PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období
399/0 Vládní návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)
Zástupce předkladatele: ministr živ. prostředí Doručeno poslancům: 10. února 2015 v 15:43
Vládní
návrh
ZÁKON ze dne …. 2015 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ ZPŮSOBENÝCH VYBRANÝMI NEBEZPEČNÝMI CHEMICKÝMI LÁTKAMI NEBO CHEMICKÝMI SMĚSMI Hlava I Úvodní ustanovení §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek v těchto objektech a v jejich okolí. CELEX 32012L0018 (2) Tento zákon stanoví a) povinnosti právnických nebo podnikajících fyzických osob, které užívají nebo budou užívat objekt, ve kterém je umístěna nebezpečná látka, a b) působnost orgánů veřejné správy na úseku prevence závažných havárií způsobených nebezpečnými látkami. CELEX 32012L0018 (3) Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, tento zákon se nevztahuje na a) vojenské objekty a vojenská zařízení2), b) nebezpečí spojená s ionizujícím zářením3),
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 2) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 1
c) silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu nebezpečných látek mimo objekty, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy4), d) přepravu nebezpečných látek v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt v trase potrubí5), e) geologické práce, hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem 6) v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny nebezpečné látky, f) průzkum a dobývání nerostů na moři, včetně uhlovodíků, g) skladování plynu v podzemních zásobnících v pobřežních vodách, a to jak na místech určených ke skladování, tak na místech, kde se rovněž provádí průzkum a dobývání nerostů, včetně uhlovodíků, s výjimkou pevninských podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech 7), h) skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu8). CELEX 32012L0018 §2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, CELEX 32012L0018 b) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory, CELEX 32012L0018
4)
Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2
c) provozovatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, CELEX 32012L0018 d) uživatelem objektu právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství menším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a který nebyl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, e) nebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí9), splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie, CELEX 32012L0018 f) umístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit, CELEX 32012L0018 g) závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek, CELEX 32012L0018 h) zdrojem rizika vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie, CELEX 32012L0018 i) rizikem pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností, CELEX 32012L0018
9)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 3
j) skladováním umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě, CELEX 32012L0018 k) sousedním objektem objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie, CELEX 32012L0018 l) domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek, CELEX 32012L0018 m) zónou havarijního plánování území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu, n) scénářem variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných, na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících anebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Hlava II Obecná ustanovení §3 Seznam (1) Provozovatel nebo uživatel objektu přijme všechna opatření nezbytná k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel nebo uživatel objektu a) zpracuje seznam, ve kterém uvede druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech nebezpečných látek umístěných v objektu (dále jen „seznam“), b) na základě seznamu provede součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a c) na základě seznamu a součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu zpracuje protokol uvedený v § 4 odst. 1, nebo navrhne zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2. CELEX 32012L0018 §4 4
Protokol o nezařazení (1) Uživatel objektu zpracuje protokol, ve kterém zaznamená skutečnost, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je menší než 1 (dále jen „protokol o nezařazení“), a protokol o nezařazení uchová pro účely kontroly prováděné podle § 39. Vzor protokolu o nezařazení je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Uživatel objektu zajistí aktualizaci protokolu o nezařazení po každém zvýšení množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahujícím 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo při umístění další nebezpečné látky v objektu, která dosud nebyla v seznamu uvedena. (3) Uživatel objektu předloží protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesáhne 2 % množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II.
a) b) c) d)
(4) Protokol o nezařazení obsahuje identifikační údaje objektu a jeho uživatele, seznam, popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu a místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za uživatele objektu. §5 Návrh na zařazení
(1) Provozovatel navrhne zařazení objektu do skupiny A, pokud a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II a současně je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 3 tabulky I nebo II, nebo b) součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo větší než 1 v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene a). CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel navrhne zařazení objektu do skupiny B, pokud a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 3 tabulky I nebo II, nebo b) součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo větší než 1 v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene a). CELEX 32012L0018 5
(3) Provozovatel předloží návrh na zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B (dále jen „návrh na zařazení“) krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosáhne nejméně množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II nebo součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu dosáhne hodnoty 1. CELEX 32012L0018 (4) Návrh na zařazení obsahuje a) identifikační údaje objektu a provozovatele, b) seznam, c) popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele, d) popis a grafické znázornění okolí objektu, e) údaje o množství nebezpečných látek použitých při výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu, f) popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu a g) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za provozovatele. CELEX 32012L0018 (5) Návrh na zařazení se předkládá v elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. §6 Zařazení objektu do příslušné skupiny (1) Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem podle § 5 odst. 3 a rozhodne o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. (2) Krajský úřad posoudí protokol o nezařazení zaslaný uživatelem objektu podle § 4 odst. 3 a v případě, že zjistí skutečnosti odůvodňující zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, zahájí řízení o zařazení objektu do příslušné skupiny. (3) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B stanoví, s ohledem na počet dotčených orgánů a dotčených obcí, počet přenosných technických nosičů dat, na kterých mu provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen „bezpečnostní program“) nebo bezpečnostní zprávy v elektronické podobě společně s jeho listinnou podobou. §7 Zařazení objektu do příslušné skupiny pro případ domino efektu (1) Krajský úřad určí na základě a) informací obsažených v návrzích na zařazení předložených podle § 5 odst. 3 a protokolech o nezařazení předložených podle § 4 odst. 3, 6
b) dodatečných informací vyžádaných od provozovatelů a uživatelů objektu, nebo c) informací získaných při kontrolách prováděných podle § 39 objekty, u kterých může dojít k domino efektu, a rozhodne o zařazení těchto objektů do skupiny A nebo do skupiny B. Při zařazování objektu do příslušné skupiny pro případ domino efektu postupuje krajský úřad podle § 6 odst. 3 obdobně. CELEX 32012L0018 (2) Krajský úřad poskytne provozovateli nebo uživateli objektu určeného podle odstavce 1 informace o bezprostředním okolí tohoto objektu, včetně informací o sousedních objektech, zjištěných podle odstavce 1. CELEX 32012L0018 (3) Krajský úřad může provozovatelům a uživatelům objektů určených podle odstavce 1 uložit povinnost vzájemné výměny údajů nutných pro řízení rizika v těchto objektech. CELEX 32012L0018 (4) Provozovatel využije údaje získané na základě odstavců 2 a 3 při posouzení rizik závažné havárie, zpracování bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnitřního havarijního plánu, podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu a poskytování informací podle tohoto zákona. CELEX 32012L0018 §8 Návrh na změnu zařazení objektu (1) Provozovatel předloží krajskému úřadu návrh na změnu zařazení objektu ze skupiny A do skupiny B nebo ze skupiny B do skupiny A (dále jen „návrh na změnu zařazení“) do 1 měsíce ode dne, kdy dojde k takové změně v druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu, která může vést ke změně zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. O připravovaném návrhu na změnu zařazení uvědomí provozovatel krajský úřad před provedením těchto změn. Pro účely zpracování návrhu na změnu zařazení a rozhodování o něm se § 5 odst. 4 a 5 a § 6 odst. 1 použije obdobně. CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel navrhne krajskému úřadu vyřazení objektu ze skupiny A nebo ze skupiny B do 1 měsíce ode dne, kdy a) ukončil činnost v objektu, nebo b) dojde k takovému snížení množství nebezpečné látky umístěné v objektu, po kterém toto množství nedosahuje množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu nedosahuje hodnoty 1; v tomto případě provozovatel postupuje podle § 4 odst. 1 až 3 obdobně. CELEX 32012L0018
7
(3) Krajský úřad posoudí návrh provozovatele podle odstavce 2 a rozhodne o vyřazení objektu ze skupiny A nebo ze skupiny B. Hlava III Bezpečnostní dokumentace Díl 1 Zpracování bezpečnostní dokumentace §9 Posouzení rizik závažné havárie (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B provede posouzení rizik závažné havárie pro účely zpracování bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. CELEX 32012L0018 (2) Posouzení rizik závažné havárie obsahuje a) identifikaci zdrojů rizik, b) analýzu rizik a c) hodnocení rizik. CELEX 32012L0018 (3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu posouzení rizik závažné havárie, rozsah posouzení rizik závažné havárie zpracovávaného pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení. Bezpečnostní program § 10 (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A zpracuje na základě posouzení rizik závažné havárie bezpečnostní program. CELEX 32012L0018 (2) Bezpečnostní program obsahuje a) základní informace o objektu, b) posouzení rizik závažné havárie, c) popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, d) popis systému řízení bezpečnosti a e) závěrečné shrnutí. CELEX 32012L0018
8
(3) Pro účely zpracování bezpečnostního programu lze využít dokumenty zpracované podle jiných právních předpisů10) nebo pro vnitřní potřebu provozovatele nebo jejich části, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům na bezpečnostní program nebo jsou ve smyslu těchto požadavků doplněny a upraveny. CELEX 32012L0018 (4) Provozovatel na základě rozhodnutí krajského úřadu zahrne do bezpečnostního programu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu. CELEX 32012L0018 (5) Provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu do skupiny A. (6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu bezpečnostního programu a jeho strukturu. CELEX 32012L0018 § 11 (1) Provozovatel bezpečnostní program přezkoumá nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení a poté vždy nejméně jednou za 5 let. O provedeném přezkumu bezpečnostního programu pořídí záznam, ve kterém uvede seznam změn provedených v objektu a jejich popis. Záznam o provedeném přezkumu bezpečnostního programu uchová pro potřeby kontroly podle § 39 a stejnopis záznamu zašle krajskému úřadu na vědomí. CELEX 32012L0018 (2) Jestliže na základě výsledků provedeného přezkumu bezpečnostního programu vyplyne potřeba jej aktualizovat, je provozovatel povinen bezodkladně tuto aktualizaci zajistit a předložit ji ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne zaslání stejnopisu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu krajskému úřadu. CELEX 32012L0018 (3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu. § 12 Bezpečnostní zpráva
10)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
9
(1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje na základě posouzení rizik závažné havárie bezpečnostní zprávu. CELEX 32012L0018 (2) Bezpečnostní zpráva obsahuje a) základní informace o objektu, b) technický popis objektu, c) informace o složkách životního prostředí v okolí objektu, d) posouzení rizik závažné havárie, e) popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, f) popis systému řízení bezpečnosti, g) popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie, h) závěrečné shrnutí a i) jmenovitě uvedené právnické a fyzické osoby, které se podílely na vypracování bezpečnostní zprávy. CELEX 32012L0018 (3) V bezpečnostní zprávě provozovatel dále a) stanoví zásady bezpečnosti a spolehlivosti přiměřené zjištěnému nebezpečí při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, jeho vybavení a infrastruktury spojené s jeho provozem, které představují nebezpečí závažné havárie, b) vypracuje zásady vnitřního havarijního plánu a poskytne informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu, ve kterých zahrne bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu, aby bylo možno provést opatření nezbytná v případě vzniku závažné havárie, a c) zajistí odpovídající informování příslušných orgánů veřejné správy a dotčených obcí pro přijetí rozhodnutí z hlediska rozvoje nových činností nebo rozvoje v okolí stávajících objektů. CELEX 32012L0018 (4) Pro účely zpracování bezpečnostní zprávy se § 10 odst. 3 a 4 použije obdobně. CELEX 32012L0018 (5) Provozovatel předloží návrh bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu do skupiny B. (6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu bezpečnostní zprávy a její strukturu. CELEX 32012L0018 § 13 Zpráva o posouzení bezpečnostní zprávy 10
(1) Provozovatel zajistí posouzení bezpečnostní zprávy. Na základě tohoto posouzení zpracuje zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy a návrh této zprávy předloží krajskému úřadu ke schválení a) nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení bezpečnostní zprávy nebo rozhodnutí o schválení předchozí zprávy o jejím posouzení, b) kdykoliv na základě vlastní iniciativy nebo na žádost krajského úřadu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo s ohledem na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy havárií, nehod a skoronehod nebo poznatků v hodnocení zdrojů rizika. CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel uvede ve zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy a) seznam změn provedených v objektu, b) souhrnný vliv provedených změn na bezpečnost provozu a c) závěr o potřebě provést aktualizaci bezpečnostní zprávy nebo věcné a odborné zdůvodnění, že nenastala potřeba provést aktualizaci bezpečnostní zprávy. CELEX 32012L0018 (3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy a její strukturu. § 14 Aktualizace bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy (1) Provozovatel objektu, u kterého dochází ke změně zařazení podle § 8 odst. 1, zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu ve lhůtách stanovených pro jeho předložení v § 10 odst. 5 nebo § 12 odst. 5. CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel bezodkladně zajistí aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne, kdy dojde k takové a) změně v druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, b) změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, nebo c) organizační změně, která ovlivňuje systém řízení bezpečnosti. CELEX 32012L0018 (3) Provozovatel bezodkladně zajistí aktualizaci bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy, pokud potřeba jejího 11
provedení vyplývá ze závěru zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy podle § 13 odst. 2 písm. c). CELEX 32012L0018 § 15 Dodržování bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy (1) Provozovatel postupuje podle bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. (2) Provozovatel prokazatelně seznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, v potřebném rozsahu s bezpečnostním programem nebo bezpečnostní zprávou. Díl 2 Schvalování bezpečnostní dokumentace § 16 Postup krajského úřadu Krajský úřad v řízeních o schválení návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, jejich aktualizace nebo návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy (dále jen „návrh bezpečnostní dokumentace“) a) zašle návrh bezpečnostní dokumentace neprodleně k vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným obcím a b) neprodleně zajistí zpracování posudku návrhu bezpečnostní dokumentace pověřenou právnickou osobou (dále jen „zpracovatel posudku“). § 17 Vyjádření dotčených orgánů, dotčených obcí a veřejnosti (1) Dotčené orgány zašlou krajskému úřadu své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace do 60 dnů ode dne, kdy jim byl doručen; pokud dotčený orgán nezašle své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace v této lhůtě, platí, že s návrhem bezpečnostní dokumentace souhlasí. (2) Dotčená obec oznamuje veřejnosti na úřední desce a způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne doručení návrhu bezpečnostní dokumentace, kdy a kde lze do návrhu bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit si z něj výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlížení do návrhu bezpečnostní dokumentace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne jejich oznámení. V této lhůtě může každý uplatnit k návrhu bezpečnostní dokumentace písemné připomínky. (3) Dotčené obce zašlou své vyjádření a připomínky veřejnosti k návrhu bezpečnostní dokumentace do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty stanovené pro nahlížení veřejnosti do návrhu 12
bezpečnostní dokumentace podle odstavce 2; pokud dotčená obec nezašle své vyjádření a připomínky veřejnosti k návrhu bezpečnostní dokumentace v této lhůtě, platí, že s návrhem bezpečnostní dokumentace souhlasí. (4) Krajský úřad po projednání s provozovatelem může veřejnosti odepřít nahlédnout do návrhu bezpečnostní dokumentace nebo jeho částí z důvodů a za podmínek, za kterých může být podle zákona o právu na informace o životním prostředí odepřeno zpřístupnění informace11), nebo z důvodů bezpečnosti státu. § 18 Posudek návrhu bezpečnostní dokumentace (1) Zpracovatel posudku zpracuje posudek návrhu bezpečnostní dokumentace (dále jen „posudek“) na základě návrhu bezpečnostní dokumentace a prověření v něm uvedených údajů provedeného u provozovatele objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B. (2) Zpracovatel posudku provede v posudku hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace, zejména hodnocení posouzení rizik závažné havárie a přijatých preventivních bezpečnostních opatření. Zpracovatel posudku může v posudku uvést doporučení k doplnění návrhu bezpečnostní dokumentace. (3) Lhůta pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne doručení návrhu bezpečnostní dokumentace zpracovateli posudku. Tato lhůta může být v odůvodněných, zejména složitých případech prodloužena, nejdéle však o dalších 30 dnů. (4) Zpracovatel posudku zašle posudek krajskému úřadu ve stanoveném termínu, formě a počtu výtisků. V případě, že posudek nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu vydaného k jeho provedení, krajský úřad jej do 10 pracovních dnů ode dne jeho doručení vrátí zpracovateli posudku k doplnění nebo přepracování. Krajský úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro doplnění nebo přepracování posudku. Tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů. Lhůta stanovená pro doplnění nebo přepracování posudku se nezapočítává do lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1. (5) Prováděcí právní předpis stanoví kritéria hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace a náležitosti obsahu posudku. § 19 Práva a povinnosti zpracovatele posudku
11)
§ 8 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 13
(1) Zpracovatel posudku posoudí návrh bezpečnostní dokumentace objektivně a v plném rozsahu. Zpracovatel posudku nesmí posuzovaný návrh bezpečnostní dokumentace přepracovávat ani jej doplňovat. (2) Zpracovatel posudku si může vyžádat dílčí podklady k ověření údajů uvedených v návrhu bezpečnostní dokumentace od jiných odborníků. Tuto skutečnost je zpracovatel posudku povinen v posudku uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování návrhu bezpečnostní dokumentace, se nesmí podílet na zpracování posudku. (3) Zpracovatel posudku je za účelem prověření údajů uvedených v návrhu bezpečnostní dokumentace oprávněn požadovat a) vstup do objektu, b) podklady použité pro zpracování návrhu bezpečnostní dokumentace, nebo c) další informace a dokumenty potřebné pro posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace. (4) Provozovatel objektu je povinen poskytnout zpracovateli posudku součinnost potřebnou pro výkon jeho oprávnění uvedených v odstavci 3. (5) Zpracovatel posudku je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti se zpracováváním posudku dozvěděl. To neplatí, pokud si informace o těchto skutečnostech vyžádá orgán provádějící kontrolu podle § 39. (6) Prováděcí právní předpis stanoví povahu a okruh informací a dokumentů, které je zpracovatel posudku oprávněn požadovat pro účely posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace. § 20 Rozhodnutí o návrhu bezpečnostní dokumentace (1) Krajský úřad rozhodne na základě posudku a vyjádření dotčených orgánů, dotčených obcí a připomínek veřejnosti o schválení návrhu bezpečnostní dokumentace do 45 dnů ode dne doručení posudku. (2) V případě, že návrh bezpečnostní dokumentace nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu přijatého k jeho provedení, krajský úřad vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad návrh bezpečnostní dokumentace předložený po odstranění zjištěných nedostatků neprodleně zašle zpracovateli posudku, který změny provedené v návrhu bezpečnostní dokumentace ve lhůtě stanovené krajským úřadem zohlední ve zpracovaném posudku. Se změnami provedenými v návrhu bezpečnostní dokumentace krajský úřad seznámí dotčené orgány a dotčené obce. (3) Krajský úřad zašle kopii svého rozhodnutí Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), dotčeným orgánům a dotčeným obcím.
14
Hlava IV Havarijní plánování Díl 1 Plán fyzické ochrany § 21 (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje pro tento objekt plán fyzické ochrany.
a) b) c) d)
(2) Provozovatel v plánu fyzické ochrany uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekt, režimová opatření, fyzická ostraha a technické prostředky.
(3) Provozovatel zašle plán fyzické ochrany a jeho změny krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky12) na vědomí do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1. (4) Rozsah bezpečnostních opatření přijímaných v objektu stanoví provozovatel vnitřním předpisem.
a) b) c) d) e)
(5) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na rozsah analýzy prováděné podle odstavce 2 písm. a), kategorie a povahu režimových opatření, požadavky na zajištění fyzické ostrahy, kategorie technických prostředků a jejich vymezení a způsob stanovení rozsahu bezpečnostních opatření přijímaných v objektu. § 22
(1) Provozovatel přijme a zajistí bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektu uvedená v plánu fyzické ochrany za účelem zabránění vzniku závažné havárie a omezení jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. (2) Provozovatel pravidelně, nejméně však jednou za rok, provede funkční zkoušky bezpečnostních opatření podle § 21 odst. 2 písm. b) až d) a o provedených zkouškách pořídí zápis, který uchovává po dobu 3 let.
12)
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 15
(3) Každý, kdo se v souvislosti s plněním svých pracovních povinností seznámil s bezpečnostními opatřeními uvedenými v plánu fyzické ochrany, je povinen zachovávat o těchto opatřeních mlčenlivost. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo plnění pracovních povinností. Informace o bezpečnostních opatřeních uvedených v plánu fyzické ochrany se podle právních předpisů upravujících přístup veřejnosti k informacím13) neposkytují. Díl 2 Vnitřní havarijní plán § 23 (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje vnitřní havarijní plán, ve kterém stanoví opatření přijímaná uvnitř objektu při vzniku závažné havárie za účelem zmírnění jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. CELEX 32012L0018 (2) Vnitřní havarijní plán obsahuje a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které jsou provozovatelem pověřeny k realizaci preventivních bezpečnostních opatření, b) scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie, c) popis možných následků závažné havárie, d) popis činností nutných ke zmírnění následků závažné havárie, e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými provozovatel disponuje, f) způsob vyrozumění dotčených orgánů a varování osob, g) opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení, h) opatření k podpoře zmírnění následků závažné havárie mimo objekt, při zohlednění dopravní a technické infrastruktury, sídelních útvarů, významných krajinných prvků, zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000, a i) přehled sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na řešení závažné havárie. CELEX 32012L0018 (3) Provozovatel na základě rozhodnutí krajského úřadu zahrne do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu. CELEX 32012L0018 (4) Provozovatel zpracuje vnitřní havarijní plán v součinnosti se svými zaměstnanci a projedná jej se zaměstnanci svých dlouhodobých dodavatelů. CELEX 32012L0018 13)
Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 16
(5) Provozovatel ve vnitřním havarijním plánu uvede přehled dokumentů zpracovaných pro řešení mimořádných událostí podle jiných právních předpisů10). Pro účely zpracování vnitřního havarijního plánu se § 10 odst. 3 použije obdobně. Provozovatel ve vnitřním havarijním plánu vyznačí den nabytí jeho platnosti. CELEX 32012L0018 (6) Provozovatel předloží vnitřní havarijní plán do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1 krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje pro účely zpracování vnějšího havarijního plánu. (7) Provozovatelé objektů zařazených do skupiny B, které jsou umístěny ve společném vymezeném prostoru, mohou na základě společné dohody zpracovat vnitřní havarijní plán společně. (8) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu vnitřního havarijního plánu a jeho strukturu. CELEX 32012L0018 § 24 (1) Provozovatel postupuje podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy k závažné havárii již došlo, její vznik již nelze odvrátit nebo její vznik lze důvodně očekávat. CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel uloží vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám pověřeným k provádění opatření vnitřního havarijního plánu, složkám integrovaného záchranného systému a osobám vykonávajícím kontrolu podle § 39. CELEX 32012L0018 (3) Provozovatel prokazatelně seznámí své zaměstnance a ostatní osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, včetně zaměstnanců svých dlouhodobých dodavatelů, o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie. CELEX 32012L0018 § 25 (1) Provozovatel prověří vnitřní havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti do 3 let ode dne jeho předložení krajskému úřadu, a poté vždy nejméně jednou za 3 roky. CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel zajistí aktualizaci vnitřního havarijního plánu 17
a) po každé změně druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, b) po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, nebo c) při organizačních a technických změnách, pokud tyto změny ovlivňují systém řízení bezpečnosti a účinnost vnitřního havarijního plánu. CELEX 32012L0018 (3) Provozovatel předloží aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce ode dne, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 2, krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje. Díl 3 Vnější havarijní plán a zóna havarijního plánování § 26 (1) Pro objekty zařazené do skupiny B se stanoví zóna havarijního plánování a zpracovává vnější havarijní plán. CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B spolupracuje s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi a s hasičským záchranným sborem kraje na zajištění havarijní připravenosti, informování veřejnosti a preventivně výchovné činnosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem. (3) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B po projednání s hasičským záchranným sborem kraje pořizuje, udržuje a provozuje v zóně havarijního plánování koncové prvky varování. Tato povinnost nenahrazuje povinnost ostatních subjektů pořizovat, udržovat a provozovat koncové prvky varování stanovenou jinými právními předpisy14). § 27 (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. CELEX 32012L0018 (2) Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu obsahují a) identifikační údaje provozovatele, 14)
Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18
b) jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování těchto podkladů, c) popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt provozovatele, d) přehled možných následků závažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky, e) přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění následků závažné havárie, f) seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt provozovatele, g) opatření k podpoře nápravných opatření mimo objekt, včetně opatření ke zvládnutí možných scénářů stanovených v bezpečnostní zprávě a zohledňující možné kumulativní jevy, včetně těch, jež mají následky na životní prostředí, konkrétní informace o sousedních objektech, o havárii a o žádoucím chování veřejnosti v případě havárie, a h) další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, zejména podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále údaje vyžádané hasičským záchranným sborem kraje podle zákona o integrovaném záchranném systému15). CELEX 32012L0018 (3) Provozovatel předloží podklady podle odstavce 2 krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy podle § 12 odst. 5. (4) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich strukturu a způsob jejich zpracování. § 28 (1) Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování na základě podkladů předložených provozovatelem podle § 27 odst. 3. (2) Zjistí-li krajský úřad, v jehož správním obvodu se zdroj rizika nachází, že by zóna havarijního plánování zasahovala na území jiného kraje, vyzve dotčený krajský úřad k součinnosti při stanovení zóny havarijního plánování. Dotčený krajský úřad poskytne součinnost potřebnou při stanovení zóny havarijního plánování. (3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postup při jejím vymezení. § 29
15)
Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19
(1) Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje postupem stanoveným zákonem o integrovaném záchranném systému15) vnější havarijní plán. Hasičský záchranný sbor kraje vyžaduje při zpracování vnějšího havarijního plánu součinnost orgánů kraje a obcí a dalších subjektů, je-li to nezbytné. CELEX 32012L0018 (2) Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje vnější havarijní plán do 2 let ode dne stanovení zóny havarijního plánování podle § 28 odst. 1. CELEX 32012L0018 (3) Krajský úřad zajistí veřejné projednání vnějšího havarijního plánu a jeho aktualizace. Pro postup při veřejném projednání vnějšího havarijního plánu a jeho aktualizace se použije ustanovení § 17 obdobně. CELEX 32012L0018 (4) Hasičský záchranný sbor kraje prověří vnější havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky. CELEX 32012L0018 (5) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu. CELEX 32012L0018 § 30 (1) Jestliže krajský úřad dojde s ohledem na informace obsažené v bezpečnostní zprávě a podkladech pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu k závěru, že za hranicemi objektu zařazeného do skupiny B nehrozí nebezpečí závažné havárie, může rozhodnout, že pro tento objekt nebude stanovovat zónu havarijního plánování a hasičský záchranný sbor kraje nebude zpracovávat vnější havarijní plán. CELEX 32012L0018 (2) Krajský úřad zašle kopii rozhodnutí podle odstavce 1 ministerstvu, hasičskému záchrannému sboru kraje, dotčeným orgánům a dotčeným obcím. (3) Jestliže se rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 týká objektu, který se nachází v blízkosti území sousedního státu, ministerstvo uvědomí o tomto rozhodnutí tento sousední stát. CELEX 32012L0018 Hlava V Nové objekty § 31 20
(1) Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo jeho část výstavbou nebo změnou užívání dokončené stavby (dále jen „nový objekt“), zpracuje za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2 návrh na zařazení a posouzení rizik závažné havárie a předloží je krajskému úřadu souběžně s podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění nového objektu, popřípadě žádosti o vydání stavebního povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby v případě, že se územní rozhodnutí nevydává, stavebnímu úřadu podle stavebního zákona16). Pro zpracování návrhu na zařazení a posouzení rizik závažné havárie se použijí § 5 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1 a 2 obdobně. CELEX 32012L0018 (2) Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem podle odstavce 1 a rozhodne o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. Pro zařazení do skupiny A nebo do skupiny B se § 6 odst. 3 použije obdobně. (3) Krajský úřad zajistí zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie předloženého provozovatelem podle odstavce 1 pověřenou právnickou osobou. Při zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie se postupuje podle § 18 a 19 obdobně, lhůta pro zpracování posudku však nesmí být delší než 20 dnů; v odůvodněných, zejména složitých případech může být tato lhůta prodloužena, nejdéle však o dalších 20 dnů. § 32 (1) Provozovatel nového objektu zařazeného podle § 31 odst. 2 zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu nejpozději 5 měsíců před uvedením nového objektu do zkušebního provozu; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu ve stejné lhůtě před uvedením do užívání podle stavebního zákona16). CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel nesmí nový objekt uvést do zkušebního provozu před nabytím právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel předloží pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona16). Provozovatel nesmí nový objekt uvést do užívání bez pravomocného rozhodnutí o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. CELEX 32012L0018
16)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21
(3) Provozovatel nového objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje plán fyzické ochrany a zašle jej krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky na vědomí nejpozději v den uvedení nového objektu do zkušebního provozu; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel zašle plán fyzické ochrany krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky na vědomí nejpozději v den uvedení nového objektu do užívání podle stavebního zákona16). (4) Provozovatel nového objektu zařazeného do skupiny B zpracuje a ve lhůtě uvedené v odstavci 3 předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. CELEX 32012L0018 Hlava VI Pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie § 33 (1) Provozovatel zajistí pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie (dále jen „pojištění odpovědnosti“)17) po celou dobu užívání objektu, včetně etapy zkušebního provozu. Pojištění odpovědnosti sjedná provozovatel s pojistitelem oprávněným provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví18). CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel sjedná pojištění odpovědnosti a) do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, nebo b) před uvedením nového objektu do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, provozovatel postupuje podle písmene a). (3) Výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných následků závažné havárie uvedených ve schváleném bezpečnostním programu nebo schválené bezpečnostní zprávě; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného pro etapu zkušebního provozu podle odstavce 2 písm. b) musí výše limitu pojistného plnění odpovídat rozsahu možných následků závažné havárie stanovených na základě posouzení rizik závažné havárie předloženého krajskému úřadu podle § 31 odst. 1. (4) Provozovatel předloží krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti sjednaném podle odstavce 2 písm. a) a pojistky k evidenci a uložení do 30 dnů ode dne jejího uzavření; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného podle odstavce 2 písm. b) předloží provozovatel ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti a pojistky 17) 18)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 227/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 22
před zahájením zkušebního provozu. Pojistka musí obsahovat údaje umožňující identifikaci objektu a jeho provozovatele a musí na ní být uveden limit pojistného plnění sjednaný v rozsahu stanoveném v odstavci 3. (5) Provozovatel bezodkladně písemně oznámí krajskému úřadu každou změnu v pojištění odpovědnosti nebo jeho zánik. Hlava VII Informování veřejnosti Díl 1 Přístup veřejnosti k informacím § 34 (1) Každý se může na krajský úřad obrátit s žádostí o poskytnutí informace o objektu zařazeném do skupiny A nebo do skupiny B postupem stanoveným zákonem o právu na informace o životním prostředí19). CELEX 32012L0018 (2) Krajský úřad může za podmínek stanovených zákonem o právu na informace o životním prostředí11) poskytnutí požadované informace odepřít. Krajský úřad odepře poskytnout seznam a schválenou bezpečnostní dokumentaci v rozsahu, v němž do ní bylo veřejnosti odepřeno nahlédnutí podle § 17 odst. 4. CELEX 32012L0018 § 35 (1) Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje a provozovatelem zpracuje pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B jasně a srozumitelně formulovanou informaci o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie podle zákona o právu na informace o životním prostředí20). Tuto informaci krajský úřad vždy zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup. CELEX 32012L0018 (2) Krajský úřad poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci zpracovanou podle odstavce 1 pro objekt zařazený do skupiny B nejméně jednou za 5 let. Pokud se informace týká objektu zařazeného do skupiny B určeného zároveň podle § 7 odst. 1, krajský úřad zajistí poskytnutí této informace rovněž provozovatelům všech budov nebo zařízení
19) 20)
Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 10a zákona č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23
navštěvovaných veřejností, zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení, a sousedních objektů, které jsou v zóně havarijního plánování umístěny. CELEX 32012L0018 (3) Krajský úřad aktualizuje informaci zpracovanou podle odstavce 1 po každé změně v objektu, která může ovlivnit bezpečnost mimo objekt, zejména po každé změně v objektu uvedené v § 8 odst. 1 nebo v § 14 odst. 2. CELEX 32012L0018 (4) V případech, kdy by následky závažné havárie v okolí objektu zařazeného do skupiny B nebo v důsledku domino efektu mohly přesáhnout hranice státu, krajský úřad poskytne ministerstvu dostatečné informace, aby sousední státy mohly případně uplatnit připomínky při zpracování změn bezpečnostní zprávy, havarijních plánů nebo informace zpracovávané podle odstavce 1. CELEX 32012L0018 (5) Ministerstvo poskytuje státům, které by mohly být dotčeny následky závažné havárie, informace zpracované a poskytnuté krajským úřadem. CELEX 32012L0018 (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti obsahu informace podle odstavce 1 a rozsah, ve kterém se zpracovává pro objekty zařazené do skupiny A a pro objekty zařazené do skupiny B, a b) způsob poskytnutí informace zpracované podle odstavce 1 pro objekt zařazený do skupiny B veřejnosti. CELEX 32012L0018 Díl 2 Poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie § 36 Hlášení a konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie (1) Provozovatel nebo uživatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, a) bezodkladně ohlásí vznik závažné havárie příslušnému krajskému úřadu, České inspekci životního prostředí, příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému15) a dotčeným obcím a b) zpracuje hlášení o vzniku závažné havárie a doručí jej krajskému úřadu do 24 hodin od vzniku závažné havárie. CELEX 32012L0018 (2) Provozovatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, zpracuje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie, ve které uvede rovněž nápravná opatření přijatá ke
24
zmírnění následků závažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování. CELEX 32012L0018 (3) Provozovatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie předloží návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie ke schválení krajskému úřadu. CELEX 32012L0018 (4) Provozovatel objektu aktualizuje informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie, jestliže další vyšetřování odhalí dodatečné skutečnosti, které mění tyto informace nebo učiněné závěry. Aktualizované informace předloží provozovatel bezodkladně ke schválení krajskému úřadu. CELEX 32012L0018 (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti obsahu hlášení o vzniku závažné havárie a způsob jeho zpracování a b) náležitosti obsahu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie a způsob jejího zpracování. CELEX 32012L0018 § 37 Schvalování konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie (1) Krajský úřad rozhodne o schválení návrhu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. CELEX 32012L0018 (2) V případě, že návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu přijatého k jeho provedení, zejména pokud jde o nápravná opatření přijatá ke zmírnění následků závažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování, krajský úřad vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. CELEX 32012L0018 (3) Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje zpracuje doporučení pro provozovatele týkající se budoucích preventivních opatření, která nejsou uvedena v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie a která mohou vést ke zlepšení prevence závažné havárie. CELEX 32012L0018 (4) Krajský úřad může na základě konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie uložit provozovateli povinnost zajistit aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předložit ke schválení krajskému úřadu a stanovit 25
k tomu lhůtu. Krajský úřad může rovněž uložit provozovateli povinnost zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu a předložit ji krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje. CELEX 32012L0018 § 38 Informace o vzniku a dopadech závažné havárie (1) Krajský úřad zpracuje a po projednání v bezpečnostní radě kraje21) poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků podle zákona o právu na informace o životním prostředí20). Krajský úřad vždy zpřístupní tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. CELEX 32012L0018 (2) Krajský úřad bezodkladně doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra hlášení o vzniku závažné havárie podle § 36 odst. 1 písm. b) a rozhodnutí o schválení konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 37 odst. 1 včetně této zprávy. (3) Ministerstvo za účelem prevence a zmírnění následků závažné havárie bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od vzniku závažné havárie, uvědomí Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o závažných haváriích splňující kritéria uvedená v části I přílohy č. 3 k tomuto zákonu, a to v rozsahu vyplývajícím z části II přílohy č. 3 k tomuto zákonu. CELEX 32012L0018 Hlava VIII Kontrola § 39 Orgány kontroly a předmět kontroly (1) Kontrolu podle tohoto zákona vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, krajské hygienické stanice a hasičské záchranné sbory krajů (dále jen „orgány integrované inspekce“), krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí. CELEX 32012L0018 (2) Kontrola vykonávaná podle tohoto zákona zahrnuje veškeré činnosti prováděné s cílem ověřit dodržování povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na základě tohoto zákona. CELEX 32012L0018
21)
Zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26
(3) Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona jsou zejména a) posouzení, zda informace obsažené v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě odpovídají skutečným podmínkám v objektu, b) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie v objektu, c) vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné následky závažné havárie, d) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě a ve vnitřním havarijním plánu a e) podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu předložené krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje. CELEX 32012L0018 (4) Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona nejsou plán fyzické ochrany a bezpečnostní opatření přijatá k zajištění fyzické ochrany objektu, které podléhají zvláštním kontrolám organizovaným krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky. (5) Osoby vykonávající kontrolu podle tohoto zákona se při jejím výkonu prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole. § 40 Plán kontrol (1) Česká inspekce životního prostředí zpracovává po projednání s krajskými úřady a orgány integrované inspekce návrh ročního plánu kontrol dodržování tohoto zákona. CELEX 32012L0018 (2) Roční plán kontrol obsahuje a) seznam provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, u kterých bude kontrola prováděna, s uvedením objektů určených podle § 7 odst. 1 a objektů, u kterých mohou zvýšit nebezpečí závažné havárie nebo její následky konkrétní vnější zdroje rizika, b) postupy pro běžné kontroly prováděné u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, včetně programu těchto kontrol, c) postupy pro mimořádné kontroly, d) určení krajských úřadů a orgánů integrované inspekce, které budou kontrolu provádět, a popis zajištění spolupráce mezi nimi, e) rozsah kontroly plnění obecných podmínek prevence závažných havárií a f) další zaměření kontroly podle druhu činnosti jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. CELEX 32012L0018 (3) Kontrola u provozovatele objektu zařazeného do skupiny A se provádí nejméně jednou za 3 roky; kontrola u provozovatele objektu zařazeného do skupiny B se provádí nejméně jednou za rok. 27
CELEX 32012L0018 (4) Česká inspekce životního prostředí může stanovit četnost kontrol u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B odchylně od odstavce 3, pokud vypracuje roční plán kontrol na základě systematického posuzování nebezpečí závažné havárie u jednotlivých objektů. Při systematickém posuzování nebezpečí závažné havárie u jednotlivých objektů se posuzují a) jejich možné následky na lidské zdraví a životní prostředí, b) informace o výsledcích předešlých kontrol prováděných u provozovatele objektu; Česká inspekce životního prostředí může v rámci systematického posuzování nebezpečí závažné havárie zohlednit rovněž výsledky kontrol provedených u provozovatele objektu podle jiných právních předpisů. CELEX 32012L0018 (5) Česká inspekce životního prostředí předloží návrh ročního plánu kontrol ministerstvu ke schválení. (6) Na základě ročního plánu kontrol schváleného ministerstvem zpracuje Česká inspekce životního prostředí programy běžných kontrol plánovaných u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, včetně stanovení četnosti kontrol prováděných u jednotlivých provozovatelů. CELEX 32012L0018 (7) Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady a orgány integrované inspekce jsou oprávněny u provozovatele provést mimořádnou kontrolu mimo roční plán kontrol za účelem prošetření podnětů vzbuzujících důvodné podezření o závažném porušování povinností stanovených tímto zákonem, havárií, nehod a skoronehod nebo na základě poznatků vyplývajících z vlastní kontrolní činnosti. CELEX 32012L0018 (8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zpracování návrhu ročního plánu kontrol, způsob stanovení termínů provádění kontrol, kritéria hodnocení výsledků systematického posuzování nebezpečí závažné havárie, postup při projednávání návrhu ročního plánu kontrol a při jeho schvalování. § 41 Zpráva o kontrole (1) Krajský úřad a orgány integrované inspekce zpracují informaci o výsledku kontroly prováděné podle tohoto zákona a tuto informaci předloží České inspekci životního prostředí. CELEX 32012L0018
28
(2) Česká inspekce životního prostředí zpracuje zprávu o kontrole prováděné podle tohoto zákona na základě informací obdržených od krajského úřadu a orgánů integrované inspekce podle odstavce 1 a na základě vlastních zjištění. CELEX 32012L0018 (3) Česká inspekce životního prostředí projedná zprávu o kontrole s provozovatelem do 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu a do 15 dnů ode dne tohoto projednání zprávu o kontrole zašle provozovateli, krajskému úřadu a ministerstvu. CELEX 32012L0018 (4) Česká inspekce životního prostředí zpracuje roční souhrnnou zprávu o kontrolách provedených podle tohoto zákona a tuto zprávu zašle ministerstvu. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti obsahu informace o výsledku kontroly, její strukturu a způsob jejího předložení České inspekci životního prostředí a b) náležitosti obsahu zprávy o kontrole, její strukturu a způsob jejího zpracování. CELEX 32012L0018 § 42 Opatření k nápravě (1) Krajský úřad na základě zprávy o kontrole uloží provozovateli opatření k nápravě nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Krajský úřad může v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanovit podmínky a lhůtu pro zjednání nápravy. CELEX 32012L0018 (2) V případě, že při kontrole prováděné podle tohoto zákona byla zjištěna závažná porušení povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě, provede se u provozovatele do 6 měsíců od ukončení kontroly další kontrola. CELEX 32012L0018 Hlava IX Výkon veřejné správy § 43 Orgány veřejné správy Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo vnitra, c) Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, d) Česká inspekce životního prostředí, 29
e) krajské úřady, f) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, g) hasičské záchranné sbory krajů a h) krajské hygienické stanice. CELEX 32012L0018 Ministerstvo § 44
a) b) c) d)
e)
f)
g)
(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem na úseku prevence závažných havárií podle tohoto zákona, vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona, přezkoumává správní rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona Českou inspekcí životního prostředí a krajskými úřady, pověří právnickou osobu zřízenou Ministerstvem práce a sociálních věcí, která plní úkoly odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií, zpracováváním posudků návrhu bezpečnostní dokumentace a posudků k posouzení rizik závažné havárie, zpracovává a vede souhrnnou evidenci protokolů o nezařazení, návrhů na zařazení, návrhů na změnu zařazení, bezpečnostních programů, bezpečnostních zpráv, zpráv o posouzení bezpečnostních zpráv, hlášení o vzniku závažné havárie, konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie a rozhodnutí týkajících se těchto dokumentů, na základě roční souhrnné zprávy o kontrolách provedených podle tohoto zákona informuje mezinárodní organizace a sousední státy podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie v souladu s předpisy Evropské unie v oblasti prevence závažných havárií.
(2) Ministerstvo může předložit Komisi k posouzení oznámení, že určitá nebezpečná látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie. V oznámení ministerstvo uvede informace potřebné k posouzení vlastností této nebezpečné látky, které působí její nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí; tyto informace stanoví příloha č. 4 k tomuto zákonu. CELEX 32012L0018 (3) Ministerstvo může oznámení podle odstavce 2 předložit Komisi na základě podnětu provozovatele. Takový podnět musí být odůvodněn a musí obsahovat informace potřebné k posouzení vlastností této nebezpečné látky, které působí její nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu. CELEX 32012L0018 § 45
30
(1) Informační systém prevence závažných havárií (dále jen „informační systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží ke shromažďování údajů o objektech a souvisejících skutečnostech. (2) Správcem a provozovatelem informačního systému je ministerstvo. Ministerstvo může provozováním informačního systému pověřit právnickou osobu, kterou pověřuje zpracováváním posudků návrhu bezpečnostní dokumentace a posudků k posouzení rizik závažné havárie.
a) b) c) d) e)
(3) V informačním systému se vedou tyto údaje: rejstřík objektů, včetně informací o jejich provozovatelích, činnostech a nebezpečných látkách v nich umístěných a dokumentaci zpracovávané na základě tohoto zákona, registr závažných havárií, registr plánovaných a provedených kontrol, prostorová data o objektech a jejich bezprostředním okolí, informace zpracovávané pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle § 35 odst. 1.
(4) Uživateli informačního systému využívajícími údaje v něm vedené jsou orgány veřejné správy vykonávající státní správu na úseku prevence závažných havárií, provozovatelé, uživatelé objektu a veřejnost. § 46 Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra a) plní funkci kontaktního místa pro oznamování závažné havárie podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, b) určuje, který krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování, pokud se objekt, ve kterém je umístěna nebezpečná látka, nachází ve správním obvodu dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodly, který z nich stanoví zónu havarijního plánování, a c) eviduje a ukládá hlášení o vzniku závažné havárie a konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie. § 47 Český báňský úřad a obvodní báňské úřady (1) Český báňský úřad zajišťuje koordinaci mezi obvodními báňskými úřady a ostatními orgány integrované inspekce. (2) Obvodní báňský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií a zajišťuje a) odbornou technickou podporu při posuzování a hodnocení úplnosti a odborné správnosti dokumentů zpracovaných podle § 10, 12 a 13, 31
b) plnění úkolů orgánu integrované inspekce podle § 39 odst. 2. § 48 Česká inspekce životního prostředí (1) Česká inspekce životního prostředí zajišťuje organizaci kontrol prováděných podle tohoto zákona a koordinuje jejich provádění. (2) Orgány integrované inspekce v rozsahu své působnosti provádějí kontrolu podle tohoto zákona v termínu projednaném s Českou inspekcí životního prostředí. § 49 Krajské úřady (1) Krajské úřady zasílají ministerstvu návrhy a jiné dokumenty předkládané jim provozovatelem podle tohoto zákona, včetně svých rozhodnutí týkajících se těchto návrhů a jiných dokumentů, a informace zpracovávané pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle § 35 odst. 1. (2) Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v územním řízení, popřípadě ve stavebním řízení a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud je jeho předmětem objekt zařazovaný do skupiny A nebo do skupiny B. CELEX 32012L0018 (3) Krajský úřad vydá na základě posouzení rizik závažné havárie a jeho posudku závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v územním řízení nebo ve stavebním řízení, v řízení o odstranění stavby anebo v řízení o dodatečném povolení stavby podle stavebního zákona16) v případě, že územní rozhodnutí nebylo vydáno, v němž stanoví podmínky pro umístění nového objektu nebo jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí. CELEX 32012L0018 (4) Krajský úřad zajišťuje, aby se braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení jejich následků při a) umístění nových objektů, b) provádění změn existujících objektů a c) udržování vzájemných odstupů mezi objekty a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími chráněnými podle jiných právních předpisů22), a to při územním plánování podle stavebního zákona16). CELEX 32012L0018 22)
Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 32
(5) U existujících objektů zajišťuje krajský úřad v případě potřeby přijetí dodatečných opatření souvisejících s cílem snižovat riziko vzniku závažné havárie. CELEX 32012L0018 (6) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání objektu nebo jeho částí, pokud opatření přijatá provozovatelem k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí nebo majetek, včetně opatření k nápravě uložených provozovateli podle § 42 odst. 1, mají vážné nedostatky. Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání objektu nebo jeho částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě ve stanovených lhůtách a na požadované odborné úrovni a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí a zvířat, životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k nim již došlo. CELEX 32012L0018 § 50 Poskytování údajů (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům vykonávajícím státní správu na úseku prevence závažných havárií a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z informačního systému cizinců.
a) b) c)
d) e)
a) b) c) d) e)
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, adresa místa pobytu, státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, rodné číslo, adresa místa trvalého pobytu, státní občanství, popřípadě více státních občanství.
33
a) b) c) d) e)
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, státní občanství, popřípadě státní příslušnost, druh a adresa místa pobytu na území České republiky, počátek pobytu, popřípadě datum skončení pobytu na území České republiky.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Hlava X Správní delikty § 51 (1) Provozovatel nebo uživatel objektu se dopustí správního deliktu tím, že a) nezpracuje seznam podle § 3 odst. 2 písm. a) nebo § 54 odst. 7, b) nepřezkoumá seznam podle § 54 odst. 4 nebo 6, c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo § 54 odst. 7 nezpracuje protokol o nezařazení nebo tento protokol neuchová, d) v rozporu s § 4 odst. 2 nebo § 54 odst. 6 nezajistí aktualizaci protokolu o nezařazení, e) nepředloží protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci ve stanovené lhůtě krajskému úřadu podle § 4 odst. 3 nebo § 54 odst. 6, f) neposkytne údaje nutné pro řízení rizika v objektech určených krajským úřadem podle § 7 odst. 1 v rámci vzájemné výměny údajů podle § 7 odst. 3, g) neohlásí vznik závažné havárie podle § 36 odst. 1 písm. a), nebo h) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. b) nezpracuje hlášení o vzniku závažné havárie nebo toto hlášení nedoručí krajskému úřadu ve stanovené lhůtě. CELEX 32012L0018 a) b)
c) d)
(2) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 5 odst. 3, § 31 odst. 1 nebo § 54 odst. 6 nebo 7 nepředloží návrh na zařazení ve stanovené lhůtě krajskému úřadu, v rozporu s § 8 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. a) nepředloží návrh na změnu zařazení ve stanovené lhůtě krajskému úřadu nebo neuvědomí krajský úřad o připravovaném návrhu na změnu zařazení, v rozporu s § 9 odst. 1, § 31 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. a) neprovede posouzení rizik závažné havárie, nepředloží posouzení rizik závažné havárie ve stanovené lhůtě krajskému úřadu podle § 31 odst. 1, 34
e) v rozporu s § 21 odst. 1 nebo § 32 odst. 3 nezpracuje plán fyzické ochrany, f) nezašle plán fyzické ochrany krajskému úřadu nebo krajskému ředitelství Policie České republiky ve stanovené lhůtě podle § 21 odst. 3 nebo § 32 odst. 3, g) v rozporu s § 22 odst. 1 nepřijme nebo nezajistí bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektu, h) neprovede funkční zkoušky bezpečnostních opatření podle § 22 odst. 2, i) uvede nový objekt do zkušebního provozu nebo do užívání v rozporu s § 32 odst. 2, j) nezajistí pojištění odpovědnosti podle § 33 odst. 1, k) nesjedná pojištění odpovědnosti ve lhůtě podle § 33 odst. 2 nebo jej sjedná v rozporu s § 33 odst. 3, l) nepředloží krajskému úřadu ve stanovené lhůtě ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti nebo pojistky podle § 33 odst. 4, m) neoznámí krajskému úřadu změny v pojištění odpovědnosti nebo jeho zánik podle § 33 odst. 5, n) nezpracuje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 36 odst. 2, o) nepředloží návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie krajskému úřadu ke schválení ve stanovené lhůtě podle § 36 odst. 3, p) v rozporu s § 36 odst. 4 neaktualizuje informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie nebo tyto aktualizované informace nepředloží krajskému úřadu ke schválení, nebo q) v rozporu s § 37 odst. 2 neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, r) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím krajského úřadu o opatření k nápravě podle § 42 odst. 1. CELEX 32012L0018 (3) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 10 odst. 1, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. b) nezpracuje bezpečnostní program, b) nepředloží návrh bezpečnostního programu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu ke schválení podle § 10 odst. 5, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. b), c) v rozporu s § 11 odst. 1 nepřezkoumá bezpečnostní program, nepořídí o tomto přezkumu záznam, tento záznam neuchová nebo jeho stejnopis nezašle krajskému úřadu, d) v rozporu s § 11 odst. 2, § 14 odst. 2, § 37 odst. 4 nebo § 54 odst. 4 nezajistí aktualizaci bezpečnostního programu nebo nepředloží tuto aktualizaci krajskému úřadu ke schválení, nebo e) nepostupuje v souladu s bezpečnostním programem podle § 15 odst. 1, f) v rozporu s § 15 odst. 2 neseznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, s bezpečnostním programem. CELEX 32012L0018 (4) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 12 odst. 1, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. b) nezpracuje bezpečnostní zprávu,
35
b) nepředloží návrh bezpečnostní zprávy ve stanovené lhůtě krajskému úřadu ke schválení podle § 12 odst. 5, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. b), c) nezajistí posouzení bezpečnostní zprávy, nezpracuje zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy nebo tuto zprávu nepředloží krajskému úřadu ke schválení podle § 13 odst. 1, d) v rozporu s § 14 odst. 2 nebo 3, § 37 odst. 4 nebo § 54 odst. 4 nezajistí aktualizaci bezpečnostní zprávy nebo nepředloží tuto aktualizaci krajskému úřadu ke schválení, e) nepostupuje v souladu s bezpečnostní zprávou podle § 15 odst. 1, f) v rozporu s § 15 odst. 2 neseznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, s bezpečnostní zprávou, g) v rozporu s § 23 odst. 1, § 32 odst. 4 nebo § 54 odst. 5 písm. b) nezpracuje vnitřní havarijní plán, h) nepředloží vnitřní havarijní plán ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje podle § 23 odst. 6, § 32 odst. 4 nebo § 54 odst. 5 písm. b), i) nepostupuje v souladu s vnitřním havarijním plánem podle § 24 odst. 1, j) neprověří vnitřní havarijní plán podle § 25 odst. 1, k) v rozporu s § 25 odst. 2, § 37 odst. 4 nebo § 54 odst. 4 nezajistí aktualizaci vnitřního havarijního plánu, l) nepředloží aktualizaci vnitřního havarijního plánu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje podle § 25 odst. 3, § 37 odst. 4 nebo § 54 odst. 4, m) v rozporu s § 27 odst. 1, § 32 odst. 4 nebo § 54 odst. 5 písm. b) nezpracuje podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, nebo n) nepředloží podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru podle § 27 odst. 3, § 32 odst. 4 nebo § 54 odst. 5 písm. b). CELEX 32012L0018 (5) Provozovatel nebo uživatel objektu se dopustí správního deliktu tím, že v řízeních o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, o změně zařazení objektu do příslušné skupiny nebo o vyřazení objektu ze skupiny A nebo ze skupiny B, o schválení návrhu bezpečnostní dokumentace nebo návrhu zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie uvede nepravdivý nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají. CELEX 32012L0018 (6) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo písm. g) nebo h) nebo odstavce 2 písm. n) až q), b) 700 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) nebo d) nebo písm. j) až m), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo písm. e) až i), d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. r) nebo odstavců 3 až 5. CELEX 32012L0018 § 52
36
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajský úřad, s výjimkou správních deliktů podle § 51 odst. 3 písm. e), § 51 odst. 4 písm. e) a i), které projednává Česká inspekce životního prostředí. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. (7) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje, jehož úřad pokutu uložil. Hlava XI Ustanovení společná, zmocňovací, přechodná a zrušovací § 53 Společná ustanovení (1) Náklady spojené se zpracováním posudku návrhu bezpečnostní dokumentace nebo posudku k posouzení rizik závažné havárie hradí kraj. (2) Působnosti stanovené krajskému úřadu tímto zákonem jsou výkonem přenesené působnosti. § 54 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 3, § 12 odst. 6, § 13 odst. 3, § 18 odst. 5, § 19 odst. 6, § 23 odst. 8, § 27 odst. 4, § 35 odst. 6, § 36 odst. 5, § 40 odst. 8 a § 41 odst. 5. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 21 odst. 5. 37
(3) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 28 odst. 3 a § 29 odst. 5. § 55 Přechodná ustanovení (1) Objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle tohoto zákona. (2) Rozhodnutí vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona. (3) Řízení zahájená podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Provozovatel přezkoumá seznam zpracovaný podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zajistí a předloží krajskému úřadu aktualizaci návrhu na zařazení a bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a zajistí a předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje aktualizaci vnitřního havarijního plánu a podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu do 1. června 2016, pokud tyto dokumenty zpracované podle dosavadních právních předpisů nesplňují požadavky tohoto zákona a podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B podle tohoto zákona se nemění. CELEX 32012L0018 (5) Zjistí-li provozovatel na základě přezkumu seznamu zpracovaného podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provedeného podle odstavce 4, že se mění podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu a) návrh na změnu zařazení a posouzení rizik závažné havárie do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a b) bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 38
CELEX 32012L0018 (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přezkoumá seznam zpracovaný podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zajistí aktualizaci protokolu o nezařazení zpracovaného podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nesplňuje požadavky tohoto zákona, a aktualizovaný protokol o nezařazení, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží krajskému úřadu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zjistí-li právnická nebo podnikající fyzická osoba na základě přezkumu seznamu provedeného podle věty první, že splňuje podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na zařazení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a dále postupuje podle odstavce 5 písm. b) obdobně. CELEX 32012L0018 (7) Uživatel objektu, na který se nevztahoval zákon č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zpracuje seznam podle tohoto zákona a zjistí-li na jeho základě, že jsou splněny podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na zařazení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a dále postupuje podle odstavce 5 písm. b) obdobně. Zjistí-li na základě seznamu, že nejsou splněny podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 2 tohoto zákona, zpracuje protokol o nezařazení podle tohoto zákona a, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží jej krajskému úřadu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. CELEX 32012L0018 § 56 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 2. Část sedmá zákona č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony., ve znění zákona č. 466/2001 Sb. 3. Část sto sedmdesátá první zákona č. zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
39
4. Část sto šedesátá třetí zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 5. Zákon č. 488/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. 6. Část druhá zákona č. 61/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., a některé další zákony. 7. Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek. 8. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. 9. Vyhláška č. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. 10. Vyhláška č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. 11. Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 57 V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona 40
č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č.187/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb. a zákona č. 257/2014 Sb., se za položku 101 vkládá nová položka 102, která včetně poznámky pod čarou č. 80 zní: „Položka 102 1. a) b) c) d) e)
Přijetí žádosti o schválení80) návrhu bezpečnostního programu prevence závažných havárií aktualizace bezpečnostního programu prevence závažných havárií návrhu bezpečnostní zprávy aktualizace bezpečnostní zprávy návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy
Kč Kč Kč Kč Kč
40 000 20 000 60 000 30 000 15 000
2. Přijetí žádosti o vydání závazného stanoviska podle zákona o prevenci závažných havárií80) Kč 25 000 80)
Zákon č. …/…. Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií).“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 58 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2015. CELEX 32012L0018
41
Příloha č. 1 k zákonu č. …/…. Sb. Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek 1. Nebezpečné látky spadající do kategorií nebezpečnosti uvedených v sloupci 1 tabulky I této přílohy podléhají kvalifikačním množstvím stanoveným v sloupcích 2 a 3. CELEX 32012L0018 2. Nebezpečná látka umístěná v objektu pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu. CELEX 32012L0018 3. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce II náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce I, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce II. CELEX 32012L0018 4. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce I, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce I. CELEX 32012L0018 5.
Látky a směsi se klasifikují podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v platném znění. CELEX 32012L0018
6. Uvedená kvalifikační množství se vztahují vždy na jednotlivý objekt provozovatele. CELEX 32012L0018 7. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt zařadí do skupiny A nebo B. Pro použití pravidla sčítání se však použijí nejnižší kvalifikační množství pro každou skupinu kategorií v písmenech a), b) a c) odpovídající příslušné kvalifikaci. CELEX 32012L0018 8. Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek U objektů, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo směs v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím, se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objekt vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona: n
qi
N=Σ i=1 Qi, 42
kde: qi = množství nebezpečné látky i umístěné v objektu, Qi = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné v sloupci 2 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, n = počet nebezpečných látek, N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi. Toto pravidlo se používá při posuzování nebezpečnosti pro zdraví, fyzikální nebezpečnosti a nebezpečnosti pro životní prostředí. Musí se proto použít třikrát: a) k sečtení nebezpečných látek uvedených v tabulce I, které spadají do třídy akutní toxicita, kategorii 1, 2 nebo 3 (inhalační cesta expozice) nebo toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu H tříd H1 až H3; b) k sečtení nebezpečných látek uvedených v tabulce I, které jsou výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně reagující látky a směsi, organické peroxidy, samozápalné kapaliny a tuhé látky, oxidující kapaliny a tuhé látky, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu P tříd P1 až P8; c) k sečtení nebezpečných látek uvedených v tabulce I, které spadají mezi nebezpečné pro vodní prostředí, akutně kategorie 1, chronicky kategorie 1 nebo chronicky kategorie 2, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu E tříd E1 a E2. Příslušná ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro a), b) nebo c) je větší než nebo roven 1. Provozovatel zařadí objekt do a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II. CELEX 32012L0018 9. Pro účely tohoto zákona se plynem rozumí každá látka, jejíž absolutní tlak par při teplotě 20 st. C se rovná 101,3 kPa nebo je větší, kapalinou rozumí každá látka, která není definována jako plyn a která není pevnou látkou při teplotě 20 st. C a standardním tlaku 101,3 kPa. CELEX 32012L0018 10. V případě, že v sloupci 2 tabulky II není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B. CELEX 32012L0018 11. Se směsmi se zachází stejným způsobem jako s čistými látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností nařízením (ES) č. 1272/2008 v poznámce 1 nebo jeho posledním přizpůsobením technickému pokroku, pokud není výslovně udáno procento složení nebo jiný popis. CELEX 32012L0018 12. Nebezpečné látky, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 1272/2008, ale přesto jsou nebo by mohly být v objektu přítomny a mají nebo by mohly mít za podmínek existujících v objektu rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné havárie, včetně odpadu, 43
budou dočasně zařazeny do nejvhodnější kategorie nebo přiřazeny k nejvhodnější jmenovitě uvedené kategorii nebo nebezpečné látce spadající do oblasti působnosti tohoto zákona. CELEX 32012L0018 13. U nebezpečných látek, jejichž vlastnosti vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší kvalifikační množství.
44
Tabulka I Kategorie nebezpečných látek Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 Sloupec 1 Oddíl „H“ – NEBEZPEČNOST PRO ZDRAVÍ H1 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 1, všechny cesty expozice H2 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 2, všechny cesty expozice kategorie 3, inhalační cesta expozice (viz poznámka 1) H3 TOXICITA PRO SPECIFICKÉ CÍLOVÉ ORGÁNY – JEDNORÁZOVÁ EXPOZICE Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1 Oddíl „P“ – FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST P1a VÝBUŠNINY (viz poznámka 2) nestabilní výbušniny, nebo výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A.14 dle nařízení (ES) č. 440/2008 (viz poznámka 3) a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi P1b VÝBUŠNINY (viz poznámka 8) Výbušniny, oddíl 1.4 (viz poznámka 4) P2 HOŘLAVÉ PLYNY Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 P3a Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1 P3b Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1 (viz poznámka 5.2) P4 OXIDUJÍCÍ PLYNY Oxidující plyny, kategorie 1 P5a HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu (viz poznámka 6)
45
Množství nebezpečné látky v tunách Sloupec 2 Sloupec 3 A B 5
20
50
200
50
200
10
50
50
200
10
50
150 (čisté)
500 (čisté)
5 000 (čisté)
50 000 (čisté)
50
200
10
50
Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 Sloupec 1 P5b HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, nebo jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie (viz poznámka 6) P5c HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky P5a a P5b P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F P7 SAMOZÁPALNÉ kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1 P8 OXIDUJÍCÍ KAPALINY A TUHÉ LÁTKY Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3 Oddíl „E“ – NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1 E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 Oddíl „O“ – JINÁ NEBEZPEČNOST O1 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 O2 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1 O3 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029 CELEX 32012L0018
46
Množství nebezpečné látky v tunách Sloupec 2 Sloupec 3 A B 50 200
5 000
50 000
10
50
50
200
50
200
50
200
100
200
200
500
100
500
100
500
50
200
Tabulka II Jmenovitě vybrané nebezpečné látky Nebezpečné látky
Číslo CAS (23))
Sloupec 1 1. Dusičnan amonný (viz poznámka 7) 2. Dusičnan amonný (viz poznámka 8) 3. Dusičnan amonný (viz poznámka 9) 4. Dusičnan amonný (viz poznámka 10) 5. Dusičnan draselný (viz poznámka 11) 6. Dusičnan draselný (viz poznámka 12) 7. Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli 1303-28-2 8. Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli 1327-53-3 9. Brom 7726-95-6 10. Chlor 7782-50-5 11. Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý 12. Ethylenimin 151-56-4 13. Fluor 7782-41-4 14. Formaldehyd (koncentrace ≥ 90 %) 50-00-0 15. Vodík 1333-74-0 16. Chlorovodík (zkapalněný plyn) 7647-01-0 17. Alkyly olova 18. Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (viz poznámka 13) 19. Acetylen 74-86-2 20. Ethylenoxid 75-21-8 21. Propylenoxid 75-56-9 22. Methanol 67-56-1 23. 4, 4'-methylen bis (2-chloranilin) nebo jeho 101-14-4 soli, v práškové formě 24. Methylisokyanát 624-83-9 25. Kyslík 7782-44-7 26. 2,4-toluen diisokyanát 91-08-7 2,6-toluen diisokyanát 584-84-9 27. Karbonyldichlorid (fosgen) 75-44-5 28. Arsan (arsenovodík) 7784-42-1 29. Fosfan (fosforovodík) 7803-51-2 30. Chlorid sirnatý 10545-99-0 31. Oxid sírový 7446-11-9 32. Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD), kalkulované jako ekvivalent TCDD (viz poznámka 14) 23)
Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci. 47
Množství nebezpečné látky v tunách Sloupec 2 Sloupec 3 A B 5 000 10 000 1 250 5 000 350 2 500 10 50 5 000 10 000 1 250 5 000 1 2 0,1 20 100 10 25 1 10 10 5 5 25 5 50
20 20 50 50 250 50 200
5 5 5 500
50 50 50 5 000 0,01
200 10 0,3 0,2 0,2 15
0,15 2 000 100 0,75 1 1 1 75 0,001
Nebezpečné látky
Číslo CAS (23))
Sloupec 1 33. Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4nitrodifenyl a 1,3 propansulton 34. Ropné produkty a alternativní paliva a) benzíny a primární benzíny, b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory), c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů) d) těžké topné oleje e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí jako produkty uvedené v písmenech a) až d) 35. Bezvodý amoniak 7664-41-7 36. Fluorid boritý 7637-07-2 37. Sirovodík 7783-06-4 38. Piperidin 110-89-4 39. Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin 3030-47-5 40. 3-(2-ethylhexyloxy)propylamin 5397-31-9 41. Směsi (*) chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti v tabulce I přílohy I.
Množství nebezpečné látky v tunách Sloupec 2 Sloupec 3 A B 0,5 2
2 500
25 000
50 5 5 50 50 50 200
200 20 20 200 200 200 500
107-10-8 1663-39-4 16529-56-9 533-74-4
500 200 500 100
2 000 500 2 000 200
96-33-3 108-99-6 109-70-6
500 500 500
2 000 2 000 2 000
(*) Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400].
