No title

Document converted by PDFMoto freeware version

Obsah strana 8.1

Úvodní stať ………………………………………………………………..…… 2

8.1.1

Úvod do problematiky chomutovské oblasti .……………….……………. 2 Členění oblasti na územní celky .………………………………………… 2

8.2 8.3 8.4 8.4.1 8.4.1.1 8.4.1.2 8.4.1.3 8.4.1.4 8.4.1.5 8.4.1.6 8.4.1.6.1 8.4.1.6.2 8.4.1.7 8.4.1.7.1 8.4.1.7.2 8.4.1.8 8.4.1.9

8.5

Charakteristika celkové koncepce revitalizace oblasti …………… 2 Rekultivace a revitalizace dle jednotlivých územních celků .……. 8 Územní celek Chomutovsko .………………………………………………… Vymezení a současný popis území .…………………………………………… Rekultivace dokončené a rozpracované k 31.12. 2002 .……………………. Rekultivace zahajované v období 2003 až 2012 .……………………………. Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení .………………………………………………………………………. Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení .…………………………………………………………….. Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností .………………………………………………. Opatření schválená meziresortní komisí .…………………………………….. Nově navrhovaná opatření .……………………………………………………. Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost .…………………………………………….… Opatření schválená meziresortní komisí .…………………………………….. Nově navrhovaná opatření .……………………………………………………. Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek .……………... Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení .……………………………………………………………..

8 8 9 16 20 20 21 21 22 27 27 27 30 35

Závěrečná bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací a revitalizačních opatření pro chomutovskou oblast v časovém rozlišení ………………………….. 36

Tabulky v textu tab. č. 1 tab. č. 2 tab. č. 3 tab. č. 4 tab. č. 5 tab. č. 6 tab. č. 7 tab. č. 8

Ukončené rekultivace [ha] ...……………………………………………………. Rozpracované rekultivace [ha] …………………………………………………. Nově zahajované rekultivace 2003-2012 [ha] ………………………………… Nově zahajované rekultivace 2003-2012 [mil. Kč] …..………………………. náklady na sanace a rekultivace v období 2013 do ukončení [mil. Kč] …… Bilance ploch rekultivací [ha] …………………………………………………… Ekonomická náročnost rekultivací [mil. Kč] …………………………………… Přehled revitalizačních opatření ..............................................………………

Grafické přílohy 8.1.A 8.1.B

Chomutovsko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1:10 000 Chomutovsko - revitalizační opatření v území, M 1:10 000

Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve

9 16 19 19 20 20 21 35


-2-

8.1 ÚVODNÍ STAŤ 8.1.1 Úvod do problematiky chomutovské oblasti V současné době těží v chomutovské oblasti pouze lom Libouš, a to povrchovým způsobem. Tento velkolom, který se rozkládá mezi městy Chomutov a Kadaň, je součástí Severočeských dolů, a.s. Těžené uhlí má energetický charakter a je dodáváno především do místních elektráren (Tušimice, Prunéřov, patřících akciové společnosti ČEZ). Lom je vybaven moderním technologickým zařízením jak pro těžbu uhlí, tak na skrývání nadložních zemin. Skrývkové hmoty jsou zakládány výhradně na vnitřní výsypku. Předpokládaná životnost tohoto lomu je do roku cca 2035. Ostatní bližší informace o báňské činnosti jsou předmětem úvodních kapitol. Koncepční řešení sanace a rekultivace tohoto lomu bylo zpracováno na základě úkolu daného usnesením vlády ČR č. 443/91 s názvem „Dlouhodobý generel rekultivace“. Ten již vycházel z usnesení vlády č. 444/91, kterým byly vyhlášeny územní ekologické limity možných postupů jednotlivých dolů a lomů a jejich vnějších výsypek. Materiál zpracovaly v roce 1992 Báňské projekty Teplice. V roce 2001 zpracoval R – Princip Most, s.r.o. variantní studii zbytkové jámy lomu Libouš, na jejímž základě byly vybrány dvě základní varianty, které se staly předmětem aktualizace souhrnného plánu sanace a rekultivace tohoto lomu. Tuto dokumentaci zpracovával rovněž R – Princip Most, s.r.o., a to v roce 2002. Vybranými variantami bylo jednak průtočné jezero s kótou hladiny vody 275,3 m n.m. a jednak neprůtočné s kótou hladiny 255 m n.m. Vybraná varianta neprůtočného jezera s výše uvedenou kótou zajišťuje vyrovnanou vodohospodářskou bilanci jezera. Obě varianty byly dopracovány do podrobností týkajících se i budoucí revitalizace území, zejména při jeho využití pro rekreaci, sport, oddych a na to navazující možné podnikatelské aktivity. Další rozpracování aktivit ve smyslu usnesení vlády ČR č. 272/2002 z této dokumentace vychází, a to z varianty vybraného neprůtočného jezera. V zájmovém prostoru, daném výše uvedeným usnesením vlády, se nacházel i hlubinný důl Jan Žižka (jihovýchodně od Chomutova), který ukončil těžební činnost již v minulosti a následně zabezpečil sanaci a rekultivaci těžbou narušeného prostoru. Dotýkají se ho však aktivity revitalizace území ve smyslu výše uvedeného usnesení vlády.

8.2

ČLENĚNÍ OBLASTI NA ÚZEMNÍ CELKY Chomutovská oblast není dále členěna na územní celky.

8.3

CHARAKTERISTIKA CELKOVÉ KONCEPCE SANACE ÚZEMÍ

V důsledku hornické činnosti, zejména pak prováděné velkoplošně povrchovým způsobem, dochází nejenom k devastaci krajiny a přírody, ale i k likvidaci osídlení, průmyslových podniků, zemědělských ploch, komunikací, vodotečí, některých historických i kulturních památek. Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


-3Těžební organizace se v průběhu těžební činnosti s těmito nezbytnými průvodními jevy, které provázejí zcela objektivně hornickou činnost, vypořádávají. Pokud však usilujeme o obnovu funkce krajiny, ta nemůže znamenat pouze naplňování její ekologické a krajinně estetické hodnoty, ale musí zajistit postupný návrat člověka v různých formách do území, desítky let využívaných pro těžbu a zakládání výsypek. To však již nepatří mezi povinnosti, které má těžební organizace v rámci horního zákona zajistit nebo financovat, může však vytvořit vhodným modelováním terénu při těžbě, zejména v jeho závěrečné fázi, případně při provádění sanačních prací po ukončení těžby, příznivé podmínky pro tento záměr. Tato území (především výsypky) však nejsou a dlouhodobě nebudou z hlediska geomechaniky plně konzolidovaná, vlastní proces rekultivace je dlouhodobou záležitostí (dosažení potřebného zapojení vegetace), výsypky jsou většinou bez stabilního komunikačního napojení a do těchto území je nutno přivést inženýrské sítě. Proto postupné osidlování rekultivovaných výsypek bude dlouhodobou záležitostí. Vývoj se bude zřejmě v první fázi odvíjet přes využívání uvedených území pro lidské aktivity směřující k využívání volného času, tzn. přípravu území pro rekreaci, oddych, pěší turistiku, cykloturistiku (později i agroturistiku), sport, sportovní rybaření, ale i pro poučení (naučné stezky, přírodní, kulturní a historické památky) a s tím vším spojené podnikatelské aktivity. Dominantní postavení v tomto využití území budou mít většinou jezera zbytkových jam po těžbě a jejich okolí. Předpokládá se, že tato jezera budou všestranně využívána, a to pro koupání, rekreaci a sport, sportovní rybaření na jedné straně a na druhé straně, že budou plnit se svým okolím i funkce ekologické a krajinně estetické. Počítá se rovněž s tím, že v okolí jezer budou vybudována četná sportoviště (volejbal, košíková, tenis, dětská sportoviště, pláže pro slunění, golfová hřiště), turistické i cykloturistické trasy, místa pro procházky v parkových a lesoparkových objektech, ale i prostory určené pro tichou rozptýlenou rekreaci. Výše uvedené činnosti jistě přilákají řadu podnikatelů, kteří by měli vybudovat příslušné technické zázemí (ubytovny, objekty s občerstvením, sociální zařízení, loděnice, případně i hotely s potřebným vybavením). Současně bude nutno dobudovat potřebné příjezdní komunikace včetně kapacitních parkovišť. Bezpodmínečně nutné bude zabezpečit při tomto způsobu podnikání určitou regulaci podnikatelských aktivit. Zejména u relativně menších jezer by mohlo dojít k určité nerovnováze mezi využíváním území pro tyto aktivity a ochranou přírody a krajiny. Ke značně citlivým problémům bude patřit kvalita vody, hlavně u mělčích jezer. Jedním z opatření bude omezení přítoku vody do jezera po jeho napuštění tak, aby tyto přítoky pouze vyrovnávaly výpar z volné hladiny. Tím se jednak zamezí nežádoucímu kolísání hladiny vody v jezeru a zároveň se však zminimalizuje přísun živin dotační vodou. Náročné bude rovněž čištění a odkanalizování komunálních vod z objektů technického zázemí jezera. Vzhledem k nutnosti, aby nově vzniklá jezera a jejich okolí plnila i funkce ekologické, bude vhodné citlivě vyčlenit určitou část území pro tyto účely a v těchto místech omezit pohyb návštěvníků. Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


-4Příslušné trasy pro pěší turistiku a cykloturistiku bude žádoucí propojit s veřejnou sítí těchto tras a umožnit tak návštěvníkům nekomplikované spojení s dalšími významnými místy v regionu (naučné stezky, kulturní, historické a sakrální památky, geologické a přírodní zvláštnosti, výhledy do okolí a další). K tomu by měl směřovat budoucí systém tras propojený mezi revitalizovaným územím po těžbě s územím těžbou nenarušeným. Využití území revitalizovaného po těžbě není však jen záležitostí jezer zbytkových jam. Jedním ze základních cílů je postupná obnova života i na ostatním území, především na rozsáhlých výsypkách. Nutným předpokladem k tomu je, jak již bylo uvedeno, obnova komunikačního propojení přes bývalé důlní a výsypkové prostory. Prvořadou je však otázka konzolidace jednotlivých výsypkových těles. Pokud nebude příslušná výsypka dostatečně konzolidována, potom bude nutno výstavbu objektů provádět z lehkých, rektifikovatelných konstrukcí, nebo při náročném ošetření základů staveb. Proto je posuzování geomechanické stability výsypek a s tím postupně probíhající jejich konzolidace důležitou součástí tohoto procesu. Vlastní rekultivace bude ve velké části prováděna způsobem, který bude působit relativně rychle ve směru obnovy funkce území( nebude však přinášet ekonomický prospěch, ale spíše bude vyžadovat řádnou údržbu, zejména sečení travních porostů nebo jejich spásání. Tuto činnost bude nutno provádět pravidelně a proto lze předpokládat, že v důsledku toho vzniknou první zemědělsko hospodářské objekty (farmy), a to buď na okraji výsypek nebo v jejich těsném sousedství. Problém u těchto objektů nebude spočívat pouze ve způsobu jejich založení, ale bude nutno do tohoto prostoru přivést inženýrské sítě (voda, topné medium, kanalizace, elektrická energie). Vzhledem k rozsahu zemědělských pozemků (především trvalých travních porostů) vznikne tak předpoklad pro rozvoj pastevectví. Sečení luk spolu s kácením dřevin může přinést základy pro vznik obnovitelného energetického hospodářství na bázi biomasy. Lze předpokládat, že zamýšlené zemědělské usedlosti by mohly mít i další atraktivní využití, např. jako výchozí centra pro rozvoj agroturistiky. Při doplňkovém chovu koní by mohla zajistit projížďky turistů zajímavou krajinou, popřípadě i ubytování s poskytováním stravování na bázi místních produktů. Mohla by umožňovat zatím u nás netradiční rodinnou rekreaci, při které by zejména městské děti poznávaly nejen přírodu, ale i život na venkově. Vzhledem k předpokládanému propojení těchto území s rekreačními jezery by neměl být problém zkombinovat pobyt na „venkově“ s rekreací, koupáním a sportem. Jak již bylo zmíněno, nezbytnou podmínkou pro poznávání přírody, krajiny, kulturních i historických památek je jejich dobrá přístupnost, kterou umožní nekomplikované propojení všech těchto zajímavých míst a objektů. Rozložení turistických tras, ubytovacích kapacit a center turistického ruchu v rekultivované krajině může dobře navázat na stávající síť hromadné autobusové a železniční dopravy. Další možností je využívání silniční dopravní infrastruktury pro individuální turistiku, a to buď přímo (cestování po zajímavých místech automobilem) nebo nepřímo. Nepředpokládáme, že cyklostezky a cesty pro pěší turistiku, které budou spojovat atraktivní místa nejenom pro rekreaci, sport, koupání, sportovní rybolov, Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


