) výstavbou nových TS (umístění viz. hlavní výkres ÚP, v Praskačce) TS1 - ve východní časti Praskačky na okraji rozvojové plochy č. Z14. Vedení vn k TS bude vedeno od Vlčkovic. TS2 - v jižní časti Praskačky. Vedení vn k TS bude navazovat na navrhované vedení k TS1. Tato stanice převezme část výkonu TS249 a následným přepojením distribučního systému 0,4 kV se uvolní výkon v TS1169 pro zástavbu v rozvojové lokalitě č. Z13.

Umístění nových TS je navrženo s ohledem na stávající i novou zástavbu. Nové TS budou sloupové pro transformaci 35/0,4 kV, výkonově až do 1 x 630 kVA. Rozvod nn 0,4 kV V nové zástavbě bude rozvod 0,4 kV kabelový. Stávající vrchní rozvodná sít 0,4 kV bude podle možností a požadavků na výkon rekonstruována (kabelizována). Z nových TS budou vyvedeny vývody i do stávající zástavby. 3. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná pásma se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., u starších zařízení pak zákonem č. 222/1994 Sb a č.79/1957. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: venkovní vedení:

1 - 35 kV včetně vodiče bez izolace s izolací základní závěsná kabelová vedení 35 - 110 kV včetně

-7m -2m -1m -12m

(starší 10m) (starší 15m)

Podzemní vedení do 110 kV, řídící, měřící a zabezpečovací technika 1m po stranách kabelu. U stožárových el. stanic s převodem napětí z úrovně 1 - 52kV na úroveň nn - 7m. U kompaktních a zděných TS s převodem napětí z úrovně 1 - 52kV na úroveň nn - 2m. 17


U obestavěných stanic 1m od obestavění.

C.9. TELEKOMUNIKACE Řešeným územím prochází směrem od severu k jihu dálkový optický kabel DKO. Tento je uveden ve výkresové dokumentaci inženýrských sítí. Po místních částech obce Praskačka jsou položeny místní kabely telekomunikační. C.10. RADIOKOMUNIKACE V rámci návrhu ÚPSÚ Praskačky jsou respektovány průběhy těchto radioreleových tras: TKB Pardubice – RS Zvičína, spodní okraj ochranného pásma prochází ve výšce 329 m.n.m. RS Hradec Králové (Hoděšovice) – RS Píska, spodní okraj ochranného pásma prochází ve výšce 277 m.n.m. Ve výkresové části jsou tyto trasy zakresleny orientačně, neboť se nepředpokládá výstavba tak vysokých objektů, které by mohly tuto trasu ovlivnit. C.11. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A PLYNEM

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Současný stav : Vytápění stávajících objektů :

V současné době jsou řešené místní části zásobovány teplem decentralizovaným způsobem prostřednictvím topných zdrojů v bytových jednotkách domů. Zájmové území je plynofikováno z plynovodní sítě ve správě VČP NET s.r.o. Hradec Králové. Na jihovýchodním okraji Praskačky byla vybudována VTL/STL regulační stanice plynu, z níž jsou napojeny všechny místní části obce včetně osady Žižkovce. Regulační stanice je připojena samostatnou VTL přípojkou DN 100 vedenou k obci z jihovýchodního směru. VTL přípojka je zakončena regulační stanicí umístěnou v samostatně stojícím objektu, vlastní zástavba v řešeném území je zásobována plynem z plynovodu STL 300 kPa. Stávající objekty, které byly původně vytápěny lokálně kamny na pevná paliva, nebo malými systémy ústředního a etážového vytápění se zdroji tepla rovněž na pevná paliva, jsou postupně převáděny na zemní plyn. Tyto systémy ústředního a etážového vytápění do výkonu 0,050 MW ( 50 kW ) a elektrické přímotopné i akumulační vytápění se považují rovněž za vytápění lokální. V některých případech bylo vytápění řešeno i pomocí zkapalněných topných plynů z odpařovacích stanic, které byly nahrazeny zemním plynem. Větší objekty občanské vybavenosti a drobného podnikání měly domovní kotelny původně na pevná paliva o výkonech 0,050 MW až 0,200 MW, a ty se postupně rovněž plynofikovaly. Obvodové konstrukce stávajících objektů většinou nevyhovují tepelně-technickým požadavkům ČSN 73 0540 : 2007 Tepelná ochrana budov, případně její novelizaci, takže by tyto objekty z hlediska úspory ušlechtilého paliva měly být podle této normy před plynofikací zatepleny. Fosilní paliva s vysokým obsahem síry, nespalitelných látek a dalších škodlivin, které při provozu zdrojů tepla ( i lokálních ) znečisťují ovzduší a zhoršují životní prostředí by tedy z ekologického hlediska měla být nahrazena hlavně zemním plynem. Pokud by z nějakých důvodů nebylo možno zdroje tepla převést na zemní plyn, lze využívat i jiná ekologická paliva například : -- palivové dřevo a dřevní odpad u menších rodinných domů a objektů individuální rekreace, které lze spalovat jednak v krbových kamnech, případně i v krbových kamnech s vestavěným teplovodním výměníkem a připojeným radiátorovým okruhem, i kotlích ústředního a etážového vytápění, -- solární ( sluneční ) energie z velkoplošných kolektorů by měla být v každém případě využívána jako doplňková energie, například pro předehřev teplé vody užitkové souběžně s některou energií hlavní, 18