42. Propylamin (viz poznámka 15) 43. Terc-butyl-akrylát (viz poznámka 15) 44. 2-methyl-3-butennitril (viz poznámka 15) 45. Tetrahydro-3,5-dimethyl-1,3,5-thiadiazin-2thion (Dazomet) (viz poznámka 15) 46. Methyl-akrylát (viz poznámka 15) 47. 3-methylpyridin (viz poznámka 15) 48. 1-brom-3-chlorpropan (viz poznámka 15) 48
CELEX 32012L0018 POZNÁMKY 1. Nebezpečné látky spadající do třídy akutní toxicita kategorie 3 orální cestou expozice (H 301) spadají do třídy nebezpečnosti H2 AKUTNÍ TOXICITA v těch případech, kdy nelze odvodit ani klasifikaci akutní inhalační toxicity ani klasifikaci akutní dermální toxicity, například v důsledku nedostatku přesvědčivých údajů o inhalační a dermální toxicitě. CELEX 32012L0018 2. Třída nebezpečnosti výbušniny obsahuje výbušné předměty (viz oddíl 2.1 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008). Je- li známo množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu, uvažuje se pro účely tohoto zákona toto množství. Není-li množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo, považuje se pro účely tohoto zákona za výbušninu celý předmět. CELEX 32012L0018 3. Zkoušení výbušných vlastností látek a směsí je nezbytné pouze tehdy, pokud se screeningovou zkouškou podle části 3 přílohy 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka zkoušek a kritérií (dále jen „příručka zkoušek a kritérií OSN“) 24) zjistí, že látka nebo směs může mít výbušné vlastnosti. CELEX 32012L0018 4. Jsou-li výbušniny spadající do oddílu 1.4 vybaleny z obalu nebo znovu zabaleny, zařazují se v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 do položky P1a, pokud nebude prokázáno, že jejich nebezpečnost nadále odpovídá oddílu 1.4. CELEX 32012L0018 5.1 Hořlavé aerosoly se klasifikují podle směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů25) (směrnice o aerosolových rozprašovačích). „Extrémně hořlavé“ a „hořlavé“ aerosoly podle směrnice 75/324/EHS odpovídají hořlavým aerosolům kategorií 1 a 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. CELEX 32012L0018 5.2 Aby bylo možné použít tuto položku, je třeba prokázat, že aerosolový rozprašovač neobsahuje hořlavý plyn kategorie 1 nebo 2 ani hořlavou kapalinu kategorie 1. CELEX 32012L0018 6. Podle bodu 2.6.4.5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008 nemusí být kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C zařazeny do kategorie 3, jestliže byly získány negativní výsledky v testu podpory hoření L.2, části III, oddílu 32 Příručky zkoušek a kritérií OSN. Při náročnějších podmínkách, například vysoké teplotě nebo tlaku, však toto neplatí, a proto jsou tyto kapaliny zařazeny do této kategorie. CELEX 32012L0018 24)
Více pokynů k prominutí testu naleznete v popisu metody A.14, viz nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 142, 31. 5. 2008, s. 1). 25) Úř. věst. L 147, 9. 6. 1975, s. 40 49
7. Dusičnan amonný (5 000 / 10 000): hnojiva schopná samovolného rozkladu Toto se vztahuje na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného (vícesložková nebo směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), která jsou schopna samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ OSN (viz Příručka zkoušek a kriterií OSN, část III, pododdíl 38.2) a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % 26) až 24,5 % 27) hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých či organických látek celkem nebo splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech28), 15,75 % hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny. CELEX 32012L0018 8. Dusičnan amonný (1 250 / 5 000): jakost pro hnojiva Toto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, která splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %, větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného, větší než 28 % 29) hmotnostních u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %. CELEX 32012L0018 9. Dusičnan amonný (350 / 2 500): technický Toto se vztahuje na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je: 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek, více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek. Toto se vztahuje také na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních. CELEX 32012L0018 10. Dusičnan amonný (10 / 50): materiál „off-spec“ (blíže neurčený) a hnojiva, která neprojdou zkouškou výbušnosti Toto se vztahuje na: materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jedno složková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 8 a 9, které jsou vraceny nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladu nebo do zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 8 a 9, hnojiva uvedená v první odrážce poznámky 7 a v poznámce 8 k této příloze, která nesplňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003. 26)
Obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá 45 % koncentraci dusičnanu amonného. 27) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních odpovídá 70 % koncentraci dusičnanu amonného. 28) Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1. 29) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá 80% koncentraci dusičnanu amonného. 50
CELEX 32012L0018 11. Dusičnan draselný (5 000 / 10 000): Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný. CELEX 32012L0018 12. Dusičnan draselný (1 250 / 5 000): Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný. CELEX 32012L0018 13. Upravený bioplyn Pro účely provedení tohoto zákona se upravený bioplyn klasifikuje v položce 18 tabulky II, pokud byl zpracován v souladu s platnými normami pro vyčištěný a upravený bioplyn se zaručením stejné kvality, jakou má zemní plyn včetně obsahu metanu, a pokud obsahuje maximálně 1 % kyslíku. CELEX 32012L0018 14. Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny Množství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů se počítají s použitím následujících faktorů: 2,3,7,8-TCDD 1,2,3,7,8-PeCDD
WHO 2005 TEF 1 2,3,7,8 - TCDF 1 2,3,4,7,8-PeCDF 1,2,3,7,8-PeCDF
1,2,3,4,7,8-HxCDD 1,2,3,6,7,8-HxCDD 1,2,3,7,8,9-HxCDD
0,1 0,1 0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD
0,01
OCDD
0,0003
0,1 0,3 0,03
1,2,3,4,7,8-HxCDF 1,2,3,7,8,9-HxCDF 1,2,3,6,7,8-HxCDF 2,3,4,6,7,8-HxCDF
0,1 0,1 0,1 0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF
0,01 0,01
OCDF
0,0003
(T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta) Zdroj – Van den Berg et al: The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds CELEX 32012L0018 15. Pokud tato nebezpečná látka spadá do kategorie P5a hořlavá kapalina nebo P5b hořlavá kapalina, použijí se pro účely tohoto zákona nejnižší kvalifikační množství. CELEX 32012L0018
51
Příloha č. 2 k zákonu č. …/…. Sb. Vzor protokolu o nezařazení Identifikační údaje objektu Název objektu: Ulice: Místo a PSČ: Zeměpisné souřadnice: Identifikační údaje uživatele objektu Název: Sídlo: Místo a PSČ: Tel./fax/e-mail: IČ: Druh, množství, klasifikace a fyzikální skupenství všech nebezpečných látek umístěných v objektu látka množství v tunách klasifikace látky30) fyzikální forma látky
Popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu
Datum Podpis statutárního orgánu
30)
Látky a směsi, včetně výbušných, se klasifikují podle nařízení (ES) č. 1272/2008 v platném znění. 52
Vzor návrhu na zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B Identifikační údaje objektu Název objektu: Ulice: Místo a PSČ: Zeměpisné souřadnice: Tel./fax/e-mail: IČ: Identifikační údaje fyzické osoby oprávněné jednat za provozovatele Jméno: Jméno: Příjmení: Příjmení: Bydliště: Bydliště: Druh, množství, klasifikace a fyzikální skupenství všech nebezpečných látek umístěných v objektu látka množství v tunách klasifikace látky30) fyzikální forma látky
Popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele
Popis a grafické znázornění okolí objektu se všemi prvky, které mohou závažnou havárii způsobit nebo zhoršit její následky
Údaje o množství nebezpečných látek umístěných v objektu použitých při výpočtu součtu poměrných množství
Popis výpočtu návrhu zařazení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu
Datum Podpis statutárního orgánu
53
Příloha č. 3 k zákonu č. …/…. Sb. ČÁST I Kritéria pro oznamování závažné havárie Komisi Každá závažná havárie uvedená v bodě 1 nebo havárie mající nejméně jeden z důsledků uvedených v bodech 2 až 6, musí být oznámena Komisi. CELEX 32012L0018 1. Přítomné nebezpečné látky Jakýkoli požár nebo výbuch nebo havarijní únik nebezpečné látky v množství minimálně 5 % kvalifikačního množství stanoveného ve sloupci 3 tabulky I nebo ve sloupci 3 tabulky II přílohy č. 1 (dále jen nebezpečnou látkou). CELEX 32012L0018 2. Zranění osob a poškození nemovitostí mající za následek a) úmrtí, b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektu, pokud jejich hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin, c) zranění minimálně jedné osoby mimo objekt, pokud její hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin, d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt, které se v důsledku havárie stalo neobyvatelné, e) nutnost provedení evakuace nebo ukrytí osob v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí osob (počet osob násobený dobou) přesáhla 500 hodin, f) přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba přerušení dodávky (počet osob násobený dobou) přesáhla 1 000 hodin. CELEX 32012L0018 3. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou, pokud má za následek ekologickou újmu na a) území chráněném podle jiných předpisů, tj. zvláště chráněných územích a územích soustavy NATURA 2000, vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha, b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha, c) vodním toku o délce stejné nebo větší než 10 km, d) umělém nebo přirozeném útvaru povrchové vody, které nemají statut vodárenské nádrže podle jiného právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 ha. CELEX 32012L0018 4. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou, pokud má za následek ekologickou újmu 54
kolektoru, tj. horninového prostředí v pásmu nasycení i mimo ně v místě jímání nebo akumulace podzemních vod nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 ha. CELEX 32012L0018 5. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek a) poškození objektu původce závažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 mil. Kč, b) poškození majetku mimo objekt původce havárie ve výši stejné nebo převyšující 7 mil. Kč. CELEX 32012L0018 6. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou vedoucí k následkům mimo území České republiky. CELEX 32012L0018
ČÁST II Rozsah, ve kterém ministerstvo uvědomí Komisi o závažné havárii splňující kritéria uvedená v části I této přílohy Ministerstvo poskytne Komisi o závažné havárii, ke které došlo na území České republiky, tyto údaje: a) identifikační a kontaktní údaje ministerstva jako orgánu odpovědného za uvědomění Komise, b) datum a dobu, kdy k závažné havárii došlo, a místo, kde se tak stalo, včetně identifikačních údajů objektu, ve kterém ke vzniku závažné havárie došlo, a jeho provozovatele, c) stručný popis okolností závažné havárie, včetně přítomných nebezpečných látek a bezprostředních účinků na lidské zdraví a životní prostředí, d) stručný popis přijatých nouzových opatření a preventivních opatření nezbytných k tomu, aby se zabránilo opětovnému vzniku závažné havárie, e) výsledky jejich analýzy a doporučení. CELEX 32012L0018
55
Příloha č. 4 k zákonu č. …/…. Sb. Informace potřebné k posouzení, že určitá látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie 1. Posouzení, zda určitá látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie, obsahuje jednu nebo více charakteristik této látky: a) fyzická forma nebezpečné látky za běžných podmínek zpracování nebo manipulace nebo při neplánované ztrátě obalu a je-li to vhodné, je třeba také vzít v úvahu obal a druhové balení nebezpečné látky, zejména pokud se na ně vztahuje jiný právní předpis; b) inherentní vlastnosti nebezpečné látky, zejména vlastnosti, které souvisí s rozptylovým chováním při scénáři závažné havárie, jako například molekulová hmotnost a tlak nasycené páry; c) maximální koncentrace látek v případě směsí. CELEX 32012L0018 2. Pro účely bodu 1 písmen a) a b) musí informace potřebné k posouzení vlastností způsobujících nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí této nebezpečné látky nebo směsi obsahovat: a) komplexní seznam vlastností potřebných k posouzení potenciálu nebezpečné látky způsobit fyzické nebo zdravotní poškození nebo poškození životního prostředí; b) fyzikální a chemické vlastnosti (například molekulová hmotnost, tlak nasycené páry, vlastní toxicita, bod varu, reaktivita, viskozita, rozpustnost a jiné relevantní vlastnosti); c) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro zdraví a fyzikální nebezpečnost (například reaktivita, hořlavost, toxicita spolu s dalšími faktory, jako je způsob pronikání do těla, poměr zranění k úmrtnosti, dlouhodobé účinky a jiné relevantní vlastnosti); d) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro životní prostředí (například ekotoxicita, perzistence, bioakumulace, potenciál pro dálkový přenos v životním prostředí a jiné relevantní vlastnosti); e) je-li k dispozici, klasifikaci látky nebo směsi podle klasifikace podle jiného právního předpisu; f) informace o specifických provozních podmínkách látky (například teplota, tlak a další relevantní podmínky), za kterých se nebezpečná látka skladuje, používá nebo může být přítomna v případě předvídatelného mimořádného provozního stavu nebo v případě havárie, například požáru. CELEX 32012L0018
56
DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)
57
DŮVODOVÁ ZPRÁVA I.
OBECNÁ ČÁST
A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě Zpracovatel / zástupce předkladatele: dělené účinnosti rozveďte Ministerstvo životního prostředí 06. 2015 Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano): - uveďte termín stanovený pro implementaci: 05. 2015 - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ano 2. Cíl návrhu zákona Zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES - bod 1.2 Důvodové zprávy. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano - roční úspora cca 3,6 mil. Kč ze SR – bod 3 důvodové zprávy, 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano - navýšení nákladů provozovatelů spojených se zavedením správního poplatku (odhad cca 2,5 mil. Kč/rok/79 dokumentací) – bod 3 důvodové zprávy, - mírné navýšení nákladů spojených se zapojením provozovatelů do přípravy na mimořádné události – bod 3 důvodové zprávy. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ne - snížení administrativní zátěže spojené s efektivnějšími řízeními (cca 50 tis. Kč/rok/14 KÚ) – bod 3 důvodové zprávy. 3.4 Sociální dopady: Ano - zkvalitnění informovanosti veřejnosti v oblastech s rizikem závažné havárie – bod 2.2 důvodové zprávy. 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne
58
1 1.1
Důvod předložení a cíle Název
Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) 1.2
Definice problému
Dne 24. července 2012 byla v Úředním věstníku Evropské unie publikována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (tzv. směrnice SEVESO III), jež počínaje dnem 1. června 2015 nahradí směrnici Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, jejíž transpozice byla provedena v zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Směrnice SEVESO III navazuje na systém prevence závažných havárií založený svými předchůdkyněmi. Současně tento systém přizpůsobuje změnám v systému klasifikace chemických látek a směsí, jež se v plném rozsahu začne uplatňovat ke dni 1. června 2015: systém klasifikace chemických látek a směsí stanoví nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí31, tzv. nařízení CLP; tzv. nařízení CLP se ve vztahu k chemickým látkám uplatňuje s účinností od 1. prosince 2010; ve vztahu k chemickým směsím byla jeho účinnost odložena ke dni 1. června 2015, a k tomuto datu bylo zapotřebí přizpůsobit novému systému klasifikace chemických látek a směsí celou řadu právních předpisů, mezi nimi rovněž tzv. SEVESO směrnici. Změna systému klasifikace chemických látek a směsí, stanovená nařízením CLP obsahuje kritéria pro klasifikaci a označování látek a směsí stanovená Globálně harmonizovaným systémem klasifikace a označování chemických látek (GHS), který byl přijat na mezinárodní úrovni v rámci Organizace spojených národů. Hlavní změnu oproti stávající evropské legislativě tak představuje přizpůsobení přílohy č. 1 směrnice SEVESO III novému systému klasifikace chemických látek a směsí. Toto sladění je třeba provést pro celou řadu kategorií nebezpečnosti nebezpečných látek, nicméně problematické je pouze v případě toxicity. Problémy pramení ze skutečnosti, že nařízení CLP zavádí tři nové kategorie toxicity, které ne zcela odpovídají předešlým dvěma kategoriím, které nahrazují, a jsou zde stanoveny odlišné mezní nebo limitní hodnoty. Nové kategorie toxicity jsou navíc rozděleny podle tří cest expozice (orální, dermální a inhalační). 31
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 59
Příloha č. 1 směrnice SEVESO III je rozčleněna na dvě části, z nichž první vymezuje nebezpečné chemické látky a směsi, jejichž umístění v objektu zakládá působnost směrnice, na základě klasifikace jejich nebezpečnosti, druhá pak jmenovitě uvádí výčet nebezpečných látek a směsí, jejichž umístění v závodě zakládá působnost směrnice bez ohledu na klasifikaci nebezpečnosti; objekty, v nichž je jedna nebo více z takto vymezených nebezpečných látek nebo směsí umístěna v množství, jež překračuje stanovené limity, tak spadají do působnosti směrnice a jejich provozovatelé jsou povinni zavést v těchto objektech systém prevence závažných havárií. Další změny směrnice se týkají zejména následujících oblastí: dochází k rozšíření působnosti směrnice na pevninské podzemní zásobníky plynu; dochází k zavedení výslovné kategorizace závodů v závislosti na množství nebezpečných látek či směsí v nich umístěných; Evropské komisi se svěřuje pravomoc iniciovat vynětí některé z nebezpečných látek či směsí zahrnutých do přílohy č. 1 z působnosti této směrnice v případě, kdy se domnívá, že tato látka či směs nemůže způsobit riziko závažné havárie; rozvíjejí se ustanovení o povinnosti členských států zajistit náležité informování veřejnosti, která by mohla být přímo dotčena účinky případných závažných havárií; doplňuje se podrobnější úprava požadavků na zapojení dotčené veřejnosti do rozhodovacích procesů týkajících se plánování nových objektů, jejich podstatných změn a rozvojových aktivit v okolí objektů; upřesňují se ustanovení o kontrole dodržování povinností v objektech spadajících do působnosti SEVESO směrnice. Změny výše uvedené představují problém pro Českou republiku, protože aktuální zákon o prevenci závažných havárií již není v souladu s aktuální evropskou legislativou. To znamená, že je nutné provést transpozici směrnice Seveso III, abychom se vyvarovali sankcím ze strany Evropské unie. Předkladatel zvolil jako nejvhodnější způsob provedení transpozice tzv. SEVESO směrnice III zpracování nového zákona o prevenci závažných havárií, jenž stávající zákon č. 59/2006 Sb. nahradí. Není tomu tak proto, že by návrh nového zákona o prevenci závažných havárií představoval koncepčně novou právní úpravu – navrhovaná právní úprava navazuje a dále rozvíjí systém prevence závažných havárií, jak je v České republice nastaven již od roku 1999. Předkladatel využil příležitosti provádění transpozice tzv. SEVESO směrnice III k zpřehlednění právní úpravy v oblasti prevence závažných havárií. Dochází k rozšíření působnosti nového zákona o prevenci závažných havárií, a to ve vztahu k podzemním zásobníkům plynu. Jedná se o celkem osm objektů různých provozovatelů (RWE Gas Storage, MND Gas Storage, SPP Storage), na které se bude zákon vztahovat, a pro které bude třeba splnit povinnosti s tím spojené, zejména vypracování příslušné bezpečnostní dokumentace a zavedení systému prevence závažných havárií. Návrh nového zákona o prevenci závažných havárií dále přesněji vymezuje povinnosti provozovatelů týkající se kategorizace jimi užívaných objektů a upřesňuje postup v případě, že se podmínky pro zařazení objektu do příslušné skupiny mění. V souvislosti se změnou systému klasifikace je klíčová Příloha č. 1 ve vztahu k jednotlivým objektům. Pokud je 60
v objektu umístěna některá (nebo některé) z nebezpečných chemických látek nebo směsí vymezených touto přílohou v množství překračujícím stanovené limity, provozovatel takového objektu je povinen zavést v něm odpovídající systém prevence závažných havárií. Návrh zákona se vztahuje na provozovatele objektů, ve kterých se nacházejí nebezpečné látky v určitém množství. Ukazatele pro sledování dopadu sladění přílohy I s nařízením CLP v praxi a účinnosti připravovaných korekčních mechanismů jsou založeny na počtu objektů kategorie A a B a informacích o jejich činnostech a hlavních dotčených nebezpečných látkách. Dosavadní předpisy v dané oblasti se v roce 2014 v České republice týkaly 210 objektů, z toho 84 kategorie A, 116 kategorie B. Počet provozovatelů těchto objektů byl 141. V následujících grafech z evidence vedené MŽP jsou znázorněny základní charakteristiky objektů co do typů odvětví (činností) a používaných nebezpečných látek.
Graf 1: Zařízení dle typu odvětví (zdroj: MŽP) Reported plants per type of industry
45 40 35 30 25 20 15 10
- other agriculture ceramics (bricks, pottery, glass, cement, pla... electronics and electrical engineering fairgrounds/amusements food and drink general chemicals manufacture general engineering, manufacturing and assemb... handling and transportation centres (ports, a... medical, research, education (includes hospit... metal refining and processing (includes found... paper manufacture, printing, publishing pesticides, pharmaceuticals, other fine chemi... petrochemical, refining, processing plastics and rubber manufacture power supply and distribution (electric, gas,... timber and furniture water and sewage (collection, supply, treatme... wholesale and retail storage and distribution...
5 0
Graf 2: Zařízení dle používaných typu nebezpečných látek (zdroj: MŽP) Seveso II Substances Categories (number of plants) 50 45 40 35 30 25
01. VERY TOXIC 02. TOXIC 03. OXIDIZING 04. EXPLOSIVE - note 2(a) 05. EXPLOSIVE - note 2(b) 06. FLAMMABLE - note 3(a) 07 a. HIGHLY FLAMMABLE - note 3(b)(1) 07 b. HIGHLY FLAMMABLE - note 3(b)(2) 08. EXTREMELY FLAMMABLE - note 3(c) 09 i. DANGEROUS FOR THE ENVIRONMENT - R5... 09 ii. DANGEROUS FOR THE ENVIRONMENT - R... 10 i. ANY CLASSIFICATION - R14 10 ii. ANY CLASSIFICATION - R29
20 15 10 5 0
61
Graf 3: Přehled nebezpečných látek dle charakteristiky nebezpečnosti (zdroj: MŽP) Seveso II Substances Categories (sum of quantities) 850 000 800 000 750 000 700 000 650 000 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000
01. VERY TOXIC 02. TOXIC 03. OXIDIZING 04. EXPLOSIVE - note 2(a) 05. EXPLOSIVE - note 2(b) 06. FLAMMABLE - note 3(a) 07 a. HIGHLY FLAMMABLE - note 3(b)(1) 07 b. HIGHLY FLAMMABLE - note 3(b)(2) 08. EXTREMELY FLAMMABLE - note 3(c) 09 i. DANGEROUS FOR THE ENVIRONMENT - R5... 09 ii. DANGEROUS FOR THE ENVIRONMENT - R... 10 i. ANY CLASSIFICATION - R14 10 ii. ANY CLASSIFICATION - R29
350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0
Graf 4: Přehled počtu zařízení dle použitých látek (zdroj: MŽP) Seveso II Named Substances (number of plants) 45 40 35 30 25 20 15 10
acetylene ammonium nitrate arsenic (V) acid and/or salts arsenic pentoxide arsenic trioxide arsenious (III) acid and/or salts automotive petrol and other petroleum sp... bromine carbonyl dichloride (Phosgene) chlorine ethylene oxide fluorine formaldehyde (conc.>=90% ) hydrogen hydrogen chloride (liquefied gas) liquefied extremely flammable gases (inc... methanol nickel monoxide oxygen toluene-2,4-di-isocyanate (1); toluene-2...
5 0
Z evidovaných údajů vyplývá, že problém pramenící ze skutečnosti, že nařízení CLP zavádí tři nové kategorie toxicity, které ne zcela odpovídají předešlým dvěma kategoriím, které nahrazují, a jsou zde stanoveny odlišné mezní nebo limitní hodnoty, se bude týkat pouze několika objektů, u kterých by mohl vést ke změně zařazení. Vzhledem ke změnám systému klasifikace nebezpečnosti látek a tím vyvolaným dopadům na počet nově zařazených či vyřazených objektů je tedy patrné, že změny budou naprosto minimální. Dalšími změnami v návrhu zákona jsou transponovány požadavky směrnice jak dosáhnout stanovených cílů v oblasti informování a zapojení veřejnosti a zajištění odpovídající úrovně kontroly plnění povinností provozovatelů. Navrhovaná opatření nejdou za mez jejich potřebnosti a únosnosti a současný proporcionální přístup s úrovní regulace založenou na množství nebezpečné látky přítomné v objektu je dodržen. Tyto změny se týkají oblasti schvalování bezpečnostní dokumentace, informování veřejnosti a zajištění systému kontroly. Proces schvalování bezpečnostní dokumentace krajskými úřady doznal změny oproti současné právní úpravě, kdy krajské úřady využívají jako jeden z podkladů pro své rozhodnutí o schválení bezpečnostní dokumentace vyjádření Ministerstva životního prostředí.
62
Správní řízení o schvalování bezpečnostní dokumentace není zpoplatněno a dochází k jeho neúměrnému prodlužování a tím i prodražování na úkor státního rozpočtu vlivem opakovaného předkládání neúplných či nesprávných podkladů od provozovatelů, pro které je tento stav neoprávněnou výhodou a naopak představuje riziko pro splnění souvisejících požadavků právní úpravy. Z celkového počtu 1127 vydaných vyjádření MŽP k bezpečnostním dokumentacím v letech 2003–2013 bylo pouze 124 kladných posouzení v prvním kole řízení, v ostatních případech bylo nutno provést opakované posouzení (v některých případech i více než dvakrát). V návrhu nového zákona o prevenci závažných havárií dochází k výslovnému zakotvení posudku bezpečnostní dokumentace jako odborného podkladu pro rozhodnutí krajského úřadu o jejím schválení. Úloha Ministerstva životního prostředí při projednávání návrhu bezpečnostní dokumentace tak bude vyloučena, což je žádoucí s ohledem na skutečnost, že ministerstvo plní úlohu odvolacího orgánu ve vztahu k rozhodnutím krajského úřadu o schválení či neschválení tohoto návrhu. Vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace se nově zpoplatňuje, a to za účelem zajištění finančních prostředků potřebných pro zabezpečení činností spojených s odborným posouzením těchto dokumentů. Výše správního poplatku je navrhována diferencovaně v závislosti na jednotlivých typech schvalované bezpečnostní dokumentace a odvíjí se od jejich povahy a náročnosti jejich posouzení. Dopad těchto nákladů je analyzován v návrhu variant. V návrhu zákona je dále stanoven přístup veřejnosti k informacím o rizicích spojených s nebezpečnými látkami umístěnými v objektech; každému je garantováno právo žádat informace o objektech, v nichž jsou nebezpečné látky umístěny, a to postupem podle zákona o právu na informace o životním prostředí. Vedle toho budou krajské úřady povinny aktivně zpřístupňovat informace o rizicích spojených s užíváním těchto objektů, o bezpečnostních opatřeních přijímaných s cílem předcházet vzniku závažných havárií v těchto objektech a žádoucím chování obyvatel v případě, kdy k závažné havárii dojde. Dochází rovněž ke zpřehlednění právní úpravy kontroly dodržování povinností ukládaných zákonem o prevenci závažných havárií nebo na jeho základě provozovatelům objektů, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky, a nastavení pevného harmonogramu kontrol prováděných v jednotlivých objektech, s možností prodloužit interval mezi jednotlivými kontrolami v konkrétním objektu, pokud výsledky předešlých kontrol takový postup ospravedlňují. 1.3
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Průmyslové činnosti, při nichž dochází k používání nebezpečných látek, s sebou nesou zvýšené riziko vzniku mimořádných událostí, které mohou ohrozit životy a zdraví lidí, nevratně poškodit životní prostředí a napáchat závratné materiální škody. Za účelem předcházení takovýmto katastrofám, případně aspoň za účelem omezení jejich následků, je již od 80. let minulého století na evropské úrovni přijímána regulace, jež stanoví pravidla pro provoz takových závodů, v nichž jsou umístěny nebezpečné chemické látky či směsi, a jež 63
bývá označována jako tzv. SEVESO směrnice32, podle havárie, k níž došlo v roce 1976 v chemičce v italském městě Seveso. V současné době platí stávající směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, jejíž transpozice je provedena v zákoně č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. V České republice byl první zákon o prevenci závažných havárií přijat na sklonku roku 199933, v roce 2006 byl pak nahrazen stávajícím zákonem č. 59/2006 Sb.34 Uvedená právní úprava stanoví systém prevence závažných havárií, který jsou povinni zavést provozovatelé objektů, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi v množství přesahujícím stanovené limity, a zahrnout v něm jednak preventivní opatření, která mají zabránit vzniku závažných havárií v těchto objektech, jednak následná opatření pro případ, že by v těchto objektech k závažné havárii přesto došlo, s cílem zvládnout její průběh a zmírnit její následky. 1.4
Identifikace dotčených subjektů a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)
1.5
Ministerstvo životního prostředí (MŽP, ministerstvo), Ministerstvo vnitra (MV), Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), pověřená právnická osoba (Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. (OPPZH-VÚBP, v. v. i.)), Český báňský úřad (ČBÚ) a obvodní báňské úřady (OBÚ), Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), krajské úřady (KÚ), Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a oblastní inspektoráty práce (OIP), hasičské záchranné sbory krajů (HZS), krajská hygienická stanice (KHS), provozovatelé objektů, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky. Popis cílového stavu
Hlavním cílem je zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, která dne 1. června 2015 nahradí směrnici Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996. Transpozice bude provedena ve formě nového zákona, který bude vycházet ze schématu platného zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona 32
V pořadí první tzv. SEVESO směrnice byla přijata jako směrnice Rady 82/501/EHS o nebezpečí závažných havárií při určitých průmyslových činnostech dne 24. června 1982. 33 Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 34 Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů. 64
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. 1.6
Zhodnocení rizika
Hlavním rizikem při neprovedení transpozice směrnice s ohledem na závazky České republiky vyplývající pro ni z členství v Evropské unii, je možné řízení pro porušení těchto závazků ve smyslu čl. 258, resp. čl. 260 Smlouvy o fungování Evropské unie a možné sankce.
2 2.1
Návrh variant řešení Varianta 0
Jako současný stav je brána situace, kdy by došlo k transpozici samotné přílohy č. 1 směrnice SEVESO III, kterou je provedeno přizpůsobení této směrnice novému systému klasifikace chemických látek a směsí. Další změny směrnice vyžadují transpozici zejména v následujících oblastí: dochází k rozšíření působnosti směrnice na pevninské podzemní zásobníky plynu; dochází k zavedení výslovné kategorizace závodů v závislosti na množství nebezpečných látek či směsí v nich umístěných; Evropské komisi se svěřuje pravomoc iniciovat vynětí některé z nebezpečných látek či směsí zahrnutých do přílohy č. 1 z působnosti této směrnice v případě, kdy se domnívá, že tato látka či směs nemůže způsobit riziko závažné havárie; rozvíjejí se ustanovení o povinnosti členských států zajistit náležité informování veřejnosti, která by mohla být přímo dotčena účinky případných závažných havárií; doplňuje se podrobnější úprava požadavků na zapojení dotčené veřejnosti do rozhodovacích procesů týkajících se plánování nových objektů, jejich podstatných změn a rozvojových aktivit v okolí objektů; upřesňují se ustanovení o kontrole dodržování povinností v objektech spadajících do působnosti SEVESO směrnice. 2.2
Varianta 1
Zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU provedením ve formě nového zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a tím zavedení povinností pro nové provozovatele objektů. Předkládaný návrh zákona nepředstavuje koncepčně novou právní úpravu, jím stanovený systém prevence závažných havárií navazuje na základy položené stávajícím zákonem č. 59/2006 Sb., resp. již jeho předchůdcem, zákonem č. 353/1999 Sb. Předkladatel však využil příležitosti provádění transpozice tzv. směrnice SEVESO III k systemizaci a zpřehlednění právní úpravy v oblasti prevence závažných havárií, k upřesnění 65
obsahových náležitostí bezpečnostní dokumentace a vyjasnění některých otázek souvisejících s prováděním takových změn v objektech, které působí změnu jejich zařazení do příslušné skupiny či vyžadují aktualizaci bezpečnostní dokumentace. Systém prevence závažných havárií Jak již bylo uvedeno výše, předkládaný návrh zákona stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi: pro stanovení působnosti zákona o prevenci závažných havárií je určující příloha č. 1 k tomuto zákonu; v této příloze jsou zahrnuty dvě tabulky vymezující vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi, jejichž umístění v objektu ve stanoveném množství podřazuje tento objekt pod režim zákona o prevenci závažných havárií; tabulka I vymezuje vybrané nebezpečné chemické látky a směsi pomocí jejich klasifikace nebezpečnosti provedené v souladu s tzv. nařízením CLP: tzn. látky a směsi klasifikované jako nebezpečné a zařazené v některé z uvedených kategorií nebezpečnosti zakládají působnost zákona o prevenci závažných havárií; tabulka II uvádí jmenovitý seznam vybraných nebezpečných chemických látek a směsí, které zakládají působnost zákona o prevenci závažných havárií bez ohledu na jejich klasifikaci nebezpečnosti; v obou tabulkách jsou současně pro každou z vybraných nebezpečných chemických látek či směsí uvedeny limity, jejichž překročení působnost zákona o prevenci závažných havárií zakládá. Objekty, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi v množství překračujícím stanovený limit, se v závislosti na tomto množství zařazují do dvou skupin: do skupiny A jsou zařazovány objekty, v nichž jsou vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi umístěny v množstvích vyšších než nižší limit a zároveň nižších než vyšší limit; do skupiny B jsou zařazovány objekty, v nichž jsou vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi umístěny ve množstvích přesahujících vyšší limit. V závislosti na této kategorizaci objektů se pak liší rozsah povinností ukládaných zákonem o prevenci závažných havárií jejich provozovatelům. Provozovatelé objektů obou skupin jsou povinni zpracovávat bezpečnostní dokumentaci, která představuje souhrn základních informací o objektu a v něm umístěných nebezpečných látkách a směsí, posouzení rizik, jež z umístění těchto látek a směsí v objektu vyplývají, stanovení politiky prevence závažných havárií a popisu systému řízení rizik. Bezpečností dokumentace má představovat systém opatření, která mají zabránit tomu, aby v objektu k závažné havárii vůbec došlo, případně, pokud v objektu k závažné havárii dojde, aby její průběh byl zvládnut a aby její následky byly co možná nejvíce zmírněny.
66
Na provozovatele objektů zařazených do skupiny A jsou ohledně bezpečnostní dokumentace kladeny nižší nároky, než je tomu v případě objektů zařazených do skupiny B: provozovatelé objektů zařazených do skupiny A zpracovávají bezpečnostní program prevence závažných havárií; provozovatelé objektů zařazených do skupiny B zpracovávají rozsáhlejší a podrobnější bezpečnostní zprávu. S ohledem na technický charakter těchto dokumentů předpokládá předkladatel pro podrobnější vymezení jejich obsahových náležitostí přijetí prováděcího právního předpisu. Provozovatelé objektů zařazených do skupiny B jsou povinni, kromě bezpečnostní dokumentace, zpracovávat, resp. podílet se na zpracování rovněž havarijních plánů. Havarijní plány představují základní dokumenty, podle nichž se postupuje v případě, že dojde ke vzniku závažné havárie. Vnitřní havarijní plán zpracovává sám provozovatel objektu zařazeného do skupiny B a stanoví v něm opatření přijímaná v případě vzniku závažné havárie uvnitř objektu za účelem zmírnění jejích následků; vnější havarijní plán se zpracovává pro oblast vymezenou v okolí objektu zařazeného do skupiny B (tzv. zóna havarijního plánování) a stanoví se v něm opatření přijímaná v případě vzniku závažné havárie mimo objekt (např. vyrozumění a varování obyvatelstva, provádění případné evakuace, dekontaminace apod.). Zónu havarijního plánování stanovuje krajský úřad, vlastní havarijní plán zpracovává Hasičský záchranný sbor kraje – provozovatel objektu zařazeného do skupiny B je však povinen se na těchto činnostech podílet a připravit pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu podklady. Provozovatelé obou skupin objektů jsou povinni sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie tak, aby výše sjednaného limitu pojistného plnění odpovídala rozsahu možných následků závažné havárií, jak vyplývají ze zpracované bezpečnostní dokumentace. Informování veřejnosti V souladu s požadavky evropské legislativy je v návrhu zákona o prevenci závažných havárií věnována patřičná pozornost přístupu veřejnosti k informacím o rizicích spojených s nebezpečnými látkami a směsmi umístěnými v objektech. Každému je garantováno právo žádat informace o objektech, v nichž jsou vybrané nebezpečné látky a směsi umístěny v kvalifikovaných množstvích, a to postupem podle zákona o právu na informace o životním prostředí35. Vedle toho jsou krajské úřady povinny aktivně zpřístupňovat informace o rizicích spojených s užíváním objektů, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné látky nebo směsi, o bezpečnostních opatřeních přijímaných s cílem předcházet vzniku závažných havárií v těchto objektech a žádoucím chování obyvatel v případě, kdy k závažné havárie dojde; krajský úřad zpracovává takovouto informaci pro každý objekt zařazený do skupiny A nebo do skupiny B a tuto informaci vždy zveřejňuje na internetu. Informaci takto zpracovanou pro objekt zařazený do skupiny B je nadto krajský úřad povinen adresně distribuovat veřejnosti v zóně havarijního plánování (ve formě informačního letáku či brožury). Obdobně se
35
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 67
zpracovává a poskytuje veřejnosti v zóně havarijního plánování rovněž informace o případné závažné havárii a jejích následcích. Kontrola a státní správa na úseku prevence závažných havárií Výkon státní správy na úseku prevence závažných havárií a kontrola dodržování povinností uložených zákonem o prevenci závažných havárií nebo na jeho základě jsou svěřeny poměrně velkému počtu správních orgánů. Ústředním správním úřadem při výkonu státní správy na úseku prevence závažných havárií je Ministerstvo životního prostředí. Úkoly související s oznamováním závažných havárií, jež pro Českou republiku vyplývají z mezinárodní Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států36, plní Ministerstvo vnitra. Působnost na úseku prevence závažných havárií se dotýká rovněž státní báňské správy. Klíčovou roli při výkonu státní správy na úseku prevence závažných havárií sehrávají krajské úřady, které zejména: rozhodují o zařazení objektu do příslušné skupiny; schvalují bezpečnostní dokumentaci předkládanou provozovatelem objektu; stanovují zónu havarijního plánování v okolí objektů zařazených do skupiny B; jsou dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace a v řízeních vedených podle stavebního zákona37; vydávají závazná stanoviska jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu v řízeních vedených podle stavebního zákona, která se týkají umisťování nových objektů, jejich uvádění do zkušebního provozu nebo užívání; zpracovávají a poskytují veřejnosti informace o objektech, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi, a o rizicích spojených s užíváním těchto objektů; jsou jedním z orgánů kontrolujících dodržování povinností uložených zákonem o prevenci závažných havárií nebo na jeho základě. Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o prevenci závažných havárií nebo na jeho základě je pak, vedle krajských úřadů, svěřena rovněž tzv. orgánům integrované inspekce, které zahrnují orgány státní báňské správy, orgány inspekce práce, krajské hygienické stanice a hasičské záchranné sbory krajů, koordinační úlohou je pak pověřena Česká inspekce životního prostředí. Kontrola se v objektech spadajících do působnosti zákona o prevenci závažných havárií provádí v pravidelných intervalech; v objektech zařazených do skupiny A se kontrola provádí nejméně jednou za 3 roky, v objektech zařazených do skupiny B pak nejméně jednou ročně. Česká inspekce životního prostředí však může harmonogram kontrol stanovit pro jednotlivé objekty odchylně, pokud plán kontrol vytvoří na základě systematického hodnocení nebezpečí závažné havárie, v němž zohledňuje rovněž výsledky předchozích kontrol provedených v těchto objektech.
36
Publikovaná pod č. 58/2002 Sb. m. s. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů). 37
68
Součástí kontroly dodržování povinností uložených zákonem je řízení o schvalování bezpečnostní dokumentace. Bezpečnostní dokumentace vypracovaná provozovateli objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B podléhá schválení krajským úřadem. Podle stávající právní úpravy si krajské úřady při schvalování bezpečnostní dokumentace opatřují jako podklad pro své rozhodnutí vyjádření dotčených orgánů vykonávajících státní správu na úseku prevence závažných havárií, vyjádření dotčených obcí a veřejnosti a rovněž vyjádření Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí nechává, pro účely svého vyjádření, bezpečnostní dokumentaci předloženou provozovatelem posoudit Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., zřízeným Ministerstvem práce a sociálních věcí, který mj. plní úkoly odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií. Finanční náklady spojené s tímto odborným posouzením bezpečnostní dokumentace jsou tak hrazeny ze státního rozpočtu, z kapitol Ministerstva životního prostředí a Ministerstva práce a sociálních věcí, bez jakékoliv spoluúčasti provozovatelů. Návrh nového zákona o prevenci závažných havárií vypouští, pokud jde o proces schvalování bezpečnostní dokumentace, úlohu Ministerstva životního prostředí, neboť toto plní úlohu odvolacího orgánu ve druhém stupni správního řízení o schvalování bezpečnostní dokumentace. Namísto vyjádření Ministerstva životního prostředí zakotvuje návrh zákona posudek návrhu bezpečnostní dokumentace. Krajský úřad, vedle zajištění vyjádření dotčených orgánů, dotčených obcí a veřejnosti, zajistí jako jeden z podkladů pro své rozhodnutí o schválení bezpečnostní dokumentace rovněž zpracování odborného posudku. Posouzení bezpečnostní dokumentace, kterou předkládá provozovatel objektu, představuje natolik specializovaný dokument, který je nutné podrobit posouzení ze strany subjektu disponujícího odbornou způsobilostí převyšující požadavky kladené na úředníky orgánů územních samosprávných celků. V souvislosti se zaváděním odborného posouzení bezpečnostní dokumentace byl předkladatel nucen vypořádat se s otázkou finančního zabezpečení tohoto posuzování. Předkladatel se původně inspiroval modelem uplatňovaným v procesu posuzování vlivů na životní prostředí38 a navrhoval smluvní zajištění odborného posouzení bezpečnostní dokumentace, v němž by krajský úřad figuroval jako prostředník mezi provozovatelem a zpracovatelem posudku, kdy by krajský úřad smluvně zajistil zpracování odborného posudku a náklady spojené s tím spojené by následně vyúčtoval provozovateli. Tento koncept se však v průběhu meziresortního připomínkového řízení stal předmětem řady zásadních připomínek a následně také jednání vedeného na úrovni náměstkyně a náměstků ministryň práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj a ministrů průmyslu a obchodu a životního prostředí; na tomto jednání byla domluvena výsledná podoba financování odborného posouzení bezpečnostní dokumentace, a totiž zpoplatnění celého procesu schvalování bezpečnostní dokumentace, který již nebude hrazen ze státního rozpočtu, ale z finančních prostředků, které budou vybrány prostřednictvím správního poplatku od provozovatelů. Výše správního poplatku závisí na typu činnosti: 38
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. 69
1. Schválení a) návrhu bezpečnostního programu (40 tis. Kč), b) aktualizace bezpečnostního programu (20 tis. Kč), c) návrhu bezpečnostní zprávy (60 tis. Kč), d) aktualizace bezpečnostní zprávy (30 tis. Kč), e) návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy (15 tis. Kč). 2. Vydání závazného stanoviska (25 tis. Kč).
3
Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Mezi náklady patří finanční prostředky hrazené ze státního rozpočtu (kapitola 315 Ministerstvo životního prostředí a kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí) ve výši cca 3,6 mil. Kč ročně, které jsou využity na zpracování expertního posouzení bezpečnostní dokumentace. Tyto prostředky zahrnují i náklady, které byly vynaloženy na opakovaná posouzení. Odhadujeme, že kdyby nedocházelo k opakovaným řízením, náklady by mohly být o cca 1,1 mil. Kč nižší. Z toho je zřejmé, že jedinou možností, jak docílit zamezení plýtvání státními prostředky a zavést efektivní posouzení bezpečnostní dokumentace je přenést danou povinnost na provozovatele zařízení. Dopady na podnikatelské prostředí Po finanční stránce nový zákon transponující směrnici představuje náklady spojené se změnou rozsahu směrnice (sladění s nařízením CLP). Evropská komise ve svém hodnocení dopadů identifikovala v rámci v rámci členských zemí Evropské unie: mimo oblast působnosti by se mohlo dostat až 405 závodů (tj. 4,2 %), do oblasti působnosti by spadlo až 342 nových závodů (tj. 3,4 %), Výše uvedené způsobí řádově srovnatelně velké dopady na náklady na dosažení souladu s administrativními požadavky a úroveň ochrany. Celkový dopad je v porovnání s celkovými administrativními náklady směrnice nízký. Odhad jednorázových nákladů na přizpůsobení směrnice nařízení CLP se pohybuje kolem 1,7 mil. EUR (cca 47 mil. Kč) a odhad ročních nákladů je cca 2,4 mil. EUR (cca 66 mil. Kč). V České republice je cca 210 povinných subjektů a z toho vyplývá, že jednorázové náklady odhadujeme na cca 950 tis. Kč a roční náklady dotčených subjektů ve výši cca 1,3 mil. Kč. Hrubý odhad počtu subjektů vycházející z analýzy EK: mimo oblast působnosti by se mohlo dostat až 8 subjektů (tj. 4,2 %), do oblasti působnosti by spadlo až 7 nových subjektů (tj. 3,4 %).
70
Odhad pro Českou republiku byl proveden extrapolací z výsledků hodnocení dopadů spojených se změnou rozsahu směrnice provedeného Evropskou komisí, které byla poskytnuta data za Českou republiku. V současné době probíhá úhrada nákladů souvisejících se zpracováním expertního posouzení bezpečnostní dokumentace z finančních prostředků státu, tzn. úspora pro podnikatelské subjekty je cca 2,5 mil. Kč. Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Změnou zákona spojenou s transpozicí bude muset být provedeno cca 15 nových řízení. Jelikož se průměrný počet řízení pohybuje ročně v rozsahu cca 75 dokumentů v řízení, nebude mít transpozice významný dopad na krajské úřady. Tabulka 1: Přehled počtu dokumentů v řízení prováděných v letech 2003–2013 Počet zpracovaných dokumentů (ks)
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
průměr
267
113
71
57
101
119
97
70
74
79
79
102,45
Celý proces schvalování bezpečnostní dokumentace probíhá prostřednictvím krajských úřadů, které převezmou veškerou dokumentaci a požádají ministerstvo o vyjádření, zpracované na základě expertního posouzení. Administrativní náročnost je odhadována na cca 2 hodiny, tzn. při hodinových nákladech cca 330 Kč (dle Metodiky MV) se jedná ročně o náklady cca 50 tis. Kč v případě bezproblémových podání. Pokud cca 90 % subjektů musí řízení jednou až dvakrát opakovat, tak odhadujeme, že náklady spojené s touto agendou představují cca 100 tis. Kč ročně pro všech 14 krajských úřadů. Tabulka 2: Přehled počtu dokumentů v řízení v letech 2010-2013 (zdroj: MŽP) 2010 2011 2012 2013 průměr Počet zpracovaných dokumentů (ks) 70 74 79 79 75,5
b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty V souvislosti s novým právním předpisem nepředpokládáme navýšení nákladů státního rozpočtu ani ostatních veřejných rozpočtů. Mezi přínosy řadíme změnu systému platby nákladů souvisejících se zpracováním posudku bezpečnostní dokumentace, tzn. úsporu cca 3,6 mil. Kč ročně. Tabulka 3: Přehled nákladů SR a počty zpracované dokumentace v letech 2003 –2013 (zdroj: MŽP) 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Výdaje ze SR (MŽP, MPSV) (mil. Kč)*
9,45
5,80
3,30
3,65
4,30
5,60
4,85
3,57
3,30
3,60
3,90
4,67
Počet zpracovaných dokumentů (ks)
267
113
71
57
101
119
97
70
74
79
79
102,45
* Uvedené hodnoty zahrnutí výdaje z kapitoly 315 MŽP na posudky a výdaje z kapitoly 313 MPSV
71
průměr
Graf 5: Přehled nákladů a zpracované dokumentace v letech 2003 –2013
Výše uvedený graf jasně znázorňuje nárůst nákladů a počtu dokumentů v souvislosti s legislativními změnami, které v posledních několika letech proběhly. Dopady na podnikatelské subjekty Dopadem na podnikatelské subjekty je zavedení správního poplatku na pokrytí nákladů spojených se zpracováním posudku bezpečnostní dokumentace, kde jsou odhadovány náklady ve výši cca 2,5 mil. Kč ročně při počtu 79 posudků. Může se však stát, že náklady budou mnohem nižší, protože provozovatelé budou odpovědnější a některé posudky nebudou muset být opakovány tak jakou v současné době, kdy přibližně 90 % musí být opakovaně posouzeno. Sazby správního poplatku jsou navrhovány diferencovaně pro jednotlivé typy bezpečnostní dokumentace, resp. vydání závazného stanoviska krajského úřadu. Výše jednotlivých sazeb jsou navrhovány tak, aby pokrývaly náklady spojené se zpracováním posudků návrhů bezpečnostní dokumentace, resp. posouzení rizik závažné havárie. Při určení výše těchto sazeb vycházel předkladatel ze zásad uplatňovaných při stanovení výše odměn za znalecké posudky podle vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Zohledněno bylo rovněž rozpětí sazeb správních poplatků vybíraných za obdobné odborné činnosti prováděné podle jiných právních předpisů. Na základě těchto východisek, s přihlédnutím k dlouhodobým průměrným cenám za jedno odborné posouzení bezpečnostní dokumentace, hrazených dosud z prostředků státního rozpočtu, a s vědomím odborné a časové náročnosti posouzení jednotlivých typů bezpečnostní dokumentace byly navrženy konkrétní sazby správního poplatku ve výši od 15 tis. do 60 tis. Kč tak, aby příjem z těchto správních poplatků pokrýval a nahradil částku 3,6 mil. Kč, vynakládanou v průměru v období 2010–2013 ze státního rozpočtu. Na základě zkušeností lze shrnout, že průměrná cena posudku tak činí cca 30 000 Kč, přičemž zpracování jednoho posudku vyžaduje průměrně cca 60 hodin.
72
Výše uvedené lze shrnout v následujících bodech, popisující stanovení výše jednotlivých sazeb správního poplatku: Stanovení hodinové sazby podle vyhlášky č. 37/1967 Sb.: základní sazba (střed) podle § 16, § 20 – zvýšení odměny za znalecký posudek o 20 % + 10 % (obtížnost + posouzení jiné dokumentace), § 15a odst. 2 – zvýšení odměny o 50 % (provedení posudku ústavem s potřebnou zvláštní odbornou způsobilostí). Tabulka 4: Výpočet výše odměny základní sazba (Kč) 250
zvýšení (Kč) 20 %
10 %
50 %
50
25
125
cestovné (Kč)
celkem (Kč)
50
500
Takto stanovená výše odměny za hodinu práce je 500 Kč. Tabulka 5: Modelový výpočet navržených správních poplatků na posuzované typy dokumentací - 2013 Správní poplatek (Kč/ks)
Počet posudků(ks)
Cena celkem (Kč)
Schválení návrhu posouzení rizik
25 000
0
0
Schválení návrhu bezpečnostního programu
40 000
16
640 000
Schválení návrhu bezpečnostní zprávy
60 000
13
780 000
Schválení návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy
15 000
21
315 000
Schválení aktualizace bezpečnostního programu
20 000
6
120 000
Schválení aktualizace bezpečnostní zprávy
30 000
23
690 000
79
2 545 000
Celkem
Nepředpokládáme vysoké zatížení podnikatelských subjektů, protože úhrada stanovených správních poplatků je u naprosté většiny dotčených subjektů marginální v porovnání s jejich velikostí a objemy hospodaření. Rovněž se nejedná o pravidelné stálé platby. Návrh zákona předpokládá rovněž širší zapojení provozovatelů do přípravy na mimořádné události, a to prostřednictvím podílu na vybavování zón havarijního plánování koncovými prvky varování. S nabytím účinnosti zákona o prevenci závažných havárií se nepředpokládá zásadní nárůst nákladů provozovatelů objektů a zařízení zařazených do skupiny B. Systém varování a vyrozumění (včetně koncových prvků varování) je pořízen a funkční. Podíl provozovatele se tedy nejprve projeví v údržbě a provozu koncových prvků varování umístěných v existujících zónách havarijního plánování a to cca v rozsahu 300 Kč/rok (15–30 Kč jako měsíční platba za odběrové místo a odebranou elektrickou energii - přibližně 2 kW/rok) u jednoho koncového prvku. V následujících letech by byly náklady na servis – cca 2 000 Kč/rok a zákonem stanovené revize (1x za 3 roky) 1 500 Kč/3 roky. Co se týká pořizování nových koncových prvků varování (v případě morálního zastarání stávajícího) by byl výpočet následující. Nyní nejrozšířenější, rotační, sirény jsou v provozu průměrně 20 až 25 let a při provádění výše uvedeného servisu a údržby jsou stále funkční a spolehlivé. U elektronických sirén můžeme hovořit o 15 až 20 letech spolehlivého provozu při provádění nejnutnějších servisních prací a údržby. V případě pořizování nových elektronických sirén lze hovořit o průměrné ceně cca 200 tis. Kč za jeden koncový prvek varování. S ohledem na riziko, které provozovatelé představují v rámci zóny havarijního plánování pro obyvatelstvo, 73
považuje Ministerstvo vnitra tuto částku za naprosto marginální. Zároveň je potřeba zdůraznit, že tento trend "širšího zapojení vybraných provozovatelů" je v naprostém souladu s Koncepcí ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, která byla schválená vládou ČR dne 23. října 2013 usnesením č. 805, a prostřednictvím které jsou naplňovány základní priority v oblasti bezpečnosti státu. Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Úsporu v tomto může představovat snížení počtu opakovaných řízení, kdy tato administrativní zátěž byla odhadnuta na cca 50 tis. Kč (rok/14 KÚ). 3.1
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 6: Porovnání nákladů a přínosů
Ve výše uvedené tabulce jsou i náklady spojené s transpozicí, které nejsou součástí následného porovnání, protože zde není možnost diskrece. Porovnáme-li však náklady státního rozpočtu, podnikatelských subjektů, územních samosprávných celků kvantitativně, dostaneme níže uvedená čísla. Tabulka 7: Porovnání přínosů a nákladů kvantitativně (bez transpozice) 1 Kč = 1
*=1
Varianta 0
Varianta 1
Varianta 0
Varianta 1
Státní rozpočet
-3 600 000
3 600 000
-1
1
Podnikatelské subjekty
2 500 000
-2 500 000
0,5
-1,5
Územní samosprávné celky
-100 000
-50 000
-1
-1
0
0
0
1
-1 200 000
1 050 000
-1,5
-0,5
Sociální dopady Celkem kladné = přínosy, záporné = náklady
Z porovnání je zřejmé, že přínosnější je Varianta 1. 3.2
Návrh řešení
3.2.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Doporučujeme přijmout Variantu 1, která sice přinese zvýšené náklady podnikatelským subjektům, ale naopak přináší zamezení plýtvání finančních prostředků SR, snížení administrativní zátěže krajských úřadů a zlepšení informovanosti obyvatel v oblastech, kde působí provozovatelé s rizikem závažné havárie.
4
Implementace doporučené varianty a vynucování Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je MŽP.
74
Dalšími orgány veřejné správy, které dohlížejí nad dodržováním povinností, jsou Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, Česká inspekce životního prostředí, Státní inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, hasičské záchranné sbory krajů, krajské hygienické stanice a krajské úřady. Vynucování zákonem stanovených povinností prostřednictvím pokut, případně i pomocí opatření ke zjednání nápravy, zajišťují krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí. Pro zajištění dodržování právní úpravy ze strany regulovaných subjektů budou využívány stávající mechanismy, tj. možnost sankcionování pro případ nedodržování stanovených povinností na základě skutkových podstat stanovených v platném zákoně o prevenci závažných havárií. Nástrojem pro odhalování porušení pravidel stanovených zjednodušenou právní úpravou je kontrola prováděná orgány veřejné správy – krajskými úřady, Českou inspekcí životního prostředí a orgány integrované inspekce. Součástí kontroly dodržování stanovených povinností je řízení o schvalování bezpečnostní dokumentace včetně posuzování její úplnosti a správnosti a použití správního poplatku v tomto řízení jako ekonomického nástroje pro zajištění postupů správné praxe.
5
Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti implementace zákona provede MŽP v rámci zpětné vazby metodické činnosti vůči nižším orgánům veřejné správy.
6
Konzultace a zdroje dat
Dne 6. 2. 2014 proběhla odborná schůzka dotčených osob na MŽP. Schůzky se zúčastnili zástupci Ministerstva vnitra, Českého báňského úřadu, Státního úřadu inspekce práce, zástupci provozovatelů reprezentovaní firmou TLP, spol. s r. o. (Technologie, lidé prostředí). Za MŽP byli přítomní zástupci odboru legislativního, odboru ekonomických a dobrovolných nástrojů a odboru environmentálních rizik a ekologických škod. Byly probrány jednotlivé body vyplývající z transpozice směrnice do nového zákona a odsouhlaseny hlavní změny. Dne 25. 6. 2014 proběhl workshop - konzultace k problematice implementace směrnice SEVESO III do národní legislativy v souvislosti s problematikou uskladňování plynu v podzemních zásobnících plynu. Účastníci workshopu byli zástupci MŽP a zástupci provozovatelů podzemních zásobníků plynu ČPS, RWE Gas Storage, MND Gas Storage, SPP Storage. Projednávanými tématy byly stávající legislativa upravující uskladňování plynu v podzemních zásobnících plynu, rozsah transpozice – rozdíly v rozsahu - EU směrnice vs. návrh zákona o prevenci závažných havárií, projednání připomínek zaslaných v rámci meziresortního projednávání návrhu zákona předložených provozovateli/MPO/ČBÚ/ČPS – obchodní komora, diskuse k prováděcí vyhlášce k zákonu.
75
Problematika zpracování bezpečnostní dokumentace, odborného posudku a jejího schvalování včetně způsobu a rozsahu financování těchto činností byla průběžně konzultována s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., zřízeným Ministerstvem práce a sociálních věcí k plnění úkolů odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií. Před rozesláním návrhu zákona proběhlo předběžné jednání k návrhu za účasti zástupců orgánů státní správy a zaměstnavatelských organizací (SCHP, ČAPPO) k uplatnění připomínek k návrhu, které se týkaly výhrad k některým navrhovaným změnám v systému kontrol a administrace příslušné bezpečnostní dokumentace. Svaz chemického průmyslu a ČAPPO nesouhlasil s přenášením nákladů na zpracování posudku na provozovatele. Předkládaný návrh zákona byl ve dnech 11. června až 10. července 2014 předmětem meziresortního připomínkového řízení. V jeho průběhu obdržel předkladatel bezmála 350 připomínek, z toho více než 190 označených jako zásadních. Veškeré zásadní připomínky byly dne 13. srpna 2014 konferenčně projednány s příslušnými připomínkovými místy; připomínky, které se nepodařilo na tomto jednání vypořádat, se následně staly předmětem rozporového jednání proběhnuvšího dne 21. srpna 2014 za účasti náměstkyně a náměstků Ministerstev práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu a životního prostředí. Jednalo se přitom o připomínky napadající původně navržený koncept financování odborného posouzení bezpečnostní dokumentace – tyto připomínky se podařilo vypořádat a ohledně způsobu financováno činnosti spojené s odborným posouzením bezpečnostní dokumentace bylo dosaženo kompromisu. V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení akceptoval předkladatel zásadní připomínky Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, požadující širší zapojení provozovatelů do přípravy na mimořádné události, a to prostřednictvím podílu na vybavování zón havarijního plánování koncovými prvky varování jako nástroje jednotného systému varování a vyrozumění jako součásti civilní ochrany obyvatelstva – s tímto řešením ovšem nesouhlasilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a tato otázka se stala předmětem dalšího rozporového jednání konaného dne 9. září 2014, které skončilo dohodou a následnou formulační úpravou příslušné povinnosti. Dopady tohoto ustanovení na provozovatele budou v počátečním stadiu minimální, protože koncové prvky varování v zónách havarijního plánování již existují a v dalších obdobích se tedy bude jednat o podíl na jejich údržbě a doplnění. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Ing. Pavel Forint, odbor environmentálních rizik a ekologických škod MŽP Ing. Martina Píšková, odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů MŽP Ing. Pavla Kačmárová, odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů MŽP plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, oddělení krizového řízení MV Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2007. 17 s. Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, červen 2013. 29 s. Shrnutí posouzení dopadů Průvodní dokument k návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Brusel: Evropská komise, 21. 12. 2010. 10 s. 76
8.
Impact Assessment Accompanying document to the Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the control of major-accident hazards involving dangerous substances. Brusel: 21. 12. 2010. 108 s. 9. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kurzy devizového trhu [online]. 14. 10. 2014 [cit. 201410-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_ devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 10. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Varování obyvatelstva [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/hzs-plzenskeho-krajemenu-ochrana-obyvatelstva-varovani-obyvatelstva-varovani-obyvatelstva.aspx 11. STOKLAS, J. Návrh a implementace varovného systému – absolventská práce. Olomouc: VOŠ a SPŠE Olomouc, 2009. 12. Mercateo Česká republika s.r.o. Elektronické sirény [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.mercateo.cz/c/live_cz~showGrossColumn*1089EPSF_421433/Elektronicke_sireny-6.html?sortby=price
7
Seznam použitých zkratek
CLP
Nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí
ČBÚ
Český báňský úřad
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
EK
Evropská komise
HBZS
Hlavní báňská záchranná stanice
IZS
Integrovaný záchranný systém
KHS
Krajská hygienická stanice
KÚ
Krajský úřad
MPSV ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí MV
Ministerstvo vnitra
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
SÚIP
Státní úřad inspekce práce
VÚBP
Výzkumný ústav bezpečnosti práce v.v.i.
77
B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikatury soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava plně respektuje základní zásady výkonu státní moci vyjádřené v ustanoveních článku 2 odst. 3 Ústavy a článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a stanoví zákonné limity výkonu státní moci na úseku prevence závažných havárií. Navrhovaná právní úprava plně respektuje zásadu legální licence vyjádřenou v ustanoveních článku 2 odst. 4 Ústavy a článku 4 Listiny základních práv a svobod, když právnickým a podnikajícím fyzickým osobám ukládá povinnosti vznikající v souvislosti s užíváním objektů, v nichž umístěny jsou vybrané nebezpečné chemické látky a směsi. Navrhovaná právní úprava plně respektuje ústavní zásady týkající se ochrany životního prostředí vyjádřené v ustanoveních článku 7 Ústavy a článku 35 Listiny základních práv a svobod a byla zpracována za účelem prohloubení ochrany životního prostředí před dopady závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi, které jsou umístěny v objektech definovaných tímto zákonem. Navrhovaná právní úprava plně respektuje svobodu podnikání či provozování jiné hospodářské činnosti zakotvenou v článku 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v souladu s odstavcem 2 tohoto ustanovení vymezuje podmínky pro výkon činností vykonávaných v souvislosti s užíváním objektů, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi. Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimž je Česká republika vázána. Na oblast upravovanou tímto zákonem se vztahuje Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, přijatá dne 17. března 1992 v Helsinkách (publikována pod č. 58/2002 Sb. m. s.), kterou v právu Evropské unie provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES, jež je tímto zákonem transponována. Návrh zákona o prevenci závažných havárií dbá požadavků jak směrnice 2012/18/EU, tak Helsinské úmluvy samotné. Systém prevence závažných havárií ukládá provozovatelům objektů, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi, povinnost zavést veškerá opatření, jež mají vzniku závažné havárie zabránit, stejně jako povinnost stanovit postupy k jejímu zvládnutí pro případ, že i přes přijatá preventivní opatření nastane. Návrh zákona dále garantuje přístup veřejnosti k informacím o nebezpečí vzniku závažné havárie (viz dále). Závazky vyplývající z Helsinské úmluvy se pak dotýkají především mezinárodní spolupráce a vzájemného informování o vzniknuvších závažných haváriích. Návrh zákona zahrnuje mechanismy zajišťující informování dotčených států o důležitých aspektech systému prevence závažných havárií, o konkrétních objektech, které by mohly
78
představovat nebezpečí pro sousední státy, a především pak o vzniku závažných havárií s možnými přeshraničními účinky s cílem tyto účinky co nejvíce minimalizovat. S předmětem právní úpravy obsažené v tomto zákoně dále souvisejí zejména Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, přijatá dne 25. června 1998 v Aarhusu (publikována pod č. 124/2004 Sb. m. s.), a Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatá dne 25. února 1991 v Espoo (publikována pod č. 91/2001 Sb. m. s.). Evropská unie je signatářem všech výše uvedených mezinárodních úmluv. Své mezinárodní závazky tak reflektuje ve svých právních aktech, to platí rovněž, pokud jde o právo veřejnosti na informace ve vztahu k nebezpečí, jež pro životní prostředí představují nebezpečné chemické látky a směsi. Zájem na posílení informovanosti veřejnosti o životním prostředí se tak promítl rovněž do textu nové evropské legislativy v oblasti prevence závažných havárií. Při příležitosti přijímání směrnice 2012/18/EU z důvodu nového systému klasifikace chemických látek a směsí byla zdůrazněna ustanovení pojednávající o přístupu veřejnosti k informacím o nebezpečí závažných havárií. Členským státům se ukládá povinnost zveřejňovat informace týkající nebezpečí závažných havárií a umožnit veřejnosti přístup k těmto informacím v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS, která byla přijata s cílem promítnout požadavky Aarhuské úmluvy do práva Evropské unie. Tato směrnice je v právním řádu České republiky transponována zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, některá speciální ustanovení ve vztahu k objektům, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi, jsou zahrnuta přímo v návrhu zákona o prevenci závažných havárií. Navrhovaná právní úprava je v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v Evropské unii. Navrhovaná právní úprava byla připravována za účelem provedení transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU nahrazuje s účinkem ke dni 1. června 2015 směrnici Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, v platném znění, jejíž transpozice do právního řádu České republiky je provedena v zákoně č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava provádějící transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU do právního řádu České republiky musí být, v zájmu naplnění závazků 79
vyplývajících z členství v Evropské unii, přijata tak, aby ke dni 1. června 2015 nabyla účinnosti. C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí Hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy na státní a ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí a životní prostředí jsou podrobněji řešeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Nepředpokládá se negativní dopad na rovné postavení mužů a žen. D. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava nezakládá žádné rozdíly, které by ve svém důsledku mohly vést k porušení zákazu diskriminace. E. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava nepůsobí žádné dopady, které by mohly vést k narušení ochrany soukromí a osobních údajů. F. Zhodnocení korupčních rizik S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena korupční rizika. Navrhovaná právní úprava je svým rozsahem přiměřená množině vztahů, které jsou jejím předmětem. Navrhovaná právní úprava provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU. Povinnosti ukládané touto právní úpravou jsou navrhovány s cílem dodržet standardy ochrany před vznikem závažných havárií a jejich negativními dopady. Navrhovaná právní úprava neúměrně nerozšiřuje, ve srovnání se stávající legislativou, kompetence orgánů státní správy. Stanoví se působnost krajských úřadů zejména při rozhodování o zařazení objektů do jednotlivých skupin v závislosti na závažnosti rizik spojených s jejich užíváním a při schvalování bezpečnostní dokumentace, přičemž při výkonu této působnosti postupují podle správního řádu, jsou tedy nastaveny mechanismy účinné obrany proti rozhodnutím vydávaných podle tohoto zákona v podobě systému řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany. Určuje se subjekt, který bude bezpečnostní dokumentaci posuzovat, a stanoví se role zprostředkovatele krajského úřadu v procesu zajištění zpracování tohoto posudku. Stanoví se orgány příslušné k provádění kontroly nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a jejich pravomoci potřebné k jejich vymáhání.
80
II.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K§1 Ustanovení § 1 vymezuje předmět právní úpravy obsažené v zákoně. Zákon provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (dále jen „směrnice“). V souladu s uvedenou směrnicí zákon stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty, v nichž je přítomna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs splňující kritéria stanovená v tabulce I nebo uvedená v tabulce II přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to ať už jako surovina, výrobek, vedlejší produkt nebo meziprodukt či zbytek. Zákon stanoví povinnosti právnických nebo podnikajících fyzických osob, které takové objekty užívají či užívat budou, a rovněž zakotvuje působnost orgánů státní správy na úseku prevence závažných havárií. V tomto ohledu návrh zákona nepředstavuje koncepčně novou právní úpravu. Návrh zákona přejímá a dále rozvádí systém prevence závažných havárií založený předešlou právní úpravou obsaženou v zákoně č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, a v jemu předcházejícím zákoně č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 1 dále v odstavci 3, v souladu s výše uvedenou směrnicí, určuje objekty a činnosti, které jsou z působnosti zákona vyňaty, neboť podléhají speciální právní úpravě obsažené ve zvláštních právních předpisech a zahrnující rovněž otázky bezpečnosti spojené s jejich užíváním. Ve srovnání se stávající právní úpravou obsaženou v zákoně č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, dochází k rozšíření působnosti zákona rovněž na pevninské podzemní zásobníky plynu. K§2 Ustanovení § 2 definuje základní pojmy, se kterými zákon operuje. Definice základních pojmů provedené v zákoně v co nejvyšší možné míře respektují definice uvedené v článku 3 směrnice, v zájmu zachování kontinuity právní úpravy se ovšem zároveň snaží co nejméně odchýlit od základních pojmů vymezených ve stávající právní úpravě. Tím je odůvodněna například terminologická odlišnost, pokud jde o pojem „zdroj rizika“, vymezený v ustanovení § 2 písm. g), jež směrnice překládá z anglického originálu „hazard“ jako „nebezpečí“. 81
Pojem „hazard“ je při průmyslové činnosti vyhrazen pro označení původců nebezpečnosti, tj. vlastností nebo situací, kvůli nimž může při činnosti dojít ke škodám. Podle čl. 3 odst. 14 směrnice se „nebezpečím“ rozumí inherentní vlastnosti nebezpečné látky nebo fyzické situace s možností vzniku poškození lidského zdraví nebo životního prostředí. Nebezpečné mohou být vlastnosti chemické, fyzikálně-chemické, fyzikální a další. Fyzikální vlastnosti lze dále členit na mechanické, tepelné, magnetické, elektrické, akustické, optické atd. Tak se dospěje k mechanickým, tepelným, magnetickým, elektrickým, či akustickým nebezpečím – zdrojům rizika. Nebezpečí je zdrojem rizika, čímž není nic řečeno o druhu rizika a míře rizika, a proto nelze hovořit přímo o riziku, ale o zdroji rizika, jenž je spojen s jeho původem. Definice formulovaná v návrhu zákona respektuje pojmové znaky takto vymezeného „nebezpečí“. Použití termínu „zdroj rizika“ má své opodstatnění i s ohledem na terminologii používanou v oblasti managementu rizik v ČR. V návrhu zákona jsou tak definovány především pojmy jako objekt, zařízení, provozovatel, nebezpečná látka a její umístění, které jsou zásadní pro určení povinností ukládaných podle tohoto zákona. Klíčovým pojmem je v první řadě objekt, kterým se rozumí jakýkoliv prostor či soubor prostorů, užívaný právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, v němž se nachází jedno či více zařízení, ve kterém probíhá výroba, zpracování, používání, přeprava či skladování některé z nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí, které buď splňují kritéria stanovená v příloze č. 1 v tabulce I, nebo které jsou výslovně vyjmenované v tabulce II této přílohy, nebo ve kterém tyto nebezpečné látky mohou vzniknout v případě, kdy dojde k závažné havárii. V případě souboru prostorů tvořících objekt v užívání jedné právnické nebo podnikající fyzické osoby se může jednat o oddělené ohraničené prostory v konkrétní ploše území, která není celá v užívání této právnické nebo podnikající fyzické osoby. Předkladatel navázal na terminologii zakotvenou v právní úpravě systému prevence závažných havárií již od roku 1999 a povinnosti vyplývající z tohoto systému váže na užívání objektů, v nichž jsou vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi umístěny. Pojem užívání zde ovšem není chápán ve smyslu soukromoprávním, ale je použit s odkazem na pojmosloví stavebního zákona, analogicky k užívání stavby. Smyslem tak není omezovat trvání povinností stanovených zákonem o prevenci závažných havárií na časový úsek skutečného výkonu užívacího práva v soukromoprávním smyslu. Klíčovým aspektem zakládajícím působnost tohoto zákona je umístění vybraných nebezpečných chemických látek nebo směsí v objektu, tzn. objekt, v němž jsou vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi, musí být k tomuto způsobu užívání, resp. pro tento účel zkolaudován. S takto vymezeným pojmem objekt souvisí dále pojem sousední objekt, kterým se rozumí objekt, který se nachází v blízkosti jiného objektu, v důsledku čehož se zvyšuje nebezpečí vzniku závažné havárií nebo závažnost jejích následků. Smyslem zavedení tohoto nového pojmu je identifikace těch objektů, u kterých se vzhledem k vzájemné blízkosti a případné interakce nebezpečných chemických látek a směsí v nich umístěných mohou kumulovat rizika s jejich užíváním spojená. Uvedenou definici tak nelze chápat restriktivně a sousedním objektem označovat pouze ten objekt, který s jiným objektem bezprostředně sousedí, nýbrž materiálně, a to jako jakýkoliv objekt, který se nachází v takové vzdálenosti od 82
jiného, která představuje zvýšené nebezpečí, pokud jde o vznik nebezpečné havárie nebo její následky. V souvislosti s užíváním takto vymezeného objektu pak právnické či podnikající fyzické osobě, která tento objekt užívá, vznikají některé povinnosti, jako je zpracovat seznam nebezpečných látek, které se v objektu nacházejí nebo které v objektu mohou vzniknout v případě závažné havárie, a na základě tohoto seznamu určit, zda objekt splňuje podmínky pro zařazení do skupiny A nebo do skupiny B, nebo povinnosti týkající se hlášení vzniku závažné havárie. Právnické a podnikající fyzické osoby, které užívají objekty ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií, rozřazuje návrh zákona do dvou skupin – do skupiny provozovatelů a do skupiny uživatelů objektů. Provozovatelem rozumí právnická nebo podnikající fyzická osoba užívající objekt, v němž je nebezpečná látka umístěna v určitém kvalifikovaném množství, které vyplývá z přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Návrh zákona vymezuje kategorii provozovatele pomocí obratu „právnická nebo podnikající fyzická osoba“. Směrnice sice hovoří pouze o fyzických osobách (viz definice provozovatele v čl. 3 odst. 9), nicméně specifikuje jejich okruh tím, se jedná o fyzickou osobu, která „provozuje nebo řídí závod nebo zařízení“, nejedná se tedy o jakoukoliv fyzickou osobu, ale z logiky věci plyne, že jde o podnikatele. Návrh zákona tak ve srovnání se směrnicí nijak nezužuje okruh povinných subjektů. Zvolení obratu „podnikající fyzická osoba“ odpovídá povaze činností, jež jsou v objektech s umístěnými nebezpečnými látkami provozovány, s ohledem na množství, v nichž jsou v objektech tyto nebezpečné látky umístěny. V této souvislosti se předpokládá nutnost držení příslušné licence či jiného oprávnění k držení takových nebezpečných látek ve stanovených množstvích, stejně jako příslušné povolení k provozu činností, pro něž jsou nebezpečné látky v objektu umístěny. Nepřichází tedy v úvahu užívání objektu jakoukoliv fyzickou osobou (z „laické“ veřejnosti). Na základě umístění nebezpečné látky v tomto kvalifikovaném množství ukládá tento zákon provozovateli, ve srovnání s uživatelem objektu, v němž je nebezpečná látka umístěna v množství, které tohoto kvalifikačního množství nedosahuje, povinnosti v daleko větším rozsahu. Provozovatel objektu je povinen navrhnout zařazení objektu podle množství nebezpečné látky umístěné v objektu do příslušné skupiny a od tohoto zařazení se pak odvíjí povinnost zpracovávat bezpečnostní dokumentaci, havarijní plány, sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie a další. Uživateli objektu jsou ukládány povinnosti v podstatně omezeném rozsahu. Tyto povinnosti se týkají zpracování seznamu, vypracování protokolu o nezařazení, kterým uživatel objektu dokládá vůči orgánům státní správy, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu nedosahuje limitů stanovených pro zařazení do příslušné skupiny, případně povinnosti hlášení v případě vzniku závažné havárie. Smyslem těchto povinností je především opatřit dostatek informací a získání přehledu o „nezařazených“ objektech, a to zejména pro účely kvalifikovaného zhodnocení rizika plynoucího z případné geografické blízkosti více objektů.
