Kvalita života stárnoucí populace dílčí výsledky mezinárodní studie HAPIEE
N. Čapková, M. Lustigová, R. Kubínová (SZÚ Praha)
M. Bobák (UCL Londýn) 1
Kvalita života |
Pojem „kvalita života“- velmi frekventovaný ( různé souvislosti, různé vědní disciplíny – medicína, psychologie, sociologie, ekonomie, ekologie…)
|
Kvalita života - důsledek interakce mnoha různých faktorů
Sociální, zdravotní, ekonomické, environmentální podmínky, které kumulativně a často neznámým způsobem interagují a ovlivňují lidský rozvoj na úrovni jednotlivců i celých společností.
|
Medicína - opírá se o definici WHO (1994)
Zdraví není chápáno pouze jako nepřítomnost nemoci, ale jako stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody. 2
Demografická situace v ČR V současnosti 1, 4 mil. občanů nad 60 let – přes 18 %, osob ve věku 65 let a více - 14,1 %
vývoj porodnosti | prodlužování střední délky života |
y y y y
|
vyšší životní úroveň kvalitnější výživa zdravější životní styl větší možnosti medicíny (snižování úmrtnosti ve středním a vyšším středním věku)
migrace obyvatel 3
IPVZ 13.11. 08
Faktory ovlivňující nárůst populace vyššího věku:
Prognóza demografického vývoje -
Populační stagnace - díky poklesu porodnosti - 1,49 nar. dětí/ 1ženu ve fertilním věku a snížení standardizované mortality (udrženi početního stavu populace zajišťuje nad= 2,1)
-
-
U nás obdobný fenomén jako v zemích EU - Stárnutí staré populace S věkem stoupá i stupeň závislosti Částečně závislých ve věku 65 -74 let je přes 22%, nad 75 let již 65 % Demografická prognóza české populace do r. 2030 zestárnutí až o 4 roky(SDŽ) u obou pohlaví počet osob nad 65 let - 17 až 21% celé populace 4
IPVZ 13.11. 08
SDŽ u mužů 73,7 , u žen 79,9 roků (2007)
IPVZ 13.11. 08
Atlas of health in Europe, 2nd edition 2008,WHO 5
|
Old population (65+ years) IPVZ 13.11. 08
Atlas of health in Europe, 2nd edition 2008, WHO 6
Cíl studie
7
IPVZ 13.11. 08
Objasnit vliv socioekonomických a psychosociálních faktorů, spotřeby a způsobu konzumace alkoholu a výživy na riziko vzniku chronických onemocnění ve východo a středoevropských zemích Česku, Polsku, Rusku a Litvě
Sledované ukazatele Zdravotní ukazatele : anamnéza, incidence , úmrtnost | Rizikové faktory: kouření, obezita, fyzická aktivita, cholesterol… | Socioekonomické faktory: úroveň vzdělání, typ ekonomické aktivity, příjem, finanční stav, rodinný stav | Psychosociální : vnímání změn po roce 1989, deprese, sociální síť, pracovní stres, kontrola, optimismus, důvěra | Alkohol: spotřeba, frekvence, opilost, problémové pití, společenské následky | Výživa: frekvenční dotazník, biomarkery spotřeby ovoce a zeleniny, ukazatele lipid. metabolismu, 8 důraz na nízkou spotřebu ovoce a zeleniny |
IPVZ 13.11. 08
V Česku osloveno celkem 16 800 osob ( Náhodný stratifikovaný výběr)
Věková kategorie 45 - 69 let | Strukturovaný dotazník | Lékařské vyšetření |
9
Dotazník pro zaměstnané postavení v zaměstnání, náročnost, stres v zaměstnání, vyhlídky do budoucna Dotazník pro osoby v důchodu finanční situace, spokojenost se životem- CASP19 Výživový dotazník odhad průměrné spotřeby různých potravin včetně ovoce a zeleniny
10
IPVZ 13.11. 08
Osobní dotazník Struktura dotazníku anamnéza rodinná a osobní, zdravotní stav, kuřácké zvyklosti, fyzická aktivita, ADL, konzumace alkoholu, názory na faktory ovlivňující zdraví, názory na vlastní zdraví, sociální kontakty, pocit bezpečí psychosociální faktory vnímání kontroly nad vlastním životem (CESD-20 škála deprese) socioekonomické souvislosti vzdělání, ekonomická aktivita, typ zaměstnání, vybavení domácnosti v dětství i v současnosti
Struktura dotazníku |
Osobní dotazník - subjektivní hodnocení celkového zdravotního stavu a kvality života testováno pomocí SF36 – vybrané otázky z 36 položek
|
Původně navržen k použití v klinické praxi - screeningu jednotlivých pacientů, výzkumu a monitorování kvality života specifických a obecných populací
|
Obecně citlivý ke všem zdravotním problémům fyzického charakteru a k celkovému duševnímu zdraví.