-- využívání energie větru se vyplatí pro výrobu elektřiny až při rychlostech větru nad 7,5 m/s, v řešené obci se s realizací neuvažuje Potřeba tepla stávajících objektů : Pro nezateplené rodinné domy je možno uvažovat s průměrnou potřebou 0,020 MW, pro objekt zateplený a nebo nově navržený s hodnotou ve výši 0,015 MW. Pro byt v nezatepleném stavu je možno uvažovat 0,006 MW, pro byt v objektu po zateplení cca 0,004 MW. Potřeba tepla pro objekty občanské vybavenosti, drobné výroby a podobně je nutno potřeby tepla stanovit odhadem, pokud není stanovena skutečná náplň. Ohřev teplé vody užitkové :

V současné době se ohřev teplé vody užitkové v obci převádí na zemní plyn nebo v některých případech na elektřinu. U některých objektů s ústředním a etážovým vytápěním se ohřev teplé vody užitkové provádí v zásobníkových ohřívačích připojených na zdroj tepla ústředního vytápění, případně v zásobníkových ohřívačích kombinovaných. Návrh : Nepředpokládá se napojení na centrální zdroj tepla z Opatovické elektrárny. Jednotlivé objekty budou převážně vytápěny plynem, v menší míře elektrickou energií a tepelnými čerpadly. Navrhované objekty a jejich potřeba tepla : Obvodové stavební konstrukce navrhovaných objektů musí být realizována podle platných norem - Tepelná ochrana budov, případně její novelizace, takže průměrný ukazatel potřeby tepla pro bydlení v rodinných domech je uvažován ve výši 0,015 MW/RD. Pro objekty občanské vybavenosti, zemědělskou a nezemědělskou výrobu je potřeba tepla stanovena odborným odhadem. V lokalitě se navrhuje výstavba následujících objektů, jejichž potřeba tepla pro vytápění se odhaduje následovně : Praskačka -- bydlení: -- 73 RD x 0,015 MW/RD

1,095 MW

-- vybavenost: -- 1 x 0,12 MW/objekt -- sportovní hřiště: -- 3 x 0,015 MW/objekt -- výrobní objekt : -- 2 x 0,200 MW/objekt -- Celková potřeba tepla navrhovaných objektů :

0,120 MW 0,045 MW 0,400 MW 1,660 MW

Vlčkovice -- bydlení: -- 11 RD x 0,015 MW/RD

0,165 MW

-- výroba: -- 1 x 0,050 MW/objekt -- Celková potřeba tepla navrhovaných objektů :

0,050 MW 0,215 MW

Sedlice -- bydlení: -- 16 RD x 0,015 MW/RD

0,240 MW

-- 1 x 0,12 MW/objekt

0,120 MW

-- vybavenost:

19


-- hřiště a zázemí : -- 1 x 0,015 MW/objekt -- Celková potřeba tepla navrhovaných objektů :

0,015 MW 0,375 MW

Žižkovec a Krásnice -- rodinné domy : -- 7 RD x 0,015 MW/RD -- služby : -- 1 x 0,05 MW/objekt -- Celková potřeba tepla navrhovaných objektů :