83
Dále jsou definovány závažná havárie, již výše uvedený pojem zdroj rizika a s ním související pojem riziko, kterým se rozumí pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, pod kterým si lze představit neřízenou interakci určité látky s konkrétními, např. makromolekulárními biologickými systémy. Nad rámec definic zakotvených v článku 3 směrnice je v návaznosti na stávající právní úpravu obsaženou v zákoně č. 59/2006 Sb. provedeno vymezení některých dalších pojmů, jako je domino efekt, zóna havarijního plánování a scénář. Na rozdíl od směrnice předkladatel upustil od zakotvení některých definic, které jsou výslovně provedeny v článku 3 směrnice. Tak nejsou v ustanovení § 2 definovány pojmy „závody s podlimitním množstvím“ a „závody s nadlimitním množstvím“, neboť tato kategorizace závodů, terminologií zákona objektů, je již ve stávající právní úpravě zakotvena v příslušných ustanoveních pojednávajících o zařazování objektů do „méně rizikové“ skupiny A, resp. do „rizikovější“ skupiny B. V zájmu zajištění kontinuity právní úpravy je proto tato kategorizace objektů nadále zachována v rámci zařazování objektů do příslušné skupiny, a to především na skutečnost, že o provozovatelem navrženém zařazení objektu do příslušné skupiny definitivně rozhoduje teprve krajský úřad. Předkladatel se rovněž rozhodl upustit od výslovné kategorizace objektů z hlediska lhůt, ve kterých mají jejich provozovatelé plnit jednotlivé povinnosti ukládané novou právní úpravou, tak, jak to činí směrnice, když definuje pojmy „nový závod“, „stávající závod“ a „jiný závod“. V souladu se zvyklostmi právního řádu České republiky jsou lhůty stanovené pro splnění jednotlivých povinností ukládaných v souvislosti s nabytím účinnosti nové právní úpravy vymezeny v přechodných ustanoveních. Předkladatel dále upustil od výslovné definice pojmů „veřejnost“ a „dotčená veřejnost“ a namísto toho určuje pro tento účel na příslušných místech zákona oprávněné subjekty. Tuto cestu zvolil předkladatel rovněž z toho důvodu, že pojmy „veřejnost“ a „dotčená veřejnost“ souvisejí zejména s ustanovením článku 15 směrnice, jež pojednává o „Projednání s veřejností a účasti veřejnosti na rozhodování“, a to zejména pokud jde plánování nových objektů ve vztahu k územnímu plánování a územnímu řízení. Jedná se tedy o situace, jež jsou v rámci právního řádu České republiky řešeny v režimu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, resp. v režimu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na charakter objektů spadajících do působnosti zákona o prevenci závažných havárií, které budou vždy posuzovány z hlediska jejich vlivů na životní prostředí, resp. vždy budou minimálně podrobeny zjišťovacímu řízení ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, předkladatel považuje tato ustanovení, společně s článkem 15 směrnice, za již transponovaná v uvedených právních předpisech. Vynechána byla rovněž výslovná definice kontroly, která je zčásti promítnuta do vymezení předmětu a rozsahu kontroly prováděné podle tohoto zákona v ustanoveních § 39 odst. 3 a 4, v dalším je pak tato v právním řádu České republiky pro účely čl. 3 odst. 19 směrnice dostatečným způsobem promítnuta v obecných ustanoveních zákona 84
č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a to zejména vymezením působnosti kontrolního řádu v ustanovení § 1 odst. 2, vymezením kontroly v ustanovení § 2 a vymezením oprávnění kontrolujících v ustanoveních § 7 a 8. K§3 Ustanovení § 3 ukládá základní povinnost všech provozovatelů a uživatelů objektů, v nichž je některá z vybraných nebezpečných chemických látek či směsí umístěna (tedy bez ohledu na množství, v němž je nebezpečná látka v objektu přítomna), a totiž přijmout veškerá opatření nezbytná k tomu, aby závažná havárie nevznikla nebo aby v případě, že k takové závažné havárii již došlo, byly její dopady co možná nejmírnější. Jde o promítnutí jedné ze základních zásad společné všem právním předpisům přijímaným v oblasti ochrany životního prostředí, a totiž zásady prevence, resp. zásady předběžné opatrnosti, v souladu se kterými jsou právnické a podnikající fyzické osoby, které užívají objekty, v nichž jsou nebezpečné látky umístěny, povinny počínat si tak, aby se vzniku závažné havárie vyvarovaly, aby v důsledku jejich činnosti nevznikaly nepříznivé vlivy na lidské zdraví a životní prostředí, resp. aby tyto vlivy byly co možná nejmenší, a aby v případě, kdy vznik závažné havárie hrozí, bylo toto riziko pokud možno odvráceno, případně, pokud již vznik závažné havárie odvrátit nelze, aby byla přijata taková opatření, která její dopady co možná nejvíce zmírní. Ustanovení § 3 pak, v návaznosti na obecnou povinnost přijmout veškerá opatření nezbytná k předcházení vzniku závažných havárií a omezování jejích dopadů, stanoví konkrétní povinnosti provozovatelů a uživatelů objektů, v nichž je umístěna některá nebezpečná látka. Provozovatelé a uživatelé objektů jsou v první řadě povinny vypracovat seznam všech nebezpečných látek, které jsou v objektu umístěny nebo které se v objektu mohou nahromadit v případě závažné havárie, s uvedením jejich druhu, klasifikace, množství a fyzikální formy. Jedná se o první krok, od nějž se odvíjejí další povinnosti uložené tímto zákonem. Na základě tohoto seznamu a jeho porovnání s příslušnými množstvími nebezpečných látek stanovenými v tabulkách I a II přílohy č. 1 k tomuto zákonu právnická nebo podnikající fyzická osoba zjistí, zda je dosaženo kvalifikační množství nebezpečné látky požadované pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B a zda tedy právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, nabude postavení provozovatele s tím spojenými povinnostmi, nebo tohoto kvalifikačního množství dosaženo není a ona zůstane „pouze“ uživatelem objektu. Povinnost navrhnout zařazení objektu do příslušné skupiny však může vyplynout i v případě, že žádná nebezpečná látka není v objektu umístěna v kvalifikačním množství rozhodném pro zařazení do skupiny A nebo do skupiny B, ale tohoto množství je dosaženo na základě součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu. Součet těchto poměrných množství se provádí podle vzorce, který je popsán v příloze č. 1 k tomuto zákonu. K§4
85
V případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu nedosahuje, a to ani po provedení součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu, kvalifikačního množství stanoveného pro zařazení do méně rizikové skupiny A, ukládá se uživateli takového objektu povinnost vypracovat protokol o nezařazení. V protokolu o nezařazení uživatel objektu zaznamená, že v jím užívaném objektu nejsou umístěny nebezpečné látky v množství, které by odůvodňovalo zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, a učiní prohlášení o nezařazení. Součástí protokolu je rovněž seznam. Nově se uživatelům objektu ukládá povinnost reagovat na významné změny v množství nebezpečných látek umístěných v objektu, a to aktualizací protokolu o nezařazení. Jako hranice, jejíž dosažení povinnost aktualizace protokolu o nezařazení zakládá, byla zvolena hodnota 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěného v objektu tak, jak je tomu také v dalších případech (např. aktualizace bezpečnostní dokumentace). Změna množství nebezpečné látky o 10 % dosavadního množství je pokládána za natolik podstatnou, že odůvodňuje aktualizaci příslušných dokumentů, také v metodikách vydávaných Generálním ředitelstvím Evropské komise. Protokol o nezařazení je uživatel objektu povinen uchovat pro účely kontrol a v případě, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosahuje stanovené hranice 2 % z kvalifikačního množství rozhodného pro zařazení objektu do skupiny A, je rovněž povinen tento protokol předložit příslušnému krajskému úřadu, který je oprávněn tento protokol posoudit, a případně zahájit řízení o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, zjistí-li okolnosti, které takový postup odůvodňují (viz ustanovení § 6 odst. 2). Protokoly o nezařazení slouží krajskému úřadu rovněž jako podklad pro posouzení rizika domino efektu, tedy zvýšení rizika vzniku závažné havárie či jejích následků v důsledku vzájemné blízkosti jednotlivých objektů, případně pro poskytování dodatečných informací provozovatelům o bezprostředním okolí jimi užívaných objektů a sousedních objektech ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2. K§5 Ustanovení § 5 stanoví podmínky pro zařazení objektů podle množství umístěných nebezpečných látek do příslušných skupin, do skupiny A s nižším množstvím, resp. do skupiny B s vyšším množstvím umístěných nebezpečných látek, a to v souladu s kategorizací závodů na podlimitní a nadlimitní ve smyslu článku 3 odstavců 1) a 2) směrnice. Provozovatel navrhne zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B na základě porovnání seznamu nebezpečných látek umístěných v jím užívaném objektu zpracovaného v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 písm. a) s kvalifikačními množstvími stanovenými v tabulkách I a II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, resp. na základě výsledku součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v jím užívaném objektu provedeného podle vzorce popsaného v příloze č. 1 k tomuto zákonu na základě ustanovení § 3 odst. 2 písm. b). Tabulka I uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu uvádí kategorie nebezpečných látek, jejichž umístění v objektu určuje působnost tohoto zákona a jím ukládaných povinností ve 86
vztahu k jednotlivým objektům. Pro každou kategorii nebezpečných látek jsou ve sloupcích 2 a 3 stanovena kvalifikační množství rozhodná pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. Tabulka II uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu uvádí jmenovitě vybrané nebezpečné látky a rovněž jejich kvalifikační množství, která jsou rozhodná pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. Určení zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B se odvíjí od množství nebezpečné látky umístěné v tomto objektu. V případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosahuje množství stanoveného v sloupci 2 tabulky I nebo II uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, ale zároveň nedosahuje množství stanoveného v sloupci 3, provozovatel navrhne zařazení objektu do skupiny A. V případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosahuje množství stanoveného v sloupci 3 tabulky I nebo II uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, provozovatel navrhne zařazení objektu do skupiny B. Zjištění, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nemá ve svém objektu množství nebezpečných látek odpovídající klasifikačnímu množství pro zařazení do skupiny A nebo B, a to ani podle seznamu kategorií nebezpečných látek uvedených v tabulce I, ani podle seznamu jmenovitě vybraných nebezpečných látek uvedených v tabulce II přílohy č. 1 k tomuto zákonu, ještě neznamená, že objekt do některé ze skupin nepřísluší. Pokud není překročeno kvalifikační množství nebezpečných látek přímo, ale v objektu je umístěno více nebezpečných látek, je nutno sečíst jejich poměrná množství. U některých skupin nebezpečných látek, které mají obdobné nebezpečné vlastnosti, se pro účely zařazení do skupiny A nebo B sčítají jejich poměrná množství. Pro účely zařazení objektu do skupiny A nebo B se používá sčítání všech poměrných množství podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 zákona. Ve druhém kroku procesu zařazování objektů do skupin se vzorec pro sčítání poměrných množství uplatní nejprve pro nebezpečné látky uvedené ve sloupci 2 tabulky I nebo II v příloze č. 1 zákona (kvalifikační množství pro skupinu A). Pokud je hodnota výsledného ukazatele vyjadřující součet poměrů menší než 1, další ustanovení zákona se na objekt nevztahují. Pokud je při použití kvalifikačních množství z prvého sloupce výsledná hodnota rovna nebo větší než 1, je objekt zařazen do skupiny A. Ve třetím kroku procesu zařazování objektů do skupin je nutno opakovat výpočet pro sčítání poměrných množství pro nebezpečné látky uvedené ve sloupci 3 tabulky I nebo II v příloze č. 1 zákona (kvalifikační množství pro skupinu B). Pokud je hodnota výsledného ukazatele vyjadřující součet poměrů menší než 1, zůstává objekt zařazen ve skupině A. Pokud je při použití kvalifikačních množství z prvého sloupce výsledná hodnota rovna nebo větší než 1, je objekt zařazen do skupiny B. Pro správnou klasifikaci látek umístěných v objektu je v některých případech nutno prověřit třikrát, zdali součet jejich poměrných množství není roven nebo větší než 1. Kombinace nebezpečných vlastností nebezpečných látek umístěných v objektu, jejichž poměry se společně sčítají, jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona. Zařazení objektu do skupiny A nebo B se provede v případě, že alespoň jeden ze součtů je roven nebo větší než 1. Výsledky jednotlivých součtů se již dále spolu nesčítají. 87
Provozovatelům se ukládá povinnost navrhnout zařazení objektu do příslušné skupiny podle množství nebezpečné látky umístěné v objektu a tento návrh na zařazení předložit krajskému úřadu. Odstavec 4 stanoví obsahové náležitosti návrhu na zařazení, jeho vzor je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. K§6 Ustanovení § 6 stanoví působnost krajského úřadu při zařazování objektů do skupiny A nebo do skupiny B. Krajský úřad posuzuje návrh na zařazení objektu předložený provozovatelem z hlediska jeho souladu s podmínkami pro zařazení stanovenými v ustanovení § 5 odst. 1 a 2. Krajský úřad rozhodne o zařazení objektu do příslušné skupiny ve správním řízení. V návaznosti na povinnost uživatelů objektů, v nichž nebezpečná látka není umístěna ani v množství požadovaném pro zařazení do skupiny A, ale dosahuje aspoň 2 % tohoto množství, předkládat krajskému úřadu protokol o nezařazení se upravuje pravomoc krajského úřadu posoudit, stejně jako návrh na zařazení, také takový protokol a zahájit řízení o zařazení objektu do příslušné skupiny v případě, kdy krajský úřad zjistí skutečnosti, které takový postup odůvodňují. Rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B je zásadní pro určení dalších povinností provozovatele, neboť od tohoto zařazení se odvíjí rozsah, v jakém je provozovatel povinen zpracovávat bezpečnostní dokumentaci, resp. povinnost zpracovávat havarijní plány. V rozhodnutí o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B krajský úřad rovněž stanoví počet technických nosičů dat, na kterých provozovatel bude povinen předložit návrh příslušné bezpečnostní dokumentace pro účely jeho schvalování, společně s jeho výtiskem. Přitom krajský úřad přihlíží zejména k počtu dotčených orgánů a k počtu dotčených obcí, které se k návrhu bezpečnostní dokumentace budou vyjadřovat. K§7 Ustanovení § 7 upravuje postup krajského úřadu v případě, kdy zjistí, že pravděpodobnost vzniku závažné havárie nebo její dopady by se mohly zvýšit v důsledku vzájemné blízkosti jednotlivých objektů (domino efektu). Krajský úřad je při zařazování objektů do příslušných skupin povinen zohledňovat umístění jednotlivých objektů ve vztahu k jiným, sousedním objektům a posuzovat možnost vzájemného působení nebezpečných látek umístěných v těchto objektech v případech, kdy dojde ke ztrátě kontroly nad činnostmi souvisejícími s užíváním těchto objektů. Za tímto účelem je povinen nejen posuzovat informace, které od provozovatelů a uživatelů objektů obdržel v předložených návrzích na zařazení a protokolech o nezařazení, ale je rovněž povinen zohledňovat informace, které získá v rámci kontrol prováděných v jednotlivých objektech, a rovněž je oprávněn si od provozovatelů a uživatelů objektů vyžádat další informace potřebné k tomu, aby riziko domino efektu mohl náležitě vyhodnotit.
88
Na základě všech takto získaných a obdržených informací krajský úřad určí objekty, u kterých riziko domino efektu existuje. Takto určené objekty je krajský úřad oprávněn zařadit do skupiny A nebo do skupiny B odchylně od návrhu na zařazení předloženého provozovatelem, resp. zařadit do skupiny A nebo do skupiny B také objekty, ohledně kterých jejich uživatel předložil krajskému úřadu protokol o nezařazení. Krajský úřad poskytne provozovatelům objektů, u nichž bylo identifikováno riziko domino efektu, informace, kterými disponuje ohledně jejich bezprostředního okolí nebo sousedních objektů. Bezprostřednost okolí je vymezena takovými faktory, které změnou svých požadavků bezprostředně a přímo působí na objekt a jeho „chování“. Určení objektů, u nichž existuje riziko domino efektu, s sebou pro jejich provozovatele přináší další povinnosti, a to zejména ve vztahu k vzájemnému informování za účelem zajištění náležitého řízení rizika v těchto objektech nebo ve vztahu ke spolupráci při informování veřejnosti o rizicích spojených s činnostmi prováděnými v souvislosti s užíváním takto určených objektů. Přitom pojmem „řízení rizik“ je míněn proces rozhodování pro zvládnutí a/nebo snížení rizika, realizace rozhodnutí, jeho prosazení a opakované hodnocení s použitím výsledků posuzování rizika jako vstupních údajů. Informace získané od dalších provozovatelů objektů, u nichž bylo určeno riziko domino efektu, a rovněž informace poskytnuté o bezprostředním okolí objektu a sousedních objektech krajským úřadem je provozovatel povinen zohlednit při plnění navazujících povinností ukládaných mu tímto zákonem, zejména při zpracovávání bezpečnostní dokumentace a zpracování havarijních plánů. K§8 Ustanovení § 8 upravuje postup provozovatele v případech, kdy dochází k zásadním změnám podmínek v užívání objektu, a to k takovým změnám, které mohou mít vliv na stávající zařazení objektu. V případech, kdy dochází ke změně v druhu či množství nebezpečné látky, která je v objektu umístěna, a to v takovém rozsahu, který působí změnu podmínek pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, je provozovatel povinen předložit krajskému úřadu návrh na změnu zařazení objektu, přitom pro obsahové náležitosti takového návrhu platí požadavky na obsah návrhu na zařazení obdobně. V případech, kdy ukončuje činnost v objektu, nebo v případech, kdy dochází k takovému snížení množství nebezpečné látky umístěné v objektu, po kterém objekt nesplňuje podmínky pro zařazení ani do mírnější skupiny A, provozovatel podává krajskému úřadu návrh na vyřazení. Krajský úřad posoudí návrh na změnu zařazení či vyřazení objektu obdobně, jako to činí u návrhů na zařazení, a na jeho základě rozhodne o zařazení objektu do příslušné skupiny, resp. jeho vyřazení. Takové rozhodnutí krajského úřadu může mít význam také pro jiné provozovatele, a to zejména s ohledem na riziko domino efektu, resp. jeho odpadnutí.
89
Provozovatel je povinen podat návrh na změnu zařazení či vyřazení objektu do 1 měsíce ode dne, kdy nastala některá ze skutečností takový návrh odůvodňujících. Nově, ve srovnání se stávající právní úpravou, se ovšem provozovatelům ukládá povinnost informovat příslušný krajský úřad o chystaných změnách, které působí změnu v zařazení objektu, již před jejich provedením tak, jak to požaduje článek 11 směrnice. K§9 Ustanovení § 9 ukládá provozovatelům objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B povinnost provést posouzení rizik závažné havárie jako podklad pro následné vypracování příslušné bezpečnostní dokumentace. Při posuzování rizik závažné havárie je provozovatel povinen posoudit klasifikaci a vlastnosti nebezpečných látek umístěných v objektu a identifikovat rizika spojená s těmito nebezpečnými látkami a s činnostmi prováděnými v souvislosti s užíváním objektu, tato rizika zhodnotit a na základě tohoto zhodnocení odhadnout a popsat vývoj mimořádných situací, které v objektu mohou nastat a které mohou vyústit ve vznik závažné havárie (určit možné scénáře událostí). Provozovatel je dále povinen učinit odhad pravděpodobnosti, s jakou mohou jednotlivé scénáře nastat. Na základě identifikovaných rizik, jejich zhodnocení a určení možných scénářů pak provozovatel stanoví míru rizika vzniku závažné havárie v jím užívaném objektu a vyhodnotí přijatelnost tohoto rizika. Posouzení rizik závažné havárie slouží provozovateli jako vodítko pro určení bezpečnostních opatření, která je zapotřebí přijmout k tomu, aby míra rizika vzniku závažné havárie byla přijatelná. Při provádění posouzení rizik závažné havárie je provozovatel rovněž povinen přihlédnout ke skutečnosti, zda se jedná o objekt, u něhož bylo určeno riziko domino efektu, a na základě tohoto určení k informacím, které získal o bezprostředním okolí objektu a o sousedních závodech od krajského úřadu, a rovněž k informacím, které získal od ostatních takto určených objektů v rámci jejich vzájemného informování v souladu s ustanovením § 7. Podrobné vymezení rozsahu posouzení rizik, jež jsou povinni zpracovat provozovatelé objektů zařazených do skupiny A, a rozsahu posouzení rizik, jež jsou povinni zpracovat provozovatelé objektů zařazených do skupiny B, bude provedeno v připravovaném prováděcím právním předpise. K § 10 a 11 Ustanovení § 10 a 11 upravují bezpečnostní program prevence závažných havárií (dále jen „bezpečnostní program“) jako formu bezpečnostní dokumentace, kterou zpracovává provozovatel pro objekt zařazený do skupiny A. Ustanovení § 10 stanoví základní požadavky kladené na bezpečnostní program, které jsou dále specifikovány s ohledem na jejich technický charakter v prováděcím právním předpise. Bezpečnostní program zpracovává provozovatel objektu zařazeného do skupiny A na základě posouzení rizik závažné havárie provedeného podle ustanovení § 9, které tvoří 90
jeho součást. Prostřednictvím bezpečnostního programu provozovatel prokazuje, že přijal systémová opatření k zabránění vzniku závažné havárie, popř. omezení jejích dopadů. Bezpečnostní program představuje dokument, ve kterém provozovatel vytyčí základní cíle a zásady prevence závažné havárie a stanoví strukturu a systém řízení bezpečnosti, které k dosažení těchto cílů povedou. Základní cíle a zásady prevence závažných havárií musejí odpovídat povaze rizik identifikovaných v rámci posouzení rizik závažné havárie a musejí popisovat základní opatření, která zajistí náležitou úroveň prevence závažných havárií. Systém řízení bezpečnosti pak musí stanovit takovou organizační strukturu a postupy, které povedou k naplnění vytyčených cílů v oblasti prevence závažných havárií. Zákon dává provozovateli možnost využít při zpracování bezpečnostního programu dokumenty, které je povinen zpracovávat pro účely plnění svých povinností uložených jinými právními předpisy (půjde zejména o právní předpisy v oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany a ochrany vody či ovzduší), nebo části těchto dokumentů, ovšem pouze za předpokladu, že tyto dokumenty svým obsahem naplňují požadavky tohoto zákona nebo jsou těmto požadavkům uzpůsobeny. V návaznosti na možnost zařazení objektu do skupiny A rozhodnutím krajského úřadu učiněným v důsledku existujícího rizika domino efektu podle ustanovení § 7 se upravuje povinnost provozovatele zahrnout do bezpečnostního programu také taková preventivní bezpečnostní opatření, která toto riziko minimalizují. Návrh bezpečnostního programu podléhá schválení krajským úřadem, přičemž postup krajského úřadu při tomto schvalování je pak upraven společně pro všechny typy bezpečnostní dokumentace předkládané na základě tohoto zákona v ustanovení § 16 a následujících. Ustanovení § 11 klade nový požadavek na pravidelný přezkum bezpečnostního programu. Provozovatel je povinen zajistit, aby bezpečnostní program, resp. v něm stanovené zásady prevence závažných havárií a struktura a systém řízení bezpečnosti, odpovídaly skutečnému stavu v objektu. Za tímto účelem je povinen v pravidelných časových intervalech, ne delších než pětiletých, bezpečnostní program přezkoumávat a prověřit tak, že v něm stanovené zásady a postupy zajišťují náležitou úroveň ochrany před vznikem závažné havárie. K prokázání toho, že provozovatel přezkum bezpečnostního programu provedl, učiní o tom záznam, tento záznam uschová pro účely kontroly a jeho stejnopis zašle krajskému úřadu. V případě, kdy na základě provedeného přezkumu bezpečnostního programu vyplyne potřeba jeho aktualizace, je provozovatel povinen ji zajistit a, stejně jako samotný bezpečnostní program, tuto aktualizaci předložit ke schválení krajskému úřadu. K § 12 Ustanovení § 12 upravuje bezpečnostní zprávu jako formu bezpečnostní dokumentace, kterou provozovatel zpracovává pro objekt zařazený do skupiny B. Stejně jako je tomu v případě bezpečnostního programu zpracovávaného pro objekty zařazené do skupiny A, také bezpečnostní zpráva představuje dokument, kterým provozovatel prokazuje, že přijal všechna 91
opatření nezbytná k náležitému zajištění systému prevence závažných havárií a jejích negativních dopadů, oproti bezpečnostnímu programu ovšem bezpečnostní zpráva dále prokazuje, že byly přijaty zásady havarijního plánování, které po provozovatelích objektů zařazených do skupiny A s ohledem na nižší míru rizika spojeného s činnostmi prováděnými v souvislosti s jejich užíváním požadovány nejsou. Ustanovení § 12 uvádí základní obsahové požadavky, které jsou na bezpečnostní zprávu kladeny a které jsou dále rozvinuty v prováděcím právním předpise. Rovněž bezpečnostní zpráva, stejně jako bezpečnostní program, musí být zpracována s ohledem na výsledky posouzení rizik závažné havárie provedených v souladu s ustanovením § 9, které je rovněž její součástí. Ve srovnání s bezpečnostním programem jsou na bezpečnostní zprávu, pokud jde o její obsah, ovšem kladeny vyšší nároky, a to především na její popisné, informační a datové části, které musí zahrnovat podrobný technický popis objektu a v něm umístěných zařízení, nebo podrobné informace o technologiích a provozních činnostech prováděných v souvislosti s užíváním objektu. Dále je pak provozovatel při zpracovávání bezpečnostní zprávy povinen náležitě zohlednit, v jaké lokalitě je objekt umístěn, a do dokumentu zahrnout podrobný popis okolí objektu, včetně informací o veřejné infrastruktuře nebo složkách životního prostředí v této oblasti nebo informací o meteorologických a hydrologických podmínkách v okolí objektu. Bezpečnostní zpráva dále musí zahrnovat podrobný popis bezpečnostních opatření přijímaných provozovatelem k zabránění vzniku závažné havárie, případně k omezení jejích dopadů, které musejí odpovídat rizikům identifikovaným na základě výsledků posouzení rizik závažné havárie. Stejně jako v případě bezpečnostního programu, také pro účely zpracování bezpečnostní zprávy může provozovatel využít dokumenty zpracovávané na základě jiných právních předpisů či jejich části, pokud tyto budou odpovídat požadavkům kladeným tímto zákonem nebo upraveny tak, aby těmto požadavkům vyhovovaly. Návrh bezpečnostní zprávy provozovatel předkládá krajskému úřadu ke schválení, postup krajského úřadu je stanoven v dalších ustanoveních (§ 16 a následující). K § 13 Ustanovení § 13 ukládá provozovatelům objektů zařazených do skupiny B povinnost zajistit posouzení bezpečnostní zprávy, jehož cílem je zjištění, zda bezpečnostní zpráva odpovídá skutečnému stavu a zda není potřeba ji aktualizovat. Posouzení bezpečnostní zprávy je provozovatel povinen zajistit vždy, pokud jeho potřeba vyvstane v souvislosti s dosaženým pokrokem v oblasti bezpečnosti, analýzy havárií, nehod nebo skoronehod, nebo hodnocení nebezpečí. Ve výčtu případů, kdy je provozovatel povinen zajistit posouzení bezpečností zprávy, je zahrnuta rovněž situace označovaná jako skoronehoda. Tímto pojmem je označována jakákoliv náhlá, neplánovaná nežádoucí událost, při které sice nedošlo k žádnému zranění osob ani materiálním škodám, to však díky zmírňujících účinků bezpečnostních systémů nebo postupů. Nebýt jich, taková událost se mohla stát nehodou (incidentem) nebo havárií a ohrozit lidské životy a zdraví, životní prostředí nebo způsobit škody na majetku. Hlášení a vyšetřování skoronehod je jedním z nástrojů vyhledávání rizik, která byla
92
přehlédnuta nebo jejichž kontrola se ukázala být nedostatečná, a umožňuje identifikovat a eliminovat rizika před tím, než způsobí vážnější incident s nevratnými následky. Podnět k provedení posouzení bezpečnostní zprávy může učinit rovněž krajský úřad v případě, kdy tak provozovatel neučiní dobrovolně. V případech, kdy nenastane aktuální potřeba posouzení bezpečnostní zprávy z důvodu dosaženého pokroku, provádí se posouzení bezpečnostní zprávy v pravidelných intervalech, ne delších než pětiletých. O provedeném posouzení bezpečnostní zprávy vypracuje provozovatel zprávu, jejíž náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Ve zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy provozovatel shrne veškeré změny, které v mezičase v objektu nastaly a které se týkají systému řízení bezpečnosti, technologií či provozních činností prováděných v souvislosti s užíváním objektu nebo bezpečnostních opatření přijímaných k zabránění vzniku závažné havárie a k omezení jejích dopadů, nebo změny, které nastaly v okolí objektu. Ve zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy provozovatel rovněž reaguje na mimořádné situace, které se v objektu udály a které by potenciálně mohly vést ke vzniku závažné havárie. Provozovatel ve zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy zhodnotí, jak nastalé změny ovlivňují bezpečnost užívání objektu, a rovněž vyhodnotí, zda tyto změny vyvolávají potřebu provést aktualizaci bezpečnostní zprávy. Návrh zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy, stejně jako samotná bezpečnostní zpráva, podléhá schválení krajským úřadem. K § 14 Ustanovení § 14 pojednává o přizpůsobení bezpečnostní dokumentace změnám nastalým v objektu provozovatele. Ustanovení § 14 odst. 1 upravuje situaci, kdy dochází ke změně zařazení objektu a z toho důvodu je nutné této skutečnosti přizpůsobit příslušnou bezpečnostní dokumentaci. Návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy v těchto případech je provozovatel povinen krajskému úřadu předložit v obecných lhůtách stanovených pro jejich předložení. Ustanovení § 14 odst. 2 a 3 pak upravují provádění aktualizace bezpečnostního programu zpracovaného pro objekty zařazené do skupiny A, resp. bezpečnostní zprávy zpracované pro objekty zařazené do skupiny B. Účelem tohoto ustanovení je vést provozovatele k tomu, aby jimi zpracovávaná bezpečnostní dokumentace korespondovala s reálným stavem v objektu. Z toho důvodu nastavuje mechanismus, který má zajistit, že provozovatelé, v reakci na změny nastalé v objektu, náležitě upraví obsah příslušné bezpečnostní dokumentace a budou tak moci garantovat, že bezpečnostní opatření v této dokumentaci popsaná a na jejím základě přijímaná skutečně zajišťují náležitou úroveň ochrany před vznikem závažné havárie a jejími negativními dopady. Ustanovení § 14 proto vymezuje v zásadě dvě situace, kdy jsou provozovatelé povinni aktualizace příslušné bezpečnostní dokumentace zajistit.
93
Prvním případem, kdy provozovateli vzniká povinnost zajistit aktualizaci bezpečnostního programu, resp. bezpečnostní zprávy je situace, kdy v objektu dochází ke změnám, které ovlivňují podmínky bezpečnosti užívání objektu. Tyto změny vymezuje odstavec 2 jako změny v druhu nebo množství nebezpečné látky v rozsahu překračujícím 10 % stávajícího množství nebezpečné látky umístěné v objektu a vedoucí ke změně bezpečnosti užívání objektu, změny technologie, v níž je nebezpečná látka používána, a organizační změny za předpokladu, že tyto změny působí změny v bezpečnosti užívání objektu, které je zapotřebí do příslušné bezpečnostní dokumentace promítnout. V těchto případech je provozovatel povinen zajistit aktualizaci bezpečnostní dokumentace a tuto aktualizaci předložit krajskému úřadu ke schválení. Druhý případ aktualizace bezpečnostní dokumentace dopadá již pouze na bezpečnostní zprávu a jedná se o situaci, kdy potřeba provést aktualizaci bezpečnostní zprávy vyvstane na základě jejího posouzení provedeného za podmínek stanovených v ustanovení § 13. Rovněž v tomto případě je provozovatel povinen zajistit aktualizaci a tuto aktualizaci předložit krajskému úřadu ke schválení. K § 15 Ustanovení § 15 stanoví povinnosti navazující na zpracování a schválení bezpečnostního programu, resp. bezpečnostní zprávy. Provozovatelé objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B jsou povinni, v zájmu zabránění vzniku závažné havárie, popř. zmírnění jejích dopadů, postupovat podle bezpečnostního programu, resp. bezpečnostní zprávy, tzn. při provádění činností souvisejících s užíváním objektu postupovat v souladu se stanovenými zásadami prevence závažné havárie a podle stanovených postupů řízení bezpečnosti. Ke splnění tohoto požadavku jsou rovněž povinni zajistit, aby s bezpečnostním programem, resp. s bezpečnostní zprávou byli seznámeni jeho zaměstnanci a rovněž ostatní fyzické osoby, které se v jím užívaném objektu s jeho vědomím zdržují. K § 16 až 20 Ustanovení § 16 až 20 upravují společně postup při projednávání a schvalování návrhů bezpečnostního programu, resp. bezpečnostní zprávy, jejich aktualizace a zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy (dále souhrnně označovány jako „návrh bezpečnostní dokumentace“). Projednávání a schvalování návrhu bezpečnostní dokumentace je, stejně jako podle stávající právní úpravy, svěřeno do působnosti krajských úřadů, které o tomto schvalování vedou správní řízení. K § 16 Ustanovení § 16 upravuje postup krajského úřadu poté, co od provozovatele obdrží ke schválení návrh bezpečnostní dokumentace. Krajský úřad po obdržení návrhu bezpečnostní dokumentace neprodleně rozešle tento návrh stanoveným subjektům za účelem opatření si podkladů pro své rozhodnutí, zda návrh bezpečnostní dokumentace schválí. Krajský úřad zašle návrh bezpečnostní dokumentace jednak dotčeným orgánům a dotčeným obcím, přičemž dotčenými orgány při projednávání a schvalování návrhu bezpečnostní dokumentace 94
jsou především správní úřady na úseku požární ochrany, bezpečnosti práce, ochrany veřejného zdraví, případně orgány státní báňské správy. Dotčené orgány a dotčené obce podávají krajskému úřadu k návrhu bezpečnostní dokumentace svá vyjádření, dotčené obce navíc zajišťují zpřístupnění návrhu bezpečnostní dokumentace veřejnosti, která k návrhu bezpečnostní dokumentace rovněž může uplatnit své připomínky. Vedle toho krajský úřad zajistí zpracování posudku návrhu bezpečnostní dokumentace. K § 17 Ustanovení § 17 pojednává o vyjádření dotčených orgánů, dotčených obcí a připomínkách veřejnosti k návrhu bezpečnostní dokumentace jakožto podkladu pro rozhodnutí krajského úřadu o schválení tohoto návrhu. Stanoví se lhůta, ve které se dotčeným orgánům ukládá zaslat krajskému úřadu své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace, resp. stanoví se fikce jejich souhlasu v případě, kdy krajský úřad jejich vyjádření ve stanovené lhůtě neobdrží. Dále se upravuje role dotčených obcí při projednávání návrhu bezpečnostní dokumentace, přičemž dotčené obce hrají v procesu projednávání návrhu bezpečnostní dokumentace dvojí úlohu. Jednak jsou samy v postavení dotčených subjektů a mají právo vyjádřit se k návrhu bezpečnostní dokumentace, jednak zprostředkovávají účast veřejnosti při projednávání tohoto návrhu bezpečnostní dokumentace. Dotčené obce zajišťují možnost veřejnosti vyjádřit se k návrhu bezpečnostní dokumentace tím, že jí umožní do návrhu nahlížet, činit si výpisy, opisy či kopie. Dotčená obec je povinna do 15 dnů ode dne, kdy návrh bezpečnostní dokumentace od krajského úřadu obdrží, oznámit na své úřední desce a vedle toho způsobem v místě obvyklým (oznámením místním rozhlasem, vyvěšením na internetu, …), kdy a kde lze do návrhu bezpečnostní dokumentace nahlížet. Nahlížení do návrhu bezpečnostní dokumentace musí být veřejnosti umožněno po dobu 30 dnů, během kterých může každý k návrhu bezpečnostní dokumentace písemně uplatnit své připomínky. Vyjádření veřejnosti pak dotčená obec zašle spolu se svým vlastním vyjádřením krajskému úřadu do 15 dnů. Pokud ve stanovené lhůtě krajský úřad od dotčené obce neobdrží tato vyjádření, opět nastupuje fikce jejich souhlasu. Pokud jde o umožnění veřejnosti nahlížet do návrhu bezpečnostní dokumentace, dává zákon krajskému úřadu možnost odepřít veřejnosti po projednání s provozovatelem nahlédnout do návrhu bezpečnostní dokumentace nebo jeho části, a to především z důvodu zajištění ochrany obchodního tajemství nebo utajovaných či zvláštních skutečností. Pro účely vymezení těchto důvodů zákon odkazuje na zákon o právu na informace o životním prostředí, který v ustanovení § 8 stanoví důvody, pro které může být odepřeno zpřístupnění určité informace. Vymezení důvodů, pro které mohou být z návrhu bezpečnostní dokumentace vyňaty některé informace, takovým odkazem bylo zvoleno z toho důvodu, že příslušné ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí provádí transpozici článku 4 směrnice 2003/4/ES, kterého se v této otázce dovolává směrnice 2012/18/EU. K takto vymezeným důvodům se pak doplňuje také možnost vypustit z návrhu bezpečnostní dokumentace určité informace v zájmu zajištění bezpečnosti státu.
95
K § 18 a 19 Ustanovení § 18 až 20 představují novou právní úpravu, jejímž obsahem je posudek návrhu bezpečnostní dokumentace. Těmito ustanoveními se zavádí povinnost krajského úřadu předložit návrh bezpečnostní dokumentace vedle dotčených orgánů a dotčených obcí také pověřené právnické osobě, která k tomuto návrhu zpracuje posudek. Posudek návrhu bezpečnostní dokumentace plní funkci podkladu pro vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení či neschválení bezpečnostní dokumentace a nahrazuje dosavadní vyjádření Ministerstva životního prostředí. Úloha Ministerstva životního prostředí při projednávání návrhu bezpečnostní dokumentace tak bude vyloučena, což je žádoucí s ohledem na skutečnost, že ministerstvo plní úlohu odvolacího orgánu ve vztahu k rozhodnutím krajského úřadu o schválení či neschválení tohoto návrhu. Zpracování posudku návrhu bezpečnostní dokumentace bude na základě pověření Ministerstvem životního prostředí zajišťovat Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., jehož zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, který plní úlohu odborného pracoviště prevence závažných havárií a který již v současné době tyto návrhy pro účely vyjádření Ministerstva životního prostředí k návrhům bezpečnostní dokumentace posuzuje na základě meziresortní smlouvy. K § 18 Ustanovení § 18 stanoví základní požadavky související se zpracováním posudku návrhu bezpečnostní dokumentace. Posudek se zpracovává na základě vlastního návrhu bezpečnostní dokumentace, resp. v něm obsažených údajů, zpracovatel posudku je však oprávněn správnost těchto údajů prověřit přímo v objektu. Stanoví se lhůta 60 dnů, ve které je zpracovatel povinen posudek vypracovat, s tím, že v odůvodněných případech je možné prodloužení této lhůty. Krajský úřad je rovněž oprávněn posudek vrátit zpracovateli v případě, kdy tento nesplňuje náležitosti pro něj stanovené v prováděcím právním předpise. Zpracovatel posudku je pak povinen tento posudek doplnit či přepracovat tak, aby požadovaným náležitostem vyhovoval, a to ve lhůtě stanovené k tomu krajským úřadem. K § 19 Ustanovení § 19 reguluje postavení zpracovatele posudku. Stanoví se požadavek objektivního přístupu zpracovatele k návrhu bezpečnostní dokumentace, který je předmětem posouzení, s tím, že tomuto zpracovateli je zakázáno do návrhu bezpečnostní dokumentace zasahovat tím, že by jej jakkoliv upravoval, přepracovával či doplňoval, aby tento vyhovoval požadavkům kladeným na něj tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem. Zpracovatel posudku je oprávněn opatřit si dílčí podklady potřebné ke zpracování posudku od jiných osob, odborníků, tuto skutečnost však musí v posudku uvést. Výslovně se zakazuje, aby při zpracování posudku návrhu bezpečnostní dokumentace jakkoliv figurovala osoba, která se podílela na jeho zpracování.
96
Odstavec 3 stanoví oprávnění zpracovatele posudku, která mu mají umožnit náležité prověření údajů obsažených v návrhu bezpečnostní dokumentace. Za tímto účelem se zpracovateli posudku přiznává právo vstupovat do objektu, pro nějž byl návrh bezpečnostní dokumentace zpracován, právo vyžádat si od provozovatele objektu podklady, na jejichž základě byl návrh bezpečnostní dokumentace vypracován, a dále právo vyžadovat od provozovatele poskytnutí dalších informací, které zpracovatel posudku potřebuje k tomu, aby návrh bezpečnostní dokumentace mohl náležitě posoudit. Rozsah informací, jejichž poskytnutí je zpracovatel posudku oprávněn požadovat, bude upřesněn v prováděcím právním předpise. Provozovateli se ukládá povinnost poskytnout zpracovateli posudku součinnost potřebnou k uplatnění jeho oprávnění. Zpracovateli posudku se ukládá povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se v souvislosti se zpracováním posudku seznámil, s tím, že této povinnosti je zproštěn ve vztahu k orgánům vykonávajících kontrolu podle tohoto zákona. K § 20 Ustanovení § 20 pak upravuje vlastní rozhodnutí krajského úřadu o schválení návrhu bezpečnostní dokumentace. Podkladem pro toto rozhodnutí krajského úřadu jsou vyjádření dotčených orgánů, vyjádření dotčených obcí, připomínky veřejnosti a posudek návrhu bezpečnostní dokumentace. Stanoví se lhůta, ve které je krajský úřad povinen toto rozhodnutí vydat, s tím, že počátek běhu této lhůty se odvíjí od doručení posudku návrhu bezpečnostní dokumentace. V případě, že krajský úřad dojde k závěru, že návrh bezpečnostní dokumentace nevyhovuje požadavkům na něj kladeným tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, a z toho důvodu návrh bezpečností dokumentace nemůže schválit, vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví mu k tomu lhůtu. Poté, co provozovatel předloží návrh bezpečnostní dokumentace přepracovaný, tento bude následně předložen zpracovateli posudku, aby odpovídajícím způsobem aktualizoval svůj posudek. Se změnami, kterých návrh bezpečnostní dokumentace v důsledku přepracování doznal, je krajský úřad povinen seznámit ty orgány a obce, které se k původnímu návrhu bezpečnostní dokumentace předloženému ke schválení vyjadřovaly. K § 21 Pro objekty zařazené jak do skupiny A, tak do skupiny B je provozovatel povinen zpracovat plán fyzické ochrany. Plán fyzické ochrany představuje dokument, v němž je provozovatel povinen stanovit bezpečnostní opatření přijímaná za účelem zabránění provedení útoku namířeného proti objektu nebo jiných neoprávněných činností, které by mohly způsobit riziko vzniku závažné havárie. Ustanovení § 21 stanoví základní druhy těchto bezpečnostních opatření, jejich konkrétní obsah pak vymezuje prováděcí právní předpis. Prvotním bezpečnostním opatřením, které je provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B povinen přijmout, je provedení analýzy možností neoprávněných činností a provedení útoku namířeného proti objektu. V rámci této analýzy je 97
provozovatel povinen posoudit činnosti prováděné v objektu v souvislosti s jeho užíváním a technologie v tomto objektu používané, přijaté vnitřní předpisy, stavební řešení a technické vybavení objektu, ale rovněž svou organizační strukturu či odběratelsko-dodavatelské vztahy. Na základě výsledků takto provedené analýzy pak provozovatel přijímá adekvátní režimová opatření, která mají zajistit bezpečné užívání objektu, jako jsou např. podmínky vstupu do objektu a jeho jednotlivých částí, prokazování totožnosti osob vstupujících do objektu a vedení záznamů o těchto vstupech apod. Vedle režimových opatření zajišťuje provozovatel v potřebném rozsahu rovněž fyzickou ostrahu objektu a stanoví způsob jejího provádění. K zajištění fyzické ochrany objektu opatří provozovatel rovněž potřebné technické prostředky, které dostatečným způsobem zabrání neoprávněnému vstupu do objektu, včetně poplachových systémů. Rozsah všech přijímaných bezpečnostních opatření musí vždy korespondovat s výsledky provedené analýzy možností neoprávněných činností a provedení útoku na objekt. Plán fyzické ochrany provozovatel zasílá na vědomí krajskému úřadu a rovněž krajskému ředitelství Policie České republiky, stejně tak jeho změny. Plán fyzické ochrany je pak vyjmut z předmětu kontroly prováděné podle tohoto zákona a podléhá zvláštním kontrolám prováděným krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky. K § 22 Ustanovení § 22 navazuje na povinnost provozovatele zpracovat plán fyzické ochrany a ukládá mu povinnost přijmout bezpečnostní opatření uvedená v tomto plánu. Provozovatel je povinen pravidelně, nejméně jednou za rok, provádět funkční zkoušky těchto bezpečnostních opatření. O provedených zkouškách učiní zápis, který je po stanovenou dobu povinen uchovávat. V odstavci 3 je zakotvena povinnost mlčenlivosti pro všechny osoby, které se v souvislosti s plněním svých pracovních povinností seznámili s bezpečnostními opatřeními zavedenými v objektu v souladu s plánem fyzické ochrany, ohledně těchto bezpečnostních opařeních. Informace o těchto bezpečnostních opatřeních se rovněž neposkytují podle právních předpisů upravujících přístup veřejnosti k informacím. K § 23 Ustanovení § 23 zakládá povinnost provozovatele objektu zařazeného do skupiny B zpracovat vnitřní havarijní plán. Vnitřní havarijní plán představuje dokument, který stanoví postup pro případ, že v objektu i přes všechna přijatá preventivní opatření dojde k závažné havárii. Odstavec 2 vymezuje obsahové náležitosti vnitřního havarijního plánu, které jsou dále specifikovány v prováděcím právním předpise. Vnitřní havarijní plán musí popisovat všechny v úvahu přicházející scénáře možného vývoje závažné havárie, včetně jejích následků, a stanovit způsob jejího zvládnutí. Vnitřní havarijní plán musí popisovat činnosti, které je potřeba provést, a opatření, která je potřeba přijmout, k tomu, aby následky závažné havárie na životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek byly co možná nejmírnější. Vnitřní 98
havarijní plán musí zahrnovat přehled zásahových prostředků, které jsou k dispozici přímo v objektu, způsob, jakým provozovatel vyrozumí o vzniku havárie dotčené orgány, a rovněž způsob varování osob, které mohou být závažnou havárií dotčeny. Součást vnitřního havarijního plánu tvoří také opatření určená k zajištění likvidace následků závažné havárie a následné asanace okolí objektu. Pokud je vnitřní havarijní plán zpracováván pro objekt, u něhož bylo rozhodnutím krajského úřadu podle ustanovení § 7 odst. 1 identifikováno riziko domino efektu, provozovatel je povinen do vnitřního havarijního plánu promítnout rovněž bezpečnostní opatření, která mají riziko domino efektu či jeho následky eliminovat. Součástí vnitřního havarijního plánu je také přehled dalších dokumentů zpracovávaných pro účely řešení mimořádných událostí podle jiných právních předpisů, zejména v oblasti ochrany vod, ovzduší, bezpečnosti práce či požární ochrany nebo podle báňské legislativy. Tyto dokumenty nebo jejich části je možné využít rovněž pro účely samotného zpracování vnitřního havarijního plánu, musí však vyhovovat požadavkům, jež jsou na vnitřní havarijní plán zákonem o prevenci závažných havárií kladeny. Provozovatelé tak nemusejí zpracovávat úplně nový dokument, pokud havarijní plány (či jiné dokumenty) zpracované podle jiných právních předpisů doplní tak, aby tyto současně splňovaly náležitosti vnitřního havarijního plánu ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií. Provozovatel je dále povinen zajistit účast jeho zaměstnanců při zpracování vnitřního havarijního plánu, tito také musejí být se zpracovaným vnitřním havarijním plánem v dostatečném rozsahu seznámeni. Vnitřní havarijní plán provozovatel předkládá krajskému úřadu a rovněž hasičskému záchrannému sbor kraje coby jeden z podkladů pro zpracování vnějšího havarijního plánu. Oproti stávající právní úpravě se na základě požadavků provozovatelů i představitelů Hasičského záchranného sboru doplňuje možnost vytvořit vnitřní havarijní plán společně provozovateli, jejichž objekty se nacházejí v těsné blízkosti. Toto ustanovení míří na případy, kdy je ve společných průmyslových areálech umístěno větší množství objektů užívaných různými provozovateli. Tito tak mohou, nad rámec povinné spolupráce, kterou jim může krajský úřad uložit z titulu identifikace rizika domino efektu, spolupracovat také při zpracování vnitřního havarijního plánu, který by pokryl celý tento areál. Tato možnost však nezbavuje jednotlivé provozovatele odpovědnosti za zpracování vnitřního havarijního plánu a povinnosti předložit tento havarijní plán krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje. Z toho důvodu je rozhodnutí, zda vnitřní havarijní plán zpracovat společně, ponecháno na zvážení samotným provozovatelům, bez jakékoliv ingerence krajského úřadu, a návrh zákona proto nepředepisuje žádné parametry, jež by dohoda o zpracování vnitřního havarijního plánu společnými silami a prostředky měla naplňovat. K § 24 Vnitřní havarijní plán je závazným dokumentem, podle kterého je provozovatel povinen postupovat v situacích, kdy bezprostředně hrozí vznik závažné havárie nebo tato již 99
nastala. Vnitřní havarijní plán musí být v objektu umístěn tak, aby byl přístupný osobám, které jsou pověřeny prováděním opatření v něm stanovených nebo prováděním kontrol. Vedle svých zaměstnanců je provozovatel povinen s vnitřním havarijním plánem, resp. opatřeními v něm obsaženými, seznámit také další osoby, které se v objektu s jeho vědomím zdržují, včetně zaměstnanců jeho dlouhodobých dodavatelů. K § 25 Provozovatel je povinen zajistit, aby vnitřní havarijní plán, resp. opatření v něm obsažená, odpovídala skutečnému stavu v objektu. Za tímto účelem je provozovatel povinen aktuálnost vnitřního havarijního plánu v pravidelných intervalech, ne delších než tříletých, prověřovat. Odstavec 2 výslovně uvádí případy, ve kterých je provozovatel povinen zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu bez ohledu na jeho pravidelné prověření. Provozovatel povinně provádí aktualizaci vnitřního havarijního plánu v reakci na takové změny v druhu či v množství nebezpečné látky, které přesahují 10 % stávajícího množství nebezpečné látky umístěného v objektu a které vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu, a to rovněž v návaznosti na povinnost zajistit při těchto změnách aktualizaci bezpečnostní dokumentace v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. a). Provozovatel je dále povinen zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu, pokud v objektu dochází ke změnám používané technologie, v jejichž důsledku se mění podmínky bezpečnosti užívání objektu. Provozovatel je dále povinen zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu při organizačních změnách, které se dotýkají systému zajištění bezpečnosti v objektu. Stejně jako je tomu v případě samotného vnitřního havarijního plánu, také jeho aktualizaci je provozovatel povinen předložit krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje, a to do 1 měsíce ode dne, kdy nastala některá z okolností zakládající povinnost tuto aktualizaci zpracovat. K § 26 Pro objekty zařazené do skupiny B se stanovuje zóna havarijního plánování a zpracovává vnější havarijní plán. Provozovateli objektu zařazeného do skupiny B se ukládá povinnost spolupracovat s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi a s hasičským záchranným sborem kraje na zajištění havarijní připravenosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem, na informování veřejnosti a preventivně výchovné činnosti. K zajištění aktivní účasti právnických a podnikajících fyzických osob v přípravě na mimořádné události a krizové situace, jež požaduje Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, je doplňována povinnost provozovatele objektu zařazeného do skupiny B podílet se vybavení zóny havarijního plánování koncovými prvky varování jakožto jedním z nástrojů jednotného systému varování a vyrozumění obyvatelstva ve smyslu vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, podle které představují koncové prvky varování technická zařízení schopná vydávat varovný signál, tedy např. sirény (§ 9 odst. 1 uvedené vyhlášky). 100
K § 27 Stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu pro objekt zařazený do skupiny B spadá do působnosti orgánů státní správy. Provozovatel se však na těchto činnostech podílí, a to především tím, že příslušným orgánům státní správy poskytuje podklady potřebné pro plnění jejich úkolů. Provozovateli objektu zařazeného do skupiny B se proto ukládá povinnost vypracovat podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. Odstavec 2 stanoví základní náležitosti těchto podkladů, přičemž tyto jsou dále konkretizovány v prováděcích právních předpisech. Při přípravě těchto podkladů vychází provozovatel z bezpečnostní zprávy, popíše v nich zejména možný průběh závažné havárie, která v objektu může vzniknout, včetně jejích následků hrozících vně tohoto objektu, uvede, jaká preventivní bezpečnostní opatření určená ke zmírnění dopadů závažné havárie přijal a jaké technické prostředky umístěné mimo objekt má k dispozici pro odstraňování těchto následků. Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu předkládá provozovatel současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje. K § 28 Krajský úřad na základě podkladů vypracovaných provozovatelem v souladu s ustanovením § 27 stanoví zónu havarijního plánování. Zóna havarijního plánování představuje vymezené území nacházející se v bezprostřední blízkosti objektu, pro které se následně zpracovává vnější havarijní plán a ve kterém pak vyžaduje plnění požadavků havarijního plánování v tomto plánu stanovených. Při vymezování zóny havarijního plánování se krajský úřad řídí zásadami stanovenými v prováděcím právním předpise, které podrobně popisují způsob určení části území, které bude do zóny havarijního plánování spadat. Odstavec 2 upravuje postup při vymezování zóny havarijního plánování v případě, kdy vzhledem k umístění objektu hrozí, že by následky závažné havárie mohly postihnout území více krajů, a zónu havarijního plánování je proto potřeba stanovit tak, aby zahrnovala území všech těchto dotčených krajů. V takovém případě odpovídá za stanovení zóny havarijního plánování ten krajský úřad, v jehož územní působnosti je objekt umístěn, resp. v jehož územní působnosti se nachází zdroj rizika. Ostatní dotčené krajské úřady jsou však povinny na stanovení zóny havarijního plánování spolupracovat a poskytnout krajskému úřadu odpovědnému za její stanovení potřebnou součinnost. K § 29 Na základě podkladů vypracovaných provozovatelem v souladu s ustanovením § 27 hasičský záchranný sbor kraje zpracovává pro zónu havarijního plánování vymezenou podle ustanovení § 28 vnější havarijní plán, přičemž postupuje podle zákona o integrovaném záchranném systému. Vnější havarijní plán je dokumentem, který popisuje postup při provádění záchranných a likvidačních prací v okolí objektu v případě vzniku závažné havárie. 101
Odstavec 3 upravuje postup krajského úřadu při zajištění účasti veřejnosti na projednávání vnějšího havarijního plánu. Pro postup krajského úřadu při zajištění veřejného projednávání vnějšího havarijního plánu se obdobně použije ustanovení § 17, upravující postup krajského úřadu při projednávání a schvalování návrhu bezpečnostní dokumentace, pokud jde o jeho předložení k vyjádření dotčeným orgánům a předložení dotčeným obcím k zajištění vyjádření jejich a veřejnosti, včetně možnosti vypustit z výtisku vnějšího havarijního plánu, do kterého bude veřejnosti umožněno nahlížení, určité údaje, a to z důvodů stanovených v zákoně o právu na informace o životním prostředí nebo v zájmu bezpečnosti státu. Stejně jako v případě vnitřního havarijního plánu, rovněž vnější havarijní plán podléhá pravidelnému prověření z hlediska jeho aktuálnosti. K § 30 Krajský úřad je oprávněn přijmout rozhodnutí, že se pro objekt zařazený do skupiny B nebude stanovovat zóna havarijního plánování a zpracovávat vnější havarijní plán, pokud na základě bezpečnostní zprávy a podkladů předložených provozovatelem dospěje k závěru, že za hranicemi objektu nehrozí nebezpečí závažné havárie. Zákon tak využívá možnosti, kterou mu v tomto ohledu poskytuje směrnice v čl. 12 odst. 8. Kopii tohoto rozhodnutí zasílá krajský úřad hasičskému záchrannému sboru kraje, dotčeným orgánům, dotčeným obcím a rovněž Ministerstvu životního prostředí, které o této skutečnosti uvědomí sousední stát, pokud se rozhodnutí krajského úřadu nezpracovávat vnější havarijní plán týká objektu, který se nachází v blízkosti tohoto státu. K § 31 a 32 Ustanovení § 31 a 32 obsahují zvláštní právní úpravu regulující situace, kdy provozovatel zamýšlí zřizovat nový objekt, kterým zákon rozumí jednak výstavbu zcela nového objektu nebo jeho části, jednak takové změny užívání již existujících objektů, jejichž provedení je možné pouze na základě vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení v řízení podle stavebního zákona. Provozovatelé jsou v takto vymezených případech povinni předložit již v počátečních fázích realizace svého záměru návrh na zařazení tohoto nového objektu krajskému úřadu a rovněž zpracovat a krajskému úřadu předložit posouzení rizik závažné havárie. Dochází tak k naplnění požadavku směrnice, podle kterého mají být stanovené dokumenty předloženy „v přiměřené době před začátkem stavby nebo provozu nebo před úpravami vedoucími ke změně soupisu nebezpečných látek“. Právnické a podnikající fyzické osoby předloží návrh na zařazení nového objektu a posouzení rizik závažné havárie souběžně s podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení. Tento časový okamžik byl zvolen z důvodu vybavení krajského úřadu dostatečnými informacemi o novém objektu potřebnými pro plnění jeho úkolů spojených s postavením dotčeného orgánu v územním nebo stavebním řízení.
102
Krajský úřad rozhodne na základě návrhu předloženého provozovatelem o zařazení objektu do příslušné skupiny. Krajský úřad dále zajistí zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie obdobně, jako to činí v případě schvalování bezpečnostní dokumentace. Tento posudek slouží krajskému úřadu jako podklad pro vydání závazného stanoviska pro rozhodnutí v příslušných řízení vedených podle stavebního zákona. Z týchž důvodů je pak provozovatel v souladu se zařazením objektu do skupiny A nebo do skupiny B povinen zpracovat příslušnou bezpečnostní dokumentaci a její návrh předložit krajskému úřadu ke schválení 3 měsíce před uvedením nového objektu do zkušebního provozu, resp. před uvedením do užívání. Pravomocné rozhodnutí krajského úřadu, kterým návrh bezpečnostní dokumentace schvaluje, je podmínkou pro uvedení nového objektu do zkušebního provozu, resp. pro vydání kolaudačního souhlasu. Ke dni uvedení nového objektu do zkušebního provozu, případně do užívání, je provozovatel povinen předložit krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky plán fyzické ochrany a, pokud jde o provozovatele objektu zařazeného do skupiny B, pak je povinen předložit krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje rovněž vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. K § 33 V souladu se zásadami prevence a odpovědnosti původce zákon upravuje rovněž ekonomický nástroj zajištění odpovědnosti provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B ve formě povinného pojištění sjednávaného k zajištění finančních prostředků potřebných k pokrytí škod vzniklých v důsledku případné závažné havárie. Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B je povinen zajistit, aby po celou dobu, po kterou je objekt užíván, včetně období zkušebního provozu (ve smyslu stavebního zákona), bylo pro objekt sjednáno pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie. Provozovatel je povinen sjednat pojištění ve stanovených lhůtách. Provozovatel je povinen sjednat pojištění tak, aby pojistné plnění poskytované na základě sjednané pojistné smlouvy v případě vzniku závažné havárie postačovalo k pokrytí nákladů spojených s odstraňováním jejích dopadů, musí být adekvátní rizikům, která jsou s užívání objektu spojena. Limit pojistného plnění proto musí být sjednaný ve výši odpovídající rozsahu možných dopadů závažné havárie tak, jak jsou vyjádřeny ve schválené bezpečnostní dokumentaci. V případě pojištění sjednávaného pro etapu zkušebního provozu nového objektu, limit pojistného plnění musí odpovídat možným dopadům závažné havárie vyjádřeným na základě posouzení rizik závažné havárie. Za účelem prokázání, že zajistil požadované pojištění, provozovatel předloží pojistnou smlouvu a pojistku, resp. jejich ověřené kopie krajskému úřadu k evidenci a uložení ve stanoveném termínu, přičemž z předložené pojistky musí vyplývat, že pojistné plnění bylo 103
sjednáno v požadovaném rozsahu a musí také obsahovat dostatečné údaje umožňující bezpečnou identifikaci objektu a jeho provozovatele. Jakoukoliv změnu týkající se sjednaného pojištění je provozovatel povinen krajskému úřadu bezodkladně písemně oznámit, stejně tak jeho zánik. K § 34 a 35 Ustanovení § 34 a 35 upravují způsoby zpřístupňování informací poskytovaných na základě tohoto zákona veřejnosti. Účelem těchto ustanovení je zajištění dostatečné informovanosti veřejnosti o rizicích spojených s činnostmi souvisejícími s užíváním objektů, ve kterých jsou místěny nebezpečné látky v relevantních množstvích. Zpřístupňování těchto informací veřejnosti zajišťuje krajský úřad, přičemž postupuje podle příslušných ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí. K § 34 Ustanovení § 34 upravuje zpřístupňování informací, kterými krajský úřad disponuje na základě tohoto zákona, na žádost. Každému se přiznává právo žádat informace týkající se objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. Pro náležitosti žádosti o poskytnutí informace, stejně jako způsob vyřízení této žádosti se použijí příslušná ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí. Stejně tak odkazem na zákon o právu na informace o životním prostředí je řešena otázka podmínek, za kterých je krajský úřad oprávněn zpřístupnění požadovaných informací odmítnout. V souladu s požadavky článků 14 a 22 směrnice se výslovně uvádí případ, kdy krajský úřad zpřístupnění požadované informace odmítne vždy. Krajský úřad odmítne zpřístupnit takové informace, které se dotýkají těch údajů obsažených v seznamu nebo bezpečnostní dokumentaci, které byly vypuštěny z výtisku návrhu bezpečnostní dokumentace určeného k nahlížení veřejnosti při jeho projednávání v souladu s ustanovením § 17 odst. 4. K § 35 Ustanovení § 35 zakládá povinnost krajského úřadu zpracovávat a ve smyslu ustanovení § 10a zákona o právu na informace o životním prostředí aktivně zpřístupňovat stanovené informace vztahující se k objektům zařazeným do skupiny A nebo do skupiny B. Krajský úřad zpracovává v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem informaci pro každý objekt zařazený do skupiny A nebo do skupiny B s cílem vytknout základní údaje týkající se činností provozovaných v souvislosti s užíváním tohoto objektu a rizik s těmito činnostmi spojenými, o bezpečnostních opatřeních, která v objektu byla přijata za účelem zabránění vzniku závažné havárie a omezení jejích dopadů uvnitř i vně objektu, o způsobu, jakým bude veřejnost varována v případě vzniku závažné havárie a o tom, jak se v takové situaci má zachovat. Tuto informaci krajský úřad vždy povinně zpřístupňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby tato informace byla pro každý objekt zařazený do skupiny A nebo do skupiny B nepřetržitě každému k dispozici.
104
Nadto je krajskému úřadu uloženo, vedle povinnosti zpřístupnit tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup, poskytnout tuto informaci také adresně veřejnosti, budovám a zařízením navštěvovaných veřejností (tedy zejména školám, nemocnicím a dalším podobným zařízením) a sousedním objektům v zóně havarijního plánování. Způsob takového poskytnutí stanoví prováděcí právní předpis, přičemž jde v zásadě o distribuci jakéhosi informačního letáku či brožury, kde jsou přehledně, jasným a srozumitelným způsobem stanovené základní informace shrnuty. Tato informace je veřejnosti v zóně havarijního plánování poskytována pravidelně, v intervalech ne delších než 5 let. Krajský úřad je povinen zpracovávané informace v případě potřeby aktualizovat, a to zejména v případech, kdy v objektu dochází ke změnám vymezeným v ustanoveních § 8 nebo 14. Za účelem zajištění informování sousedních států, které by mohly být dotčeny účinky závažné havárie, předkládá krajský úřad potřebné informace Ministerstvu životního prostředí. K § 36 až 38 Ustanovení § 36 až 38 upravují informační povinnosti, které právnickým a podnikajícím osobám, které užívají objekt, vznikají v případě, kdy v jimi užívaném objektu dojde ke vzniku závažné havárie. K § 36 V případě, kdy v objektu dojde k závažné havárii, vzniká povinnost okamžitě uvědomit o této skutečnosti příslušné orgány. Tato povinnost se přitom nevztahuje pouze na provozovatele objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, ale také na právnické a podnikající fyzické osoby, které užívají objekt, na který se povinnost zařazení do příslušné skupiny pro nižší množství umístěných nebezpečných látek nevztahuje. Splnění této povinnosti je nutným předpokladem k tomu, aby odpovědné orgány mohly na vznik závažné havárie pružně reagovat a přijmout taková opatření, aby dopady závažné havárie na životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek byly co nejvíce minimalizovány. Na okamžitou povinnost ohlásit vznik závažné havárie navazuje povinnost do 24 hodin od jejího vzniku zpracovat a doručit krajskému úřadu hlášení ve formě formuláře, který je stanoven v příloze prováděcího právního předpisu a který je rovněž dostupný na webových stránkách Ministerstva životního prostředí, jehož cílem je v co nejkratším časovém horizontu získat základní údaje o vzniklé havárii, jejích pravděpodobných příčinách a následcích. Na základě důkladného vyšetření vzniklé závažné havárie provozovatelé objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B vypracovávají konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie. Obsah jednotlivých částí konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie stanoví prováděcí právní předpis. Konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie je zpracovávána za účelem získání podrobných informací o závažné havárii, o jejím průběhu, jejích příčinách, jejích dopadech na životy a zdraví lidí, škodách způsobených na životním prostředí či kulturním dědictví a škodách na majetku. Součástí 105
konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie je ovšem také popis činností prováděných v průběhu závažné havárie za účelem jejího zvládnutí a nápravná opatření přijatá ke zmírnění jejích následků, včetně následných likvidačních a asanačních prací. Konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie slouží rovněž k vyhodnocení bezpečnostní dokumentace, resp. dostatečnosti preventivních bezpečnostních opatření přijímaných na jejím základě, a havarijních plánů. Provozovatel navrhne v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie také budoucí opatření k zabránění opakování závažné havárie. Návrh konečné písemné zprávy je provozovatel povinen ve stanové lhůtě 3 měsíců od vzniku závažné havárie předložit ke schválení krajskému úřadu. V případě, kdy další vyšetřování závažné havárie přinese nové informace a skutečnosti, v důsledku nichž se údaje obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie stanou neaktuální, je provozovatel povinen informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie aktualizovat a tyto aktualizované informace opět předložit krajskému úřadu ke schválení. K § 37 Ustanovení § 37 upravuje postup krajského úřadu při schvalování konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. Krajský úřad může na základě konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje, vypracovat doporučení ohledně dalších preventivních opatření, které by měl provozovatel v zájmu zabránění opakování závažné havárie přijmout. Krajskému úřadu se dává pravomoc uložit na základě konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie provozovateli povinnost zajistit aktualizaci bezpečnostního programu, resp. bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu. K § 38 Krajský úřad zpracovává pro účely zajištění informovanosti veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a dopadech závažné havárie, včetně nápravných opatření přijatých ke zmírnění jejích následků. Odstavce 2 a 3 pak upravují předávání informací týkajících se závažných havárií mezi krajským úřadem a Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem vnitra, a to rovněž za účelem plnění informačních povinností vůči Evropské komisi. Ministerstvo životního prostředí je podle článku 18 směrnice povinno uvědomit Evropskou komisi o závažných haváriích, jež splňují kritéria stanovená v příloze č. 3 k návrhu zákona v části I, a to v rozsahu údajů vymezených v části II této přílohy. K § 39 až 42 Ustanovení § 39 až 42 pojednávají o kontrole vykonávané na úseku prevence závažných havárií. 106
K § 39 Ustanovení § 39 vymezuje příslušné kontrolní orgány, kterými jsou krajské úřady, Česká inspekce životního prostředí a orgány integrované inspekce, což je souhrnné označení pro Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, hasičské záchranné sbory krajů, Český báňský úřad a obvodní báňské úřady a krajské hygienické stanice. Odstavce 3 a 4 vymezují rozsah a předmět kontroly prováděné na úseku prevence závažných havárií, odstavec 5 pak vyčleňuje z těchto kontrol plán fyzické ochrany, jehož dodržování je kontrolováno ve zvláštním režimu krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky. Kontrola prováděná na úseku prevence závažných havárií se zaměřuje především na ověření, že informace obsažené v bezpečnostní dokumentaci odpovídají skutečnému stavu, že provozovatel přijal a dodržuje náležitá preventivní bezpečnostní opatření a opatřil dostatečné prostředky zajišťující zmírnění následků případné závažné havárie. K § 40 Ustanovení § 40 ukládá České inspekci životního prostředí povinnost zpracovávat roční plán kontrol prováděných na úseku prevence závažných havárií, přičemž tento plán projednává s krajskými úřady a orgány integrované inspekce a předkládá jej ke schválení Ministerstvu životního prostředí. Obsahové náležitosti stanoví odstavec 2 a prováděcí právní předpis. Na základě schváleného ročního plánu kontrol Česká inspekce životního prostředí zpracuje programy běžných kontrol prováděných v jednotlivých objektech. Součástí programů běžných kontrol je stanovení četnosti kontrol prováděných v jednotlivých objektech, přičemž interval mezi jednotlivými kontrolami prováděnými v objektech zařazených do skupiny A nesmí být delší než 3 roky, v případě objektů zařazených do skupiny B nesmí přesáhnout 1 rok. Česká inspekce životního prostředí se však může od nastaveného harmonogramu kontrol odchýlit v případě, kdy plán kontrol stanoví na základě systematického posuzování nebezpečí závažné havárie, při kterém vychází také z výsledků předchozích kontrol provedených v jednotlivých objektech. Kontrolní orgány jsou oprávněny provádět ve stanovených případech také mimořádné kontroly, mimo schválený roční plán kontrol. K § 41 Podle ustanovení § 41 krajský úřad a orgány integrované inspekce zpracovávají informaci o výsledku kontroly a tuto informaci předkládají České inspekci životního prostředí, která na jejich základě a na základě vlastního zjištění vypracuje zprávu o kontrole. Tuto zprávu Česká inspekce životního prostředí projedná s provozovatelem a poté zašle také krajskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí.