11
Lékařské vyšetření | | | | |
Antropometrická měření Měření TK Vyšetření funkce plic (spirometrie) Vyšetření kognitivních funkcí u osob nad 60 let Odběry krve (reflotron, venepunkce) cholesterol, triglyceridy, glukóza,CRP, homocystein, vit E, vit. C, foláty, beta karoten, B12, genetické markery kardiovaskulárních onemocnění
12
Respondence Muži
Ženy
Celkem
RR
Rusko
4 269
5 094
9 363
61 %
Polsko
5 230
5 498
10 728
61 %
Česko
4 125
4 731
8 856
55 %
Celkem
13 624
15 323
28 947
59 %
13
HAPIEE II (2006 - 2008) „Kvalita života stárnoucí populace“ ELSA - English longitudinal Study of Ageing | SHARE - Study of Healthy Ageing and retirement in Europe | HRS - Health and Retirement Study |
14
Cíl : sledovat kvalitu života v průběhu stárnutí Dotazník zaměřen na: na |
změny zdravotního stavu, fyzické funkce (ADL, IADL) SF 36- 12 položek,úrazy, sociální participaci, seberealizaci, kontrolu nad vlastním životem, autonomii, radost ze života ( CASP12 )
|
ekonomické well-being – strukturu domácnosti a její příjem, majetek, finanční soběstačnost, očekávání do budoucna
15
Sběr dat Forma řízeného pohovoru Computer Assisted Personal Interview (CAPI program) Lékařské vyšetření (měření TK, kognitivní funkce, test síly stisku ruky, vstávání ze židle na čas, chůze na určitou vzdálenost na čas)
16
Zpravodaj studie „Zdraví a životní styl“ Duben 2006
Číslo 2
Průběh studie
Uchovávání dat Jak jsme Vás již opakovaně ujišťovali, všechna získaná data jsou uchovávána anonymně pod identifikačními čísly bez osobních údajů.V případě analýz a publikací se Vaše jméno včetně osobních údajů nikde nevyskytne.
Ze Zpravodaje č.1 již víte, že studie „Zdraví a životní styl“ je součástí mezinárodního projektu HAPIEE1, který probíhá zároveň v Polsku, Rusku a od roku 2005 také v Litvě. Studie je koordinována pracovištěm University College London (Velká Británie). Cílem studie je sledovat vliv životního stylu a sociálních podmínek na zdraví. Naše budoucí spolupráce Sledováním velké skupiny osob během delšího časového období můžeme reálně posoudit a zjistit, jak a čím je zdraví ovlivňováno, a jaká je kvalita života naší populace ve středním a vyšším věku, kdy často dochází ke změně socioekonomického postavení. Rádi bychom přispěli k tomu, aby i starší věkové kategorie prožívaly stárnutí s co možná nejmenšími potížemi – a aby se na toto období připravily včas. Druhá etapa studie bude probíhat formou pohovoru, kdy se Vás budeme ptát na Vaše zdraví, sociální zázemí, trávení volného času a ekonomické souvislosti. Součástí tohoto pohovoru jsou testy fyzické zdatnosti (test síly stisku ruky,test rychlosti chůze po vyznačené trase - cca 3m, vstávání ze židle) a mentální testy, které již znáte z předchozího vyšetření. Pohovor je nyní bez odběrů krve v délce asi 1 hodiny. Do budoucna bychom Vás rádi kontaktovali za 2-3 roky krátkým korespondenčním dotazníkem, který se bude týkat případných změn Vašeho zdravotního stavu. Děkujeme Vám za spolupráci.
