c
k
ROCÏNIÂK V.
CÏIÂSLO 9
OjedineÏla bandaÂzÏ zÏaludku v kraji Podle uÂdajuÊ SveÏtove zdravotnicke organizace (WHO) se obezita stala epidemiõ 21. stoletõÂ. Lide s vysÏsÏõÂm stupneÏm obezity obycÏejneÏ trpõ i neÏkteryÂm zaÂvazÏnyÂm onemocneÏnõÂm, naprÏõÂklad cukrovkou, vysokyÂm krevnõÂm tlakem, srdecÏnõÂm a ceÂvnõÂm onemocneÏnõÂm, poruchou paÂterÏe, kloubuÊ a podobneÏ. Obezita vyÂrazneÏ zkracuje pruÊmeÏrny veÏk obyvatel. Je take vsÏeobecneÏ znaÂmo, zÏe leÂcÏba samotne obezity cÏi prÏidruzÏenyÂch chorob je velice naÂkladnaÂ.
Jednou z chirurgickyÂch metod leÂcÏenõ morbidnõ obezity je ¹SÏveÂdska adjustabilnõ bandaÂzÏ zÏaludkuª (SAGB). Lze ji provaÂdeÏt laparoskopicky, tj. pomocõ neÏkolika malyÂch vpichuÊ do dutiny brÏisÏnõÂ. Mezi prvnõÂmi chirurgy na sveÏteÏ, kterÏõ tuto operaci provedli, byli v roce 1994 doc. MUDr. Martin Fried, CSc., a prof. MUDr. Marie PesÏkovaÂ, DrSc., z I. chirurgicke kliniky VsÏeobecne fakultnõÂ
Jak daÂle doc. Fried podotknul, SÏveÂdska adjustabilnõ bandaÂzÏ se v leÂcÏbeÏ obezity pouzÏõÂva jizÏ prÏes deset let s velmi dobryÂmi vyÂsledky. Jejõ adjustabilita umozÏnÏuje navõÂc po operaci ambulantneÏ regulovat zuÂzÏenõ zÏaludku. Za asistence doc. Frieda tuto operaci provedl ve cÏtvrtek 21. srpna poprve take prÏednosta nasÏõ Chirurgicke kliniky doc. MUDr. Jan DostalõÂk, CSc. SÏlo o vuÊbec prvnõ takovouto operaci v kraji. Dosud leÂkarÏi pouzÏõÂvali prÏi bandaÂzÏi zÏaludku pevne manzÏety. Pacientkou byla cÏtyrÏicetileta zÏena, ktera meÏla prÏi vyÂsÏce 168 centimetruÊ hmotnost 118 kilogramuÊ.
¹BandaÂzÏ zÏaludku zarucÏuje u veÏtsÏiny pa¹Principem operace je umõÂsteÏnõ silikono- cientuÊ trvale vyÂsledky,ª konstatoval prÏednosta kliniky DoveÂho paÂsku stalõÂk. ¹Pakolem hornõ cienti jsou vycÏaÂsti zÏaludku bõÂraÂni podle tak, zÏe jeho prÏõÂsnyÂch kriteÂtvar zõÂska podriõÂ, musejõ mõÂt obu prÏesyÂpakvuÊli obeziteÏ cõÂch hodin. vaÂzÏne zdraMale mnozÏstvõ votnõ propotravy naplnõ bleÂmy.ª hornõ cÏaÂst zÏaOperaci ludku a pacient plneÏ hradõ ma pocit syzdravotnõ potosti. Ten prÏejisÏt'ovny. trvaÂva neÏkolik hodin, pote H. SÏõÂmova potrava projde zuÂzÏenõÂm Silikonovy paÂsek se umõÂstõ kolem hornõ cÏaÂsti zÏaludku. uvedl pro NemocnicÏnõ listy doc. Fried.
KontrolnõÂ den rÏeditele
Ve cÏtvrtek 3. 7. si rÏeditel nasÏõ fakultnõ nemocnice ing. Karel PustelnõÂk oveÏrÏil, jak probõÂhajõ praÂce na rekonstrukci prostor Kliniky leÂcÏebne rehabilitace v nulteÂm podlazÏõ polikliniky. V plneÂm proudu byly zednicke praÂce vcÏetneÏ betonaÂzÏe bazeÂnu a instalacõ bazeÂnove technologie, vodoinstalace a elektroinstalace. Spolumajitel fy ELTRO, s.r.o., Petr Benko potvrdil, zÏe v zaÂrÏõ budou montovat sveÏtla, aby v pruÊbeÏhu rÏõÂjna azÏ listopadu mohly byÂt provedeny podhledy. DokoncÏenõ cele rekonstrukce, jejõÂzÏ naÂklady ve vyÂsÏi 29 milionuÊ korun hradõ nasÏe nemocnice z vlastnõÂch zdrojuÊ, je plaÂnovaÂno na uÂnor 2004. (nesÏ)
Foto: Jana Gojova c
k
c
c
¹Adjustabilnõ gastricka bandaÂzÏ omezuje mozÏnost prÏijõÂmat veÏtsÏõ mnozÏstvõ potravy najednou a patrÏõ ze vsÏech hledisek k teÏm nejsÏetrneÏjsÏõÂm,ª
prÏesyÂpacõÂch hodin a pacient muÊzÏe znovu snõÂst male mnozÏstvõ potravy. Dohromady tak v pruÊbeÏhu dne snõ daleko meÂneÏ a prÏitom bez veÏtsÏõÂho pocitu hladu. TõÂm se snõÂzÏõ i mnozÏstvõ prÏijatyÂch kaloriõ a nemocny hubne. PruÊmeÏrne vaÂhove uÂbytky po tomto typu operace jsou prÏiblizÏneÏ cÏtyrÏicet kilogramuÊ v pruÊbeÏhu dvou let.ª
k
k
Za asistence doc. Frieda z Prahy (na snõÂmku vpravo) se uskutecÏnila v nasÏõ nemocnici ojedineÏla operace . . . Foto: Jana GojovaÂ
nemocnice v Praze. V soucÏasne dobeÏ je doc. Fried vedoucõÂm leÂkarÏem noveÏ otevrÏeneÂho Centra pro leÂcÏbu obezity v prazÏskeÂm HloubeÏtõÂneÏ a prezidentem MezinaÂrodnõ federace pro chirurgickou leÂcÏbu obezity (IFSO), ktera sdruzÏuje võÂce nezÏ 4 tisõÂce chirurguÊ ze 42 staÂtuÊ sveÏta.
ZAÂRÏIÂ 2003
c
k
2 ± NEMOCNICÏNI LISTY Informace o vy  be Ï rovy  ch r Ï õÂzenõÂch
MinistryneÏ zdravotnictvõÂ v dohodeÏ s ministrynõÂ sÏkolstvõÂ, mlaÂdezÏe a teÏlovyÂchovy jmenovala s uÂcÏinnostõÂ od 1. 8. 2003 do funkce prÏednosty Kliniky deÏtskeÂho leÂkarÏstvõÂ MUDr. Jaroslava SlaneÂho, CSc. Do funkce primaÂrÏe OddeÏlenõÂ neonatologie jmenoval rÏeditel s uÂcÏinnostõÂ od 1. 8. 2003 MUDr. Hanu PodesÏvovou.
V srpnu se uskutecÏnilo vyÂbeÏrove rÏõÂzenõ na funkci zaÂstupce prÏednosty UÂstavu klinicke farmakologie pro vyÂchovnou a veÏdeckou cÏinnost, do nõÂzÏ rÏeditel obsadil PharmDr. Blanku KorÏõÂstkovou, Ph.D., a to od 1. 9. 2003. Ing. Stanislav Cupal,
naÂmeÏstek pro personaÂlnõÂ rÏõÂzenõÂ a organizaci
Ma  me novy  pr Ï õÂstroj k vys Ï etr Ï enõ srdce, ce  v a mozku
NasÏi interniste majõ k dispozici novy ultrazvukovy echokardiograf. KdyzÏ jsme si jej byli prohleÂdnout, internistka-kardiolozÏka
kou novinku. ¹UÂrovenÏ kvality vsÏech jeho funkcõÂ, teÏch je ted' võÂce nezÏ na puÊvodnõÂm prÏõÂstroji porÏõÂzeneÂm prÏed deseti lety, je vysÏsÏõ a odpovõÂda vlastneÏ deseti letuÊm vyÂvoje. At' uzÏ jde o kvalitu zobrazenõ a podobneÏ,ª dodala MUDr. StolarÏovaÂ.
¹Na onemocneÏnõ tepen, srdce a mozku staÂle prÏipada padesaÂt azÏ sÏedesaÂt procent vsÏech uÂmrtõ v CÏeske republice,ª
MUDr. Iva StolarÏova (na snõÂmku) praÂveÏ dokoncÏovala echokardiograficke vysÏetrÏenõÂ.
¹Je to v podstateÏ nejnoveÏjsÏõ verze prÏõÂstroje, ktery ma firma Philips v soucÏasnosti k dispozici,ª prÏedstavila naÂm tuto technicÏ N I UPOZORNE
Od 1. 9. 2003 je ukoncÏeno prÏejõÂmaÂnõ peneÏzÏnõÂch zaÂsilek od CÏeske posÏty pro zameÏstnance nasÏõ fakultnõ nemocnice i pro pacienty (duÊchodoveÂ, sociaÂlnõ a jine daÂvky). MilusÏe CÏõÂzÏkovaÂ, vedoucõ odboru sluzÏeb
chaÂzet tomu lze vcÏasnyÂm vysÏetrÏenõÂm nemocneÂho a naÂslednou uÂcÏinnou leÂcÏbou. DõÂky noveÂmu echokardiografickeÂmu prÏõÂstroji se podarÏõ zkvalitnit uÂrovenÏ diagnostiky. Bude mozÏne leÂpe zhodnotit a naÂsledneÏ leÂcÏit naprÏõÂklad onemocneÏnõ srdce, zõÂskane srdecÏnõ vady cÏi postizÏenõ srdecÏnõÂho svalu, ale take postizÏenõ tepen dolnõÂch koncÏetin, ledvinnyÂch tepen a tepen mozku.ª
Na noveÂm ultrazvukoveÂm echokardiografu se vysÏetrÏõ rocÏneÏ podstatneÏ võÂce pacientuÊ. ZatõÂmco na stareÂm prÏõÂstroji leÂkarÏi rocÏneÏ provedli 2 600 vysÏetrÏenõ srdce a 600 vysÏetrÏenõ ceÂv a mozku, pak novy echokardiograf jim umozÏnõ azÏ 3 500 vysÏetrÏenõ srdce a 1 000 vysÏetrÏenõ ceÂv a mozku. PrÏõÂstroj ma hodnotu võÂce nezÏ 6,7 milionu korun.
