No title

ROÈNÍK XII/2007. ÈÍSLO 9 V TOMTO SEŠITÌ Nᚠrozhovor ....................................... 1 Nové knihy ........................................... 2 Svìtozor .............................................. 3 AR mládeži: Základy elektrotechniky ........................ 4 Jednoduchá zapojení pro volný èas ..... 6 Proudová smyèka .............................. 10 TransiAmp - malý 120 W zesilovaè pro hudebníky ................................... 14 Generátor funkcí s integrovaným digitálním mìøièem frekvence ............. 19 Úprava èítaèe MEXIS z PE 05/2004 ... 24 Netradièní usmìròovaè ...................... 24 Inzerce .................................. I-XXXII, 48 O zkreslení 2 ..................................... 25 Cyklovaè stìraèe s PIC ...................... 28 Signalizace nezapnutých svìtel v automobilu ............................. 29 Pojistka zvonkového tlaèítka .............. 31 Digitální stupnice ............................... 32 PC hobby ........................................... 33 Rádio „Historie“ .................................. 42 Z radioamatérského svìta .................. 45

Praktická elektronika A Radio Vydavatel: AMARO spol. s r. o.

Redakce: Šéfredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoøi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havliš, OK1PFM, ing. Miloš Munzar, CSc., sekretariát: Eva Marková. Redakce: Zborovská 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10, sekretariát: 2 57 31 73 14. Roènì vychází 12 èísel. Cena výtisku 50 Kè. Rozšiøuje První novinová spoleènost a. s. a soukromí distributoøi. Pøedplatné v ÈR zajišuje Amaro spol. s r. o. - Hana Merglová (Zborovská 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13). Distribuci pro pøedplatitele také provádí v zastoupení vydavatele spoleènost Mediaservis s. r. o., Zákaznické centrum, Moravské námìstí 12D, 659 51 Brno; tel: 541 233 232; fax: 541 616 160; [email protected]; reklamace - tel.: 800 800 890. Objednávky a predplatné v Slovenskej republike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., Šustekova 10, 851 04 Bratislava - Petržalka; korešpondencia P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33 - predplatné, (02) 67 20 19 21-22 - èasopisy; email: [email protected]. Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou - øeditelstvím OZ Praha (è.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci pøijímá redakce - Michaela Hrdlièková, Zborovská 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 13. Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá autor (platí i pro inzerci).

Internet: http://www.aradio.cz E-mail: [email protected] Nevyžádané rukopisy nevracíme. ISSN 1211-328X, MKÈR E 7409

© AMARO spol. s r. o.

s ing. Pøemyslem Hejdukem z firmy Micronix, která se zabývá distribucí mìøicí techniky v ÈR i SR, o výrobcích firmy Goodwill. Již 10 let dovážíte výrobky firmy Goodwill. Mùžete nám øíci, jak jste s touto firmou zaèínali? Pøedevším bych chtìl øíci, že spoleènost Micronix, pøestože disponuje výhradním zastoupením firmy Goodwill pro ÈR a SR, se nezabývá pouze produkty této firmy. V jejím sortimentu je ucelená nabídka mìøicí techniky prakticky pro všechny obory prùmyslu, školství, dopravy apod. od témìø všech svìtových výrobcù mìøicí techniky. Navíc naše firma s Goodwillem nezaèínala. Podobný sortiment mìøicí techniky nabízela zprvu od jihokorejské spoleènosti Goldstar. Ta se záhy pøejmenovala na LG a tato firma pak vytvoøila z nìkterých divizí samostatné firmy s tím, že pro mìøicí techniku to byl EZ Digital. Tyto zmìny mìly však spíše negativní dopad. Shodou okolností se v té dobì zaèala dynamicky rozvíjet a EZ Digital více než konkurovat právì spoleènost Goodwill. Její obchodní úspìchy (zejména v Americe) vedly i ke spolupráci s výrobními firmami z USA. Tak dobøe, se sortimentem GW jste ve vaší spoleènosti nezaèínali. Já mìl však spíše na mysli, jak zaèala vaše spolupráce s GW. O tom jsem chtìl právì hovoøit. Po prosazení se na amerických trzích hledala spoleènost GW zastoupení i na dalších kontinentech, zejména v Evropì. My jsme mìli zájem o produkty této spoleènosti a naopak, jako pøední distributor mìøicí techniky v ÈR a SR jsme byli vytipováni jimi. Takže k podpisu smlouvy od prvního jednání došlo velmi rychle. Od té doby ubìhlo spoustu èasu. Jste stále s jejich produkty spokojeni? Ano a velmi. Výrobce pøichází s mnoha zcela novými výrobky a stávající produkty neustále inovuje. Kvalita zùstává na velmi dobré úrovni a naopak se stále spíše zlepšuje. Z jaké zemì firma GW vlastnì pochází. To není tak úplnì jednoduché, nebo se jedná o nadnárodní spoleènost realizující výrobu v 5 zemích. Hlavní sídlo - „office“ je tedy kde?

Mùžete to trochu rozvést? Takže osciloskopy nabízí GW jak analogové, tak digitální. Zvláštní skupinou jsou tzv. RA (read-out). Jsou to analogové osciloskopy s kursory s veškerým digitálním popisem. Analogové osciloskopy pracují ve frekvenèním pásmu až do 200 MHz. Všechny jsou 2kanálové. Mezi nimi jsou pak nìkteré typy speciálnì vybavené ještì napø. èítaèem, generátorem, možností výbìru konkrétního televizního øádku apod. Digitální osciloskopy pak disponují 5,6 nebo 6 " obrazovkou LCD nebo CRT. Pracují také ve frekvenèním pásmu až do 200 MHz a vzorkovací rychlost mají až 1 GS/s. Vesmìs jsou 8bitové a nejvyšší typy existují i ve verzi se 4 kanály. Komunikace s PC probíhá pøes USB nebo RS-232, za pøíplatek je možno vybavení portem GPIB. Spektrální analyzátory se nabízejí v pásmu 150 kHz až 1 GHz, nebo 9 kHz až 2,7 GHz. Rozsah amplitudy u obou typù je -100 dBm ±20 dBm. Jedná se o síové pøístroje s možností variabilní objednávky pøídavných funkcí, jako je napø.: tracking generátor, stabilita 1 ppm, AM, FM demodulátory, filtry EMI apod. Generátory funkcí pak dodává GW kromì klasických i s pøímou digitální syntézou (DDS), dále programovatelné, signální (AM/FM), audio i RF. Nìkteré z nich jsou vybaveny èítaèem (do asi 150 MHz), rozmítáním (jak lineárním, tak logaritmickým) apod. Hranièní šíøka pásma je max. 30 MHz. Napìová amplituda výstupu je u všech typù 20 V. Pøi zatížení 50 Ω 10 V. Øízení nebo uložení nastavení je pak u nìkterých generátorù realizováno pøes RS-232. Obšírnou skupinou jsou pak zdroje. GW vyrábí celou škálu zdrojù od programovatelných, pøes klasické DC zdroje, 2- nebo 1kanálové s pøípadným výstupem pevného napìtí, až po výkonové AC zdroje. V této nepøeberné škále si každý vybere potøebný zdroj, nebo zdroje mají nabídku s malým odstupem koneèného napìtí. Zrovna tak výkon je nabízen v široké škále s malým odstupem v koneèném proudovém omezení. No a co ta poslední skupina? Ano, to jsou rùzné pøístroje pro analýzu prvkù a elektrické bezpeènosti. Do skupiny patøí stolní multimetry, miliohmmetry, milivoltmetry, mìøièe RLC, èítaèe a vysokonapìové zdroje ke stanovení elektrické pevnosti. Multimetry jsou vìtšinou 4,5místné, s velmi slušnou pøesností. Funkce RMS je zaruèena minimálnì do 50 až 100 kHz u støídavého napìtí a u proudu do 20 kHz. Rozsahy mìøených velièin U, I, R, f jsou v bìžných mezích. Miliohmmetry mìøí v rozsazích jednotek mΩ až do 30 MΩ, testovacím proudem 10 µA

GW se dnes správnì celý názvem jmenuje „Good Will - Instek (zkratka GW), protože je slouèená z americké Instek America Corp. a tchajwanského GW. Hlavní sídlo je tedy v Taipei na Tchaj-wanu a v Kalifornii v USA. A teï to hlavní - produkty. Produkce se soustøeïuje do 4 hlavních skupin: osciloskopy, spektrální analyzátory a generátory signálù, laboratorní zdroje a poslední 4. skupinou jsou tzv. základní mìøicí a testovací pøístroje pro komponenty a bezpeènost.

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

1

ñ

Spektrální analyzátor GSP-830

ñ

až 1 A. U jednoho z typù je zaruèena kompenzace s okolím pomocí teplotní sondy. Zvláštní pozornosti si zaslouží skupina mìøièù RLC. Testovací frekvence se u tìchto pøístrojù pohybuje až do 200 kHz s pøesností 0,05 %. Mìøicí rozsahy jsou již od 0,01 mΩ nebo 0,00001 pF nebo 0,01 µH. Analýzy D a Q jsou samozøejmostí, rovnìž tak jako vybavení RS-232 s pøiloženým SW zdarma. Støídavé milivoltmetry nabízí GW jedno-, nebo dvoukanálové. Frekvence, pøí níž jsou zaruèeny hodnoty v povolených tolerancích, se pohybují mezi 10 Hz až 1 MHz. Mìøení v øádech µV až 100 V je možné realizovat ve 12 rozsazích podobnì jako -70 až - 140 dB. Mezi oblíbené pøístroje patøí rovnìž èítaèe, které mají frekvenèní rozsah až do 2,7 GHz, od 0,01 Hz s citlivostí od 10 mV. Èítaèe zobrazují na 8místném displeji a disponují stabilitou 1 ppm/mìsíc. Poslední a zcela odlišnou skupinou jsou vysokonapìové zdroje pro mìøení elektrické pevnosti. Jedná se o základní øady GPT 800 a GPT 700. Øada 700 se vyznaèuje menším výkonem (200 VA), ale má vestavìnou možnost komunikace s PC. Øada GPT 800 toto vybavení nemá, ale disponuje vìtším výkonem (500 VA). Obì øady obsahují zadní 9vývodový konektor, který umožòuje ovládání z pøipojeného místa, èili obsluha mùže ovládat pøístroj mimo pøímý dosah vn. U všech tìchto pøístrojù lze navolit hranièní napìtí 5 kV, u typù GPT 715 a 735 na DC testu až 6 kV. Všechny testují AC napìtím a nìkteré vybrané typy z obou øad i DC napìtím. U všech tìchto pøístrojù lze nastavit tzv „rampový“ test - koneèné testovací napìtí, strmost nábìhu na toto napìtí, doba setrvání na tomto napìtí. Pokud nenastane bìhem takového testu prùraz, zaøízení vyhoví v nadefinované elektrické pevnosti. Další funkcí u nìkterých vybraných typù je možnost testování izolaèního odporu do 1000 V. A co nìjaké novinky? Ano novinky jsou koøením nabídky a GW jich realizuje každý rok pomìrnì dost. V letošních novinkách dominuje pøedevším 16nebo 32bitový logický analyzátor, oznaèený jako øada GLA 1000. Jedná se o 200 MHz, 16-, nebo 32bitový logický analyzátor s pamìtí max. 32 Mbit. Je vyrobený jako externí modul k PC. Analyzovat stavy lze v pásmu 0,001 Hz až 100 MHz pøi externím spouštìní a 100 Hz až 200 MHz pøi interním spouštìní. Spouštìt lze pomocí úrovnì, napìtí, poètu, èasového zpoždìní, konfigurace hrany a úrovnì apod. Rozliènì lze zobrazit signál na PC, jako: prùbìh køivky, seznam, èas, frekvence, adresa apod. Zkomprimovat pamì lze až 255x bez ztráty dat. Další novinkou je 3 GHz spektrální analyzátor GSP 830 s tracking generátorem. Mìøit lze v pásmu již od 9 kHz. Pøístroj je vybaven barevným displejem LCD TFT s vysokým rozlišením. Obsahuje také pøímý VGA výstup a je standardnì vybaven rozhraním

2

USB a RS-232. GPIB je za pøíplatek. Vnitøní pamì umožòuje záznam 10 stop. „Markery“ pak 10 špièek, 5 delta párù. Pøístroj lze variabilnì napájet ze sítì nebo vestavìných akumulátorù (za pøíplatek) No vidíte, a já èekal záplavu novinek z oblasti osciloskopù, vždy v nich GW dominuje. Ano osciloskopy tvoøily páteø výroby, ale produkce je dnes již velice rùznorodá. Pøesto samozøejmì i v osciloskopech GW novinky nabízí. Jedná se pøedevším o øadu GDS 2000. Jsou to 2- až 4kanálové 200 MHz osciloskopy s vzorkováním až 1 GS/s. Tyto barevné osciloskopy s displejem LCD TFT mají hloubku pamìti 25 k/kanál. Všechny tyto pøístroje mají vestavìnou funkci FFT (analýza vyšších harmonických). RS-232 a USB je ve standardní výbavì a SW je volnì stažitelný na Internetu. I když jste se zmínil o kvalitì, pøesto bude ètenáøe zajímat, jak je zajištìn servis. Firma Micronix disponuje vlastním záruèním a pozáruèním servisem. U firem, kde máme generální zastoupení, je servisní zázemí samozøejmostí. U GW jsme plnì zásobeni náhradními díly, takže pokud vùbec nastane porucha, tak opravy tìchto pøístrojù netrvají nijak dlouho. Jinak technická spolupráce s mateøskou firmou je bezproblémová a pøi složitìjších opravách probíhají živé technické konzultace, nebo se pøístroje výjimeènì zasílají i k výrobci. Dnes to neznamená žádné velké zdržení, protože do 3 dnù je pøístroj již v servisu výrobní firmy. Ovìøujete také správnost parametrù a nastavujete pøístroje? Nejenom že to po pøípadné opravì provádí samotný servis, ale máme i svoje další oddìlení: vlastní kalibraèní støedisko, které je navázané na ÈMI. Zde se ovìøují parametry anebo, pokud to zákazník vyžaduje, lze vystavit protokol o kalibraci s namìøenými hodnotami. Toto je ale již placená služba. Tak jsme v základì probrali asi vše. Pokud by zajímaly ètenáøe podrobnosti, kam se mají obrátit? Všechny uvedené pøístroje i mnoho dalších, a to nejen od fimy Goodwill, jsou pøehlednì seøazeny na našich webových stránkách. K dispozici jsou i katalogy v tištìné formì zdarma, vèetnì katalogu novinek. Ty si staèí vyžádat písemnì èi telefonicky v sídle firmy. Všechny adresy a spojení jsou k nalezení na II. stranì obálky. Dìkuji Vám za rozhovor. Pøipravil ing. Josef Kellner.

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Zaplatílek, K.; Doòar, B.: MATLAB - zaèínáme se signály. 3. díl, BEN - technická literatura, 272 s. B5, obj. è. 112684, MC 299 Kè. Kniha je urèena pro všechny uživatele systému MATLAB, kteøí k tomu hledají vhodného prùvodce. Je psána pøedevším pro zaèáteèníky v tomto oboru, ale mùže stejnì dobøe posloužit jako užiteèný zdroj informací i pro pokroèilejší uživatele. Pro efektivní využití informací v knize obsažených je vhodné mít alespoò základní znalosti a návyky pøi práci s MATLAB. Co v knize najdete? Tak napø. kapitola s názvem „MATLAB - nástroj pro práci s èísly“ spojuje pojem signál s prostøedím systému MATLAB. Zde kniha obsahuje øadu užiteèných informací, spojených s pojmy èíslicový signál, vzorkování, diskrétní èas a je ukázáno, jak pracovat se spojitými signály. Kapitola ètvrtá nese název „Tvorba a získávání signálù v prostøedí MATLAB“. Jde o rozsáhlou èást knihy, kde se nauèíte signály prakticky tvoøit nebo je do prostøedí MATLAB importovat èi naopak exportovat do jiných aplikací. Seznámíte se s mnoha zajímavými strukturami systému, dozvíte se o práci s formáty èísel, nauèíte se naèítat a ukládat data v mnoha formátech apod. Kapitola obsahuje také èásti o získávání dat z externích zdrojù (FTP). Vše je dokumentováno na množství pøíkladù s mnoha obrázky, zdrojovými texty MATLAB. Poslední kapitola je pak vìnována analýze signálù. Zde je koncentrováno nejvìtší množství teoretických poznatkù spolu s aplikaèními pøíklady. Nauèíte se provádìt rychlou orientaèní analýzu v èasové oblasti, ale i složitìjší a na teoretické znalosti nároènìjší druhy analýzy, napø. spektrální analýzu a èasovì-frekvenèní analýzu. Knihu si mùžete zakoupit nebo objednat na dobírku v prodejnì technické literatury BEN, Vìšínova 5, 100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax: 2 7482 2775. Další prodejní místa: Jindøišská 29, Praha 1, sady Pìtatøicátníkù 33, Plzeò; Veveøí 13, Brno, Èeskobratrská 17, Ostrava, e-mail: [email protected], adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zásielková služba na Slovensku: Anima, [email protected], www.anima.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Národnou bankou SR), 040 01 Košice, tel./fax (055) 6011262.

Integrovaný senzor proudu Pro mìøení proudu zátìže na stranì vyššího napìtí zdroje (2,7 až 36 V) pøevodem na výstupní napìtí je urèen integrovaný obvod firmy Linear Technology (www.linear.com) LT6106. Konstanta urèující pøenos (pomìr výstupního napìtí a úbytku na snímacím rezistoru – max. 500 mV) urèují odpory dvou externích rezistorù. Chyba mìøení proudu je menší než 1 %. Typická vlastní spotøeba obvodu je pouze 65 µA pøi 12 V. Lze jej použít pøi teplotách -40 až +125 °C. Pouzdro ThinSOTTM má výšku pouze 1 mm. Proudové senzory se používají napø. pøi mìøení proudu, øízení napájení zvláštì bateriových elektronických zaøízení, ovládání motorù, proudových pojistkách a ochranì proti pøetížení.

Nový chytrý senzor spustí žádanou akci Výroba produktù MEMS (Micro-Electro-Mechanical-Systems) obsahujících na èipu jak mechanické prvky, napø. èidla nìkteré mechanické velièiny, tak i vyhodnocovací elektroniku pøedstavují stále významnìjší segment prùmyslu vyrábìjícího polovodièové prvky. Dobrým pøíkladem jsou napø. mikromechanické senzory zrychlení (akcelerometry), jejichž jedním z pøedních výrobcù je firma STMicroelectronics (www.st.com). Tato firma pøichází nyní se zajímavou novinkou, dvouosým akcelerometrem s digitálním výstupem LIS202DL, který je schopen detekovat napø. jednotlivé a dvojité kliknutí užívané pøi komunikaci s poèítaèem a jeho výstupní signál pøímo využít pro aktivaci žádané akce, napø. otevøení dokumentu. Jinou aplikací mùže být pøerušení nevhodného vyzvánìní mobilního telefonu poklepem pøímo na kapsu. Samozøejmì je možné i kla-

sické využití, napø. pro monitorování kmitání nebo v pøíslušenství herních zaøízení. Na èipu je integrována i horní propust, kterou se vylouèí vliv statických signálù, vznikajících napø. pomalou zmìnou polohy nebo sklonu akcelerometru. Snazší je i komunikace se senzorem, který je vybaven digitálním rozhraním SPI/I2C. LIS202DL je vyrábìn v plastovém pouzdøe LGA14 s rozmìry 5 × 3 × 0,9 mm s rozsahy ±2 g nebo ±8 g. Pro napájení je tøeba napìtí 2,16 až 3,6 V, spotøeba je pod 1 mW.

a 1,8 V s tolerancí 1,5 %, nebo nastavitelná dvìma externími rezistory v rozsahu 1,8 až 11 V. Mimo to generují nastavovací signál RESET, kdykoli je výstupní napìtí pod prahovou úrovní. Po jejím následném pøekroèení signál RESET zanikne po èase nastavitelném externím kondenzátorem v rozmezí 75 µs až 200 ms. Výstup tohoto signálu je buï otevøený kolektor tranzistoru MOSFET, nebo dvojèinný výstup. Nìkteré obvody z øady jsou vybaveny dvìma uvolòovacími vstupy, pøípadnì i hlídacím obvodem s èasovaèem, všechny pak ochranou proti poškození zkratem a pøehøátím. Použitá pouzdra TDFN mají pùdorys jen 3 × 3 mm, rozsah pracovních teplot je -40 až +125 °C.

LED pronikají do automobilù stále více Studie kupé Opel GTC Concept pøedstavená na autosalonu v Ženevì je vybavena osvìtlením využívajícím kompletnì LED od firmy OSRAM Opto Semiconductors (www.osramos.com). Pro parkovací svìtla a denní svìtlo jsou použity LED typu Golden Dragon, pro potkávací svìtla jsou v každém svìtlometu použity dvì LED OSTAR, pro dálkové svìtlo tøi tyto diody. Mlhová svìtla obsahují jeden OSTAR LED. Èervené svítivé diody TOPLED byly použity pro stylové osvìtlení do stejné barvy ladìného interiéru. Výhodou diodového osvìtlení je rychlost úèinku, doba života LED pøes 50 000 hodin a proti klasickým svìtelným zdrojùm vìtší volnost pro designéry automobilu.

Miniaturní digitální tranzistory Firma Fairchild Semiconductor (www.fairchildsemi.com) rozšíøila svùj sortiment digitálních tranzistorù v pouzdrech TO-92 (FJN), SOT-23 (FJV) SOT-323 (FJX) o dvì nové øady tvoøené 29 digitálními tranzistory, 14 typy PNP FJY40xx a 15 typy NPN FJY30xx, na celkem 145 ks. V pouzdrech SOT523F (1,7 × 0,98 × 0,78 mm) je vedle tranzistorù se ztrátovým výkonem 200 mW integrována ještì jednoduchá rezistorová sí. To umožòuje konstruktérùm uspoøit místo na deskách s plošnými spoji, také samotný návrh aplikace je jednodušší. Tranzistory jsou urèeny pro mobilní telefony, PDA, herní pøístroje, notebooky a další pøenosná zaøízení zvláštì ve spínacích obvodech, invertorech, budicích obvodech a rozhraních. JH

Regulátory napìtí pro použití v autoelektronice Lineární regulátory napìtí z øady MAX6765 až 6774 od firmy Maxim (www.maxim-ic.com) pracují pøi vstupním napìtí 4 až 72 V a pøi vlastní spotøebì pouze 31 µA poskytnou napájeným obvodùm až 100 mA. Výstupní napìtí jsou buï pevná 5, 3,3, 2,5

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

3

AR ZAÈÍNAJÍCÍM A MÍRNÌ POKROÈILÝM Základy radiotechniky a vf techniky (Pokraèování)

Modulace vf signálu prakticky V tomto pokraèování si ukážeme nìkolik jednoduchých zapojení, na kterých si mùžete vyzkoušet modulaci vf signálu. K pokusùm budete potøebovat také nìjaký pøijímaè. Staèí rozhlasový pøijímaè s rozsahem støedních nebo lépe krátkých vln pro pokusy s AM a rozsahem velmi krátkých vln pro pokusy s FM. Amplitudová modulace Jeden z nejjednodušších zpùsobù, jak si vyzkoušet AM, je použít hotový krystalový oscilátor (obr. 69). Tyto oscilátory jsou souèástí nìkterých elektronických zaøízení. Lze je koupit nebo získat ze starých vrakù – základní desky PC s procesory 286 a 386 mìly tìchto oscilátorù hned nìkolik, nejèastìji s kmitoèty 12, 16 nebo 33 MHz. Krystalový oscilátor je tøeba použít s takovým kmitoètem, který mùžete pøijímat vaším pøijímaèem. Jednoduché zapojení AM vysílaèe je na obr. 70. Do pøívodu napájení oscilátoru zapojíme primární vinutí výstupního transformátoru ze starého rádia. Sekundární vinutí (to, ke kterému byl pùvodnì zapojen reproduktor) bude vstupem a zapojíme ho

Obr. 69. Krystalový oscilátor

Obr. 71. AM vysílaè s krystalovým oscilátorem a modulaèním transformátorem

k reproduktorovému výstupu nejakého nf zesilovaèe. Na výstup oscilátoru pøipojíme kus drátu jako anténu. Napìtí z baterie prochází pøes vinutí transformátoru na oscilátor. K napájecímu napìtí se pøièítá napìtí indukované ve vinutí. V rytmu modulace se napìtí oscilátoru zvìtšuje a zmenšuje a souèasnì se mìní amplituda výstupního vf napìtí. Podle kmitoètu oscilátoru, délky antény a citlivosti pøijímaèe lze modulovaný signál zachytit na vzdálenost až nìkolika desítek metrù. Anténa, pravdìpodobnì mnohem kratší než 1/4 vlnové délky, má malou úèinnost a vyzáøený výkon bude velmi malý. Vhodnìjší jsou proto vyšší kmitoèty krátkých vln, u kterých bude pomìr vlnové délky a délky antény pøíznivìjší. Na obr. 71 je upravené zapojení, které nepotøebuje transformátor. Nízkofrekvenèní signál použitý k modulaci však musí mít vìtší amplitudu, protože se neuplatní pøevodní pomìr transformátoru. Krystalový oscilátor si mùžete sestavit z diskrétních souèástek. Jedno z možných zapojení je na obr. 72. Kapacity kondenzátorù C2 a C3 vyhovují použitému krystalu 1 MHz, pro krystaly s vyšším kmitoètem jejich kapacitu zmenšete, napø. na 27 pF pro krystaly 10 až 30 MHz. Také indukènost cívky L1 lze pak zmenšit. Na obr. 73 je k oscilátoru pøidán modulátor s tranzistorem T2. Nf signál pro modulaci pak postaèí mnohem slabší, lze použít napø. sluchátkový výstup pøehrávaèe mp3 apod. Odpor rezistoru R2 je tøeba zvolit podle odbìru oscilátoru tak, aby na kolektoru T2 byla pøibližnì polovina napájecího napìtí – ne ménì než 1/4 a ne více než 3/4. Odbìr oscilátoru je totiž na odporu rezistoru R1 jen málo závislý. Vìtší vliv mají parametry krystalu. Kmitoètová modulace Pro amatérské pokusy je mnohem vhodnìjší kmitoètová modulace. Vyšší kmitoèet pásma FM rozhlasu (88 až 108 MHz), lepší citlivost pøijímaèù a délka antény srovnatelná se èvrtinou vlnové délky umožòuje vìtší dosah takového „vysíladla“ pøi menší spotøebì proudu. Základem vysílaèe je oscilátor, jehož kmitoèet lze mìnit

Obr. 73. Krystalový oscilátor s modulátorem vnìjším signálem. Profesionální konstrukce používají stabilní oscilátor nebo oscilátor s kmitoètem stabilizovaným fázovým závìsem. Kmitoèet oscilátoru se pak v malých mezích mìní kapacitní diodou - varikapem. Varikap je vždy zapojen v závìrném smìru. Podle stejnosmìrného napìtí na diodì se v polovodièi mìní šíøka oblasti bez nábojù mezi polovodièi typu p a n a tím i kapacita diody. Podobným zpùsobem se mìní i parazitní kapacity bipolárních tranzistorù. Toho se využívá v nejjednodušších FM vysílaèích, sloužících pro zábavu nebo k odposlechu. Zapojení takových „štìnic“ najdete na internetu celou øadu, vìtšinou je to nìjaká varianta zapojení z obr. 74. První tranzistor zesiluje signál z elektretového mikrofonu, druhý je zapojen jako oscilátor, který se rozlaïuje zmìnou pracovního bodu. Cívka má samonosnì asi 6 závitù na prùmìru 5 mm, místo C4 lze pro snažší naladìní použít kapacitní trimr 22 pF. Vysílaè naladíme roztahováním závitù cívky nebo trimrem do pásma FM na místo, kde nevysílá žádná rozhlasová stanice. VH (Pokraèování pøíštì)

Obr. 74. Jednoduchý FM vysílaè štìnice.

