No title

Přehled informací o problematice odškodnění volyňských Čechů za půdu ponechanou při reemigraci v Sovětském svazu

Občanské sdružení vlastníků pozemků na Volyni, odebraných sovětskou vládou v roce 1939 Brno, listopad 2011

Celá léta cítili naši krajané jako křivdu, když byla jejich celoživotní práce najednou 17. září 1939 zdegradovaná okupaci západní části Ukrajiny Rudou Armádou. Okamžité uplatnění stalinských metod zaskočilo všechny, ale po odsunech tzv. kulaků a fabrikantů na Sibiř, zavedení nesplnitelných povinných odvodů ze sklizené úrody, a dalších represích, ztratili iluze. Tragedie a křivdy, které byly způsobeny represemi státni moci poznamenaly řadu rodin. Zastrašovací účinek toho byl tak silný, že se na konci války všichni spontanně rozhodli vrátit do své původní vlasti i když na Volyni museli zanechat značné majetky. Po návratu v roce 1947 se situace v republice vyvinula tak, že předecházející křivdy nebylo možno řešit i když byly podnikány individuální pokusy. I po roce 1990 stále působil strach z předchozích bezohledných represí tak, že se nikdo neodvažoval žádat o nápravu a vznikla bezmocnost způsobila, že se lidé dali dohromady až teď a pokoušeji se sjednat alespoň částečnou nápravu. V roce 2008 se nám podařilo založit a zaregistrovat Občanské sdružení vlastníků pozemků na Volyni, odebraných sovětskou vládou v roce 1939. Cílem tohoto sdružení je připravit a jednáním s příslušnými úřady dosáhnout uskutečnění právního narovnání bezpráví, které vyvlastněním nemovitosti bylo v roce 1939 sovětskou vládou spácháno na českých rodinách žijících na území Volyně. To znamená navrácení nemovitosti násilně zkonfiskovaných po 17. září 1939 sovětskou vládou, které byly v majetku českých vlastníků žijících na území Volyně, okupované v té době Rudou Armádou, nebo finanční vyrovnání způsobených škod. Na následujících stránkách jsou chronologicky uvedeny aktivity, které byly dosud realizovány.

OdškodnČní VolyĖských ýechĤ ýT 1, 19. 10. 2009, poĜad: ReportéĜi ýT Marek WOLLNER, moderátor VolyĖ neboli VolyĖska zemlja, oblast na severozápadČ Ukrajiny, kam se v 19. století vystČhovala znaþná þást þeských kolonistĤ. Po válce - v letech 1946 až 7 - se vČtšina z nich vrátila. Jenom zemČdČlská pĤda, kterou zanechali v bývalém SovČtském svazu, má hodnotu kolem sedmi miliard korun. VolyĖští ýeši se teć snaží dosáhnout odškodnČní. Jakou mají šanci, natáþel David Vondráþek. Miroslav NċMEC, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni Já si tam dám seznam podle bydlištČ na Volyni a tím pádem se dostaneme do Hlinska a mezi ty známý, jo. David VONDRÁýEK, redaktor Manželé NČmcovi, kteĜí se narodili v þeské komunitČ na Volyni patĜící dnes UkrajinČ, se v posledních mČsících vĤbec nezastaví. NaštČstí jim prý svatba, vzali se teprve pĜed dvČma lety, dodala novou životní energii. Mají pĜed sebou jediný cíl, dosáhnout toho, aby se ýesko s Ukrajinou dohodly na majetkovém vyrovnání volyĖským ýechĤm, jejichž pĤda byla už v roce 1939 SovČty zestátnČna bez náhrady. Miroslav NċMEC, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni My jsme zjistili, že na UkrajinČ se pĜipravuje privatizace. Teć poslední dva roky, tĜi roky, tak a zjistili jsme taky, že v katastrálních dokladech všude jsou zapsáni jako majitelé naši rodiþe, nebo prarodiþe ýeši a oni budou prodávat pĤdu, kterou my jsme tam velmi draze koupili. David VONDRÁýEK, redaktor A 100 let jste tam hospodaĜili. Miroslav NċMEC, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni A hospodaĜili skoro 100 let a teć ji chtČjí rozprodávat i cizincĤm, protože tam mají zájem Holanćani, já nevím, kdo všechno, takže si myslíme, že to není spravedlivý, že by se s tím mČlo nČco udČlat. David VONDRÁýEK, redaktor Než se pokusíme zjistit, jakou mají šanci volyĖští ýeši, dnes þeští obþané, na nČjakou formu odškodnČní za zestátnČné majetky zanechané v SovČtském svazu, vraĢme se do historie, abychom zjistili, kdo jsou volyĖští ýeši a oþ jim vlastnČ jde. V 70. Letech 19. Století odešli z rakouských ýech do polsko-ukrajinské VolynČ, tehdy souþástí ruského impéria, tisíce našincĤ. Nejvíce rolníkĤ a ĜemeslníkĤ. Kupují si tam úrodnou pĤdu, jsou na 20 let osvobozeni od daní a nemusí do armády.