-5zároveň místa pro poznávání kulturních a historických památek, místa esteticky působivá s výhledem do atraktivní krajiny, geologicky i přírodovědně zajímavá budou jediným způsobem využívání revitalizované krajiny. Naopak předpokládáme, že po nezbytné konzolidaci nasypaného skrývkového materiálu budou výsypky postupně (i když zřejmě velmi omezeně) osidlovány zejména z důvodu zajišťování potřebné péče o krajinu (sečení luk, pastevectví), ale i jako technické zázemí pro rekreační a sportovní objekty, nebo pro provozování agroturistiky a další aktivity. Koncepce sanace a rekultivace území dotčeného těžební činnosti lomu Libouš dosud vycházela z dlouhodobého generelu rekultivací a souvisejících dokumentů. Podle této koncepce byla zbytková jáma lomu situována ve východní části zájmového území a jejím zatopením po kótu 277 m n. m. měla vzniknout vodní plocha o rozloze 640 ha. Ostatnímu těžbou ovlivněnému území rozdělenému na dílčí části byly přiděleny různé prioritní funkce. Zemědělská rekultivace byla navrhována na náhorní plošiny vnitřních výsypek a na další plochy s vhodnými spádovými poměry, tj. s maximálním sklonem do 10 %. Lesnické rekultivace byly plánovány na převážnou část zejména sklonitého území mimo zbytkovou jámu. V těchto plochách jsou zahrnuty i oblasti s rekreační funkcí. Území s dominantním rekreačním vlivem tvořily pobřežní partie jezera zbytkové jámy lomu na severu a východě, včetně ostrova. Pro posílení ekologické funkce krajiny byly na plošině vnitřní výsypky lomu Libouš navrženy vhodně koncipované mokřadní plochy. Aktualizovaná koncepční dokumentace, která je předmětem této studie, je založena na novém báňsko technologickém řešení, vycházejícím z upřesnění předpokládané potřeby elektráren především v kvalitě uhlí v dlouhodobém časovém horizontu. Dochází v ní k jinému situování zbytkové jámy, tedy i k následné změně parametrů budoucího jezera. Výrazně nemění koncepci rekultivace na tomto území. Posiluje však ekologické prvky, navíc vytváří optimální předpoklady k budoucímu využití území pro lidské aktivity. V roce 2001 zpracoval R–Princip Most, s.r.o. dokumentaci nazvanou „Studie zbytkové jámy lomu Libouš - 1. etapa“. V zadání této studie se požadovalo najít optimální variantu zatápění zbytkové jámy vodou při neprůtočném jezeru a tuto vybranou variantu porovnat s variantou jezera průtočného (kóta hladiny vody 275,2 m n.m.). Následně po jejím vyskladnění bylo provedeno stabilitní posouzení svahů vnitřní výsypky přiléhajících k jezeru. Na základě těchto výpočtů a úprav doporučených R – Princip Most, s.r.o. ve vazbě na parametry zbytkové jámy, zejména na břehovou linii budoucího jezera bylo aktualizováno koncepční báňské řešení lomu Libouš a upřesněny parametry zbytkové jámy, následně potom parametry jezera na tyto hodnoty: kóta hladiny plocha hladiny objem vody v jezeru délka břehové linie průměrná hloubka maximální hloubka

255 m n.m. 511,93 ha 79,441 mil. m3 13 681 m 15,52 m 55,60 m



-6Hydrotechnický výpočet byl proveden ve dvou variantách, a to pro území bez funkčních porostů (zahájení rekultivačních prací) a pro území při zapojené vegetaci (po 15–20 letech rekultivace). Podpovodí jezera bylo při výpočtu rozděleno na jednotlivé dílčí plochy, které byly zařazeny podle jejich průměrné sklonitosti. Při výpočtu podle varianty s nezapojenou vegetací vycházel přebytek přítoků nad výparem, což by znamenalo, že v případě nepřijetí nezbytných technických opatření by hladina vody v jezeru postupně stoupala. Při plně zapojené vegetaci tomu již bylo naopak a jezero by bylo nutno mírně dotovat vodou z veřejné vodoteče. Významnou roli v těchto vodohospodářských bilancích bude však sehrávat vývoj klimatu, který může vzhledem k velmi vzdálenému období, kdy budou tyto záměry realizovány (cca za 30 – 40 let), vodohospodářské výpočty výrazně ovlivnit. Do nedávné doby se k posuzování klimatu přistupovalo tak, jako by dlouhodobá variabilita byla zanedbatelná. V souvislosti s tím, že globální teplota se soustavně zvyšuje, je v současné době nejisté, zda jde o přirozené kolísání, nebo důsledek zesílení skleníkového efektu vlivem zvyšování CO2 v atmosféře. Postupně se většina klimatologů přiklání k druhé variantě. Proto se možné důsledky změny klimatu seriózně zkoumají. Z publikovaných odborných materiálů vyplývá značná nejistota a zejména výrazná variabilita těchto možných klimatických změn a jejich dopadů do hydrologie. Proto se domníváme, že není nutné provádět další přesné výpočty vodohospodářské bilance u jezera zbytkové jámy lomu Libouš, ale spíše doporučit variabilní řešení (což výše uvedená dokumentace splňuje), které by bylo možno podle vývoje situace využívat pro zabezpečení trvale vyrovnané vodohospodářské bilance jezera, a to s přijatelnými výkyvy hladiny vody v průběhu roku. Jak vyplynulo z výše uvedených výpočtů bude v první fázi po napuštění jezera výsledná roční vodohospodářská bilance s přebytkem vody, po plném zapojení vegetace bude muset být pro vyrovnanou průměrnou vodohospodářskou bilanci jezero mírně vodou dotováno. Doporučeným řešením účinně napomáhajícím vyrovnání vodohospodářské bilance v počátečním stadiu po napuštění jezera je zřízení mokřadních ploch v podpovodí zbytkové jámy, a tím vytvoření samostatného systému s vlastní vodohospodářskou bilancí. Ten by však postupně se zapojováním vegetace ztrácel svůj význam jako regulátor vyrovnané bilance a jeho plocha by se buď omezila nebo by se zvýšila dotace vody do jezera. Mokřadní systém bude představovat soustavu vodních (mokřadních) ploch, které se zapojí do vodohospodářské bilance nejenom výparem z volné hladiny, ale i výparem z vegetace. Jednotlivé mokřady budou propojeny systémem meandrujících příkopů, které budou rovněž plnit funkci výparných míst. V případě větších přítoků budou rozvádět postupně vodu do celého systému. Pravděpodobně nebude možno zabránit průběžnému kolísání vody v jednotlivých mokřadech, takže se z některých z nich dočasně (v suchých obdobích) stanou slaniska. Vlastní území mokřadních ploch navrhujeme na výměře cca 150 ha. Tento v podstatě uzavřený systém bude zabezpečovat výpar vody z plochy 410 ha. O tuto hodnotu by se zároveň snížila plocha vlastního podpovodí jezera. Pro případ trvalých intenzivních srážek bude tento systém propojen s jezerem. Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


-7Z výše uvedených výpočtů a úvah plyne mimo jiné, že dosažení rovnovážného stavu mezi přítoky a výparem bude výrazně záležet na rychlosti realizace sanačních a rekultivačních prací v závislosti na zahájení a následné rychlosti napouštění jezera. Rekultivace ploch v okolí jezera by měla být zahájena bezprostředně po ukončení těžby a zakládání na výsypkách. Předpokládáme, že jezero zbytkové jámy bude napouštěno především čerpáním z řeky Ohře do Podkrušnohorského přivaděče (PKP), částečně bude využívána i voda z krušnohorských potoků, plně voda z podpovodí zbytkové jámy. Doba napuštění jezera bude závislá především na čerpaném množství vody z Ohře. Při využití předpokládané napouštěcí kapacity z řeky Ohře ve výši 1 m3/s bude jezero napuštěno cca za 2,5 roků. Vzhledem k parametrům jezera bude nutno chránit trvale břehovou linii před účinky abraze způsobené vlnobitím. Návrh vlastního způsobu opevnění břehové linie vychází z příslušných výpočtů, zároveň ze sklonu terénu ve vazbě na břehovou linií a z dalších předpokladů. Upravené báňské řešení konečného stavu lomu a výsypek po ukončení těžby, které bylo provedeno jako doporučení studie z roku 2001, vytvořilo svými povlovnějšími svahy v kontaktu s jezerem podstatně příznivější podmínky pro technické řešení ochrany břehové linie. Podle podmínek je voleno opevnění především biologicko – technické, které představuje volně sypaný kámen větších rozměrů kombinovaný s biologickou ochranou (rákos, vrby, olše). Část břehů, zejména určených pro rekreaci a koupání (pláže) umožňuje vzhledem ke sklonu terénu neprovádět žádnou ochranu. Navíc jsou tato území v převážné míře ve větrovém stínu. Navržená rekultivace navazuje na vývojová stadia, která prodělala rekultivační činnost za období více než 50 let její realizace. Jestliže ve svých začátcích rekultivovat po těžbě znamenalo ozelenit jednotlivé pozemky, potom další vývoj směřoval především ke způsobům jejího hospodářského využití. Do roku 1989 byly preferovány (i politicky) rekultivace zemědělské, po tomto roce především lesnické. Současný trend je zaměřen především na způsoby vytvářející podmínky pro obnovu funkce krajiny a to nejenom její přírodní složky, ale i složky sociálně ekonomické. Do ukončení revitalizace bude nutno od 1.1.2003 v rámci lomu Libouš zahájit rekultivaci na celkové ploše cca 4 450 ha. Její koncepce bude následující. Severovýchodní a východní část lomu bude mít vazbu především na jezero zbytkové jámy. Břehová linie jezera v severní a severovýchodní, východní a částečně jižní části jezera bude opevněna kombinací technických a biologických opatření. Takto provedené opevnění bude kromě ochrany břehů před abrazí plnit úlohu ekologickou - nebude předmětem masivní návštěvnosti. Jednotlivé svahy a plošiny mezi nimi doporučujeme rekultivovat způsobem přírodě blízkým (kombinace výsadby stromů – především listnatých s loukami, malými jezírky a mokřady a plochami ponechanými sukcesi). Vodní a mokřadní plochy budou situovány a dimenzovány tak, aby neohrožovaly stabilitu jednotlivých svahů. Předpolím lomu v této části bude veden odvodňovací příkop. Důvodem jeho vybudování je odvedení maximálního množství vody mimo jezero zbytkové jámy. Příkop bude proveden bez technizujících prvků tak, aby splynul s přírodou.