0,105 MW 0,05 MW 0,155 MW

Nárůst spotřeby tepla v řešené lokalitě

2,405 MW

PLYNOVOD Současný stav : Plynofikace stávajících objektů :

Východně od obce Praskačka probíhá VTL plynovod Pardubice - Hradec Králové - Jičín, z něhož je napojená VTL/STL regulační stanice na jižním okraji Prakačky, vybudovaná v roce 2000. Z této stanice je vyveden STL plynovod pro Praskačku a další obce a jejich místní části mikroregionu Urbanická brázda. Potřeba zemního plynu pro stávající objekty : Protože stávající objekty nevyhovují z tepelně - technického hlediska požadavkům ČSN 73 0540 : 2007 - Tepelná ochrana budov, je pro výpočet potřeby zemního plynu nutno uvažovat s hodnotou 2,5 m3/hod a 3 500 m3/rok, pro objekty zateplené, nebo nově vybudované s hodnotou 2,0 m3/hod a 3 000 m3/rok. Potřebu zemního plynu pro objekty občanské vybavenosti a drobné výroby je nutno stanovit odborným odhadem. Návrh : Plynofikace navrhovaných objektů :

Vytápění navrhovaných objektů bude řešeno pomocí zemního plynu decentralizovaným způsobem z místní plynovodní sítě o provozním tlaku 0,300 Mpa. Připojení lokalit bude řešeno prodloužením plynovodních řadů STL 300kPa v profilech cca dn63 a dn 90. Prodloužení plynovodů bude vedeno v chodnících a místní komunikaci. Z plynovodů budou pro zástavbu budovány přípojky zakončené na hranici pozemků v pilíři měření a regulace. Od měření a regulace plynu bude domovní plynovod veden vždy po pozemku dotčeného objektu ke spotřebnímu zařízen nebo kotelně. Vytápění stávajících i navrhovaných objektů bude řešeno přednostně plynem decentralizovaným způsobem, každý objekt bude připojen samostatnou přípojkou s vlastním měřením. U každého objektu bude vlastní zdroj tepla na spalování plynu, buď plynový vytápěcí agregát s ohřevem TUV, nebo plynový kotel a průtokový ohřívač TUV. Vzhledem k nárůstu uvažovaných potřeb, bude při konkrétním investičním záměru nutno posoudit soustavu jako celek a případně navrhnout podmiňující investice k posílení sítě. Potřeba zemního plynu pro navrhované objekty :

Praskačka -- rodinné domy : -- 73 RD x 0,015 MW/RD m3/rok -- penzion : -- 1 x 0,12 MW/objekt

146 m3/hod

219 000

16 m3/hod

24 000 m3/rok

-- sportovní hřiště: 20



6 m3/hod

9 000

m3/rok -- výroba: -- 2 x 0,200 MW/objekt -- Celková potřeba plynu navrhovaných objektů : m3/rok

26m3/hod 194 m3/hod

39 900 m3/rok 291 900

-- 11 RD x 0,015 MW/RD

22 m3/hod

33 000 m3/rok


6 m3/hod

Vlčkovice -- bydlení: -- výroba: m3/rok -- Celková potřeba tepla navrhovaných objektů :

7 000

28 m3/hod

40 000 m3/rok

32 m3/hod

48 000 m3/rok

16 m3/hod

24 000 m3/rok

Sedlice -- bydlení: -- 16 RD x 0,015 MW/RD -- vybavenost: -- 1 x 0,12 MW/objekt -- sportovní hřiště: -- 1 x 0,015 MW/objekt m3/rok -- Celková potřeba tepla navrhovaných objektů : Žižkovec a Krásnice -- bydlení: -- 7 RD x 0,015 MW/RD -- vybavenost: -- 1 x 0,05 MW/objekt m3/rok -- Celková potřeba tepla navrhovaných objektů : Nárůst spotřeby tepla v řešené lokalitě

6 m3/hod

9 000

54 m3/hod

81 000 m3/rok

14 m3/hod

21 000 m3/rok

6 m3/hod 20 m3/hod 296 m3/hod

9 000 30 000 m3/rok 442 000 m3/rok

Ochranná pásma : Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost , umisťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za kterých lze tyto činnosti provádět. Bezpečnostní pásma :

