„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
U Lesa, Karviná - Ráj
Určeno pro
8. a 9.ročník
Sekce
Rozšířená
Předmět
Dějepis
Téma / kapitola
Vznik ČSR
Zpracoval (tým 4)
Petra Olbřimková - Dějepis
Datum zpracování
10.2.2011
Obsah: VZNIK ČSR ......................................................................................................................................................3 1
STRUČNÝ PŘEHLED VÝVOJE NA NAŠEM ÚZEMÍ DO 1.SV.VÁLKY ......................................3
2
POZADÍ VZNIKU ..................................................................................................................................4
3
ŘÍJEN 1918, LISTOPAD 1918, LEDEN 1919 .....................................................................................5
2
Vznik ČSR V této kapitole se dozvíte:
o vývoji na našem území do 1.sv.války;
o pozadí vzniku ČSR;
o politických aktivitách T.G.Masaryka a vzniku ČSR;
Budete schopni:
pochopit události okolo vzniku ČSR
Klíčová slova této kapitoly: Rakousko-Uhersko, 1.světová válka, Tomáš Garrique Masaryk, Československo, Karel Kramář Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1,5 h
1 Stručný přehled vývoje na našem území do 1.sv.války Historie lidského osídlení na území dnešního Česka se táhne od nejstaršího paleolitu po současnost. Česko se nachází na území tří historických českých zemí – Čech, Moravy a Slezska, z nichţ kaţdá má svoji specifickou historii.
Počátky slovanského osídlení – 5.– 6. století
Sámova říše – státní útvar Slovanů ve střední Evropě – 20.léta 7.stol.
Velká Morava – (stát Mojmírovců) byla prvním známým západoslovanským státem, existovala převáţně na území dnešního Česka, Slovenska, Maďarska mezi léty 830– 906/907
České kníţectví – Přemyslovci
1198 – České království – Přemyslovci ( Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II.,III.) - Přemyslovci vymřeli po meči Václavem III. 4. srpna 1306.
1310 – na český trůn po čtyřletých bojích o následnictví nastoupil Jan Lucemburský, který se oţenil s Eliškou Přemyslovnou, dcerou krále Václava II.
1310 –1437 – Lucemburkové (Jan, Karel IV., Václav IV., Zikmund)
období mezivládí do 1458 ( Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek)
1458 – 1471 – Jiří z Poděbrad
1471 – 1526 – Jagellonci
1526 – 1918 – Habsburkové (např. Marie Terezie 1740 - 1780; František Josef I. 18481916, Karel I. - 1916-1918)
3
2 Pozadí vzniku
kontakty mezi Čechy a Slováky, České země a Slovensko byli v letech 1436 – 1439, 1453 – 1457 a 1490 – 1918 sjednoceny v jednom státě, Habsburské monarchii
19. století – dochází k všeobecnému rozvoji vzdělání, kultury a české literatury, od 60. let 19. století se české země i rychle industrializují, v 80. a 90. letech 19. století vzniká česká burţoazie a v souvislosti se zakládáním továren atd. i městské dělnictvo
1914 – 1918 – 1. sv. válka - nechuť bojovat na straně Německa a Rakousko-Uherska proti slovanským národům, utrpení ve válce i na našem území (cenzura, represe, perzekuce, vojenské vzpoury, demonstrace ...)
Představy o vývoji: Rakousko-Uhersko jako federace. Politici si nedovedli představit existenci tak malého státu, jaký by tvořili Čechy a Morava, o spojení se Slovenskem neuvaţovali. Samostatný stát – Tomáš Garrigue Masaryk – vedl zahraniční odboj
březen 1915 – čeští protirakousky zaměření politici ustavili Maffii (Mafii), která měla podporovat TGM
1916 Tomáš Garrigue Masaryk společně s Edvardem Benešem a Milanem Štefánikem vytvořili československou národní radu. T. G. Masaryk ve Spojených státech, Štefánik ve Francii a Beneš v Británii usilovně pracovali na přesvědčení Dohody o nutnosti rozbít Rakousko-Uhersko a vytvořit samostatný československý stát
listopad 1916 – nástup císaře Karla I. – částečné uvolnění poměrů (amnestie, otevření říšské rady)
konec 1916 - začátek 1917 – čeští poslanci ustavili Český svaz a v Praze byl vytvořen Národní výbor - loajalita k monarchii
25.4. 1917 – demonstrace v Prostějově - potlačena, zabito 23 lidí
1917 kritizovali nečinnost českých poslanců domácí spisovatelé – Manifest českých spisovatelů. Domácí politici se objevili na scéně při Tříkrálové deklaraci na počátku ledna 1918. Tento dokument reagoval na zdánlivě bezvýznamné jednání o separátním míru s Ruskem, na které nebyli pozvání zástupci národů Rakousko-Uherska. Deklarace obsahovala poţadavek samostatnosti a nebylo v něm ani slovo o Rakousko-Uhersku. Tím byl zahájen společný postup osamostatnění doma i v zahraničí, změna původně prorakouské orientace sociální demokracie (nutnost podpory dělnictva vzniku republiky)
v polovině roku 1918 Spojenci uznali Československou národní radu za nejvyšší orgán československého národa a jeho budoucí vládu, Masaryk v Paříţi ustanovil prozatímní československou vládu. Mezitím se politické strany doma dohodly na vytvoření Národního výboru v čele s Karlem Kramářem –13.7.1918, který měl připravovat převzetí moci, také byla ustavena Socialistická rada- zástupci české sociální demokracie a socialistické strany
Pozn: Složení Národního výboru odpovídalo výsledkům voleb do říšské rady v roce 1911.