-8Svah mezi územím určeným pro rekreační aktivity v jižní části lomu a zátokou jezera bude zalesněn tak, aby odclonil tuto část od rekreační zóny (zejména jako ochrana proti hluku a znečištění ovzduší). Na plošině o průměrné kótě 280 m n. m. (cca 25 m nad úrovní hladiny vody v jezeru) doporučujeme zřídit výše uvedený mokřadní systém. Reprezentovat jej bude soustava vodních a mokřadních ploch s příslušnou vegetací. Tyto plochy budou vzájemně propojeny tak, aby voda mohla mezi nimi volně protékat. Na koruně svahu (východní část mokřadu) by měla být zakladačem nasypána hráz o výšce cca 2 m a šířce cca 10 m chránící rekreační území před přetokem vod z mokřadního systému při intenzivních (přívalových) deštích. Vlastní nouzový přepad doporučujeme vybudovat pod jižními svahy do jezera. Zbývající část území bude rekultivována standardním způsobem lesnické rekultivace, nebo kombinací lesa s trvalými trávními porosty a lesnickou rekultivací, tzv. přírodě blízkou (lesní porosty, sukcesní plochy, jezírka, mokřadní plochy, trávní porosty). Svah mezi mokřadním systémem a lesoparkem doporučujeme zalesnit. V rámci uplatnění ornice skrývané ve smyslu zákona se počítá s velkým rozsahem trvalých trávních porostů (zemědělská rekultivace). Ty však budou vyžadovat stálou údržbu, a to buď pravidelným kosením nebo spásáním luk. Trvalá péče o tyto pozemky by měla vyvolat s tím související podnikatelské aktivity. Výsledkem by mělo být zřizování zemědělských farem, a to buď v těsném sousedství výsypek nebo na jejich okraji, později (po jejich dostatečné konzolidaci) i na těchto výsypkách. Podmínkou je však potřebné dopravní spojení a přivedení nezbytných inženýrských sítí (elektrické energie, vody a zřízení čistíren odpadních vod). Lze předpokládat, že tyto farmy by mohly zajistit i nezbytné ošetřování ploch, které budou zřízeny z ekologických důvodů. Území dnešní homogenizační skládky a její okolí, vzhledem k tomu, že tvoří gravitačně neodvodnitelnou depresi bude zatopeno vodou. Tím vznikne jezero o ploše cca 35 ha, které by mělo plnit především ekologické úkoly, zároveň by mohlo být využitelné pro sportovní rybaření. Jezero se napustí srážkovou vodou a vodou z bezprostředního podpovodí. Kóta hladiny po jeho napuštění bude cca 248 m n.m. Přebytečná voda bude odtékat korytem Lužického potoka. U jezera lze předpokládat v průběhu roku kolísání hladiny vody ve vztahu mezi množstvím srážek a úrovni výparu.

8.4 REKULTIVACE A REVITALIZACE DLE JEDNOTLIVÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ 8.4.1 Územní celek Chomutovsko 8.4.1.1 Vymezení a současný popis území Vymezení a popis území je uveden v kapitolách 8.1 a 8.3.



-98.4.1.2 Rekultivace dokončené a rozpracované k 31.12.2002 Rekultivace dokončené K 31. 12. 2002 byly na Dolech Nástup Tušimice dokončeny rekultivace na ploše 981,39 ha, a to v následujícím rozsahu: tab. č. 1 Ukončené rekultivace [ha] zeměděl. lesní 797,1 105,0 celkem

vodní ost.vč.park. 21,4 58,0

celkem 981,4

Rekultivace rozpracované Na Dolech Nástup Tušimice byly k 31. 12. 2002 rozpracovány rekultivace na ploše: celkem z toho

zemědělské lesnické hydrické ostatní

845,82 ha 88,71 ha 720,77 ha 0,00 ha 36,34 ha

Jedná se o tyto akce: Merkur V Plocha rekultivace celkem 4,98 ha z toho lesnická 4,98 ha Na výměře byly rekultivační práce zahájeny v roce 1985. Pro značný rozsah terénních úprav a problémy s odvodňovacím příkopem byly terénní úpravy dokončeny až v roce 1993 a následně provedena základní výsadba. V současné době na ploše pokračuje pěstební péče. Původně předpokládaný termín ukončení je však nutno z důvodu nedostatečně zajištěné kultury posunout do roku 2005. Merkur VI plocha A Plocha rekultivace celkem 40,02 ha z toho lesnická 36,05 ha ostatní 3,97 ha Rekultivace byla zahájena terénními úpravami v letech 1990 až 1992. V roce 1995 byla zahájena základní výsadba na ploše lesnické rekultivace. Její ukončení je plánováno v roce 2005. Merkur VI plocha B Plocha rekultivace celkem 12,43 ha z toho lesnická 11,00 ha ostatní 1,43 ha Biologická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1995 přípravnými pracemi, v následujícím roce byla provedena základní výsadba. Na ploše pokračuje pěstební péče, její ukončení je plánováno na rok 2007.



- 10 Merkur VII Plocha rekultivace celkem 104,41 ha z toho lesnická 98,83 ha ostatní 5,58 ha Rekultivační práce byly zahájeny terénními úpravami v období 1990 - 1994. Základní výsadba na lesnické rekultivaci byla provedena v roce 1994. Práce na lesnické rekultivaci jsou plánovány do roku 2006. Merkur VIII Plocha rekultivace celkem 107,15 ha z toho lesnická 102,29 ha ostatní 4,86 ha Sanace proběhla v letech 1995 až 1996, Na lesnické rekultivaci byly práce zahájeny v roce v roce 1997, ukončení se předpokládá v roce 2008. Merkur X Plocha rekultivace celkem 21,15 ha z toho lesnická 19,89 ha ostatní 1,26 ha V důsledku toho, že rekultivovaná plocha sousedí s úložištěm popelovin Letiště, byla navržena změna původně uvažované zemědělské rekultivace na lesnickou tak, aby byl vytvořen souvislý zalesněný pás, který bude oddělovat plochu úložiště. Rekultivace byla zahájena terénními úpravami na podzim 1995, v roce 1997 byla provedena základní výsadba. Pěstební péče na lesnické rekultivaci je plánována do roku 2008. Merkur XI Plocha rekultivace celkem 24,39 ha z toho lesnická 21,29 ha ostatní 3,10 ha Rekultivace byla zahájena terénními úpravami a výstavbou odvodnění na podzim 1995, následně proběhl přípravný agrocyklus a v roce 1997 byla realizována základní výsadba. Na lesnické rekultivaci práce biologické etapy pokračují, předpokládaný termín ukončení je v roce 2008. Merkur XII Plocha rekultivace celkem 5,76 ha z toho lesnická 5,76 ha Plocha navazuje na rekultivaci Merkur XI. V roce 1996 zde byly provedeny terénní úpravy, celá plocha byla v roce 1997 zalesněna. Práce biologické etapy rekultivace jsou plánovány do roku 2011. Merkur XIV Plocha rekultivace celkem 29,79 ha z toho zemědělská 11,35 ha lesnická 18,44 ha Tato akce rozšiřuje rekultivované plochy v lokalitě Merkur směrem nad severní hranici úložiště Letiště. Sanační práce byly zahájeny v roce 1998, Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


- 11 přípravný agrocyklus na obou plochách byl ukončen v roce 2000. Zemědělská rekultivace bude pokračovat návozem ornice a pětiletým agrocyklem, na lesnické rekultivaci proběhla na podzim 2001 základní výsadba. Ukončení prací na zemědělské rekultivaci je plánováno v roce 2005, na lesnické v roce 2013. Merkur XV, plocha A Plocha rekultivace celkem 28,41 ha z toho zemědělská 1,33 ha deponie 18,67 ha lesnická 7,62 ha ostatní 0,79 ha Plocha se nachází na horní etáži výsypky Merkur s nadmořskou výškou 356 až 370 m. Na jihu navazuje na rekultivaci Merkur XIV, na západě je omezena ochranným pásmem úložiště Severní lom. Ve střední části plochy je zřízena deponie pro ornici a další kulturní vrstvy půdy, které jsou skrývány před postupem lomu v severním poli Libouš, předpokládaná doba trvání deponie je 20 - 30 let. Sanační práce a technická etapa rekultivace jsou provedeny tak, aby vyhovovaly pro budoucí zemědělskou rekultivaci. Okrajové partie jsou zalesňovány, a postupně tak vytvoří ochranný zelený pás. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1998, na ploše zemědělské rekultivace probíhá agrocyklus, na lesnické rekultivaci byla základní výsadba realizována na podzim 2001. Zemědělská rekultivace bude pokračovat do roku 2005, ukončení pěstební péče na lesnické rekultivaci je plánováno v roce 2013. Merkur XV, plocha B Plocha rekultivace celkem 22,07 ha z toho zemědělská 16,86 ha lesnická 3,31 ha ostatní 1,90 ha Plocha na horní etáži výsypky Merkur navazující na severní hranici rekultivace Merkur XV A. Sanační práce byly provedeny v letech 2000 a 2001, zahájení biologické etapy bylo zahájeno v roce 2002. Předpokládané ukončení zemědělské rekultivace je v roce 2008, lesnické rekultivace v roce 2015. Březno II - III (dočasná) Plocha rekultivace celkem 62,59 ha z toho lesnická 62,31 ha ostatní 0,28 ha Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1991. Základní výsadba na ploše lesnické rekultivace proběhla v období 1993 až 1994, v současné době pokračuje pěstební péče s předpokládaným termínem ukončení v roce 2006. Březno - velkokapacitní deponie Plocha rekultivace celkem 18,11 ha z toho lesnická 17,99 ha ostatní 0,12 ha Rekultivace byla zahájena v roce 1993 terénními úpravami a výstavbou odvodňovacího systému, v roce 1994 byla provedena základní výsadba. V současné době probíhá pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2006. Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


- 12 Březno IV Plocha rekultivace celkem 11,34 ha z toho lesnická 10,82 ha ostatní 0,52 ha Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1990, na podzim 1993 byla provedena základní výsadba. V současné době pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2005. Březno VI Plocha rekultivace celkem 3,45 ha z toho lesnická 3,45 ha Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1985. Základní výsadba na ploše lesnické rekultivace byla realizována na podzim roku 1995. Na akci pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2006. Březno VII Plocha rekultivace celkem 1,32 ha z toho lesnická 1,32 ha Práce technické etapy rekultivace byly zahájeny v roce 1985. Základní výsadba proběhla v roce 1995, v současné době zde pokračuje pěstební péče, práce jsou plánovány do roku 2005. Březno VIII Plocha rekultivace celkem 85,97 ha z toho lesnická 84,62 ha ostatní 1,35 ha Rekultivace byla zahájena v roce 1993 terénními úpravami, zřízením odvodnění a budováním přístupových cest. Biologická etapa rekultivace byla zahájena základní výsadbou na jaře 1994, pěstební péče je plánována do roku 2007. Březno IX Plocha rekultivace celkem 40,48 ha z toho lesnická 39,76 ha ostatní 0,72 ha Akce navazuje na severní hranici lesnické rekultivace Březno VIII. Rekultivační práce byly zahájeny terénními úpravami v roce 1996, v roce 2000 byla na celé ploše provedena základní výsadba, následná pěstební péče je plánována do roku 2011. Březno X Plocha rekultivace celkem 10,81 ha z toho lesnická 10,70 ha ostatní 0,11 ha Plocha leží z části na západních svazích výsypky Březno a z části na rostlém terénu. V rámci sanace, která byla zahájena v roce 1996, byly upraveny svahy výsypky a dorovnána plošina mezi svahy výsypky a Lužickým potokem.