IPVZ 13.11. 08
Studie začala v roce 2002. Dosud bylo osloveno a vyšetřeno kolem 10 000 osob v každé zemi, čímž se stala jednou z největších studií ve střední a východní Evropě. Díky velkému přínosu 1. etapy studie byly výzkumnými instituty v Evropě a USA poskytnuty další finanční prostředky pro její další pokračování . V minulém roce začaly probíhat analýzy životního stylu jednotlivých zemí. Některé dílčí výsledky naleznete v další části tohoto zpravodaje.
Některé dosavadní výsledky studie Již víte, že tato studie sleduje původ a příčiny srdečně cévních onemocnění, která patří k hlavním příčinám úmrtí v Česku. V roce 2005 činil jejich podíl na celkové úmrtnosti asi 51 %. Hlavní rizikové faktory, které přispívají k vzniku těchto onemocnění, můžeme rozdělit na dvě hlavní skupiny: 1. neovlivnitelné - věk, pohlaví, výskyt srdečních chorob u předků 2. ovlivnitelné – uvedeny v rámečku
Kouření Vysoký krevní tlak(TK nad 140/90) Vysoká hladina cholesterolu v krvi (celkový cholesterol nad 5 mmol/l, LDL-cholesterol nad 3 mmol/l, HDLcholesterol pod 1 mmol/l, triglyceridy nad 2 mmol/l) Nadváha a obezita (BMI nad 25 kg/m2) Cukrovka Nezdravé výživové zvyklosti Fyzická aktivita pod 30 min denně Dlouhodobé duševní napětí - stres
Čím dříve začneme kontrolovat a pozitivně ovlivňovat rizikové faktory, tím kvalitnější a hodnotnější může být náš život. 1
zkratka anglického Health, Alcohol and Psychosocial factors in Eastern Europe, česky - Studie Zdraví, alkohol a psychosociální faktory ve východní Evropě.
17
Kouření (graf 1) Mezi účastníky studie v Česku bylo 27 % kuřáků a 21 % kuřaček. S rostoucím věkem se podíl kuřáků snižuje. Velké rozdíly byly zjištěny nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i mezi ženami a muži.
Graf 1. Podíl kuřáků 100% 80%
Muži
60% 40%
Graf 2. Zvýšený cholesterol 100%
80%
20%
Vysoký cholesterol 80
87
0%
83
Česko Rusko Polsko
Ví o svém vysokém cholesterolu
60%
Ženy
Česko Rusko Polsko
49
Léčí se
38
40%
18
20%
22
17 4
Rusko
Polsko
Česko
Polsko
Rusko
Česko
Polsko
Rusko
Česko
0%
Cholesterol (graf 2) 80 % účastníků studie u nás mělo celkový cholesterol vyšší než je doporučená hodnota (5 mmol/l). Navíc 62 % osob nevědělo, že má zvýšený cholesterol a jen 17 % se léčilo. Rozdíly mezi zeměmi ve výskytu vysoké hladiny cholesterolu v krvi nebyly velké, nalezli jsme však významné rozdíly ve znalosti a léčbě.
Graf 3. Spotřeba alkoholu, muži 40%
10 9
Roční spotřeba
Nárazové pití
8
30%
7
Litry za rok
Alkohol (graf 3) Nadměrné pití alkoholu má nepříznivý vliv na duševní a fyzické zdraví, zvláště pak nárazový způsob konzumace. Ve studii je roční spotřeba alkoholu nejvyšší u mužů v Česku (8.5 l čistého alkoholu). Naproti tomu podíl mužů, kteří pijí více než 80 g alkoholu (asi 2dcl 40 % destilátu) během jediné příležitosti alespoň 1x za měsíc, je nejvyšší v Rusku (30 %). Podíl mužů, kteří udávají problémy související s alkoholem (v práci, v rodině, s přáteli) jsou dvakrát vyšší v Rusku než v Česku. Negativní důsledky pití tedy závisí především na způsobu konzumace. Ženy konzumují alkohol v podstatně menším množství než muži a rovněž problémy s nárazovým pitím jsou spíše výjimečné.
6 5
20%
4 3
10%
2 1 0
0%
Česko
Rusko
Polsko
Česko
Rusko
Polsko
Pozn.: 1l čistého alkoholu = 2,5 l 40% destilátu = 10 l vína =25 l piva.