1/8

OdškodnČní VolyĖských ýechĤ ýT 1, 19. 10. 2009, poĜad: ReportéĜi ýT Jaroslav VACULÍK, historik To souvisí taky s obþanskou válkou ve Spojených státech, kam pĜedtím byla velká vlna þeské emigrace, ta se díky té obþanské válce pozastavila, hledaly se nové smČry a tím jedním z tČch smČrĤ bylo právČ Rusko. David VONDRÁýEK, redaktor Paní Miloslava Žáková se sama narodila na Volyni, kam koncem 19. Století odešel její dČdeþek z obce Kanina u stĜedoþeského MČlníka, kde by dodnes mČli žít potomci pĜíbuzenstva, které tehdy zĤstalo v ýechách. Miloslava ŽÁKOVÁ, volyĖská rodaþka My potĜebujeme nČjaký informace. David VONDRÁýEK, redaktor Vy jste pĜíbuzný tady, ani o tom nevíte. ěíká vám nČco tahle ta dáma. Miloslava ŽÁKOVÁ, volyĖská rodaþka Ale mnČ se nezdá ta paní, mnČ se zdá jiná. David VONDRÁýEK, redaktor Ukažte fotku, ukažte fotku. Miloslava ŽÁKOVÁ, volyĖská rodaþka Já jsem se chtČla zeptat, jestli jste tohle vy nebo ne. osoba Ne, to je moje tchynČ a tchán. David VONDRÁýEK, redaktor My toþíme to, že tady ten rod z minulýho století šel na Volyni jako do Ruska. VlastnČ i vzdálení pĜíbuzní vlastnČ vašeho manžela. Miloslava ŽÁKOVÁ, volyĖská rodaþka Vy to už asi nebudete vČdČt. DČkujeme. PotČšilo mČ, že ten domeþek je pĤvodní a je vidČt i to dĜevČné opracování, že ten celý rod byli tesaĜi.

2/8

OdškodnČní VolyĖských ýechĤ ýT 1, 19. 10. 2009, poĜad: ReportéĜi ýT David VONDRÁýEK, redaktor A to pak pĜenesli vlastnČ i na tu ruskou VolyĖ, kde v podobným stylu stavČli. Miloslava ŽÁKOVÁ, volyĖská rodaþka A to pĜenesli i na tu VolyĖ, stavČli v podobném stylu, jenomže ty domky tam byly všechny dĜevČné. Jaroslav VACULÍK, historik ýeši tam pĜinesli spoustu nových agrotechnických postupĤ, takže ti Ukrajinci se od nich uþili novým zemČdČlským postupĤm, takže prostČ pĜedstavovali tam urþitý vzor moderního zemČdČlského hospodaĜení. David VONDRÁýEK, redaktor NejúspČšnČjší þeská historická civilizaþní mise na Východ pokraþovala i mezi svČtovými válkami po zmČnČ hranic, kdy se stává þeská VolyĖ jednou z nejvyspČlejších þástí východního Polska. Jenže na podzim roku 1939 si rozdČlili polsko-nČmeþtí nacisté a sovČtští komunisté. 50tisícovou þeskou VolyĖ okupují SovČti. Václav KYTL, volyĖský rodák Pak toho 17. listopadu SovČti pĜekroþili hranici, no, a k nám ten Motloch dotáhl asi za týden, myslím. PĜišlo, no, a zaþalo vyuþování a okamžitČ se to pĜehodilo na azbuku, ýech tam pro nČ byl každej, že jo, vyšší tĜída, protože mČl tadyhle pozinkovým plechem dokrytý chalupu, že jo, no, tak to Ĝíkali, to jsou stĜíbrný stĜechy, že jo, mají to /nesrozumitelné/. Miloslava ŽÁKOVÁ, volyĖská rodaþka To byl úplný teror, když tam pĜišli SovČty v 39. roce, tehdy maminka byla tČhotná ve vysokém stupni tČhotenství a oni ji nutili chodit pracovat do kolchozu na tČžkou práci, no, a tatínek Ĝekl, že prostČ nepĤjde. A tak, že jsme se dostali na þernou listinu, mČli jsme být deportováni na SibiĜ, protože oni odváželi v noci a tak jsme veþer se sebrali a šli jsme nocovat vždycky nČkde buć v obilí, nebo v kĜoví a tak. David VONDRÁýEK, redaktor Velmi rychle se rodina zmohla a zaþala podnikat v tom strojírenství. Galina VÍTKOVÁ Zmohli se, založili ten závod na výrobu, spíš opravu zemČdČlských strojĤ. David VONDRÁýEK, redaktor Jak koukali na majitele závodu Bolševici, SovČti, když pĜišli v 39.

