PROGRAM ROZVOJE
NOVOBYSTŘICKA
PRO ROKY 2003 - 2010
Obsah 1.
Úvod
3
2.
Základní vymezení Programu rozvoje Novobystřicka
3
2.1. Charakteristika regionu (oblasti)
3
2.2. Ukazatele místní ekonomiky Novobystřicka
5
2.2.1. Obyvatelstvo
5
2.2.2. Zaměstnanost
8
2.2.3. Přehled o hospodaření města Nová Bystřice
10
2.2.4. Služby v oblasti cestovního ruchu
13
2.2.4.1. Cyklotrasy a pěší turistické stezky v okolí Novobystřicka
15
2.2.4.2. Ostatní sportovní možnosti v oblasti Nové Bystřice
17
3.
Cíl projektu
18
4.
Disponibilní finanční zdroje pro realizaci jednotlivých projektů
19
5.
4.1. Vlastní zdroje
19
4.2.
20
Dotace
4.3. Úvěry
21
4.4. Soukromé investice
21
4.5. Sponzorské dary
22
Výčet akcí Programu rozvoje Novobystřicka
22
5.1. Projekty podpory podnikání
23
5.2. Projekty v cestovním ruchu
23
5.3. Projekty ve sféře bydlení
23
5.4. Projekty ve sféře sociální infrastruktury
24
5.5. Projekty ve sféře technické infrastruktury
24
5.6. Projekty ve sféře dopravy
24
5.7. Projekty ve sféře ochrany a tvorby životního prostředí
25
5.8. Projekty ve sféře vzdělávání
25
5.9. Projekty ve sféře společenského života
25
2
1. Úvod Novobystřicko je území při nejsevernějším bodu Rakouské republiky a svou polohou se nutně stává vstupní branou zahraničních návštěvníků do České republiky. Zastupitelstvo města Nová Bystřice, vědomo si výjimečnosti krajiny na straně jedné a vedeno snahou zabránit případné nekoncepčnosti v nakládání s ní na straně druhé, pokouší se předložit vlastní komplexní střednědobý návrh na rozvoj tohoto území. Myšlenka předkládaného Programu strategického rozvoje Novobystřicka je v jeho hlavních bodech (uvážlivý rozvoj oblasti, integrovaný přístup) vnímána jako nosná a chápána tak, že pro její realizaci a účinnost je třeba vycházet z vlastních skutečných potřeb, potřeb obyvatel zaujatého katastru a v neposlední řadě i zájmů vládní i nevládní politiky v procesu začlenění do EU. Jednotlivé nekoordinované akce, vyvolané nejrůznějšími zájmovými skupinami, často nevycházejí ze skutečných závažných potřeb Novobystřicka a mohou vést až k chaotickému vynakládání městských či dotačních finančních prostředků. S vědomím toho, že těchto prostředků neustále ubývá a že nejrůznější státní či evropské rozvojové programy dále nedovolí jejich necílené využívání, je nutné zahájit skutečný rozvoj venkova a obnovu celé oblasti "odspodu" - na základě vlastní analýzy. Je tedy zřetelné, že je zde snaha o vytvoření programu strategického rozvoje, který by zahájil řetězce činností postihujících svým významem a finálním efektem nejen řešené území, ale propojujících také aktivity jednotlivých sousedních českých i rakouských mikroregionů. Je zde jasně deklarována vůle místní samosprávy na zahájení prací na úpravě a tvorbě krajiny s cílem podpořit zemědělské a lesnické činnosti v oblasti, na činnostech vedoucích k rozvoji zaměstnanosti, rozvoji ekonomické a sociální stability, stability životního prostředí a k návratu historických a kulturních tradic regionu, který v letech politické izolovanosti od evropského dění utrpěl velkou újmu a který by se bez pomoci státu a pomoci prostředků EU jen velmi těžko adaptoval na nově vzniklé podmínky po našem případném začlenění do struktur EU.
2. Základní vymezení Programu rozvoje Novobystřicka 2.1. Charakteristika regionu (oblasti) Novobystřicko je kousek zapomenuté krajiny na pomezí Čech, Moravy a Dolních Rakous. Díky množství lesů, vodních ploch a také poněkud drsnějšímu klimatu připomíná Kanadu - a snad proto se mu říká Česká Kanada. Bohatá a málo narušená příroda, téměř nezatěžovaná průmyslem a řídké osídlení z České Kanady dělají velmi atraktivní krajinu. Zajímavé historické a přírodovědné lokality lákají jako cíl výletů; rozsáhlé lesy, množství rybníků a rybníčků ji předurčuje pro rodinnou dovolenou. Pro potřeby integrujícího rozvojového dokumentu chápeme pod termínem Novobystřicko správní území tří obcí – Nové Bystřice, Číměře a Starého Města pod Landštejnem. V žádném případě nechceme tímto dokumentem narušovat svébytnost obecních samospráv Číměře a Starého Města p.L., stejně jako nehodláme těmto zastupitelstvům podsouvat rozvojové priority. Vnímáme však Novou Bystřici jako přirozené centrum celého mikroregionu, místo, kde jsou zaměstnáni mnozí obyvatelé výše zmíněných obcí, kam dojíždějí do škol či za nákupy.
