No title

20 let diece´ze

„S du˚veˇrou a nadeˇjı´ “ je mottem oslav dvaceti let trvańı´ nasˇ´ı diece´ze. S du˚veˇrou a s nadeˇjı´ ma´ jisteˇ zkusˇenost kazˇdy´ z na´s. Vzˇdyt’bez nich bychom jen teˇzˇko zˇili — vlastneˇ by to vu˚bec nesˇlo. Ve sve´m zˇivoteˇ potrˇebuji du˚veˇrˇovat — zˇe mne neˇkdo vede, zˇe mu na mneˇ za´lezˇ´ı, zˇe jsem milovań, zˇe mi veˇrˇ´ı, zˇe jsem pro neˇj du˚lezˇity´ . . . Ma´ du˚veˇra vyru˚sta´ ze zkusˇenosti, z ohle´dnutı´ se zpeˇt. Ze vsˇech teˇch uda´lostı´ cˇi slov, ktere´ mne na me´ cesteˇ posı´lily, ktere´ mne povzbudily a posunuly da´l. Moje du˚veˇra je odpoveˇdı´ — odpoveˇdı´ nejen tomu, ktery´ (cˇi teˇm, kterˇ´ı) mi svoji du˚veˇru darovali. A ma´ du˚veˇra je opeˇt pozvańı´m pro druhe´, aby i oni du˚veˇrˇovali a du˚veˇru da´vali. Z du˚veˇry pak vyru˚sta´ nadeˇje. Nadeˇje, ktera´ doufa´ a veˇrˇ´ı, protozˇe vı´ (du˚veˇrˇuje), zˇe je to mozˇne´, zˇe se to mu˚zˇe sta´t, zˇe uzˇ se neˇco takove´ho cˇi jine´ho podobne´ho stalo . . . Je to nadeˇje s du˚veˇrou hledıćı´ do budoucnosti, nadeˇje vycha´zejıćı´ z du˚veˇry, zı´skane´ ze vsˇech teˇch zkusˇenostı´ prˇedcha´zejıćıćh let.

/

1993 – 2013

Pro krˇest’any je to i nadeˇje, ktera´ se opı´ra´ o du˚veˇru v Boha, o du˚veˇru, ktera´ vı´, zˇe Bu˚h zmeˇnil okolnosti me´ho zˇivota, zˇe mi pomohl, zˇe mne zachrańil. Z te´to du˚veˇry vyru˚sta´ nadeˇje, zˇe Bu˚h mu˚zˇe zmeˇnit mu˚j zˇivot, zˇe mne bude i nada´le prova´zet a zˇehnat. Du˚veˇra a nadeˇje — to jsou sestry — dvojcˇata, ktera´ se navza´jem podpı´rajı´, jsou si navza´jem oporou, jedna posiluje druhou. Jsou to „zˇeny“, proto jsou vnı´mave´ a citlive´ na uda´losti i setkańı´, ktere´ zˇivot prˇina´sˇ´ı, a rychle na neˇ reagujı´. . . Z nasˇ´ı osobnı´ du˚veˇry a nadeˇje se pak skla´dajı´ du˚veˇry i nadeˇje nasˇich obcı´ a meˇst, cele´ nasˇ´ı diece´ze, cele´ho na´roda. Proto chceme i my, krˇest’ane´ plzenˇske´ diece´ze, kdyzˇ dnes slavı´me dvacet let trvańı´ nasˇ´ı diece´ze, sveˇdcˇit svojı´ du˚veˇrou a nadeˇjı´. Chceme i va´s pozvat k du˚veˇrˇe a k nadeˇji. K oslaveˇ vsˇeho dobre´ho, co jsme ve svyćh zˇivotech obdrzˇeli, k povzbuzenı´ nasˇ´ı nadeˇje, zˇe zˇivot prˇes vsˇechny sve´ strasti a bolesti je kra´sny´ a neˇkam vede. Jindrˇich Fencl

DVACET LET PLZEŇSKÉ DIECÉZE

1993 – 2013

´ silı´ o zrˇ´ızenı´ biskupstvı´ v za´padnıćh Cˇechaćh U Je trˇeba rˇ´ıci, zˇe snaha o zalozˇenı´ biskupstvı´ v za´padnıćh Cˇechaćh ma´ svou delsˇ´ı historii. Prvnı´ pokus, pokud vı´m, byl zna´my´ pokus kra´le Vaćlava IV., zalozˇit diece´zi se sı´dlem v Kladrubech u Strˇ´ıbra. Bylo to neˇkdy v roce 1392-93. Jeho spor s arcibiskupem Janem z Jensˇtejna se sta´le prˇiostrˇoval a kra´l Vaćlav, ve snaze oslabit jeho postavenı´, se rozhodl zalozˇit v za´padnıćh Cˇechaćh nove´ biskupstvı´ a podrˇ´ıdit je papezˇovi v Avignonu, vzhledem k tomu, zˇe jako Lucemburk meˇl k Avignonu blı´zko. Je trˇeba prˇipomenout, zˇe je to velmi ˇ ´ımeˇ a v Avina´rocˇna´ doba dvou papezˇu˚, v R gnonu, a zˇe arcibiskup Jensˇtejn spra´vneˇ uzna´ˇ ´ımeˇ a jemu podrˇizoval val prave´ho papezˇe v R jurisdikci prazˇske´ho arcibiskupstvı´ a cele´ provincie. Toto zalozˇenı´ by znamenalo, zˇe by se papezˇsky´ rozkol prˇenesl na pu˚du Cˇech a to jisteˇ nechteˇl arcibiskup Jensˇtejn prˇipustit. K zalozˇenı´ biskupstvı´ ovsˇem bylo trˇeba hmotne´ zabezpecˇenı´. To hodlal kra´l zı´skat tı´m, zˇe do Kladrubske´ho opatstvı´, kde umı´ral 2

starˇicˇky´ opat, chteˇl dosadit jako opata neˇktere´ho ze svyćh prˇa´tel, kterˇ´ı byli v opozici proti arcibiskupu Jensˇtejnovi, a potom ho chteˇl nechat avignonsky´m papezˇem jmenovat biskupem se sı´dlem v Kladrubech. Opat zemrˇel a mnisˇi, drˇ´ıve nezˇ se to dozveˇdeˇl kra´l, si zvolili opata nove´ho a Jan Nepomucky´, genera´lnı´ vika´rˇ arcibiskupa Jensˇtejna, tuto volbu potvrdil, takzˇe byla pra´voplatna´. Tı´m ovsˇem prˇetekla cˇ´ısˇe hneˇvu a nena´visti kra´le vu˚cˇi arcibiskupu Jensˇtejnovi a jeho spolupracovnı´ku˚m. Pokus o usmı´rˇenı´ ze strany arcibiskupa tragicky ztroskotal a meˇl za na´sledek mucˇednickou smrt svate´ho Jana Nepomucke´ho a pozdeˇji i nuceny´ odchod arcibiskupa Jensˇtejna z Cˇech. Tı´m ovsˇem take´ Vaćlavu˚v pokus o zrˇ´ızenı´ biskupstvı´ v za´padnıćh Cˇechaćh skoncˇil neu´speˇchem. Lze k tomu dodat, co mi kdysi rˇekl Mons. Karel Pilı´k: „Svaty´ Jan Nepomucky´ svy´m odva´zˇny´m cˇinem potvrzenı´ volby opata v Kladrubech zpu˚sobil, zˇe prvnı´m biskupem


v za´padnıćh Cˇechaćh se nestal neˇktery´ z prˇa´tel Vaćlava IV., ale azˇ ty, po sˇesti stech letech.“ Prˇekvapive´ konstatovańı´ deˇjinne´ho spojenı´ se svaty´m Janem Nepomucky´m. Take´ proto jsme dali do znaku diece´ze peˇt jeho hveˇzd, aby na´m toto spojenı´ prˇipomıńaly. V roce 1629 prazˇsky´ arcibiskup kardina´l Harrach usiloval zrˇ´ıdit v Cˇechaćh neˇktera´ biskupstvı´. V u´vahu prˇipadala i Plzenˇ. Meˇstska´ rada vsˇak zrˇ´ızenı´ biskupstvı´ odmı´tla. V roce 1653 cı´sarˇ Ferdinand III. doporucˇil zrˇ´ızenı´ biskupstvı´ v Plzni. Meˇstska´ rada jeho na´vrh odmı´tla s odvolańı´m na zlatou bulu cı´sarˇe Ferdinanda II. ktera´ potvrdila jejı´ pra´vo spravovat meˇsto bez jake´hokoliv cizı´ho dohledu. Rada namı´tala, zˇe biskupstvı´ v Plzni nenı´ trˇeba, protozˇe meˇsto je cı´rkvi veˇrne´ a arcideˇkan uzˇ´ıva´ biskupskyćh odznaku˚ a neˇkteryćh biskupskyćh pravomocı´. (Obdrzˇel je v roce 1534 od papezˇske´ho nuncia. Byla to vy´znamna´ pocta, protozˇe v te´ dobeˇ bylo prazˇske´ arcibiskupstvı´ neobsazeno a litomysˇlske´ v husitskyćh va´lkaćh zaniklo.) Dalsˇ´ı pokus o zalozˇenı´ biskupstvı´ v za´padnıćh Cˇechaćh, tentokra´t v Klatovech, je po-

1993 – 2013

psań v knize Klatovy (Nakl. Lidove´ noviny 2010) na str. 231: „Od roku 1630 probı´hala mezi panovnı´kem a papezˇem jednańı´ o zrˇ´ızenı´ cˇtyrˇ novyćh biskupstvı´ v Hradci Kra´love´, Litomeˇrˇicıćh, Plzni a Cˇeskyćh Budeˇjovicıćh. Nakonec pro za´sadnı´ odpor meˇstskyćh rad vzniklo v 17. stoletı´ pouze biskupstvı´ v Hradci Kra´love´ (1664) a Litomeˇrˇicıćh (1655). Projekt biskupstvı´ v Plzni ozˇivil arcibiskup Sobek z Bilenberka v sˇedesa´tyćh letech 17. stoletı´. Plzenˇske´ meˇsˇt’any se nepodarˇilo prˇesveˇdcˇit, a tak padla nova´ volba na Klatovy. Arcibiskup uzˇ zakoupil pro biskupstvı´ kuchynˇsky´ statek (pravdeˇpodobneˇ Janovice) a 21. cˇervna 1671 byl dokonce Jaroslav ze Sˇternberka jmenovań biskupem klatovsky´m. Ale klatovska´ meˇstska´ rada nebyla z prˇedstavy dalsˇ´ı vrchnosti ve meˇsteˇ nijak nadsˇena, jako sı´dlo biskupa nabı´dla pouze du˚m na prˇedmeˇstı´, a tak z obavy mozˇnyćh financˇnıćh sˇkod, ktere´ by takovy´ za´bor pro potrˇeby nove´ cı´rkevnı´ instituce v Klatovech zpu˚sobil, nakonec cely´ projekt po smrti Sobka z Bilenberka ztroskotal.“ z textu biskupa Frantisˇka: Zalozˇenı´ a kra´tka´ historie Biskupstvı´ plzenˇske´ho

Rozhovor s biskupem Frantisˇkem — 1. cˇa´st Co se ti vybavı´, kdyzˇ ale i ty kopce, ktere´ jsou mezi tı´m, je tu kra´sna´ se rˇekne plzenˇska´ die- zemeˇ. Taky meˇsta a pama´tky, ktere´ tu ma´me, ce´ze? to jsou ućtyhodne´ veˇci. A pak samozrˇejmeˇ Plzenˇska´ diece´ze — to lide´. Lı´bı´ se mi (jsem na to zvykly´ od zacˇa´tku je mu˚j domov i mu˚j sve´ho pu˚sobenı´), zˇe to tady nenı´ zˇa´dna´ „mau´kol, dany´ Bohem. sovka“, zˇe tu jsou lide´, kterˇ´ı se rozhodli Krista ´ koly, ktere´ jsem od na´sledovat a nejdou do kostela jenom proto, U cı´rkve dostal, byly zˇe v tom byli automaticky vychovańi a zˇe v tom automaticky pokracˇujı´. Berou to jako vzˇdycky od Boha. rozhodnutı´ sve´ho zˇivota — to je moc du˚lezˇite´ Ma´sˇ v diece´zi neˇjake´ a moc hezke´. Nenı´ na´s moc, je na´s trosˇka, to sve´ oblı´bene´ mı´sto? je pravda, ale je to kvas. Za´lezˇ´ı na tom, z jake´ho hlediska. Krajina je tu na´dherna´ na mnoha mı´stech, kdyzˇ objı´zˇTakzˇe jsem to vlastneˇ takhle rozebral na dı´m diece´zi, tak se mi lı´bı´ ty kra´sne´ vy´hledy ru˚zne´ pohledy. Samozrˇejmeˇ mnohe´ z teˇch na Cˇesky´ les, na Sˇumavu, taky Krusˇne´ hory, veˇcı´ mi prˇipadajı´ blı´zke´, protozˇe je za tı´m 3


zˇivot teˇch dvaceti let. At’ uzˇ jsou to trapiste´, kterˇ´ı sem prˇisˇli a jsem moc ra´d, zˇe jsou tady; at’uzˇ je to Koinonie, ktera´ sem prˇisˇla a trvalo to a byl to za´pas, nezˇ si tady nasˇli svoje mı´sto a osveˇdcˇili se, a mnoho dalsˇ´ıch. Jak vidı´sˇ budoucnost diece´ze? Pra´veˇ proto, zˇe diece´ze je z velke´ veˇtsˇiny slozˇena´ z lidı´ vyznavacˇske´ho typu, tj. kvasu, a vzhledem k soucˇasne´mu trendu v Evropeˇ, zˇe tradicˇnı´ krˇest’anstvı´ uby´va´, je nasˇe diece´ze do budoucna dobrˇe fundovana´ pra´veˇ tı´m, zˇe tu jsou lide´, kterˇ´ı se rozhodli jı´t a na´sledovat Krista. Samozrˇejmeˇ zˇe to je vzˇdycky veˇc, kterou je potrˇeba znovu a znovu drzˇet a znovu a znovu podporovat a prohlubovat. To je veˇc kneˇzˇ´ı, rˇeholnı´ku˚ i aktivnıćh laiku˚ jako spolecˇne´ dı´lo. Mluvı´me spolu o diece´zi. Je neˇco, co ti lezˇ´ı na srdci, co bys chteˇl poveˇdeˇt, co se diece´ze tyćˇe? Pocˇ´ıta´m s tı´m, zˇe brzo skoncˇ´ım v te´to sluzˇbeˇ, cozˇ je dańo veˇkem a je uzˇ jedno, jestli to bude o pu˚l roku cˇi rok drˇ´ıve nebo pozdeˇji, ale bude to a uzˇ se pa´r roku˚ modlı´m za sve´ho na´stupce. Povazˇuji za hodneˇ du˚lezˇite´, aby prˇisˇel cˇloveˇk, ktery´ sem zapadne, ktery´ bude cı´tit, co je potrˇeba deˇlat, a bude to tı´m spra´vny´m smeˇrem ta´hnout. Vylepsˇ´ı, co ja´ jsem trˇeba kazil, a mozˇna´ bude deˇlat neˇjak jinak to, co je trˇeba deˇlat. To je moc du˚lezˇite´ a je to dar a je trˇeba ho vyprosit. Takzˇe vyzy´va´m cˇtena´rˇe, aby se take´ modlili s tı´mto u´myslem.