3/8

OdškodnČní VolyĖských ýechĤ ýT 1, 19. 10. 2009, poĜad: ReportéĜi ýT Galina VÍTKOVÁ ProstČ vzali ho a nebyl. David VONDRÁýEK, redaktor To znamená, že ho. Galina VÍTKOVÁ No, mĤžeme si myslet to nejhorší, co lze si pomyslet, protože nemČl ani to štČstí, aby ho vyvezli na SibiĜ. Naši to velké štČstí mČli, babiþka s prababiþkou na SibiĜ jely. David VONDRÁýEK, redaktor Transporty ýechĤ do sibiĜských koncentrákĤ zastavilo až napadení SovČtského svazu NČmci. Noví okupanti pĜedstavovali ale pro volyĖské ýechy stejné zlo jako SovČti, ćábla stĜídá Belzebub. Jaroslav VACULÍK, historik Ta zkušenost je vedla k tomu, že jako nechtČli vstoupit do sovČtské armády, že se dobrovolnČ pĜihlásili do té Svobodovy armády a ten obrovský poþet 10 tisíc pĜihlášených mužĤ a dokonce i žen vedl k tomu, že ta þeskoslovenská jednotka mohla být povýšena na první þeskoslovenský armádní sbor. David VONDRÁýEK, redaktor Na konci války, v níž padlo 4 tisíce volyĖákĤ, to nevypadalo, že se þeská VolyĖ vrátí k þasĤm hospodáĜské a národní svobody. VolyĖáci akceptují þeskoslovensko-sovČtskou dohodu o vystČhování do zemČ, kterou pĜed 70 lety opustili. 40 tisíc lidí se ale nevrací do stĜedních ýech, odkud vČtšinou pocházejí, ale na území vyprázdnČných Sudet, odkud bylo vysídleno nČmecké obyvatelstvo. PĤdu samozĜejmČ nedostávají zadarmo, musí si ji od státu koupit. V 50. letech o ni zase pĜijdou. Václav KYTL, volyĖský rodák To bylo slíbený Žatecko, LitomČĜicko a PodboĜansko, jenomže komunisté už mČli echo, že volyĖští ýeši jsou v naprostý vČtšinČ, ale v naprostý vČtšinČ antikomunisté, tak bylo povoleno jenom 30 procent volyĖských ýechĤ, aby bylo v obci, že by tady vznikla velká antikomunistická enkláva. David VONDRÁýEK, redaktor Takže vás takhle rozptýlili. Václav KYTL, volyĖský rodák Tak to rozptýlili.

4/8

OdškodnČní VolyĖských ýechĤ ýT 1, 19. 10. 2009, poĜad: ReportéĜi ýT Jaroslav VACULÍK, historik Už když pĜijíždČli ti remigranti na jaĜe 47, tak už je sledovala Státní bezpeþnost, protože oni se netajili svými názory na pomČry v SovČtském svazu veĜejnČ, prostČ vykládali na nádražích a prostČ místnímu obyvatelstvu, což bylo v rozporu s oficiální propagandou, zejména komunistickou, která vychvalovala SovČtský svaz. David VONDRÁýEK, redaktor To všechno bylo ještČ pĜed únorem? Jaroslav VACULÍK, historik To bylo ještČ pĜed únorem, takže už pĜed únorem prostČ Státní bezpeþnost je sledovala. Václav KYTL, volyĖský rodák No, v 48. jsme založili tu skupinu, protože jsme vidČli, co je, tak jsme si mysleli, že to zdoláme všechno, že. No, tak co jsme chtČli dČlat, letáky a podobnČ. David VONDRÁýEK, redaktor Takže jste si odsedČl kolik? Václav KYTL, volyĖský rodák Šest rokĤ. A pČt rokĤ jsem mČl ztrátu obþanských práv. David VONDRÁýEK, redaktor Po roce 1989 zažívá spoleþenství volyĖských ýechĤ v ýesku jakési nové volyĖské národní obrození. Vznikají nové spolky, organizují se masové zájezdy na Volyni, kde se do jejich domovĤ nastČhovali Ukrajinci. Miloslava ŽÁKOVÁ, volyĖská rodaþka Vidíte, že je to takové omšelé. David VONDRÁýEK, redaktor Jak se vĤbec starají o ty vaše bývalý majetky? A celkovČ? Miloslava ŽÁKOVÁ, volyĖská rodaþka No, tak jak kdo. To je podobnČ jako tady v pohraniþí. David VONDRÁýEK, redaktor Takže úplnČ zdevastovaný, poniþený?