Obr. 71. AM vysílaè bez transformátoru

4

Obr. 72. Krystalový oscilátor z diskrétních souèástek

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Digitální technika a logické obvody Jednoduchá zapojení s logickými obvody (Pokraèování)

Elektronická ruleta se šestnácti LED Následující zapojení je opìt urèeno zejména pro zábavu a jako hraèka pro dìti. Jedná se o jednoduchou elektronickou ruletu se šestnácti svítivými diodami, u které je rotující kulièka reprezentována vždy jednou rozsvícenou LED. Jádrem zapojení je podobnì jako v pøedchozích pøípadech ètyøbitový binární èítaè, na jehož výstupy Q3 až Q0 je zapojen dekodér 1 ze 16. Souèástí zapojení, jehož schéma je uvedeno na obr. 155, je dále zdroj hodinového signálu, který je v tomto pøípadì realizován èasovacím obvodem 555. S èítaèem 74HC393 jsme se již seznámili v pøedchozích dílech, a proto jej není tøeba nijak detailnì pøedstavovat. Integrovaný obvod 74HC393 obsahuje dva nezávislé ètyøbitové binární èítaèe s nulováním, které se inkrementují pøi sestupné hranì hodinového signálu CLK (pin 1/13) a nulují pøivedením úrovnì H na vstup nulování R (pin 2/12). Obvod 74HC154 je dekodér ètyøbitového binárního kódu na kód 1 ze 16. Každá kombinace logických úrovní (adresa) pøivedených na vstupy A3 až

A0 aktivuje právì jeden z výstupù až . Aktivovaný výstup Y, jehož index odpovídá dekadicky vyjádøenému binárnímu èíslu na adresových vstupech A, je vždy v úrovni L, zatímco všechny ostatní výstupy jsou v daném okamžiku v úrovni H. Obvod je vybaa , ven dvìma vstupy uvolnìní které umožòují rozšíøení na dekodér 1 z 32, popø. 1 ze 64. Pro normální funkci dekodéru musí být = = L. Je-li na jednom ze vstupù uvolnìní E úroveò H, na všech výstupech Y bude úroveò H, a to nezávisle na adresových vstupech A. Propojíme-li výstupy èítaèe Q3 až Q0 s adresovými vstupy dekodéru A3 až A0 a zapojíme-li na výstupy dekodéru proti napájecímu napìtí UCC svítivé diody, pak se s každou sestupnou hranou signálu pøivádìného na hodinový vstup èítaèe CLK posune svítící LED o jednu pozici; získáme zapojení „bìžícího svìtla“. Uspoøádáme-li LED do kruhu tak, aby spolu sousedily dioa , bude svìtlo dy na výstupech obíhat v kruhu a simulovat pohybující se kulièku v ruletì. Zdroj hodinového signálu je v tomto zapojení realizován univerzálním èasovaèem 555. Standardní zapojení tohoto obvodu ve funkci astabilního multivibrátoru, kterého lze využít jako generátoru hodinového signálu v mnoha aplikacích s logickými obvody, ukazuje obr. 156. Funkci integrovaného obvodu 555 si popíšeme pouze ve struènosti. Vývody 2 a 6 jsou pøipojeny na vstupy vnitøních komparátorù, které øídí vnitøní klopný obvod RS. Zmenší-li se napìtí na vstupu 2 pod 1/3 napájecího napìtí UCC, na výstupu 3 se objeví napìtí blízké UCC. Pøe-

Obr. 155. Schéma elektronické rulety. Napájecí napìtí obvodu 74HC393: UCC – pin 14, GND – pin 7; 74HC154: UCC – pin 24, GND – pin 12; 555: UCC – pin 8, GND – pin 1

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

kroèí-li naopak napìtí na vstupu 6 velikost 2/3 napájecího napìtí UCC, na výstupu se objeví napìtí blízké nule a zároveò se aktivuje výstup 7, který se pøes vnitøní tranzistor spojí s nulovým napìtím. Zapojením obvodu podle obrázku 156 docílíme toho, že se bude kondenzátor C periodicky nabíjet a vybíjet s frekvencí

a zároveò se bude periodicky (s obdélníkovým prùbìhem) mìnit i úroveò na výstupu 3. Napájecí napìtí UCC mùže být v rozsahu 4,5 až 16 V a pøivádí se na vývod 8; GND se pøipojuje na vývod 1. Vstup 4 slouží k nulování obvodu nezávisle na vstupech 2 a 6 a lze jej použít pro zastavení generování impulzù. Pøipojíme-li vstup 4 na nulové napìtí, na výstupu 3 bude napìtí blízké nule a zároveò se aktivuje i nulovací výstup 7. Vstup 5 je pøipojen k vnitønímu dìlièi napìtí a umožòuje mìnit komparaèní úrovnì na vstupech 6 a 2. Úkolem kondenzátoru C2 je zamezit prùniku rušivých impulzù do vstupu 5, který je v tomto pøípadì nevyužitý. Jak je patrné ze schématu elektronické rulety na obr. 155, zapojení generátoru impulsù s obvodem 555 bylo mírnì upraveno. Rezistor R1 zde není pøipojen k napájecímu napìtí U CC, nýbrž ke kondenzátoru C3, který se nabije pøes rezistor R3 po stisknutí tlaèítka „Start“. Po uvolnìní tlaèítka se kondenzátor vybíjí, v dùsledku èehož se postupnì zmenšuje jeho napìtí a tím i prodlužuje perioda kmitání. Po urèité dobì, kdy se napìtí na kondenzátoru C3 zmenší pod 2/3 UCC, pøestane obvod kmitat úplnì (kondenzátor C1 se již nemùže nabít na úroveò vìtší než 2/3 UCC, tj. napìtí komparátoru na vstupu 6). Jednotlivým LED v ruletì pøiøaïte èísla a pro lepší efekt použijte rùznobarevné LED pro sudá a lichá èísla. Protože v daném okamžiku svítí vždy pouze jediná LED, je použit jen jeden pøedøadný rezistor. V pøípadì rozdílné svítivosti nestejnobarevných LED použijte rezistory s rùznými odpory pro každou barvu. Napájecí napìtí obvodu je 5 V. Vít Špringl (Pokraèování pøíštì)

Obr. 156. Zapojení generátoru hodinového signálu s obvodem 555

5

JEDNODUCHÁ ZAPOJENÍ PRO VOLNÝ ÈAS Hledaè kabelù ve zdi Metody hledání Elektrické kabely lze hledat buï detekcí elektrického a magnetického pole, vytváøeného napìtím a proudem tekoucím v kabelu, nebo hledaèem kovù. Hledaè kovù najde i kabel bez napìtí, ale nedokáže ho odlišit od jiných vodivých pøedmìtù podobného tvaru, jako jsou kovové trubky, železné výztuže v betonu apod. Hledaè kovù je vybaven indukèní cívkou a vyhodnocuje ovlivnìní støídavého magnetického pole cívky jakýmikoliv blízkými feromagnetickými nebo elektricky vodivými pøedmìty. Proto je pøi hledání kabelù vhodnìjší detekovat pole, které vytváøejí. Citlivým zesilovaèem s kapacitní sondou (kovovou destièkou) na vstupu zjistíme støídavé elektrické pole kabelu pod napìtím, pokud není stínìný nebo navleèený v uzemnìné kovové trubce. Zesilovaèem s indukèní sondou, tj. s cívkou s mnoha závity na vstupu zjistíme støídavé magnetické pole, které vytváøí kabel, kterým protéká proud. Kabel, který je pod napìtím, ale neteèe jím proud do zátìže, vytváøí jen zcela nepatrné magnetické pole. Silové kabely pod proudem nejsnáze najdeme detekcí elektrického nebo magnetického pole o frekvenci 50 Hz, ale pokud vede více kabelù nedaleko od sebe (tøeba poblíž rozvadìèe), nedokážeme je rozlišit. K vyhledání jen jednoho silového nebo sdìlovacího èi datového kabelu je vhodné kabel odpojit od sítì a zavést do nìj napìtí o výraznì odlišné frekvenci. Osvìdèilo se mi ke kabelu pøipojit støídavé napìtí 3 V o frekvenci asi 3,5 kHz a hledat ho dále popsaným zesilovaèem s kapacitní sondou.

Hledaè kabelù Schéma hledaèe je na obr. 1. Hledaè je tvoøen citlivým nf zesilovaèem, na jehož výstupu je malý reproduktor

o prùmìru asi 50 mm. Zesilovaè má velký vstupní odpor 1 MΩ a na vstup se pøipojuje kapacitní sonda - kovová destièka o rozmìrech 20 x 20 mm. Také lze na vstup pøipojit cívku s co nejvíce závity co nejtenèího drátu (napø. cívku z relé). Zesilovaè dosahuje maximální citlivosti asi 2 mV pro plné vybuzení reproduktoru pøi kmitoètech 1 až 4 kHz. Citlivost lze regulovat potenciometrem P1. Reproduktor má na kmitoètu 3,5 kHz mechanickou rezonanci a tuto pištivou frekvenci tak ještì zvýrazní. V tichém prostøedí lze z reproduktoru slyšet signál vyvolaný napìtím setiny až desetiny mV na vstupu. V hluèném prostøedí pøipojíme do konektoru X1 sluchátka s tìsnicími mušlemi. Vazební kondenzátory v zesilovaèi jsou úmyslnì voleny s malými kapacitami, takže zesilovaè je na frekvenci sítì 50 Hz mnohem ménì citlivý než na støedních kmitoètech 1 až 4 kHz. Malý reproduktor také pøenáší frekvenci 50 Hz podstatnì slabìji než 3,5 kHz, což je žádoucí. Signál vytvoøený budicím napìtím 3 V/3,5 kHz v hledaném kabelu je tak slyšet silnìji než signál vytvoøený napìtím 230 V/50 Hz v jiném soubìžném kabelu. Snadno tak odlišíte hledaný kabel od ostatních. Pokud víte, že ve zdi je jen jeden kabel (ten, který hledáte), mùžete pøístrojem zjišovat i pole od síového napìtí 50 Hz (brum) a nemusíte používat zdroj 3,5 kHz. Hledaè je tak citlivý, že nestínìný kabel najde na vzdálenost 30 až 50 cm, takže je kabel „slyšet“ i pøes tenkou zeï. Je-li vedení v neuzemnìné kovové trubce (tøeba ve staré plechové instalaèní trubce vyložené dehtovou lepenkou), vyzáøené pole je slabé a dosah je jen asi 3 cm. Vedení v neuzemnìné kovové trubce pod omítkou najdeme, ale hluboko ve zdi nebo za zdí ne. Na vstupu zesilovaèe je ochranný oddìlovací kondenzátor C1 a za ním následuje ochranný rezistor R1 a dvì diody, které chrání pøístroj pøed znièením statickou elektøinou nebo pøi

dotyku sondy s pøívodem 230 V. Následuje emitorový sledovaè s tranzistorem J-FET (Q1), který má velmi velký vstupní odpor, dále potenciometr na øízení citlivosti a jednostupòový zesilovaè s NPN tranzistorem Q2, který zesiluje asi 100x. Kondenzátor C6 mezi bází a kolektorem tranzistoru Q2 brání divokým oscilacím a zmenšuje zesílení vysokých kmitoètù nad 4 kHz. Z Q2 jde signál do integrovaného koncového zesilovaèe IC1 typu LM386 v nejjednodušším zapojení se zesílením 10, a z nìj do reproduktoru. Jako zdroj napìtí 3 V/3,5 kHz lze použít tøeba multivibrátor s tranzistory nebo hradly èi s NE555, nebo RC sinusový oscilátor s tranzistorem èi OZ. Jeho frekvenci doporuèuji jemnì naladit na mechanickou rezonanci vašeho reproduktoru v hledaèi, protože ta se u rùzných reproduktorù liší.

Hledání poruch Hledáme-li místo pøerušení jedné žíly kabelu, zavedeme do pøerušené žíly napìtí 3 V/3,5 kHz a ostatní žíly uzemníme. Hledáme pøístrojem s kapacitní sondou (destièkou) na vstupu. Hledáme-li zkrat, pøes omezovací rezistor zavedeme proud o frekvenci 3,5 kHz nebo 50 Hz z jednoho konce kabelu do obou zkratovaných žil a hledáme indukèní sondou (cívkou). Za vadným místem se signál silnì zeslabí nebo zmizí. Pøi hledání poruch se mi neosvìdèila obèas používaná metoda, že se do kabelu zavede vf proud z mìøicího vysílaèe a vadné místo se hledá tranzistorovým radiopøijímaèem. Vf proud se totiž snadno pøenese kapacitní a indukèní vazbou z vadné žíly do ostatních žil a jde i dále za vadné místo. V místì poruchy se tak signál zeslabí jen nepatrnì. Zmìnu síly signálu ještì zeslabí AVC, které je v každém továrnì vyrábìném pøijímaèi. Hledání pomocí vf proudu je nesprávné také proto, že mùže rušit ostatní posluchaèe rozhlasu a pøedstavuje porušení telekomunikaèních pøedpisù.

Obr. 1. Hledaè kabelù

6

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Petr Jeníèek

Srdce s bìžícím svìtlem Je to svìtelná høíèka, kterou mùžeme vìnovat nìkomu blízkému nebo si jí vyzdobíme interiér. Pro ovìøení funkce bylo srdce zkonstruováno, fotografie obou stran desek se souèástkami je na obr. 2. Zapojení je velmi jednoduché, takže si na jeho stavbu mùže troufnout i zaèáteèník.

Popis funkce Schéma srdce s bìžícím svìtlem je na obr. 3. Základem zapojení je CMOS obvod IO1 typu 4047, který obsahuje multivibrátor (monostabilní nebo astabilní, mód èinnosti se volí zapojením vývodù IO) a binární dìlièku dvìma. Multivibrátor v IO1 je zapojen jako astabilní, aby generoval základní taktovací signál pro pohyb bìžícího svìtla. Kmitoèet fZ tohoto taktovacího signálu je urèován hodnotami souèástek C1 a R1 a platí vztah fZ = 1/ /(2,2·C1·R1) [Hz; F, Ω]. S hodnotami C1, R1 podle schématu je fZ asi 2 Hz (perioda 0,5 s). Základní taktovací signál pøímý a negovaný (se støídou pøibližnì 1 : 1) se odebírá z výstupù 2 a 13 IO1. Z výstupù Q a Qnon binární dìlièky, tj. z vývodù 10 a11 IO1, se odebírá pomocný taktovací signál s polovièním kmitoètem asi 1 Hz (s periodou 1 s) a se støídou pøesnì 1 : 1. Oba taktovací signály v pøímé i negované formì se vedou do dekodéru 1 ze 4, tvoøeného ètveøicí hradel IO2. Pokud použijeme hradla IO2 typu 4001, tj. NOR, je vždy pouze na jednom z jejich výstupù vysoká úroveò H, zatímco na všech tøech ostatních jejich výstupech jsou nízké úrovnì L. Taktovacími signály se úroveò H posouvá z výstupu 3 IO2A na výstup 4 IO2B, pak na 10 IO2C a na 11 IO2D a zpìt na 3 IO2A, a tak stále dokola. K výstupùm hradel IO2 je pøipojeno 16 èervených LED D1 až D16 uspoøádaných v poøadí D1, D2, D3 atd. do obrazce ve tvaru srdce. Když je na výstupu 3 IO2A úroveò H, svítí LED D1, D5, D9 a D13, mezi nimiž jsou vždy tøi zhasnuté LED. Taktová-

ním se tyto ètyøi svítící body pohybují ve smìru otáèení hodinových ruèièek po obrazci srdce. Když použijeme hradla IO2 typu 4011, tj. NAND, je vždy pouze na jednom z jejich výstupù úroveò L, zatímco na všech tøech ostatních jejich výstupech jsou úrovnì H. Na obrazci srdce je tedy ètveøice zhasnutých LED, mezi nimiž jsou vždy tøi svítící LED. Taktováním se tyto ètyøi mezery mezi svítícími LED pohybují ve smìru otáèení hodinových ruèièek po obrazci srdce. Oba typy hradel (4001 i 4011) mají shodnì zapojené vývody, takže zmìny efektu lze dosáhnout pouhou zámìnou IO v objímce. Redaktorovi se jevil zajímavìjší efekt bìžících mezer. Proud LED D1 až D16 je urèován výstupním odporem hradel a je relativnì malý (okolo 1,5 mA na každou LED). Proto by mìly být použity LED s velkou úèinností, aby jejich jas byl dostateèný. Srdce je napájeno ze síového adaptéru hrubì stabilizovaným napìtím 6 V. Pøi tomto napìtí je napájecí proud v módu bìžící svìtla (vždy 4 LED rozsvícené souèasnì) asi 6 mA a v módu bìžící mezery (vždy 12 LED rozsvícených souèasnì) asi 15 mA. Pro dosažení vìtšího jasu LED mùže-

me napájecí napìtí zvìtšit až na 9 V. Dioda D17 chrání elektroniku srdce pøed znièením pøi pøepólování napájecího napìtí.

Konstrukce a oživení Srdce je zkonstruováno z bìžných vývodových souèástek na dvou deskách s jednostrannými plošnými spoji. Na jedné desce jsou samotné LED D1 až D16, na druhé je umístìna øídicí elektronika. Obrazce spojù jsou na obr. 4, rozmístìní souèástek na deskách je na obr. 5. Použité LED jsou èervené difuzní o prùmìru 5 mm s vìtší úèinností. LED pøipájíme „na doraz“ k desce, pøièemž dbáme na jejich správnou polaritu. Na deskách osadíme drátové propojky, které zhotovíme z odstøižených vývodù miniaturních rezistorù. Obvody IO1 i IO2 umístíme do precizních objímek kvùli jejich pøípadnému jinému dalšímu využití. IO2 by mìl být v objímce také proto, abychom si mohli vyzkoušet oba módy provozu - mód bìžících svìtel s IO2 typu 4001 a mód bìžících mezer s IO2 typu 4011. Desky osazené souèástkami jsou propojeny pìti vodièi a pomocí distanèních sloupkù o délce napø. 10 mm jsou mechanicky spojeny za

Obr. 3. Srdce s bìžícím svìtlem

Obr. 2. Srdce s bìžícím svìtlem. Obì desky byly kvùli fotografování spojeny vedle sebe. V praxi jsou však pomocí distanèních sloupkù smontovány za sebou

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

7

Obr. 4. Obrazec plošných spojù na obou deskách srdce s bìžícím svìtlem (mìø.: 1 : 1, rozmìry každé desky 40,6 x 39,4 mm)

Obr. 5. Rozmístìní souèástek na obou deskách srdce s bìžícím svìtlem sebou (plošnými spoji smìrem k sobì). Úèelem tohoto uspoøádání je dosáhnout malých rozmìrù prùèelí, aby høíèku bylo možné vestavìt do malé krabièky (døevìné nebo papírové apod.), na jejíž celé pøední stìnì je obrazec srdce z LED. Do pøední stìny krabièky zhotovíme díry, ze kterých budou LED vyènívat, a pøední stìnu natøeme svìtlou barvou, aby s ní obrazec srdce z èervených LED dobøe kontrastoval. Po zhotovení fungovalo srdce na první zapojení. Hodnoty nìkterých velièin namìøené na realizovaném vzorku jsou uvedeny v pøedchozím textu.

Seznam souèástek R1 C1 C2

1 MΩ, miniaturní 220 nF/J/63 V, fóliový 1 µF/63 V, radiální, miniaturní D1 až D16 LED èervená difuzní, 5 mm, s vìtší úèinností D17 1N4007 IO1 CMOS 4047 (DIL) IO2 CMOS 4001 nebo 4011 (DIL) objímka precizní DIL 14 2 kusy distanèní sloupek DI5M3X10 4 kusy desky s plošnými spoji è. KE02L5D a è. KE02L5 Elektronika Praktyczna, 10/1994

chost, protože šumový výkon generovaného signálu je natolik malý, že pøístroj nevyžaduje stínìní. Šum též zcela spojitì pokrývá kmitoètové spektrum, takže odpadá i ladìní generátoru na pøijímaný kmitoèet. U generátorù s vakuovou šumovou diodou bylo též snadné ovládat šumový výkon - pouhou zmìnou velikosti ss žhavicího proudu diody. Popisovaný N-gen poskytuje v kmitoètovém pásmu 100 kHz až 500 MHz (±3 dB) do zátìže 50 Ω šumový výkon typicky o 35 dB vìtší, než je výkon šumu produkovaného samotným odporem 50 Ω. Pøístroj je napájen buï vnitøní destièkovou baterií o napìtí 9 V, nebo vnìjším ss napìtím 12 až 15 V. Napájecí proud je pøibližnì 25 mA. Širokopásmový šum je generován Zenerovou diodou D2 typu 1N5235B, což je bìžná køemíková planární Zenerova dioda 6,8 V/0,5 W ve sklenìném pouzdru DO-35. Tuto diodu je zøejmì možné nahradit u nás dostupnìjším typem BZX83V006.8. V pùvodním prameni je zmínka o tom, že generovaný šumový výkon diody je rozdílný kus od kusu, a tak zøejmì bude nutné experimentovat s výbìrem vhodného exempláøe. Optimální proud diodou D2 urèuje rezistor R5. Èlánek C4, R4 zøejmì vyrovnává

spektrum generovaného šumu v oblasti vysokých kmitoètù. Šum generovaný diodou D2 je širokopásmovì zesilován zesilovaèem tvoøeným monolitickým mikrovlnným integrovaným obvodem (MMIC) typu MAR-1 (IO1). Tento zesilovaè má vnitøní zdroj pøedpìtí vstupu, takže na vstup staèí pøipojit pouze oddìlovací kondenzátor C2. Šumový signál z výstupu zesilovaèe, který má vnitøní odpor okolo 50 Ω, je pøes další vazební kondenzátor C1 vyveden na výstupní konektor BNC (K1). Napájecí proud IO1 doporuèený jeho výrobcem je nastaven odporem rezistoru R1. IO MAR-1 vyrábí firma Mini-Circuits. Na kmitoètu 100 MHz má napìový zisk typicky 18,5 dB, šíøka pásma je 0 až 1000 MHz (-3 dB). Vstupní i výstupní impedance v celém kmitoètovém pásmu je pøibližnì 50 Ω. Šumové èíslo je typicky 5,5 dB, IP3 je typicky +14 dBm. Pøi napájecím napìtí 5 V na výstupním vývodu je napájecí proud 17 mA. Jedná se o bìžný MMIC, který lze nahradit napø. obvodem MSA-0686 od firmy Agilent Technologies (døíve Hewlett-Packard) s podobnými parametry. N-gen je napájen napìtím 9 V z vestavìné destièkové baterie. Napájení se zapíná posuvným spínaèem S1, zapnutí pøístroje indikuje èervená LED D3. Dioda D1 zabraòuje poškození obvodù pøi pøepólování baterie a též zamezuje prùtoku proudu do baterie pøi vnìjším napájení. N-gen lze napájet i ss napìtím 12 až 15 V z vnìjšího zdroje, který se pøipojuje na svorky J1 a J2. Pøebyteèné napìtí je „sráženo“ pøedøadným rezistorem R2. Dioda D4 chrání pøístroj pøi pøepólování vnìjšího zdroje. Pøi vnìjším napájení je dioda D1 vypnutá a z vnitøní baterie se neodebírá žádný proud. Firma Elecraft zkonstruovala N-gen na malou destièku s oboustrannými plošnými spoji a s prokovenými dírami, na které jsou kromì všech souèástek (vìtšinou vývodových) umístìny i napájecí a výstupní konektor, spínaè napájení a destièková baterie. Na spodní stranì desky jsou nalepeny pryžové nožièky. Deska není vestavìna do žádné skøíòky. Mìøení se šumovým generátorem je popisováno v klasické radioama-

N-gen - širokopásmový šumový generátor Na obr. 6 je schéma šumového generátoru, který dodává jako stavebnici firma Elecraft z USA. Generátor slouží jako zdroj budicího signálu pøi pøesném testování a nastavování vstupních a mf obvodù pøijímaèù KV, VKV a UKV. Výhodou šumového generátoru je konstrukèní jednodu-

8

Obr. 6. N-gen - širokopásmový šumový generátor

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

térské literatuøe. Aby se N-gen vyrovnal bìžným šumovým generátorùm, je nutné ho doplnit širokopásmovým atenuátorem s krokem 0,1 až 1 dB a celkovým útlumem okolo 40 dB, kterým se bude ovládat jeho výstupní šumový výkon. Výstupní šumový výkon generátoru N-gen lze zmìøit pomocí nìjakého kalibrovaného továrního šumového generátoru, ale i když jej nebudeme znát, bude N-gen užiteèný pro relativní mìøení pøi optimalizaci šumového èísla pøijímaèù a vf zesilovaèù. Pøi promìøování pøijímaèù v transceiverech si musíme dát pozor na to, abychom omylem nezaklíèovali vysílaè. Jeho výstupním výkonem se spolehlivì znièí MMIC IO1. Firemní literatura firmy Elecraft, 2006

Parazitní napájecí zdroj Na obr. 7 je zapojení zdroje, který v pøípadì, když bylo èidlem PIR (spínaèem S1) rozsvíceno svìtlo (žárovka Z1), napájí ss napìtím asi 8 V vysílaè bezdrátového zvonkového tlaèítka. Zdroj mùže najít uplatnìní i v jiných pøípadech, kdy je nutné pøi zapnutí urèitého síového spotøebièe (s odporovým charakterem) napájet malým plovoucím ss napìtím nìjaké pomocné zaøízení. Zdroj je zapojen do série se žárovkou (nebo jiným síovým spotøebièem), která funguje jako pøedøadný odpor. Po prùchodu síového napìtí

nulou se pøes usmìròovací diodový mùstek DB1 nabíjí v obou pùlvlnách síového napìtí vyhlazovací kondenzátor C1. Když okamžitá velikost síového napìtí pøekroèí asi +9 nebo -9 V, otevøou se Zenerovy diody D1 a D2 a rezistorem R2 zaène protékat proud. Když okamžitá velikost síového napìtí dosáhne asi +10 nebo -10 V, vytvoøí se na R2 natolik velký úbytek napìtí, že triak TC1 sepne a zkratuje vstup mùstku DB1. Nabíjení vyhlazovacího kondenzátoru C1 se tak ukonèí a žárovka je od toho okamžiku napájena plným síovým napìtím (zmenšeným o úbytek napìtí na sepnutém triaku, který je zanedbatelný). Jas žárovky tedy není sériovì zaøazeným zdrojem nijak zmenšován. Pøi prùchodu síového napìtí nulou se triak vypne a celý dìj se opakuje (s opaènou polaritou). Zatìžovací proud zdroje nebyl v pùvodním prameni specifikován, zøejmì je podstatnì menší než proud síového spotøebièe, na nìmž zdroj „parazituje“. Zenerovy diody D1 a D2 jsou typu 1N4738 s parametry 8,2 V/1 W a lze je nahradit dostupnìjšími BZX85V008.2 (8,2 V/1,3 W). Jak vyplývá z popisu funkce, výstupní napìtí zdroje je pøibližnì rovno Zenerovu napìtí diod D1 nebo D2. Pokud potøebujeme jiné výstupní napìtí než 8 V, použijeme D1 a D2 s odpovídajícím Zenerovým napìtím. Typ triaku není v pùvodním prameni specifikován, pouze je uvedeno, že má mít maximální pracovní proud 6 A. Z dostupných typù by zøejmì vyhovìl napø. TIC216M (6 A/600 V).

Jednoduchý tester tyristorù a triakù Zatímco funkènost diod a tranzistorù lze snadno provìøit bìžným multimetrem, je ovìøení funkce tyristorù a triakù daleko obtížnìjší. Proto byl navržen tester tìchto souèástek, jehož schéma je na obr. 8. Testovaný tyristor nebo triak oznaèený na schématu jako D.U.T. (Device Under Test = testovaná souèástka) se pøipojuje ke svorkovnici K1. Pøi testování tyristoru musí být pøepínaè S3 v poloze A2+ a S1 v poloze G+. Stisknutím tlaèítka S2 (SET) se pøivedením kladného napájecího napìtí pøes omezovací rezistor R1 na øídicí elektrodu G tyristor sepne a vede proud asi 1 A rezistorem R3. Prùtok proudu indikuje LED D1. Stisknutím tlaèítka S4 (RESET) se tyristor zkratuje, vypne se a LED zhasne. Je-li tyristor poškozený, svíti LED trvale nebo vùbec ne. Budicí proud do elektrody G je asi 28 mA, takže dokáže sepnout i výkonové souèástky. Triaky se testují stejným zpùsobem, pouze pøepínaèi S1 a S3 volíme jednotlivé kvadranty jejich èinnosti. Kladný proud triakem indikuje LED D1 (èervená), záporný LED D2 (zelená). Pøimìøeným zvìtšením odporù rezistorù R1 až R3 lze tester pøizpùsobit i pro souèástky s malým výkonem. Tester je napájen ze symetrického zdroje napìtí ±5 V/1,5 A. Elektor, 7-8/1998

Pozor! Zdroj je galvanicky spojen se sítí, a proto pøi jeho stavbì, oživování i používání je nutné dbát zvýšené opatrnosti a dodržovat pøíslušné bezpeènostní pøedpisy!

Obr. 7. Parazitní napájecí zdroj

Pozn. red.: Otázkou je spolehlivost zdroje, protože pøi pøerušení vlákna žárovky nìkdy vznikne elektrický oblouk, který pøedstavuje zkrat, a než vypne jistiè, elektronika zapojená do série s žárovkou se mùže znièit. Proto by možná bylo vhodné zapojit v místì zdroje do série se žárovkou rychlou tavnou pojistku, která rozpojí obvod rychleji než jistiè. ma

Obr. 8. Tester tyristorù a triakù

Tématem èísla 5/2007, které vychází zaèátkem Univerzální dálkové ovládání s Bluetooth øíjna 2007, jsou akustická a elektroakustická s IRC èítaè s Autodráhový multifunkèní ovlamìøení z pohledu teorie od RNDr B. Sýkory. daè s TransiAmp - malý 120 W zesilovaè pro elektronika A Radio 09/2007 Èíslo- doplòují Zajímavá a praktická 9zapojení hudebníky (dokonèení) s Blikaè sPraktická LED napás øadou užiteèných obvodù jený ze sítì

Proudová smyèka Jan Zima Tato konstrukce vznikla na základì potøeby galvanicky oddìlit a podstatnì prodloužit komunikaèní rozhraní logických signálù s úrovnìmi TTL a RS-232. Pøitom jsem se snažil použít bìžnì dostupné souèástky. Využití proudové smyèky pro prodloužení komunikaèních linek samozøejmì není nic nového, jen v amatérské praxi to není tak bìžné. Dùvodù je asi nìkolik, a jedním z nich pravdìpodobnì také bude cena komerènì vyrábìných pøevodníkù z logického signálu na proud a naopak. Cena souèástek konstrukce je pøibližnì 10 % ceny prodávaných pøevodníkù (pøi cenách GES by nemìla pøesáhnout 130 Kè/jeden pøevodník), tím je stavba dostupná vìtšinì amatérù - pro realizaci proudové smyèky musíme mít samozøejmì pøevodníky dva. Také možné pøenášené úrovnì logických signálù jsou u prodávaných pøevodníkù vìtšinou pevnì nastaveny na rozhraní RS-232. Mezní izolaèní pevnost je dána použitým optoèlenem, u prodávaných pøevodníkù je vìtšinou do 2,5 kV (6N136), ale je možné použít i bezpeènìjší do 5 kV (SFH6136). Pokud použijeme proudovou smyèku pro pøenos dat mezi mikrokontrolérem èi PC a zaøízením galvanicky spojeným se síovým napìtím (tj. nn do 500 V), je izolaèní pevnost 5 kV minimum. Jinak (v pøípadì proražení optoèlenu) si koledujeme o znièení koncového zaøízení nebo v horším pøípadì o úraz elektrickým proudem. Pokud potøeba galvanického oddìlení nepøesahuje bìžné amatérské nároky (napø. pøenos dat z elektronického teplomìru nebo meteorologických èidel ze zahrady do interiéru), vystaèíme s izolaèní pevností do 2,5 kV.

Základní technické údaje Napájecí napìtí: Proudový odbìr: Galvanické oddìlení:

5 V. max. 40 mA. optoèlenem.

Pøenosová rychlost: 115 kb (vyšší rychlost je závislá na kvalitì obvodu typu 232; mùže se snižovat vlivem parazitních kapacit a indukèností v závislosti na délce i kvalitì vedení). Vstupy/výstupy: TTL, RS-232. Pøenášené signály: 2 nezávisle na sobì (Tx, Rx). Délka vedení: závislá na prùøezu vodièù a kvalitì vedení, viz text (zkušební vzorky pøevodníku byly testovány na stínìném 10 m kabelu - bylo dosaženo pøenosové rychlosti 200 kb).