3
Město Nová Bystřice je malebné městečko nacházející se v jižní části okresu Jindřichův Hradec v těsné blízkosti státních hranic s Rakouskem - necelé 2 km od města je hraniční přechod Nová Bystřice – Grametten a ve vzdálenosti 5 km od města se nachází nejsevernější bod Rakouska. K samotnému městu Nová Bystřice územně náleží tyto osady - Albeř, Artolec, Blato, Hradiště, Hůrky, Klášter I, Klášter II, Klenová, Mýtinky, Nový Vojířov, Senotín, Skalka a Smrčná. Nová Bystřice je domovem 3.400 obyvatel a je situováno do lůna panenské přírody v nadmořské výšce 590 metrů. Jeho okolí je ideálním místem pro trávení rodinných dovolených, výlety s přáteli nebo samotářské toulky. Nová Bystřice je přirozeným střediskem oblasti zvané Česká Kanada. To z ní dělá ideální základnu pro konání mnoha nádherných výletů do okolí, které lze uspořádat pěšky, ale i na kole po bezpočtu nově značených cykloturistických stezek. Není však zdaleka nutné svou dovolenou plánovat pouze na léto, protože i v zimě má Nová Bystřice co nabídnout. Prozatím je zde málo doceněná zimní lyžařská turistika. Zimní, málo zalidněná krajina s poměrně dobrými sněhovými podmínkami poskytuje zážitky, které velká zimní střediska poskytnout nemohou. Pro celé Novobystřicko je charakteristická nepřítomnost velkých průmyslových středisek. Významnější jsou podnikatelské aktivity v textilním odvětví a kovozpracujícím průmyslu (v porovnání v celostátním měřítku však bezvýznamné). I když v minulosti byly pro region charakteristické významné podnikatelské aktivity malého a středního stavu, podpořené sítí drobných a středních zemědělských usedlostí, sahajících až za hranice republiky, díky poválečnému odsunu Němců a následné izolaci velké části území došlo k úpadku středního stavu a orientaci na centrálně plánovité zemědělství a lesnictví bez kořenů k vlastnictví půdy, k částečné devastaci kulturní krajiny. Často docházelo k vybydlení usedlostí a k jejich následnému opouštění. Tento pro oblast charakteristický jev je patrný z výsledků sčítání obyvatelstva, prováděného vždy na počátku desetiletí. Odliv obyvatelstva z obcí a jejich místních částí v mikroregionu je značný a pouze v posledních letech došlo k velmi mírnému nárůstu díky novým možnostem příhraničního styku (zejména v oblastech služeb a gastronomie). Pro celý katastr uváděného mikroregionu jsou potom charakteristické potíže s identifikací majetků, zvláště obecních, státních a tím logicky i ostatních. To kupříkladu znemožňuje jejich optimální využívání a tím se zvyšují jak náklady na zemědělskou a lesnickou prvovýrobu, která v oblasti v poválečném vývoji převládla, tak ztráty na ekonomickém potenciálu těchto pozemků. Rozoráním mezí, zánikem místní infrastruktury došlo k tomu, že dnes je mnoho pozemků velmi těžko přístupných, nebo pouze sezónně (pozemky ve velkých zemědělsky využívaných plochách). Snadno lze pak podlehnout snahám investorů s nevhodnými a škodlivými záměry pro oblast, čímž může docházet k hromadným laciným výkupům pozemků a k nevratným jevům v krajině. Naproti tomu snahy jednotlivých drobných podnikatelů nebo aktivit obcí Novobystřicka často narážejí na nesmyslný odpor, který se nedaří udolat také díky absenci integračního projektového záměru, který by jednoznačně vymezil postavení jednotlivých aktivit v jeho hierarchii a napomohl i při hledání prostředků na jejich realizaci.
2.2. Ukazatele místní ekonomiky Novobystřicka 4
2.2.1. Obyvatelstvo Území Novobystřicka je charakteristické velkým počtem vesnic – místních částí, které v řadě případů mají velmi malý počet trvale žijících obyvatel. Některé části obcí nejsou již prakticky trvale obývány a slouží jen k rekreačním účelům. Samotné správní území města Nová Bystřice zahrnuje 3.423 obyvatel, což je zhruba 74% obyvatel celého regionu. Ve městě Nová Bystřice počet obyvatel nijak významně neklesá, ale v malých sídlech zejména pod 100 obyvatel trend postupného vysídlování stále pokračuje. Tento vývojový směr by bylo vhodné obrátit ve prospěch postupného znovu osidlování venkova.
Tab. 1: Počet obyvatel správních území Novobystřicka Město/obec
Místní část
Číměř
Číměř
406
Bílá
12
Dobrá Voda
37
Lhota
51
Nová Ves
42
Potočná
28
Sedlo
81
Nová Bystřice
Staré Město pod Landštejnem
Počet obyvatel
Nová Bystřice
2 737
Albeř
140
Artoleč
69
Blato
24
Hradiště
36
Hůrky
178
Klášter
49
Klenová
39
Nový Vojířov
56
Ovčárna
51
Senotín
23
Skalka
10
Smrčná
11
Staré Město pod Land-
519
Dobrotín
8
Landštejn
7
Navary
0
Podlesí
10
Pomezí
2
Veclov
10
Vitíněves
1
Celkem Novobystřicko
Obec celkem 657
3 423
557
4 637
5
Vývoj počtu obyvatel ve správním území města Nová Bystřice dokazuje, že počet obyvatel se za posledních sto let poměrně výrazně měnil. Na tomto faktu se podílelo například vysídlení německých obcí v poválečné době a vybudování širokého hraničního pásma. V posledních letech počet stálých obyvatel v celém správním území Nová Bystřice stagnuje, zatím co v samotném městě Nová Bystřice doznal v průběhu posledních 10-ti let mírný pokles (viz tabulka).
Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel ve správním území města Nová Bystřice (1950 – 2001) Počet obyvatel místní části Město/místní část
1950
1980
1994
1997
2001
Nová Bystřice
2 110
2 230
2 637
3 013
2 799
Albeř
522
197
128
118
140
Artoleč
165
84
59
58
69
Blato
162
50
23
23
24
Hradiště
51
49
36
38
36
Hůrky
225
204
164
179
178
Klášter
199
73
49
48
59
Klenová
128
63
30
27
39
Nový Vojířov
381
102
52
47
56
Senotín
144
38
19
20
23
Celkem
4 087
3 090
3 197
3 571
3 423
Ve městě Nová Bystřice je hustota obyvatel 42 obyvatel/km2. Pokud tento ukazatel srovnáme se stejnými ukazateli na rozsáhlejší oblasti (hustota obyvatel v ČR: 131 obyvatel/km2, hustota obyvatel v Jihočeském kraji: 63 obyvatel/km2, hustota obyvatel Novobystřicka: 21 obyvatel/km2), je jeho hodnota na úrovni, která odpovídá charakteristice regionu a současné situaci v České republice. V následujícím grafu nalezneme srovnání hustoty obyvatelstva v oblasti Nové Bystřice a Jihočeského kraje, potažmo i celé ČR.
Graf č.1: Hustota obyvatelstva
131
63 42
Nová Bystřice
Novobystřický region
21 Jihočeský kraj
140 120 100 80 60 40 20 0
Česká republika
hustota obyvatelstva (počet obyvatel/km2)
Hustota obyvatelstva
Hustota obyvatelstva na vybraných úrovních
6
Z grafu je patrné, že hustota obyvatelstva na Novobystřicku je ve srovnání se stejnými ukazateli za celý kraj a republiku velice nízká. Tato skutečnost poukazuje na spíše okrajový, periferní charakter celé oblasti, typický pro téměř všechny příhraniční regiony v České republice.
Tab. 3: Věková struktura obyvatelstva na Novobystřicku ve věku správní území
0 až 14
15 až 59
60 a více
muži
ženy
celkem
muži
ženy
celkem
Nová Bystřice
625
1 147
1 092
2 239
223
325
548
Číměř
114
231
208
439
40
64
104
Staré Město p.L.
103
204
176
380
30
44
74
Celkem
842
1 582
1 476
3 058
293
433
726
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001
Z dat uvedených v tabulce vyplývá, že zastoupení dětí ve věku do 14 let na Novobystřicku činí cca 18%. Obyvatelé v produktivním věku od 14 do 59 let jsou zastoupeni cca 66% a obyvatelstvo v důchodovém věku tvoří cca 16% celkové populace Novobystřicka (viz následující graf).
Graf č.2: Věková struktura obyvatelstva na Novobystřicku
Věková struktura obyvatelstva Novobystřicka
16%
18%
66%
0-14
2.2.2.