Plynárenská zařízení jsou chráněna podle „Energetického zákona„ č. 458/2000 Sb. §68 ochrannými pásmy a §69 bezpečnostními pásmy. Ochranné pásma slouží k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranné pásmo činní u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, 21


jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany, u středotlakých plynovodů mimo zastavěné území 4 m na obě strany. Bezpečnostní pásma nejsou u nízkotlakých a středotlakých plynovodů stanovena. Bezpečnostní pásmo u VTL plynovodu je 40m. Výjimka byla udělena správcem zařízení v prostoru těžby štěrkopísku v Praskačce na 15m. Plynovody a přípojky do DN 200 včetně 4m Plynovody a přípojky od DN 200 do DN 500 8m Plynovody nad DN 500 12m Nízkotlaké a středotlaké plynovody a přípojky v zastavěném území 1m Technologické objekty 4m U VTL a VVTL plynovodů v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé povinni udržovat volný pruh od osy plynovodu na každou stranu trasy 2m C.12. ODPADY Pro návrhové období se předpokládá odstraňování domovních odpadů dosavadním způsobem, tj. svozem. V řešeném území se nenachází žádná evidovaná černá skládka. V obci nebude zakládána žádná nová skládka. Pro odpadové hospodářství je navržena nová plocha na východě Praskačky Z14, která bude sloužit jako sběrný dvůr včetně shromažďování zeleného dopadu.

D. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACEMI, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADNĚ ZDŮVODNĚNÍ , PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO Pro návrh územního plánu nebylo vyžadováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA V řešeném území se nenachází lesní pozemek a návrh nepočítá s výsadbou lesů, proto není vypracováno vyhodnocení na pozemky určené k plnění funkce lesa. Územní plán obce Praskačka zpracovává potřeby rozvoje místních částí Praskačka, Vlčkovice, Sedlice, Krásnice a osady Žižkovec. Součástí návrhu územně plánovací dokumentace, podle Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/92 Sb., §5), je vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného urbanistického řešení na zemědělský půdní fond. Příloha ZPF k územně plánovací dokumentaci předkládá vyhodnocení předpokládaného odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (v souladu s §9, Zák. č.334/92 Sb.) a doplňuje údaji dle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí OOLP/1067/96 (1996). Části přílohy ZPF: výkresová, tabelární, textová. Výkresová část obsahuje údaje o bonitaci půd v celém zájmovém území se zákresem do mapy. Tím jsou charakterizovány bonitace půd v navržených lokalitách, vyznačených na mapovém podkladu. Plochy pro ÚSES jsou upraveny podle aktualizace systémů ekologické stability, zpracované pro okres HK a KPÚ.

22


Tabelární část zpracovává údaje evidence nemovitostí o pozemcích na navrhovaných lokalitách (výměry, kultury), podává souhrnný přehled o struktuře půdního fondu podle lokalit a číselně vyhodnocuje předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF. Textová část podává stručnou charakteristiku zájmového území, především půdního pokryvu. V závěru komplexně vyhodnocuje předpokládané důsledky navrhovaného řešení na půdní fond. Celková charakteristika zájmového území Všechny katastry řešeného území náleží do teplého a mírně vlhkého klimatického regionu (3), s průměrnou roční teplotou (7) 8- 9°C a průměrným ročním úhrnem srážek 550 - 650 (700) mm. Z hlediska regionálního geomorfologického členění náleží zájmové území do České tabule, její oblasti Východočeské tabule a v ní do podcelku Pardubické kotliny a jejího okrsku Královehradecké kotliny. Západní okraj se zvedá k Chlumecké tabuli s podcelky Libčanská tabule a Urbanická brázda. Na tvorbě geologického základu území se podílejí slínovce, jílovce a spongolity spodního, středního a svrchního turonu, s pleistocenními říčními štěrky a písky a eolickými písky a sprašemi. Reliéf území je mírně zvlněný, nadmořská výška 242 m n.m. na severním okraji území postupně klesá z Vlčkovic směrem na jih do Praskačky na 232 m n.m., dál na jih v Sedlici 229 m n.m. u Čertůvky na východě a na západním okraji stoupá na 251 m n.m., v Žižkovci 236 m n.m. a v Krásnici od 226 m n.m. stoupá směrem na západ na 246 m n.m. Území náleží do povodí Labe. Původní porosty tvořily dubohabřiny a lípové doubravy, které byly smýceny a krajina byla přeměněna na zemědělskou s vysokým podílem zornění půdy. V půdním pokryvu převažují luvizemě modální a hnědozemě luvické (HPJ 14) s velmi dobrou produkční schopností. Zastoupení půd v půdním pokryvu zájmového území Kód Charakteristika půdní jednotky HPJ 06 Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a terciérních sedimen-tech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, oje-diněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry, až sušší 12 Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetic-kých) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou až středně skeleto-vité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením 13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvi-země modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. 14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetic-kých) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny,