Rádi bychom s Vámi i nadále udržovali kontakt, osobním přispěním každého z Vás nám umožníte ve studii pokračovat a získat tak další cenné výsledky. Díky nim budeme moci prosazovat zdravý způsob života pro populaci středního věku.
Pokud máte nějaké dotazy týkající se jakékoliv části této studie, prosím použijte kontaktní telefonní čísla ze zvacího dopisu, který jste dostali společně s tímto Zpravodajem.
18
Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentů v posledních 12 měsících podle vybraných věkových skupin (v %) 100% 8,48
10,63
10,93
11,81
14,5
IPVZ 13.11. 08
90% 80% 70%
37,98 42,62 47,48
54,2
60%
57,28
50% 40% 30% 53,54 46,75 20%
40,71
34,87 28,22
10% velmi dobré a dobré
průměrné
špatné a velmi špatné
0% 45-49
50-54
55-59
60-64
65-69
veková skupina
Vypočtené hodnoty: χ² statistika (8)= 282,7 Signifikance (p-hodnota)<0,05
19
Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentů v posledních 12 měsících podle úrovně vzdělání (v %) 100% 17,3
13,7
6,9
8,6
11,4
IPVZ 13.11. 08
80% 34,9 46,7 48,7 52,4
60% 58,7
40%
58,2 44,7
20%
39,9
34,0 24,0 velmi dobré a dobré
průměrné
špatné a velmi špatné
0% ZŠ
Vyučen
SŠ
VŠ
Celkem
Dosažená úrověň vzdělání
Vypočtené hodnoty: χ² statistika (8)= 389,0 Signifikance (p-hodnota)<0,05
20
Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentů v posledních 12 měsících podle ekonomické aktivity (v %) 100%
5,9
4,3
6,3
9,8
11,3
17,1
38,2 42,6
46,6 48,7
54,9
60%
44,4
56,1
40%
51,4
57,5 47,2
20%
40,0
35,3
32,8
26,8 velmi dobrý, dobrý
průměrný
špatný, velmi špatný
0% zaměstnanec
podnikatel
pracující důchodce
důchodce
osoba v domácnosti
nezaměstnaný/á
celkem
Kategorie ekonomické aktivity
Vypočtené hodnoty: χ² statistika (8)= 687,2 Signifikance (p-hodnota)<0,05
21
IPVZ 13.11. 08
80%
22,8
Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentů v posledních 12 měsících podle finanční situace (v %) IPVZ 13.11. 08
špatná finanční situace ztížená finanční situace dobrá finanční situace velmi dobrý
dobrý
průměrný
špatný
velmi špatný
celkem 0% |
20%
40%
60%
80%
100%
Šance (pravděpodobnost) hodnotit své zdraví pozitivně byla u osob v dobré finanční situaci 2,7krát vyšší (CI 95 % 1,9-3,9) než u osob ve špatné finanční situaci 22 y Očištěno pro pohlaví a věk
Vztah socioekonomické pozice a výskytu chronických onemocnění Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005
|
VZDĚLÁNÍ
OR
|
MUŽI
95% CI IPVZ 13.11. 08
Pozn.: Adjustováno věk
23
Vztah socioekonomické pozice a výskytu chronických onemocnění Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005
|
VZDĚLÁNÍ
OR
|
ŽENY
95% CI IPVZ 13.11. 08
Pozn.: Adjustováno věk
24
Kuřácké zvyklosti (vzdělání) Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 Muži VŠ
SŠ
16
33,4
23,9
40,5
39,9
38,9
ZŠ 0%
26,3
34,8
20%
pravidelní kuřáci
32,4
40%
23,4
60%
nepravidelní kuřáci
80%
bývalí kuřácí
100%
nekuřáci
Vypočtené hodnoty: χ² statistika (9) = 153,1 Signifikance (p-hodnota)<0,05
IPVZ 13.11. 08
31,5
Vyučen
47,5
Ženy VŠ
SŠ
17,7
20,3
Vyučen
22,1
ZŠ
23,0
0%
21,8
23,5
53,1
19,8
55,8
19,9
20%
pravidelní kuřáci
Ženy – rozdíl není statisticky významný
57,9
40%
54,6
60%