Helena SÏõÂmovaÂ
Ostravska  klinicka  farmakologie na evropske  m kongresu v Istanbulu
Ve dnech 24.±29. 6. se v tureckeÂm Istanbulu uskutecÏnil 6. kongres Evropske spolecÏnosti klinicke farmakologie a terapie (EACPT). Vzhledem k napjate mezinaÂrodnõ situaci byla uÂcÏast na kongresu nizÏsÏõ nezÏ v prÏedchozõÂch letech v Odense (DaÂnsko, 2001), cÏi Florencii (ItaÂlie, 2000), prÏesto se organizaÂtoruÊm podarÏilo zajistit velmi kvalitnõ odborny program. V raÂmci kongresu probõÂhalo 21 paralelnõÂch sympoziõÂ, 4 plenaÂrnõ prÏednaÂsÏky, 3 workshopy. SoucÏaÂstõ bylo take 5 postgraduaÂlnõÂch kurzuÊ, ktere probõÂhaly prÏed a po oficiaÂlnõ cÏaÂsti kongresu. BeÏhem trÏõ dnuÊ bylo prezentovaÂno cca 350 posteruÊ. NasÏe pracovisÏteÏ se na organizaci kongresu aktivneÏ podõÂlelo. Doc. Grundmann byl cÏlenem organizacÏnõÂho vyÂboru a spolu s prof. Folke SjoÈqvistem, prÏedsedou SveÏtove asociace klinicke farmakologie, usporÏaÂdal kurz v terapeutickeÂm monitorovaÂnõ leÂkuÊ (TDM). V raÂmci tohoto kurzu prÏednaÂsÏel na teÂma
¹The practice of TDM ± the dialoque between the clinical pharmacological laboratory and the prescriberª. Dr. KorÏõÂstkova v prÏednaÂsÏce ¹TDM data as a source of drug utilisation researchª, v raÂmci teÂhozÏ kurzu, hovorÏila o dalsÏõÂch mozÏnostech vyuzÏitõ dat zõÂskanyÂch z TDM pro hodnocenõ spotrÏeb leÂkuÊ. Na konferenci jsme rovneÏzÏ formou posteruÊ prezentovali vyÂsledky vlastnõÂho vyÂzkumu. Jednalo se o praÂce: Grundmann M., KacõÂrÏova I., KorÏõÂstkova B., Brozmanova H. ¹The improvement of digoxine therapy after implementation of pharmacokinetic interpretationª a praÂce KorÏõÂstkova B., Grundmann M., Bergman U., SjoÈqvist F. ¹The comparison of the treatment of epilepsy in the Czech Republic and in Swedenª. PharmDr. Blanka KorÏõÂstkovaÂ, Ph.D. zaÂstupce prÏednosty pro VVCÏ UÂstav klinicke farmakologie c
k
B. MaÂria DobesÏovaÂ, naÂmeÏstkyneÏ rÏeditele pro osÏetrÏovatelskou peÂcÏi
VyÂbor odborove organizace OdboroveÂho svazu zdravotnictvõ a sociaÂlnõ peÂcÏe CÏR Fakultnõ nemocnice s poliklinikou Ostrava (daÂle jen VOO) na zaÂkladeÏ podepsane Kolektivnõ smlouvy na roky 2002 a 2003 cÏaÂst ¹2.3 ZaÂvazky odborovyÂch orgaÂnuʪ ± põÂsmeno f) sdeÏluje pocÏet cÏlenuÊ ZaÂkladnõ odborove organizace OdboroveÂho svazu zdravotnictvõ a sociaÂlnõ peÂcÏe Fakultnõ nemocnice s poliklinikou Ostrava k 1. cÏervenci 2003: ± pocÏet rÏaÂdnyÂch cÏlenuÊ 1193 ± pocÏet prÏidruzÏenyÂch cÏlenuÊ 4 ± pocÏet cÏlenuÊ na materÏske dovolene 48 (materÏske dovolene a cÏlenoveÂ, kterÏõ pobõÂrajõ rodicÏovsky prÏõÂspeÏvek) Celkem cÏlenuÊ
pocÏet cÏlenuÊ Klubu duÊchodcuÊ
1245
309
Ing. JirÏõ Lorenc, prÏedseda VOO FNsP Ostrava Informace o pocÏtu cÏlenuÊ odborove organizace MLOK±SCÏL FNsP Ostrava k 1. cÏervenci 2003: ● cÏlenove ± zameÏstnanci FNsP 44 ● ostatnõ cÏlenove 1 Celkem
45 cÏlenuÊ MUDr. Iveta JourovaÂ, mõÂstoprÏedsedkyneÏ MLOK-SCÏL FNsP Ostrava
c
c
Foto: Marie PsotkovaÂ
Dne 10. 7. 2003 zjistili zameÏstnanci oddeÏlenõ bezpecÏnosti a ostrahy pokus o zcizenõ veÏtsÏõÂho mnozÏstvõ leÂkuÊ. Tohoto zaÂvazÏneÂho prÏestupku se dopustila zdravotnõ sestra KardiochirurgickeÂho centra nasÏõ fakultnõ nemocnice. Vedenõ FNsP tento cÏin kvalifikovalo jako velmi zaÂvazÏne porusÏenõ pracovnõ kaÂzneÏ. Ke stejneÂmu hodnocenõ se prÏipojil i VyÂbor odborove organizace OdboroveÂho svazu zdravotnictvõ a sociaÂlnõ peÂcÏe nasÏõ nemocnice. PrÏestozÏe ZaÂkonõÂk praÂce umozÏnÏuje zameÏstnavateli v tomto prÏõÂpadeÏ prÏikrocÏit k okamzÏiteÂmu zrusÏenõ pracovnõÂho pomeÏru, bylo prÏihleÂdnuto ke stanovisku primaÂrÏe a vrchnõ sestry KardiochirurgickeÂho centra, kterÏõ doporucÏili meÂneÏ radikaÂlnõ rÏesÏenõÂ. S tõÂmto naÂvrhem se ztotozÏnil i vyÂbor VOO. RÏeditel FNsP ing. Karel PustelnõÂk zvaÂzÏil vsÏechna stanoviska a rozhodl, zÏe dotycÏne zameÏstnankyni bude odnÏat osobnõ prÏõÂplatek po dobu jednoho roku s duÊraznyÂm upozorneÏnõÂm, zÏe prÏi dalsÏõÂm porusÏenõ pracovnõ kaÂzneÏ s nõ bude okamzÏiteÏ zrusÏen pracovnõ pomeÏr. Vedenõ Fakultnõ nemocnice s poliklinikou Ostrava usiluje o vytvaÂrÏenõ co nejlepsÏõÂch podmõÂnek pro sve zameÏstnance a uznaÂva jejich vysoke pracovnõ nasazenõÂ, ktere prÏispõÂva k dobre poveÏsti nemocnice. Proto kazÏde moraÂlnõ selhaÂnõ jednotlivce bude chaÂpat jako porusÏenõ PracovnõÂho rÏaÂdu a jako prestizÏnõ zdravotnicke zarÏõÂzenõ MoravskoslezskeÂho kraje nebude v rÏadaÂch svyÂch zameÏstnancuÊ trpeÏt jedince, kterÏõ uÂsilõ celeÂho tyÂmu svyÂm jednaÂnõÂm posÏkozujõÂ.
k
k
uvedl pro NemocnicÏnõÂ listy prÏednosta InternõÂ kliniky MUDr. ArnosÏt MartõÂnek, CSc. ¹PrÏed-
Postih za zcizenõ le  ku Ê
c
k
NEMOCNICÏNIÂ LISTY ± 3
StaÂzÏistky z TasÏkentu se zajõÂmajõÂ o tomografickou kameru a prÏõÂpravu radiofarmak
VZPOMIÂNAÂME
cÏov, ktera byla v te dobeÏ zacÏleneÏnyÂm zarÏõÂzenõÂm KrajskeÂho uÂstavu naÂrodnõÂho zdravõÂ, nynõ FNsP Ostrava, jako sekundaÂrnõ leÂkarÏ. Prakticky od pocÏaÂtku sveÂho puÊsobenõ v LDN zastaÂval funkci zaÂstupce primaÂrÏe, kde uplatnil sve odborne znalosti a organizacÏnõ schopnosti. Byl obeÏtavyÂm leÂkarÏem, ktery miloval sve povolaÂnõÂ, jezÏ pro neÏj bylo opravdu spõÂsÏe poslaÂnõÂm. SveÏdcÏõ o tom i reakce pacientuÊ, kterÏõ se o odchodu pana doktora dozveÏdeÏli. Bylo dojemne je pozorovat, s jakou uÂctou a projevy bolesti prÏichaÂzeli ke smutecÏnõÂmu oznaÂmenõ a poklaÂdali tam kveÏtinove dary. I v teÏchto nefalsÏovanyÂch projevech lidske uÂcÏasti a sounaÂlezÏitosti jsme spatrÏovali hlavnõ odkaz pana doktora: ¹VeÏnovat vsÏechny sve sõÂly potrÏebneÂmu cÏloveÏku, projevit zaÂjem a uÂcÏast s jeho bolestõ a snazÏit se pomoci i za cenu vlastnõ obeÏti.ª ProzÏili jsme spolu mnoho spolecÏneÂho se vsÏemi uÂspeÏchy i nezdary, ktere povolaÂnõ zdravotnõÂka prÏinaÂsÏõÂ, podõÂleli jsme se o vsÏechny lidske radosti i smutky. Odchodem pana MUDr. Stanislava Exnera ztratila LDN KlokocÏov jednoho z nejlepsÏõÂch pracovnõÂkuÊ a soucÏasneÏ i cÏloveÏka vysokyÂch lidskyÂch a moraÂlnõÂch hodnot. Takto budeme na kolegu MUDr. Stanislava Exnera vzpomõÂnat. MUDr. Rudolf Mazura,
Stanislav Exner,
zaÂstupce primaÂrÏe LDN KlokocÏov
27. 5. 1946 ✝ 15. 8. 2003
k c
Nemoc a smrt se nevyhyÂbajõ ani lidem, kterÏõ si za svou zÏivotnõ profesi vybrali praÂci ve zdravotnictvõÂ. Tato kruta skutecÏnost se nynõ dotyÂka vsÏech zameÏstnancuÊ LeÂcÏebny dlouhodobeÏ nemocnyÂch v KlokocÏoveÏ, kdyzÏ je naÂhle po kraÂtke nemoci opustil ve veÏku 57 let zaÂstupce primaÂrÏe pan MUDr. Stanislav Exner. Po ukoncÏenõ studia na leÂkarÏske fakulteÏ Univerzity PalackeÂho v Olomouci nastoupil v roce 1973 do OUÂNZ Opava, kde pracoval na ruÊznyÂch oddeÏlenõÂch, prÏevaÂzÏneÏ v nemocnici ve VõÂtkoveÏ. Zda se to byÂt zcela nedaÂvno, kdyzÏ v cÏervenci roku 1977 po uÂspeÏsÏneÂm absolvovaÂnõ specializacÏnõÂho studia (atestace I. stupneÏ) nastoupil pan MUDr. Stanislav Exner do LeÂcÏebny pro dlouhodobeÏ nemocne Kloko-
