Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Karviná – Nové Město, tř. Družby 1383
Určeno pro
9. ročník
Sekce
základní
Předmět
Dějepis
Téma / kapitola
Atentáty na Hitlera
Zpracoval (tým 1)
Tým tematických 3 - Dějepis
Atentáty na Hitlera V této kapitole se dozvíte: Kolik bylo zosnováno atentátů na Hitlera Které atentáty patří k nejznámějším Budete schopni: Popsat nejznámější atentáty Posoudit motivaci atentátníků Klíčová slova této kapitoly: Atentát, Valkýra, Vlčí doupě, Prozřetelnost Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina
2
Obsah: 1.1 1.2 1.3 1.4
ATENTÁTY NA HITLERA.................................................................................................................................................... 4 ATENTÁT SPÁCHANÝ STAUFFENBERGEM 20. ČERVENCE 1944 .......................................................................................... 4 ZÁVĚR .............................................................................................................................................................................. 6 ÚKOLY:............................................................................................................................................................................. 6
3
1.1 Atentáty na Hitlera Miliony lidí si přály Hitlerovu smrt, ale jenom hrstka z nich se ho skutečně pokusila zabít. Ať už to byly pokusy promyšlené do nejmenšího detailu nebo impulsivní pokusy zoufalých jedinců, je až neuvěřitelné, že Hitler dokázal uniknout více než čtyřem desítkám atentátů. A to i v době, kdy jeho moc teprve rostla, ale on zásadně odmítal osobní ochranu. Na jeho straně stály štěstí i neuvěřitelná souhra náhod. Jako by ho chránila sama „Prozřetelnost!“. Od doby, kdy v lednu 1933 získal v Německu moc, po vyvrcholení své kariéry v dubnu 1945, se vůdce a říšského kancléře pokoušeli odstranit násilnou cestou nejméně dvaačtyřicetkrát jednotlivci, různé německé skupiny i zvláštní služby cizích států. "Prozřetelnost", na kterou se Adolf Hitler opakovaně odvolával, jako by v jeho případě nad ním opravdu držela ochrannou ruku, a tak patrně nejnenáviděnější státník 20. století zemřel až na konci 2. světové války vlastní rukou. Pokud by se jeden z oněch čtyřiceti dvou atentátů vydařil, mohly dějiny vypadat patrně jinak ... Na otázku, kolik bylo spácháno atentátů na Adolfa Hitlera, odpovídají zpravidla i lidé jinak dobře informovaní, že jeden nebo dva. Ve skutečnosti jich bylo rovných dvaačtyřicet. Každý obvykle ví o nezdařeném důstojnickém spiknutí z 20. července 1944, někdo také o výbuchu v mnichovské pivnici Bürgerbräukeller 8. listopadu 1939, kterému Hitler ušel předčasným odchodem z oslavy. 1.2 Atentát spáchaný Stauffenbergem 20. července 1944 20. července byl spáchán hrabětem a plukovníkem Clausem Schenkem von Stauffenbergem atentát na Hitlera. Tento mladý plukovník se po těžkém zranění v Africe stal náčelníkem štábu vojenských záloh. Měl přístup k dennímu jednání ve „Vlčím doupěti“ . Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. Listopad 1907 Jettingen, Bavorsko – 21. Červenec 1944 Berlín, Německo) byl německý důstojník generálního štábu. V roce 1943 absolvoval jezdeckou školu v Hanoveru. V únoru 1943, poté co byl povýšen na podplukovníka, se stal Stauffenberg prvním důstojníkem velícím 10. ozbrojené divizi, která se účastnila africké války. V dubnu 1943 byl těžce zraněn (při náletu přišel o oko, pravou paži a dva prsty na levé ruce). V červnu 1944 se stal Stauffenberg velícím důstojníkem vojáků spojeneckých sborů a zároveň byl povýšen na plukovníka. Toto povýšení mu umožnilo účastnit se Hitlerových zasedání v jeho tejném ústředí.