nepravidelní kuřáci
80%
bývalí kuřácí
100%
nekuřáci
Vypočtené hodnoty: χ² statistika (9) = 15,3 25 Signifikance (p-hodnota)=0,083
Konzumace alkoholu Průměrná týdenní dávka alkoholu | přepočet množství jednotlivých druhů alkoholu na jednotnou dávku čistého alkoholu v průměru za týden | | | | | | | | | |
| | |
1 dávka = 12 g 96% etanolu ( 33 cl piva, 13 cl vína, 3 cl destilátu a 12 cl aperitivu) běžné míry alkoholu přepočteny poté na jednotnou dávku: 0,5 l piva = 1,515 dávky 1 dl vína = 0,769 dávky 0,5 dl destilátu = 1,667 dávky 1 dl aperitivu = 0,834 dávky Charakteristika konzumenta - dle týdenní dávky abstinent, respektive výjimečný konzument alkoholu, přiměřený konzument nadměrný konzument Hodnoty týdenních dávek těchto charakteristik - rozdílné pro muže a ženy: abstinent, resp. výjimečný konzument 0-1,9 dávky pro ženy i muže přiměřený konzument 2-14,9 dávek u žen a 2-21,9 dávek u mužů nadměrný konzument nad 15 dávek u žen a 22 dávek u mužů 26
Konzumace alkoholu podle věku, muži (v %) Muži 22,0
62,1
16,0
60-64
17,3
55-59
18,2
56,9
25,0
50-54
17,3
59,2
23,5
45-49
17,5
58,6
23,9
0%
60,8
20%
abstinent
40%
přiměřený konzument
Zdroj dat: Studie HAPIEE, 2002-2005. Vypočtené hodnoty: χ² statistika (2) = 30,8 Signifikance (p-hodnota)<0,05
IPVZ 13.11. 08
V ě k ov á s k up ina
65-69
21,9
60%
80%
100%
nadměrný konzument 27
:
Konzumace alkoholu podle věku, ženy (v %) Ženy 68,8
60-64
67,1
55-59
63,1
50-54
20%
abstinent
4,8
39,3 40%
přiměřený konzument
Zdroj dat: Studie HAPIEE, 2002-2005. Vypočtené hodnoty: χ² statistika (2) = 54,7 Signifikance (p-hodnota)<0,05
28,1
32,5
53,5 0%
5,1
31,0
60,5
45-49
26,1
60%
5,8 7,0
7,2 80%
100%
nadměrný konzument
28
IPVZ 13.11. 08
Věk ová sk upina
65-69
Konzumace alkoholu podle vzdělání, muži (v %)
VŠ
18,0
SŠ
17,5
Vyučen
62,9
19,2
ZŠ
22,8
0%
60,9
21,7
57,6
23,1
56,4
20%
abstinent
19,0
40%
přiměřený konzument
Zdroj dat: Studie HAPIEE, 2002-2005. Vypočtené hodnoty: χ² statistika (6) = 11,1 Signifikance (p-hodnota)=0,087
IPVZ 13.11. 08
Vz dělání
Muži
20,7
60%
80%
100%
nadměrný konzument
29
Konzumace alkoholu podle vzdělání , ženy (v %)
Ženy 51,8
41,6
57,7
SŠ
36,2
66,0
V yučen
6,7
0%
20%
abstinent
6,1
28,2
75,7
ZŠ
40%
přiměřený konzument
5,8
19,2
60%
IPVZ 13.11. 08
Věková skupina
VŠ
80%
5,1
100%
nadměrný konzument
Zdroj dat: Studie HAPIEE, 2002-2005. Vypočtené hodnoty: χ² statistika (6) = 111,9 Signifikance (p-hodnota)<0,05
30
Kategorie BMI podle úrovně vzdělání, Studie
HAPIEE, ČR, 2002-2005 (BMI = hmotnost/ výška ² )
100% 80%
30,9
100%
22,0
25,8
19,5
23,7
90% 80%
70%
70%
60%
60%
50% 40%
50,2
57,1
53,5
53,1
54,4
30%
30%
20%
20%
10%
18,9
20,9
20,7
21,9
36,9
10%
21,0
27,6
15,2
25,4
33,8 39,1
40,1
43,1
50% 40%
27,4
Ženy IPVZ 13.11. 08
90%
Muži
40,5
22,6
39,9
29,3
51,0 34,5
0%
0% ZŠ
norma
Vyučen
SŠ
nadváha
VŠ
Celkem
obezita
Vypočtené hodnoty: χ² statistika (6) = 31,0 Signifikance (p-hodnota)<0,05
ZŠ
norma
Vyučen
SŠ
nadváha
VŠ
Celkem
obezita
Vypočtené hodnoty: χ² statistika (6) = 185,5 31 Signifikance (p-hodnota)<0,05
Fyzická aktivita Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005
c elkem 0 ho d in
1 -3 ho d iny