15-59
Zaměstnanost
7
60+
Tab.4: Ekonomicky aktivní obyvatelé a míra nezaměstnanosti na Novobystřicku (k 31.8.2002) Ekonomicky
Evidovaní
Míra
aktivních
uchazeči
nezaměstnanosti
obyvatel
o zaměstnání
(%)
1 635
90
5,50
Staré Město pod Landštejnem
277
38
13,72
Číměř
333
29
8,71
2 245
157
9,31
Město/obec
Nová Bystřice
Novobystřicko celkem
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z celkového počtu 4.637 obyvatel správního území celého Novobystřicka je 2.245 obyvatel, tj. 48,4%, ekonomicky aktivních. K 30. září roku 2002 evidoval úřad práce 157 nezaměstnaných, což představuje míru nezaměstnanosti ve výši 9,31% (pro srovnání: míra nezaměstnanosti v jindřichohradeckém okrese činila k 31.8.2002 5,4%, průměrná míra nezaměstnanosti na celém území České republiky byla 9,4%). V následujícím grafu je pak možné porovnat míru nezaměstnanosti Novobystřicka, Jindřichohradecka a celé ČR.
Graf č.3: Srovnání míry nezaměstnanosti na jednotlivých úrovních
9,4
9,31
5,5
5,4 4,59
H ra de c
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
O kr es
J.
Míra nezaměstnanosti v procentech
Srovnání m íry nezam ěstnanosti
Jednotlivé správní úrovně
Tab.5: Podíl pracujících mužů a žen na Novobystřicku
8
pracující správní území
obyvatelstvo celkem
muži
ženy
celkem
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Nová Bystřice
3 423
875
56,6
670
43,4
1 545
45,1
Číměř
657
168
55,2
136
54,8
304
46,2
Staré Město p.Landšt.
557
145
60,6
94
39,4
239
42,9
Tab.6: Podíl zaměstnaných v jednotlivých oblastech produktivní sféry k celkovému počtu zaměstnanců v okrese Jindřichův Hradec Podíl na celkovém počtu zaměstnaných v % Oblast
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Zemědělství
15,6
15,3
14,6
průmysl
48,6
48,8
49,3
Terciální sféra
35,8
35,9
36,1
Z tabulky je patrné, že nejvíce lidí je zaměstnáno v průmyslových podnicích, významné zastoupení má i terciální sféra (zaměstnanci ve službách, cestovním ruchu, obchodě, dopravě atd.). Hodnoty čísel v následujícím grafu poukazují na to, že i na Novobystřicku se projevuje celorepublikový trend postupného přesouvání pracovní síly z primární sféry do sektoru služeb. Ve srovnání s celým Jihočeským krajem má Novobystřicko v tomto směru ještě dostatečné rezervy (v Jihočeském kraji dosahuje podíl zaměstnanců ve službách téměř 50%). To mu poskytuje potenciál pro další rozvoj.
Graf č.4: Podíl zaměstnaných v jednotlivých oblastech produktivní sféry okresu J. Hradec Podíl zaměstnaných v jednotlivých produkčních sférách 100% 80% 60% 40% 20% 0%
35,8
35,9
36,1
48,6
48,8
49,3
15,6
15,3
14,6
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Podíl na celkovém počtu zaměstnaných v % Zemědělství
průmysl
9
Terciální sféra
Tab. 6: Přehled průmyslových podniků v Nové Bystřici Název podniku
zaměření
počet zaměstnanců
Alma a.s. N. Bystřice
textilní výroba - výroba dek
403
Otavan a.s. Třeboň - závod N. Bystřice
textilní výroba - šití pracovních oděvů
100
Firma FN Sklotechnik – Ing. Ježek
výroba průmyslových potřeb
70
textilní výroba - šití dětských oděvů
62
NB Textil N. Bystřice s.r.o. (zahraniční vlastník) ZEMPLAST N. Bystřice s.r.o.
výroba a zpracování plastických hmot
30-40
Environment Products N.Bystřice s.r.o.
výroba a zpracování plastických hmot
30-40
Firma Skýpala
stavební práce
20
Firma Kamas
stavební práce
15
Firma Mitáš
instalatérské práce
10
Firma BIT
stavební práce
8
Celkem
748 - 768
Z uvedených statistických informací vyplývá, že Novobystřicko patří mezi průmyslově méně rozvinuté oblasti České republiky. Nepůsobí zde žádné větší české ani zahraniční firmy. V průmyslu je zaměstnáno pouze 31 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, což je téměř o 17% méně než na Jindřichohradecku. Z průmyslových oborů převažuje textilní výroba, která zaměstnává téměř 80% osob. Největšími podniky jsou Alma a.s. N. Bystřice, zabývající se výrobou dek, se 403 zaměstnanci, a Otavan a.s. Třeboň - závod Nová Bystřice zaměřený na šití pracovních, profesních a ochranných oděvů, se 100 zaměstnanci.
2.2.3. Přehled o hospodaření města Nová Bystřice V následujících tabulkách jsou uvedeny přehledy o hospodářských výsledcích města Nová Bystřice za poslední tři roky. Roční rozpočet Města se pohybuje v posledních letech nad hranicí 30 mil. Kč. Zhruba třetinu daňových příjmů tvoří položka daně z příjmů fyzických a právnických osob, přičemž výše této položky se v posledních letech stále mírně zvyšuje (vždy o zhruba 1,5 mil. Kč). Další významnou položkou (také cca třetina celého rozpočtu) v rozpočtu Města jsou ostatní a kapitálové příjmy (bytové a nebytové hospodaření, pronájem a prodej pozemků a nemovitostí, příjmy ze stravování ve školních jídelnách apod.). Největší výdaje město dle posledních finančních výkazů vynakládá na služby obyvatelstvu (opravy místních komunikací, činnost Technických služeb města, provoz sportovišť, zpracování rozvojových studií atd.), školství (podpora škol a jídelen), kulturu (provoz knihovny, informačního střediska, opravy památek a
10
organizace kulturních akcí) a všeobecnou veřejnou správu (sociální dávky, výkon státní správy atd.). Rozpočet města Nová Bystřice a saldo příjmů a výdajů města dle výsledků plnění rozpočtu dle výkazu Fin 2-12 M, jeho vývoj za poslední tři roky naznačuje následující tabulka.
Tab. 7: Rozpočet města a saldo příjmů a výdajů (Kč) Rok
Celkový rozpočet města
Částka
1999
30.500.000,-
+5 596 005,-
2000
31.585.360,-
+2 566 272,-
2001
30.860.000,-
+2 971 632,-
2002
36.200.000,-
+910 487,-
Tab. 8: Dluhová služba města Nová Bystřice Název položky
Odkaz na rozpočtovou skladbu1)
Stav k 31.12.
nebo jiné vymezení ukazatele
roku 2002 (Kč v tis.)
příjmy celkem
2)
řádek 4200
39 848
(po konsolidaci) úroky
položka 5141 + položka 6143
splátky jistiny
třída 8, záporné zápisy na položkách
334 8xx2
a
1 799
8xx4, vyjma jednorázových splátek dluhopisů s dobou splatnosti delší než jeden rok realizovaných ve sledovaném roce splátky leasingu
položka 5178
-
splátky směnek emitova-
část záznamové položky 021
-
poměrná část jednorázové
částka odpovídající podílu jednoho roku z celkové
-
splátky dluhopisů
jednorázové splátky (např. 1/6 celkové jednorá-
ných v minulých letech
zové splátky u šestileté emise)3) výdaje na dluhovou službu
ř. 2 + ř. 3 + ř. 4 + ř. 5 + ř. 6
ukazatel dluhové služby
ř. 7 děleno ř. 14)
2 133 5%
1
) § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. 2
) příloha č. 6 k vyhlášce č. 16/2001 Sb.
