No title

ROÈENKA

ÈESKÉHO GEOLOGICKÉHO ÚSTAVU 1997–1999

Editor Peter Pálenský

Èeská geologická služba

OBSAH 1. 2. 3. 4.

5. 6.

7.

8. 9. 10.

11.

Úvod 4 Promìny ústavu 4 Osoby a obsazení 5 Ústav a systém výzkumu a vývoje 5 Rada vlády pro výzkum a vývoj 6 Grantová agentura Èeské republiky 6 Aktivity nejen na vysokých školách 6 Spolupráce na výzkumných úkolech 7 Èlenství v mezinárodních organizacích 7 Geologický výzkum 9 Nejvýznamnìjší projekty 11 Úèast na studiu a ochranì životního prostøedí 15 Environmentální geologické mapování 16 Vlivy tìžby na životní prostøedí 16 Geologická a geochemická rizika 16 Odstraòování starých zátìží 16 Radonové riziko v Èeské republice 16 Moderní metody informatiky a analytiky v geologické praxi 17 Rozvoj informaèních technologií 17 Internet v ÈGÚ 18 Centrální akreditované laboratoøe 19 Laboratoø organické geochemie v Brnì 19 Pomoc státní správì 20 Mezinárodní aktivity 20 Služby edièní a dokumentaèní 23 Vydavatelská èinnost 23 Knihovna 24 Odborný archiv 24 Hmotná dokumentace 24 Hospodaøení ústavu 25

1. ÚVOD Období let 1997 až 1999 bylo v historii Èeského geologického ústavu èasovým úsekem, ve kterém došlo k dalším významným posunùm. Nebylo to ani tak zmìnou ve vedení a v následných organizaèních zmìnách, jako v dalším postupném pøesunování priorit od badatelského výzkumu do výzkumu cíleného a do intenzivnìjších èinností posudkových. Zmìny ve zpùsobu financování s navýšením podílu úèelových prostøedkù vedly i ke zmìnám ve zpùsobu úèetní evidence a ke zvýšení odpovìdnosti øešitelù úkolù nejen za odborné výsledky, ale také za hospodaøení s pøidìlenými prostøedky. K výrazným zmìnám došlo také v technologických postupech díky stále vìtšímu uplatòování poèítaèové techniky, a to jak pøi tisku map, zpracování databází, pøípravì publikací, tak v postupech pracovníkù pøi rutinní práci na odborných úkolech i pøi technickém zajišování provozu. Mùžeme konstatovat, že pøi postupné, i když ve srovnání s minulými léty již zmíròující se redukci poètu pracovníkù mìla finální produkce jak kvantitativnì, tak pøedevším kvalitativnì vzestupnou tendenci a vyšší produktivitu. Významnou souèástí programu se v tìchto letech opìt stala zahranièní èinnost uskuteèòovaná v rámci programu rozvojové pomoci vlády ÈR. Po tøi roky øešený projekt v Nikaragui získal svými výsledky nejen ocenìní tìch, kterým jsou urèeny, tj. státních orgánù Nikaraguy, ale i na mezinárodních konferencích, na kterých byly výsledky prezentovány. Zvýšil se i rozsah bilaterální spolupráce zejména s geologickými službami sousedních zemí, byly navázány kontakty s dalšími zahranièními organizacemi. Øada úkolù v Èesku vyžaduje pøi øešení spolupráci s širokou obcí geovìdních institucí, spoleèností, ale i malých firem. Zvl᚝ významná je spolupráce s vysokými školami; ta zahrnuje z naší strany i pedagogickou èinnost pracovníkù ústavu. Významnou událostí bylo dokonèení edice map 1 : 50 000. Tak jako jsme pøed 40 lety byli první zemí, jejíž území bylo pokryto geologickými mapami 1 : 200 000, mùžeme být oprávnìnì hrdi, že jsme pro celou Èeskou republiku dokonèili geologické mapy v mìøítku 1 : 50 000. Obnovení prací na geologických mapách podrobnìjšího mìøítka 1 : 25 000 je již podøízeno konkrétním potøebám. Vìtšina regionù zpracovávaných v novì definovaném projektu byla již vybrána na vyžádání místních orgánù státní správy. I øada dalších úkolù byla øešena podle požadavkù správních orgánù rùzné úrovnì. Ústav tak jednoznaènì naplòuje svùj úkol geologické služby, jejímž hlavním zadáním se v posledních letech všude stávají konkrétnì definované potøeby veøejnosti. Vzrùstal i podíl posudkové expertní èinnosti. Zavedený systém oblastních geologù a specialistù se plnì osvìdèil a poèet i závažnost zpracovávaných posudkù a vyjádøení stále narùstá. Operativnost Èeského geologického ústavu se plnì projevila po povodních v èervenci 1997, kdy z první etapy evidence novì vzniklých sesuvù vznikla potøeba rychlé a pøesné spolupráce pracovníkù ústavu s ministerstvem, okresními úøady a s pracovníky firem, které provádìly sanace sesuvù. V této zkoušce jsme plnì obstáli. V roce 1999 pøibyla další sféra èinností, do které jsme se zapojili. Naše odborné posudky jednotlivých postupù pøi likvidaci starých ekologických zátìží (analýzy rizik, projekty a výsledky prùzkumù, postupy sanací) upozoròují na možnosti zlepšení tohoto procesu s výsledkem rychlejšího a racionálnìjšího øešení. Paleta èinností ústavu v posledních tøech letech byla opravdu velice pestrá. Pokud se nìco nepovedlo stoprocentnì tak, jak jsme chtìli, víme o tom a dìláme vše pro to, abychom se vyvarovali chyb v té sféøe, kterou mùžeme ovlivnit. Mùžeme však konstatovat, že toho, co se povedlo, je mnohem víc. Pøi oslavì 80. výroèí ústavu na podzim 1999 bylo podìkování všem pracovníkùm logickým zhodnocením jejich práce. Že je pøijímána s respektem i naším nadøízeným ministerstvem dokládá i Cena ministra životního prostøedí ÈR, která byla Èeskému geologickému ústavu za rok 1999 udìlena. Je pro ústav trvalým závazkem kvalitní práce i v letech následujících.

2. PROMÌNY ÚSTAVU Od zaèátku roku 1997 došlo v ústavu k øadì zmìn, které se projevily ve všech sférách èinnosti. Zmìny byly iniciovány pøedevším posuny v prioritì úkolù a finanèními tlaky, kdy narùstající náklady na provoz i øešení úkolù nebyly adekvátnì kryty pøidìlovanými finanèními prostøedky. Zvyšující se podíl úèelovì pøidìlovaných finanèních prostøedkù vyžadoval rovnìž zmìny pøístupù k øešení úkolù a v organizaci ústavu. Bylo celkem logické, že se zmìnou ve vedení ústavu následovaly postupnì organizaèní zmìny, které odrážely snahu zlepšit systém vedení a ještì zkvalitnit výsledky øešených úkolù. Nové organizaèní schéma a vypracované øády (organizaèní øád a pracovní øád) daly zejména vedoucím pracovníkùm jasnì definované pravomoci, ale i zodpovìdnost. Systém odmìòování pracovníkù byl podøízen jednoznaènì úrovni pracovních výsledkù a také potøebám získávání a udržení pracovníkù nedostatkových profesí. Postupnì narùstal podíl cílových a mimoøádných odmìn, vázaných na kvalitu práce. Se zvyšujícím se rozsahem posudkové a expertní èinnosti museli pracovníci geologických odborù pružnì reagovat na èasto krátké termíny. Systém oblastních geologù zavedený v minulých letech se plnì osvìdèil a byl organizaènì ještì propracován. Rozšíøení úèelového financování pøineslo pro øešitele øady úkolù povinnost sledovat èerpání podle úèetních položek. Tak byl postupnì vybudován úèetní systém, který umožòuje prùbìžné sledování všech úkolù. Ke kvalitativnímu zlepšení došlo i v ústavních laboratoøích. Centrální laboratoø v Praze na Barrandovì si pøi pravidelných akreditaèních kontrolách udržuje vysoký standard a novì získala akreditaci i laboratoø organické chemie v brnìnské poboèce ústavu. Novì definovaný projekt geologických map 1 : 25 000 si vyžádal základní investici do nákupu pojízdné soupravy na provádìní mìlkých mapovacích vrtù. Významnou zmìnou bylo v r. 1997 obnovení aktivit v zahranièí, a to zapojením se do programu rozvojové pomoci zajišovaného vládou Èeské republiky. Se systémem financování úkolù vzrostly nároky na projektovou pøípravu, kontrolu prùbìhu øešení a kontrolu výstupní. Z toho

vyplynula i nutnost posílit personálnì vedení výzkumu vytvoøením funkce manažera projektù a úkolù. Kontrola kvality výstupù spadá do náplnì práce manažera kvality, geologické mapování je kontrolováno a hodnoceno podle systému jakosti ISO9001. Tyto organizaèní zmìny se plnì osvìdèily, i když nenaplòují beze zbytku všechny potøeby. Hodnocení mezinárodní komise, které probìhlo koncem roku 1999, ukázalo na nìkteré problémy, kterým je nutno se vìnovat.

3. OSOBY A OBSAZENÍ V prùbìhu tøí let klesl poèet pracovníkù o 40 (v poètu fyzických osob), v pøepoèteném poètu však o 50. Zvýšil se totiž poèet pracovníkù se zkráceným úvazkem; vìtšinou jsou to pracovníci v dùchodovém vìku, ale postupnì pøibývá i procento mladých pracovníkù, ještì studentù, kteøí se malým úvazkem podílejí na øešení ústavních úkolù. Celkový poèet pracovníkù se smlouvami na dobu urèitou a se zkráceným úvazkem se zvýšil ze 48 (14 %) v r. 1997 na 74 (25 %) v r. 1999. Tento trend se odráží i ve vìkové skladbì pracovníkù, kdy narùstá poèet pracovníkù skupiny nad 60 let, zvyšuje se však i podíl pracovníkù nejmladší vìkové kategorie. Zámìrem pro další léta je nadále zvyšovat poèty zamìstnaných studentù, dát jim možnost seznámit se s prací v ústavu a získávat je tak pro trvalý pracovní pomìr. Stále trvající rozdíly v platových podmínkách mezi státním a soukromým sektorem nás znevýhodòují pøi získávání mladých pracovníkù zejména nìkterých profesí. Souèástí personální politiky je zvyšování kvalifikace pracovníkù. V souèasné dobì absolvuje doktorandské studium 11 pracovníkù ústavu. V prùbìhu posledních tøí let dokonèilo 6 pracovníkù doktorandské studium, z toho 2 absolvovali na zahranièních univerzitách a obhájili níže uvedené teze: Bubík, M. (1997): Aglutinované foraminifery køídy a paleogénu bìlokarpatské jednotky. Univerzita Karlova. Praha. Krám, P. (1997): Biogeochemistry of forest catchments in the Czech Republic with contrasting lithology under conditions of acidic deposition. University of Syracuse, USA. Müller, P. (199 ): Development, Migration and Accumulation of Organic Polutants in the Rocks. Univerzita Komenského, Bratislava, Slovenská republika. Opletal, M. (1997): Geneze ortorul orlicko-sušické klenby. Masarykova univerzita, Brno. Táborská, Š. (1997): Petrogeneze magmatitù nasavrckého plutonického komplexu ve vztahu k jejich vmístìní. Univerzita Karlova. Praha. Melegy, A. A. A. (1998): Biogeochemical mass balance and its relation. Univerzita Karlova. Praha. Frýda, J. (1998): Evolution of Devonian gastropods. Universität Hamburg, BRD.

4. ÚSTAV V SYSTÉMU VÝZKUMU A VÝVOJE Ústav je jedním ze tøí resortních výzkumných ústavù, které pùsobí v rámci Ministerstva životního prostøedí. Pøedstavuje nejvìtší výzkumnou geologickou organizaci v Èeské republice a disponuje více než 160 výzkumnými a vìdeckými pracovníky. Ústav se zabývá pøedevším cíleným a badatelským výzkumem a odbornou podporou státní správy. Jako jediná organizace v ÈR se systematicky zabývá regionálním výzkumem v oboru geologických vìd a geochemie životního prostøedí na celém území státu. Disponuje akreditovanými laboratoøemi pro geochemickou analýzu horninového prostøedí. Souèástí èinnosti ÈGÚ je vydávání geologických map státního území a geologických publikací. V roce 1999 byl Evaluaèní komisí pro hodnocení výzkumných zámìrù pøi MŽP schválen výzkumný zámìr ÈGÚ do roku 2005 a doporuèen Radì vlády pro výzkum jako podklad pro další institucionální financování. Jeho naplòování umožní další dlouhodobý rozvoj vybraných geologických oborù a regionální geologie. Poskytuje zázemí pro výzkumné aktivity, zahrnující i nezbytný a vìcnì související rozvoj infrastruktury a výchovu vìdeckých pracovníkù. Dává také výzkumným pracovníkùm potøebnou stabilitu a umožòuje financování laboratorních zaøízení. Základní charakteristikou zámìru je základní a úèelové geologické mapování a geologický výzkum jevù, procesù a zákonitostí vývoje zemské kùry, výzkum zdrojù nerostných surovin, cílený výzkum geologických a geochemických rizik horninového prostøedí a výzkum geologických podmínek ukládání odpadù, rozvoj stratigrafických, strukturnì geologických, petrologických, izotopických a geochemických metod, geochemický a biogeochemický výzkum kritických zátìží životního prostøedí, rozvoj geologického informaèního systému, edièní a pedagogická èinnost a prezentace výsledkù výzkumu. Výzkum pøedstavuje 80 % odborné èinnosti ÈGÚ. Zbývající èást reprezentuje servisní posudková èinnost pro státní správu (15 %) a analýza geochemických vzorkù pro státní i nestátní sféru (2 %). Archivní a bibliografická èinnost a vydavatelská èinnost geologických map a geologických publikací (3 %) je rovnìž nedílnou souèástí výzkumných aktivit. Je podporou vlastních výzkumných èinností a aktivit dalších geovìdních institucí. V prùbìhu let 1997–1999 bylo dokonèeno geologické mapování a sestavování souboru úèelových map 1 : 50 000, které nyní pokrývá celou republiku. V návaznosti byl obnoven program základního geologického mapování 1 : 25 000, který se soustøedí na vybrané oblasti ÈR na základì výzkumných a praktických požadavkù. Z dalších novinek zavedených v prùbìhu uvedeného období uvádíme následující: • zavedení ÈSN EN ISO 9001 na tvorbu základních a úèelových geologických map 1 : 25 000 v roce 1999, • provádìní dokumentace mìlkou vrtnou soupravou pro potøeby základního a úèelového mapování od roku 1999, • aktivní zapojení do procesu legislativního sbližování s normami EU v programu koordinovaném MŽP ÈR od roku 1999, 5

• rozšíøení a prohloubení mezinárodní aktivity, zvláštì ve vztahu k EU. Úkoly VaV patøily a v další koncepci i nadále patøí mezi prioritní a nosné úkoly ústavu. Svým odborným rozsahem zasahují do celé organizaèní struktury instituce a využívají v rùzné míøe všechny specializace v geologických disciplínách, kterými ústav disponuje. Úkoly VaV øeší zpravidla celorepublikovou problematiku (geologické mapování, regionální výzkum, geochemický výzkum, mapování a monitoring aj.) a od jejich øešení se odvíjí øada dílèích speciálních a podpùrných projektù (strukturní petrologie, geochronologie, systematická paleontologie, izotopická mineralogie apod.). V návaznosti na øešení projektù VaV probíhá rozsáhlá mezinárodní výmìna informací a spolupráce ve spoleèných mezinárodních týmech.

Rada vlády pro výzkum a vývoj Výzkumná èinnost ústavu je zásadním zpùsobem spjata s Radou vlády ÈR pro výzkum a vývoj. I nadále je ústav financován ze státních prostøedkù, z kapitoly urèené na výzkum. Vzhledem k systematickému hodnocení výzkumných aktivit, zpracování výzkumného zámìru do roku 2005 a v roce 1999 i absolvované úspìšné evaluaci ústavu za období 1994–1998, které jsou souèástí novì vytvoøené státní politiky výzkumu, se ještì více prohloubila vazba ÈGÚ na Radu vlády pro výzkum. Vazbu ústavu a pokraèující zamìøení na výzkumnou základnu pro následující léta považujeme za zásadní a pro další rozvoj geologických disciplín za nezbytnou. Zásadní a nejrozsáhlejší projekty øešené v uplynulých letech byly tradiènì vázány na finanèní zdroje poskytované Radou vlády. Tak je tomu i nadále, a jde o prostøedky institucionální, ale také o úèelové, vztažené ke konkrétním projektùm. Je nutno se zmínit o tìch nejvýznamnìjších, již skonèených úkolech VaV 630/1/97 Geochemický model styku Èeského masivu a Západních Karpat (O. Krejèí), 630/2/97 Tektonostratigrafický vývoj zemské kùry v západních Èechách bìhem proterozoika a paleozoika (S. Vrána), MR 3100 Soubor geologických a úèelových map pøírodních zdrojù v mìøítku 1 : 50 000 (I. Cicha a kol.).