BPEJ 3.06.00

Třída ochrany III.

3.10.00

I.

3.12.00

III.

3.13.00 3.13.10

III. III.

3.14.00

II.

3.21.12

IV. 23


22

23

43 60

61

kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína, s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející HPJ 21 Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i sla-bě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i terciérních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (pra-chovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí Černice pelické a černice pelické karbonátové na nivních uloženi-nách, sprašových hlínách, spraších, jílech a slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení

3.22.10

IV.

3.23.10 3.23.12

IV. IV.

3.43.00

III.

3.60.00

I.

3.61.00

II.

Plochy navržených lokalit řešeného území: zemědělská půda celkem 50,16 ha v zastavěném území 1,59 ha v nezastavěném území 48,57 ha Struktura ZPF na navržených lokalitách v návrhovém období: orná půda 45, 35 ha 90, 76 % trvalý travní porost 3, 29 ha 6, 33 % zahrada 1, 24 ha 2, 39 % ovocný sad 0, 28 ha 0, 52 % ZPF celkem 50,16 ha 100, 00 % Zastoupení půdy podle stupňů ochrany ZPF na navržených lokalitách: I. stupeň 2, 68 ha 5, 16 % II. stupeň 25, 52 ha 52, 56 % III. stupeň 12, 84 ha 24, 72 % IV. stupeň 9, 12 ha 17, 56 % V. stupeň 0, 00 ha 0, 00 % Celkem 50, 16 ha 100, 00 % Nové funkční využití ploch na navržených lokalitách: bydlení (Z1, Z2, Z4, Z8, Z11, Z12, Z13, Z16, Z18, Z20, Z21, Z23, Z25, Z26) 16, 25 ha občanská vybavenost (Z6, Z22, P4, P5, P7) 2, 75 ha technická vybavenost (Z5, Z14, Z17, P2) 0, 76 ha sport (Z9, Z19, Z24) 4, 88 ha nezemědělská výroba-lehký průmysl (Z10, P6) 0, 29 ha

31, 01 % 5, 29 % 1, 46 % 9, 40 % 0, 56 % 24


zemědělská výroba (Z3, Z15) izolačná zeleň (IZ1.1 – IZ7.2) liniové stavby (K1 – K17) Navržené plochy celkem

0, 87 ha 11, 00 ha 13, 36 ha 50, 16 ha

1, 67 % 21, 18 % 29, 53 % 100, 00 %

Plochy územních rezerv: bydlení (R1 – R8) liniové stavby (K1 – K17) Rezervní plochy celkem

10,24 ha 2,30 ha 12,54 ha

81,65 % 8,35 % 100, 00 %

Plochy asanací – navrácení do ZPF: Rekultivace silnice III/32326 (PA1)

0,24 ha

Ochrana ploch ZPF pro navrhované objekty ÚSES: Struktura ZPF: orná půda 19, 87 ha trvalý travní porost 7, 03 ha celkem 26, 90 ha

73,87 % 26,13 % 100, 00 %

F. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI Počet stran textové části Počet stran tabulkové části ZPF Počet výkresů grafické části

29 6 ( mezi stránkou 25 a 26 ) 7

Obsah grafické části odůvodnění územního plánu je rozdělen podle katastrálních území na části: I – Vlčkovice, II – Praskačka, III – Sedlice, Krásnice s osadou Žižkovec B.1 Koordinační výkres 1:5000 B.2 Výkres širších vztahů 1:50000 B.3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5000