3
) úměrná část případné jednorázově provedené splátky hodnoty dluhopisu věřiteli
4
) ukazatel hodnotí úroveň výdajů na dluhovou službu
11
Plánované rozvojové aktivity v lokalitě správního území města Nová Bystřice se mohou podle své povahy kladně promítnout do rozpočtových příjmů města. Příjmy obcí jsou v současné době závislé na: a) počtu trvale žijícího obyvatelstva (plošné přerozdělování daňových příjmů na obyvatele – viz. zákon 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní) Vhodné jsou tedy aktivity podporující stabilizaci obyvatelstva a příliv věkově mladších obyvatel z jiných lokalit (nové pracovní příležitosti, příprava infrastruktury pro výstavbu nových bytů a rodinných domů, kulturní a sportovní využití, podmínky pro rozvoj služeb). b) počtu ubytovaných osob - poplatky (osoba/den) za ubytování v jakémkoli typu ubytovacího zařízení umístěného na území obce (viz vyhláška č. 2/2001 o místních poplatcích) Vhodné jsou tedy rozvojové aktivity na podporu cestovního ruchu (rozvoj a zlepšení kvality služeb v oblasti cestovního ruchu, zvyšování atraktivity regionu, apod.). Následující tabulka udává informace o daňové výtěžnosti města. Při stejném počtu obyvatel se její hodnota v letech 1999 – 2001 prakticky neměnila. Ukazatel vykazuje poměrně značný nárůst až v roce 2002.
Tab. 9: Daňová výtěžnost města Nová Bystřice (Kč) Rok
Částka
Počet obyvatel
Průměrná daňová výtěžnost
1999
11 434 906,-
3 364
3 399,19
2000
11 177 436,-
3 364
3 322,66
2001
12 534 090,-
3 364
3 725,95
2002
17 456 153,-
3 364
5 189,11
Průměrná hodnota daňové výtěžnosti města Nová Bystřice na jednoho obyvatele za poslední čtyři roky tedy představuje hodnotu 3 909,22 Kč. Z této průměrné hodnoty a počtu obyvatel je možno stanovit průměrnou daňovou výtěžnost obce ve výši 11 434 236,- Kč. Další tabulka uvádí přehled dosažených průměrných příjmů města z místního podnikání za poslední tři roky (odvedené daně podnikatelů). Je z ní patrné, že výtěžnost obce v tomto směru postupně zvolna stoupá.
Tab. 10: Příjem města Nová Bystřice z místního podnikání (Kč) Druh daně
2000
2001
2002
-
5 841 020,-
6 306 790,-
4 115 966,-
3 455 900,-
4 060 993,-
Daň z příjmu fyzických osob
-
637 580,-
274 994,-
Daň z příjmu fyzických osob
3 641 872,-
3 005 830,-
3 869 387,-
Daň z příjmu fyzických osob
1 828 038,-
896 910,-
1 182 441,-
Daň z nemovitosti
1 591 560,-
1 696 850,-
1 761 548,-
DPH Daň z příjmu právnických osob
12
2.2.4. Služby v oblasti cestovního ruchu Pro celou oblast v okolí Nové Bystřice je charakteristická silně zalesněná, jen málo narušená krajina, téměř nezatížená průmyslem, s velmi nízkým zalidněním, která má vhodné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde poměrně velké množství přírodních i kulturních zajímavostí, které lákají potencionální návštěvníky k dlouhodobějším pobytům. Nová Bystřice leží v nadmořské výšce 590 metrů nad mořem a je ideálním výchozím bodem pro pěší turistiku (např. hrad Landštejn, Jelení vrch se zachovalou pevnůstkou z pohraničního opevnění, nejsevernější bod rakouského území, v jehož blízkosti se nachází známý hotel Peršlák a v jeho blízkosti Kámen republiky) nebo cykloturistiku (místní cyklotrasy jsou součástí mezinárodní cyklotrasy Greenway Praha – Vídeň, která prochází Novobystřickem a Českou Kanadou). Turisté mohou navštívit i blízké Rakousko. Mají možnost vydat se do nedalekých měst a obcí Heidenreichstein, Litschau, Illmans, Kautzen, Reingers, Haugschlag, Griesbach nebo Grametten. Turisté se zde mohou vydat i po naučné lesní stezce. V Haugschlagu se nachází známé golfové hřiště. V Reingers funguje tzv. Heimatstube - muzeum vysídlení Němců z Novobystřicka a v Illmans stojí zámek ze 14. století a začíná zde naučná stezka léčivých bylin. V Kautzenu lze navštívit muzeum s tzv. živými ukázkami řemesel. Heidenreichstein se profiluje jako turisticky zajímavé středisko s atraktivním parkem Anderswelt a zachovalým vodním hradem. Litschau zase nabízí golf či ubytování v tzv. Feriendorfu. Poměrně dlouhá zima s relativně silnou a stálou vrstvou sněhu a vhodný terén umožňují pěstování zimních sportů. V místní části Nové Bystřice - Hradišti je již několik let hojně využívána lyžařská sjezdovka včetně vleku, jejichž provoz zajišťuje místní lyžařský oddíl. Je dlouhá 350 metrů a sjezdová dráha je široká 30 metrů. Provozní doba je zde v sezóně od 9 do 16.30 hodin, dospělí platí 30,- KČ za 10 jízd a děti 25,- KČ za 12 jízd. Od ledna 2003 mohou též lyžaři využít večerního lyžování, ve středu, v pátek a v sobotu, vždy od 17.00 do 21.00. Od zimní sezóny 2002-2003 bude v závislosti na sněhových podmínkách vyznačeno a udržováno několik kilometrů běžeckých tratí, u nichž se předpokládá, že z velké části budou kopírovat dráhy současných cyklostezek. Všechny tyto skutečnosti vytváří předpoklad pro delší pobyt turistů na Novobystřicku. Pro tyto účely je jim k dispozici nepříliš široká řada ubytovacích a stravovacích zařízení nejrůznějších typů. Ať už jsou to větší hotely pro náročnější zákazníky (Peršlák, Nobys), penziony nebo ubytování v soukromí (Hřebíček, Klášter, Bojiště atd.) či kempové osady.