primaÂrÏ LDN KlokocÏov
PaÂkistaÂnsÏtõ neurochirurgove zõÂskaÂvali poznatky o vertebroplastice Na Neurochirurgicke klinice nasÏõ nemocnice je od cÏervna lonÏskeÂho roku provaÂdeÏna vertebroplastika jako alternativnõ leÂcÏba zlomenin paÂterÏe. Za tuto dobu bylo touto metodou s velmi dobryÂmi vyÂsledky osÏetrÏeno
Foto: Jana GojovaÂ
võÂce nezÏ 30 pacientuÊ, cÏõÂmzÏ se rÏadõÂme k pracovisÏtõÂm s nejvysÏsÏõÂm pocÏtem takto osÏetrÏenyÂch fraktur paÂterÏe. Princip teÂto chirurgicke metody spocÏõÂva v aplikaci kostnõÂho cementu do postizÏeneÂho obratloveÂho teÏla pouze z bodoveÂho rÏezu na kuÊzÏi. Operace minimaÂlneÏ zateÏ-
zÏuje pacienta, nebot' je provaÂdeÏna pouze v lokaÂlnõ anestezii a pacient s takto osÏetrÏenou frakturou muÊzÏe jizÏ po peÏti hodinaÂch po operaci chodit a na druhy den odchaÂzõ domuÊ, a to s pocitem velke uÂlevy od bolesti a bez nutnosti pouzÏõÂvat ke zpevneÏnõ obratloveÂho teÏla korzet. PraÂveÏ vyÂsÏe uvedene skutecÏnosti prÏivedly na neurochirurgicky saÂl FNsP v srpnu letosÏnõÂho roku i dva leÂkarÏe z PaÂkistaÂnu ± Shanzada Javeda a Naem Ahmeda z univerzitnõ nemocnice v Lahore, ktera patrÏõ k jedneÏm z nejveÏtsÏõÂch v zemi ± spaÂdova oblast ma 7 milionuÊ obyvatel. OddeÏlenõ ortopedicke a spinaÂlnõ chirurgie, na ktereÂm pracujõÂ, provaÂdõ pruÊmeÏrneÏ 60 operacõ tyÂdneÏ, z toho 3±4 operace paÂterÏe denneÏ. JelikozÏ chteÏjõ jako prvnõ v PaÂkistaÂnu zaveÂst vertebroplastiku jako novou metodu leÂcÏby, prÏijeli zõÂskat zkusÏenosti do Evropy, kterou navsÏtõÂvili poprveÂ. PrÏi rozhovoru pro NemocnicÏnõ listy nejen velmi vysoce hodnotili pruÊbeÏh operace, c
k
Na snõÂmku Jany Gojove zleva Tatjana BeÏlorukova, Tatjana RukavisÏnikova a prÏednosta kliniky MUDr. Otakar Kraft. ObeÏ majõ deÏti, laborantka cÏtrnaÂctiletou dceru, fyzicÏka osmnaÂctiletou dceru a devatenaÂctileteÂho syna. S rodinou jsou ted'v kontaktu prostrÏednictvõÂm internetu. ¹NasÏe klinika se specializuje na chirurgii,ª rÏõÂka Tatjana BeÏlorukova. ¹V laboratorÏi spolu
s naÂmi spolupracujõ dva leÂkarÏi, cÏtyrÏi technici a primaÂrÏ. Pokud jde o technicke vybavenõ ± k dispozici maÂme jednu planaÂrnõ a take jednu tomografickou kameru firmy Siemens.ª ¹ObeÏ pracovnice se prÏijely sÏkolit praÂveÏ na praÂci s tomografickou kamerou,ª prÏednosta Kliniky nukleaÂrnõ medicõÂny MUDr. Otakar Kraft. ¹ZõÂskaly jsme spoustu informacõ nejen o kamerÏe, ale radiofarmaceut RNDr. Jaroslav Murcek a laboranti naÂs seznaÂmili take s prÏõÂpravou radiofarmak pro jednotliva vysÏetrÏenõÂ,ª ¹DoveÏdeÏly jsme se toho hodneÏ o diagnostickyÂch metodaÂch i o samotne leÂcÏbeÏ pacientuÊ, naprÏõÂklad s chorobami sÏtõÂtne zÏlaÂzy. Po naÂvratu do TasÏkentu budu schopna tato radiofarmaka prÏipravovat uzÏ sama, a take vyhodnocovat studie pacientuÊ na kameraÂch. Se zõÂskanyÂmi zkusÏenostmi se rozdeÏlõÂme se svyÂmi kolegy, takzÏe praÂce v nasÏõ laboratorÏi se zlepsÏõ a zkvalitnõÂ.ª ¹I nadaÂle budu spolupracovat s vasÏõÂm fyzikem RNDr. VojteÏchem Ullmannem,ª ¹ktery meÏ zasveÏtil zejmeÂna do matematickyÂch zpracovaÂnõ scintigrafickyÂch studiõ pacientuÊ. NeÏktere probleÂmy s nõÂm ted' budu moci konzultovat po internetu.ª ¹Pan primaÂrÏ Kraft pro naÂs prÏipravil velmi zajõÂmavou naÂplnÏ staÂzÏe,ª ¹Do Ostravy jsme prÏijely v cÏervenci, takzÏe tady budeme jesÏteÏ do konce zaÂrÏõÂ. VsÏichni pracovnõÂci ± laborantky, sestry a leÂkarÏi ± naÂm velmi aktivneÏ pomaÂhajõÂ. HodneÏ sveÂho cÏasu naÂm veÏnujõ i po praÂci. Seznamujõ naÂs s okolõÂm, dostaly jsme i pozvaÂnõ domuÊ na obeÏd. V prÏõÂsÏtõÂch dnech se zajedeme podõÂvat take na jizÏnõ Moravu, do BõÂlyÂch Karpat a do Prahy. Opravdu se tady cõÂtõÂme jako doma. Ostrava se naÂm moc lõÂbõÂ, prostrÏedõ i lideÂ. Jsme velmi raÂdy a vdeÏcÏne MezinaÂrodnõ agenturÏe pro atomovou anergii za to, zÏe naÂm umozÏnila pobyt na vasÏõ Klinice nukleaÂrnõ medicõÂny,ª
vysveÏtluje
konstatuje Tatjana RukavisÏnikova.
jana BeÏlorukova,
tvrdõÂ Tat-
shodujõÂ se obeÏ Tat-
jany.
staÂzÏistky z TasÏkentu.
uzavõÂrajõÂ
Helena SÏõÂmovaÂ
prÏedevsÏõÂm vysokou profesionalitu operateÂra MUDr. Michaela MruÊzka a celeÂho operacÏnõÂho personaÂlu a jeho ¹pedagogicke schopnostiª, ale i prÏaÂtelskou atmosfeÂru, ktera na saÂle v pruÊbeÏhu operace vlaÂdla. Zaznamenali jsme s poteÏsÏenõÂm, zÏe nasÏe nemocnice znovu prokaÂzala, zÏe patrÏõ v mnoha oblastech ke sÏpicÏkovyÂm pracovisÏtõÂm, na ktera jezdõ odbornõÂci z ciziny zõÂskaÂvat zkusÏenosti.
PhDr. Blanka SvobodnõÂkovaÂ, vedoucõÂ odboru pro styk s verÏejnostõÂ
c
NezaÂvislost vyhlaÂsil v roce 1991. Diplomaticke styky CÏeske republiky byly navaÂzaÂny na uÂrovni velvyslancuÊ v roce 1993, o rok pozdeÏji zahaÏÂjilo v TasÏkentu svou cÏinnost velvyslanectvõ Ceske republiky. ObeÏ soucÏasne staÂzÏistky ± laborantka Tatjana RukavisÏnikova a fyzicÏka Tatjana BeÏlorukova ± pracujõ v radioizotopove  laboratorÏi jedne z tasÏkentskyÂch klinik. V CÏeske republice jsou poprveÂ. Tak daleko za hranicemi jesÏteÏ nikdy nebyly, jen naprÏõÂklad v Rusku nebo Estonsku.
k
MezinaÂrodnõ agentura pro atomovou energii se sõÂdlem ve VõÂdni vyslala do nasÏõ fakultnõ nemocnice na trÏõÂmeÏsõÂcÏnõ staÂzÏ dalsÏõ pracovnõÂky z UzbekistaÂnu. V minulosti staÂzÏ uzÏ absolvoval endokrinolog a radiolog z tasÏkentskeÂho Institutu endokrinologie NasirchodzÏajev JachjohodzÏa. Klinika nukleaÂrnõ medicõÂny se tak staÂva vyÂukovou zaÂkladnou pro zdravotnicke pracovnõÂky ze StrÏednõ Asie. UzbekistaÂn, ktery ma v soucÏasne dobeÏ 22 milionuÊ obyvatel, prosÏel za uplynulyÂch deset let bourÏlivyÂm vyÂvojem.
c
k
4 ± NEMOCNICÏNIÂ LISTY
SLOVO RÏ EDITELE
ostoucõ lidska agresivita je soucÏaÂstõ nasÏeho kazÏdodennõÂho zÏivota. Platõ to i o zdravotnictvõ ve vztahu zdravotnõÂk±pacient. ZkusÏenosti nasÏich leÂkarÏuÊ a sester z ambulancõ i luÊzÏkovyÂch oddeÏlenõ a klinik to potvrzujõÂ. ZatõÂm v nasÏõ fakultnõ nemocnici nedosÏlo k tomu nejhorsÏõÂmu ± k zabitõ zdravotnõÂka. K verbaÂlnõÂmu i fyzickeÂmu napadenõ ovsÏem ano. V jinyÂch zdravotnickyÂch zarÏõÂzenõÂch vsÏak majõ uzÏ sve mrtve nebo teÏzÏce zraneÏneÂ. V cÏem spocÏõÂva ono poveÏstne ¹jaÂdro pudlaª? Co je podstatou neporozumeÏnõ a konfliktuÊ v jinak spolecÏensky vysoce ceneÏne leÂkarÏske profesi? OdpoveÏd' jsme se pokusili naleÂzt v rozhovoru s vrchnõ sestrou oddeÏ-
ProcÏ se takto zdravotnõÂci chovajõÂ? ProcÏ odbyÂvajõ cÏloveÏka, ktery k nim vzhlõÂzÏõ s nadeÏjõÂ, zÏe mu pomohou s jeho zdravotnõÂm probleÂmem?