- 13 Provedla se rovněž rekonstrukce stávající cesty podél Lužického potoka, bylo vybudováno odvodnění a sedimentační nádrž. Na celé ploše byla v roce 2000 realizována základní výsadba, rekultivační práce jsou plánovány do roku 2011. Březno XI Plocha rekultivace celkem 26,34 ha z toho zemědělská – orná 2,53 ha deponie 10,66 ha lesnická 11,45 ha ostatní 1,70 ha Akce Březno XI pokračuje v rekultivaci výsypky Březno severním směrem. Jižní hranice navazuje na ukončenou rekultivaci Březno VII a na rozpracované rekultivace Březno VIII a IX, severní hranice je vymezena úložištěm popelovin Stodola a skládkou TKO na Březně. Ve střední části je zřízena deponie pro ornici a další kulturní vrstvy půdy, které budou skrývány na plochách přeložky železniční trati Chomutov – Praha. Vzhledem k tomu, že zde budou rovněž ukládány zeminy, skrývané při dalším postupu lomu Libouš, je předpokládaná doba trvání deponie 20 - 30 let. Ve východní části území se nachází vodní plocha a v její blízkosti bude realizována klasická zemědělská rekultivace, zbývající část bude zalesněna. Sanační práce a technická etapa rekultivace byly realizovány v období 1998 - 1999, následně proběhl přípravný agrocyklus. Na zemědělské rekultivaci byl v roce 2001 zahájen meliorační agrocyklus s termínem ukončení 2006. Na lesnické rekultivaci byla provedena základní výsadba, následná pěstební péče je plánována do roku 2013. Březno XII Plocha rekultivace celkem 4,28 ha z toho lesnická 4,28 ha V této akci bude rekultivováno území vymezené na severní a východní straně hranicí skládky TKO na Březně, na západě plochou Březno X a na jihu trasou PD na úložiště popelovin Stodola. Na celé ploše je plánována lesnická rekultivace, probíhat bude od roku 2002 do 2016. Březno XIII Plocha rekultivace celkem 7,94 ha z toho zemědělská 7,94 ha Plocha Březno XIII se nachází na etáži v úrovni 332 – 337 m n. m. Z jižní strany je vymezena hranicí zemníku pro skládku TKO na Březně, severní hranici tvoří provozní komunikace, východní a západní hranice je vymezena svahem etáže. Na celkové výměře je plánována zemědělská rekultivace, rekultivace byla zahájena v roce 2002, její ukončení se předpokládá v roce 2007. Prunéřov II A Plocha rekultivace celkem z toho lesnická

0,61 ha 0,61 ha



- 14 Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1989 terénními úpravami, základní výsadba na ploše A proběhla v roce 1990 a následně byla realizována pěstební péče. Při kontrole porostů v roce 2000 bylo konstatováno, že převážná část zalesněné plochy o výměře 5,69 ha je v dobrém stavu a rekultivační práce zde byly v roce 2000 ukončeny. Na sedmi malých ploškách o celkové výměře 0,61 ha však dosud není dosaženo vyhovující kvality porostů. Pěstební péče zde byla proto prodloužena do roku 2004. Prunéřov III B Plocha rekultivace celkem 16,21 ha z toho lesnická 15,78 ha ostatní 0,43 ha Na této ploše byla původně umístěna skládka TKO. Sanační práce zde byly zahájeny v roce 1997, základní výsadba proběhla v roce 1998. Pěstební péče je plánována do roku 2012. Prunéřov III C Plocha rekultivace celkem 32,59 ha z toho lesnická 32,23 ha ostatní 0,36 ha Na ploše C byly v období 1992 - 94 realizovány terénní úpravy, zřízeno odvodnění a provedena základní výsadba. Pokračuje zde pěstební péče s předpokladem ukončení v roce 2005. Prunéřov IV Plocha rekultivace celkem 36,19 ha z toho lesnická 33,39 ha ostatní 2,80 ha Sanační práce na této akci byly zahájeny v roce 1995, následně byla realizována zemědělská a lesnická rekultivace. Na zemědělské ploše o výměře 12,44 ha byl v roce 2001 meliorační agrocyklus ukončen. Práce na lesnické rekultivaci jsou plánovány do roku 2008. Prunéřov VI Plocha rekultivace celkem 36,15 ha z toho lesnická 33,25 ha ostatní 2,90 ha Tato akce navazuje na rekultivace Prunéřov III C a Prunéřov IV, jihovýchodní hranici tvoří rekultivace Merkur IX a v severovýchodní části je omezena plochou úložiště stabilizátu Severní lom. Sanační práce zde byly provedeny v roce 1995, v dalším roce byl zahájen dvouletý přípravný agrocyklus a v roce 1997 proběhla výsadba dřevin. Předpokládané ukončení lesnické rekultivace je v roce 2007. Prunéřov VII Plocha rekultivace celkem z toho lesnická ostatní

7,53 ha 6,01 ha 1,52 ha



- 15 Rekultivace se nachází na jižní straně Prunéřovské výsypky na místě likvidovaného závodu Prunéřov. Rekultivace byla zahájena v závěru roku 1996, celá plocha byla v roce 1997 zalesněna. Pěstební péče je plánována do roku 2011. Prunéřov VIII Plocha rekultivace celkem 23,99 ha z toho zemědělská 2,76 ha lesnická 20,97 ha ostatní 0,26 ha Jedná se o plochu původně uvažované nové skládky TKO a přilehlých pozemků mezi rekultivacemi Prunéřov IV, Prunéřov VI, pásovou dopravou pro ukládání stabilizátu na Merkur a rekultivací Prunéřov II B. Sanační práce byly realizovány v období 1996 – 1997. Na zemědělské rekultivaci byl v roce 1998 zahájen agrocyklus, základní výsadba pro zalesnění proběhla v roce 1999. Ukončení melioračního agrocyklu je plánováno v roce 2002, ukončení pěstební péče v roce 2012. Málkov Plocha rekultivace celkem 19,37 ha z toho zemědělská – orná 3,70 ha deponie 12,91 ha lesnická 2,37 ha ostatní 0,39 ha V rámci technické etapy byly v roce 1996 provedeny terénní úpravy na celém území a v roce 1997 povážka ornicí na ploše pro zemědělskou rekultivaci. V průběhu biologické etapy rekultivace je na uvolněných plochách realizován agrocyklus a zalesnění, plocha deponie ornice je ošetřována. Po rozebrání deponie zde bude provedena rovněž zemědělská rekultivace. Agrocyklus na ploše zemědělské rekultivace byl zahájen v roce 1998, plánované ukončení prací je v roce 2002. Základní výsadba na ploše lesnické rekultivace byla provedena v roce 1998, pěstební péče je plánována do roku 2008.



- 16 tab. č. 2 Rozpracované rekultivace [ha] Merkur V Merkuk VI-A Merkur VI-B Merkur VII Merkur VIII Merkur X Merkur XI Merkur XII Merkur XIV Merkur XV-A Merkur XV-B Březno II-III Březno-deponie Březno IV Březno VI Březno VII Březno VIII Březno IX Březno X Březno XI Březno XII Březno XIII Prunéřov II A Brunéřov III B Prunéřov III C Prunéřov IV Prunéřov VI Prunéřov VII Prunéřov VIII Málkov Celkem

realizace zeměděl. lesnické 1985-05 5,0 1995-05 36,1 1995-07 11,0 1994-06 98,8 1997-08 102,3 1995-08 19,9 1995-08 21,3 1995-11 5,8 2000-13 11,4 18,4 1998-13 20,0 7,6 2000-15 16,9 3,3 1991-06 62,3 1993-06 18,0 1990-05 10,8 1985-06 3,5 1998-05 1,3 1993-07 84,6 1996-11 39,8 1996-01 10,7 1998-13 13,2 11,5 2002-16 4,3 2002-07 7,9 1989-04 0,6 1997-12 15,8 1992-05 32,2 1995-08 33,4 1995-07 33,3 1996-11 6,0 1996-12 2,8 21,0 1996-08 16,6 2,4 88,7 720,8

vodní

ostatní vč. park. 4,0 1,4 5,6 4,9 1,3 3,1

0,8 1,9 0,3 0,1 0,5

1,4 0,7 0,1 1,7

0,0

0,4 0,4 2,8 2,9 1,5 0,3 0,4 36,3

celkem 5,0 40,0 12,4 104,4 107,2 21,2 24,4 5,8 29,8 28,4 22,1 62,6 18,1 11,3 3,5 1,3 86,0 40,5 10,8 26,3 4,3 7,9 0,6 16,2 32,6 36,2 36,2 7,5 24,0 19,4 845,8

8.4.1.3 Rekultivace zahajované v letech 2003 - 2012 V rámci lomu Libouš jsou počínaje 1.1.2003 do ukončení plánovány rekultivace na ploše: celkem z toho

zemědělské lesnické vodní ostatní

4 451,60 ha 1 302,03 ha 1 176,38 ha 546,93 ha 1 426,26 ha



- 17 Z toho v období let 2003 – 2012 budou na Dolech Nástup Tušimice zahájeny rekultivace v celkovém rozsahu 1 043,41 ha. Tato výměra bude rozdělena do následujících akcí: Merkur XVI Plocha rekultivace celkem 27,87 ha z toho zemědělská 23,69 ha lesnická 4,18 ha Plocha se nachází na horní etáži výsypky Merkur, kde navazuje na rekultivaci Merkur XV B a rozšiřuje rekultivované území severním směrem. Na ploše je plánována zemědělská a lesnická rekultivace. Zahájení akce Merkur XVI je plánováno na rok 2004, rekultivační práce na zemědělských plochách budou probíhat do roku 2009, na lesnických do roku 2018. Merkur XVII Plocha rekultivace celkem 63,67 ha z toho zemědělská 34,40 ha lesnická 14,63 ha ostatní 14,64 ha Plánované zahájení akce je v roce 2006, ukončení se předpokládá u zemědělské formy v roce 2012, u lesnické 2021. Úložiště Letiště Plocha rekultivace celkem 113,01 ha z toho zemědělská 77,80 ha lesnická 35,21 ha Rekultivační akce bude zahájena v roce 2007. Zemědělské rekultivace budou ukončeny v roce 2013, lesnické 2022. Merkur XVIII Plocha rekultivace celkem 60,03 ha z toho zemědělská 38,30 ha lesnická 3,30 ha ostatní 8,43 ha Plánované zahájení akce je v roce 2011, ukončení se předpokládá u zemědělské rekultivace 2017, u lesnické 2026. Merkur XIX Plocha rekultivace celkem 66,22 ha z toho zemědělská 15,48 ha lesnická 36,99 ha ostatní 13,75 ha Akce bude zahájena v roce 2012, ukončení zemědělské formy se předpokládá v roce 2018, lesnické v roce 2027. Březno XIV Plocha rekultivace celkem z toho zemědělská lesnická

61,63 ha 44,00 ha 17,63 ha



- 18 Rekultivace bude zahájena v roce 2004, předpokládá ukončení u zemědělské je 2010, u lesnické 2019. Březno XV Plocha rekultivace celkem z toho zemědělská lesnická Plánované zahájení akce je v roce u zemědělské v roce 2010, u lesnické 2019.