13
Tab. 11: Přehled ubytovacích zařízení na Novobystřicku Vzdálenost Ubytování
Adresa
Počet lůžek
od N.Bystřice (km)
Hotel Nobys
Švermova 274, NB
47
0
Hotel - restaurant Fogl
Nám. Míru 24, NB
20
0
Nový Vojířov 90
50
8
Landštejn 3
29
14
Penzion "Na Bojišti"
Hradecká 385, NB
32
0
Penzion Česká Kanada
Nám. Míru 27, NB
30
0
Ubyt. Pizza-Restaurant Davon
Hradecká 463, NB
5
0
Penzion "U Dračice"
Albeř 129
14
1,5
Penzion Bobas
Albeř 18
20
1,5
Penzion Klášter
Klášter 17
13
4,5
Pension Hřebíček
Blato 28
41
6
Penzion Desta
Blato 31
42
6
Nový Vojířov 74
23
4
Švermova 623, NB
28
0
Číměř 35
12
5
Ubyt. v soukr. Toman
Číměř
8
5
Ubyt. v soukr. Hájek
Hůrky 3
12
4
Číměř
17
5
Autokempink Osika
nám. Míru 59, NB
1200/20chat
3
Autokemp Komorník
Kunžak
140
14
Autokemp Zvůle
Kunžak
150+100
14
CHATY Walter, s. r. o. - p. Jaromír Platoš
Blato
75
6
CHATY Blato - BOBR
Blato
Lesní hotel Peršlák Hotel Landštejnský dvůr
Penzion Medvědí paseka Ubytovna města Ubyt. v soukr. Hašková
Motorest Číměř
14
6
Tab. 12: Stravovací možnosti ve městě Nová Bystřice
Název zařízení
adresa
Česká Kanada
nám. Míru 26
Zámecká restaurace
nám. Míru 65
Restaurant Fogl
nám. Míru 24
Restaurace Na Bojišti
Hradecká 385
Restaurace hotelu Nobys
Švermova 274
Restaurace hotelu Peršlák
Nový Vojířov 90
Hostinec Pod lipkami
Sadová 307
U Jana
nám. Míru 29
Občerstvení - pizzerie
nám. Míru 54
Hostinec Bobas
Albeř 18
Penzion Klášter
Klášter 17
Občerstvení U okýnka
Klášter 22
Pizza Restaurant Davon
Hradecká 463
Vinárna Fogl
nám. Míru 24
Penzion U Dračice
Albeř 129
Penzion Hřebíček
Blato 28
Penzion Lada
Blato 31
Penzion Medvědí paseka
Nový Vojířov 74
Cukrárna U Jany
Vídeňská 10
Cukrárna U kašny
nám. Míru 54
2.2.4.1. Cyklotrasy a pěší turistické stezky v okolí Novobystřicka
V celém okolí Nové Bystřice lze využívat mnoha značených cyklistických a turistických tras, protínajících území bývalého hraničního pásma a procházejících také vesnicemi, rozbořenými v 50. letech 20. století. Cyklotrasy lze libovolně propojovat, hlavní ale zůstávají dva okruhy.
15
Greenways Praha - Vídeň První stezka je úsekem známé mezinárodní cyklotrasy Greenways Praha – Vídeň, která prochází Novobystřickem a Českou Kanadou. Jedná se o tento okruh:
Okruh A: Okruh měří 31,32 km. Trasa je obousměrná a je vedena z náměstí Nové Bystřice přes obec Artolec, Návary, Veclov, Staré Město pod Landštejnem do obce Landštejn, Klášter, Albeř a zpět do Nové Bystřice.Tento úsek využívá místní, málo frekventované silnice, které vedou z větší části lesem, jedná se o cyklotrasy: č. 1007 - N. Bystřice – Artolec – Návary – Veclov – Staré Město pod Landštejnem č. 32 - Staré Město p. Landštejnem – Landštejn - Klášter – Albeř – N. Bystřice Greenways můžeme najít po celé Evropě všude tam, kde jsou turistické trasy pro pěší, lyžaře nebo cyklisty, spojující ubytovny vhodné na přenocování; stezky kolem toků řek vedoucí přes zajímavá a památná místa, přírodní parky, hrady, zámky, skanzeny a různé jiné zajímavosti přírody a lidské tvořivosti. Stovky Greenways jsou i v USA. Výrazně je tam podporuje stát a jejich tvorby, od návrhu až k realizaci, se účastní zástupci celé místní komunity včetně prominentních obyvatel, místních podnikatelů, nevládních organizací i úředníků státní správy. V České republice se snaha o oživení myšlenky Greenways datuje už od roku 1990 a jejím hlavním nositelem se posléze stalo Občanské sdružení Greenways - Zelené stezky. Z jeho iniciativy vznikla v roce 1995 trasa pěších turistů Praha-Vídeň a v roce 1997 byla mezi těmito evropskými městy vyznačena i dálková cyklotrasa. Řada měst, obcí, podnikatelů a především občanů se připojila k myšlence Greenways. Greenways je koncept a program pro podporu regionálního a místního rozvoje na základě šetrné turistiky. Vybízí a pomáhá hledat trasy neobjevených a zapomenutých krás a zajímavostí v městech, vesnicích a v krajině. Podél těchto tras Greenways podporuje iniciativu lidí prosazujících ochranu památek, přírody, místních tradic nebo jiné zajímavé činnosti. Tyto trasy pak nabízí turistům hledajícím setkání s místními lidmi, kulturou a "duchem místa". Tímto způsobem je podpora místní kultury svázána s ekonomickou prosperitou místních poskytovatelů služeb a v konečném důsledku s užitkem všech obyvatel. Symbióza neziskové a komerční složky programu tak nesporně přispívá k trvale udržitelnému rozvoji území podél tras Greenways. Vyhledávanými partnery jsou rovněž hotely, penziony, restaurace, ubytovatelé, půjčovny sportovních potřeb, kteří by kvalitou svých služeb měli přispívat k rozvoji území, kterým tyto trasy procházejí.
16
Myšlenka a realizace Greenways tak rovněž pomáhají vytvářet historické a kulturní povědomí regionu a podporovat ekonomické aktivity přímo svázané s příjemným a zdravým životním prostředím. Z výše uvedených skutečností zcela jasně vyplývá jak důležitou roli může hrát vybudování turistického a rehabilitačního centra v areálu a jeho napojení na stávající sítě turistických tras při celkovém rozvoji města.