Grantová agentura Èeské republiky V období 1997–1999 pracovníci ústavu øešili celkem 71 projektù Grantové agentury ÈR. Tematicky jsou projekty navázány na základní regionální úkoly, øešené v rámci projektù VaV. Grantové projekty se zamìøily pøevážnì na specializovaná témata a metodický rozvoj pøedevším ve stratigrafii, paleontologii, sedimentologii, strukturní geologii, petrologii a izotopické geochemii, mineralogii. Bližší informace o poètech projektù øešených a ukonèených v letech 1997–1999 jsou uvedeny v kap. 5 v èásti vìnované grantovým projektùm (str. 24).

Aktivity nejen na vysokých školách Významnou souèástí výzkumných aktivit je i úèast pracovníkù ÈGÚ na vzdìlávání studentù. Tato èinnost zahrnuje pøedevším pøednášky na vysokých školách – pøírodovìdeckých fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brnì, na Vysoké škole chemicko-technologické Praha a na Východoèeské univerzitì v Pardubicích. Pracovníci ústavu jsou také konzultanty diplomových a doktorandských prací, jejich oponenty a spolupodílejí se na pøípravì exkurzí pro studenty. Celoroènì vyuèují na Univerzitì Karlovì v Praze a na Masarykovì univerzitì v Brnì J. Èurda, J. Francù, P. Hanžl, O. Krejèí, Z. Kukal, P. Müller, T. Paèes, P. Rambousek, J. Šebesta, Š. Táborská. Studentùm a pracovníkùm vysokých škol poskytuje své služby také rozsáhlá knihovna geologické literatury, jejíž èinnost Èeský geologický ústav zajišuje. Pracovníci ústavu pøednášejí také na zahranièních univerzitách – na slovenské Univerzitì Komenského v Bratislavì (P. Müller, J. Kotková), v Itálii – Universita Bologna (Z. Kukal), ve Švédsku – Swedish University of Agricultural, v Rakousku – Universität Salzburg (J. Kotková), SRN – Universität Bayreuth (M. Novák, H. Groscheová) a Universität Frankfurt (J. Kotková). Kromì pedagogické a další èinnosti na vysokých školách pracovníci ústavu pøipravují populárnì vìdecké pøednášky pro veøejnost, vystupují v rozhlase a televizi, publikují èlánky v novinách a èasopisech apod. Dále ústav poskytuje pro pracovníky jiných organizací výzkumu další možnosti: • vydavatelské služby pro napø. Geofond ÈR, Ministerstvo životního prostøedí, PøF Univerzity Karlovy – redakèní zpracování a vydávání roèenek a odborných publikací (monografií, exkurzních prùvodcù, sborníkù z konferencí apod.), • knihovní a archivní služby v oboru geologických vìd pro odborné pracovníky a veøejnost, • sbírkové fondy hmotné dokumentace pro tuzemská pracovištì, ale také pro zahranièní pracovníky, pøíp. pracovištì, • sdílí spoleènou Ultrastopovou laboratoø s Pøírodovìdeckou fakultou Univerzity Karlovy pro geochemický a mineralogický výzkum, • s Geologickým ústavem Akademie vìd ÈR spoleèné financování provozu mikrosondy, • organizace a spolupráce pøi poøádání mezinárodních i tuzemských konferencí, semináøù a pracovních jednání (Radon, IGCP, IAGOD aj.).

6

Spolupráce na výzkumných úkolech V rámci výzkumných úkolù spolupracuje ÈGÚ s øadou organizací, a to jak resortních, tak i mimoresortních. Z vysokých škol je úzká spolupráce pøedevším s pøírodovìdeckými fakultami Univerzity Karlovy v Praze, Univerzity Masarykovy v Brnì a Palackého univerzity v Olomouci. Z ústavù Akademie vìd ÈR spolupracuje s Geologickým ústavem, Ústavem struktury a mechaniky hornin, Archeologickým ústavem, Ústavem geoniky a Geofyzikálním ústavem, z resortních organizací na spoleèných projektech s Geofondem ÈR, Výzkumným ústavem vodohospodáøským TGM, Agenturou ochrany a pøírody krajiny, Èeským hydrometeorologickým ústavem, Krkonošským národním parkem a Národním parkem Šumava. Na výzkumných úkolech se rovnìž podílejí mimoresortní organizace (Výzkumný ústav meliorací a ochrany pùd, Státní úøad jaderné bezpeènosti), ale i privátní sféra (Geofyzika, a. s., Brno, Moravské naftové doly, a. s., Hodonín, Ústav jaderného výzkumu, a. s., Øež), na øadì úkolù spolupracují i menší privátní firmy. Pracovníci ústavu se podílejí na èinnosti zájmových organizací ochrany pøírody, center pro ekologickou výchovu a spolupracují se vzdìlávacími organizacemi, napø. pøi poskytování konzultací a pøi sestavování expozic v centrálních i regionálních muzeích – napø. v Praze, Opavì, Jeseníku, Brnì, Novém Jièínì, Chrudimi, Trutnovì, Náchodì.

Èlenství v mezinárodních organizacích Èeský geologický ústav je èlenem øady mezinárodních organizací. Patøí k nim zejména: • FOREGS (Forum evropských geologických služeb) od roku 1993, organizace sdružující geologické služby 36 zemí. V posledních letech se prohlubuje spolupráce FOREGS s EuroGeoSurveys – oficiální organizací GS zemí EU – a jsme zváni k spoluúèasti na jejích aktivitách (GEIXS, GEOURBAN). • Komise pro geologickou mapu svìta (ICGM – CGMW). • Nìmecká geologická spoleènost (Geologische Vereinigung, GV BRD). • Švýcarská geologická spoleènost (SGS). • Støedoevropská iniciativa (CEI), geologická skupina. • INQUA (International Quaternary Association). Pracovníci ústavu jsou èinní i v dalších mezinárodních organizacích, jako je napø.: • IAGOD (International Association on the Genesis of Ore Deposits), • SGA (Society Applied to Mineral Deposits), • AEGS (Association of European Geological Societies), • CBGA (Carpathian-Balkan Geological Association), novì od roku 1998, • ProGeo (Evropská asociace pro ochranu geologického dìdictví), • ICGESA (International Conference on GIS for Earth Science Application), • IAEG (Mezinárodní asociace pro inženýrskou geologii), • IAGCC (Mezinárodní asociace geochemie a kosmochemie). Nejvýznamnìjším poèinem bylo v roce 1998 znovupøijetí Èeské republiky do Karpato-balkánské asociace CBGA. Pracovníci ÈGÚ pracují v jejích komisích a jsou nejèetnìjšími národními zástupci z ÈR. Nejvýznamnìjší èlenství a funkce pracovníkù ÈGÚ v mezinárodních organizacích jméno

název organizace

funkce

J. Aichler

IAGOD

generální sekretáø

SGA

èlen výboru

FOREGS Geochemistry Task Force

zástupce ÈR

M. Ïuriš

Pracovní skupina IUGC Z. Kukal

M. Novák

Geologische Vereinigung, SRN

èlen

Vìdecká rada Umweltforschungszentrum, SRN

èlen od 1988

Asociace evropských geologických spoleèností AEGS

èlen výkonného výboru od 1996, prezident 1997–1998, viceprezident 1998–1999

Geochemical Society

èlen

Edièní rada Mezinárodní Asociace geochemie a kosmochemie (Applied Geochemistry)

èlen od 1998

7

T. Paèes

The Geochem. Soc., Cosmochimica Acta

Assoc. Editor

Pracovní skupina o úèincích CALRTAP

zástupce ÈR

Evropská hospodáøská komise OSN – úèinky zneèištìné atmosféry P. Pálenský

CEI SG

zástupce ÈR

J. Pašava

IGCP/UNESCO

pøedseda

SGA

vicepresident do 1997

SGA

Secretary General od 1998

IAGOD

Ex-officio Council Member od 1998

Èeská komise pro UNESCO

èlen od 1999

FOREGS

zástupce ÈR

INQUA, Glaciální komise

èlen komise

RSWG FOREGS

výkonný pøedseda

M. Rùžièka J. Šebesta

L. Švábenická CBGA

zástupce ÈR

K. Žák

sekretáø od 1996

IAGOD WG Isotope Geochemistry

Další významná èlenství a funkce J. Kotková

PACE-TMR Network

vedoucí èeského týmu od 1998

S. Vrána

Meteoritical Society, USA

èlen

National Geographic Society, USA

èlen

Der Bayerische Wald, Zeitschrift für naturwissenschaftliche Bildung und Forschung, SRN

redaktor

Geologische Vereinigung

èlen

S. Èech

IUGS-UNESCO, subkomise pro stratigrafii

èlen

P. Havlíèek

INQUA, komise pro stratigrafii holocénu

titulární èlen

J. Køíž

IUGS-UNESCO, subkomise pro silurskou titulární èlen stratigrafii

J. Babùrek

ProGEO, UNESCO, Evropská asociace

pøedseda èeského výboru

IGCP, IUGS, projekt 421 North-Gondwana Mid-Paleozoic

národní vedoucí

Working Group on Geological Sites of UNESCO, World Heritage Convention

èlen výkonného výboru

INQUA, subkomise I. S. C., UNESCO

titulární èlen

INQUA, Fluvial Archives Group

èlen

National Geographic Society, USA

èlen

B. Køíbek

IAGOD

pøedseda èeské skupiny

J. Hladíková

IAGOD, WG Isotope Geochemistry

pøedsedkynì do 1998

F. Veselovský

E. C. of Association European Geological èlen Societies

J. Èurda

International Association of Hydrogeologists

J. Tyráèek

8

èlen

Z. Hroch

International Association of Engineering Geologists

èlen

International Society for Soil Mechanics and Geotechnical Engineering

èlen

European Geophysical Association

èlen od 1998

Carpathian-Balkan Geol. Association

èlen komise od 1997

American Ass. of Petroleum Geologists (AAPG)

èlen

J. Francù

European Ass. of Organic Geochemistry

èlen od 1997

V. Pecina

IAGOD

èlen od 1997

E. Francù

AAPG

èlen od 1996

O. Krejèí

5. GEOLOGICKÝ VÝZKUM Èinnost ÈGÚ byla v letech 1997–1999 rozdìlena do tìchto základních sfér: • dlouhodobé projekty, vyplývající z povinností státní geologické služby; • krátkodobé projekty s dobou øešení do jednoho roku, vyplývající z požadavkù správních orgánù; • grantové projekty, èásteènì financované Grantovou agenturou ÈR a mezinárodními organizacemi, a studie a projekty Programu péèe o životní prostøedí MŽP; • posudková a servisní èinnost; • mezinárodní spolupráce – práce na mezinárodních projektech, organizace mezinárodních zasedání v Èeské republice a úèast na nich v zahranièí. Podle priorit a zpùsobu financování byly úkoly ústavu rozèlenìny do tìchto kategorií: • prioritní a hlavní úkoly podporované z úèelové dotace Rady vlády pro výzkum a vývoj a projekty pro SÚRAO, • úkoly programu rozvojové pomoci vlády ÈR, • prioritní ústavní úkoly, • hlavní ústavní úkoly, • ústavní úkoly øešené podle projektù GA ÈR, • ústavní úkoly øešené podle projektù grantových agentur jiných resortù, • ústavní úkoly øešené podle mezinárodních projektù, èásteènì financovaných mezinárodními organizacemi. V roce 1999 byly úkoly novì soustøedìny do tematických blokù ve smyslu dlouhodobého výzkumného zámìru. Bloky se èlení na støednì- a krátkodobé etapové projekty, které jsou specializované a formulované tak, aby jejich naplòování smìøovalo k dosažení dlouhodobých cílù. Základním cílem programových blokù je systematická analýza a zpracování dat a informací o geologické stavbì státního území a navazujících oblastí, prohloubení poznání v geologických disciplínách, vývoj nových metod a dosažení syntetických poznatkù v následujících oblastech: • geologické mapování a regionální geologický výzkum, • hodnocení zdrojù nerostných surovin a metalogenetický výzkum, • výzkum geologických rizik a výzkum vlivù tìžby na životní prostøedí, • geochemický výzkum a geochemický monitoring životního prostøedí. Pøehled poètu øešených úkolù v ÈGÚ v období 1997–1999 a) podle financování rok

VaV

ÈGÚ

GAÈR

GA

IGA

ministerstva ostatní

celkem

1997

3

21

29

2

14

3

–

72

1998

7

15

22

3

19

4

–

69

1999

6

17

20

5

13

10

2

73

Kromì institucionálních prostøedkù na výzkum a vývoj (ÈGÚ) jsou úèelovými zdroji financí: VaV – Rada vlády ÈR pro výzkum a vývoj, GAÈR – Grantová agentura ÈR, GA – ostatní grantové agentury v ÈR, IGA – mezinárodní zdroj

9

b) tematicky rok

RG

EG

LG

GCH

IP

celkem

1997

30

1998

30

8

5

16

3

72

8

3

24

3

69

1999

39

13

3

23

5

73

Vysvìtlivky: RG – regionální geologie a mapování, EG – environmetnální geologie, LG – ložisková geologie, GCH – geochemie životního prostøedí, IP – informatika a posudková èinnost

Pøehled nejvýznamnìjších projektù øešených v období 1997–1999 2100 Základní a úèelové geologické mapování ÈR 1 : 25 000 – od 1998 2300 Geodynamický model styku ÈM a ZK – 1997–1999 2400 Tektonostratigrafický vývoj zemské kùry v západních Èechách bìhem proterozoika a paleozoika – 1997–1998 2600 Výzkum transportních procesù v povodí dotèeném náhlými zmìnami odtokových pomìrù – Jizerské hory – 1997 3100 Soubor geologických a úèelových map pro životní prostøedí 1 : 50 000 3200 Regionální geologické výzkumy 3210 Pøehledné geologické mapy (1 : 200 000, 1 : 500 000 aj.) Geologická mapa ÈR 1 : 500 000 Geologická mapa chránìných území ÈR 1 : 500 000 3220 Tvorba oblastních geologických a hydrogeologických map a regionální studie (okresy, CHKO, NP aj.) 3221 Textové vysvìtlivky k mapám 1 : 50 000 3222 Monografie øeky Labe (spolupráce s ÈHMÚ) 3230 Speciální studie, metodika výzkumù, doktorandské studie 3250 Geologické podmínky formování plynových struktur v karpatské pøedhlubni 3260 PROGEO – mezinárodní systém ochrany geologický lokalit a jejich výzkum 3301 Organická geochemie v životním prostøedí 3305 Izotopové složení povrchových a podzemních vod 3308 Geologický výzkum testovací lokality Melechov 3309 Geochemický atlas Èeské republiky – Praha, Brno 3325 Kinetika biogeochemických procesù v systému ovzduší-voda-hornina a její ovlivnìní antropogenními procesy 3500 Pùsobení geofaktorù v národních parcích a biosférických rezervacích do 1998 (tisk map Èeské Švýcarsko, Køivoklátsko, Èeské støedohoøí) 3700 Perspektivy výskytu hoølavého plynu v uhelných slojích – 1997–1998 3800 Výzkum nerudních a netradièních surovin – 1997–1998 6314 Využití sledování látkových tokù v síti vybraných malých povodí v ÈR jako vstupních údajù pro výpoèet kritických zátìží – 1997 6315 Sestavení mapy pøírodních rizik v údolí Labe – 1997, 1999 6316 Dynamika zmìn v obsazích anorganických a organických polutantù – aplikace modelového øešení – 1997 6317 Hodnocení geopotenciálu území Muyombe, Zambie – 1999 6614 Geologický výzkum pøírodních nebezpeèí v pacifické zónì Nikaraguy 3240 Mezinárodní bilaterální a pøíhranièní spolupráce a korelaèní programy IGCP 373, 378, 421, 429 Geochemický atlas Evropy (FOREGS GTF) 5510 Posuzování sanaèních projektù OEŠ MŽP ÈR – od 1999 5574 Hodnocení sesuvného nebezpeèí a svahových pohybù po záplavách v roce – od 1997 Pøehled oponovaných zpráv v roce 1997 3100 Geochemie povrchových vod na území listu 04 Náchod a 14 Šumperk (V. Majer, V. Sáòka, J. Veselý) – dílèí zpráva 3100 Geochemie povrchových vod na území listu 24 Brno (V. Majer, V. Sáòka, J. Veselý) – dílèí zpráva 6612/ES 015/96 Tafonomická charakteristika rostlin a odezva vegetace na klimatické zmìny v mezihorských karbonských pánvích v ÈR (Z. Šimùnek a kol.) – do 1999 6617/ME 114 Distribuce radioaktivních prvkù v eisgarnském granitu, (K. Breiter) – do 1999 6619/ME 113 Úloha èerných bøidlic pøi vzniku ložiska polymetalických rud v oblasti Dachangu v jižní Èínì (J. Pašava) 3100 MR3100 Soubor geologických a úèelových map pøírodních zdrojù v mìøítku 1 : 50 000 (I. Cicha a kol.) – etapa 1997 3700 Perspektivy výskytu hoølavého zemního plynu v uhelných slojích, oblast mezi Mìlníkem a Benátkami nad Jizerou (V. Holub, M. Eliáš) 6314 PPŽP630/4/97 Využití sledování látkových tokù v síti vybraných malých povodí v ÈR jako vstupních údajù pro výpoèet kritických zátìží (D. Fottová) 6315 PPŽP630/1/97 Sestavení mapy pøírodních rizik v údolí Labe v rozsahu okresu Ústí nad Labem (J. Šebesta) 6316 PPŽP630/3/97 Dynamika zmìn v obsazích anorganických a organických polutantù, aplikace modelového øešení (P. Müller) MR3100 Soubor geologických a úèelových map pøírodních zdrojù v mìøítku 1 : 50 000 (I. Cicha a kol.) – závìreèná zpráva úkolu 10