45,68 ha 41,00 ha 4,68 ha 2004, ukončení se předpokládá

Březno XVI Plocha rekultivace celkem 59,29 ha z toho zemědělská 43,22 ha lesnická 7,35 ha ostatní 8,72 ha Plánované zahájení akce je v roce 2008, ukončení se předpokládá u zemědělské formy v roce 2014, u lesnické v roce 2024. Březno XVII Plocha rekultivace celkem 67,21 ha z toho zemědělská 50,40 ha lesnická 8,61 ha ostatní 8,20 ha Plánované zahájení akce je v roce 2009, ukončení u zemědělské v roce 2015, celé akce v roce 2024. Březno XVIII Plocha rekultivace celkem 69,12 ha z toho zemědělská 42,90 ha lesnická 15,55 ha ostatní 10,67 ha Plánované zahájení akce je v roce 2010, ukončení u zemědělské v roce 2016, celé akce 2025 Severní svahy Plocha rekultivace 116,60 ha Akce bude realizována v rámci ostatních ploch se zahájením v roce 2003 a ukončením 2012. Prunéřov IX Plocha rekultivace celkem 79,60 ha z toho zemědělská 41,40 ha lesnická 34,90 ha ostatní 3,30 ha Akce bude zahájena v roce 2003, ukončena v roce 2014. Prunéřov X Plocha rekultivace celkem z toho zemědělská

26,26 ha 15,80 ha



- 19 lesnická 10,46 ha Zahájení akce se předpokládá v roce 2006, ukončení u zemědělské formy 2012, u lesnické 2021. Úložiště Severní lom Plocha rekultivace celkem 179,67 ha z toho zemědělská 136,08 ha lesnická 43,59 ha Akce bude zahájena v roce 2010, ukončena u zemědělské rekultivace v roce 2016, u lesnické 2025. Ochranné pásmo úložiště Severní lom Plocha rekultivace 7,55 ha Rekultivováno bude lesnickou formou. Akce bude zahájena v roce 2010, ukončena 2025. tab. č. 3 Nově zahajované rekultivace 2003-2012 [ha] realizace zeměděl. lesnické 2004-18 23,7 4,2 Merkur XVI Merkur XVII 2005-21 34,4 14,6 2007-22 77,8 35,2 Úložiště letiště Merkur XVIII 2011-26 38,3 13,3 2012-27 15,5 37,0 Merkur XIX Březno XIV 2004-19 44,0 17,6 2004-19 41,0 4,7 Březno XV Březno VI 2008-24 43,2 7,4 2009-24 50,4 8,6 Březno XVII 2010-25 42,9 15,6 Březno XVIII 2003-12 Severní svahy 2003-14 41,4 34,9 Prunéřov IX Prunéřov X 2006-21 15,8 10,5 136,1 43,6 Úložiště severní lom 2010-25 Och. pásmo úlož. SL 2010-25 7,6 Celkem 604,5 254,6

vodní

ostatní vč. park.

celkem 27,9 63,7 113,0 60,0 66,2 61,6 45,7 59,3 67,2 69,1 116,6 79,6 26,3 179,7 7,6 1043,4

14,6 8,4 13,8

8,7 8,2 10,7 116,6 3,3

0,0

tab. č. 4 Nově zahajované rekultivace 2003-2012 [mil. Kč] Termín Merkur XVI 2004-2018 Merkur XVII 2005-2021 Úložiště letiště 2007-2022 Merkur XVIII 2011-2026 Merkur XIX 2012-2027 Březno XIV 2004-2019 Březno XV 2004-2019 Březno VI 2008-2024 Březno XVII 2009-2024 Březno XVIII 2010-2025 Severní svahy 2003-2012

184,3

Náklady 43,695 98,429 185,360 93,923 112,539 100,379 70,626 90,063 102,640 108,011 145,750



- 20 Prunéřov IX Prunéřov X Úložiště severní lom Ochranné pásmo úložiště SL Celkem

2003-2014 2006-2021 2010-2025 2010-2025

134,280 44,081 289,121 14,723 1633,620

8.4.1.4 Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Rekultivace zahajované po roce 2012 jsou uvedeny v příslušné tabulce. Jedná se celkem o výměru 4 451,60 ha. V období od roku 2003 do roku 2012 bude zahájena rekultivace na ploše 1 043,41 ha. Od roku 2013 do ukončení sanačních a rekultivačních prací zbývá 3 408,19 ha. tab. č. 5 Náklady na sanace a rekultivace v období 2013 do ukončení [mil. Kč] Rekultivace: Zemědělské 1046,340 Lesnické 1797,412 Hydrické (bez jezera zbytkové jámy) 87,500 Ostatní 1900,762 Zbytková jáma: Úprava dna a svahů 300,000 Napouštěcí objekty 80,000 Poplatky za napouštění (vodní zákon) 165,200 Celkem 5 377,214 8.4.1.5 Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Celková bilance ploch a ekonomická náročnost rekultivací jsou uvedeny v následujících tabulkách: tab. č. 6 Bilance ploch rekultivací [ha] rekultivace ukončené do 2002 rozpracované k 31.12.2002 nově zahajované 2003-12 nově zahajované po 2012 celkem

zeměděl. 797,1 88,7 604,5 697,6 2187,8

lesní 105,0 720,8 254,6 921,8 2002,1

ostatní vodní vč. park. 21,4 58,0 36,3 184,3 546,9 1242,0 568,3 1520,6

celkem 981,4 845,8 1043,4 3408,2 6278,8



- 21 -

tab. č. 7 Ekonomická náročnost rekultivací [mil. Kč] rekultivace nově zahajované 2003-12 nově zahajované po 2012 celkem

zeměděl. 906,7 1046,3 1953,0

lesní 496,5 1797,4 2293,9

ostatní vč. park. 230,4 632,7 1900,8 632,7 2131,2

vodní

celkem 1633,6 5377,2 7010,8

8.4.1.6 Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Koncepce revitalizace zájmového území je popsána v kapitole 8.4.1.8. Realizace navržených opatření je však vázána ve velké většině na ukončení těžby a na ni navazující zatopení zbytkové jámy vodou. To se však uskuteční až po roce 2035. Do této doby bude možno revitalizační aktivity uplatnit velmi omezeně, a to pouze v nejzápadnější části lomu, kde již byla ukončena rekultivační činnost. Jedná se především o zřízení veřejných a účelových komunikací, které by zkrátily propojení jednotlivých obcí mezi sebou tak, jak tomu bylo před zahájením těžební činnosti. Dále se jedná o síť cyklostezek zřizovaných v zájmovém území lomu Libouš, které budou navazovat na systém cyklotras stávajících a navrhovaných, vedených mimo toto území. Ty budou realizovány postupně v návaznosti na dokončování jednotlivých rekultivačních akcí. Dále je doporučeno vyčlenění části území pro realizaci Crossového areálu. Podobně se doporučuje zřídit v západní části území střelnici pro myslivecké sdružení, vybudovat agrocentrum a zoopark (oboru pro lesní zvěř). 8.4.1.6.1 Opatření schválená mezirezortní komisí Rekultivačního charakteru Z akcí, které byly mezirezortní komisí schváleny a u kterých dosud neprošlo výběrové řízení se jedná o: -

Sanace a rekultivace Severní svahy

Z akcí, které byly schváleny mezirezortní komisí a bylo ukončeno výběrové řízení se jedná o: -

Rekultivace Prunéřov IX

Revitalizačního charakteru Žádná z akcí revitalizačního charakteru nebyla dosud do mezirezortní komise předložena.



- 22 8.4.1.6.2 Nově navrhovaná opatření Rekultivačního charakteru Do mezirezortní komise budou postupně předloženy akce dle seznamu, uvedeného v tabulce č. 3 a 4. Revitalizačního charakteru II. e)

práce směřující k tvorbě a obnově biokoridorů a biocenter

Vytváření ÚSES na plochách postižených těžební činností má značná specifika vyplývající především z toho, že jde o antropogenní zeminy, na nichž jsou nevyvinuté půdy a jejich charakter a postupný vývoj lze jen odhadovat. Tuto nevýhodu lze částečně kompenzovat dostatkem prostoru pro navýšení minimálních prostorových parametrů biocenter a biokoridorů, aby po jejich založení bylo možné pro definitivní podobu ÚSES vybrat nejfunkčnější části. Při realizaci lokálních a regionálních biokoridorů se předpokládá proložení lesních porostů ostrůvky travních společenstev, čímž se zvýší jejich členitost s dostatečným množstvím útočišt pro migrující organizmy. Tato forma biokoridorů je v krajině přirozenější a vyžaduje nižší pořizovací náklady. V dřevinné skladbě ve stromovém patře se navrhuje dub, habr, lípa malolistá, babyka, jilm polní a v keřovém patře svída, dřín, líska, hloh a zimolez. Cílovými lesními společenstvy v prostoru lomu Libouš by se měly stát mezofilní až subxerofilní dubohabrové a dubolipové háje a subxerofilní doubravy, podél trvale zamokřených příkopů olšiny. V návrhu na doplnění LÚSES je pro oblast zbytkové jámy lomu Libouš, výsypky Merkur a výsypky Březno řešena konstrukce příčných spojení jednak ve směru západ - východ, jednak ve směru sever – jih. Navrhované biokoridory zčásti kopírují trasy budoucích odvodňovacích příkopů, které by postupně měly nahradit původní hydrografickou síť v krajině. Navrženy jsou čtyři nové trasy lokálních biokoridorů. LBc 1 Tento biokoridor by měl propojovat společenstva převážně lesní. Jeho trasa začíná na západě v prostoru LC 28, odkud je veden podél jižní hranice plánovaných rekultivací na výsypce Merkur a Březno, koridorem DPD a přes jižní svahy zbytkové jámy k LC 52 u Března. Předpokládáme, že bude tvořen pásem o min. šířce 15 metrů, při zakládání porostů je třeba dodržet výše zmíněné zásady (pouze domácí stanovištně vhodné druhy, použití keřů do porostních okrajů, snaha o druhovou pestrost - doplňkové dřeviny, a výškovou i věkovou členitost porostů). Na tomto biokoridoru doporučujeme založit čtyři lokální biocentra lesního charakteru o minimální velikosti 3 ha (v návrhu jsou označena jako Li 1, Li 2, Me 1 a Me 2). LBc 2 Tento biokoridor je navržen podél odvodňovacího příkopu 2. Propojuje lokální biokoridor LK 64 na severozápadní hranici DP Libouš s koridorem 1 a dále s LK 78 na jihovýchodní hranici. V jeho trase jsou navržena tři lokální biocentra – Me 4 na jeho severním konci, již uvedené Li 2 na propojení s koridorem 1 a Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


- 23 biocentrum Li 3 přibližně ve střední části jeho délky. Stejně jako v předchozím případě bude biokoridor tvořen pásem dřevin o šířce 15 metrů s vyšším podílem vlhkomilných dřevin. Pro vytvoření funkčního biokoridoru bude žádoucí minimalizovat počet technických zásahů do koryta příkopu. LBc 3 Biokoridor s pořadovým číslem 3 je navržen na západní hranicí plánovaných rekultivací na výsypce Merkur. Na severu vychází z navrhovaného biocentra Me 4, je veden jižním směrem podél svahů výsypkové etáže na biocentrum Me 2. Ve střední části jeho trasy je vloženo další biocentrum Me 3. LBc 4 Trasa biokoridoru je vedena ve směru sever – jih ve střední části řešeného území, kde je jednak v kontaktu s mokřadní plochou, jednak využívá svahů výsypkových etáží v úrovni 290 – 300 m n. m. Z návrhu trasy vyplývá, že se bude jednat o biokoridor kombinovaný, který by měl dát prostor pro společenstva mokřadní i pro společenstva teplomilná na polohách svahů. Biokoridor doporučujeme realizovat tak, že část jeho plochy bude ponechána bez výsadby dřevin, aby byl dán prostor nelesním společenstvům pro jejich šíření. V prostoru budoucích mokřadů je navrženo lokální biocentrum Li 4.