Další cyklotrasy a turistické stezky Druhým hlavní cyklistickým okruhem je následující trasa: Okruh B: Okruh měří 24,9 km a je obousměrný. Vede z náměstí Nové Bystřice k rybníku Blanko, po bývalé signálce k hotelu Peršlák, směrem na Novou Ves, do Sedla, Lhoty a přes Nový Vojířov, Smrčnou do Nové Bystřice. Tento okruh využívá cyklotras: č. 1007 – N. Bystřice – rybník Blanko – hotel Peršlák č. 32 – mezinárodní Greenway Praha-Wien – hotel Peršlák – Nová Ves č. 1009 – Nová Ves – Sedlo – Lhota – Nový Vojířov č. 32 – Nový Vojířov – Smrčná – Nová Bystřice Místní částí Senotín prochází krátká naučná stezka, která vychází od železniční zastávky Senotín a končí v lučním svahu nad vsí, je vybavena informačními tabulemi a seznamuje s přírodou a historií tohoto místa. Autokempink se nachází u rybníka Osika asi 2 km od Nové Bystřice. V letních měsících je hojně využíván jak domácími, tak zahraničními návštěvníky. Dalšími nejbližšími kempinky jsou Autokempink Komorník v Kunžaku (15 km od Nové Bystřice), Kemp Hejtman ve Staňkově (14 km od Nové Bystřice) a Kemp Sever v Chlumu u Třeboně (16 km od Nové Bystřice). U Mnišského rybníka (přímo u města Nová Bystřice) je přírodní koupaliště s volejbalovým hřištěm a koutkem pro děti. Turisté mohou na svých toulkách přírodou Novobystřicka navštívit i blízké Rakousko. Mají možnost vydat se do nedalekých měst a obcí Litschau, Illmans, Kautzen, Reingers, Haugschlag, Griesbach nebo Grametten. V Litschau, které se nachází v místě, kterému se přezdívá nejzdravější místo Rakouska, je k vidění románsko-gotický kostel. Turisté se zde mohou vydat i po naučné lesní stezce. V Haugschlagu se nachází známé golfové hřiště. V Reingers funguje muzeum vysídlení Němců z Novobystřicka a v Illmans stojí zámek ze 14. století a začíná zde naučná stezka léčivých bylin. V Kautzenu potom lze navštívit muzeum s tzv. živými ukázkami řemesel.
4.2.4.1. Ostatní sportovní možnosti v oblasti Nové Bystřice Návštěvníkům Nové Bystřice je k dispozici zázemí i pro další sporty. Funguje zde sportovní hala, kde je možnost pronájmu za velmi přijatelné ceny (pro členy TJ – 100,-/hod., pro nečleny 200,-/hod) s možností zapůjčení potřebného vybavení. Antukové kurty pro tenis se nachází například v areálu hotelu Nobys. Ten nabízí svým návštěvníkům i další možnosti sportovního
17
vyžití jako jsou fitness centrum, zázemí pro vodní sporty, možnost zajištění vyjížděk na koni, sportovní rybaření, lov, kuželky a další. Sportovci (nejen členové TJ Jiskra, ale i široká veřejnost) mají k dispozici fotbalové hřiště s nově vybudovaným sociálním zázemím (šatny, sprchy, WC), 2 sportovní haly, z nichž školní sportovní hala prošla před dvěma lety zásadní rekonstrukcí, kuželnu, posilovnu ve staré sportovní hale pouze se základním vybavením, dále tenisové a volejbalové kurty (kurty jsou však ve špatném technickém stavu). V Nové Bystřicí je veřejnosti k dispozici otevřený zimní stadion, jehož provoz je ovlivněn vysokými teplotami pod bodem mrazu (provoz zajišťují Technické služby Nová Bystřice). Zcela zde chybí krytý plavecký stadion, sauna, umělá ledové plocha a další provozně náročnější sportovní zařízení.
3. Cíl projektu Program rozvoje Novobystřicka je veden snahou o trvale udržitelný rozvoj celé oblasti. Základní filozofie projektu je skutečnost, že tak jako se utvářelo citované prostředí v poválečném vývoji se všemi negativními důsledky, o kterých bylo již psáno, je nutné dnes vrátit obyvatelstvu pocit sounáležitosti s krajinou a usměrňovat jeho činnosti k vytvoření kulturní krajiny středoevropského typu. Bude to velmi obtížný proces, neboť jak je z předešlého patrné, velká část současných obyvatel nemá v krajině své kořeny a ti, kteří je mají, jsou navyklí na odlišný způsob života daný dobou, ve které v uplynulých letech žili. Je nutno ukázat na negativní vlivy odlivu obyvatelstva do velkých sídelních aglomerací (rostoucí nezaměstnanost, těžko dosažitelné sociální zázemí, nemožnost uplatnění původní kvalifikace atd.) a zároveň ukázat na možnosti seberealizace v daném regionu, vytvoření nových zaměstnaneckých míst a navázání kontaktů s ostatním světem. Ukázat, že představitelé Nové Bystřice mají určenu strategii rozvoje a obnovy. Prvořadým cílem programu je vymezit hlavní problémy a pořadí jejich řešení se zaměřením na rozvoj turistiky, podporu zemědělského podnikání a péči o krajinu, obnovu občanské vybavenosti a infrastruktury, aktivní politiku zaměstnanosti a podporu malého a středního nezemědělského podnikání. Vše je vedeno snahou o vytvoření regionu, který má šanci být rekreační oblastí Evropy, avšak dnes není na tuto úlohu vůbec připraven. Chybí celá síť vhodných ubytovacích zařízení, tzn. penzionů, ubytovacích hostinců a rodinných farem, k těmto kapacitám chybí obslužné provozy, jako jsou drobné řemeslné provozovny, stavební dvory, ale i rodinné zemědělské farmy, pekárny a jiné firmy zajišťující nezbytný komfort, a pakliže již existují, je patrná absence informačního systému, který by podával vyčerpávající informace o lokalizaci, kapacitě a případné nadstandardní nabídce. Krajinu je třeba přizpůsobit těmto potřebám, to znamená: -
chránit významné lokality pro pozemky ležící ladem najít optimální využití
18
-
-
vytipovat trasy a lokality určené k rekreačnímu využití a podle jeho typu na těchto lokalitách již dnes začít cíleně pracovat řešit způsob likvidace domovního odpadu, vybudování kapacit na jeho likvidaci a řešení jeho svozu z místních částí obcí, samot a osad a nadále cíleně bránit divokým skládkám provázat již realizované aktivity (např. cyklotrasy) s navrhovanou sítí služeb a s dalším navrhovaným zpřístupněním atraktivních míst, které bude mimo turistickou sezónu využíváno pro místní hospodářství.