4 -1 0 ho d in
1 1 a vice ho d in
VŠ SŠ m SŠ b ZŠ 0%
20%
40%
60%
80%
100%
32
IPVZ 13.11. 08
Rozložení respondentů podle doby věnované fyzické aktivitě, MUŽI
Fyzická aktivita Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005
Rozložení respondentů podle doby věnované fyzické aktivitě ŽENY IPVZ 13.11. 08
celkem 0 hodin
1-3 hodiny
4-10 hodin
11 a vÍce hodin
VŠ SŠ m SŠ b ZŠ 0%
20%
40%
60%
80%
100%
33
Vybrané výsledky studie HAPIEE I, populace 60-69 let, n=3 972 Prevalence vybraných onemocnění (%) o. páteře a kloubů
IPVZ 13.11. 08
vysoký krevní tlak vysoká hladina cholesterolu o. žlučníku alergie chronické o. dýchacích cest cukrovka ICHS/AP vředová choroba žaludku a dvanáctníku ledvinové kaménky nádorová onemocnění
ženy muži
IM mozková mrtvice
0
10
20
30
40
50
60
70
34
80
Vybrané výsledky studie HAPIEE I, populace 60-69 let, n=3 972 Subjektivní hodnocení zdraví IPVZ 13.11. 08
2,3 1
29,4
velmi dobrý 0%
20%
55,7
dobrý 40%
průměrný 60%
11,9
špatný
0,8
velmi špatný 80%
100%
Téměř 90 % osob hodnotí své zdraví jako dobré nebo průměrné 35
Omezení každodenních aktivit, P60-69 činnost / % osob bez omezení
ženy
středně náročná činnost
88,3
80,6
zvednutí a odnesení tašky
85,8
66,7
vystoupaní 1 patra po schodech
84,5
77,4
ohnutí se, předklonění se, kleknutí si
58,6
55,1
chůze 1 km
80,8
76,5
koupel, obléknutí se
91,9
93,1
ženy
IPVZ 13.11. 08
muži
43,0
Rozložení populace podle počtu omezujících činností
20,6
0
1
51,7
muži
2
3
11,5
4
25,2
5
9,1
6,1 5,2 4,6
6
7,7
5,1
3,1 3,1
0%
20%
40%
60%
80% 36
4,1
100%
Vztah socioekonomické pozice a omezení každodenních aktivit, Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005
Muži, věk 60-69 let celkem
ZŠ
SŠ b
SŠ m
VŠ
středně náročná činnost
11,7
22,1
11,6
9,1
12,3
zvednutí a odnesení tašky
14,2
27,7
17,3
9,5
10,2
vystoupaní 1 patra po schodech
15,3
30,5
19,5
10,1
9,1
ohnutí se, předklonění se, kleknutí si
41,3
60,0
48,6
33,8
30,5
chůze 1 km
19,2
33,1
23,6
14,1
12,9
koupel, obléknutí se
7,9
14,6
8,9
6,5
5,8
37
IPVZ 13.11. 08
činnost / % osob s omezením
Vztah socioekonomické pozice a omezení každodenních aktivit, Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005
IPVZ 13.11. 08
Rozložení populace podle počtu omezujících aktivit ZŠ SŠ b SŠ M VŠ 0
1
2
3
4
5
6
C e lke m 0%
Muži, věk 60-69 let
20%
40%
60%
80%
100% 38
Vztah socioekonomické pozice a omezení každodenních aktivit, Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005
Ženy, věk 60-69 let celkem
ZŠ
SŠ b
SŠ m
VŠ
středně náročná činnost
19,3
28,5
19,5
15,8
9,0
zvednutí a odnesení tašky
33,1
47,4
35,5
25,9
16,9
vystoupaní 1 patra po schodech
22,6
32,6
26,5
16,4
8,0
ohnutí se, předklonění se, kleknutí si
44,7
56,7
48,8
38,9
22,7
chůze 1 km
23,3
33,0
29,0
16,1
8,0
koupel, obléknutí se
6,8
10,1
7,1
5,2
3,4
39
IPVZ 13.11. 08
činnost / % osob s omezením
Vztah socioekonomické pozice a omezení každodenních aktivit Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005
IPVZ 13.11. 08
Rozložení populace podle počtu omezujících aktivit ZŠ SŠ b SŠ M VŠ 0
1
2
3
4
5
6
C e lke m 0%
Ženy, věk 60-69 let
20%
40%
60%
80%
100% 40