1993 – 2013

da´le trapisti, Koinonia, frantisˇkańi, salesiańi, salesiańky, obla´ti a dalsˇ´ı zˇiva´ mı´sta, ktera´ jsou nosna´. A zˇivı´ kneˇzˇ´ı, kterˇ´ı okolo sebe vytva´rˇejı´ zˇive´ spolecˇenstvı´ a mobilizujı´ farnost. Jak jezdı´m na vizitace, tak mi mnozı´ rˇ´ıkajı´, prosı´m va´s, toho kneˇze na´m neprˇekla´dejte, toho na´m tady nechte. Podarˇila se taky otevrˇenost pro verˇejnost, alesponˇ v Plzni je velka´ a je to dobre´. Lide´ vnı´majı´, zˇe cı´rkev nenı´ jen neˇjaky´ uzavrˇeny´ spolek k nicˇemu a myslı´m, zˇe je du˚lezˇite´, aby to zu˚stalo i pro budoucnost. Samozrˇejmeˇ za´lezˇ´ı na lidech, kterˇ´ı prˇijdou. Tudy podle mne vede cesta do budoucnosti, aby tu byl dostatek nasˇich lidı´, otevrˇenyćh, teˇch otevrˇenyćh z druhe´ strany je taky hodneˇ, tak aby se mohli potkat a spolecˇneˇ neˇco da´vat da´l. Podarˇilo se, a to dı´ky ty´mu na biskupstvı´, zˇe jsme se rozbeˇhli po ekonomicke´ strańce, zˇe jsme se naucˇili v diece´zi hospodarˇit, zˇe jsme do jiste´ mı´ry sobeˇstacˇnı´. Prˇedbeˇhli jsme v tom jine´ diece´ze, ktere´ s tı´m zacˇaly pozdeˇji, a ja´ jsem ra´d, zˇe u na´s to uzˇ funguje. Taky pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ — Noc kostelu˚, oslavy dvaceti let, to nejsou veˇci samozrˇejme´ a je dobrˇe, zˇe jsou. Podarˇilo se opravit cely´ by´valy´ frantisˇkańsky´ kla´sˇter, v te´ naposled opravene´ cˇa´sti se otevrˇelo Muzeum cı´rkevnı´ho umeˇnı´ plzenˇske´ diece´ze, ktere´ je opravdu skveˇle´. Fungujı´ na´m sˇkoly, vynikajıćı´ gymna´zium, sˇkolka — tam jsem videˇl, jaka´ je to rodina, nejenom deˇti, ale i rodicˇe, kterˇ´ı tam prˇijdou, dajı´ si kafe, posedı´ a jsou ra´di, zˇe jsou s ostatnı´mi. I sˇkola ve Spa´lene´m Porˇ´ıcˇ´ı, to zˇe ma´ interna´t, to zˇe odtud vycha´zejı´ deˇcka, ktera´ jsou dobra´ v osˇetrˇovatelske´ sluzˇbeˇ; ekologie je taky dobra´ a du˚lezˇita´ a ma´ budoucnost.

Trˇi shrnujıćı´ za´veˇrecˇne´ ota´zky: Co se za teˇch dvacet let podarˇilo v diece´zi? Urcˇiteˇ nejde rˇ´ıct vsˇechno, ale alesponˇ neˇco. Na to se teˇzˇko odpovı´da´, protozˇe na to dobre´ si cˇloveˇk zvykl a na to sˇpatne´ zapomneˇl. Za prve´ — je tu fungujıćı´ diece´ze. Za druhe´ To, co deˇla´ charita, to je velike´ a pozˇehnane´ — aby mohla by´t diece´ze fungujıćı´, potrˇebuje dı´lo. urcˇite´ stavebnı´ kameny, opeˇrne´ body, vyzarˇujıćı´ duchovnı´ centra. Jednak zˇive´ farnosti, Teˇch kostelu˚, co se podarˇilo opravit. 4


Zahranicˇnı´ kontakty — s rˇezenskou diece´zı´, dı´ky rˇezensky´m biskupu˚m i vsˇem dalsˇ´ım prˇa´telu˚m z diece´ze a hlavneˇ z jejı´ho vedenı´; s Freiburgem, dı´ky tamnı´ AckermannGemeinde. A take´ dobre´ vztahy s veˇkem jizˇ odcha´zejıćı´ generacı´ vysı´dlenyćh obyvatel, kterˇ´ı ve veˇtsˇineˇ nezatrpkli, ra´di se sem vraceli a vracejı´ a opravili hodneˇ kostelu˚. Prˇa´telske´ vztahy jsou tady na u´rovni farnostı´ i na u´rovni jednotlivcu˚, kdy je trˇeba lide´ dobrˇe prˇijı´majı´ tam, kde drˇ´ıv bydleli. Povedla se vyćhova varhanı´ku˚, vnı´ma´m to. Prˇijedu do farnostı´ a na mnoha mı´stech jsou dnes mladı´, ale i starsˇ´ı varhanıći, kterˇ´ı hrajı´ dobrˇe, a to nenı´ na´hodou. Je za tı´m velka´ praće nasˇich odbornı´ku˚ z varhanickyćh kurzu˚ i teˇch varhanı´ku˚ samotnyćh, kterˇ´ı veˇnovali a veˇnujı´ hodneˇ cˇasu na sve´ dalsˇ´ı vzdeˇla´vańı´ ve hrˇe na varhany. Je to k veˇtsˇ´ı sla´veˇ Bozˇ´ı a dı´ky vsˇem za to. Druha´ shrnujıćı´ ota´zka — logicky — co se nepodarˇilo, co by chteˇlo neˇjak da´l rozvinout? Na mnoho veˇcı´ cˇloveˇk cˇasem zapomene. Ale prˇece je mnohe´, co vnı´ma´m, zˇe se nepodarˇilo. Neˇkdy jsem myslel, zˇe kneˇzˇ´ı budou vıć aktivneˇjsˇ´ı. Veˇtsˇinou jsou, ale neˇkdy to v konkre´tnıćh farnostech prosteˇ nevysˇlo. To je dane´ i jejich maly´m pocˇtem. Uveˇdomuji si trˇeba, jak se na´m scvrkl pocˇet mladyćh lidı´. Kdyzˇ by´vala setkańı´ mla´dezˇe, kolik to by´valo lidı´ a kolik je to dnes. To je ale asi dane´ celkovy´m stavem spolecˇnosti. Nic mne ted’ nenapada´. Nechci rˇ´ıct, zˇe je vsˇechno idea´lnı´, to vu˚bec ne. Mozˇna´ pra´veˇ ten vztah k laiku˚m, ta sˇance da´t vıće prostoru laiku˚m, to se nevede.

1993 – 2013

cı´rkvı´, je zvla´dnout restituce. Aby se to podarˇilo, aby cı´rkev byla svobodna´ a sobeˇstacˇna´ — zˇe si nebudeme moci vyskakovat, to je pravda. Ale aby bylo na to, na co je potrˇeba. Za dalsˇ´ı, situace, ktera´ je tak mimorˇa´dna´ s otevrˇenostı´ spolecˇnosti, s hledajıćı´mi: aby cı´rkev nasˇla zpu˚sob, jak tyto lidi potka´vat, jak je oslovovat, abychom meˇli dostatek velkorysosti, abychom v kostelıćh, ktere´ jsou samozrˇejmeˇ prvoplańoveˇ pro bohosluzˇby, doka´zali deˇlat veˇci, ktere´ tyto lidi oslovı´ a budou je pak povazˇovat za sve´. A ktere´ je trˇeba taky postupneˇ ke Kristu prˇivedou. Tohle je moc du˚lezˇite´, zpu˚sob preevangelizace, dialog s lidmi, kterˇ´ı jsou otevrˇenı´, hledajıćı´, neveˇrˇ´ıcı´. Je ota´zka, jak to v cı´rkvi bude do budoucna. Mu˚zˇeme to videˇt trˇeba jako takove´ soustrˇedne´ kruhy. Je neˇjake´ ja´dro, zˇive´, praktikujıćı´ a to musı´ by´t opravdu porˇa´dne´. Pak jsou, dejme tomu, ti pravidelnı´ na´vsˇteˇvnıći, kterˇ´ı se vezou, pak jsou ti otevrˇenı´ a hledajıćı´, kterˇ´ı vnı´majı´ kostel jako neˇjakou kulturnı´ na´vaznost a neˇjake´ korˇeny v sobeˇ jesˇteˇ majı´, trˇeba se povazˇujı´ za krˇest’any, ale sˇpatne´, jak sami rˇ´ıkajı´; pak je dalsˇ´ı kruh a to jsou hledajıćı´, ale krˇest’anstvı´ uzˇ jim moc nerˇ´ıka´ a pak dalsˇ´ı kruh teˇch, kterˇ´ı nehledajı´, protozˇe si sami vystacˇ´ı.

A ma´me vnı´mat, zˇe jsme poslańi ke vsˇem, za vsˇecky ma´me zodpoveˇdnost, protozˇe Kristus za vsˇecky zemrˇel. To povazˇuji za podstatne´ pro budoucnost. Tedy pro cı´rkev vu˚bec, ale pro diece´zi v nasˇich konkre´tnıćh podmıńkaćh take´. Uveˇdomujeme si, jak na jedne´ straneˇ se sta´le vıć vylidnˇuje venkov, na druhe´ straneˇ prˇiby´va´ lidı´, kterˇ´ı se steˇhujı´ na venkov, do blı´zkosti veˇtsˇ´ıch meˇst, takzˇe vznikajı´ veˇtsˇ´ı centra a tam je mozˇnost se na lidi soustrˇePoslednı´ ota´zka: Uzˇ jsi mluvil o budoucı´m dit a pu˚sobit. Trˇeba Dobrˇany, ktere´ se sta´vajı´ biskupovi a chci se zeptat, co prˇejesˇ diece´zi cˇ´ım da´l vıć prˇedmeˇstı´m Plzneˇ nebo na druhe´ straneˇ Dy´sˇina nebo Stary´ Plzenec. do dalsˇ´ıch (trˇeba dvaceti) let? Druhou cˇa´st rozhovoru najdete v cˇervnoNejsem prorok (pta´m se na prˇańı´). Velky´ u´kol, ktery´ je prˇed diece´zı´, prˇed celou cˇeskou ve´m cˇ´ısle Zpravodaje — take´ v te´to oba´lce. 5


1993 – 2013

Tak sˇel cˇas aneb 20 let plzenˇske´ diece´ze ve zpeˇtne´m zrca´tku 1993 - zrˇ´ızenı´ diece´ze - jmenovańı´ prvnı´ho diece´znı´ho biskupa - prˇevzetı´ diece´ze biskupem - genera´lnı´m vika´rˇem jmenovań P. Josef Zˇa´k - PRKULE 1. rocˇnı´k (Prusinske´ kulturnı´ le´to) - zalozˇenı´ Diece´znı´ charity - zrˇ´ızenı´ Diece´znı´ho centra mla´dezˇe

1996 - Dny vı´ry Plzenˇ „Evangelizace a modlitba“ - Prˇ´ıchod Koinonie Jan Krˇtitel do diece´ze - prˇevzetı´ Pama´tnı´ku obeˇtem zla — Meditacˇnı´ zahrady - zrˇ´ızenı´ Centra pro rodinu - diece´znı´ pout’na Svatou Horu - vydańy stanovy pro farnı´ rady v diece´zi - P. Adriań Zemek O.Praem. gen. vika´rˇem 1994 - prˇ´ıchod salesiańek do diece´ze - zacˇ´ına´ vycha´zet Zpravodaj plzenˇske´ diece´ze - prˇ´ıchod frantisˇkańu˚ do Plzneˇ - setkańı´ modlitebnıćh spolecˇenstvı´ z diece´ze - zrˇ´ızena farnost Plzenˇ–Severnı´ prˇedmeˇstı´ - kurzy Uvedenı´ do nove´ho katechismu (Pl1997 zenˇ, Klatovy, Cheb) - bl. Hroznata patronem plzenˇske´ diece´ze 1995 - papezˇ Jan Pavel II. v H. Kra´love´ a v Praze - papezˇ Jan Pavel II. v Praze a Olomouci - Dny vı´ry v Plzni „Jezˇ´ısˇ Kristus, jediny´ Spa- zalozˇena Diece´znı´ pastoracˇnı´ rada sitel sveˇta vcˇera dnes i naveˇky“ - obnovy ve farnostech - diece´znı´ pout’na Svatou Horu - diece´znı´ pout’na Svatou Horu - zaha´jen dvoulety´ formacˇneˇ–vzdeˇla´vacı´ kurz - prˇ´ıchod Sester sv. Josefa do diece´ze (Plzenˇ, Cheb, Klatovy)

6


1993 – 2013

- zakoncˇenı´ Desetiletı´ duchovnı´ a mravnı´ ob- - biblicky´ kurz v Hornı´ Blatne´ novy na´roda - dvoulety´ kurz pro anima´tory spolecˇenstvı´ - otevrˇeno Diece´znı´ muzeum v Plzni v Plzni a Chebu 3. setkańı´ peˇveckyćh sboru˚ a schol 1998 setka ´ nı´ za´stupcu˚ hnutı´, komunit a trˇetıćh - sneˇmovnı´ krouzˇky diskutujı´ te´mata plena´rˇ r a ´ du ˚ v diece´zi s biskupem nı´ho sneˇmu otevr ˇ en frantisˇkańsky´ filia´lnı´ du˚m Prusiny - otevrˇenı´ Hospicu sv. Lazara v Plzni 2002 - Dny vı´ry v Plzni „Duch svaty´“ nova ´ Diece ´ znı ´ pastorac ˇ nı´ rada - Nabı´dka prohlı´dek katedra´ly pro sˇkoly - Den otevrˇ. dverˇ´ı biskupstvı´ (5 let diece´ze) - Pastoracˇnı´ konference v Plzni - Dny vı´ry v Plzni „Povolańı´ “ - diece´znı´ pout’na Svatou Horu - zalozˇenı´ kla´sˇtera Matky Bozˇ´ı v N. Dvorˇe - zalozˇena Temporalia Bona - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ 1999 - prvnı´ Ekumenicka´ nedeˇle v katedra´le - otevrˇeno Pastoracˇnı´ centrum Wolfgang - 4. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ v Hornı´ Blatne´ - 3. Konference hnutı´ a komunit v CˇR v Teple´ - Festival krˇest’anske´ kultury „Mileńium“ - vznikajı´ „Pastoracˇnı´ za´meˇry v plzenˇske´ - Dny vı´ry v Plzni „Cesta do domu Otcova — diece´zi“ milosrdenstvı´, la´ska, obraćenı´ “ 2003 - Diece´znı´ pout’do kla´sˇtera Tepla´ - oslavy 10 let diece´ze - prvnı´ webove´ strańky biskupstvı´ - Dny vı´ry v Plzni „Zajed’na hlubinu“ - Festival krˇest’anske´ kultury „Mileńium“ - 1. Vecˇer pro kla´sˇter Choteˇsˇov - 1. setkańı´ schol a sboru˚ - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ - sˇedesa´tiny biskupa Frantisˇka - 5. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ 2000 - Lubosˇ Hrusˇka a Anton Hart dosta´vajı´ rˇa´d sv. - vy´stava 2000 let krˇest’anstvı´ — krˇest’anske´ Silvestra od papezˇe Jana Pavla II. cı´rkve v Plzni (v ma´zhauzu radnice) - 1. zasedańı´ Plena´rnı´ho sneˇmu katolicke´ - Dny vı´ry v Plzni „Slavı´me vykoupenı´ “ cı´rkve v CˇR na Velehradeˇ - prvnı´ Cesta poha´dkovy´m lesem z Habartic - 10 let diece´znı´ Charity do Zdeborˇic 2004 - Diece´znı´ pout’na Chlum sv. Marˇ´ı - ustavenı´ Konzultacˇnı´ho ty´mu pro prˇ´ıpravu - 2. Festival krˇest’anske´ kultury „Mileńium“ pastoracˇnı´ promeˇny diece´ze - 2. setkańı´ peˇveckyćh sboru˚ a schol - zaha´jenı´ prodeje nepotrˇebnyćh far v diece´zi - zacˇa´tek tradice rozdı´lenı´ Betle´mske´ho sveˇtla - Strˇedoevropske´ katolicke´ dny — pout’ do v katedra´le Mariazell - diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ 2001 - zaha´jenı´ procesu svatorˇecˇenı´ blahoslave- prvnı´ Trˇ´ıkra´lova´ sbı´rka v diece´zi ne´ho Hroznaty - Dny vı´ry v Plzni „Ma´me nadeˇji v zˇive´m - 6. setkańı´ schol a chra´movyćh sboru˚ v Chebu Bohu . . . “ - zrˇ´ızeno Slovenske´ katolicke´ centrum v Plzni - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ - zaha´jena prˇ´ıprava pastoracˇnı´ho programu 2005 - Krˇesadlo — 1. rocˇnı´k Krˇest’anske´ho hudeb- - vycha´zı´ poprve´ Kalenda´rˇ plzenˇske´ diece´ze nı´ho festivalu v Klatovech - nove´ usporˇa´dańı´ farnostı´ diece´ze 7


- ukoncˇenı´ cˇinnosti Konzultacˇnı´ho ty´mu pro prˇ´ıpravu pastoracˇnı´ promeˇny diece´ze - Dny vı´ry v Plzni „Zˇijte v Kristu Jezˇ´ısˇi“ - 2. zasedańı´ Plena´rnı´ho sneˇmu kat. cı´rkve v CˇR na Velehradeˇ - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ - 7. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ 2006 - Dedikace katedra´ly - genera´lnı´m vika´rˇem P. Robert Falkenauer - Dny vı´ry Plzenˇ „Vyzna´sˇ-li svy´mi u´sty Jezˇ´ısˇe jako Pańa“ - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ - 8. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ v Boru u T. - zalozˇen Nadacˇnı´ fond Dominanty 2007 - 1. Na´rodnı´ ty´den manzˇelstvı´ - Dny vı´ry v Plzni „Tak at’ svı´tı´ vasˇe sveˇtlo prˇed lidmi . . . “ - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ - 1. Hudebnı´ le´to Borska - zrˇ´ızena farnost Plzenˇ-Bory - 9. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ v Chebu 2008 - vysˇla kniha Ohrozˇene´ kostely - otevrˇeno Pastoracˇneˇ-vzdeˇla´vacı´ a rekreacˇnı´ strˇedisko sv. Jana Nepom. v Perninku - diece´znı´ exercicie s P. Vellou na Velehradeˇ - Dny vı´ry v Plzni — 15 let plzenˇske´ diece´ze - Sestry svate´ho Josefa prˇicha´zı´ do K. Varu˚ - ustaven refera´t Papezˇskyćh misijnıćh deˇl - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ - 10. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ - vysveˇcena da´lnicˇnı´ kaple u Sˇlovic 2009 - Pils Alive 1. rocˇnı´k - Noc kostelu˚ 1. rocˇnı´k - Dny vı´ry v Plzni „Vı´m, komu jsem uveˇrˇil“ - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ - zrˇ´ızenı´ Diece´znı´ho cı´rkevnı´ho soudu - papezˇ Benedikt XVI. v Praze, St. Boleslavi a Brneˇ 8