Popis zapojení Schéma zapojení je na obr. 1 a skládá se ze dvou èástí - vysílaèe a pøijímaèe. Vstupní i výstupní signály jsou pøivedeny konektorem Can25F (zásuvka), vysílaè (Tx) a pøijímaè (Rx) proudové smyèky je pøipojen dvìma zásuvkami cinch. Toto øešení je kompromisem mezi vhodnými dostupnými konektory a použitou krabièkou. Napájecí napìtí je rovnìž propojeno na vývod 15 Can25F, aby bylo možné napájet koncové zaøízení ze zdroje proudové smyèky nebo naopak bez nutnosti mít na stole hromádku zdrojù, která pøi práci na pøípadném vyvíjeném zapojení radosti jistì nepøidá. Vysílaè je realizován tranzistorem T1, který je zapojen jako proudový zdroj, jenž získává referenèní napìtí z anody zelené LED D8. Pøi uzavøené

Obr. 1. Schéma zapojení

10

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

proudové smyèce v klidu teèe kolektorem T1 proud, který je dán odporem R7 (~20 mA pøi TTL log. 0 nebo RS-232 log. 1). Proto pro velikost proudu ve smyèce není podstatné, zda máme krátký èi dlouhý propojovací kabel. Délka vedení Tx (Rx) je však omezena odporem vodièù v kabelu, tedy jejich prùøezem a délkou. Pro kontrolu maximální použitelné délky vedení této konstrukce platí jednoduchý vztah L = 1500.S. L je výsledná délka vedení dvojlinky v metrech pro Tx (Rx) mezi pøevodníky a S je prùøez v mm2 jednoho vodièe vedení (napø. pro stínìnou dvojlinku s prùøezem 0,122 mm2 vychází délka kabelu 180 m). Jako pøevodník úrovní TTL i RS-232 je využit èasto používaný obvod typu 232 (ST, MAX apod.). Vstupní signál s úrovní TTL je pøiveden na vývod 14 Can25F, má v klidu hodnotu log. 0 (rezistor R1), je oddìlen od úrovnì RS-232 invertory T1, R1 IO1 a souètovou diodou D3. Vstupní signál s úrovní RS-232 je pøiveden na vývod 2 Can25F, má v klidu hodnotu log. 1 (-3 až -12 V) a je oddìlen souètovou diodou D4. Oba signály jsou tedy pøivedeny na vstup R2IN invertoru R2 IO1, jehož výstup ovládá otevøení èi uzavøení T1. Proud kolektorem T1 ve skuteènosti nikdy úplnì nezanikne (log. 0 na výstupu invertoru R2OUT IO1), ale pro rozlišení log. 1 nebo log. 0 pøijímací strany protìjšího pøevodníku to není podstatné. Rezistory R5, R6 chrání napájecí zdroj proti zkratu pøi náhodném dotyku pláštì konektoru cinch se zemí zdroje (napø. využijeme-li napájecí napìtí +5 V PC z konektoru pro klávesnici) a jsou kompromisem mezi úbytkem napìtí a mezním ztrátovým výkonem. Pøijímaè zabezpeèuje galvanické oddìlìní vysílací èásti protìjší strany prostøednictvím optoèlenu IO2 (s integrovaným tranzistorem s vyvedením všech jeho vývodù). Vstup pøijímaèe je chránìn D7 proti pøepólování a R15 pro rychlejší zánik proudu te-

Obr. 2. Deska s plošnými spoji

koucího smyèkou i diodou LED optoèlenu. Pøijímací dioda (vývody 7, 8 IO2) je zapojena v závìrném smìru a pøi rozsvícení vstupní LED IO2 (vývody 2, 3) se zvìtší její závìrný proud, který otevírá bázi tranzistoru v optoèlenu. Tento tranzistor prostøednictvím R12 otvírá T2, který ovládá vstup T2IN invertoru T2 IO1. Výstupní logická úroveò je tedy nakonec dostupná na T2OUT invertoru T2 IO1. Logická úroveò je pøivedena pøímo na vývod 3 Can25F (RS-232) a po úpravì výstupního napìtí s R8, D5, D6 také na vývod 16 Can25F. Rezistory R11, R14 omezují zbytkové proudy bází tranzistoru T2 a v IO2. Rezistory R9, R10 upravují napìové úrovnì na vstupu T2IN invertoru T2 IO1. D1 chrání pøevodník proti pøepólování napájecího napìtí, C1 i C2 je filtrují, C3, C4 využívá IO1 pro nábojovou pumpu a C5, C6 filtrují vytvoøené napìtí +10 V, -10 V. Èervená LED D8 indikuje pøipojené napájecí napìtí se správnou polaritou, rozpojenou prou-

dovou smyèku a log. 1 TTL/log. 0 RS-232 (pøi uzavøené proudové smyèce). Zelená LED D8 indikuje uzavøení proudové smyèky pøi log. 0 TTL/log. 1 RS-232 (není rozlišen zkrat na vedení). Kromì D8 jsou všechny diody Schottky z dùvodu rychlého otevírání, uzavírání a malých napìových úbytkù v propustném smìru.

Popis konstrukce Deska s plošnými spoji (obr. 2) je z dùvodù cenových a dostupnosti oboustranná bez prokovených otvorù, protože celý pøevodník byl vytvoøen s dùrazem na realizaci v podmínkách obyèejného amatéra. Prùchody mezi dolní a horní stranou spojù jsou realizovány buï prùchozím bodem (1 ks), nebo èastìji využitím drátových vývodù souèástek. Souèástky SMD jsou využívány minimálnì (filtraèní keramické kondenzátory - lze je nahradit bìžnými s drátovými vývody) nebo vùbec a byla dána pøednost klasic-

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

kým souèástkám z dùvodu snazší manipulace s nimi i dostupnosti. Protože øada z nich je z prostorových dùvodù použita na stojato, je nutné pøi jejich osazování poèítat s ohnutím do strany, aby se celá konstrukce nakonec vešla do krytky redukce pùvodnì urèené pro Can25/25. Všechny lepené spoje lepíme „vteøinovým“ lepidlem (nezáleží na výrobci), protože mírnì naleptává v této konstrukci použité plasty, a proto vše pevnì drží. Jako dvojitý konektor cinch je využit modul RCP020, jehož šíøku zúžíme na 12 mm (zbytky plastu zatím nevyhodíme). Kryt Can25/25 upravíme tak, aby bylo možné destièku s konektory cinch vsadit do horního i dolního dílu krytky, a do obou polovin vlepíme kousky zbytkù plastu z upravovaného modulu RCP020 tak, aby se o nì destièka mohla opøít, až budeme mezi sebou pøevodníky propojovat kabelem. V desce s plošnými spoji (dále jen DPS) rozmìru 43 x 37 mm vyøízneme a zaèistíme oznaèené obdélní-

11

kové místo pro napájecí konektor, vložíme ji mezi pájecí žlábky konektoru Can25F (pozor na správnou orientaci dolní i horní strany desky; viz èísla na DPS), na druhé stranì mezi konektory desky cinch a vše zatím „na sucho“ sesadíme dohromady v jedné polovinì krytu redukce Can25/25. Nìkolik pájecích žlábkù konektoru Can25F letmo pøipájíme do DPS, oznaèíme budoucí místo pro výøez v krytce pro napájecí konektor, a vyjmeme vše z krytky. Vyøízneme èást boèního plastu oznaèeného dílu krytky, znovu vše nasucho sesadíme a pokud je vše v poøádku, vlepíme napájecí konektor. Vrtákem 1 mm kolmo provrtáme DPS v místì støedního vývodu LED D8 i krytku a tak si oznaèíme její budoucí otvor. Vše vyjmeme, zvìtšíme otvor pro D8 na 5 mm a pøiložíme druhou èást krytky tak, abychom si mohli oznaèit budoucí výøez pro pøeènívající èást napájecího konektoru. Vyøízneme prostor pro zbývající èást konektoru do oznaèené èásti krytky a pøipájíme všechny plošky DPS ke konektoru Can25F. Pak kouskem drátu propojíme prùchodku s vývody 6 i 20 Can25F a rovnìž drátem propojíme vývod 16 IO1 s vývodem 15 Can25F. Osadíme souèástky s pájecími body pod IO1 (z druhé strany, než bude pouzdro) a u IO2 ulomíme vývody 1 a 4 (výrobcem nejsou využity a na DPS pro nì není místo). Oba IO pøitiskneme co nejblíže k DPS, aby na konec bylo možné kryty zacvaknout do sebe (pozor na stranu, ze které pøijdou osadit; viz èísla vývodù obou IO na DPS). Pokud jsou na daném vývodu spoje z obou stran, je tøeba je také z obou stran pøipájet. Postupnì osazujeme ostatní souèástky a dopøedu pøemýšlíme, na kterou stranu pøijdou a na kterou stranu je bude tøeba vyhnout pøed vložením do krytek. Pøed pøipájením destièky RCP020 oživíme celý modul.

Oživení Do DPS pøivedeme stabilizované napájecí napìtí +5 V (odbìr samotného pøevodníku by mìl být zhruba 15 mA) a zkontrolujeme napìtí ve vybraných bodech DPS. Pokud nìkde není správné napìtí, pak je s nejvìtší pravdìpodobností chyba v nepropájeném bodì z obou stran na drátovém vývodu nìkteré ze souèástek. Na vývodu 15 Can25F je napájecí napìtí. Rezistory R5 a R6 jsou sestaveny vždy ze dvou paralelních (pøipájených z jedné i druhé strany DPS) a výsledkem je tedy paralelní kombinace ètveøice stejných rezistorù. Toto øešení je použito z dùvodù prostorových a mezního ztrátového výkonu 0,6 W na jeden metalizovaný rezistor.

Konektory cinch destièky RCP020 zatím pøipojíme kousky kablíku, aby byla zachována dobrá dostupnost k souèástkám DPS pøi oživování. Kontrola vysílací èásti: Pokud je vše, jak má být, svítí èervená LED D8, na støedním vývodu konektoru cinch Tx je napìtí +4,7 V, na vývodu 11 IO1 je 0 V, na vývodu 14 IO1 je ~+8 V, na vývodu 13 IO1 je ~+4 V, na vývodu 12 a 8 IO1 je 0 V, na vývodu 9 IO1 je ~+4,5 V. Pøipojíme ampérmetr mezi støed (+Tx) i pl᚝ (-Tx) konektoru cinch Tx, zkontrolujeme proud (má být okolo 20 mA) a rozsvítí se zelená LED D8. Na vstup 14 Can25F pøivedeme log. 1 TTL a zelená LED D8 zhasne. Odpojíme vstup 14 (opìt se rozsvítí zelená LED), na vstup 2 Can25F pøivedeme kladné napìtí z napájecího zdroje a zelená LED zhasne (všimneme si také velikosti zbytkového proudu). Kladné napìtí ze vstupu 2 Can25F opìt odpojíme. Kontrola pøijímací èásti Na vývodu 7 IO1 a 3 Can25F je ~+8 V, na vývodu 16 Can25F je ~+5 V, na vývodu 10 IO1 je 0 V, na bázi T2 je napájecí napìtí, na vývodu 8 IO2 je napájecí napìtí, na vývodu 7 IO2 je 0 V, na vývodu 6 IO2 je napájecí napìtí a na vývodech 2, 3 IO2 zkontrolujeme testerem diod LED IO2 i D7 (katoda D7 musí být na vývodu 2 IO2 a anoda D7 na vývodu 3 IO2). Pokud je vše v poøádku, propojíme cinch Tx s Rx (je tøeba dodržet správnou polaritu mezi +Tx ↔ +Rx a -Tx ↔ -Rx). Rozsvítí se zelená LED (odbìr z napájecího zdroje by nemìl pøesáhnout 40 mA), na vývodu 7 IO2 je ~+0,7 V, na kolektoru T2 je napájecí napìtí zmenšené o úbytek e-c T2, na vývodu 7 IO1 i 3 Can25F je ~-8 V, na vývodu 16 Can25F je -0,3 V. Na vývod 2 Can25F pøivedeme +5 V (zelená LED zhasne a odbìr z napájecího zdroje by mìl poklesnout na ménì než 20 mA) a pak na vývodu 7 IO2 i kolektoru T2 je ~+0,3 V, na vývodu 7 IO1 je ~+9 V a na vývodu 16 Can25F je ~+5 V. Pokud nìkteré hodnoty neodpovídají uvedeným pøibližným, je tøeba vhodnì upravit odpory rezistorù R14 nebo R11 tak, aby byla bezpeènì rozlišena log. 0 a 1 na vstupu pøevodníku (vývody 2 a 14 Can25F). Tím je oživení modulu hotové, odpájíme kablíky od RCP020, sesadíme s DPS tak, aby byl èervený na ploškách urèených pro Tx, vložíme do jedné z polovin krytky a pøipájíme vývody konektorù cinch na jedné stranì. Vše vyjmeme, vložíme do druhé poloviny krytky a pøipájíme vývody cinch na druhé stranì. Zkrátíme pøívody od napájecího konektoru do

Obr. 3. Štítky na oba díly krytky (31 x 16 mm)

12

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

DPS, kterou vložíme do krytky s napájecím konektorem, a obì krytky mùžeme zacvaknout do sebe. Stejným zpùsobem vyrobíme i druhý pøevodník a mùžeme si obì poloviny krytky polepit pøipravenými štítky (obr. 3). Obì proudové smyèky mezi sebou propojíme tak, aby Tx jednoho konce smìøoval na Rx druhého (pøi zachování shodné polarity). Pokud si pro tyto úèely vyrobíme kabel s èervenými a èernými konektory cinch, je praktické jej již pøi výrobì pøekøížit, aby bylo možné propojovat konektory pøímo podle barvy. Pøi použití bìžnì prodávaného propojovacího audiokabelu cinch bude nutné na køížení párù pamatovat.

Pøíklady použití Pøíkladù použití se najde celá øada, proto je jich zde uvedeno jen nìkolik. Propojení dvou PC mezi sebou sériovým COM portem, externí pøevodník TTL/RS-232 a naopak (jednoduchá logika èi MCU (napø. Atmel, PIC apod.) (obr. 4), galvanické oddìlení sbìrnice RS-485 (RS-422) (obr. 5), propojení mobilního telefonu a PC èi aplikace s MCU invertováním log. vstupù/výstupù za konektorem Can25F (obr. 6), prodloužení optického výstupu S/P DIF (využití výhody odstranìní brumu napø. mezi audiovìží a zvukovou kartou PC - obr. 7) nebo dálkového IR ovladaèe, sbìr dat z mìøicích pøístrojù (napø. èítaèe LCD podle PE 3/1999, LCmetr - generátor podle PE 3/2006 apod.), jakékoliv multimetry s optickým èi RS-232 výstupem (pozor na jejich zpùsob napájení RS-232), sbìr dat z elektronických teplomìrù nebo meteorologických èidel èi stanic. Pokud data potøebujeme ze vzdálené aplikace jenom vysílat, pak staèí v daném zapojení pøidat pouze obvod vysílaèe popsaného pøevodníku (R5, R6, R3, LED, D2, T1 a R7). Potom vystaèíme jen s jedním modulem na pøijímací stranì a celé zaøízení mùžeme napájet po tøívodièovém vedení (napájení, výstupní signál, zem) jen na nezbytnì nutnou dobu. Velkou výhodou je, že na stranì vysílaèe mùže být napájení tøeba 12 V nebo jiné potøebné napìtí.

Obr. 4. Externí pøevodník TTL/RS-232 a naopak

Obr. 5. Galvanické oddìlení sbìrnice RS-485 (RS-422) Obr. 6. Propojení mobilního telefonu a PC

Obr. 7. Prodloužení optického výstupu S/P DIF (využití výhody odstranìní brumu napø. mezi audiovìží a zvukovou kartou PC)

Pokud pøevodník použijeme pro sbìr dat ze zaøízení galvanicky spojeného se sítí (tj. nn do 500 V), je tøeba mít neustále na pamìti, že pøi nesprávné manipulaci mùžeme utrpìt smrtelný úraz elektrickým proudem a tento druh použití proudové smyèky je urèen pouze pro zkušené, kteøí si dobøe uvìdomují, co dìlají a jaké následky mùže mít pøípadná chyba!!! Proto je vysoce žádoucí navléknout na pláštì konektorù cinch propojovacího kabelu izolaèní bužírku vhodné tloušky (napø. ze silnoproudého kabelu) tak,

aby nebylo možné náhodným dotykem pøijít do styku se síovým napìtím. V každém pøípadì toto využití je pouze na vlastní nebezpeèí uživatele. Pro bezpeèné použití je doporuèen postup: Vypneme napájení potøebné èásti síového rozvodu, zkontrolujeme „vadaskou“, zda je bez napìtí (nìkdy mùže zùstat „lepit“ jistiè nebo se na pøívodech mùže objevit zavleèené napìtí), vše propojíme bez pøítomnosti síového napìtí. Teprve potom zapneme síové napájení a mùžeme mìøit. Po skonèení mìøení vše zase vypneme, zkontrolujeme nepøítomnost síového napìtí a teprve potom mùžeme vše zase rozpojit. Další námìty jistì spatøí svìtlo svìta díky fantazii ostatních ètenáøù.

Seznam souèástek

Obr. 6a. Propojení mobilního telefonu a PC

R1, R9 R2, R8, R11, R12 R3 R4 R5, R6 56

47 kΩ 10 kΩ 680 Ω 560 Ω Ω (4 ks), viz text

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

R7 47 Ω R10 4,7 kΩ R14 15 kΩ R15 470 Ω C1 100 µF/10 V C2 220 nF, keram. C3 až C7 100 nF, keram. IO1 ST232 (MAX232 apod.) IO2 6N136 (SFH6136) T1 BC546 T2 BC55x D1 SB140 D2 až D7 BAT42 D8 dvoubarevná LED se spol. katodou Can25F D-SUB F25, pøímý s pájecími žlábky (GES) Cinch RCP020 (2 ks zásuvky cinch na plastové destièce; GES) HEB25 napájecí zástrèka 2,5 mm (GES) COM938 kryt na redukci Can25/25 (GES)

Literatura www.vishay.com - katalogové listy; Document Number r. 83702, 83707, 83741. www.st.com - katalogové listy.

13

TransiAmp

Malý 120 W zesilovaè pro hudebníky Vojtìch Voráèek Tento malý zesilovaè s doporuèeným výkonem 120 W vyniká jednoduchou stavbou, dobrými parametry a kompaktním provedením. Zesilovaè je urèen hlavnì pro zesilování signálù z elektronických hudebních nástrojù, ale nevyluèuje se i další použití, jako je ozvuèení rùzných akcí atd. Celý je postaven na jedné desce s plošnými spoji, odpadají tedy problémy s propojováním jednotlivých blokù, s možnými vazbami, brumem, oscilacemi a zjednoduší se mechanická konstrukce. Technické parametry Jmenovitý sinusový výkon: 120 W/8 Ω, pøi zkreslení menším než 0,1 %, pøípadnì podle potøeby - viz text. Kmitoètový rozsah: min. 25 Hz až 20 kHz v toleranèním poli 1 dB, skuteèný kmit. rozsah až do 50 kHz pøi plném výkonu. Citlivost 1. vstupu: 100 mV/100 kΩ asymetricky, s limitérem, citlivost nastavitelná trimrem v rozsahu 10 až 500 mV. Citlivost 2. vstupu: 0,775 V/20 kΩ symetricky, citlivost nastavitelná trimrem v rozsahu 100 mV až 5 V.

Popis zapojení Pøedzesilovaè Schéma pøedzesilovaèe je na obr. 1. Zesilovaè má dva hlavní vstupy. První vstup je nástrojový, asymetrický, se vstupní citlivostí nastavitelnou v rozmezí asi 10 až 500 mV a vstupní impedancí 100 kΩ. Èást zesilovaèe pøed regulací hlasitosti však zpracuje bez zkreslení signály až do úrovnì

+6 dB (= 1,55 V i více) pøi nastaveném minimálním zesílení, proto lze zesilovaè pøizpùsobit jakémukoliv zdroji signálu. První vstup je vybaven tøípásmovými korekcemi a limitérem. Signál ze vstupního konektoru JACK (ètvrtpalcový) je pøivádìn nejprve na vstupní filtr zamezující prùniku vf signálù realizovaný integraèním RC èlánkem. Souèástí vstupního obvodu je i ochrana proti pøepìtí se Zenerovými diodami, která chrání vstupy IC1. Je použita na základì zkušeností z praxe, kde výmìna vstupního integrovaného obvodu znièeného pøepìtím pøi pøipojování nástrojù je èastým servisním úkonem v polovodièových nástrojových zesilovaèích. Èasto jsou totiž tøeba klávesové nástroje vybavovány spínanými zdroji, ve kterých proud odrušovacími kondenzátory pøi propojení konektorù staèí na znièení vstupního integrovaného obvodu. Vstupní zesilovaè IC1A má napìové zesílení nastavitelné trimrem až do 50, navíc lze zisk tohoto stupnì øídit limitérem dvìma zpùsoby. Hlavní èástí obvodu limitéru je lineární optoèlen 3WK163 41. Skládá se z diody LED a z fotorezistoru. Fotorezistor se mùže zapojit pomocí propojek (kablíku s konektorem) buïto do vstup-

Obr. 1. Schéma zapojení pøedzesilovaèe

14

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

ního dìlièe pøed IC1A (propojit JP3 s JP1), nebo do jeho záporné zpìtné vazby (propojit JP2 s JP1). V druhém pøípadì je stupeò omezení závislý na nastaveném zesílení, fotorezistor je pøipojen paralelnì k trimru urèujícímu zesílení. Pøi menším nastaveném základním zesílení je i menší stupeò omezení. Oba zpùsoby se liší strmostí limitace obálky nf signálu. Je na vkusu hudebníka, které zapojení použije, zapojení do zpìtné vazby pøi nastaveném vìtším zesílení trimrem má velmi ostré nasazení prùbìhu regulace zesílení pøi vybuzení, zapojení do vstupního dìlièe má charakteristiku po zlomu mírnìjší. Samozøejmì lze limitér jednoduše zcela vypnout propojkou, což je vhodné napø. pøi oživování. Ze vstupního zesilovaèe se signál vede do regulátoru hlasitosti prvního vstupu a dále do stupnì s IC1B, který mírnì zesiluje signál. Pøípadnou zmìnou hodnot dìlièe ve zpìtné vazbì lze zesílení tohoto stupnì ještì nastavit a tím dále pøizpùsobit zesilovaè potøebám uživatele.

Obr. 2. Schéma zapojení koncového zesilovaèe

Tato polovina IC1B budí další stupeò, tím jsou aktivní tøípásmové korekce s IC2A. Z výstupu korektoru se signál vìtví do dvou cest. První cestou jde signál na smìšovací rezistory a pak již do výstupu pro koncový zesilovaè. Druhá èást signálu se zesiluje v IC2B a budí mùstkový usmìròovaè s diodami D1 až D4 a s filtrací. Napìtím z výstupu usmìròovaèe (který zámìrnì není zapojen ve zpìtné vazbì operaèního zesilovaèe) se napájí dioda LED, která je souèástí optoèlenu. Pøi pøekroèení prahového napìtí usmìròovaèe a diody LED se osvítí fotorezistor optoèlenu a jeho zmenšení odporu má za následek snížení zisku vstupního zesilovaèe jedním ze dvou popsaných zpùsobù. Tím se nepøebudí pøi špièkách signálu obvody pøedzesilovaèe, korekcí a následnì i koncového stupnì. Dynamický rozsah limitéru pøi zapojení fotorezistoru do zpìtné vazby mùže být více než 30 dB pro zmìnu výstupního napìtí o 1 dB. Zesilovaè je tak vhodný i pro zpracování živých signálù, které neprošly úpravou dynamiky, tøeba právì signálù hudebních nástrojù. Bod nasazení omezení obálky signálu se øídí zmìnou zisku operaèního zesilovaèe napájejícího usmìròovaè, a to trimrem R19 v záporné zpìtné vazbì IC2B. Èasové konstanty nábìhu a dobìhu limitéru jsou nastaveny kapacitou kondenzátoru C14 a volbou vhodného typu optoèlenu s optimální dobou vzestupu hodnoty odporu fotorezistoru. Jelikož je usmìròovaè napájen ze zdroje signálu s malým vnitøním odporem, je nábìh dostateènì rychlý. Limitér lze vypnout rozpojením propojky LIMON, napøíklad i vypínaèem vyvedeným na panel zesilovaèe. Zesilovaè IC2B zesiluje nejen napìtí pro usmìròovaè, ale i pro další výstup (TOFX), který mùže sloužit jako samostatný výstup prvního vstupu, napø. pro externí efektové zaøíze-

ní nebo pro další úèely. Proto je na jeho výstupu oddìlovací rezistor R20, aby se operaèní zesilovaè pøi nabíjení C14 nepøetížil a nezkresloval. Napìtí na výstupu TOFX je závislé na nastavení zisku IC2B, s rezervou odpovídá linkové úrovni a dá se pøizpùsobit externím dìlièem. Bylo by tedy zbyteèné pro linkový výstup používat další operaèní zesilovaè. Druhý, linkový vstup s IC3 je urèen pro pøipojení napø. smìšovacího pultu nebo externího zvukového modulu èi efektového zaøízení. Je tentokrát symetrický, opìt s konektorem JACK (ètvrtpalcový) umístìným na desce spojù, využívá se i jeho støední kroužek, tak jak je to obvyklé v hudební praxi. Kdo požaduje vstup osazený konektorem XLR, nech neosazuje souosý konektor a propojí odpovídající body na desce s konektorem XLR umístìným tøeba v zadním panelu. Tento vstup má jmenovitou citlivost 0 dB (0,775 V), nastavitelnou však trimrem již asi od 100 mV pro plné vybuzení. Tím lze i tento vstup pøizpùsobit také jakékoliv potøebì. Není vybaven korekcemi ani limitérem, pøedpokládá se úprava signálu v pøipojené jednotce èi pódiovém mixážním pultu. Vstupní jednoduchý symetrizaèní stupeò je osazen první polovinou IC3, druhá polovina IC3 za regulátorem hlasitosti zesiluje signál pro smìšovací matici z rezistorù. Zisk tohoto linkového zesilovaèe je nastavitelný trimrem R37 umístìným na boku desky. Pøedzesilovaè má ještì další vstup oznaèený FXIN s malou citlivostí, +10 dB. Tento vstup s regulací potenciometrem P5 je urèený k pøipojení dalšího modulu pøedzesilovaèe, kterým lze popisovaný zesilovaè doplnit podle pøání majitele. Mùže to být napøíklad samostatný mikrofonní zesilovaè, který se uchytí za potenciometry do pøedního panelu. Pøípadnì lze použít ještì jednu shodnou desku s plošnými spoji, osadit z ní jen èást

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

s pøedzesilovaèem, pøipojit její výstup OUT do bodu FXIN a mít tak dva samostatné vstupy s nezávislými limitéry a korekcemi. Pøípadnì lze do tohoto vstupu pøipojit aktivní DI-BOX nebo symetrizaèní linkový transformátor se vzestupným pomìrem. Nebo se nemusí potenciometr P5 vùbec osazovat a vstup nevyužít. Na výstupu pøedzesilovaèe se smìšují tøi signály - první z pøedzesilovaèe s limitérem, druhý signálu z linkového vstupu a pøípadný tøetí signál z dalšího pasivního vstupu FXIN. Z  výstupu se již signál o napìtí asi 1,55 V vede z konektoru OUT na vstup koncového zesilovaèe do konektoru PWRIN. Citlivost koncového zesilovaèe je právì 1,55 V pro plné vybuzení na výstupní napìtí asi 31 V na zátìži 8 Ω èili pro výkon 120 W.

Koncový zesilovaè Lenost mì svádìla k využití dvojice nìkterých integrovaných výkonových zesilovaèù zapojených do mùstku, pøípadnì alespoò integrovaných budièù. Po mnoha „odešlých“ kusech jsem ale tato zapojení musel zavrhnout. Hodí se tak do hifi vìže pracující v domácích „sterilních“ podmínkách pøi padesátinì katalogového maximálního výkonu, rozhodnì nepatøí do muzikantského zesilovaèe. Taky je žádný výrobce nepoužívá, snad jen v levných kombech s „papírovými“ výkony kolem 20 W. Proto je popisovaný zesilovaè radìji vybaven robustním koncovým stupnìm (viz obr. 2) v upraveném osvìdèeném zapojení typu „LEACH“, popsaném v PE a KE a osazeném moderními tranzistory ThermalTrak®. Zvolil jsem toto zapojení, protože pøi své jednoduchosti nabízí špièkové parametry - malé zkreslení, velkou rychlost pøebìhu, výbornou stabilitu a více než dostateèný výkon, který

15

Obr. 3. Deska s plošnými spoji

zde sice asi ani nevyužijeme, ale zajistí vysokou spolehlivost i v nároèných podmínkách pøi nasazení v živé hudbì. Zesilovaèe tohoto typu v mém okolí pracují bez jediné závady a bez jediného „odešlého“ tranzistoru v mnoha desítkách a asi již stovkách kusù. Na základì popisu v PE a v KE je dokonce nìkolik tuzemských výrobcù dodává jako stavebnici èi kompletní modul. Koncové tranzistory ThermalTrak® typu NJL3281D a NJL1302D s vestavìnými snímacími diodami jsou již

16

dnes dostupné, cenovì srovnatelné s bìžnými typy øady MJL bez diod, a tak není dùvod používat cokoliv jiného. Pøi použití tìchto typù se zjednoduší mechanická konstrukce a zajistí špièkové parametry a stabilita koncového stupnì. Výkon koncového zesilovaèe je závislý samozøejmì na napájecím napìtí, je rozumné použít napájecí napìtí asi ±50 až 55 V (tomu odpovídá napìtí transformátoru 2x 36 až 40 V). Pøi tomto napìtí lze dosáhnout se zapoèítáním úbytkù napìtí sinusového výkonu kolem 120 W

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

do zátìže 8 Ω nebo asi 180 W do 4 Ω, záleží na provedení síového transformátoru. Výstupní výkon je dobré omezit nastavením limitéru na hodnotu, pøi které se dlouhodobì nepøesahuje povolené zatížení transformátoru. Prostor na desce je urèen pro toroidní transformátor s výkonem 120 W a prùmìrem okolo 100 mm. Lze použít samozøejmì i jiný transformátor, ale musí se tomu podøídit mechanická koncepce zesilovaèe. Koncový stupeò osazený ètveøicí tranzistorù ThermalTrak® je schopen

dát spolehlivì výkon pøes 300 W, ale tento malý a lehký zesilovaè je svojí koncepcí urèen pro výkony menší. Pøi zkouškách jsem dosáhl 400 W/4 Ω pøi napájení ±65 V z externího transformátoru a pøi nuceném chlazení, ale vzhledem k bezpeènosti provozu je napájení dobré volit tak, aby výkon nemohl pøekroèit rozumnou hodnotu. Souèástí desky jsou samozøejmì i napájecí obvody pro koncový zesilovaè i pøedzesilovaè. Za transformátorem je obvyklý mùstkový usmìròovaè symetrického napájecího napìtí s filtrací kondenzátory s dostateènou kapacitou 10 mF. Profesionální výrobci èasto tyto filtraèní kondenzátory šidí na kapacitì i kvalitì, je to pøeci jen drahá souèástka. Vy to ale nedìlejte, basy jsou s dobrými kondenzátory „pevnìjší“ a signál je bez zkreslení vznikajícího intermodulací signálu se zbytkovým brumem v napájení. Z tohoto napìtí pro koncový stupeò se získává nejprve srážením napìtí

asi 27 až 33 V omezené Zenerovými diodami pro integrované stabilizátory IC4 a IC5 a toto napìtí se dodateènì integrovanými stabilizátory stabilizuje na 2x 18 V pro napájení pøedzesilovaèù. Jednodušeji to asi již zkonstruovat nešlo a síový transformátor tak mùže být jednoduchý, jen s jedním dvojitým sekundárním vinutím. Maximální povolené napìtí ±18 V pro napájení integrovaných obvodù IC1 až IC3 jsem zvolil pro dosažení co nejvyšší pøebuditelnosti a použité integrované obvody NJM4580N ho spolehlivì vydrží („odejdou“ pøi napájení asi 25 V - výsledek mých pokusù). Lze samozøejmì osadit i stabilizátory 15 V.