5/8

OdškodnČní VolyĖských ýechĤ ýT 1, 19. 10. 2009, poĜad: ReportéĜi ýT Miloslava ŽÁKOVÁ, volyĖská rodaþka Je to dost poniþený nČkteré ty objekty, ale ten náš je zrovna v relativním poĜádku. Miroslav NċMEC, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni Tak bych to odhadl na takovejch 320, 350 tisíc. David VONDRÁýEK, redaktor Vy chcete Ĝíct, že je volyĖských ýechĤ, který vČdí o svým pĤvodu a hlásí se k tomu a chtČjí vyvíjet iniciativu 350 tisíc v celé zemi? Není to nadnesený þíslo, vždyĢ ta vaše, to vaše jádro je pomČrnČ slabší, že jo, tČch. Jako aktivních. Jaromíra NċMCOVÁ, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni No, tak tĜeba, jistČ, ve Svazu volyĖských ýechĤ je jich pĜes 2 tisíce, jo, ale teć jde o to, že to jsou vlastnČ velké rodiny. Tereza NIýOVÁ, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni Tak samozĜejmČ se cítím primárnČ jako ýeška, ale vzhledem k tomu, kde mám svoje koĜeny, kde jsem vyrĤstala, v jakým prostĜedí jsem se pohybovala, úþastnila jsem se všech akcí, tak se cítím i volyĖskou ýeškou. David VONDRÁýEK, redaktor Z 800 þlenĤ nového Obþanského sdružení vlastníkĤ pĤdy na Volyni usilujících o restituci tvoĜí nejmladší generace celou tĜetinu. O možné nápravČ historických kĜivd pomáhá volyĖskému sdružení právniþka Irena Malínková, jejíž prarodiþe z matþiny strany se narodili na Volyni. Pokouší se najít trhliny v þeskoslovensko-sovČtské smlouvČ o pĜesídlení volyĖákĤ do ýeskoslovenska. Irena MALÍNKOVÁ, právniþka Ta dohoda je poplatná dobČ. ProstČ ýeskoslovensko tam konstatuje, že SovČtský svaz už þást toho majetku zestátnil, nicménČ klade dĤraz spíše na to, aby teda ti lidé se pĜestČhovali, nikoliv už na to, aby skuteþnČ dostali nČjaké odškodnČní. Jaromíra NċMCOVÁ, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni Tady jsou ty polnosti v podstatČ, hodnČ z toho bylo právČ teda tČch mých pĜedkĤ. David VONDRÁýEK, redaktor Kolik to dČlalo hektarĤ asi mezi tČma válkama. Jaromíra NċMCOVÁ, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni VlastnČ ještČ dČdeþek mČl asi kolem 500 hektarĤ. 6/8

OdškodnČní VolyĖských ýechĤ ýT 1, 19. 10. 2009, poĜad: ReportéĜi ýT Jaroslav VACULÍK, historik MorálnČ mají na to urþitČ nárok, otázka je ovšem toho právního výkladu, zejména vĤþi UkrajinČ asi je to neprĤchodné, ponČvadž ta þeskoslovensko-sovČtská smlouva jasnČ hovoĜí o tom, že pĤda se neproplácí, takže na to ta ukrajinská strana se mĤže jaksi odvolat. Milan ěEPKA, mluvþí ministerstva zahraniþí Tak my jsme samozĜejmČ v situaci, která je velmi vážnČ limitována právními dokumenty a smlouvami, které byly uzavĜeny aĢ už krátce po II. svČtové válce, tak samozĜejmČ i v rámci vzniku ýeské republiky. OndĜej JAKOB, mluvþí ministerstva financí SkuteþnČ ta situace se státním rozpoþtem, jak známo, je mimoĜádnČ napjatá a s trochu nadsázky Ĝeþeno, není tam ani koruna navíc. David VONDRÁýEK, redaktor Pokud by to byla jako dnešní tržní hodnota té pĤdy, tak by to dČlalo prý v þeských kolem 7 miliard korun. Vy byste se spokojili s formálním odškodnČním, jakýmsi morálním zadostiuþinČním, nebo tržní hodnota nebo kompromis. Jaromíra NċMCOVÁ, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni UrþitČ nČjakej kompromis by mohl být. Toto by potom mČlo už být Ĝešeno mezi tČma dvouma státama. Milan ěEPKA, mluvþí ministerstva zahraniþí Z hlediska vstupu do tČch minulých právních dokumentĤ je ta šance naprosto nulová, ale samozĜejmČ je možné v rámci, ĜeknČme, nového období zkusit to, aby se obrátili na se zákonodárnou iniciativou, to znamená pravdČpodobnČ na poslance þi na Parlament ýeské republiky. David VONDRÁýEK, redaktor Jako lobbying u politických stran a politických þinitelĤ, to je prostČ vaše budoucnost. Jaromíra NċMCOVÁ, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni V podstatČ asi ano. Tereza NIýOVÁ, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni Já to beru jako tak morální právo. Tak stala se kĜivda, tak si myslím, že je dĤležitý o tom mluvit, že by mČla být napravena a co k tomu vedlo a proþ to bylo špatnČ.

7/8

OdškodnČní VolyĖských ýechĤ ýT 1, 19. 10. 2009, poĜad: ReportéĜi ýT David VONDRÁýEK, redaktor A myslíte si jako, že máte šanci? Tereza NIýOVÁ, Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni TČžko Ĝíct, ale asi jde spíš o princip, o to Ĝíct, že to bylo špatnČ, než o majetkový vyrovnání. Marek WOLLNER, moderátor Pro dnešek je to vše, tČšíme se zase pĜíštČ, díky za pozornost, na shledanou a hezké dny. ***

8/8

Zástupci Občanského sdružení vlastnikú pozemků na Volyni odebraných sovětskou vládou v roce 1939 byli dne 26. 11. 2009 ve Valdštejnském paláci v Praze přijati předsedou senátu ČR panem Přemyslem Sobotkou (Zleva M. Němec, P. Sobotka, M. Zich a A. Pospíšíl)