1993 – 2013

- sedmdesa´tiny biskupa Frantisˇka - 11. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ v Boru u T. 2010 - Postnı´ almuzˇna poprve´ - zrˇ´ızena farnost Plzenˇ–za´pad - diece´znı´ exercicie s P. Vellou v Plzni - Dny vı´ry Plzenˇ „Pane, naucˇ na´s modlit se.“ - 1. rocˇnı´k Poutnı´ho maratonu v Chebu - 4. celosta´tnı´ Misijnı´ kongres deˇtı´ v Plzni - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ - 12. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ 2011 - Rok sva´tosti krˇtu - zaha´jen dvoulety´ program Diece´ze cˇte Bibli - prvnı´ Letnice umeˇlcu˚ v Plzni - Diece´znı´ pout’do Kla´sˇtera Tepla´ - umı´ra´ P. Robert Falkenauer (7. za´rˇ´ı) - genera´lnı´m vika´rˇem P. Josef Zˇa´k - zalozˇenı´ Cı´rkevnı´ mat. sˇkoly kard. Berana - 13. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ Domazˇlice - novy´m opatem kla´sˇtera Tepla´ zvolen P. Filip Lobkowicz O.Praem. - kla´sˇter v Nove´m Dvorˇe povy´sˇen na opatstvı´ 2012 - Rok sva´tosti birˇmovańı´ - Diece´znı´ pout’na Chlum sv. Marˇ´ı - otevrˇenı´ Muzea cı´rkevnı´ho umeˇnı´ plzenˇske´ diece´ze v Plzni - diece´znı´ exercicie s P. Vellou v Plzni - 14. setkańı´ chra´movyćh sboru˚ v Boru u T. - zacˇ´ına´ Rok vı´ry - zaha´jenı´ vizitacı´ farnostı´ - Fo´rum laiku˚ plzenˇske´ diece´ze - vycha´zı´ kniha o katedra´le sv. Bartolomeˇje 2013 - Rok Eucharistie - 1150 let od prˇ´ıchodu sv. Cyrila a Metodeˇje - zmeˇna hranic diece´ze - zaha´jenı´ cı´rkevnıćh restitucı´ - Diece´znı´ pout’do kla´sˇtera Kladruby - „S du˚veˇrou a nadeˇjı´ “ — 20 let plzenˇske´ diece´ze


1993 – 2013

Prˇehled mott diece´ze a jejich vy´tvarne´ho ztva´rneˇnı´

2006, autor Gustav Fifka


2009, autorka Renata Balasˇova´


2010, P. Masˇkova´, foto K. De¸dek

2011, pouzˇita ikona A. Rubleva

2012, Pavla Masˇkova´, foto K. De¸dek

2009 — druhe´, autor F. Meneghini

2013, autor Francesco Meneghini

9


1993 – 2013

Rozhovor s genera´lnı´m vika´rˇem Josefem Zˇa´kem Kdo se ti z uplynulyćh dvaceti let prˇipomene z kneˇzˇ´ı, kterˇ´ı na´s uzˇ prˇedesˇli do Bozˇ´ıho kra´lovstvı´? Od pocˇa´tku nasˇ´ı diece´ze zemrˇelo 47 kneˇzˇ´ı. Jako prvnı´ na´s 6. cˇervence 1993 opustil P. Miroslav Coń z Vejprt a tı´m poslednı´m zesnuly´m byl P. Vaćlav Goldschmid, zemrˇel 30. dubna 2012, lide´ ho znali prˇedevsˇ´ım z jeho pu˚sobenı´ na Domazˇlicku a Klatovsku. Kdyzˇ zemrˇe kneˇz, je to jako kdyzˇ vyhorˇ´ı knihovna. Mnohe´ informace jsou najednou nedostupne´, pra´zdne´ mı´sto, ktere´ po neˇm zu˚sta´va´ a ktere´ je nesuplovatelne´, vede k zamysˇlenı´. Neˇkdy je to tak, zˇe azˇ po smrti cˇloveˇka si uveˇdomujeme jeho hodnotu. Ma´m-li odpoveˇdeˇt na ota´zku, kdo ze zemrˇelyćh kneˇzˇ´ı z nasˇ´ı diece´ze se mi prˇipomene z uplynulyćh dvaceti let, musı´m rˇ´ıci, zˇe teˇch kneˇzˇ´ı je hodneˇ a zˇe si je konkre´tneˇ vybavuji azˇ podle ru˚znyćh zˇivotnıćh situacı´, ktere´ prozˇ´ıva´m. Mimo jine´ ale ra´d vzpomıńa´m na kneˇze me´ho deˇtstvı´, na pa´tera Jaroslava Faixe z Kraslic. Krˇtil meˇ a byl take´ my´m primicˇnı´m kazatelem. Na jeho kneˇzˇske´m zˇivoteˇ bylo videˇt i to, jak teˇzˇkou situaci zazˇ´ıvali v padesa´tyćh letech minule´ho stoletı´ ve farnostech i ti kneˇzˇ´ı, kterˇ´ı nebyli veˇzneˇni. Obava, zˇe si Sta´tnı´ Bezpecˇnost i pro neˇj prˇijde, nebyla moc prˇ´ıjemna´. Z prvnıćh hodin na´bozˇenstvı´ v za´kladnı´ sˇkole, kam pan vika´rˇ Jaroslav Faix docha´zel, si toho azˇ tak moc nepamatuji, ale zˇiva´ z tohoto obdobı´ je pro mne sta´le zkusˇenost, zˇe na´s na´sˇ pan fara´rˇ meˇl ra´d. I pozdeˇji jsem v nasˇem kra´sne´m pohranicˇ´ı poznal mnoho kneˇzˇ´ı, kterˇ´ı meˇli ra´di Pańa Jezˇ´ısˇe a lidi, jimzˇ s la´skou slouzˇili. Jak se lisˇ´ı tvoje dveˇ „genera´lska´“ obdobı´ (1993–96 a 2011–nynı´)? Jen dveˇ veˇci bych uvedl. Z biskupstvı´, kde jsme v zacˇa´tcıćh tak trochu deˇlali vsˇichni vsˇechno, se stal zajety´ u´rˇad, kde ma´ kazˇdy´ 10

svou zodpoveˇdnost. A druha´ veˇc — biskup je vnı´mań jinak, nezˇ na same´m pocˇa´tku diece´ze. Zda´ se mi, zˇe mnozı´ Za´padocˇesˇi z necı´rkevnı´ho prostrˇedı´ neveˇdeˇli, k cˇemu jim je biskup dobry´, na co ho budou potrˇebovat. Postupem cˇasu objevili jeho charisma stavitele mostu˚ od srdce k srdci, majı´ ho ra´di a vyhleda´vajı´ ho. Cˇeho si cenı´sˇ na diece´zi? Lide´, kterˇ´ı se za totality snazˇili praktikovat svoji vı´ru, sˇli logicky proti proudu, cozˇ nenı´ vzˇdy jednoduche´. A neda´ se rˇ´ıci, zˇe by po sametove´ revoluci tato skutecˇnost zmizela. Moc si va´zˇ´ım teˇchto lidı´, kterˇ´ı svy´m zˇivotem v nasˇich podmıńkaćh sveˇdcˇili a sveˇdcˇ´ı o sve´m osobnı´m vztahu ke Kristu. Povzbuzuje mne jejich radost z Hospodina, ktera´ je jejich silou. Poteˇsˇitelne´ je, zˇe tito lide´ nejsou vy´jimkou, zˇe jsou po cele´ diece´zi. Prˇi mnohyćh setkańı´ s teˇmito radostny´mi lidmi se mi cˇasto vybavuje, zˇe Pań Jezˇ´ısˇ nerˇekl: „Neboj se male´ sta´dce, bude va´s vıć“, ale rˇekl: „Neboj se male´ sta´dce, nebot’vasˇemu otci se zalı´bilo da´t va´m kra´lovstvı´.“ Co ti scha´zı´ v diece´zi? Ma´me kra´sna´ mı´sta, fary, kostely, kde se mu˚zˇeme lidem veˇnovat. Proble´m je ale v tom, zˇe v mnoha prˇ´ıpadech sem lide´ nechodı´. A kdyzˇ nejdou lide´ k na´m, meˇli bychom jı´t my za nimi. S tı´m, co je jim srozumitelne´, co cˇinı´ jejich zˇivot smysluplneˇjsˇ´ı a sˇt’astneˇjsˇ´ı. Navazovańı´ novyćh vztahu˚ s lidmi zˇijıćı´mi vedle na´s vede k ozˇivenı´. Lidem na cesteˇ ke Kristu hodneˇ poma´ha´, kdyzˇ jim odpovı´da´me na ota´zky, ktere´ si kladou. Mnozı´ mohou by´t unaveni z toho, kdyzˇ jim odpovı´da´me na ota´zky, ktere´ si zatı´m nekladou. Benedikt XVI. prˇed cˇasem vyhla´sil Rok svate´ho Pavla, v neˇmzˇ jsme se dı´vali na aposˇtola na´rodu˚ a vza´jemneˇ se povzbuzovali k evangelizaci. Farnost nenı´ urcˇena k tomu, aby naplnila prˇedstavy fara´rˇe, ale aby zˇila z evangelia. Veˇt-


sˇina z na´s ma´ zkusˇenost, zˇe evangelium prˇevysˇuje vsˇechny nasˇe plańy. Ke´zˇ by se v budoucnosti podarˇilo obsadit mnohe´ fary kneˇzˇ´ımi, kterˇ´ı se svy´mi laicky´mi spolupracovnı´ky ty´moveˇ pastoracˇneˇ pu˚sobı´. Jde o to, aby pastoracˇnı´ asistent nebyl jen klerikovany´m laikem, ktery´ kona´ v kostele bohosluzˇby slova, kdyzˇ kneˇz nemu˚zˇe mı´t msˇi svatou. Rovneˇzˇ jde o to, aby nebyl technickohospoda´rˇsky´m spolupracovnı´kem farnosti, spı´sˇ jde o to, aby byl kontaktnı´ osobu v mı´stnıćh spolecˇenstvıćh, drˇ´ıve farnostech, ktera´ tvorˇ´ı cˇa´st velke´ farnosti, vznikle´ sloucˇenı´m z malyćh vylidneˇnyćh farnostı´. Jednı´m ze za´kladu˚ takove´to plodne´ spolupraće bude kazˇdodennı´ modlitba a rozjı´mańı´ Bozˇ´ıho slova, protozˇe bez toho nebudeme Bohu, sveˇtu ani sobeˇ rozumeˇt. Sta´rnutı´ nenı´ jen fyziologicky´ proces viditelny´ naprˇ´ıklad na nasˇich vlasech, ale rozumı´me jı´m i schopnost cˇi neschopnost otevı´rat se mnohy´m veˇcem. A tak mezi na´mi beˇha´ mnoho mladyćh starˇ´ıku˚ a mnoho staryćh mla-

1993 – 2013

dı´ku˚. Podobne´ je to ve farnosti. Lpeˇnı´ jen na tom, jak to vzˇdycky bylo, mu˚zˇe by´t neˇkdy pro zˇivot farnosti velice nebezpecˇne´. Pastora´lnı´ konstituce O cı´rkvi v dnesˇnı´m sveˇteˇ prˇipomıńa´, zˇe cı´rkev musı´ neusta´le zkoumat prˇ´ıznaky doby a ve sveˇtle evangelia je vykla´dat, aby mohla zpu˚sobem kazˇde´ generaci prˇimeˇrˇeny´m odpoveˇdeˇt na ustavicˇne´ ota´zky, ktere´ si kladou. Mnohe´ necı´rkevnı´ subjekty ocˇeka´vajı´ nasˇi spolupraći na ru˚znyćh aktivitaćh, ktere´ se ty´kajı´ spolecˇne´ho dobra vsˇech lide´ zˇijıćıćh na u´zemı´ farnosti. By´t s lidmi — o to jde. A teˇch lidı´ nenı´ ma´lo. A kdyzˇ chce by´t kneˇz s nimi v kontaktu, potrˇebuje ty´m spolupracovnı´ku˚, s nimizˇ se modlı´ a kona´ kroky z te´to modlitby vzesˇle´. Sa´m to nezvla´dne. Co prˇejesˇ diece´zi do dalsˇ´ıch (dvaceti) let? Aby sta´le vıće nebyla jen servisnı´ organizacı´, poskytujıćı´ sluzˇby veˇrˇ´ıcı´m, ale zˇivy´m spolecˇenstvı´m, sveˇdkem a evangeliza´torem.

11


Plzenˇska´ diece´ze si v uplynulyćh dvaceti letech vybudovala nezastupitelne´ mı´sto v nasˇ´ı spolecˇnosti. Podı´lı´ se na rˇadeˇ charitativnıćh akcı´, opraveˇ kostelu˚ a kaplicˇek, budovańı´ hospicu˚, pracuje s nemocny´mi, socia´lneˇ slaby´mi i hendikepovany´mi obcˇany. Snazˇ´ı se vsˇtı´pit lidem mora´lnı´ hodnoty, ktere´ se v soucˇasne´ uspeˇchane´ dobeˇ zameˇrˇene´ na vy´kon jednotlivce, postupneˇ vytraćejı´. Jsem ra´d, zˇe na u´zemı´ nasˇeho regionu pu˚sobı´ takto aktivnı´ cı´rkevnı´ organizace. Do dalsˇ´ıch let prˇeji Plzenˇske´ diece´zi spokojene´ veˇrˇ´ıcı´, u´speˇsˇne´ charitativnı´ projekty a hodneˇ radosti v kazˇdodennı´m zˇivoteˇ. Josef Novotny´ hejtman Karlovarske´ho kraje

1993 – 2013

Uzˇ dvacetiny slavı´ druha´ nejmladsˇ´ı diece´ze v Cˇeske´ republice. Nese v sobeˇ mysˇlenky teˇch, kdo sta´li u jejı´ho zrodu. Na straneˇ jedne´ odkaz papezˇe Jana Pavla II., jehozˇ papezˇskou bulou byla v roce 1993 zrˇ´ızena, muzˇe teˇsˇ´ıcı´ho se obdivu a ućteˇ lidı´ bez ohledu na na´rodnost, veˇk cˇi vyznańı´, muzˇe prˇedevsˇ´ım sjednocujıćı´ho. Prˇ´ımo pak plzenˇskou diece´zi utva´rˇ´ı Mons. Frantisˇek Radkovsky´, ktery´ byl jmenovań jejı´m prvnı´m biskupem a kdo tuto svoji funkci uzˇ dvacet let zodpoveˇdneˇ a obeˇtaveˇ vykona´va´. Jemu i vsˇem ostatnı´m, kterˇ´ı se podı´lejı´ na chodu vsˇech institucı´ v plzenˇske´ diece´zi, chci podeˇkovat za jejich praći charitativnı´, kulturnı´ a vzdeˇla´vacı´. Myslı´m, zˇe vsˇemi aktivitami smeˇrˇujı´ k tomu, aby lidi spojovali, sjednocovali a aby podporovali vztahy zalozˇene´ na du˚veˇrˇe a prˇa´telstvı´, at’ uzˇ jde o vztahy v rodineˇ nebo ve spolecˇnosti obecneˇ. Pra´veˇ takova´ cˇinnost ma´ v dnesˇnı´ dobeˇ za´sadnı´ vy´znam. Prˇeji proto vsˇem v plzenˇske´ diece´zi, aby se jim i nada´le darˇilo prˇeda´vat toto pozitivnı´ poselstvı´ soudrzˇnosti a souna´lezˇitosti. Milan Chovanec, hejtman Plzenˇske´ho kraje