vatelnõÂ, chovaÂme se staÂdneÏ. JakaÂkoli informace, ktera trÏeba v nasÏõ nemocnici zaznõÂ, je braÂna vaÂzÏneÏ, anizÏ by se kdokoli obteÏzÏoval s oveÏrÏenõÂm jejõ pravosti. Tak roste napeÏtõÂ, tenze, naÂsledneÏ agresivita. Ryzõ chovaÂnõÂ, pravdivost, slusÏnost, uÂrovenÏ spolecÏenskeÂho chovaÂnõÂ, korektnõ vztahy, cÏestne jednaÂnõ ± to jsou cesty k odstraneÏnõ napeÏtõ a naÂsledneÏ i agresivity. A praÂveÏ tyto aspekty lidskyÂch hodnot dnes postraÂdaÂme nejvõÂce. SchaÂzejõ naÂm osobnosti, z nichzÏ by bylo mozÏne si vzõÂt prÏõÂklad, nejsou prÏirozene autority, schaÂzõ kamaraÂdstvõÂ, spõÂsÏe panuje neduÊveÏra, strach jednoho z druheÂho...ª
¹Oslabeny a chorobou ohrozÏeny pacient chaÂpe slova ± i trÏeba pohledy zdravotnõÂkuÊ zcela jinak, citliveÏji a mnohdy s nepochopenõÂm, nezÏ by je vnõÂmal zdravy cÏloveÏk. V meÂdiõÂch se dnes setkaÂvaÂme s informacemi o velkyÂch chybaÂch leÂkarÏuÊ, ktere pacienta posÏkodily cÏi prÏõÂmo ohrozily na zÏivoteÏ. NechaÂzõ ze soucÏasnyÂch potrÏeb spolecÏnosti, je uÂzce vaÂzaÂna na vyÂvoj zdravotnictvõ v evropskyÂch staÂtech, kde nove programy v osÏetrÏovatelstvõ spojene s vyÂchovou vysokosÏkolsky vzdeÏlanyÂch vsÏeobecnyÂch sester, porodnõÂch asistentek, v oblasti ochrany verÏejneÂho zdravõÂ, v managementu ve zdravotnictvõÂ, ve speciaÂlnõÂch programech zobrazovacõÂch technik vytvaÂrÏõ nove pozÏadovane kvalifikace...)
Na sva slova o vyÂvoji fakulty navazuje deÏkan HoraÂcÏek pozdeÏji, kdy se setkaÂvaÂme prÏi kraÂtkeÂm rozhovoru. RÏõÂkaÂ: ¹MaÂme radost, zÏe 20. cÏervna akreditacÏnõ komise vlaÂdy CÏeske republiky schvaÂlila nasÏõ fakulteÏ novy studijnõ obor Radiologicky asistent. Jeho vznik podmõÂnil prudky rozvoj tomografie, radiodiagnostiky, radioterapie a nukleaÂrnõ medicõÂny. Studium, ktere zapocÏne v rÏõÂjnu letosÏnõÂho roku, je koncipovaÂno jako trÏõÂlety bakalaÂrÏsky obor v prezencÏnõ formeÏ s mozÏnostõ pokracÏovat v magisterskeÂm studiu.ª V noveÂm akademickeÂm roku zacÏne na fakulteÏ studovat 240 novyÂch studentuÊ. ¹Je poteÏsÏitelneÂ, zÏe zaÂjem o zdravotneÏ sociaÂlnõ fakultu roste,ª dodaÂva deÏkan HoraÂcÏek. ¹Letos naÂm prÏisÏlo 1245 prÏihlaÂsÏek, k prÏijõÂmacõÂm zkousÏkaÂm se dostavilo 1031 zaÂjemcuÊ, z nichzÏ 339 uspeÏlo. VsÏechny vsÏak, bohuzÏel, prÏijmout
(Ze slavnostnõÂho projevu deÏkana ZSF OU doc. MUDr. Jaroslava HoraÂcÏka, CSc.: ¹Je velmi poteÏsÏitelneÂ, zÏe dnesÏnõ promoci je mozÏno spojit s desaÂtyÂm vyÂrocÏõÂm zalozÏenõ nasÏõ fakulty, kterou od te doby opustilo 740 absolventuÊ... Cesta vyÂvoje fakulty vyk
¹V osÏetrÏovatelstvõ se dnes zamyÂsÏlõÂme nad tõÂm, zda nenõ chyba, zÏe jsme se vzdaÂlili od duchovnosti a smysl nasÏeho povolaÂnõ hledaÂme spõÂsÏe v technicko-materiaÂlnõÂch vymozÏenostech. Nenõ tento naÂsÏ soucÏasny postoj, i prÏes nepochybny technicky pokrok ve zdravotnictvõÂ, spõÂsÏe pokleskem? VzÏdyt' tisõÂce lidõÂ, kterÏõ do nemocnice se zdravotnõÂm probleÂmem prÏichaÂzejõÂ, byly nemocõ vytrzÏeny ze shonu zÏivota. OcÏekaÂvajõ vyleÂcÏenõ a ze strany zdravotnõÂkuÊ uÂcÏast a pochopenõ i psychickou podporu. A kdyzÏ se naÂm nemocneÂho podarÏõ vraÂtit do zÏivota, vracõÂme ho tam skutecÏneÏ vyleÂcÏeneÂho? Pod pojmem vyleÂcÏeny pacient si prÏedstavoval velky leÂkarÏ Paracelsus von Hohenheim asi toto: VyleÂcÏenõ ma byÂt uvedenõÂm nemocneÂho do bozÏõÂho porÏaÂdku prÏõÂrody, naÂvrat do jejõÂch zaÂkonuÊ.VyleÂcÏenõ znamenaÂ, zÏe se nemocny naucÏõ s radostõ prÏitakaÂvat zÏivotu a leÂkarÏ mu na teÂto cesteÏ bude pomaÂhat. Pokud pomeÏrÏuji tuto filozofii se skutecÏnostõÂ, pak vidõÂm, zÏe jsme jõ na hony vzdaÂleni.ª Opust'me na chvõÂli sveÏt nemocnyÂch a vrat'me se k beÏzÏne spolecÏnosti, jejõÂzÏ soucÏaÂstõ jste take i vy. ProcÏ jsou i zcela zdravõ lide dnes tak agresivnõÂ?
¹ZjednodusÏeneÏ rÏecÏeno: ProtozÏe agresivitu umozÏnÏujõ staÂvajõÂcõ zaÂkony. ProtozÏe moraÂlnõ hodnoty v nasÏõ spolecÏnosti poklesly pod bod mrazu. Jsme lehce manipuloFoto: Jana Gojova nemuÊzÏeme.ª Jacõ jsou vuÊbec dnesÏnõ studenti? DeÏkan HoraÂcÏek je vidõ takto: ¹Mladõ lide dnes majõ nesrovnatelneÏ veÏtsÏõ prÏõÂstup k informacõÂm, nezÏ tomu bylo naprÏõÂklad prÏed padesaÂti lety. Proto take majõ veÏtsÏõ naÂroky na kvalitu vyÂukovyÂch procesuÊ, a tõÂm take na erudici prÏednaÂsÏejõÂcõÂch. ProtozÏe mohou cestovat do zahranicÏõ a zõÂskaÂvat zkusÏenosti tam, majõ mozÏnost srovnaÂnõÂ. Proto mohou celou rÏadu probleÂmuÊ doma, v EvropeÏ nebo v zaÂmorÏõ posuzovat daleko objektivneÏji na zaÂkladeÏ vlastnõÂch zkusÏenostõÂ. I z toho duÊvodu jsem prÏesveÏdcÏen o tom, zÏe pokud v CÏeske republice vytvorÏõÂme nove generaci mozÏnost seberealizace, nemusõÂme se obaÂvat masovyÂch odchoduÊ vzdeÏlanyÂch lidõ do zahranicÏõÂ.ª O ZdravotneÏ sociaÂlnõ fakultu Ostravske univerzity se zajõÂmajõ nejen studenti, ale take jejich rodicÏe a dalsÏõ prÏõÂbuznõ i znaÂmõ ± o tom sveÏdcÏila i uÂcÏast na promoci. DuÊvod?
MaÂte za sebou leÂta praxe ve zdravotnictvõÂ. Co teÂto profesi dneska podle vaÂs schaÂzõÂ?