4
Odpůrcem režimu se stal poté, co viděl, jak vojáci SS popravují ženy a děti. Rozhodl se, že atentát na Hitlera uskuteční okamžitě. 20. července 1944 po šesté hodině ranní opustil Berlín a v 10:15 jeho letadlo přistálo ve městě Ketrzin nedaleko „Vlčího doupěte“. 20. července 1944 bylo pořádně horko – to je faktor, který možná zachránil Hitlerovi život. Jednání se totiž nekonalo v krytu, ale právě kvůli vedru v domě s otevřenými okny. Proto bomba v příruční tašce Stauffenberga nemohla mít takový účinek, jak se očekávalo. Před jedenáctou hodinou vstoupil Stauffenberg do poradní místnosti, položil tašku s bombou přímo k Hitlerovi a s omluvou, že si musí zatelefonovat, odešel. Hned poté odešel z „Vlčího brlohu“ pod záminkou, že od Hitlera má pro Fromma naléhavý úkol. Pár minut před jedenáctou se ozvala exploze. Hitler přežil. Rozhodujícím faktorem bylo to, že jeden z přihlížejících důstojníků tašku posunul až za masivní nohu stolu, protože mu taška vadila. Hitlera před explozí značně ochránila masivní noha a masivní deska stolu. Hitler vyvázl jen s protrženým ušním bubínkem, pohmožděninami levého ramene a lehkým poraněním obou nohou způsobeným třískami z podlahy. Hned po výbuchu bomby spustil Stauffenberg operaci „Valkýra“ – zahájení státního převratu. To už se ozývaly hlasy, že Hitler žije, a proto někteří velitelé Wehrmachtu váhali, zda mají rozkaz splnit. Stauffenberg chtěl do tašky umístit 2 výbušniny, ale byl v kanceláři vyrušen. Kdyby se mu to podařilo, Hitler by zajisté přišel o život. Tímto atentátem se rozpoutaly rozsáhlé čistky, kdy bylo popraveno 4980 osob. Stauffenberg a další tři důstojníci byli ještě tu noc popraveni. K účastníkům spřísahání proti Hitlerovi dále patřili: generál Beck, generál Hoepner, generál Olbricht, plukovník Mertz von Quirnheim a generál Fromm. Z účastníků porady bomba ještě zranila: generálporučíka Schmundta, generála Kortena, plukovníka Brandta, generálmajora Scherffa, generála Bodenschatza, viceadmirála Vossa, Bormanna a stenografa Bergera. Schmundt, Korten, Brandt a Berger svým zraněním v lazaretu podlehli. Heusinger, Warlimont, Fegelein, Puttkamer a von Below vyvázli s lehkým poraněním. Aby dodal Hitler atentátu historický rozměr, dal pokyn vyhotovit odznak, kterým vyznamenal všechny účastníky porady, zraněných při bombovém útoku. Byl utvořený podle vzoru odznaku za zranění. Rozdíl byl ve vyrytém datu 20. červenec 1944 a vlastnoruční podpis „Adolf Hitler“. Hitler ho udělil i sám sobě. K 60. výročí atentátu byla v objektu odhalena deska, připomínající Stauffenberga. Je umístěna přesně tam, kde podle nejnovějších poznatků ležela Stauffenbergova aktovka s časovanou bombou. Poselství, které průvodce tlumočí návštěvníkům, je toto: „Kdyby se atentát na Hitlera podařil a druhá světová válka skončila, mohly být zachráněny jen na německé straně čtyři miliony životů.“
5
1.3 Závěr Souhrnně je možné říci, že Adolf Hitler měl - doslova a do písmene - "z pekla štěstí". Unikal takřka zázračně všem nástrahám a svůj život posléze ukončil sám až 30. dubna 1945 výstřelem do úst. Dějiny zajisté neznají slůvko "kdyby". Přesto nás nepřestanou zaměstnávat úvahy, čeho všeho mohlo zůstat lidstvo ušetřeno, kdyby Hitler neodešel 8. listopadu 1938 předčasně z mnichovské pivnice. Dokonce i v létě 1944 mohl případný úspěch Stauffenbergova atentátu zachránit milióny lidských životů a zabránit mnohé zkáze. Také celý poválečný vývoj by se nepochybně utvářel naprosto jinak. Jenže nemá smysl pouštět se do těchto úvah.
Ukázka z dobového protektorátního tisku
1.4 Úkoly: 1. Kolik bylo neúspěšných atentátů na Hitlera? 2. Které atentáty patří k nejznámějším? 3. Co se odehrálo ve „Vlčím doupěti“? 4. Co je operace Valkýra? 5. Přemýšlej, proč tolik lidí chtělo odstranit vůdce?
6
Literatura:
Mandelová, H.: Dějiny 20. století, Dialog, Liberec 2005 Černej, P. a kol.: Dějepis pro střední odborné školy, SPN, Praha 2006 Jančík, D.: Dějiny moderní doby, Fortuna,Praha, 1997 Charvát, J.: Dějiny novověku IV., SPN Praha 1974 Akta Hitler; 2ww.wz.cz; dreamsign.cz/weblog; wikipedia.org; militaryzone.cz
7