Československá sociálně demokratická strana dělnická – 10 míst Česká strana agrární – 9 míst Česká státoprávní demokracie – 9 míst Česká strana národně sociální – 4 místa
4
katolické strany – 4 místa Národní strana (Staročeši) – 1 místo Česká strana pokroková – 1 místo
Předsedou Národního výboru byl Karel Kramář, místopředsedou Antonín Švehla, jednatelem František Soukup.
3 Říjen 1918, listopad 1918, leden 1919
na začátku října 1918 nabídlo Německo a Rakousko-Uhersko mírová jednání
14.10. – generální stávka proti vývozu potravin, na některých místech byla vyhlašována samostatná čs. republika
18. října ve Spojených státech Masaryk učinil deklaraci nezávislosti československého národa, trval na tom, ţe nový československý stát bude zahrnovat země Koruny české včetně území obývaném německou menšinou
27.10. – rakousko-uherský ministr zahraničí Andrássy zaslal Spojeným státům nótu, v níţ jeho vláda přistoupila na mírové podmínky prezidenta Wilsona (USA) včetně uznání práv Čechoslováků a Jihoslovanů = konec monarchie
Znění nóty „Odpovídajíc na notu pana presidenta Wilsona z 18. t. m., zaslanou vládě rakousko-uherské, a ve smyslu rozhodnutí pána presidenta., pojednati odděleně s Rakousko-Uherskem o otázce příměří a míru, klade si rakousko-uherská vláda za čest prohlásiti, že stejně jako s dřívějšími projevy pana presidenta, souhlasí také s jeho názorem, obsaženým v poslední notě o právech národů rakousko-uherských, zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů. Poněvadž tedy Rakousko-Uhersko přijalo veškeré podmínky, na kterých učinil pan president závislým vstup do vyjednávání o příměří a míru, nepřekáží po názoru rakousko-uherské vlády již nic zahájení tohoto jednání. Rakousko-uherská vláda prohlašuje tudíž ochotu aniž vyčkala výsledku jiného vyjednávání, vejíti v jednání mezi Rakousko-Uherskem a odpůrčími státy o neprodlené příměří na všech frontách rakouskouherských, a žádá pana presidenta Wilsona, aby ráčil učiniti příslušné přípravy."
Národní výbor československý převzal 28. října kontrolu státní správy v Praze a vydal zákon o zřízení samostatného státu československého, samostatnost Československa byla oficiálně vyhlášena v Praze 28. října Muţi 28. října – A.Švehla, A.Rašín, F.Soukup, J.Stříbrný, V.Šrobár (pozn. K.Kramář byl v Ţenevě na jednání s E.Benešem)
30.10. Martinská deklarace – o začlenění Slovenska do čs. státu
13.11. – přijetí Prozatímní ústavy (Prozatímní ústava byla první ústavou Československé republiky přijatou Národním výborem a vydanou jako Zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě. Cílem bylo v nejkratší moţné době vytvořit ústavu Československa)
14.11. doplněný Národní výbor se prohlásil za národní shromáţdění a na své první schůzi prohlásil Československo za republiku, T.G.Masaryk byl zvolen prezidentem a byla ustavena první vláda vedená K.Kramářem
problémy po vyhlášení: s vymezením hranic, územní spory, národnostní problémy
Mírová konference v Paříţi z ledna 1919 uzavřela většinu územních sporů. Československou delegaci vedli Karel Kramář a ministr zahraničí Eduard Beneš. Konference schválila vyhlášení Československé republiky, rozprostírající se na území historických zemí Koruny české (Čech, Moravy a Slezska) a části Horních Uher (Slovensko a Podkarpatská Rus).
5
Čechoslovakismus znamená politickou či kulturněpolitickou koncepci, která vychází z představy o existenci československého národa, který je složen z Čechů, hovořících českým jazykem, a Slováků, hovořících slovenským jazykem. Čechoslovakismus se objevil již v 19. století a za první světové války byl základem národního osvobození Čechů a Slováků a základem pro vytvoření společného československého státu. Bez koncepce čechoslovakismu by nebylo možné požadovat vytvoření samostatného státu. Za hlavní představitele jsou považováni tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Eduard Beneš a Vavro Šrobár.
Mapa
Vlajka
Velký znak
Shrnutí kapitoly. Vznik: vyhlášení 28.10.1918 – republika Byl výsledkem poráţky Rakousko-Uherska v první světové válce a snahy Českých a částečně i Slovenských elit odtrhnout se od Rakouska-Uherska Osobnosti: T.G.Masaryk, E.Beneš, M.R.Štefánik Muţi 28. října – A.Švehla, A.Rašín, F.Soukup, J.Stříbrný, V.Šrobár První prezident: T.G.Masaryk První předseda vlády: K.Kramář
První republika byla zaloţena na ideji: československého národa, který je sloţen z Čechů, hovořících českým jazykem, a Slováků, hovořících slovenským jazykem.
6
Československá republika – rozprostírající se na území historických zemí Koruny české (Čech, Moravy a Slezska) a části Horních Uher (Slovensko a Podkarpatská Rus -1919 )
T.G.Masaryk
Karel Kramář
Otázky. Vyjmenuj mocnosti, které se účastnily 1.světové války. Jaký byl postoj Čechů k válce? Jaké byly představy o dalším vývoji Rakouska-Uherska, vzniku našeho samostatného státu. Vyjmenuj představitele zahraničního odboje, o co jim šlo? Proč velmoci podpořily vznik Československa? Kdy vzniklo Československo? Kdo se stal prvním prezidentem a prvním předsedou vlády? Z kterých částí se Československo vytvořilo?
Konec kapitoly.
7