Stavba a použité souèástky Stavba tohoto zesilovaèe je mimoøádnì jednoduchá, vše je umístìno na jedné jednostranné desce s plošnými spoji (obr. 3). Pøed osazováním

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

zkontrolujte desku, zmìøte i zbìžnì souèástky, obzvláštì v pøímo vázaném koncovém stupni se vadná souèástka pak tìžko hledá, vše souvisí se vším. Osaïte všechny souèástky mimo kondenzátorù 47 pF v  pøedzesilovaèi (nebudou asi vùbec potøeba) a pojistek pro napájení koncového zesilovaèe. Nezapomeòte na drátové propojky, u jednovrstvé desky jsem se jim nevyhnul. Také sériová kombinace R22 a R31 nahrazuje jednu propojku. Pøi návrhu desek tohoto typu je potøeba uvažovat logicky a nesvìøit návrh „stroji“. Nìkteré spoje jsou tlustší, nejen proto, že jimi teèe vìtší proud, ale tøeba z toho dùvodu, aby se nevytrhly trimry pøi nastavování nebo konektory z desky a nebo také proto, aby se lépe chladily tranzistory v pouzdrech TO-5. Pod nimi jsou proto zdánlivì zbyteèné plošky. Bipolární radiální kondenzátory stále nejsou u nás bìžnì na trhu, radìji jsem na desce nakreslil místo na dva antisériovì

17

zapojené bìžné kondenzátory ve zpìtné vazbì koncového stupnì. Trimry pro nastavení zisku jsou na kraji desky, lze je v pøípadì potøeby snadno ovládat i zvenku zesilovaèe otvorem, ale nebude to nutné, pøebuditelnost je dostateèná i pøi potenciometrech hlasitostí nastavených v dolní èásti dráhy a opravdu hodnì pomáhá limitér. Mùžete použít i kvalitnìjší trimry typu 64Y, jaký je pøedepsán pro nastavení klidového proudu koncového stupnì, a ovládat pak trimry šroubovákem shora. Výstupní tlumivka pøed výstupem pro reproduktor je navinutá drátem asi 1 mm na prùmìru 10 mm a uvnitø ní je rezistor asi 10 Ω pro zatížení asi 2 až 4 W. Není zase až tak nutná, záleží na typu výhybky reproduktorové soustavy. I bez ní a i bez výstupního èlánku RC je zesilovaè obvykle stabilní, ale osaïte radìji i tyto souèástky. Budicí tranzistory MJE15030/31 jsou na desce pro jistotu umístìny na malém chladièi, i když to není nutné. To spíš høejí tranzistory T109 až T112, ale plocha mìdi je dostateènì uchladí vedením tepla pøes vývody. Pøipomínám - jako emitorové v koncovém stupni se nehodí metaloxidové rezistory, použijte drátové. Taktéž ve výstupním èlánku R146, C122 použijte drátový rezistor. Druhý výstupní JACK v zadní èásti zesilovaèe lze využít jak pro druhý reproduktor, tak i pøípadnì pro vstup a výstup FX. Proto je pro nìj pøipravena drátová propojka pro paralelní spojení s vedlejším konektorem a pájecí ploška pro propojení s výkonovou zemí nebo 3 pájecí body pro vodièe vedoucí k vstupu a výstupu FX. V koncovém zesilovaèi jsou souèástky oznaèeny indexem od 100 výše. Rezistory z øady E24 jsou pøedepsány z toho dùvodu, že na jejich hodnotì, pøesnìji na jejich symetrii záleží ss vyvážení zesilovaèe, èili zbytkové ss napìtí na výstupu. Použijte proto rezistory s tolerancí 1 %, jsou bìžnì k dostání napø. v PS. Pak se vám zesilovaè odmìní minimálním posuvem výstupu, zpravidla jen nìkolik málo mV, u mých vzorkù to bylo v rozmezí 3 až 6 mV. Tranzistory zbìžnì zmìøte na proudový zesilovací èinitel a na úbytek napìtí b-e a emitorem v propustném smìru a vyberte do dvojic pokud možno ty s blízkými parametry. Pøesné párování u komplementárních dvojic stejnì není možné, charakteristiky tranzistorù s vodivostí npn a pnp se liší. U budièù MJE, které jsou pøímo urèeny pro tyto úèely, je zaruèena shodnost charakteristik v urèité mezi, viz jejich katalogy. Pro nìkoho možná nezvyklé typy „amerických“ tranzistorù MPSA06 (npn) a MPSA56 (pnp) používám z toho dùvodu, že mají vyhovující závìrné napìtí 80 V, jsou velmi levné a v obchodech vždy dostupné. S øadou BC obou polarit pro vyšší napìtí tomu není vždy tak. Pozor, typy MPSA mají jiné zapojení vývodù než øady BC, pokud by nìkdo uvažoval o náhradì.

18

Obr. 4. Vhodné typy konektorù JACK Tranzistory ThermalTrak® øady NJL jsou vynikající, již asi nikdy nebudu používat jiné typy výkonových tranzistorù. Oba kablíky k propojení konektorù na desce lze získat jako obèas nepoužívané pøíslušenství CD a DVD mechanik, mají potøebný ètyøvývodový konektor, jsou stínìné a hlavnì hotové, proto jsem na nì konektory navrhl. Jako vstupní konektory JACK, nazývané také nìkdy TRS (TIP-RING-SHIELD), použijte kvalitní typy s opravdu pružnými a robustními kontakty (obr. 4). To platí i pro výstupní konektor pro reproduktor, u nástrojových zesilovaèù je zvykem používat tyto konektory, nikoliv tedy konektory SPEAKON jako u PA zesilovaèù. Kvalitní konektory TRS se dají u nás sehnat, dováží je asi však jen jedna firma. Jedná se o stejný typ, který je používán svìtoznámými výrobci nf zesilovaèù. Konektory nemusí být umístìné na desce spojù. Pokud vám jejich poloha nevyhoví v zamýšleném mechanickém øešení, propojte je kousky drátu s odpovídajícími body na desce. Stejnì tak potenciometry. Rozteèe potenciometrù a konektorù na pøedním panelu jsou na obr. 5. Ostatní souèástky jsou bìžné, plastové kondenzátory jsou na 63 V s rastrem 5 mm, mimo C122. Ten mùže být namáhán vf proudem pøi rozkmitání zesilovaèe pøi nevhodných pøívodech, vazbì snímaèe s reproduktorem atd., použijte proto radìji typ pro impulsní zatížení a na st napìtí 160 nebo 250 V. Nìkdo mùže namítnout, proè nepoužívám ss vazbu mezi stupni pøedzesilovaèe. To ale v nf zapojeních tohoto typu není vhodné. Pøedevším by „chrastily“ potenciometry zbytkovým ss napìtím na výstupu operaèních zesilovaèù, vznikalo by „houpání“ ss napìtí pøi otáèení potenciometrù a vazební kondenzátory spolu s následnými vstupními odpory slouží jako zádrž pro nejnižší kmitoèty, které není potøeba pøenášet a reprodukovat. Drobnou nevýhodou je Obr. 5. Rozteèe na pøedním panelu

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

nepøíjemné chování zesilovaèe pøi závìru vybíjení kondenzátorù zdroje pøi vypnutí, z reproduktoru se ozývají podivné zvuky. Integrované obvody pøedzesilovaèe mùžete dát do objímek, ale není to nutné a v „muzikantském“ prostøedí po èase asi ani pøíliš spolehlivé. IO by se nemìly porouchat, vstup IC1 je ochránìn Zenerovými diodami a vstupy IC3 jsou buzeny pøes velké odpory a èlánek RC. V pøípadì použití objímek lze laborovat s rùznými typy dvojitých OZ, zkoušel jsem mimo osvìdèených NJM4580N i NE5532 a TL082. Nejlepší je opravdu typ NJM4580N. Používá ho mnoho výrobcù nf zaøízení, je stabilní pøi jakémkoliv zesílení, nepotøebuje externí kmitoètovou kompenzaci a má „muzikální“ charakter zvuku a dostateènou šíøku pásma i pøi plném vybuzení a zatížení. MA1458 a jeho ekvivalenty ani nezkoušejte, mají pøi nastaveném zisku 50 již pøi 2 kHz velký úbytek zesílení! Nevyluèuji použití ještì kvalitnìjších speciálních typù OZ, ale to jsem nezkoušel, proè také. Živá hudba není rozhodnì žádný HIGH-END, i když alespoò koncový stupeò tohoto zesilovaèe by obstál s úspìchem i v této kategorii. Elektrolytické kondenzátory používejte kvalitní, je to v souèasnosti asi nejporuchovìjší souèástka v elektronice vùbec. Podívejte se tøeba na vyøazené základní desky poèítaèù, vìtšinou jsou pøíèinou jejich závady právì „vyschlé“ a nafouklé elektrolytické kondenzátory. Proto radìji používejte vždy typy na 105 °C, i když zde kondenzátory nejsou nijak zvl᚝ namáhány a v zapojení jich je nezbytné minimum. Srážecí rezistory R32, R33 a R34 v napájení pøedzesilovaèe mírnì høejí, je na nich výkonová ztráta kolem 0,6 W, proto je rezistor v záporné vìtvi napájení radìji rozdìlen na dva, aby se zmenšilo zahøívání blízkého C24. Mùstkový usmìròovaè použijte opravdu na minimálnì 25 A, nabíjecí proud kvalitních filtraèních kondenzátorù 10 mF s malým ESR je pøi použití toroidního „tvrdého“ transformátoru znaèný. Chladiè usmìròovaè mít ani nemusí, i když jsem ho pøi zkouškách s externím transformátorem a výkonem kolem 300 W hodnì ohøál. Komu vadí (pa)zvuky vznikající po vypnutí zesilovaèe, mùže si pomoci odpojením reproduktorù pomocí výkonového relé. Pokud použijete samostatný síový spínaè, mùže jeho polovina odpojovat ve vypnutém stavu reproduktor. Já však použil síový spínaè integrovaný v pøístrojové zásuvce a ten volný kontakt nemá. (Dokonèení pøíštì)

Generátor funkcí s integrovaným digitálním mìøièem frekvence Richard Vacula, Michal Jahelka

Byl navržen pro 30. mistrovství ÈR dìtí a mládeže v radiotechnice. Jedná se o generátor funkcí sinus, trojúhelník, obdélník s integrovaným digitálním mìøièem frekvence umožòujícím zastavení èítání, externí i lokální èítání od setin Hz až po 500 kHz s automatickým pøepínáním rozsahù. Generátor má možnost jemné a hrubé regulace frekvence, nastavení støídy, zkreslení, amplitudy. Frekvence se pøepíná ve tøech rozsazích, maximální frekvenci je možné seøizovat trimrem. Konstrukce umožòuje sobìstaèné chlazení a rozvod tepla obvodù do plošných spojù bez nutnosti použít chladièe. Výstup je asymetrický bez oddìlovacích transformátorù nebo kondenzátorù. Pøi testování zesilovaèù je nutné ujistit se, zda je jejich vstup oddìlen kondenzátorem. Výstupy jsou oddìlené pro všechny funkce, a je tak možné je využít všechny souèasnì. Napájecí stabilizované napìtí je 12 až 24 V (20 až 24 V doporuèené), maximální odbìr je 130 mA pøi napájení 24 V. Na obr. 1 je blokové schéma generátoru a na obr. 2 je celkové schéma zapojení.

Popis zapojení Hlavním obvodem je 8038 - pøesný funkèní generátor poskytující signál s pravoúhlým, sinusovým a trojúhelníkovým prùbìhem. Pracovní kmito-

èet, nastavitelný volbou externích èasovacích prvkù R, C od 0,001 Hz alespoò do 200 kHz, je málo závislý na zmìnách teploty. Pomocí externího øídicího napìtí lze rozmítat, pøípadnì modulovat (menší rozsah zmìny) kmitoèet všech tøí základních prùbìhù (sinus, trojúhelník, obdélník), pøièemž jsou všechny tøi prùbìhy k dispozici souèasnì. Blokové schéma obvodu 8038 je na obr. 3. Základní frekvence je dána kapacitami kondenzátorù (C1, C2 a C3, aktivní je vždy pouze jedna, nastavená pøepínaèem rozsahu S1) a souèástkami D1, R1, R2, R3, R4, P4. Zapojení diody D1 do série má za následek možnost rozmítání v daleko vìtším rozsahu. Pokud je na vstupu 4 i 5 stejný odpor smìrem ke kladnému napájecímu napìtí, je støída generovaných kmitù 1 : 1. Jakmile se pøi natoèení potenciometru P4 „desynchronizují“ odpory obou vstupù, regu-

lujeme støídu, ale také frekvenci, èehož si mùžeme povšimnout zvláštì u nejvyšších frekvencí. Jde o bìžnou vlastnost chování obvodu 8038 a díky okamžitému zobrazení zmìny frekvence na displeji ji mùžeme po zmìnì støídy opìt uvést do pùvodního stavu pomocí pøímé regulace frekvence. Støídu lze regulovat maximálnì v pomìru 7 : 3/3 : 7. Obvod sice umožòuje daleko efektivnìjší regulaci, ale za cenu rozkmitání v nejvyšších frekvencích. Bylo zvoleno kompromisní øešení. Vypustit regulaci støídy (DUTY) zcela by mìlo za následek nemožnost doladìní støídy u nízkých

Obr. 3

Obr. 1. Blokové schéma generátoru Obr. 2. Schéma zapojení generátoru

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

19

kmitoètù, u kterých je obvod charakteristický ztrátou stability funkcí - jejich na osciloskopu zøetelný náklon na stranu. Toto mùžeme eliminovat právì doladìním støídy, díky èemuž rovnìž limitujeme zkreslení. Vyrovnanou støídu pøi natoèení høídele P4 do poloviny úhlové dráhy má zapojení pøibližnì až od 15 Hz. Pøedstavíme-li si, že jsou vývody 4 a 5 zapojeny standardnì - pøes stejné rezistory k plusu (Ra a Rb), pak platí vzorec pro výpoèet výsledné frekvence:

Tuto vypoètenou frekvenci však ještì lze ovlivòovat vstupem 8, který slouží pro frekvenèní modulaci výstupu. Pokud modulaèní vstup zatížíme stejnosmìrným napìtím o urèité úrovni, trvale ovlivníme i frekvenci na výstupu, èehož jsem využil, a regulace frekvence probíhá pomocí dìlièe napìtí složeného z P1, P2, TR1. Èím více se napìtí bude blížit +Ucc, tím nižší bude výsledná frekvence. Mùžeme se tak bez obav pohybovat až k +Ucc, na druhou stranu už to tak není, proto je sériovì k zemi napojen TR1, kterým si nastavíme mez, kam už to dál nepùjde. Protože s pøibližováním se k zemi roste frekvence, dá se øíci, že tímto trimrem nastavujeme maximální frekvenci, ale s ohledem na omezení obvodu. Pokud se dostaneme za hranici (+Ucc – 2/3.Ucc – 2), to je na ještì menší napìtí, zaøízení se rozkmitá. Hranièní napìtí se však v praxi pohybuje o desetiny V nahoru a dolù v závislosti na použitém kondenzátoru (C1/C2/C3). Už od pohledu vidíte, že P1 je zapojen jako dìliè napìtí, kdežto P2 a TR1 jsou pouze promìnné odpory, které mají na napìtí pøivádìné na vývod 8 vliv jen ve stavu, kdy potenciometr není plnì natoèen jezdcem k výstupu napojenému na kladné napájecí napìtí. Pøi minimálních frekvencích totiž není tøeba hlídat minimální napìtí, jelikož je pøivádìno do obvodu maximum a jemné doladìní P2 se uplatòuje až od urèitého natoèení - frekvence stagnuje nìkolik desetin V pod +Ucc, tudíž v tomto stavu není tøeba jemné doladìní. V úhlu, kdy už frekvence reaguje na natoèení hlavní regulace, je rovnìž funkèní jemné doladìní. Má pochopitelnì mnohem menší dopad na výsledné napìtí na obvodu než pøi maximální frekvenci - což je ovšem zámìrem kvùli vlastnostem obvodu a potøeby jiné úèinnosti jemné regulace u rùzných frekvencí. TR1 nastavíme tak, aby se zaøízení pøi max. frekvenci nerozkmitalo ani na jednom rozsahu. Kondenzátor C4 zajišuje stabilitu kmitoètové regulace pøi

20

náhlém špièkovém zatížení, chvilkovém vytížení zdroje apod. Výstupy SINUS a TRIANGLE jsou impedanènì oddìleny tranzistory T1 a T2 zapojenými jako emitorové sledovaèe. Signál je z nich pøiveden na tandemový potenciometr - spøažený dìliè napìtí, který umožní regulovat amplitudu obou kanálù zároveò a nemusíme uplatnit pøepínaè výstupù. Výhodou je zcela oddìlená regulace obdélníkového signálu, kterou si popíšeme nyní. Z obvodu nevychází již hotový obdélníkový signál, pouze výstup 9 se spínanou zemí. Pokud na tento vývod pøes odpor pøivedeme kladné napájecí napìtí, namìøíme mezi výstupem 9 a zemí signál pro logické obvody. Èím menší bude odpor rezistoru R5, tím lepší budou vlastnosti výstupu SQUARE a o to se zhorší výstup SINUS. Krajní hodnotou, aby bylo v provozu ještì èítání frekvence ve všech rozsazích, je 130 kΩ. Avšak od 150 kHz nahoru se již vytratí signál na 18 V výstupu SQUARE. Proto je tøeba se rozhodnout, èemu dát pøednost. Kvalitní „sinusovka“ se zkreslením do 0,3 %, nebo obdélník s vyrovnanou støídou ve všech pásmech (R5 = 10 až 43 kΩ). Pokud zase tolik nezáleží na zkreslení sinusového signálu ani na nemìnné støídì 1 : 1 u obdélníku, mùžeme zvolit kompromis R5 = 75 kΩ a dojdeme ke zkreslení 0,5 % pro sinus a mírným výkyvùm støídy u obdélníku. Asi se ptáte, èím je zpùsobeno zkreslení sinusovky v závislosti na výstupní impedanci obdélníkového signálu (velikosti R5). Pøi sepnutí se rychle mìní proudové zatížení obvodu a v dobì sepnutí se na sinusovce vytváøejí nepatrné zuby. Já se pøi konstrukci zamìøil na maximální kvalitu sinusového signálu v doprovodu použitelného obdélníkového signálu - to je takový, který umožní èítání frekvence vestavìného mìøièe. Pøi tak vysoké výstupní impedanci, jako je 130 kΩ, se znaènì prodlužuje doba nástupné hrany, spíše se podobá vzrùstající tendenci, než okamžitému pøepnutí stavu. Aby byl takový signál použitelný, je nutné jej opìt tvarovat. Nejjednodušší možností je CMOS invertor, který má práh pro jednièku/nulu na výstupu jasnì daný. Ale - protože hodnota pro sepnutí na log. 1 je opoždìná oproti ideálnímu èasu na výstupu, by s velmi rychlou nástupnou hranou, se signál už nikdy nepodaøí vygenerovat se støídou 1 : 1. Pokud pùjdeme do extrémních frekvencí a za invertorem bude následovat další zpožïovací prvek - v tomto pøípadì zesilovaè z 5 na 18 V pro další hradla napájená napìtím 18 V, dostáváme se k dalšímu èasovému posuvu. Pokud jsou srovnatelné èasy nástupné a sestupné hrany nebo ještì vìtší zpoždìní, dostáváme na

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

výstupu stále log. 0. Pøi kompromisu R5 = 75 kΩ však takováto situace nikdy nenastane. Obvod CMOS 4011 se 4 hradly NAND poslouží pro optimalizaci obdélníkového signálu a jeho posílení pomocí paralelního zapojení tøí hradel souèasnì. To umožní schopnost vìtšího zatížení (menší výstupní impedance), která je potøebná pro testování obvodù TTL. Invertovaný a optimalizovaný signál z prvního hradla vychází nejen do již zmínìné trojice hradel, ale také do zesilovaèe T3, R10, R11 pro transformaci 5 V signálu SQUARE na signál 18 V. Pøes ochranný oddìlovací rezistor R9 se signál dostává také pøes pøepínaè lokálního/externího èítání S2 až do samotného mìøièe frekvence s procesorem Atmel. IC5 jsou opìt hradla NAND, která jsou zapojena jako 4 invertory, propojené paralelnì se vstupy napojenými na výstup zesilovaèe 5 V/18 V. Ètveøice plní funkci zvìtšení proudové zatížitelnosti bez vlivu na pokles výstupního napìtí a zároveò opìt optimalizaci obdélníkového prùbìhu. Jejich výstupy se sdružuji na napìovém dìlièi realizovaném trimrem TR2, pomocí kterého nastavujeme požadovaný výstupní signál od 0 V až do napájecího napìtí na obvodu IC5. Poznámka: Hovoøím stále o 18 V, zaøízení však mùže být napájeno také 12 V, pak pochopitelnì dosaïte za 18 èíslo 12. Koncepce stabilizace napìtí: Neosvìdèil se model sériového zapojení 7818 a 7805, jelikož promìnné proudové odbìry displeje a jeho multiplexní øízení ovlivòovaly stabilitu nastavené frekvence a odstup signál/ /šum. Proto je èást èítaèe frekvence i generátoru zapojena pod samostatný stabilizátor a navzájem se tolik neovlivòují. C5, C8, C10 slouží jako filtraèní kondenzátory pro maximální stabilitu nastavené frekvence. C6, C7, C9 brání rozkmitání stabilizátorù IC2, IC3. Mìøiè frekvence navrhl Michal Jahelka. V následujících odstavcích osvìtlí èinnost svého zaøízení. Srdcem i mozkem této èásti je naprogramovaný mikroprocesor Atmel AT89C2051-24PU. V èasopisech a na Internetu byly zveøejnìny generátory tvarových kmitù. Dokonce i návody na to, jak k výstupu pøipojit digitální voltmetr. Ale co chybìlo, bylo mìøidlo frekvence. To se pøece u profesionálních generátorù vyskytuje mnohem èastìji než mìøení napìtí. A tak jsem byl nucený sednout a vymyslet „mìøák“. Ale nechtìl jsem to na jednu frekvenci a nemohl jsem ani volit pøepínaèem, protože jsem ho mìl již obsazený, nehledì na poèet vývodù IO. A tak z toho vznikl mìøiè frekvence s automatickým pøepínáním s možnostmi mìøit frekvenci od 0,1 Hz do

500 kHz, s ètyømístným displejem v multiplexovém provozu. Nejmenší frekvenèní rozsah je 100 Hz (99,99 Hz), takže rozlišení je 0,01 Hz. Maximální mìøitelná frekvence je 500 kHz, ale pokud by se pøed èítaè pøedøadila dìlièka, tak i mnohem vìtší. Nejvyšší možný kmitoèet je daný typem mikropoèítaèe. Byl použit Atmel AT89C2051 s krystalem 24 MHz. Mìøení se dìlí na dvì èásti. Pro nízké frekvence se mìøí délka periody a pro vysoké frekvence poèet pulsù za urèitý èas.

Konstrukce Je tøeba si uvìdomit, že pájíme s obvody CMOS. Tzn., pracujeme bez svetrù a jiných tkanin, které jsou schopny pojímat elektrostatickou elektøinu, vyvarujeme se transformátorové pájeèky. Deska s plošnými spoji je dvoudílná, jednostranná s potiskem souèástek a hlavního panelu, nepájivou maskou, vyvrtáním a pocínováním. Zapojení je konstrukènì dobøe øešeno. Po osazení a spojení obou desek je možné zaøízení rovnou používat. Desky je nutné osadit samostatnì. Zaèínáme propojkami, pak od nejnižších pasivních souèástek až po nejvyšší, teprve pak osazujeme tranzistory, IO, krystal úplnì nakonec. Pøepínaèe mají našroubovány dvì matky se dvìma podložkami. Zbavte se podložek. Jedna matka bude dorážející plochou ze strany spoje a druhá pøepínaè pøichytí ze strany souèástek (zepøedu). Zvolte odsazení spodní matky od tìla pøepínaèe tak, aby z pøední strany nevyèníval hyzdící závit. Drátovými propojkami spojíme vývody pøepínaèù s ploškami na plošném spoji (obr. 4). V pøesném poøadí, jak splývá s rozmístìním vývodù na DPS. Konektory vstupù je nutné nejprve rozebrat - sejmout dvì plastové podložky, jednu kovovou a matku. Poté plastovou podložku, která má tvar mistièky, obrátit a znovu nasunout na šroub konektoru (obr. 5). Konektor zasuòte z pøední strany do DPS i s oto-

èenou plastovou podložkou a ze strany spoje nasuòte na vyènívající šroub kovovou matku a utáhnìte. Plošný spoj je konstruován tak, že pøitáhnutím se pøímo propojí konektor se zaøízením. Èerný konektor pøipevnìte do zdíøky GND. Trochu komplikovanìjší to je s vestavìním jiného typu konektoru vstupu pro mìøení frekvence externího zdroje. Zde nevyužijeme žádných matek a podložek, nýbrž pouze pájeèky. Konektor bez matky zasuneme do spoje a jeho pájecí plošku ohneme k DPS na místo, kde je pájecí ploška pro konektor. Použijeme velké množství cínu nebo kousek drátové propojky. Z boèních stran konektoru a ze strany spoje pøiložíme rozehøátou pájeèku tak, aby se plast natavil a pøeèníval pøes otvor. Necháme zatvrdnout, èímž se upevní konektor bez nutnosti užít matku, která by zkratovala okolní spoje. Tento postup uchycení se již osvìdèil i u jiných konstrukcí, není se èeho obávat. Trimr TR2 (obr. 6) se pøipájí na pájecí plošky ze strany spoje. Pøed tímto úkonem zkrate kleštièkami jeho vývody až k rozšíøení drátového vývodu - pøi této délce bude regulaèní šroub milimetr nad spojem a snadno pøístupný šroubovákem z pøední strany ovládacích prvkù. Pochopitelnì pøipevnìte, pøípadnì pøizpùsobte vývody tak, aby byl šroub ve støedu zdíøky pro možnost otáèení ze strany ovládacích prvkù. Displeje v libovolném poøadí zasuòte teèkou smìrem dolù. Diody LED mohou mít drátové vývody se špatnými „doseky“ z výroby - místa se skokovou šíøí vodièe budete muset nejspíš zbrousit, aby bylo možné diody zasunout na doraz DPS. Chlazení stabilizátorù IC2 a IC3 je øešeno rozvedením tepla do plošných spojù pøes upevòovací šroub. Drátové vývody obvodù zahneme tak, aby stabilizátor ležel na plošném spoji a otvor na integrovaném obvodu byl v zákrytu s otvorem na plošném spoji. Zasuneme šroub a poøádnì dotáhneme. Pro zlepšení odvodu tepla pøi-

pájíme šroub k obvodu a totéž provedeme s matkou z druhé strany. Aby vzrostl objem chladicího tìlesa, pocínujeme již pøedcínovanou plochu z výroby na plošném spoji (obr. 7). Jsou-li obì desky osazeny a zkontrolovány - pøípadnì i zapojením základní desky s vìtšinou souèástek, která by sama o sobì nemìla mít odbìr vìtší než 20 mA, mùžeme se pustit do spájení profilu L. Není to tak složitá operace, jak by se na první pohled mohlo zdát, mysleli jsme i na ménì nadané „oko“ a odpadá riziko køivého spájení. Na spoji ovládacích prvkù jsou na stranách kalibraèní proužky - mezi nì pøiložte základní desku a zapájejte první dvì plošky. Jednu úplnì napravo a druhou úplnì nalevo. Cín je mìkký a pokud plošné spoje nesvírají pravý úhel, staèí podle vlastního citu nebo úhelníku spoje srovnat. Pokud je vše v poøádku, pokraèujeme v procínování všech ostatních propojovacích kontaktù. Na závìr do zadních zdíøek základní desky zašroubujeme kratší šroubky a do pøedních delší, aby zaøízení stálo a pøední panel byl vyvýšen, èímž i natoèen nahoru na pozorovatele. Takto vyhotovené zaøízení již èeká pouze na propuknutí „nového života“.

Oživení Pøipojte na svorkovnici napájecí napìtí 20 až 25 V. Odbìr by nemìl pøesáhnout 130 mA bez zatížených vstupù, pouze s èítáním interní frekvence. Zjistìte pomocí sluchátek, zda je signál na všech výstupech. Použijte radìji oddìlovací rezistor asi 1 kΩ. Pokud je vše v poøádku a slyšeli jste signál (pøi nastavené frekvenci vaším uchem slyšitelné! - tedy pod 10 kHz), nastavte trimrem TR1 rozsahy tak, aby se frekvence rovnomìrnì èítala až k maximu a nezastavil se èítací cyklus nebo se náhle nezmìnila hodnota frekvence smìrem dolù a nezaèala opìtovnì stoupat. Frekvenèní rozsahy jsou pøibližné, protože jsou použity souèástky s 20 % tolerancí. Obr. 7

Obr. 6

Obr. 4

Obr. 5

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

21

Takto velikou toleranci a tím i levné souèástky si však mùžeme dovolit, nebo se zjištìní frekvence neøídí žádnou stupnicí, ale hodnotou na displeji. Díky tomu si taky mùžete rozsahy podle libosti upravovat pro své potøeby - napøíklad podle katalogového listu 8038 se lze dostat až na frekvenci 0,001 Hz, kterou je rovnìž schopen zmìøit vestavìný èítaè - pochopitelnì výpoèet trvá déle. Zmìnou hodnot C1/C2/C3 se mùžete odpoutat od standardních rozsahù. 200 kHz je však maximum, 0,001 Hz minimum - to je dùležité respektovat. K tìmto extrémním hodnotám se lze dostat jen s urèitým pomìrem hodnot kondenzátor/imaginární rezistory Ra, Rb. To však nebudeme rozvádìt, dokumentace obvodu je volnì ke stažení na www.datasheetarchive.com.