6614 Geologický a tefrochronologický výzkum pyroklastických uloženin v mìstské zónì Managua-Masaya, Nikaragua 1997 Pøehled oponovaných zpráv v roce 1998 3308 Melechovský masiv – geofyzikální prùzkum 1996. Geofyzikální mìøení ve východní èásti melechovského masivu, 1997 (M. Karous a kol.) 3308 Geofyzikální mìøení pozemní spektrometrií gama a metodou VDV v oblasti melechovského masivu, etapa 1996 (J. Procházka a kol.) 3308 Zpráva o geologickém výzkumu melechovského masivu za rok 1996 3308 Zpráva o geologickém výzkumu melechovského masivu za rok 1997 (B. Mlèoch) 3308 Hydrogeologický výzkum melechovského masivu, etapová zpráva za období V. 1994–X. 1997 (Z. Zelinka) 3308 Studie strukturních pomìrù melechovského masivu a fyzikálních vlastností jeho hornin: Strukturní a petrologický výzkum melechovského masivu (K. Schulmann a kol.) 3100 Geochemie povrchových vod na území listù 25 Zlín, 26 Jablunkov a 35 Veselí nad Moravou (V. Majer, V. Sáòka, J.Veselý) Geologický výzkum sorbovaných plynù (V. Holub, M. Eliáš) Geologická mapa okolí Brna (P. Hanžl a kol.) Geochemie povodòových sedimentù na Moravì, vzniklých pøi záplavách v èervenci 1997 (P. Müller a kol.) 2100 VaV630/1/98 Základní a úèelové geologické mapování ÈR 1 : 25 000, etapa 1998 (P. Schovánek) 3308 Geologický výzkum testovací lokality Melechov – 3. etapa (J. Procházka a kol.) 3308 Geologický výzkum testovací lokality Melechov. Hydrogeologická èást (J. Procházka a kol.) 2400 VaV 630/2/97 Tektonostratigrafický vývoj zemské kùry v západních Èechách bìhem proterozoika a paleozoika (S. Vrána) 2610 VaV 510/4/98 Omezování plošného zneèištìní povrchových a podzemních vod (R. Kadlecová ) 3100 MR3100 Soubor geologických a úèelových map pøírodních zdrojù v mìøítku 1 : 50 000 (I. Cicha a kol.) – závìreèná zpráva úkolu 6614 Geologický a tefrochronologický výzkum pyroklastických uloženin v oblasti Granada a Masaya – Nikaragua 1998 (P. Hradecký) Pøehled oponovaných zpráv v roce 1999 2100 Základní geologická mapa ÈR 1 : 25 000 a textové vysvìtlivky, list 13-134 Èeský Brod (P. Zelenka) 2100 Úèelová geologická mapa ÈR 1 : 25 000, list 02-223 a 03-113 Varnsdorf (M. Opletal) 2100 Základní geologická mapa ÈR 1 : 25 000 a textové vysvìtlivky, list 11-222 Kadaò (P. Hradecký) 2100 Základní geologická mapa ÈR 1 : 25 000 a textové vysvìtlivky, list 24-322 Blansko (P. Hanžl) 2100 Úèelová geologická mapa ÈR 1 : 25 000, list 34-221 Kyjov (M. Bubík) 2100 Soubor úèelových geologických map ÈR 1 : 25 000 Šumpersko a textové vysvìtlivky (J. Aichler a kol.): 14-234 Hanušovice (M. Opletal), 14-412 Šumperk (V. Pecina), 14-414 Zábøeh (J. Veèeøa), 14-421 Velké Losiny (V. Žáèek), 14-423 Libina (J. Aichler) 2100 VaV630/1/98 Základní a úèelové geologické mapování ÈR, etapa 1999 (P. Schovánek) 2300 VaV630/1/97 Geodynamický model styku Západních Karpat a Èeského masivu (O. Krejèí a kol.) – závìreèná zpráva úkolu 6614 Geologický a tefrochronologický výzkum pyroklastických uloženin v oblasti Leon a Chinandega – Nikaragua 1999 (P. Hradecký) 6317 Hodnocení geopotenciálu území v okolí Muyombe, Zambie 1999 (A. Seifert a kol.) 3820 Zhodnocení výzkumných a prùzkumných aktivit pøi vyhledávání ložisek zlata v ÈR od r. 1975 do r. 1997 (P. Lhotský a kol.) 3308 Geologický výzkum testovací lokality Melechov, etapa 1999

Nejvýznamnìjší projekty Geologické mapování a regionální geologický výzkum Tento blok byl nejvýznamnìjším a nejrozsáhlejším a zaujímá i nadále prioritní místo v èinnosti ÈGÚ. Jeho náplò se opírala o geologické mapování a tematické mapování v mìøítku 1 : 50 000, regionální geologické syntézy z oblasti krystalinika Èeského masivu jihozápadních Èech a syntézy dynamiky styku východního okraje Èeského masivu a Západních Karpat. V roce 1999 bylo zahájeno základní a úèelové geologické mapování v mìøítku 1 : 25 000, které se stalo nosným mapovacím a výzkumným programem. V roce 1998, v návaznosti na konèící projekt geologických map 1 : 50 000, byla zahájena tvorba jednotné legendy a sestavování digitální geologické mapy ÈR v mìø. 1 : 50 000. Nadále pokraèovalo sestavování a vydávaní pøíslušných textových vysvìtlivek k mapám uvedené edice. Z map v pøehledném mìøítku pokraèovaly práce na sestavení „odkryté“ geologické mapy ÈR 1 : 500 000 a v r. 1999 byly zahájeny práce na pøehledné „zakryté“ geologické mapì. Sestavování speciálních geologických map pøehledných mìøítek je souèástí nových projektù (radonová mapa, hydrogeologická mapa, mapa kvartérních sedimentù, geofyzikální gravimetrická mapa, paleogeografické a strukturní mapy hlubokých struktur aj.). V letech 1997 a 1998 byly dokonèeny a publikovány pøehledné mapy radiometrické a aeromagnetické 1 : 500 000. V digitální formì vyšla CD-publikace GEOÈR500 s tematickými mapami 1 : 500 000 (napø. geologická, fyzicko-geografická, radonová, aeromagnetická aj.) 11

V roce 1999 byla sestavena geologická mapa ÈR v mìøítku 1 : 5 000 000 jako èást geologické mapy Evropy (koordinátorem je geologická služba SRN) a v témže roce byly v závìreèném stadiu práce na geologické mapì Západních Karpat (koordinátorem je Geologická služba Slovenska). Novì byl v roce 1999 zahájen projekt zakrytých geologických map 1 : 200 000. V roce 1998 byla zahájena edice geologických map okresù pro potøeby státní správy, které jsou vytváøeny v mìø. 1 : 50 000 na objednávku okresních úøadù. Pro veøejnost byly sestaveny a v roce 1997 publikovány geologické mapy chránìných území Králický Snìžník v mìø. 1 : 50 000, Køivoklátsko 1 : 50 000, Èeské Švýcarsko 1 : 25 000. Geodynamický model styku Èeského masivu a Západních Karpat (1997–1999) Obsahem projektu je vyhodnocení litologického, strukturního, hydrogeochemického a geochemického, vývoje flyšového pásma Karpat na území Moravy a jeho podkladu patøícímu k Èeskému masivu jako vstupních parametrù pro modelování geologických procesù, subsidenèní a tepelné historie sedimentárních pánví a pøíkrovových jednotek a jejich uhlovodíkového potenciálu, prognózního ocenìní jednotlivých litostratigrafických jednotek z hlediska ropy a plynu a vymezení konkrétních prognóz v ploše. Tektonostratigrafický vývoj zemské kùry v západních Èechách bìhem proterozoika a paleozoika (1997–1998) Úkol úzce navázal na pøedchozí projekt Geologický model západní èásti Èeského masivu ve vazbì na hluboký vrt KTB v SRN (1995–1996), který shrnul výsledky komplexního geotektonického výzkumu hlubokých struktur západních Èech a který organicky navazoval na výsledky hlubokého vrtu KTB realizovaného v Bavorsku. Na základì doplòujících petrologických, strukturních, tektonických a geofyzikálních prací podává moderní pøedstavy o tektonostratigrafickém vývoji a stavbì vybraných stykových úsekù geologických jednotek v daném regionu Èeského masivu. Ložisková geologie a ložiskový výzkum Cílem novì koncipovaných projektù je pøehodnocení prognózních zdrojù v ÈR podle kritérií zemí EU. Ke genezi nerostných zdrojù a akumulací pøipravujeme projekty, které se zabývají hodnocením dosavadních výzkumných a prùzkumných ložiskových aktivit provádìných v minulosti u vybraných surovin jako jsou zlato, živce, štìrkopísky, kaolíny, cihláøské suroviny a další. Pøedmìtem zájmu bude pokraèování studie o netradièních a komplexních surovinových zdrojích. Orientované výzkumné projekty budou nadále zamìøené na studium metalogeneze kovonosných bøidlic, chování vybraných prvkù na rudních ložiskách a na mineralogické studium vybraných minerálních asociací. V minulých letech byly øešeny projekty: 3800 Prognózy nerostných zdrojù ÈR 3820 Hodnocení výzkumných a prùzkumných aktivit v ÈR 2200 Výzkum nerudních a netradièních surovin II 3700 Perspektivy výskytu hoølavého zemního plynu v uhelných slojích v oblasti Mìlník–Benátky nad Jizerou 6424 GAÈR 205/97/0829 Arsen na ložiskách zlata a jeho migrace pøi možném dobývání a zpracování rud v Èeském masivu 6504 GAUK Rovnovážné stavy ve skarnových minerálních asociacích a jejich geologická interpretace 6619 Èerné bøidlice na ložisku Dachang (MŠMT Kontakt ME133). Nejvýznamnìjším úkolem byly projekty „Pøehodnocení prognózních zdrojù“ a okresní surovinové studie ve vybraných regionech. Celkem bylo pøehodnoceno nìkolik tisíc prognózních zdrojù. Byla vytvoøena elektronická databáze pasportù prognózních zdrojù nerostných surovin se stavem schváleným Komisí pro hodnocení a pøehodnocování prognózních zdrojù nerostù a podzemních vod. Zákresy prognózních zdrojù, u kterých došlo bìhem pøehodnocení ke zmìnì plochy, byly digitalizovány. Geofondu ÈR byly pøedány finální pasporty schválených prognózních zdrojù vyhrazených i nevyhrazených nerostù v listinné i digitální podobì. Novì zahájenými støednìdobými projekty v roce 1999 byly • komplexní hodnocení dosavadních výzkumných a prùzkumných ložiskových aktivit vybraných surovin (Au, živce, štìrkopísky, kaoliny, cihláøské a netradièní suroviny aj.), • prognózy a podmínky zmìn importu a exportu surovin do a z ÈR a mapování situace v surovinových transferech v pohranièních oblastech okolních státù, • pøehodnocení prognózních zdrojù a hodnocení podle kritérií zemí EU. Geochemický výzkum a geochemický monitoring životního prostøedí Výzkum se orientoval na monitorování a geochemická a izotopická studia vybraných ekosystémù a biogeochemických cyklù v ÈR. Systematicky je sledována pøedevším zalesnìná èást území ovlivnìná kyselými imisemi. Velmi významné místo zaujímá monitoring malých povodí jako základní postup pro zjištìní datových øad, které využíváme ke sledování dynamických zmìn a mobility vybraných chemických prvkù a slouèenin v horninovém prostøedí. Pro tento typ výzkumu jsou charakteristické jednotná metodika, kritéria a kategorizace a systematický sbìr a vyhodnocování trendù. Dokonèené a probíhající projekty pøispìly k prohloubení poznání zákonitostí interakcí systému vzduch-voda-horninové prostøedí, geochemických cyklù síry, dusíku, uhlíku a tìžkých kovù, ke stanovení pozaïových hodnot a k výpoètùm kritických zátìží životního prostøedí. Bylo zjištìno, že se nadále projevuje další pokles síry, zejména v tzv. podkorunových srážkách. Z výsledkù modelových studií lze pøedvídat, že ani další pokles depozice síry a dusíku nepovede v nejbližších letech k výraznìjší regeneraci pùdního prostøedí a povrchových vod. Je pravdìpodobné zachování souèasného stavu acidifikace v dalších letech. Další konkrétní poznatky byly získány v problematice antropogenního impaktu na zvìtrávací proces. Byla vypracována metodika výpoètu zvìtrávání a uvolòování tìžkých kovù z hornin a byla vypoèítána a namìøena konkrétní data pro Cu, Pb, Zn a Cd. 12