107
Ustanovení § 41 představuje právní úpravu speciální ve vztahu ke kontrolnímu řádu, zejména pokud jde o vztah informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole vůči protokolu o kontrole. Kontrolní orgány podle zákona o prevenci závažných havárií často provádějí kontrolu podle tohoto zákona, v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 kontrolního řádu, současně s jinými kontrolami, které vykonávají podle jiných právních předpisů a o kterých také pořizují protokol o kontrole. Z těchto protokolů pak „vyberou“ závěry relevantní ve vztahu k prevenci závažných havárií a o těchto pak referují formou informace o výsledku kontroly. Česká inspekce životního prostředí pak na základě těchto informací vypracuje souhrnnou zprávu o kontrole, jejíž náležitosti do značné míry, nikoliv však absolutně splňují požadavky kladené na protokol o kontrole. Česká inspekce životního prostředí rovněž zpracovává roční souhrnnou zprávu o kontrolách prováděných na úseku prevence závažných havárií, kterou rovněž zasílá Ministerstvu životního prostředí. K § 42 Ustanovení § 42 umožňuje krajskému úřadu uložit na základě zprávy o kontrole provozovateli opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole. Krajský úřad může v rozhodnutí o uložení opatření k nápravě stanovit podmínky a lhůtu, ve které je provozovatel povinen tato opatření splnit. V případě, kdy při kontrole byly zjištěny závažné nedostatky, provede se u provozovatele ve stanovené lhůtě další kontrola. Přitom předkladatel předpokládá, že účast konkrétních kontrolních orgánů při této další kontrole se bude odvíjet od charakteru povinností, jež byly porušeny, vždy však za účasti krajského úřadu, jako klíčového orgánu na úseku prevence závažných havárií, a České inspekce životního prostředí, jako orgánu, který kontroly podle zákona o prevenci závažných havárií organizuje a koordinuje. K § 43 Ustanovení § 43 provádí výčet orgánů státní správy, které vykonávají působnost na úseku prevence závažných havárií. K § 44 Ustanovení § 44 stanoví působnost Ministerstva životního prostředí coby ústředního správního úřadu na úseku prevence závažných havárií. Ministerstvo životního prostředí vykonává vrchní státní dozor nad výkonem státní správy na úseku prevence závažných havárií a přezkoumává správní rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona Českou inspekcí životního prostředí a krajskými úřady. Ministerstvo životního prostředí dále plní informační povinnosti uložené ve vztahu k orgánům Evropské unie a ve vztahu k mezinárodním organizacím a sousedním státům v souladu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Nově se upravuje pravomoc Ministerstva životního prostředí předložit Evropské komisi oznámení, pokud se domnívá, že určitá nebezpečná látka nepředstavuje nebezpečí 108
závažné havárie. Toto ustanovení reaguje na pravomoc Evropské komise zakotvené v článku 4 směrnice posoudit, zda určitá nebezpečná látka může zapříčinit vznik závažné havárie, a na základě tohoto posouzení případně předložit legislativní návrh, kterým by tato nebezpečná látka byla vyňata z působnosti směrnice, přičemž podnět k takovému posouzení může vzejít také ze strany členských států. V souladu s požadavky směrnice jsou nastaveny náležitosti tohoto oznámení. Zákon dává provozovatelům možnost předložit Ministerstvu životního prostředí podnět, aby učinilo vůči Evropské komisi oznámení o tom, že určitá nebezpečná látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie. Nahrazuje se tím dosavadní možnost provozovatelů, upravená v ustanovení § 13 zákona č. 59/2006 Sb., omezit v bezpečnostní zprávě, ve stanovených případech a na základě rozhodnutí krajského úřadu, informace o konkrétní nebezpečné látce za předpokladu, že je dostatečným způsobem prokázáno, že tato nebezpečná látka nemůže způsobit nebezpečí závažné havárie. Tato možnost vyplývala z článku 9 odst. 6 směrnice 96/82/ES, který však nová směrnice, směrnice 2012/18/EU, nepřevzala a který tak ke dni 1. června 2015 bude zrušen. Z toho důvodu se provozovatelům dává oprávnění iniciovat aktivitu Ministerstva životního prostředí ve vztahu k posouzení možnosti způsobení nebezpečí závažné havárie určitou nebezpečnou látkou Evropskou komisí. K § 45 Ministerstvo životního prostředí vede zvláštní informační systém prevence závažných havárií. Tento informační systém má plnit úlohu podpůrného nástroje pro všechny subjekty, jejichž činnosti se zákon o prevenci závažných havárií dotýká, tedy jak pro orgány státní správy, které na úseku prevence závažných havárií vykonávají svou působnost, tak pro provozovatele a uživatele objektů spadajících do působnosti tohoto zákona. Dále má tento informační systém sloužit také odborné i široké veřejnosti jako souhrnný zdroj informací o systému prevence závažných havárií v České republice, jeho legislativním zakotvení, příslušných metodik a odborných publikací. Ministerstvo si vyhrazuje možnost pověřit vedením informačního systému prevence závažných havárií Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., který tento informační systém vyvíjí v rámci plnění svých úkolů coby odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií. K § 46 Ustanovení § 46 stanoví působnost Ministerstva vnitra coby kontaktního místa pověřeného k plnění oznamovacích povinností při vzniku závažné havárie v souladu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Ministerstvo vnitra rovněž (ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 správního řádu) určuje krajský úřad příslušný ke stanovení zóny havarijního plánování a k zajištění zpracování vnějšího havarijního plánu v případech, kdy se objekt, pro který se stanovuje zóna havarijního plánování a zpracovává vnější havarijní plán, nachází na území dvou či více krajů a dotčené krajské úřady se nedohodly, který z nich splnění těchto úkolů zajistí. K § 47 109
Ustanovení § 47 stanoví působnost Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů v oblasti prevence závažných havárií v rozsahu jejich působnosti vymezené zvláštním právním předpisem. Český báňský úřad plní koordinační úlohu ve vztahu k provádění kontroly podle tohoto zákona obvodními báňskými úřady a ostatními orgány integrované inspekce, obvodní báňské úřady pak, vedle jejich kontrolních pravomocí coby součásti integrované inspekce, zajišťují odbornou technickou podporu při posuzování bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy zpracovávaných pro objekty, v souvislosti s jejichž užíváním jsou prováděny činnosti související s výbušninami, chemickou či termickou úpravou a zušlechťováním nerostů a pevninskými podzemními zásobníky plynu. K § 48 Ustanovení § 48 vymezuje působnost České inspekce životního prostředí a orgánů integrované inspekce při provádění kontrol podle tohoto zákona. K § 49 Ustanovení § 49 vymezuje působnost krajských úřadů, a to především pokud jde o jejich úlohu coby dotčených orgánů při projednávání územně plánovací dokumentace a v územním či stavebním řízení, pokud se tato řízení týkají objektů ve smyslu tohoto zákona. Krajské úřady vydávají pro účely těchto řízení závazná stanoviska, v němž jsou oprávněny stanovit podmínky pro umístění nového objektu nebo pro jeho uvedení do zkušebního provozu, případně do užívání. Dále se definují úkoly, které má krajský úřad plnit při projednávání územně plánovací dokumentace, v územním či stavebním řízení, a to ve vtahu k zajišťování cílů prevence závažných havárií. Stanoví se pravomoc krajského úřadu zakázat další užívání objektu v případech, kdy nejsou náležitě zajištěny požadavky týkající se bezpečného užívání objektů kladené tímto zákonem v zájmu předcházení závažným haváriím a s nimi spojených negativních důsledků na životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek. K § 50 Stanoví se součinnost Ministerstva vnitra a Policie České republiky poskytovaná orgánům vykonávajícím státní správu na úseku prevence závažných havárií při poskytování údajů z jimi spravovaných informačních systémů. K § 51 Ustanovení § 51 vymezuje skutkové podstaty správních deliktů, kterých se subjekty povinné podle tohoto zákona mohou dopustit neplněním jim uložených povinností, a určuje výši pokut, kterými za neplnění těchto povinností mohou být postihnuty. K § 52
110
Ustanovení § 52 upravuje některé otázky spojené s odpovědností za správní delikty a stanovením výše pokuty. Vymezují se správní orgány příslušné k projednávání jednotlivých deliktů a stanoví se určení výnosů z jimi ukládaných a vybíraných. K § 53 Ustanovení § 53 stanoví, že náklady spojené se zpracováním posudku návrh bezpečnostní dokumentace a posudku zpracovávaného k posouzení rizik závažné havárie v případě nových objektů hradí kraj. Ten získá objem peněžních prostředků potřebný k úhradě těchto nákladů z výtěžku správních poplatků vybíraných v souvislosti se schvalováním návrhů bezpečnostní dokumentace, resp. vydáváním závazných stanovisek. Dále se stanoví, že krajský úřad vykonává kompetence svěřené mu tímto zákonem v přenesené působnosti. K § 54 Stanoví se zmocnění k vydání podzákonných právních předpisů k provedení určených ustanovení tohoto zákona. K § 55 Stanoví se přechodná ustanovení k zajištění plynulého přechodu na novou právní úpravu. Zajišťuje se kontinuita právního postavení provozovatelů objektů zařazených do příslušných skupin v souladu s dosavadní právní úpravou a definují se povinnosti vyplývající pro tyto provozovatele v důsledku nabytí účinnosti nové právní úpravy, včetně lhůt pro jejich splnění. K identifikaci povinností vyplývajících pro provozovatele z nové právní úpravy jsou tito povinni, v důsledku podstatné změny přílohy č. 1 k tomuto zákonu, přezkoumat seznam, který zpracovali podle stávající právní úpravy. Na základě takto přezkoumaného seznamu se odvíjí jejich další postup nutný pro naplnění požadavků kladených tímto zákonem. V případě, kdy na základě přezkumu seznamu dojdou provozovatelé k závěru, že podmínky zařazení jimi užívaných objektů do skupiny A, resp. do skupiny B se nemění, jsou v případě potřeby povinni zajistit aktualizaci příslušné bezpečnostní a havarijní dokumentace, a to včetně samotného návrhu na zařazení, tak aby tato vyhovovala parametrům požadovaným tímto zákonem. Aktualizace návrhu na zařazení je, přestože ke změně vlastního zařazení objektu do příslušné skupiny nedojde, požadována z důvodu uvědomění krajského úřadu o změnách v seznamu nebezpečných látek umístěných v objektu v zájmu náležitého plnění jeho úkolů v oblasti prevence závažných havárií, například pro účely posuzování rizika domino efektu. Pro případy, kdy se na základě přezkoumaného seznamu mění podmínky zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, je, v souladu s požadavky vyplývajícími z ustanovení příslušných článků směrnice, nastaven časový harmonogram plnění jednotlivých povinností stanovených tímto zákonem, včetně předkládání příslušné bezpečnostní dokumentace a případně také havarijních plánů, resp. podkladů pro jejich zpracování.
111
Povinnost přezkoumat seznam zpracovaný podle dosavadních právních předpisů se ukládá rovněž právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, které užívají objekty, které pro nízké množství umístěných nebezpečných látek nebyly podle dosavadní právní úpravy zařazeny ani do méně rizikové skupiny A, z důvodu posouzení, zda podle nové právní úpravy podmínky pro zařazení do příslušné skupiny nesplňují. Dále se stanoví lhůty, ve kterých je povinna vyhovět požadavkům tohoto zákona právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá takový objekt, na který se povinnosti stanovené dosavadní právní úpravou, včetně povinnosti zpracovat seznam a protokol o nezařazení, nevztahovaly vůbec. K § 56 Zrušuje se dosavadní zákon o prevenci závažných havárií ve znění pozdějších předpisů, včetně právních předpisů přijatých k jeho provedení. K § 57 Zavádí se správní poplatek, kterému bude podrobeno schválení bezpečnostní dokumentace, resp. vydání závazného stanoviska krajského úřadu na základě posouzení rizik závažné havárie předloženého provozovatelem při zřizování nových objektů. V této souvislosti se do ustanovení § 53 doplňuje povinnost krajského úřadu hradit náklady spojené se zpracováním posudku návrhu bezpečnostní dokumentace, resp. posudku k posouzení rizik závažné havárie předkládaného provozovatelem při zřizování nových objektů, coby podkladu pro jeho rozhodnutí týkajících se těchto dokumentů. Sazby správního poplatku jsou navrhovány diferencovaně pro jednotlivé typy bezpečnostní dokumentace, resp. vydání závazného stanoviska krajského úřadu. Výše jednotlivých sazeb jsou navrhovány tak, aby pokrývaly náklady spojené se zpracováním posudků návrhů bezpečnostní dokumentace, resp. posouzení rizik závažné havárie. Při určení výše těchto sazeb vycházel předkladatel ze zásad uplatňovaných při stanovení výše odměn za znalecké posudky podle vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Zohledněna byla rovněž rozpětí sazeb správních poplatků vybíraných za obdobné odborné činnosti prováděné podle jiných právních předpisů. Na základě těchto východisek, s přihlédnutím k dlouhodobým průměrným cenám za jedno odborné posouzení bezpečnostní dokumentace, hrazených dosud z prostředků státního rozpočtu, a s vědomím odborné a časové náročnosti posouzení jednotlivých typů bezpečnostní dokumentace byly navrženy konkrétní sazby správního poplatku ve výši od 15 000 do 60 000 Kč tak, aby příjem z těchto správních poplatků pokrýval a nahradil částku 3 mil. Kč, vynakládanou v průměru každoročně ze státního rozpočtu. Na základě 14tiletých zkušeností lze shrnout, že průměrně dochází každý rok k posuzování cca 100 návrhů bezpečnostních dokumentací, průměrná cena posudku tak činí cca 30 000 Kč, přičemž zpracování jednoho posudku vyžaduje průměrně cca 60 hodin.
112
Výše uvedené lze shrnout v následujících bodech, popisující stanovení výše jednotlivých sazeb správního poplatku: Stanovení hodinové sazby podle vyhlášky č. 37/1967 Sb.: základní sazba (střed) podle § 16; § 20 – zvýšení odměny za znalecký posudek o 20 % + 10% (obtížnost + posouzení jiné dokumentace); § 15a odst. 2 – zvýšení odměny o 50% (provedení posudku ústavem s potřebnou zvláštní odbornou způsobilostí). základní zvýšení (%) sazba 20 10 250 50 25
50 125
cestovné celkem 50 500
Takto stanovená výše odměny za hodinu práce je 500 Kč. Modelový přepočet navržených správních poplatků na posuzované typy dokumentací v roce 2013 Správní poplatek
Počet v roce 2013 Cena celkem
Schválení návrhu posouzení rizik
25 000
0
0
Schválení návrhu bezpečnostního programu
40 000
16
640 000
Schválení návrhu bezpečnostní zprávy
60 000
13
780 000
Schválení návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy
15 000
21
315 000
Schválení aktualizace bezpečnostního programu
20 000
6
120 000
Schválení aktualizace bezpečnostní zprávy
30 000
23
690 000
79
2 545 000
celkem průměr
30 000
K § 58 Stanoví se den nabytí účinnosti tohoto zákona, a to 1. června 2015. K tomu datu je Česká republika povinna uvést v účinnost právní předpisy přijaté za účelem provedení transpozice směrnice, přičemž stanovení této povinnosti se váže ke skutečnosti, že k tomu datu nabývá v plném rozsahu platnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, neboť uplyne přechodné období vyjímající z jím stanovených povinností týkajících se klasifikace nebezpečnosti, označování a balení chemické směsi.
113
V Praze dne 28. ledna 2015
předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.
ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec, v.r.
114
I. PLATNÉ ZNĚNÍ zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN PŘÍLOHA Sazebník ČÁST VI Položka 102 zrušena 1. Přijetí žádosti o schválení80) a) návrhu bezpečnostního programu prevence závažných havárií b) c) d) e)
Kč aktualizace bezpečnostního programu prevence závažných havárií Kč návrhu bezpečnostní zprávy Kč aktualizace bezpečnostní zprávy Kč návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy Kč
40 000 20 000 60 000 30 000 15 000
2. Přijetí žádosti o vydání závazného stanoviska podle zákona o prevenci závažných havárií80) Kč 25 000 80)
Zákon č. …/…. Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií).“.
III. NÁVRH PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ I. Návrh VYHLÁŠKA ze dne …… 2015 o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 1 zákona č. …/…. Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 1, § 10 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, § 13 odst. 2, § 18 odst. 1, § 19 odst. 3 písm. c), § 23 odst. 1 a § 27 odst. 1 zákona: §1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) rozsah posouzení rizik závažné havárie prováděného pro účely zpracování bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, b) způsob zpracování bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy, c) náležitosti posudku návrhu bezpečnostní dokumentace, d) rozsah dalších informací potřebných pro posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace, e) způsob zpracování vnitřního havarijního plánu, f) rozsah podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování. §2 Způsob zpracování posouzení rizik závažné havárie a jeho obsahové náležitosti (k § 9 odst. 1 zákona) (1) Posouzení rizik závažné havárie se provádí pro a) všechny fáze životního cyklu objektu od zpracování projektové dokumentace až po likvidaci, b) běžné i mimořádné provozní podmínky včetně možného selhání lidského faktoru nebo možného vnějšího ohrožení. 1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 1
(2) V rámci posouzení rizik závažné havárie se provádí a) identifikace zdrojů rizik a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik za účelem zjištění, jakou měrou jednotlivé zdroje rizika přispívají k celkovému riziku analyzovaného objektu, b) analýza rizik, která zahrnuje 1. určení možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii, 2. odhad následků scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, 3. odhad roční frekvence scénářů závažných havárií a 4. stanovení míry rizik scénářů závažných havárií, které vychází z výsledků provedených stanovení následků a frekvencí scénářů, a c) hodnocení rizik, které obsahuje hodnocení přijatelnosti rizik závažných havárií na základě kritéria skupinového rizika. (3) Postup při zpracování a rozsah posouzení rizik je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce a podrobně v certifikované metodice. §3 Obsahové náležitosti bezpečnostního programu (k § 10 odst. 1 zákona) (1) Základní informace o objektu zahrnují identifikační údaje o objektu, identifikační údaje o osobě podílející se na vypracování bezpečnostního programu, údaje o činnosti provozované v objektu a o zaměstnancích a popis objektu. (2) Zásady prevence závažných havárií vycházejí z posouzení rizik, odpovídají charakteru zdrojů rizika a jsou formulovány rámcově tak, aby vždy jasně a srozumitelně směřovaly k zajištění odpovídající struktury a funkčnosti systému prevence závažných havárií. (3) Cíle prevence závažných havárií popisují rámcové úkoly vedoucí k zajištění odpovídající úrovně prevence závažných havárií. Stanovení konkrétních cílů a úkolů nezbytných pro naplnění zásad a rámcových cílů prevence závažných havárií se vztahuje na všechny tematické oblasti systému řízení bezpečnosti a zahrnuje vytvoření a zavedení ukazatelů, parametrů a kritérií umožňujících sledování úrovně plnění úkolů a hodnocení účinnosti realizovaných opatření. (4) Politika prevence závažných havárií obsahuje prohlášení provozovatele, kterým se zavazuje k naplňování prevence závažných havárií. (5) Popis systému řízení bezpečnosti zahrnuje
2
a) charakteristiku systému řízení bezpečnosti, včetně popisuje organizačního zajištění klíčových prvků řízení bezpečnosti, b) údaje o lidských zdrojích v objektu a jejich řízení, c) údaje o řízení provozu objektu, d) údaje o řízení změn v objektu, e) havarijní plánování, f) sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti a g) audit a hodnocení systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií. (6) Strukturu bezpečnostního programu a obsah jeho jednotlivých částí stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce. §4 Náležitosti záznamu o přezkumu bezpečnostního programu (k § 11 odst. 1 zákona) Náležitosti záznamu o přezkumu bezpečnostního programu stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce. §5 Obsahové náležitosti bezpečnostní zprávy (k § 12 odst. 1 zákona) Strukturu bezpečnostní zprávy a obsah jejích jednotlivých částí stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce. §6 Obsahové náležitosti zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy (k § 13 odst. 3 zákona) Strukturu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy a obsah jejích jednotlivých částí stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. §7 Náležitosti posudku návrhu bezpečnostní dokumentace (k § 18 odst. 1 zákona) (1) Zpracovatel posudku ve vyjádření k bezpečnostnímu programu a bezpečnostní zprávě uvede a) identifikační údaje o objektu, b) posouzení analýzy a hodnocení rizik závažné havárie a jejích možných následků, 3
c) posouzení preventivních bezpečnostních opatření a prostředků zmírňujících možné následky závažné havárie a d) doporučení k doplnění bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, včetně návrhů k zaměření prováděných kontrol. (2) Obsah částí a kapitol posudku je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce. §8 Rozsah dalších informací potřebných pro posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace (k § 19 odst. 3 písm. c) zákona) Zpracovatel posudku je za účelem prověření údajů uvedených v návrhu bezpečnostní dokumentace oprávněn požadovat a) b) c) d) e)
podklady použité pro zpracování návrhu bezpečnostní dokumentace, uvedení zdrojů dat o meteosituaci (větrná růžice), uvedení zdrojů dat o počtu obyvatelstva v okolí objektu, zápisy o vyhodnocení prověření vnitřního havarijního plánu, doklady o zajišťování znalostí zaměstnanců a dodavatelů o existujících rizicích a stanovení jejich úkolů při omezování rizik, f) zápisy o projednání poruch a skoronehod, včetně výsledků vyšetřování příčin a navržených nápravných opatření, a g) dokumenty a interní zápisy provozovatele, dokládající zdroje informací pro analýzy, plnění požadavků programu prevence a havarijního plánování. §9 Obsahové náležitosti vnitřního havarijního plánu (k § 23 odst. 1 zákona) a) b) c) d)
(1) Vnitřní havarijní plán je písemný dokument, který stanoví způsob zajištění havarijní připravenosti, včetně informačních, materiálních, ekonomických a lidských zdrojů pro případ vzniku závažné havárie, způsob zvládání možných závažných havárií, opatření zajišťující vhodný monitoring následků závažné havárie a sanaci místa závažné havárie a způsob dokumentace protokolů, změn a aktualizací. (2) Struktura vnitřního havarijního plánu je stanovena v příloze č. 7 k této vyhlášce. § 10 Struktura podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a obsah jejich jednotlivých kapitol (k § 27 odst. 1 zákona) 4
(1) Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování se zpracují na základě výsledků hodnocení scénářů závažných havárií podle § 2 a 3, zvláště se zřetelem k umístěným nebezpečným látkám a s ohledem na následky závažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. (2) Strukturu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a obsah jejich jednotlivých kapitol stanoví příloha č. 8 k této vyhlášce. § 11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. června 2015.
ministr životního prostředí
5
Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Postup při zpracování a rozsah posouzení rizik Posouzení rizik závažné havárie obsahuje následující kapitoly: 1. Identifikace zdrojů rizik 1.1. Přehled nebezpečných látek v objektu. a) Aktualizovaný seznam nebezpečných látek v objektu. b) Bezpečnostní listy nebezpečných látek (v příloze). 1.2. Identifikace zdrojů rizik a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik. a) Přehled jednotlivých zařízení s uvedením druhu a množství nebezpečných látek. b) Výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik podle certifikované metodiky. c) Přehled vlastností nebezpečných látek u vybraných zdrojů rizik. 1.3. Popis vybraných zdrojů rizik a mapové zobrazení jejich umístění v objektu. 2. Analýza rizik 2.1. Identifikace možných situací a příčin (podmínek), které mohou vést k iniciační události závažné havárie, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje závažné havárie. a) Přehled možných nebezpečných situací uvnitř objektu, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku, včetně uvážení nebezpečných chemických reakcí. b) Přehled možných nebezpečných situací vně objektu, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku. c) Systematická komplexní identifikace a popis iniciačních událostí možných scénářů závažné havárie. d) Určení výsledných událostí možných scénářů závažné havárie a jejich frekvencí. 2.2. Odhad následků scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. a) Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářů. b) Odhady následků identifikovaných scénářů závažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat. c) Odhady následků identifikovaných scénářů závažné havárie na životní prostředí, včetně popisu možných následků závažné havárie na složky životního prostředí, které se nacházejí v dosahu předpokládané závažné havárie: - uvedeny musí být vždy minimálně popisy a vzdálenosti následků na nejbližší národní park (NP), chráněnou krajinnou oblast (CHKO), národní přírodní rezervaci (NPR), národní přírodní památku (NPP), přírodní rezervaci (PR), přírodní památku (PP), evropsky významnou lokalitu (EVL), ptačí oblast (PO), památný strom a významné krajinné prvky (VKP) a dále popis možných následků závažné havárie na funkčnost územního dopadu ekologické stability (ÚSES); - součástí popisu je i odhad stavu přírodních stanovišť a zvláště chráněných druhů po zásahu závažné havárie. Stav může být odhadnut jako příznivý v případě, kdy jsou splněny podmínky uvedené v § 3 odst. 1 písm. s) a t) zákona o ochraně přírody a krajiny2). 2)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 6
d) Grafické znázornění limitních účinků identifikovaných scénářů závažné havárie. 2.3. Odhad výsledné roční frekvence závažných havárií. 2.4. Stanovení míry rizik závažných havárií. Přehled číselného vyjádření složek rizika pro identifikované scénáře závažných havárií ve tvaru R = F x N 2. 2.5. Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele. a) Identifikace kritických pracovních pozic. b) Analýza úkolů a činností vykonávaných pracovníky na kritických pracovních pozicích. c) Příčiny selhání lidského činitele na kritických pracovních pozicích a důsledky tohoto selhání. d) Realizovaná a plánovaná preventivní opatření pro eliminaci výskytu chybování lidského činitele. 3. Hodnocení rizik 3.1. Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií. Společenské (skupinové) riziko v okolí hodnoceného objektu se považuje za přijatelné, jestliže platí: 3 Fh Fp , kde pro Fp platí vztah Fp 1 10 , kde: N2
Fp
- přijatelná roční frekvence závažné havárie,
- zjištěná roční frekvence závažné havárie, N - zjištěný počet ohrožených osob (mortalita). Fh
V případě, že výsledná hodnota rizika závažné havárie se jeví pro daný zdroj rizika jako nepřijatelná, provede se podrobnější analýza rizika a dle potřeby se stanoví a realizují organizační a technická opatření ke snížení tohoto rizika, prověřená opakovanou analýzou rizika a hodnocením rizika. 3.2. Celkové hodnocení rizika pro daný objekt. Celková přijatelnost nebo nepřijatelnost rizika pro daný objekt je dána souhrnem výsledků provedené analýzy rizik a hodnocení rizik a vyhodnocení dalších místních podmínek a faktorů, zejména sociálních, ekonomických, užívání území a dalších. Doplněk: Seznam informačních zdrojů a metodik použitých při analýze rizik Informační zdroje, metodiky veřejně publikované, metodiky veřejně nepublikované a jejich popis.
7
Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Struktura bezpečnostního program a obsah jeho jednotlivých částí ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU 1.
Identifikační údaje o objektu (§ 2 písm. a) zákona) obchodní firma (název), místo a PSČ, tel./fax/e-mail, IČ, název a adresa objektu v případě samostatné provozovny nebo odštěpného závodu, c) jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele ve smyslu § 2 písm. c) zákona. a) b)
2.
Identifikační údaje o právnické osobě nebo fyzické osobě, podílející se na vypracování bezpečnostního programu
3.
Údaje o činnosti a zaměstnancích a) hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem, b) rok založení obchodní firmy nebo provozovny a významná data k výstavbě, rekonstrukcím a změnám provozu, c) počty zaměstnanců v objektu, včetně počtů na jednotlivých směnách.
4. a) b) c) d) e)
Popis objektu informace o lokalizaci objektu a charakteru jeho okolí, informace o základním členění objektu na jednotlivá zařízení, stručná informace o technologii a způsobu nakládání s nebezpečnými látkami, stručná informace o vykonávaných činnostech s vlivem na bezpečnost, dle potřeby meteorologické charakteristiky v dané lokalitě.
ČÁST II. POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Posouzení rizik se zpracovává ve struktuře podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. ČÁST III. ZÁSADY, CÍLE A POLITIKA PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE 1. 2. 3. 4.
Popis zásad a celkových cílů prevence závažné havárie. Politika prevence závažné havárie. Informace o veřejné přístupnosti politiky prevence závažné havárie. Uvedení konkrétních cílů a úkolů prevence závažných havárií pro všechny tematické oblasti podle § 3 odst. 2 této vyhlášky. 5. Informace, zda celkové cíle, zásady a politika prevence závažné havárie, včetně opatření k omezení možných následků havárie, odpovídají existujícím zdrojům rizika závažných havárií. 6. Informace o tom, zda prevence závažné havárie je řešena samostatně nebo zda je součástí integrovaného systému, např. spolu s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ochranou životního prostředí, a odůvodnění zvoleného přístupu. ČÁST IV. POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI 1.
Charakteristika systému řízení bezpečnosti, včetně organizačního zajištění klíčových prvků řízení bezpečnosti 8
1.1. 1.2. 1.3.
Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně. Struktura a přehled interních organizačně řídících dokumentů systému řízení bezpečnosti. Informace o přístupnosti bezpečnostního programu zaměstnancům.
1.4.
Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti, uvedení příslušných interních předpisů. 1.4.1. Popis organizačního zajištění procesu posuzování rizik závažné havárie. 1.4.2. Popis organizačního zajištění procesu zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení bezpečnosti. 1.4.3. Popis organizačního zajištění procesu sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů a zajištění jejich dodržování. 1.4.4. Popis organizačního zajištění definování cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií. 1.4.5. Popis organizačního zajištění stanovování ukazatelů, parametrů a kritérií použitelných pro hodnocení plnění úkolů, cílů a účinnosti opatření. 1.4.6. Popis organizačního zajištění procesu určování prioritních úkolů a sestavování časového harmonogramu. 1.4.7. Popis organizačního zajištění provádění kontrol na všech stupních řízení, zaměřených na sledování plnění stanovených úkolů a cílů, uvedení pravidel, lhůt, příp. termínů. 1.4.8. Popis organizačního zajištění technických, finančních a lidských zdrojů pro účely plnění jednotlivých oblastí systému řízení bezpečnosti. 1.4.9. Popis organizačního zajištění rezervních zdrojů pro případy nečekaných změn v objektu nebo jiných neobvyklých okolností (technických, finančních a lidských).
2.
Lidské zdroje v objektu a jejich řízení Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií. 2.1.1. Přehled všech pracovních pozic (funkční zařazení) s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií, popis úkolů, povinností a odpovědností na těchto pozicích, u vedoucích pozic jejich zastupitelnost. 2.1.2. Funkční schéma, organizační schéma s vyznačením pracovních pozic s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií. 2.1.3. Dostupnost aktuálního přehledu zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií. 2.1.4. Uvedení odkazu na dokument, kterým se ukládá povinnost seznámit dodavatele, pracovníky externích organizací a návštěvníky s bezpečnostními pravidly v objektu a provádět kontrolu dodržování pravidel. 2.1.5. Informace o prověřování kvalifikace externích dodavatelů a poskytovatelů služeb. 2.1.6. Informace o projednávání problematiky prevence závažné havárie na úrovni vedoucích zaměstnanců. 2.1.7. Informace o seznamování zaměstnanců s výsledky projednávání problematiky prevence závažné havárie na úrovni vedení.
2.1.
2.2.
Vedoucí pracovní pozice a jejich odpovědnost. 9
2.2.1. Uvedení vedoucích pracovních pozic odpovědných za provádění posouzení rizik závažné havárie. 2.2.2. Uvedení vedoucích pracovních pozic odpovědných za seznamování dodavatelů, pracovníků externích firem a návštěvníků s existujícími riziky a s pravidly bezpečného výkonu činností nebo pohybu v objektu. 2.2.3. Uvedení vedoucích pracovních pozic odpovědných za zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských) pro zavedení, udržování a rozvoj systému řízení. 2.2.4. Uvedení vedoucích pracovních pozic odpovědných za proces zavádění, udržování a rozvoj systému řízení. 2.2.5. Uvedení vedoucích pracovních pozic odpovědných za identifikaci potřeb výcviku, zajištění a realizace výcviku, vyhodnocení jeho efektivnosti. 2.2.6. Uvedení vedoucích pracovních pozic odpovědných za sledování funkčnosti systému řízení, provádění kontrol a auditů, vyhodnocování jeho účinnosti. 2.2.7. Uvedení vedoucích pracovních pozic odpovědných za zavedení, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit. 2.2.8. Uvedení vedoucích pracovních pozic odpovědných za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací. 2.3. Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání. 2.3.1. Informace o tom, zda je zaveden systém výběru zaměstnanců pro obsazování pracovních pozic významných z hlediska prevence závažné havárie, uvedení odkazu na příslušný organizačně řídící dokument. 2.3.2. Informace o tom, zda u pracovních pozic významných z hlediska prevence závažné havárie je zajištěn rozvoj a udržování potřebných odborných znalostí a dovedností, včetně odkazu na příslušný organizačně řídící dokument. 2.3.3. Informace o školení zaměstnanců ve vztahu k jejich pracovnímu zařazení, včetně odkazu na příslušný organizačně řídící dokument. 2.3.4. Informace o způsobu ověřování znalostí a dovedností u zaměstnanců, včetně odkazu na příslušný organizačně řídící dokument. 2.3.5. Informace o způsobu dokumentování provedeného školení a jeho vyhodnocení, včetně odkazu na příslušný organizačně řídící dokument. 2.3.6. Informace o tom, zda školení zahrnuje následující oblasti: a) právní předpisy relevantní k prevenci závažné havárie, b) politika prevence závažné havárie, c) interní organizačně řídící dokumenty relevantní k prevenci závažné havárie, d) identifikace rizik, hodnocení a minimalizace rizika, e) nežádoucí účinky na zdraví, ochrana a prostředky ohrožených osob, f) postupy a činnosti při mimořádných událostech. 2.3.7. Informace o tom, zda školení zahrnuje také následující oblasti: a) instalované technologické bezpečnostní systémy (detekce, signalizace, výkonové akční členy), b) provozované protipožární systémy, c) ventilační, retenční, přepouštěcí a odpouštěcí systémy, d) nouzové a havarijní bezpečnostní systémy. 2.3.8. Informace o provádění nástupního školení. 2.3.9. Informace o prováděných školeních v průběhu trvání pracovního poměru. 2.3.10. Informace o školení zaměstnanců při převedení na jinou práci, při zavádění nových postupů a technologií.
10
2.3.11. Informace o zajištění výcviku u činností významných z hlediska bezpečnosti, přehled těchto činností. 2.4. Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažné havárie. 2.4.1. Informace o možnosti provozních zaměstnanců a obsluh předkládat návrhy při přípravě, zavádění a naplňování systému řízení prevence závažných havárií, odkaz na příslušný organizačně řídící dokument. 2.4.2. Informace o akceptování návrhů provozních zaměstnanců a obsluh. 2.4.3. Popis motivačních nástrojů ke zvyšování znalostí, dovedností a dodržování bezpečných pracovních postupů u provozních zaměstnanců a obsluh. 2.4.4. Informace o zajištění volného přístupu provozních zaměstnanců a obsluh k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti prevence závažných havárií. 3. 3.1.
Řízení provozu objektu Informace k internímu organizačně řídícímu dokumentu, kterým se zavádí povinnost posuzovat provozní činnosti z hlediska možnosti vzniku závažné havárie, včetně uvedení stručné charakteristiky příslušného dokumentu.
3.2.
Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie.
3.3.
Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik havarijního znečištění ovzduší, vod a půdy.
3.4.
Informace k organizačně řídícímu dokumentu, kterým se zavádí povinnost zpracovat a zavést bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti, uvedení stručné charakteristiky předpisu.
3.5.
Informace o zavedení zdokumentovaných bezpečných postupů (instrukcí) pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti.
3.6.
Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou zohledněny požadavky na: bezpečné nakládání s látkami nebezpečnými životnímu prostředí, minimalizaci zatěžování životního prostředí nebezpečnými látkami a odpady, snižování míry rizika ekologických havárií, minimalizaci následků případné ekologické havárie.
a) b) c) d) 3.7.
Informace o stanovení bezpečných postupů pro různé fáze provozování technologických zařízení (zpracovatelé BZ tuto podkapitolu 3.7 nezpracovávají): a) uvádění technologického zařízení a souborů zařízení do provozu (najíždění technologického zařízení), b) běžný provoz technologických zařízení, c) přechodné odstávky technologického zařízení (sjíždění), d) havarijní odstávky technologického zařízení, e) opětovné uvádění technologických zařízení a souborů zařízení do provozu po odstávkách, f) trvalé odstavení technologického zařízení.
3.8.
Informace o stanovení a zavedení bezpečných postupů pro provádění údržby zařízení a technologických komponent, odkaz na příslušný organizačně řídící dokument. 11
3.9.
Informace o zavedení harmonogramů údržby, kontrol a revizí u objektů, technických zařízení a technologií, odkaz na příslušný organizačně řídící dokument. 3.10. Informace o systematickém ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů a o vedení záznamů o ověřování, včetně uvedení odkazu na příslušný organizačně řídící dokument, který toto ukládá.
4.
3.11.
Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou uvažovány následující aspekty: a) možné ohrožení v důsledku přítomnosti nebezpečných látek v provozu, b) opatření (technická a organizační) k zabránění požáru, výbuchu, toxického rozptylu, c) opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou nebo při úniku nebezpečné látky do prostředí.
3.12.
Informace o souladu zavedených bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy.
3.13.
Informace o zajištění účasti provozních zaměstnanců a obsluh při zpracování bezpečných postupů (pracovních instrukcí, pracovních postupů), odkaz na interní dokument, který toto ukládá.
3.14.
Informace o dostupnosti bezpečných postupů pro zaměstnance, kteří vykonávají provozní činnosti spojené s rizikem závažné havárie.
3.15.
Informace o seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy, včetně odkazu na interní dokument, který toto ukládá.
3.16.
Informace o prověřování znalosti bezpečných postupů u provozních zaměstnanců a obsluh a o způsobu dokumentování záznamu tohoto prověřování, včetně odkazu na příslušný organizačně řídící dokument, kterým je tato tématika řešena.
3.17.
Informace o systému odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe, včetně odkazu na příslušný organizačně řídící dokument, kterým je tato tématika řešena.
3.18.
Informace o systému aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky.
3.19.
Informace o prováděné aktualizaci bezpečných postupů na základě zkušeností z provozu a výsledků kontrol a revizí.
3.20.
Informace o tom, který organizačně řídící dokument ukládá zaměstnancům dodržovat bezpečné postupy.
Řízení změn v objektu 4.1. Informace o postupech v procesu řízení (plánování, provádění, kontrola, opravná opatření) změn v technologických a technických řešeních.
12
4.2. Informace o postupech v procesu řízení změn v provozních činnostech. 4.3. Informace o postupech v procesu řízení změn v programovacích systémech. 4.4. Informace o postupech v procesu řízení změn v personálním obsazení. 4.5. Informace o postupech v procesu řízení změn při změně vnitřních a vnějších podmínek. 4.6. Informace o tom, zda součástí procesu plánování a provádění změny je i odborné posouzení změny z hlediska bezpečnosti, včetně řádného zdokumentování. Uvedení konkrétního interního předpisu, který se této tématice věnuje, včetně stanovení pracovní pozice odpovědné za posouzení. 4.7.
Informace o personální odpovědnosti za dílčí části procesu řízení změny, včetně dokumentování. Dále se uvede konkrétní interní předpis, který se této tématice věnuje.
4.8.
Informace o pravidlech a postupech informování zainteresovaných zaměstnanců o přípravě a průběhu změny, o bezpečnostních opatřeních, event. zajištění výcviku v souvislosti se změnou. Dále se uvede konkrétní interní předpis, který pravidla, postupy a odpovědnost stanovuje.
4.9. 4.10.
5.
Informace o zásadách kontrolní činnosti po provedené změně. Informace o opravných opatřeních vyvolaných kontrolou po provedené změně, včetně odkazu na příslušný interní předpis, který tuto problematiku řeší.
Havarijní plánování 5.1. Informace o zásadách a postupech zjišťování a odhalování možných situací a stavů, které mají potenciál vyvolat závažnou havárii. 5.2.
Informace, zda zásady a postupy umožňují identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek.
5.3.
Informace, zda zásady a postupy umožňují akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích organizací, správních úřadů, záchranných složek aj.
5.4. Informace o stanovených postupech a pravidlech zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie (vnitřní havarijní plán) a stanovení zásad projednávání tohoto vnitřního havarijního plánu s odbornými útvary orgánů veřejné správy, složkami integrovaného záchranného systému apod. 5.5.
Popis organizačního zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací, přehled vlastních sil a prostředků, včetně lidských zdrojů, použitelných a dostupných při závažných havarijních situacích.
5.6.
Popis externí spolupráce s jinými podnikajícími subjekty, složkami integrovaného záchranného systému, havarijními službami apod. 13
5.7.
Informace o aktuálním přehledu spojení se složkami integrovaného záchranného systému (Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba aj.).
5.8.
Informace o aktuálním přehledu spojení s odbornými pracovišti správních úřadů a dalšími odbornými institucemi (Česká inspekce životního prostředí, příslušný správce vodního toku aj.).
5.9.
Informace o aktuálním přehledu kontaktů na provozovatelem určené pracovníky pohotovostních služeb a obsluh v pracovní i mimopracovní době.
5.10.
Informace o organizačně řídícím dokumentu, kterým jsou stanoveny činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů.
5.11.
Informace, zda v dokumentech havarijního plánování jsou na topografickém podkladu znázorněny: a) bezpečnostní zóny v provozech, b) oblasti se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami aj., c) trasy havarijních potrubí pro odvod nebezpečných látek a médií mimo technologii, d) místa vyústění havarijních odpouštěcích armatur pro nebezpečné látky a média, e) únikové cesty a evakuační trasy, případně shromaždiště pro zaměstnance, f) umístění prostředků k ochraně osob, včetně umístění věcných prostředků požární ochrany a osobních ochranných pracovních prostředků.
5.12.
Informace o organizačně řídícím dokumentu, který stanovuje povinnost průběžně aktualizovat dokumenty havarijního plánování a postoupit je příslušným správním úřadům ke schválení.
5.13.
Informace o tom, zda k aktualizaci havarijní dokumentace dochází vždy: a) při jakýchkoliv změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech, pokud mají vliv na bezpečnost objektu, b) v důsledku nových poznatků, které souvisejí s riziky a rizikovými procesy, c) na základě podnětů z vykonaných externích inspekcí a kontrol.
5.14.
Informace o organizačně řídícím dokumentu, který ukládá systémově prověřovat připravenost havarijních sil a prostředků provozovatele, včetně prověřování aktuálnosti kontaktů na složky integrovaného záchranného systému.
5.15.
Podrobnosti o systému plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení.
5.16.
Informace, zda prověřovací a tematická cvičení jsou zaměřená na: a) prověření vhodnosti postupů řešení závažných havarijních stavů, b) nácvik dovedností potřebných pro provádění záchranných a likvidačních prací, c) prověření organizace a řízení akcí, včetně prověření úrovně komunikace a koordinace všech zúčastněných složek.
14
6.
5.17.
Informace k systému zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření.
5.18.
Informace o způsobu informování zaměstnanců o výsledcích těchto cvičení a o přijatých opatřeních.
5.19.
Informace o organizačně technickém řešení situace při náhlém výpadku elektrického zdroje, včetně popisu postupů aktivování náhradních zdrojů.
Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou a systémem řízení bezpečnosti 6.1. Postupy průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených úkolů a cílů. 6.1.1. Informace o organizačně řídícím dokumentu, kterým se příslušné postupy zavádějí. 6.1.2. Informace o tom, zda jsou při sledování plnění úkolů u měřitelných ukazatelů, stanovena pravidla a postupy měření. 6.1.3. Informace o tom, zda je v případech měření prováděna archivace naměřených dat a záznamů. 6.1.4. Informace o tom, zda je v případě nesplněného úkolu prováděna identifikace příčin. 6.1.5. Informace o tom, zda v případě nesplněného úkolu jsou bezodkladně přijata příslušná nápravná opatření. 6.2.
Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií, nehod, skoronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných systémů. 6.2.1. Informace o organizačně řídícím dokumentu, který příslušné postupy stanovuje. 6.2.2. Popis pravidel a postupů užívaných při vyšetřování havárií a nehod, sestavování vyšetřujícího týmu, dokumentování průběhu a výsledku vyšetřování, projednání závěrů šetření vedením organizace, přijetí nápravných a preventivních opatření. 6.2.3. Informace o pravidlech archivace veškeré dokumentace z vyšetřování havárií a nehod. 6.2.4. Informace o tom, jak je zajištěno informování zaměstnanců o příčinách, následcích a důsledcích havárií a nehod. 6.2.5. Informace o tom, zda jsou zaměstnanci informováni o přijatých nápravných a preventivních opatřeních v souvislosti s proběhlými haváriemi a nehodami.
7. 7.1.
Audit systému řízení a politiky prevence závažné havárie Informace o zdokumentovaném systému plánování interních kontrol a jejich zaměření.
7.2.
Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky a systému řízení bezpečnosti.
7.3.
Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně naplňování bezpečnostní politiky prostřednictvím systému řízení bezpečnosti.
15
7.4.
Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažné havárie.
7.5.
Informace o dokumentovaných zásadách a postupech kontrolní činnosti, včetně informací o požadavcích na kvalifikaci a zkušenost kontrolního orgánu, na konkrétnost a komplexnost záznamu z kontroly, na bezodkladné postoupení výsledků kontroly vedení k projednání a následné přijetí a provedení příslušných opatření.
7.6.
Informace o způsobu evidence a archivace záznamů z provedených kontrol.
7.7. Informace, zda v rámci kontrol plnění úkolů prevence závažných havárií je mimo jiné prověřována: a) znalost zaměstnanců o existujících rizicích a způsobech ochrany, b) úroveň dodržování technologických postupů ze strany obsluh, c) úroveň dodržování obecně platných a interních předpisů provozovatele, d) znalost zaměstnanců o postupech a činnostech při mimořádných událostech (havarijních stavech), e) úroveň dodržování platných předpisů pracovníky dodavatelských organizací a externích subjektů v objektu provozovatele. 7.8.
Informace o způsobu stanovení a realizace opatření, která jsou přijímána na základě zjištění z prováděných sledování a měření, při kontrolní činnosti, auditech a vyhodnocení.
7.9.
Informace ke způsobu sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených opatření.
7.10. Informace o systému prověřování politiky a systému řízení bezpečnosti, s důrazem na: a) přiměřenost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů stanovených politikou a systémem řízení, b) dostatečnou náročnost a efektivnost politiky a systému řízení, c) úplnost systému řízení, d) existenci kontrolních a regulačních mechanismů v systému řízení, e) možnost dynamického chování systému řízení k jeho postupnému zdokonalování. ČÁST V. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Závěrečná kapitola bezpečnostního programu představuje sumarizující a přehledovou část, která jasným, i pro neodborníka srozumitelným způsobem shrne zásadní informace o zajištění prevence závažné havárie v daném objektu s tím, že musí být zřejmé vazby uvnitř objektu i směrem k jeho okolí, rizika a opatření k jejich omezení.
16
Příloha č. 3 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Náležitosti záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu ČÁST I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. Identifikační údaje o objektu a) obchodní firma (název), místo a PSČ, tel./fax/e-mail, IČ, b) název a adresa objektu v případě samostatné provozovny nebo odštěpného závodu, c) jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele. 2. Identifikační údaje o právnické osobě nebo fyzické osobě, podílející se na vypracování dokumentu o přezkumu bezpečnostního programu. ČÁST II. SEZNAM A POPIS ZMĚN PROVEDENÝCH V OBJEKTU 1. Popis změn v systému řízení bezpečnosti 1.1. Změna zavedeného systému řízení bezpečnosti: a) změna ve struktuře organizačně řídících dokumentů, b) změna v organizačním zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti. 1.2. Změny v lidských zdrojích a jejich řízení: a) změny vedoucích pracovních pozic vztahujících se k zajištění bezpečnosti v objektu, b) změny pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na bezpečnost, c) změny v řízení lidských zdrojů s vlivem na bezpečnost. 1.3. Změny v řízení provozu objektu: a) změna provozních činností s vlivem na bezpečnost, b) změna v systému stanovení a zavedení bezpečných postupů, c) změna v systému informování zaměstnanců o bezpečných postupech. 1.4. Změny v řízení změn v objektu. 1.5. Změny v havarijním plánování. 1.6. Změny ve sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou a systémem řízení bezpečnosti. 1.7. Změny v auditu systému řízení a politiky prevence závažné havárie. 2. Popis změn v objektu 2.1. Změny v základním členění objektu. 2.2. Změny v přehledu umístění nebezpečných látek v objektu nebo změna jejich klasifikace. 2.3. Změny v provozované technologii. 2.4. Změny v činnostech a procesech spojených s rizikem závažné havárie. 2.5. Změny v detekčních a monitorovacích systémech. 2.6. Změny ve vnitřním a vnějším zajištění služeb rozhodujících pro bezpečnost provozu. 3. Popis změn v zavedených preventivních bezpečnostních opatřeních k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie 3.1. Změny v instalovaných technických bezpečnostních systémech snižujících riziko závažné havárie. 3.2. Změny v zajištění vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů. 3.3. Změny v zajištění smluvních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke 17
zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů. 3.4. Změny v systému vyrozumění a provádění záchranných a likvidačních prací. ČÁST III. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Výčet revizí bezpečnostního programu a příslušný aktuální změnový list.
18
Příloha č. 4 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Struktura bezpečnostní zprávy a obsah jejích jednotlivých částí ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU 1. Identifikační údaje o objektu a) obchodní firma (název), místo a PSČ, tel./fax/e-mail, IČ, b) název a adresa objektu v případě samostatné provozovny nebo odštěpného závodu, c) jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele. 2. Identifikační údaje o právnické osobě nebo fyzické osobě, podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy. 3. Údaje o činnosti a zaměstnancích a) hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem, b) rok založení obchodní firmy nebo provozovny a významná data k výstavbě, rekonstrukcím a změnám provozu, c) počty zaměstnanců v objektu, včetně počtu na jednotlivých směnách. ČÁST II. POPISNÉ, INFORMAČNÍ A DATOVÉ ČÁSTI BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY 1. Technický popis objektu 1.1. Informace o základním členění objektu na jednotlivá zařízení s popisem přístupnosti zařízení v rozsahu odpovídajícím charakteru a míře rizika závažné havárie. 1.1.1. Přehledné topografické mapy odpovídajícího měřítka, znázorňující plánovaný rozvoj objektu a územní plán okolí, pokud je zpracován, s vyznačeným účelem využití pozemků v takovém rozsahu, který by odpovídal možným následkům závažné havárie. Na mapách se zřetelně vyznačí a) přístupové a únikové cesty z objektu, b) ostatní komunikace významné pro záchranné a likvidační práce, c) okolní stavby (např. průmyslová i občanská zástavba), d) infrastruktura (např. nemocnice, školy, komunikace), e) území chráněná podle jiných právních předpisů3), 1.1.2. Plány v odpovídajícím měřítku, na kterých se zřetelně vyznačí objekt jako celek a jeho jednotlivé části, vnitřní komunikace, přístupové a únikové cesty atd. 1.1.3. Plány objektu v odpovídajícím měřítku, na kterých se vymezí místa činnosti v objektu, včetně hlavních skladovacích míst a výrobních zařízení s nebezpečnými látkami ukazující a) umístění nebezpečných látek a jejich množství, včetně schémat úložišť nebezpečných odpadů, b) obvyklé umístění automobilových a železničních cisteren s nebezpečnými látkami a míst manipulací s nimi, c) vzdálenosti mezi jednotlivými zařízeními a jejich jednotlivými částmi, d) infrastrukturu objektu, např. potrubí a nádrže, manipulační místa, hlavní kanalizační systémy, průběhy recipientů, 3)
Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů). 19
e) únikové cesty ze zařízení a uvnitř objektu, f) místa určená k řízení činností [grafický plán - schéma s vyznačením míst významných pro řízení technologického procesu (velíny) a významných objektů infrastruktury - Hasičský záchranný sbor ČR, lékařská pomoc, atd.]. 1.2. Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu. 1.2.1. Seznam a popis umístěných nebezpečných látek, včetně nebezpečných látek v automobilových a železničních cisternách, a jejich rozčlenění do kategorií a) suroviny, b) meziprodukty, c) hotové výrobky, d) vedlejší produkty, e) odpadní a pomocné produkty, f) produkty vzniklé jako důsledek neřízených chemických procesů. 1.2.2. Množství umístěných nebezpečných látek, včetně množství nebezpečných látek v automobilových a železničních cisternách. 1.2.3. Identifikační údaje o nebezpečných látkách (číslo CAS, název podle nomenklatury IUPAC, chemický vzorec, chemické složení směsi, obchodní název, klasifikace, stupeň čistoty, nejdůležitější příměsi). 1.2.4. Údaje o vlastnostech nebezpečných látek (fyzikální, chemické, toxikologické a ostatní specifické vlastnosti). 1.2.5. Vypouštění, zadržování, opětovné použití, materiálové využívání nebo odstraňování odpadů. 1.2.6. Vypouštění a úprava odpadních plynů. 1.2.7. Ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze. 1.3. Informace o technologii: a) postupové diagramy (schémata) potrubí a technologických zařízení, b) popis technologických zařízení významných z hlediska bezpečnosti a dalšího vybavení, c) charakteristiky výrobních podmínek technologického procesu (parametry hodnoty veličin) v běžném a mimořádném provozu, d) parametry chemických látek - vlastnosti a chování za normálních a mimořádných podmínek, e) popis řídících a kontrolních technologických systémů, f) kvantitativní a kvalitativní informace o tocích energií a materiálů - energetické a materiálové bilance, g) popis stavebních jednotek zařízení, ve kterých se nakládá s nebezpečnými látkami, včetně jejich odolnosti proti vnějším vlivům, h) přehled a popis technologických zařízení nebo jejich částí, ve kterých se manipuluje nebo vznikají nebezpečné látky, včetně odolnosti proti vnějším vlivům, i) popisy a projektové údaje o částech zařízení vykazujících riziko závažné havárie, včetně uvedení relevantních právních předpisů a technických norem vztahujících se k provozované technologii, j) popis možných vlivů technologických zařízení s rizikovým potenciálem na ostatní technologická zařízení, popřípadě na celý objekt za mimořádných podmínek, k) popis způsobu zajištění bezpečnosti provozu těchto zařízení.
20
1.4. Informace o provozních činnostech a procesech spojených s rizikem závažné havárie: a) popis činností významných pro bezpečnost, včetně popisu chemických reakcí, fyzikálních a biologických přeměn, b) popis činností souvisejících s dočasným skladováním nebezpečných látek, jejichž přítomnost může představovat riziko závažné havárie, včetně dočasného umístění automobilových a železničních cisteren, c) popis činností souvisejících s manipulací s nebezpečnými látkami (nakládka, překládka, vykládka), včetně potrubní přepravy, d) popis postupů úprav nebezpečných látek před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, příp. zneškodněním (odpady ve všech skupenstvích), e) popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu (najíždění, provoz, odstavování, nestandardní stavy, havarijní stavy), f) popis instalovaných detekčních zařízení a monitorovacích systémů. 1.5. Přehled vnitřně zajišťovaných služeb: a) vnitřní energetická síť, b) vlastní zdroj elektrické energie, c) skladování a zásobování palivy, d) havarijní dodávky médií, e) vlastní zdroj vody, f) rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií, g) požární zabezpečení a vlastní hasičský sbor, pokud je firmou zřízen, h) zajištění zdravotní pomoci, i) řídící střediska bezpečnosti provozu zařízení, pokud existují, j) laboratoře, k) údržba a opravy, pokud existují, l) ostraha objektu nebo zařízení, m) kanalizační síť, n) retenční nádrže a úpravna odpadních vod, včetně likvidace hasební vody, o) komunikační a informační systémy. 1.6. Přehled externě zajišťovaných služeb: a) dodávky elektrické energie, b) dodávky ostatních energetických médií, c) dodávky vody, d) zásobování technologickými surovinami, e) ostatní zásobování, f) požární zabezpečení a síly a prostředky jednotek Hasičského záchranného sboru ČR a ostatních jednotek požární ochrany, g) zdravotnická pomoc, h) laboratorní rozbory, i) údržba a servisní služby, pokud existuje, j) ostraha objektu, k) odkanalizování objektu (likvidace hasební vody), l) komunikační a informační systémy (telekomunikace, rádiová síť apod.). 2. Informace o okolí objektu a složkách životního prostředí Popisy okolí objektu a životního prostředí v něm se uvedou v rozsahu odpovídajícím charakteru a míře rizika, včetně potenciálních dosahů případných závažných havárií 21
a následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. 2.1. Informace související s demografickými a sociálně-geografickými charakteristikami: a) typ sídelního útvaru (město, rekreační oblast apod.), b) převažující typy obytných staveb (panelová zástavba, zděné domy, rodinné domy, chaty apod.), c) počet osob, d) existence objektů správních úřadů a samosprávy a dalších institucí, e) místa soustřeďování většího počtu osob (kina, divadla, kluby, sportovní a rekreační areály apod.), f) další ohrožená místa v okolí (školy, nemocnice, kulturní památky apod.). Přílohami dokumentu jsou: plány, mapy, resp. mapové výřezy okolí s vyznačením výše uvedených prvků lokalizovaných v místech potenciálního dosahu případné závažné havárie. 2.2. Informace související s environmentálními charakteristikami v okolí objektu. 2.2.1. Popis nejzávažnějších environmentálních charakteristik okolí objektu v dosahu potenciálních následků závažné havárie (např. územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky nebo cenné biotopy podle zákona o ochraně přírody a krajiny2) nebo extrémní poměry v dotčeném území). 2.2.2. Celkové zhodnocení životního prostředí z hlediska jeho možného ohrožení závažnou havárií a identifikace nejcennějších složek životního prostředí, které je nutné zohlednit v posouzení rizik, případně zdůvodnění, proč nejsou některé složky životního prostředí vybrány pro posouzení rizik. Přílohami dokumentu jsou: mapy, náčrty nebo plány umístění významných prvků v místech potenciálního dosahu případné závažné havárie. 2.3. Informace o průmyslových a skladových objektech, včetně objektů zemědělské živočišné a rostlinné výroby, a přepravních komunikacích, které mohou být v souvislosti s objektem zdrojem rizika závažné havárie nebo mohou být naopak zasaženy závažnou havárií z objektu provozovatele. Přílohou dokumentu jsou: přehledný plán, mapa znázorňující situování uvedených objektů. 2.4. Meteorologické charakteristiky: a) průměrné a maximální srážky v dané lokalitě, b) maximální a minimální teploty, vlhkost ovzduší, výskyt mlh, bouřková činnost (elektrostatické výboje) a extrémní výkyvy počasí pro danou lokalitu, c) směr a rychlosti větru a třídy stability atmosféry (větrná růžice) v dané lokalitě. 2.5. Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu. 2.5.1. Obecná hydrologická (vodohospodářská) charakteristika. 2.5.2. Obecná hydrogeologická charakteristika (hloubka hladiny podzemní vody, informace k svrchnímu kolektoru). 2.5.3. Obecná geologická charakteristika. 2.5.4. Charakteristika a popis poměrů v okolí objektu, které mohou být příčinou 22
vzniku nebo eskalace závažné havárie nebo mohou být ohroženy závažnou havárií, včetně a) situování podniku v zátopovém území, b) rizik vyplývajících z existence vodohospodářských děl (přehrady, hráze), kdy vznik mimořádné události na těchto c) nestability horninového podloží, možnosti sesuvů svrchních vrstev zemského pokryvu, rizika projevů seismické činnosti a jiných projevů, d) okolních významných důlních děl, e) průběhu okolních vodohospodářsky významných vodotečí a vodních ploch, potenciálně ohrožených vlivy případné závažné havárie v objektu provozovatele, f) jímacích území zdrojů pitné vody, resp. území akumulace podzemních vod ohrožených vlivy případné závažné havárie v objektu provozovatele, g) propustnosti podloží pro znečišťující látky (charakteristika geologických vrstev a jejich průběh, geologické zlomy a jiné anomálie), 2.5.5. Rizika přeshraničních přenosů hraničními toky a atmosférou a následků závažné havárie na složky životního prostředí. 2.5.6. Způsob využití okolních pozemků, které by mohly být závažnou havárií z objektu zasaženy. 2.5.7. Popis kanalizace v objektu a její zaústění do čistírny odpadních vod, vodních toků atd. Přílohou dokumentu jsou: přehledné mapy hydrologických, hydrogeologických a geologických prvků, pokud následky závažné havárie mohou být ohroženy příslušné složky životního prostředí. 2.6. Další potenciální specifická ohrožení objektu, např. nekontrolované požáry, letecké koridory atd. ČÁST III. POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Posouzení rizik se zpracovává ve struktuře podle přílohy č. 1. ČÁST IV. ZÁSADY, CÍLE, POLITIKA PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Popis zásad, cílů a politiky prevence závažné havárie se uvede ve struktuře a obsahu podle části III přílohy č. 2 k této vyhlášce. ČÁST V. POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI Popis systému řízení bezpečnosti se uvede ve struktuře a obsahu podle části IV. přílohy č. 2 k této vyhlášce, s výjimkou podkapitoly 3.7 Informace o stanovení bezpečných postupů pro různé fáze provozování technologických zařízení, která není součástí bezpečnostní zprávy. Provozovatel tímto popisem prokazuje a dokladuje zavedení a funkčnost systému. ČÁST VI. POPIS PREVENTIVNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ K OMEZENÍ MOŽNOSTI VZNIKU A NÁSLEDKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE 1. Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů snižujících riziko závažné havárie 1.1. Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení. 1.2. Detekční a poplachové systémy. 1.3. Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem. 23
1.4. Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek. 1.5. Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím. 1.6. Pulty integrované havarijní ochrany, včetně indikace funkčnosti ochranných systémů. 2. Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření 3. Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů 3.1. Stabilní technické prostředky (např. stabilní hasicí zařízení, odvětrávací systémy). 3.2. Mobilní technické prostředky (např. čerpadla, ventilátory, výsuvné plošiny, norné stěny). 3.3. Dopravní prostředky a speciální mechanismy (např. zemní stroje, automobilové cisterny, mobilní požární technika). 3.4. Zásahové a havarijní materiály. 3.5. Osobní ochranné prostředky. 3.6. Personální zajištění (početní stavy pohotovostních zaměstnanců). 4. Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů 4.1. Mobilní technické prostředky. 4.2. Dopravní prostředky a speciální mechanismy (zemní stroje, automobilové cisterny, mobilní požární technika apod.). 4.3. Zásahové a havarijní materiály. 4.4. Osobní ochranné prostředky. 4.5. Personální zajištění (početní stavy). 5. Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu 5.1. Popis systému a způsob varování. 5.2. Popis systémů a způsobů vyrozumění příslušných subjektů v případě vzniku závažné havárie. 5.3. Popis postupů provádění zásahu vlastními silami a prostředky. ČÁST VII. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Závěrečná kapitola bezpečnostní zprávy představuje sumarizující a přehledovou část, která jasným, i pro neodborníka srozumitelným způsobem shrne zásadní informace v souvislosti se zajištěním prevence závažné havárie v předmětném objektu s tím, že musí být zřejmé vazby uvnitř objektu i směrem k jeho okolí, rizika a opatření k jejich omezení.
24
Příloha č. 5 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Struktura zprávy o posouzení a obsah jejích jednotlivých kapitol ČÁST I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU 1. Identifikační údaje o objektu d) obchodní firma (název), místo a PSČ, tel./fax/e-mail, IČ, e) název a adresa objektu v případě samostatné provozovny nebo odštěpného závodu, f) jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele. 2. Identifikační údaje o právnické osobě nebo fyzické osobě, podílející se na vypracování dokumentu o posouzení bezpečnostní zprávy. ČÁST II. SEZNAM A POPIS ZMĚN PROVEDENÝCH V OBJEKTU 1. Popis změn v systému řízení bezpečnosti 1.1. Změna zavedeného systému řízení bezpečnosti: a) změna ve struktuře organizačně řídících dokumentů, b) změna v organizačním zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti. 1.2. Změny v lidských zdrojích a jejich řízení: a) změny vedoucích pracovních pozic vztahujících se k zajištění bezpečnosti v objektu, b) změny pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na bezpečnost, c) změny v řízení lidských zdrojů s vlivem na bezpečnost. 1.3. Změny v řízení provozu objektu: a) změna provozních činností s vlivem na bezpečnost, b) změna v systému stanovení a zavedení bezpečných postupů, c) změna v systému informování zaměstnanců o bezpečných postupech. 1.4. Změny v řízení změn v objektu. 1.5. Změny v havarijním plánování. 1.6. Změny ve sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou a systémem řízení bezpečnosti. 1.7. Změny v auditu systému řízení a politiky prevence závažné havárie. 2. Popis změn v objektu 2.1. Změny v základním členění objektu. 2.2. Změny v přehledu umístění nebezpečných látek v objektu nebo změna jejich klasifikace. 2.3. Změny v provozované technologii. 2.4. Změny v činnostech a procesech spojených s rizikem závažné havárie. 2.5. Změny v detekčních a monitorovacích systémech. 2.6. Změny ve vnitřním a vnějším zajištění služeb rozhodujících pro bezpečnost provozu. 3. Popis změn v okolí objektu 3.1. Demografické a sociálně-geografické změny v okolí objektu. 3.2. Změny v hodnocení životního prostředí v okolí objektu. 3.3. Změny průmyslového, skladového a přepravního využití okolí objektu. 3.4. Změny dané novým vyhodnocením meteorologických, vodohospodářských, hydrogeologických a geologických charakteristik. 3.5. Změny ve specifickém ohrožení objektu. 25
4. Popis změn v zavedených preventivních bezpečnostních opatřeních k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie 4.1. Změny v instalovaných technických bezpečnostních systémech snižujících riziko závažné havárie. 4.2. Změny v zajištění vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů. 4.3. Změny v zajištění smluvních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů. 4.4. Změny v systému vyrozumění a provádění záchranných a likvidačních prací. 5. Poučení z nežádoucích událostí 5.1. Přehled nežádoucích událostí, které odhalily potenciálně nebezpečné chemické reakce nebo ztrátu kontroly scénářů událostí, které nebyly předtím uvažovány. 5.2. Doporučení plynoucí z požadavků veřejnosti nebo poučení ze závažných havárií v České republice a v zahraničí. ČÁST III. ZHODNOCENÍ VLIVU ZMĚN NA BEZPEČNOST PROVOZU 1. Dokladování změn v posouzení rizik závažné havárie vlivem změn v objektu nebo v jeho okolí. 2. Nové hodnocení přijatelnosti rizik závažné havárie. 3. Preventivní a bezpečnostní opatření přijatá na základě změn v objektu nebo v jeho okolí. ČÁST IV. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ 1. Výčet revizí bezpečnostní zprávy a příslušný aktuální změnový list. 2. Věcné a odborné zdůvodnění, pokud nebyla provedena aktualizace bezpečnostní zprávy.
26
Příloha č. 6 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Náležitosti posudku I.
Kontrolní seznam otázek a hodnotících kritérií k bezpečnostnímu programu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
II.
Celkové cíle a zásady prevence závažné havárie. Systém řízení bezpečnosti. Organizace prevence závažných havárií. Identifikace nebezpečí, hodnocení rizika a řízení rizik. Řízení provozu objektu. Řízení změn v objektu. Havarijní plánování. Sledování plnění programu. Kontrola a audit.
Kontrolní seznam otázek a hodnotících kritérií k bezpečnostní zprávě 1. Bezpečnostní program prevence závažné havárie. 2. Popis objektu s rizikovým potenciálem: a) základní informace o objektu, b) popis organizační struktury provozovatele, c) popis umístění objektu, topografické mapy a plány, d) přehled umístěných nebezpečných látek, jejich charakteristiky, e) informace o technologii a stavebních konstrukcích zařízení, f) popis částí zařízení a jejich vzájemné ovlivňování, g) popis provozních činností a procesů spojených s rizikem závažné havárie, h) monitorování, detekce úniků nebezpečných látek, i) zajištění vnitřních a vnějších služeb významných z hlediska bezpečnosti provozu objektu. 3. Popis okolí a životního prostředí: a) demografická a geografická charakteristika, b) průmyslové a skladové objekty, přepravní cesty, c) meteorologická charakteristika, d) vodohospodářská, hydrogeologická a geologická charakteristika. 4. Způsob hodnocení rizik závažné havárie. 5. Popis ochranných a zásahových prostředků omezujících následky závažné havárie.