Rozmístìní ovládacích prvkù Veškeré ovládání pøístroje je soustøedìno na èelní desce - øídí se jím další spoj „základní deska“. Jsou zde pøepínaèe pro nastavení mìøení frekvence tohoto, pøípadnì externího generátoru, zapnutí pøístroje a pøepínání rozsahù. Najdete zde výstupy, nastavení napìtí na regulovatelném obdélníkovém výstupu. Z panelu vystupují høídele potenciometrù: Distortion pro tvarování sinusovky (nejmenší zkreslení pøi plném natoèení doprava), Duty pro nastavení støídy, Frequency pochopitelnì regulace frekvence, Fine-tune je jemným doladìním frekvence a Amplitude pro regulaci amplitudy výstupu SINUS a TRIANGLE. Snažil jsem se dosáhnout pìkného designu rozmístìní prvkù, intuitivního ovládání za udržení pøehlednosti a praktické použitelnosti.

Mìøicí protokol Mìøicí pøístroje potøebné pro vývoj tohoto zaøízení zajistil pan Valfrid Slanina. Pomohl nám zmìøit zkreslení a odstup signál/šum. Kmitoèet - zkreslení: 30 Hz - 0,25 % 60 Hz - 0,26 % 120 Hz - 0,3 % 533 Hz - 0,23 % 1 kHz - 0,3 % 4 kHz - 0,28 % 10 kHz - 0,24 % 15 kHz - 0,3 % Odstup signál/šum: do 200 kHz - 85 dB, do 20 kHz - 90 dB. Psofometrický filtr: 86 dB. Amplituda mìøená na výstupu TRIANGLE: zatížení 600 Ω - 4,5 V; pøi 100 Ω - 4,3 V. Zkreslení a odstup signál/šum byl mìøen na pøístroji TESLA MNZ 21.

Obr. 8. Desky s plošnými spoji

22

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Obr. 9. Rozmístìní souèástek

Obr. 10. Fotografie hlavní desky

Obr. 11. Fotografie èelního panelu

Literatura [1] Wirsum, S.: Abeceda nf techniky. Ben - technická literatura. [2] Dietmeier, U.: Vzorce pro elektroniku. Ben - technická literatura. www.postreh.com/vmichal/ www.radioplus.cz/clanky/pdf/monolit.pdf

Seznam souèástek R1, R2, R6, R7, R8, R9, R10, R11 R3, R4

2,2 kΩ 5,11 kΩ

R5 R12 až R16 R17 R18 až R25 P1 P2, P4 P3 P5 TR1 TR2 C1 C2 C3 C4, C6, C7, C9, C12 C5, C8, C10 C11 IC1 IC2

10/75/130 kΩ 10 kΩ 100 Ω 200 Ω 10 kΩ/N 5 kΩ/N 100 kΩ/N 10 kΩ/N, tandem 150 kΩ, TP 017 6,8 kΩ, TP 012 220 až 300 pF 2,7 až 3,3 nF 47 až 68 nF 100 nF 1000 µF 10 µF/15 V, axiál. 8038 7818

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

IC3 7805 IC4, IC5 4011 IC6 89C2051 T1 až T3 BC547C/BC546B T4, T5, T6, T7 BC327-25 D1 1N5819 D2 2x èerv. LED D3 2x zelená LED DIS1, DIS2, DIS3, DIS4 BS-A554RD Q1 24 MHz, 5 mm S1 až S3 pøepínaè 3 polohy/3 vývody UZ AK500/2 Knoflíky, zdíøky, šroubky, matky Program pro procesor kmitoètomìru si mùžete stáhnout na stránkách www.aradio.cz

23

Úprava èítaèe MEXIS z PE 05/2004 Petr Pazourek Popisovaný èítaè patøí mezi zdaøilé konstrukce, je doøešen i po mechanické stránce, automatická volba rozsahu je velmi sympatická, a navíc neobsahuje žádné pøeddìlièky typu SAB, které jsou u nás pomìrnì tìžko dostupné. Rozhodl jsem se jej ihned postavit, bohužel mì však zklamal jeho firmware. Jednotlivé rozsahy jsou na displeji zobrazovány velmi neèitelnì, pouze jako namìøený údaj a pøíslušný poèet nul. Pokud mìøíme vyšší kmitoèty, je odeèítání velmi nepøíjemné. Rozhodl jsem se proto napsat firmware vlastní. Zapojeni jsem navíc modifikoval o pøeddìlièku dvìma s obvody 74Fxx, èímž se maximální kmitoèet zvìtšil na 120 MHz.

Dìlièka je tvoøena jedním klopným obvodem D zapojeným jako T, druhý klopný obvod v pouzdøe je nevyužit. Pùvodní a dìlený signál se pøepínají hradly NAND. Dìlièka je pøipojena kablíky ze strany spojù. Na pùvodní desce s plošnými spoji jsem opatrnì pøerušil cestu hned za pinem 5 pøepínaèe S1, na vývod è. 5 pøipojil vstup IN dìlièky a na pin 3 IO5 pøipojil výstup dìlièky - OUT. Signál ENABLE sloužící k aktivaci dìlièky je pøipojen

na pin P3.7 CPU (vývod è. 17), který je pùvodnì nevyužitý. Rozmìr dìlièky je i s klasickými IO dostateènì malý, aby se do pùvodní krabièky vešla. Nejvhodnìjší místo je prostor hned vedle baterií. Napájení dìlièky je pøipojeno na napájecí piny CPU. Pùvodní firmware mìøil støídu signálu, ovšem ne vždy správnì, proto jsem se rozhodl tuto funkci neimplementovat. Automatické vypnutí pøístroje zùstalo stejné. Kmitoèet generátoru i èítaèe je nyní zobrazena jako èíslo s desetinnou teèkou a pøíslušnou pøedponou pøed jednotkou (Hz, kHz, MHz). V módu poèitadla impulsù je zvìtšen maximální možný poèet mìøených impulsù na asi 655 350 000 oproti pùvodním 2 miliónùm. Èervená dioda se rozsvítí opìt po naèítání maximalního poètu impulsù, ale mìøidlo se zastaví a již dále nepoèítá, což je zmìna oproti pùvodní verzí. Pøesnost stopek je ponìkud horší - 0,025 s, ale stále vyhovující. Ovládání celého pøístroje je totožné s pùvodní verzí. Nový firmware je k dispozici ve dvou verzích. Citac60.hex je urèen pro pùvodní èítaè bez uvedené pøeddìlièky, Citac120.hex je pro èítaè s uvedenou pøeddìlièkou. Firmware je ke stažení na www.aradio.cz. E-mail autora [email protected], www http:// www.stud.feec.vutbr.cz/~xpazou00/

Seznam souèástek pøeddìlièky IO1 IO2 C1, C2 Obr. 1. Zapojení pøeddìlièky k èítaèi MEXIS

74F74 74F00 100 nF, keramický, SMD 1206

Uvedené IO lze zakoupit napø. v prodejnách GES Electronics.

Obr. 2. Deska s plošnými spoji pøeddìlièky v mìøítku 1:1 a rozmístìní souèástek na desce

Netradièní usmìròovaè Zajímavé zapojení dvoucestného usmìròovaèe s malým úbytkem napìtí je na obr. 1. K usmìrnìní se místo diod používají tranzistory. Pokud je na vstupu kladná pùlvlna, prochází proud pøes pøechod báze-emitor tranzistoru T3, rezistor R1 a pøechod báze-emitor tranzistoru T2. Tranzistory T2 a T3 jsou otevøeny a zátìž (rezistor

24

R3) je pøipojena k napájení. Tranzistory T1 a T4 jsou v inverzním zapojení a uzavøeny. V opaèné pùlvlnì ve-

Obr. 1. Usmìròovaè s tranzistory

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

dou T1 a T4, uzavøeny jsou naopak T2 a T3. Na zátìži je pak napìtí se stále stejnou polaritou. Obvod lze použít napø. v pøípadech, kdy není definována polarita zdroje napájecího napìtí. Zapojení má i své nevýhody: tranzistory se otevírají až od vstupního napìtí 1,2 V (2x napìtí pøechodu b-e) a vstupní napìtí mùže být nejvýše 6 až 7 V, pøi vìtším napìtí hrozí prùraz pøechodù b-e v závìrném smìru a znièení tranzistorù. VH Rádiótechnika 11/2006

O zkreslení 2 Pavel J. Panenka Již dlouho se ví, že údaj o èiniteli harmonického zkreslení (Total Harmonic Distortion, THD) není spolehlivým mìøítkem jakosti výkonových audiozesilovaèù. Rozpory mezi údaji harmonického zkreslení a výsledky poslechových testù, zvláštì pøi srovnávání elektronkových a tranzistorových zesilovaèù vedly dokonce k názorùm, že technické údaje nemají pro posuzování kvality poslechu žádný význam. Dnešní tranzistorové zesilovaèe jsou co do technických parametrù o mnoho lepší, než jejich pøedchùdci z šedesátých a sedmdesátých let. Pøesto – aspoò u mnoha audiofilù – – pøetrvává názor, že starým dobrým elektronkám se tranzistory nemohou vyrovnat. Proè?

Zkreslení a harmonické Hned na zaèátku je vhodné pøipomenout, že velikosti a vzájemné pomìry harmonických složek, které vznikají pøi prùchodu harmonického („sinusového“) signálu mìøenou soustavou, vyjadøují urèitým zpùsobem velikost a druh zakøivení pøechodové charakteristiky (to je køivka, která na následujících obrázcích 1 a 3 „odráží“ vstup do výstupu). Kdybychom pøechodovou charakteristiku popsali rovnicí tvaru y = a + bx + cx2 + dx3 + … (1) a oprášili støedoškolské znalosti matematiky, zjistíme, že ze vstupního signálu „x“ sinusového tvaru produkuje n-tá mocnina mimo jiné výstupní sig-

Obr. 1. „Mìkké“ omezení

Obr. 3. Pøechodové zkreslení

nál n-té harmonické. Takže druhá harmonická pøedstavuje velmi plynulé (parabolické, x2) prohnutí charakteristiky, zatímco tøeba sedmá naznaèuje mnohem ostøejší zakøivení zpùsobené složkou x7. Obecnì mùžeme øíci, že èím køivìjší je pøechodová charakteristika, tím vyššího øádu produkuje harmonické. Spektrum harmonických (jako na obrázcích 2 a 4) proto napovídá o zkreslení zesilovaèe mnohem více, než jediný údaj THD nebo jiného, tøeba intermodulaèního zkreslení.

Èinitel harmonického zkreslení a jeho nevýhody Dosud nejpoužívanìjším mìøítkem nelineárního zkreslení je pomìr efektivní hodnoty souètu harmonických (vzniklých zkreslením èistì sinusového vstupu) k základní (první) harmonické: [%]

(2)

kde u1 je napìtí základní (první) harmonické, u2 a další napìtí druhé har-

Obr. 2. Spektrum „mìkkého“ zkreslení

Obr. 4. Spektrum „ostrého“ zkreslení

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

monické na výstupu atd. Nìkdy se ve jmenovateli uvádí efektivní hodnota výstupního napìtí vèetnì harmonických, takže údaj THD vychází o nìco menší. Proti THD jako mìøítku slyšitelného zkreslení jsou dvì vážné námitky. Za prvé, intenzita sluchového dojmu zøejmì nesouvisí pøímo s efektivní hodnotou akustického tlaku. Naopak je známo, že èistì harmonický (sinusový) tón má – pøi stejné efektivní hodnotì – subjektivnì menší hlasitost než sluchu nepøíjemné rušení, zvláštì krátké a strmé impulsy. Za druhé nemùžeme tvrdit, že by všechny harmonické pøispívaly ke slyšitelnému zkreslení stejnì; naopak pozorujeme, že vyšší harmonické, zejména spadají-li do okolí 6 kHz, mají na nepøíznivý sluchový dojem výraznì vìtší vliv.

Dva druhy zkreslení U elektroakustických zaøízení se setkáváme se dvìma „krajními“ druhy zkreslení, které mají výraznì odlišný charakter. „Hladké“ zkreslení První druh zkreslení je typu „mìkkého omezení“ podle obr. 1 (v rámeèku je zvìtšený èasový prùbìh zkreslení, tedy toho, co se na výstupu pøièítá k èisté sinusovce). Tento druh zkreslení mùžeme považovat za pøirozený, protože se bìžnì vyskytuje v pøírodì i v technice u strun a membrán, mimo jiné i u reproduktorù a také našich uší. Malá síla (= vstupní signál) zpùsobí úmìrnou výchylku (= výstupní signál), vìtší síle však struna èi membrána klade vìtší odpor, takže výchylka je menší. Podle zkušenosti zkreslení tohoto druhu vnímá nᚠsluch jako pøirozené a nepøesáhne-li urèitou mez, pøijatelné. Jeho dùležitou vlastností je, že pøi zmenšování vstupního signálu se také zkreslení zmenšuje prakticky k nule. Obecnìjší variantou tohoto „pøirozeného“ zkreslení je pøípad, kdy pøevodní charakteristika není symetrická, tj. není na okrajích stejnì zakøivená, pøípadnì støední èást je prohnutá do tvaru paraboly. Je-li omezení pøesnì symetrické, obsahuje jeho spektrum jen liché (3., 5., …) harmonické; nesoumìrná charakteristika produkuje také sudé (2., 4., …) harmonické. Spektrum harmonických „mìkkého“ zkreslení má obecnì tvar podle obr. 2. Charakteristické je, že velikost harmonických s jejich poøadovým èíslem rychle ubývá a také velikost zkreslení pøi menším vybuzení klesá (obr. 5, køivka A). „Ostré“ zkreslení Druhý typ zkreslení je typický pro dvojèinné tranzistorové zesilovaèe, kde každý zesilovací prvek zesiluje pøevážnì „svoji“ pùlvlnu signálu (pøe-

25

chodové zkreslení, pro názornost ponìkud pøehnané, obr. 3). Také zde je v rámeèku naznaèen zvìtšený èasový prùbìh zkreslení, které - na rozdíl od pøedchozího pøípadu - je „ostré“- obsahuje náhlé zmìny. To se projeví vyšším obsahem harmonických vyššího øádu (obr. 4). Charakteristickou vlastností pøechodového zkreslení je, že se se zmenšujícím vybuzením nezmenšuje, naopak jeho pomìrná velikost (tj. THD) roste – tedy právì naopak, než je tomu u zkreslení pøedchozího druhu (obr. 5, køivka B). Není sporu o tom, že pøi stejné èíselné hodnotì THD je „ostré“ zkreslení sluchu mnohem nepøíjemnìjší než „mìkké“. Èasto se popisuje jako „drsný“ nebo „zrnitý“ zvuk, dokonce jako „písek ve výškových reproduktorech“.

Èím nahradit THD Není-li èinitel harmonického zkreslení dobrým ukazatelem, hodilo by se definovat jiný, který by pokud možno jedním èíslem vyjádøil zkreslení v souladu s poslechovým dojmem. Takových pokusù už bylo nìkolik, ale žádný z navrhovaných údajù se dosud neprosadil. Vážení harmonických Nìkteøí výzkumníci se pokusili dát obsah harmonických do souladu s poslechovým dojmem tak, že vyšším harmonickým, než je druhá, pøisoudili vyšší „váhu“. Váhové koeficienty pro dva takové pokusy jsou pro zajímavost v tabulce 1, n je poøadové èíslo harmonické. Pokud se tìmito koeficienty násobí amplitudy harmonických pøed dosazením do vzorce pro THD (2), dostaneme „vážené“ harmonické zkreslení. Zvláštì druhá sada koeficientù (n2/4) prý dává výsledky dobøe odpovídající poslechovému dojmu. Nicménì tato metoda je èistì spekulativní a není dostateènì podložena výzkumem.

vadlinka, tømínek), které jsou zøejmì zdrojem vlastního zkreslení [1]. To dosahuje pøi vyšších hlasitostech i dost vysokých hodnot (obr. 6). Toto zkreslení je zøejmì „mìkkého“ typu: výraznì se zmenšuje s klesající hlasitostí a podíl vyšších harmonických s poøadovým èíslem rychle klesá. Zvláštní je, že zkreslení vlastního ucha neslyšíme, nebo si ho alespoò neuvìdomujeme. Zdá se, že sluchové centrum v našem mozku dokáže zkreslení vznikající v uchu nìjak kompenzovat. Cheever [2] vyšel z pøedstavy, že uchu vyhovuje zkreslení podobné jeho vlastnímu a navrhl porovnávat zkreslení zkoumané soustavy se zkreslením ucha tak, že se po jednotlivých harmonických složitým zpùsobem seètou jejich rozdíly. Také tato metoda je založená na spekulaci a navíc nepraktická na realizaci, i když za ni autor dostal akademický titul.

tože mìøí efektivní hodnotu. Vyhodnocení zkreslení podle ITU-R 468, autorem nazvané Distortion Residue [4], dává výsledky, které oceòují „ostré“ zkreslení podstatnì vyšší hodnotou než „mìkké“ a blíží se tak poslechovým testùm. Tyto „nové“ zpùsoby vyhodnocování zkreslení mají spoleènou nevýhodu, která zøejmì brání jejich zavedení do praxe: èíselné údaje takto vyjádøeného zkreslení jsou vyšší, èasto i mnohem vyšší než „staré“ hodnoty THD. To v technických údajích nevypadá dobøe, a proto se stále setkáváme a budeme setkávat dál s nic neøíkajícím THD.

Jak asi slyšíme zkreslení Zdá se rozumné pøedpokládat, že zkreslení o hodnì menší, než vzniká ve vlastním uchu (obr. 6), neslyšíme. Z toho plyne, že elektroakustická soustava, která pøi vybuzení sinusovým signálem produkuje každé harmonické podstatnì ménì než vlastní ucho, má zkreslení pod hranicí slyšitelnosti. To by znamenalo, že pøi hlasitosti kolem 70 dB – což odpovídá v domácích podmínkách pøi citlivosti reproduktorové soustavy 85 dB/W asi 200 mW støedního nebo kolem 2 W špièkového výkonu – musí mít zesilovaè zkreslení druhou harmonickou podstatnì menší než 10 %, zkreslení tøetí harmonickou výraznì pod 1 % atd. S klesající hlasitostí (= výkonem) se ovšem zkreslení musí rychle zmenšovat – alespoò 10× na každých 20 dB. Tak se dá vysvìtlit, že jednoèinný výkonový zesilovaè s triodou, který má pøi plném vybuzení zkreslení – pøevážnì druhou harmonickou – i nìkolik procent, zní docela dobøe – prostì proto, že pøi normálním poslechu hraje naplno jen výjimeènì a pøi nižších úrovních hlasitosti je jeho zkreslení (protože je „hladké“) nepatrné. Naopak zesilovaè postavený na nìkterém ze starších integrovaných obvodù (øeknìme TDA2020), jehož pøechodové zkreslení nemizí ani pøi nepatrném výkonu, bude znít „drsnì“. Dnešní kvalitní tranzistorové zesilovaèe však mají zkreslení tak malé, že je sotva rozlišitelné od šumu. Nelze vylouèit, že i to nìkdo slyší, ale z vlastní zkušenosti to potvrdit nemohu.

Zkreslení jako hluk Podstatnì lépe zdùvodnìná metoda vychází ze zpùsobu mìøení hluku (anglické „noise“ mùže znamenat hluk, šum i rušení) pøi zpracování a pøenosu rozhlasového signálu. Je podložena dlouholetým výzkumem reakce posluchaèù rozhlasu na hluky jako klapání, tónové impulsy a šumy a srovnáváním jejich zdánlivé hlasitosti s harmonickým tónem 1 kHz. Metoda byla pøijata jako norma IEC ITU-R 468 [3]. Od „klasického“ mìøení hluku, kdy se vyhodnocuje efektivní hodnota akustického signálu (zpravidla po úpravì filtrem, nejèastìji typu A), se mìøení podle ITU-R 468 liší jednak zvláštním vyhodnocováním špièkové hodnoty a doby trvání impulsù, jednak jiným filtrem, který zdùrazòuje kmitoèty mezi 5 a 8 kHz, kde je sluch na rušení zvl᚝ citlivý. Považujeme-li zkreslení za hluk, mùžeme je po odfiltrování první harmonické jako hluk vyhodnotit. Klasický hlukomìr dá pøi vyøazeném filtru prakticky stejný údaj jako THD, pro-

Srovnávání se zkreslením ucha Støední èást lidského ucha obsahuje souèásti (bubínek, kladívko, ko-

Domnìnky a povìry Ze skuteènosti, že udávané hodnoty harmonického zkreslení (THD) èasto neodpovídají poslechovým testùm,

Obr. 6. Vlastní zkreslení ucha Tab. 1. Vážení harmonických

Obr. 5. Závislost zkreslení na výkonu (A - mìkké, B - ostré)

26

Poø. è. harmonické n Vzorec pro koeficient n/2 n2/4

2

3

4

5

6

7

8

9

1 1

1,5 2,25

2 4

2,5 6,25

3 9

3,5 12,25

4 16

4,5 20,25

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

odvozují „subjektivisté“ názor, že technické údaje obecnì nemají význam a skuteèné vlastnosti lze zjistit jedinì poslechem (opaènou krajností je tvrzení „objektivistù“: co nejde zmìøit, nemùže být slyšet). Subjektivní hodnocení však mùže být snadno ovlivnìno jinými než akustickými vlastnostmi: povìstí výrobce, vzhledem pøístroje, z jakých souèástí je postaven, kolik váží, kolik stojí atd. Tzv. slepé testy (kde posluchaè neví, co slyší) jsou vzácné a z pochopitelných dùvodù neoblíbené. Snadno tak vznikají domnìnky a povìry, které jsou v podstatì jen tvrzením uznávaného autora. Názor, že jsou elektronky lepší než tranzistory, mìl døíve jakési opodstatnìní. V šedesátých letech stavìné tranzistorové zesilovaèe tøídy B mìly pøechodové zkreslení dosti velké, hlavnì proto, že vlastnosti tehdejších tranzistorù nedovolovaly zavést dostateènì silnou zpìtnou vazbu. Tranzistorové zesilovaèe ve tøídì A s výkonem srovnatelným s elektronkovými zesilovaèi se až na výjimky nestavìly. Asi první výjimkou byl Hoodùv zesilovaè [5], který si získal povìst témìø zázraèného zapojení. Pøitom je zøejmé – a autor se tím netajil – že šlo o „z nouze ctnost“, výkonové tranzistory PNP tehdy prostì nebyly k dostání. Hoodùv zesilovaè dobøe znìl proto, že pracoval ve tøídì A, a z tohoto dùvodu zní dobøe i dnes. Zajímavé je, že tento zesilovaè má minimální poèet souèástí a pomìrnì slabou zpìtnou vazbu, podobnì jako o nìco pozdìjší a také dodnes napodobované zapojení, které publikoval Hiraga [6]. V døevních dobách elektroakustiky se tvrdilo, že triody znìjí lépe než pentody. Mohlo to být tím, že ve zkreslení triody pøevládá druhá harmonická, na kterou je ucho ménì citlivé; další dùvod mùže být v menším výstupním odporu, který lépe tlumí pøipojený reproduktor, protože záporná zpìtná vazba se tehdy ještì nepoužívala.

Dodnes však pøežívá názor, že nejlepším zesilovaèem je jednoèinný (single-ended, SE) zesilovaè s triodou. Že by proto, že dvojèinným (push-pull, PP) zapojením se „pøíjemné“ sudé harmonické navzájem ruší? Odtud není daleko k další povìøe, že k tomu, aby byl zesilovaè „muzikální“, musí mít urèité zkreslení s urèitým pomìrem harmonických. Podle nìkterých údajù jsou skuteènì posluchaèi, kteøí trochu zkreslení slyší rádi. Pomìrnì nedávno však provedl Howard [7] øadu pokusù s umìle zavedeným zkreslením, a i když uznal, že nìkteré pomìry harmonických jsou na poslech pøíjemnìjší než jiné, jednoznaènì se pøesvìdèil, že poslech bez zkreslení je nejlepší. Samostatnou kapitolu tvoøí domnìnky o úèincích zpìtné vazby. Je zajímavé, že prvním významným použitím záporné zpìtné vazby byla „linearizace“ zesilovaèù pro dálkové telefonní kabely, kde umožnila znaèné zlepšení srozumitelnosti. Od té doby se názory na zpìtnou vazbu rozdìlily až do krajností: nìkteøí ji považují témìø za všelék na neduhy zesilovaèe, zatímco jiní tvrdí, že je nejlépe se jí úplnì vyhnout. Ale o tom snad nìkdy jindy.

Co vyzkoušet, co postavit Konstruktér, který vìøí osvìdèeným zapojením, udìlá nejlépe, pøidrží-li se zesilovaèù podle návrhu prof. Leache; návody lze najít i ve starších èíslech tohoto èasopisu. Kdo chce zkusit, zda opravdu tøída A zní lépe, mùže se inspirovat zesilovaèem podle Hooda [5]; na téže stránce jsou i pozdìjší modifikace tohoto jednoduchého a léty provìøeného zapojení. Je možno také vyzkoušet podstatné zvìtšení klidového proudu zesilovaèe alespoò na stovky mA – viz [8]. Tím se pøechodové zkreslení „vytlaèí“ ze støedu pøechodové charakteristiky, takže se pøi malých hlasitostech

Obr. 7. Hoodùv zesilovaè [5] z roku 1969, výkon 10 W do zátìže 15 Ω pøi napájecím napìtí 35 V

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

neuplatní za cenu výrazného zvìtšení klidové spotøeby a tedy oteplení. Jinak je lákavé pøesvìdèit se, zda na tìch povìstech o elektronkách pøece jen nìco není. Také na elektronkové zesilovaèe lze najít návody v tomto èasopise. Nováèkùm v oboru bych pøipomnìl, že to není bez nebezpeèí: používaná napìtí (stovky voltù) mohou být i smrtelnì nebezpeèná.

Literatura a prameny [1] Olson, Harry, F.: Music, Physics and Engineering. Dover Publications Inc., New York 1967 (tuto publikaci jsem nesehnal a používám výòatky z ní, citované jinde). [2] Cheever, Daniel, H.: A new methodology for audio frequency power amplifier testing based on psychoacoustic data that better correlates with sound quality. University of New Hampshire, 2001; na http://w3.mit.edu/cheever/www/ cheever_thesis.pdf. [3] Standard: ITU-R 468; na http://en.wikipedia.org/wiki/ Standard:ITU-R_468 [4] Lindos Electronics: Distortion Measurement; na http://www.lindos.co.uk/cgi-bin/ FlexiData.cgi?SOURCE=Articles &VIEW=full&id=5 [5] Hood, J. L. Linsley: Simple Class A Amplifier. Wireless World, April 1969. Na http://www.tcaas.btinternet.co.uk/ jlh1969.pdf [6] Jean Hiraga Class-A Amplifiers. Na http://www.tcaas.btinternet. co.uk/hiraga.htm [7] Howard, Keith: Euphonic Distortion: Naughty but Nice? Stereophile, April 2006. Na http://www.stereophile.com/reference/406howard/ [8] Engel, P.: Zesilovaè ULTIMATE AMPLIFIER s aktivním nastavením klidového proudu. Praktická elektronika 09/2006 s. 22. http://engel.ic.cz/audio.htm

Obr. 8. Hiragùv zesilovaè Monster 8 W [6]

27

Cyklovaè stìraèe s PIC Jan Chudomel Majitelé vozù Forman a Felicia kombi vìdí, že ovládání stìraèe pátých dveøí je øešeno ponìkud nešastnì. Pùvodní øešení umožòuje jednorázové setøení, nelze pustit zadní stìraè trvale. Pokud prší trochu víc a chcete mít zadní okno èisté, je tøeba stìraè trvale obsluhovat, což odvádí pozornost od øízení. Konstrukce cyklovaèù pro pøední stìraèe uveøejòované v dobì, kdy tato vymoženost nebyla z výroby montována, vìtšinou používaly tyristor, nìkdy èasovaè typu 555. Moje øešení používá mikroprocesor PIC12F629. Jeho cena je sice vyšší než èasovaèe 555, PIC však umožòuje lehce vytvoøit libovolný èasový prùbìh. Pro mne to byla v neposlední øadì vhodná cvièná úloha pro aplikaci PIC.

Obr. 1. Èasový prùbìh cyklovaèe

je výraznì delší než u obdobného programu napsaného v assembleru. Program v asembleru napsaný pomocí volnì dostupného nástroje MPLAB [2] používá stejnou blokovou strukturu. Èasová základna je generována pod pøerušením po 0,5 s, èímž je dán minimální krok T1, T2, T3. Na základì praktických zkoušek byly stanoveny tyto hodnoty: T1 = 1, T2 = 2 a T3 podle polohy pøepínaèe 2, 4, 10 nebo 24 sekund. Na obr. 2 je schéma s procesorem 12F629. Tento procesor má interní oscilátor s možností kalibrace. Jeho 6 I/O pinù je pro tuto aplikaci dostaèující. Na GP0, GP1, GP2 a GP3 je

pøipojen pøepínaè pro volbu prodlevy. Na GP4 je programovì vyveden signál èasové základny. Je-li vše v poøádku a S1 je sepnut, bliká LED1 s frekvencí 2 Hz. Jde o diagnostickou pomùcku. Výstupní signál z GP5 spíná pøes tranzistor T1 relé RE1. Deska s plošnými spoji na obr. 3 a její osazení na obr. 4 nepotøebují komentáøe. Hodnoty souèástek nejsou kritické. Pro umístìní do vozidla jsem využil prostor po popelníku v palubní desce. Zapojení cyklovaèe do elektroinstalace vozidla popisuje obr. 5.