ObēanskésdruženívlastníkƽpozemkƽnaVolyni odebranýchSovĢtskouvládouvroce1939 Lužická7,61600BRNO PƎedsedavládyeskérepubliky Ing.JanFišerCSc ÚƎadvládyR,nábƎežíEd.Beneše4 11801Praha1MaláStrana Váženýpanepremiére, našeObēanskésdruženívlastníkƽpozemkƽnaVolyniodebranýchSovĢtskouvládouvroce1939, má vsouēasné dobĢ 699 ēlenƽ. Informace o naších cílech i aktivitách jsou na internetu http://vpnvosv.wu.cz.JdeoēásteēnéodstranĢníkƎívdspáchanýchSSSRpo17.záƎí1939,kdyžbyla okupováná západní ēást Ukrajiny patƎíci tehdy pod správu Polska. KƎivdy se dají rozdĢlit do dvou skupin. První supinu tvoƎili lidé mající tehdy vĢtší majetek Ͳ vĢtší hospodáƎi byli prohlášeni za „kulaky“ a majitelé rƽzných firem za „buržuje“ tĢm byl majetek zabaven , nĢkteƎí byli ihned zlikvidování (napƎ. pan Svárovský zKvasilova, majitel strojíren a bývalý konsul SR), ostatní byli vysídlení na sibiƎ a Ǝada jich zahynula v „Gulazích“. Druhou skupinu tvoƎí ostatní ēešti obēané žijící tehdy na Volyni a polnosti, které byly jejich majetkem zústaly státu bez náhrady. Vroce 1947 reemigrovali Volynští ēeší do vlasti a skoro 10500 znich bojovalo za jeji osvobozeni ve Svobodové armádĢ. Protože reakce na naše požadavky zatím nebyly vstƎícné (viz internet), žádáme Vás pane premiéreoaudienci. VBrnĢ2.prosince2009ZaObēanskésdružení JaromíraNĢmcováNiēová

OSVPnVOSV,Lužícká7,61600BRNO Váženýpanepremiére, NašeObēanskésdruženívlastníkƽpozemkƽnaVolyniodebranýchsovĢtskouvládouvroce1939, sdružujecca720rodinkrajanƽzVolynĢ,kteƎíusilujíoalespoŸēásteēnounápravukƎivd,kterébylyna jejichrodináchspáchánypo17.záƎí1939,kdyRudáarmádaokupovalazápadníēástUkrajiny,patƎíci vtédobĢkPolsku.(viz.http://vpnvosv.wu.cz) KomunitaVolyŸskýchechƽbylazadruhésvĢtovéválkypostiženatvrdýmizkouškami.Vroce1944 znich celá ētvrtina(cca10500osob) nastoupiladoSvobodovyarmádyvtehdejšímSSSRavíce než 2500znichpoložiloživotpƎiosvobozovánínaširepubliky.NavšechrodináchVolyŸskýchechƽbyla spáchaná Ǝada kƎivd, které se úplnĢ nedají odēinit. Neomluvitelná byla okupace západni Ukrajiny, která byla ēásti Polska, SovĢtským svazem 17. ZáƎí 1939, tam se tehdy nacházeli také naši krajané. DƽsledkemtétookupaceahrozivýchpomĢrúvestalinskémRusku,bylposkonēení2.sv.válkynávrat našichkrajanƽvroce1947dovlasti.Nakonciválkyvroce1945zƽstalovtehdejšimeskoskovensku vícenež8000frontovýchvojákƽ,volyŸskýchechƽ,kteƎísespontannĢodmítlivrátitdoSSSRachtĢli svoje rodiny pƎestĢhovat do republiky, aby se snimi mohli slouēit. Díky složitým jednáním ēeskoslovenskévládytobylovroce1947uskuteēnĢno.PopƎemístĢnívícenež40000osobzVolynĢ dovlastidálenarostlykƎivdy,kterésepozdĢjivzhledemkvývojípolitickésituaceporoce1948,již nedalynapravit. KƎivdy,kterévzniklypo17.ZáƎí1939lzerozdĢlitdodvoukategorií.Prvníkategoriebylapostižena nejkrutĢji, sem patƎili majetnĢjší krajané, kteƎí byli oznaēeni za „kulaky“ nebo „buržuje“, jejich majetekbylzkonfiskovánavĢtšinoucelérodinybylyodsunutynaSibiƎ.NĢkteƎílidépozatēeníúplnĢ zmizeli, jako napƎ. bývalý konsul SR zKvasilova Ing. Svárovský. Nikdy to nebylo vyšetƎeno ani vysvĢtleno.Takovýchosobbylovíce.\adazvyhnancƽzahynulanaSibiƎiažádnázrodinnebylanikdy odškodnĢná za zkonfiskováné nemovitosti nebo za utrpení, kterému byli vystaveni na SibiƎi. Další kategorii tvoƎili ostatní krajané, kteƎí dostali náhrady za nemovitosti zanechané na Volyni a za obilí zaseténapodzimvroce1946nasvýchpozemkcích.NikdyvšaknebylyƎešenynáhradyzapozemky, kterétytorodinynaVolynivlastnily.VkatastrálníchdokumentechjsounaUkrajinĢdodneszapsáni ešijakoposlednímajitelé. VPolskudostalo80000stejnĢpostiženýchrodinztéžeoblastiodškodnĢníodpolskéhostátu,na základĢ podnĢtu jednoho znich u mezinárodního soudu. My bychom neradi postupovali touto cestou.ProtoVásprosímeocelkovéposouzeníaƎešenítohotoproblému. Zaobēanskésdružení VBrnĢdne21.záƎí2010JaromíraNĢmcováNiēová Lužická7,61600BRNO