27
Příloha č. 7 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Postup při zpracování a struktura vnitřního havarijního plánu ČÁST I. INFORMAČNÍ ČÁST 1. Identifikační údaje o objektu: a) obchodní firma (název), místo a PSČ, IČ, tel./fax/e-mail, b) jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele. 2. Funkční zařazení, jména a příjmení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou oprávněny komunikovat s krajským úřadem, složkami integrovaného záchranného systému a dalšími havarijními službami. 3. Funkční zařazení, jména a příjmení fyzických osob, které jsou provozovatelem určeny k plnění úkolů určených vnitřním havarijním plánem a nejsou ve spojení s krajským úřadem. 4. Popisné informace k objektu. 4.1. Stručné informace o činnosti v objektu a v jeho okolí. 4.2. Nebezpečné látky a zdroje rizika. ČÁST II. OPERATIVNÍ ČÁST 1. Popis jednotlivých scénářů možných havárií a jejich řešení. 1.1. Scénáře jednotlivých havárií vycházejí z analýz rizik a odhadů následků případné havárie, obsahují výčet možností ochranných opatření (zábran rozvoje havárie) v systému a využívají poznatků z dříve proběhlých havárií. 1.2. Scénář jednotlivé havárie, popřípadě skupiny scénářů havárií s podobnou charakteristikou, popisující vývoje možné havárie, včetně předpokládaných činností jednotlivých osob a obsahující: a) časový průběh a podmínky ovlivňující vznik a průběh havárie, b) charakteristiku následků pro životy a zdraví lidí a zvířat (zaměstnanci, okolní obyvatelstvo), životní prostředí a majetek uvnitř i vně objektu, c) možné následně vyvolané havárie (domino efekt), včetně havárií, které svými následky mohou přesáhnout areál provozovatele, d) postup likvidace havárie včetně použitých prostředků k likvidaci havárie, e) popis úkolů jednotlivých organizačních útvarů a zásahových složek provozovatele a osob při likvidaci havárie. 2. Bezpečnostní opatření a prostředky likvidace 2.1. Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje, včetně popisu technických zařízení a opatření připravených k použití při zastavení havarijní sekvence před koncem scénáře havárie, jako jsou výstražná zařízení, skrápěcí systémy (sprinklery) a zachycovací zařízení v okolí zásobníků. 2.2. Síly a prostředky k likvidaci havárie: a) vlastní síly a prostředky, jejich název, místa dislokace, charakteristika, odpovědnost za nasazení, úkoly při likvidaci následků havárie, 28
b) síly a prostředky, které mohou být poskytnuty ze zdrojů jiných než provozovatele v případě vzniku havárie, nároky na požadovanou pomoc, složky určené k výpomoci a způsob jejich zajištění, způsob povolání složek určených k výpomoci a jejich zapojení do likvidace, způsoby velení a odpovědnost za nasazení složek. 2.3. Vyrozumění o havárii a předávání informací: a) způsoby předání prvotní informace o havárii příslušnému krajskému úřadu, dotčeným orgánům veřejné správy podle jiného právního předpisu4), dotčeným obcím a určeným osobám, b) systém předání informace v průběhu havárie základním složkám integrovaného záchranného systému a osobám určeným pro likvidaci havárie u provozovatele, c) způsob a forma povolání složek integrovaného záchranného systému a dalších předurčených havarijních služeb, d) podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti, e) činnost operačních středisek složek integrovaného záchranného systému, včetně postupu a určení odpovědnosti při podávání informací veřejnosti. 2.4. Řízení zásahu při likvidaci havárie, včetně kompetence k řízení zásahu, předávání řízení zásahu, předávání informací o průběhu zásahu. 2.5. Spojení, včetně rádiového, telefonního a náhradního spojení. 2.6. Monitoring vzniku, průběhu a následků závažné havárie, včetně jeho umístění, způsobu provozování, vyhodnocování a využívání monitoringu pro potřeby varování jako je informace o meteorologické situaci a znečištění ovzduší. 2.7. Havarijní informační systém vytvořený provozovatelem, způsob provozování a jeho využití po havárii. 2.8. Způsob asanace daného typu havárie, odpovědnost za jeho provedení, složky provádějící asanaci, včetně identifikace skládky a spalovny nebezpečných látek vzniklých při havárii, a dozor nad asanačními činnostmi. 3. Plány konkrétních činností Tato položka obsahuje monotematické plány činností s přímou návazností na scénáře havárií, které tvoří relativně autonomní plány, jež jsou přílohovou částí vnitřního havarijního plánu. Jedná se zejména o 1. Traumatologický plán se stanoveným systémem zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám. 2. Plány varování zaměstnanců, včetně uvedení výčtu prostředků a způsobů varování, druhy varovných signálů a jejich význam, předání informací o nutné činnosti, způsoby informování o ukončení ohrožení, odpovědnost za funkci a reálné využití varovného systému. 3. Plány individuální ochrany uvádějící výčet prostředků pro individuální ochranu, místa jejich uskladnění, systém výdeje prostředků individuální ochrany a jejich zpětného 4)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 29
přejímání. 4. Evakuační plány a plány ukrytí osob, zásady provádění evakuace, předpokládané počty evakuovaných, zabezpečení evakuace, evakuační trasy, přehled míst ubytování, řízení evakuace, zásady ochrany jednotlivce nebo skupiny osob respektive zaměstnanců, přehled krytů a jejich určení v areálu provozovatele, odpovědnost za ochranu a reálné fungování systému ochrany osob. ČÁST III. GRAFICKÁ ČÁST Grafické přílohy znázorňující situace bezpečnostních opatření a prvky na plánu nebo topografickém podkladu a) bezpečnostních zón v provozech, b) oblastí se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami aj., c) míst vyústění havarijních odpouštěcích armatur pro nebezpečné látky a média, d) tras havarijních potrubí pro odvod nebezpečných látek a médií mimo technologii, e) únikových cest a evakuačních tras a v případě, jsou-li stanovena, také shromaždiště pro obsluhy a zaměstnance při mimořádných událostech, f) umístění prostředků k ochraně osob, včetně umístění věcných prostředků požární ochrany a osobních ochranných pracovních prostředků v případě mimořádných událostí. Grafické přílohy mohou být uvedeny jako příloha vnitřního havarijního plánu nebo mohou být připojeny přímo k odpovídající kapitole vnitřního havarijního plánu. ČÁST IV. DOKUMENTAČNÍ ČÁST 1. Protokoly o seznámení zaměstnanců s charakteristikami možných závažných havarijních situací. 2. Podněty ke změnám vnitřního havarijního plánu od zaměstnanců, vnitřního auditu, vykonaných externích inspekcí a kontrol a výsledků tematických cvičení. 3. Dokumentace o výsledcích různých typů praktických cvičení s uvedením zjištěných nedostatků včetně termínů jejich odstranění. 4. Změnový list s uvedením změny, jejího důvodu, odpovědnosti za její provedení, datum provedení a způsob informace příslušného správního úřadu. ČÁST V. OSTATNÍ PLÁNY PRO ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí zpracované provozovatelem a schvalované podle jiných právních předpisů5).
5)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 30
Příloha č. 8 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Struktura podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a obsah jejich jednotlivých kapitol 1. Identifikační údaje o objektu: a) obchodní firma (název), místo a PSČ, tel./fax/e-mail, IČ, b) název a adresa objektu v případě samostatné provozovny nebo odštěpného závodu, c) jména, příjmení a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele. d) uvedení jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou oprávněny v této věci komunikovat s krajským úřadem a operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému, složkami integrovaného záchranného systému nebo jinými havarijními službami. 2. Informace o objektu: a) popis hlavních výrobních činností, b) popis hlavních technologických procesů, c) schematické znázornění hlavních výrobních částí, d) schematické znázornění vzájemných vztahů hlavních technologických částí. 3. Popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt. 3.1. Seznam nebezpečných látek a jejich množství podle jejich chemických nebo obchodních názvů, včetně jejich klasifikace a nebezpečných vlastností uvedených v návrhu na zařazení a) umístěných v objektu, b) vznikajících v průběhu činnosti, c) vznikajících v interakci s dalšími látkami a přípravky v případě závažné havárie. 3.2. Rizika závažné havárie a popis jejích scénářů: a) informace o riziku závažné havárie, která může vzniknout v objektu, b) určení místa (například stáčiště, zásobníky, potrubní mosty, technologické jednotky) pravděpodobného vzniku závažné havárie, včetně grafického vyznačení identifikovaných zdrojů rizik, c) popis scénářů předpokládaného průběhu závažné havárie. 4. Přehled možných následků závažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky 4.1. Informace o možných následcích závažné havárie a) popis předpokládaného poškození staveb, včetně určení plošného rozsahu poškození, vyplývající z modelů použitých při hodnocení jednotlivých scénářů následků závažné havárie, b) popis předpokládané ztráty života nebo poškození zdraví osob, vyplývající z rozptylových studií a dalších modelů, včetně uvedení předpokládaných koncentrací a určení jejich plošného rozsahu, c) předpokládané následky závažné havárie na životní prostředí, včetně odhadu jejich rozsahu a šíření. 4.2. Způsoby ochrany před možnými následky závažné havárie 31
a) proti poškození staveb, b) před ztrátou života nebo poškození zdraví lidí při různých koncentracích nebezpečných látek šířených v ovzduší, c) před újmou na složkách životního prostředí (okamžitou, střednědobou a dlouhodobou), d) před poškozením hospodářských zvířat. 5. Přehled preventivních bezpečnostních opatření ke zmírnění následků závažné havárie 5.1. Přehled preventivních bezpečnostních opatření provozovatele při navázání spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému určenými pro provedení zásahových a likvidačních prací v případě vzniku závažné havárie a omezení následků závažné havárie mimo objekt a) jednoduché grafické a písemné vyjádření postupu provozovatele v případě vzniku závažné havárie vedoucí k omezení jejích následků, b) přehled složek integrovaného záchranného systému a havarijních služeb, o kterých provozovatel v dokumentaci uvažuje pro spolupráci při omezení následků závažné havárie podle jiných právních předpisů6). 5.2. Informace o způsobu vyrozumění, varování a průběžném informování osob v případě vzniku závažné havárie a) postup provozovatele při aktivaci varovných systémů a poskytování dalších pokynů a informací, b) způsoby a prostředky vyrozumění a varování (sirény a vizuální zařízení, využití rozhlasu, telefonu a dalších médií, nebo systémů), včetně uvedení typu sirén, náhradních rozhlasových frekvencí, zvláštních telefonních čísel atd., c) systém varovných signálů (zvukových, vizuálních, dalších) a způsoby a prostředky průběžného informování osob, d) uvedení dalších informačních prostředků, které byly připraveny pro osoby s ohledem na možné přetížení komunikačních sítí provozovatele (např. připravené relace pro rozhlasové a televizní vysílání), e) cvičení a výcvikové postupy využívané k zabezpečení poskytování informace o vzniku a průběhu závažné havárie, f) cvičení a výcvikové postupy využívané k přípravě osob při rozeznávání signálů a pochopení zpráv a informací o vzniku a průběhu závažné havárie. 5.3. Popis žádoucího chování ohrožených osob v případě vzniku závažné havárie podle některého z uvažovaných scénářů a příslušné nutné minimum informací poskytnutých osobám. 6. Seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt provozovatele. 7. Popis složek integrovaného záchranného systému a dalších havarijních služeb a jejich technického vybavení, které je umístěno mimo objekt provozovatele, o jejichž využití uvažuje provozovatel ve své dokumentaci pro omezení a odstraňování následků závažné havárie.
6)
Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. 32
8. Další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem. 9. Informace, které jsou použity pro podrobnější vyhodnocení možných následků v daném místě, nebo pro podání úplnější informace osobám či orgánům veřejné správy o možných rizicích závažné havárie a účinném způsobu ochrany před jejich následky: a) podrobnější specifikace technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie, b) podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů.
33
II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne …… 2015 o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 1 zákona č. …/…. Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“) k provedení § 35 odst. 1 a 2 a § 36 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona: §1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie7) a upravuje a) rozsah, ve kterém se zpracovává informace o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie (dále jen „informace“) pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B, b) způsob poskytnutí informace v rozsahu a způsobem stanoveným touto vyhláškou pro objekt zařazený do skupiny B veřejnosti v zóně havarijního plánování a za podmínek stanovených v § 36 odst. 2 zákona také provozovatelům všech budov a zařízení navštěvovaných veřejností, zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení, a sousedních objektů umístěným v zóně havarijního plánování (dále jen „veřejnost v zóně havarijního plánování“) a c) způsob zpracování hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. §2 Rozsah, ve kterém se zpracovává informace, a způsob jejího poskytnutí veřejnosti v zóně havarijního plánování (k § 35 odst. 1 a 2 zákona) (1) Informace se pro objekty zařazené do skupiny A zpracovává v rozsahu stanoveném v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Informace se pro objekty zařazené do skupiny B zpracovává v rozsahu stanoveném v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. 7)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 34
(3) Krajský úřad doručí informaci zpracovanou pro objekt zařazený do skupiny B v rozsahu stanoveném v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce veřejnosti v zóně havarijního plánování v listinné podobě. Informace se doručuje osobám, které mají v zóně havarijního plánování bydliště, místo výkonu práce nebo místo podnikání. §3 Náležitosti hlášení o vzniku závažné havárie (k § 36 odst. 1 písm. b) zákona) Hlášení o vzniku závažné havárie se zpracovává vyplněním formuláře uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. §4 Náležitosti konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie (k § 36 odst. 2 zákona) Konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie se zpracovává vyplněním formuláře uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce. §5 Společné ustanovení k hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie (1) Hlášení o vzniku závažné havárie nebo konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie se krajskému úřadu zasílá v písemné nebo elektronické podobě. (2) Ministerstvo zpřístupňuje formuláře uvedené v přílohách č. 2 a 3 k této vyhlášce prostřednictvím informačního systému prevence závažných havárií. §6 Přechodné ustanovení V případě závažné havárie, ke které dojde přede dnem nabytí účinnosti této havárie, se hlášení o vzniku závažné havárie a konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie zpracovávají v rozsahu a způsobem stanoveným ve vyhlášce č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. §7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. června 2015. 35
ministr životního prostředí
36
Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Rozsah, ve kterém se zpracovává informace ČÁST A Rozsah, ve kterém se zpracovává informace pro objekty zařazené do skupiny A Informace zpracovávaná pro objekty zařazené do skupiny A obsahuje následující údaje: 1. 2. 3. 4.
Identifikace objektu a údaje o jeho zařazení. Identifikace krajského úřadu, včetně spolupracujících subjektů podávajících informaci. Jednoduchý popis činností prováděných v objektu provozovatele. Seznam nebezpečných látek v souladu se seznamem uvedeným v návrhu na zařazení objektu do příslušné skupiny podle zákona, včetně popisu nebezpečných vlastností. 5. Informace o způsobu varování osob v případě vzniku závažné havárie a informace o žádoucím chování osob v případě vzniku závažné havárie, případně informace o způsobu poskytování těchto informací. 6. Informace o datu poslední kontroly nebo informace o tom, kde lze zjistit toto datum a kde lze na vyžádání získat podrobnější informace o této kontrole. 7. Podrobnosti o tom, kde mohou být získány další důležité informace podle zákona o právu na informace o životním prostředí8). ČÁST B Rozsah, ve kterém se zpracovává informace pro objekty zařazené do skupiny B Informace zpracovávaná pro objekty zařazené do skupiny B obsahuje vedle údajů stanovených v části A této přílohy pro objekty zařazené do skupiny A dále následující údaje: 8. Popis zdroje rizika závažné havárie včetně možných následků na životy a zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí a shrnutí informací o hlavních typech scénářů závažných havárií a ochranných opatřeních k jejich prevenci. 9. Potvrzení, že provozovatel je povinen provádět odpovídající opatření uvnitř objektu, zejména spolupracovat se složkami záchranného systému tak, aby zvládal závažné havárie a minimalizoval jejich účinky. 10. Vhodné informace z vnějšího havarijního plánu, které popisují, jak zvládat účinky závažné havárie vně objektu. Měla by zde být zahrnuta výzva k dodržování pokynů a příkazů záchranných složek v průběhu havárie. 11. Pokud to přichází v úvahu, informace o tom, zda existuje možnost závažné havárie přesahující hranice státu podle Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států9).
8)
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Úmluva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, publikována pod č. 58/2002 Sb. m. s. 9)
37
Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Formulář hlášení o vzniku závažné havárie
HLÁŠENÍ O VZNIKU ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Rok
Závažná havárie v objektu (zkratka)
Ev. číslo
Datum a hodina vzniku závažné havárie: Datum a hodina ukončení nebo likvidace závažné havárie: Název provozovatele objektu: Adresa provozovatele objektu: IČO: Hlavní OKEČ Kraj: Název a adresa objektu, ve kterím k havárii došlo: Základní technické údaje havarovaného zařízení: Datum zahájení provozu: Den Měsíc Rok Stručný popis závažné havárie: Příčiny závažné havárie: Ohrožení životního prostředí: nebezpečná látka: množství [t]: únik do ovzduší Poškození zdraví osob Celkový počet registrovaných úrazů včetně průmyslových otrav: z toho: smrtelných těžkých ostatních Důvody k ohlášení vzniku závažné havárie: Popis a předběžný odhad škod:
půdy
vody
Kdo a jak událost ohlásil: Jméno a příjmení osoby, která hlášení zpracovala: Funkční zařazení: Telefon: Podpis ………………………………. Datum:
38
Příloha č. 3 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Formulář konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie
KONEČNÁ ZPRÁVA O VZNIKU A DOPADECH ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie (evidenční číslo hlášení:.......................) A. POPIS ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
Strana 1
1 Typ závažné havárie a) závažná havárie: kód (1) **
hlavní děj
)
/
iniciátor děje
příčina děje
/
/
b) komentář (viz poznámka 1): 2 Nebezpečné látky a) kompletní seznam nebezpečných látek v objektu nebo zařízení (viz poznámka 2) identifikace látek,
max.
název látky a/nebo CAS*)
výchozí látky (suroviny)
poloprodukty nebo polotovary
konečné produkty
množství (t)
produkty vzniklé při havárii
b) seznam nebezpečných látek podílející se přímo na závažné havárii (viz poznámka 3) množství (tuny) identifikace nebezpečných látek
skutečné
předpokládané
*) Číslo CAS (Chemical Abstract Service) - identifikační číslo Servisu chemických látek.. Různým formám téže látky(např. různě hydratované formy) odpovídají různá čísla CAS. **) U požáru exploze vypsat slovy podle přílohy č.3, číselným kódem později doplní Hasičský záchranný sbor.
39
Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie (evidenční číslo hlášení:.......................) c) seznam látek podílejících se nepřímo na závažné havárii (viz poznámka 4) množství (tuny) označení nebezpečných látek
skutečné
Strana 2
předpokládané
d) komentář k nebezpečným látkám (viz poznámka 5)
3 Zdroj havárie a) popis lokality Umístění objektu nebo zařízení, které bylo zasaženo havárii, včetně okolí tj. residenčních oblastí a ostatní infrastruktury na geografických a topografických mapách, doplněných vhodným výkladem. Fotografie a nákresy mohou vhodně doplnit informace o závažné havárii. b) situace
hlavní děj závažné havárie
- hlavní OKEČ (kód 2) - typ výroby/havarovaného zařízení (kód 3)
- havarovaná technologická část (kód 4) c) poznámky (viz poznámka 6)
40
příčina závažné havárie
průvodní jevy závažné havárie
Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie (evidenční číslo hlášení:.......................) 4 Meteorologické podmínky během havárie a) srážky b) vítr
žádné
mlha
déšť
- rychlost (m/s) - směr (odkud) - intenzita (stupeň stability)
c) teplota vzduchu (oC) d) poznámky (viz poznámka 7)
5 Příčina závažné havárie a) hlavní faktory s určením posloupnosti (kód 5) - technický nebo fyzikální - chyba člověka nebo organizační chyba b) poznámky (viz poznámka 8)
6 Objasnění příčin vzniku a průběhu závažné havárie (viz poznámka 9)
41
kroupy
Strana 3 sníh
Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie (evidenční číslo hlášení:.......................) B. NÁSLEDKY ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
Strana 4
1 Zasažená oblast a) rozsah zasažení ne
zasažení
možné
ano
- zařízení - objekt - bezprostřední okolí - region - přesahující hranice státu b) dokumentace rozsahu zasažení Rozsah zasažení je dokumentován na mapách, doprovázených fotografiemi, nákresy a ostatními dokumentačními materiály zobrazujícími dostatečně kvalitativní a kvantitativní následky havárie.
c) poznámky (viz poznámka 10)
2 Vliv závažné havárie na lidi (viz poznámka 11) a) počet zasažených
zaměstnanci podniku
- celkem ohroženo - okamžitě usmrceno - zemřelo později - hospitalizovaní (ošetření zranění v nemocnici) - ostatní vážná poranění - preventivně vyšetřeno (pozorování) b) poznámky (viz poznámka 12)
42
zaměstnanci dodavatelů a ostatní osoby
záchranáři
občané v okolí
Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie (evidenční číslo hlášení:.......................) 3 Škody na životním prostředí
Strana 5
a) zasažená složka životního prostředí ohrožení typ (kód 6)
možné
b) znečištění/zasažení/poškození
zasažení
ano
ne
možné
ne
možné
ano
ne
poškození
zničení
- obydlené prostory (toxickým mrakem) ............... - divoce žijící rostliny a zvířata (zničené / zabité) ............... - chráněné druhy rostlin a zvířat (zničené / zabité ) ............. - voda určená pro zásobovaní nebo rekreaci ........................ - půda (dlouhodobě vyřazená z užívání) .............................. - ostatní povrchové a podzemní vody - oblasti chráněné zvláštním právním předpisem .................. c) poznámky (viz poznámka 13)
4 Škody na kulturním dědictví a) škody na - kulturních památkách - národních kulturních památkách - památkových rezervacích - památkových zónách - sbírkových předmětech muzeí a galérií - historicky významných stavbách a místech b) poznámky (viz poznámka 14)
43
ano
Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie (evidenční číslo hlášení:.......................) 5 Škody na majetku (viz poznámka 15) a) vynaložené náklady (v tis. Kč)
škody u původce
- škoda na majetku
Strana 6
škody mimo objekt nebo zařízení původce
- náklady na zásah a sanaci - opravy b) komentář (viz poznámka 16)
6 Zásah do života občanů žijících v okolí objektu nebo zařízení a) zasažené budovy a místa
evakuace
neobyvatelnost
zničené
ne
ano
doba trvání
ne
místní
národní
- okolní občanská zástavba a ubytovací zařízení - podniky, kanceláře a obchody - školy, nemocnice, instituce - ostatní místa, kde se shromažďují obyvatelé b) přerušená možnost užívání - dodávky plynu ................................................ - dodávky elektřiny ........................................... - dodávky vody .................................................. - čištění odpadních vod ..................................... - provozu telefonu ............................................. - silnice první třídy nebo dálnice a ulice ........... - železnice ......................................................... - vodní dopravy ................................................. - letecké dopravy ............................................... c) zásah do společenského života - v okolí žijících lidí - vyvolávající mediální zájem - vyvolávající politický zájem d) poznámky (viz poznámka 17)
7 Projednání následků závažné havárie (viz poznámka 18)
44
Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie (evidenční číslo hlášení:.......................) C. ZÁSAH PŘI ZÁVAŽNÉ HAVÁRI
Strana 7
1 Záchranné akce a) provedené (kód 7) - u původce - mimo objekt nebo zařízení provozovatele b) dále vyžadované - u původce c) pokračující proces kontaminace nebo možnost další kontaminace - u původce
ne
možná
ano
- mimo objekt nebo zařízení provozovatele d) komentář (viz poznámka 19) 2 Existence bezpečnostní dokumentace podniku podle zákona o prevenci závažných havárií č.353/1999 Sb.v období před závažnou a) havárií: §6 §7
položka
nespadá
oznámení ........................................... bezpečnostní program
nezpracová n
předložen
schválen
.......................zpráva bezpečnostní aktualizace § 6, 7, 8 ......................... ........................................ vnitřní havarijní plán § 11 §8
§ 12 § 14
........................ vnější havarijní plán ......................... informace veřejnosti
......................... § 20 včlenění do územního plánu (2)00 ............. bylo identifikováno b) hodnocení v období po umístění nebezpečné látky závažné havárii: §7 §8
položka program bezpečnostní zpráva
§ 11
vnitřní havarijní plán
§ 12
vnější havarijní. plán
§ 14
informace veřejnosti
ne
zčásti
ano
§ 20 (2) územní plán
45
byly identifikovány
jsou rozdíly mezi
následky nebezpečných látek
očekáváním a skutečností
ne
zčásti
ano
menší
rovné
větší
Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie (evidenční číslo hlášení:.......................) Strana 8 c) zhodnocení řízení bezpečnosti existence prvku jak se prvek uplatnil při hodnocení havárie prvky řízení bezpečnosti písemně uvedené zásady zabezpečení řízení bezpečnosti prevence definované zodpovědnosti definované zásahové činnosti způsob kontroly zásad prevence zabezpečení, prověřování a aktualizace
ne
ano
ano
zčásti
ne
dobře
špatně
obecné prověřování bezpečnostních opatření prověřování specifických bezpečnostních opatření d) hodnocení následků na životní prostředí bezpečnostní prvky existence ne
ano
ekologický audit před závažnou havárií hodnocení potenciálních dopadů ekologický audit po závažné havárii nápravná opatření hodnocení výsledků nápravných opatření e) poznámky (viz poznámka 20)
3 Právní důsledky a) právní opatření (viz poznámka 21) b) ostatní opatření (viz poznámka 22)
46
byl prvek funkční při hodnocené havárie ano
zčásti
ne
dobře
špatně
Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie (evidenční číslo hlášení:.......................) 4 Poučení ze závažné havárie a) opatření přijatá k zamezení opakování tohoto typu závažné havárie (viz poznámka 23)
b) opatření ke snížení následků tohoto typu závažné havárie (viz poznámka 24)
c) užitečné reference (viz poznámka 25)
5 Projednání zásahu (viz poznámka 26)
47
Strana 9
Příloha č. 4 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Seznam kódů pro sestavení konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie Kód 1 - Typ závažné havárie únik: 1101 únik plynu/aerosolu/páry/atp. do vzduchu 1102 únik kapaliny do půdy 1103 únik kapaliny do vody 1104 únik pevné látky do půdy 1105 únik pevné látky do vody požár: 1201 vzplanutí, hoření (obecně pojatý požár) 1202 plošný požár (uniklé kapaliny vytvářející louže na ploše nebo v jímce) 1203 požár tryskající kapaliny či plynu (unikající otvorem v zařízení pod tlakem) (jet fire) 1204 hořící oblak par (čelo plamene postupuje podzvukovou rychlostí) (flash fire) 1205 ohnivá koule (velké množství hořících plynů nebo par kapaliny ve vzduchu) výbuch: 1301 fyzikální výbuch (roztržení zařízení tlakem) 1302 výbuch par (expandující vroucí kapaliny) 1303 výbuch vlivem změn stavu (vlivem rychlé přeměny fází) 1304 výbuch následkem nekontrolovaně probíhajících reakcí 1305 výbuch prachů (včetně prašných směsí) 1306 výbuch rozkladem nestabilních látek 1307 výbuch oblaku par (čelo tlakové vlny se šíří nadzvukovou rychlostí) ostatní: 1401 produkty hoření unikající do ovzduší 1402 produkty hoření pronikající do půdy 1403 produkty hoření pronikající do vody 1404 únik kontaminované hasební vody do půdy 1405 únik kontaminované hasební vody do vody 1999 ostatní Kód 2 - Klasifikace ekonomických činností podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) (příklady hlavních skupin) 01 zemědělství, myslivost a související činnosti 02 lesnictví a související činnosti 05 rybolov, chov ryb a související činnosti 10 těžba uhlí, lignitu a rašeliny 11 těžba ropy, zemního plynu a související činnosti kromě průzkumných vrtů 12 těžba a úprava uranových a thoriových rud 13 těžba a úprava ostatních rud 14 těžba a úprava ostatních nerostných surovin 15 výroba potravinářských výrobků a nápojů 48
16 výroba tabákových výrobků 17 výroba textilií a textilních výrobků 18 výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 19 činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 20 zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku 21 výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 23 výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 24 výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 25 výroba pryžových a plastových výrobků 26 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 27 výroba základních kovů a hutních výrobků 28 výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) 29 výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených 30 výroba kancelářských strojů a počítačů 31 výroba elektrických strojů a zařízení jinde neuvedených 32 výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů 33 výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 34 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 35 výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 36 výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 37 recyklace druhotných surovin 40 výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie 41 shromažďování, úprava a rozvod vody 45 stavebnictví 50 obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot 51 velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu, (kromě motorových vozidel) 52 maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 55 ubytování a stravování 60 pozemní a potrubní doprava 61 vodní doprava 62 letecká a kosmická doprava 63 vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur 64 spoje 65 peněžnictví 66 pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení 67 pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním 70 činnosti v oblasti nemovitostí 71 pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 72 činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 výzkum a vývoj 74 ostatní podnikatelské činnosti 75 veřejná správa a obrana; sociální zabezpečení 80 vzdělávání 85 zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti 91 činnosti odborných, profesních a podobných organizací, jinde neuvedených 49
92 rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 ostatní činnosti 95 činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu 99 exteritoriální organizace a instituce Kód 3 - Výrobní proces/výrobní jednotka výroba: 3101 přetržitá chemická reakce 3102 nepřetržitá chemická reakce 3103 elektrochemický proces 3104 fyzikální proces (míchání, tavení, krystalizace atp.) 3105 stabilizační prostředky (odstranění zápachu, dezinfekce atp.) 3106 výroba energie (spalování paliva atp.) skladování: 3201 spojené s výrobou (paletování atp. v objektu nebo zařízení) 3202 spojené s přepravou (mimo objekt nebo zařízení) doprava/přeprava: 3301 produktovod 3302 mechanická přeprava (pásové dopravníky atp.) 3303 automobilová přeprava 3304 nakládání/vykládání ostatní: 3401 balení (obalování, plnění tlakových lahví, sudů, pytlování atp.) 3402 zneškodňování odpadů (spalování, ukládání atp.) 3999 jiné Kód 4 - Technologická zařízení 4001 reakční nádoba beztlaková 4002 reakční nádoba tlaková 4003 zásobník beztlakový (silo, cisterna, nádrž, sud, atp.) 4004 zásobník tlakový (kulový; válcový atp.) 4005 zásobník s regulovanou teplotou (chlazený nebo zahřívaný) 4006 ložná plocha (volně ložená hromada, kupa, pytle a tlakové láhve a různý materiál v nezakrytých obalech apod.) 4407 strojní zařízení (čerpadlo, filtr, kolonový separátor, míchadlo atp.) 4008 zdroj energie (motor, kompresor atp.) 4009 výměník tepla (vařák, kotel, chladič, topný had atp.) 4010 ventily, regulátory, zařízení pro monitorování, vypouštěcí kohouty atp.) 4011 součásti produktovodu, příruby 4012 jiná přepravní zařízení, vybavení, vozidla 4999 jiné Kód 5 - Příčiny technická závada při technologickém procesu: 50
5101 porucha vybavení nádoby/zásobníku 5102 selhání nebo porucha strojních zařízení a jejich částí 5103 ztráta kontroly nad procesem 5104 koroze/únava materiálu 5105 selhání nebo porucha řídicích a kontrolních systémů 5106 neřiditelná reakce 5107 neočekávaná reakce/změna fáze 5108 blokování zařízení 5109 elektrostatický výboj vnější příčiny: 5201 přírodní jevy (počasí, teplota, silný vítr, záplava atp.) 5202 domino efekt z jiných havárií 5203 dopravní havárie 5204 zasažení objektu (poruchy, nehody - např. nádrže obsahující nebezpečné látky) 5205 výpadek dodávky (elektřina, plyn, voda, pára atp.) 5206 nedostatky v ochraně/bezpečnosti technického zařízení a výrobků organizace: 5301 neodpovídající organizace řízení 5302 špatný přístup k řízení 5303 organizační směrnice (žádné, neodpovídající, nevhodné, nejasné) 5304 výcvik/instrukce (žádné, neodpovídající, nevhodné) 5305 kontrola (žádná, neodpovídající, nevhodná) 5306 skladba zaměstnanců (neodpovídající, nevhodná) 5307 rozbor výrobního procesu (nesprávný, neodpovídající) 5308 projekt objektu/zařízení/systému (neodpovídající, nesprávný) 5309 uživatelská komplikovanost (přístrojů, systémů atp.) 5310 výroba, výstavba (neodpovídající, nesprávná) 5311 montáž (neodpovídající, nesprávná) 5312 izolace systému/zařízení (žádná, neodpovídající, nesprávná) 5313 údržba/oprava (žádná, neodpovídající, nesprávná) 5314 zkoušky/prohlídky/záznamy (žádné, neodpovídající, nesprávné) lidský faktor: 5401 chyba obsluhy - vědomé zanedbání zásad správné obsluhy (porušení předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci/požární ochrany) 5402 chyba obsluhy - nevědomé zanedbání zásad správné obsluhy (porušení předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci/požární ochrany) 5403 zdravotní nezpůsobilost obsluhy (dočasné zdravotní potíže, snížená zdravotní způsobilost) 5404 vědomé neplnění služebních povinností/zanedbání služebních povinností 5405 úmyslné poškození jiné: 5501 neidentifikováno 5999 jiné Kód 6 - Ekologické systémy, demografie
51
6101 oblast hlavního města 6102 oblast ostatních měst 6103 oblast venkova 6104 plochy parkové/ostatní území 6105 trávníky/pastviny/louky 6106 půda orná/polní plodiny/vinice/sady 6107 les; zcela nebo převážně vysazený 6108 les; zcela nebo převážně přírodní 6109 slatina/vřesoviště/horská vegetace 6110 bažina/rákosí vodní toky: 6201 vodní nádrž 6202 rybník/jezero 6203 vodní toky a jejich přítoky 6204 vodní toky (hraniční a přeshraniční) břeh: 6301 slané bažiny/blátivé plochy 6302 písek/duny/dunové jazyky 6303 pláže 6304 skalnaté pobřeží příbřeží: 6401 slané laguny 6402 ústí řeky 6403 moře/mořské dno/dnové sedimenty obecně jiné: 6999 jiné Kód 7 - Bezpečnostní opatření pro případ havárie bezpečnostní opatření provozovatele (původce): 7101 posouzení řízení, organizování 7102 skrápěcí systémy (skrápění vodou, vodní clony atp.) 7103 inertní systémy (pěna, inertní plyny atp.) 7104 havarijní odstavení zařízení 7105 druhotná ochrana (ochranné valy, záchytné body aj.) 7106 akustické alarmy, sirény 7107 vnitřní záchranné jednotky (hasiči, zdravotníci atp.) 7108 kontrola odtoku hasební vody 7109 detekce plynu, předpověď množství/rozptylu 7110 akustický konec poplachu služby poskytnuté provozovateli (původci): 7201 jednotky požární ochrany 7202 zdravotnická záchranná služba 7203 policie 7204 armáda 52
7205 povodí/mobilizace dalších specialistů 7206 dobrovolná sdružení 7207 usměrnění pohybu osob (davu) - (armádou, rozhlasem atp.) 7208 řízení dopravy (např. armádou, přenosné značky a signály atp.) varování: 7301 informování veřejnosti přímo havarijní službou 7302 informování veřejnosti veřejnými sdělovacími prostředky evakuace: 7401 zcela nebo většinou osobními dopravními prostředky 7402 zcela nebo většinou organizovanou dopravou 7403 použití organizovaných evakuačních center 7404 návrat domů po evakuaci omezení následků: 7501 zamezení šíření látek (interním nebo externím opatřením) 7502 neutralizace (odstranění) látek 7503 zákaz použití vody/úrody/půdy sanace: 7601 zasažené území vyčištěno 7602 obnovení staveb 7603 sanace životního prostředí sledování následků: 7701 zdravotní sledování/epidemie 7702 monitoring životního prostředí 7703 žádné ochrana: 7801 ukrytí 7802 prostředky individuální ochrany
53
Příloha č. 5 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Návod pro vyplnění poznámek Oddíl A: POPIS ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Poznámka 1: Typ havárie V případě nutnosti uveďte další informace, doplňující údaje vyjádřené kódem A1 (a). V případech, kdy se stala více než jedna havárie, označte spojitost mezi kódovými čísly textem v poznámce. Poznámka 2: Kompletní seznam nebezpečných látek Uveďte seznam nebezpečných látek zpracovaný podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona a označte způsob jejich užití v objektu. Výchozí materiály jsou ty, které jsou v objektu nebo zařízení používány jako výchozí suroviny. Polotovary jsou výrobky, které budou pro další použití dále zpracovávány. Normálně vyráběné produkty jsou výrobky, které byly vyrobeny za normálních podmínek nebo látky přivezené do zařízení pouze za účelem skladování [tj. požadované koncové výrobky, nechtěné, ale normální vznikající polotovary (vedlejší produkty) s nízkou komerční hodnotou a odpady bez komerční hodnoty]. Produkty vzniklé při havárii jsou produkty nebo nebezpečné látky, které teoreticky mohou vzniknout nebo již vznikly a nahromadily se v objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie jako vedlejší produkty (např. dioxin při požáru v roce 1976 v Sevesu). Poznámka 3: Seznam nebezpečných látek podílejících se přímo na závažné havárii Seznam nebezpečných látek podílejících se přímo na závažné havárii, včetně uvedení jejich skutečně zjištěného nebo předpokládaného množství. Skutečné množství znamená množství látek prokazatelně uniklé, shořelé nebo jinak ztracené. Předpokládané množství znamená maximální možné úniky (ztráty) nebezpečných látek. Uvažuje se absolutní množství, jehož ztráty lze "za normálních provozních podmínek" odhadnout a zdůvodnit, i když toto množství nebylo zachyceno (odstraněno) při sanačním zásahu. Poznámka 4: Seznam látek podílejících se nepřímo na závažné havárii Seznam látek podílejících se nepřímo na závažné havárii, včetně uvedení jejich skutečně zjištěného nebo předpokládaného množství. Látky se na havárii podílejí jako iniciátor závažné havárie nebo se podílejí v jejích dalších fázích, ale nepůsobí přímo toxicky svými nebezpečnými vlastnostmi (např. hořlavá nebo explosivní látka se může podílet na vzniku ohně nebo exploze a iniciovat tak uvolňování toxických plynů, které jsou pak přímou příčinou otravy). Označení skutečného nebo předpokládaného množství má stejný význam jako v poznámce 3. Poznámka 5: Komentář k nebezpečným látkám Uveďte všechny speciální skladovací nebo procesní podmínky (např. ty, při nichž dochází k chlazení, vysokým tlakům nebo teplotám) a uveďte, jakým způsobem se v těchto podmínkách použily nebezpečné látky a vysvětlete důležité okolnosti, týkající se jejich skutečného nebo předpokládaného množství. Nebezpečné látky vzniklé a nahromaděné během závažné havárie nebo jinak, které nejsou jinde klasifikovány, by měly být hodnoceny (klasifikovány) v souladu s existujícími předpisy 54
a měly by být uvažovány jejich veškeré vlastnosti vzhledem k riziku závažné havárie. Poznámka 6: Komentář ke zdroji havárie Rozveďte kódovanou informaci z bodu A3 (b) se zaměřením na podrobnosti o typu zařízení nebo části havarovaného zařízení, jeho výrobě a stáří, době od poslední úpravy nebo opravy, normách používaných v projektu, skladovacích nebo výrobních podmínkách, zda v době závažné havárie probíhala výroba nebo opravy atd. nebo jakékoliv další specifické okolnosti. Poznámka 7: Meteorologické podmínky Komentujte stav klimatických podmínek, a to, jak byly normální vzhledem ke vzniku a dopadům závažné havárie, včetně meteorologických faktorů ve dnech předcházejících závažné havárii, které mohly mít vliv na její vznik (vytrvalé deště, dlouhotrvající sucha apod.). V případě, že se meteorologické podmínky výrazně měnily během havárie, uveďte hlavní změny, včetně identifikace meteorologické stanice, ke které se pozorování vztahuje. Poznámka 8: Komentář k příčinám havárie Rozveďte kódovanou informaci z bodu A5 (a) a vyznačte její důležitost. Podrobně uveďte cvičení a školení, která by mohla mít vztah k působení lidského činitele (vědomě i nevědomě). Poznámka 9: Komentář k závažné havárii Uveďte krátký chronologický přehled hlavních událostí a rozveďte základní informace uvedené v oddíle A, tam, kde je to možné, o vzniku a průběhu závažné havárie. Informace by měly doplnit popis lokality uvedený v oddíle A3 (a). Oddíl B: DOPADY ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Poznámka 10: Komentář k zasažené oblasti Rozveďte zkrácenou informaci uvedenou v bodě B1 tak, aby bylo možné upřesnit rozsah zasažení území. Rozsah poškození budov nebo koncentrace plynového oblaku (atp.) v rozdílných vzdálenostech od centra havárie je užitečné uvést hlavně v mapě, ale detailní úvahy o rozsahu škod způsobených závažnou havárií patří do části B5. Poznámka 11: Vliv závažné havárie na osoby Celkové ohrožení zahrnuje osoby prokazatelně ohrožené následky závažné havárie. Okamžitá nebo následná úmrtí zahrnují úmrtí, která se přímo vztahují k závažné havárii. Ošetření zranění v nemocnici se vztahuje na zranění, otravy, chemické nebo jiné popáleniny, traumata ze zranění nebo jiné psychické nebo mentální postižení osob vyžadující hospitalizaci na více než 24 hodin (případy jiné než pouze na pozorování/preventivní vyšetření). Ostatní vážná poranění zahrnují zranění jednoznačně vyžadující lékařský zásah bez hospitalizace po dobu delší než 24 hodin. Pozorování zahrnuje osoby, které si stěžují na zdravotní problémy v souvislosti s působením projevů havárie a jejichž zdravotní stav je následně pozorován. Poznámka 12: Komentář k vlivům závažné havárie na osoby Rozveďte informaci B2 (a) a uveďte druhy poranění nebo jiné informace, které je možno využít při hodnocení dopadů závažné havárie (např. náchylnost jednotlivých věkových kategorií k určitému druhu zranění, zdravotní stav osob nebo místo, kde ke zranění došlo). Pokud nebyla žádná osoba zasažena se zdravotními následky, uveďte, proč.
55
Poznámka 13: Komentář ke škodám na životním prostředí Sekce B3 se soustřeďuje na ekologické aspekty postiženého prostředí. Rozveďte zde zkrácenou informaci o druhu a množství ekologických škod (počty usmrcených živočichů a zničených porostů, znečištěné plochy, objemy znečištěných zemin/vody, koncentrace znečišťujících látek v zeminách/vodách, vzdálenosti rozšíření znečištění, rozsah zasažené populace, % ovlivnění populace/území, zasažené druhy atd.). Jestliže nebyly zaznamenány uvedené ekologické škody, uveďte a vysvětlete, proč. Jakékoliv náklady na nápravná opatření budou uvedeny v sekci B5. Uveďte pravděpodobný časový horizont nápravných opatření (okamžitá, střednědobá - 3 roky, dlouhodobá). Poznámka 14: Komentář ke škodám na kulturním dědictví Uveďte, co bylo poškozeno nebo zničeno a specifikujte druh a hodnotu škody. Všechny dostupné informace o nákladech by měly být uvedeny v sekci B5. V případě, že nedošlo ke škodám na kulturním dědictví vlivem závažné havárie, uveďte, proč. Poznámka 15: Škody na majetku Odhad škod na majetku uvádějte v tis. Kč. Škody na majetku zahrnují skutečně vyčíslené škody na budovách, vegetaci, materiálu či jiném majetku (včetně užitkových zvířat, úrody atp.), které byly způsobeny v příčinné souvislosti se závažnou havárií. Nejsou zde zahrnuty náklady na opravy staveb nebo náklady na jiné opravy ani ztráty na výrobě. Výše nákladů na opravy staveb a demolice zde mohou být uváděny pouze v případě, že mají přímý vliv na výši způsobených škod. Náklady na zásah a asanaci - opravy zahrnují aktuální nebo odhadovanou cenu záchranných prací a asanačních prací. V případě, že odhad nákladů na opravu budov byl vyčíslen jako ztráty na majetku (zvláště u prvoozovatele), neměl by zde být znovu uvažován. Poznámka 16: Komentář ke škodám na majetku Podrobně uveďte, co je zahrnuto ve škodách vyčíslených v bodě B5. V případě, že nelze od sebe reálně oddělit např. škody na majetku od nákladů na zásah, zdůrazněte to a uveďte celkové číslo. Jestliže nebyly vynaloženy náklady nebo podrobnosti o nákladech nejsou dostupné, uveďte důvody. Poznámka 17: Komentář k zásahu do života osob žijících v okolí objektu nebo zařízení Podrobně rozveďte zkrácenou informaci, uvedenou pod bodem B5 (a) až (c), např. počty osob, jejichž životní rytmus byl nějak omezen následky závažné havárie, důvody k evakuaci osob, důvody k přerušení dodávek energií a vody a další dopady. Nebyl-li nikdo podle bodů (a) až (c) ohrožen, uveďte důvod. Poznámka 18: Komentář k projednání dopadů závažné havárie Uveďte další informace o dopadech, které nejsou zahrnuty v oddíle B, a které přitom mohou být využitelné při rozboru dopadů závažné události. Oddíl C: ZÁSAH PO ZÁVAŽNÉ HAVÁRII Poznámka 19: Komentář k záchranným pracím při závažné havárii Uveďte stručný chronologický výčet všech zásahových činností, které jsou popsány kódy a zkrácenou formou v bodech A až C. Popište detailně počet a zaměření (druh) zasahujících a zda byly jejich počty a zaměření odpovídající závažné havárii. Dále uveďte podrobné informace o sledování zdravotního stavu a životního prostředí a o speciálních asanačních pracích provedených nebo dále vyžadovaných. Cena opatření uváděných v této sekci by měla 56
být uvedena v sekci B5 a detaily posouzení dostatečnosti nápravných opatření by mělo být uvedeno v sekci C2 (d) až (e). Poznámka 20: Připomínky k vyhodnocení povinností podle zákona o prevenci závažných havárií Podrobně rozveďte informaci požadovanou v bodě C2 ve zkratkách a vysvětlete důvody pro přijatá rozhodnutí a jejich dostatečnost atd. V případě, že povinnosti byly splněny v souladu s požadavky zákona, zvláště v bodě C2 (c) o zabezpečení řízení bezpečnosti, je důležité vysvětlit, jak toho bylo dosaženo, např. schválením programu, osvědčením, které je v souladu s platnou legislativou. Poznámka 21: Právní důsledky Uveďte všechny informace týkající se policejního a soudního vyšetřování a i jiných právních úkonů, spojených s následky závažné havárie. Je nutné uvést podrobnosti o prováděných šetřeních (i návrhů na šetření), jejich výsledky, uvalení postihů nebo dohodnutých finančních vyrovnání atp. Poznámka 22: Ostatní opatření Uveďte všechny ostatní uložené úřední/administrativní kroky a sankce, jejich podrobný popis a dosažené výsledky. Poznámka 23: Opatření přijatá k zamezení opakování závažné havárie Popište všechna praktická organizační opatření nebo jiné prostředky, které byly vyhodnoceny jako důležité k tomu, aby se zabránilo opakování popisované závažné havárie. Poznámka 24: Opatření ke snížení dopadů závažné havárie Popište všechna praktická organizační opatření nebo jiné prostředky, které byly vyhodnoceny jako důležité z hlediska minimalizace následků popisované závažné havárie. Poznámka 25: Použitelné materiály (literatura) Uveďte hodnocení specifických matematických modelů zabývajících se předpovědí následků závažné havárie, které byly užity, dále ty, jejichž výsledky musely být revidovány, nebo se ukázaly neplatné z pohledu proběhlé havárie. Uveďte další publikované zprávy, technické publikace, modely atp., které mají vztah k popisované závažné havárii a jsou použitelné pro porozumění tomu, co se stalo. Poznámka 26: Projednání zásahu/diskuse o odezvě na závažnou havárii Poskytněte jakoukoliv dodatečnou informaci, která ještě není uvedena a může být vhodná k porozumění příčin a dopadů závažné havárie.
57
III. Návrh VYHLÁŠKA ze dne …… 2015 o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a obsahových náležitostech informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 1 zákona č. …/…. Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“) k provedení § 40 odst. 1 a § 41 odst. 1 a 2 zákona: §1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie10) a upravuje a) způsob zpracování návrhu ročního plánu kontrol a b) obsahové náležitosti informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole. §2 Způsob zpracování návrhu ročního plánu kontrol (k § 40 odst. 1 zákona) (1) Česká inspekce životního prostředí zpracuje návrh ročního plánu kontrol v souladu s metodikou optimalizace kontrolních postupů. Podrobný postup pro zpracování návrhu ročního plánu kontrol je popsán v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Česká inspekce životního prostředí stanoví v návrhu ročního plánu kontrol termíny, ve kterých bude kontrola u jednotlivých provozovatelů objektů prováděna. (3) Pokud Česká inspekce životního prostředí zpracovává návrh ročního plánu kontrol na základě systematického posouzení nebezpečí závažné havárie u jednotlivých provozovatelů, uvede v návrhu ročního plánu kontrol také seznam objektů, u kterých takové posouzení bylo provedeno, a výsledek tohoto posouzení v rozsahu stanoveném v příloze č. 2 k této vyhlášce, jehož součástí je rovněž souhlas krajského úřadu a orgánů integrované inspekce. §3 10)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 58
Obsahové náležitosti informace o výsledku kontroly (k § 41 odst. 1 zákona) (1) Obsahové náležitosti informace o výsledku kontroly jsou vymezeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Krajský úřad a orgány integrované inspekce, které kontrolu prováděly, zpracovanou informaci o výsledku kontroly doručí České inspekci životního prostředí v listinné a elektronické podobě. §4 Obsahové náležitosti zprávy o kontrole (k § 41 odst. 2 zákona) (1) Ve zprávě o kontrole Česká inspekce životního prostředí shrne výsledky provedené kontroly, jak vyplývají z informací o výsledku kontroly zpracovaných krajským úřadem a orgány integrované inspekce. Obsahové náležitosti zprávy o kontrole jsou vymezeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. (2) Česká inspekce životního prostředí zprávu o kontrole zpracuje s využitím podpůrného programového vybavení v souladu s metodikou optimalizace inspekcí. §5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. června 2015.
ministr životního prostředí
59
Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Postup pro zpracování návrhu ročního plánu kontrol 1. Návrh termínů kontrol 1.1. Při přípravě plánu kontrol se vychází z četnosti kontrol dodržování zákona podle ustanovení § 41 odst. 3 zákona. 1.2. Při postupu podle § 41 odst. 4 zákona se systematické posuzování nebezpečí závažné havárie u jednotlivých ob jektů provede v rozsahu stanoveném v příloze č. 2 k této vyhlášce. 1.3. Pokud byly při předchozí kontrole zjištěny nedostatky, porušení zákona, případně došlo k závažné havárii, je vhodné interval kontrol zkrátit. 1.4. Pokud u rozsáhlých objektů nelze během jedné kontroly provést kontrolu všech zařízení, zaměří se kontrola podrobně postupně vždy na jejich část, určitou technickou nebo technologickou jednotku. 2. Projednávání plánu kontrol 2.1. Do 31. srpna k a l e n d á ř n í h o roku oblastní inspektoráty České inspekce životního prostředí (dále jen „oblastní inspektorát“) zpracují návrh ročního plánu kontrol pro následující rok. Tento návrh projedná oblastní inspektorát s příslušnými krajskými úřady a orgány integrované inspekce. 2.2. Do 30. září kalendářního roku oblastní inspektoráty zašlou na ú s t ř e d í České inspekce životního prostředí návrh plánu kontrol na rok následující rok se zapracovanými připomínkami krajských úřadů a orgánů integrované inspekce k návrhu ročního plánu kontrol. 3. Schválení návrhu ročního plánu kontrol 3.1. Ústředí České inspekce životního prostředí zpracuje z dílčích plánů oblastních inspektorátů návrh ročního plánu kontrol pro následující kalendářní rok a zašle jej ministerstvu do 15. listopadu kalendářního roku. 3.2. Ústředí České inspekce životního prostředí o jeho schválení informuje oblastní inspektoráty a ty dále místně příslušné krajské úřady a orgány integrované inspekce.
60
Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Systematické posouzení nebezpečí závažné havárie
Identifikace objektu Zařazení objektu Datum poslední kontroly Popis činnosti Popis hlavních rizik a havarijních scénářů Seznam nebezpečných látek Dopad na lidské zdraví Dopad na životní prostředí Hodnocení SMS - mimořádné události, údržba, havarijní připravenost Návrh četnosti, datum příští kontroly Vyjádření ostatních orgánů
61
Příloha č. 3 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Obsahové náležitosti informace o výsledku kontroly 1. Název a adresa krajského úřadu nebo orgánu integrované inspekce, který kontrolu prováděl. 2. Jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance, který na podkladě pověření krajského úřadu nebo orgánu integrované inspekce jako člen kontrolní skupiny kontrolu provedl. 3. Identifikační údaje o provozovateli a jím užívaném objektu, u kterého byla kontrola provedena. 4. Jméno a funkční zařazení osoby pověřené provozovatelem k účasti při kontrole. 5. Stručný popis kontrolovaného objektu provozovatele. 6. Výsledek kontroly v rozsahu jejího předmětu a zaměření. 7. Výsledek kontroly splnění případných dříve uložených opatření k nápravě zjištěných nedostatků, včetně opatření uložených po případné závažné havárii. 8. Popis nedostatků zjištěných při kontrole objektu provozovatele. 9. Popis zjištěných nedostatků, které byly odstraněny během provádění kontroly. 10. Návrh opatření pro sjednání nápravy zjištěných nedostatků, včetně stanovení podmínek a termínů k jeho provedení. 11. Údaje o zahájení správního řízení. 12. Podpis člena kontrolní skupiny, razítko správního úřadu, jehož zaměstnanec prováděl kontrolu, datum provedení kontroly a datum vyhotovení zprávy. To se netýká elektronicky zpracované zprávy o výsledku kontroly.
62
Příloha č. 4 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Obsahové náležitosti zprávy o kontrole 1. Název a adresa krajského úřadu, České inspekce životního prostřední a orgánů integrované inspekce, kteří kontrolu prováděli. 2. Jméno, případně jména, a příjmení a zaměstnavatel vedoucího a členů kontrolní skupiny, kteří kontrolu prováděli. 3. Identifikační údaje o provozovateli a jím užívaném objekt, u kterého byla kontrola provedena. 4. Jméno a funkční zařazení osoby pověřené provozovatelem k účasti při kontrole. 5. Stručný popis kontrolovaného objektu provozovatele. 6. Výsledek kontroly v rozsahu jejího předmětu a zaměření. 7. Výsledek kontroly splnění případných dříve uložených opatření k nápravě zjištěných nedostatků, včetně opatření uložených po případné závažné havárii. 8. Popis nedostatků zjištěných při kontrole objektu provozovatele. 9. Popis zjištěných nedostatků, které byly odstraněny během provádění kontroly. 10. Návrh opatření pro sjednání nápravy zjištěných nedostatků, včetně stanovení podmínek a termínů k jeho provedení. 11. Údaje o zahájení správního řízení. 12. Vyjádření provozovatele k výsledkům kontroly a případnému návrhu na uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků. 13. Podpis vedoucího kontrolní skupiny, razítko České inspekce životního prostředí, jméno, popřípadě jména, a příjmení a funkční zařazení osoby pověřené provozovatelem k účasti při kontrole datum provedení kontroly a datum vyhotovení zprávy.
63
IV. Návrh VYHLÁŠKA ze dne …… 2015 kterou se stanoví rozsah náležitostí bezpečnostních opatření plánu fyzické ochrany objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 55 odst. 2 zákona č. .../.... Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), k provedení § 21 odst. 4: §1 Předmět právní úpravy Tato vyhláška stanoví rozsah náležitostí bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. §2 Analýza možností neoprávněných činností a provedení útoku na objekty Analýza možností neoprávněných činností a provedení útoku na objekty zahrnuje vždy posouzení a) předmětu činnosti provozovatele, b) interních předpisů provozovatele, c) organizační a personální struktury provozovatele, d) technického a technologického vybavení provozovatele, e) stavebního řešení objektu, f) rozsahu a struktury dodavatelsko-odběratelských vztahů, g) hrozeb vyplývajících z celospolečenské situace a jejího vývoje a z mimořádných událostí. §3 Režimová opatření Režimová opatření zahrnují vždy a) vymezení části objektu nebo území, kde se uplatňují požadavky fyzické ochrany objektu, b) vstupní a výstupní režim osob, věcí a dopravních prostředků v pracovní a mimopracovní době, včetně určení vstupů a vjezdů a vyloučení osob a věcí, které by mohly zjevně ohrozit život a zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí anebo způsobit škodu na majetku nebo ohrozit bezpečnost objektu,
64
c) způsob prokazování oprávněnosti ke vstupu osob a vjezdu vozidel, který umožňuje jejich jednoznačnou identifikaci, d) vymezení objektů nebo jejich částí, do kterých je povolen vstup pouze oprávněným osobám, e) způsob vedení a uchovávání evidence o vnášení a vynášení věcí, vjíždění a vyjíždění vozidel, vstupu a odchodu osob a způsob její kontroly, f) postup při příjmu, uskladnění, výdeji a pohybu věcí a způsob jejich ochrany před krádežemi, poškozováním a znehodnocením, g) provozní režim, kterým se zabezpečuje plynulost a bezpečnost provozu při mimořádných událostech, h) režim manipulace s klíči, identifikačními kartami s magnetickou stopou nebo čipem a jinými prostředky užívanými pro ovládání zámkových mechanismů. §4 Fyzická ostraha
a) b) c) d)
Fyzická ostraha zahrnuje vždy způsob zabezpečení střežení objektu (například smluvně bezpečnostními službami nebo vlastními zaměstnanci), způsob provádění fyzické ostrahy (například na pevném stanovišti, obchůzkou nebo kombinovaným způsobem), rozsah střežení objektu (například celého objektu nebo jeho části), postup fyzické ostrahy v případě mimořádné události v objektu. §5 Technické prostředky
Technické prostředky zahrnují a) mechanické zábranné prostředky, například oplocení, mříže, rolety, zámky v takovém rozsahu a s takovými technickými parametry, aby vytvořily systém zábran, které budou svou konstrukcí a mechanickou odolností splňovat bezpečnostní funkce stanovené českými technickými normami11), b) poplachové systémy, například kamerové a přístupové systémy, elektrická požární signalizace, elektrické zabezpečovací systémy, systém přivolání pomoci, zařízení pro detekci nebezpečných plynů a par, zařízení omezující rozsah úniku nebezpečných látek, zvláštní technická opatření proti neoprávněné manipulaci, systém rychlé odstávky objektu nebo zařízení v takovém rozsahu, aby byla vytvořena ochrana osob a předmětů, která umožní včasný a účinný zákrok v narušeném objektu.
11)
Například ČSN P 73 4450 – 1. 65
§6 Rozsah bezpečnostních opatření Bezpečnostní opatření podle § 3 až 5 se v objektu uskutečňují na základě výsledků analýzy možností neoprávněných činností a provedení útoku na objekty v takovém rozsahu, aby byla zajištěna účinná ochrana objektu před neoprávněnými činnostmi a před útokem.
§7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2015.
ministr průmyslu a obchodu
66
V. Návrh VYHLÁŠKA ze dne …… 2015 o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a rozsahu zpracování vnějšího havarijního plánu Ministerstvo vnitra stanoví podle § 55 odst. 3 zákona č. …/…. Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“) k provedení § 28 odst. 1 a § 29 odst. 1 zákona: §1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie12) a stanoví a) zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a b) rozsah zpracování vnějšího havarijního plánu. §2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) parametrem L minimální vzdálenost výchozí hranice zóny havarijního plánování od zdroje rizik b) modifikačním faktorem číselná hodnota, která charakterizuje vlastnosti látky či skupiny látek shodné klasifikace a následky typového scénáře havárie, c) efektivním množstvím hodnota získaná vynásobením množství látky v zařízení modifikačním faktorem, která se použije k odečtu na grafu příslušného typového scénáře, d) typovým scénářem zjednodušený průběh závažné havárie. §3 Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování (1) Zóna havarijního plánování se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování (dále jen „vnější hranice“) s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán.
12)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 67
(2) Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice zóny havarijního plánování stanovená v § 5. (3) Výchozí hranicí se rozumí hranice pro vymezení vnější hranice zóny havarijního plánování podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. §4 Výchozí hranice zóny havarijního plánování (1) Výchozí hranice zóny havarijního plánování (dále jen „výchozí hranice“) vymezuje oblast, ve které může v případě realizace typového scénáře dojít k smrtelným nebo nevratným následkům havárie na zdraví nechráněných osob.
a)
b)
c) d)
(2) Výchozí hranice se určí jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení, přičemž podkladem pro určení jejího poloměru je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 této vyhlášky, nebo jako ohraničení plochy vymezené vzdáleností L na obě strany od osy potrubí v případě, že je zdrojem rizika potrubí, přičemž podkladem pro určení vzdálenosti je parametr L stanovaný podle přílohy 1 této vyhlášky, s použitím nejvyšší hodnoty parametru L, zahrnuje-li zdroj rizika různé nebezpečné látky a umožňuje hodnotit různé typové scénáře, nebo jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) b) a c), nachází-li ve společném vymezeném prostoru více zdrojů rizik jednoho nebo více provozovatelů. §5 Vnější hranice
(1) Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice úpravou podle urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších faktorů hodných zřetele, s tím, že se přihlíží k možnosti domino efektu. Při úpravě se zohlední postupně tyto zásady: a) vnější hranice musí být stanovena tak, aby zohlednila místní topografické a urbanistické podmínky, například stavby, vrchy, pahorky, kupy nebo údolí, které mohou ovlivnit rozptyl nebezpečné látky, šíření tepla nebo tlakové vlny, b) vnější hranice musí být stanovena tak, aby nedělila jednotlivé domy ani obytné celky, nebo obydlená území dělila s ohledem na charakter a intenzitu ohrožení a plánovaná opatření ochrany obyvatelstva, c) pokud výchozí hranice přibližně sleduje části hranic katastrálních území, měla by vnější hranice respektovat tyto hranice; d) pokud nelze použít hranici katastrálního území, bude vnější hranice respektovat přirozené hranice, jako jsou vodní toky, silnice, dálnice nebo železniční tratě. 68
(2) Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu nebo v odpovídajícím geografickém informačním systému. §6 Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu (1) Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
a) b)
c) d) e)
(2) Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou zejména vymezená zóna havarijního plánování, podklady vypracované provozovatelem objektu zařazeného do skupiny B, zejména bezpečnostní zpráva a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány, vyjádření veřejnosti, dotčených orgánů a dotčených obcí k jeho návrhu, další podklady vyžádané hasičským záchranným sborem pro vypracování vnějšího havarijního plánu. §7 Přechodná ustanovení
(1) Na řízení o schválení vnějšího havarijního plánu zahájená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vztahují dosavadní právní předpisy. (2) Stávající zóny havarijního plánování a vnější havarijní plány pro tyto zóny zpracované přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky budou aktualizovány podle této vyhlášky v nejbližším termínu plánované aktualizace podle dosud platného právního předpisu. §8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2015.
ministr vnitra
69
Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2015 Sb. ČÁST A Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L a) Vytvoření soupisu zařízení Shromáždí se informace o všech zařízeních a způsobech dopravy nebezpečných látek v objektu. U jednotlivých zařízení se zjistí další informace potřebné pro posouzení maximálního množství nebezpečné látky, které se může podílet na předpokládaném havarijním účinku, a příslušná kategorie nebezpečných látek podle tabulky I přílohy č. 1 k zákonu. Při tom se vychází z dokumentace provozovatele - podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména posouzení rizik závažné havárie) a vnitřního havarijního plánu a z dalších potřebných podkladů vyžádaných hasičským záchranným sborem. V soupisu zařízení jsou uvedeny i objekty určené podle § 7 odst. 1. Soupis zařízení s uvedením nebezpečné látky a kategorie nebezpečnosti se uvede do tabulky č. A. 1. Za zdroj rizika se považuje také potrubí v případech, že spojuje dvě zařízení, u nichž je součet jejich parametrů l vypočtených podle odstavce V. této přílohy, menší než jejich vzájemná vzdálenost. U vícenásobných propojení se zvažuje každá dvojice takto propojených zařízení. U potrubí mezi dvěma zařízeními, může být trasa rozdělena na jednotlivé úseky, čímž se rozumí samostatně uzavíratelné části potrubí instalací uzavíracích armatur (automatických a dálkově ovladatelných uzávěrů s nezávislým zdrojem energie, nebo armatur s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou silou gravitace, pružiny nebo tlakem). b) Určení množství nebezpečných látek U jednotlivých zařízení uvedených v soupise zdrojů rizik v tabulce č. A. 1 (dále jen soupis) se uvede množství umístěné nebezpečné látky. Pokud jsou zařízení vzájemně propojená a nemají mezi sebou dostatečně účinnou separaci, je při stanovení množství sloužícího k určení typového scénáře (dále jen scénáře) použit součet množství nebezpečné látky v obou zařízeních. Za účinnou separaci se považuje existence samostatných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží, používání automatických dálkově ovládaných uzavíracích armatur s nezávislým zdrojem energie, nebo které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou, nebo dostatečně odolná mechanická překážka mezi jednotlivými zařízeními. Za účinnou separaci není považováno použití pouze ručně ovládaných armatur. V případě potrubí se maximální množství nebezpečné látky určí pomocí grafu č. 6. c) Přiřazení typových scénářů havárií jednotlivým položkám soupisu Ke každé položce soupisu je na základě nebezpečných látek přítomných ve zdroji rizika přiřazen jeden nebo více typových scénářů podle tabulky A. 2. V případě, kdy látka není uvedená v tabulce A. 2, postupuje se na základě kategorie nebezpečných látek podle tabulky 70
A. 3. Jestliže je látce přiřazeno více scénářů, uvedou se tyto scénáře pro stejný zdroj rizika jako oddělené položky soupisu (samostatné řádky). d) Výpočet efektivního množství látky Efektivní množství nebezpečné látky se vypočte vynásobením maximálního množství látky (sloupec 4 v tabulce A. 1) modifikačním faktorem příslušné nebezpečné látky jmenovitě uvedených v tabulce A. 2, nebo podle příslušné kategorie nebezpečnosti v tabulce A. 3, a výsledná hodnota se zanese do sloupce 6. Efektivní množství tabulky A. 1. V případě scénáře BLEVE se množství nebezpečné látky v propojených zdrojích rizika nesčítá. e) Stanovení předběžného parametru l Stanovení předběžného parametru l je provedeno za pomoci grafu č. 1 až 5, který je vztažen k příslušnému scénáři, a to použitím příslušného typového scénáře závažné havárie. Výsledná hodnota se uvede ve sloupci 7 Předběžný parametr l tabulky A. 1. Parametr l se stanovuje zvlášť pro každou položku soupisu. V případě, kdy nelze vzdálenost z grafů odečíst pro malou hodnotu efektivního množství, nebo je tak uvedeno v tabulce A. 2, stanoví se pro parametr l vzdálenost 50 m. f) Stanovení parametru L – výchozí hranice Pro stanovení parametru L lze buď použít přímo předběžný parametr l, nebo pokud je k dispozici dostatečné množství informací o zdrojích rizika, technologii a vlastnostech nebezpečné látky, je možné parametr L stanovit: a) použitím dosahů následků závažných havárií na osoby vyjádřených graficky v rámci posouzení rizika závažné havárie , nebo b) na základě využití vlastních dodatečných analýz, které dostatečně přesně popisují dosah definovaných následků závažné havárie zařízení obsahujícího nebezpečnou látku, tak, že se jako parametr L použije výsledek těchto výpočtů. Při využití tohoto postupu dle písmena a) a b) je třeba dodržet podmínky uvedené v příloze 1, části B. Parametr L se vyplní do sloupce 8 Parametr L tabulky A. 1.
71
A. 1: Tabulka: Soupis zařízení
1. Zařízení 2. Nebezpečná látka
3. Kategorie nebezpečnosti tabulky I přílohy č. 1 k zákonu
4. Maximální množství m (t)
5. Typový scénář
6. Efektivní množství me (t)
7. Předběžný parametr l(m)
8. Parametr L(m)
A. 2.: Typové scénáře a modifikační faktory pro jmenovitě uvedené látky Nebezpečné látky
Číslo CAS13 Typový scénář
Dusičnan amonný, definovaný dle řádky č. 1 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU Dusičnan amonný definovaný dle řádky č. 2 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU Dusičnan amonný definovaný dle řádky č. 3 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU Dusičnan amonný definovaný dle řádky č. 4 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU
Modifikační faktor
Exploze výbušnin a směsí
EXPL
0,0025
Exploze výbušnin a směsí
EXPL
0,005
Exploze výbušnin a směsí
EXPL
0,01
Exploze výbušnin a směsí
EXPL
0,5
EXPL
Modifikační faktor se neurčuje, parametr l je konstantně 50 m.
Exploze výbušnin a směsí
Dusičnan draselný definovaný dle řádky č. 5 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU
13
Graf
Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci. 72
Exploze výbušnin a směsí
Dusičnan draselný definovaný dle řádky č. 6 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU
EXPL
Modifikační faktor se neurčuje, parametr l je konstantně 50 m.
Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli
1303-28-2
Toxický únik
TOX
0,01
Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli
1327-53-3
Toxický únik
TOX
0,2
Brom
7726-95-6
Toxický únik
TOX
0,006
Chlor
7782-50-5
Toxický únik
TOX
0,35
Toxický únik
TOX
0,02
Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý Ethylenimin
151-56-4
Toxický únik
TOX
0,043
Fluor
7782-41-4
Toxický únik
TOX
0,54
Formaldehyd (koncentrace rovno nebo větší 90%)
50-00-0
Toxický únik
TOX
0,1
Vodík
1333-74-0
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,2
Chlorovodík
7647-01-0
Toxický únik
TOX
0,03
Toxický únik
TOX
0,006
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,1
FireBall z BLEVE
FIRE
1
Alkyly olova Zkapalněné hořlavé plyny, kateg. 1 nebo 2 (včetně LPG) zemní plyn (včetně upraveného bioplynu definovaného dle řádky č. 18 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU Acetylen
74-86-2
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,1
Ethylenoxid
75-21-8
Toxický únik
TOX
0,4
Propylenoxid
75-56-9
Toxický únik
TOX
0,04
Methanol
67-56-1
FireBall z BLEVE
FIRE
0,33
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,007
73
4, 4′-Methylene bis (2-chloraniline) nebo jeho soli, v práškové formě
101-14-4
Toxický únik
TOX
2
Methylisokyanát
624-83-9
Toxický únik
TOX
13
Kyslík
7782-44-7
Podporování požáru
OXI
1
2,4 -Toluen diisokyanát 2,6 -Toluen diisokyanát
584-84-9 91-08-7
Toxický únik
TOX
0,036
Karbonyldichlorid (fosgen)
75-44-5
Toxický únik
TOX
7,4
Arsan (arsenovodík)
7784-42-1
Toxický únik
TOX
1,17
Fosfan (fosforovodík)
7803-51-2
Toxický únik
TOX
4,55
Chlorid sirnatý
10545-99-0
Oxid sírový
7446-11-9
Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD), kalkulované jako ekvivalent TCDD Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton
Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky Toxický únik
TOX
0,067
Toxický únik
TOX
58
Toxický únik
TOX
10
FireBall z BLEVE
FIRE
0,85
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,035
FireBall z BLEVE
FIRE
0,75
P-FIRE
0,59
Ropné produkty a alternativní paliva a) benzíny a primární benzíny,
b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory),
Požár kapalin 74
FireBall z BLEVE
c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů),
Požár kapalin FireBall z BLEVE
FIRE
0,76
P-FIRE
0,6
FIRE
0,76
P-FIRE
0,37
d) těžké topné oleje, Požár kapalin e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné, vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí, jako produkty uvedené v písmenech a) až d).