4. Disponibilní finanční zdroje pro realizaci jednotlivých projektů 4.1.
Vlastní zdroje
Roční rozpočet Města Nová Bystřice se v posledních několika letech pohyboval kolem hranice 40 mil. Kč. V uplynulých několika letech byly z městského rozpočtu vyčleněny podstatné částky na - koupi a výstavbu nových objektů - výstavba osmibytovky v Mlýnské ulici - dokončena šestibytovka v Hůrkách - výstavba holobytů na Hůrkách -
rekonstrukci stávajících objektů ve vlastnictví města - rekonstrukce školní tělocvičny - oprava fotbalových kabin - rekonstrukce vnějšího pláště zdravotního střediska - zastřešení bezbariérového přístupu do školní jídelny - oprava střechy na školní jídelně
-
územní -
-
plánování zpracování urbanistických studií místních částí N.Bystřice kompletní zpracování ÚSES vyhotoven nový územní plán správního území N.Bystřice
rozvoj inženýrských sítí - plynofikována Nová Bystřice a Albeř - oprava chodníků ve Švermově ulici - celková rekonstrukce celého prostoru před ZŠ - oprava Mlýnské ulice - oprava mostu v Albeři - rekonstrukce ulic na sídlišti u Otavanu - úprava a rozšíření chodníku před Jednotou - úprava a optimalizace veřejného osvětlení (náměstí, nové ulice) - rekonstrukce Vídeňské ulice - parkoviště u Koloniálu
19
-
instalace bezdrátového městského rozhlasu jako varovného systému obyvatelstva vybudování chodníku u hřbitova rekonstrukce chodníku u kina
údržbu a obnovu kulturních památek - oprava hradební zdi - práce na opravě fasád domů čp. 65 (vinárna) a čp. 59 - celková oprava kaple v Senotíně
Město nepředpokládá v následujících letech významné zvýšení příjmové části svého rozpočtu a tudíž nemůže extrémně zatěžovat jeho výdajovou část. Na investiční akce, spojené s rozvojem města a jeho okolních obcí, bude možno vynakládat částky pohybující se v rozmezí 10 – 20% celkových výdajů. Je tedy zřejmé, že Město musí pro realizaci projektů hledat jiné vhodné zdroje financování podle povahy aktivit plánovaných ve schváleném programu rozvoje. Vzhledem k celkovým dosti vysokým investičním nákladům je nutné rozumět tomu, že realizace jednotlivých investičních akcí, uvedených v kapitole 5, bude možná postupně v závislosti na finančních možnostech města a případném kofinancování pomocí veřejných či soukromých finančních zdrojů. Pro tento způsob vícezdrojového financování se nabízí několik základních oblastí: •
Dotace
•
Úvěry
•
Soukromé investice
•
Sponzorské dary
4.2.
Dotace
Strukturální fondy Po předpokládaném vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 bude mít ČR přístup k tzv. strukturálním fondům. Prostředky bude možné pro jednotlivé projekty čerpat z Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF), přičemž budou přicházet v úvahu programy: Společný regionální operační program (SROP), Sektorový operační program cestovního ruchu (SOPCR) a program INTERREG III.
Předstrukturální fondy Mnohé z vytipovaných investičních akcí by mohly získat alespoň částečnou podporu z programu SAPARD. Žádost o podporu však musí tvořit samostatný projekt, který je v souladu s mikroregionální strategií. Lze tak využít opatření „2.1 Obnova a rozvoj vesnice a
20
venkovské infrastruktury opatření“, konkrétně pak „2.1a) Obnova a rozvoj vesnic“, „2.1b) Rozvoj venkovské infrastruktury“, a také opatření „2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťující rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmů“. O podporu by současně mohly zažádat soukromé firmy, které by přicházely se zajímavými projekty na rozvoj Novobystřicka. Další grantové prostředky by bylo možné získat např. ze Společného fondu malých projektů (SFMP) programu Phare CBC (grant v max. výši 90% investice).
Prostředky státního rozpočtu ČR Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytuje ze státního rozpočtu obcím investiční dotace na bytovou výstavbu (zahájení výstavby domu s pečovatelskou službou, popř. rekonstrukce stávajících bytových či nebytových objektů ve vlastnictví obce). V případě DPS je investiční dotace poskytována ve výši 700.000,- Kč/jeden byt v obci s počtem obyvatel do 10.000 obyvatel. Projekt musí mít mj. stavební povolení (příp. žádost o stavební povolení), stavební část projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení, technicko-ekonomické zdůvodnění výstavby včetně způsobu financování. Stavba musí být dokončena nejpozději do tří let od vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a musí být nejméně po dobu 20ti let využívána k bydlení osob se sníženou soběstačností. V případě výstavby malometrážních startovacích bytů je dotace poskytována ve výši kolem 300 tisíc korun na jeden byt. Další prostředky je možné získat z každoročně vypisovaných programů ministerstev pro životní prostředí, práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu aj.
4.3.
Úvěry
Zadluženost Města k 31. 12. 2002 činí přibližně 5%, což se rovná částce necelých 2 mil. Kč. Další úvěr by byl pro městský rozpočet reálný max. do výše 5 mil. Kč tak, aby dluhová služba nepřesáhla hranici 15%. Pokud by dluhová služba Města přesáhla 15%, zbavilo by se tím možnosti žádat o přidělení dotace z jakéhokoli rozvojového programu.
4.4.
Soukromé investice
Významným a nosným zdrojem financování realizace projektů je možnost spočívající v nalezení investorů z řad podnikatelské sféry, kteří budou mít zájem na realizaci jednotlivých projektů nebo jejich dílčích částí a budou tudíž ochotni se podílet na jejím financování. Je však třeba konstatovat, že mnohé navržené projekty jsou investicemi s nulovou či velmi nízkou finanční návratností a z toho důvodu u nich nelze předpokládat financování ze strany soukromých investorů. Potenciálními investory z řad podnikatelské sféry, kteří přichází úvahu pro financování některých navržených aktivit z oblasti turistiky a sportu jsou:
21
1.
Zahraniční investor a vlastník golfového hřiště v Nové Bystřici - J.J.G.M. Willems
2.
Střední a drobní místní podnikatelé
3.
Investoři z rakouského příhraničí
4.5.
Sponzorské dary
Další významným zdrojem spolufinancování některých dílčích investičních akcí plánovaných v Programu rozvoje mohou být sponzorské dary získané od větších firem či drobných podnikatelských subjektů (podniky, banky, nadace, podnikatelé, veřejné sbírky, soukromé osoby, apod.). Jednou z možných forem získání sponzorských darů s větším finančním efektem je nalezení dárců v rakouském příhraničí. To však vyžaduje úzký kontakt mezi městy či sportovními kluby. Sponzorské dary na investici např. domu s pečovatelskou službou či bytové výstavby lze také získat od soukromých osob, které mají zájem na umístění v těchto zařízeních. Získání sponzorských darů však vyžaduje zvýšenou publicitu a osobní angažovanost ze strany zastupitelů Města.
5. Výčet akcí Programu rozvoje Novobystřicka Na základě výše řečeného zabývalo se zastupitelstvo města otázkami dalšího rozvoje řešeného území. Poctivé a do hloubky problému vedené konzultace byly vedeny snahou o co možná nejobjektivnější vystižení regionu, konstatování stávajících problémů s alternativami jejich řešení. Sumarizací nashromážděných podnětů byly nastíněny následující rozvojové trendy: -
rozvoj a aktivní podpora turistiky důsledná propagace celého území Novobystřicka (tisk, internet, pozitivní zprávy o různých akcích atd.) podpora drobného podnikání ve městě - stabilizace obyvatelstva (především mládeže a vysokoškolsky vzdělaných lidí) v regionu rozmach společenského života ve městě zabezpečování služeb občanské vybavenosti zajištění, příp. rozšíření dosavadního stavu zdravotnické péče ve městě zvýšená péče o mládež a seniory
K těmto obecným směrům vývoje jsou předkládány konkrétní investiční akce, jejichž smyslem je v konečné fázi zabezpečit kvalitnější život jak občanům trvale zde žijícím, tak návštěvníkům Novobystřicka.