¹ZdravotnõÂk musõ do sveÂho povolaÂnõ ucÏinit zaÂkladnõ a velmi vyÂznamny vklad: LAÂSKU! O tom se na sÏkolaÂch neucÏõÂ. LaÂsku spojujeme s tolerancõÂ. CÏõÂm vzdeÏlaneÏjsÏõ cÏloveÏk, tõÂm by meÏl byÂt tolerantneÏjsÏõÂ. NeÏkterÏõ vzdeÏlanõ lide vsÏak pouzÏõÂvajõ slovnõÂk hodny nevyvedeneÂho kocÏõÂho. Dnes je skutecÏneÏ vsÏe dovoleno. CÏõÂm je cÏloveÏk agresivneÏjsÏõ a hrubsÏõÂ, tõÂm je uÂspeÏsÏneÏjsÏõÂ, protozÏe slusÏny cÏloveÏk mu ustoupõÂ. Je to v porÏaÂdku? SamozrÏejmeÏ, zÏe nenõÂ! Pak se nedivme rostoucõ agresiviteÏ. Opakuji, zÏe jsme se odklonili od duchovnõÂch hodnot. SlusÏnõ hledajõ klid v uÂstranõÂ, ale i tam je dostihne agresivita hrubcuÊ, nevzdeÏlancuÊ, kterÏõ samozrÏejmeÏ hledajõ objekt, na neÏmzÏ by si zchladili zÏaÂhu. UÂstup znamena poraÂzÏku, uÂstup znamena obeÏti, uÂstup znamena ztraÂtu sebeuÂcty, ale nenõ rÏesÏenõÂm. Je projevem opatrnosti nerÏkuli zbabeÏlosti, nedostatku vuÊle a zaprÏenõÂm vlastnõÂch schopnostõ se zlu vzeprÏõÂt.Ale abych jen nefilozofovala, uvedu prÏõÂklad nedostatku laskavosti v nasÏõ profesi z praxe. Stare panõ se rozvaÂzÏe tkanicÏka boty. Jedna sestra se sklonõ a zavaÂzÏe ji. Druha se jõ posmõÂva a rÏõÂkaÂ, zÏe meÏla zavolat osÏetrÏovatelku, protozÏe to nenõ praÂce sestry. Ta prvnõ je skutecÏnou sestrou, ktere neschaÂzõ laÂska k lidem, laÂska k osÏetrÏovatelske praÂci. ZÏivotnõ hodnoty druhe sestry jsou poplatne nasÏõ poklesle moraÂlce.ª Za rozhovor podeÏkoval SÏteÏpaÂn Neuwirth
Doc. HoraÂcÏek ho spatrÏuje i v tom, zÏe fakulta se prezentuje verÏejnosti jako perspektivnõ sÏkola s rÏadou zajõÂmavyÂch oboruÊ, jejichzÏ absolventi nemajõ probleÂmy s uplatneÏnõÂm v praktickeÂm zÏivoteÏ. DodaÂvaÂ: ¹ZaÂjem o obsah studia na nasÏõ fakulteÏ projevuje i zahranicÏõÂ. PrÏõÂlezÏitost k prÏedstavenõ nasÏõ fakulty odborneÂmu foÂru budeme mõÂt 24. rÏõÂjna letosÏnõÂho roku, kdy v PolskeÂm domeÏ probeÏhne konference k desaÂteÂmu vyÂrocÏõ trvaÂnõ ZSF OU. ZhodnotõÂme jak desetilety vyÂvoj fakulty, tak prÏedstavõÂme dalsÏõ trendy nasÏeho vyÂvoje. Jsem prÏesveÏdcÏen o tom, zÏe patrÏõÂme a budeme i nadaÂle patrÏit k perspektivnõÂm fakultaÂm Ostravske univerzity.ª SÏteÏpaÂn Neuwirth c
k
CelosveÏtove setkaÂnõ rekonstrukcÏnõÂch chirurguÊ a mikrochirurguÊ
Ve dnech 8. azÏ 15. cÏervna 2003 jsem se blematice transplantace rukou (ve sveÏteÏ aktivneÏ zuÂcÏastnil II. CelosveÏtoveÂho konbylo doposud transplantovaÂno 15 rukou gresu rekonstrukcÏnõ chirurgie a mikrochirur± z pohledu imunologie je transplantace gie v neÏmeckeÂm Heidelbergu. TyÂdennõ sesrovnaÂvaÂna s transplantacemi ledvin). tkaÂnõ rekonstrukcÏnõÂch chirurguÊ a mikrochiI prÏes SARS (a tõÂm neuÂcÏasti cca 100 leÂrurguÊ s monotematickyÂm vyÂbeÏrem referaÂtuÊ karÏuÊ z CÏõÂny, Japonska, Singapuru a Tchaja prÏednaÂsÏek se porÏaÂda co dva roky. wanu ± mikrochirurgicky velmi vyspeÏle Prvnõ dva dny prÏed vlastnõÂm kongresem zemeÏ) bylo mozÏno slysÏet 373 prÏednaÂsÏky rozbyla na programu ¹live surgeryª ± prÏõÂmy deÏlene do trÏõ simultaÂnnõÂch prÏednaÂsÏkovyÂch prÏenos z operacÏnõÂho saÂlu do posluchaÂrny, saÂluÊ a rÏazene veÏtsÏinou monotematicky, kde byla vedena prof. G. Germanem inte- a prohleÂdnout si 76 posteruÊ vcÏetneÏ nasÏeho. raktivnõ diskuze s komentaÂrÏi operujõÂcõÂch. SiKongres byl doprovaÂzen take rÏadou nemultaÂnneÏ byly kazÏdy den prÏedvaÂdeÏny dveÏ formaÂlnõÂch setkaÂnõ prÏednõÂch sveÏtovyÂch mioperace. Operaci bylo mozÏno velmi detailneÏ krochirurguÊ, jsou jimi naprÏõÂklad profesorÏi sledovat pomocõ trÏõ kamer. Jedna z nich byla Koshima, Meyer, Morrison, Zucker, Terzis, umõÂsteÏna na ¹cÏelovceª operateÂra, cozÏ naÂm Steinau a German, cÏi leÂkarÏi Allen, Bishop umozÏnÏovalo stejny pohled do operacÏnõÂho a Vilkki. VeÏtsÏinou se jedna o velmi uÂzce pole jako operateÂrovi samotneÂmu. TeÂmata specializovane leÂkarÏe (naprÏ. dr. Allen ± prooperacõ byla zcÏaÂsti shodna s hlavnõÂmi teÂmaty vedl v pruÊbeÏhu osmi let 1300 rekonstrukcõ kongresu. prsu volnyÂm lalokem), po kteryÂch je velmi PrÏedmeÏtem teÂto operativy byly: cÏasto nazyÂvaÂn typ operace (naprÏ. profesor 1. Resekce tumoru distaÂlnõÂho prÏedloktõ Morrison provedl v roce 1980 prvnõ rekona jeho naÂhrada volnou vaskularizovanou strukci palce prÏenosem cÏaÂsti palce z nohy na fibulou (alternativou je amputace ruky). ruku; ve FNsP Ostrava byla tato rekon2. Rekonstrukce prsu volnyÂm lalokem strukce provedena poprve v uÂnoru roku z podbrÏisÏku (TRAM, DIEP, SIEA) po 2001). ablaci prsu pro karcinom. HlavnõÂm pozÏadavkem a cõÂlem vsÏech re3. Rekonstrukce flekcÏnõ kontraktury prÏednõ konstrukcõ je obnovenõ funkce postizÏene cÏaÂsti krku volnyÂm lalokem ze stehna po koncÏetiny. Take okamzÏita rekonstrukce prÏi popaÂlenineÏ. odstraneÏnõ tumoru umozÏnÏuje lepsÏõ kvalitu 4. Rekonstrukce svaloviny prÏedloktõ vol- zÏivota ± ta je pro pacienta nejpodstatneÏjsÏõÂ, nyÂm motorickyÂm lalokem m. gracilis a to nejen z medicinaÂlnõÂho, ale i psycholok obnovenõ flexe prstuÊ. gickeÂho a sociaÂlnõÂho pohledu. Cely kongres byl veÏnovaÂn neÏkolika teÂmaZrekonstruovat se da prakticky ¹jakaÂkotuÊm: 1. Rekonstrukce prsu po ablaci ± diskutovaÂn byl cÏas rekonstrukce od ablace s tõÂm, zÏe veÏtsÏina uÂcÏastnõÂkuÊ preferovala okamzÏitou rekonstrukci jizÏ prÏi ablaci prsu (celkoveÏ je celosveÏtoveÏ cca 50 % rekonstrukcõ provaÂdeÏno soucÏasneÏ s ablacõÂ, bez ohledu na stupenÏ naÂdoroveÂho postizÏenõÂ, s naÂslednou plnou radio a chemoterapiõÂ). 2. Rekonstrukce uÂchopu Na snõÂmku zleva uÂcÏastnõÂci kongresu dr. Moroni, profesor Kosruky po leÂzi brachiaÂl- hima a dr. KempnyÂ. nõÂho plexu, Vollkmanovy kontraktury a rekonstrukce mimiky livª cÏaÂst lidskeÂho teÏla. (Rekonstrukce cele po poraneÏnõ n. facialis (rekonstrukce jsou dolnõ cÏelisti volnou vaskularizovanou fibuprovaÂdeÏny volnyÂmi vaskularizovaneÏ-mo- lou na peroneaÂlnõÂch ceÂvaÂch anastomozovatorickyÂmi laloky m. gracilis, m. latissimus nyÂch s faciaÂlnõÂmi nebo hornõÂmi thyriodeaÂlnõÂmi tepnami, rekonstrukce prsu lalokem dorsi, ev. m. serratus anterior). 3. Rekonstrukce vesÏkeryÂch meÏkkyÂch z podbrÏisÏku, prÏenosy prstuÊ z nohy na ruku i tvrdyÂch tkaÂnõ po odstraneÏnõ tumoruÊ ke zlepsÏenõ uÂchopu koncÏetiny...) MeÏl jsem mozÏnost konzultovat s prÏõÂtomtvaÂrÏe a krku (preferovaÂna je rozsaÂhla ablacÏnõ terapie v rezÏii prÏedevsÏõÂm ORL nyÂmi specialisty rÏesÏenõ rekonstrukcõ u neÏktenebo stomatochirurguÊ se soucÏasnyÂm kry- ryÂch nasÏich pacientuÊ (rekonstrukci palce tõÂm defektuÊ tkaÂnõ plastickyÂm chirurgem u 16leteÂho hocha po nereplantovatelne amputaci palce, rekonstrukci uÂchopu u 3leteÂho prÏi kombinovaneÂm vyÂkonu). 4. Rekonstrukce dolnõÂch koncÏetin s chronic- dõÂteÏte s vrozenou vyÂvojovou vadou ± chybeÏkyÂm zaÂneÏtem meÏkkyÂch tkaÂnõ a kostõ jõÂcõÂmi prsty, nefunkcÏnost prÏedloktõ po leÂzi (koncepce je velmi podobna vyÂsÏe zminÏo- brachiaÂlnõÂho plexu u 23leteÂho motocyklivanyÂm ± revaskularizace dolnõ koncÏetiny sty). V budoucnosti chceme v nasÏõ nemocnici ceÂvnõÂm chirurgem se soucÏasnyÂm krytõÂm defektu volnyÂm lalokovyÂm prÏenosem principy rekonstrukcÏnõ chirurgie uplatnÏovat, ve spolupraÂci s traumatologiõÂ, chirurgiõÂ, provedenyÂm plastickyÂm chirurgem). 5. Budoucnosti rekonstrukcÏnõ mikrochirur- ORL a stomatochirurgiõÂ, ve veÏtsÏõ mõÂrÏe nezÏ gie (zde byly prÏednaÂsÏky veÏnovaÂny jak dosud. MUDr. TomaÂsÏ KempnyÂ, technickyÂm mozÏnostem chirurga, mikroCentrum plasticke chirurgie skopuÊ a sÏitõÂ, tak molekulaÂrnõ a geneticke a chirurgie ruky uÂcÏasti jinyÂch oboruÊ, a to prÏedevsÏõÂm v pro-
c
c
To vsÏak podstatu rostoucõÂ agresivity jak ve spolecÏnosti obecneÏ, tak i pacientuÊ plneÏ nevysveÏtluje?
uÂrÏednõ akt prÏedaÂnõ diplomu ± je to v prvnõ rÏadeÏ jeden z vyÂznamnyÂch zÏivotnõÂch prÏedeÏluÊ v lidskeÂm zÏivoteÏ, je to take chvõÂle loucÏenõÂ, kdy si mlade zÏeny a muzÏi uveÏdomõ cenu navaÂzanyÂch vztahuÊ se svyÂmi ucÏiteli, cenu znalostõÂ, ktere si ze studia odnaÂsÏejõÂ. To vsÏechno vsÏak prÏijde pozdeÏji, ted' se teÏsÏõ na okamzÏik prÏevzetõ diplomu a oslavu se svyÂmi prÏaÂteli a nejblizÏsÏõÂmi...
c
hovorÏõ se vsÏak o denneÏ se opakujõÂcõÂch chybaÂch, ktere jsou zdrojem daleko veÏtsÏõÂho posÏkozovaÂnõ nemocnyÂch. ZjednodusÏena a cÏasto automaticka slovnõ reakce zdravotnõÂka, naprÏ. ± to nechte na naÂs, to vaÂs nemusõ zajõÂmat, to nechte odbornõÂkuÊm, atd. ± muÊzÏe pacient chaÂpat jako neodborne vyjaÂdrÏenõÂ. Pak v neÏm roste napeÏtõÂ, uÂzkost, pocit, zÏe o neÏj nenõ zaÂjem. A z toho muÊzÏe pramenit jeho prÏõÂsÏtõ agresivita.ª
KdyzÏ se vytratõ z nasÏõ praÂce laÂska, zbude pouhy rÏemeslny vyÂkon...