Scénář se volí dle podobností s písmeny a) až d) ropných produktů a alternativních paliv, podle kterých došlo k zařazení
Bezvodý amoniak
7664-41-7
Toxický únik
TOX
0,025
Fluorid boritý
7637-07-2
Toxický únik
TOX
0,11
Sirovodík
7783-06-4
Toxický únik
TOX
1
Piperidin
110-89-4
Toxický únik
TOX
0,001
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,007
Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin
3030-47-5
Toxický únik
TOX
0,001
3-(2-ethylhexyloxy)propylamin
5397-31-9
Toxický únik
TOX
0,001
Směsi (*) chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti v části 1 přílohy I Direktivy SEVESO. ------------------------------------(*) Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400]
Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky
Propylamin definovaný dle řádky č. 42 nebezpečných látek jmenovitě uvedených 107-10-8 v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU 75
Toxický únik
TOX
0,001
Tert-butyl-akrylát definovaný dle řádky č. 43 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU
3-methylpyridin definovaný dle řádky č. 47 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU 1-brom-3-chlorpropan definovaný dle řádky č. 48 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU
EXP
0,007
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,007
Toxický únik
TOX
0,00036
Toxický únik
TOX
0,00017
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,007
1663-39-4
2-methyl-3-butennitril definovaný dle řádky č. 44 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU definovaného dle řádky č. 18 16529-56-9 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU Tetrahydro-3,5-dimethyl-1,3,5-thiadiazin-2-thion (Dazomet) definovaný dle řádky č. 45 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 533-74-4 2012/18/EU Methylakrylát definovaný dle řádky č. 46 nebezpečných látek jmenovitě uvedených v části 2 Přílohy I Směrnice 2012/18/EU
Výbuch mraku par (VCE)
Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky Toxický únik
TOX
0,0019
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,007
108-99-6
Toxický únik
TOX
0,0001
109-70-6
Toxický únik
TOX
0,00037
96-33-3
A. 3.: Typové scénáře a modifikační faktory pro látky zařazené dle kategorie nebezpečnosti Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008
Typový scénář
Graf
Modifikační faktor 1
H1 Akutní toxicita kategorie 1, všechny cesty expozice
H2 Akutní toxicita — kategorie 2, všechny cesty expozice
14
Použije se v případě, že látku lze považovat za extrémně toxickou. 76
Toxický únik
TOX
nebo modifikační faktor dle tabulky A.414
Toxický únik
TOX
0,17
— kategorie 3, inhalační cesta expozice
Toxický únik
TOX
0,03
H3 Toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice
Toxický únik
TOX
0,03
Exploze výbušnin a směsí
EXPL
1
Exploze výbušnin a směsí
EXPL
Modifikační faktor se neurčuje, parametr l je konstantně 50 m.
FireBall z BLEVE
FIRE
1
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,1
P3a Hořlavé aerosoly („Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,01
P3b Hořlavé aerosoly „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1
Požár kapalin
P-FIRE
1
Podporování požáru
OXI
1
FireBall z BLEVE
FIRE
0,85
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,035
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
0,007
P1a Výbušniny — Nestabilní výbušniny, nebo — výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo — látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A. 14 dle nařízení (ES) č. 440/2008 P1b Výbušniny Výbušniny, oddíl 1.4
P2 Hořlavé plyny Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2
P4 Oxidující plyny Oxidující plyny, kategorie 1 P5a Hořlavé kapaliny — Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo — hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo — jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu P5b Hořlavé kapaliny 77
— Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, nebo — jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie P5c Hořlavé kapaliny Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky P5a a P5b P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F P7 Samozápalné kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1 P8 Oxidující kapaliny a tuhé látky Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3
BoilOver
FIRE
0,01
Exploze výbušnin a směsí
EXPL
0,25
Požár kapalin
P-FIRE
Modifikační faktor se neurčuje, parametr l je konstantně 50 m.
Podporování požáru
OXI
0,5
Podporování požáru
OXI
Modifikační faktor se neurčuje, parametr l je konstantně 50 m.
E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1
Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky
E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2
Zóna havarijního plánování se nestanovuje dle této vyhlášky
O1 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 - Prudce reaguje s vodou
Exploze výbušnin a směsí
EXPL
Modifikační faktor se neurčuje, parametr l je konstantně 50 m.
O2 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny kategorie 1
Výbuch mraku par (VCE)
EXPL
Modifikační faktor se neurčuje, parametr l je konstantně 50 m.
O3 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029 - Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou
Toxický únik
TOX
Modifikační faktor se neurčuje, parametr l je
78
konstantně 50 m.
A. 4.: Modifikační faktory pro extrémně toxické látky. Použije se největší nalezený modifikační faktor. Odhad akutní toxicity15
Modifikační faktor
0,05 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,5 0,5 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 5 1 < LC50 (ppmV, inh., 4h) ≤ 10
10
0,005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,05 0,005 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,05 0,05 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 0,5 0,1 < LC50 (ppmV, inh., 4h) ≤ 1
100
0,0005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,005 0,0005 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,005 0,005 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 0,05 0,01 < LC50 (ppmV, inh., 4h) ≤ 0,1
1000
0,00005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,0005 0,00005 < LD50 (mg/kg, oral) ≤ 0,0005 0,0005 < LD50 (mg/kg, dermal) ≤ 0,005 0,001 < LC50 (ppmV, inh., 4h) ≤ 0,01
10000
0,000005 < LC50 (mg/l, inh., 4h) ≤ 0,00005 (pokračovat dále v násobcích 10)
15
Jedná se o hodnotu LC50 nebo LD50, která je pro danou látku k dispozici.
79
80
81
Graf č. 1 Stanovení parametru l pro typový scénář toxický únik
82
83
Graf č. 2 Stanovení parametru l pro typové scénáře exploze výbušnin a směsí a výbuch mraku par (VCE)
84
85
Graf č. 3: Stanovení parametru l pro typové scénáře FireBall z BLEVE a BoilOver
86
87
Graf č. 4: Stanovení parametru l pro typový scénář požár kapalin
88
89
Graf č. 5: Stanovení parametru l pro typový scénář podporování požáru
Graf č. 6: Množství uniklé látky z potrubí
90
ČÁST B Pravidla pro stanovení parametru L jiným způsobem/s využitím výstupů posouzení rizik závažné havárie podle zákona Při využití odlišného výpočetního způsobu pro stanovení upravované výchozí hranice je potřeba dodržet následující pravidla: 1.
Výběr typového scénáře: je vztažen k jednotlivým fyzikálně-chemickým vlastnostem chemických látek a směsí a způsobu nakládání a respektuje typové scénáře dle tabulky A. 2, části 1, přílohy 1 této vyhlášky. 2. Množství nebezpečné látky a směsí: V úvahu se bere množství, u kterého se reálně předpokládá, že se může účastnit havárie. Nemusí se jednat o projektované množství v daném zařízení, snížení však musí být definováno a zdůvodněno, například charakterem technologického procesu. 3. Rychlost uvolňování nebezpečných látek do ovzduší: rychlost uvolňování respektuje fyzikální stav a podmínky zacházení s látkou (například formu skladování jako zkapalněný nebo stlačený plyn, tenze páry nad hladinou, koncentrace nebezpečné látky ve směsi při úniku, prášková nebo kompaktní forma látky). 4. Zmírňující faktory: Lze započítat pouze účinnou separaci zabraňující úniku, popřípadě snižující uniklé množství ze zařízení (tzv. pasivní bariéry bezpečnosti). Nelze započítat organizační opatření, tedy zmírnění vyžadující aktivní zásah obsluhy nebo záchranných složek. 5. Limitní hodnoty účinků na zdraví člověka (koncentrace látky, tepelný tok, přetlak): doporučené jsou nejnižší odhadované hodnoty, které mohou způsobit smrt člověka, který není mimořádně vnímavý jedinec. 6. Požárně technické a výbuchové charakteristiky látek / směsí: využití pouze podložených hodnot požárně technických a výbuchových charakteristik látek/ směsí. 7. Atmosférické podmínky: doporučuje se použít třída stability ovzduší D dle Pasquilla a rychlost větru 3 m/s nebo menší, popřípadě horší hodnoty rozptylových podmínek. V případě, kdy jsou použity jiné rozptylové podmínky, musí být tato volba zdůvodněna. 8. Teplota nebezpečné látky: V úvahu se bere teplota látky v zařízení, a to i v mimořádných technologických stavech. 9. Hustota plynu pro rozptylový model: volba se provádí podle molekulové hmotnosti nebezpečné látky, koncentrace a teploty její směsi se vzduchem (například rozptylový model „Rozptyl těžkého plynu“). 10. Doba a rychlost úniku nebezpečné látky ze zařízení: obě hodnoty musí být zdůvodněny. Není-li tomu tak, počítá se s dobou úniku veškerého předpokládaného množství za 30 minut. V případě použití zdůvodněných hodnot doby úniku jsou tyto hodnoty rovny minimálně době potřebné k rozeznání havárie plus 10 minut. 11. Výpočet úniku kapaliny: V úvahu se bere charakter zařízení. Z uniklé látky vzniklá kaluž o zdůvodněných rozměrech, nebo kaluž o ploše odpovídající rozměrům záchytné jímky. 12. Množství nebezpečné látky účastnící se reakce: U výbušnin maximální množství 91
přítomné v konkrétním skladu nebo zařízení. U hořlavých plynů a par musí být uvedeno, jaká část uniklého množství se účastní reakce, jaké modely byly použity, a jaké jsou použité vstupní podmínky.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2015 Sb. Rozsah zpracování vnějšího havarijního plánu Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy16), grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně. Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky. V závislosti na směru nebo způsobu šíření dopadů unikající nebezpečné látky a výsledcích monitorování se v těchto sektorech (jejich úsecích) uplatní ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku látky do vodního toku a podobně budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen "neodkladná opatření"). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele. Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení. Vnější havarijní plán se člení na: A. Informační část Informační část obsahuje a) identifikaci provozovatele, popis objektů a zařízení, určení zdroje rizika, b) charakteristiku území zóny havarijního plánování, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou a popis infrastruktury, c) vymezení zóny havarijního plánování, d) sídelní celky v zóně havarijního plánování včetně přehledu počtu obyvatel, e) popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek, f) podklady předané krajskému úřadu provozovatelem zpracované stanoveným způsobem, g) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy 16) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
92
rizik včetně popisu jejich očekávaných dopadů (například domino efekt), h) základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a prvotní jednoduchou diagnostickou metodu zjištění zasažení, i) seznamu všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik. Ke zpracování částí uvedených pod písmeny b) až d) se využije havarijní plán kraje17). B. Operativní část Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie. Operativní část obsahuje a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii, b) způsob koordinace řešení závažné havárie, c) kritéria pro možné vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže vnější havarijní plán k řešení mimořádné události zjevně nepostačuje, d) způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a likvidačních prací, e) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů. C. Plány konkrétních činností Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních prací v zóně havarijního plánování se zpracuje zejména plán: a) vyrozumění, b) varování obyvatelstva, c) ukrytí obyvatelstva, d) záchranných a likvidačních prací, e) evakuace osob, f) individuální ochrany obyvatelstva, g) dekontaminace, h) monitorování, i) regulace pohybu osob a vozidel, j) traumatologický, k) veterinárních opatření, l) zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou 17)
Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 1Sb. 93
m) n) o) p) q) r)
látkou, preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie, opatření při hromadném úmrtí osob, opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí, zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky, nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii.
Vyrozumění Pro potřeby vyrozumění se zpracuje plán vyrozumění, který obsahuje: a) jména a názvy dotčených složek, adresy a způsoby kontaktního spojení na 1. operační střediska působící na území kraje, 2. příslušné pověřené zaměstnance krajského úřadu, dotčeného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a dotčeného obecního úřadu, v jejichž správních obvodech se nachází objekt provozovatele, 3. příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému, 4. další krajské nebo obecní úřady s působností v zóně havarijního plánování a dotčená operační střediska na jejich území, případně další krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními, 5. další dotčené územní správní úřady, 6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností, 7. právnické osoby a podnikající fyzické osoby v zóně havarijního plánování. b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který provozovatel zabezpečuje. V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců krajských a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu). Varování obyvatelstva Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje: a) zvolený způsob varování obyvatelstva, včetně poskytnutí tísňové informace, b) zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy, c) náhradní způsob varování obyvatelstva. Ukrytí obyvatelstva Pro potřeby ukrytí se zpracují zásady pro ukrytí, které obsahují: a) způsoby využití ochranných vlastností staveb v zóně havarijního plánování, b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí.
94
Záchranné a likvidační práce Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se využívá poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje18). Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, obsahuje zejména: a) konkrétní možné nasazení, b) plněné úkoly, c) způsob řízení zásahu, d) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného záchranného systému. Evakuace osob Pro potřeby evakuace osob v případě závažné havárie se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména: a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci, b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání, c) počty osob k evakuaci a místa, odkud a kam budou evakuovány, d) počty osob vyžadujících zvláštní péči, e) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace, f) popis doporučeného evakuačního zavazadla, g) systém evidence evakuovaných osob, h) evakuační trasy a jejich zabezpečení, i) přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování. Individuální ochrana obyvatelstva Pro potřeby ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla se zpracují zásady, které obsahují možnosti a způsob použití prostředků improvizované ochrany. Dekontaminace Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje: a) seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace, b) možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování, c) způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou vodou, d) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení, e) způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby.
18)
§ 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 95
Monitorování Pro potřeby monitorování se zpracuje plán monitorování, který obsahuje: a) rozsah a způsob zapojení subjektů zajišťujících monitorování, b) způsob předávání zjištěných údajů, c) sledované veličiny pro monitorování, stanovení limitů pro realizaci a odvolání opatření ve vztahu k ochraně obyvatelstva a ochraně složek životního prostředí. Regulace pohybu osob a vozidel Pro potřeby regulace pohybu osob a vozidel se zpracuje plán, který obsahuje: a) stanovení hranic uzavřeného prostoru, b) určení vstupních a výstupních míst, c) možné způsoby regulace pohybu osob, d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů, e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel. Traumatologický plán Pro potřeby zabezpečení odborné neodkladné zdravotní péče a odborného lékařského vyšetření se zpracuje traumatologický plán, který je členěný na plány dotčených zdravotnických zařízení a územně příslušného kraje, kterým se stanovuje způsob organizace zabezpečení zdravotní péče při mimořádné události. Traumatologický plán je sestaven z dílčích plánů v působnosti zpracovatelů a obsahuje: a) postupy a organizace dotčených zdravotnických zařízení a správních úřadů při zajištění neodkladné zdravotnické péče a zdravotní pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám postiženým mimořádnou událostí nebo osobám, které provádějí záchranné a likvidační práce (včetně případných profylaktik) a byly v souvislosti s mimořádnou událostí zdravotně postiženy; b) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému anebo ukrývanému obyvatelstvu; c) zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné události, režimy ochrany zdraví zasahujících složek integrovaného záchranného systému a dotčených zdravotnických zařízení. Veterinární opatření Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracuje v souladu se zvláštním právním předpisem19) plán veterinárních opatření. Plán veterinárních opatření obsahuje: a) stavy a umístění hospodářských zvířat, 19)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 96
b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení, c) hospodářská zvířata určená k evakuaci před intoxikací, jeho počty, trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a způsoby veterinárního třídění, d) opatření vůči intoxikovaným hospodářským zvířatům při havárii, včetně likvidace uhynulých zvířat. Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje: a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody, b) způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání, c) varianty možných opatření, d) způsob likvidace potravin a krmiv kontaminovaných nebezpečnou látkou, e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv, f) stanovení zodpovědnosti za zamezení distribuce, kontroly a likvidace potravin, vody a krmiv. Preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie Pro zabránění nebo omezení dopadů havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektů havárie, který obsahuje: a) seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou být při havárii ohroženy domino efektem, b) organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo omezit možnost vzniku domino efektu havárie, včetně uvedení právnických osob a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření. Opatření při hromadném úmrtí osob v oblasti zasažené havárií Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem20), plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti. Tento plán obsahuje: a) způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace b) způsob zacházení s tělesnými pozůstatky a ostatky zemřelých osob, c) stanovení způsobu pohřbení. Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí Pro minimalizaci dopadů havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení 20)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 97
dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje: a) přehled dopadů působení nebezpečné látky na jednotlivé složky životního prostředí, b) přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných živočichů apod.), c) přehled orgánů vykonávajících státní správu na úseku prevence závažných havárií a právnických osob a podnikajících fyzických osob odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření. Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje: a) způsoby zabezpečení, b) opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuovaných nebo vylidněných oblastech, c) činnost příslušných orgánů. Komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky Pro zabezpečení informovanosti a komunikace s veřejností se zpracuje plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky, který obsahuje: a) přehled spojení na hromadné informační prostředky, b) texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových tísňových informací, c) frekvence vysílání rozhlasových stanic, d) způsob ověření průniku tísňových informací, e) náhradní způsoby pro informování veřejnosti, f) formy, způsoby a postupy při poskytování informací obyvatelstvu o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstva, g) organizační a materiální zabezpečení, h) rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky. Nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii Pro účely nakládání s odpady se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem 21), plán nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii. Tento plán obsahuje: a) způsob nakládání s odpady a seznam právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k nakládání s odpady, b) přehled skládek odpadů a ostatních zařízení, která jsou určena k nakládání s odpady, c) rozdělení odpovědnosti za provedení odstranění odpadů, d) stanovení dozoru při odstranění odpadů. 21)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 98
II. ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU ČR S PŘEDPISY EU
Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) Ustanovení § 1 odst. 1
Obsah
Celex č.
§1 32012L0018 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek v těchto objektech a v jejich okolí.
Ustanovení Čl. 1
Obsah Článek 1 Předmět Tato směrnice stanoví pravidla pro prevenci závažných havárií, při kterých jsou přítomny nebezpečné látky, a omezení jejich následků pro lidské zdraví a životní prostředí, aby byla soudržným a účinným způsobem zajištěna vysoká úroveň ochrany v celé Unii.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES.
§ 1 odst. 2
(2) Tento zákon stanoví 32012L0018 a) povinnosti právnických nebo podnikajících fyzických osob, které užívají nebo budou užívat objekt, ve kterém je umístěna nebezpečná látka, a b) působnost orgánů veřejné správy na úseku prevence 32012L0018 závažných havárií způsobených nebezpečnými látkami.
Čl. 2 odst. 1 Článek 2 Oblast působnosti a) Tato směrnice se vztahuje na závody definované v čl. 3 odst. 1. Čl. 6 odst. 1 Článek 6 Příslušný orgán 1. Aniž jsou dotčeny povinnosti provozovatele, členské státy zřídí nebo určí příslušný orgán nebo orgány pověřené plněním úkolů stanovených touto směrnicí (dále jen "příslušný orgán") a popřípadě subjekty napomáhající příslušnému orgánu na
1
technické úrovni. Členské státy, které zřídí nebo určí více příslušných orgánů, zajistí plnou koordinaci činností při plnění jejich povinností. § 1 odst. 3
(3) a) b) c) d) e)
f) g)
h) 2)
Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, tento zákon 32012L0018 se nevztahuje na vojenské objekty a vojenská zařízení2), nebezpečí spojená s ionizujícím zářením3), silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu nebezpečných látek mimo objekty, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy4), přepravu nebezpečných látek v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt v trase potrubí5), geologickou činnost, hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem6) v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce I nebo tabulce II, průzkum a dobývání nerostů na moři, včetně uhlovodíků, skladování plynu v podzemních zásobnících v pobřežních vodách, a to jak na místech určených ke skladování, tak na místech, kde se rovněž provádí průzkum a dobývání nerostů, včetně uhlovodíků, s výjimkou pevninských podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech7), skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu8).
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě
Čl. 2 odst. 2 Článek 2 Oblast působnosti b) Tato směrnice se nevztahuje na: a) vojenské závody, zařízení nebo skladovací zařízení; b) nebezpečí vyvolaná ionizujícím zářením vycházejícím z látek; c) dopravu nebezpečných látek po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách, po moři nebo vzduchem a přímo související dočasné meziskladování, včetně nakládání a vykládání a dopravy do a z jiných dopravních prostředků v docích, vykládacích nábřežích nebo seřaďovacích nádražích, mimo závody, na které se vztahuje tato směrnice; d) dopravu nebezpečných látek v potrubích, včetně čerpacích stanic, mimo závody, na které se vztahuje tato směrnice; e) využití, totiž průzkum, těžbu a zpracování, nerostů v dolech a lomech, včetně pomocí vrtů; f) průzkum a využití nerostů včetně uhlovodíků na moři; g) skladování plynu v podzemních úložištích v pobřežních vodách, a to jak na místech určených ke skladování, tak na místech, kde se rovněž provádí průzkum a využití nerostů včetně uhlovodíků; h) skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu. Bez ohledu na písmena e) a h) prvního pododstavce spadají do oblasti působnosti této směrnice pevninské podzemní zásobníky plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech a provozy chemického a tepelného zpracování a skladování související s tímto provozem, při nichž jsou přítomny nebezpečné látky, i provozovaná zařízení na odstraňování hlušiny včetně odkalovacích nádrží, které obsahují nebezpečné látky.
2
nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 písm. a)
§2 32012L0018 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností,
Čl. 3 bod 1) Článek 3 Definice Pro účely této směrnice se rozumí: 1) "závodem" celá oblast řízená provozovatelem, kde jsou nebezpečné látky přítomny v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo příbuzných infrastruktur nebo činností; závody jsou buď závody s podlimitním množstvím, nebo závody s nadlimitním množstvím;
§ 2 písm. b) b) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které 32012L0018 je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory,
Čl. 3 bod 8) 8) "zařízením" pozemní či podzemní technická jednotka uvnitř závodu, kde se nebezpečné látky vyrábějí, užívají, je s nimi manipulováno nebo jsou skladovány; tento pojem dále zahrnuje veškeré vybavení, struktury, potrubí, strojní zařízení, nástroje, soukromé železniční vlečky, doky, vykládací nábřeží sloužící zařízení, mola, sklady nebo podobné konstrukce, plující nebo jiné, nezbytné pro provoz daného zařízení;
§ 2 písm. c)
Čl. 3 bod 9) 9) "provozovatelem" fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo řídí závod či zařízení, nebo stanoví-li tak vnitrostátní právní předpisy, na kterou byla přenesena rozhodující hospodářská nebo rozhodovací moc nad technickým provozem závodu nebo zařízení;
c)
provozovatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, 32012L0018 která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu,
§ 2 písm. d) d) uživatelem objektu právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je 3
nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství menším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a který nebyl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, § 2 písm. e) e)
nebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka 32012L0018 nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí9), splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce II a přítomná v objektu jako 32012L0018 surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie,
Čl. 3 bod 10) 10) "nebezpečnou látkou" látka nebo směs, na niž se vztahuje část 1 přílohy I nebo která je uvedena v části 2 přílohy I, včetně ve formě suroviny, produktu, vedlejšího produktu, rezidua nebo meziproduktu; Čl. 3 bod 11) 11) "směsí" směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek;
9)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení ES č. 1907/2006.
§ 2 písm. f
f)
umístěním nebezpečné látky projektované množství 32012L0018 nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit,
Čl. 3 bod 12) 12) "přítomností nebezpečných látek" skutečná nebo očekávaná přítomnost nebezpečných látek v závodě nebo nebezpečných látek, u nichž lze důvodně předpokládat, že mohou vzniknout při ztrátě kontroly nad procesy včetně skladovacích činností ve kterémkoli zařízení v závodě, v množstvích, která jsou nejméně rovna kvalifikačním množstvím stanoveným v části 1 nebo 2 přílohy I;
§ 2 písm. g) g) závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela 32012L0018 neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí a majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek,
Čl. 3 bod 13) 13) "závažnou havárií" událost, jako je velká emise, požár nebo výbuch, vyplývající z neregulovaného vývoje v průběhu provozu jakéhokoli závodu, na který se vztahuje tato směrnice, jež vede k vážnému nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí, bezprostřednímu nebo zpožděnému, uvnitř závodu nebo mimo závod, a zahrnuje jednu nebo více nebezpečných látek;
§ 2 písm. h) h) zdrojem rizika vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či 32012L0018 fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné
Čl. 3 bod 14) 14) "nebezpečím" inherentní vlastnosti nebezpečné látky nebo fyzické situace s možností vzniku poškození lidského zdraví 4
havárie,
nebo životního prostředí;
§ 2 písm. i)
i)
rizikem pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického 32012L0018 účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností,
Čl. 3 bod 15) 15) "rizikem" pravděpodobnost specifického účinku, ke kterému dojde během určené doby nebo za určených okolností;
§ 2 písm. j)
j)
skladováním umístění určitého množství nebezpečných 32012L0018 látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě,
Čl. 3 bod 16) 16) "skladováním" přítomnost určitého množství nebezpečných látek pro účely skladování, uložení do bezpečného opatrování a nebo udržování v zásobě;
§ 2 písm. k) k) sousedním objektem objekt nacházející se v takové blízkosti 32012L0018 jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie,
Čl. 3 bod 4) 4) "sousedním závodem" závod, který se nachází v takové blízkosti k jinému závodu, že se tím zvyšuje riziko nebo následky závažné havárie;
§ 2 písm. l)
Čl. 9 odst. 1 Článek 9 Domino efekt 1. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán s využitím informací, které získal od provozovatelů v souladu s články 7 a 10, nebo na základě žádosti o dodatečné informace od příslušného orgánu, nebo prostřednictvím kontrol podle článku 20, určil všechny závody s podlimitním či nadlimitním množstvím nebo skupiny závodů, u nichž mohou být riziko nebo následky závažné havárie zvýšeny v důsledku zeměpisné polohy a blízkosti takových závodů a jejich soupisů nebezpečných látek.
l)
domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku 32012L0018 nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek,
§ 2 písm. m) m) zónou havarijního plánování území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu, § 2 písm. n) n) scénářem variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných, na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících anebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. § 3 odst. 1
§3 Seznam
32012L0018
Čl. 5 odst. 1 Článek 5 Obecné povinnosti provozovatele
5
(1) Provozovatel nebo uživatel objektu přijme všechna opatření nezbytná k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. § 3 odst. 2
§ 4 odst. 1
§ 4 odst. 2
(2) Provozovatel nebo uživatel objektu 32012L0018 a) zpracuje seznam, ve kterém uvede druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech nebezpečných látek umístěných v objektu (dále jen „seznam“), b) na základě seznamu provede součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a c) na základě seznamu a součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu zpracuje protokol uvedený v § 4 odst. 1, nebo navrhne zařazení objektu do 32012L0018 skupiny A nebo do skupiny B za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2.
1. Členské státy zajistí, aby byl provozovatel povinen přijmout všechna nezbytná opatření k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků pro lidské zdraví a životní prostředí. Čl. 7 odst. 1 Článek 7 Oznámení 1. Členské státy vyžadují od provozovatele, aby zaslal příslušnému orgánu oznámení obsahující tyto informace: d) informace umožňující identifikaci nebezpečných látek a kategorie látek, které jsou nebo mohou být přítomny; e) množství a fyzikální formu dotčené nebezpečné látky nebo látek; Čl. 3 bod 1) Článek 3 Definice Pro účely této směrnice se rozumí: 1) "závodem" celá oblast řízená provozovatelem, kde jsou nebezpečné látky přítomny v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo příbuzných infrastruktur nebo činností; závody jsou buď závody s podlimitním množstvím, nebo závody s nadlimitním množstvím;
§4 Protokol o nezařazení (1) Uživatel objektu zpracuje protokol, v němž zaznamená skutečnost, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je menší než 1 (dále jen „protokol o nezařazení“), a protokol o nezařazení uchová pro účely kontroly prováděné podle § 39. Vzor protokolu o nezařazení je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Uživatel objektu zajistí aktualizaci protokolu o nezařazení po každém zvýšení množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahujícím 10 % dosavadního množství
6
nebezpečné látky umístěné v objektu nebo při umístění další nebezpečné látky v objektu, která dosud nebyla v seznamu uvedena. § 4 odst. 3
(3) Uživatel objektu předloží protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesáhne 2 % množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II.
§ 4 odst. 4
(4) Protokol o nezařazení obsahuje a) identifikační údaje objektu a jeho uživatele, b) seznam, c) popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu a d) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za uživatele.
§ 5 odst. 1
§5 32012L0018 Návrh na zařazení (1) Provozovatel navrhne zařazení objektu do skupiny A, pokud a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II a současně je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 3 tabulky I nebo II, nebo b) součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo větší než 1 v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene a).
Čl. 3 bod 2) Článek 3 Definice Pro účely této směrnice se rozumí: 2) "závodem s podlimitním množstvím" závod, kde jsou nebezpečné látky přítomny v množstvích, která jsou nejméně rovna množstvím uvedeným ve sloupci 2 části 1 nebo ve sloupci 2 části 2 přílohy I, ale která jsou nižší než množství uvedená ve sloupci 3 části 1 nebo ve sloupci 3 části 2 přílohy I, v příslušných případech za použití pravidla o sčítání stanoveného v poznámce 4 k příloze I;
§ 5 odst. 2
(2) Provozovatel navrhne zařazení objektu do skupiny B, 32012L0018 pokud a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 3 tabulky I nebo II, nebo
Čl. 3 bod 3) Článek 3 Definice Pro účely této směrnice se rozumí: 3) "závodem s nadlimitním množstvím" závod, kde jsou nebezpečné látky přítomné v množstvích, která jsou nejméně
7
b) součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo větší než 1 v případě, není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene a).
rovna množstvím uvedeným ve sloupci 3 části 1 nebo ve sloupci 3 části 2 přílohy I, v příslušných případech za použití pravidla o sčítání stanoveného v poznámce 4 k příloze I;
§ 5 odst. 3
(3) Provozovatel předloží návrh na zařazení objektu do 32012L0018 skupiny A nebo do skupiny B (dále jen „návrh na zařazení“) krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosáhne nejméně množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II nebo součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu dosáhne hodnoty 1.
Čl. 7 odst. 1 Článek 7 Oznámení 1. Členské státy vyžadují od provozovatele, aby zaslal příslušnému orgánu oznámení obsahující tyto informace: a) jméno nebo obchodní firmu provozovatele a úplnou adresu dotčeného závodu; b) sídlo provozovatele s úplnou adresou; c) jméno a funkci osoby, která je pověřena řízením závodu, jestliže se liší od osoby uvedené v písmenu a); d) informace umožňující identifikaci nebezpečných látek a kategorie látek, které jsou nebo mohou být přítomny; e) množství a fyzikální formu dotčené nebezpečné látky nebo látek; f) činnost nebo navrhovanou činnost zařízení nebo skladovacího zařízení; g) informace o bezprostředním okolí závodu a faktorech, které mohou způsobit závažnou havárii nebo zhoršit její následky, včetně dostupných údajů o sousedních závodech, jiných provozech mimo oblast působnosti této směrnice, oblastech a rozvojových aktivitách, jež by mohly způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie a domino efektu nebo zhoršit jejich následky.
§ 5 odst. 4
(4) a) b) c) d) e)
Čl. 7 odst. 1 Článek 7 Oznámení 1. Členské státy vyžadují od provozovatele, aby zaslal příslušnému orgánu oznámení obsahující tyto informace: a) jméno nebo obchodní firmu provozovatele a úplnou adresu dotčeného závodu; b) sídlo provozovatele s úplnou adresou; c) jméno a funkci osoby, která je pověřena řízením závodu, jestliže se liší od osoby uvedené v písmenu a);
Návrh na zařazení obsahuje 32012L0018 identifikační údaje objektu a provozovatele, seznam, popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele, popis a grafické znázornění okolí objektu, údaje o množství nebezpečných látek použitých při výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek místěných v objektu podle vzorce popsaného v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
8
f)
popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu podle vzorce popsaného v příloze č. 1 k tomuto zákonu a g) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za provozovatele.
§ 5 odst. 5
(5) Návrh na zařazení se předkládá v elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 6 odst. 1
§6 Zařazení objektu do příslušné skupiny (1) Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem podle § 5 odst. 3 a rozhodne o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B.
§ 6 odst. 2
(2) Krajský úřad posoudí protokol o nezařazení zaslaný uživatelem objektu podle § 4 odst. 3 a v případě, že zjistí skutečnosti odůvodňující zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, zahájí řízení o zařazení objektu do příslušné skupiny.
§ 6 odst. 3
(3) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B stanoví, s ohledem na počet dotčených orgánů a dotčených obcí, počet přenosných technických nosičů dat, na kterých mu provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen „bezpečnostní program“) nebo bezpečnostní zprávy v elektronické podobě společně s jeho listinnou podobou.
§ 7 odst. 1
§7 32012L0018 Zařazení objektu do příslušné skupiny pro případ domino
d) informace umožňující identifikaci nebezpečných látek a kategorie látek, které jsou nebo mohou být přítomny; e) množství a fyzikální formu dotčené nebezpečné látky nebo látek; f) činnost nebo navrhovanou činnost zařízení nebo skladovacího zařízení; g) informace o bezprostředním okolí závodu a faktorech, které mohou způsobit závažnou havárii nebo zhoršit její následky, včetně dostupných údajů o sousedních závodech, jiných provozech mimo oblast působnosti této směrnice, oblastech a rozvojových aktivitách, jež by mohly způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie a domino efektu nebo zhoršit jejich následky.
Čl. 9 odst. 1 Článek 9 Domino efekt
9
efektu (1) Krajský úřad určí na základě a) informací obsažených v návrzích na zařazení předložených podle § 5 odst. 3 a protokolech o nezařazení předložených podle § 4 odst. 3, b) dodatečných informací vyžádaných od provozovatelů a uživatelů objektu, nebo c) informací získaných při kontrolách prováděných podle § 39 objekty, u kterých může dojít k domino efektu, a rozhodne o zařazení těchto objektů do skupiny A nebo do skupiny B. Při zařazování objektu do příslušné skupiny pro případ domino efektu postupuje krajský úřad podle § 6 odst. 3 obdobně.
1. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán s využitím informací, které získal od provozovatelů v souladu s články 7 a 10, nebo na základě žádosti o dodatečné informace od příslušného orgánu, nebo prostřednictvím kontrol podle článku 20, určil všechny závody s podlimitním či nadlimitním množstvím nebo skupiny závodů, u nichž mohou být riziko nebo následky závažné havárie zvýšeny v důsledku zeměpisné polohy a blízkosti takových závodů a jejich soupisů nebezpečných látek.
§ 7 odst. 2
(2) Krajský úřad poskytne provozovateli nebo uživateli 32012L0018 objektu určeného podle odstavce 1 informace o bezprostředním okolí tohoto objektu, včetně informací o sousedních objektech, zjištěných podle odstavce 1.
Čl. 9 odst. 2 2. Má-li příslušný orgán dodatečné informace k informacím, které provozovatel poskytl podle čl. 7 odst. 1 písm. g), zpřístupní je tomuto provozovateli, je-li to potřebné pro použití tohoto článku.
§ 7 odst. 3
(3) Krajský úřad může provozovatelům a uživatelům objektů 32012L0018 určených podle odstavce 1 uložit povinnost vzájemné výměny údajů nutných pro řízení rizika v těchto objektech.
Čl. 9 odst. 3 3. Členské státy zajistí, aby si provozovatelé závodů určených podle odstavce 1: a) vyměňovali odpovídající informace, které jim umožní zohlednit povahu a rozsah celkového nebezpečí závažné havárie podle potřeby ve svých politikách prevence závažných havárií, v systémech řízení bezpečnosti, v bezpečnostních zprávách a vnitřních havarijních plánech, a aby b) spolupracovali na informování veřejnosti a sousedních provozů mimo oblast působnosti této směrnice a na poskytování informací orgánu odpovědnému za přípravu vnějších havarijních plánů.
§ 7 odst. 4
(4) Provozovatel využije údaje získané na základě odstavců 2 32012L0018 a 3 při posouzení rizik závažné havárie, zpracování bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnitřního havarijního plánu, podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu a poskytování informací podle tohoto zákona.
Čl. 9 odst. 3 3. Členské státy zajistí, aby si provozovatelé závodů určených podle odstavce 1: a) vyměňovali odpovídající informace, které jim umožní zohlednit povahu a rozsah celkového nebezpečí závažné havárie podle potřeby ve svých politikách prevence závažných havárií, v systémech řízení bezpečnosti, v bezpečnostních zprávách a vnitřních havarijních plánech,
10
a aby b) spolupracovali na informování veřejnosti a sousedních provozů mimo oblast působnosti této směrnice a na poskytování informací orgánu odpovědnému za přípravu vnějších havarijních plánů. § 8 odst. 1
§8 32012L0018 Návrh na změnu zařazení objektu (1) Provozovatel předloží krajskému úřadu návrh na změnu zařazení objektu ze skupiny A do skupiny B nebo ze skupiny B do skupiny A (dále jen „návrh na změnu zařazení“) do 1 měsíce ode dne, kdy dojde k takové změně v druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu, která může vést ke změně zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. O připravovaném návrhu na změnu zařazení uvědomí provozovatel krajský úřad před provedením těchto změn. Pro účely zpracování návrhu na změnu zařazení a rozhodování o něm se § 5 odst. 4 a 5 a § 6 odst. 1 použije obdobně. 32012L0018
§ 8 odst. 2
(2) Provozovatel navrhne krajskému úřadu vyřazení objektu 32012L0018 ze skupiny A nebo ze skupiny B do 1 měsíce ode dne, kdy a) ukončil činnost v objektu, nebo b) dojde k takovému snížení množství nebezpečné látky umístěné v objektu, po kterém toto množství nedosahuje množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu
Čl. 7 odst. 4 4. Provozovatel musí předem uvědomit příslušný orgán v případě: a) každého podstatného zvýšení nebo snížení množství nebo podstatné změny povahy nebo fyzikální formy přítomné nebezpečné látky, jak je uvedeno v oznámení poskytnutém provozovatelem podle odstavce 1, nebo podstatné změny v procesech jejího použití; b) změny závodu nebo zařízení, která by mohla mít významné následky, pokud jde o nebezpečí závažné havárie; c) trvalého uzavření závodu nebo jeho vyřazení z provozu nebo d) změn v informacích uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c). Článek 11
Článek 11 Změna zařízení, závodu nebo skladovacího zařízení Při změně zařízení, závodu, skladovacího zařízení nebo procesu anebo povahy, fyzikální formy nebo množství nebezpečných látek, které by mohly významně ovlivnit nebezpečí závažné havárie nebo které by mohly způsobit přeměnu závodu s podlimitním množstvím na závod s nadlimitním množstvím či opačně, členské státy zajistí, aby provozovatel přezkoumal, a jeli to nezbytné, aktualizoval oznámení, politiku prevence závažných havárií, systém řízení bezpečnosti a bezpečnostní zprávu a před provedením této změny uvědomil příslušný orgán o podrobnostech těchto aktualizací.
Čl. 7 odst. 4 4. Provozovatel musí předem uvědomit příslušný orgán v případě: e) každého podstatného zvýšení nebo snížení množství nebo podstatné změny povahy nebo fyzikální formy přítomné nebezpečné látky, jak je uvedeno v oznámení poskytnutém provozovatelem podle odstavce 1, nebo podstatné změny
11
v sloupci 2 tabulky I nebo II a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu nedosahuje hodnoty 1; v tomto případě provozovatel postupuje podle § 4 odst. 1 až 3 obdobně.
v procesech jejího použití; změny závodu nebo zařízení, která by mohla mít významné následky, pokud jde o nebezpečí závažné havárie; g) trvalého uzavření závodu nebo jeho vyřazení z provozu nebo h) změn v informacích uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c). f)
32012L0018
§ 8 odst. 3
(3) Krajský úřad posoudí návrh provozovatele podle odstavce 2 a rozhodne o vyřazení objektu ze skupiny A nebo ze skupiny B.
§ 9 odst. 1
§9 32012L0018 Posouzení rizik závažné havárie (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B provede posouzení rizik závažné havárie pro účely zpracování bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy.
Článek 11
Článek 11 Změna zařízení, závodu nebo skladovacího zařízení Při změně zařízení, závodu, skladovacího zařízení nebo procesu anebo povahy, fyzikální formy nebo množství nebezpečných látek, které by mohly významně ovlivnit nebezpečí závažné havárie nebo které by mohly způsobit přeměnu závodu s podlimitním množstvím na závod s nadlimitním množstvím či opačně, členské státy zajistí, aby provozovatel přezkoumal, a jeli to nezbytné, aktualizoval oznámení, politiku prevence závažných havárií, systém řízení bezpečnosti a bezpečnostní zprávu a před provedením této změny uvědomil příslušný orgán o podrobnostech těchto aktualizací.
Čl. 8 odst. 1 Článek 8 Politika prevence závažných havárií 1. Členské státy od provozovatele vyžadují, aby vypracoval písemný dokument stanovící politiku prevence závažných havárií a aby zajistil její řádné provádění. Politika prevence závažných havárií musí zajišťovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Musí být úměrná nebezpečí závažné havárie. Musí obsahovat celkové cíle a zásady činnosti provozovatele, úlohu a odpovědnost vedení podniku a závazek trvalého zlepšování kontroly nebezpečí závažných havárií a zajišťování vysoké úrovně ochrany.
12
§ 9 odst. 2
(2) Posouzení rizik závažné havárie obsahuje a) identifikaci zdrojů rizik, b) analýzu rizik a c) hodnocení rizik.
§ 9 odst. 3
(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu posouzení rizik závažné havárie, rozsah posouzení rizik závažné havárie zpracovávaného pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení.
§ 10 odst. 1
32012L0018 Bezpečnostní program § 10 (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A zpracuje na základě posouzení rizik závažné havárie bezpečnostní program.
§ 10 odst. 2
(2)
Bezpečnostní program obsahuje
32012L0018
32012L0018
PŘÍLOHA III PŘÍLOHA III Informace uvedené v čl. 8 odst. 5 a článku 10 o systému řízení bezpečnosti a o organizaci závodu s ohledem na prevenci závažných havárií Pro účely provádění systému řízení bezpečnosti provozovatelem se berou v úvahu následující prvky: a) systém řízení bezpečnosti musí být úměrný nebezpečím, průmyslovým činnostem a složitosti organizace v závodě a musí být založen na posouzení rizik; měl by obsahovat část obecného systému řízení, která zahrnuje organizační strukturu, povinnosti, běžné způsoby, postupy, procesy a zdroje pro určování a provádění politiky prevence závažných havárií; b) systém řízení bezpečnosti řeší tyto otázky: ii) stanovení a hodnocení závažných zdrojů rizik: přijímání a provádění postupů systematického určování závažných rizik vyplývajících z běžného i mimořádného provozu, případně včetně činností subdodavatelů, a hodnocení jejich pravděpodobnosti a závažnosti,
Čl. 8 odst. 1 Článek 8 Politika prevence závažných havárií 1. Členské státy od provozovatele vyžadují, aby vypracoval písemný dokument stanovící politiku prevence závažných havárií a aby zajistil její řádné provádění. Politika prevence závažných havárií musí zajišťovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Musí být úměrná nebezpečí závažné havárie. Musí obsahovat celkové cíle a zásady činnosti provozovatele, úlohu a odpovědnost vedení podniku a závazek trvalého zlepšování kontroly nebezpečí závažných havárií a zajišťování vysoké úrovně ochrany Čl. 8 odst. 1 Článek 8
13
a) b) c) d) e)
§ 10 odst. 3
základní informace o objektu, posouzení rizik, popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, popis systému řízení bezpečnosti a závěrečné shrnutí.
Politika prevence závažných havárií 1. Členské státy od provozovatele vyžadují, aby vypracoval písemný dokument stanovící politiku prevence závažných havárií a aby zajistil její řádné provádění. Politika prevence závažných havárií musí zajišťovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Musí být úměrná nebezpečí závažné havárie. Musí obsahovat celkové cíle a zásady činnosti provozovatele, úlohu a odpovědnost vedení podniku a závazek trvalého zlepšování kontroly nebezpečí závažných havárií a zajišťování vysoké úrovně ochrany. 32012L0018
Čl. 8 odst. 5 5. Politika prevence závažných havárií musí být prováděna pomocí vhodných prostředků a struktur a pomocí systému řízení bezpečnosti v souladu s přílohou III, který je úměrný nebezpečí závažné havárie a složitosti organizace nebo činností závodu. Pro závody s podlimitním množstvím může být povinnost provádět tuto politiku splněna pomocí jiných vhodných prostředků, struktur a systémů řízení bezpečnosti, které jsou úměrné nebezpečí závažné havárie, při zohlednění zásad stanovených v příloze III.
32012L0018
PŘÍLOHA III PŘÍLOHA III Informace uvedené v čl. 8 odst. 5 a článku 10 o systému řízení bezpečnosti a o organizaci závodu s ohledem na prevenci závažných havárií
(3) Pro účely zpracování bezpečnostního programu lze využít 32012L0018 dokumenty zpracované podle jiných právních předpisů10) nebo pro vnitřní potřebu provozovatele nebo jejich části, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům na bezpečnostní program nebo jsou ve smyslu těchto požadavků doplněny a upraveny.
Čl. 6 odst. 3 3. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány akceptovaly pro účely této směrnice rovnocenné informace, které předkládají provozovatelé podle jiných příslušných právních předpisů Unie a které splňují některé z požadavků této směrnice. V takových případech příslušné orgány zajistí, aby byly dodrženy požadavky této směrnice.
10)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 odst. 4
(4)
Provozovatel na základě rozhodnutí krajského úřadu 32012L0018
Čl. 9 odst. 3 3. Členské státy zajistí, aby si provozovatelé závodů určených
14
zahrne do bezpečnostního programu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu.
písm. a)
podle odstavce 1: a) vyměňovali odpovídající informace, které jim umožní zohlednit povahu a rozsah celkového nebezpečí závažné havárie podle potřeby ve svých politikách prevence závažných havárií, v systémech řízení bezpečnosti, v bezpečnostních zprávách a vnitřních havarijních plánech, a aby
§ 10 odst. 5
(5) Provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu do skupiny A.
§ 10 odst. 6
(6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu 32012L0018 bezpečnostního programu a jeho strukturu.
PŘÍLOHA III PŘÍLOHA III Informace uvedené v čl. 8 odst. 5 a článku 10 o systému řízení bezpečnosti a o organizaci závodu s ohledem na prevenci závažných havárií
§ 11 odst. 1
§ 11 32012L0018 (1) Provozovatel bezpečnostní program přezkoumá nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení a poté vždy nejméně jednou za 5 let. O provedeném přezkumu pořídí záznam, který uschová pro potřeby kontroly podle § 39. Stejnopis záznamu zašle krajskému úřadu na vědomí. Náležitosti záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu stanoví prováděcí právní předpis.
Čl. 8 odst. 4 4. Aniž je dotčen článek 11, provozovatel svou politiku prevence závažných havárií pravidelně, a nejméně každých pět let, přezkoumá a v případě potřeby ji aktualizuje. Vyžaduje-li to vnitrostátní právo, zašle aktualizovanou politiku prevence závažných havárií neprodleně příslušnému orgánu.
§ 11 odst. 2
(2) Jestliže na základě výsledků provedeného přezkumu 32012L0018 bezpečnostního programu vyplyne potřeba jej aktualizovat, je provozovatel povinen tuto aktualizaci bezodkladně zajistit a předložit ji ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne zaslání stejnopisu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu.
Čl. 8 odst. 4 4. Aniž je dotčen článek 11, provozovatel svou politiku prevence závažných havárií pravidelně, a nejméně každých pět let, přezkoumá a v případě potřeby ji aktualizuje. Vyžaduje-li to vnitrostátní právo, zašle aktualizovanou politiku prevence závažných havárií neprodleně příslušnému orgánu.
§ 12 odst. 1
§ 12 32012L0018 Bezpečnostní zpráva (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje na základě posouzení rizik závažné havárie bezpečnostní zprávu.
Čl. 10 odst. 1 Článek 10 Bezpečnostní zpráva 1. Členské státy vyžadují od provozovatele závodu s nadlimitním množstvím, aby vypracoval bezpečnostní zprávu pro účely:
15
Prováděcí právní předpis bezpečnostní zprávy.
§ 12 odst. 2
§ 12 odst. 3
stanoví
obsahové
náležitosti
a)
prokázání, že podle informací stanovených v příloze III byla zavedena politika prevence závažných havárií a systém řízení bezpečnosti pro její provádění; b) prokázání, že byla zjištěna nebezpečí závažné havárie a určeny možné scénáře závažných havárií a byla provedena nezbytná opatření k zabránění těmto haváriím a omezení jejich následků pro lidské zdraví a životní prostředí; c) prokázání, že při návrhu, stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, skladovacího zařízení, vybavení a infrastruktury spojené s jejich provozem, které představují nebezpečí závažné havárie uvnitř závodu, byly dodrženy přiměřená bezpečnost a spolehlivost; d) prokázání, že byly vypracovány vnitřní havarijní plány a poskytnuty informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu; e) zajištění dostatečného informování příslušného orgánu pro přijetí rozhodnutí o umístění nových činností nebo rozvojových aktivit v okolí stávajících závodů.
(2) a) b) c) d) e) f) g)
Bezpečnostní zpráva obsahuje 32012L0018 základní informace o objektu, technický popis objektu, informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu, posouzení rizik závažné havárie, 32012L0018 popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, popis systému řízení bezpečnosti, popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie, h) závěrečné shrnutí a i) jmenovitě uvedené právnické a fyzické osoby, které se podílely na vypracování bezpečnostní zprávy.
Čl. 10 odst. 2 2. Bezpečnostní zpráva musí obsahovat alespoň údaje a informace uvedené v příloze II. Musí jmenovitě uvádět příslušné organizace, které se na vypracování zprávy podílely.
(3) V bezpečnostní zprávě provozovatel dále 32012L0018 a) stanoví zásady bezpečnosti a spolehlivosti přiměřené
Čl. 10 odst. 1 Článek 10 Bezpečnostní zpráva
PŘÍLOHA II PŘÍLOHA II Minimální údaje a informace, které je třeba zohlednit v bezpečnostní zprávě podle článku 10 1. Informace o systému řízení a o organizaci závodu s ohledem na prevenci závažných havárií Tato informace obsahuje prvky uvedené v příloze III. 2. Prostředí závodu 3. Popis zařízení 4. Stanovení a rozbor havarijních rizik a metody prevence 5. Opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie
16
zjištěnému nebezpečí při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, jeho vybavení a infrastruktury spojené s jeho provozem, které představují nebezpečí závažné havárie, b) vypracuje zásady vnitřního havarijního plánu a poskytne informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu, ve kterých zahrne bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu, aby bylo možno provést opatření nezbytná v případě vzniku závažné havárie, c) zajistí odpovídající informování příslušných orgánů státní správy a dotčených obcí pro přijetí rozhodnutí z hlediska rozvoje nových činností nebo rozvoje v okolí stávajících objektů.
§ 12 odst. 4
§ 12 odst. 5
(4)
(5)
Ustanovení § 10 odst. 3 a 4 se použije obdobně.
1. Členské státy vyžadují od provozovatele závodu s nadlimitním množstvím, aby vypracoval bezpečnostní zprávu pro účely: f) prokázání, že podle informací stanovených v příloze III byla zavedena politika prevence závažných havárií a systém řízení bezpečnosti pro její provádění; g) prokázání, že byla zjištěna nebezpečí závažné havárie a určeny možné scénáře závažných havárií a byla provedena nezbytná opatření k zabránění těmto haváriím a omezení jejich následků pro lidské zdraví a životní prostředí; h) prokázání, že při návrhu, stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, skladovacího zařízení, vybavení a infrastruktury spojené s jejich provozem, které představují nebezpečí závažné havárie uvnitř závodu, byly dodrženy přiměřená bezpečnost a spolehlivost; i) prokázání, že byly vypracovány vnitřní havarijní plány a poskytnuty informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu; j) zajištění dostatečného informování příslušného orgánu pro přijetí rozhodnutí o umístění nových činností nebo rozvojových aktivit v okolí stávajících závodů. 32012L0018
Čl. 6 odst. 3 3. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány akceptovaly pro účely této směrnice rovnocenné informace, které předkládají provozovatelé podle jiných příslušných právních předpisů Unie a které splňují některé z požadavků této směrnice. V takových případech příslušné orgány zajistí, aby byly dodrženy požadavky této směrnice.
32012L0018
Čl. 9 odst. 3 3. Členské státy zajistí, aby si provozovatelé závodů určených písm. a) podle odstavce 1: b) vyměňovali odpovídající informace, které jim umožní zohlednit povahu a rozsah celkového nebezpečí závažné havárie podle potřeby ve svých politikách prevence závažných havárií, v systémech řízení bezpečnosti, v bezpečnostních zprávách a vnitřních havarijních plánech, a aby
Provozovatel předloží návrh bezpečnostní zprávy ke
17
schválení krajskému úřadu do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu do skupiny B. § 13 odst. 1
§ 13 odst. 2
§ 13 32012L0018 Zpráva o posouzení bezpečnostní zprávy (1) Provozovatel zajistí posouzení bezpečnostní zprávy. Na základě tohoto posouzení zpracuje zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy a návrh této zprávy předloží krajskému úřadu ke schválení a) nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení bezpečnostní zprávy nebo rozhodnutí o schválení předchozí zprávy o jejím posouzení, b) kdykoliv na základě vlastní iniciativy nebo na žádost krajského úřadu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo s ohledem na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy haváriím nehod a skoronehod nebo poznatků v hodnocení zdrojů rizika.
Čl. 10 odst. 5 5. Aniž je dotčen článek 11, provozovatel svou bezpečnostní zprávu pravidelně, a nejméně každých pět let, přezkoumá a v případě potřeby ji aktualizuje.
(2) Provozovatel uvede ve zprávě o posouzení bezpečnostní 32012L0018 zprávy a) seznam změn provedených v objektu, b) souhrnný vliv provedených změn na bezpečnost provozu a c) závěr o potřebě provést aktualizaci bezpečnostní zprávy nebo věcné a odborné zdůvodnění, že nenastala potřeba provést aktualizaci bezpečnostní zprávy.
Čl. 10 odst. 5 5. Aniž je dotčen článek 11, provozovatel svou bezpečnostní zprávu pravidelně, a nejméně každých pět let, přezkoumá a v případě potřeby ji aktualizuje.
Provozovatel rovněž bezpečnostní zprávu přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje po závažné havárii ve svém závodě a kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu v případech, kdy je to odůvodněno novými skutečnostmi nebo novými technickými poznatky týkajícími se otázek bezpečnosti, například vyplývajícími z analýzy havárií, nebo pokud je to možné, "případů, kdy téměř došlo k havárii," a vývoje poznatků, které se týkají hodnocení nebezpečí. Aktualizovaná bezpečnostní zpráva nebo její aktualizované části musí být neprodleně zaslány příslušnému orgánu.
Provozovatel rovněž bezpečnostní zprávu přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje po závažné havárii ve svém závodě a kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu v případech, kdy je to odůvodněno novými skutečnostmi nebo novými technickými poznatky týkajícími se otázek bezpečnosti, například vyplývajícími z analýzy havárií, nebo pokud je to možné, "případů, kdy téměř došlo k havárii," a vývoje poznatků, které se týkají hodnocení nebezpečí. Aktualizovaná bezpečnostní zpráva nebo její aktualizované části musí být neprodleně zaslány příslušnému orgánu.
§ 13 odst. 3
(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu 32012L0018 zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy a její strukturu.
Čl. 10 odst. 5 5. Aniž je dotčen článek 11, provozovatel svou bezpečnostní zprávu pravidelně, a nejméně každých pět let, přezkoumá
18
a v případě potřeby ji aktualizuje. Provozovatel rovněž bezpečnostní zprávu přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje po závažné havárii ve svém závodě a kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu v případech, kdy je to odůvodněno novými skutečnostmi nebo novými technickými poznatky týkajícími se otázek bezpečnosti, například vyplývajícími z analýzy havárií, nebo pokud je to možné, "případů, kdy téměř došlo k havárii," a vývoje poznatků, které se týkají hodnocení nebezpečí. Aktualizovaná bezpečnostní zpráva nebo její aktualizované části musí být neprodleně zaslány příslušnému orgánu. § 14 odst. 1
§ 14 32012L0018 Aktualizace bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy (1) Provozovatel objektu, u kterého dochází ke změně zařazení podle § 8 odst. 1, zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu ve lhůtách stanovených pro jeho předložení v § 10 odst. 5 nebo § 12 odst. 5.
Článek 11
Článek 11 Změna zařízení, závodu nebo skladovacího zařízení Při změně zařízení, závodu, skladovacího zařízení nebo procesu anebo povahy, fyzikální formy nebo množství nebezpečných látek, které by mohly významně ovlivnit nebezpečí závažné havárie nebo které by mohly způsobit přeměnu závodu s podlimitním množstvím na závod s nadlimitním množstvím či opačně, členské státy zajistí, aby provozovatel přezkoumal, a jeli to nezbytné, aktualizoval oznámení, politiku prevence závažných havárií, systém řízení bezpečnosti a bezpečnostní zprávu a před provedením této změny uvědomil příslušný orgán o podrobnostech těchto aktualizací.
§ 14 odst. 2
(2) Provozovatel bezodkladně zajistí aktualizaci 32012L0018 bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne, kdy dojde k takové a) změně v druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, b) změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, nebo c) organizační změně, která ovlivňuje systém řízení
Článek 11
Článek 11 Změna zařízení, závodu nebo skladovacího zařízení Při změně zařízení, závodu, skladovacího zařízení nebo procesu anebo povahy, fyzikální formy nebo množství nebezpečných látek, které by mohly významně ovlivnit nebezpečí závažné havárie nebo které by mohly způsobit přeměnu závodu s podlimitním množstvím na závod s nadlimitním množstvím či opačně, členské státy zajistí, aby provozovatel přezkoumal, a jeli to nezbytné, aktualizoval oznámení, politiku prevence závažných havárií, systém řízení bezpečnosti a bezpečnostní zprávu a před provedením této změny uvědomil příslušný orgán
19
bezpečnosti.
§ 14 odst. 3
o podrobnostech těchto aktualizací. 32012L0018
Čl. 10 odst. 5 5. Aktualizovaná bezpečnostní zpráva nebo její aktualizované části musí být neprodleně zaslány příslušnému orgánu.
(3) Provozovatel bezodkladně zajistí aktualizaci 32012L0018 bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy, pokud potřeba jejího provedení vyplývá ze závěru zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy podle § 13 odst. 2 písm. c).
Čl. 10 odst. 5 5. Aniž je dotčen článek 11, provozovatel svou bezpečnostní zprávu pravidelně, a nejméně každých pět let, přezkoumá a v případě potřeby ji aktualizuje. Provozovatel rovněž bezpečnostní zprávu přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje po závažné havárii ve svém závodě a kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu v případech, kdy je to odůvodněno novými skutečnostmi nebo novými technickými poznatky týkajícími se otázek bezpečnosti, například vyplývajícími z analýzy havárií, nebo pokud je to možné, "případů, kdy téměř došlo k havárii," a vývoje poznatků, které se týkají hodnocení nebezpečí. Aktualizovaná bezpečnostní zpráva nebo její aktualizované části musí být neprodleně zaslány příslušnému orgánu.
§ 15 odst. 1
§ 15 Dodržování bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy (1) Provozovatel postupuje podle bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy.
§ 15 odst. 2
(2) Provozovatel prokazatelně seznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, v potřebném rozsahu s bezpečnostním programem nebo bezpečnostní zprávou.
§ 16
§ 16 Postup krajského úřadu Krajský úřad v řízeních o schválení návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, jejich aktualizace nebo návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy (dále jen „návrh
20
bezpečnostní dokumentace“) a) zašle návrh bezpečnostní dokumentace neprodleně k vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným obcím a b) neprodleně zajistí zpracování posudku návrhu bezpečnostní dokumentace pověřenou právnickou osobou (dále jen „zpracovatel posudku“). § 17 odst. 1
§ 17 Vyjádření dotčených orgánů, dotčených obcí a veřejnosti (1) Dotčené orgány zašlou krajskému úřadu své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace do 60 dnů ode dne, kdy jim byl doručen; pokud dotčený orgán nezašle své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace v této lhůtě, platí, že s návrhem bezpečnostní dokumentace souhlasí.
§ 17 odst. 2
(2) Dotčená obec oznamuje veřejnosti na úřední desce a způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne doručení návrhu bezpečnostní dokumentace, kdy a kde lze do návrhu bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit si z něj výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlížení do návrhu bezpečnostní dokumentace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne jejich oznámení. V této lhůtě může každý uplatnit k návrhu bezpečnostní dokumentace písemné připomínky.
§ 17 odst. 3
(3) Dotčené obce zašlou své vyjádření a připomínky veřejnosti k návrhu bezpečnostní dokumentace do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty stanovené pro nahlížení veřejnosti do návrhu bezpečnostní dokumentace podle odstavce 2; pokud dotčená obec nezašle své vyjádření a připomínky veřejnosti k návrhu bezpečnostní dokumentace v této lhůtě, platí, že s návrhem bezpečnostní dokumentace souhlasí.
§ 17 odst. 4
(4) Krajský úřad po projednání s provozovatelem může veřejnosti odepřít nahlédnout do návrhu bezpečnostní dokumentace nebo jeho částí z důvodů a za podmínek, za kterých může být podle zákona o právu na informace o životním prostředí odepřeno zpřístupnění informace11), nebo z důvodů bezpečnosti státu.
21
11)
§ 8 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
§ 18 odst. 1
§ 18 Posudek návrhu bezpečnostní dokumentace (1) Zpracovatel posudku zpracuje posudek návrhu bezpečnostní dokumentace (dále jen „posudek“) na základě návrhu bezpečnostní dokumentace a prověření v něm uvedených údajů provedeného u provozovatele objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B.
§ 18 odst. 2
(2) Zpracovatel posudku provede v posudku hodnocení návrhu bezpečnostní dokumentace, zejména hodnocení posouzení rizik závažné havárie a přijatých preventivních bezpečnostních opatření. Zpracovatel posudku může v posudku uvést doporučení k doplnění návrhu bezpečnostní dokumentace.
§ 18 odst. 3
(3) Lhůta pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne doručení návrhu bezpečnostní dokumentace zpracovateli posudku. Tato lhůta může být v odůvodněných, zejména složitých, případech prodloužena, nejdéle však o dalších 30 dnů.
§ 18 odst. 4
(4) Zpracovatel posudku zašle posudek krajskému úřadu ve stanoveném termínu, formě a počtu výtisků. V případě, že posudek nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu vydaného k jeho provedení, krajský úřad jej do 10 pracovních dnů ode dne jeho doručení vrátí zpracovateli posudku k doplnění nebo přepracování. Krajský úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro doplnění nebo přepracování posudku. Tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů. Lhůta stanovená pro doplnění nebo přepracování posudku se nezapočítává do lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1.
§ 18 odst. 5
(5) Prováděcí právní předpis stanoví kritéria hodnocení návrhu bezpečností dokumentace a náležitosti obsahu posudku.
22
§ 19 odst. 1
§ 19 Práva a povinnosti zpracovatele posudku (1) Zpracovatel posudku posoudí návrh bezpečnostní dokumentace objektivně a v plném rozsahu. Zpracovatel posudku nesmí posuzovaný návrh bezpečnostní dokumentace přepracovávat ani jej doplňovat.
§ 19 odst. 2
(2) Zpracovatel posudku si může vyžádat dílčí podklady k ověření údajů uvedených v návrhu bezpečnostní dokumentace od jiných odborníků. Tuto skutečnost je zpracovatel posudku povinen v posudku uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování návrhu bezpečnostní dokumentace, se nesmí podílet na zpracování posudku.
§ 19 odst. 3
(3) Zpracovatel posudku je za účelem prověření údajů uvedených v návrhu bezpečnostní dokumentace oprávněn požadovat a) vstup do objektu, b) podklady použité pro zpracování návrhu bezpečnostní dokumentace, nebo c) další informace a dokumenty potřebné pro posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace.
§ 19 odst. 4
(4) Provozovatel objektu je povinen poskytnout zpracovateli posudku součinnost potřebnou pro výkon jeho oprávnění uvedených v odstavci 3.
§ 19 odst. 5
(5) Zpracovatel posudku je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti se zpracováváním posudku dozvěděl. To neplatí, pokud si informace o těchto skutečnostech vyžádá orgán provádějící kontrolu podle § 39.
§ 19 odst. 6
(6) Prováděcí právní předpis stanoví povahu a okruh informací
§ 20 odst. 1
§ 20 Rozhodnutí o návrhu bezpečnostní dokumentace (1) Krajský úřad rozhodne na základě posudku a vyjádření
23
dotčených orgánů, dotčených obcí a připomínek veřejnosti o schválení návrhu bezpečnostní dokumentace do 45 dnů ode dne doručení posudku. § 20 odst. 2
(2) V případě, že návrh bezpečnostní dokumentace nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu přijatého k jeho provedení, krajský úřad vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad návrh bezpečnostní dokumentace předložený po odstranění zjištěných nedostatků neprodleně zašle zpracovateli posudku, který změny provedené v návrhu bezpečnostní dokumentace ve lhůtě stanovené krajským úřadem zohlední ve zpracovaném posudku. Se změnami provedenými v návrhu bezpečnostní dokumentace krajský úřad seznámí dotčené orgány a dotčené obce.
§ 20 odst. 3
(3) Krajský úřad zašle kopii svého rozhodnutí Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), dotčeným orgánům a dotčeným obcím.
§ 21 odst. 1
Plán fyzické ochrany § 21 (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje pro tento objekt plán fyzické ochrany objektu.
§ 21 odst. 2
(2) Provozovatel v plánu fyzické ochrany uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou a) analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekt, b) režimová opatření, c) fyzická ostraha a d) technické prostředky.
§ 21 odst. 3
(3) Provozovatel zašle plán fyzické ochrany a jeho změny krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky12) na vědomí do 3 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní
24
dokumentace podle § 20 odst. 1. 12)
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 21 odst. 4
(4) Rozsah bezpečnostních opatření přijímaných v objektu stanoví provozovatel vnitřním předpisem.
§ 21 odst. 5
(5) a)
§ 22 odst. 1
§ 22 (1) Provozovatel přijme a zajistí bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektu uvedená v plánu fyzické ochrany za účelem zabránění vzniku závažné havárie a omezení jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek.
§ 22 odst. 2
(2) Provozovatel pravidelně, nejméně však jednou za rok, provede funkční zkoušky bezpečnostních opatření podle § 22 odst. 2 písm. b) až d) a o provedených zkouškách pořídí zápis, který uchovává po dobu 3 let.
§ 22 odst. 3
(3) Každý, kdo se v souvislosti s plněním svých pracovních povinností seznámil s bezpečnostními opatřeními uvedenými v plánu fyzické ochrany, je povinen zachovávat o těchto opatřeních mlčenlivost. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo plnění pracovních povinností. Informace o bezpečnostních opatřeních uvedených v plánu fyzické ochrany se podle právních předpisů upravujících přístup veřejnosti k informacím13) neposkytují.
Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na rozsah analýzy prováděné podle odstavce 2 písm. a), b) kategorie a povahu režimových opatření, c) požadavky na zajištění fyzické ostrahy, d) kategorie technických prostředků a jejich vymezení a e) způsob stanovení rozsahu bezpečnostních opatření přijímaných v objektu.
13)
Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
§ 23 odst. 1
§ 23 odst. 2
32012L0018 Vnitřní havarijní plán § 23 (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje vnitřní havarijní plán, ve kterém stanoví opatření přijímaná uvnitř objektu při vzniku závažné havárie za účelem zmírnění jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek.
Čl. 12 odst. 1 Článek 12 písm. a) Havarijní plány
(2) Vnitřní havarijní plán obsahuje 32012L0018 a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření, b) scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie, c) popis možných následků závažné havárie, d) popis činností nutných ke zmírnění následků závažné havárie, e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými provozovatel disponuje, f) způsob vyrozumění dotčených orgánů a varování osob, g) opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení, 32012L0018 h) opatření k podpoře zmírnění následků závažné havárie mimo objekt, při zohlednění dopravní a technické infrastruktury, sídelních útvarů, významných krajinných prvků, zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000, a i) přehled sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na řešení závažné havárie.
Čl. 12 odst. 3 3. Havarijní plány musí být vypracovány s cílem a) omezit rozsah nehod a zvládat je tak, aby se minimalizoval účinek a omezila škoda na lidském zdraví, životním prostředí a majetku; b) provádět nezbytná opatření k ochraně lidského zdraví a životního prostředí před účinky závažných havárií; c) sdělovat nezbytné informace veřejnosti a službám nebo orgánům oblasti, kterých se to týká; d) zajistit obnovu a vyčištění životního prostředí po závažné havárii. Havarijní plány musí obsahovat informace stanovené v příloze IV.
1. Členské státy zajistí, aby pro všechny závody s nadlimitním množstvím: a) vypracoval provozovatel vnitřní havarijní plán s opatřeními, která mají být přijata uvnitř závodu;
PŘÍLOHA IV
PŘÍLOHA IV Údaje a informace, jež musí obsahovat havarijní plány uvedené v článku 12 1. Vnitřní havarijní plány: a) Jména nebo funkce osob oprávněných spustit postupy pro případ mimořádné události a osob, které jsou pověřeny určováním nápravných opatření a jejich koordinací na místě b) Jméno nebo funkce osoby odpovídající za spojení s orgány odpovědnými za vnější havarijní plán c) U předvídatelných situací nebo událostí, které by mohly být rozhodující pro vznik závažné havárie, popis opatření, která mají být přijata k zvládnutí této situace nebo události a k omezení jejich důsledků, včetně popisu bezpečnostního vybavení a dostupných prostředků 26
d) Opatření k omezení rizik pro osoby na pracovišti včetně výstražného systému a očekávaného chování osob při výstraze e) Opatření přijatá, aby v případě havárie byla co nejrychleji informována osoba odpovědná za uvedení vnějšího havarijního plánu v činnost, typ informací, které by měly být obsaženy v počáteční výstraze, a opatření pro poskytnutí podrobnějších informací, jakmile jsou dispozici f) V případě potřeby opatření pro vyškolení zaměstnanců v oblasti povinností, jejichž plnění se od nich očekává, a kde je to vhodné, i jejich koordinace se záchrannými službami mimo pracoviště g) Opatření k podpoře nápravných opatření mimo pracoviště Čl. 9 odst. 3 3. Členské státy zajistí, aby si provozovatelé závodů určených písm. a) podle odstavce 1: c) vyměňovali odpovídající informace, které jim umožní zohlednit povahu a rozsah celkového nebezpečí závažné havárie podle potřeby ve svých politikách prevence závažných havárií, v systémech řízení bezpečnosti, v bezpečnostních zprávách a vnitřních havarijních plánech, a aby
§ 23 odst. 3
(3) Provozovatel na základě rozhodnutí krajského úřadu 32012L0018 zahrne do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu.
§ 23 odst. 4
(4) Provozovatel zpracuje vnitřní havarijní plán v součinnosti 32012L0018 se svými zaměstnanci a projedná jej se zaměstnanci svých dlouhodobých dodavatelů.
Čl. 12 odst. 4 4. Členské státy zajistí, aby vnitřní havarijní plány stanovené touto směrnicí byly vypracovány po projednání s pracovníky uvnitř závodu, včetně dlouhodobého subdodavatelského personálu.