Vztah socioekonomické pozice a kvality života ve vyšším věku Studie HAPIEE, ČR, 2002-2005 |
Kvalita života měřena pomocí ukazatele CASP 19 y
30
25
Vzdělání
Průměr ukazatele
ZŠ
35,6
SŠ b
36,5
SŠ m
37,8
VŠ
38,9
Celkem
37,1
IPVZ 13.11. 08
y
Sada otázek zaměřená na kontrolu, nezávislost, spokojenost a seberealizaci Nabývá hodnot 0-57, čím větší tím vyšší kvalita života
ZŠ SŠ bez SŠ
20
VŠ
15
10
5
0 0-7
8-12
13-17
18-22
23-27
28-32
33-37
38-42
43-47
41
48-52
53-57
Kognitivní testy (zapamatování si 10-ti slov, 3 opak.) v ČR a Rusku 5-ti letá věková kategorie (45-69 let)
Women
10
Men
6 4 2 0
mean of cog5
8
IPVZ 13.11. 08
1
2
3
4
Czech Graphs by q2 pohlavi
5
1
2
3
4
Russia
5
1
2
3
4
Czech
5
1
2
3
4
5
Russia
Během stárnutí zhoršení, v Rusku více než v Česku
42
Měření kvality života | Modul
kvality života CASP 19
Control, Autonomy, Self - Realization, Pleasure | Založen na teorii lidských potřeb a uspokojení | Kontrola a autonomie – více individuální charakter | Seberealizace a radost ze života - více sociální charakter Věková kategorie 60 - 69 let (ranné stáří) | CASP 19 jen v dotazníku pro osoby v důchodu | Škála hodnocení – 0 - 57 |
43
IPVZ 13.11. 08
( subjektivní hodnocení )
1. 2. 3. 4. 5. 6. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
IPVZ 13.11. 08
7.
Můj věk mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a Cítím, že nemohu ovlivnit to, co mě potká Mohu plánovat svoji budoucnost Cítím se opomíjen/a Mohu dělat to, co chci Rodinné povinnosti mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a Mohu si udělat radost tím, co dělám Můj zdravotní stav mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a Nedostatek peněz mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a Těším se na každý den Cítím, že můj život má smysl Mám radost z věcí, které dělám Mám radost ze společnosti druhých Když se ohlédnu za svým životem, vcelku mám pocit štěstí V těchto dnech se cítím plný(á) energie Dělám věci, které jsem nikdy nedělal/a Cítím se spokojený/á s tím, jak se můj život vyvinul Cítím, že můj život je plný příležitostí Cítím, že moje budoucnost vypadá dobře
44
IPVZ 13.11. 08
45
CASP 19 – KVALITA ŽIVOTA VE STÁŘÍ P60-69, N=2619 Rozložení populace podle skóre CASP19 Odpovědi nabývají hodnot 0-3, 3 nejpozitivnější 30 25,3
25 21,5
20
16,9
16,9
% 15
10 5 0
7,3
7,0 2,7 0,2
1,0
8-12
13-17
18-22
1,1 23-27 28-32
33-37 38-42
43-47
48-52 53-57
46
Subjektivní hodnocení zdraví (SRH)/ CASP 19 8,0
Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1
6,0
IPVZ 13.11. 08
4,0 2,0 0,0
velmi dobrý
dobrý
průměrný
špatný
velmi špatný
-2,0 -4,0 -6,0 -8,0
velmi dobrý dobrý průměrný
-10,0 -12,0
špatný velmi špatný
43,6 6 41,1 0 36,1 3 31,2 3 27,1 0
47
Rodinný stav/ CASP 19 0,5
Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 0,0 svobodný/á
ženaty/vdaná a NS
rozvedený/á
ovdovelý/á IPVZ 13.11. 08
-0,5
-1,0
-1,5
-2,0
-2,5
svobodný/á
36,5
ženatý/ vdaná a NS
37,4
rozvedený/á
35,0
ovdovělý/á
36,4 48
ADL6 (počet omezujících běžných činností) / CASP 19 4,0
Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 2,0 IPVZ 13.11. 08
0,0
0
1
2
3
4
5
6
-2,0
-4,0
-6,0
-8,0
-10,0
1. 2. 3. 4.