lenõ centraÂlnõÂho prÏõÂjmu Bc. Mariõ Zbojkovou. ¹ZdravotnõÂci odjakzÏiva cÏelili slovnõÂm a fyzickyÂm uÂtokuÊm neÏkteryÂch pacientuÊ, kterÏõ ± a to platõ obecneÏ na celeÂm sveÏteÏ ± jsou netrpeÏlivõÂ, protozÏe musejõ cÏekat v prÏeplneÏnyÂch ambulancõÂch a snaÂsÏet zpuÊsob, jakyÂm s nimi zdravotnõÂci komunikujõÂ. UÂrovenÏ komunikace zdravotnõÂkuÊ ma velky vliv na spokojenost pacientuÊ. MaÂloktery pacient dokaÂzÏe posoudit kvalitu absolvovaneÂho leÂkarÏskeÂho zaÂkroku, ale skoro kazÏdy pacient dokaÂzÏe posoudit, jak se k neÏmu v nemocnici chovajõÂ. RÏada studiõ prokaÂzala, zÏe kazÏdy pacient se chce v pruÊmeÏru zeptat na trÏi otaÂzky. Z ordinace vsÏak odchaÂzejõ s tõÂm, zÏe zõÂskali odpoveÏd' sotva na polovinu jedne z nich. Jeden z Murphyho zaÂkonuÊ rÏõÂkaÂ, zÏe pacient ma byÂt trpeÏlivyÂ, ma mõÂt hodneÏ cÏasu, zbytecÏneÏ se neptat a mõÂt smysl pro cÏerny humor. Podle mõÂneÏnõ naÂs, zdravotnõÂkuÊ, muÊzÏeme potvrdit, zÏe trpeÏlivost je zÏaÂdoucõÂ. A take by pacient meÏl chaÂpat, zÏe prÏõÂroda je mocna a leÂkarÏ nenõ ani vsÏemohoucõÂ, ani vsÏeveÏdoucõÂ.ª
Deset let zdravotneÏ sociaÂlnõÂ fakulty
Do poslednõÂho mõÂsta zaplneÏny saÂl Domu kultury VõÂtkovic. Na mnoho dalsÏõÂch, kterÏõ se prÏisÏli 4. 7. podõÂvat na promoci sedmadevadesaÂti absolventuÊ ZdravotneÏ sociaÂlnõ fakulty Ostravske univerzity, mõÂsta k sezenõ nezbyla. UÂderem jedenaÂcte vsÏichni povstaÂvajõÂ, do saÂlu vstupujõ ti, kdo se na vzdeÏlaÂvaÂnõ studentuÊ a jejich prÏõÂpraveÏ pro prakticky zÏivot podõÂleli: vedoucõ kateder, prodeÏkani a deÏkan fakulty, prorektor. Po sedme v desetilete historii jedne z nejmladsÏõÂch fakult Ostravske univerzity doprovaÂzejõ slavnostnõ fanfaÂry pruÊvod hodnostaÂrÏuÊ, kterÏõ se prÏisÏli rozloucÏit se svyÂmi studenty, prÏijmout jejich slib a prÏedat diplomy. Promoce ± to nenõ jen
NEMOCNICÏNIÂ LISTY ± 5
R
potrÏeby budou sveÏrÏovaÂni do rukou erudovanyÂch leÂkarÏuÊ a stejneÏ tak odborneÏ i eticky vybaveneÂho osÏetrÏovatelskeÂho personaÂlu, pak by si meÏly byÂt veÏdomy toho, zÏe uvedeny rozsah i kvalitu sluzÏeb garantuje v plne sÏõÂrÏi prÏedevsÏõÂm ostravska fakultnõ nemocnice. BohuzÏel, u neÏkteryÂch zdravotnõÂch pojisÏt'oven zdejsÏõÂho regionu dochaÂzõ k tomu, zÏe nereflektujõ soucÏasny vyÂvoj v poskytovaÂnõ zdravotnõ peÂcÏe ve Fakultnõ nemocnici s poliklinikou Ostrava, a prÏestozÏe dochaÂzõ k cÏõÂm daÂl veÏtsÏõÂmu cÏerpaÂnõ financÏneÏ velmi naÂrocÏne peÂcÏe ze strany jejich klientuÊ, dotycÏne zdravotnõ pojisÏt'ovny teÂto situaci sve platby neprÏizpuÊsobujõÂ! Je to jeden z velice zaÂvazÏnyÂch duÊvoduÊ pro to, aby se klienti zdravotnõÂch pojisÏt'oven v jejich nabõÂdce pecÏliveÏ orientovali a velice obezrÏetneÏ vaÂzÏili, ktera z teÏchto institucõ je skutecÏneÏ schopna dostaÂt vsÏem zaÂvazkuÊm a zajistit jim ± v prÏõÂpadeÏ onemocneÏnõ ± skutecÏneÏ nejlepsÏõ peÂcÏi. Nejde jen o sliby, ktere zdravotnõ pojisÏt'ovny majõ ve svyÂch informacÏnõÂch materiaÂlech, nebo o slib financÏnõÂho prÏõÂspeÏvku prÏi vstupu do pojisÏt'ovny, ale hlavneÏ by kazÏdeÂmu pojisÏteÏnci meÏlo jõÂt o jistotu, zÏe v prÏõÂpadeÏ vaÂzÏnyÂch zdravotnõÂch probleÂmuÊ jim bude pojisÏt'ovna schopna uhradit leÂcÏbu, jejõÂzÏ cena jde mnohdy do milionuÊ korun. Dokladem toho, zÏe naÂklady na leÂcÏbu pacientuÊ stoupajõÂ, je fakt, zÏe v prvnõÂm pololetõ 2003 meÏla jedna z nejveÏtsÏõÂch zameÏstnaneckyÂch pojisÏt'oven u naÂs hospitalizovaÂno cca 4500 svyÂch pojisÏteÏncuÊ. PrÏitom deset z nich, jejichzÏ leÂcÏba byla nejnaÂkladneÏjsÏõÂ, spotrÏebovalo teÂmeÏrÏ trÏicet milionuÊ korun. Vedenõ teÂto pojisÏt'ovny vsÏak tuto skutecÏnost odmõÂta v uÂhradaÂch peÂcÏe zohlednit. Z jednaÂnõ primaÂrÏskeÂho sboru i dozorcÏõ rady vzesÏel jednoznacÏny pozÏadavek, ktery management duÊsledneÏ formuluje do smluvnõÂch ujednaÂnõ se zdravotnõÂmi pojisÏt'ovnami ± poskytnuta zdravotnõ peÂcÏe pojisÏteÏncuÊm kazÏde konkreÂtnõ zdravotnõ pojisÏt'ovny musõ byÂt uhrazena. Pokud tak neucÏinõÂ, je FNsP opraÂvneÏna si sve legitimnõ naÂroky vynutit. JednõÂm ze zpuÊsobuÊ, ktery se z rozhodnutõ managementu nasÏõ nemocnice zacÏal realizovat a ma velkou odezvu na vsÏech pracovisÏtõÂch FNsP, je zmeÏna struktury pojisÏteÏncuÊ jednotlivyÂch zdravotnõÂch pojisÏt'oven. VeÏrÏõÂm, zÏe vsÏichni nasÏi zameÏstnanci budou duÊsledneÏ plnit prÏijata rozhodnutõÂ, jezÏ byla akceptovaÂna rovneÏzÏ i odborovyÂmi organizacemi. Jen tak muÊzÏeme zvlaÂdnout slozÏitou situaci, v nõÂzÏ se v soucÏasnosti nachaÂzejõ verÏejne financÏnõ prostrÏedky. Ing. Karel PustelnõÂk
k
k
k
VaÂzÏenõ spolupracovnõÂci, veÏrÏõÂm, zÏe jste si v letosÏnõÂm horkeÂm leÂteÏ uzÏili zaslouzÏene dovolene a doufaÂm, zÏe jste se vraÂtili odpocÏati na sva pracovisÏteÏ. Situace, v nõÂzÏ se nachaÂzõ nejen nasÏe fakultnõ nemocnice, ale i cela spolecÏnost, nenõ jednoduchaÂ. Ukazuje se vsÏak, zÏe opatrÏenõÂ, ktera jsme prÏijali k ozdravenõ ekonomiky FNsP, nesou prvnõ ovoce a nastoupeny trend je spraÂvnyÂ. O tom hovorÏõ ekonomicke vyÂsledky za leden azÏ cÏervenec tohoto roku. Tyto vyÂsledky jsou rovneÏzÏ pozitivnõ i ve srovnaÂnõ s jinyÂmi fakultnõÂmi nemocnicemi CÏR. AktuaÂlnõ situace verÏejnyÂch financõ se samozrÏejmeÏ negativneÏ promõÂta i do oblasti hospodarÏenõ zdravotnõÂch pojisÏt'oven. V soucÏasne dobeÏ s jejich zaÂstupci intenzivneÏ jednaÂme o zpuÊsobu uÂhrady zdravotnõ peÂcÏe ve druheÂm pololetõ 2003. Vzhledem k tomu, zÏe Ministerstvo zdravotnictvõ CÏeske republiky nevyuzÏilo mozÏnosti vydat poteÂ, co v dohodovacõÂm rÏõÂzenõ nedosÏlo ke konsensu, vyhlaÂsÏku o vyÂsÏi uÂhrad zdravotnõ peÂcÏe za obdobõ cÏervenec azÏ prosinec letosÏnõÂho roku, jsou vyÂsÏe uvedena jednaÂnõ poznamenaÂna urcÏityÂm legislativnõÂm vakuem. NasÏe fakultnõ nemocnice si klade za cõÂl uzavrÏõÂt smlouvy se zdravotnõÂmi pojisÏt'ovnami za co nejvyÂhodneÏjsÏõÂch podmõÂnek, a proto dosud nebylo uzavrÏeno platebnõ ujednaÂnõ s zÏaÂdnou zdravotnõ pojisÏt'ovnou. CÏinõÂme tak s veÏdomõÂm vysoke uÂrovneÏ a kvality nasÏich sluzÏeb, at' uzÏ se jedna o leÂkarÏskou nebo osÏetrÏovatelskou peÂcÏi i komfort zaÂzemõ nasÏich pacientuÊ. CÏtyrÏiadvacetihodinova dostupnost a komplexnost peÂcÏe ± diagnostikou pocÏõÂnaje, prÏes tyÂmovou spolupraÂci vsÏech medicõÂnskyÂch oboruÊ a vstrÏõÂcnostõ nasÏich zdravotnickyÂch i ostatnõÂch pracovnõÂkuÊ nemocnice koncÏe ± cÏinõ z FNsP zdravotnicke zarÏõÂzenõÂ, ktere v tomto smyslu nema v regionu severnõ Moravy a Slezska konkurenci. Tuto realitu by si meÏly zdravotnõ pojisÏt'ovny uveÏdomit prÏedevsÏõÂm! Pokud ve svyÂch propagacÏnõÂch materiaÂlech nabõÂzejõ svyÂm klientuÊm zaÂruky, zÏe v prÏõÂpadeÏ
c
c
k
6 ± NEMOCNICÏNIÂ LISTY
Na sveÏt prÏisÏla dalsÏõ trojcÏaÂtka . . . ¹Prvnõ letosÏnõ trojcÏaÂtka se narodila v nasÏõ Porodnicko-gynekologicke klinice ve cÏtvrtek
deÏvcÏaÂtka a jeden chlapecÏek. TrÏetõÂ trojcÏaÂtka prÏisÏla na sveÏt ve strÏedu 9. cÏervence...ª
KdyzÏ jsme navsÏtõÂvili novopecÏenou maminku Romanu Ciencialovou, zrovna prÏebalovala HonzõÂcÏka. ¹Ten se narodil jako prvnõÂ,ª prozrazuje naÂm s uÂsmeÏvem, ¹pak prÏisÏel na sveÏt Ond-
Ï ekali jsme rÏej a nakonec jesÏteÏ MartõÂnek... C s manzÏelem jen dva kluky, o trÏetõÂm dõÂteÏti jsme azÏ do poslednõ chvõÂle neveÏdeÏli. Byl to uÂzÏasny pocit, kdyzÏ se narodil.ª
A jak se vsÏem jejõÂm deÏtem darÏõÂ? ¹DeÏti jsou zdraveÂ,ª rÏõÂka spokojene Ï maminka, ¹nepotrÏebovaly zÏaÂdne inkubaÂtory, jen
paÂr dnu Ê byly na vyhrÏõÂvacõÂch lu Ê zÏkaÂch. Je o naÂs dobrÏe postaraÂno, pomaÂhajõÂ naÂm tady.ª
¹MeÏsto mi prÏislõÂbilo pecÏovatelku. UrcÏiteÏ pomohou i obeÏ babicÏky, ktere se na vnoucÏaÂtka uzÏ hodneÏ teÏsÏõÂ.ª
¹NevõÂm, zda se mi podarÏõ vyjaÂdrÏit slovy vsÏe, co cõÂtõÂme k leÂkarÏuÊm, sestraÂm a ostatnõÂm pracovnõÂkuÊm, kterÏõ bojovali o zÏivot nasÏeho vnuka. UplynulyÂch sÏedesaÂt dnuÊ bylo pro naÂs jako dlouhyÂ, hrozny sen... Da se vuÊbec popsat sÏteÏstõ rodicÏuÊ a prarodicÏuÊ, kdyzÏ uzÏ nynõ veÏdõÂ, zÏe RadecÏek bude zÏõÂt?