§ 23 odst. 5
(5) Provozovatel ve vnitřním havarijním plánu uvede přehled 32012L0018 dokumentů zpracovaných pro řešení mimořádných událostí podle jiných právních předpisů10). Pro účely zpracování vnitřního havarijního plánu se § 10 odst. 3 použije obdobně. Provozovatel ve vnitřním havarijním plánu vyznačí den nabytí jeho platnosti.
Čl. 6 odst. 3 3. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány akceptovaly pro účely této směrnice rovnocenné informace, které předkládají provozovatelé podle jiných příslušných právních předpisů Unie a které splňují některé z požadavků této směrnice. V takových případech příslušné orgány zajistí, aby byly dodrženy požadavky této směrnice.
§ 23 odst. 6
(6) Provozovatel předloží vnitřní havarijní plán do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace podle § 20 odst. 1 krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému
27
záchrannému sboru kraje pro účely zpracování vnějšího havarijního plánu. § 23 odst. 7
(7) Provozovatelé objektů zařazených do skupiny B, které jsou umístěny ve společném vymezeném prostoru, mohou na základě společné dohody zpracovat vnitřní havarijní plán společně.
§ 23 odst. 8
(8) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu 32012L0018 vnitřního havarijního plánu a jeho strukturu.
32012L0018
Čl. 12 odst. 3 3. Havarijní plány musí být vypracovány s cílem e) omezit rozsah nehod a zvládat je tak, aby se minimalizoval účinek a omezila škoda na lidském zdraví, životním prostředí a majetku; f) provádět nezbytná opatření k ochraně lidského zdraví a životního prostředí před účinky závažných havárií; g) sdělovat nezbytné informace veřejnosti a službám nebo orgánům oblasti, kterých se to týká; h) zajistit obnovu a vyčištění životního prostředí po závažné havárii. Havarijní plány musí obsahovat informace stanovené v příloze IV. PŘÍLOHA IV
PŘÍLOHA IV Údaje a informace, jež musí obsahovat havarijní plány uvedené v článku 12 1. Vnitřní havarijní plány: h) Jména nebo funkce osob oprávněných spustit postupy pro případ mimořádné události a osob, které jsou pověřeny určováním nápravných opatření a jejich koordinací na místě i)
Jméno nebo funkce osoby odpovídající za spojení s orgány odpovědnými za vnější havarijní plán j) U předvídatelných situací nebo událostí, které by mohly být rozhodující pro vznik závažné havárie, popis opatření, která mají být přijata k zvládnutí této situace nebo události a k omezení jejich důsledků, včetně popisu bezpečnostního vybavení a dostupných prostředků k) Opatření k omezení rizik pro osoby na pracovišti včetně výstražného systému a očekávaného chování osob při
28
výstraze Opatření přijatá, aby v případě havárie byla co nejrychleji informována osoba odpovědná za uvedení vnějšího havarijního plánu v činnost, typ informací, které by měly být obsaženy v počáteční výstraze, a opatření pro poskytnutí podrobnějších informací, jakmile jsou dispozici m) V případě potřeby opatření pro vyškolení zaměstnanců v oblasti povinností, jejichž plnění se od nich očekává, a kde je to vhodné, i jejich koordinace se záchrannými službami mimo pracoviště n) Opatření k podpoře nápravných opatření mimo pracoviště l)
§ 24 odst. 1
§ 24 32012L0018 (1) Provozovatel postupuje podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy k závažné havárii již došlo, její vznik již nelze odvrátit nebo její vznik lze důvodně očekávat.
Čl. 12 odst. 7 7. Členské státy zajistí, aby provozovatel a popřípadě příslušný orgán určený pro tento účel neprodleně použili havarijní plány, když dojde k závažné havárii nebo k nekontrolované události, u které by se podle její povahy mohlo důvodně očekávat, že k závažné havárii povede.
§ 24 odst. 2
(2) Provozovatel uloží vnitřní havarijní plán tak, aby byl 32012L0018 dostupný osobám pověřeným k provádění opatření vnitřního havarijního plánu, složkám integrovaného záchranného systému a osobám vykonávajícím kontrolu podle § 39.
Čl. 12 odst. 7 7. Členské státy zajistí, aby provozovatel a popřípadě příslušný orgán určený pro tento účel neprodleně použili havarijní plány, když dojde k závažné havárii nebo k nekontrolované události, u které by se podle její povahy mohlo důvodně očekávat, že k závažné havárii povede.
§ 24 odst. 3
(3) Provozovatel prokazatelně seznámí své zaměstnance 32012L0018 a ostatní osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, včetně zaměstnanců svých dlouhodobých dodavatelů, o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.
Čl. 12 odst. 4 4. Členské státy zajistí, aby vnitřní havarijní plány stanovené touto směrnicí byly vypracovány po projednání s pracovníky uvnitř závodu, včetně dlouhodobého subdodavatelského personálu.
§ 25 odst. 1
§ 25 32012L0018 (1) Provozovatel prověří vnitřní havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti do 3 let ode dne jeho předložení krajskému úřadu, a poté vždy nejméně jednou za 3 roky.
Čl. 12 odst. 6 6. Členské státy zajistí, aby provozovatelé a určené orgány ve vhodných odstupech ne delších než tři roky přezkoumávali, zkoušeli, a je-li to nezbytné, aktualizovali vnitřní a vnější havarijní plány. Přezkoumání bere v úvahu změny, ke kterým došlo v dotyčných závodech nebo pohotovostních službách, nové technické poznatky a poznatky týkající se reakce na závažné havárie.
29
§ 25 odst. 2
(2) Provozovatel zajistí aktualizaci vnitřního havarijního 32012L0018 plánu a) po každé změně druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, b) po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, nebo c) při organizačních a technických změnách, pokud tyto změny ovlivňují systém řízení bezpečnosti a účinnost vnitřního havarijního plánu.
§ 25 odst. 3
(3) Provozovatel předloží aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce ode dne, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 2., krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje.
§ 26 odst. 1
32012L0018 Vnější havarijní plán a zóna havarijního plánování § 26 (1) Pro objekty zařazené do skupiny B se stanoví zóna havarijního plánování a zpracovává vnější havarijní plán.
§ 26 odst. 2
(2) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B spolupracuje s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi a s hasičským záchranným sborem kraje na zajištění havarijní připravenosti, informování veřejnosti a preventivně výchovné činnosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem.
§ 26 odst. 3
(3) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B po projednání s hasičským záchranným sborem kraje pořizuje, udržuje a provozuje v zóně havarijního plánování koncové prvky varování. Tato povinnost nenahrazuje povinnost ostatních
Čl. 12 odst. 6 6. Členské státy zajistí, aby provozovatelé a určené orgány ve vhodných odstupech ne delších než tři roky přezkoumávali, zkoušeli, a je-li to nezbytné, aktualizovali vnitřní a vnější havarijní plány. Přezkoumání bere v úvahu změny, ke kterým došlo v dotyčných závodech nebo pohotovostních službách, nové technické poznatky a poznatky týkající se reakce na závažné havárie.
Čl. 12 odst. 1 Článek 12 písm. c) Havarijní plány 1. Členské státy zajistí, aby pro všechny závody s nadlimitním množstvím: c) vypracovaly orgány určené pro tento účel členským státem vnější havarijní plán opatření, která mají být provedena mimo závod, a to do dvou let od obdržení nezbytných informací od provozovatele podle písmene b).
30
subjektů pořizovat, udržovat a provozovat koncové prvky varování stanovenou jinými právními předpisy14). 14)
Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 odst. 1
§ 27 32012L0018 (1) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu.
Čl. 12 odst. 1 Článek 12 písm. b) Havarijní plány 1. Členské státy zajistí, aby pro všechny závody s nadlimitním množstvím: b) poskytl provozovatel příslušnému orgánu nezbytné informace, aby mu umožnil vypracovat vnější havarijní plány;
§ 27 odst. 2
(2) Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování 32012L0018 a zpracování vnějšího havarijního plánu obsahují a) identifikační údaje provozovatele, b) jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování těchto podkladů, c) popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt provozovatele, d) přehled možných následků závažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky, e) přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění následků závažné havárie, f) seznam a popis technických prostředků využitelných při 32012L0018 odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt provozovatele, g) opatření k podpoře nápravných opatření mimo objekt, včetně opatření ke zvládnutí možných scénářů stanovených v bezpečnostní zprávě a zohledňující možné kumulativní jevy, včetně těch, jež mají následky na životní prostředí, konkrétní informace o sousedních objektech, o havárii a o žádoucím chování veřejnosti v případě havárie, a h) další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, zejména
Čl. 12 odst. 3 3. Havarijní plány musí být vypracovány s cílem a) omezit rozsah nehod a zvládat je tak, aby se minimalizoval účinek a omezila škoda na lidském zdraví, životním prostředí a majetku; b) provádět nezbytná opatření k ochraně lidského zdraví a životního prostředí před účinky závažných havárií; c) sdělovat nezbytné informace veřejnosti a službám nebo orgánům oblasti, kterých se to týká; d) zajistit obnovu a vyčištění životního prostředí po závažné havárii. Havarijní plány musí obsahovat informace stanovené v příloze IV. PŘÍLOHA IV
PŘÍLOHA IV Údaje a informace, jež musí obsahovat havarijní plány uvedené v článku 12 2. Vnější havarijní plány: a) Jména nebo funkce osob oprávněných spustit postupy pro případ mimořádné události a osob oprávněných převzít vedení a koordinaci činnosti mimo pracoviště b) Opatření pro rychlé informování o případné nehodě a poplašné a výstražné postupy c) Opatření pro koordinaci prostředků, které jsou nezbytné
31
podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále údaje vyžádané hasičským záchranným sborem kraje podle zákona o integrovaném záchranném systému15). 15)
Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 odst. 3
(3) Provozovatel předloží podklady podle odstavce 2 krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy podle § 12 odst. 5.
§ 27 odst. 4
(4) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich struktura a způsob jejich zpracování.
§ 28 odst. 1
§ 28 (1) Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování na základě podkladů předložených provozovatelem podle § 27 odst. 3.
§ 28 odst. 2
(2) Zjistí-li krajský úřad, v jehož správním obvodu se zdroj rizika nachází, že by zóna havarijního plánování zasahovala na území jiného kraje, vyzve dotčený krajský úřad k součinnosti při stanovení zóny havarijního plánování. Dotčený krajský úřad poskytne součinnost potřebnou při stanovení zóny havarijního plánování.
§ 28 odst. 3
(3)
k provedení vnějšího havarijního plánu d) Opatření k podpoře nápravných opatření na pracovišti e) Opatření k podpoře nápravných opatření mimo pracoviště, včetně opatření ke zvládnutí možných scénářů závažných havárií stanovených v bezpečnostní zprávě a zohledňující možný domino efekt, včetně těch, které mají dopad na životní prostředí f) Opatření pro poskytnutí konkrétních informací o havárii a o žádoucím chování veřejnosti a případným sousedním závodům nebo provozům mimo oblast působnosti této směrnice podle článku 9 g) Opatření pro informování záchranných služeb jiných členských států v případě závažné havárie s možnými důsledky, které přesahují hranice státu
Prováděcí právní předpis stanoví zásady pro vymezení
32
zóny havarijního plánování a postup při jejím vymezení. § 29 odst. 1
§ 29 32012L0018 (1) Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje postupem stanoveným zákonem o integrovaném záchranném systému 15) vnější havarijní plán. Hasičský záchranný sbor kraje vyžaduje při zpracování vnějšího havarijního plánu součinnost orgánů kraje a obcí a dalších subjektů, je-li to nezbytné.
Čl. 12 odst. 1 Článek 12 písm. c) Havarijní plány 1. Členské státy zajistí, aby pro všechny závody s nadlimitním množstvím: c) vypracovaly orgány určené pro tento účel členským státem vnější havarijní plán opatření, která mají být provedena mimo závod, a to do dvou let od obdržení nezbytných informací od provozovatele podle písmene b).
§ 29 odst. 2
(2) Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje vnější havarijní 32012L0018 plán do 2 let ode dne stanovení zóny havarijního plánování podle § 28 odst. 1.
Čl. 12 odst. 1 Článek 12 písm. c) Havarijní plány 1. Členské státy zajistí, aby pro všechny závody s nadlimitním množstvím: c) vypracovaly orgány určené pro tento účel členským státem vnější havarijní plán opatření, která mají být provedena mimo závod, a to do dvou let od obdržení nezbytných informací od provozovatele podle písmene b).
§ 29 odst. 3
(3) Krajský úřad zajistí veřejné projednání vnějšího 32012L0018 havarijního plánu a jeho aktualizace. Pro postup při veřejném projednání vnějšího havarijního plánu a jeho aktualizace se použije ustanovení § 17 obdobně.
Čl. 12 odst. 5 5. Členské státy zajistí, aby se dotčená veřejnost měla možnost vyjádřit k vnějším havarijním plánům při jejich přípravě nebo k jejich podstatné změně.
§ 29 odst. 4
(4) Hasičský záchranný sbor kraje prověří vnější havarijní 32012L0018 plán z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky.
Čl. 12 odst. 6 6. Členské státy zajistí, aby provozovatelé a určené orgány ve vhodných odstupech ne delších než tři roky přezkoumávali, zkoušeli, a je-li to nezbytné, aktualizovali vnitřní a vnější havarijní plány. Přezkoumání bere v úvahu změny, ke kterým došlo v dotyčných závodech nebo pohotovostních službách, nové technické poznatky a poznatky týkající se reakce na závažné havárie.
§ 29 odst. 5
(5) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu 32012L0018 vnějšího havarijního plánování a jeho strukturu.
PŘÍLOHA IV
PŘÍLOHA IV Údaje a informace, jež musí obsahovat havarijní plány uvedené v článku 12 3. Vnější havarijní plány: h) Jména nebo funkce osob oprávněných spustit postupy pro
33
případ mimořádné události a osob oprávněných převzít vedení a koordinaci činnosti mimo pracoviště i) Opatření pro rychlé informování o případné nehodě a poplašné a výstražné postupy j) Opatření pro koordinaci prostředků, které jsou nezbytné k provedení vnějšího havarijního plánu k) Opatření k podpoře nápravných opatření na pracovišti l) Opatření k podpoře nápravných opatření mimo pracoviště, včetně opatření ke zvládnutí možných scénářů závažných havárií stanovených v bezpečnostní zprávě a zohledňující možný domino efekt, včetně těch, které mají dopad na životní prostředí m) Opatření pro poskytnutí konkrétních informací o havárii a o žádoucím chování veřejnosti a případným sousedním závodům nebo provozům mimo oblast působnosti této směrnice podle článku 9 n) Opatření pro informování záchranných služeb jiných členských států v případě závažné havárie s možnými důsledky, které přesahují hranice státu § 30 odst. 1
§ 30 32012L0018 (1) Jestliže krajský úřad dojde s ohledem na informace obsažené v bezpečnostní zprávě a podkladech pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu k závěru, že za hranicemi objektu zařazeného do skupiny B nehrozí nebezpečí závažné havárie, může rozhodnout, že pro tento objekt nebude stanovovat zónu havarijního plánování a hasičský záchranný sbor nebude zpracovávat vnější havarijní plán.
§ 30 odst. 2
(2) Krajský úřad zašle kopii rozhodnutí podle odstavce 1 ministerstvu, hasičskému záchrannému sboru kraje, dotčeným orgánům a dotčeným obcím.
§ 30 odst. 3
(3) Jestliže se rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 32012L0018 týká objektu, který se nachází v blízkosti území sousedního státu, ministerstvo uvědomí o tomto rozhodnutí tento sousední stát.
Čl. 12 odst. 8 8. Příslušný orgán může na základě informací obsažených v bezpečnostní zprávě rozhodnout, s uvedením důvodů svého rozhodnutí, že se požadavek na vypracování vnějšího havarijního plánu podle odstavce 1 nepoužije.
Čl. 14 odst. 4 4. Pokud dotyčný členský stát rozhodl, že závod v blízkosti území druhého členského státu nemůže způsobit nebezpečí závažné havárie za jeho hranicemi podle čl. 12 odst. 8, a proto se od něj nepožaduje, aby vypracovával vnější havarijní plán podle
34
čl. 12 odst. 1, uvědomí o svém odůvodněném rozhodnutí druhý členský stát. § 31 odst. 1
§ 31 32012L0018 (1) Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo jeho část výstavbou nebo změnou užívání dokončené stavby (dále jen „nový objekt“), zpracuje za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2 návrh na zařazení a posouzení rizik závažné havárie a předloží je krajskému úřadu souběžně s podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění nového objektu, 32012L0018 popřípadě žádosti o vydání stavebního povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby v případě, že se územní rozhodnutí nevydává, stavebnímu úřadu podle stavebního zákona16). Pro zpracování návrhu na zařazení a posouzení rizik závažné havárie se použijí § 5 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1 a 2 obdobně. 16)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 31 odst. 2
(2) Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem podle odstavce 1 a rozhodne o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. Pro zařazení do skupiny A nebo do skupiny B se § 6 odst. 3 použije obdobně.
§ 31 odst. 3
(3) Krajský úřad zajistí zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie předloženého provozovatelem podle odstavce 1 pověřenou právnickou osobou. Při zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie se postupuje podle § 18 a 19 obdobně, lhůta pro zpracování posudku však nesmí být delší než 20 dnů; v odůvodněných, zejména složitých případech může být tato lhůta prodloužena, nejdéle však o dalších 20 dnů.
§ 32 odst. 1
§ 32 32012L0018 (1) Provozovatel nového objektu zařazeného podle § 32 odst. 2 zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu nejpozději 5 měsíců před uvedením nového objektu do zkušebního provozu; v případě, že se zkušební provoz neprovádí,
Čl. 7 odst. 2 2. Oznámení nebo jeho aktualizované znění musí být zasláno písm. a) příslušnému orgánu v těchto lhůtách: a) za nové závody v přiměřené době před začátkem stavby nebo provozu nebo před úpravami vedoucími ke změně soupisu nebezpečných látek; Čl. 3 bod 5) 5) "novým závodem" a) závod, který je uveden do provozu nebo vystavěn 1. června 2015 nebo později, nebo b) provozovna, která přejde do oblasti působnosti této směrnice, nebo závod s podlimitním množstvím, který se stane závodem s nadlimitním množstvím, nebo opačně, a to 1. června 2015 nebo později v důsledku úprav jeho zařízení nebo činností, z nichž vyplývá změna v jeho soupisu nebezpečných látek;
Čl. 8 odst. 2 2. Politika prevence závažných havárií musí být vypracována, písm. a) a vyžaduje-li to vnitrostátní právo, zaslána příslušnému orgánu v těchto lhůtách: a) za nové závody v přiměřené době před začátkem stavby nebo provozu nebo před úpravami vedoucími ke změně soupisu nebezpečných látek;
35
provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu ve stejné lhůtě před uvedením do užívání podle stavebního zákona16). 16)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 32 odst. 2
(2) Provozovatel nesmí nový objekt uvést do zkušebního 32012L0018 provozu před nabytím právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel předloží pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona16). Provozovatel nesmí nový objekt uvést do užívání bez pravomocného rozhodnutí o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy.
Čl. 10 odst. 3 3. Bezpečnostní zpráva musí být zaslána příslušnému orgánu písm. a) v těchto lhůtách: a) za nové závody v přiměřené době před začátkem stavby nebo provozu nebo před úpravami vedoucími ke změně soupisu nebezpečných látek; Čl. 10 odst. 6 6. Než provozovatel zahájí stavbu nebo provoz nebo v případech uvedených v odst. 3 písm. b) a c) a v odstavci 5 tohoto článku, příslušný orgán v přiměřené době od obdržení zprávy sdělí provozovateli závěr svého prošetření bezpečnostní zprávy a tam, kde je to vhodné, v souladu s článkem 19 zakáže uvedení dotyčného závodu do provozu nebo jeho další provozování.
16)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 32 odst. 3
(3) Provozovatel nového objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje plán fyzické ochrany a zašle jej krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky na vědomí nejpozději v den uvedení nového objektu do zkušebního provozu; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel zašle plán fyzické ochrany krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky na vědomí nejpozději v den uvedení nového objektu do užívání podle stavebního zákona16). 16)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 32 odst. 4
(4) Provozovatel nového objektu zařazeného do skupiny B 32012L0018 zpracuje a ve lhůtě uvedené v odstavci 3 předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu.
Čl. 12 odst. 2 2. Provozovatelé splní povinnosti stanovené v odst. 1 písm. a) písm. a) a b) v těchto lhůtách: a) za nové závody v přiměřené době před začátkem provozu nebo před úpravami vedoucími ke změně soupisu nebezpečných látek;
36
§ 33 odst. 1
§ 33 32012L0018 (1) Provozovatel zajistí pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie (dále jen „pojištění odpovědnosti“)17) po celou dobu užívání objektu, včetně etapy zkušebního provozu. Pojištění odpovědnosti sjedná provozovatel s pojistitelem oprávněným provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví18). 17) 18)
Čl. 20 odst. 2. 2 Kontroly musí být vhodné pro typ dotyčného závodu. Nesmějí písm. b) záviset na obdržení bezpečnostní zprávy nebo jakékoli jiné předložené zprávy. Musí být dostatečné pro plánovité a systematické vyšetření technických, organizačních a řídících systémů používaných v závodě, aby zejména: b) provozovatel mohl prokázat, že zajistil vhodné prostředky pro omezení následků závažných havárií na pracovišti i mimo pracoviště;
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 227/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 33 odst. 2
(2) Provozovatel sjedná pojištění odpovědnosti a) do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, nebo b) před uvedením nového objektu do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, provozovatel postupuje podle písmene a).
§ 33 odst. 3
(3) Výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných následků závažné havárie uvedených ve schváleném bezpečnostním programu nebo schválené bezpečnostní zprávě; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného pro etapu zkušebního provozu podle odstavce 2 písm. b) musí výše limitu pojistného plnění odpovídat rozsahu možných následků závažné havárie stanovených na základě posouzení rizik závažné havárie předloženého krajskému úřadu podle § 31 odst. 1.
§ 33 odst. 4
(4) Provozovatel předloží krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy nebo o pojištění odpovědnosti sjednaném podle odstavce 2 písm. a) a pojistky k evidenci a uložení do 30 dnů ode dne jejího uzavření; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného podle odstavce 2 písm. b) předloží provozovatel ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti a pojistky před zahájením zkušebního provozu. Pojistka musí obsahovat údaje umožňující identifikaci objektu a jeho provozovatele a musí na
37
ní být uveden limit pojistného plnění sjednaný v rozsahu stanoveném v odstavci 3. § 33 odst. 5
(5) Provozovatel bezodkladně písemně oznámí krajskému úřadu každou změnu v pojištění odpovědnosti nebo jeho zánik.
§ 34 odst. 1
§ 34 32012L0018 (1) Každý se může na krajský úřad obrátit s žádostí o poskytnutí informace o objektu zařazeném do skupiny A nebo do skupiny B postupem stanoveným zákonem o právu na informace o životním prostředí19). 19)
§ 34 odst. 2
Čl. 22 odst. 1 Článek 22 Přístup k informacím a důvěrnost 1. Členské státy zajistí v zájmu průhlednosti, aby příslušný orgán byl povinen zpřístupnit jakékoli informace, které má na základě této směrnice, každé fyzické nebo právnické osobě, která o to požádá v souladu se směrnicí 2003/4/ES.
Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32012L0018
Čl. 14 odst. 2 Článek 14 písm. b) a c) Informování veřejnosti 2. Pro všechny závody s nadlimitním množstvím členské státy dále zajistí, aby: b) s výhradou čl. 22 odst. 3 byla veřejnosti na vyžádání zpřístupněna bezpečnostní zpráva; v případech, kdy se použije čl. 22 odst. 3, musí být zpřístupněna upravená zpráva, například mající podobu všeobecně srozumitelného shrnutí, které obsahuje přinejmenším obecné informace o nebezpečích závažné havárie a možných účincích na lidské zdraví a životní prostředí v případě závažné havárie; c) s výhradou čl. 22 odst. 3 byl veřejnosti na vyžádání zpřístupněn soupis nebezpečných látek.
(2) Krajský úřad může za podmínek stanovených zákonem 32012L0018 o právu na informace o životním prostředí11) poskytnutí požadované informace odepřít. Krajský úřad odepře poskytnout seznam a schválenou bezpečnostní dokumentaci v rozsahu, v němž do ní bylo veřejnosti odepřeno nahlédnutí podle § 17 odst. 4.
Čl. 22 odst. 2 Článek 22 Přístup k informacím a důvěrnost 2. Zpřístupnění jakýchkoli informací požadovaných podle této směrnice, včetně podle článku 14, může příslušný orgán odmítnout nebo omezit, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 4 směrnice 2003/4/ES.
11)
Čl. 22 odst. 3 3. Příslušný orgán odmítne zpřístupnit úplné informace uvedené v čl. 14 odst. 2 písm. b) a c), které má, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, pokud provozovatel požádá o to, aby z důvodů stanovených v článku 4 směrnice 2003/4/ES nebyly určité části
§ 8 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve 32012L0018 znění pozdějších předpisů.
38
bezpečnostní sdělovány.
zprávy
nebo
soupisů
nebezpečných
látek
Příslušný orgán může rovněž ze stejných důvodů rozhodnout, že nebudou sděleny některé části zprávy nebo soupisů. V těchto případech na základě povolení tohoto orgánu předloží provozovatel příslušnému orgánu změněnou zprávu nebo soupisy bez uvedených částí.
§ 35 odst. 1
32012L0018
Čl. 14 odst. 2 Článek 14 písm. b) a c) Informování veřejnosti 2. Pro všechny závody s nadlimitním množstvím členské státy dále zajistí, aby: b) s výhradou čl. 22 odst. 3 byla veřejnosti na vyžádání zpřístupněna bezpečnostní zpráva; v případech, kdy se použije čl. 22 odst. 3, musí být zpřístupněna upravená zpráva, například mající podobu všeobecně srozumitelného shrnutí, které obsahuje přinejmenším obecné informace o nebezpečích závažné havárie a možných účincích na lidské zdraví a životní prostředí v případě závažné havárie; c) s výhradou čl. 22 odst. 3 byl veřejnosti na vyžádání zpřístupněn soupis nebezpečných látek.
§ 35 32012L0018 (1) Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje a provozovatelem zpracuje pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B jasně a srozumitelně formulovanou informaci o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie podle zákona o právu na informace o životním prostředí20). Tuto informaci krajský úřad vždy zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Čl. 14 odst. 1 Článek 14 Informování veřejnosti 1. Členské státy zajistí, aby veřejnost měla trvale přístup k informacím stanoveným v příloze V, a to včetně informací v elektronické podobě. Informace musí být podle potřeby aktualizovány, a to i v případě změn podle článku 11.
20)
§ 35 odst. 2
§ 10a zákona č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(2) Krajský úřad poskytne veřejnosti v zóně havarijního 32012L0018 plánování informaci zpracovanou podle odstavce 1 pro objekt
Čl. 14 odst. 2 2. Pro všechny závody s nadlimitním množstvím členské státy dále zajistí, aby:
39
zařazený do skupiny B nejméně jednou za 5 let. Pokud se informace týká objektu zařazeného do skupiny B určeného zároveň podle § 7 odst. 1, krajský úřad zajistí poskytnutí této informace rovněž provozovatelům všech budov a zařízení navštěvovaných veřejností, zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení, a sousedních objektů, které jsou v zóně havarijního plánování umístěny.
§ 35 odst. 3
(3) Krajský úřad aktualizuje informaci zpracovanou podle 32012L0018 odstavce 1 po každé změně v objektu, která může ovlivnit bezpečnost mimo objekt, zejména po každé změně v objektu uvedené v § 8 odst. 1 nebo v § 14 odst. 2.
a)
všechny osoby, které mohou být postiženy závažnou havárií, pravidelně a v nejvhodnější možné formě dostávaly jasné a srozumitelné informace o bezpečnostních opatřeních a žádoucím chování v případě závažné havárie, aniž by o to musely žádat;
Informace, které mají být poskytnuty podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce, musí zahrnovat přinejmenším informace uvedené v příloze V. V případě závodů, na něž se vztahuje článek 9, musí být tyto informace obdobně poskytnuty všem budovám a plochám sloužícím veřejnosti, včetně škol a nemocnic, a sousedním závodům. Členské státy zajistí, aby informace byly poskytovány alespoň každých pět let a aby byly přezkoumávány a podle potřeby aktualizovány, a to i v případě změn podle článku 11. Čl. 14 odst. 2 2. Pro všechny závody s nadlimitním množstvím členské státy písm. a) dále zajistí, aby: a) všechny osoby, které mohou být postiženy závažnou havárií, pravidelně a v nejvhodnější možné formě dostávaly jasné a srozumitelné informace o bezpečnostních opatřeních a žádoucím chování v případě závažné havárie, aniž by o to musely žádat; Informace, které mají být poskytnuty podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce, musí zahrnovat přinejmenším informace uvedené v příloze V. V případě závodů, na něž se vztahuje článek 9, musí být tyto informace obdobně poskytnuty všem budovám a plochám sloužícím veřejnosti, včetně škol a nemocnic, a sousedním závodům. Členské státy zajistí, aby informace byly poskytovány alespoň každých pět let a aby byly přezkoumávány a podle potřeby aktualizovány, a to i v případě změn podle článku 11.
§ 35 odst. 4
(4) V případech, kdy by následky závažné havárie v okolí 32012L0018 objektu zařazeného do skupiny B nebo v důsledku domino efektu mohly přesáhnout hranice státu, krajský úřad poskytne ministerstvu dostatečné informace, aby sousední státy mohly
Čl. 14 odst. 3 3. Členské státy poskytují jiným členským státům, jež by mohly být dotčeny přeshraničními účinky závažné havárie v některém ze závodů s nadlimitním množstvím, dostatečné informace, aby dotčené členské státy mohly případně uplatnit veškerá související
40
případně uplatnit připomínky při zpracování změn bezpečnostní zprávy, havarijních plánů nebo informace.
ustanovení článků 12 a 13 a tohoto článku.
§ 35 odst. 5
(5) Ministerstvo poskytuje státům, které by mohly být 32012L0018 dotčeny následky závažné havárie, informace zpracované a poskytnuté krajským úřadem.
Čl. 14 odst. 3 3. Členské státy poskytují jiným členským státům, jež by mohly být dotčeny přeshraničními účinky závažné havárie v některém ze závodů s nadlimitním množstvím, dostatečné informace, aby dotčené členské státy mohly případně uplatnit veškerá související ustanovení článků 12 a 13 a tohoto článku.
§ 35 odst. 6
(6) a)
Prováděcí právní předpis stanoví 32012L0018 náležitosti obsahu informace podle odstavce 1 a rozsah, ve kterém se zpracovává pro objekt zařazené do skupiny A a pro objekty zařazené do skupiny B, a b) způsob poskytnutí informace zpracované podle odstavce 1 pro objekt zařazený do skupiny B veřejnosti.
Čl. 14 odst. 1 Článek 14 Informování veřejnosti 1. Členské státy zajistí, aby veřejnost měla trvale přístup k informacím stanoveným v příloze V, a to včetně informací v elektronické podobě. Informace musí být podle potřeby aktualizovány, a to i v případě změn podle článku 11.
32012L0018
Čl. 14 odst. 2 2. Pro všechny závody s nadlimitním množstvím členské státy dále zajistí, aby: a) všechny osoby, které mohou být postiženy závažnou havárií, pravidelně a v nejvhodnější možné formě dostávaly jasné a srozumitelné informace o bezpečnostních opatřeních a žádoucím chování v případě závažné havárie, aniž by o to musely žádat; Informace, které mají být poskytnuty podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce, musí zahrnovat přinejmenším informace uvedené v příloze V. V případě závodů, na něž se vztahuje článek 9, musí být tyto informace obdobně poskytnuty všem budovám a plochám sloužícím veřejnosti, včetně škol a nemocnic, a sousedním závodům. Členské státy zajistí, aby informace byly poskytovány alespoň každých pět let a aby byly přezkoumávány a podle potřeby aktualizovány, a to i v případě změn podle článku 11.
32012L0018
PŘÍLOHA V PŘÍLOHA V Údaje sdělované veřejnosti podle čl. 14 odst. 1 a odst. 2 písm. a)
41
§ 36 odst. 1
§ 36 32012L0018 Hlášení a konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie (1) Provozovatel nebo uživatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, a) bezodkladně ohlásí vznik závažné havárie příslušnému krajskému úřadu, České inspekci životního prostředí, příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému15) a dotčeným obcím a b) zpracuje hlášení o vzniku závažné havárie a doručí jej krajskému úřadu do 24 hodin od vzniku závažné havárie. 10)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 16 Článek 16 písm. a) a b) Informace, které musí provozovatel poskytnout, a opatření, která musí být přijata po závažné havárii Členské státy zajistí, aby provozovatel, jakmile je to po závažné havárii možné, nejvhodnějšími prostředky: a) uvědomil příslušný orgán; b) sdělil příslušnému orgánu tyto informace, jakmile je má k dispozici: i) okolnosti havárie, ii) které nebezpečné látky byly přítomny, iii) dostupné údaje pro hodnocení účinků havárie na lidské zdraví, životní prostředí a majetek, iv) provedená havarijní opatření;
§ 36 odst. 2
(2) Provozovatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, 32012L0018 zpracuje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie, ve které uvede rovněž nápravná opatření přijatá ke zmírnění následků závažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování.
Článek 16 Článek 16 písm. b) a c) Informace, které musí provozovatel poskytnout, a opatření, která musí být přijata po závažné havárii Členské státy zajistí, aby provozovatel, jakmile je to po závažné havárii možné, nejvhodnějšími prostředky: b) sdělil příslušnému orgánu tyto informace, jakmile je má k dispozici: i) okolnosti havárie, ii) které nebezpečné látky byly přítomny, iii) dostupné údaje pro hodnocení účinků havárie na lidské zdraví, životní prostředí a majetek, iv) provedená havarijní opatření; c) uvědomil příslušný orgán o zamýšlených opatřeních: i) ke zmírnění střednědobých a dlouhodobých účinků havárie, ii) k zamezení opakování havárie;
§ 36 odst. 3
(3) Provozovatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, 32012L0018 nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie předloží návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie ke
Článek 16 Článek 16 písm. b) a c) Informace, které musí provozovatel poskytnout, a opatření, která musí být přijata po závažné havárii
42
schválení krajskému úřadu.
Členské státy zajistí, aby provozovatel, jakmile je to po závažné havárii možné, nejvhodnějšími prostředky: d) sdělil příslušnému orgánu tyto informace, jakmile je má k dispozici: v) okolnosti havárie, vi) které nebezpečné látky byly přítomny, vii) dostupné údaje pro hodnocení účinků havárie na lidské zdraví, životní prostředí a majetek, viii) provedená havarijní opatření; e) uvědomil příslušný orgán o zamýšlených opatřeních: iii) ke zmírnění střednědobých a dlouhodobých účinků havárie, iv) k zamezení opakování havárie;
§ 36 odst. 4
(4) Provozovatel objektu aktualizuje informace obsažené 32012L0018 v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie, jestliže další vyšetřování odhalí dodatečné skutečnosti, které mění tyto informace nebo učiněné závěry. Aktualizované informace předloží provozovatel bezodkladně ke schválení krajskému úřadu.
Článek 16 písm. d)
§ 36 odst. 5
(5) a)
Článek 16 Článek 16 písm. a) až c) Informace, které musí provozovatel poskytnout, a opatření, která musí být přijata po závažné havárii Členské státy zajistí, aby provozovatel, jakmile je to po závažné havárii možné, nejvhodnějšími prostředky: a) uvědomil příslušný orgán; b) sdělil příslušnému orgánu tyto informace, jakmile je má k dispozici: i) okolnosti havárie, ii) které nebezpečné látky byly přítomny, iii) dostupné údaje pro hodnocení účinků havárie na lidské zdraví, životní prostředí a majetek, iv) provedená havarijní opatření; c) uvědomil příslušný orgán o zamýšlených opatřeních: i) ke zmírnění střednědobých a dlouhodobých účinků
Prováděcí právní předpis stanoví 32012L0018 náležitosti obsahu hlášení o vzniku závažné havárie a způsob jeho zpracování a b) náležitosti obsahu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie a způsob jejího zpracování.
Článek 16 Informace, které musí provozovatel poskytnout, a opatření, která musí být přijata po závažné havárii Členské státy zajistí, aby provozovatel, jakmile je to po závažné havárii možné, nejvhodnějšími prostředky: f) aktualizoval podané informace, jestliže další vyšetřování odhalí dodatečné skutečnosti, které mění danou informaci nebo učiněné závěry.
43
ii)
havárie, k zamezení opakování havárie;
§ 37 odst. 1
§ 37 32012L0018 Schvalování konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie (1) Krajský úřad rozhodne o schválení návrhu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie.
Článek 17 Článek 17 písm. a) a b) Opatření, která musí přijmout příslušný orgán po závažné havárii Po závažné havárii členské státy pověří příslušný orgán, aby a) zajistil, že se přijmou všechna naléhavá, střednědobá a dlouhodobá opatření, která se mohou ukázat jako nezbytná; b) shromažďoval kontrolami, vyšetřováním nebo jinými vhodnými prostředky informace, které jsou nezbytné pro plnou analýzu technických, organizačních a řídících aspektů havárie;
§ 37 odst. 2
(2) V případě, že návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech 32012L0018 závažné havárie nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu přijatého k jeho provedení, zejména pokud jde o nápravná opatření přijatá ke zmírnění následků závažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování, krajský úřad vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění.
Článek 17 Článek 17 písm. a) až c) Opatření, která musí přijmout příslušný orgán po závažné havárii Po závažné havárii členské státy pověří příslušný orgán, aby a) zajistil, že se přijmou všechna naléhavá, střednědobá a dlouhodobá opatření, která se mohou ukázat jako nezbytná; b) shromažďoval kontrolami, vyšetřováním nebo jinými vhodnými prostředky informace, které jsou nezbytné pro plnou analýzu technických, organizačních a řídících aspektů havárie; c) přijal vhodná ustanovení k zajištění toho, aby provozovatel činil všechna nezbytná nápravná opatření;
§ 37 odst. 3
(3) Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným 32012L0018 sborem kraje zpracuje doporučení pro provozovatele týkající se budoucích preventivních opatření, která nejsou uvedena v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie a která mohou vést ke zlepšení prevence závažné havárie.
Článek 17 písm. d)
§ 37 odst. 4
(4) Krajský úřad může na základě konečné zprávy o vzniku 32012L0018 a dopadech závažné havárie uložit provozovateli povinnost
Článek 17 Článek 17 písm. a) a c) Opatření, která musí přijmout příslušný orgán po závažné
Článek 17 Opatření, která musí přijmout příslušný orgán po závažné havárii Po závažné havárii členské státy pověří příslušný orgán, aby d) vypracoval doporučení týkající se budoucích preventivních opatření a
44
zajistit aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předložit ke schválení krajskému úřadu a stanovit k tomu lhůtu. Krajský úřad může rovněž uložit provozovateli povinnost zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu a předložit ji krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje. § 38 odst. 1
§ 38 32012L0018 Informace o vzniku a dopadech závažné havárie (1) Krajský úřad zpracuje a po projednání v bezpečnostní radě kraje21) poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků podle zákona o právu na informace o životním prostředí20). Krajský úřad vždy zpřístupní tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. 20) 21)
havárii Po závažné havárii členské státy pověří příslušný orgán, aby a) zajistil, že se přijmou všechna naléhavá, střednědobá a dlouhodobá opatření, která se mohou ukázat jako nezbytná; c) přijal vhodná ustanovení k zajištění toho, aby provozovatel činil všechna nezbytná nápravná opatření; Článek 17 písm. e)
Článek 17 Opatření, která musí přijmout příslušný orgán po závažné havárii Po závažné havárii členské státy pověří příslušný orgán, aby e) informoval osoby, kterých by se havárie mohla týkat, o vzniklé havárii a případně o opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků.
§ 10a zákona č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 38 odst. 2
(2) Krajský úřad bezodkladně doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra hlášení o vzniku závažné havárie podle § 36 odst. 1 písm. b) a rozhodnutí o schválení konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 37 odst. 1 včetně této zprávy.
§ 38 odst. 3
(3) Ministerstvo za účelem prevence a zmírnění následků 32012L0018 závažné havárie bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od vzniku závažné havárie, uvědomí Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o závažných haváriích splňující kritéria uvedená v části I přílohy č. 3 k tomuto zákonu, a to v rozsahu vyplývajícím z části II přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
Čl. 18 odst. 1 Článek 18 Informace, které musí členské státy poskytnout po závažné havárii 1. Členské státy musí za účelem prevence a zmírnění závažných havárií uvědomit Komisi o závažných haváriích splňujících kritéria přílohy VI, ke kterým došlo na jejich území. Musí Komisi poskytnout tyto údaje: a) členský stát, název a adresu orgánu, který odpovídá za zprávu; b) datum, dobu a místo havárie včetně plného jména provozovatele a adresy daného závodu; c) stručný popis okolností havárie, včetně přítomných 45
nebezpečných látek a bezprostředních účinků na lidské zdraví a životní prostředí; d) stručný popis přijatých nouzových opatření a preventivních opatření nezbytných k tomu, aby se zamezilo opakování havárie; e) výsledky jejich analýzy a doporučení. 32012L0018
Čl. 18 odst. 2 2. Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku se poskytnou, jakmile je to možné, a nejpozději jeden rok po dni havárie prostřednictvím databáze uvedené v čl. 21 odst. 4. Mohou-li být podle odst. 1 písm. e) v této lhůtě pro zařazení do databáze poskytnuty pouze předběžné informace, musí být tyto informace aktualizovány, jakmile budou k dispozici výsledky další analýzy a doporučení. Sdělení informací uvedených v odst. 1 písm. e) členskými státy může být odloženo do skončení soudního řízení, pokud by sdělení mohlo uvedené řízení ovlivnit.
§ 39 odst. 1
§ 39 32012L0018 Orgány kontroly a předmět kontroly (1) Kontrolu podle tohoto zákona vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, krajské hygienické stanice a hasičské záchranné sbory krajů (dále jen „orgány integrované inspekce“), krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí.
Čl. 6 odst. 1 Článek 6 Příslušný orgán 1. Aniž jsou dotčeny povinnosti provozovatele, členské státy zřídí nebo určí příslušný orgán nebo orgány pověřené plněním úkolů stanovených touto směrnicí (dále jen "příslušný orgán") a popřípadě subjekty napomáhající příslušnému orgánu na technické úrovni. Členské státy, které zřídí nebo určí více příslušných orgánů, zajistí plnou koordinaci činností při plnění jejich povinností.
§ 39 odst. 2
(2) Kontrola vykonávaná podle tohoto zákona zahrnuje 32012L0018 veškeré činnosti prováděné s cílem ověřit dodržování povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na základě tohoto zákona.
Čl. 3 bod 19) Článek 3 Definice Pro účely této směrnice se rozumí: 19) "kontrolou" veškeré akce, včetně prohlídek na místě, kontrol vnitřních opatření, systémů a zpráv a dokumentace následného sledování a případného následného sledování, prováděné příslušným orgánem nebo jeho jménem s cílem ověřit a prosadit dodržování požadavků této směrnice závody.
46
§ 39 odst. 3
(3) Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona 32012L0018 jsou zejména a) posouzení, zda informace obsažené v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě odpovídají skutečným podmínkám v objektu, b) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie 32012L0018 v objektu, c) vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné následky závažné havárie, d) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě a ve vnitřním havarijním plánu a e) podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu předložené krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje.
Čl. 20 odst. 1 Článek 20 Kontroly 1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly systém kontrol. Čl. 20 odst. 2 2. Kontroly musí být vhodné pro typ dotyčného závodu. Nesmějí záviset na obdržení bezpečnostní zprávy nebo jakékoli jiné předložené zprávy. Musí být dostatečné pro plánovité a systematické vyšetření technických, organizačních a řídících systémů používaných v závodě, aby zejména: a) provozovatel mohl prokázat, že přijal vhodná opatření v souvislosti s různými činnostmi závodu, aby zabránil závažným haváriím; b) provozovatel mohl prokázat, že zajistil vhodné prostředky pro omezení následků závažných havárií na pracovišti i mimo pracoviště; c) údaje a informace obsažené v bezpečnostní zprávě a ve všech ostatních předložených zprávách spolehlivě odrážely podmínky v závodě; d) informace podle článku 14 byly poskytnuty veřejnosti.
§ 39 odst. 4
(4) Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona nejsou plán fyzické ochrany a bezpečnostní opatření přijatá k zajištění fyzické ochrany objektu, které podléhají zvláštním kontrolám organizovaným krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.
§ 39 odst. 5
(5) Osoby vykonávající kontrolu podle tohoto zákona se při jejím výkonu prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
§ 40 odst. 1
§ 40 32012L0018 Plán kontrol (1) Česká inspekce životního prostředí zpracovává po projednání s krajskými úřady a orgány integrované inspekce návrh ročního plánu kontrol dodržování tohoto zákona.
Čl. 20 odst. 3 3. Členské státy zajistí, aby se na všechna zařízení vztahoval plán první kontrol na celostátní, regionální nebo místní úrovni a aby byl pododstavec tento plán pravidelně přezkoumáván a podle potřeby aktualizován.
§ 40 odst. 2
(2)
Čl. 20 odst. 3 3.
Roční plán kontrol obsahuje
32012L0018
47
a)
seznam provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, u kterých bude kontrola prováděna, s uvedením objektů určených podle § 7 odst. 1 a objektů, u kterých mohou zvýšit nebezpečí závažné havárie nebo její následky konkrétní vnější zdroje rizika, b) postupy pro běžné kontroly prováděné u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, včetně programu těchto kontrol, c) postupy pro mimořádné kontroly, d) určení krajských úřadů a orgánů integrované inspekce, které budou kontrolu provádět, a popis zajištění spolupráce mezi nimi, e) rozsah kontroly plnění obecných podmínek prevence závažných havárií a f) další zaměření kontroly podle druhu činnosti jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B.
druhý Každý plán kontrol musí obsahovat: pododstavec a) obecné posouzení důležitých bezpečnostních otázek; b) zeměpisnou oblast, na kterou se vztahuje; c) seznam závodů, na něž se vztahuje; d) seznam skupin závodů s možným domino efektem podle článku 9; e) seznam závodů, kde by mohla konkrétní vnější rizika nebo zdroje nebezpečí zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky; f) postupy běžných kontrol, včetně programů takových kontrol podle odstavce 4; g) postupy pro mimořádné kontroly podle odstavce 6; h) ustanovení o spolupráci mezi různými kontrolními orgány.
§ 40 odst. 3
(3) Kontrola u provozovatele objektu zařazeného do skupiny 32012L0018 A se provádí nejméně jednou za 3 roky; kontrola u provozovatele objektu zařazeného do skupiny B se provádí nejméně jednou za rok.
Čl. 20 odst. 4 4. druhý Pokud příslušný orgán nevypracoval plán kontrol na základě pododstavec systematického hodnocení nebezpečí závažné havárie dotyčných závodů, nesmějí být odstupy mezi dvěma po sobě následujícími prohlídkami na místě delší než jeden rok pro závody s nadlimitním množstvím a tři roky pro závody s podlimitním množstvím.
§ 40 odst. 4
(4) Česká inspekce životního prostředí může stanovit četnost 32012L0018 kontrol u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B odchylně od odstavce 3, pokud vypracuje roční plán kontrol na základě systematického posuzování nebezpečí závažné havárie u jednotlivých objektů. Při systematickém posuzování nebezpečí závažné havárie u jednotlivých objektů se posuzují a) jejich možné následky na lidské zdraví a životní prostředí, b) informace o výsledcích předešlých kontrol prováděných u provozovatele objektu; Česká inspekce životního prostředí může v rámci systematického posuzování nebezpečí závažné havárie zohlednit rovněž výsledky kontrol
Čl. 20 odst. 5 5. Při systematickém posuzování nebezpečí dotyčných závodů se vychází alespoň z těchto kritérií: a) možné dopady dotyčných závodů na lidské zdraví a životní prostředí; b) dodržování požadavků této směrnice v minulosti. Je-li to vhodné, zohlední se rovněž příslušná zjištění z kontrol provedených na základě jiných právních předpisů Unie.
48
provedených u provozovatele objektu podle jiných právních předpisů. § 40 odst. 5
(5) Česká inspekce životního prostředí předloží návrh ročního plánu kontrol ministerstvu ke schválení.
§ 40 odst. 6
(6) Na základě ročního plánu kontrol schváleného 32012L0018 ministerstvem zpracuje Česká inspekce životního prostředí programy běžných kontrol plánovaných u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, včetně stanovení četnosti kontrol prováděných u jednotlivých provozovatelů.
Čl. 20 odst. 4 4. Příslušný orgán na základě plánů kontrol podle odstavce 3 první pravidelně vypracovává programy běžných kontrol pro všechny pododstavec závody, včetně četnosti prohlídek na místě pro různé druhy závodů.
§ 40 odst. 7
(7) Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady 32012L0018 a orgány integrované inspekce jsou oprávněny u provozovatele provést mimořádnou kontrolu mimo roční plán kontrol za účelem prošetření podnětů vzbuzujících důvodné podezření o závažném porušování povinností stanovených tímto zákonem, havárií, nehod a případů, kdy k nim téměř došlo, nebo na základě poznatků vyplývajících z vlastní kontrolní činnosti.
Čl. 20 odst. 6 6. Mimořádné kontroly se provádějí s cílem prošetřit co nejdříve závažné stížnosti, vážné havárie a případy, kdy k nim téměř došlo, nehody a případy nedodržení této směrnice.
§ 40 odst. 8
(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zpracování návrhu ročního plánu kontrol, způsob stanovení termínů provádění kontrol, kritéria hodnocení výsledků systematického posuzování nebezpečí závažné havárie, postup při projednávání návrhu ročního plánu kontrol a při jeho schvalování.
§ 41 odst. 1
§ 41 32012L0018 Zpráva o kontrole (1) Krajský úřad a orgány integrované inspekce zpracují informaci o výsledku kontroly prováděné podle tohoto zákona a tuto informaci předloží České inspekci životního prostředí.
Čl. 20 odst. 7 7. Příslušný orgán sdělí do čtyř měsíců po každé kontrole její výsledky a všechna určená nezbytná opatření provozovateli. Příslušný orgán zajistí, aby provozovatel přijal všechna tato nezbytná opatření v přiměřené lhůtě od obdržení sdělení.
§ 41 odst. 2
(2) Česká inspekce životního prostředí zpracuje zprávu o 32012L0018 kontrole prováděné podle tohoto zákona na základě informací obdržených od krajského úřadu a orgánů integrované inspekce podle odstavce 1 a na základě vlastních zjištění.
Čl. 20 odst. 7 7. Příslušný orgán sdělí do čtyř měsíců po každé kontrole její výsledky a všechna určená nezbytná opatření provozovateli. Příslušný orgán zajistí, aby provozovatel přijal všechna tato nezbytná opatření v přiměřené lhůtě od obdržení sdělení.
49
§ 41 odst. 3
(3) Česká inspekce životního prostředí projedná zprávu 32012L0018 o kontrole s provozovatelem do 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu a do 15 dnů ode dne tohoto projednání zprávu o kontrole zašle provozovateli, krajskému úřadu a ministerstvu.
Čl. 20 odst. 7 7. Příslušný orgán sdělí do čtyř měsíců po každé kontrole její výsledky a všechna určená nezbytná opatření provozovateli. Příslušný orgán zajistí, aby provozovatel přijal všechna tato nezbytná opatření v přiměřené lhůtě od obdržení sdělení.
§ 41 odst. 4
(4) Česká inspekce životního prostředí zpracuje roční souhrnnou zprávu o kontrolách provedených podle tohoto zákona a tuto zprávu zašle ministerstvu.
§ 41 odst. 5
(5) a)
Prováděcí právní předpis stanoví 32012L0018 náležitosti obsahu informace o výsledku kontroly, její strukturu a způsob jejího předložení České inspekci životního prostředí a b) náležitosti obsahu zprávy o kontrole, její strukturu a způsob jejího zpracování.
Čl. 20 odst. 7 7. Příslušný orgán sdělí do čtyř měsíců po každé kontrole její výsledky a všechna určená nezbytná opatření provozovateli. Příslušný orgán zajistí, aby provozovatel přijal všechna tato nezbytná opatření v přiměřené lhůtě od obdržení sdělení.
§ 42 odst. 1
§ 42 32012L0018 Opatření k nápravě (1) Krajský úřad na základě zprávy o kontrole uloží provozovateli opatření k nápravě nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Krajský úřad může v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanovit podmínky a lhůtu pro zjednání nápravy.
Článek 28
§ 42 odst. 2
(2) V případě, že při kontrole prováděné podle tohoto zákona 32012L0018 byla zjištěna závažná porušení povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě, provede se u provozovatele do 6 měsíců od ukončení kontroly další kontrola.
Čl. 20 odst. 8 8. Je-li při kontrole zjištěno závažné nedodržení této směrnice, provede se do šesti měsíců další kontrola.
§ 43
§ 43 32012L0018 Orgány veřejné správy Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo vnitra, c) Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, d) Česká inspekce životního prostředí,
Čl. 6 odst. 1 Článek 6 Příslušný orgán 1. Aniž jsou dotčeny povinnosti provozovatele, členské státy zřídí nebo určí příslušný orgán nebo orgány pověřené plněním úkolů stanovených touto směrnicí (dále jen "příslušný orgán") a popřípadě subjekty napomáhající příslušnému orgánu na technické úrovni. Členské státy, které zřídí nebo určí více příslušných orgánů, zajistí plnou koordinaci činností při plnění
Článek 28 Sankce Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 1. června 2015 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.
50
e) f) g) h)
krajské úřady, Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, hasičské záchranné sbory krajů a krajské hygienické stanice.
§ 44 odst. 1
§ 44 Ministerstvo (1) Ministerstvo a) je ústředním správním úřadem na úseku prevence závažných havárií podle tohoto zákona, b) vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona, c) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona Českou inspekcí životního prostředí a krajskými úřady, d) pověřuje právnickou osobu zřízenou Ministerstvem práce a sociálních věcí, která plní úkoly odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií, zpracováváním posudků návrhu bezpečnostní dokumentace a posudků k posouzení rizik závažné havárie, e) zpracovává a vede souhrnnou evidenci protokolů o nezařazení, návrhů na zařazení, návrhů na změnu zařazení, bezpečnostních programů, bezpečnostních zpráv, zpráv o posouzení bezpečnostních zpráv, hlášení o vzniku závažné havárie, konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie a rozhodnutí týkajících se těchto dokumentů, f) na základě roční souhrnné zprávy o kontrolách provedených podle tohoto zákona informuje mezinárodní organizace a sousední státy podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, g) informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie v souladu s předpisy Evropské unie v oblasti prevence závažných havárií.
§ 44 odst. 2
(2) Ministerstvo může předložit Komisi k posouzení 32012L0018 oznámení, že určitá nebezpečná látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie. V oznámení ministerstvo uvede informace potřebné k posouzení vlastností této nebezpečné látky, které
jejich povinností.
Čl. 4 odst. 2 Článek 4 Posouzení nebezpečí závažné havárie u určité nebezpečné látky 2. Pokud se členský stát domnívá, že určitá nebezpečná látka
51
působí její nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí; tyto informace stanoví příloha č. 4 k tomuto zákonu.
nepředstavuje nebezpečí závažné havárie v souladu s odstavcem 1, oznámí tuto skutečnost Komisi, spolu s podpůrným zdůvodněním včetně informací podle odstavce 3. 32012L0018
Čl. 4 odst. 1 1. Komise tam, kde je to vhodné, a v každém případě na základě oznámení členského státu v souladu s odstavcem 2 posoudí, zda je v praxi nemožné, aby určitá nebezpečná látka, na níž se vztahuje část 1 přílohy I nebo která je uvedena v části 2 přílohy I, způsobila uvolnění hmoty nebo energie, jež by mohlo vytvořit závažnou havárii za běžných i mimořádných podmínek, které lze důvodně předvídat. Toto posouzení zohlední informace podle odstavce 3 a je založeno na jedné či více z těchto charakteristik: a) fyzická forma nebezpečné látky za běžných podmínek zpracování nebo manipulace nebo při neplánované ztrátě obalu; b) inherentní vlastnosti nebezpečné látky, zejména vlastnosti, které souvisí s rozptylovým chováním při scénáři závažné havárie, jako například molekulová hmotnost a tlak nasycené páry; c) maximální koncentrace látek v případě směsí. Je-li to vhodné, měly by se pro účely prvního pododstavce také vzít v úvahu obal a druhové balení nebezpečné látky, zejména pokud se na ně vztahují zvláštní právní předpisy Unie.
§ 44 odst. 3
(3) Ministerstvo může oznámení podle odstavce 2 předložit 32012L0018 Komisi na základě podnětu provozovatele. Takový podnět musí být odůvodněn a musí obsahovat informace potřebné k posouzení vlastností této nebezpečné látky, které působí její nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
Čl. 4 odst. 2 Článek 4 Posouzení nebezpečí závažné havárie u určité nebezpečné látky 2. Pokud se členský stát domnívá, že určitá nebezpečná látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie v souladu s odstavcem 1, oznámí tuto skutečnost Komisi, spolu s podpůrným zdůvodněním včetně informací podle odstavce 3.
32012L0018
Čl. 4 odst. 1 1. Komise tam, kde je to vhodné, a v každém případě na základě oznámení členského státu v souladu s odstavcem 2 posoudí, zda je v praxi nemožné, aby určitá nebezpečná látka, na níž se vztahuje část 1 přílohy I nebo která je uvedena v části 2 přílohy I, způsobila uvolnění hmoty nebo energie, jež by mohlo vytvořit
52
závažnou havárii za běžných i mimořádných podmínek, které lze důvodně předvídat. Toto posouzení zohlední informace podle odstavce 3 a je založeno na jedné či více z těchto charakteristik: d) fyzická forma nebezpečné látky za běžných podmínek zpracování nebo manipulace nebo při neplánované ztrátě obalu; e) inherentní vlastnosti nebezpečné látky, zejména vlastnosti, které souvisí s rozptylovým chováním při scénáři závažné havárie, jako například molekulová hmotnost a tlak nasycené páry; f) maximální koncentrace látek v případě směsí. Je-li to vhodné, měly by se pro účely prvního pododstavce také vzít v úvahu obal a druhové balení nebezpečné látky, zejména pokud se na ně vztahují zvláštní právní předpisy Unie. § 45 odst. 1
§ 45 (1) Informační systém prevence závažných havárií (dále jen „informační systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží ke shromažďování údajů o objektech a souvisejících skutečnostech.
§ 45 odst. 2
(2) Správcem a provozovatelem informačního systému je ministerstvo. Ministerstvo může provozováním informačního systému pověřit právnickou osobu, kterou pověřuje zpracováváním posudků návrhu bezpečnostní dokumentace a posudků k posouzení rizik závažné havárie.
§ 45 odst. 3
(3) a)
V informačním systému se vedou tyto údaje: rejstřík objektů, včetně informací o jejich provozovatelích, činnostech a nebezpečných látkách v nich umístěných a dokumentaci zpracovávané na základě tohoto zákona, b) registr závažných havárií, c) registr plánovaných a provedených kontrol, d) prostorová data o objektech a jejich bezprostředním okolí, e) informace zpracovávané pro objekty zařazené do skupiny
53
A nebo do skupiny B podle § 35 odst. 1. § 45 odst. 4
(4) Uživateli informačního systému využívajícími údaje v něm vedené jsou orgány veřejné správy vykonávající státní správu na úseku prevence závažných havárií, provozovatelé, uživatelé objektu a veřejnost.
§ 46
§ 46 Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra a) plní funkci kontaktního místa pro oznamování závažné havárie podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, b) určuje, který krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování, pokud se objekt, ve kterém je umístěna nebezpečná látka, nachází ve správním obvodu dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodly, který z nich stanoví zónu havarijního plánování, a c) eviduje a ukládá hlášení o vzniku závažné havárie a konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie.
§ 47 odst. 1
§ 47 Český báňský úřad a obvodní báňské úřady (1) Český báňský úřad zajišťuje koordinaci mezi obvodními báňskými úřady a ostatními orgány integrované inspekce.
§ 47 odst. 2
(2) Obvodní báňský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií a zajišťuje a) odbornou technickou podporu při posuzování a hodnocení úplnosti a odborné správnosti dokumentů zpracovaných podle § 10, 12 a 13, b) plnění úkolů orgánu integrované inspekce podle § 39 odst. 2.
§ 48 odst. 1
§ 48 Česká inspekce životního prostředí (1) Česká inspekce životního prostředí zajišťuje organizaci kontrol prováděných podle tohoto zákona a koordinuje jejich
54
provádění. § 48 odst. 2
(2) Orgány integrované inspekce v rozsahu své působnosti provádějí kontrolu podle tohoto zákona v termínu projednaném s Českou inspekcí životního prostředí.
§ 49 odst. 1
§ 49 Krajské úřady (1) Krajské úřady zasílají ministerstvu návrhy a jiné dokumenty předkládané jim provozovatelem podle tohoto zákona, včetně svých rozhodnutí týkajících se těchto návrhů a jiných dokumentů, a informace zpracovávané pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle § 35 odst. 1.
§ 49 odst. 2
(2) Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence 32012L0018 závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v územním řízení, popřípadě ve stavebním řízení a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud je jeho předmětem objekt zařazovaný do skupiny A nebo do skupiny B. 16)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 49 odst. 3
(3) Krajský úřad vydá na základě posouzení rizik závažné 32012L0018 havárie a jeho posudku závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v územním řízení nebo ve stavebním řízení, v řízení o odstranění stavby anebo v řízení o dodatečném povolení stavby podle stavebního zákona16) v případě, že územní rozhodnutí nebylo vydáno, v němž stanoví podmínky pro umístění nového objektu nebo jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí.
Čl. 13 odst. 1 Článek 13 Územní plánování 1. Členské státy zajistí, aby se v jejich politikách územního plánování nebo jiných souvisejících politikách braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení následků takových havárií pro lidské zdraví a životní prostředí. Tyto cíle sledují prostřednictvím kontrol: a) umístění nových závodů; b) změny závodů podle článku 11; c) nové rozvojové aktivity v okolí závodů, jako jsou dopravní cesty, místa sloužící veřejnosti a obytné oblasti, pokud umístění nebo výstavba mohou způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky. Čl. 13 odst. 1 Článek 13 až 3 Územní plánování 1. Členské státy zajistí, aby se v jejich politikách územního plánování nebo jiných souvisejících politikách braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení následků takových havárií pro lidské zdraví a životní prostředí. Tyto cíle sledují prostřednictvím kontrol: a) umístění nových závodů; b) změny závodů podle článku 11;
55
16)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2. Členské státy zajistí, aby jejich politika územního plánování a jiné související politiky a postupy provádění těchto politik braly z dlouhodobého hlediska v úvahu: a) potřebu udržovat vhodné bezpečnostní vzdálenosti mezi závody, na které se vztahuje tato směrnice, a obytnými oblastmi, budovami a plochami sloužícími veřejnosti, rekreačními oblastmi, a pokud možno, důležitými dopravními cestami; b) potřebu chránit oblasti hodnotné z hlediska ochrany přírody, které se nacházejí v blízkosti závodů, případně prostřednictvím vhodných bezpečnostních vzdáleností nebo jiných příslušných opatření; c) v případě stávajících závodů potřebu dalších technických opatření podle článku 5 tak, aby se nezvyšovala rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. 3. Členské státy zajistí, aby všechny příslušné orgány a plánovací orgány, které odpovídají za rozhodování v této oblasti, zavedly vhodné konzultační postupy pro usnadnění provádění politik podle odstavce 1. Postupy se stanoví tak, aby poskytovatelé poskytli dostatek informací o rizicích vyplývajících ze závodu a aby byly při přijímání rozhodnutí k dispozici technické informace o těchto rizicích buď pro konkrétní případ, nebo na základě obecných kritérií. Členské státy zajistí, aby provozovatelé závodů s podlimitním množstvím poskytli na žádost příslušného orgánu dostatek informací o rizicích vyplývajících ze závodu, které jsou nezbytné pro účely územního plánování.
§ 49 odst. 4
(4) Krajský úřad zajišťuje, aby se braly v úvahu cíle prevence 32012L0018 závažných havárií a omezení jejich následků při a) umístění nových objektů, b) provádění změn existujících objektů, c) udržování vzájemných odstupů mezi objekty a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími chráněnými podle jiných právních předpisů20), a to při územním plánování podle stavebního zákona16).
Čl. 13 odst. 2 2. Členské státy zajistí, aby jejich politika územního plánování písm. a) a b) a jiné související politiky a postupy provádění těchto politik braly z dlouhodobého hlediska v úvahu: a) potřebu udržovat vhodné bezpečnostní vzdálenosti mezi závody, na které se vztahuje tato směrnice, a obytnými oblastmi, budovami a plochami sloužícími veřejnosti, rekreačními oblastmi, a pokud možno, důležitými dopravními cestami; b) potřebu chránit oblasti hodnotné z hlediska ochrany přírody,
56
které se nacházejí v blízkosti závodů, případně prostřednictvím vhodných bezpečnostních vzdáleností nebo jiných příslušných opatření;
16)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 20) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 49 odst. 5
(5) U existujících objektů zajišťuje krajský úřad v případě 32012L0018 potřeby přijetí dodatečných opatření souvisejících s cílem snižovat riziko vzniku závažné havárie.
Čl. 13 odst. 2 2. Členské státy zajistí, aby jejich politika územního plánování písm. c) a jiné související politiky a postupy provádění těchto politik braly z dlouhodobého hlediska v úvahu: c) v případě stávajících závodů potřebu dalších technických opatření podle článku 5 tak, aby se nezvyšovala rizika pro lidské zdraví a životní prostředí.
§ 49 odst. 6
(6) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání objektu nebo 32012L0018 jeho částí, pokud opatření přijatá provozovatelem k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí nebo majetek, včetně opatření k nápravě uložených provozovateli podle § 42 odst. 1, mají vážné nedostatky. Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání objektu nebo jeho částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě ve stanovených lhůtách a na požadované odborné úrovni a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí a zvířat, životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k nim již došlo.
Čl. 19 odst. 1 Článek 19 Zákaz provozu 1. Členské státy zakáží provoz nebo uvádění do provozu každého závodu, zařízení nebo skladu nebo jejich části, jestliže opatření přijatá provozovatelem za účelem prevence a zmírnění závažných havárií mají vážné nedostatky. K tomuto účelu členské státy mimo jiné zohlední vážná selhání při přijímání nezbytných opatření určených v kontrolní zprávě.
32012L0018
Čl. 19 odst. 2 2. Členské státy zajistí, aby se provozovatelé mohli proti zákazu provozu vydanému příslušným orgánem podle odstavce 1 odvolat k vhodnému subjektu určenému vnitrostátním právem a postupy.
§ 50 odst. 1
Členské státy mohou zakázat provoz nebo uvádění do provozu každého závodu, zařízení nebo skladovacího zařízení nebo jejich části, jestliže provozovatel nepředloží ve stanovené lhůtě oznámení, zprávy nebo jiné informace požadované touto směrnicí.
§ 50 Poskytování údajů (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům vykonávajícím státní správu na úseku prevence závažných havárií
57
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z informačního systému cizinců. § 50 odst. 2
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, d) adresa místa pobytu, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
§ 50 odst. 3
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo, d) adresa místa trvalého pobytu, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
§ 50 odst. 4
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, e) počátek pobytu, popřípadě datum skončení pobytu na území České republiky.
§ 50 odst. 5
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců,
58
pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 50 odst. 6
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 51 odst. 1
§ 51 32012L0018 (1) Provozovatel nebo uživatel objektu se dopustí správního deliktu tím, že a) nezpracuje seznam podle § 3 odst. 2 písm. a) nebo § 54 odst. 7, b) nepřezkoumá seznam podle § 54 odst. 4 nebo 6, c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo § 54 odst. 7 nezpracuje protokol o nezařazení nebo tento protokol neuchová, d) v rozporu s § 4 odst. 2 nebo § 54 odst. 6 nezajistí aktualizaci protokolu o nezařazení, e) nepředloží protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci ve stanovené lhůtě krajskému úřadu podle § 4 odst. 3 nebo § 54 odst. 6, f) neposkytne údaje nutné pro řízení rizika v objektech určených krajským úřadem podle § 7 odst. 1 v rámci vzájemné výměny údajů podle § 7 odst. 3, g) neohlásí vznik závažné havárie podle § 36 odst. 1 písm. a), nebo h) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. b) nezpracuje hlášení o vzniku závažné havárie nebo toto hlášení nedoručí krajskému úřadu ve stanovené lhůtě.
Článek 28
Článek 28 Sankce Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 1. června 2015 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.
§ 51 odst. 2
(2) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že 32012L0018 a) v rozporu s § 5 odst. 3, § 31 odst. 1 nebo § 54 odst. 6 nebo 7 nepředloží návrh na zařazení ve stanovené lhůtě krajskému úřadu, b) v rozporu s § 8 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. a) nepředloží návrh na změnu zařazení ve stanovené lhůtě krajskému úřadu nebo neuvědomí krajský úřad o připravovaném návrhu na změnu zařazení, c) v rozporu s § 9 odst. 1, § 31 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. a) neprovede posouzení rizik závažné havárie,
Článek 28
Článek 28 Sankce Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 1. června 2015 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.