12


Jmeńem Svate´ho otce Frantisˇka a take´ jmeńem svy´m chci vyja´drˇit Va´m, Excelence, drahy´ pane biskupe, a vsˇem slozˇka´m diece´ze co nejradostneˇjsˇ´ı a nejuprˇ´ımneˇjsˇ´ı obdiv a blahoprˇańı´ k tolika aposˇtolsky´m iniciativa´m, ktere´ jste beˇhem sve´ dlouhe´ biskupske´ sluzˇby, jako moudry´ duchovnı´ pru˚vodce a starostlivy´ pasty´rˇ dusˇ´ı, doka´zal vykonat za velkoryse´ a horlive´ podpory a evangelnı´ho nasazenı´ svyćh spolupracovnı´ku˚ ve prospeˇch veˇrˇ´ıcıćh, ktere´ Vasˇ´ı pasty´rˇske´ starostlivosti sveˇrˇila Bozˇ´ı Prozrˇetelnost. Jim vsˇem jste zveˇstoval tajemstvı´ Krista, ktery´ zemrˇel a vstal z mrtvyćh, hla´sal jste jeho poselstvı´ o spa´se a dosveˇdcˇoval jeho nevypoveˇditelnou la´sku a milosrdenstvı´. Ujisˇt’uji Va´s o sve´ vroucı´ modlitbeˇ a prosı´m, aby Pań, na prˇ´ımluvu blahoslavene´ Panny Marie, Matky Bozˇ´ı a nasˇ´ı, vylil na Va´s ve vrchovate´ mı´rˇe sve´ milosti a nebeska´ pozˇehnańı´, a prˇipojuji prˇańı´ dobre´ho zdravı´, pokoje a u´speˇchu. V Roce vı´ry i vy´rocˇ´ı svatyćh bratrˇ´ı Cyrila a Metodeˇje, ke´zˇ s jejich prˇ´ımluvou, Excelence, pokracˇujete v la´sce a veˇrne´ sluzˇbeˇ dusˇ´ım Va´m sveˇrˇeny´m a probouzı´te v jejich srdcıćh horlivou la´sku ke Kristu a k jeho svate´ cı´rkvi. Mons. Giuseppe Leanza, aposˇtolsky´ nuncius

1993 – 2013

Ra´d bych poprˇa´l diece´zi prˇi jejı´m jubileu, aby da´le vzkve´tala, aby se darˇily vsˇechny snahy o ekumenickou spolupraći, aby cˇeska´ spolecˇnost videˇla toto sveˇdectvı´ vı´ry, nadeˇje a la´sky. Lidske´ nama´hańı´ je smysluplne´ jen tam, kde je Bozˇ´ı pozˇehnańı´. Prˇeji tedy, aby vsˇichni spolecˇneˇ cha´pali, zˇe jsou spolupracovnı´ky na velike´m dı´le a zˇe vstrˇ´ıcnost a schopnost se dohodnout se vsˇemi lidmi dobre´ vu˚le je za´kladnı´m kamenem spolupraće. Prˇeji tedy plzenˇske´ diece´zi, jejı´m obcˇanu˚m, veˇrˇ´ıcı´m i neveˇrˇ´ıcı´m, to nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı: aby vsˇem Bu˚h zˇehnal. kardina´l Dominik Duka OP, arcibiskup prazˇsky´

Dvacet let cˇloveˇka je kra´sny´ veˇk, cˇloveˇk hy´rˇ´ı neotrˇely´mi na´pady, ma´ snı´lkovska´ prˇańı´ i odvahu je prova´deˇt, touzˇ´ı nesplynout s sˇedy´m pru˚meˇrem . . . zkra´tka rozpuk mla´dı´. Avsˇak kdyzˇ slavı´ dvaca´te´ vy´rocˇ´ı diece´ze, to vzbuzuje ućtu, radost a nadeˇji. A tak prˇejeme a modlı´me se za dobre´ na´pady, odvahu, sı´lu a Bozˇ´ı prˇ´ızenˇ do dalsˇ´ıch desetiletı´. Filip Jandovsky´ prˇedseda plzenˇske´ ekumeny pro rok 2013

13


1993 – 2013

Je na´m dvacet aneb se cˇtyrˇmi studenty o zˇivoteˇ a diece´zi . . .

Pu˚vodneˇ to meˇl by´t spolecˇny´ rozhovor se gymna´ziu, od za´rˇ´ı bych chteˇla na vysokou cˇtyrˇmi dvacetilety´mi, kterˇ´ı by odpovı´dali na sˇkolu do Prahy, takzˇe se necha´m prˇekvapit, ota´zky, vza´jemneˇ se doplnˇovali a na sebe rea co je tam pro meˇ prˇipraveno nove´ho. govali. Trˇi z nich jsou (v dobeˇ vydańı´ snad jizˇ Mı´ra Svoboda, je mi 20 let, pocha´zı´m z farhotovı´) maturanti, takzˇe najı´t spolecˇny´ ternosti Plzenˇ–Severnı´ prˇedmeˇstı´ (frantisˇmıń se vzhledem k blı´zˇ´ıcı´m pı´semny´m matukańi), ale poslednı´ dobou se pohybuji v obrita´m, nemoci a studiu jedine´ho nematuranta la´tske´ farnosti Plasy a Maneˇtıń. Studuji na v Praze nepodarˇilo. Ale nakonec jsem zı´skal Fakulteˇ stavebnı´ CˇVUT a za´rovenˇ deˇla´m jejich odpoveˇdi mailem, trˇi z nich i vyfotil a zkusˇenost komunitnı´ho zˇivota v Komuniteˇ tady je ma´te. Jindrˇich Fencl Vteˇlene´ho Slova v Kańeˇ v Plasıćh. 0. Neˇco kra´tce o sobeˇ (veˇk, odkud, farnost, 1. Co se ti vybavı´, kdyzˇ se rˇekne diece´ze? co deˇla´m, co chci deˇlat . . . ) VL. Pout’do Teple´, Dny vı´ry, biskupstvı´, Noc kostelu˚, ekumena. Vojteˇch Linka, 19 let, frantisˇkańska´ farnost, okta´va Cı´rkevnı´ho gymna´zia a prˇ´ısˇtı´ rok KW. Vybavuje se mi jednotka, starajıćı´ se bych ra´d studoval na FF UK filosofii. o chod nasˇich farnostı´; prostor, jehozˇ jsem Kristina Weberova´, zˇiji v Plzni, je mi 19 let, soucˇa´stı´, a ktery´ mi toho hodneˇ dal. farnost: Plzenˇ–Severnı´ prˇedmeˇstı´, dokon- MB. Prˇedstavı´m si velike´ mnozˇstvı´ lidı´. To cˇuji studium zdravotnicke´ho lycea. slovo ma´m totizˇ spojene´ s ru˚zny´mi setkańı´mi mla´dezˇe a jiny´mi shroma´zˇdeˇnı´mi prˇi Marusˇka Bocˇkova´, jsem stejneˇ stara´ jako slavenı´ sva´tku˚ a podobneˇ, cozˇ jsou jedine´ nasˇe diece´ze, cozˇ je du˚vod, procˇ ma´m zodpoveˇdeˇt neˇkolik na´sledujıćıćh ota´zek . chvı´le, kdy se „setka´va´m s diece´zı´“ a kdy si vzˇdy uveˇdomı´m, zˇe je to spolecˇenstvı´ Pocha´zı´m z Plzneˇ a za pa´r dnı´ bych meˇla maturitou ukoncˇit osm let na Cı´rkevnı´m lidı´, jehozˇ jsem soucˇa´stı´. 14


1993 – 2013

MS. Kdyzˇ se neˇkde mluvı´ o plzenˇske´ diece´zi, skautske´m oddı´lu Poutnıći. Vyru˚stal jsem vzˇdy cı´tı´m urcˇity´ pocit hrdosti, nasˇe dies u´zˇasny´mi frantisˇkańy (Sˇebestiań, Jeroce´ze je velice specificka´ — naprˇ. tı´m, zˇe se ny´m, Jirˇ´ı, Didak, Dominik, Juniper. . . ), nacha´zı´ z velke´ cˇa´sti v Sudetech, zˇe jsme kterˇ´ı mi byli v mnohe´m vzorem a oporou. misijnı´m u´zemı´m nebo zˇe je na´s nejmeńeˇ Nescha´zı´ mi te´meˇrˇ nic. krˇest’anu˚ ze vsˇech diece´zı´ a jsme nejchudsˇ´ı. KW. Moje farnost mi na akcıćh, ktere´ porˇa´da´, Vidı´m v tom ohromnou nadeˇji — plzenˇska´ zprostrˇedkovala prvnı´ osobnı´ setkańı´ s Pa´diece´ze se sta´va´ symbolem obnovy katonem, ktere´ nastartovalo mu˚j zˇivot s nı´m. licke´ cı´rkve v CˇR v duchu 2. vat. koncilu. Dı´ky nı´ ma´m take´ prˇa´tele, se ktery´mi mohu S otcem obla´tem Vlastou Kadlecem jsme svou vı´ru sdı´let. Jsem ra´da, zˇe na´m prokase jednou bavili o zpu˚sobu, jaky´m je v ru˚zzuje a nabı´zı´ mnoho sluzˇeb v nejru˚zneˇjsˇ´ıch nyćh cˇeskyćh a moravskyćh diece´zıćh napodobaćh, ale za´rovenˇ naba´da´ ke sluzˇbeˇ hlı´zˇeno na veˇrˇ´ıcı´ z pohledu kneˇzˇ´ı — doa modlitbeˇ i na´s ostatnı´. Nasˇe farnost by speˇli jsme k za´veˇru, zˇe zatı´mco v ostatnıćh se mohla vıće otevrˇ´ıt lidem „z venku“ — diece´zıćh se veˇrˇ´ıcı´ pocˇ´ıtajı´, u na´s se vyjmenapada´ meˇ, zˇe cˇasto pu˚sobı´(me) dojmem nova´vajı´. Myslı´m, zˇe to dobrˇe vystihuje atelita´rˇske´ho krouzˇku. mosfe´ru v nasˇ´ı diece´zi — opravdu na´s nenı´ MB. Jako veliky´ bonus, ktery´ si do zˇivota mnoho, ale vsˇechno je takove´ osobneˇjsˇ´ı, nesu z nasˇ´ı farnosti, vnı´ma´m mozˇnost slouuprˇ´ımneˇjsˇ´ı a prˇ´ımeˇjsˇ´ı. zˇit druhy´m — od hranı´ na msˇi prˇes zale´vańı´ kveˇtin po vedenı´ deˇtı´ na na´bozˇenstvı´ 2. Jak vnı´ma´sˇ biskupa Frantisˇka? cˇi ve skautu. Myslı´m, zˇe hlavneˇ pro mlade´ VL. Ma´ u´zˇasny´ osobnı´ prˇ´ıstup, je to cˇloveˇk je du˚lezˇite´ videˇt, zˇe jsou neˇkde zapotrˇebı´ a na spra´vne´m mı´steˇ. zˇe jim neˇkdo du˚veˇrˇuje natolik, zˇe jim sveˇrˇ´ı KW. Jako zodpoveˇdne´ho muzˇe s prˇirozenou urcˇitou cˇinnost. Alesponˇ pro mne to bylo a autoritou, ktery´ ma´ ra´d Boha. je du˚lezˇite´. A mozˇnost prozˇ´ıvat to vsˇechno MB. Otec biskup je pro meˇ veliky´ cˇloveˇk, ve spolecˇenstvı´ je dalsˇ´ı veˇc, kterou jsem protozˇe cely´ svu˚j zˇivot tra´vı´ mezi na´mi mav nasˇ´ı farnosti dostala, a ktere´ si va´zˇ´ım. licˇky´mi. Lı´bı´ se mi, zˇe acˇkoliv je v cı´rkevnı´ Teprve sdı´lena´ vı´ra se podle meˇ sta´va´ vı´hierarchii na u´plneˇ jine´ prˇ´ıcˇce, vu˚bec nenı´ rou zˇitou. pro lidi nedostupny´. Zˇije se svy´mi ovecˇMS. Farnost na Lochotıńeˇ je velice specifickami jejich zˇivotem, stojı´ nohama na stejne´ kou farnostı´ — velke´ spolecˇenstvı´ mla´pu˚deˇ, rozumı´ jejich potrˇeba´m a teˇzˇkostem. dezˇe umozˇnˇuje velke´ mozˇnosti, ale ma´ MS. To je borec nejveˇtsˇ´ı — myslı´m, zˇe za i sva´ rizika, naprˇ. uzavı´rańı´ se sama do neˇj musı´me by´t opravdu ra´di, ma´ velkou sebe. U frantisˇkańu˚ jsem zacˇal chodit na za´sluhu na tom, jaky´m zpu˚sobem diece´ze „na´bozˇko“ a do „spolcˇa“ ktere´ je pro meˇ funguje a jaky´ v nı´ panuje duch. Ve srovdodnes velice cenne´. Ma´me mezi sebou nańı´ s ostatnı´mi biskupy je opravdu mnokra´sne´ vztahy a vza´jemneˇ si du˚veˇrˇujeme. hem vıće pasty´rˇem a otcem a meńeˇ politiVelmi prˇ´ınosne´ pro meˇ byly i dalsˇ´ı akce kem — cozˇ je spra´vneˇ. porˇa´dane´ farnostı´ — vecˇery mla´dezˇe, van3. Cˇ´ım jsi byl(a) obdarovań(a) ve farnosti, dry v Alpaćh a duchovnı´ obnovy. Prˇesto kde jsi vyru˚stal(a), co ti tam scha´zı´? jsem vsˇak i po neˇkolika letech meˇl pocit, zˇe jsem do farnosti porˇa´dneˇ nepronikl a neVL. Vyru˚stal jsem ve skveˇle´m spolecˇenstvı´ stal se jejı´ pra´voplatnou soucˇa´stı´. Mozˇna´ lidı´ jednak na na´bozˇku/spolcˇu, jednak ve 15


proto, zˇe jsem nechodil do skautske´ho oddı´lu, ktery´ ve farnosti pu˚sobı´ a jehozˇ zˇivot cˇasto sply´va´ se zˇivotem farnosti. I prˇestozˇe obcˇas bylo videˇt, zˇe trˇi frantisˇkańi prosteˇ nemajı´ sˇanci pastoracˇneˇ obsa´hnout farnost tohoto rozsahu, myslı´m, zˇe to hlavnı´, co jsem tam zı´skal, je prˇedevsˇ´ım jistota, zˇe Bu˚h meˇ ma´ ra´d a potrˇebuje pra´veˇ meˇ ke sve´mu plańu a zˇe to je ten hlavnı´ du˚vod, procˇ ma´ smysl deˇlat i veˇci, ktere´ cˇloveˇk nikdy prˇedtı´m nedeˇlal a ktere´ se z lidske´ho pohledu cˇasto mohou zda´t absurdnı´ . 4. Co by se meˇlo zmeˇnit v nasˇ´ı diece´zi? VL. Snazˇit se uka´zat neveˇrˇ´ıcı´m lidem, zˇe jsme „norma´lnı´ “, uka´zat, zˇe neseme nadeˇji a zˇe ja´dro nasˇ´ı vı´ry je jinde, nezˇ (jenom) chodit do kostela a odrˇ´ıka´vat modlitby. KW. Vı´m, zˇe kneˇzˇ´ı je velky´ nedostatek, ale mozˇna´ by ty, ktere´ ma´me, sˇlo vyuzˇ´ıt le´pe. Zapomıńa´ se naprˇ´ıklad na druhe´ nejveˇtsˇ´ı meˇsto diece´ze, Karlovy Vary, kde veˇrˇ´ıcıćh lidı´ nenı´ mnoho, a pra´veˇ proto by bylo dobre´ zameˇrˇit sem vıće pozornosti. MB. Organizacˇneˇ nasˇi diece´zi moc nezna´m, takzˇe teˇzˇko rˇ´ıct. Vıće veˇrˇ´ıcıćh, vıće kneˇzˇ´ı a opravene´ kostely jsou na druhou stranu zase prˇańı´, ktera´ se teˇzˇko plnı´, a kdo vı´, do jake´ mı´ry majı´ by´t splneˇna podle nasˇich prˇedstav, takzˇe pokud si neˇco prˇeji pro nasˇi diece´zi jako celek, pak jsou to dary Ducha svate´ho pro vsˇechny, kterˇ´ı do nı´ patrˇ´ı, abychom byli otevrˇenı´ a vyda´vali sveˇdectvı´ o tom, co zakousˇ´ıme. A to ostatnı´ urcˇiteˇ prˇijde. MS. Byl bych ra´d, kdybychom vıće vysˇli do ulic — zvla´sˇt’my, mla´dezˇ. Doposud ma´me v Plzni skveˇly´ pastoracˇnı´ servis — mnoho spolecˇnyćh akcı´, prˇedna´sˇek, ma´me mezi sebou vy´borne´ vza´jemne´ vztahy, existujı´ skveˇla´ spolecˇenstvı´ — ale je to vsˇechno „mezi na´mi“. Ted’ asi vsˇichni musı´me podle svyćh schopnostı´ a mozˇnostı´ vyjı´t 16