II. f)

práce směřující k tvorbě a obnově území pro účely využití volného času

Cyklostezky Komunikační systém, který je koncepčně navržen v zájmovém území lomu Libouš, je obsahem kapitoly 8.4.1.8. Komunikace se v něm dělí na veřejné, účelové a cyklostezky. V období do roku 2012 je možno realizovat tyto cyklostezky: 8.1 Cyklostezka – Libouš 1 - do konce sledovaného období bude možno vybudovat tuto cyklostezku pouze v délce 2,0 km, a to na křižovatku s cyklostezkou Libouš 2 (bude zatím končit u zooparku). 8.2 Cyklostezka - Libouš 2 Tato cyklostezka bude spojovat Kadaň a Tušimice přes výsypku Merkur. Její délka bude 5,060 km. Umožní snadný přístup k agrocentru i zooparku. 8.3 Cyklostezka – Libouš 3 Propojí Nechranickou přehradu s veřejnou komunikací II v délce 2,6 km.



- 24 8.4 Cyklostezka - Libouš 4 Spojí areál Tušimice s obcí Březno přes výsypku Březno. Délka trasy bude 3,2 km. 8.5 Cyklostezka - Libouš 5 Propojí Kadaň s Prunéřovem přes výsypku Prunéřov v délce 3,280 km. 8.6 Cyklostezka – Libouš 6 V období do roku 2012 je možno vybudovat pouze její část (na křižovatku s cyklostezkou Libouš 5, a to v délce 1,0 km. 8.7 Cyklostezka – Libouš 9 Propojí Kadaň s veřejnou komunikací I (mezi Bystřickým, Zlatým a Jelením vrchem) v délce 1,6 km. 8.8 Vybudování rozhledny Sdružení obcí Mikroregin Podkrušnohoří požaduje vybudování vyhlídky (rozhledny) na území výsypek lomu Libouš – části Merkur, situované jižně od obce Málkov. Doporučujeme vybudovat tuto rozhlednu na severních svazích lomu. Vyhlídka by měla umožnit nejenom pohled na Krušné hory a na revitalizované území lomu Libouš, ale i na obce, které jsou součástí tohoto mikroregionu (včetně míst, kde byly situovány obce v důsledku těžby zaniklé). Vyhlídka bude dostupná z veřejné z komunikací III a účelové komunikace A. Do doby jejich vybudování bude zřízena k této rozhledně pěší turistická cesta v délce 2,5 km. Doporučujeme, aby u této vyhlídky byly umístěny informační tabule, lavičky pro odpočinek návštěvníků tohoto místa s jednoduchými přístřešky chránícími před nepohodou. 8.9 Střelnice České myslivecké jednoty Na území výsypek Prunéřov je doporučeno zřídit střelnici pro myslivecké sdružení. Plocha která bude pro tyto účely vyčleněna představuje 2,8 ha. Území bude vyžadovat provedení terénních úprav. Komunikačně bude dobře přístupné z veřejné komunikace III.



- 25 8.10 Crossový areál Málkov Obce Málkov a Místo navrhují vybudování víceúčelového crossového závodiště (supercross, motocross, supermoto, autocross, rallycross, bicross, trial, motokáry) na výsypce Prunéřov. Plocha vlastního závodiště představuje 14,93 ha. Plocha technického zázemí pro tyto aktivity 37,13 ha. V rámci revitalizace se doporučuje vybudovat parkoviště pro cca 4 000 vozidel (auto, moto) a 100 autobusů. Součástí této akce bude i provedení nezbytných zemních úprav. Do prostoru technického zázemí areálu doporučujeme přivést vodu, elektrickou energii a území odkanalizovat. 8.11 Agrocentrum Doporučujeme vybudovat v rámci revitalizace na výsypce Merkur agrocentrum, jehož posláním bude péče o rekultivované pozemky (sečení travních porostů, údržba lesa), zároveň podpora agroturistiky v tomto území. Realizace tohoto záměru by měla umožnit návštěvníkům poznávat život na venkově, dětské populaci bližší seznámení s hospodářskými zvířaty, osvojovat si jízdu na koni a další. Agrocentrum by mělo mít ubytovací a stravovací kapacitu a mohlo by se rovněž stát centrem, z kterého by se vyjíždělo poznávat okolní přírodu a jiné zajímavosti.Jeho předpokládaná rozloha bude cca 100 ha. Do tohoto území bude nutné přivést vodu, elektrickou energii a území odkanalizovat. Přístup bude možný po vybudování silniční přípojky v délce 0,5 km od veřejné komunikace č. I. Rovněž bude možné napojení na cyklostezku Libouš 2 vybudování přípojky v délce 0,5 km. Předpokládáme vybudování parkoviště o kapacitě cca 100 vozidel. 8.12 Zoopark (obora) V návaznosti na agrocentrum (směrem na sever) doporučujeme zřízení zooparku (obory), v kterém by byla chována vybraná lesní zvěř. Obora o rozloze cca 80 ha by měla být oplocená. Přístup budou umožňovat cyklostezky Libouš 1 a Libouš 2, které budou propojeny s agrocentrem. Příjezdní komunikace k agrocentru bude prodloužena o dalších 0,5 km, a to na okraj obory, kde bude zřízeno parkoviště pro 100 vozidel. V tomto místě bude vybudováno i stravovací a sociální zařízení. Proto bude nutno do tohoto území přivést vodu, elektrickou energii a území odkanalizovat. 8.13 Rekreační zóna Čachovice Před napuštěním Nechranické přehrady a započetím těžby hnědouhelných dolů zde existovala obec Čachovice. Nacházela se v prostoru nynějšího nástupu do dolů (rekultivací) v místech dnešních sadů. Toto území má velký potenciál rozvoje rekreace s ohledem na přímou návaznost na Nechranickou přehradu a rekultivační plochy. Území je Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


- 26 geomechanicky stabilizované a zapojené do okolní krajiny. Navrhujeme zde vznik rekreačně-obytného prostoru. V rámci revitalizace je nutno realizovat přeložku vedení VVN v délce 2,1 km. Na hranici území je třeba přivést inženýrské sítě.

II. h)

práce směřující k tvorbě a obnově území pro účely stavebních pozemků

V zájmovém území lomu Libouš se jedná především o komunikace, a to charakteru veřejné a účelové. Vybudování veřejných komunikací zkrátí propojení jednotlivých obcí, které bylo důlní činností přerušeno. Účelové komunikace tento systém doplňují a propojují významná místa v zájmovém území lomu Libouš se systémem veřejných komunikací. V období mezi roky 2003 a 2012 bude možno realizovat tyto akce: 8.14 Veřejná komunikace I Bude spojovat Tušimice přes výsypky Prunéřov a Merkur do motorestu Ušák (silnice I/13). Její délka bude 7,470 km. 8.15 Veřejná komunikace II Propojuje Tušimice s obcí Březno přes výsypku Březno. Její délka je 6,710 km. 8.16 Veřejná komunikace III Tato komunikace povede nad severní hranou lomu a bude spojovat město Kadaň s Chomutovem. Ve sledovaném období však bude možno realizovat pouze část této komunikace, která propojí veřejnou komunikaci I s účelovou komunikací I (crossový areál) – délka této trasy je cca 5,0 km. 8.17 Účelová komunikace I Tato komunikace bude vybudována jako příjezdová, propojující crossový areál se silnicí I/13. Zároveň naváže na komunikaci III. Její délka bude 0,66 km. 8.18 Rozvojová zóna bydlení Kadaň – Prunéřov Prostor přirozeně navazuje na město Kadaň a umožňuje plynulý přechod do oblasti „Letiště“. Po nezbytném komunikačním napojení by tato oblast byla velmi vhodná k individuální zástavbě a podnikatelským aktivitám. Z geomechanického Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


- 27 hlediska je území dostatečně stabilizované a vhodné pro výstavbu. Většina inženýrských sítí je přivedena do blízkosti tohoto území. Umístění lokality není v rozporu s územním plánem Kadaně. 8.19 Agroprůmysl – zpracování biomasy Lokalita je vhodná pro rozvoj agroprůmyslu (zpracování biomasy) s návazností na blízké plochy zemědělských rekultivací. S ohledem na problematické využívání výsypek k zemědělským účelům a dnes není příliš rentabilní, je vhodnější tyto plochy, s použitím státních dotací a garancí, použít pro pěstování energetických a průmyslových plodin. Ty by mohli být zpracovávány v tomto centru. 8.4.1.7 Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost 8.4.1.7.1 Opatření schválená mezirezortní komisí Do mezirezortní komise nebyl dosud předložen ke schválení žádný projekt. 8.4.1.7.2 Nově navrhovaná opatření II. c)

práce směřující k tvorbě a obnově vodních složek krajiny

8.20 Revitalizace potoka Hutná a Lužického potoka Potok Hutná kdysi protékal územím dnešního lomu Libouš. Koryto zůstalo zachováno od obce Březno. Do tohoto koryta se čerpá důlní voda a tím se zabezpečuje minimální (hygienický) průtok obcí. Po naplnění zbytkové jámy lomu vznikne neprůtočné jezero. Hutnou bude nutno dotovat částečně vodou z výsypek tohoto lomu, zbytek dotovat vodou z potoka Hačka. Ta bude propojena s Hutnou, k tomu zřízeným korytem, které bude ve své první části využíváno pro napouštění jezera zbytkové jámy. Doporučujeme provedení revitalizace Hutné, která bude spočívat ve vyčištění koryta, úpravě břehů a břehových porostů, likvidaci nevhodných dřevin a podle potřeby dosázení dřevin nových. Délka revitalizovaného úseku bude cca 3 km. Lužický potok protéká územím podél dílenských objektů lomu Libouš, dále podél objektů Elny Tušimice, pod jižními svahy výsypky Březno do Nechranické přehrady. Dotován je srážkovou vodou z jeho podpovodí, včetně vody z výsypek, částečně vodou z důlních a elektrárenských objektů. V budoucnu bude odvádět přebytečnou vodu z nádrže vytvořené v terénní depresi, která zůstane po ukončení těžby v místech homogenizační skládky a jejího okolí. Délka tohoto potoka je cca 4 km. Revitalizace bude spočívat ve vyčištění koryta, úpravy břehů a břehových porostů.



- 28 8.21 Revitalizace potoka Hačka Tento potok protéká územím východně od budoucího jezera zbytkové jámy lomu Libouš. Hačka by měla v budoucnu být využita pro napouštění tohoto jezera vodou čerpanou z Ohře a do Hačky přivedenou Podkrušnohorským přivaděčem. Doporučujeme provedení revitalizace tohoto potoka obdobným způsobem jako u Hutné. Délka toku určená k revitalizaci cca 5 km. 8.22 Vodní nádrže pod obcí Černovice Obec Černovice navrhuje vybudování dvou vodních nádrží (rybníků) jižně od této obce, v předpolí lomu (nad ochrannými valy). Jejich plocha by měla být 1,21 ha a 1,28 ha. Rybníky by měly sloužit pro rybolov, částečně pro koupání a rekreaci. Svým umístěním budou vhodně navazovat na přírodním způsobem rekultivované svahy zbytkové jámy lomu Libouš. Předpokládáme rovněž jejich napojení na lokální ÚSES.