středně náročná činnost zvednutí a odnesení tašky vystoupaní 1 patra po schodech ohnutí se, předklonění se, kleknutí si 5. chůze 1 km 6. koupel, obléknutí se
0 1 2 3 4 5 6
39,8 5 37,0 6 34,5 4 33,6 9 32,9 7 32,8 5 29,5 3
49
Nemožnost si koupit lék /CASP 19
(Stalo se vám v posledních 6 měsících, že by vám předepsal lékařem lék a vy jste si ho nemohl koupit? )
3,00 2,00
Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1
0,00
ne
-1,00
ano, lék nebyl na skladě
ano, drahý
nebyly mi předepsány léky
-2,00 -3,00 -4,00 -5,00 -6,00 -7,00 -8,00
ne
37,18
ano, lék nebyl na skladě
32,59
ano, drahý nebyly mi předepsány léky
29,85 38,87
50
IPVZ 13.11. 08
1,00
Finanční situace /CASP 19 2,0
Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 0,0 někdy špatná FS
dobrá FS
IPVZ 13.11. 08
špatná FS -2,0
-4,0
-6,0
-8,0
-10,0
špatná FS někdy špatná FS
27,33
dobrá FS
37,79
31,98
-12,0 51
Členství v klubu nebo organizaci /CASP 19 0,60 0,50
IPVZ 13.11. 08
0,40 0,30 0,20
ano
37,59
ne
36,85
0,10 0,00
ano
ne
-0,10 -0,20
Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 -0,30
52
Pokud ano, četnost společné činnosti /CASP 19 3,00 2,50
Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 IPVZ 13.11. 08
2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 několikrát týdně asi jednou týdně -0,50 -1,00
asi jednou měsíčně
několikrát týdně
40,0 0
asi jednou týdně
37,5 8
asi jednou ěsíčně jednou za nm ěkolik jednou za nikdy nebo měměsíců síců několik téměř nikdy nikdy nebo téměř nikdy
-1,50 -2,00
53
36,9 5 36,6 6
35,8 4
Kontakt s příbuznými (mimo domácnost) /CASP 19 2,00
Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 1,00
několikrát týdně
asi 1x týdně několikrát za měsíc
asi 1x za měsic
méně než 1x za měsíc
nemám příbuzné
-1,00
-2,00
-3,00
-4,00
několikrát týdně
38,17
asi 1x týdně
36,76
několikrát za měsíc
36,97
asi 1x za měsíc
35,67
méně než 1x za měsíc
35,18
nemám příbuzné
33,59 54
IPVZ 13.11. 08
0,00
Kontakt s přáteli a známými / CASP 19 3,00
Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1
2,00
0,00 -1,00 -2,00 -3,00 -4,00 -5,00
několikrát týdně
asi 1x týdně
několikrát za měsíc
asi 1x za měsic
několikrát týdně
38,81
asi 1x týdně
38,05
několikrát za měsíc
37,50
asi 1x za měsíc
37,19
méně než 1x za měsíc
35,25
nemám přátele či známé
31,34
méně než 1x za měsíc
nemám přátele či známé
-6,00 -7,00
55
IPVZ 13.11. 08
1,00
Studie HAPIEE Jedna z největších prospektivních studií, zaměřená na chronická neinfekční onemocnění
|
První, která bude systematicky sledovat stárnutí a jeho determinanty
|
Její výsledky nám poskytnou důležitý náhled pro pochopení socialních, behaviorálních a biologických rizikových faktorů KVO, úrazů a depresí
56
IPVZ 13.11. 08
|
[email protected] [email protected]
Děkuji za pozornost
57