1993 – 2013

ven — tam, kde po na´s budou ha´zet kameny a ura´zˇet na´s, ale tam, kam by asi sˇel i Kristus. Nebo alesponˇ vyrazit do cˇa´stı´ diece´ze, kde farnosti potrˇebujı´ ozˇivit . . . 5. Jaka´ bude plzenˇska´ diece´ze za dvacet let? VL. To je velmi teˇzˇke´ rˇ´ıct, bude za´lezˇet na vy´voji v cı´rkvi i ve sveˇteˇ. Spı´sˇe bych rˇekl, jaka´ by meˇla by´t: meˇla by zu˚stat u´tocˇisˇteˇm, ve ktere´m je mozˇno se cı´tit svobodneˇ i bezpecˇneˇ, meˇla by ukazovat na hodnotu lidske´ho zˇivota a neustupovat prˇed zlem kolem prˇ´ıtomny´m. Meˇla by mı´t dobre´ho a lidske´ho biskupa, ktery´ se bude starat o potrˇeby lidı´ (veˇrˇ´ıcıćh i neveˇrˇ´ıcıćh) a bude stejneˇ usmeˇvavy´ jako na´sˇ Frantisˇek. KW. To si vu˚bec nedoka´zˇu prˇedstavit. Snad jen, zˇe bude mı´t vıće veˇrˇ´ıcıćh. MB. Dvacet let je dost dlouha´ doba, vezmeˇte si, kolik se toho zmeˇnilo za teˇch uplynulyćh dvacet let ani nevı´m, co bude tou dobou se mnou, natozˇ s celou diece´zı´. Rozhodneˇ nenı´ v myćh kompetencıćh prˇedvı´dat, co se bude dı´t, ale mu˚zˇu se za to modlit a mu˚zˇu se na to teˇsˇit, a to prˇesneˇ deˇla´m. MS. To se neodva´zˇ´ım tipovat — hodneˇ bude za´lezˇet na nove´m biskupovi — ale asi na´s bude jesˇteˇ mıńˇ, nejspı´sˇ budeme jesˇteˇ chudsˇ´ı, kostely na´m budou padat na hlavu, mozˇna´ budou neˇkterˇ´ı kneˇzˇ´ı mı´t jesˇteˇ civilnı´ povolańı´, ale veˇrˇ´ım, zˇe atmosfe´ra zu˚stane stejna´. 6. A co ty za dvacet let? VL. Profesor filosofie na Harvard University nebo na Cı´rkevnı´m gymna´ziu (spolecˇneˇ s religionistou Vojteˇchem Kasˇe). KW. Mozˇna´ krize strˇednı´ho veˇku . Nee, snad hezka´ rodina a praće, a porˇa´d na cesteˇ k Bohu. MB. Viz 5. MS. — to kdybych ted’ veˇdeˇl, tak by mi bylo o dost lehcˇeji .


1993 – 2013

Fotografie jsou z letosˇnı´ diece´znı´ pouteˇ v Kladrubech, autorem veˇtsˇiny z nich je Petr Albrecht.

17


1993 – 2013

Anketa ke dvaceti letu˚m diece´ze Ota´zky: 1. Co mi dalo dvacet let zˇivota v plzenˇske´ diece´zi, cˇ´ım jsem byl(a) obdarovań(a)? 2. Co mi scha´zı´, co se nepodarˇilo naplnit? 3. Co prˇeji diece´zi do prˇ´ısˇtıćh (dvaceti) let? 1. Jako premonstra´t pu˚sobı´m v duchovnı´ spra´veˇ. Blı´zkost biskupstvı´, vnı´mana´ dnes mnohy´mi uzˇ jako samozrˇejmost, prˇedstavuje lepsˇ´ı dostupnost mnoha sluzˇeb potrˇebnyćh pra´veˇ pro vy´kon duchovnı´ spra´vy. Plzenˇske´ biskupstvı´ je mı´stem, kde se nutna´ na´zorova´ rozdı´lnost toleruje a napeˇtı´ mezi kuriı´ a kneˇzˇ´ımi z tereńu nenı´ velke´; spı´sˇe vla´dne urcˇity´ rodinny´ duch, vstrˇ´ıcnost a laskavost. Uzˇ jen veˇdomı´, zˇe se mu˚zˇeme domluvit a boj ve´st nikoliv proti sobeˇ, ale spolu, umozˇnˇuje lepsˇ´ı nasazenı´ pro mnoho du˚lezˇiteˇjsˇ´ıch u´kolu˚, ktere´ je nutne´ jak se sveˇrˇeny´mi lidmi, tak ve vlastnı´m nitru vyrˇesˇit. Dvacet let plzenˇske´ diece´ze prˇirozeneˇ vytvorˇilo atmosfe´ru domova a prˇijetı´, prˇi tom je dostupneˇjsˇ´ı nezˇ Praha, ktera´ ma´ vedle sve´ bohate´ kultury, historie a zˇivota i dostatek vlastnıćh ota´zek a proble´mu˚. 2. Neˇkdy va´zla komunikace, ale poveˇtsˇineˇ sˇlo chva´la Bohu o nedorozumeˇnı´, ne o zlou vu˚li — klasickou uka´zku vcˇetneˇ media´lnı´ „masa´zˇe“ ma´me z neda´vne´ doby z Cˇernosˇ´ına. Zvla´sˇteˇ zpocˇa´tku cˇasta´ strˇ´ıdańı´ duchovnıćh nebyla vzˇdy prˇijatelneˇ vysveˇtlena, i kdyzˇ cˇasto meˇla svoje pa´dne´ du˚vody. Ne vzˇdy se podarˇilo zabrańit jednańı´, ktere´ navenek vypadalo jako protekce neˇkteryćh na u´kor jinyćh, kterˇ´ı to mohli vnı´mat jako krˇivdu a dalsˇ´ı drobnosti, ktere´ daly bolestneˇ pocı´tit, zˇe nejsme andeˇle´, ale jen lide´. Jisteˇzˇe zde nejsme jen obeˇtmi, ale i pachateli takovyćh cˇinu˚ a postoju˚. 3. Diece´zi prˇeji do budoucna prˇedevsˇ´ım mnoho autentickyćh daru˚ svate´ho Bozˇ´ıho Ducha. Bohu zˇel, cˇasto potka´va´me u nezralyćh osobnostı´ i ony opacˇne´! Ke´zˇ pravy´ Duch Bozˇ´ı vede pocˇetne´ krˇest’anske´ rodiny k poznańı´ velikosti Bozˇ´ı la´sky, k velkodusˇne´mu na´sledovańı´ a autenticky´m odpoveˇdı´m v zˇivotnıćh postojıćh. Prˇeji diece´zi, aby meˇla moudre´ a vzdeˇlane´ pasty´rˇe, kterˇ´ı zapa´lı´ lidska´ srdce a postupneˇ na´s vystrˇ´ıdajı´ tak, abychom mohli odcha´zet s klidem, zˇe po na´s dobre´ Bozˇ´ı dı´lo pokracˇuje. Prˇa´l bych na´m vsˇem, abychom umeˇli svoji vı´ru zˇ´ıt tak, aby prˇesveˇdcˇiva´ praxe vı´ry nemeˇla fundovany´ protiargument vu˚cˇi nasˇemu zˇivotnı´mu stylu. Podstatna´ je pro neˇj spravedlnost, pravda a rˇa´d. Ale nade vsˇ´ım ma´ by´t la´ska, prˇedevsˇ´ım la´ska k Bohu nade vsˇechno, cozˇ je prvnı´ a nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı prˇika´zańı´. A druhe´ je mu podobne´: la´ska k blizˇnı´mu jako k sobeˇ — ne vıć, ne meńeˇ a trocha umeˇrˇene´ a vlı´dne´ tvorˇivosti nezasˇkodı´ . . . P. Reginald Veˇtrovec, Kla´sˇter Tepla´ 1. Bydlı´m v plzenˇske´ diece´zi sˇestnaćt let, kdy jsem se vdala do Karlovyćh Varu˚. Vzˇdycky jsem si va´zˇila biskupa Frantisˇka, jeho otevrˇenosti a vrˇelosti. Obdarovańa jsem byla prˇedevsˇ´ım kneˇzˇ´ımi, kterˇ´ı v diece´zi pu˚sobı´ — Petrem Hrusˇkou a Petrem Bauchnerem. Take´ jsem tu potkala pa´r skveˇlyćh prˇa´tel, kterˇ´ı v neveˇrˇ´ıcı´m prostrˇedı´ jsou oa´zou la´sky a vı´ry. 2. Chybı´ mi prakticka´ evangelizace. Pamatuji se, jak jsme jako studenti TF JU chodili na strˇednı´ sˇkoly a rˇ´ıkali mlady´m, procˇ jsme veˇrˇ´ıcı´. V Karlovyćh Varech je mnoho bolavyćh veˇcı´. Chybı´ veˇtsˇ´ı otevrˇenost a systematicka´ pastorace. 3. Prˇeji, aby prˇiby´valo veˇrˇ´ıcıćh, aby se darˇilo zˇ´ıt pravdiveˇ evangelium, abychom byli kvasem a ne neˇjaky´mi exoty. Lı´da Krˇivancova´, Karlovy Vary 18


1993 – 2013

1. Kdyzˇ jsem se po skoro trˇiceti letech v emigraci vra´til domu˚, byl pro meˇ zˇivot v te´to diece´zi neˇcˇ´ım skoro neuveˇrˇitelneˇ pozitivnı´m, zvla´sˇt’ po tom, co jsem se prˇisteˇhoval do Plańice a co tam zacˇal pu˚sobit P. Zˇa´k. Ve svyćh 32 letech jsem se ve Sˇvyćarsku setkal s Pańem a konvertoval, tam jsem ovsˇem zazˇil cı´rkev, kde sice chodilo do kostela hodneˇ lidı´ (to uzˇ take´ nenı´ pravda), ale byla to cı´rkev — instituce, cı´rkev — u´rˇad, studena´ a neprˇ´ılisˇ zˇiva´. Spolupraće laiku˚ se omezovala na cˇisˇteˇnı´ kostela atd., neˇjaka´ spolecˇenstvı´ neexistovala, duchovnı´ doprova´zenı´ bylo (a vıće meńeˇ je sta´le) omezene´ na zpoveˇd’. Tady jsem zazˇil cı´rkev zˇivou, zˇive´ farnı´ spolecˇenstvı´ a take´ zˇivou diece´zi. Zacˇal jsem znovu zˇ´ıt z vı´ry, s Pańem, cozˇ prˇedtı´m tisˇe usychalo. Poznal jsem obrovske´ pozˇehnańı´ a radost z dennı´ cˇetby Pı´sma a ty´dennı´ho setka´vańı´ ve spolecˇenstvı´, duchovnı´ obnovu. Zazˇil jsem cı´rkev takovou, po jake´ jsem v emigraci touzˇil. Dı´ky Bohu za tuto diece´zi, za nasˇeho biskupa Frantisˇka, dobre´ kneˇze, ale i za spousty dobryćh a zˇivyćh bratrˇ´ı a sester. To je velike´ obdarovańı´ — a to nejkra´sneˇjsˇ´ı — ono to pokracˇuje. 2. To, co mi scha´zı´, nenı´ za´lezˇitost diece´ze, ale asi za´lezˇitost celoevropska´ — a sice zˇe se na´m nepodarˇilo dosud prˇijı´t na zpu˚sob, jak oslovit neveˇrˇ´ıcı´. Myslı´m, zˇe na´s cˇeka´ urcˇita´ zmeˇna paradigmatu v prˇ´ıstupu k tomuto proble´mu — ale jesˇteˇ tu nenı´. A aby tato zmeˇna prˇisˇla, o to se musı´me pokousˇet vsˇichni, lezˇ´ı to na kazˇde´m z na´s, abychom byli veˇrohodnı´. Take´ touzˇ´ım po jesˇteˇ veˇtsˇ´ım podı´lu laiku˚ na zˇivoteˇ ve farnostech a cı´rkvi — naprˇ. formou farnıćh rad, ktere´ nejsou jen alibisticke´, ale opravdu fungujı´ atd. Navıć si myslı´m, zˇe by bylo vhodne´ a dobre´ vyvı´jet dalsˇ´ı mozˇnosti a formy pro vzdeˇla´vańı´ veˇrˇ´ıcıćh ve vı´rˇe. 3. Te´to diece´zi a cele´ cˇeske´ cı´rkvi prˇeji a modlı´m se za dobre´ a otevrˇene´ kneˇze a laiky, schopne´ a ochotne´ spolupraće, za hojnost sil a Bozˇ´ıho pozˇehnańı´ pro nasˇeho biskupa Frantisˇka a ostatnı´ biskupy a jejich spolupracovnı´ky. Prˇeji na´m vsˇem, aby Pı´smo svate´ bylo jesˇteˇ vıć centrem kazˇdodennı´ho zˇivota na´s vsˇech. Take´ prˇeji nasˇ´ı cˇeske´ cı´rkvi, aby zvla´dla dobrˇe za´lezˇitost s restitucemi. Petr a Rita Masny´, Klatovy 1. V diece´zi zˇiji pouze deset let. Diece´ze mi dala velmi svobodny´ prostor pro hledańı´ Pańa a pastoracˇnı´ praće. Poznal jsem zde neˇkolik prˇa´tel mezi kneˇzˇ´ımi i ostatnı´mi veˇrˇ´ıcı´mi. K biskupovi jsem se mohl chovat naprosto otevrˇeneˇ. 2. Podnikańı´ konkre´tnıćh kroku˚ k tomu, aby diece´ze adekva´tneˇ reagovala na vy´zvy meˇnıćı´ se spolecˇnosti, aby byla cˇitelneˇjsˇ´ı, transparetnı´ a jednotna´ ve sdı´lenı´ spolecˇnyćh vizı´ a prakticke´m zˇivoteˇ. 3. Aby nasˇla prorocky ućˇinne´ metody k prˇina´sˇenı´ evangelia lidem, spolecˇnou vizi jak jı´t da´l a vza´jemnou du˚veˇru a prˇa´telstvı´ svyćh diece´zanu˚. P. Petr Bauchner, Sokolov 1. Obdarovań a obohacen jsem byl prˇedevsˇ´ım spolupracı´ s otcem biskupem Frantisˇkem. Jeho pochopenı´m, moudrostı´, rozvahou a schopnostı´ prˇeda´vat nadeˇji. Velky´m za´zˇitkem jsou pro nasˇi rodinu spolecˇne´ pouteˇ i spolecˇna´ krˇ´ızˇova´ cesta Plznı´. 2. Veˇtsˇ´ı aktivita na´s laiku˚, vıće optimismu a nadeˇje, kterou bychom meˇli da´vat ostatnı´m kolem na´s. Asi potrˇebujeme vıće povzbuzovat. 3. Vıće radosti, meńeˇ byrokracie, vıće povzbuzovańı´ a podpory kneˇzˇ´ım v jejich nelehke´ sluzˇbeˇ. Ing. Pavel Cˇ´ızˇek, Spa´lene´ Porˇ´ıcˇ´ı 19