II. f)

práce směřující k tvorbě a obnově území pro účely využití volného času

8.23 Golfový areál v lokalitě Pražské pole Ve výše uvedeném území těžil v nedávné minulosti důl Jan Žižka. Po jeho likvidaci bylo území rekultivováno. Je velmi atraktivní především z hlediska ekologického a estetického. V tomto místě vznikla řada vodních ploch a mokřadů, a to zejména tam, kde došlo k propadnutí povrchu v důsledku hlubinné činnosti (pinky). Nezavodněné plochy jsou ve velké části vybaveny sukcesními porosty. Území je zařazeno do systému ekologické stability (lokální ÚSES). Pražské pole se nachází v sousedství města Chomutova a mohlo by být významné nejen svými ekologickými a estetickými hodnotami, ale i jako území pro sportovní využití. Proto se doporučuje na vybraných plochách (jižně od vodních a mokřadních ploch) zřídit golfové hřiště. K tomu je možno vyčlenit plochu téměř 59 ha. Jako součást areálu by bylo vybudováno na ploše 1,5 ha technické zázemí pro tuto činnost (klubovny, stravovací, případně ubytovací zařízení, sauna, sociální zařízení, posilovna atd). Ty už by byly záležitostí podnikatelských aktivit. Určené místo je komunikačně přístupné ze silnice Chomutov – Praha. V rámci finančních prostředků, které je možno vynaložit v souladu s příslušnými usneseními vlády, doporučujeme vybudování parkoviště pro 100 automobilů s napojením na veřejnou komunikaci, přivedení vody a elektrické energie a odkanalizování území.



- 29 8.24 Revitalizace jezera zbytk. jámy lomu Prokop Grube ve Vilémově Tento lom těžil uhlí v území jižně od Nechranické přehrady, poblíž obce Vilémov. Třidírna a odbyt uhlí se realizoval v obci Zahořany. Zbytková jáma lomu se samovolně zatopila po ukončení hornické činnosti a je využívána především pro koupání. Plocha jezera je cca 25 ha. Doporučujme revitalizovat okolí tohoto jezera tak, aby byly vytvořeny příznivější podmínky pro krátkodobou rekreaci a sport. Bude se jednat především o úpravu porostů (likvidace nevhodných dřevin, částečná dosadba nových), vytvoření podmínek pro vybudování technického zázemí pro sportovně rekreační činnost (stravovací a sociální zařízení). Pro tyto účely bude nutné přivedení vody a elektrické energie a odkanalizování území. To bude zabezpečováno z obce Blov ze vzdálenosti cca 600 m. Současně by mělo být vybudováno napojení na veřejnou komunikaci (v délce cca 1,5 km). Součástí záměru posilujícímu podmínky pro využívání volného času v tomto zájmovém území by mělo být i vybudování cyklostezky, která by vedla z obce Blov k výše uvedenému jezeru, dále pokračovala přes třidírnu tohoto lomu (v obci Zahořany) do Vintířova. Zde bude možno napojit se na připravovanou cyklotrasu, která povede přes Račetice, Vilémov, Radonice směrem na Kadaň. Ve Vintířivě se nabízí návštěva zámeckého parku a nově budovaného agrocentra. Délka této výše uvedené cyklotrasy představuje cca 8 km. Součástí této revitalizační akce je i částečná rekonstrukce a likvidace nepotřebných částí třidírny ve Vintířově. Předpokládáme, že torzo této třidírny bude sloužit jako propagační a informační středisko i jako rozhledna umožňující výhled po zajímavém okolí, pro návštěvníky (pěší i cykloturisty) poskytne ochranu před nepohodou. Mělo by připomínat vhodným způsobem hornickou činnost v tomto území. Okolí třidírny bude kromě rekonstrukce stavebních objektů vyžadovat navíc provedení terénních úprav na ploše 2 ha, přivedení příjezdní komunikace (cca 35O m), vybudování parkoviště pro 50 automobilů a přivedení vody a elektrické energie. Jako součást revitalizace území v okolí třidírny doporučujeme provedení revitalizace malého rybníčku (cca 0,2 ha) v sousedství této plochy.

II. h)

práce směřující k tvorbě a obnově území pro účely stavebních pozemků

8.25 Sanace a revitalizace areálu bývalého dolu Jan Žižka Tento bývalý hlubinný důl se nachází na jižním okraji města Chomutova. Z celkového počtu (32) stavebních objektů v areálu tohoto bývalého dolu zůstává 16 stále nevyužitelných s potřebou jejich likvidace. Jedná se např. o remizu lokomotiv, budovu třidírny, redukční stanici, sklad stavebnin, kyslíku, olejů a barev, dílnu a její sklad, administraticní budovu s krytem CO. Dále je nutno odstranit kolejiště pod třidírnou, odstavné koleje a cca 8 500 m2 betonových ploch. Předpokládá se, že po odstranění těchto objektů, kdy v tomto prostoru zůstanou pouze objekty schopné využívání (např. rozvodna a vrátnice), bude možné jejich připojení k připravených průmyslovým zónám.



- 30 8.26 Sanace a revitalizace prostoru jižně pod areál. býv. dolu J. Žižka V prostoru jižně od areálu bývalých Válcoven trub a železa a od areálu bývalého hlubinného dolu Jan Žižka se nacházejí plochy z větší části zamořené škodlivinami vypouštěnými v minulosti z ocelářských provozů a výluhy ze skládek škváry a popílku (VTŽ, Jan Žižka). Tyto plochy představují cca 250 ha. V rámci revitalizace se doporučuje zjistit skutečné ekologické zatížení území a podle výsledků realizovat nezbytné sanační práce. Část pozemků, které jsou klasifikovány jako močál odvodnit vytvořením 5,2 km odvodňovacích příkopů a drénů. Po ukončení sanace bude možno předmětné území využít jako průmyslovou zónu „Chomutov – jih“ přičleněnou k areálům bývalých VTŽ a dolu Jan Žižka. Toto území je i vhodně situované z hlediska dopravní přístupnosti. V dosahu je komunikace Praha – Chomutov – SRN i komunikační trasa Ústí n. L Chomutov – Karlovy Vary. 8.27 Znovu vybudování Ahníkovského zámku Tento pozdně renesanční zámek, jako významná historická památka, byl až do 80 let minulého století ozdobou stejnojmenné obce, kdy obec i s tímto zámkem musela ustoupit těžbě. Zámek byl sice zbourán, ale jeho nejcennější části byly sneseny, zaevidovány a uloženy v areálu chomutovského Podkrušnohorského zooparku, kde čekají na další využití. Doporučujeme v rámci tohoto projektu realizovat jeho obnovu. 8.4.1.8 Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek Konkrétní způsob revitalizace tohoto lomu vychází z návrhů, uvedených v předchozích kapitolách. Předpokládáme, že revitalizace se bude odvíjet především od jezera zbytkové jámy. Území západně od ochranných valů obce Březno, bude využíváno jako rekreační zázemí jezera v jižní části. Komunikačně bude napojeno na obec Březno, přičemž bude využito pro prodloužení příjezdové komunikace částečně tělesa kolejiště. Předmětné místo o ploše cca 96 ha bude upraveno částečně do roviny, částečně do velmi mírného svahu tak, aby jeho část mohla sloužit jako parkoviště automobilů, část pro vybudování technického zázemí pro návštěvníky jezera lomu Libouš (stravovací zařízení, případně hotel, turistické ubytovny, sociálních zařízení, campingové tábory, podle situace další malé podnikatelské aktivity). Toto území bude rovněž místem, odkud budou vedeny cyklostezky případně pěší turistické trasy po revitalizovaném území lomu Libouš. Napojit se bude možno i na systém cyklotras České republiky. Výhodné situování umožní odkanalizování tohoto území do potoka Hutná (mimo jezero zbytkové jámy). Celý komplex bude vhodně ozeleněn. Mezi Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


- 31 jednotlivými areály technického zázemí pro rekreaci bude provedena parková úprava. Přesto, že pro sportování předpokládáme využívat především území situované severně od zálivu není důvod, vzhledem k pohodlnějšímu přístupu, vybudovat sportoviště i na tomto území. Území umožňuje realizovat i další podnikatelské aktivity, které by však neměly zásadním způsobem narušit základní záměr, kterým je směrování území pro využití volného času (rekreace, sport, turistika, a další aktivity). Jezero bude v této části vytvářet záliv široký cca 100 m. Jeho jižní část doporučujeme využívat jako kotviště plachetnic a dalších sportovních lodí. Komunikačně bude jižní část propojena s rekreačním zázemím tak, aby bylo možno do této části dopravovat sportovní lodi. V pruhu mezi jezerem a zalesněnými svahy širokém cca 30 m doporučujme vybudovat loděnici pro sportovní lodi s vlastním technickým zázemím (klubovny, hřiště, úschovna a opravna lodí a další). K dispozici bude plocha více než 7 ha. V tomto místě se předpokládá vybudovat i přístav pro lodi, které budou zajišťovat spojení s dalšími částmi jezera, zároveň umožňovat projížďky návštěvníků po jezeru. Severní a severovýchodní břehy zátoky tohoto jezera nabízejí optimální předpoklad k využívání pro koupání a slunění. Budou vystaveny rannímu, polednímu a velká část i odpolednímu slunci. Bezprostředně budou vzhledem k situování a výškové úrovni chráněny před větry v podstatě ze všech světových stran. Břehová plošina bude sice jen 30 – 40 m široká, ale její délka s využitím pro kopání a slunění bude větší než 1 500 m. Předpokládáme, že toto území bude částečně zatravněno, na větší části území bude provedena plážová úprava. Pro ochranu před poledním sluncem budou v travnatých částech vysázeny skupinky stromů. V nejzápadnější části zátoky by vzhledem k relativně malé hloubce mohlo být vybudováno dětské koupaliště. V území severně od zálivu jezera na kótě cca 270 m n.m. doporučujeme vybudovat sportoviště (tenisové kurty, volejbalová hřiště, hřiště pro košíkovou a pro další sportovní aktivity). Součástí by měla být i sportoviště pro děti včetně různých prolézaček, pískovišť a dalších atrakcí. Do předmětného území by bylo možno přivést komunikaci s omezeným provozem a zřídit parkoviště. V místě bude nutno zabezpečit částečné stravování (spíše občerstvení), možnost sprchování a sociální zařízení. Tyto aktivity je možno rozvinout na ploše téměř 85 ha. Poměrně svažité území západně od sportovišť doporučujme rekultivovat především způsobem, který vytvoří podmínky pro pěší turistiku, krátké procházky přírodou spojené případně i s poučením (vybudováním naučných stezek). Územím by mělo vést několik cyklostezek, které budou propojovat i další části rekultivovaného území lomu Libouš. Součástí cyklostezek budou i okružní krátké trasy pro děti. Tímto územím povede částečně i trasa golfového hřiště. Rekultivace by měla být provedena jako ostatní veřejná zeleň (parkové úpravy s množstvím luk a malých jezírek, do kterých by byla přiváděna vody z vyšších míst rekultivovaných výsypek, variantně by bylo možno napojit toto území na některý z krušnohorských potoků. Druhým protipólem rekreačního území v jižní části bude území přiléhající k jezeru v západní a severozápadní části. Jistým problémem však bude jeho