Anorganická geochemie se zabývala i základní i speciální metodikou chemických rozkladù hornin. V organické geochemii životního prostøed byly detailnì analyzovány záznamy, migrace a akumulace organických polutantù v terestrickém i vodním prostøedí. Pozornost se zamìøila na modelování termální historie bìhem tektogeneze a na procesy migrace uhlovodíkù v hlubokých strukturách zemské kùry a generaci prùmyslovì využitelných akumulací. V aplikované anorganické geochemii byly studovány geochemické migrace v horninovém prostøedí, které je silnì ovlivnìno antropogenní èinností. Spoleènì se Státním zdravotnickým ústavem a magistráty Prahy a Brna byly sestaveny a publikovány geochemické mapy vybraných mìstských èástí, jejichž interpretace poukazuje na negativní vlivy zneèištìní na lidské zdraví. Dále se pøipravovaly studie o kontaminaci Ostravska a støední Moravy organickými polutanty. Metodickými aspekty geochemického výzkumu se zabývaly projekty 3300 Biogeochemické a izotopické procesy v ekosystémech 3325 Vliv kyselých emisí na rychlost eroze 3301 Organická geochemie v životním prostøedí, metodický výzkum 6615 Vývoj analytických postupù pro zajištìní QA v mezinárodním monitorování životního prostøedí IGCP 429 Organika v problematice životního prostøedí. V letech 1997–1998 se ÈGÚ podílel, spolu s partnerskými organizacemi v rámci FOREGS, na øešení Geochemického atlasu Evropy. Pokraèoval dlouholetý monitorovací program 6314 Geomon – látkové toky v malých povodích (MŽP). Z prostøedkù èeských i mezinárodních grantových agentur byly hrazeny tyto významné (již ukonèené) projekty: 6127 GAÈR Zdroje, transport a frakcionace platinoidù ve vybraných klasických a netradièních geologických prostøedích Èeského masivu 6128 GAÈR 205/96/0157 Distribuce vybraných stopových prvkù v heterogenních systémech a jejich korelace 6131 GAÈR 205/96/0933 Paleolimnologická rekonstrukce preindustriálních acidobazických vlastností povrchových vod postižených antropogenní acidifikací 6134 GAÈR 205/96/0059 Tvorba, migrace a akumulace uhelného metanu a jeho vliv na bilanci atmosférického metanu 6419 GAÈR 205/96/0280 Výstup organických produktù zvìtrávání ze skládek uhlí do pùd 6602 APOS Vliv rùzné úrovnì zneèištìní ovzduší na stupeò acidifikace lesních pùd a stabilitu lesa (EU) 6606 Metan z uhelných slojí v atmosféøe (NSF) 6616 Monitorování a analýza zdrojù prašnosti v Severoèeském hnìdouhelném revíru (British Council) 6316 PPŽP – Dynamika zmìn v obsazích anorganických a organických polutantù – aplikace modelového øešení migrace organických polutantù. Dále pokraèují projekty: 6611 CANIF – obìh C a N v lesních ekosystémech (EU) 6620 Biogeodynamika berylia v zalesnìném prostøedí (MŠMT Kontakt ME147) 6622 Zneèištìní podzemních vod – sledování izotopickými metodami (Atom. agentura) 6623 LIMPIT biogechemický cyklus Pb (EU). Výzkum transportních procesù v povodí dotèeném náhlými zmìnami odtokových pomìrù Cílem výzkumu je poznání a využití látkových tokù k výpoètùm kritických zátìží síry, dusíku a tìžkých kovù a hodnocení jejich pøekroèení aktuální depozicí ve vybraném území Jizerských hor. Omezování plošného zneèištìní povrchových a podzemních vod v ÈR Spolupráce na úkolu VÚV T. G. M., jehož cílem je zachycení regionálních zmìn chemismu podzemních vod mìlkých kolektorù na území ÈR s dùrazem na obsahy nitrátù. GEOMON Monitorovací projekt øešící látkové toky a kritické zátìže v síti ètrnácti malých lesních povodí v ÈR. Povodí postihují rùzné krajinné typy a oblasti s rùznou regionální imisní zátìží a rozdílnými stupni degradace lesních ekosystémù v geologicky homogenním prostøedí a bez lokálního zneèištìní. Systematickým sledováním a vyhodnocováním je monitorován obsah síry, dusíku a tìžkých kovù, které slouží jako základní øady pro stanovení hodnot kritických zátìží. Bylo zjištìno, že vysoká depozice síry pøetrvává v Jizerských, Orlických a Železných horách. Zlepšení bylo zaznamenáno v Krkonoších. V oblasti tzv. Èerného trojúhelníku bylo zjištìno stagnující vyplavování síry na rozdíl od ostatních oblastí ÈR, kde nastal pokles objemù vyplavené síry. Zatímco depozice síry se mìní, mírnì poklesá, tak depozice dusiènanového dusíku mìla v letech 1994–1998 vyrovnaný trend. V pøípadì tìžkých kovù se situace zhoršila v malých povodích v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Organická geochemie v životním prostøedí V návaznosti na odbìry vzorkù zátopových sedimentù v dlouhodobì zatopených oblastech v povodí øeky Moravy v dùsledku povodní 1997 byly provedeny jejich analýzy na obsahy organických a anorganických polutantù a radioaktivních elementù. Výsledky byly zpracovány do závìreèné, úspìšnì oponované zprávy. Geochemický atlas Evropy V rámci úkolu probíhaly práce na Geochemickém atlasu Evropy sestavením referenèní geochemické sítì. Na území ÈR byly odebrány vzorky vod, øeèištních sedimentù, pùd, humusu a záplavových sedimentù na 10 referenèních lokalitách. Vzorky se zpraco13

vávaly a analyzovaly v laboratoøích Velké Británie, Nìmecka, Norska a na Slovensku. V roce 1999 bylo dokonèeno vzorkování, zahájené v roce pøedchozím, a nyní probíhají chemické analýzy. První plošné výsledky budou známy v roce 2000. Biogeochemické a izotopové procesy v ekosystémech Úkol byl øešen v samostatných tématech úzce navazujících na grantové projekty. V rámci sledování antropogenní acidifikace ve Slavkovském lese probìhlo kamerální zpracování získaných dat a matematické modelování acidifikace povodí Lysina. Pøi studiu izotopového složení síry v ekosystémech byly odebrány vzorky vzdušného SO2 a hornin a pøipraveny pro analytické zpracování. Geologický výzkum bezpeèného uložení vyhoøelých palivových èlánkù jaderných elektráren – Geologický výzkum oblasti melechovského masivu V rámci tohoto projektu øešeného pro SÚRAO byl v oblasti melechovského masivu, kde se pøedpokládá testovací lokalita pro ovìøení metodických postupù pøi vyhledávání vhodné struktury pro hlubinné úložištì vyhoøelého jaderného paliva, proveden komplexní geologický a geofyzikální výzkum. Zahrnuje sestavené geologické mapy v mìøítku 1 : 10 000, zjištìní o petrologii, strukturních a tektonických parametrech a hydrogeologii zastoupených geologických jednotek. Celé zájmové území bylo pokryto gravimetrickými, magnetometrickými a aerogamaspektrometrickými pracemi. Na základì dosažených výsledkù byl vytvoøen 3D model vybraných polygonù melechovského masivu. V letech 1998–1999 byly v rámci èeského programu budování úložiš radioaktivních odpadù vypracovány prognózní studie, projekty a modelová øešení pro další postup testovacích geologických prací. Grantové projekty øešené v ÈGÚ v letech 1997–1999 Ústav byl nositelem nìkolika desítek projektù nositelských i spolunositelských, jejichž poèet se za uvedené období pohyboval okolo ètyøiceti. Obsah projektù je zamìøen pøedevším na strukturní geologii a tektoniku, stratigrafii, biostratigrafii a sedimentologii, petrologii, izotopickou geochemii, geochemii vulkanitù, mineralogii skarnù, biogeochemii, inženýrskou geologii a geologicko-ekologické mapování. Nejvýznaènìjší grantovou agenturou, která se spolupodílela na financování výzkumných aktivit ÈGÚ, byla Grantová agentura Èeské republiky (GAÈR). Pøehled poètu øešených grantových projektù v ÈGÚ v letech 1997–1999 rok

GAÈR n + s

GAÈR

GA

IGA

celkem

1997

17n + 12s

29

2

14

45

1998

13n + 9s

22

3

19

44

1999

12n + 8s

20

5

13

38

GAÈR n + s = n ÈGÚ nositel, s ÈGÚ spolunositel GAÈR = celkový poèet øešených projektù GAÈR GA = ostatní èeské grantové agentury (GA AV ÈR, GA UK) IGA = projekty spolufinancované mezinárodními grantovými programy (MŠMT, NSF, Kontakt, EU, NATO aj.)

Pøehled grantových projektù ukonèených v roce 1997 6117 GAÈR205/94/1495 Procesy tavení v granulitové facii (J. Kotková) 6118 GAÈR205/94/1455 Retrográdní vývoj bazických hornin mariánskolázeòského komplexu (V. Štìdrá) 6119 GAÈR205/94/0629 Sladkovodní a mikrovertebrální spoleèenstva sv. stefanu a sp. autunu Èech (J. Zajíc) 6121 GAÈR205/94/1458 Studium optických velièin minerálù øady arzenopyrit–glaukodot a jejich korelace s chemickými a strukturními daty (Z. Táborský) 6123 GAÈR205/95/0151 Rychlost zvìtrávání fosilní organické hmoty výsypek uhelných dolù a velkých staveb a vliv oxidaèních produktù na pùdní vlastnosti deponií (B. Køíbek) 6124 GAÈR 205/95/1392 Suché klimatické fáze støedního holocénu – korelace izotopických a biostratigrafických metod (J. Hladíková) 6125 GAÈR 205/95/1442 Studium kordaitù Èeského masivu pomocí metody kutikulární analýzy ( Z. Šimùnek) 6126 GAÈR205/95/0599 Biostratigrafické èlenìní mladšího terciéru Karpat ve vztahu k chronostratigrafické stupnici (I. Cicha) 6130 GAÈR 205/96/0563 Mineralogie a geochemie karbonatitù z Bližné (M. Drábek) 6133 GAÈR 205/96/0934 Studium látkového složení, provenience a diageneze sedimentù okrajové èásti magurského flyše v Hostýnských vrších (O. Krejèí) 6139 GAÈR 205/95/0980 Projevy impaktní metamorfózy v horninových karbonátech (P. Skála) 6412 GAÈR 205/95/0850 Cyklus izotopù N v lesních ekosystémech (F. Buzek) 6413 GAÈR 205/95/0841 Texturní a strukturní charakteristika hlavních genetických typù kvartérních klastických sedimentù (M. Rùžièka) 6418 GAÈR 205/96/0011 Geochemické, biologické a antropogenní faktory mobilizace vybraných minoritních a stopových prvkù v procesu zvìtrávání hornin (D. Fottová) 6420 GAÈR 205/95/0907 PTX podmínky Au-nosných hydrotermálních systémù støedoèeské oblasti a jejich vývoj v èase (J. Pertoldová) 6425 Využití kejdy k biologické degradaci ropných produktù v pùdì (M. Linhartová) 14

6607 6613 6617 3314

Klimatický záznam v kvartérních sedimentech Èeského masivu na základì studia stabilních izotopù (J. Hladíková) Cs-ferrianite jako možný hostitel pro odpadové cesium: krystalová struktura a syntéza (M. Drábek) MŠMT KONTAKT Distribuce radioaktivních prvkù v granitech moldanubického plutonu (K. Breiter) Regionální prùzkum kontaminace aktivních øíèních sedimentù ÈR stopovými prvky (J. Veselý)

Pøehled grantových projektù ukonèených v roce 1998 6127 GAÈR 205/96/0147 Zdroje, transport a frakcionace platinoidù ve vybraných klasických a netradièních geologických prostøedích Èeského masivu (J. Pašava) 6129 GAÈR 205/96/0370 Zavedení datování pomocí Pb210 v ÈR, užití kombinace stáøí biogenních sedimentù s hodnotami d C13, N15 a S34 jako interpretaèního nástroje v ekologii (M. Novák) 6131 GAÈR 205/96/0933 Paleolimnologická rekonstrukce preindustriálních acidobazických vlastností povrchových vod postižených antropogenní acidifikací (J. Hruška) 6415 GAÈR 205/96/1231 Vznik a sedimentární výplò limnických permokarbonských pánví Èeského masivu (V. Holub) 6417 GAÈR 205/96/0053 Kavernový zásobník plynu: unikátní zdroj geologických informací o støedoèeském plutonu (K. Breiter) 6419 GAÈR 205/96/0280 Výstup organických produktù zvìtrávání ze skládek uhlí do pùd (J. Francù) 6423 GAÈR 205/97/0829 Izotopické a chemické rovnováhy v podmínkách spodní kùry, pøíklad z granulitù Èeského masivu (J. Kotková) 6502 GAUK Studium faktorù ovlivòujících pøežívání populace sivena amerického (Salvelinus fontinalis) v pøítocích horské acidifikované nádrže (J. Hruška) 6604 Hydrogeochemická analýza potoèní vody v územích s vysokou depozicí atmosférických polutantù (J. Èerný) 6605 Vývoj hercynských a posthercynských hlubokých korových fluid v západních Èechách (K. Žák) 6610 Rekonstrukce svrchnopleistocenního a holocenního paleoprostøedí (J. Kadlec) 6612 KONTAKT ES015/96 Tafonomická charakteristika rostlin a odezva vegetace na klimatické zmìny v mezihorských karbonských pánvích v ÈR, etapa 1998 (Z. Šimùnek a kol.) 6617 ME114–KONTAKT Eisgarnský granit, etapa 1998 (K. Breiter) 6619 ME133 KONTAKT Èerné bøidlice na ložisku Dachang, etapa 1998 (J. Pašava) 6620 ME 147–KONTAKT Biogeodynamika berylia v zalesnìném prostøedí, etapa 1998 (J. Veselý) Pøehled grantových projektù ukonèených v roce 1999 6128 GAÈR 205/96/0157 Distribuce vybraných stopových prvkù v heterogenních systémech a jejich korelace (J. Veselý a kol.) 6132 GAÈR 205/96/1754 Lužický zlom (V. Prouza a kol.) 6134 GAÈR 205/96/0059 Tvorba, migrace, akumulace uhelného metanu a jeho vliv na bilanci atmosférického metanu (F. Buzek) 6135 GAÈR 205/97/0495 Revize zástupcù Recurvoidinae (Foraminifera) køídy a paleogenu (M. Bubík) 6136 GAÈR 205/97/0491 Studium a popis nových minerálních fází z Jáchymova (P. Ondruš) 6137 GAÈR 205/97/0687 Nanofosilie boreální a tethydní bioprovincie ve svrchním senonu Západních Karpat a jejich biostratigrafický význam (L. Švábenická) 6138 GAÈR 205/97/1061 Smìry toku lávových proudù podkrkonošských mladopaleozoických andezitoidù a lokalizace jejich vulkanických center (M. Coubal, V. Prouza) 6142 GAÈR 205/98/0655 Krystalochemie fosfidù Fe a Ni v meteoritech (P. Skála) 6422 GAÈR 206/97/0072 Biodiverzita mikrobiální smyèky, tok C a kolobìh živin v acidifikovaných jezerech na Šumavì (J. Veselý) 6424 GAÈR 205/97/0829 Arsen na ložiskách zlata a jeho migrace pøi možném dobývání a zpracování rud v Èeském masivu (J. Pertoldová, J. Frýda) 6504 GAUK Rovnovážné stavy ve skarnových minerálních asociacích a jejich geologická interpretace (J. Pertoldová) 6601 Atlas geotermálních zdrojù (J. Burda) 6606 Metan z uhelných slojí v atmosféøe (V. Holub) 6609 Gastropodi paleozoika (J. Frýda) 6616 BC Monitorování a analýza zdrojù prašnosti v SHR (A. Gabašová) 6617 ME 114 Distribuce radioaktivních prvkù v eisgarnském granitu (K. Breiter) do 1999 6619 ME 113 Úloha èerných bøidlic pøi vzniku ložiska cín-polymetalických rud v oblasti Dachangu v jižní Èínì (J. Pašava) 6621 Peat transplant experiment in CR using stable isotopes S, C, N (M. Novák)

6. ÚÈAST NA STUDIU A OCHRANÌ ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ V oblasti aplikované geologie nadále roste význam hydrogeologie, inženýrské geologie a poznání geofaktorù a geologických rizik. Výstupy tìchto oborù jsou požadované v rostoucí míøe, zvláštì v návaznosti na posudkovou èinnost pro státní správu (územní plánování, sanace, EIA, stanoviska k prùzkumným zámìrùm aj.). Vlastní výzkum byl zamìøen na nìkolik okruhù, které struènì charakterizujeme.

15

Environmentální geologické mapování Nejvýznamnìjším projektem bylo øešení a v roce 1998 dokonèení eko-geologického úkolu „Soubor geologických a úèelových map pro životní prostøedí 1 : 50 000“. Soubor tìchto map pokrývá celé území ÈR v mìøítku 1 : 50 000 a jsou v nìm mapové edièní øady: geologická, hydrogeologická, inženýrskogeologická (nepokrývá celé území státu), ložisková, geofyzikální, pùdní a pùdnì-interpretaèní, geochemická reaktivita hornin, støety zájmù, geochemie povrchových vod (1 : 200 000) a chránìných území (1 : 100 000). Výsledky geologické a mapovací èásti úkolu se zabývala pøedchozí kapitola 5. Geologický výzkum. Zde jen pøipomínáme, že geologickými mapami v mìøítku 1 : 50 000 byla pokryta celá republika.