Obr. 5. Pøipojení cyklovaèe v automobilu

Obr. 6. Orientace vývodù spínaèe pod volantem Pøístup k pùvodnímu spínaèi stìraèù získáme po rozebrání plastového obložení pod volantem. Pøi pøipojování na pùvodní spínaè se bohužel neobejdeme bez pájeèky. Vhodné uzemnìní získáme na plechovém nosníku pod volantem zavrtáním samoøezného šroubu. Výpis programu ve formátu Intelhex (urèený k vypálení) je na www.aradio.cz. Komerèní použití bez svolení autora není dovoleno. Kontakt je možný na adrese [email protected] Obr. 2. Schéma cyklovaèe Na obr. 1 je èasový prùbìh generovaný programem. Dva takty stìraèe setøou sklo lépe než jeden; následuje prodleva, jejíž délku volíme pøepínaèem ze 4 možností. Èinnost programu nejlépe dokumentuje výpis v tab. 1. Jedná se o pracovní verzi pro procesor 16F84A napsanou v programu PICBASIC, který je s omezením na 30 øádek programu pro tento procesor volnì k dispozici na [1]. Klíèovou instrukcí je PAUSE s parametrem udávajícím délku zpoždìní v ms. Na PORTA je pøipojen pøepínaè pro volbu rychlosti, na PORTB.7 je pøipojen výstup. Domnívám se, že komentovaný výpis je dostateènì èitelný a další komentáø nepotøebuje. Pro cílový procesor 12F629 již PICBASIC volný není, také generovaný kód

28

Tab. 1. Ukázka výpisu z programu PICBASIC 'genimp_3 'generuje 2 impulsy konstantni delky, s konst. vzdalenosti, vzdalenost 'dalsi dvojice impulsu lze menit prepinacem na portu A ' define osc 4 TRISB = 0 ' port B vyst portB = 0 ' nulovani vystupu delimp con 1000 ' delka impulsu : T1 vzdtwin con 2000 ' vzdalenost druheho impulsu : T2 vzdimp var word ' vzdalenost dalsi dvojice : T3 ' vzdimp = 2000 'pocatecni hodnota T3 cykl: pause vzdimp ' cteni prepinace a prirazeni T3 dle polohy prepinace if not portA.0 and portA.1 and portA.2 and portA.3 then vzdimp = 24000 if portA.0 and not portA.1 and portA.2 and portA.3 then vzdimp = 10000 if portA.0 and portA.1 and not portA.2 and portA.3 then vzdimp = 4000 if portA.0 and portA.1 and portA.2 and NOT portA.3 then vzdimp = 2000 ' PORTB.7 = 1 'zacatek 1. impulsu PAUSE delimp PORTB.7 = 0 'konec 1. impulsu pause vzdtwin PORTB.7 = 1 'zacatek 2. impulsu pause delimp PORTB.7 = 0 'konec 2. impulsu goto cykl

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

〉

Signalizace nezapnutých svìtel v automobilu

kontrolce rozsvícených svìtel v palubní desce) a svìtla rozsvítíte do onìch 10 sekund, tak zaøízení nepískne. Trimr R9 je nutné správnì nastavit, aby signalizátor nechtìnì nepískal tøeba v pøípadì, kdy se napìtí na akumulátoru zmenší napø. zapnutím klaksonu.

CON-3 na zem (GND) a pøes CON-4 na napájecí napìtí +12 V z palubní desky. Svorka CON-1 se pøipojí na kontrolku mazání motoru, která se nachází v palubní desce. Tato kontrolka se rozsvítí v pøípadì, že je zapnuto napìtí v palubní desce a motor nebìží. Zaøízení èeká, dokud kontrolka nezhasne (to nastane v okamžiku nastartování motoru), poté poèká 10 sekund a pískne. Zaøízení však nepískne, pokud je zapojen vývod pro kontrolu zapnutých svìtel CON-2 ke kontrolce rozsvícených svìtel v palubní desce a svìtla rozsvítíte do 10 s. Dìliè napìtí složený z rezistorù R5 a R6 je spoèítán pro napìtí 12 V, které se objeví na kontrolce mazání motoru. Pokud máte na této kontrolce napìtí menší, je nutné dìliè pøepoèítat tak, aby v pøípadì rozsvícení této kontrolky bylo napìtí na bázi tranzistoru T2 vìtší jak 0,7 V (tedy asi 1 V). V opaèném pøípadì by se tranzistor vùbec neotevøel a zaøízení by nefungovalo.

2) Kontrola zapnutého motoru: Na SV1 je nutné propojit pozice 1-2. Zaøízení je pøipojeno pøes svorku

3) Písknutí po pøipojení k napájení: Zaøízení je pøipojeno pøes svorku CON-3 na zem (GND) a pøes CON-4

Petr Šimon Po pøijetí novely zákona o silnièním provozu, která nabyla platnosti dne 1. 7. 2006, byla mimo jiné zavedena i povinnost celoroèního svícení. I pøesto, že svícení za jízdy by už pro øidièe mìlo být samozøejmostí, mùže se stát, že na tuto povinnost omylem zapomene. Proto jsem se rozhodl postavit univerzální signalizaci vypnutých svìtel, kterou by bylo možno použít témìø ve všech automobilech. Popis funkce Zaøízení mùže pracovat ve tøech režimech, které se nastaví propojkami na SV1. Použit mùže být vždy jen jeden z uvedených režimù. Za bìhu již nelze toto nastavení zmìnit. Pokud ho budete chtít zmìnit, je nutné zaøízení odpojit od napájení. 1) Sledování poklesu napìtí: Zaøízení je pøipojeno pøes svorku CON-3 na zem (GND) a pøes CON-4 na napájecí napìtí +12 V z palubní desky. Na SV1 je nutné propojit pozice 3-4. Zaøízení v tomto režimu kontroluje, zda se nezmenšilo napìtí baterie. To se zmenší napø. pøi startování motoru. Trimrem R9 se nastaví rozhodovací úroveò, kterou operaèní zesilovaè porovnává se stabilizovaným napìtím 5 V z obvodu 7805, který je souèástí tohoto zaøízení. Pokud se porovnávané napìtí zmenší pod 5 V, mikroprocesor poèká asi 10 sekund a poté zaøízení pískne. Pokud je však zapojen vývod pro kontrolu zapnutých svìtel CON-2 (ke

Obr. 1. Zapojení signalizátoru nezapnutých svìtel

〉

Seznam souèástek R1, R3 až R6 R2 R7 C1 C2 C3, C4, C5 D1, D2 T1 LED1 IC1

10 kΩ 100 kΩ 1 kΩ 47 µF/25 V 10 µF/50 V 100 nF 1N4004 BC337-40 libovolná LED PIC12F629 (naprogramovaný) IC2 78L05 RE1 relé RY211012 pøepínaè 4polohový spínaè DIL, svorkovnice

Odkazy Obr. 3 a 4. Deska s plošnými spoji cyklovaèe s PIC a osazení souèástek

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

[1] http://melabs.com/pbpdemo.htm [2] www.microchip.com

29

〉

Obr. 4. Fotografie osazené desky Tab. 1. Výpis programu pro mikrprocesor. Program si mùžete stáhnout také z www.aradio.cz

Obr. 2 a 3. Deska s plošnými spoji signálizátoru nerozsvícených svìtel v mìøítku 1:1 a rozmístìní souèástek na desce

〉

na napájecí napìtí +12 V z palubní desky. Na SV1 se nic nepropojuje. Pokud je zaøízení napájeno z palubní desky, otoèením klíèe zapalování zapnete i toto zaøízení. I v tomto pøípadì signalizátor vyèká 10 s a pískne. Pokud je však zapojen vývod pro kontrolu zapnutých svìtel CON-2 a svìtla rozsvítíte do onìch 10 s, zaøízení nepískne. Pro režimy 1 a 2 lze navíc ještì propojením pozic 5-6 na SV1 nastavit, aby po prvním pípnutí zaøízení opakovanì (asi po 1,5 minutì) pískalo, dokud nerozsvítíte svìtla. V tom pøípadì ale musí být zapojena svorka CON-2 ke kontrolce rozsvícených svìtel, která se nachází v palubní desce. Pokud tento vývod zapojen nemáte, nelze tuto funkci využít, protože by signalizátor pípal neustále. Pokud tuto pozici na konektoru SV1 nepropojíte, zaøízení se bude chovat tak, jak bylo popsáno u jednotlivých režimù. Upozornìní: Napájecí svorky zaøízení (CON-3 a CON-4) je nutné pøipojit do palubní desky, kde se napìtí objeví teprve až po otoèení klíèe do polohy 1. Pokud byste ho pøipojili pøímo k autobaterii (napø. pøes zásuvku pro zapalovaè), zaøízení by bylo neustále pod napìtím. Pokud máte zapojenou svorku CON-2 ke kontrolce rozsvícených svìtel v palubní desce, je nutné ovìøit, zda máte na této kontrolce napìtí 12 V. Dìliè napìtí složený z rezistorù R7 a R8 je totiž spoèítán pro napìtí 12 V, které se na této kontrolce v okamžiku rozsvícení objeví. Pokud máte na této kontrolce napìtí menší, je nutné dìliè pøepoèítat tak, aby na bázi tranzistoru T2 bylo napìtí vìtší jak

30

:10000000D294D297D296D295D2B4D2B530B521300F :10001000B40C12006130950312008202001B30976D :10002000FD1200613095F71200822097FD02001E3C :100030002096FD3096FD1200703096F73095F11243 :10004000008230B3030200307C081200613095E07A :100050003096DDDCF53096D83095D512008202005E :10006000487D1ADFFEDEFC309502DDF7220200003B :100070007D1ADFFEDEFC309505309602DDF42202AB :100080000000C2947D03DFFEDEFCDDFAD294220282 :0200900000006E :00000001FF

0,7 V. V opaèném pøípadì by zaøízení nefungovalo.

Popis zapojení Po pøipojení k napájení se mikroprocesor zresetuje obvodem s kondenzátorem C5 a rezistorem R1. Tranzistory T4 a T5 s rezistorem R2 jsou zapojeny tak, aby negovaly vstupní signál (tedy logická funkce NOT). Mikroprocesor má totiž po resetu nastaveny výstupy do log. 1, takže pokud by tento výstup nebyl negován, piezomìniè by po pøipojení obvodu k napájení pípnul, což není žádoucí. Operaèní zesilovaè má jeden vstup pøipojen na stabilizované napìtí 5 V a druhý vstup na jezdec trimru. Trimr je pøipojen k napájecímu vstupu, na který je pøivedeno napìtí z akumulátoru, tedy asi 12 V. Pøi startování motoru se napìtí akumulátoru zmenší. Pokud je napìtí na jezdci trimru (a tedy i na neinvertujícím vstupu operaèního zesilovaèe) menší než napìtí na invertujícím vstupu, operaèní zesilovaè se na výstupu pøeklopí, což je vyhodnoceno programem v mikroprocesoru.

Konstrukce Pokud se rozhodnete zaøízení používat pouze v jednom jediném režimu, není nutné osazovat všechny souèástky. Zde je seznam souèástek, které nejsou nutné osazovat pro jednotlivé režimy: 1. režim: R5, R6, T2;

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

2. režim: R3, R4, R9, IO2, T1; 3. režim: R3, R4, R5, R6, R9, IO2, T1, T2. Nechcete-li navíc využívat svorku CON-2 (tedy kontrola, zda už jsou svìtla zapnutá), mùžete vynechat ještì R7, R8 a T3.

Závìr Snažil jsem se, aby toto zaøízení bylo co nejuniverzálnìjší a aby si každý mohl vybrat zpùsob, který mu nejvíce vyhovuje. Nevýhodou však je, že je nutné použít naprogramovaný mikroprocesor. V pøípadì zájmu vám ho mohu naprogramovat. Pokud budete mít jakékoliv dotazy èi budete chtít naprogramovat mikroprocesor, pište na mùj email: [email protected].

Seznam souèástek R1, R2, R6, R7 10 kΩ R3, R5, R8 1 kΩ R4 2,7 kΩ R9 10 kΩ, trimr mini C1, C2 33 pF, keramický C3, C4, C5 10 µF/16 V, elektrolyt. T1 až T5 BC547B IO1 AT89C2051 IO2 LM741 IO3 7805 X krystal 4 MHz SV1 dvouøadé lámací kolíky (S2G20) CON svorkovnice 5 mm (2×ARK300V-A-2P) PIE piezosirénka na 12 V, napø. KPE-242

Pojistka zvonkového tlaèítka Ing. Zdenìk Kunc Inspirací pro mne byl èlánek „Elektronická pojistka zvonku“ uveøejnìný v PE 8/2002. Postavil jsem si nìco podobného a ukázalo se, že bude tøeba mírné vylepšení. Popsané zapojení je urèeno pro rodinné domky nebo tam, kde lze zasahovat do instalace. Pro èinžovní byty se hodí pùvodní verze. Její pøedností bylo to, že využívala stávající zdroj napìtí – zvonkový transformátor. Pùvodní verze fungovala tak, že pøi trvalém stisku tlaèítka zvonìní po chvíli pøestalo a pro jeho obnovení bylo nutno zvonkové tlaèítko uvolnit a stisknout znovu. Tím bylo znemožnìno použití zápalky nebo špendlíku pro

stálé zvonìní. Na obr. 1 je nová upravená verze. Tlaèítko zvonku zde mùže spínat též rùzná složitìjší zaøízení, která potøebují ošetøený signál. Nyní je možno tlaèítko tisknout jakýmkoli zpùsobem a vždy se na výstupu objeví jen krátký signál. Pøerušování ani stálé držení tlaèítka nevadí. V podstatì je to upravené a zdvojené pùvodní zaøízení pracující na principu nabíjení a vybíjení kondenzátorù. Obvod pracuje tak, že po pøivedení kladného

Obr. 2. Deska s plošnými spoji pojistky Obr. 1. Zapojení pojistky zvonkového tlaèítka

Obr. 3. Rozmístìní souèástek na desce

napìtí na svorku Tl1 se po stisknutí tlaèítka na okamžik otevøe tranzistor T2 (na dobu než se otevøe T1) a vybije kondenzátor C2, jenž umožní postup signálu do další èásti obvodu. Ta je v podstatì stejná jako první a umožní další vyèištìní od rušivých vlivù tlaèítka Tl1. Výsledkem je krátký stále stejný signál, který je nezávislý na zpùsobu maèkání tlaèítka. V praxi obvod funguje tak, že kondenzátor C2 urèuje dobu zablokování signálu od tlaèítka Tl1 po jeho prvním zmáèknutí, což je v pøípadì kapacity 10 µF asi 1 s (5 s pøi 47 µF). Kondenzátor C4 urèuje délku vlastního vyèištìného signálu. Výstupem jsou kontakty relé RE. Relé je spínané tranzistorem T5, chránìným diodou D. Relé je schopné pøímo spínat automobilovou houkaèku. Souèástky lze poøídit za cenu pod 50 Kè. Deska s plošnými spoji je s vìtšími mezerami a je vhodná i pro zaèáteèníky. Napájecí napìtí je 12 V. Pøipojíte-li na výstup houkaèku, napájejte ji ze samostatného silnìjšího zdroje.

Seznam souèástek R1, R6 200 kΩ R2, R5 100 kΩ R3, R4, R7, R9 51 kΩ R8 10 kΩ C1 47 µF/35 V C2, C3, C4 10 µF/35 V D1 1N4148 T1 až T5 BC337-40 Re relé RELRAS1215

Obr. 4. Fotografie osazené desky

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

31

Digitální stupnice pro pøijímaè 7, 10, 14 a 18 MHz Ing. Juraj Valsa, CSc., e-mail: [email protected] Èlánek navazuje na pøedcházející popis pøijímaèe CW signálù na krátkovlnných amatérských pásmech [1]. Pøijímaè používá jedinou konverzi kmitoètu ve smìšovaèi s oscilátorem, pracujícím pro každé pásmo na konstantním kmitoètu. Ten je øízen krystalem a je pro uvedená pásma roven 11, 14, 18, resp. 22 MHz. Digitální stupnice pak vždy udává, o kolik kilohertzù je pøijímaè naladìn nad 7, 10, 14 nebo 18 megahertzù. Údaj je odvozen od kmitoètu, na kterém pracuje obvod demodulátoru s nasazenou zpìtnou vazbou.

R5 až R11

Obr. 3. Detail provedení pro displeje se spoleènými anodami R5 až R11

Obr. 1. Blokové schéma mìøièe kmitoètu

R12 až R14

Obr. 4. Detail provedení pro displeje se spoleènými katodami

Obr. 2. Schéma zapojení digitálního mìøièe kmitoètu Blokové schéma zaøízení je na obr. 1. Signál z kolektoru tranzistoru v demodulátoru (tlumivka 33 μH) je veden na vstup smìšovaèe. Oscilátor je øízen krystalem 4096 kHz. Signál na výstupu smìšovaèe má v závislosti na naladìní pøijímaèe kmitoèet zhruba mezi 90 a 150 kHz. Všechny složky s vyššími kmitoèty potlaèí dolní propust. Následuje tvarovaè (Schmittùv klopný obvod) a jeho výstupní signál jde na vstup èítaèe s mikrokontrolérem typu PIC16F628. Program mikrokontroléru respektuje posun o 96 kHz a výsledná hodnota se zobrazí na trojmístném LED displeji. Pøi naladìní pøijímaèe nad 7000, 10 000, 14 000 nebo 18 000 kHz displej indikuje, o kolik kilohertzù nad tento kmitoèet je pøijímaè naladìn. Je-li naladìn na nižší kmitoèet, údaj je zobrazen jako èíslo se záporným znaménkem. V pøípadì, že zpìtná vazba není nasazena, je údaj roven -96 kHz. Úplné schéma obvodu je na obr. 2. Protože je možno k indikaci použít jak segmentovek se spoleènými anodami, tak i se spoleènými katodami, jsou na obr. 3 a obr. 4 nakreslena schémata obvodù, zapojených mezi mikrokontrolér a displeje. Obì varianty se ponìkud odlišují i v provedení programu pro mikrokontrolér.

Souèástí èlánku je výpis programu pro variantu se spoleènými katodami. Pøípadnému zájemci zašlu e-mailem alternativní program pro variantu se spoleènými anodami.

Seznam souèástek Rezistory R1 R2 R3 R4 R5 až R11 R12 až R14

15 kΩ 4,7 kΩ 27 kΩ 47 Ω 150 Ω *) 1,5 kΩ

Kondenzátory C1 C2 C3 C4 C5, C7 C6 C8, C9 C10 C11

100 pF 22 nF 56 pF 100 pF 0,1 μF 330 pF 33 pF 22 μF 1 mF

Diody D1, D2

1N4448

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Tranzistory T1, T2, T3

KC508 (napø.)

Integrované obvody IO1 IO2 IO3 IO4

NE602 **) NE555P PIC16F628 7805

Krystaly X1 X2

4096 kHz 20 MHz

Displeje (3 ks) LQ410 (spoleèné anody) nebo napø. FND357 (spoleèné katody) *) Odpory rezistorù R5 až R11 bude lepší nahradit vìtšími hodnotami. **) V seznamu souèástek digitální stupnice je uveden jako IO1 NE602. V souèasné dobì jej nedodává ani GM Electronic ani GES ELECTRONICS. Ale mají úplný ekvivalent od fy Philips, a to SA612AN a ten je dokonce levnìjší, než býval typ NE602.

Literatura [1] Valsa, J.: Pøijímaè CW signálù na krátkovlnných amatérských pásmech 7, 10, 14 a 18 MHz s jednotnou stupnicí. ELECTUS 2007, s. 49-51. Program pro mikrokontrolér je k dispozici na stránkách www.aradio.cz

32

POÈÍTAÈE a INTERNET Rubriku pøipravuje ing. Alek Myslík, INSPIRACE, [email protected]

BEZPEÈNÉ SURFOVÁNÍ

V nedávném èlánku o výkonných poèítaèích a jejich využití jsme mimo jiné uvádìli možnost vytváøení virtuálních poèítaèù a jejich využívání k rùzným „nebezpeèným“ èinnostem, jako je zkoušení softwaru, výuka zaèáteèníkù ale hlavnì pohyb po Internetu. Virtuální poèítaè totiž mùžete po použití smazat a pøíštì ho vytvoøit opìt z èisté kopie. Veškeré pøípadné viry, èervy a jiné škodliviny tak nezùstanou na vašem poèítaèi a nemohou vám škodit. Internet je stále více prostøedím, ve kterém se pohybuje mnoho lidí s nekalými úmysly. Snaží se využít vaše poèítaèe bez vašeho vìdomí napø. k šíøení spamu, k útokùm na urèité weby, shromažïování mailových adres, zjišování vašich návykù a zájmù a k jiným v podstatì komerèním èinnostem. Až za nimi jsou dnes klasické viry, jejichž úèelem bylo vás jenom nìjak poškodit a dokázat tak schopnosti svých autorù. Otázka bezpeènosti poèítaèe a používání Internetu je proto dnes klíèová

a je v centru pozornosti vývojáøù všech programù, obzvláštì pak operaèních systémù. Souèasný software (a zejména operaèní systémy) jsou dnes tak složité programy, že není zatím v technických schopnostech lidí je dokonale otestovat a provìøit. Zùstávají v nich tak „skuliny“, kterých využívají „hackeøi“ k proniknutí do systému (programu) a k pøevzetí kontroly nad poèítaèem nebo jeho èástí. Stále rostoucí odvìtví antivirových a podobných programù se proti nim snaží bojovat.

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Snahou hackerù je co nejvìtší zhodnocení jejich práce a umu, zamìøují se proto hlavnì na ty nejrozšíøenìjší a nejpoužívanìjší operaèní systémy a programy. To jsou v souèasné dobì zejména operaèní systémy Microsoft Windows a prohlížeèe a programy pro elektronickou poštu od stejné firmy (Internet Explorer a Outlook). Pokud se nad tím tedy èlovìk zamyslí, je tento boj vìèný, a tak jak to je ve spoleènosti i v jiných oborech lidské èinnosti, ti „špatní“ mají vždy urèitý

33

náskok pøed tìmi „dobrými“. Potøeba neustálého sledování nových záplat a ochran proti témìø každodenním novinkám v oblasti škùdcù tedy nemùže nikdy skonèit a i tak vám nezaruèí stoprocentní ochranu. Chce to hledat jiný pøístup. Na dva takové pøístupy a jejich pøípadnou kombinaci vás chceme v tomto èlánku upozornit. Je to používání jiných než masovì rozšíøených programù a operaèních systémù a totální odizolování Internetu od vašeho poèítaèe.

Alternativní programy Proto, že se naprostá vìtšina všech útokù z Internetu zamìøuje na celosvìtovì nejrozšíøenìjší produkty Microsoftu, je vhodné zauvažovat o alternativních programech popø. i systémech. Nejdøíve tedy pøestat používat Internet Explorer a zvolit nìkterý z dalších prohlížeèù Internetu, které jsou k dispozici – Firefox, Opera, Safari. Nejsou o nic horší, jsou také zadarmo, mají dokonce mnoho rùzných funkcí, které Internet Explorer nemá. A vzhledem k tomu, že je používá menšina uživatelù Internetu (Firefox asi 15%, Operu asi 3%, Safari uživatelé Applu, pro PC je dostupný teprve krátkou dobu), sníží se tím výraznì nebezpeèí zneužití chyb v internetovém prohlížeèi k prùniku do vašeho poèítaèe. Podobnì emailový program Microsoftu Outlook Express lze nahradit dokonce z mnohem vìtšího výbìru programù, které jsou buï rovnìž zdarma (napø. Thunderbird, Opera ad.) nebo za malý peníz jako shareware. Kdo je odvážnìjší zauvažuje i o zmìnì operaèního systému. Jsou prakticky dvì možnosti – buï pøejít na poèítaèe Apple s MacOS, což ale znamená znaèné finanèní výdaje a obecnou nekompa-

VMware Player je zdarma a umožní spustit (nikoliv vytvoøit) jakýkoliv virtuální poèítaè

tibilitu znaèné èásti používaného hardwaru a veškerého softwaru, nebo zvolit operaèní systém Linux. Je zdarma, neustále udržovaný obrovskou celosvìtovou komunitou a v poslední dobì je již k uživateli pøívìtivý podobnì jako Windows. Proti všem nebezpeèím zvenèí je odolnìjší nejen svou zatím malou rozšíøeností mezi uživateli Internetu, ale i svojí technickou podstatou, zpùsobem naprogramování.

Izolace od Internetu Druhým pøístupem je totální izolace Internetu od pracovního poèítaèe. Nepomohou k tomu žádné firewally a softwarové ochrany stávajícího poèítaèe

Vzhled operaèního systému Linux Ubuntu se blíží dùvìrnì známým „oknùm“

34

– protože z nìho potøebujete „ven“ do Internetu, musíte tak vždy nechat nìjaké „skuliny“, kterými se pak lze dostat i „dovnitø“ – ostatnì ty webové stránky, které si chcete prohlížet, nebo soubory, které stahujete, se pøece dovnitø nìjak dostat musí... Samostatný poèítaè pro surfování na Internetu také není øešením – vìtšinu údajù, které pøi pohybu na Internetu používáte, budete mít stejnì v nìm, a jsou tak opìt ohrozitelné, stejnì jako samotný systém tohoto poèítaèe. Možnost izolace nabízí virtuální systémy – je to jakoby samostatný poèítaè, využívající urèité prvky hardwaru vašeho poèítaèe a zcela oddìlené softwarové vybavení i operaèní a diskovou pamì . Je v podstatì „zapouzdøený“ do vašeho stávajícího poèítaèe. Virtuální poèítaè má tu výhodu, že fyzicky neexistuje, existuje jenom jako prostøedí, a to je v dobì, kdy ho nepoužíváte, uloženo v jednom (nìkdy nìkolika) velkém souboru na pevném disku. Tento soubor tvoøí virtuální pevný disk, z kterého virtuální poèítaè startuje. Pokud tedy dojde k jakékoliv nežádoucí modifikaci tohoto systému, nahrání škodlivých programù, nainstalování „trojských koní“ ap., lze ho snadno smazat a k pøíštímu startu použít èistou kopii, kterou jste si do zásoby pøipravili. Nemusí se tedy nic znovu instalovat, ani systém ani používané programy. Pokaždé zaèínáte s èistým poèítaèem. Vìtšina softwaru pro tyto tzv. virtuální poèítaèe už dokonce s touto možností poèítá a program vám sám nabídne volbu, jak se má vytvoøený virtuální poèítaè chovat – zdá má všechny zmìny pøímo zapisovat do svého virtuálního pevného disku nebo zda je má ukládat na jiné místo a pøi ukonèení chodu smazat.

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Kombinace obojího Pokud zkombinujete oba uvedené zpùsoby, mùže to vypadat tøeba tak, že si do virtuálního poèítaèe na instalujete operaèní systém Linux a v nìm použijete internetový prohlížeè Firefox (vypadá a chová se stejnì, jako Firefox pro Windows, takže budete „jako doma“).

Co je k tomu zapotøebí? Spuštìní virtuálního poèítaèe neklade na vᚠstávající poèítaè žádné extrémní nároky, snad kromì pamìti RAM. Virtuálnímu poèítaèi vyhrazujete urèitou velikost RAM, která se „ukrojí“ z té vaší. Musíte mít tedy tolik RAM, aby zùstalo dost pro funkci vašeho poèítaèe i když oddìlíte to, co potøebuje virtuální poèítaè a v nìm používané aplikace. Pokusy sice mùžete dìlat už od 512 MB RAM, ale nebudou pøíliš úspìšné, protože to je minimum, co potøebují Windows XP, a virtuální poèítaè i s úsporným Linuxem potøebuje alespoò 256 MB. Pøimeøená velikost je tedy 1 GB RAM, samozøejmì èím více, tím lépe. Potøebný software je zdarma. Mùžete použít buï Virtual PC od Microsoftu (popisovali jsme ho v PEAR è.4/ 2006), VMware nebo v poslední dobì èasto používaný VirtualBox.

Nejsnazší øešení Je zde možnost, jak si to celé vyzkoušet velice snadno a rychle, bez jakýchkoliv speciální znalostí a instalace Linuxu. Použijete-li ke spuštìní virtuálního poèítaèe software VMware Player, najdete na webu www.vmware.com (z kterého ho budete stahovat) pøímo k jeho vyzkoušení aplikaci Browser Appliance. Je to už hotový nainstalovaný virtuální poèítaè, který jenom stáhnete, z archivu (cca 260 MB) získané soubory umístíte do zvoleného adresáøe, a spustíte ho v nainstalovaném programu VMware Player. Všechno dohromady to netrvá ani 20 minut a funguje to. Program si sám najde na vašem poèítaèi pøipojení k Internetu a za chvíli máte na displeji spuštìný Firefox se základní webovou stránkou. Virtuální poèítaè používá operaèní systém Linux Ubuntu 5.10 s desktopem Gnome a internetový prohlížeè Firefox 1.5. Døíve, než virtuální poèítaè spustíte, zkopírujte si všechny soubory ještì i nìkam jinam, a máte pøíštì snadno dostupnou „èistou“ instalaci.

Browser Appliance je free virtuální poèítaè, umožòující bezpeèné surfování po Internetu prohlížeèem Mozilla Firefox, pracujícím v operaèním systému Ubuntu Linux 5.10, optimalizovaném pro surfování.

Postup instalace:

Œ Browser Appliance si stáhnete z webu spoleènosti VMware Technology na adrese www.vmware.com/vmtn/vm/ v souboru Browser-Appliance-1.0.0.zip.  Stažený archiv (ZIP) rozbalíte do zvoleného adresáøe – jsou v nìm soubory: Browser-Appliance\bavm_getting_started_100.pdf Browser-Appliance\Browser-Appliance.nvram Browser-Appliance\Browser-Appliance.vmdk Browser-Appliance\Browser-Appliance.vmsd Browser-Appliance\Browser-Appliance.vmx Browser-Appliance\Browser-Appliance-1.0.0-README.txt

Ž Ze stejné stránky si rovnìž zdarma stáhnete VMware Player a spustíte ho.  V dialogovém oknì (viz obrázek na vedlejší stránce) zvolíte Browse for Virtual

Machine Configuration File a v adresáøi, do kterého jste rozbalili Browser Appliance, vyberete Browser-Appliance.vmx a kliknete na Open.