59
d) nepředloží posouzení rizik závažné havárie ve stanovené lhůtě krajskému úřadu podle § 31 odst. 1, e) v rozporu s § 21 odst. 1 nebo § 32 odst. 3 nezpracuje plán fyzické ochrany, f) nezašle plán fyzické ochrany krajskému úřadu nebo krajskému ředitelství Policie České republiky ve stanovené lhůtě podle § 21 odst. 3 nebo § 32 odst. 3, g) v rozporu s § 22 odst. 1 nepřijme nebo nezajistí bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektu, h) neprovede funkční zkoušky bezpečnostních opatření podle § 22 odst. 2, i) uvede nový objekt do zkušebního provozu nebo do užívání v rozporu s § 32 odst. 2, j) nezajistí pojištění odpovědnosti podle § 33 odst. 1, k) nesjedná pojištění odpovědnosti ve lhůtě podle § 33 odst. 2 nebo jej sjedná v rozporu s § 33 odst. 3, l) nepředloží krajskému úřadu ve stanovené lhůtě ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti nebo pojistky podle § 33 odst. 4, m) neoznámí krajskému úřadu změny v pojištění odpovědnosti nebo jeho zánik podle § 33 odst. 5, n) nezpracuje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 36 odst. 2, o) nepředloží návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie krajskému úřadu ke schválení ve stanovené lhůtě podle § 36 odst. 3, p) v rozporu s § 36 odst. 4 neaktualizuje informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie nebo tyto aktualizované informace nepředloží krajskému úřadu ke schválení, nebo q) v rozporu s § 37 odst. 2 neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, r) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím krajského úřadu o opatření k nápravě podle § 42 odst. 1. § 51 odst. 3
(3) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A se dopustí 32012L0018 správního deliktu tím, že
Článek 28
Článek 28 Sankce
60
a)
v rozporu s § 10 odst. 1, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. b) nezpracuje bezpečnostní program, b) nepředloží návrh bezpečnostního programu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu ke schválení podle § 10 odst. 5, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. b), c) v rozporu s § 11 odst. 1 nepřezkoumá bezpečnostní program, nepořídí o tomto přezkumu záznam, tento záznam neuchová nebo jeho stejnopis nezašle krajskému úřadu, d) v rozporu s § 11 odst. 2, § 14 odst. 2, § 37 odst. 4 nebo § 54 odst. 4 nezajistí aktualizaci bezpečnostního programu nebo nepředloží tuto aktualizaci krajskému úřadu ke schválení, nebo e) nepostupuje v souladu s bezpečnostním programem podle § 15 odst. 1, f) v rozporu s § 15 odst. 2 neseznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, s bezpečnostním programem. § 51 odst. 4
(4) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B se 32012L0018 dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 12 odst. 1, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. b) nezpracuje bezpečnostní zprávu, b) nepředloží návrh bezpečnostní zprávy ve stanovené lhůtě krajskému úřadu ke schválení podle § 12 odst. 5, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 54 odst. 5 písm. b), c) nezajistí posouzení bezpečnostní zprávy, nezpracuje zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy nebo tuto zprávu nepředloží krajskému úřadu ke schválení podle § 13 odst. 1, d) v rozporu s § 14 odst. 2 nebo 3, § 37 odst. 4 nebo § 54 odst. 4 nezajistí aktualizaci bezpečnostní zprávy nebo nepředloží tuto aktualizaci krajskému úřadu ke schválení, e) nepostupuje v souladu s bezpečnostní zprávou podle § 15 odst. 1, f) v rozporu s § 15 odst. 2 neseznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, s bezpečnostní zprávou, g) v rozporu s § 23 odst. 1, § 32 odst. 4 nebo § 54 odst. 5 písm. b) nezpracuje vnitřní havarijní plán,
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 1. června 2015 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.
Článek 28
Článek 28 Sankce Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 1. června 2015 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.
61
h) nepředloží vnitřní havarijní plán ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje podle § 23 odst. 6, § 32 odst. 4 nebo § 54 odst. 5 písm. b), i) nepostupuje v souladu s vnitřním havarijním plánem podle § 24 odst. 1, j) neprověří vnitřní havarijní plán podle § 25 odst. 1, k) v rozporu s § 25 odst. 2, § 37 odst. 4 nebo § 54 odst. 4 nezajistí aktualizaci vnitřního havarijního plánu, l) nepředloží aktualizaci vnitřního havarijního plánu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje podle § 25 odst. 3, § 37 odst. 4 nebo § 54 odst. 4, m) v rozporu s § 27 odst. 1, § 32 odst. 4 nebo § 54 odst. 5 písm. b) nezpracuje podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, nebo n) nepředloží podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru podle § 27 odst. 3, § 32 odst. 4 nebo § 54 odst. 5 písm. b). § 51 odst. 5
(5) Provozovatel nebo uživatel objektu se dopustí správního 32012L0018 deliktu tím, že v řízeních o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, o změně zařazení objektu do příslušné skupiny nebo o vyřazení objektu ze skupiny A nebo ze skupiny B, o schválení návrhu bezpečnostní dokumentace nebo návrhu zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie uvede nepravdivý nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají.
Článek 28
Článek 28 Sankce Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 1. června 2015 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.
§ 51 odst. 6
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do 32012L0018 a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až e) a písm. g) nebo h) nebo odstavce 2 písm. n) až q), b) 700 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) nebo d) nebo písm. j) až m), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo písm. e) až i),
Článek 28
Článek 28 Sankce Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do 1. června 2015 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto ustanovení.
62
§ 52 odst. 1
d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. r) nebo odstavců 3 až 5. § 52 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
§ 52 odst. 2
(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
§ 52 odst. 3
(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
§ 52 odst. 4
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajský úřad, s výjimkou správních deliktů podle § 51 odst. 3 písm. e), § 51 odst. 4 písm. e) a i), které projednává Česká inspekce životního prostředí.
§ 52 odst. 5
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 52 odst. 6
(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.
§ 52 odst. 7
(7) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje, jehož úřad pokutu uložil.
§ 53 odst. 1
§ 53 Společná ustanovení (1) Náklady spojené se zpracováním posudku návrhu bezpečnostní dokumentace nebo posudku k posouzení rizik
63
závažné havárie hradí kraj. § 53 odst. 2
(2) Působnosti stanovené krajskému úřadu tímto zákonem jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 54 odst. 1
§ 54 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 3, § 12 odst. 6, § 13 odst. 3, § 18 odst. 5, § 19 odst. 6, § 23 odst. 8, § 27 odst. 4, § 35 odst. 6, § 36 odst. 5, § 40 odst. 8 a § 41 odst. 5.
§ 54 odst. 2
(2) Ministerstvo průmyslu a k provedení § 21 odst. 5.
§ 54 odst. 3
(3) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 28 odst. 3 a § 29 odst. 5.
§ 55 odst. 1
§ 55 Přechodná ustanovení (1) Objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle tohoto zákona.
§ 55 odst. 2
(2) Rozhodnutí vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona.
§ 55 odst. 3
(3)
obchodu vydá
vyhlášku
Řízení zahájená podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění
64
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 55 odst. 4
(4) Provozovatel přezkoumá seznam zpracovaný podle 32012L0018 zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zajistí a předloží krajskému úřadu aktualizaci návrhu na zařazení a bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a zajistí a předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje aktualizaci vnitřního 32012L0018 havarijního plánu a podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu do 1. června 2016, pokud tyto dokumenty zpracované podle dosavadních právních předpisů nesplňují požadavky tohoto zákona a podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B podle tohoto zákona se nemění. 32012L0018
Čl. 7 odst. 2 2. Oznámení nebo jeho aktualizované znění musí být zasláno písm. b) příslušnému orgánu v těchto lhůtách: b) ve všech ostatních případech do jednoho roku ode dne, k němuž se na dotyčný závod začne vztahovat tato směrnice.
32012L0018
Čl. 8 odst. 3 3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže provozovatel již politiku prevence závažných havárií vypracoval, a vyžaduje-li to vnitrostátní právo, zaslal ji před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu a jestliže informace v ní obsažené splňují požadavky odstavce 1 a zůstávají beze změny.
32012L0018
Čl. 10 odst. 3 3. Bezpečnostní zpráva musí být zaslána příslušnému orgánu písm. b) v těchto lhůtách: b) za stávající závody s nadlimitním množstvím do 1. června 2016;
32012L0018
Čl. 10 odst. 4 4. Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže provozovatel již bezpečnostní zprávu zaslal na základě požadavků vnitrostátního práva před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu a informace v ní obsažené splňují požadavky odstavců 1 a 2 a zůstávají beze změny. S cílem dodržet odstavce 1 a 2 provozovatel předloží
Čl. 7 odst. 3 3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže provozovatel již podal před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu oznámení na základě požadavků vnitrostátních právních předpisů a jestliže informace obsažené v tomto oznámení splňují požadavky odstavce 1 a zůstávají beze změny. Čl. 8 odst. 2 2. Politika prevence závažných havárií musí být vypracována, písm. b) a vyžaduje-li to vnitrostátní právo, zaslána příslušnému orgánu v těchto lhůtách: b) ve všech ostatních případech do jednoho roku ode dne, k němuž se na dotyčný závod začne vztahovat tato směrnice.
65
všechny změněné části bezpečnostní zprávy ve formě schválené příslušným orgánem ve lhůtách stanovených v odstavci 3.
§ 55 odst. 5
32012L0018
Čl. 12 odst. 2 2. Provozovatelé splní povinnosti stanovené v odst. 1 písm. a) písm. b) a b) v těchto lhůtách: b) za stávající závody s nadlimitním množstvím do 1. června 2016, pokud vnitřní havarijní plán vypracovaný dříve na základě požadavků vnitrostátního práva, informace obsažené v tomto plánu a informace uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku nesplňují požadavky tohoto článku a nezůstávají beze změny;
32012L0018
Čl. 3 bod 6) 6) "stávajícím závodem" závod, který k 31. květnu 2015 spadá do oblasti působnosti směrnice 96/82/ES a od 1. června 2015 spadá do oblasti působnosti této směrnice beze změny jeho zařazení mezi závody s podlimitním množstvím či závody s nadlimitním množstvím;
(5) Zjistí-li provozovatel na základě přezkumu seznamu 32012L0018 zpracovaného podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provedeného podle odstavce 4, že se mění podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu 32012L0018 a) návrh na změnu zařazení a posouzení rizik závažné havárie do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a b) bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního 32012L0018 plánu do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. 7 odst. 2 2. Oznámení nebo jeho aktualizované znění musí být zasláno písm. b) příslušnému orgánu v těchto lhůtách: b) ve všech ostatních případech do jednoho roku ode dne, k němuž se na dotyčný závod začne vztahovat tato směrnice.
32012L0018
Čl. 8 odst. 3 3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže provozovatel již politiku prevence závažných havárií vypracoval, a vyžaduje-li to vnitrostátní právo, zaslal ji před 1. červnem 2015 příslušnému
Čl. 7 odst. 3 3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže provozovatel již podal před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu oznámení na základě požadavků vnitrostátních právních předpisů a jestliže informace obsažené v tomto oznámení splňují požadavky odstavce 1 a zůstávají beze změny. Čl. 8 odst. 2 2. Politika prevence závažných havárií musí být vypracována, písm. b) a vyžaduje-li to vnitrostátní právo, zaslána příslušnému orgánu v těchto lhůtách: b) ve všech ostatních případech do jednoho roku ode dne, k němuž se na dotyčný závod začne vztahovat tato směrnice.
66
orgánu a jestliže informace v ní obsažené splňují požadavky odstavce 1 a zůstávají beze změny.
§ 55 odst. 6
32012L0018
Čl. 10 odst. 3 3. Bezpečnostní zpráva musí být zaslána příslušnému orgánu písm. c) v těchto lhůtách: c) za jiné závody do dvou let ode dne, k němuž se na dotyčný závod začne vztahovat tato směrnice.
32012L0018
Čl. 10 odst. 4 4. Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže provozovatel již bezpečnostní zprávu zaslal na základě požadavků vnitrostátního práva před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu a informace v ní obsažené splňují požadavky odstavců 1 a 2 a zůstávají beze změny. S cílem dodržet odstavce 1 a 2 provozovatel předloží všechny změněné části bezpečnostní zprávy ve formě schválené příslušným orgánem ve lhůtách stanovených v odstavci 3.
32012L0018
Čl. 12 odst. 2 2. Provozovatelé splní povinnosti stanovené v odst. 1 písm. a) písm. c) a b) v těchto lhůtách: c) za jiné závody do dvou let ode dne, k němuž se na dotyčný závod začne vztahovat tato směrnice.
32012L0018
Čl. 3 bod 7) 7) "jiným závodem" provozovna, která přejde do oblasti působnosti této směrnice, nebo závod s podlimitním množstvím, který se stane závodem s nadlimitním množstvím nebo opačně, a to 1. června 2015 nebo později z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v bodě 5;
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá 32012L0018 objekt podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přezkoumá seznam zpracovaný podle zákona č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zajistí aktualizaci protokolu o nezařazení zpracovaného podle zákona č. 59/2006 32012L0018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nesplňuje požadavky tohoto zákona, a aktualizovaný protokol o nezařazení, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží krajskému úřadu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto
Čl. 7 odst. 2 2. Oznámení nebo jeho aktualizované znění musí být zasláno písm. b) příslušnému orgánu v těchto lhůtách: b) ve všech ostatních případech do jednoho roku ode dne, k němuž se na dotyčný závod začne vztahovat tato směrnice. Čl. 7 odst. 3 3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže provozovatel již podal před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu oznámení na základě požadavků vnitrostátních právních předpisů a jestliže informace obsažené v tomto oznámení splňují požadavky odstavce 1 a zůstávají beze změny.
67
zákona. Zjistí-li právnická nebo podnikající fyzická osoba na základě přezkumu seznamu provedeného podle věty první, že splňuje podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na zařazení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a dále postupuje podle odstavce 5 písm. b) obdobně. § 55 odst. 7
§ 56
(7) Uživatel objektu, na který se nevztahoval zákon 32012L0018 č. 59/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zpracuje seznam podle tohoto zákona a zjistí-li na jeho základě, že jsou splněny podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na 32012L0018 zařazení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a dále postupuje dále podle odstavce 5 písm. b) obdobně. Zjistí-li na základě seznamu, že nejsou splněny podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 2 tohoto zákona, zpracuje protokol o nezařazení podle tohoto zákona a, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží jej krajskému úřadu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. 7 odst. 2 2. Oznámení nebo jeho aktualizované znění musí být zasláno písm. b) příslušnému orgánu v těchto lhůtách: b) ve všech ostatních případech do jednoho roku ode dne, k němuž se na dotyčný závod začne vztahovat tato směrnice. Čl. 7 odst. 3 3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže provozovatel již podal před 1. červnem 2015 příslušnému orgánu oznámení na základě požadavků vnitrostátních právních předpisů a jestliže informace obsažené v tomto oznámení splňují požadavky odstavce 1 a zůstávají beze změny.
§ 56 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 2. Část sedmá zákona č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony., ve znění zákona č. 466/2001 Sb.
68
3.
Část sto sedmdesátá první zákona č. zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 4. Část sto šedesátá třetí zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 5. Zákon č. 488/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. 6. Část druhá zákona č. 61/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., a některé další zákony. 7. Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek. 8. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. 9. Vyhláška č. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. 10. Vyhláška č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. 11. Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií. § 57
§ 57 V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb.,
69
zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb.,
70
zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb. a zákona č. 257/2014 Sb., se za položku 101 vkládá nová položka 102, která včetně poznámky pod čarou č. 80 zní: „Položka 102 1. Přijetí žádosti o schválení80) a) návrhu bezpečnostního programu prevence závažných havárií Kč 40 000 b) aktualizace bezpečnostního programu prevence závažných havárií Kč 20 000 c) návrhu bezpečnostní zprávy Kč 60 000 d) aktualizace bezpečnostní zprávy Kč 30 000 e) návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy Kč 15 000 2.
Přijetí žádosti o vydání závazného stanoviska podle zákona o prevenci závažných havárií80) Kč 25 000
80)
Zákon č. …/…. Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií).“. § 58
§ 58 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2015.
32012L0018
Čl. 31 odst. 1 Článek 31 Provedení 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy
71
nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. května 2015. Použijí tyto předpisy ode dne 1. června 2015. Odchylně od prvního pododstavce uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 30 této směrnice do 14. února 2014. Použijí tyto předpisy ode dne 15. února 2014. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Příloha č. 1
Příloha č. 1
32012L0018
PŘÍLOHA I
PŘÍLOHA I NEBEZPEČNÉ LÁTKY
1.
Nebezpečné látky spadající do kategorií nebezpečnosti 32012L0018 uvedených v sloupci 1 tabulky I této přílohy podléhají kvalifikačním množstvím stanoveným ve sloupcích 2 a 3.
PŘÍLOHA I
Nebezpečné látky spadající do kategorií nebezpečnosti uvedených ve sloupci 1 části 1 této přílohy podléhají kvalifikačním množstvím stanoveným ve sloupcích 2 a 3 části 1. (první věta přílohy)
2.
Nebezpečná látka umístěná v objektu pouze v množství 32012L0018 stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu.
PŘÍLOHA I 3.I Výše uvedená kvalifikační množství se vztahují vždy na POZNÁMKY jednotlivý závod. K PŘÍLOZE I Pozn. č. 3 Množství, ke kterým musí být přihlíženo pro uplatnění odpovídajících článků, jsou maximální množství, která jsou nebo by mohla být přítomna v kterémkoli okamžiku. K nebezpečným látkám přítomným v závodě pouze v množstvích, která se nejvýše rovnají 2 % příslušného kvalifikačního množství, se pro účely výpočtu celkového přítomného množství nepřihlíží, je-li jejich umístění v závodě takové, že nemohou způsobit závažnou havárii jinde v dotyčném závodě.
3.
Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek 32012L0018
PŘÍLOHA
Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
Pokud je určitá nebezpečná látka obsažena v části 1 této přílohy
72
uvedených v tabulce II náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce I, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce II.
I
4.
Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných 32012L0018 vlastností uvedených v tabulce I, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce I.
PŘÍLOHA I 6.I POZNÁMKY K PŘÍLOZE I Pozn. č. 6
5.
Látky a směsi se klasifikují č. 1272/2008, v platném znění.
6.
Uvedená kvalifikační množství se vztahují vždy na 32012L0018 jednotlivý objekt provozovatele.
PŘÍLOHA I 1.I Látky a směsi se klasifikují podle nařízení (ES) č. 1272/2008 POZNÁMKY K PŘÍLOZE I Pozn. č. 1 PŘÍLOHA I 3.I Výše uvedená kvalifikační množství se vztahují vždy na POZNÁMKY jednotlivý závod. K PŘÍLOZE I Pozn. č. 3 Množství, ke kterým musí být přihlíženo pro uplatnění odpovídajících článků, jsou maximální množství, která jsou nebo by mohla být přítomna v kterémkoli okamžiku. K nebezpečným látkám přítomným v závodě pouze v množstvích, která se nejvýše rovnají 2 % příslušného kvalifikačního množství, se pro účely výpočtu celkového přítomného množství nepřihlíží, je-li jejich umístění v závodě takové, že nemohou způsobit závažnou havárii jinde v dotyčném závodě.
7.
V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech 32012L0018 objektu, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt zařadí do skupiny A nebo B. Pro použití pravidla sčítání se však použijí nejnižší kvalifikační množství pro každou skupinu kategorií v písmenech a), b) a c) odpovídající příslušné kvalifikaci.
8.
Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných
podle
nařízení
(ES) 32012L0018
a je uvedena rovněž v části 2 této přílohy, použijí se kvalifikační množství stanovená ve sloupcích 2 a 3 části 2. (druhá věta přílohy) U nebezpečných látek, jejichž vlastnosti vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely této směrnice použije nejnižší kvalifikační množství. Pro použití pravidla sčítání v poznámce 4 se však použijí nejnižší kvalifikační množství pro každou skupinu kategorií v poznámce 4 písmenech a), b) a c) odpovídající příslušné kvalifikaci.
PŘÍLOHA I 4.I Je-li to vhodné, použijí se tato pravidla, kterými se řídí POZNÁMKY sčítání nebezpečných látek nebo kategorií nebezpečných K PŘÍLOZE I látek: Pozn. č. 4 V případě závodu, ve kterém není přítomna žádná jednotlivá nebezpečná látka v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušnému kvalifikačnímu množství, se pro zjištění, zda se na závod vztahují příslušné požadavky této směrnice, používá toto pravidlo:
73
látek U objektů, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo směs v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím, se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objekt vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona: n qi N=Σ i=1 Qi kde: qi = množství nebezpečné látky i umístěné v objektu, Qi = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné ve sloupci 2 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, n = počet nebezpečných látek, N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi. Toto pravidlo se používá při posuzování nebezpečnosti pro zdraví, fyzikální nebezpečnosti a nebezpečnosti pro životní prostředí. Musí se proto použít třikrát: a) k sečtení nebezpečných látek uvedených v tabulce I, které spadají do třídy akutní toxicita, kategorii 1, 2 nebo 3 (inhalační cesta expozice) nebo toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu H tříd H1 až H3; b) k sečtení nebezpečných látek uvedených v tabulce I, které jsou výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně reagující látky a směsi, organické peroxidy, samozápalné kapaliny a tuhé látky, oxidující kapaliny a tuhé látky, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu P tříd P1 až P8; c) k sečtení nebezpečných látek uvedených v tabulce I, které spadají mezi nebezpečné pro vodní prostředí, akutně
Tato směrnice se použije na závody s nadlimitním množstvím, jestliže součet q1/QU1 + q2/QU2 + q3/QU3 + q4/QU4 + q5/QU5 + … je větší nebo rovný 1, kde qx = množství nebezpečné látky x (nebo nebezpečných látek téže kategorie) podle části 1 nebo 2 této přílohy a QUX = příslušné kvalifikační množství nebezpečné látky nebo kategorie x ze sloupce 3 části 1 nebo ze sloupce 3 části 2 této přílohy. Tato směrnice se použije na závody s podlimitním množstvím, jestliže součet q1/QL1 + q2/QL2 + q3/QL3 + q4/QL4 + q5/QL5 + … je větší nebo rovný 1, kde qx = množství nebezpečné látky x (nebo nebezpečných látek téže kategorie) podle části 1 nebo 2 této přílohy a QLX = příslušné kvalifikační množství nebezpečné látky nebo kategorie x ze sloupce 2 části 1 nebo ze sloupce 2 části 2 této přílohy. Toto pravidlo se používá při posuzování nebezpečnosti pro zdraví, fyzikální nebezpečnosti a nebezpečnosti pro životní prostředí. Musí se proto použít třikrát: a) k sečtení nebezpečných látek uvedených v části 2, které spadají do třídy akutní toxicita, kategorii 1, 2 nebo 2 (inhalační cesta expozice) nebo toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu H tříd H1 až H3 části 1; b) k sečtení nebezpečných látek uvedených v části 2, které jsou výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně reagující látky a směsi, organické peroxidy, samozápalné kapaliny a tuhé látky, oxidující kapaliny a tuhé látky, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu P tříd P1 až P8 části 1; c) k sečtení nebezpečný látek uvedených v části 2, které spadají mez nebezpečné pro vodní prostředí, akutně kategorie 1, chronicky kategorie 1 nebo chronicky kategorie 2, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu E tříd E1
74
kategorie 1, chronicky kategorie 1 nebo chronicky kategorie 2, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu E tříd E1 a E2.
a E2 části 1. Příslušná ustanovení této směrnice se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro a), b) nebo c) je větší než nebo roven 1.
Příslušná ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro a), b) nebo c) je větší než nebo roven 1. Provozovatel zařadí objekt do a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II. 9.
Pro účely tohoto zákona se plynem rozumí každá látka, jejíž absolutní tlak par při teplotě 20 st. C se rovná 101,3 kPa nebo je větší, kapalinou rozumí každá látka, která není definována jako plyn a která není pevnou látkou při teplotě 20 st. C a standardním tlaku 101,3 kPa.
10. V případě, že ve sloupci 2 tabulky II není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B. 11. Se směsmi se zachází stejným způsobem jako s čistými 32012L0018 látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností nařízením (ES) č. 1272/2008 v poznámce 1 nebo jeho posledním přizpůsobením technickému pokroku, pokud není výslovně udáno procento složení nebo jiný popis.
PŘÍLOHA I 2.I POZNÁMKY K PŘÍLOZE I Pozn. č. 2
Se směsmi se zachází stejným způsobem jako s čistými látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností nařízením (ES) č. 1272/2008 v poznámce 1 nebo jeho posledním přizpůsobením technickému pokroku, pokud není výslovně udáno procento složení nebo jiný popis.
12. Nebezpečné látky, na které se nevztahuje nařízení (ES) 32012L0018 č. 1272/2008, ale přesto jsou nebo by mohly být v objektu přítomny a mají nebo by mohly mít za podmínek existujících v objektu rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné havárie, včetně odpadu, budou dočasně zařazeny do nejvhodnější kategorie nebo přiřazeny
PŘÍLOHA I 5.I POZNÁMKY K PŘÍLOZE I Pozn. č. 5
Nebezpečné látky, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 1272/2008, ale přesto jsou nebo by mohly být v závodě přítomny a mají nebo by mohly mít za podmínek existujících v závodě rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné havárie, včetně odpadu, budou dočasně zařazeny do nejvhodnější kategorie nebo přiřazeny
75
k nejvhodnější jmenovitě uvedené kategorii nebo nebezpečné látce spadající do oblasti působnosti tohoto zákona.
k nejvhodnější jmenovitě uvedené kategorii nebo nebezpečné látce spadající do působnosti této směrnice.
13. U nebezpečných látek, jejichž vlastnosti vedou k více než 32012L0018 jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší kvalifikační množství. Příloha č. 1 Tabulka I
32012L0018
Tabulka I Kategorie nebezpečných látek
PŘÍLOHA I ČÁST 1 ČÁST 1 Kategorie nebezpečných látek Tato část obsahuje všechny nebezpečné látky spadající do kategorií nebezpečnosti uvedených ve sloupci 1:
P č. 1, tab. I Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením Množství 32012L0018 (ES) č. 1272/2008 nebezpečné látky v tunách
P č. 1, tab. I Sloupec 1 P č. 1, tab. I P č. 1, tab. I, Oddíl „H“- NEBEZPEČNOST PRO ZDRAVÍ ř. 1 P č. 1, tab. I, H1 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 1, všechny cesty expozice ř. 2 P č. 1, tab. I, H2 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 2, všechny cesty expozice ř. 3
kategorie 3, inhalační cesta expozice (viz poznámka 1)
Sloupec Sloupec 32012L0018 2 3 A B 32012L0018
32012L0018 5
20
32012L0018
50
200
32012L0018
P 1 ČÁST 1 Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením Kvalifikační tabulka (ES) č. 1272/2008 množství nebezpečné látky (v tunách) podle čl. 3 odst. 10 při uplatnění Požadav Požadav ků pro ků pro podlimit nadlimit ní ní množstv množstv í í P 1 ČÁST 1 Sloupec 1 Sloupec Sloupec 2 3 P 1 ČÁST 1 Oddíl „H“ – NEBEZPEČNOST PRO ZDRAVÍ tab., ř. 1 P 1 ČÁST 1 H1 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 1, všechny cesty expozice tab., ř. 2 P 1 ČÁST 1 H2 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 2, všechny cesty expozice tab., ř. 3 -
5
20
50
200
kategorie 3, inhalační cesta expozice (viz poznámka 7)
76
P č. 1, tab. I, H3 TOXICITA PRO SPECIFICKÉ CÍLOVÉ ORGÁNY – JEDNORÁZOVÁ EXPOZICE ř. 4
50
200
32012L0018
Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1
P č. 1, tab. I, Oddíl „P“ – FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST ř. 5 P č. 1, tab. I, P1a VÝBUŠNINY (viz poznámka 2) nestabilní výbušniny, nebo ř. 6
P 1 ČÁST 1 H3 TOXICITA PRO SPECIFICKÉ CÍLOVÉ ORGÁNY – JEDNORÁZOVÁ EXPOZICE tab., ř. 4
50
200
10
50
Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1
32012L0018 10
50
32012L0018
P 1 ČÁST 1 Oddíl „P“ – FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST tab., ř. 5 P 1 ČÁST 1 P1a VÝBUŠNINY (viz poznámka 8) Nestabilní výbušniny, nebo tab., ř. 6 -
výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A.14 dle nařízení (ES) č. 440/2008 (viz poznámka 3) a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi
-
výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A.14 dle nařízení (ES) č. 440/2008 (viz poznámka 9) a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi
P č. 1, tab. I, P1b VÝBUŠNINY (viz poznámka 8) Výbušniny, oddíl 1.4 (viz poznámka 4) ř. 7
50
200
32012L0018
P 1 ČÁST 1 P1b VÝBUŠNINY (viz poznámka 8) Výbušniny, oddíl 1.4 (viz poznámka 10) tab., ř. 7
50
200
P č. 1, tab. I, P2 HOŘLAVÉ PLYNY Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 ř. 8
10
50
32012L0018
P 1 ČÁST 1 P2 HOŘLAVÉ PLYNY Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 tab., ř. 8
10
50
P 1 ČÁST 1 P3a Hořlavé aerosoly (viz poznámka 11.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující tab., ř. 9
150
150 P č. 1, tab. I, P3a Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující (čisté) ř. 9
500 32012L0018 (čisté)
5 000 P č. 1, tab. I, P3b Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující (čisté) ř. 10
50 000 32012L0018 (čisté)
hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1
hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1 (viz poznámka 5.2)
500 ( (čisté) hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé či kapaliny kategorie 1 st é ) 5 000 50 000 P 1 ČÁST 1 P3b Hořlavé aerosoly (viz poznámka 11.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující (čisté) (čisté) tab., ř. 10 hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1 (viz poznámka 11.2)
P č. 1, tab. I, P4 OXIDUJÍCÍ PLYNY Oxidující plyny, kategorie 1 ř. 11
50
200
32012L0018
P 1 ČÁST 1 P4 OXIDUJÍCÍ PLYNY Oxidující plyny, kategorie 1 tab., ř. 11
50
200
P č. 1, tab. I, P5a HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo ř. 12
10
50
32012L0018
P 1 ČÁST 1 P5a HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo tab., ř. 12
10
50
hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C,
-
hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C,
77
udržované za teplot nad jejich bodem varu (viz poznámka 6)
P č. 1, tab. I, P5b HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých ř. 13
udržované za teplot nad jejich bodem varu (viz poznámka 12) 50
200
32012L0018
zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, nebo jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie (viz poznámka 6)
-
5 000 P č. 1, tab. I, P5c HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající ř. 14
50 000 32012L0018
pod položky P5a a P5b
P č. 1, tab. I, P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy ř. 15
10
P č. 1, tab. I, P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy ř. 16
50
P č. 1, tab. I, P7 SAMOZÁPALNÉ kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 ř. 17
50
P č. 1, tab. I, P8 OXIDUJÍCÍ KAPALINY A TUHÉ LÁTKY Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo ř. 18
50
50
200
zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, nebo jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie (viz poznámka 12)
5 000 P 1 ČÁST 1 P5c HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající tab., ř. 14
50 000
pod položky P5a a P5b
50
32012L0018
Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B
P 1 ČÁST 1 P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy tab., ř. 15
10
50
P 1 ČÁST 1 P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy tab., ř. 16
50
200
P 1 ČÁST 1 P7 SAMOZÁPALNÉ kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 tab., ř. 17
50
200
P 1 ČÁST 1 P8 OXIDUJÍCÍ KAPALINY A TUHÉ LÁTKY Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo tab., ř. 18
50
200
100
200
Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B
200
32012L0018
Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F
Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E, nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F
200
32012L0018
Samozápalné tuhé látky, kategorie 1
Samozápalné tuhé látky, kategorie 1
200
32012L0018
oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3
oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3
P č. 1, tab. I, Oddíl „E“ – NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ř. 19 P č. 1, tab. I, E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1 ř. 20
P 1 ČÁST 1 P5b HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých tab., ř. 13
100
200
32012L0018
P 1 ČÁST 1 Oddíl „E“ – NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ tab., ř. 19
32012L0018
P 1 ČÁST 1 E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1 tab., ř. 20
78
P č. 1, tab. I, E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 ř. 21 P č. 1, tab. I, Oddíl „O“ – JINÁ NEBEZPEČNOST ř. 22 P č. 1, tab. I, O1 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 ř. 23
200
500
32012L0018
P 1 ČÁST 1 E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 tab., ř. 21
32012L0018
P 1 ČÁST 1 Oddíl „O“ – JINÁ NEBEZPEČNOST tab., ř. 22 P 1 ČÁST 1 O1 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 tab., ř. 23
200
500
100
500
100
500
32012L0018
P č. 1, tab. I, O2 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1 ř. 24
100
500
32012L0018
P 1 ČÁST 1 O2 Látky nebo směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1 tab., ř. 24
100
500
P č. 1, tab. I, O3 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029 ř. 25
50
200
32012L0018
P 1 ČÁST 1 O3 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029 tab., ř. 25
50
200
32012L0018
PŘÍLOHA I ČÁST 2 ČÁST 2 Nebezpečné látky jmenovitě uvedené Číslo P 1 ČÁST 2 Sloupec 1
Příloha č. 1 Tabulka II Jmenovitě vybrané nebezpečné látky Tabulka II Číslo CAS Množství P č. 1, tab. II Nebezpečné látky (1)
P č. 1, tab. II Sloupec 1
P č. 1, tab. II
P č. 1, tab. II, 1. ř. 1 P č. 1, tab. II, 2. ř. 2 P č. 1, tab. II, 3. ř. 3 P č. 1, tab. II, 4. ř. 4 P č. 1, tab. II, 5. ř. 5 P č. 1, tab. II, 6.
Dusičnan amonný (viz poznámka 7) Dusičnan amonný (viz poznámka 8) Dusičnan amonný (viz poznámka 9) Dusičnan amonný (viz poznámka 10) Dusičnan draselný (viz poznámka 11) Dusičnan draselný (viz
32012L0018
nebezpečné látky v tunách Sloupec Sloupe 32012L0018 2 c3
P 1 ČÁST 2 tabulka
A
B
32012L0018
P 1 ČÁST 2 tabulka
-
5 000
10 000 32012L0018
-
1 250 5 000 32012L0018
-
350
2 500 32012L0018
-
10
50
-
5 000 10 000 32012L0018
-
1 250 5 000 32012L0018
P 1 ČÁST 2 tab., ř. 1 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 2 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 3 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 4 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 5 P 1 ČÁST 2
32012L0018
CAS Sloupe Sloupe c2 c3
(1)
Nebezpečné látky
1.
Dusičnan amonný (viz poznámka 13)
-
Kvalifikační množství (v tunách) při uplatnění Požada Požada vků pro vků pro podlim nadlimi itní tní množst množst ví ví 5 000 10 000
2.
Dusičnan amonný (viz poznámka 14)
-
1 250 5 000
3.
Dusičnan amonný (viz poznámka 15)
-
350
2 500
4.
Dusičnan amonný (viz poznámka 16)
-
10
50
5.
Dusičnan draselný (viz poznámka 17)
-
5 000 10 000
6.
Dusičnan draselný (viz poznámka 18)
-
1 250 5 000
79
ř. 6 P č. 1, tab. II, ř. 7 P č. 1, tab. II, ř. 8 P č. 1, tab. II, ř. 9 P č. 1, tab. II, ř. 10 P č. 1, tab. II, ř. 11
7. 8. 9.
poznámka 12) Oxid arseničný, kyselina 1303-28-2 arseničná nebo její soli Oxid arsenitý, kyselina arsenitá 1327-53-3 nebo její soli 7726-95-6 Brom
10. Chlor
7782-50-5
11. Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý 151-56-4 P č. 1, tab. II, 12. Ethylenimin ř. 12 7782-41-4 P č. 1, tab. II, 13. Fluor ř. 13 P č. 1, tab. II, 14. Formaldehyd (koncentrace ≥ 90 50-00-0 ř. 14 %) 1333-74-0 P č. 1, tab. II, 15. Vodík ř. 15 P č. 1, tab. II, 16. Chlorovodík (zkapalněný plyn) 7647-01-0 ř. 16 P č. 1, tab. II, 17. Alkyly olova ř. 17 P č. 1, tab. II, 18. Zkapalněné hořlavé plyny, ř. 18 kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (viz poznámka 13) 74-86-2 P č. 1, tab. II, 19. Acetylen ř. 19 75-21-8 P č. 1, tab. II, 20. Ethylenoxid ř. 20 75-56-9 P č. 1, tab. II, 21. Propylenoxid ř. 21 67-56-1 P č. 1, tab. II, 22. Methanol ř. 22 P č. 1, tab. II, 23. 4, 4'-methylen bis (2-chloranilin) 101-14-4
1
2
32012L0018
0,1
32012L0018
20
100
32012L0018
10
25
32012L0018
1
32012L0018
10
20
32012L0018
10
20
32012L0018
5
50
32012L0018
5
50
32012L0018
25
250
32012L0018
5
50
32012L0018
50
200
32012L0018
5
50
32012L0018
5
50
32012L0018
5
50
32012L0018
500
5 000 32012L0018 0,01
32012L0018
tab., ř. 6 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 7 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 8 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 9 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 10 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 11
7. 8. 9.
Oxid arseničný, kyselina arseničná 1303-28-2 nebo její soli Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo 1327-53-3 její soli Brom 7726-95-6
10. Chlor 11. Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý
7782-50-5
1
2 0,1
20
100
10
25
-
1
P 1 ČÁST 2 tab., ř. 12 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 13 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 14 P1 ČÁST 2 tab., ř. 15 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 16 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 17 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 18
12. Ethylenimin
151-56-4
10
20
13. Fluor
7782-41-4
10
20
14. Formaldehyd (koncentrace ≥ 90%)
50-00-0
5
50
15. Vodík
1333-74-0
5
50
16. Kyselina chlorovodíková (zkapalněný 7647-01-0 plyn) 17. Alkyly olova -
25
250
5
50
18. Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (viz poznámka 19)
-
50
200
P 1 ČÁST 2 tab., ř. 19 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 20 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 21 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 22 P 1 ČÁST 2
19. Acetylen
74-86-2
5
50
20. Ethylenoxid
75-21-8
5
50
21. Propylenoxid
75-56-9
5
50
22. Methanol
67-56-1
500
5 000
23. 4,4´-methylen bis (2-chloranilin) 101-14-4 nebo jeho soli, v práškové formě
0,01
80
ř. 23 nebo jeho soli, v práškové formě 624-83-9 P č. 1, tab. II, 24. Methylisokyanát ř. 24 7782-44-7 P č. 1, tab. II, 25. Kyslík ř. 25 584-84-9 P č. 1, tab. II, 26. 2,4-toluen diisokyanát ř. 26 2,6-toluen diisokyanát P č. 1, tab. II, ř. 27 P č. 1, tab. II, ř. 28 P č. 1, tab. II, ř. 29 P č. 1, tab. II, ř. 30 P č. 1, tab. II, ř. 31 P č. 1, tab. II, ř. 32
0,15
32012L0018
200
2 000 32012L0018
10
100
32012L0018
27. Karbonyldichlorid (fosgen)
91-08-7 75-44-5
0,3
0,75
32012L0018
28. Arsan (arsenovodík)
7784-42-1
0,2
1
32012L0018
29. Fosfan (fosforovodík)
7803-51-2
0,2
1
32012L0018
30. Chlorid sirnatý
10545-99-0
1
32012L0018
31. Oxid sírový
7446-11-9
75
32012L0018
32. Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD), kalkulované jako ekvivalent TCDD (viz poznámka 14) P č. 1, tab. II, 33. Tyto KARCINOGENY nebo ř. 33 směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin,
15
0,001 32012L0018
-
-
0,5
2
32012L0018
tab., ř. 23 P 1 ČÁST 2 24. Methylisokyanát tab., ř. 24 P 1 ČÁST 2 25. Kyslík tab., ř. 25 P 1 ČÁST 2 26. 2,4-toluen diisokyanát 2,6-toluen diisokyanát tab., ř. 26 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 27 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 28 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 29 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 30 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 31 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 32
624-83-9
0,15
7782-44-7
200
2 000
584-84-9
10
100
27. Karbonyldichlorid (fosgen)
91-08-7 75-44-5
0,3
0,75
28. Arsan (arsenovodík)
7784-42-1
0,2
1
29. Fosfan (fosforovodík)
7803-51-2
0,2
1
30. Chlorid sirnatý
10545-99-0
31. Oxid sírový
7446-11-9
32. Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD), kalkulované jako ekvivalent TCDD (viz poznámka 20)
-
P 1 ČÁST 2 33. Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny tab., ř. 33
-
1 15
75 0,001
0,5
2
v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních:
4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2naftylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton
81
dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton P č. 1, tab. II, 34. Ropné produkty a alternativní ř. 34 paliva a) benzíny a primární benzíny, b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory), c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů) d) těžké topné oleje e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí jako produkty uvedené v písmenech a) až d) 7664-41-7 P č. 1, tab. II, 35. Bezvodý amoniak ř. 35 7637-07-2 P č. 1, tab. II, 36. Fluorid boritý ř. 36 7783-06-4 P č. 1, tab. II, 37. Sirovodík ř. 37 110-89-4 P č. 1, tab. II, 38. Piperidin ř. 38 3030-47-5 P č. 1, tab. II, 39. Bis(2dimethylaminoř. 39 ethyl)(methyl) amin P č. 1, tab. II, 40. 3-(2ethylhexyloxy)propylamin 5397-31-9 ř. 40 P č. 1, tab. II, 41. Směsi (*) chlornanu sodného ř. 41 klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné
2 500 25 000 32012L0018
P 1 ČÁST 2 34. Ropné produkty a alternativní paliva a) benzíny a primární benzíny, tab., ř. 34 b) c) d) e)
50
200
32012L0018
5
20
32012L0018
5
20
32012L0018
50
200
32012L0018
50
200
32012L0018
50
200
32012L0018
200
500
32012L0018
P 1 ČÁST 2 tab., ř. 35 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 36 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 37 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 38 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 39 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 40 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 41
-
2 500 25 000
letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory), plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů), těžké topné oleje, alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí jako produkty uvedené v písmenech a) až d)
35. Bezvodý amoniak
7664-41-7
50
200
36. Fluorid boritý
7637-07-2
5
20
37. Sirovodík
7783-06-4
5
20
38. Piperidin
110-89-4
50
200
39. Bis(2dimethylaminoethyl)(methyl)amin 40. 3-(2-ethylhexyloxy)propylamin
3030-47-5
50
200
5397-31-9
50
200
200
500
41. Směsi(*) chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti v části 1 přílohy I
82
kategorii nebezpečnosti v tabulce I přílohy I. (*) Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400]. P č. 1, tab. II, 42. Propylamin (viz poznámka 15) 107-10-8 ř. 42 P č. 1, tab. II, 43. Terc-butyl-akrylát (viz poznámka 1663-39-4 ř. 43 15) P č. 1, tab. II, 44. 2-methyl-3-butennitril (viz 16529-56-9 ř. 44 poznámka 15) P č. 1, tab. II, 45. Tetrahydro-3,5-dimethyl-1,3,5- 533-74-4 ř. 45 thiadiazin-2-thion P č. 1, tab. II, ř. 46 P č. 1, tab. II, ř. 47 P č. 1, tab. II, ř. 48 P č. 1, tab. II, ř. 49 Příloha č. 1 POZNÁMK Y
46. Methyl-akrylát (viz poznámka 96-33-3 15) 47. 3-methylpyridin (viz poznámka 108-99-6 15) 48. 1-brom-3-chlorpropan (viz 109-70-6 poznámka 15)
(*) Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400]
500
2 000 32012L0018
200
500
500
2 000 32012L0018
100
200
500
2 000 32012L0018
32012L0018
32012L0018
500
2 000 32012L0018
500
2 000 32012L0018
P 1 ČÁST 2 tab., ř. 42 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 43 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 44 P 1 ČÁST 2 tab., ř. 45
42. Propylamin (viz poznámka 21)
107-10-8
43. Tert-butyl-akrylát (viz poznámka 21) 1663-39-4
44. 2-methyl-3-butennitril (viz poznámka 16529-56-9 21) 45. Tetrahydro-3,5-dimethyl533-74-4 1,3,5.thiadiazin-2-thion (Dazomet) (viz poznámka 21) 96-33-3 P 1 ČÁST 2 46. Methylakrylát (viz poznámka 21)
tab., ř. 46 P 1 ČÁST 2 47. 3-methylpyridin (viz poznámka 21) 108-99-6 tab., ř. 47 (viz 109-70-6 P 1 ČÁST 2 48. 1-brom-3-chlorpropran poznámka 21) tab., ř. 48
(1) Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci.
32012L0018
P 1 ČÁST 2 tab., ř. 49
POZNÁMKY
32012L0018
500
2 000
200
500
500
2 000
100
200
500
2 000
500
2 000
500
2 000
(1) Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci
1.
Nebezpečné látky spadající do třídy akutní toxicita katego- 32012L0018 rie 3 orální cestou expozice (H 301) spadají do třídy nebezpečnosti H2 AKUTNÍ TOXICITA v těch případech, kdy nelze odvodit ani klasifikaci akutní inhalační toxicity ani klasifikaci akutní dermální toxicity, například v důsledku nedostatku přesvědčivých údajů o inhalační a dermální toxicitě.
PŘÍLOHA I POZNÁMKY I K PŘÍLOZE I POZNÁMKY K PŘÍLOZE I PŘÍLOHA I 7.I Nebezpečné látky spadající do třídy akutní toxicita kategorie POZNÁMKY 3 orální cestou expozice (H 301) spadají do třídy K PŘÍLOZE I nebezpečnosti H2 AKUTNÍ TOXICITA v těch případech, Pozn. č. 7 kdy nelze odvodit ani klasifikaci akutní inhalační toxicity ani klasifikaci dermální toxicity, například v důsledku nedostatku přesvědčivých údajů o inhalační a dermální toxicitě.
2.
Třída nebezpečnosti výbušniny obsahuje výbušné předměty 32012L0018 (viz oddíl 2.1 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008). Je- li známo množství výbušné látky nebo směsi obsažené
PŘÍLOHA I 8.I POZNÁMKY K PŘÍLOZE I
Třída nebezpečnosti výbušniny obsahuje výbušné předměty (viz oddíl 2.1 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008). Je-li známo množství výbušné látky nebo směsi obsažené
83
3.
v předmětu, uvažuje se pro účely tohoto zákona toto množství. Není-li množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo, považuje se pro účely tohoto zákona za výbušninu celý předmět.
Pozn. č. 8
v předmětu, uvažuje se pro účely této směrnice toto množství. Není-li množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo, považuje se pro účely této směrnice za výbušninu celý předmět.
Zkoušení výbušných vlastností látek a směsí je nezbytné 32012L0018 pouze tehdy, pokud se screeningovou zkouškou podle části 3 přílohy 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka zkoušek a kritérií (dále jen „příručka zkoušek a kritérií OSN“)23) zjistí, že látka nebo směs může mít výbušné vlastnosti.
PŘÍLOHA I 9.I POZNÁMKY K PŘÍLOZE I Pozn. č. 9
Zkoušení výbušných vlastností látek a směsí je nezbytné pouze tehdy, pokud se screeningovou zkouškou podle části 3 přílohy 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka zkoušek a kritérií (dále jen „příručka zkoušek a kritérií OSN“) (1) zjistí, že látka nebo směs může mít výbušné vlastnosti.
23)
Více pokynů k prominutí testu naleznete v popisu metody A.14, viz nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 142, 31.5.2008, s. 1).
4.
Jsou-li výbušniny spadající do oddílu 1.4 vybaleny z obalu 32012L0018 nebo znovu zabaleny, zařazují se v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 do položky P1a, pokud nebude prokázáno, že jejich nebezpečnost nadále odpovídá oddílu 1.4.
5.1 Hořlavé aerosoly se klasifikují podle směrnice Rady 32012L0018 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů24) (směrnice o aerosolových rozprašovačích). „Extrémně hořlavé“ a „hořlavé“ aerosoly podle směrnice 75/324/EHS odpovídají hořlavým aerosolům kategorií 1 a 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. 24)
PŘÍLOHA I 10. I POZNÁMKY K PŘÍLOZE I Pozn. č. 10
Jsou-li výbušniny spadající do oddílu 1.4 vybaleny z obalu nebo znovu zabaleny, zařazují se v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 do položky P1a, pokud nebude prokázáno, že jejich nebezpečnost nadále odpovídá oddílu 1.4.
PŘÍLOHA I 11.1 I Hořlavé aerosoly se klasifikují podle směrnice podle Rady POZNÁMKY75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních K PŘÍLOZE Ipředpisů členských států týkajících se aerosolových Pozn. č. rozprašovačů (2) (směrnice o aerosolových rozprašovačích). 11.1 „Extrémně hořlavé“ a „hořlavé“ aerosoly podle směrnice 75/324/EHS odpovídají hořlavým aerosolům kategorií 1 a 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. (2) Úř. věst. L 147, 9.6.1975, s. 40
Úř. věst. L 147, 9.6.1975, s. 40
5.2 Aby bylo možné použít tuto položku, je třeba prokázat, že 32012L0018 aerosolový rozprašovač neobsahuje hořlavý plyn kategorie 1 nebo 2 ani hořlavou kapalinu kategorie 1. 6.
(1) Více pokynů k prominutí testu naleznete v popisu metody A.14, viz nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 142, 31.5.2008, s. 1).
Podle bodu 2.6.4.5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008 32012L0018
PŘÍLOHA I 11.2 I Aby bylo možné použít tuto položku, je třeba prokázat, že POZNÁMKYaerosolový rozprašovač neobsahuje hořlavý plyn kategorie 1 K PŘÍLOZE Inebo 2 ani hořlavou kapalinu kategorie 1. Pozn. č. 11.2 PŘÍLOHA I 12. I Podle bodu 2.6.4.5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008 84
7.
nemusí být kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C zařazeny do kategorie 3, jestliže byly získány negativní výsledky v testu podpory hoření L.2, části III, oddílu 32 Příručky zkoušek a kritérií OSN. Při náročnějších podmínkách, například vysoké teplotě nebo tlaku, však toto neplatí, a proto jsou tyto kapaliny zařazeny do této kategorie.
POZNÁMKY K PŘÍLOZE I Pozn. č. 12
Dusičnan amonný (5 000 / 10 000): hnojiva schopná 32012L0018 samovolného rozkladu
PŘÍLOHA I 13. I Dusičnan amonný (5 000/10 000): hnojiva schopná POZNÁMKY samovolného rozkladu K PŘÍLOZE I Pozn. č. 13 Toto se vztahuje na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného (vícesložková nebo směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), která jsou schopná samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ OSN (viz Příručka zkoušek a kritérií OSN, část III, pododdíl 38.2) a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % (1) až 24.5 % (2) hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých či organických látek celkem nebo splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (3), 15,75 % hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny.
Toto se vztahuje na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného (vícesložková nebo směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), která jsou schopna samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ OSN (viz Příručka zkoušek a kriterií OSN, část III, pododdíl 38.2) a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 %25) až 24,5 %26) hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých či organických látek celkem nebo splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech27), 15,75 % hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny. 25)
(1) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá 45 % koncentraci dusičnanu amonného. (2) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních odpovídá 70 % koncentraci dusičnanu amonného. (3) Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.
Obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá 45 % koncentraci dusičnanu amonného. 26) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních odpovídá 70 % koncentraci dusičnanu amonného. 27) Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.
8.
Dusičnan amonný (1 250 / 5 000): jakost pro hnojiva
Toto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, která splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápe-
nemusí být kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C zařazeny do kategorie 3, jestliže byly získány negativní výsledky v testu podpory hoření L.2 části III, oddílu 32 Příručky zkoušek a kritérií OSN. Při náročnějších podmínkách, například vysoké teplotě nebo tlaku, však toto neplatí, a proto jsou této kategorie.
32012L0018
PŘÍLOHA I 14. I Dusičnan amonný (1 250 / 5 000): jakost pro hnojiva POZNÁMKY K PŘÍLOZE IToto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu Pozn. č. 14 amonného a na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, která splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem
85
natým o čistotě alespoň 90 %, větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného, větší než 28 %28) hmotnostních u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %.
vápenatým o čistotě alespoň 90 %, větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného, větší než 28 % (4) hmotnostních u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %.
Obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá 80% koncentraci dusičnanu amonného.
(4) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá 80% koncentraci dusičnanu amonného.
28)
9.
Dusičnan amonný (350 / 2 500): technický
32012L0018
Toto se vztahuje na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je: 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek, více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek.
PŘÍLOHA I 15. I Dusičnan amonný (350 / 2 500): technický POZNÁMKY K PŘÍLOZE IToto se vztahuje na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem Pozn. č. 15 amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je: 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek, více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek.
Toto se vztahuje také na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních.
Toto se vztahuje také na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních.
10. Dusičnan amonný (10 / 50): materiál „off-spec“ (blíže 32012L0018 neurčený) a hnojiva, která neprojdou zkouškou výbušnosti Toto se vztahuje na: materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jedno- složková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 8 a 9, které jsou vraceny nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladu nebo do zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 8 a 9, hnojiva uvedená v první odrážce poznámky 7 a v poznámce 8 k této příloze, která nesplňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003.
PŘÍLOHA I 16. I Dusičnan amonný (10 / 50): materiál „off-spec“ (blíže POZNÁMKY neurčený) a hnojiva, která neprojdou zkouškou výbušnosti K PŘÍLOZE I Pozn. č. 16 Toto se vztahuje na: materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 14 a 15, které jsou vraceny nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladu nebo do zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 14 a 15, hnojiva uvedená v první odrážce poznámky 13 a v poznámce 14 k této příloze, která nesplňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003.
86
11. Dusičnan draselný (5 000 / 10 000):
32012L0018
PŘÍLOHA I 17. I Dusičnan draselný (5 000 / 10 000): POZNÁMKY K PŘÍLOZE IToto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného Pozn. č. 17 s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.
32012L0018
PŘÍLOHA I 18. I Dusičnan draselný (1 250 / 5 000): POZNÁMKY K PŘÍLOZE IToto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného Pozn. č. 18 s dusičnanem draselným v krystalické formě, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.
32012L0018
PŘÍLOHA I 19. I Upravený bioplyn POZNÁMKY K PŘÍLOZE IPro účely provedení této směrnice se upravený bioplyn může Pozn. č. 19 klasifikovat v položce 18 části 2 přílohy I, pokud byl zpracován v souladu s platnými normami pro vyčištěný a upravený bioplyn se zaručením stejné kvality, jakou má zemní plyn včetně obsahu metanu, a pokud obsahuje maximálně 1 % kyslíku.
32012L0018
PŘÍLOHA I 20. I Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny POZNÁMKY K PŘÍLOZE IMnožství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů Pozn. č. 20 se počítají s použitím následujících faktorů:
Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný. 12. Dusičnan draselný (1 250 / 5 000): Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný. 13. Upravený bioplyn Pro účely provedení tohoto zákona se upravený bioplyn klasifikuje v položce 18 tabulky II, pokud byl zpracován v souladu s platnými normami pro vyčištěný a upravený bioplyn se zaručením stejné kvality, jakou má zemní plyn včetně obsahu metanu, a pokud obsahuje maximálně 1 % kyslíku. 14. Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny Množství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů se počítají s použitím následujících faktorů: 2,3,7,8-TCDD 1,2,3,7,8-PeCDD
WHO 2005 TEF 1 2,3,7,8 - TCDF 1 2,3,4,7,8-PeCDF 1,2,3,7,8-PeCDF
1,2,3,4,7,8-HxCDD 1,2,3,6,7,8-HxCDD 1,2,3,7,8,9-HxCDD
0,1 0,1 0,1
1,2,3,4,6,7,8HpCDD
0,01
OCDD
0,0003
1,2,3,4,7,8-HxCDF 1,2,3,7,8,9-HxCDF 1,2,3,6,7,8-HxCDF 2,3,4,6,7,8-HxCDF 1,2,3,4,6,7,8-
WHO 2005 TEF 0,1 0,3 0,03
0,1 0,1 0,1 0,1 0,01
2,3,7,8-TCDD
1
2,3,7,8 - TCDF
0,1
1,2,3,7,8-PeCDD
1
2,3,4,7,8-PeCDF
0,3
1,2,3,7,8-PeCDF
0,03
1,2,3,4,7,8-HxCDD
0,1
1,2,3,6,7,8-HxCDD
0,1
1,2,3,4,7,8-HxCDF
0,1
1,2,3,7,8,9-HxCDD
0,1
1,2,3,7,8,9-HxCDF
0,1
1,2,3,6,7,8-HxCDF
0,1
87
HpCDF 1,2,3,4,7,8,9HpCDF OCDF
1,2,3,4,6,7,8HpCDD
0,01
OCDD
0,0003
(T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta) Zdroj – Van den Berg et al: The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxinlike Compounds
0,01
0,0003
2,3,4,6,7,8-HxCDF
0,1
1,2,3,4,6,7,8HpCDF
0,01
1,2,3,4,7,8,9HpCDF
0,01
OCDF
0,0003
(T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta) Zdroj – Van den Berg et al: The 2005 World Health Organization Reevaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds
15. Pokud tato nebezpečná látka spadá do kategorie P5a hořlavá 32012L0018 kapalina nebo P5b hořlavá kapalina, použijí se pro účely tohoto zákona nejnižší kvalifikační množství. Příloha č. 2
32012L0018
Vzor protokolu o nezařazení Identifikační údaje objektu Název objektu: Ulice: Místo a PSČ: Zeměpisné souřadnice:
PŘÍLOHA I 21. I Pokud tato nebezpečná látka spadá do kategorie P5a hořlavá POZNÁMKY kapalina nebo P5b hořlavá kapalina, použijí se pro účely této K PŘÍLOZE I směrnice nejnižší kvalifikační množství. Pozn. č. 21 Čl. 7 odst. 1 Článek 7 Oznámení 1. Členské státy vyžadují od provozovatele, aby zaslal příslušnému orgánu oznámení obsahující tyto informace: a) jméno nebo obchodní firmu provozovatele a úplnou adresu dotčeného závodu; b) sídlo provozovatele s úplnou adresou; c) jméno a funkci osoby, která je pověřena řízením závodu, jestliže se liší od osoby uvedené v písmenu a); d) informace umožňující identifikaci nebezpečných látek a kategorie látek, které jsou nebo mohou být přítomny; e) množství a fyzikální formu dotčené nebezpečné látky nebo látek;
Identifikační údaje uživatele objektu Název: Sídlo: Místo a PSČ: tel./fax/e-mail: IČ: Druh, množství, klasifikace a fyzikální skupenství všech nebezpečných látek v objektu látka
množství v tunách
klasifikace látky30)
fyzikální forma látky
88
Popis výpočtu návrhu zařazení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu
Datum
Příloha č. 2
Podpis statutárního orgánu
Vzor návrhu na zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B
32012L0018
Identifikační údaje objektu Název objektu: Ulice: Místo a PSČ: Zeměpisné souřadnice: tel./fax/e-mail: IČ: Identifikační údaje fyzické osoby oprávněné jednat za provozovatele Jméno: Jméno: Příjmení: Příjmení: Bydliště: Bydliště:
Druh, množství, klasifikace a fyzikální skupenství všech nebezpečných látek v objektu látka
množství v tunách
klasifikace látky30)
fyzikální forma látky
Čl. 7 odst. 1 Článek 7 Oznámení 1. Členské státy vyžadují od provozovatele, aby zaslal příslušnému orgánu oznámení obsahující tyto informace: f) jméno nebo obchodní firmu provozovatele a úplnou adresu dotčeného závodu; g) sídlo provozovatele s úplnou adresou; h) jméno a funkci osoby, která je pověřena řízením závodu, jestliže se liší od osoby uvedené v písmenu a); i) informace umožňující identifikaci nebezpečných látek a kategorie látek, které jsou nebo mohou být přítomny; j) množství a fyzikální formu dotčené nebezpečné látky nebo látek; k) činnost nebo navrhovanou činnost zařízení nebo skladovacího zařízení; l) informace o bezprostředním okolí závodu a faktorech, které mohou způsobit závažnou havárii nebo zhoršit její následky, včetně dostupných údajů o sousedních závodech, jiných provozech mimo oblast působnosti této směrnice, oblastech a rozvojových aktivitách, jež by mohly způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie a domino efektu nebo zhoršit jejich následky.
Popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele
Popis a grafické znázornění okolí objektu se všemi prvky, které mohou závažnou havárii způsobit nebo zhoršit její následky
89
Údaje o množství nebezpečných látek v objektu, použitých při výpočtu součtu poměrných množství
Popis výpočtu návrhu zařazení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu
Datum
Podpis statutárního orgánu
Příloha č. 3 ČÁST I
Příloha č. 3 ČÁST I Kritéria pro oznamování závažné havárii Komisi
32012L0018
PŘÍLOHA VI
PŘÍLOHA VI Kritéria pro oznamování závažné havárie Komisi podle čl. 18 odst. 1
P č. 3 ČÁST I
Každá závažná havárie uvedená v bodě 1 nebo havárie, mající 32012L0018 nejméně jeden z důsledků uvedených v bodech 2 až 6, musí být oznámena Komisi
PŘÍLOHA VI, Část I
I.
P č. ČÁST I bod 1
3, 1. Přítomné nebezpečné látky 32012L0018 Jakýkoli požár nebo výbuch nebo havarijní únik nebezpečné látky v množství minimálně 5 % kvalifikačního množství stanoveného ve sloupci 3 tabulky I nebo ve sloupci 3 tabulky II přílohy č. 1 (dále jen nebezpečnou látkou).
PŘÍLOHA VI, Část I, bod 1
1. Přítomné nebezpečné látky
P. č. 3, ČÁST I, bod 2
2. Zranění osob a poškození nemovitostí mající za následek 32012L0018 a) úmrtí, b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektu, pokud jejich hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin, c) zranění minimálně jedné osoby mimo objekt, pokud její hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin, d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt, které se v
PŘÍLOHA VI, Část I, bod 2
2. Zranění osob a poškození nemovitostí: a) smrt; b) zranění šesti osob v závodě a jejich hospitalizace na dobu nejméně 24 hodin; c) jedna osoba mimo závod hospitalizovaná nejméně 24 hodin; d) obydlí mimo závod poškozené tak, že je v důsledku havárie nezpůsobilé k využití; e) evakuace nebo omezení pohybu osob po dobu delší než 2
Každá závažná havárie podle bodu 1 nebo mající nejméně jeden z důsledků popsaných v bodech 2, 3, 4 nebo 5 musí být oznámena Komisi.
jakýkoli požár nebo výbuch nebo havarijní únik nebezpečné látky v množství minimálně 5 % kvalifikačního množství stanoveného ve sloupci 3 části 1 nebo ve sloupci 3 části 2 přílohy I.
90
e)
f)
důsledku havárie stalo neobyvatelné, nutnost provedení evakuace nebo ukrytí osob v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí osob (počet osob násobený dobou) přesáhla 500 hodin, přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba přerušení dodávky (počet osob násobený dobou) přesáhla 1 000 hodin.
Příloha č. 3, 3. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou, pokud má za 32012L0018 ČÁST I, následek ekologickou újmu na bod 3 a) území chráněném podle jiných předpisů, tj. zvláště chráněných územích a územích soustavy NATURA 2000, vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha, b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha, c) vodním toku o délce stejné nebo větší než 10 km, d) umělém nebo přirozeném útvaru povrchové vody, které nemají statut vodárenské nádrže podle jiného právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 ha.
f)
hodiny (osoby × hodiny): hodnota nejméně 500; přerušení dodávek pitné vody, elektřiny nebo plynu anebo telefonického spojení po dobu delší než 2 hodiny (osoby × hodiny): hodnota nejméně 1 000.
PŘÍLOHA VI, Část I, bod 3
3. Bezprostřední škoda na životním prostředí: a) trvalé nebo dlouhodobé poškození suchozemských biotopů: i) nejméně 0,5 ha biotopu chráněného právními předpisy z důvodů ekologické významnosti nebo uchování, ii) nejméně 10 ha rozšířenějšího biotopu, včetně zemědělské půdy; b) významné nebo dlouhodobé poškození sladkovodních a mořských biotopů: i) nejméně 10 km řeky nebo kanálu, ii) nejméně 1 ha jezera nebo rybníku, iii) nejméně 2 ha delty, iv) nejméně 2 ha pobřeží nebo volného moře; c) významná škoda způsobená vodonosné vrstvě nebo podzemní vodě: nejméně 1 ha.
PŘÍLOHA VI, Část I, bod 4
4. Škoda na majetku: a) škoda na majetku v závodě: nejméně 2 000 000 EUR; b) škoda na majetku mimo závod: nejméně 500 000 EUR.
Příloha č. 3, 4. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou, pokud má za ČÁST I, následek ekologickou újmu kolektoru, tj. horninového prostředí bod 4 v pásmu nasycení i mimo ně v místě jímání nebo akumulace podzemních vod nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 ha. Příloha č. 3, 5. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v 32012L0018 ČÁST I, příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek bod 5 a) poškození objektu původce závažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 mil. Kč, b) poškození majetku mimo objekt původce havárie ve výši
91
stejné nebo převyšující 7 mil. Kč. Příloha č. 3, 6. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou vedoucí k 32012L0018 ČÁST I následkům mimo území České republiky. bod 6
PŘÍLOHA VI, Část I, bod 5
5. Škoda přesahující hranice
32012L0018
PŘÍLOHA VI, Část II
II.
Příloha č. 3, Příloha č. 3 32012L0018 ČÁST II ČÁST II Rozsah, ve kterém ministerstvo uvědomí Komisi o závažné havárii splňující kritéria uvedená v části I této přílohy Ministerstvo poskytne Komisi o závažné havárii, ke které došlo na území České republiky, tyto údaje: a) identifikační a kontaktní údaje ministerstva jako orgánu odpovědného za uvědomění Komise, b) datum a dobu, kdy k závažné havárii došlo, a místo, kde se tak stalo, včetně identifikačních údajů objektu, ve kterém ke vzniku závažné havárie došlo, a jeho provozovatele, c) stručný popis okolností závažné havárie, včetně přítomných nebezpečných látek a bezprostředních účinků na lidské zdraví a životní prostředí, d) stručný popis přijatých nouzových opatření a preventivních opatření nezbytných k tomu, aby se zabránilo opětovnému vzniku závažné havárie, e) výsledky jejich analýzy a doporučení. Příloha č. 4, Příloha č. 4 bod 1 Informace potřebné k posouzení, zda nepředstavuje nebezpečí závažné havárie 1.
32012L0018 určitá
látka
Posouzení, zda určitá látka nepředstavuje nebezpečí závažné
každá závažná havárie, které se přímo účastní nebezpečná látka a která vede k účinkům mimo území dotyčného členského státu. Komisi by se měly oznamovat havárie nebo „případy, kdy téměř došlo k havárii“, které členské státy považují za zvlášť technicky zajímavé pro prevenci závažných havárií a omezení jejich důsledků a které neodpovídají výše uvedeným kvantitativním kritériím.
Čl. 18 odst. 1 Článek 18 Informace, které musí členské státy poskytnout po závažné havárii 1. Členské státy musí za účelem prevence a zmírnění závažných havárií uvědomit Komisi o závažných haváriích splňujících kritéria přílohy VI, ke kterým došlo na jejich území. Musí Komisi poskytnout tyto údaje: f) členský stát, název a adresu orgánu, který odpovídá za zprávu; g) datum, dobu a místo havárie včetně plného jména provozovatele a adresy daného závodu; h) stručný popis okolností havárie, včetně přítomných nebezpečných látek a bezprostředních účinků na lidské zdraví a životní prostředí; i) stručný popis přijatých nouzových opatření a preventivních opatření nezbytných k tomu, aby se zamezilo opakování havárie; j) výsledky jejich analýzy a doporučení.
Čl. 4 odst. 1
Článek 4 Posouzení nebezpečí závažné havárie u určité nebezpečné látky 1. Komise tam, kde je to vhodné, a v každém případě na základě 92
havárie, obsahuje jednu nebo více charakteristik této látky: fyzická forma nebezpečné látky za běžných podmínek zpracování nebo manipulace nebo při neplánované ztrátě obalu a je-li to vhodné, je třeba také vzít v úvahu obal a druhové balení nebezpečné látky, zejména pokud se na ně vztahuje jiný právní předpis; b) inherentní vlastnosti nebezpečné látky, zejména vlastnosti, které souvisí s rozptylovým chováním při scénáři závažné havárie, jako například molekulová hmotnost a tlak nasycené páry; c) maximální koncentrace látek v případě směsí.
oznámení členského státu v souladu s odstavcem 2 posoudí, zda je v praxi nemožné, aby určitá nebezpečná látka, na níž se vztahuje část 1 přílohy I nebo která je uvedena v části 2 přílohy I, způsobila uvolnění hmoty nebo energie, jež by mohlo vytvořit závažnou havárii za běžných i mimořádných podmínek, které lze důvodně předvídat. Toto posouzení zohlední informace podle odstavce 3 a je založeno na jedné či více z těchto charakteristik: g) fyzická forma nebezpečné látky za běžných podmínek zpracování nebo manipulace nebo při neplánované ztrátě obalu; h) inherentní vlastnosti nebezpečné látky, zejména vlastnosti, které souvisí s rozptylovým chováním při scénáři závažné havárie, jako například molekulová hmotnost a tlak nasycené páry; i) maximální koncentrace látek v případě směsí.
a)
Je-li to vhodné, měly by se pro účely prvního pododstavce také vzít v úvahu obal a druhové balení nebezpečné látky, zejména pokud se na ně vztahují zvláštní právní předpisy Unie. Příloha č. 4, Pro účely písmene a) a b) musí informace potřebné k posouzení 32012L0018 bod 2 vlastností způsobujících nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí této nebezpečné látky nebo směsi obsahovat: a) komplexní seznam vlastností potřebných k posouzení potenciálu nebezpečné látky způsobit fyzické nebo zdravotní poškození nebo poškození životního prostředí; b) fyzikální a chemické vlastnosti (například molekulová hmotnost, tlak nasycené páry, vlastní toxicita, bod varu, reaktivita, viskozita, rozpustnost a jiné relevantní vlastnosti); c) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro zdraví a fyzikální nebezpečnost (například reaktivita, hořlavost, toxicita spolu s dalšími faktory, jako je způsob pronikání do těla, poměr zranění k úmrtnosti, dlouhodobé účinky a jiné relevantní vlastnosti); d) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro životní prostředí (například ekotoxicita, perzistence, bioakumulace,
Čl. 4 odst. 3
3. Pro účely odstavců 1 a 2 musí informace potřebné k posouzení vlastností způsobujících nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí dotyčné nebezpečné látky nebo směsi obsahovat: a) komplexní seznam vlastností potřebných k posouzení potenciálu nebezpečné látky způsobit fyzické, zdravotní nebo environmentální poškození; b) fyzikální a chemické vlastnosti (například molekulová hmotnost, tlak nasycené páry, vlastní toxicita, bod varu, reaktivita, viskozita, rozpustnost a jiné relevantní vlastnosti); c) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro zdraví a fyzikální nebezpečnost (například reaktivita, hořlavost, oxicita spolu s dalšími faktory, jako je způsob pronikání do těla, poměr zranění k úmrtnosti, dlouhodobé účinky a jiné relevantní vlastnosti); d) vlastnosti, které představují nebezpečnost pro životní prostředí (například ekotoxicita, perzistence, bioakumulace, potenciál pro dálkový přenos v životním prostředí a jiné
93
e) f)
potenciál pro dálkový přenos v životním prostředí a jiné relevantní vlastnosti); je-li k dispozici, klasifikaci látky nebo směsi podle klasifikace podle jiného právního předpisu; informace o specifických provozních podmínkách látky (například teplota, tlak a další relevantní podmínky), za kterých se nebezpečná látka skladuje, používá nebo může být přítomna v případě předvídatelného mimořádného provozního stavu nebo v případě havárie, například požáru.
Číslo předpisu EU (kód celex) 32012L0018
e) f)
relevantní vlastnosti); je-li k dispozici, klasifikaci látky nebo směsi podle klasifikace Unie; informace o specifických provozních podmínkách látky (například teplota, tlak a další relevantní podmínky), za kterých se nebezpečná látka skladuje, používá nebo může být přítomna v případě předvídatelného mimořádného provozního stavu nebo v případě havárie, například požáru.
Název předpisu EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES
94
