Projektování silnic a dálnic
Vznik silniční sítě na našem uzemí : •
• •
• •
•
roku 1725, za vlády císaře Karla VI., ustavena silniční reparační komise pro řízení silničních prací. (Tehdejší silnice měly kamennou konstrukci s povrchovou vrstvou štěrku a písku. Šířka silnice byla 7,2 m (4 sáhy) a vedle ní vedla nezpevněná letní cesta, která přebírala provoz za příznivého počasí a tím šetřila hlavní silnici.) v polovině devatenáctého století je na území Čech a Moravy dobudováno 3 835 km státních silnic. v letech 1928 až 1938 vybaveno 16% celkové délky hlavních silnic neprašnými vozovkami, vhodnými pro automobilovou dopravu. (V tomto období jsme dosáhli v hustotě silniční sítě významné čtvrté místo v Evropě za Anglií, Francií a Itálií). 2. května 1939 byla u Průhonic zahájena stavba dálnice z Prahy přes Brno na hranice se Slovenskem, její realizace byla přerušena válkou v roce 1967 znovu zahájena výstavba dálnice Praha - Brno - Bratislava. První jedenadvacetikilometrový úsek z Prahy do Mirošovic byl uveden do provozu v roce 1970. ke konci roku 1997 bylo uvedeno do provozu téměř 50 % dálnic z jejich plánovaného výhledového rozsahu, na silniční síti je v normových profilech a vybavení upraveno 41,3 % silnic I. třídy a 13,4 % silnic II. třídy
Silniční doprava a dopravní prostředky • Z hlediska plánování a projektování silnic a dálnic je rozhodující dlouhodobé výhledové množství silniční dopravy a její vývoj a skladba dopravního proudu (podíl jednotlivých druhů vozidel) v relacích 10-20 roků.
Silniční doprava a dopravní prostředky • Uživatelé silnic a dálnic, jež jsou v obecném pojetí účastníky provozu na pozemních komunikacích, se člení na řidiče motorových vozidel a řidiče nemotorových vozidel. Dále na řidiče tramvají a speciálních strojů, řidiče jednostopých vozidel, chodce, pochodující útvary, cyklisty, jezdce na zvířatech, průvodce vedených a hnaných zvířat, vozky s povozy a osoby táhnoucí nebo tlačící ruční vozík.
Silniční doprava a dopravní prostředky • . K tomu, aby byla zajištěna plynulost a bezpečnost, je samozřejmě žádoucí dodržovat určitá pravidla. K tomu slouží zákonné předpisy, jimiž se stanoví podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Plánování, projektování, návrh, stavba a provoz pozemních komunikací ovlivňují motorové dopravní prostředky především svým množstvím, rozměry, hmotností a rychlostí v dopravním proudu. Proto základní charakteristiku vozidla určují podmínky zákona č.38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Dále Vyhláška Ministerstva vnitra č.102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
Přehled dopravních prostředků na pozemních komunikacích Bezkolejová silniční vozidla
osobní
motorová
nemotorová
nákladní
motocykly, motocykly s přívěsným vozíkem, motocykly s postranním vozíkem, skútry, mopedy, osobní tříkolky, osobní automobily, osob.autom. s přívěsem, kombinovaná vozidla, mikrobusy, autobusy, autobusy s přívěsem, autobusové návěsy, trolejbusy, sanitky a jiné tříkolky, dodávkové automobily, nákladní automobily:- valníkové, - sklápěcí, - skříňové, tahače, traktory, přívěsy, návěsové soupravy a jiné
účelové
vozidla požární ochrany, zemědělské stroje, stavební stroje, speciální automobily:- kropící, - cisternové, - poštovní,- na smetí aj. jeřáby, rypadla, kalové vozy, vozy na převoz čerstvého betonu a jiné
osobní
cyklistická kola, kola s pomocným motorkem, kočáry a jiné
nákladní účelové
valníkové povozy, zemědělský vůz-žebřiňák apod., ruční káry, přívěsy, návěsy a jiné zemědělské stroje a jiné
Přehled dopravních prostředků na pozemních komunikacích • Rozměry silničních motorových a jejich přípojných vozidel, popř. jízdních souprav. nesmí překročit určité dovolené maximum. Celková šířka vozidel může být nejvíce 2,55 m, výjimku tvoří zemědělské a lesnické stroje, samojízdné a přípojné pracovní stroje, kde maximální šířka je 3,0 m a u tramvají je 2,65 m. Celková výška vozidel s nákladem může být nejvíce 4,0 m, přípojných vozidel max. 3,0 m, délka jednotlivého silničního vozidla nemůže být větší než 12,0 m, s návěsem max. 15,5 m. Souprava s jedním přívěsem, kloubový dvoučlánkový autobus a trolejbus může mít max. délku 18,0 m. Souprava silničního vozidla s dvěma přívěsy, resp. s návěsem a jedním přívěsem, může být dlouhá nejvíce 22,0 m, délky sólo tramvaje max.18,0 m, soupravy tramvají a kloubové tramvaje včetně spřáhel nejvíce 40,0 m. Na obr.3-2 jsou vidět dovolené rozměry silničních vozidel a jejich maximální dovolené zatížení. Ve většině států světa jsou stejné rozměry silničních vozidel, v USA naproti tomu je dovolená největší šířka až 2,88 m.