 Poèítaè se spustí, nabootuje a automaticky se v nìm otevøe internetový prohlížeè Firefox. Pokud se vᚠpoèítaè pøipojuje k Internetu pøes proxy server, bude zapotøebí zadat jeho údaje do prohlížeèe Firefox (Edit/Preferences/Connection Settings). ‘ Nastavování systému je chránìno uživatelským jménem a heslem. Oba tyto údaje jsou ve stažené aplikaci nastaveny na vmware (user: vmware, password: vmware). Je vhodné je zmìnit – v menu System/Preferences/About Me zvolíte Change Password. umí spustit Player i virtuální poèítaèe Microsoftu (z programu Virtual PC), praxe ale ukazuje, že to vždy tak snadné není. Spuštìný virtuální poèítaè mùžete samozøejmì použít nejen k surfování po Internetu, ale i základnímu seznámení s operaèním systémem Linux. Pokud máte výkonný poèítaè s dostatkem operaèní pamìti RAM, mùžete spustit bez problémù i více virtuálních poèítaèù souèasnì a vytvoøit a vyzkou-

šet napø. virtuální poèítaèovou sí uvnitø jednoho fyzického poèítaèe. Ale to už bychom se vzdálili tématu èlánku – to nemìlo být tentokrát virtuální poèítaèe, ale bezpeèné surfování. Další informace najdete na: www.vmware.com www.ubuntu.com www.ubuntu.cz www.getfirefox.com www.firefox.cz

Další možnosti Pokud se vám to zalíbí, mùžete si vyzkoušet mnoho dalších systémù a nainstalovaných programù – na stejném webu (www.vmware.com) najdete nìkolik set hotových nainstalovaných virtuálních poèítaèù s rùznými operaèními systémy a rùznými pøedinstalovanými programy. Staèí je stáhnout a spustit ve VMware Playeru. Podle výrobce

Browser Appliance pracuje v operaèním systému Linux Ubuntu, který tak uvidíte bootovat

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

35

RYCHLOST PEVNÝCH DISKÙ Jedním z omezujících komponentù dnešních poèítaèù jsou pevné disky. S trochou nadsázky je lze oznaèit za ono „úzké hrdlo“, omezující dosažitelný výkon poèítaèù. Moderní technologie pøinášejí pøedevším vìtší kapacitu, umožòovanou rostoucí hustotou zápisu dat na diskové plotnì. Výkon diskù (urèovaný hlavnì rychlostí vyhledávání, ètení a zápisu) ale nestoupá tak rychle, jako kapacita a požadavky uživatelù. Protože je princip fungování pevných diskù v zásadì nemìnný, jsou faktory, stojící za jeho výkonem, také prakticky nemìnné. Pro pochopení stávajících omezení kapacity a výkonu je zapotøebí si nejdøíve zopakovat, jak pevný disk funguje.

faktory: dobou vyhledávání a dobou ètení resp. zápisu. Jak z principu fungování pevného disku vyplývá, doba vyhledávání je urèená tím, za jak dlouho se cílová oblast (kde jsou požadovaná data) dostane pod elektromagnet. Mechanický pohyb je zde tedy klíèovým

Funkce pevného disku Základem pevného disku je kotouè, pokrytý magnetizovatelnou látkou, která nese uložená data. Poblíž této látky se pohybuje elektromagnet (ètecí a zapisovací hlavièka), který prostøednictvím magnetického pole, vytváøeného pomocí elektrického proudu, orientuje èástice látky, umístìné nejblíže pod ním, do požadované polohy (pøi zápisu), pøípadnì na základì orientace tìchto èástic urèuje uloženou binární hodnotu (pøi ètení). Tato operace probíhá velmi rychle. Aby bylo možné obsáhnout celou plochu kotouèe (na kterou se data ukládají), je zapotøebí dvou úkonù: - otáèení kotouèe, - pøesunu elektromagnetu. To jsou mechanické pohyby a jako takové trvají z pohledu dnešní epochy gigahertzù hodnì dlouho. Navíc zpùsobují nespolehlivost pevného disku díky vibracím, namáhání materiálu, tepelné roztažnosti atd.

Výkon pevného disku Diskem poskytovaný výkon je ovlivnìn, podobnì jako u témìø všech pamìových technologií, zejména dvìma sektor

stopy

hlavy

raménko

plotny cylinder - sada stop, pøístupných

beze zmìny polohy raménka

osa otáèení

plotna raménko

zapisovací/ ètecí hlava

ovládání posuvu hlav

Schéma a základní prvky pevného disku

36

faktorem. Uplatòuje se jak rychlost otáèení kotouèe, tak také rychlost pøesunu elektromagnetu ètecí/zápisové hlavièky (koná pohyb po èásti kružnice). Dobu vyhledání dat je možné ovlivnit tøemi zpùsoby: 1. Pøesouvat elektromagnet rychleji. To vyžaduje použití odolnìjších materiálù (pøetížení pøi rozjezdu je bìžnì kolem 60 G), zvyšuje se hluk, roste nárazový odbìr elektrické energie a v dùsledku všeho i výrobní cena. 2. Zmenšit kotouè (plotnu). Tím se zkrátí vzdálenost, kterou musí hlavièka obsluhovat. Nevýhodou pøirozenì je, že na menší kotouè lze uložit menší množství dat (úmìrnì menší ploše). 3. Otáèet kotouèem rychleji. Pøináší to požadavky na lepší vyvážení ložisek, roste spotøeba, disk se tedy i více zahøívá a vzhledem k tepelné roztažnosti se zhoršuje jeho spolehlivost. Zrychlení vyhledávání tak pøináší vždy nìjaká negativa a proto se prakticky všechny dnešní pevné disky pro bìžné uživatele otáèejí stejnou rychlostí 7200 otáèek za minutu (jako optimál-

ní kompromis mezi rùznými hledisky) a posouvají ètecí/zapisovací hlavièku také pøibližnì stejnì rychle, v prùmìru za asi 8,5 ms). Rychlost ètení/zápisu je závislá na tom, jak rychle se „pohybují data“ pod elektromagnetem hlavièky, tedy na: - rychlosti otáèení kotouèe (plotny), - hustotì záznamu dat. Èím rychleji se otáèí plotna disku, tím rychlejší je ètení/zápis, ale nastává tak vìtší zahøívání, roste potøeba lepšího vyvážení atd. Pozornost tedy poutá spíše hustota záznamu. Disky zde dnes ale narážejí na fyzikální limit. Tímto limitem je tzv. superparamagnetický efekt. Ten zpùsobuje, že od urèité velikosti záznamové oblasti dochází k samovolné zmìnì její magnetické orientace. Jinými slovy to, co zápisová hlavièka nìjak nastavila, se zaène samo mìnit. Zaènou se tedy ztrácet informace. Data jsou na pevném disku uspoøádána v kruzích zvaných stopy. Elektromagnet vždy ète nebo zapisuje v jedné stopì. Rychlost ètení a zápisu ovlivòuje hustota záznamu v rámci této jedné stopy. Aby výrobci pøedcházeli superparamagnetismu, rostla kapacita pevných diskù v poslední dobì nikoliv zvìtšováním hustoty záznamu v rámci jedné stopy, nýbrž nárùstem poètu stop (vzdálenost mezi stopami byla pùvodnì mnohem vìtší, než vzdálenost mezi jednotlivými bity na dané stopì). Pøestože tak rostla hustota záznamu, na výkon diskù to prakticky nemìlo výrazný vliv. Napø. v roce 2000 byl disk schopen na plotnu standardní velikosti uložit 15 GB dat záznamová hlava cívka elektromagnetu záznamové médium

magnetické pole hlavièky

zmagnetované bity

smìr pohybu záznamového média

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

prstencový záznamový prvek cívka elektromagnetu záznamové médium

zmagnetované bity

Podélný zápis dat na pevný disk

a rychlost ètení byla asi 40 MB/s. Dnes disky schopné uložit na tu samou velikost plotny 100 GB dat ètou rychlostí asi 65 MB/s. Boj se superparamagnetismem probíhal doposud tak, že se vyvíjely stále odolnìjší magnetizovatelné látky. Na jejich pøepólování bylo ale zapotøebí stále silnìjší elektromagnetické pole, kterého bylo možné dosáhnout jedinì pøesnìjším zamìøením elektromagnetu. A to samozøejmì zvyšuje nároky na výrobu.

Kolmý záznam

Situaci pøíznivì ovlivnil pøíchod tzv. kolmého záznamu. Ten postupnì nahrazuje padesát let používaný podélný záznam. U podélného záznamu je klíèovým prvkem prstencový elektromagnet, mezi jehož póly se vyvolává pole, procházející také magnetizovatelnou látkou, kterou orientuje vhodným smìrem (viz obrázek). Kolmý záznam používá jiný postup. Základními prvky jsou asymetrický elektromagnet a stabilizaèní vrstva. Ta je umístìna pod záznamovou vrstvou a zajišuje, aby magnetické pole procházelo magnetizovatelnou látkou nikoli podélnì, ale kolmo. Asymetrická hlavièka, jejíž jeden pól je výraznì tenèí, zajišuje, aby bylo pole smìøováno více do hloubky než do šíøky. Tím jsou prvky záznamové plotny orientovány nikoliv podélnì, nýbrž svisle. Takto lze dosáhnout nìkolikanásobnì vyšší hustoty záznamu v rámci jedné stopy a zvìtšit tak nejen kapacitu, ale pøedevším výkon. Pro dosažení žádoucí spolehlivosti se používají materiály, vyžadující pro své pøepólování silné elektromagnetické pole. Záznam je umožnìn díky tomu, že pole je smìøováno smìrem dolù do pomocné vrstvy, tedy velmi intenzivnì a bez ovlivòování okolních datových prvkù. Kolmý záznam umožòuje dosáhnout asi pìtinásobné kapacity oproti podélnému. Zatímco podélný záznam poskytoval hustotu 100 až 200 gigabitù na ètvereèní palec, kolmý záznam pocívka elektromagnetu kolmá záznamová hlava záznamové médium

magnetické pole hlavièky

mìkká magnetická vrstva

smìr pohybu záznamového média monopólový záznamový prvek ètecí prvek šíøka štít stopy

cívka elektromagnetu záznamové médium mìkká vrstva

zpìtné pole

Kolmý zápis dat na pevný disk

skytuje hustotu 500 až 1000 gigabitù na ètvereèní palec.

Technologie CQ Další zvýšení výkonu diskù pøinesla zejména technologie Command Queing. Command Queing obecnì pøerovnává požadavky (ètení/zápis) na disk tak, aby je disk dokázal co nejrychleji vyøizovat (viz obrázek). Samotný princip a myšlenka CQ (Command Queing) je velmi stará a první použití technologie CQ se v oblasti diskù SCSI objevuje již zaèátkem 90. let minulého století. V podobì TCQ (Tagged Command Queing) z roku 1998 byla tato technologie pak využívána pro starší ATA disky a první typy diskù SATA. Pak pøišlo NCQ, neboli Native Command Queing. Má stejný úkol jako TCQ a všechny technologie CQ obecnì. Na rozdíl od TCQ, které je urèeno pro rozhraní ATA a SATA revize 1.0 a 1.0a, je NCQ urèené pro rozhraní SATA revize 1.2 a vyšší. U SATA byl totiž pozdìji definován nativní zpùsob komunikace se sériovými ATA zaøízeními a proto byl CQ spoleènì s dalšími funkcemi pøidán pøímo do pøíslušných komunikaèních protokolù.

Postup zápisu/ètení bez technologie NCQ (vlevo) a s použitím NCQ (vpravo)

Technologie NCQ tedy slouží k uspoøádání jednotlivých soubìžných úkolù disku tak, aby je disk zvládl celkovì co nejrychleji bez ohledu na to, který požadavek byl vznesen jako první a který jako poslední. Pevný disk si vytváøí frontu pøíkazù (do které jich mùže uložit až 36), kterou optimalizuje. Je to názornì vidìt na obrázku – zatímco disk bez NCQ provádí jednotlivé úkoly v poøadí, v jakém byly zadány, disk s NCQ je provádí tak, aby výsledný èas byl co nejkratší.

Tìchto parametrù dosahuje za cenu menších kapacit (36 GB, 74 GB, 150 GB) a dražší výroby (asi trojnásobná cena oproti standardním diskùm se stejnou kapacitou). Má ale nadstandardní spolehlivost se støední dobou mezi poruchami pøes 1 milión hodin a je na nìj poskytována záruka 5 let. Raptor oproti bìžnému disku vyhledává data o tøetinu rychleji a díky o 40% rychlejšímu otáèení má také potenciál pro rychlejší ètení a zápis – ètení v praxi dosahuje v prùmìru 78 MB/s, zatímco u bìžných diskù jen asi 55 MB/s.

Odkryté útroby pevného disku Raptor

Plotny pevných diskù Raptor rotují rychlostí 10 000 otáèek/minutu, prùmìrné pøístupové doby jsou podle specifikací 4,6 ms. Vyrovnávací pamì má 16 MB. Vnìjším vzhledem ani rozmìry se Raptor výraznì neodlišuje od ostatních diskù. Na první pohled zaujme jen èlenitým žebrováním, které odvádí teplo a výraznì zlepšuje pasivní chlazení disku. Masivní kovová hmota pøispívá nejen k robustnosti konstrukce, ale i ke hmotnosti disku (asi 0,82 kg). Pøední èást obsahuje konektory pro napájení, datový kabel a nìkolik pozic s propojkami. Pro napájení jsou k dispozici dva konektory, Molex i SATA – oznaèuje se to názvem FlexPower. Technologie SecureConnect a ImpactGuard

Raptor

Pevné disky s plotnami, otáèejícími se rychleji než 7200 otáèek za minutu, byly až do roku 2003 urèené výhradnì pro pracovní stanice a servery, používaly rozhraní SCSI a byly velmi drahé. To se zmìnilo s pøíchodem diskù Raptor od spoleènosti Western Digital. Pevné disky Raptor dosahují vìtšího výkonu tím, že: - jejich vyšší otáèky zrychlují vyhledávání dat a jejich ètení a zápis, - plotna je fyzicky menší než u bìžných diskù se 7200 ot./min a umožòuje tak rychlejší vyhledávání, - rameno operující s vìtším pøetížením dokáže pøesouvat elektromagnetem podstatnì rychleji.

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Mezi další nové u Raptorù použité technologie patøí tzv. SecureConnect, což je zesílení hmoty datového SATA konektoru, který se èasto opotøebovává a praská, TLER (Time Limited Error Recovery), zlepšující kompatibilitu desktopových diskù s øadièi RAID a zrychlující obnovu pole pøi chybách, RAFF (Rotary Acceleration Feed Forvard), která monitoruje a kompenzuje nežádoucí vibrace disku a ImpacGuard, chránící plochy ploten pøed poškrabáním hlavièkami pøi transportu diskù.

37

NEJLEPŠÍ WEBOVÉ APLIKACE Další webové aplikace z ankety webového serveru www.webware.com o nejpopulárnìjší aplikace v deseti základních kategoriích kategoriích (Webware 100 2007) – pokraèování z minulého èísla. Kategorie komunity – online setká- trh a mikroekonomii mezi èleny. Dennì vací a sdružovací místa a kolektivnì má pøes 300 000 aktivních uživatelù. vytváøený obsah (dokonèení). K dispozici jsou také fóra, kde lze diskutovat o èemkoliv z reálného i virtuálního svìta. Facebook Web: www.gaiaonline.com Populární sociální sí, poskytující svým uživatelùm možnost prezentovat Linkedln svùj profil a zkoumat profily ostatních, Linkedln nabízí prostøedky ke sledokomunikovat mezi sebou, vystavovat vání a udržování vztahù (propojení), jak fotografie, tvoøit zájmové skupiny, sdílet v soukromém, tak v pracovním životì. odkazy, publikovat osobní blogy. NejUživatelé si mohou vytváøet své vlastní populárnìjší službou jsou tzv. „feedy“, umožòující sledovat centrálnì aktivity sítì a používat je pak ke sledování kdo svých pøátel bez obcházení jednotlivých s kým a jak je propojen. Umožòuje to tak mimo jiné i poznávat pøátele svých míst a profilù. V poslední dobì lze tvoøit pøátel, z èehož vznikají i nové obchodní a zaèleòovat i své vlastní webové aplipøíležitosti. Zdarma je zde možnost pokace. kládat libovolné otázky, na které experti Web: www.facebook.com odpovìdí. Web: www.linkedln.com Friendster Jedna z prvních sociálních sítí, jako první pøišla s uživatelskými profily. Službu koupil v roce 2003 Google, protože již pøestávala být schopná technicky zajistit obrovský zájem. V souèasnosti má stále asi 40 miliónù èlenù, pøes souèasnou znaènou konkurenci novìjších a populárnìjších sociálních sítí MySpace a Facebook. Web: www.friendster.com

Me.dium Tato služba vám ukazuje, kdo další je právì na webu, který si prohlížíte. Ukáže také kde jsou právì vaši pøátelé (na Internetu), co si prohlížejí. S ostatními návštìvníky stejného webu (na kterém právì jste) mùžete i chatovat. Web: www.me.dium.com

MySpace

Gaia Online

MySpace je jednou z nejpopulárnìjších a nejuznávanìjších sociálních sítí na Internetu. Má také nejsilnìjší provoz. Pùvodnì zahájila svou èinnost jako sí pro muzikanty a jako místo, kde mohly hudební skupiny propagovat svá vystoupení. Hlavní pøedností sítì jsou

Propojení sociální sítì s rozsáhlými online hrami s mnoha hráèi hrajícími své role (multiplayer online role playing games). Uživatelé si mohou tvoøit své avatary a zapojovat se s nimi formou hry do virtuálního svìta. Sí má i svùj

www.gaiaonline.com

plnì editovatelné uživatelské profily. Integrovaný email i textový chat umožòují vzájemnou komunikaci uživatelù. K dispozici jsou i blogy, fotogalerie, videa, k vlastní osobní stránce lze pøidávat hudební ukázky. Web: www.myspace.com Kategorie data – nástroje pro vyhledávání online informací a ukládání a sdílení souborù.

Allpeers Nástroj pro sdílení souborù, fungující pøímo v oknì internetového prohlížeèe. Vytvoøíte si zde v samostatném panelu seznam pøátel a pak jen pouhým pøetahováním myší jim mùžete posílat soubory z okna souborového manažeru. K posílání se používá technologie P2P (BitTorrent), soubory tedy neprocházejí žádným spoleèným místem. Web: www.allpeers.com

Apple .Mac Soubor webových a softwarových služeb pro uživatelé poèítaèù Apple na bázi roèního pøedplatného. Uživatelé dostanou úložný prostor, e-mail dostupný z webu, vlastní blog, mohou tvoøit veøejné nebo soukromé skupiny (ty dostanou rovnìž základní vybavení). Výhledovì má umožnit pøístup k vlastnímu poèítaèi odkudkoliv z poèítaèe Apple. Web: www.apple.com/dotmac

BitTorrent Moderní technologie sdílení souborù P2P, používající klientský software. Rozdìluje soubory na malé kousky, které pak mohou být sdíleny a posílány v libovolném poøadí, nakonec jsou vždy zase správnì poskládány. Rùzné kousky se stahují od rùzných uživatelù, podle jejich okamžité dostupnosti. Web: www.bittorrent.com

Box.net Poskytovatel webového úložného prostoru. Uživatel dostane k dispozici zdarma 1 GB, za pøíplatek pak libovolnou kapacitu s dalšími službami. Web: www.box.net

ChaCha ChaCha je vyhledávací nástroj s lidskou asistencí. Navážete textovou komunikaci s osobou na stranì vyhledávaèe, která vám pomùže najít to, co hledáte (napø. správnou formulací vyhledávacích kritérií). Je zde k dispozici i bìžný (neasistovaný) vyhledávaè. Web: www.chacha.com

38

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Kategorie entertainment (zábava) – weby pro chvíle odpoèinku, hry a soutìže.

www.allpeers.com

Desktop Tower Defense Vaše pracovní plocha je pod útokem vetøelcù ze zemì i ze vzduchu – musíte ji chránit za každou cenu. Zábavná flashová hra, pøi které mùžete promarnit nìkolik minut i hodin vašeho dne. Web: www.handdrawngames.com/ DesktopTD

Eventful Web, kde najdete všechny možné zábavné vìci, které mùžete dìlat v okolí, místa, kde se nacházíte (po celém svìtì). Lze samozøejmì vyhledávat podle oblastí zájmù a naopak vkládat další informace. Sepisovaním požadavkù a sbíráním podpisù lze nìkteré události (napø. koncerty) i „zpùsobit“. Web: www.eventful.com

GameGum Google Google asi není nutné pøedstavovat, jde o nejznámìjší vyhledávaè na Internetu s mnoha dalšími službami (software, mapy, mail, komunikace ad.). Web: www.google.com

Pando Další P2P technologie sdílení souborù. Používá klientský software, umožòující sdílet soubory, které jsou pøíliš velké k zasílání mailem nebo jako pøíloha chatu. Služba je zdarma, soubory mohou mít maximálnì 1 GB a mohou být uloženy týden. Je zde i placená služba s lepšími parametry. Web: www.pando.com

Windows Live Search Webový vyhledávaè Microsoftu. Umožòuje prohledávat web, vyhledá-

vat obrázky, videa, hudbu, zprávy ad. Vyhledávat se dá i podle obrázku! Web: www.live.com

Yahoo Search Další z velmi známých vyhledávaèù na Internetu. Udržuje si i urèitý archiv stránek, které tak lze najít i když už (trvale nebo doèasnì) požadovaný web neexistuje. Web: http://search.yahoo.com

YouSendIt Opìt sdílení souborù, tentokrát na serveru poskytovatele služby – staèí tam soubor nahrát a svùj poèítaè mùžete vypnout. Není tedy tak flexibilní jako P2P, ale je pro obì strany pohodlnìjší. I zde je základní služba zdarma a další placené. Web: www.yousendit.com

www.eventful.com

Hráèská komunita a portál pro flashové hry. Je zde obrovské množství free flashových her které lze hrát, diskutovat o nich a hodnotit je. Je to i sociální sí, každý uživatel zde má svùj profil. Autoøi her zde mohou propagovat své výtvory. Web: www.gamegum.com

Homestar Runner Smìs zábavy a her na jednom místì. Web „obsluhuje“ øada rùzných charakteristických figurek. Je zamìøený na komiksy, prodává i DVD s komiksovým obsahem a udržuje rozsáhlou databázi komiksových figurek. Web: www.homestarrunner.com

Line Rider Flashová hra na webu, je to napùl zábava napùl tvoøivost. Vytváøíte dráhu pro malièkého sáòkaøe, jedoucího velkou rychlostí. Platí zde všechny fyzikální zákony a není proto zcela snadné dobrou dráhu vytvoøit. Web: www. officiallinerider.com

Newgrounds Opìt portál pro flashové hry (bezplatný). Jsou zde i komiksy, uživatelská fóra, hudební klipy a online magazín. Hry, které se málo hrají, jsou postupnì vyøazovány, což motivuje uživatele hrát své oblíbené hry, aby o nì nepøišli. Web: www.newgrounds.com

Revision3 Více než deset pravidelných originálních show, které jsou právì jen na webu. Mnoho z nich je technicky zamìøeno, ale najdou se i témata jako je vaøení a hudba.Vše je zdarma, kdo si zaplatí, má k novým programùm pøístup o pár dní døíve. Web: www.revision3.com (Pokraèování pøíštì)

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

39

TECHNICKÉ ZAJÍMAVOSTI UMPC se velikostí blíží PDA, vybavením zase notebooku

HTC Shift Na trhu se vbrzku objeví další dobøe vybavené UMPC (ultramobilní PC). UMPC jsou zaøízení nìkde mezi PDA a notebookem, která mají obvykle dotykový displej a používají bìžný operaèní systém (jako Windows XP, Vista nebo Linux). V pøístroji HTC Shift budou k dispozici dokonce dva procesory – jeden s frekvencí 800 MHz (Intel Santa Rosa A110), který se bude používat pro operaèní systém Windows Vista, a druhý s frekvencí 400 MHz (Qualcomm), který je urèený pro operaèní systém Windows Mobile. Oba systémy mají být schopné pracovat souèasnì! Mobilní èást má obsahovat i tøípásmový modul pro komunikaèní technologie GSM a i rychlé UMTS/HSDPA. Dotykový displej s úhlopøíèkou 7" má maximální rozlišení 1024 x 800 pixelù. Pro bezproblémovou funkci Windows Vista bude HTC Shift vybaven 1GB operaèní pamìti RAM (DDR2) a jeho pevný disk 1,8" poskytne kapacitu 40 GB. V zaøízení bude i webová kamera a èteèka otiskù prstù. Pro bezdrátovou komunikaci pak budou k dispozici technologie Wi-Fi 802.11b/g a Bluetooth 2.0. Cena HTC Shift by se mìla pohybovat okolo 35 000 Kè vèetnì DPH.

Na HTC Shift lze souèasnì pracovat v operaèních systémech Windows Vista i Windows Mobile

pacitou pøipojených pamìových médií. Kromì toho umí tento pøístroj pøehrávat i videa ve formátu MPEG1, MPEG4, AVI, DivX2 a DivX3 a zvukové nahrávky ve formátech MP3 a WMA (má vestavìný reproduktor). To vše lze ovládat nejen tlaèítky pøímo na zadní stranì rámeèku, ale i pøiloženým dálkovým ovladaèem. Rozmìry digitálního fotorámeèku jsou 235 x 169 x 28 mm, váha 560 g a cena okolo 120 USD.

Digitální LCD fotorámeèek Díky klesající cenì displejù LCD se už zaèínají objevovat i jejich jednoúèelová využití. Klasický rámeèek s fotografií blízkých nebo oblíbené krajiny má své místo na pracovních stolech nebo sekretáøích mnoha kanceláøí i domovù. Pokud je ovšem digitální, mohou se na nìm obrázky mìnit, buï automaticky nebo na pokyn. Jeden z takových digitálních fotorámeèkù je na obrázku. Má úhlopøíèku aktivního TFT displeje 7" a fotografie (JPEG) do nìj lze vkládat buï pamìovou kartou (SD, MMC nebo Memory Stick) nebo USB flash diskem. Poèet obrázkù je tak omezen pouze ka-

teplotu vzduchu v rozsahu 0 až 50°C s rozlišením 0,1°C, v obou pøípadech zaznamenává i namìøené minimální a maximální hodnoty. Jeho rozmìry jsou 89 x 52 x 7 mm, váha 33 g, napájení z baterie CR2032. Cena 490 Kè vèetnì DPH.

Digitální vlhkomìr a teplomìr Digitální vlhkomìr a teplomìr ve formátu kreditní karty nabízí internetový obchod na www.meteostanice.cz. Pøístroj mìøí relativní vlhkost vzduchu v rozsahu 0 až 100% s rozlišením 1%,

Digitální vlhkomìr a teplomìr

Myš na prst Zdálo by se, že pokud jde o myš, nelze už nic pøevratného vymyslet. A hle – další originální øešení. Tato myš nebude nikde pøekážet, protože je pøipevnìná na ukazováèku. Jde o myš optickou (800 dpi) a jejím èidlem lze pohy-

Digitální LCD fotorámeèek s úhlopøíèkou 18 cm zobrazuje fotografie, pøehrává videa i zvuky, dá se dálkovì ovládat

40

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Optická myš na ukazováèek

bovat po jakémkoliv povrchu (tøeba po kalhotech, viz obrázek). Tlaèítka i koleèko (ani to nechybí!) se ovládají pohodlnì palcem. Myš se k poèítaèi pøipojuje tenkým kabelem USB a z portu USB je i napájena. Myška na prst váží pøibližnì 35 gramù pøi rozmìrech 62 x 23 x 33 mm a stojí 35 USD.

rolovací koleèko

pravé tlaèítko levé tlaèítko

Zajímavé sluneèní brýle s vestavìným pøehrávaèem MP3 a Bluetooth handsfree

Ionizátor vzduchu Vtipný nápad – miniaturní piezoelektrický ionizátor vzduchu (vypadá jako USB pamì) se zastrèí pøímo do USB portu poèítaèe (odebírá z nìj asi 40 mA) a uvolòuje 2 milióny negativních iontù na krychlový metr. Pracuje tiše a osvìžuje a èistí vzduch. Váží asi 24 g, mìøí 83 x 31 x 13 mm a stojí 16 USD.

USB ionizátor vzduchu

Sluneèní brýle MP3/Bluetooth Myš na prst – upevnìní, ovládací prvky, používání

USB náhrdelník Spíše esteticky než funkènì je zajímavé toto øešení USB flash pamìti v døevìném pouzdøe (55 x 26 x 10 mm, 13 g) s koženým øemínkem k zavìšení na krk. Skýtá 2 GB pamìti za 32 USD.

Elegantní 2 GB pamìti k zavìšení na krk

Elegantnì øešený MP3 pøehrávaè ve sluneèních brýlích obsahuje i bezdrátové Bluetooth handsfree k mobilnímu telefonu. Pøi pøíchodu hovoru automaticky pøepne z pøehrávaèe na telefon a po skonèení hovoru zase zpìt. Pøehrávaè má zabudovanou pamì flash 512 MB a pøehraje formáty MP3, WMA a WAV. Ovládací prvky umožòují regulaci hlasitosti, zastavení a spuštìní pøehrávání a zapnutí a vypnutí pøehrávaèe. Navíc je zde indikaèní LED. Pøehrávaè je napájen z vestavìného akumulátoru 3,7 V/150 mAh a vydrží hrát nepøetržitì více než 6 hodin. V režimu handsfree (Bluetooth, dosah až 10 m) by mìl vydržet až 4 hodiny hovoru a 120 hodin pohotovosti. Akumulátor se nabíjí asi 3 hodiny pøes USB kabel nebo ze síového popø. automobilového nabíjeèe. Do sluchátek (která jsou ve tøech smìrech pohodlnì nastavitelná) ode-

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

vzdává pøehrávaè výkon až 5 mW ve vyrovnaném kmitoètovém pásmu od 20 Hz do 20 kHz s pøijatelným pomìrem signál/šum 87 dB. Brýle mìøí 172 x 160 x 40 mm a váží 52 g. Chrání proti záøení UVA, UVB, UVC a modrému svìtlu. Cena na webu http://usb.brando.com.hk je 110 USD.

Myš do ruky Jako rybka vypadá další originální myš – drží se v ruce a pohyb kurzoru se ovládá palcem pomocí kulièky (track ball). Ruku lze mít kdekoliv a nehrozí tak bolestivé namožení svalù a nervù (RSI). Tlaèítka jsou na spodní stranì myši pøesnì v místech, kde je ukazovák a prostøedník pøi jejím držení, a jsou tak snadno ovladatelná. I tato myš se pøipojuje pøes USB a je z nìj napájená. Mìøí 120 x 45 x 40 mm, váží 97 g, prùmìr ovládací kulièky je 18 mm. Její cena je 12 USD.