22
5.1. Projekty podpory podnikání 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Vydávání informačního bulletinu místních podnikatelů Podpora výstavby v lokalitě na Oboře Aktivní podpora výstavby golfového hřiště Podpora všech rozumných investic, přicházejících do města Spolupráce na přípravě plochy pro podnikání (N.Bystřice – Artolec) Rekonstrukce kotelny v Nové Bystřici v technické zázemí komunálních služeb Podpora budování penzionů a místních farem Propagace místního podnikání na internetových stránkách města
5.2. Projekty v cestovním ruchu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Instalace turistických odpočívadel a informačních tabulí při cyklotrasách Značení nových a renovace stávajícího značení turistických tras Výstavba sociálního zázemí u koupaliště na Mnišském rybníku Instalace vstupní turistické mapy na hraničním přechodu v N.Bystřici Zásadní rekonstrukce areálu Policie dle finančních možností Města Vytýčení a označení naučných tras Vytýčení a označení zimních běžeckých tras Aktivní spolupráce v oblasti cestovního ruchu s rakouským mikroregionem Nord Investice do posílení turistického ruchu (cyklotrasy, naučná stezka, zimní běžecké trasy), koupě sněžných skútrů, rolby atp. 10. Podpora úpravy sjezdovky na Hradišti (úprava trati, vlek, osvětlení, nákup rolby a umělého zasněžování) 11. Propagace Novobystřicka vydáváním map a jiných informačních publikací
5.3. Projekty ve sféře bydlení 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Opravy a modernizace bytového fondu v N. Bystřici Komplexní renovace městských obytných budov starších než 50 let Výstavba obytného domu s osmi bytovými jednotkami Výstavba domu s pečovatelskou službou Podpora výstavby v lokalitě na Oboře Budování ZTV v lokalitách určených územním plánem k zástavbě Výstavba nových bytů z nebytových prostor ZŠ a MŠ Nová výstavba sociálního zařízení (holobyty) v N. Bystřici Stavební obnova sociálního zařízení (holobyty) v Hůrkách
23
5.4. Projekty ve sféře sociální infrastruktury 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Úprava parku v N.Bystřici Optimalizace veřejného osvětlení ve všech obcích Novobystřicka Rekonstrukce vnitřních prostor zdravotního střediska Vybudování půdního bytu pro lékaře ve zdravotním středisku Podpora aktivit neziskových organizací a církve v sociálních otázkách Dokončení bezbariérových úprav v budově ZŠ Instalace zařízení pro tělesně postižené děti v budově mateřské školy Podpora bezbariérových úprav ve všech městských domech Postupná rekonstrukce parkovišť a budování nových
5.5. Projekty ve sféře technické infrastruktury 1. 2. 3. 4.
Zaměření pozemků v majetku města a jejich zapsání do pozemkové knihy Digitalizace mapy katastru nemovitostí Zpracování územního plánu správního území N.Bystřice Prodloužení vodovodního řadu do obcí Hradiště, Smrčná, N.Vojířov a Artolec včetně rozvodů po těchto obcích 5. Vybudování kanalizačního sběrače v Albeři 6. Napojení kanalizačního sběrače v Albeři na ČOV 7. Postupné budování menších ČOV (dle platného ÚP) ve všech místních částech 8. Oddělení společné kanalizace z rybníku Farského a na Větrově 9. Instalace a provoz místního rozhlasu ve všech obcích Novobystřicka 10. Budování inženýrských sítí v lokalitě na Zátiší v N.Bystřici v závislosti na poptávce 11. Postupná rekonstrukce kanalizační sítě v N.Bystřici 12. Oprava kanalizační sítě v Hůrkách
5.6. Projekty ve sféře dopravy 1. Postupná rekonstrukce místních komunikací včetně průjezdních úseků silnic II. a III. třídy a účelových komunikací 2. Rekonstrukce a výstavby nových chodníků při komunikacích v N.Bystřici a okolních obcích 3. Úprava povrchů stávajících cyklotras 4. Značení a rekonstrukce povrchů nových "místních" cyklotras 5. Rozšiřování vybavenosti cyklistických a pěších cest 6. Výstavba nových zastávek hromadné dopravy v celém Novobystřicku 7. Podpora aktivit na úzkokolejce N.Bystřice – J.Hradec
24
5.7. Projekty ve sféře ochrany a tvorby životního prostředí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Úprava návsi v N.Vojířově - vybudování kaskády rybníků Vyčištění vodního toku říčky Dračice až ke státní hranici Budování účinných protipovodňových opatření Nákup a výsadba vhodných dřevin uvnitř jednotlivých obcí Obnova charakteru návsí ve všech místních částech Rekonstrukce parku v N. Bystřici Obnovy a čištění rybníků v majetku města Odstraňování živelných skládek v katastru obce
5.8. Projekty ve sféře vzdělávání 1. Zbudování nových učeben v ZŠ ze současných nevyužívaných půdních prostor 2. Oprava volejbalových a tenisových kurtů a vznik multifunkčního sportovního centra u základní školy 3. Celková rekonstrukce budovy ZŠ v NB 4. Nákup dopravního prostředku ve veřejném zájmu (autobus na svoz dětí do školy) 5. Zateplení obvodového pláště školní jídelny 6. Rekonstrukce mateřské školy 7. Rekonstrukce počítačové učebny v základní škole
5.9. Projekty ve sféře společenského života 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Obnova kina v Nové Bystřici Rekultivace obecního lesíku v prostoru za kuželnou Pokračování rekonstrukce kulturního domu Koruna v N.Bystřici Úprava fotbalového stadionu (kabiny, tribuna, povrch hrací plochy, běžecký ovál) Dokončení rekonstrukce kaple v Senotíně - interiér Podpora novobystřické farnosti při opravě střechy a následné rekonstrukci kostela v Hůrkách 7. Podpora novobystřické farnosti při opravě střechy kostela sv.Petra a Pavla v N.Bystřici 8. Podpora novobystřické farnosti při opravě kostela v Klášteře 9. Zřízení stálé výstavní síně pro konání výstav 10. Rekonstrukce budovy kina ve víceúčelové kulturní centrum 11. Zavést tradici prezentačních miniveletrhů místních podnikatelů 12. Vybudování nového povrchu zimního stadionu a jeho využití v letních měsících 13. Zařízení letního koupaliště u „Benešáku“ 14. Rekonstrukce kuželny v N.Bystřici 15. Rekonstrukce budovy Sboru dobrovolných hasičů v N.Bystřici 16. Postupná rehabilitace kulturních památek na Novobystřicku 17. Pokračování oprav hřbitovů v N.Bystřici a Hůrkách
25
18. Podpora rekonstrukce novobystřického zámku 19. Pořádání akcí občanských iniciativ kulturně společenského charakteru
26