O neÏkolik dnuÊ pozdeÏji, ve strÏedu 30. cÏervence, rodina Ciencialova nasÏi fakultnõ nemocnici opousÏtõ a vracõ se do sveÂho sÏt'astneÂho domova v JablunkoveÏ. Ï õÂmova Helena S Foto: Marie PsotkovaÂ
VyhodnocenõÂ stõÂzÏnostõÂ, podneÏtuÊ a podeÏkovaÂnõÂ podanyÂch FNsPO za obdobõÂ leden±cÏerven 2003
V 1. pololetõÂ roku 2003 bylo odborem pro styk s verÏejnostõÂ FNsP Ostrava evidovaÂno celkem 87 podaÂnõÂ, z toho 31 stõÂzÏnostõÂ, 1 podneÏt a 55 podeÏkovaÂnõÂ. K 30. 6. 2003 bylo FNsP adresovaÂno 31
stõÂzÏnostõÂ, z nichzÏ bylo po prosÏetrÏenõÂ 6 uzavrÏeno jako stõÂzÏnosti opraÂvneÏneÂ. PhDr. Blanka SvobodnõÂkovaÂ, vedoucõÂ odboru pro styk s verÏejnostõÂ
Z toho opraÂvneÏnyÂch
% opraÂvneÏnyÂch
31
6
19,35 %
11 2 7 2 9
0 1 1 1 3
0 50 % 14,28 % 50 % 33,33 %
StõÂzÏnosti podane FNsP Ostrava v obdobõ leden±cÏerven 2003 podle adresaÂta stõÂzÏnosti
UÂtvar Celkem OpraÂvn. Neurologicka klinika 3 0 OcÏnõ klinika 3 0 Odd. vsÏeob. leÂkarÏstvõ 1 0 Klinika deÏts. leÂkarÏstvõ 2 1 Internõ klinika 5 1 Odd. centraÂlnõÂho prÏõÂjmu 3 1 UÂstav radiodiagnosticky 1 1 OddeÏlenõ psychiatricke 2 0
UÂtvar Celkem OpraÂvn. Klinika deÏtske neurologie 1 0 Klinika por.-gyn. 5 0 OddeÏlenõ urologicke 1 0 OddeÏlenõ kozÏnõ 1 1 Klinika chorob inf. a AIDS 1 1 NTP 2 0 Celkem
31
c
k
ProsõÂm, abyste tento dopis zverÏejnili, aby se i dalsÏõ leÂkarÏi, personaÂl a verÏejnost doveÏdeÏli, jak velice si vaÂzÏõÂme leÂkarÏskeÂho tyÂmu primaÂrÏe OddeÏlenõ pediatricke resuscitacÏnõ a intenzivnõ peÂcÏe MUDr. Michala HladõÂka, Ph.D., ± ReneÂho HrdlicÏky, BorÏka TraÂvnõÂcÏka, Dagmar BarnetoveÂ, Petra DvorÏaÂka a Jana Neisera, vsÏech sestrÏicÏek, ale take sanitaÂrÏuÊ.ª
DeÏkovna slova panõ ChromcÏaÂkove jsou adresovaÂna rovneÏzÏ chirurguÊm ± EveÏ BednaÂrÏõÂkoveÂ, Igoru SatinskeÂmu, VladimõÂru Richterovi, LubomõÂru MartõÂnkovi, Peteru Schwarzovi a profesoru Antonu PelikaÂnovi. ZminÏovaÂni jsou take primaÂrÏ OddeÏlenõ centraÂlnõÂho prÏõÂjmu Stanislav Jelen a zaÂstupce prÏednosty Anesteziologicko-resuscitacÏnõ kliniky Jan SÏtigler. V dopise je ocenÏovaÂna i odbornost leÂkarÏky z PopaÂleninoveÂho centra Moniky AdaÂmkoveÂ.
¹RadecÏek by nezvlaÂdl vyhraÂt svuÊj boj o zÏivot ani bez pomoci sestrÏicÏek z dialyÂzy. DalsÏõ podõÂl majõ take rehabilitacÏnõ sestrÏicÏky, ktere pomaÂhajõ nasÏemu vnukovi zapojit se zpeÏt do beÏzÏneÂho zÏivota.ª
Jak z dopisu vyplyÂvaÂ, sedmilety Radek prozatõÂm nepoznal moc sÏt'astnyÂch a bezstarostnyÂch dnuÊ. ¹Poznal krutost nemoci,
ktera zacÏala prÏed cÏtyrÏmi lety, a nynõ krutost a naÂsledky zavineÏne nedbalostõ cizõ osoby,ª põÂsÏe panõ ChromcÏaÂkovaÂ. ¹Velice si vaÂzÏõÂme nejen odbornyÂch znalostõÂ, ale i kraÂsneÂho, lidskeÂho a laskaveÂho prÏõÂstupu vsÏech, kterÏõ RadecÏka zachranÏovali. ChaÂpali nasÏi bolest a strach o milovaneÂho vnuka. Nynõ je RadecÏek v peÂcÏi leÂkarÏskeÂho tyÂmu Kliniky deÏtskeÂho leÂkarÏstvõÂ, kde mu opeÏt vsÏichni veÏnujõ maximaÂlnõ peÂcÏi.ª
StõÂzÏnosti podane FNsP Ostrava v obdobõ leden±cÏerven 2003 podle prÏedmeÏtu podaÂnõ PocÏet stõÂzÏnostõÂ
Foto: Marie PsotkovaÂ
6
V zaÂveÏru dopisu vyslovuje Radkova babicÏka prÏesveÏdcÏenõÂ, zÏe vsÏe zdaÂrneÏ skoncÏõ a jejõ vnuk se opeÏt vraÂtõ mezi sve trÏi sourozence, rodicÏe a prarodicÏe a vsÏechny ty, kterÏõ jej nesmõÂrneÏ milujõÂ.
¹DoufaÂm, zÏe jsem na nikoho nezapomneÏla, a jestli ano, tak neuÂmyslneÏ a moc se omlouvaÂm. JesÏteÏ jednou deÏkujeme z celeÂho srdce za VasÏi praÂci, za zachraÂneÏneÂho vnuka RadecÏka HrbaÂcÏka.ª (sÏõÂm)
c
c
Do pokoje prÏichaÂzejõ dalsÏõ hoste ± ing. Simona PiperkovaÂ, mõÂstostarostka meÏstskeÂho obvodu Poruba (na snõÂmku vlevo) a Iveta Kolencova z oddeÏlenõ matriky a ohlasÏovny. ¹PrÏisÏly jsme poblahoprÏaÂt mamince a prÏivõÂtat deÏti do jejich noveÂho zÏivota.ª
Celkem
dopis panõ Anna ChromcÏaÂkova z Ostravy-Poruby (na snõÂmku) a daÂle pokracÏuje:
k
k
¹VsÏichni trÏi byli chlapci, jejich rodicÏe ± manzÏele Ru ÊzÏicÏkovi ± si je odvezli do FryÂdkuMõÂstku. Ve strÏedu 21. kveÏtna se narodili manzÏelu Ê m NavraÂtilovyÂm z VaÂvrovic u Opavy dveÏ
LeÂcÏebna peÂcÏe OsÏetrÏovatelska peÂcÏe Etika leÂkarÏe Etika SZP Ostatnõ prÏedmeÏty podaÂnõÂ
¹PrÏed dveÏma meÏsõÂci dosÏlo, ne nasÏõ vinou, k hrozne autonehodeÏ,ª zacÏõÂna svuÊj
Spousta praÂce a starostõ ji cÏekajõ tedy azÏ doma. Nema obavy, jak to vsÏechno zvlaÂdne?
13. uÂnora,ª informuje naÂs vrchnõÂ sestra kliniky Bc. Hana ChalupovaÂ.