1993 – 2013

1. Pocit veˇtsˇ´ı souna´lezˇitosti s diece´zı´ (jejı´ „prˇiblı´zˇenı´“). 2. Veˇtsˇ´ı komunikace mezi vedenı´m diece´ze a farnostmi — rozhodovańı´ „o na´s bez na´s“ (slucˇovańı´ farnostı´, restituce). ´ speˇsˇne´ zvla´dnutı´ nove´ho u´kolu hospodarˇenı´ s majetkem a farnostem i vedenı´ umeˇnı´ 3. U vza´jemneˇ si naslouchat a respektovat se. Ing. Vaćlav Suda, Radnice 1. Kdyzˇ diece´ze vznikla, byl jsem teenager. Jak se diece´ze sta´vala dospeˇlou, i ja´ jsem dospı´val. Velmi ocenˇuji blı´zkost jak Plzneˇ, tak biskupa, jeho za´jem a podporu o zˇivot farnostı´, nejen teˇch plzenˇskyćh. 2. Prˇa´l bych si le´pe fungujıćı´ pastoraci rodin, jak jsem ji postrˇehl naprˇ. v brneˇnske´ diece´zi. Podporu shora ma´me, za´jem zespoda take´, ale ma´me porˇa´d co dohańeˇt. 3. Krˇest’anske´ rodiny s zˇivou vı´rou, zapa´lene´ kneˇze, modlitebnı´ za´zemı´ v rˇeholnıćh spolecˇenstvıćh. Josef Deˇdina, Kdyneˇ 1. Velmi pozitivneˇ hodnotı´m nedeˇlnı´ rannı´ vysı´lańı´ Plzenˇske´ho rozhlasu „Na krˇest’anske´ vlneˇ“, prˇedevsˇ´ım pokud se jedna´ o rozbory a vy´klady z Pı´sma od ru˚znyćh krˇest’anskyćh teologu˚, srovna´va´m je s vlastnı´m dosavadnı´m cha´pańı´ prˇ´ıslusˇne´ stateˇ. Da´le se kazˇdorocˇneˇ teˇsˇ´ım na diece´znı´ setkańı´ prˇi prˇ´ılezˇitosti „Dnu˚ vı´ry“, kde vnı´ma´m vy´znam demonstrace vytvorˇene´ho spolecˇenstvı´. Take´ pokla´da´m za uzˇitecˇne´, zˇe biskupstvı´ porˇa´da´ ru˚zne´ prˇedna´sˇky a setkańı´ pro akolyty, lektory, pastoracˇnı´ asistenty a pomocnı´ky kneˇzˇ´ı ve farnostech. 2. Podle me´ho na´zoru, i prˇes zrˇejme´ snahy vedenı´ plzenˇske´ diece´ze, je to zatı´m setba, ktera´ se snad cˇasem zu´rocˇ´ı. Protozˇe naprˇ´ıklad nasˇe spolecˇenstvı´ na jedne´ straneˇ zazˇ´ıva´ v poslednı´ dobeˇ prˇ´ımo zvy´sˇenou aktivitu v za´jmu duchovnı´ obnovy u neˇkteryćh skupin veˇrˇ´ıcıćh, a to prˇedevsˇ´ım na farˇe, ale na druhe´ straneˇ sta´le vıće klesa´ celkovy´ pocˇet ućˇastnı´ku˚ na nedeˇlnıćh bohosluzˇbaćh. Ma´m za to, zˇe na tom ma´ urcˇity´ vliv veˇtsˇinou zvysˇujıćı´ se veˇkovy´ pru˚meˇr a tı´m take´ zvy´sˇena´ nemocnost a u´mrtnost u te´to skupiny veˇrˇ´ıcıćh. Jako zdejsˇ´ı starousedlı´k sleduji tyto vy´kyvy uzˇ prˇes sedmdesa´t let. Zpocˇa´tku nebyla prˇ´ılisˇna´ ućˇast na bohosluzˇbaćh, ale ke konci va´lky byl kla´sˇternı´ kostel plny´, jakozˇ i po va´lce, kdy zde bylo prˇedevsˇ´ım obyvatelstvo neˇmecke´. Pak s prˇ´ıchodem cˇeskyćh obyvatel a dvou mnichu˚ zacˇaly msˇe navsˇteˇvovat i tito. Od roku 1946 v souvislosti s odsunem neˇmeckyćh obyvatel se projevil pokles na´vsˇteˇvnosti, ktery´ v na´vaznosti na politickou situaci pokracˇoval kolem roku 1950 zatcˇenı´m obou mnichu˚, a kla´sˇter byl pro verˇejnost uzavrˇen. Pro katolickou cı´rkev zu˚stal pro meˇsto Sokolov pak uzˇ jen hlavnı´ kostel sv. Jakuba starsˇ´ıho, kde tyto vy´kyvy byly do jiste´ mı´ry rovneˇzˇ ovlivneˇny politickou situaci a na´ladou obyvatelstva, ktere´ se zde sesˇlo z ru˚znyćh koutu˚ republiky za ućˇelem zameˇstnańı´ a mozˇnostı´ zı´skańı´ bytu. Takzˇe hmotny´ za´jem zde veˇtsˇinou prˇevysˇoval duchovnı´. Tento trend se bohuzˇel v ra´mci politickyćh zmeˇn prˇ´ılisˇ nezmeˇnil, naopak se prohloubila propast mezi bohaty´mi a chudy´mi, cozˇ se zpeˇtneˇ odra´zˇ´ı na potrˇebne´ zameˇrˇenı´ cı´rkve s ohledem k pochopenı´ ducha doby. 3. Aby jejı´ postavenı´ ve spolecˇnosti rostlo, aby se v duchu Kristova ucˇenı´ stala vzorem pro chovańı´ spolecˇnosti. Zasadit se podle mozˇnostı´ o rozsˇ´ırˇenı´ duchovnı´ho podveˇdomı´ v zˇivoteˇ spolecˇnosti a prˇispeˇt tak k docı´lenı´ lepsˇ´ıho souladu mezi hmotnou a duchovnı´ strańkou. Podporovat socia´lnı´ politiku, na kterou pouka´zalo jizˇ neˇkolik teologu˚ v minule´m stoletı´. Myslı´m, zˇe v tomto smeˇru ma´me i pozˇehnańı´ nove´ho papezˇe Frantisˇka. Karel Wolf, Sokolov 20


1993 – 2013

´ zˇasnou zkusˇenost sˇesti let zˇivota v kra´sne´ a zˇive´ farnosti v Plzni na Lochotıńeˇ coby 1. U cˇlen male´ a vnitrˇneˇ pravdive´ komunity frantisˇkańu˚. (Ma´m tı´m na mysli, zˇe se v nı´ nesˇlo schova´vat sa´m prˇed sebou, cˇloveˇka vedla „na drˇenˇ“, k poznańı´ sebe.) Obohacenı´ skrze trˇi roky zˇivota v Komuniteˇ Noe, skrze vı´kendova´ setka´vańı´ Chlapu˚, zazˇitı´ opravdove´ Ekumeny s prˇedstaviteli dalsˇ´ıch krˇest’anskyćh cı´rkvı´ (hlavneˇ KS, metodiste´, husite´), poznańı´ zˇivota na biskupstvı´ beˇhem civilky. Velmi si va´zˇ´ım lidske´ vstrˇ´ıcnosti pana biskupa Frantisˇka a jeho otevrˇenosti pro „male´ komunity“, pro „ohniska zˇivota“. Poznal jsem i spousty dalsˇ´ıch kra´snyćh lidı´. 2. Situace ve vesnickyćh farnostech v okolı´ me´ho bydlisˇteˇ mi prˇipada´ hodneˇ tristnı´ a nedarˇ´ı se mi prˇispı´vat k tomu, aby tomu tak nebylo. Osobnı´ zklamańı´ z neˇkteryćh fara´rˇu˚. 3. Aby po Frantisˇkovi prˇisˇel dalsˇ´ı dobry´ biskup, ktery´ se bude umeˇt obklopit schopny´mi lidmi. Abychom se nezbla´znili z restitucı´. Aby laici byli brańi vıć va´zˇneˇ. Jak lze ocˇeka´vat od nove´ho papezˇe, pra´veˇ v nasˇ´ı diece´zi by to neˇkterˇ´ı zˇenatı´ muzˇi mohli brzy dota´hnout ke kneˇzˇske´mu sveˇcenı´, budou-li o to jesˇteˇ sta´t. Jan Pechar, Holostrˇevy 1. Pocit, zˇe neˇkam patrˇ´ım a taky, zˇe ma´m biskupa, na neˇjzˇ mu˚zˇu by´t hrda´. 2. Za´kladnı´ veˇdomı´ krˇest’anu˚ laiku˚ i kneˇzˇ´ı, zˇe sveˇt je dobry´ a zˇe Bu˚h za neˇj uzˇ da´vno vyhra´l a sta´le vyhra´va´. Du˚veˇra v Bozˇ´ı suverenitu, ktera´ odstranˇuje pocit ohrozˇenı´ a u´zkost z na´kazy sveˇtem. Propojenı´ rozumu, vı´ry a kreativity v kazˇdodennı´m prozˇ´ıvańı´ „vsˇednıćh“ prˇ´ıhod ´ cˇinna´ evangelizace zameˇrˇena´ na vy´sˇe zmıńeˇnou dobrotu sveˇta a nena´hodnost i liturgie. U nasˇ´ı existence v neˇm a take´ veˇdomı´ vlastnı´ jedinecˇnosti a mozˇnosti zmeˇnit leccos ve prospeˇch Bozˇ´ı vla´dy na zemi. 3. Aby prˇi hospodarˇenı´ se sveˇrˇeny´m majetkem da´vala prˇ´ıklad dobre´ho hospoda´rˇe zodpoveˇdne´ho Bohu. Aby se neba´la rozsˇ´ırˇit svou nabı´dku hledajıćı´m kladenı´m du˚razu na podstatne´ skutecˇnosti a mı´rnila jejich strach z tradice, ktera´ jim nic nerˇ´ıka´. Aby ućˇinneˇ vyuzˇila potencia´l vsˇech poctivyćh umeˇlcu˚ a vu˚bec lidı´, kterˇ´ı majı´ v tom ktere´m oboru co rˇ´ıct. Aby byla nositelkou vzdeˇlanosti a nenutila k nedu˚stojne´mu vy´beˇru mezi vı´rou a rozumem. Aby na´s Pań Bu˚h prˇi zdrave´m rozumu zachovati raćˇil. Jana Vacı´kova´, Stanˇkov 1. Cı´tı´m velikou, nicˇ´ım nezaslouzˇenou Bozˇ´ı la´sku, pozˇehnańı´ i milost, ktera´ mne sta´le prova´zı´ na me´ zˇivotnı´ cesteˇ, a stejneˇ radost z povolańı´ ke sluzˇbeˇ v chariteˇ i farnı´m spolecˇenstvı´. 2. Nevidı´m v diece´zi zˇa´dny´ za´sadnı´ a nerˇesˇeny´ proble´m. 3. Prˇedevsˇ´ım dostatek novyćh duchovnıćh povolańı´, svate´ kneˇze, aby veˇrneˇ bdeˇli nad svy´m sta´dem a pracovali pro spa´su nesmrtelnyćh dusˇ´ı. My´m velky´m prˇańı´m (stejneˇ jako i mnoha ućˇastnı´ku˚ Fo´ra laiku˚ diece´ze z 1. prosince 2012) je neprˇijetı´ rezignace Otce biskupa podle kanonicke´ho pra´va, protozˇe je prˇ´ıkladny´m a na´sledovańı´hodny´m Pasty´rˇem sve´ho sta´da. Nesmı´rnou du˚lezˇitost prˇikla´da´m vyporˇa´dańı´ se s cı´rkevnı´mi restitucemi. Lze prˇedpokla´dat, zˇe spra´vne´ hospodarˇenı´ s navraćeny´m majetkem bude rozhodujıćı´m faktorem pro financovańı´ diece´ze na mnoho dalsˇ´ıch let. Da´le prˇeji diece´zi laiky, kterˇ´ı jsou ochotnı´ obeˇtaveˇ a nezisˇtneˇ pracovat na vinici Pańeˇ. Vzˇdyt’na kazˇde´m veˇrˇ´ıcı´m, bere–li va´zˇneˇ slova nasˇeho Spasitele, za´lezˇ´ı budoucnost cı´rkve. Milan Ha´jek, Prˇesˇtice 21


1993 – 2013

1. Dvacet let plzenˇske´ diece´ze s jejı´m patronem blahoslaveny´m Hroznatou a charizmaticky´m panem biskupem Frantisˇkem Radkovsky´m necha´va´ za sebou hlubokou bra´zdu evangelizace, cˇinnosti a praće pro vsˇechny farnosti a na´s farnı´ky. Je to dlouhy´ vyćˇet prozˇitku˚, bohosluzˇby sva´tecˇnı´ i vsˇednı´ho dne, setka´vańı´ s Biblı´, vikaria´tnı´ dny, diece´znı´ pouteˇ, exercicie, prˇedna´sˇky, pu˚sobenı´ charity a dalsˇ´ı. Jsem vdeˇcˇna´ za nove´ lidi, ktere´ jsem poznala, obohacenı´ a posı´lenı´ ve vı´rˇe, za cozˇ Bohu deˇkuji. 2. Naplneˇnı´ vsˇeho potrˇebne´ho v diece´zi je dlouha´ a na´rocˇna´ cesta, ke ktere´ bychom meˇli vsˇichni prˇispeˇt, byt’i jen modlitbou. 3. Prˇa´la bych plzenˇske´ diece´zi do dalsˇ´ıch let nove´ kneˇze, rˇeholnı´ky, krˇest’anske´ rodiny a ru˚st krˇest’anske´ cı´rkve. Take´ u´speˇsˇne´ hospodarˇenı´ s majetkem sta´tem navraćeny´m cı´rkvi a na´m vsˇem mnoho hezkyćh chvil a pokojne´ho prozˇ´ıvańı´ cˇasu s Bohem. Anna Chrzˇova´, Rokycany 1. Urcˇiteˇ prˇa´tele, setkańı´ s mimorˇa´dny´mi osobnostmi, organizacˇnı´ a spra´vnı´ — cı´rkevnı´ za´zemı´, praći . . . Na tuto ota´zku se obtı´zˇneˇ odpovı´da´, tak abych nemusel pouzˇ´ıvat standardnı´ formulace a fra´ze, ale zase aby v tom nebyla jenom nevdeˇcˇnost. Jednodusˇe rˇecˇeno, z me´ho subjektivnı´ho pohledu, dı´ky Bohu za Frantisˇka, ale jinak u na´s na „venkoveˇ“ je slovo diece´ze synonymem pro slovo biskupstvı´, tzn. spra´vnı´ orgań. Tedy tak trochu nutne´ zlo, aby na´sˇ na´bozˇensky´ provoz mohl lidsky a organizovaneˇ na dane´m u´zemı´ neˇjak fungovat. 2. No, to je ota´zka pro skeptika. Odpoveˇd’ bych nadepsal: „diece´ze cˇte bibli, ale ma´lo kdo podle nı´ zˇije“, nebo „jak na´s minulo Halı´kovo desetiletı´ duchovnı´ obnovy na´roda“ anebo „volı´me levici mı´sto krˇest’anu˚ a vasˇe na´zory na´s pane biskupe a pane fara´rˇi nezajı´majı´“. Cˇili pyćha namı´sto pokańı´ a pokory. Ale co se opravdu od zacˇa´tku nedarˇ´ı je formulace za´kladnıćh ota´zek a vizı´ (kromeˇ snad te´ jedne´ majetkopra´vnı´ . . . ) a spolecˇne´, poctive´ a odva´zˇne´ hledańı´ odpoveˇdı´ na neˇ. Tato odpoveˇd’ posˇkodı´ nejspı´sˇ jedince, kterˇ´ı v tichosti, statecˇneˇ a ve skrytu a snad i s la´skou nesou kazˇdodennı´ obtı´zˇe a brˇemena diece´ze, potazˇmo cı´rkve. Teˇm se velmi omlouva´m. Naopak „masu“, ktere´ se moje na´rˇky ty´kajı´ bezprostrˇedneˇ, to opeˇt zcela mine, to je jasne´. Samozrˇejmeˇ vsˇechno nenı´ sˇpatneˇ. Velka´ nadeˇje je v generaci, ktera´ nastupuje po na´s. Neprˇehle´dnutelna´ je existence takovyćh zˇivyćh radostnyćh a autentickyćh ostru˚vku˚ vı´ry v diece´zi, zˇijıćıćh nadeˇjı´. 3. Do prˇ´ısˇtıćh dvaceti let prˇeji diece´zi meńeˇ frustrovanyćh pasty´rˇu˚, vıće svatyćh katolı´ku˚ a jeden velky´ kontinent autentickyćh krˇest’anu˚. Jirˇ´ı La´sˇek, Novy´ Fojtov 1. Na u´vod chci rˇ´ıct, zˇe poslednıćh dvacet let zˇivota prova´zene´ho snahou zˇ´ıt krˇest’anske´ hodnoty, by asi nebylo jinyćh, kdyby struktura cˇeskyćh diece´zı´ vypadala jinak, kdyby plzenˇska´ diece´ze trˇeba ani nevznikla. Prˇesto jsou vsˇechny konkre´tnı´ uda´losti spojeny s konkre´tnı´mi lidmi i institucemi a ovlivneˇny duchem, ktery´ jisteˇ z toho spolecˇne´ho, co na´s v diece´zi spojuje, vycha´zı´. Co to ale je, jak a kudy tento duch, troufa´m si napsat Duch, vane, je my´m cha´pańı´m nepostizˇitelne´. 22