V Praze dne 15. listopadu 2010 Poslanec JiĜí Paroubek VČc: Interpelace premiéra ve vČci finanþních kompenzací majetku zabaveného vládou SovČtského svazu v letech 1939 ? 1947 VolyĖským ýechĤm

V letech 1868-80 odešlo na ýechĤ. Koupili si zde pĤdu daní a vojenské služby. Za podaĜilo vybudovat pomČrnČ

Volyni v Rusku (nyní Ukrajina), témČĜ 16 tisíc a byli ruským carem osvobozeni na 20 let od poþáteþních tČžkých životních podmínek se jim silnou zemČdČlskou a prĤmyslovou zónu na území,

kde pĜedtím byly jen lesy a moþály. VytrpČli si zde hodnČ za 1. i 2. svČtové války, mnoho z nich pozabíjeli ukrajinští nacionalisté Banderovci. Celkem 10.500 se jich dobrovolnČ pĜihlásilo do ýs. jednotky bojující v SSSR a zapojilo se do osvobozovacích bojĤ o ýeskoslovensko. PĜitom jich 2.500 padlo, mnozí další utrpČli zranČní. Nakonec se znelíbili i samotnému Stalinovi, nehodili se mu jaksi do jeho programu (i pĜes provedené vyvlastnČní majetku pĤsobili stále pĜíliš kapitalisticky), a ten se domluvil s vládou ýeskoslovenska na jejich reemigraci. Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni, odebraných sovČtskou vládou v roce 1939 (http://vpnvosv.wu.cz/), žádalo v roce 2008 o pomoc pana Topolánka a pana Schwanzenberga. Jelikož se jim nedostalo žádné pomoci, napsali v roce 2009 sami dopis ukrajinskému prezidentovi. Žádali o uskuteþnČní právního narovnání bezpráví nebo finanþního vyrovnání škod, které bylo spácháno vyvlastnČním majetku sovČtskou vládou na þeských rodinách, žijících na území VolynČ. To znamená navrácení majetku násilnČ zkonfiskovaného po 17. záĜí 1939, které byly ve vlastnictví þeských rodin na území okupovaném v té dobČ Rudou armádou. ZároveĖ i majetku který museli ponechat v SSSR pĜi zmínČné reemigraci v roce 1947. VolyĖští ýeši si totiž pĜi návratu do ýeskoslovenska v roce 1947 nesmČli s sebou odvézt žádné peníze, pouze velmi omezený poþet osobní vČcí a hospodáĜských zvíĜat. Dostali ve své pĤvodní vlasti pĜidČlené nemovitosti vČtšinou v bývalých Sudetech, které byly vČtšinou již jen poniþeným zbytkem po rozebrání pĜi divokém osidlování pohraniþí v letech 1945-1947. Navíc si tyto nemovitosti a pozemky museli koupit. V souþasné dobČ probíhají na UkrajinČ jakési chaotické restituce, kde podle dostupných informací dochází k prodeji pĤdy bez vlastníkĤ vČtšinou západním investorĤm z Holandska, Belgie apod. ýili je témČĜ jisté, že se také jedná i o pĤdu zanechanou tam tČmito VolyĖskými ýechy. Máte zájem pomoci vyĜešit narovnání nebo odškodnČní bezpráví VolyĖských ýechĤ v souþasné dobČ, kdy jejich potenciální nároky na pĤdu mohou být oprávnČné?

Vážený pan RNDr. Petr Neþas PĜedseda vlády

Stalin sebral volyĖským ýechĤm pĤdu za miliardy, odškodnit teć chtČjí od ýR

MF Dnes 24. ledna 2011

PĜes 700 rodin volyĖských ýechĤ usiluje o odškodnČní za pĤdu, kterou jim na území dnešní Ukrajiny vzal SovČtský svaz. ýeský stát jim však podle premiéra Petra Neþase žádné peníze nevyplatí, protože jej k tomu nenutí žádné právní normy. NČkteĜí z reemigrantĤ zvažují individuální žaloby.