G. TABULKOVÁ ČÁST VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Tabulková část následuje v níže uvedeném rozsahu: Tabulka ZPF 1

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

Tabulka ZPF 2

PLOCHY PŘESTAVBOVÉ PLOCHY IZOLAČNÍ ZELENĚ

Tabulka ZPF 3

PLOCHY ÚZEMNÍCH REZERV

Tabulka ZPF 4

NÁVRHOVÉ PLOCHY ÚSES

Tabulka ZPF 5

LINIOVÉ STAVBY PLOCHY ASANACÍ-NAVRÁCENÍ DO ZPF

Tabulka ZPF 6

TABULKA PRVKŮ ÚSES SOUHRNNÝ PŘEHLED ZÁBORU ZPF 25


H. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PRASKAČKA ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM ÚZEMNÍHO PLÁNU PRASKAČKA podle § 53 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Navazuje na textovou část Odůvodnění Územního plánu Praskačka zpracovanou projektantem územního plánu. Magistrát města Hradec Králové jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební zákon), úřadem územního plánování vykonávajícím v souladu s § 5 odst. 2 působnost ve věcech územního plánování ve svém správním obvodu. Výkonem činností úřadu územního plánování byl pověřen odbor hlavního architekta Magistrátu města Hradec Králové (dále jen: pořizovatel). Na základě žádosti obce Praskačka ze dne 5.2.2007 pořizuje Magistrát města Hradec Králové podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona Územní plán Praskačka (dále jen: ÚPn Praskačka). 1. Postup při pořízení Územního plánu Praskačka Zadání ÚPn Praskačka Návrh zadání ÚPn Praskačka zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem, Ing. Miroslavou Součkovou. Projednání návrhu zadání ÚPn Praskačka bylo zahájeno 25.5.2007. Po úpravách zadání ÚPn Praskačka vyplývajících z projednání zadání bylo zadání Územního plán Praskačka schváleno Zastupitelstvem obce Praskačka dne 17.7.2007. Návrh ÚPn Praskačka Na základě schváleného zadání ÚPn Praskačka zpracoval Ing. arch. Kramář návrh Územního plánu Praskačka. Společné jednání o návrhu ÚPn Praskačka se uskutečnilo v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona dne 13.5.2008 na Magistrátu města Hradec Králové. Po provedení úprav ÚPn Praskačka dle výsledků projednání požádal pořizovatel o stanovisko Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Ten ve svém stanovisku ze dne 13.8.2008 sdělil, že v předložené dokumentaci neshledal takové nedostatky, které by bránily přikročit k řízení o návrhu ÚPn Praskačka. Proto pořizovatel zahájil 1.9.2008 řízení o návrhu ÚPn Praskačka a oznámil dotčeným orgánům, obci Praskačka a sousedním obcím datum a místo veřejného projednání návrhu ÚPn Praskačka. Zároveň oznámil pořizovatel veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úředních deskách Obecního úřadu Praskačka a Magistrátu města Hradec Králové datum a místo veřejného projednání návrhu ÚPn Praskačka, a místa, kde bude návrh ÚPn Praskačka po dobu 30 dnů vystaven k veřejnému nahlédnutí (Obecní úřad Praskačka a Magistrát města Hradec Králové). Veřejnost byla též upozorněna na možnost podávat k projednávanému námitky a připomínky. Veřejné projednání návrhu ÚPn Praskačka se konalo dne 14.10.2008 od 19 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu Praskačka. 2. Vyhodnocení souladu ÚP Praskačka s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Požadavky z Politiky územního rozvoje České republiky schválené vládou ČR dne 17.5.2006 vyplývající pro územní plánování ve správním obvodu města Hradec Králové, jako obce s rozšířenou působností, jsou stanoveny takto: a) řešit územní souvislosti spojené s řešením dálnice D 11 a rychlostní komunikace R 35 b) řešit územní souvislosti I. tranzitního železničního koridoru a labské vodní cesty.