Kategorie
Bojovali o zÏivot nasÏeho vnuka
c
k
NEMOCNICÏNIÂ LISTY ± 7
k
k
c
c
Gesto dobre vuÊle
VõÂte, zÏe . . . ...
jen
za
prvnõÂ
pololetõÂ
lon Ï ske  ho
roku jsme prostonali pro nemoc 39 590 kalenda Âr Ï nõÂch dnu Ê a dals Ï õÂch 976 dnu Ê pro pracovnõ u  razy? Vyply  va  to z rozboru pracovnõÂ
neschopnosti,
ktery Â
vypraco-
vala DrahomõÂra Weissova  z u  seku bezpec Ï nosti a ochrany zdravõ pr Ï i pra  ci. V uvedene  m obdobõ utrpe Ï lo 25 nas Ï ich zame Ï stnancu Ê pracovnõ u  raz, 7 z nich nepoz Ï adovalo pracovnõ neschopenku. Nejvys Ïs Ïõ poc Ï et pracovnõÂch u  razu Ê byl zaznamena  n v Odboru sluz Ï eb (6). Pokud se zame Ïr ÏõÂme
pouze
na
pracovnõÂ
u  razy
s pracovnõ neschopnostõ ± jejich nejc Ï aste Ï js Ï õÂm zdrojem jsou pa  dy osob (8), nejvõÂce postiz Ï enou kategoriõ zame Ï stnancu Ê je
str Ï ednõÂ
V
pru Ê be Ï hu
zdravotnicky  prvnõÂho
persona Âl
pololetõÂ
(8).
nepr Ï ibyla
z Ïa  dna  nemoc z povola  nõÂ. Statistika
zahrnuje
i
pracovis Ïte Ï
Ra-
dioterapeuticke  kliniky v Paskove Ï a Le Âc Ï ebnu pro dlouhodobe Ï nemocne  Klokoc Ï ov.
Pro
(s Ï õÂm)
spol.
CREDIT
SUISSE
LIFE
Ï R (dr & PENSIONS C Ï õÂve Winterthur) nabõÂzõÂm
uceleny Â
a
propracovany Â
sys-
te  m penzõ s vy  hodami spojeny  mi s penzijnõÂm
pr Ï ipojis Ï te Ï nõÂm.
me Ï stnavatele
lze
Pr Ï õÂspe Ï vek
c Ï erpat
z
FKSP
za(viz
kolektivnõÂ smlouva).
Jan DobiaÂsÏ, mobil: +420 602 530 406
o daÂrky, rozhodli jsme se, zÏe s touto aktivitou zacÏneme ve vasÏõ nemocnici. NemocnyÂm deÏtem totizÏ daÂrky udeÏlajõ urcÏiteÏ nejveÏtsÏõ radost. Chceme vsÏak postupneÏ navsÏtõÂvit i jina zarÏõÂzenõÂ, ale raÂdi se k vaÂm vraÂtõÂme,ª
Malõ pacienti Kliniky deÏtskeÂho leÂkarÏstvõ se ponorÏili ve strÏedu 30. cÏervence do sveÏta filmu. prÏislõÂbil Dopoledne je totizÏ prÏisÏli navsÏtõÂvit zaÂstupci multikina CineStar Ostrava generaÂlnõ mana- generaÂlnõ manazÏer multikina CineStar OstrazÏer LumõÂr PesÏ a dennõ manazÏer Rene German va LumõÂr PesÏ. a prÏinesli s sebou spoustu hezkyÂch a milyÂch ¹Je to velice zaÂsluzÏne a samozrÏejmeÏ buhracÏek. DeÏti mohly obdivovat jednu z hlavnõÂch postav Knihy dzÏunglõ ± obrovskeÂho BaluÂ, MauglõÂho medveÏdõÂho prÏõÂtele, nebo si trÏeba posklaÂdat lego s motivem Harryho Pottera. Mezi daÂrky byly take knihy, tricÏka a plakaÂty s ruÊznyÂmi filmovyÂmi motivy, videokazeta s rodinnyÂm filmem Spy Kids, atd. ¹Je to od naÂs gesto dobre vuÊle,ª konstatuje Rene German, ¹vsÏechny daÂrky korespondujõ s filmy, ktere deme velice raÂdi,ª komentoval tuto iniciativu prÏednosta Kliniky deÏtskeÂho leÂkarÏstvõ MUDr. hrajeme pro deÏti.ª Jaroslav SlanyÂ, CSc. ¹Do nasÏeho multikina se vejde najednou V pruÊbeÏhu rozhovoru prÏisÏla rÏecÏ i na fil2009 divaÂkuÊ, takzÏe kdyzÏ naprÏõÂklad prÏipravujeme deÏtske prÏedstavenõÂ, kino pojme i neÏkolik move novinky prÏipravovane pro deÏtske divaÂky. ¹V listopadu se deÏti mohou teÏsÏit na sÏkol,ª rÏõÂka LumõÂr PesÏ. ¹Na podzim se chyFoto: Marie Psotkova Â
staÂme prÏivõÂtat uzÏ milionteÂho naÂvsÏteÏvnõÂka! PromõÂtaÂme filmy take pro handicapovane deÏti. Chceme vsÏak, aby k naÂm deÏti nechodily jen konzumovat filmy, ale se i aktivneÏ pobavit. PorÏaÂdaÂme proto rovneÏzÏ ruÊzne souteÏzÏe, vyÂstavy kreseb a podobneÏ. A pokud jde c
k
film KapitaÂn Nemo. PuÊvodneÏ plaÂnovana premieÂra trÏetõÂho dõÂlu Harryho Pottera, ktera meÏla byÂt azÏ na podzim prÏõÂsÏtõÂho roku, bude uzÏ v cÏervnu, takzÏe deÏti si mohou naÂvsÏteÏvou kina zpestrÏit praÂzdniny,ª
Rene German.
uzavrÏel dennõÂ manazÏer Ï õÂmova Helena S Â
c
k
8 ± NEMOCNICÏNIÂ LISTY
V meÏsõÂci
Blahoprˇejeme
oslavõ vyÂznamne zÏivotnõ jubileum nasÏi kolegoveÂ: MUDr. Josef RuÊcÏka MUDr. Roman SÏtõÂpal, CSc. MUDr. JirÏõ MlaÂdeÏnka LidusÏka Kopkova BlazÏena Chmurova Marie PustelnõÂkova Bronislava SÏvigostova Ludmila VasÏinova Zdenka CÏabanova zaÂrÏõÂ
DeÏkujeme za praÂci, kterou jste pro nasÏi nemocnici vykonali a do dalsÏõÂch let VaÂm prÏejeme radost a spokojenost v osobnõÂm a pracovnõÂm zÏivoteÏ. VedenõÂ FNsP Ostrava
INZERCE ZDARMA
● KoupõÂm byt 3+1, I. kategorie, s balkonem; nejradeÏji v PorubeÏ nebo Pustkovci, nenõÂ vsÏak podmõÂnkou. Informace na tel. kl. 4449 nebo mobilu 737 712 938.
V galerii hostujõ krnovs Ï tõ vy  tvarnõÂci
V Galerii Ametyst vystavujõ azÏ do 20. zaÂrÏõ dva krnovsÏtõ vyÂtvarnõÂci ± JinrÏich Gola a Dobroslava Brod'aÂkovaÂ. Oba jsou cÏleny Unie vyÂtvarnyÂch umeÏlcuÊ CÏR a take VolneÂho sdruzÏenõ krnovskyÂch vyÂtvarnõÂkuÊ ¹a13ª. JindrÏich Gola se soustrÏed'uje na volnou a uzÏitou grafiku, vyÂstavnictvõ a malbu. V malbeÏ prÏevlaÂda krajinaÂrÏska tvorba, inspiraci Gola naleÂza v horskyÂch hrÏebenech a uÂdolõÂch blõÂzkyÂch JesenõÂkuÊ i Beskyd. ¹Krajiny jsou synteÂzou reaÂlneÂho vizuaÂlnõÂho, fyzickeÂho a emotivnõÂho zaÂzÏitku transformovaneÂho do vyÂtvarne podoby,ª rÏõÂka Gola. ¹Krajinne scenerie oslavujõ podoby prÏõÂrody vnõÂmane skrz nejniterneÏjsÏõ prozÏitky. Motiv formuluji zkratkou a detail zrakem.ª Koloristicka jednota podtrhuje intimitu jeho vyÂtvarneÂho sdeÏlenõÂ. VyÂtvarnõÂk JindrÏich Gola realizo-
val rÏadu samostatnyÂch vyÂstav, a to jak doma, tak i v zahranicÏõÂ, naprÏõÂklad v Polsku, NeÏmecku, Rakousku, ItaÂlii, Francii a SÏpaneÏlsku. Dobroslava Brod'aÂkova ve svyÂch grafickyÂch listech a vyÂtvarnyÂch dõÂlech komponuje a ztvaÂrnÏuje prÏõÂrodnõ motivy a zÏivotnõ prozÏitky. ¹Jde o adresnaÂ, mysÏlenkoveÏ a citoveÏ aktuaÂlnõ vyÂtvarna sdeÏlenõÂ,ª uprÏesnÏuje Brod'aÂkovaÂ. SdeÏlnost autorcÏinyÂch deÏl posilujõ intimita obsahu a harmonicka skladba vyÂrazovyÂch prostrÏedkuÊ. Jejõ dõÂla jsou poetickou podobou vneÏjsÏõÂho sveÏta transformovaneÂho do malõÂrÏske podoby skrz vnitrÏnõ osobity sveÏt.
Od 22. zaÂrÏõ budou patrÏit vyÂstavnõ prostory Galerie Ametyst vyÂtvarnõÂkovi Stanislavu HavlõÂkovi, ktery zÏije a tvorÏõ v BrneÏ. H. SÏ.
Koncertnõ sezonu zaha  jõ u  spe Ïs Ï na  laurea  tka nuje hrÏe na housle od sÏesti let, v soucÏasne  speÏsÏna dobeÏ studuje na AMU v Praze. U laureaÂtka mnoha souteÏzÏõ vybrala pro zahajovacõ koncert efektnõ a virtuoÂznõ skladby sveÏtoveÂho housloveÂho repertoaÂru. ZacÏaÂtek koncertu v atriu hlavnõÂho vstupu nemocnice bude jako vzÏdy v 18 hodin. Jste srdecÏneÏ zvaÂni. (sÏõÂm)
k
k
V porÏadõ uzÏ IX. rocÏnõÂk cyklu komornõÂch koncertuÊ, ktere porÏaÂdaÂme v nasÏõ fakultnõ nemocnici ve spolupraÂci s koncertnõ agenturou ARS/KONCERT, spol. s r.o., za financÏnõ podpory statutaÂrnõÂho meÏsta Ostravy, zahaÂjõ ve strÏedu 24. zaÂrÏõ houslistka Marie Fuxova (na klavõÂr ji bude doprovaÂzet Ester GodovskaÂ). Ostravska rodacÏka Marie Fuxova se veÏ-
c
c
TENTO ZPRAVODAJ TISKNE
Ringier Print s.r.o. NovinaÂrÏska 1254/7 709 70 Ostrava 9 Tel.: 596 668 111 www.ringierprint.cz c
k
Vydavatel: FNsP Ostrava ● OdpoveÏdna redaktorka a graficka uÂprava: Helena SÏõÂmova ● Tel.: 597 372 578 ● UzaÂveÏrka: KazÏdy poslednõ paÂtek v meÏsõÂci ● UrcÏeno pro vnitrÏnõ potrÏebu FNsP Ostrava