1993 – 2013

Jsem vdeˇcˇny´ zejmeńa za tyto uda´losti, ktere´ formovaly mne i celou nasˇi rodinu a Bohu za neˇ radostneˇ deˇkuji: • Podpora aktivit by´valyćh roda´ku˚ ze Sudet. Konkre´tneˇ ve Stare´m Sedlisˇti postupna´ vytrvala´ oprava kostela sv. Prokopa a Oldrˇicha a vznik kra´snyćh prˇa´telstvı´ mezi nyneˇjsˇ´ımi a by´valy´mi obyvateli Stare´ho Sedlisˇteˇ a okolı´, a to i naprˇ´ıcˇ generacemi. Vy´pomoc prˇi u´drzˇbeˇ hrobu˚, pravidelne´ kazˇdorocˇnı´ setkańı´ prˇi bohosluzˇbeˇ a prˇi spolecˇne´m obeˇdeˇ pro vıće nezˇ stovku lidı´, vza´jemne´ na´vsˇteˇvy v rodinaćh. ´ cˇast na „rodinkaćh“, ktere´ porˇa´dajı´ plzensˇtı´ frantisˇkańi. Poprve´ jsme se nesmeˇle • U prˇipojili ke sportovnı´mu odpoledni v Nove´ Vsi v roce 1999 a pak vytrvali neˇkolik let a dcera Eva dodnes jezdı´ jako vu˚dce smecˇky. Sezna´menı´ s plzenˇsky´mi rodinami bylo pro na´s povzbuzenı´m, poteˇsˇenı´m a doufa´m, zˇe jsme i my sami mohli nabı´dnout nasˇe zkusˇenosti teˇm mladsˇ´ım. • Mla´dezˇnicke´ vy´lety s frantisˇkańy do Alp byly intenzivnı´ a nezapomenutelnou formacı´ pro neˇktere´ nasˇe deˇti. Deˇkuji za to, zˇe organiza´torˇi doplnili do zˇivota nasˇich deˇtı´ neˇco, co bychom my rodicˇe steˇzˇ´ı umeˇli. • Lyzˇovańı´ a pobyt rodin v Bozˇ´ım Daru, ktere´ho se dvakra´t zućˇastnila cela´ nasˇe rodina, znamenal nova´ sezna´menı´ s ba´jecˇny´mi lidmi. Platı´ to nejen o na´s dospeˇlyćh; stejny´ za´zˇitek meˇly i nasˇe deˇti. I prˇes vzda´lenost prˇetrvala mnoha´ prˇa´telstvı´. Nezˇ odesˇly veˇtsˇ´ı deˇti studovat do Prahy, byl kontakt s deˇtmi z veˇrˇ´ıcıćh plzenˇskyćh rodin jedinou posilou tohoto druhu v nasˇem misijnı´m u´zemı´. • Spolecˇenstvı´ Asisudety kolem holostrˇevske´ fary a cˇetne´ akce porˇa´dane´ Kxfomunitou NOE. Tady bych popsal cely´ zpravodaj vzpomıńkami na ba´jecˇnou atmosfe´ru, a to neda´va´m slovo nasˇim deˇtem. To by vydalo na knihu. • Oprava fary ve Stare´m Sedlisˇti a deset let udrzˇovańı´ jejı´ho provozu. Podeˇkovańı´ vsˇem sponzoru˚m za velkolepou akci a zajisˇteˇnı´ peneˇz a Pańu Bohu za ten za´zrak, zˇe jesˇteˇ sta´le doka´zˇeme financovat provoz a nabı´zet oblı´bene´ ubytovacı´ sluzˇby. • Deset let pu˚sobenı´ P. Vaćlava Vojtı´sˇka na Tachovsku — nezmeˇrne´ pozˇehnańı´ pro tento kraj. • Cˇetne´ na´vsˇteˇvy otce biskupa na Borsku a Tachovsku — pro na´s poteˇcha a podpora. • Borske´ hudebnı´ le´to, Loretańske´ slavnosti a Borske´ teze — vy´znamne´ kulturnı´ a spolecˇenske´ uda´losti organizovane´ s usilovnou vytrvalostı´ P. Bornem. 2. • Nepodarˇilo se naplnit hlavneˇ kostely. A kneˇzˇsky´ semina´rˇ. • Nepodarˇilo se nale´zt a nabı´dnout alternativu konzumnı´mu stylu zˇivota — neˇktere´ nasˇe akce mi prˇipadajı´ take´ konzumnı´, byt’nejde vzˇdy o konzum materia´lnı´, ale konzum za´zˇitku˚. Za´zˇitky nejsou cı´l, snad cesta. • Prospeˇlo by veˇtsˇ´ı propojenı´ veˇrˇ´ıcıćh mezi farnostmi. Rˇ´ızena´ podpora existuje u varhanı´ku˚, zpeˇva´ku˚, pastoracˇnıćh asistentu˚, ministrantu˚. . . Co vymyslı´me pro ty ostatnı´? 3. Diece´zi, vsˇem veˇrˇ´ıcı´m i hledajıćı´m a vsˇem, kterˇ´ı zasta´vajı´ neˇjakou sluzˇbu v cı´rkvi, prˇeji: • Vıće statecˇnosti — v hla´sańı´ evangelia, ve verˇejne´m vystupovańı´ (Mt 5,14-16), v ekonomickyćh aktivitaćh, ktere´ na´s zrˇejmeˇ cˇekajı´ prˇi spra´veˇ majetku. • Vıće nadsˇenı´ a za´palu prˇi zˇitı´ evangelia, ale s laskavostı´. • Meńeˇ administrativy. • Meńeˇ kompromisu˚. Petr Fojtıćˇek, Stare´ Sedlisˇteˇ 23


1993 – 2013

1. Osobnı´ obdarovańı´ ze strany plzenˇske´ diece´ze: Cˇlenem rˇ´ımskokatolicke´ cı´rkve jsem asi sˇest let, tj. mohu hodnotit obdobı´ mensˇ´ı nezˇ 1/3 existence diece´ze. Plzenˇskou diece´zi vnı´ma´m prˇedevsˇ´ım jako za´zemı´ pro dobre´ fungovańı´ farnostı´, evangelizaci oblasti a za´zemı´ pro konańı´ „dobryćh veˇcı´“. Tı´m trochu naznacˇuji, zˇe nenı´ jednoduche´ rˇ´ıci, jak jsem prˇ´ımo „ja´“ obdarovań fungovańı´m plzenˇske´ diece´ze. Takzˇe ve snaze by´t konkre´tnı´, osobnı´ dary z plzenˇske´ diece´ze pro mne jsou: • Diece´ze vytvorˇila (a vytva´rˇ´ı) podmıńky pro me´ vru˚stańı´ do krˇest’anske´ho zˇivota. • Pastoracˇnı´ aktivity (ru˚zne´ exercicie, vzdeˇla´vacı´ a formacˇnı´ aktivity, kteryćh je mozˇno se zućˇastnit). • Neˇkterˇ´ı zameˇstnanci Biskupstvı´ plzenˇske´ho a jejich nasazenı´ pod vedenı´m otce biskupa, ktere´ho vnı´ma´m jako vy´jimecˇnou osobnost a jako dar pro nasˇi diece´zi. Poneˇvadzˇ dalsˇ´ı ota´zka se snazˇ´ı odhalit slabe´ strańky, tak se dovolı´m zmıńit o tom, co si myslı´m, zˇe se PD podarˇilo: • Vytvorˇenı´ za´kladu˚ pro dobry´ image katolicke´ cı´rkve, ktere´ je presentovańo otcem biskupem (viz rozhovory v ru˚znyćh me´diıćh a vazby na ru˚zne´ podnikatelske´ subjekty). • Vybudovańı´ vzdeˇla´vacıćh, socia´lnıćh sluzˇeb a kulturnı´ho za´zemı´, ktere´ jsou zrˇ´ızeny a podporovańy ze strany biskupstvı´ (naprˇ. Cı´rkevnı´ gymna´zium — to je vlastneˇ i osobnı´, nebot’ tam ma´me dva syny, krˇest’anska´ sˇkolka, ru˚zne´ vzdeˇla´vacı´ a formacˇnı´ programy, oblast pećˇe o nemohoucı´ — Charita a noveˇ v kulturnı´ oblasti — Diece´znı´ muzeum atd.). • Vytvorˇit za´zemı´ pro vznik a zajisˇt’ovańı´ podpory (nemusı´ se jednat o financˇnı´) pro fungovańı´ neziskovyćh organizacı´ (sdruzˇenı´) — anizˇ bych chteˇl upı´rat hlavnı´ vy´znam zakladatelu˚m teˇchto NNO. 2. Takove´ho hodnocenı´ nejsem schopen, protozˇe nezna´m (ani jsem nehledal patrˇicˇne´ dokumenty) naprˇ. dlouhodoby´ plań a ocˇeka´vane´ vy´stupy, ktere´, prˇedpokla´da´m, byly formulovańy prˇi zaha´jenı´ aktivit plzenˇske´ diece´ze. Nezna´m vnitrˇnı´ standardy fungovańı´ a kompetence plzenˇske´ diece´ze, ale urcˇite´ prˇ´ılezˇitosti vidı´m v oblastech: • komunikace s farnostmi v ru˚znyćh specifickyćh te´matech (naprˇ. vy´znam a dopady restitucı´, dotahovańı´ akcı´ jako „Fo´rum laiku˚“ a jisteˇ se najdou i dalsˇ´ı). • komunikace s verˇejnostı´, o tom jake´ ovoce v dnesˇnı´ dobeˇ mu˚zˇe prˇine´st vı´ra a cı´rkev (tj. rozumna´, citliva´ a vhodna´ propagace vy´stupu˚ nejru˚zneˇjsˇ´ıch cˇinnostı´, ktere´ jsou prova´deˇny v diece´zi). 3. Kromeˇ Bozˇ´ıho pozˇehnańı´ za´lezˇ´ı u´speˇch jake´koliv organizace na lidech — prˇeji plzenˇske´ diece´zi moudre´, naslouchajıćı´ a rozhodne´ vedenı´ a na druhe´ straneˇ aktivnı´ i kompetentnı´ zameˇstnance a „rozumneˇ“ zapa´lene´ farnı´ky. Jirˇ´ı Syrova´tka, Plzenˇ 1. + 2. Jsem ra´da, zˇe ma´me tak vy´borne´ho, svate´ho biskupa Frantisˇka, ktery´ prˇebral „pole neorane´“. Ma´ mnoho pomocnı´ku˚, kterˇ´ı se jisteˇ snazˇ´ı, jak nejle´pe umı´, mu ve vsˇem by´t oporou a by´t mu nablı´zku. Udeˇlali jste moc a moc praće. Jake´, to vı´te sami. Urcˇiteˇ je jednoduche´ vyka´zat, co vsˇe se za dvacet let doka´zalo. Ale za´rovenˇ vidı´m, jak v nasˇem ateisticke´m sta´teˇ nenı´ jednoduche´ by´t sveˇtlem a solı´ te´to cˇa´sti Zemeˇ. 24


1993 – 2013

3. A jinak bych samozrˇejmeˇ nasˇ´ı diece´zi prˇa´la jen a jen to nejlepsˇ´ı. Nejvıće by bylo fajn, kdybychom meˇli vıće kvalitnıćh duchovnıćh „deˇlnı´ku˚“ na nasˇ´ı vinici. Abychom byli vsˇichni „jedno“ a milovali se navza´jem. Vı´m, zˇe je to prˇ´ılisˇ vsˇeobecne´ a teoreticke´. Ale je to to nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı. Modlı´m se, abychom byli jeden ovcˇinec s jednı´m pasty´rˇem. . . , ktery´ na´s vsˇechny povede po cesteˇ k Bohu — La´sce. Ja´ sama bych ra´da doka´zala vıće. Ale nedoka´zˇi. A tak se modlı´m, at’Bu˚h neda´ zahynouti na´m i budoucı´m. . . Jana Jungova´, Frantisˇkovy La´zneˇ 1. V plzenˇske´ diece´zi vıć jak dvacet let nezˇijeme, prˇestozˇe v nı´ ma´me sta´le trvale´ bydlisˇteˇ a nejde´le jednou za dva meˇsıće do Plzneˇ jezdı´me. Prˇesto v plzenˇske´ diece´zi ma´me sta´le dobre´, v mnohyćh prˇ´ıpadech velice vrˇele´ vztahy. Opakovaneˇ jsme ve sve´ „rodne´“ diece´zi prˇijı´mańi a to je pro na´s velky´m darem. Domu˚ se cˇloveˇk vracı´ vzˇdycky ra´d. Dosta´va´me Plzenˇsky´ zpravodaj o diece´zi a sledujeme deˇnı´ v nı´ asponˇ na „papı´rˇe“.Teˇsˇ´ı na´s pastoracˇnı´ aktivity, zda´ se na´m, zˇe majı´ koncepci, a i kdyzˇ je to jisteˇ tvrda´ praće, zvl. na u´zemı´ cˇasto vysı´dlene´m, lı´bı´ se na´m pastoracˇnı´ nasazenı´ a vytrvalost. Darem je pro na´s i nasˇe dobra´ spolupraće se sestersky´m plzenˇsky´m Centrem pro rodinu. Neˇkolikra´t jsme sta´li na krˇizˇovatce s rozhodnutı´m, zda zu˚stat v cˇeskobudeˇjovicke´ diece´zi nebo se vra´tit do Plzneˇ, vzˇdy jsme odolali, ale nebylo to jednoduche´ . 2. Teˇzˇko do vsˇech za´koutı´ videˇt. Jako externiste´ si neodvazˇujeme posuzovat nezdary, nezna´me ani vsˇechny souvislosti. 3. Urcˇiteˇ v na´s ma´ plzenˇska´ diece´ze sve´ velke´ fanousˇky. Prˇejeme jı´ dobre´ pasty´rˇe, ochotne´ spolupracovat s moudry´mi aktivnı´mi laiky na vinici plzenˇske´ diece´ze ve prospeˇch nejen veˇrˇ´ıcıćh, ale i vsˇech potrˇebnyćh a hledajıćıćh. Alena a Pavel Polaćˇkovi, Ledenice 1. Uzˇ to bude dvanaćt let, co jsme se prˇisteˇhovali z Cˇeskyćh Budeˇjovic do Frantisˇkovyćh La´znı´. Ve meˇsteˇ, kde jsem te´meˇrˇ nikoho neznala, jsem poprve´ v zˇivoteˇ ve svyćh 34 letech nasˇla veˇrˇ´ıcı´ kamara´dku. V Chebu jsem potkala poprve´ v zˇivoteˇ dva pańy fara´rˇe, kterˇ´ı vı´tali a loucˇili se s farnı´ky podańı´m ruky a poznala farnı´ spolecˇenstvı´, ktere´ vstrˇ´ıcneˇ prˇijalo nasˇi rodinu s deˇtmi. Poprve´ jsme zacˇali patrˇit neˇkam do farnosti a ja´ jsem zacˇala poma´hat prˇi ru˚znyćh akcıćh s deˇtmi nebo seniory a nakonec jsem zacˇala pro farnost pracovat. Nejprve v dobrovolnicke´m centru a potom ve Farnı´ chariteˇ. Kdybychom zu˚stali v Cˇeskyćh Budeˇjovicıćh, zˇila bych jinak. Takzˇe se da´ rˇ´ıci, zˇe svy´m zpu˚sobem jsem tady dostala novy´ zˇivot . 2. Nenapada´ meˇ nic, co by mi scha´zelo. Dostala jsem zde vıć, nezˇ jsem kdy cˇekala. 3. Tady v pohranicˇ´ı cˇasto prˇi procha´zkaćh nara´zˇ´ım na opusˇteˇne´ vesnice, rozbite´ kostely a zarostle´ hrˇbitovy, ze kteryćh na meˇ dyćha´ smutek. Ale optimismem meˇ naplnˇujı´ lide´, se ktery´mi jsem se zde poznala. Farnı´ spolecˇentvı´ v Chebu, nasˇe skupinka, deˇti z farnosti a okolı´, se ktery´mi jezdı´me na vy´lety; parta lidı´, co jezdı´me spolecˇneˇ na farnı´ dovolenou; dobrovolnıći, kterˇ´ı poma´hajı´ nezisˇtneˇ druhy´m; dalsˇ´ı veˇrˇ´ıcı´ rodiny, se ktery´mi jsme se sprˇa´telili, i kdyzˇ jsou trˇeba z jinyćh krˇest’anskyćh cı´rkvı´. Tak bych plzenˇske´ diece´zi prˇa´la dalsˇ´ı dobre´ lidi, kterˇ´ı svy´m zˇivotem prˇispı´vajı´ k zlepsˇovańı´ veˇcı´ okolo sebe, kterˇ´ı skutecˇneˇ zˇijı´ motto chebske´ farnosti „Zˇ´ıt zˇivot slouzˇ´ıcı´ Zˇivotu“. Eva Kolafova´, Frantisˇkovy La´zneˇ 25