- 32 napojení na veřejné komunikace vzhledem k velkým výškovým rozdílům mezi veřejnými komunikacemi v předpolí lomu a tímto územím na výsypkách lomu. Přístup lze uvažovat dvojím způsobem a to buď zřízením parkoviště v předpolí lomu v návaznosti na obec Spořice, resp. Málkov nebo přivést komunikaci šikmo konečnými svahy lomu zhruba na kótu 270 m n.m. pod severní svahy a parkoviště zřídit na ploše, která představuje území pro provozování sportovních aktivit a jeho technické zázemí. Potom bude vhodné toto parkoviště a příjezdovou komunikaci dostatečně odclonit (hluk, prach, výfukové plyny) od jezera a jeho rekreační zóny lesnickou rekultivací. Západní část jezera nabízí svou polohou i tvarováním terénu ideální místo pro rekreaci, slunění a koupání. V severním výběžku jezera by bylo vhodné vybudovat kotviště sportovních lodí včetně technického zázemí. Vzhledem ke složitějšímu komunikačnímu propojení s veřejnými cestami v předpolí lomu budou lodě dopravovány k jezeru přes obec Březno. Kotviště bude sloužit rovněž jako přístav pro projížďky návštěvníků po jezeru a jako spojení s rekreačním územím v jižní části jezera. Bude propojeno cyklostezkou (cestou pro pěší) s technickým zázemím pro rekreaci a sport . Celou západní část přiléhající k jezeru v délce cca 1 500 m doporučujeme upravit jako písčitou a částečně zatravněnou pláž. K dispozici bude území o velikosti více než 30 ha. V travnatých plochách budou vysázeny skupinky vhodných listnatých stromů, které umožní ochranu před intenzivními slunečními paprsky, zejména v poledních hodinách. Jižní část tohoto rekreačního území naváže na území, které bude rekultivováno způsobem tzv. přírodě blízkým (lesnická rekultivace, sukcesní plochy, louky, mokřady). Rekreační území je uzavřeno v kotlině, která je vhodně situovaná pro slunění a je okolním výrazně převýšeným terénem chráněna z jihu, severu i západu před větrem. Jeho šířka (300 – 400 m) umožňuje i zde vybudovat rozsáhlá sportoviště, dětská hřiště včetně kompletního zázemí (stravování, ubytovny, sociální zařízení). Vzhledem k tomu, že se bude jednat o výstavbu na nedostatečně konzolidovaných výsypkách musí to být lehké stavby pro tyto účely příslušně dimenzované. Proto alternativně doporučujeme vybudování technického zázemí v předpolí lomu (Spořice, Málkov). Zároveň bude jistým problémem odvedení odpadních vod z tohoto území, neboť jejich odvedení do jezera by bylo nevhodné. Nad tímto rekreačním územím směrem na západ výsypka místě stoupá. Zde doporučujeme vybudovat rozsáhlý lesopark (plocha cca 310 ha), protkaný cestami pro pěší turistiku a procházky, cyklistickou stezku a další. Do tohoto území doporučujeme směrovat i golfové hřiště. Jeho technické zázemí by bylo částečně společné se zázemím pro rekreaci, sport a koupání, speciální část by na tyto areály navazovala (cca 48 ha). Důležitou oblastí pro zabezpečení fungování celého systému využívání volného času je zabezpečení potřebné přístupnosti těchto atraktivních míst. Jedná se o příjezdové komunikace pro automobilovou dopravu, ale také o celý systém cyklostezek a tras pro pěší turistiku. Proto předpokládáme navázání na veřejnou komunikační dopravní síť nezávisle pro obě sportovně rekreační centra, a to jak v jižní části s napojením na komunikace v obci Březno, propojením do technického zázemí sportovně



- 33 rekreačního areálu , tak v severní části rovněž propojením sportovně rekreačního areálu s obcemi Spořice a Málkov. V celém území rekultivovaných výsypek lomu Libouš navrhujeme zřídit síť cyklostezek, které mohou být využívány i pro pěší turistiku. Navrhované cyklostezky budou vycházet jak v jižní, tak i v severovýchodní části území z míst, určených jako technické zázemí pro sportovně rekreační využití, kde budou navazovat na veřejné komunikace a na parkoviště. Tím bude umožněno, aby příslušný návštěvník se dopravil vlastním automobilem po veřejných komunikacích do tohoto prostoru a následně pokračoval buď na kole nebo pěšky do zajímavých míst této oblasti. Předpokládáme, že v zájmovém území bude postupně vytvořena celá síť nových dopravních spojení, kterou budou tvořit veřejné komunikace, komunikace účelové a cyklostezky. Síť veřejných komunikací budou tvořit: Veřejná komunikace I – spojující Tušimice, přes výsypku Merkur, výsypku Prunéřov s motorestem Ušák – její délka bude 7,470 km. Veřejná komunikace II – bude spojovat Tušimice s obcí Březno přes výsypku Březno v délce 6,710 km. Veřejná komunikace III – povede nad severní hranou lomu z Kadaně do Málkova, Černovic, Spořic a Chomutova. Její délka bude 10,850 km. Veřejná komunikace IV – povede podél východní strany lomu Libouš mezi Březnem a Málkovem v délce 6,790 km. Veřejná komunikace V – bude propojovat Březno s Málkovem přes revitalizované území lomu, její délka bude 9,550 km. Doporučuje se rovněž postupně vybudovat celkem 9 účelových komunikací: Účelová komunikace A - bude spojovat areál Tušimice přes výsypku Merkur do prostoru Severních svahů, kde se napojí na veřejnou komunikaci III. Její délka bude 6,370 km. Účelová komunikace B - spojí město Kadaň přes výsypku Merkur s komunikací V a dále s komunikací C (u bývalých Radčic). Délka trasy bude 5,540 km. Účelová komunikace C - jedná se o spojku mezi Černovicemi a Březnem přes výsypky. Trasa bude měřit 6,670 km. Účelová komunikace D - povede v délce 2,050 km od Černovic na severní břeh jezera. Účelová komunikace E - propojí Droužkovice s východním břehem jezera v délce 1,3 km. Účelová komunikace F - zajistí příjezd k jezeru od jihovýchodu, její délka bude 2,370 km. Účelová komunikace G - představuje příjezd k jezeru od jihu. Délka trasy 0,960 km. Účelová komunikace H - je příjezdová trasa v délce 1,370 km vedoucí od plaviště ETU na výsypku Merkur. Účelová komunikace I - bude budována jako příjezdová komunikace ze silnice I/13 k crossovému areálu. Podobným způsobem doporučujeme v tomto zájmovém území vybudovat síť devíti cyklostezek, a to: Zakázka FNM ČR č. 00489-2002-240-S-2633 Kapitola 8: Rekultivace, závěrečná sanace a revitalizační opatření v chomutovské oblasti severočeské hnědouhelné pánve


- 34 Cyklostezka Libouš 1 která ve směru jih-sever bude spojovat účelové komunikace I a A přes výsypku Merkur. Její délka bude 3,140 km. Cyklostezka Libouš 2 - bude spojovat ve směru západ - východ Kadaň a Tušimice přes výsypku Merkur v délce 5,060 km. Cyklostezka Libouš 3 - bude spojovat Nechranickou nádrž s jezerem lomu Libouš v délce 2,650 km. Cyklostezka Libouš 4 - spojí areál Tušimice s obcí Březno přes výsypku Březno. Délka trasy bude 3,2 km. Cyklostezka Libouš 5 - propojí Kadaň s Prunéřovem přes výsypku Prunéřov v délce 3,280 km. Cyklostezka Libouš 6 - spojí Prunéřov s účelovou komunikací A. Její délka bude 2,380 km. Cyklostezka Libouš 7 - povede podél západního břehu jezera Libouš v délce 4,050 km Cyklostezka Libouš 8 - bude tvořit smyčku na jižní straně jezera Libouš, její délka bude 3,570 km. Cyklostezka Libouš 9 - propojí Kadaň s veřejnou komunikací I (mezi Bystřickým, Zlatým a Jelením vrchem) v délce 1,6 km. Doporučujeme, aby cyklostezky byly vybaveny informačními tabulemi, na vhodných místech, aby byla vybudována odpočívadla s lehkými přístřešky, chránícími před nepohodou. Rovněž doporučujeme zřídit na vhodných místech jednoduché (dřevěné) rozhledny. Navrhujeme, aby v místech, kde stály v minulosti obce, které byly těžbou likvidovány, byly vybudovány informační tabule nebo jiné vhodné způsoby připomínající jejich bývalou existenci. Systém cyklostezek v zájmovém území lomu Libouš umožní propojení v návaznosti na stávající i plánované cyklotrasy v oklí lomu Libouš, např. Nechranická přehrada - Droužkovice – Spořice – Černovice – Málkov – Zelená – Hasištejn).



- 35 8.4.1.9 Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení tab. č. 8 Přehled revitalizačních opatření revitalizační opatření v území přímo zasaženém důlní činností území pro účely využití volného času 8.1 Cyklostezka - Libouš 1 8.2 Cyklostezka - Libouš 2 8.3 Cyklostezka - Libouš 3 8.4 Cyklostezka - Libouš 4 8.5 Cyklostezka - Libouš 5 8.6 Cyklostezka - Libouš 6 8.7 Cyklostezka - Liobuš 7 8.8 Rozhledna 8.9 Střelnice ČMJ 8.10 Crossový areál 8.11 Agrocentrum 8.12 Zoopark 8.13 Rekreační zóna Čachovice stavební pozemky 8.14 Veřejná komunikace I 8.15 Veřejná komunikace II 8.16 Veřejná komunikace III 8.17 Účelová komunikace I 8.18 Rozvoj. zóna bydlení Kadaň - Prunéřov 8.19 Agroprůmysl – zpracování biomasy v území navazujícím na důlní činnost vodní složky krajiny 8.20 Revitalizace Hutné a Lužického potoka 8.21 Revitalizace Hačky 8.22 Vodní nádrže Černovice území pro účely využití volného času 8.23 Golf-Pražské pole 8.24 Bývalý lom Prokop-Grube stavební pozemky 8.25 Bývalý důl Žižka 8.26 Území jižně od dolu Žižka 8.27 Ahníkovský zámek revitalizační opatření celkem

výměra [ha/km]

2,00 5,06 2,60 3,20 3,28 1,00 1,60

náklady [Kč]

zahájení ukončení

2 800 000 7 084 000 3 640 000 4 480 000 4 592 000 1 400 000 2 240 000 10 800 000 1 200 000 43 500 000 19 600 000 17 530 000 35 000 000

2005 2005 2006 2005 2006 2006 2005 2010 2005 2004 2006 2007 2007

2006 2006 2007 2006 2007 2007 2006 2011 2005 2008 2008 2008 2008

7,47 6,71 5,00 0,66 32,00 18,00

44 820 000 40 260 000 30 000 000 4 000 000 24 500 000 5 900 000 303 346 000

2005 2005 2007 2005 2005 2007

2006 2006 2008 2006 2015 2008

7,00 5,00 2,49

8 100 000 8 500 000 4 113 000

2006 2007 2005

2007 2008 2005

59,00

105 590 000 38 740 000

2005 2005

2007 2008

25 000 000 92 500 000 200 000 000 482 543 000 785 889 000

2004 2005 2006

2004 2008 2009

2,80 52,06 100,00 80,00 35,00

250,00



- 36 -

5.5

ZÁVĚREČNÁ BILANCE PLOCH, HARMONOGRAM PRACÍ A EKONOMICKÁ NÁROČNOST REKULTIVACÍ A REVITALIZAČNÍCH OPATŘENÍ PRO CHOMUTOVSKOU OBLAST V ČASOVÉM ROZLIŠENÍ

Rekapitulace nákladů na akce (stavby) zahajované v období let 2003 –2012 Sanace a rekultivace Revitalizace dle kapitoly 8.4.1.6 Revitalizace dle kapitoly 8.4.1.7

1 633,620 mil. Kč (viz tab. č. 6, 7) 303,346 mil. Kč (viz tab. č. 8) 482,543 mil. Kč (viz tab. č. 8)

Celkem chomutovská oblast

2 354,109 mil. Kč


No title

Recommend Documents