ýeská kapela v obci Selenþina ve VolyĖské gubernii. O odškodnČní žádá Obþanské sdružení vlastníkĤ pozemkĤ na Volyni, odebraných sovČtskou vládou v roce 1939, které zastupuje zhruba 720 rodin. Jedná se o þást potomkĤ ýechĤ, kteĜí v druhé polovinČ 19. století odešli za lepším do VolynČ v carském Rusku. Když se po 2. svČtové válce hromadnČ vrátili zpátky, za svou pĤdu - v souþasné hodnotČ nČkolika miliard korun - nic nedostali. "Cítíme to jako obrovskou kĜivdu, která by si zasloužila napravit," tvrdí pĜedstavitel sdružení Miroslav NČmec, kterému pĜi pĜíchodu do ýeskoslovenska v roce 1947 bylo patnáct. "Jejich nároky jsou legitimní, o tom není sporu," Ĝíká historik Jaroslav Vaculík z Masarykovy univerzity v BrnČ, který se tématu volyĖských ýechĤ dlouhodobČ vČnuje.

1/4



Reemigranti z VolynČ dostali v 50. letech na základČ dohody ýeskoslovenska a SSSR pouze odškodnČní za své nemovitosti. ZemČdČlskou pĤdu, která byla pro vČtšinu navrátilcĤ zdrojem obživy, ale SovČtský svaz znárodnil, a proto za ni nezískali nic. "Od odškodnČní se jim ještČ odeþetl majetek, který tady po návratu dostali, takže fakticky obdrželi velmi málo," podotýká Vaculík.

ýeská národní škola v SelenþinČ v roce 1914.

Rodina Josefa Vlka, kterého sovČtští komunisté poslali do gulagu. Podle mluvþího ministerstva financí Radka Ležatky pro poskytnutí dalších náhrad neexistuje žádný právní podklad. "Ani se v souþasné dobČ nepĜipravuje," uvádí mluvþí. Ve stejném duchu odpovČdČl volyĖským ýechĤm v dopise z konce prosince také Neþas. Tiskový odbor ministerstva zahraniþí doplĖuje, že "nulové jsou i možnosti využití mezinárodního práva". Z Kyjeva odpovČć nepĜišla V úvahu pĜichází možnost, že by þeský parlament schválil speciální zákon. I proto sdružení vyzývá své þleny, aby kontaktovali poslance a senátory ve svém regionu. "Chceme, aby se k tomu zákonodárci postavili, aby se tato vČc hnula z místa. Vím, že nejsou peníze. Možná by se to dalo vyĜešit omluvou nebo jen mírným odškodnČním," míní NČmec. Sdružení upozorĖuje na nároky ýechĤ z Podkarpatské Rusi, kterým stát pĜiznal odškodnČní v roce 2009. Premiér však uvádí, že se jedná o odlišný pĜípad. VolyĖští

2/4



ýeši na rozdíl od krajanĤ zpod Karpat tehdy nebyli obþany ýeskoslovenska a jejich majetek se nenachází na historickém území ýSR.

Bryþkou na svatbu na Volyni. Neþas volyĖským ýechĤm doporuþil, aĢ se kvĤli "narovnání kĜivd" obrátí na Polsko a nástupnické státy SSSR. "Ukrajina se bude kroutit, že to pĜevzala po SSSR, a aĢ to dČlá Rusko. To zase Ĝekne, že pozemky jsou na UkrajinČ," namítá NČmec. Sdružení už v roce 2009 poslalo dopis ukrajinskému prezidentovi Viktoru Jušþenkovi. OdpovČć ale nepĜišla. VolyĖští ýeši zatím nemají v plánu podobný krok, jaký uþinili Poláci, kteĜí se v roce 1945 vraceli z Ukrajiny do své domoviny. "Také jim nezaplatili pĤdu, tak to dali k soudu do Štrasburku a Polsko muselo odškodnit 80 tisíc rodin," podotýká. NČkteĜí lidé už zvažují podání individuálních žalob. NapĜíklad rodina, která na Volyni založila dodnes funkþní pivovar. "MajetnČjším lidem SovČti zkonfiskovali majetek. Rodina za pivovar nic nedostala a snaží se to Ĝešit s Ukrajinou," Ĝíká NČmec. VolyĖští ýeši V 60. a 70. letech 19. století se pĜibližnČ 16 tisíc ýechĤ pĜestČhovalo pĜedevším z ekonomických dĤvodĤ do VolyĖské gubernie v carském Rusku (dnes tato oblast leží na severozápadČ Ukrajiny). ýeši na Volyni zakládali nové obce, vČnovali se zejména zemČdČlství a ĜemeslĤm. Díky nim se zvýšila prosperita regionu. V roce 1921 se VolyĖ rozdČlila mezi SSSR a Polsko. V sovČtské þásti došlo ke kolektivizaci, mnoho ýechĤ skonþilo na nucených pracích na SibiĜi. V roce 1939 celou VolyĖ zabral SovČtský svaz, o dva roky pozdČji oblast okupovali NČmci.

3/4



Nacisté v þervenci 1943 v obci ýeský Malín zavraždili a zaživa upálili 374 ýechĤ a jejich domy srovnali se zemí. PĜes 10 tisíc VolyĖských ýechĤ (vþetnČ nČkolika set žen) za války vstoupilo do þeskoslovenské armády. Po dohodČ ýeskoslovenska a SSSR se v roce 1947 vrátilo do pĤvodní vlasti pĜes 10 tisíc rodin. VolyĖští ýeši osídlili pĜedevším vylidnČné Sudety. Mnozí posléze þelili komunistickým represím, protože se netajili svými negativními zkušenostmi ze SSSR.