Vlivy tìžby na životní prostøedí • • • •

Využití datových systémù o životním prostøedí v oblastech tìžby nerostných surovin se zamìøením na územní plánování Prognózy a vlivy tìžby na životní prostøedí – oblastní studie Mostecka, Lounska a Chomutovska, øešeno v letech 1998–1999 GAÈR Arsen na ložiskách zlata a jeho migrace pøi možném dobývání a zpracování rud v Èeském masivu Metan z uhelných slojí v atmosféøe (NSF)

Geologická a geochemická rizika V rámci projektu Pùsobení geofaktorù v biosférických rezervacích a národních parcích byly do roku 1998 sestaveny a publikovány geologické mapy vybraných chránìných území – Králický Snìžník 1 : 50 000 (1997), Èeské Švýcarsko 1 : 25 000 (1997), Køivoklátsko 1 : 50 000 (1997) a Èeské støedohoøí 1 : 100 000 (1996). V oblasti kaòonu øeky Labe, pøi jejím prùtoku Èeským støedohoøím, je antropogennì silnì zatížená krajina vystavena øadì exogenních geologických procesù. Jedním z nejvýznamnìjších jsou èetné a rozsáhlé svahové pohyby, které podmiòují vznik sesuvù a skalních øícení. Ohroženy jsou nejen komunikace, ale pøedevším lidská sídla a další rozvoj krajiny. Pøíspìvkem k systematickému poznání a popisu sesuvného nebezpeèí byla studie, která vyústila v sestavení mapy pøírodních rizik v údolí Labe v rozsahu okresu Ústí nad Labem (1997) a na kterou navázala další v roce 1999, která systematicky kategorizuje území z hlediska nebezpeèí a nestability svahù v okolí Høenska. Vlivem intenzivních dešových srážek a záplav v èervenci 1997 došlo ke vzniku rozsáhlých a èetných sesuvù pøedevším na Moravì a ve Slezsku. Také v tomto pøípadì bylo systematicky popsáno a evidováno více než 150 sesuvù nejnebezpeènìjší III. kategorie a byly navrženy zpùsoby jejich sanace. Byla také doporuèena preventivní opatøení, dovolující zèásti sesuvùm pøedcházet. Ze zaplavených území byly odebrány vzorky na geochemické a chemické analýzy. Cílem bylo získání informací geologických a geochemických informací o resedimentovaných povodòových hmotách a migraci a akumulaci polutantù ze zátopových oblastí. Bylo zjištìno, že pøestože došlo na øadì míst k vyplavení chemických provozù, záplavové území nebylo postiženo regionální kontaminací napø. tìžkými kovy.

Odstraòování starých zátìží V roce 1999 Èeský geologický ústav zahájil posuzování rizikových analýz a projektù k odstraòování starých ekologických škod na horninovém prostøedí, vzniklých pøi provozu prùmyslových zaøízení. Celkem bylo posouzeno 67 sanaèních projektù pro 102 lokalit, z toho 32 analýz rizik, 8 aktualizovaných analýz rizik a 27 návrhù na úpravu rozpoètu sanaèních prací. Posuzovány byly projekty z provozù chemického, strojírenského, skláøského, papírenského a energetického prùmyslu prakticky z celého území Èeské republiky, jako napø. SAP Mimoò, s. r. o., Olšanské papírny, a. s., Kovohutì Pøíbram, a. s., Paramo, a. s., Karolina Ostrava, Pražská plynárenská, a. s.

Radonové riziko v Èeské republice Výzkumné práce na úkole byly úzce navázány pøedevším na aktivity Státního úøadu pro jadernou bezpeènost (SÚJB). Byla provedena terénní mìøení objemové aktivity radonu v oblastech Lužná, Rakovník, Nové Strašecí, Køivoklát, Milevsko a Petrovice. Byla porovnána regionální a lokální geologická a radiometrická situace vybraných obcí ve støedních a východních Èechách. Na konci roku 1998 byla vydána v souboru Atlas map Èeské republiky GEOÈR 500 mapa radonového rizika ÈR v mìøítku 1 : 500 000, která byla zpracována v digitální formì. V rámci úkolu se konal mezinárodní workshop s tematikou Radon ve vztahu ke geologickým vìdám. Mimo projekt úkolu bylo na žádost Ministerstva spravedlnosti ÈR provedeno posouzení radiometrické situace na lokalitì Milín I – kasárna Vojna.

16

7. MODERNÍ METODY INFORMATIKY A ANALYTIKY V GEOLOGICKÉ PRAXI Rozvoj informaèních technologií Období 1997–1999 je spojeno s nebývalým rozvojem informaèních technologií (IT). Sledováním a aktivním využíváním tìchto moderních technologií je v rámci organizaèní struktury ÈGÚ povìøen specializovaný odbor geografických informaèních systémù (GIS) a databází (DB). Odbor zahrnuje 14 zamìstnancù ve dvou samostatných støediscích: Praha-Klárov, Brno-poboèka ÈGÚ. Èinnost tohoto odboru lze rozdìlit na ètyøi základní oblasti: • tvorba, administrace a rozvoj geografických informaèních systémù (GIS), • využívání nejnovìjších technologií v digitální kartografii, • budování komplexních RDBMS databází – centrální datový sklad, • tvorba informaèních www portálù (Internet/Intranet ÈGÚ). Rozvoj geografických informaèních systémù v ÈGÚ se v období 1997–1999 soustøedil pøevážnì na tvorbu geodatabáze GEOÈR50. Jedná se o GIS digitálních geologických a úèelových map 1 : 50 000. Tento unikátní GIS byl zahájen v roce 1995 v rámci fundamentálního projektu Tvorba geologických a úèelových map v mìøítku 1 : 50 000 (Cicha a kol.), probíhajícího v letech 1985–1998. Koncem roku 1998 byla ukonèena digitalizace všech 214 mapových listù geologických map. Geologické fenomény obsažené v geologických mapách jsou v geodatabázi GEOÈR50 rozdìleny do více než 250 jevù (features) sdružených do tøí kategorií. Celkovì tento GIS obsahuje pøes 260 000 vymapovaných geologických jednotek. Souèástí této geodatabáze je i databáze spoleèné geologické legendy ÈR. Ta obsahuje ètyøi základní okruhy informací o geologické jednotce: • litologický popis, • chronostratigrafické èlenìní, • litostratigrafické èlenìní, • regionální èlenìní. Pøíkladem využití geodatabáze GEOÈR50 je tvorba oblastních (okresních) digitálních geologických map. Tyto GISy vznikají ve spolupráci s pøíslušným geologem zodpovìdným za geologické sjednocení pøíslušné oblasti(okresu). Pøíslušná data jsou získávána na základì prostorových analýz geodatabáze GEOÈR50. Precizace databáze spoleèné geologické legendy ÈR spolu s tvorbou oblastních digitálních geologických map je v souladu s hlavním zámìrem pro použití GEOÈR50 – vytvoøení „bezešvé“ geologické mapy (geodatabáze) ÈR v mìøítku 1 : 50 000. Na základì zkušeností s budováním geodatabáze GEOÈR50 vzniká od roku 1999 obdobný GIS pro digitální geologické mapy 1 : 25 000 – GEOÈR25, který je tvoøen v rámci základního projektu ÈGÚ Základní a úèelové geologické mapování ÈR 1 : 25 000 (Schovánek a kol.). Technologické postupy pøi budování GISù v ústavu jsou technicky øešeny na operaèním systému Windows NT a SW platformì – Microstation, MGE, Oracle (firem Microsoft, Bentley, Intergraph, Oracle). Druhou oblastí èinnosti je digitální kartografie. Masivní implementace informaèních technologií v digitální kartografii umožnila nahradit øadu klasických technologických postupù pøi produkci map metodami digitálními. Na základì mnoha analýz kvality èasové a personální, ale i finanèní nároènosti byly v ústavu bìhem roku 1998 klasické metody tisku map plnì nahrazeny metodami digitální kartografie. Souèasné technologické postupy používané v ÈGÚ pøi tvorbì map plnì využívají možností profesionálních SW pro tisk map firmy Intergraph. Jednou z hlavních podmínek pøi zavádìní metod digitální kartografie v ústavu bylo maximální využití budovaných GISù napø. geologických map 1 : 25 000. Tato optimální kombinace – tvorba GIS s možností profesionálního tisku – jenom dokazuje výhodnost zavádìní moderních informaèních technologií i do oblasti kartografie. Pøíklady (publikace) použití metod digitální kartografie v ÈGÚ jsou Geologická a turistická mapa Køivoklát, Geologická mapa Brna a okolí, nová edice geologických map 1 : 25 000, edice map radonového rizika 1 : 50 000, mapové výstupy zahranièního projektu Nikaragua (1997–1999) aj. Tøetí oblastí èinnosti je budování centrálního datového (informaèního) skladu ÈGÚ. V roce 1997 byla zahájena dlouhodobá aktivita v oblasti záchrany a archivace, správy, tvorby, centralizace dat – informací poøízených i novì poøizovaných v rámci výzkumných projektù ústavu. Tato problematika byla øešena jako samostatný prioritní úkol – Databáze a informaèní systém ÈGÚ (è. úkolu 4100). Centralizace jednotlivých datových zdrojù – tvorba centrálního datového skladu – postupnì zahrnuje: • záchranu starých dat (analogových i digitálních), • archivaci všech nových dat poøízených v rámci výzkumných projektù, • sjednocení všech datových zdrojù na jednotnou RDBMS platformu (Oracle), • definování a aplikace kódovníkù pro jednotný popis geologických dat, • tvorbu uživatelských databázových aplikací (formuláøe, reporty, import/export aj.), • administraci systému, • tvorbu standardních bezpeènostních procedur pro ochranu informací uložených v centrálním datovém skladu. Technické øešení aplikované pøi budování centrálního datového skladu je založeno na SW platformì Oracle8 – celosvìtový standard v oblasti relaèních databázových systému pro øízení (RDBMS). Ètvrtou oblastí èinnosti je tvorba informaèního www portálu ÈGÚ. Období 1997–1999 je ve svìtì informaèních technologií mimo jiné charakterizováno mohutným rozvojem www technologií. Informaèní www portál ÈGÚ je v podstatì metainformaèní systém dávající uživateli informace o všech datových zdrojích uložených v centrálním datovém skladu. Tento systém je budován formou webovské stránky, ze které je možno on-line pøistupovat a využívat všechna data v datovém skladu a umožòuje: 17

• maximální využívání dat a informací získaných z pøedchozích výzkumných projektù ÈGÚ, • snadnou a okamžitou dostupnost informací (www prohlížeè), • maximálnì zefektivnit (zjednodušit) plnìní nových databází (napø. databáze dokumentaèních bodù geologického mapování 1 : 25 000), • zamezení duplicity v poøizování nových dat (napø. chemických analýz), • celkový pøehled o stavu, poètu, struktuøe datových zdrojù ÈGÚ – metainformaèní systém. Postupná implementace moderní síové tøívrstvé architektury, tzn. datový server (datový sklad) – aplikaèní server (aplikaèní logika) – klient (www prohlížeè), v rámci budování informaèního systému ÈGÚ je plnì v souladu s koncepcí rozvoje informaèních technologií v ÈGÚ (autoøi J. Aichler, R. Tomas), která byla pøedložena a schválena vedením ÈGÚ v roce 1999. Nadále bude rozvoj informaèních technologií v ÈGÚ pøevážnì øešen v rámci prioritního úkolu ÈGÚ Informaèní systém ÈGÚ (è. úkolu 3400). Od roku 1999 je rozvoj informaèních systémù ÈGÚ a Geofondu ÈR koordinován za úèelem vzniku Geologického informaèního systému resortu Ministerstva životního prostøedí (GEOSIS).

Internet v ÈGÚ V letech 1997–1999 se ve svìtì Internetu intenzivnì rozvíjejí technologie www. Služby, které poskytuje a využívá Èeský geologický ústav, tomuto trendu odpovídají. Dochází jak k rozvoji služeb veøejnosti, tak plnohodnotnému zpøístupnìní Internetu všem zamìstnancùm a pracovištím. ÈGÚ poskytuje veøejnosti www služby na adrese http://www.cgu.cz ve dvou prùbìžnì vyvíjených verzích – èeské a anglické. Nejde jen o dvì jazykové mutace, každá z verzí je zamìøena na pøíslušný okruh uživatelù. Vedle využívání vlastních zdrojù se stránky snaží soustøedit pro odbornou veøejnost i externí informace. Èást textových informací ÈGÚ poskytoval soubìžnì na www i na starší internetové službì – Gopheru. Vycházel vstøíc uživatelùm starších typù poèítaèù a tìm, kteøí dávají pøednost rychlosti pøístupu pøed grafickým prostøedím. Vzhledem k celosvìtovému trendu opouštìní služby Gopher a nároènosti údržby dvou systémù bylo poskytování informací v prostøedí Gopher v roce 1999 ukonèeno. Pøi vývoji www služeb ústav spolupracuje s profesionálními designery. Nìkolik informací o webovských stránkách ÈGÚ v roce 1999: kalendáø – obsahuje aktuální informace o semináøích, konferencích a dalších geologických akcích; zajímavé linky – rubrika vybírá z èeských webovských stránek ty, které mohou být užiteèné odborné veøejnosti. Dokumentuje velmi dobøe rozvoj èeského Internetu. Zatímco pøed dvìma lety rubrika obsahovala jen nìkolik adres, v souèasné dobì je již nabídka velmi pestrá až nepøehledná a výbìr musí být subjektivní; geologické organizace – tato èást umožòuje prezentaci všem subjektùm v ÈR, jejichž èinnost se dotýká geologie; knihovna – zde je umístìno nìkolik vyhledávacích služeb: – „Geologická bibliografie z území ÈR“ obsahuje kompletní seznam geologické literatury, zabývající se územím ÈR z období 1990–1998. Využívá technologie fulltextu a umožòuje tak vyhledávání podle zadaných kritérií, jako zvláštní volbu nabízí menu klíèových slov a autorù. Záznamy z posledních let obsahují abstrakta; – „Katalog“ umožòuje fulltextové vyhledávání ve fondu ústavní knihovny na Klárovì (nejvìtší geologická oborové knihovny v ÈR); – „Seznam èasopisù“ volnì pøístupných ve studovnì; mapy – k dispozici je grafické vyhledávání v listokladu ústavní edice geologických a odvozených map 1 : 50 000. Obsahuje aktuální údaje o mapách vydaných tiskem nebo dokonèených v digitální formì. Na tomto místì je možno i vyzkoušet interaktivní geologickou mapu ÈR; zeptejte se geologa – dochází široké spektrum otázek veøejnosti a studentù, poèínaje populárním vymíráním dinosaurù, výskytu hornin nebo vody, dotazy z oboru geofyziky, mineralogie, paleontologie, až po možnosti detekce utopené plachty na brnìnské pøehradì. Odpovídají pøíslušní odborníci ÈGÚ. Seznam www všech svìtových geologických služeb je umístìn v anglické èásti, v rubrice geological surveys. K zajímavostem na stránkách ÈGÚ patøí napø. pojednání „Èeské mincovnictví a ložiska drahých kovù“ P. Hrazdíry. Další informace podávají rubriky geologie ÈR, informace o ÈGÚ, e-maily zamìstnancù, telefonní seznam ÈGÚ. Na svých stránkách poskytuje ÈGÚ místo nezávislým organizacím z oboru (napø. Èeskému národnímu geologickému komitétu). Byla zde zveøejnìna i první èísla èasopisu evropské geologické organizace FOREGS. Základním atributem webovských služeb je soustavný vývoj a aktualizace. Pøipravujeme napø. adresáø èeských geologù, modernizaci anglické verze stránek ÈGÚ nebo zpøístupòování odborných databází. Stránky získaly nìkolik mezinárodních ocenìní (Key Resource Links Award – www.links2go.com, Web Site of the Month, Southeastern Geological Society – www.geocities.com). Návštìvnost se každoroènì zdvojnásobovala a v polovinì roku 1999 pøesáhl celkový poèet pøístupù 50 000. Nejvhodnìjší cestou k seznámení s www službami Èeského geologického ústavu je pøímá návštìva stránek. Jsme vdìèni za pøipomínky a námìty. Rozvoj Internetu je tìsnì spjat s technickou úrovní síového propojení. WWW službu poskytuje ústav veøejnosti s ohledem na zajištìní co nejrychlejšího pøístupu. Rostoucí poèet ústavních uživatelù (koncem roku 1999 cca 200) a intenzita využívání Internetu pøináší nutnost soustavného zvyšování kapacity pøenosových linek a zdokonalování vnitøních sítí. V souèasné dobì je nejslabším místem ústavních sítí spojení brnìnské poboèky s centrem na Klárovì. V roce 1999 došlo k modernizaci klárovské sítì na 18

strukturovanou kabelហs pøepínanými aktivními prvky, tedy øešení na souèasné svìtové úrovni. Kromì zlepšení spojení brnìnského pracovištì je dalším nejbližším plánovaným krokem rekonstrukce zastaralé sítì na Barrandovì a zvýšení pøenosové rychlosti mezi ÈGÚ a MŽP.