Myš jako rybka do ruky

41

RÁDIO „HISTORIE“ Šedesát let mezi anténami aneb

Nejstarší anténáø vzpomíná... Ing. Miroslav Procházka, CsC. k ohnisku. Pracovní kmitoèet byl nìkde kolem 600 MHz. Anténa Freya byla dipólová, plošná øada pracující na kmitoètu 125 až 166 MHz a byla urèena pro pøehledový radiolokátor. Po skonèení války jsem mohl dostudovat na ÈVUT a nastoupil jsem do tehdejšího vojenského ústavu VÚ 060 na Jenerálce v Praze - Dejvicích. Tam jsem pobyl krátce, ale zato jsem tam byl zase u antén. Spolupracoval jsem na øešení tak zvané „proximitky“ (proximity fuse), což byl protiletecký granát na špici opatøený senzorem. Nesl malý vysílaè - pøijímaè reagující na blízkost letadla zapálením roznìtky a výbuchem granátu. Dùležitou vlastností granátu byla jeho délka a zejména naladìní anténky v jeho špici. Tím se do urèité míry øídila citlivost a zejména tvar diagramu záøení celé soustavy granát - anténa. No a právì mìøení diagramu a citlivosti jsem mìl na starosti. Na jakém kmitoètu to celé pracovalo, si již nepamatuji, ale elektronika byla osazena supermalými sklenìnými elektronkami pracujícími nìkde na VKV nebo UKV. V roce 1949 jsem se stìhoval do podniku

Moje „kariéra“ zaèala ještì za nìmeckého protektorátu, kdy mùj roèník 1922 nebyl jako pøedcházející roèníky totálnì nasazen, ale nastoupil jsem normálnì do zamìstnání jako technický pracovník do Ostmarkwerke v Praze - Kbelích. (Po bøeznu 1939 byly Vojenské telegrafní dílny, výrobce spojovací techniky pro ès. armádu, nejprve pøejmenovány na Telegrafen Werkstaten a pozdìji zaèlenìny do nìmeckého váleèného prùmyslu jako Ostmarkwerke Prag - Gbell.) Dìlal jsem tam všechno možné, až mì poslali jako technický doprovod se zásilkou tankových radiostanic do øíše, blízko mìsta Erfurt. Tam jsem byl nasazen jako radiomechanik do opraváøské laboratoøe a tak se blíže seznámil s anténami, a to s parabolickou anténou pro radiolokátor Würzburg a plošnou anténou Freya (obr. 1 a 2). Na obrázcích jsou obì antény v upravené „mírové“ podobì, a to na pracovišti Astronomického ústavu ÈAV v Ondøejovì. Anténa pro Würzburg má ∅ 7,5 m a pùvodnì byla ozaøována rotujícím, pùlvlnným dipólem umístìným excentricky

TESLA ELEKTRONIK, umístìného tehdy nouzovì v TESLA Strašnice, a pozdìji od roku 1958 jsem již definitivnì zakotvil ve Výzkumném ústavu sdìlovací techniky A. S. Popova (VÚST) a tam jsem se antén již nezbavil. Hlavním parametrem antény byla a je její impedance a diagram záøení, s nimi jsou spojeny další parametry - úèinnost a zisk. Prvá mìøení impedance se v onìch letech provádìla na VKV nebo UKV pomocí tzv. mìøicího vedení (obr. 3), jehož stavba poèátkem roku 1950 nám dala poøádnì zabrat. Realizovat skoro 2 m dlouhé koaxiální vedení s vnìjším prùmìrem 50 mm, podélnì rozøíznuté 10 mm širokou štìrbinou urèenou pro ponoøení mìøicí sondy do vedení, nebylo v onìch prùkopnických dobách jednoduché. Výrobu jsme zadali do nìjaké strojírny na Moravì, ale tam mìli problémy s udržením požadovaných pøesností vnitøního prùmìru vedení a souososti s vnitøním vodièem. Vedení pracovalo na kmitoètech od 100 MHz výše. Podrobnosti o použití tohoto vedení a dalších historických vedeních vèetnì nezbytného Smithova diagramu (obr. 4) urèeného pro výpoèet impedancí, lze nalézti v knize Antény (Caha -Procházka) vydané v roce 1956 a schválené jako vysokoškolská uèebnice. Rád bych se zastavil u jména ing. Vladimír Caha, se kterým byla velmi krásná spolupráce i v pozdìjších letech, tj. když jsem potøeboval odborné informace o rozhlasových vysílacích anténách. Jméno ing. Cahy je jistì známé øadì starších spojaøù, kteøí se dožili dnešních èasù. (Ing. Vladimír Caha zemøel ve svých 73 letech v roce 1980). Když jsme probírali nìjakou teoretickou otázku, tak pøipomínal: navrhnout rozhlasovou anténu není tìžké, ale zajistit, aby pøi stavbì dìlník neupustil kladivo nìkomu na hlavu, na to dej pozor.

Obr. 1. Anténa Wüzburg

Obr. 3. Mìøicí vedení

42

Obr. 2. Anténa Freya

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Vrame se zpìt k mìøení antén. Pro mìøení diagramù se v tìch historických dobách používala obvykle ruènì ovládaná toèna, na které byla upevnìna mìøená anténa. Mìøicí soupravy se postupnì s vývojem elektroniky zdokonalovaly. Od mìøení nìkde v plochém bezodrazovém terénu (obr. 5) nebo na ploché støeše (obr. 6) až k nynìjším bezodrazovým komorám (obr. 7) s automatickým záznamem polohy antény a intenzity pole. Obzvláštì obtížné bylo mìøení zisku antény na nižších kmitoètech. Homogennosti pole nebyly vynikající, a tak se hledaly rùzné krkolomné metody, jak na to (obr. 8). V zásadì jde o to, aby se mìøená a referenèní anténa nalézaly vždy ve stejném rozložení elmag. pole. Zpracováno podle mého textu ve Sborníku NTM v Praze è. 34 „Studie o technice v Èeských zemích 1945-1992“ a mé publikace „Antény, encyklopedická pøíruèka“ (BEN, 3. vydání). (Pokraèování) Obr. 4. Smithùv diagram (vpravo)

Obr. 6. Mìøicí pracovištì na støeše budovy Obr. 5. Mìøení antén v terénu

Obr. 7. Mìøicí bezodrazová komora

Obr. 8. Nìkteré metody byly i dosti fyzicky nároèné

Nedìle 30. záøí 2007 - Den spojovacího vojska ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech Kromì vojenských rádiových exponátù v novì otevøené stálé expozici budou k vidìní vojenští spojaøi v akci: ukázky historických zpùsobù pøenosu zpráv (vèetnì poštovních holubù a letadel) a výstavba a provoz moderního rádiového spojovacího uzlu. Jak se dostat do Lešan: vlakem ze stanice Praha hl. n. nebo Praha - Vršovice nebo Praha - Braník smìr Týnec nad Sázavou do stanice Krhanice a dále 500 m pìšky pøes most do muzea. V záøí je muzeum otevøeno každou sobotu a nedìli od 9 do 17 h. Vstup zdarma. Obèerstvení je možno obstarat pøímo v areálu muzea.

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

43

Vojenská tajemství 2. svìtové války

Váleèné pøístroje avioniky radiokompasy EZ6 a FuG16Z Rudolf Balek (Pokraèování)

E16 Komentáø k obr. 27, PE 8/07, s. 43: Elektronky Rö1 a Rö2 v pøijímaèi E16 jsou øízeny napìtím AVC. Pro pùsobivìjší nasazení AVC je možno nahradit je selektodami RV12P001 - pouhou výmìnou. Rö7 je smìšovaè s pevným pøedpìtím, daným katodovým odporem W29; udává optimální pracovní bod pro smìšování. Místní tøíbodový oscilátor osazený elektronkou Rö8 je oddìlený, samostatný a jeho anodové napìtí je stabilizováno na velikost 70 V doutnavkovým stabilizátorem typu STV70/6. Vf obvody jsou ladìny precizním kvartálem uloženým na kalitu, C28, C29, C30 a C31. Jeho kapacita nebyla zveøejnìna. Stupeò AVC má také samostatnou elektronku Rö5, zapojenou jako dioda (møížky jsou spojeny s anodou). Elektronky Rö1, Rö2 a Rö3 jsou v mf zesilovaèi, naladìném na kmitoèet 3,1 MHz (nìkde se uvádí 3 MHz). Mf filtry - transformátory se ladí jádrem s jemným závitem. Trubièkové kondenzátory urèující šíøi pøenášeného pásma (nebylo uvedeno kolik, pravdìpodobnì 25 kHz) C2, C10 a C19 jsou v krytech mf transformátorù spolu s kondenzátory C1, C3, C11, C19 a C24. Diodový demodulátor je s elektronkou Rö4, zapojenou také jako dioda. Nìkteré verze pøijímaèe mají v obvodu AVC pøidaný odporový dìliè z rezistorù W21, W22 a kondenzátoru C27, dodávající malé kladné protinapìtí, nastavující vhodné pracovní podmínky (zpož-

Obr. 29. Ovládací pøístroj BG16. Vpravo nahoøe dvì „potopené“ elektronky typu RV12P2000. Vlevo indikátor anténního proudu, dole tlaèítko TELEFONIE, na boku desetikolíková propojovací lišta a tøi vodicí kolíky správného zasunutí do soupravy

44

dìné AVC) - viz schéma. Nf signál z demodulátoru budí koncový nf stupeò - zesilovaè s elektronkou Rö9, s výstupním transformátorem U1 pro ,vysokoohmovᒠsluchátka. Ladìní pøijímaèe je bez mrtvého chodu, stupnice je vyrovnána do vodorovné polohy. Dílky stupnice jsou od sebe vzdáleny 25 kHz. Osa robustního kapacitního trimru C48, uloženého na kalitu, je vyvedena na èelní panel. Dolaïuje pøijímaný kmitoèet v mezích ±30 kHz, o 5 kHz pøesahuje vzdálenost dílkù stupnice. Hlasitost se nastavuje zmìnou napìtí stínicí møížky elektronek Rö6 a Rö1 potenciometrem W36. Tento zpùsob, velmi rozšíøený u vojenských pøístrojù, je zaveden pravdìpodobnì vzhledem k šetøení anodových baterií. Pøi „napískávání“, tj. pøi cejchování pøijímaèe na kmitoèet 39,2 MHz, oznaèený èervenì, je AVC vyøazeno z èinnosti. Souèasnì je ještì napìtí stínicích møížek elektronek Rö6 a Rö1 sníženo zaøazením rezistoru W46 na kostru pøístroje. Podobnì je tomu u elektronky Rö7. Cejchovací signál dodá malý pøíruèní vf generátor, osazený jednou elektronkou RV12P2000 a krystalem o kmitoètu 39,2 MHz. Pøipojí se do zakrytované èelní zásuvky. Udávaná citlivost pøijímaèe je asi 4 μV. Zápornou vlastností byl citelný šum, který se zvyšoval s rostoucí provozní teplotou, takže nedovoloval pøijímat slabé signály. Pøi naladìní pøijímaèe na dostateènì silný signál šum zmizel. Pøijímaè, amatéry pojmenovaný „šestnáctka, fugárna, fugina“, byl v pováleèných letech levnì k mání ve støediscích sbìrných a druhotných surovin. Ojedinìle byl zdatnými amatéry upraven vstup-

ními a oscilátorovými obvody na dvoumetrové amatérské pásmo. Mf zesilovaè a AVC a nf stupeò pøitom zùstaly v originálním stavu. Vlastní šum byl citelný. Pozdìji, nástupem heptalových miniaturních elektronek 6AK5 a našich 6F32, s jejich pracným instalováním se šum i citlivost pøijímaèe viditelnì zlepšily. Ovšem nezapomenutelnými zážitky konstruktérù se silnými nervy bylo laborování se vstupními obvody L10 a L11 a také L8/C28 (odlaïovaè zrcadel) a s L15 - dostat se do pásma. V padesátých letech minulého století byl na kmitoètech FuG16 zachycován fonický provoz ruských amatérù a v egyptsko-izraelské válce provozní komunikace tankù, podmalované kulisou støelby.

BG16 Druhá, prostøední a menší èást pøístrojového bloku je ovládací skøíòka, pøístroj BG16 (obr. 29, 30). Obsahuje pøedevším analogový ruèkový pøístroj M1 (AFN2, SCH A17) kulatého tvaru o prùmìru 50 mm, se svìtélkující kruhovou stupnicí s rozsahem 270 °. Poznámka: Svìtélkující letecké palubní pøístroje s fosforovým nátìrem èíslic a ruèek byly aktivovány zvláštní infražárovkou s obdélníkovým okénkem. Žárovka byla umístìna na stropu kabiny tak, aby byla palubní deska ozáøena. Èíslice a ruèky neuvìøitelnì jasnì záøily a pøitom neoslòovaly. Na èelní desce je tlaèítko TELEFONIE, uvádìjící do provozu vysílaè. Tlaèítko v pøípadì, že je FuG16 umístìna vedle pilota nebo na pracovišti navigátora, je pohodlnì ovládané. Ve vìtšinì pøípadù je ale FuG16 ovládaná dálkovì, kdy je umístìna v trupu letadla. Pak je tlaèítko TELEFONIE pøímo na øídicí páce pilota. Zpravidla se dálkovì ovládal pøijímaè, vysílaè už ménì. (Pokraèování)

Obr. 30. Prostøední díl stanièního bloku FuG16 - ovládací pøístroj BG16, skladové èíslo Ln 27187. Nahoøe elektronky RV12P2000, Rö1 a Rö2 v zapuštìných objímkách. Vpravo nahoøe analogový kulatý mìøicí pøístroj Sch A17 výstupního vf proudu, uprostøed relé R1, na èelní desce tlaèítko TELEFONIE - vysílání. U3 - mikrofonní transformátor; D1 mohutná tlumivka na železném jádru

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

Z RADIOAMATÉRSKÉHO SVÌTA Maják OK0EA v pásmu 47 a 76 GHz na Èerné hoøe

V kvìtnu roku 2006 byl na Èerné hoøe nainstalován maják OK0EA pro pásmo 24 GHz. V èasopise PE 7/2006 je o tom podrobnìjší pojednání, a protože tenkrát ještì žádné praktické zkušenosti nebyly, ubìhl nìjaký ten èas a nìkolik závodù, aby úèastníci nìjaké praktické poznatky získali. S jednoroèním odstupem se tedy ukazuje, že pomùcka funguje nad oèekávání dobøe. Možná právì dík znaènému výkonu (1 W) je slyšet i na místech, kde by se to ani neèekalo, a pøi soutìžích jako orientaèní bod je to velmi pøínosné. Jedineèná je i možnost indikace podmínek šíøení pøedevším v souvislosti s poèasím. Že vlhký vzduch èi mlha a d隝, tedy voda v rùzných konzistencích pohlcuje vysokofrekvenèní energii, ukazují grafy na stránkách radioamatérských èasopisù již døíve publikované. Jak to vypadá, když taková situace nastane náhodou pøi závodì, kdy to zrovna nejménì potøebujeme, ukázal Polní den 2006 a Mikrovlnný závod 2007. Z pohledu na oblohu, pøípadnì na meteorologickou situaci na internetu sice již leccos odvodíme, ale jak to skuteènì tlumí, se pøesvìdèíme až praktickým poslechem známého signálu pøímo na pásmu. Pakliže zjistíme nìjaký ten úbytek, nemùžeme se divit, že „chatrnᓠspojení už nejdou, a podle toho to i vypadá v našem soutìžním deníku. Snad nejvìtšího zúroèení majákù bychom se mìli doèkat na podzim, kdy se vytváøejí mnohdy i anomální podmínky šíøení zpùsobené teplotními, ale hlavnì vlhkostními inverzemi. Úzké pásy suchého vzduchu v rùzných výškách v tìsném styku s vrstvami vlhèími umožní dík vhodnému indexu lomu šíøení mikrovln na stovky km daleko i s nepatrným výkonem. Podaøilo se to nìkolika stanicím ve Francii a v èasopise DUBUS 1/2007 o tom F4BUC obsáhle informuje. Protože byla na trase takového dalekého spojení zcela náhodou meteorologická stanice, jsou k dispozici i údaje z meteorologických sond. V èasovém období od 6. do 11. listopadu byla navázána øada dalekých spojení na 10, 24 i 47 GHz nejen v západní Evropì, ale i u nás. OK7RA pracoval na 3 cm (10 GHz) do Anglie a Francie. QSO na 47 GHz s OE5VRL/5 se povedlo dík tomu, že Rudi poslouchal velmi silnì ma-

Obr. 1. Blokové schéma majáku OK0EA pro pásma 47 a 76 GHz ják OK0EA na 24 GHz, což dávalo nadìji i pro 47 GHz. Ještì koncem loòského roku bylo rozhodnuto vybudovat majáky rovnìž pro pásma 47 a 76 GHz, protože stanic tu pøibývá a nutnost obdobné orientace jako na 24 GHz je v budoucnu žádoucí. Sestavu obou majákù ukazuje blokové schéma (obr. 1). Termostatované oscilátory a generátor znaèky s mikroprocesorem zhotovil Milan, OK1UFL. Násobièe jsou v obvyklém provedení, dokonce na deskách DF6VB známé z transvertorù pro 6 cm (5,7 GHz), zde modifikované na vyšší výstupní kmitoèty, což zapojení umožòuje. Další násobièe jsou již v provedení s GaAsFETy až po 15,696 GHz, kde následuje zesilovaè s výkonem asi 0,6 W, jenž budí varaktorový ztrojovaè. Celek je v kompaktním mosazném bloku opatøen chladièem a malým ventilátorem. Výstupní výkon 100 mW na pásmu 47 GHz je úctyhodný. Aleš, OK1FPC, má již technologii výkonnìjších jednotek i pro transvertory zvládnutou a výsledky na pásmech s nimi jsou vynikající. Podobnì tomu je i na 76 GHz. Klíèovou souèástkou je

profesionální modul, jenž dává 100 mW na 38 GHz pøi buzení 20 mW na 12,672 GHz. Varaktorový zdvojovaè s MA46H146 (pøilepený èip) je v samostatném bloku pøipevnìn taktéž na chladièi. Výstupní výkon 10 mW na 76 GHz je v radioamatérské praxi u nás zatím ojedinìlý. Maják jako celek je konstruován tak, aby se nic zbyteènì neohøívalo. Celkový pøíkon se podaøilo stlaèit pod 28 W, ale stejnì odejde celý jako teplo. Napájecí napìtí 12 V již není získáváno klasickým stabilizátorem, ale DC-DC mìnièem, který má dobrou úèinnost a v provozu je úspornìjší. Uvnitø zaøízení je ještì další ventilátor, jehož èidlo je nastavené na 40 až 50 °C. Je tøeba poèítat s pøehøátím, které zpùsobí slunce v odpoledních hodinách, když svítí z té nepøíznivé strany. Regulaèní jednotky ventilátorù zhotovil Honza, OK1UFP. Zaøízení pro mikrovlny jsou obecnì vzato vždy nároèná a obtížnost i pracnost pøi jejich výrobì s kmitoètem stoupá. Zde popisovaná sestava tomu - jak se øíká - „dala korunu“, ale dík dvìma již popisovaným majákùm OK0EL pro tato pásma byla ta práce alespoò cílevìdomá. Po pùl roce kolektivního úsilí byl maják dne 25. 4. 2007 spuštìn do zkušebního provozu, aby bylo možné již v 2. subregionálním závodì získat první poznatky. Pøi tradièním setkání na Kozákovì 12. 5. 2007 byla pøíležitost porovnat

Obr. 2 a 3. Vlevo pohled na maják OK0EA pøed jeho spuštìním; vpravo konstruktéøi Pavel, OK1AIY, Aleš, OK1FPC, a Milan, OK1UFL

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

45

ñ

VKV transceiver ICOM IC-910 Koupit si transceiver pro KV pásma je dnes bìžné. V posledních pøibližnì 10 letech se rozšíøilo používání „univerzálních“ transceiverù, které jsou schopny pracovat jak na KV, tak na VKV pásmech alespoò do 145 MHz, mnohé i na 430 MHz - ovšem u tìchto univerzálních typù se jedná vždy o urèitý kompromis jak na stranì KV, tak VKV pásem. Pro bìžné použití však prùmìrnì nároènému amatérovi vyhoví. Již ménì èasto se však setkáme se zaøízením urèeným výhradnì pro provoz na VKV; vždy se jedná o pøístroj patøící do vyšší cenové tøídy, splòující však speciální požadavky, mnohdy využitelné jen pøi provozu na VKV, pøi spojení pøes družice atp. Jedním z takových zaøízení, splòujícím pøevážnou vìtšinu požadavkù vážných zájemcù o VKV provoz, je transceiver firmy ICOM, který tato firma nabízí pod typovým oznaèením IC-910. V základní nabídce se jedná o dvoupásmový transceiver pro 145 a 430 MHz s vysokou citlivostí a samostatným pøedzesilovaèem pro každé z uvedených pásem a s výkonem vysílaèe 100 W (75 W na 430 MHz) pøi provozu všemi bìžnì užívanými módy. Navíc je možné jej rozšíøit modulem na tøípásmovou verzi, pracující i v pásmu 1,2 GHz, tam jen s maximálním výkonem 10 W. Má také integrován interní interface pro paketový provoz rychlostí 9k6 i 1k2, dalším nabízeným doplòkem je i konvertor pro 2,4 GHz umožòující pøijímat satelitní signály. Pøijímací èást se vyznaèuje obvyklými funkcemi, které známe z KV zaøízení - omezovaèem poruch, IF posuvem, vf atenuátorem, možností skenování, pamìmi pro kmitoèet i mód, vestavìným elektronickým klíèem a audiokompresorem. Dokoupit je možné i DSP jednotku úèinnì potlaèující šum. Z funkcí využitelných pøevážnì na VKV lze jmenovat CTCSS kodér/dekodér, úzkopásmový pøíjem FM signálù, odskok pro provoz pøes pøevadìèe, možnost pracovat se dvìma paketovými

Kalendáø závodù na záøí a øíjen (UTC) 15.9. OK-SSB závod SSB 15.-16.9. Scandinavian Act. (SAC) CW 15.-16.9. QCWA QSO Party MIX 22.-23.9. Scandinavian Act. (SAC) SSB 22.-23.9. CIS DX Contest CW+RTTY 28.9. Závod ÈAV CW 29.-30.9. CQ WW DX Contest RTTY 1.10. Aktivita 160 SSB 2.-7.10. CW Activity Week CW 3.10. DTC Contest CW 6.10. UCWC Contest CW 6.10. SSB liga SSB 6.10. EU Sprint SSB 6.-7.10. Oceania Contest SSB 6.-7.10. HF Phone WAB SSB 6.-7.10. PRO-CW-Contest CW 7.10. Provozní aktiv KV CW 7.10. ON Contest SSB 7.10. 21/28 MHz RSGB Contest SSB 8.10. Aktivita 160 CW 13.10. OM Activity CW/SSB 13.10. EU Sprint CW 13.10. VFDB-Z Contest CW 13.-14.10. Oceania Contest CW 14.10. ON Contest CW 20.10. Plzeòský pohár CW+SSB 20.-21.10. JARTS RTTY WW Contest RTTY 20.-21.10. Worked all Germany MIX

ñ

04.00-06.00 12.00-12.00 18.00-18.00 12.00-12.00 12.00-12.00 18.00-19.00 00.00-24.00 19.30-20.30 07.00-10.00 00.00-08.00 04.00-06.00 16.00-19.59 08.00-08.00 12.00-12.00 16-18,06-08 04.00-06.00 06.00-10.00 07.00-19.00 19.30-20.30 04.00-06.00 16.00-19.59 12.00-16.00 08.00-08.00 06.00-10.00 05.00-06.30 00.00-24.00 15.00-15.00

nìkolik zaøízení vyrobených v prùbìhu posledních 12 let i pøed zraky radioamatérské veøejnosti, která mnohdy tuto problematiku zná spíš z vyprávìní a zde tak mohla vše vidìt na vlastní oèi. Další podrobnosti o pøípadných úpravách budou postupnì k nahlédnutí na našich stránkách www.microwave.cbjilemnice.com Na závìr je tøeba pøipomenout, že popisované zaøízení je kolektivním dílem øady radioamatérù. Všem patøí upøímný dík. Zhotovit

46

nódy souèasnì, teoreticky je možné využít jej i pro duplexní provoz na dvou pásmech atp. Technická data: provoz SSB, CW a FM, pøesnost odeètu kmitoètu 1 Hz (u FM 100 Hz). Rozsahy závisí na provedení, bìžnì se pro Evropu dodává s rozsahem 144,0-146,0 MHz a 430-440 MHz, doplnìk má rozsah 1240-1300 MHz. Hmotnost 4,5 kg, rozmìry 241 x 94 x 239 mm, výkon vysílaèe je øiditelný od 5 W výše (pro 1200 MHz 1 až 10 W). Vyzaøování nežádoucích kmitoètù je potlaèeno o více jak 60 dB, selektivita je 2,3 kHz pro SSB a CW (s dodatkovým telegrafním filtrem 500 Hz) a 15 kHz pro FM. Ladicí krok lze nastavit pro SSB a CW v rozsahu 1-10-50-100 Hz, pro FM 0,1-5-6,25-10-12,5-20 a 25 kHz. Zaøízení umožòuje souèasný nezávislý provoz na obou pásmech, split provoz nebo plnì duplexní provoz. Nemìl jsem pøíležitost vyzkoušet tento pøístroj pøi „tìžkém“ provozu v nìjakém VKV závodì pøi pøeplnìném pásmu, ale dá se pøedpokládat, že ve srovnání s „univerzálními“ KV+VKV typy bude po všech stránkách vhodnìjší. QX

21.10. 21/28 MHz RSGB Contest 27.-28.10. CQ WW DX contest

CW 07.00-19.00 SSB 00.00-24.00

POZOR! Letní èas na zimní se mìní poslední nedìli v øíjnu, tzn. 28. 10., kdy se v 03.00 posunou hodiny zpìt na 02.00. Doporuèuji mít stanièní hodiny nastaveny stále v UTC èase - ten se nemìní - a podle nich zapisovat i údaje do deníku. U poèítaèových deníkù vedených v prostøedí WINDOWS XP se data i èas mìní automaticky, ale pozor na stanovení právì platného rozdílu èasu! Poøadatelem závodu SAC je letos finský klub SRAL, adresa pro papírové deníky: OH2UA, Toni Lindeacute, Kylatie 22A5, FIN-00320 Helsinki, Finland. Adresy k odesílání deníkù pøes internet (pokud možno, zkontrolujte pøed odesláním pøímo u poøadatele)

21/28 MHz CW: [email protected] 21/28 MHz SSB: [email protected] CQ WW RTTY: [email protected] CQ WW SSB: [email protected] DTC: [email protected] EU Sprint: [email protected] Oceania CW: [email protected] Oceania fone: [email protected] OK SSB: [email protected] a provozovat takovou pomùcku už totiž nemùže jedinec a maják OK0EA na Èerné hoøe je financován Èeským radioklubem, který za tuto ,fajnovost’ platí nemalé finanèní èástky. Kdysi nìkdo moudrý øekl, že pokrok v radioamatérském hnutí je aplikovat moderní druhy provozu na stále vyšších kmitoètech. Jestliže toto ještì platí, pak jdeme správnì a investice se v tomto smìru vyplatí. Pavel Šír, OK1AIY

Praktická elektronika A Radio - 09/2007

ON Contest: [email protected] Plzeòský pohár: [email protected] Provozní aktiv: [email protected] SAC: [email protected] VFDB-Z: viz www.vfdb.net WAG: [email protected]

QX

Kalendáø závodù na øíjen (UTC) 2.10. Nordic Activity 144 MHz 4.10. Nordic Activity 50 MHz 6.-7.10. IARU R.1. UHF/Microwave Cont.1) 432 MHz-76 GHz 9.10. Nordic Activity 432 MHz 13.10 FM Contest 144 a 432 MHz 14.10. Contest Citta di Grosseto 50 MHz 16.10. Activity Contest SHF 1,3 GHz 21.10. Provozní aktiv 144 MHz-10 GHz 21.10. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 21.10. OE Activity 432 MHz-10 GHz

17.00-21.00 17.00-21.00 14.00-14.00 17.00-21.00 08.00-10.00 07.00-15.00 17.00-21.00 08.00-11.00 08.00-11.00 07.00-12.00

) Deníky na OK1GK: Pavel Novák, Na Farkánì III/281, 150 00 Praha 5, E-mail: [email protected] nebo [email protected] PR: OK1KIR @ OK0PCC Závod uvedený 6. a 7. øíjna 2007 se celým názvem jmenuje: IARU Region 1. UHF/Microwave Contest 2007. OK1MG

1

V nedìli 20. kvìtna 2007 se polskému rodinnému mikrovlnnému týmu SP6RYL/SP6BTV (manželé Roma a Stanislaw Sawicki) podaøilo pøekonat polský rekord v pásmu 47 GHz spojením na vzdálenost 56 km ze ètverce JO80DL do ètverce JO70SP. Jejich protistanicemi byli právì OK1AIY/p a OK1UFL/p. Blahopøejeme.

6H]QDPLQ]HUHQWĤY3( ABE TEK - technologie pro DPS ............................... XXIII AEC - TV technika ......................................................XXX AEPS - napájecí moduly ............................................XXVI $0(HOHNWURQLFNpSĜtVWURMHDVRXþiVWN\ .......................VII $17(&+PČĜLFtSĜtVWURMH67$D7.5........................ XV $9(/0$.HOHNWURQLFNpSĜtVWURMH .............................XXIV A.W.V. - zdroje .............................................................VIII %$7/8;HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\HVKRS .................XXV BEN - technická literatura ........................................XXVIII %8ý(.HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\.........................;,,;;,,, 'DWD4XDUG6ORYDNLDHOHNWUVWDYHEQLFHDSĜtVWURMH .... XX DEXON - reproduktory ...............................................XXVI ',$0(75$/]GURMHDSiMHþN\.......................................III (&20GLVWULEXFHHOHNWURQLFNêFKVRXþiVWHN .............. XXI (/(1GLVSOHMH.......................................................... XXIII (/(;HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\DM ............................. XVIII (/)$RSWRHOHNWURQLFNiþLGOD.................................... XXII (/,;UDGLRVWDQLFH ..........................................................V ELNEC - programátory aj. ........................................... XXII (/352=HOHNWURQLFNiEH]NRQWDNWQtUHOp ................. XVIII (/7,3HOHNWURVRXþiVWN\............................................XXVI (/92VRIWZDUHSURHOHNWURQLNX.................................. XXII (0326PČĜLFtWHFKQLND ...............................................VI (3FRPSRQHQWVHOHNWURQLFNpVRXþiVWN\.................. XXIII (5$FRPSRQHQWVHOHNWURQLFNpVRXþiVWN\ ................XXIV

48

),6&+(5HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\ ............................ XXII )ODM]DUVWDYHEQLFHDNDPHU\...........................................X )8/*85EDWHULHDNXPXOiWRU\QDEtMHþN\DSRG...........XI *(6HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\...........................................II *0HOHFWURQLFHOVRXþiVWN\ ............................ XVI - XVII +$'(;HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\................................. XIV +DQ]DO-RVHI%LW6FRSH ............................................. XXII -$%/27521]DEH]SHþRYDFtDĜtGLFtWHFKQLND............... I -/(/(.7521,&GLVWULE~FLDHOHNWURV~þLDVWRN......... XIX .21(.725<%512NRQHNWRU\................................ XXII KONEL - konektory......................................................XXX .27/,1LQGXNþQtVQtPDþH ........................................ XXI / ,HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\....................................... XXII 0('(5UHOp .............................................................XXIV 3D3RXFKPČĜLFtDNRPXQLNDþQtWHFKQLND ................... XIX 3+VHUYLVRSUDY\DSURGHM3+,/,36 .........................XXIV 3+2%26NRQHNWRU\(51,..........................................XIII 3ĜLMtPDFtWHFKQLNDDQWpQQtDVDWHOLWQtWHFKQLND ...........XIII 5/;&20321(176HOHNWURQLFNpV~þLDVWN\........... XVIII 61$**,QDEtGND/('..............................................XXX 6SH]LDO(OHFWURQLFHOHNWURQLFNpVRXþiVWN\....................IV 683&$'2U&$'VRIWZDUH .......................................... XIX T.E.I. - Formica...........................................................XXVI 7(52=DQWpQQtWHFKQLND......................................... XXIII 7,3$HOHNWURQLFNpVRXþiVWN\ ........................................IX

Praktická elektronika A Radio - 09/2007