26


Územím obce Praskačka prochází trasa dálnice D 11, z velké části již zprovozněné. Úsek na katastrálním území Vlčkovice, který není stavebně dokončen, je zakreslen v ÚPn Praskačka podle dokumentace k územnímu rozhodnutí. V mimoúrovňové křižovatce Sedlice se od dálnice D 11 odpojuje rychlostní silnice R 35 směrem k MÚK Nová Ves u Vysokého Mýta. Rychlostní silnice R 35 včetně MÚK Sedlice je v ÚPn Praskačka zakreslena dle dokumentace pro stavební povolení. Projektant ÚPn Praskačka plně respektoval požadavky Politiky České republiky uvedené v bodě a). K bodu b) je třeba konstatovat, že stavba I. tranzitního železničního koridoru ani labské vodní cesty se řešeného území nedotýkají. Jiné požadavky z Politiky územního rozvoje ČR pro řešení ÚPn Praskačka nevyplývají. Katastrální území Praskačka je součástí řešení Územního plánu velkého územního celku Hradeckopardubické sídelní regionální aglomerace. ÚPn VÚC Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace byl schválen 18.5.1988, změna a doplněk č. 1 byl schválen 12.2.1997, změna a doplněk č. 2 byl schválen 26.2.2001. Návrh Územního plánu Praskačka odpovídá svým řešením Územnímu plánu velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace včetně jeho změn. Návrh ÚPn Praskačka zahrnuje ve svém řešení prvky systému ekologické stability řešených v územně technickém podklad NR – R ÚSES České republiky. Návrh Územního plánu Praskačka je řešen v souladu s politikou územního rozvoje a s platnou územně plánovací dokumentací vydanou Královéhradeckým krajem. 3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Rozvojové tendence obce Praskačka jsou dány sousedstvím s Hradcem Králové. Návrh Územního plánu Praskačka vytváří předpoklady pro bydlení, občanské vybavení, výrobu a dopravní a technickou infrastrukturu. Rozvojové plochy jsou soustředěny na okrajích sídel v návaznosti na zastavěné území, podnikatelské aktivity jsou soustředěny do stávajících areálů. Koncepce ÚPn Praskačka respektuje stávající vzrostlou zeleň, vodoteče a konfiguraci terénu. součástí tvorby krajiny je i výsadba izolační zeleně podél dálnice D 11 a na okrajích sídel. Změna využití pozemků větších než 0,5 ha zahrnutá v ÚPn Praskačka do zastavitelných ploch je podmíněna zpracováním územní studie, která prověří kapacity území a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Návrh ÚPn Praskačka je v souladu s cíli a úkoly územního plánování stanovenými v ustanoveních § 18 a 19 stavebního zákona. Jeho realizace neovlivní negativně přírodní, kulturní a civilizační hodnoty v území. Urbanistické, architektonické a archeologické hodnoty byly výchozími předpoklady pro návrh řešení tohoto územního plánu. 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Zadání Územního plánu Praskačka bylo zpracováno a projednáno v souladu s ustanovením § 47 stavebního zákona v průběhu dubna až června 2007, schváleno bylo 17.7.2007. Návrh ÚPn Praskačka byl zpracován v souladu s § 50 stavebního zákona a přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Návrh ÚPn Praskačka byl projednán s dotčenými orgány, obcí Praskačka a sousedními obcemi podle § 50 stav. zákona 13.5.2008. Způsob zpracování a projednání návrhu ÚPn Praskačka bylo posouzen Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, odborem územního plánování a stavebního řádu, který k tomuto vydal 13.8.2008 kladné stanovisko. Následovalo řízení o návrhu ÚPn Praskačka podle § 52 stavebního zákona, tj. veřejné projednání ÚPn Praskačka na Obecním úřadě Praskačka dne 14.10.2008. 27