Centrální akreditované laboratoøe Centrální akreditované laboratoøe (CAL) zajišují data potøebná k realizaci projektù ÈGÚ. Jako státem akreditovaná zkušební laboratoø è. 1049.1 provádí analýzy geologických materiálù a vod také pro externí zadavatele, vèetnì zahranièních. Zkušební èinnost laboratoøe zahrnuje: anorganické rozbory hornin a pùd, anorganické analýzy výluhù (sedimentù, mìstských a prùmyslových odpadù), anorganické rozbory vod, kvalitativní lokální mikroanalýzu minerálù, identifikaci polykrystalických pevných materiálù (nerosty, syntetické fáze), mineralogické složení hornin, kvantitativní lokální mikroanalýzy silikátù a oxidù, stanovení distribuce stabilních izotopù H, C, N, O a S, stanovení radioizotopù Sr a Nd. Škála používaných metod zahrnuje více než stovku metodických postupù a stanovení. Pøístrojové vybavení laboratoøí je prùbìžnì inovováno, aby odpovídalo souèasným evropským standardùm a požadavkùm. Mùžeme úvést napø. ICP spektrometr ThermoJarell Instruments, kapalinový chromatograf Shimadzu, elementární analyzátor Eltra, izotopové hmotnostní spektrometry Mat 251 a Geo 20-20 spojené s elementárním analyzátorem Fisons a plynovým chromatografem, izotopový hmotnostní spektrometr Mat 261 na analýzu tuhých látek, XRF analyzátor ARL, rtg.-difraktograf Philips nebo inovovaný analytický systém rtg mikroanalyzátoru CamScan Link eXL. Vysoká odborná úroveò pracovníkù laboratoøí zajišuje nejen kvalifikované využívání kvalitního pøístrojového vybavení v rámci servisní práce, ale pøedevším moderní multidisciplinární aplikovaný výzkum. V souèasné dobì vìdeètí (24 %) a odborní (36 %) pracovníci laboratoøí vedou nebo spolupracují na øadì projektù Grantové agentury ÈR (11 projektù), Rady vlády pro výzkum a vývoj (1 projekt), Evropského spoleèenství a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (5 projektù). Výsledky tìchto projektù jsou publikovány ve sledovaných mezinárodních periodikách. V loòském roce bylo publikováno celkem 67 publikací, z toho 15 v zahranièních èasopisech, a prezentováno 18 pøíspìvkù na zahranièních konferencích. Z toho vyplývá, že CAL tvoøí významnou složku výzkumného potenciálu ÈGÚ.

Laboratoø organické geochemie v Brnì Hlavním pøedmìtem èinnosti laboratoøí brnìnské poboèky jsou chemické analýzy organických polutantù životního prostøedí a geochemicky zamìøené analýzy organické hmoty v horninovém prostøedí. V pøevažujícím rozsahu provádìných analýz má toto pracovištì statut zkušební laboratoøe akreditované Èeským institutem pro akreditaci. Nejdùležitìjší instrumentální metody, které brnìnské laboratoøe v souèasnosti používají, jsou elementární analýza uhlíku, síry a organicky vázaného halogenu, infraèervená spektrometrie, plynová chromatografie, kapalinová chromatografie, pyrolýza Rock-Eval, mikroskopická fotometrie. V uplynulém období byla pracovní èinnost laboratoøí zamìøena na ètyøi hlavní témata: 1. práce na ústavních výzkumných úkolech, 2. rozvoj systému øízení a zabezpeèení jakosti produkovaných dat a plnìní akreditaèních požadavkù, kladených na zkušební laboratoø, 3. metodický rozvoj navazující na rozšiøovaní analytické instrumentace, 4. práce pro externí zadavatele. V oblasti problematiky výzkumu osudu perzistentních organických polutantù byly v uvedeném období nosnými projekty MŽP PPŽP/630/2/96 Rizikové faktory v ochranì horninového prostøedí – DÚ 02 Vliv horninového prostøedí na migraci a akumulaci vybraných organických polutantù a PPŽP/630/3/1997 Dynamika zmìn v obsazích anorganických a organických polutantù (ÈGÚ 6312 a 6316) spolu s dlouhodobým úkolem 3301 Organická geochemie v životním prostøedí. V oboru organicko-geochemických analýz byla vìnována znaèná kapacita laboratoøí požadavkùm souvisejícím s øešením projektu VaV630/1/97 Geodynamický model styku Èeského masivu a Západních Karpat. Významný podíl z pracovní èinnosti zaujímalo plnìní akreditaèních kritérií vyplývajících z požadavkù norem ÈSN EN øady 4500 a dalších souvisejících pøedpisù. Pro zajištìní externí kontroly analytických dat se naše laboratoøe zapojily s úspìšnými výsledky do øady mezilaboratorních testù poøádaných èeským støediskem pro posuzování analytických laboratoøí ASLAB, anglickým WRc Medmenham (Aquacheck) a nìmeckým BAM Berlin (Bundesanstalt für Materialforschung und -prüfung). Metodický rozvoj laboratoøí brnìnské poboèky byl orientován zvláštì na rozšíøení oboru zkoušek organických polutantù, související s modernizací kapalinovì-chromatografické instrumentace (v roce 1997 byl poøízen moderní kapalinový chromatograf HP 1100), a na využití výpoèetní techniky pro zpracování analytické dokumentace a další agendy laboratoøe. Byl proveden nástin dalšího metodického rozvoje laboratoøí, který navazuje na poøízení základního, øadu let nárokovaného instrumentu – tandemu plynového chromatografu s hmotnostním spektrometrem (GC/MS). Z prací pro externí zadavatele byly vedle rutinních analytických subdodávek pro spolupracující organizace zpracovány dvì rozsáhlejší studie. První se týkala stavu kontaminace horninového prostøedí v okolí cementárny Èížkovice organickými látkami, která byla souèástí komplexní studie „Zjištìní stavu složek životního prostøedí v okolí cementárny Èížkovice a dopadù na zdravotní stav obyvatelstva”, zpracované na základì požadavku firmy Èížkovická cementárna, a. s. Druhá významnìjší práce se týkala problematiky kontaminace horninového prostøedí oblastí povodí Moravy po záplavách v roce 1997. 19

8. POMOC STÁTNÍ SPRÁVÌ Aktivity se opírají o zavedený a funkèní systém „oblastních geologù“ (regionálních geologù, ložiskových geologù, hydrogeologù a inženýrských geologù), v rámci nìhož pøední odborníci ústavu sledují, vyhodnocují a poskytují geologická stanoviska pro naplnìní požadavkù státní správy. Øídí se vypracovanou jednotnou metodikou a standardy platnými pro èinnost oblastních geologù. Tematicky jde o geologická rizika, rekultivace, sanace, arbitráž, geochemická stanoviska, mineralogické expertizy, kontaminace organickými a anorganickými látkami aj. V letech 1997–1999 bylo zpracováno bylo témìø 1000 posudkù a vyjádøení k územním plánùm, projektùm liniovým stavbám, pozemkovým úpravám a k problematice ochrany ložisek a významných geologických lokalit pro státní správu a samosprávu na všech úrovních. Byla zpracována napø. geologická dokumentace v trasách plynovodù Kasejovice–Mlín, Kolín–Limuze, Uhlíøské Janovice–Jindice, dále dokumentace silnièního obchvatu Slaný a dokumentace prùzkumných vrtù v trase dálnice D8. Významná byla dokumentace následkù letních povodní v roce 1998 v okrese Rychnov nad Knìžnou a dokumentace sesuvù u Karlových Var. V rámci úkolu dále pokraèovala èinnost expertní komise pro svahové pohyby vázané na údolí Labe v okresech Ústí nad Labem a Dìèín. Velmi významné bylo v této èinnosti posuzování územních plánù velkých územních celkù (VÚC) pro Chránìné krajinné oblasti Javoøické vrchoviny, Blanského lesa a Jeseníkù. Z hlediska ochrany pøírody byly dále zpracovány posudky na plány ochrany pro Pøírodní rezervaci Vlhoš v CHKO Kokoøínsko a pro Pøírodní památky Peklo a Jeøáb. Posudková èinnost oblastních geologù byla zamìøena i na hodnocení sesuvných jevù vzniklých po povodních v roce 1997 a 1998 v oblasti Krkonoš u Malé Úpy a na území okresu Rychnov nad Knìžnou. Stanoviska byla zpracována k problematice otvírky nebo provozu ložisek nerudních surovin v Èížkovicích, Kurovicích a Okøešicích i k problematice zneèistìní vodních tokù a nádrží nebezpeènými látkami pro potok Korábka a rybník v Èimicích. Z hlediska získání nových geologických údajù byly dùležité terénní dokumentace tras liniových staveb, jako silnièních obchvatù mìst Louny a Slaný, plynovodù Kasejovice–Milín, Kolín–Limuze, Bedøichov–Brázdim a Uhlíøské Janovice–Jindice a dokumentace vrtù v plánované trase dálnice D8. Nejvýznamnìjší dlouhodobá èinnost v této sféøe byla spojena s následky dešù a povodní v èervenci 1997. V prvé rychlé etapì musely být registrovány, dokumentovány a zhodnoceny v postižených územích všechny vzniklé jevy (sesuvy, proudy, stržené bøehy). Dokumentováno bylo pøes 400 sesuvù, které byly kategorizovány podle stupnì nebezpeènosti. U nejvyšší kategorie se pak specialisté ÈGÚ podíleli na výbìru optimálních postupù IG prùzkumu, následných prací a hodnocení výsledkù tak, aby poskytnuté finanèní prostøedky byly vynaloženy úèelnì a hospodárnì a stabilizaèní práce probíhaly co nejrychleji a nejefektivnìji v úzké souèinnosti s okresními úøady okresù Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jièín, Ostrava, Šumperk, Trutnov, Uherské Hradištì, Vsetín a Zlín.

9. MEZINÁRODNÍ AKTIVITY Èeský geologický ústav je od roku 1993 èlenem organizace FOREGS (Fórum evropských geologických služeb), sdružující geologické služby 36 zemí. V posledních letech se prohlubuje její spolupráce FOREGS s EuroGeoSurveys, ústav byl pøizván k spoluúèasti na evropských aktivitách (GEIXS, GEOURBAN). Ústav je èlenem Komise pro geologickou mapu svìta (CCGM – CGMW) a kolektivním èlenem švýcarské a nìmecké geologické spoleènosti, spolupracuje v geologické skupinì Støedoevropské iniciativy (SAG CEI). V rámci IUGS (Mezinárodní unie geologických vìd), která je souèástí UNESCO, se pracovníci ÈGÚ úèastní øešení ètyø mezinárodních korelaèních projektù IGCP ( 373, 408, 421, 429). Jednoho z nich (IGCP 429) je ústav nositelem. Mnoho pracovníkù ÈGÚ je aktivnì zapojeno do èinnosti øady mezinárodních geologických organizací. Deset pracovníkù je napø. èleny IAGOD (International Association on the Genesis of Ore Deposits). Vzhledem k tomu, že zde máme obsazenou funkci sekretáøe, vydává ÈGÚ pravidelnì IAGOD Newsletter. Dalšími organizacemi, kde máme dlouhodobì své zástupce a zúèastòujeme se pracovních zasedání jsou: SGA (Society Applied to Mineral Deposits), AEGS (Association of European Geological Societies), INQUA (International Quaternary Association), ProGeo (Evropská asociace pro ochranu geologického dìdictví), IAEG (Mezinárodní asociace pro inženýrskou geologii), IAGCC (Mezinárodní asociace geochemie a kosmochemie) aj. Významné také bylo obnovení našeho èlenství v CBGA (Carpathian Balkan Geological Association) v r. 1997, kde jsme aktivní v nìkolika komisích: environmentální geologie (Commission of Environmental Geology), geochemie a izotopové geologie (Commission of Geochemistry and Isotope Geology), geologického mapování (Commission of Geological Map), tektoniky (Commission of Tectonics) a inženýrské geologie – podkomise hydrogeologie (Subcommision of Hydrogeology). Základem zahranièní spolupráce ÈGÚ však stále zùstává spolupráce s evropskými i svìtovými geologickými službami, která je realizována na základì dvojstranných protokolù o spolupráci. Protokoly bývají vìtšinou každý rok aktualizovány o nové projekty a zároveò jsou hodnoceny projekty skonèené. V letech 1997 a 1998 mìl ÈGÚ podepsanou smlouvu o spolupráci s tìmito geologickými organizacemi: Geologische Bundesanstalt ve Vídni, Pañstwowy Instytut Geologiczny ve Varšavì, Sächsisches Landesamt für Umwelt und Geologie ve Freibergu, Britská geologická služba (British Geological Survey) v Nottinghamu, Geologická služba Slovenskej republiky v Bratislavì, Geologická služba Finska (Geological Survey of Finland) v Espoo a Instituto Nicaraguense de Estudios Territoriales Managua, Nikaragua. Nové smlouvy uzavøel ústav v roce 1998 s organizacemi Servisio Nacional de Geología y Minería, Santiago, Chile, a Royaume du Maroc, Ministére du de l’Energie et des Mines, Rabat, Maroko. V roce 1999 byly podepsány další dvojstranné dohody – s Geologickým ústavem Slovenskej akadémie vied v Bratislave, se Ser20