První vlak s VolyĖskými ýechy, kteĜí se po válce vraceli ze SSSR, pĜijel 8. února 1947 na nádraží do Žatce. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/stalin-sebral-volynskym-cechum-pudu-za-miliardyodskodnit-ted-chteji-od-cr-1uc-/domaci.aspx?c=A110121_152711_domaci_jj Jan JiĜiþka, iDNES.cz

4/4

Ukradená pĤda volyĖských ýechĤ

13.6.2011 09:41

Po reemigraci desetitisícĤ volyĖských ýechĤ z Ukrajiny do ýech v roce 1946-47, kteĜí se tak zachránili pĜed stalinským terorem, bylo provedeno pouze majetkové vyrovnání ponechaných nemovistostí. PĤda, kterou si po jejich dobrovolném vystČhování z Rakouska-Uherska na VolyĖ v letech 1868-1880 zakoupili a obdČlávali, byla v roce 1939 zestátnČna SovČtským svazem v rámci kolektivizace zemČdČlství. ZávČreþný protokol þeskoslovensko-sovČtské komise pro opci a pĜesídlení volyĖských ýechĤ byl podepsán 14. záĜí 1949. Celková výše vzájemného vyúþtování majetku þinila 96 mil. rublĤ, tj. pĜi kurzu 1:10 asi 960 mil. tehdejších korun. Na jednu volyĖskou rodinu pĜipadlo prĤmČrnČ 90-100 tisíc korun, jež mČly být použity k zaplacení úhrad za pĜidČlené usedlosti v pohraniþí. PĜedbČžná výše náhrad za pĜidČlený majetek však vesmČs pĜevyšovala výši náhrady za majetek zanechaný v SSSR (bez pĤdy), takže museli vzniklý rozdíl státu zaplatit ve splátkách do 15 let. Majetkoprávní vyrovnání probíhalo v roce 1954-1958 povČĜeným ÚstĜedním likvidátorem penČžních ústavĤ a podnikĤ v Praze na základČ podaného dotazníku. Vyplacené náhrady pro minimum pĜípadĤ (bohatí volyĖští prĤmyslníci, továrníci), které nepĜevyšovaly výši náhrady za pĜidČlené usedlosti v pohraniþí, þinily celkem 186 mil. Kþ. PrĤmČrná náhrada na jeden pĜípad þinila 4 816 Kþ. Ponechaná pĤda zakoupená volyĖskými ýechy v rozsahu více než 3 mil. hektarĤ, byla v roce 1939 SovČtským svazem zestátnČna a odškodnČna dosud nebyla. Odhadovaná cena této pĤdy je nyní více než 9 miliard Kþ. Ukrajinská strana "ukradenou" pĤdu už asi neodškodní, byla to chyba našeho státu, že si to vláda bČhem historického vývoje po rozpadu SSSR nepohlídala. VolyĖští ýeši vytrpČli hodnČ - bojovali u Zborova, bojovali proti NČmcĤm, proti BanderovcĤm, byli posíláni do GULAGĤ, po reemigraci do ýech byli pro svoje antikomunistické názory a rozšiĜování negativních zkušeností z kolektivizace zemČdČlství v Rusku sledováni ve velké míĜe StB a nČkteĜí skonþili v žaláĜích. Vláda ýR odmítala a odmítá tuto kĜivdu Ĝešit (jmenovitČ pan Topolánek, pan Neþas, kníže Schwarzenberk), pokládá ji za vyĜešenou vyrovnáním za nemovitosti, odmítá o tom dále jednat s Ukrajinou. Mezitím na UkrajinČ probíhá postupnČ privatizace a pĤda ýechĤ je rozprodávána… Jak je vidČt, na odškodnČní protikomunistických odbojáĜĤ zájem vlády je, ale na tuto evidentnČ nedoĜešenou kĜivdu velkého rozsahu nikoliv. Jan Novotný www.vasevec.cz

KomentáĜe

Lubomír Sazeþek - 3.10.2011 07:51. V tom výþtu þím museli volyĖští ýeši projít chybí ještČ to, že v dobČ tzv. kolektivizace jim byly ty zaplacené majetky odĖaty. V mnohých pĜípadech, jako napĜíklad u mých rodiþĤ, došlo ještČ k nucenému nevolnickému zavázání se odpracovat šest let na "panském"!! Po slavném šmirglu v roce 1989 se sice nČjakých náprav majetkových kĜivd doþkali. Jenže gaunerská klika která se dostala k lizu už nedopustila aby kdokoli mČl více než oni. OpČt se kradlo jako po válce, opČt nastoupili "národní spávci" pod vedením odborníkĤ z PrognosĢáku a na spravedlnost nedošlo. Ta zĤstala tradiþnČ slepá!

No title

Recommend Documents