Projednání návrhu ÚPn Praskačka se uskutečnilo v souladu s ustanoveními § 50 – 53 stavebního zákona. 5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních přepisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů Návrh ÚPn Praskačka byl projednán s dotčenými orgány, hájícími státní zájmy podle zvláštních předpisů a s dalšími dotčenými organizacemi. Připomínky těchto orgánů a organizací byly akceptovány a podle jejich požadavků byl návrh ÚPn Praskačka upraven. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že návrh ÚPn Praskačka je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. 6. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivů Územního plánu Praskačka na životní prostředí nebylo při projednávání zadání ani návrhu ÚPn Praskačka Krajským úřadem Královéhradeckého kraje požadováno. Z tohoto důvodu nebylo zpracováno ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. 7. Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nepožadoval ve svém stanovisku k projednávanému zadání ÚPn Praskačka posouzení návrhu Územního plánu Praskačka z hlediska vlivů na životní prostředí. Proto nebylo toto posouzení zpracováno. 8. Vyhodnocení vlivů na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními druhy Ze stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (orgánu ochrany přírody a krajiny) vyplývá, že návrh ÚPn Praskačka nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu významných lokalit (dle nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) nebo na vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 9. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch V zastavěném území obce Praskačka nejsou téměř žádné volné pozemky pro stavbu rodinných domů, zatímco požadavky stavebníků na vymezení nových pozemků stávající možnosti v intravilánu obce výrazně překračovaly. Podobně tomu bylo s plochami pro podnikání, občanskou vybavenost, sport atd. ÚPn Praskačka navrhuje zastavitelné plochy v návaznosti na zastavěné území tak, aby nebránily kvalitnímu obhospodařování zemědělské půdy. 10. Návrh rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění K návrhu ÚPn Praskačka nebyly podány žádné námitky odpovídající ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona (vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch). Námitky, které nesplňovaly podmínky uvedené v § 52 stav. zákona, byly zařazeny do skupiny připomínek. 11. Návrh vyhodnocení připomínek K návrhu Územního plánu Praskačka podaly připomínky níže uvedené právnické a fyzické osoby. Jejich připomínky byly vyhodnoceny následovně: 28


Připomínka paní S. Nopové a pana Ing. T. Kolína: Žádají, aby při výstavě komunikace podél jich pozemku (panelová komunikace-prostor u hasičské zbrojnice v Praskačce) byl ponechán pás zeleně zajišťující od clonění jejich domu od projíždějících vozidel. Připomínka nesouvisí bezprostředně s projednávaným návrhem Územního plánu Praskačka, problém bude řešen samostatným jednáním o směně pozemků mezi vlastníky RD Praskačka č.p. 40 a obcí Praskačka. P.p. č. 114/4 v k.ú. Praskačka bude z výčtu pozemků určených k zápisu předkupního práva (v návrhu ÚPn Praskačka, části H označeno jako veřejně prospěšné opatření PP6) vypuštěna. Připomínka pana Kalhouse: Žádá o zahrnutí další plochy (zatím nezapsaného pozemku dle rozpracovaného návrhu KPÚ) pro zemědělské podnikání. Přijetí této připomínky by znamenalo další zábor zemědělské půdy. Ing. Mokrejšová, jako zástupce orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, k tomu uvedla že tento požadavek nemůže akceptovat, neboť písemné podání nemá náležitosti, které stanoví příslušné právní normy a které by byly podkladem pro nové posouzení . V případě zapracování požadavku do návrhu ÚPn Praskačka by tento krok znamenal zcela nové dodatečné projednání se všemi zainteresovanými orgány a organizacemi.Ve svém důsledku by to znamenalo oddálení vydání ÚPn Praskačka minimálně o půl roku. Dále byl naznačen problém povinnosti vypracování posudku SEA, což by znamenalo navýšení nákladů na pořízení ÚPn a časové oddálení vydání územního plánu. Vzhledem k výše uvedenému a také proto, že tato připomínka úzce navazuje na řešení komplexních pozemkových úprav, které však nejsou v k.ú. Praskačka dokončeny, rozhodlo Zastupitelstvo obce Praskačka takto: Do návrhu Územního plánu Praskačka nebude připomínka pana V. Kalhouse v této fázi pořizování ÚPn Praskačka zapracována, ale s doplněnými náležitostmi bude zohledněna v 1. změně Územního plánu Praskačka. Pořízení změny se předpokládá po dokončení a zápisu KPÚ pro katastrální území Praskačka a Vlčkovice. Připomínce nebylo vyhověno. Při společném jednání o návrhu ÚPn Praskačka dle § 50 stavebního zákona ani při veřejném projednání dle § 52 stavebního zákona nebyly uplatněny žádné připomínky sousedních obcí.

Vypracoval: Magistrát města Hradec Králové odbor hlavního architekta Rudolf Hušek 4. listopadu 2008

29

No title

Recommend Documents