visio Nacional de Geología y Minería, Santiago, Chile a s Geological Survey Department Lusaka, Zambie – a v jednání je pøíprava dalších smluv s Bureau de Recherches Geologiques et Miniéres, Orléans, Francie, United State Geological Survey, Reston, Denver. Kromì øešení spoleèných vìdeckých úkolù je spolupráce tradiènì zamìøena na výmìny publikací mezi organizacemi navzájem a informace o nových výzkumných projektech a mezinárodních geologických konferencích a sympoziích realizovaných ve spolupracujících zemích. Dlouholetá spolupráce s Geologische Bundesanstalt ve Vídni, zamìøená pøedevším na sestavování pøíhranièních listù geologických map v mìøítku 1 : 50 000 a na øešení konkrétních vìdeckých studií v oborech makro- i mikropaleontologie, geochronologie, aplikované geologie a vulkanologie a na studia spoleèné geologické historie, vyústila v r. 1999 ve shrnutí zatím dosažených spoleèných výsledkù ve formì èlánkù publikovaných ve Sborníku vydaném ke 150. výroèí založení rakouské geologické služby (GBA) ve Vídni. V tomto roce byla také vytištìna geologická mapa rakouského listu Retz 1 : 50 000, která vznikala za aktivní spolupráce s ÈGÚ. Spolupráce s Pañstwowym Instytutem Geologicznym (PIG) v Polsku byla v prùbìhu let 1997–1999 soustøedìna pøedevším na sestavování geologických a turisticko-geologických map 1 : 50 000 z území podél našich státních hranic. V roce 1999 byla vydána spoleèná mapa Góry Sto³owe/Adršpašsko-teplické skály a byly zahájeny práce na mapì Góry Bystrzyckie/ Orlické hory, která má být dokonèena a vytištìna v r. 2001. Rovnìž trojstranná spolupráce pøi sestavení mapy Lausitz-Jizera-Karkonosze (mìøítko 1 : 100 000), na které kromì ÈGÚ a PIG spolupracoval ještì saský geologický ústav ve Freibergu, je témìø hotová a po drobných koneèných úpravách bude v r. 2000 vytištìna. Kromì map je spolupráce zamìøena na problémy a øešení geologie životního prostøedí (environmentální geologie), na laboratorní metodiku a aplikaci analýz hornin a vody a koordinaci geologických poèítaèových databází. S Geologickou službou Slovenské republiky zùstává stále aktivní spolupráce pøi øešení problémù ukládání radioaktivního odpadu, geologie Západních Karpat a pøi výmìnì zkušeností pro digitální zpracovávání geologických map. Rovnìž spolupráce s Finskou geologickou službou se týká pøedevším témat ukládání radioaktivních odpadù (HLW), geochemického Atlasu a databáze a technologie GIS. Pøi spolupráci s Geologickou službou Velké Británie v Nottinghamu je kromì všeobecných témat geochemických, mineralogických a izotopických vìnována pozornost pøedevším projektu PACE, kde jsou v rámci ÈGÚ øešena tøi vìdecká témata. Konkrétním výsledkem spolupráce (též s Geofondem ÈR) bylo zpracování geologických dat v systému GIS pro území okresu Pøíbram. Data hodnotící i stupeò postižení území tìžbou budou okresním úøadùm sloužit pro potøeby územního plánování. Od r. 1997 øeší ÈGÚ projekt realizovaný v rámci programu rozvojové pomoci Èeské republiky s názvem „Geologický a tefrochronologický výzkum v oblasti mìstské aglomerace Managua a Masaya, Nikaragua“, který získal na základì výbìrového øízení MŽP. Hlavním cílem projektu je detailní geologický výzkum celé pacifické oblasti Nikaraguy z hlediska vyhodnocení pøírodních nebezpeèí a geologických rizik jako základní materiál pro sestavování územních plánù. Projekt je realizován ve spolupráci s Instituto Nicaraguense de Estudios Territoriales a je øešen v roèních etapách (1997, 1998, 1999, 2000 a 2001). V roce 1997 se øešila geologická problematika (exodynamické studie, studie sesuvných území, tektonických pohybù aj.) hlavního mìsta Managuy a jeho širšího okolí. Mìsto, které bylo v r. 1972 z vìtší èásti znièeno zemìtøesením, potøebovalo získat nové, moderní zpracování geologických podkladù a dokumentaci geologických faktorù pøírodních nebezpeèí v geologicky složité zónì. Oblast je v pøímém dosahu kvartérního vulkanismu, který se projevoval explozivními erupcemi plinianského, freatomagmatického, freatického a strombolského typu. Geologické mapování zhruba 1000 km2 na topografických listech v mìøítku 1 : 50 000, tefrochronologické studie v profilech a výchozech, strukturní výzkum tufù, petrologie a geochemie pevných hornin a pyroklastik, výzkum horizontù fosilních pùd, exodynamické studie s použitím leteckých snímkù a výzkum zranitelnosti horninového prostøedí ovlivnìného recentními zlomy, sesuvy, záplavami, erozí apod., pøispìly k získání dùležitých dat potøebných pro stavební aktivitu, archeologii a prùmyslovou èinnost v oblasti. Druhá etapa, realizovaná v r. 1998, metodicky a územnì navázala na práce z r. 1997 a pøesunula se do oblasti mìstské aglomerace Masaya–Granada. Vymezená oblast mìla asi 700 km2 a byla morfologicky velmi pestrá. Zahrnovala èásti vulkánù Masaya, Apoyo a Mombacho, centrální planiny a roviny na pobøeží obou jezer. Na základì dokumentace, mìøení a vzorkování pyroklastických vrstev na vhodných výchozech bylo možné rekonstruovat pøedchozí vulkanickou aktivitu v pøímém sousedství mìst Granada a Masaya. Spoleènì s geomorfologickou studií pak byla charakterizována oblast nejvìtšího exogenního i endogenního ohrožení (záplavy, sesuvy, seizmická aktivita a vulkanické erupce) obou mìst. Pro r. 1999 byla vymezena oblast jz. úseku vulkanického øetìzce, v okolí mìst León a Chinandega. Území má plochu pøibližnì 1700 km2 a jeho centrální èást tvoøí vulkány San Cristóbal, Casita a Chonco. Mladá sopeèná tìlesa stojí v reliktech terciérních kalder a jsou obklopena menšími vulkanickými centry. Jižnì od vulkánù se rozkládá rozsáhlá uklonìná plošina, pokrytá jednak vulkanickými, jednak fluviálnì-deluviálními uloženinami, které pøekrývají mio-pliocenní ignimbrity. Projektované území zasahovalo až k Tichému oceánu. Na podzim r. 1998 došlo v oblasti k tragické pøírodní katastrofì vyvolané hurikánem Mitch, kdy mohutná lavina zvodnìlých sedimentù sjela ze svahu vulkánu Casita a pohøbila dvì vesnice. Proto bylo nutné celou tuto oblast prioritnì zpracovat a práce byly rozšíøeny o výzkum fluviálních, bahnotokových a sesuvových uloženin a modelování katastrofických situací. Souèástí výzkumù bylo vypracování konkrétních studií z nejvíce postižených úsekù. Èeští geologové bìhem let 1997–1999 zpracovali zcela novì dvì tøetiny pacifického vulkanického øetìzce v nejosídlenìjší èásti Nikaraguy a pøedali státním institucím prakticky využitelné výsledky. Pøes velký tlak a zájem organizací z jiných zemí (USA, Norsko, Švédsko, Velká Británie aj.) je práce èeských geologù v této oblasti prioritní. Výsledky pøedchozích prací, prezentované již na mezinárodních sympoziích v Managui, San Franciscu a Mexiku, vzbudily velký zájem geologù i zástupcù UNESCO, protože pøedstavují prakticky využitelná data získaná detailním studiem. V èervenci 1999 byl ÈGÚ povìøen Ministerstvem životního prostøedí zpracováním dalšího projektu zahranièní rozvojové pomoci v Zambii s názvem „Zhodnocení geopotenciálu území v okolí Muyombe, Zambie“. Cílem projektu je získat základní 21

informace o geologické stavbì a strukturním vývoji území, geochemických datech a výskytech nerostných surovin nutných pro zhodnocení minerálního potenciálu studované oblasti. Na projektu spolupracuje Geologická služba Zambie se sídlem v Lusace. Projekt je souèasnì schválen i nadøízenými státními orgány Ministry of Mines and Mineral Development a Ministry of Finance and Economic Development of Zambia. Rekognoskaèní etapa projektu byla zahájena v roce 1999, kdy byla vytipována rozloha zájmového území kolem 3100 km2, což zahrnuje zhruba ètyøi listy map 1 : 50 000 v okolí mìsta Muyombe, kde nebylo dosud provádìno geologické mapování ani geochemická prospekce. Území je morfologicky znaènì složité, s dvìma hlavními údolími øek Luangwa a Luwumbu, vykazujícími eroznì modelované svahy s velkým strmým okrajem Nylka Plateau. Terén je pomìrnì obtížnì dostupný z dùvodu malého poètu komunikací. Pøibližnì polovina území je pokryta sedimenty formace Karoo, se složitým systémem poruch, podél kterých vystupuje krystalinikum v podobì hrásových struktur. Druhou polovinu terénu tvoøí krystalinikum. Oblast je známa velkým výskytem ložisek uhlí a dále indiciemi primárního i sekundárního zlata, grafitu, barytu, sádrovce, slíd a barevných kovù. Dosud však nebyly dìlány žádné práce definující jejich stav. Oblast je ze strategického a energetického hlediska pro Zambii velmi dùležitá. Hlavní etapa výzkumných prací zapoène až od r. 2000. Tøetím projektem pomoci rozvojovým zemím je projekt geologických prací v Mongolsku, jehož nositelem je GEOMIN Jihlava a ÈGÚ se podílí na øešení tohoto projektu. Etapa roku 1999 zahájila mapovací a prospekèní práce a úèast pracovníkù ÈGÚ byla zamìøena speciálnì na mapovací èásti projektu. Èeský geologický ústav je také organizátorem nebo spoluorganizátorem mezinárodních pracovních setkání nebo i velkých vìdeckých konferencí a sympozií na území ÈR. V prùbìhu let 1997–1999 to byly tyto akce: – Èesko-polský semináø v Jeseníku (1997), – 10th AEGS Meeting (Challenges to Chemical Geology) v Karlových Varech (1997), – FOREGS – Geological meeting of remote sensing v Rohanovì (1997), – spoluorganizace konference BIOGEOMON (1997) spoleènì s Villanova Universita v New Jersey v USA, – konference „Genetic significance of phosphorus in fractionated granites“ v Peršláku, jižní Èechy (1998), – 4th International Workshop on the Geological aspects of radon risk mapping v Praze (1998), – 15th Conference on Clay Mineralogy and Petrology v Brnì (1998), EUROPROBE, TESZ and PACE Project Meetings v Praze (1998), – zahajovací zasedání nového projektu IGCP 429 „Organic in major environmental issues“ v Praze (1998), – Regional Scientific Meeting of IGCP Representatives of the European Countries v Praze (1999) – spoluúèast na organizaci World Goldpanning Championship KOCÁBA ’99 v Malé a Velké Leèici. Vùbec nejvýznamnìjší akcí ÈGÚ v r. 1999 bylo obnovení tradice poøádání postgraduálního kurzu GEOCHIM/UNESCO v prospekèní a environmentální geochemii. Prvního roèníku kurzu, poøádaného v Dolní Rožínce, se zúèastnili zástupci z Albánie, Alžírska, Angoly, Argentiny, Brazílie, Èíny, Jordánska, Konžské republiky, Tanzánie, Tuniska a Rumunska. Podaøilo se úspìšnì navázat na podobné kurzy organizované ÈGÚ v 70. a 80. letech pod patronací UNESCO. Ústav se v roce 1999 podílel na øešení šesti projektù EU (Gechemický atlas Evropy FOREGS, PACE, NIPHYS, APOS, LIMPIT, Expertní skupina o úèincích dálkového zneèištìní ovzduší) a podal pìt nových projektù (GEOURBAN, GEIXS II/GIVES, EUROPEAT, PRAG2000, BARRANDE 2000-1). Zahranièní cesty pracovníkù ÈGÚ zahrnují (kromì projektù rozvojové pomoci) cesty v rámci bilaterální spolupráce, dále úèasti na konferencích, sympoziích a kongresech, pracovní cesty v rámci mezinárodních projektù a koneènì studijní pobyty a úèasti na kurzech. Z uvedených grafù lze vyèíst potìšitelnou skuteènost, že postupnì narùstá podíl naší úèasti na konferencích a poèet studijních pobytù v cizinì. I když rozsah bilaterální spolupráce stále mírnì narùstá, podíl cest v rámci tohoto programu se relativnì snižuje. Ve srovnání s výjezdy je poèet oficiálních zahranièních hostù podstatnì nižší: 24 v roce 1997, 29 v r. 1998 a 38 v r. 1999. Je to ovlivnìno tím, že není uveden poèet úèastníkù mezinárodních akcí organizovaných ÈGÚ. Zahranièní cesty zamìstnancù ÈGÚ v letech 1997–1999 1997

poèet osob

procenta

dvojstranná spolupráce

74

50

konference, sympozia, semináøe, pracovní zasedání

30

20

mezinárodní projekty vèetnì mezinárodních grantù, IGCP

24

16

rozvojová pomoc

14

10

studijní pobyty, kurzy aj celkem

7

4

149

100

24

19

1998 dvojstranná spolupráce konference, sympozia, semináøe, pracovní zasedání

42

32

mezinárodní projekty, mezinárodní granty, IGCP

31

24

9

6

24

19

rozvojová pomoc studijní pobyty, kurzy apod.

22

celkem

139

100

dvojstranné spolupráce

35

18

konference, sympozia, semináøe, pracovní zasedání

84

43

mezinárodní projekty vèetnì mezinárodních grantù, IGCP

35

18

rozvojová pomoc

17

8

studijní pobyty, kurzy apod.

24

13

195

100

1999

celkem

10. SLUŽBY EDIÈNÍ A DOKUMENTAÈNÍ Knihovna a bibliografie, archiv a hmotné sbírky jsou v ÈGÚ chápány jako jeden z významných informaèních nástrojù praktického pøístupu ke geologickým informacím, k jejich výmìnì, získávání vìdomostí a utváøení názorù. Knihovna, archiv a hmotné sbírky jsou významnými informaèními pracovišti ústavu, která poskytují rovnìž ve vymezeném rozsahu veøejné informaèní služby (dále VIS). Knihovna, bibliografie, archiv a hmotné sbírky jsou v rámci ÈGÚ považovány nejen za podstatný èlánek informaèní infrastruktury geologických a pøíbuzných vìd, ale ve veøejném zájmu rovnìž za kulturní a vzdìlávací zaøízení.

Vydavatelská èinnost V letech 1997–1999 vydavatelství èasopisù a knižních a mapových publikací naplòovalo edièní politiku ústavu, v níž se odrazila i vládní úsporná opatøení. Znamenalo to jednak hledat sponzory, kteøí by se podíleli na nákladech nutných pro tisk odborné literatury, jednak efektivnì využívat vlastního reprodukèního støediska. Základní periodikum – Vìstník ÈGÚ – vychází ve velkém formátu ètyøikrát roènì a umožòuje autorùm v krátké dobì publikovat výsledky jejich práce. Dvì èísla byla monotematická – è. 2/1999 bylo vìnováno 8. uhelné konferenci konané v roce 650. výroèí založení Univerzity Karlovy a è. 4/1999 osmdesáti letùm Èeského geologického ústavu se zamìøením na poslední desetiletí. V øadì Sborníku geologických vìd vyšlo šest svazkù (tøi geologické a po jednom svazku ložiskové geologie, paleontologie a antropozoika), z nichž 23. svazek Antropozoika o kvartéru Sibiøe (1999) byl úspìšnì prezentován na kongresu INQUA v Jihoafrické republice. Monotematický 47. svazek Geologie (1997) pøinesl novou interpretaci geologické stavby západních a jižních Èech v návaznosti na ultrahluboký vrt KTB v Nìmecku. Každoroènì vydávané Zprávy o geologických výzkumech, pøinášející nejnovìjší poznatky z široké oblasti vìd o Zemi, uspìly i v mezinárodním hodnocení a napøíštì budou obsahovat anglická resumé k jednotlivým èlánkùm. Tradièní Geologická bibliografie Èeské republiky zmìnila svazkem za rok 1997 svou tváø – zvìtšil se formát a pøibyly anotace, což se setkalo s nadšeným ohlasem uživatelù. Úspìšnì pokraèovalo vydávání Prací ÈGÚ (Special Papers). Vyšlo pìt svazkù pestrého obsahu (od jedineèného seznamu svìtových výskytù fanerozoických oolitických železných rud pøes sedimentologii podslezské jednotky a výzkum pestrých vrstev permokarbonských pánví Èeského masivu až po ucelenou revizi akantodù èeského a moravského permokarbonu), z nichž jeden – Pováleèná historie jáchymovského uranu od O. Pluskala – je již témìø vyprodán. Z publikací vydaných mimo edice zaujme zejména zahranièní zájemce anglické vydání Paleozoika Barrandienu (Chlupáè et al. 1998), zabývající se komplexnì svìtovì proslulou oblastí, jakož i Paleogeografický atlas (Pešek et al. 1998), obsahující 41 barevných map dokumentujících vývoj karbonských, permských a triasových uloženin na území naší republiky. Významným poèinem bylo vydání Hydrogeologie èeské køídové pánve (Herèík – Herrmann – Valeèka 1999) s pøehledným popisem vodohospodáøsky nejvýznamnìjšího celku na území Èeské republiky a dvanácti mapovými pøílohami. Dvousté výroèí narození Joachima Barranda zaøadilo UNESCO do kalendáøe roku 1999 a ústav ho pøipomnìl dvìma publikacemi – postavu vìhlasného geologa a paleontologa vykreslil v knížce Joachim Barrande J. Køíž, který je rovnìž autorem Geologických památek Prahy, v nichž vedle souhrnných údajù o chránìných geologických objektech na území hlavního mìsta se nelze vyhnout zmínce o Barrandovì pobytu a èinnosti. Øadu geologických a pøírodopisných map pro turisty obohatilo dalších pìt titulù – na Èeské støedohoøí (vydané i s publikací) navázaly mapy Èeského Švýcarska (1997), Køivoklátska (1997) a Brna a okolí (1999), v èesko-polské spolupráci pak vyšly mapy Králického Snìžníku (1997) a Góry Sto³owe a Adršpašsko-teplické skály (1999). Do rukou širokého okruhu zájemcù se dostaly i mapy v nové formì – CD-ROM Atlas map Èeské republiky, umožòující kombinovat zobrazení informací z unikátní kolekce jedenácti geovìdních map. K Souboru geologických a ekologických úèelových map v mìøítku 1 : 50 000 pøibylo 18 knižních Vysvìtlivek k mapám a 31 geologických a 31 hydrogeologických map složených v obálce. Pøi pøíležitosti konání konferencí, sympozií a jiných zasedání bylo vydáno osm sborníkù (napø. Challenges to chemical geology 97, Organics in major environmental issues, 1998, Magmatism and rift basin evolution, 1998, Genetic significance of phosphorus in fractionated granite, 1998 atd.). Úspìšnì probìhl postgraduální kurs Geochim, pro jehož úèastníky byla vydána publikace Geochemical prospecting methods and their environmental applications (Pašava – Køíbek 1999). 23

Kromì tìchto titulù vydavatelství zpracovalo a vytisklo další úèelové brožury a sborníky, napø. pro Ministerstvo životního prostøedí, Radu vlády ÈR pro výzkum a vývoj, každoroèní Roèenku Geofondu ÈR a IAGOD Newsletter, FOREGS Newsletter 1997, exkurzní prùvodce Okolím Karlštejna a Údolím Kaèáku apod. Zároveò již vydavatelství pøipravovalo další tituly pro vydání v následujících letech. Budou to – vedle již tradièních edic – zejména Pùdy Èeské republiky (Tomášek), zaplòující mezeru po beznadìjnì vyprodaném Atlasu pùd, Horninové prostøedí Èeské republiky (Kukal – Reichmann) jako první dílo soubornì pøedstavující a zkoumající stav a ochranu tohoto fenoménu èi anglicky vydávaný atlas kvartérních klastických sedimentù s obrazovou dokumentací (Rùžièková et al.).