Současná silniční síť na území ČR K 1. 1. 2001 je na území České republiky v provozu 499 km dálnic a 54 909 km silnic - z toho je 6 031 km silnic I. třídy, 14 688 km silnic II.třídy a 34 190 km silnic III.třídy. V kategorii silnic I. třídy je v současné době již vybudováno 325 km rychlostních čtyřpruhových silnic.
Délky dálnic a rychlostních komunikací v ČR
Dálnice a nejvýznamnější silnice přenášejí největší podíl dopravního výkonu a spojují nejdůležitější politická a hospodářská centra. V nich je obsažena i síť mezinárodních silnic - označení E - jejichž délka činí 2 644 km. Hustotou 0,70 km silnic a dálnic na 1km2 se řadíme na jedno z předních míst v Evropě. Délka úseků v provozu k 1.1.2001
Dálnice
Ozn. dopr. zn. [km]
Neoz n. dopr. zn. [km]
Délka nevybud. úseků *) [km]
Délka celkem [km]
D1 Praha -Brno Přerov -Lipník n.B.
230
36
266
D2 Brno -Břeclav st.hranice ČR/SR
61
0
61
165
168
150
D3 Praha –Tábor Č.Budějovice -st. hranice ČR/Rakousko D5 Praha - Plzeň Rozvadov -st.hranice ČR/SRN
0
3
130
20
Rychlostní komunikace
Délka úseků v provozu Ozn. Neozn. dopr. dopr. zn. zn.*) [km] [km]
D11 Praha - Hradec Králové -Trutnov - st. hranice ČR/Polsko D47 Lipník n.B. Ostrava - st.hranice ČR/Polsko
Celkem
37
56
93
113
0
109
154
109
3
499
84
R4 Praha - Příbram - Nová Hospoda R6 Praha - Nové Strašecí Karlovy Vary - Cheb - st.hran. ČR/SRN R7 Praha - Slaný - Louny Chomutov R8 (D8)
32
9
48
89
16
10
141
167
65
82
17 4
4
R10 Praha - Ml.Boleslav – Turnov
71
71
R35 Lipník n.B. - Olomouc Hradec Králové - Turnov - Liberec - Hrádek n.N. - st.hr. ČR/SRN
50
6
R46 Vyškov – Olomouc
252
70
70 39
34
R49 Kroměříž - Zlín - st. hr. ČR/SR R52 Brno - Rajhrad - Pohořelice st. hranice ČR/Rakousko
196
39
20
3
R55 Olomouc - Otrokovice Napajedla - Břeclav 499
70
14
R48 Bělotín - Nový Jičín -Frýdek Místek - Č. Těšín 41
Délka celkem [km]
R1 Okruh Praha
R43 Moravská Třebová – Brno D8 Praha - Ústí nad Labem - st.hranice ČR/SRN
Délka nevybud. úseků **) [km]
40
74
69
69
16
39
86
86
801
1126
1001
*) včetně úseků dvoupruhových silnic realizovaných v trase dálnice
Celkem
263
62
*) včetně úseků vybudovaných ve 4-pruhu zatím směrově nedělených nebo bez doprovodné silnice **) včetně úseků 2-pruhových silnic s neomezeným přístupem realizovaných v trase budoucí rychlostní silnice
Třídění pozemních komunikací • Ve smyslu zákona č.13/1977 Sb. o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 (tzv. silniční zákon) dělíme pozemní komunikace na tyto kategorie: • dálnice, • silnice, • místní komunikace, • účelové komunikace.
Kategorie pozemních komunikací a)
b)
c)
d)
Dálnice – je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bezúrovňových křížení,s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Silnice - je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Místní komunikace – je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. I.třída – rychlostní komunikace II.třída – sběrné komunikace III.třída – obslužné komunikace IV.třída – komunikace pro smíšený provoz nepřístupná sil. mot. vozidlům Účelová komunikace - je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Třídění pozemních komunikací • O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie.
Dálnice • je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší než 80 km/h.
Silnice • je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: – silnice I.třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, – silnice II.třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, – silnice III.třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.
Místní komunikace • je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:
Místní komunikace - I. třídy zejména rychlostní místní komunikace - II. třídy dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí - III. třídy je obslužná komunikace - IV. Třídy je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz
Účelová komunikace • je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.