1993 – 2013

1. Plzenˇska´ diece´ze na pocˇa´tku dostala do vıńku otce biskupa Frantisˇka, plne´ho elańu, otevrˇene´ho k dialogu se vsˇemi lidmi. Kolem sebe shroma´zˇdil ty´m spolupracovnı´ku˚, kterˇ´ı mu poma´hali prˇi rozhodovańı´ v odbornyćh veˇcech a v rozhy´bańı´ duchovnı´ho zˇivota ve vikaria´tech a farnostech. S teˇmito lidmi mi bylo umozˇneˇno zazˇ´ıvat kra´sne´ spolecˇenstvı´ veˇrˇ´ıcıćh. Du˚lezˇity´m krokem bylo podporˇenı´ zˇivota hnutı´ a spiritualit v diece´zi. 3. Prˇeji, aby se diece´ze nezameˇrˇovala jen na ekonomicke´ aktivity, ktere´ by jı´ zajistily u´plnou financˇnı´ sobeˇstacˇnost, ale vedla dialog se vsˇemi lidmi na vsˇech u´rovnıćh a doka´zala teˇmto lidem naslouchat. Jan Kalous, Hornı´ Beˇla´ Nasˇe diece´ze mi prˇipomıńa´ mensˇ´ı vcˇelı´ u´l. Na´sˇ u´l je pomeˇrneˇ mla´d a asi jesˇteˇ netrpı´ starˇecky´mi nemocemi. Na´sˇ u´l nenı´ velky´ a okolo nasˇ´ı matky vcˇely je plno hodnyćh a pracovityćh vcˇel, ktere´ jsem meˇl tu cˇest i poznat. Azˇ do te´to chvı´le byl na´sˇ u´l pomeˇrneˇ velkoryse vykrmovań cukrem a pa´r vcˇel si na tento prˇepych zvyklo. Toto vykrmovańı´ cukrem za pa´r let skoncˇ´ı. Neˇktere´ vcˇely se zacˇ´ınajı´ ba´t, jak to vsˇechno prˇezˇijeme a jak se o sebe postara´me. Dokonce neˇkterˇ´ı chteˇjı´ prodat i svu˚j u´l, abychom byli bez starostı´, bez rizika — ale ja´ si myslı´m, zˇe riziko ke vcˇela´m patrˇ´ı. Nasˇemu vcˇelstvu prˇeji co nejvıće vcˇelek Ma´jek, co nejmeńeˇ povalecˇu˚ Vilı´ku˚. Prˇeji na´m abychom na nasˇ´ı pestre´ louce plne´ jinyćh tvoru˚: mravencu˚, moty´lu˚, vos, srsˇnˇu˚, hovniva´lu˚ . . . neprˇestali by´ti pilny´mi vcˇelami. Petr Jankovec, Domazˇlice 1. Dvacet let diece´ze — dlouha´ nebo kra´tka´ doba? Moje rodina byla za teˇch dvacet let obdarovańa mnoha dary . . . krˇty a prvnı´ svata´ prˇijı´mańı´ trˇ´ı deˇtı´ . . . jejich hledańı´ a nale´zańı´ vlastnı´ cesty k vı´rˇe a Pańu . . . Co znamena´ „pouhyćh dvacet let“ v historii diece´zı´ staryćh stovky let? Prvnıćh dvacet let u noveˇ zalozˇene´ diece´ze je ale neˇco zcela jine´ho . . . Vsˇe je nove´, vsˇe stojı´ na vı´rˇe, nadeˇji a la´sce teˇch, kterˇ´ı diece´zi zacˇ´ınajı´ budovat a tvorˇit . . . Diece´ze byla obdarovańa mnoha skveˇly´mi duchovnı´mi, ale mezi nejveˇtsˇ´ı dary patrˇilo a sta´le patrˇ´ı velke´ mnozˇstvı´ laiku˚, kterˇ´ı doka´zali opustit jistotu svyćh zameˇstnańı´ a na´sledovat otce biskupa Frantisˇka a zacˇ´ıti „z nicˇeho“ budovat cı´rkevnı´ obec, diece´zi . . . Byl jsem obdarovań tı´m, zˇe jsem alesponˇ trochu mohl by´t u toho, kdyzˇ diece´ze zacˇ´ınala . . . Vzˇdyt’kolik politiku˚, at’jizˇ veˇrˇ´ıcıćh cˇi neveˇrˇ´ıcıćh, se v zˇivoteˇ setkalo s tı´m, zˇe rˇesˇili tolik ota´zek spojenyćh s nalezenı´m novyćh vztahu˚ mezi samospra´vou obce a cı´rkvı´, ktera´ se za´rovenˇ ucˇila zˇ´ıt ve svobodnyćh cˇasech . . . Diece´ze poda´vala od pocˇa´tku meˇstu Plzni pomocnou ruku a jsem ra´d, zˇe jsem byl obdarovań tı´m, zˇe jsem mohl pomoci rˇadu setkańı´ zprostrˇedkovat. Bez socia´lnı´ pomoci Diece´znı´ i Meˇstske´ charity, ktere´ nasadily drˇ´ıveˇjsˇ´ım sta´tnı´m institucı´m vysokou lat’ku v socia´lnıćh sluzˇbaćh, by nevznikla sˇance pro mnohe´ potrˇebne´ . . . Diece´ze ale za´rovenˇ take´ potrˇebovala pomoc od meˇsta Plzneˇ . . . Bylo trˇeba ze strany samospra´vy meˇsta Plzneˇ nale´zt rˇesˇenı´ a rozhodnout takove´ za´kladnı´ ota´zky, jako bylo bydlenı´ otce biskupa, vy´pu˚jcˇka meˇstske´ sˇkolnı´ budovy Cı´rkevnı´mu gymna´ziu na 99 let, prvnı´ domov senioru˚ provozovany´ charitou, vytva´rˇenı´ prostor pro pu˚sobenı´ rˇa´du˚ — salesiańu˚, dominikańu˚, frantisˇkańu˚ . . . Nejvıć jsem byl obdarovań nekonecˇnou rˇadou setkańı´ s lidmi, bez nichzˇ by diece´ze nebyla takova´, jaka´ je dnes. Nelze vyjmenovat vsˇechny a nerad bych na neˇkoho zapomneˇl. 26


1993 – 2013

Vzpomenu tedy alesponˇ trˇi, kterˇ´ı na´s prˇedesˇli na cesteˇ k Pańu. Na´s vsˇechny obdarovali tı´m, zˇe tu s na´mi byli a rozda´vali se: Jiljı´ Prˇ´ıkazsky´, Antonıń Hy´zˇa a Robert Falkenauer. 2. Scha´zı´ mi to, co scha´zı´ na´m vsˇem. Mladı´ lide´ z nasˇ´ı diece´ze, kterˇ´ı by se s podporou svyćh rodin rozhodli pro rˇeholnı´ a prˇedevsˇ´ım pro kneˇzˇska´ povolańı´ . . . Je urcˇiteˇ potrˇeba hledat Bozˇ´ı vu˚li, ale je take´ nutne´ si kla´st ota´zku: Kde mne mu˚j Bu˚h potrˇebuje . . . 3. Diece´zi prˇeji ochotne´ a vstrˇ´ıcne´ kneˇze, ja´hny i laiky . . . Prˇedevsˇ´ım ale diece´zi a na´m, kterˇ´ı ji bereme za svou, prˇeji, aby zu˚stala cı´rkevnı´ obcı´, ktera´ zu˚sta´va´ otevrˇena´ teˇm, kterˇ´ı Boha teprve hledajı´ . . . ing. Petr Na´hlı´k, Plzenˇ 1. Dvacet let zˇivota v plzenˇske´ diece´zi, ba prˇ´ımo by´t od pocˇa´tku zameˇstnancem biskupstvı´ — to je moje velka´ zˇivotnı´ zkusˇenost. Uzˇ na zacˇa´tku, prˇi probı´hajıćı´ stavebnı´ rekonstrukci budovy biskupstvı´, jsem jako za pochodu zazˇil budovańı´ potrˇebnyćh organizacˇnıćh a pastoracˇnıćh struktur, spoustu pracovnıćh porad prˇi hledańı´ cest, jak da´l i prˇi hodnocenı´ uzˇ dosazˇene´ho, rozbı´hajıćı´ se aktivity v diece´zi i mimo ni. „Piony´rske´ cˇasy“ vystrˇ´ıdala cˇinnost, ktera´ meˇ velmi naplnˇovala, obcˇas i zcela pohltila: bylo to porˇa´dańı´ ru˚znyćh kurzu˚, naprˇ. uvedenı´ do (nove´ho) katechismu katolicke´ cı´rkve, kurzy cˇtenı´ a praće s Pı´smem sv., pro pastoracˇnı´ asistenty a pomocnı´ky, duchovnı´ obnovy atd. „Srdecˇnı´ za´lezˇitostı´“ byly pro mne Dny vı´ry a diece´znı´ pouteˇ. Novou velkou zkusˇenostı´ v poslednıćh letech je pro mne praće v Centrech v Hornı´ Blatne´ a v Perninku . . . Za tı´m vsˇ´ım, co jsem za dvacet let zˇivota v plzenˇske´ diece´zi prozˇil a prozˇ´ıva´m, je vedle praće spousta setkańı´ s lidmi, na´dhernyćh vztahu˚, prˇa´telstvı´, za´zˇitku˚, „zkusˇenostı´“ vı´ry, sveˇdectvı´ apod. To vsˇe vnı´ma´m zpeˇtny´m pohledem jako obrovske´ obdarovańı´ Bohem, k neˇmuzˇ jsem byl prˇizvań a veden nasˇ´ım otcem biskupem. 2. Roky jsem doufal v ozˇivenı´ mensˇ´ıch farnostı´ na venkoveˇ, kde se scha´zı´ k nedeˇlnı´ bohosluzˇbeˇ hrstka veˇtsˇinou starsˇ´ıch lidı´. Vıćekra´t jsem tam slysˇel slova: „S na´mi to tady koncˇ´ı“ a meˇ to velice bolelo, protozˇe jsem meˇl zkusˇenost odjinud, kde jsem zazˇil, jak vıće nezˇ osmdesa´tilete´ zˇeny objevily cˇetbu Bible v male´m spolecˇenstvı´ a „rozkvetly“. Pro sluzˇbu v takovyćh malyćh biblicko–modlitebnıćh spolecˇenstvıćh jsme prˇipravovali i pomocnı´ky z rˇad laiku˚. Za´jem a vlastnı´ cˇinnost se rozvinula jen v neˇkolika mı´stech dı´ky pochopenı´ kneˇze. Ale dı´ky Bohu, zˇe dnes zˇije projekt „Diece´ze cˇte Bibli“. Prˇesto u veˇtsˇiny veˇrˇ´ıcıćh v diece´zi — laiku˚ i kneˇzˇ´ı — postra´da´m hlubsˇ´ı za´jem o Pı´smo sv., o biblicke´ hodiny a spolecˇenstvı´, ktera´ jsou vnı´mańa jako neˇco navıć, i kdyzˇ veˇtsˇina praktikujıćıćh krˇest’anu˚ dnes nara´zˇ´ı ve vlastnı´ rodineˇ na velkou neveˇdomost. Zklamańı´m byl pro meˇ Plena´rnı´ sneˇm; prˇ´ıpravou, prˇ´ıstupem i vyu´steˇnı´m. Zpeˇtneˇ vidı´m jako proble´m i neˇktere´ dobrˇe mıńeˇne´ aktivity v diece´zi, ktere´ se ale ru˚zneˇ prˇekry´vajı´ s celocı´rkevnı´mi a spolecˇensky´mi, vsˇe je bohateˇ podporˇeno media´lneˇ i spoustou tiskovin, ktere´ zu˚sta´vajı´ lezˇet. Chybı´ mi jasny´ „tah na brańu“: aktivity koncˇ´ı, nezˇ se vu˚bec rozvinou a jsou na stole dalsˇ´ı. Cˇasem se projevuje uńava, apatie. 3. Co prˇa´t diece´zi lepsˇ´ıho, nezˇ dobre´ho biskupa, ktery´ by zteˇlesnˇoval mnoho z kra´snyćh vlastnostı´ soucˇasne´ho biskupa Frantisˇka a byl plny´ Ducha Bozˇ´ıho?! Prˇidal bych jesˇteˇ dobre´ a veˇrˇ´ıcı´ krˇest’any jako spolupracovnı´ky. Moje prˇesveˇdcˇenı´ take´ je, zˇe musı´me jako veˇrˇ´ıcı´ „zchudnout“, ne jen ekonomicky, ale prˇedevsˇ´ım ve vztahu k Pańu, sta´vat se na neˇm za´visly´mi, aby mohl s na´mi, v na´s a skrze na´s tvorˇit nove´ veˇci. Toto rovneˇzˇ prˇeji diece´zi i sobeˇ. Josef Kasˇe, Hornı´ Blatna´ — Pernink — Chotı´kov 27


1993 – 2013

1. a) Laskave´ho, lidske´ho, milujıćı´ho lidi i Boha, pro Bozˇ´ı veˇc zapa´lene´ho biskupa. b) Mozˇnost vytva´rˇet spolecˇenstvı´ i s lidmi z jinyćh farnostı´, nezˇ jenom z plzenˇskyćh. c) Poznat sˇteˇdre´ prˇa´tele z Freiburgu z Ackermann-Gemeinde. d) Radost ze zaćhrany a opravy mnoha kostelu˚ a cı´rkevnıćh pama´tek. 2. a) Mı´t jasnou a komplexnı´ pastoracˇnı´ koncepci (naprˇ. neˇkdejsˇ´ı na´vrh P. Petra Hrusˇky). b) Z hlediska „kvality“ i „kvantity“ navy´sˇit „stav“ veˇrˇ´ıcıćh. c) Uve´st neˇktere´ za´veˇry Plena´rnı´ho sneˇmu do zˇivota. d) Vyvra´tit prˇedsudky verˇejnosti vu˚cˇi Cı´rkvi. (I kdyzˇ neˇkde — frantisˇkańi, salesiańi, Tachov, Cheb — se to cˇa´stecˇneˇ podarˇilo). 3. a) Aby v duchu postoju˚ papezˇe Frantisˇka doka´zala nejenom prˇiva´deˇt lidi do Cı´rkve, ale Cı´rkev k lidem. b) Zvla´dnout restituce. c) Aby neˇkterˇ´ı kneˇzˇ´ı vıće naslouchali laiku˚m a jejich potrˇeba´m a na´zoru˚m. d) Aby si neˇkterˇ´ı veˇrˇ´ıcı´ uveˇdomili, zˇe pećˇe a financovańı´ potrˇeb farnostı´ a diece´ze je i jejich veˇcı´. Karel Zˇenı´sˇek, Plzenˇ 1. Za dobu trvańı´ nasˇ´ı diece´ze jsem byla obdarovańa zˇivotem farnı´ho spolecˇenstvı´, poznańı´m vza´jemne´ pomoci, hlubsˇ´ım poznańı´m zˇivota z vı´ry. Pravidelne´ setka´vańı´ prˇi duchovnıćh cvicˇenıćh meˇ dalo mnoho prˇa´tel, ale take´ poznańı´ sı´ly modlitby. 2. Prˇes vesˇkere´ modlitby a posty nenı´ ani jedno z myćh pravnoucˇat pokrˇteˇno. Z me´ho pohledu je trˇeba vytrvat v prosbeˇ a modlitbeˇ. 3. Do dalsˇ´ıch dvaceti let prˇeji diece´zi, aby se Pı´smo sta´le nejen cˇetlo, ale hlavneˇ se zˇilo. Abychom vymodlili vıće kneˇzˇske´ho dorostu a rˇeholnı´ku˚ a rˇeholnic. Aby nasˇe diece´ze byla i nada´le prostorem, kde se zˇije podle Kristova evangelia. Irena Perlı´kova´, Svojkovice 1. – mnoha´ setkańı´ (beˇhem let na pokracˇovańı´) s kra´sny´mi lidmi, prohlubovańı´ vztahu˚ – spolecˇnou praći na ru˚znyćh programech a projektech – otevrˇene´ho, prˇijı´majıćı´ho a pokorne´ho biskupa, da´vajıćı´ho svoji du˚veˇru vsˇem – hlubsˇ´ı poznańı´ kra´sne´ sudetske´ krajiny, osudu˚ jejıćh obyvatel, veˇdomı´ velke´ ztra´ty jejich vyhnańı´m 2. – veˇtsˇ´ı zapojenı´ a spoluzodpoveˇdnost veˇrˇ´ıcıćh — pastoracˇnı´ radu ma´ v diece´zi sedm farnostı´ (kazˇda´ desa´ta´); povinna´ ekonomicka´ rada v mnoha farnostech take´ nenı´ – lepsˇ´ı persona´lnı´ politika (nebrat skoro kazˇde´ho) – vyjitı´ ze zdı´ svyćh kostelu˚ a spolecˇenstvı´ farnostı´ – jasne´ nasmeˇrovańı´, stanovenı´ priorit a jejich naplnˇovańı´ 3. – ochotu pravidelneˇ cˇ´ıst Bozˇ´ı slovo a vzdeˇla´vat se ve sve´ vı´rˇe – vyjitı´ ke sluzˇbeˇ spolecˇnosti, spolupraći se vsˇemi lidmi dobre´ vu˚le – ztra´tu kneˇzˇske´ neomylnosti u neˇkteryćh, sdı´lenı´ zodpoveˇdnosti se svy´mi spolupracovnı´ky – ru˚st v dobre´m spra´vcovstvı´ sveˇrˇenyćh statku˚, ochotu veˇrˇ´ıcıćh podı´let se na provozu farnostı´ a biskupstvı´, vza´jemnou solidaritu Jindrˇich Fencl, Rokycany

Zpravodaj plzenˇske´ diece´ze — jubilejnı´ vydańı´ ke dvaceti letu˚m diece´ze, prˇ´ıloha k cˇ. 6, vyda´va´ Biskupstvı´ plzenˇske´. 28

No title

Recommend Documents