Knihovna Byla zøízena Státním geologickým ústavem Èeskoslovenské republiky v roce 1924 jako ústøední servisní informaèní pracovištì pro potøeby jeho výzkumu. Poskytuje rovnìž veøejné informaèní služby všem geologickým subjektùm a ostatním zájemcùm v Èeské republice i zahranièí ve všech oblastech geologie a geologických vìd. Knihovní fond obsahuje v souèasné dobì na 170 000 svazkù, z toho 23 000 svazkù knih a 42 000 svazkù separátù. Kromì knižních fondù vlastní knihovna bohatý fond 105 000 roèníkù (svazkù) titulù èasopisù. Odebírá 75 titulù èasopisù, z toho 34 èeských. V rámci mezinárodní výmìny publikací získává dalších 800 titulù periodik (pravých i nepravých) a 200 svazkù monografií. Knihovna v úplnosti shromažïuje a trvale uchovává konzervaèní výtisky veškerých publikací vydaných Èeským geologickým ústavem. Budovaný depozitní fond publikací od vzniku ÈGÚ v roce 1919 má mimoøádnou hodnotu jak vìdeckou a kulturní, tak i archivní pro vlastní výzkum i smìrem k zahranièí. Je základem pro zpracování periodické referátové Geologické bibliografie Èeské republiky. Geologická bibliografie v dnešní podobì vychází od roku 1991. Speciální èeská geologická bibliografie vznikla v r. 1928, kdy zaèala vycházet v rámci Vìstníku Státního geologického ústavu Èeskoslovenské republiky, od roku 1945 do roku 1990 pak samostatnì pod názvem Mineralogicko-geologická bibliografie ÈSSR. V letech 1969 až 1998 byly vydány tøi svazky doplòkù. Geologická bibliografie ÈR zahrnuje práce domácích autorù zveøejnìné v èeských a zahranièních èasopisech a knižních publikacích a práce zahranièních autorù vìnované geologii Èeského masivu a èásti Západních Karpat na území Èeské republiky, publikované v dosažitelných pramenech. Samostatnou složkou Geologické bibliografie ÈR je soupis publikovaných a úèelových map. Základem bibliografického záznamu je bibliografický popis, který respektuje mezinárodní normu ISBD(G) a ÈSN Bibliografický záznam a související èeské normy. Kromì toho jsou v záznamech obsaženy systematické znaky a deskriptory z vícejazyèného tezauru geologických vìd (The Multilingual Thesaurus of Geosciences, 2nd edition). Nìkteré záznamy jsou opatøeny anglickými abstrakty, které jsou pøevzaty z primárních pramenù. Geologická bibliografie ÈR se tak stává od roku 1997 referátovým èasopisem, který je založen na práci s primárními dokumenty; údaje ze sekundárních zdrojù nejsou pøebírány. Bibliografický soupis obsahuje rejstøík autorù, systematicko-pøedmìtový rejstøík, zemìpisný rejstøík zahranièí, rejstøík èeských lokalit a oblastí, seznam map vydaných ÈGÚ a jejich rejstøíky. Dále je doplnìn pøehledem zkratek zpracovávaných periodik s uvedením jejich úplných názvù, ISSN, ISBN a signatur knihovny ÈGÚ. Základem pro zpracování referátové Geologické bibliografie ÈR jsou dokumenty trvale uchovávané v knihovnì Èeského geologického ústavu.

Odborný archiv Odborný archiv nepublikovaných dokumentù ÈGÚ funguje od založení ústavu. Jeho hlavní funkcí a náplní je uchování pøedevším výsledkù vìdecké èinnosti ústavu formou zpráv, posudkù, cestovních zpráv a rukopisných mapových podkladù. Mimo zprávy a posudky vlastní produkce jsou souèástí archivního fondu posudky a zprávy jiných spolupracujících organizací, diplomové a dizertaèní zprávy a v poslední dobì i zprávy GA ÈR ústavních øešitelù. Podstatnou souèástí fondu je soubor tištìných map z produkce ústavu, ale i jiných institucí a unikátní kolekce tištìných geologických map z celého svìta (celá Amerika, evropské státy, Asie, Japonsko, Austrálie, Antarktida, mapy planet) a jiné. Od roku 1992 archiv s rozvojem výpoèetní techniky postupnì pøešel na poèítaèové zpracování dat. Od 1992 jsou nové pøírùstky fondu pouze v poèítaèové formì. Zároveò se zaèalo s postupným pøepisem katalogových záznamù, do souèasné doby je pøepsáno asi 15 000 záznamù, které budou souèástí ústavní www databáze na Internetu. Studovny archivu využije bìhem roku asi 500 zájemcù, z toho 170–200 mimoústavních, podstatnou mìrou archiv slouží pøedevším ústavním pracovníkùm. Podmínky pro studium a práci s archiváliemi jsou øízeny archivním výpùjèním øádem. Badatelùm jsou umožnìny veškeré reprodukèní služby (vèetnì potahování map fóliemi) øízené archivním øádem a pøíslušným ceníkem služeb.

Hmotná dokumentace Oddìlení hmotné dokumentace Èeského geologického ústavu pøejímá, tøídí a ukládá hmotný geologický materiál, který vznikl èinností pracovníkù ústavu i jiných organizací. Tento materiál následnì zpøístupòuje ke studiu odborným pracovníkùm ÈGÚ i jiných institucí, pøípadnì jej i v souladu s badatelským øádem pùjèuje. V letech 1997 až 1999 byly do hmotné dokumentace pøedány mimoøádnì cenné, pøevážnì mikropaleontologické kolekce (coll. Knobloch, coll. Ètyroký), které jsou v souèasnosti zpracovávány. Unikátním pøírùstkem je bezesporu první nález stopy dinosaura známý z Èeského masivu, navíc triasového stáøí. Pøedáno bylo také velké množství dokumentaèního mapového a výbrusového materiálu, pøevážnì z mapovacích prací ústavu. 24

V letech 1998–1999 byly rekonstruovány haly v Lužné u Rakovníka, ve kterých je uložena vrtná dokumentace ÈGÚ. Ta v prùbìhu rekonstrukce prošla rozsáhlým doplnìním údajù a byla i novì uložena a ošetøena, pouze malá èást byla z dùvodù nepøíznivého zachování skartována. Nyní je pøipravována reorganizace uložení nejvýznamnìjšího písemného dokumentaèního materiálu v Lužné, který bude umístìn v novì rekonstruovaných temperovaných prostorách. Centrum hmotné dokumentace v Praze úzce spolupracuje s obdobným menším centrem v Jeseníku, kde je soustøedìn dokumentaèní a vrtný materiál pøevážnì ze severní Moravy a Slezska, i se vznikajícím centrem hmotné dokumentace v Brnì. Jejich èinnost je již nyní koordinována, nezbytností však bude jejich jednotné øízení. Nejvýznamnìjší zmìnou prošla evidence materiálu, od kartoték pøes databáze v prostøedí MS FoxPro po MS Access. Zatím je poèítaèovì evidováno pøes 22 000 záznamù, databáze se i v souèasné dobì intenzivnì plní. Tyto databáze jsou postupnì umisovány na interním serveru ÈGÚ v prostøedí Oracle Web DB v rámci informaèního systému ÈGÚ.

11. HOSPODAØENÍ ÚSTAVU V období let 1997–1999 bylo hospodaøení ústavu charakterizováno úspìšnou snahou o minimalizaci vydaných nákladù – racionalizace autoprovozu, prohloubení støediskového hospodaøení, racionalizace provozu závodní jídelny, pokraèující redukce a racionalizace provozních nákladù. Tato racionalizaèní opatøení se projevila v minimálním rùstu nákladù v tomto období: celkové náklady: rok 1997 113 360 tis. Kè rok 1998 117 966 tis. Kè rok 1999 116 707 tis. Kè, index 1999/1997 1,029, tedy hluboko pod mírou inflace. Ještì markantnìji se projevila pøijatá racionalizaèní opatøení a dùraz na maximální hospodárnost ve spotøebì materiálu a energie – index let 1999/1997 1,024. Naopak velmi rychle rostly tržby a ostatní výnosy ÈGÚ – oproti roku 1997 s 16 959 tis. Kè na 24 701 tis. Kè v roce 1999, index 1999/1997 1,456 – a zejména tržby za prodej vlastních výrobkù a služeb, index let 1999/1997 1,468. Nejvyšší nárùst tržeb za prodej vlastních výrobkù a služeb je patrný u zakázkových prací akreditovaných laboratoøí a geologických odborù, dále prodej produktù GIS, map a publikací, pøíjem je i z úrokù z termínovaných vkladù. Investièní èinnost ÈGÚ byla v tomto období zamìøena na rekonstrukci skladù vzorkù v Lužné, objektù 01, 02, 05, dále na rekonstrukci fasádních otvorù v objektu Barrandov. Tyto investièní akce byly financovány ze systémových dotací MŽP s doplnìním vlastních investièních zdrojù ÈGÚ z fondu reprodukce (1997: 10 000 tis. Kè + 756 tis. Kè, 1998: 5000 tis. Kè + 434 tis. Kè, 1999: 5000 tis. Kè +1810 tis. Kè) Pøíznivá hospodáøská situace ÈGÚ se projevila v relativnì bohatém investièním pùsobení ústavu z vlastních zdrojù. Investièní prostøedky byly cílevìdomì smìøovány do oblastí výpoèetní techniky vèetnì rozšíøení a budování informaèních sítí, dále do rozvoje geografického IS, který je základem pro moderní zpracování informací státní geologickou službou. Další investice byly zamìøeny na obnovu a rozvoj analytických zaøízení laboratoøí ústavu a na obmìnu autoparku ÈGÚ vèetnì pøípadné vrtné soupravy. Celková výše nákladù na investice mimo stavební èinnosti byla v r. 1997 8027 tis. Kè, v r. 1998 5417 tis. Kè a v r. 1999 12 070 tis. Kè; tyto náklady byly kryty plnì z fondu reprodukce. Dobré hospodáøské výsledky se promítly i v pomìrnì slušném nárùstu prùmìrné mìsíèní mzdy pracovníkù ÈGÚ. Z prùmìru 11 253 Kè v r. 1997 se v r. 1998 zvýšila na 12 242 Kè (nárùst 108,8 %) a na 13 964 Kè v r. 1999 (nárùst 114,1 %). Rozpoèet ÈGÚ v 1997–1999 (v tis. Kè) rok

1997

1998

1999

institucionální plán pùvodní

80 438

76 590

84 648

úkoly VaV

11 050

16 133

5 517

3 858

3 443

3 252

272

1 262

653

0

0

0

400

0

0

0

0

0

15 180

20 838

9 422

0

85

0

skuteènost úkolù VaV

15 180

20 753

9 422

institucionální plán roku upravený

76 396

80 910

84 633

vratka institucionálních prostøedkù

4 042

0

15

granty GAÈR, GAAV, spolupráce projekty MŠMT pøíspìvek na provoz ZJ od ÚV povodnì pøíspìvek na úpravu mezd plán na rok VaV celkem vratka za rok VaV

25

skuteènost institucionálních prostøedkù

76 396

80 910

84 633

75

0

0

2 440

500

0

– zahranièní granty

5 937,46

4 362,91

6 822

– mimorozpoètové prostøedky celkem

8 452,46

4 862,91

6 822

11 253

12 242

13 964

1997

1998

1999

investice celkem (tis. Kè)

18 783

10 851

18 880

stavební práce celkem (tis. Kè)

10 756

5 434

6 810

mimorozpoètové prostøedky – grantová spolupráce – granty PPŽP

prùmìrná mzda v Kè

Pøehled investic rok

Struktura financování z vnìjších zdrojù rok

1997

prostøedky celkem

1998

1999

105 241

100 %

106 611

100 %

106 632

100 %

institucionální prostøedky

76 396

72,6 %

76 590

71,8 %

84 633

79,4 %

úèelové prostøedky

15 580

14,8 %

20 838

19,5 %

11 327

10,6 %

pøíspìvek zøizovatele

4 813

4,6 %

4 320

4,1 %

3 850

3,6 %

mimorozpoètové prostøedky

8 452

8,0 %

4 863

4,6 %

6 822

6,4 %

Struktura prùmìrné mzdy rok

1997

1998

1999

11 253 Kè

12 042 Kè

13 964 Kè

63,7

60,4

62,1

osobní pøíplatky

9,4

10,3

10,2

pøíplatky za vedení

2,0

2,3

1,8

odmìny

14,0

16,5

16,1

náhrady za dovolenou

10,4

10,0

9,3

0,5

0,5

0,5

prùmìrná mzda z toho % tarif

ostatní

Struktura zamìstnancù prùmìrný pøepoètený stav v r. 1997

310

fyzické osoby

celkem

333

z toho

Praha

273

124

Brno

60

29

celkem

172

vzdìlání VŠ

26

% z toho ženy

z toho ženy

153

51

%

45,9

vìdecký titul

22

ostatní VŠ

29

vzdìlání SŠ

112

73

SŠ

34

ostatní

49

31

ostatní

15

VŠ – PhD., CSc., DrSc.

celkem

74

z toho ženy

13

prùmìrný pøepoètený stav v r. 1998

289

fyzické osoby

celkem

309

z toho

Praha

248

111

Brno

61

34

celkem

165

vzdìlání VŠ

% z toho ženy

z toho ženy

145

%

46,9

54

vìdecký titul

24

ostatní VŠ

30

vzdìlání SŠ

100

67

SŠ

32

ostatní

44

25

ostatní

14

VŠ – PhD., CSc., DrSc.

celkem

73

z toho ženy

9

prùmìrný pøepoètený stav v r. 1999

260

fyzické osoby

celkem

292

z toho

Praha

234

103

Brno

58

30

celkem

160

vzdìlání VŠ

% z toho ženy

z toho ženy

133

%

45,5

55

vìdecký titul

23

ostatní VŠ

32

vzdìlání SŠ

96

56

SŠ

33

ostatní

36

20

ostatní

12

VŠ – PhD., CSc., DrSc.

celkem

66

z toho ženy

11

Vìková struktura v roce 1997 vìk

muži

ženy

å

%

do 20 let

1

3

4

1

do 30 let

14

15

29

9

do 40 let

44

35

79

24

do 50 let

25

35

60

18

do 60 let

53

60

113

34

nad 60 let

43

5

48

14

v roce 1998 do 20 let

1

0

1

do 30 let

10

15

25

8

do 40 let

38

32

70

23

do 50 let

23

35

58

19

do 60 let

50

58

108

35

nad 60 let

42

5

47

15

do 20 let

1

0

1

do 30 let

16

13

29

v roce 1999

10

27

do 40 let

29

32

61

21

do 50 let

26

37

63

22

do 60 let

43

47

90

31

nad 60 let

44

4

48

16

celkem

159

133

292

Struktura nákladù podle úèetní osnovy rok 1997 (v tis. Kè) náklady celkem

rok 1998 (v tis. Kè)

rok 1999 (v tis. Kè)

113 350

100 %

117 966

100 %

116 707

100 %

spotøeba mat. a energií

13 359

11,8

14 682

12,4

13 677

11,8

služby

18 344

16,2

20 126

17,1

25 859

22,2

osobní náklady

56 805

50,1

56 987

48,3

59 622

51,0

odpisy

10 202

9,0

11 248

9,5

11 100

9,5

kooperace

13 033

11,5

13 195

11,2

4 656

4,0

1 607

1,4

1 728

1,5

1 793

1,5

z toho

jiné ostatní náklady

Roèenka Èeského geologického ústavu 1997–1999 Editor Peter Pálenský Vydala Èeská geologická služba Praha 2002 Odpovìdná redaktorka Vlasta Èechová Sazba Libuše Richtrová Tisk Èeská geologická služba, Klárov 3, Praha 1 03/9 446-457-02

ISBN 80-7075-590-3