KN]HA
O KTIŘTMI
SPORT V KUŘIMI se nearchivovaly, nepodařilo se věrohodně shromáždit do
Zprlu sami jako aktivní soutěžáci (7970-73), pozďéjl, obětaví otganizátoíi těchto automobiloýh orientačních soutěžív Kuřimi a jeho okolí se pěšnějšíúdobí70. Iet.
redakčníuzávérlqt tohoto almanachu přesnější údaje z počátku poválečných let. Tak jako Sokol, Orel, Svaz brannosti i Autoklub a jiné společenskézájmové organízace a spol\y byly rozpuštěny po uchopení moci komunistickou stranou. Tito aktivity byly násilně ,sjednocenf' pod vedením strany do TJ nebo do Svazarmu (rok 1951 - Svazpro spolupráci s armádou). Vznlktéto polovojenské organizace v Kuřimi se datuje do roku 1955. Kromě již dřívejšíchaktivit střeleckého klubu rozvllelase tu činnost modelářů, kynologu a hlavně motoristu. Procházela několika f ázemí organizovanosti
zapsůi do paměti sýh současníkůpánové Dráždll, Vlastimil Dvořák, Franěk, Krumal (předseda Automotoklubu od roku 1968 do těchto dnů) a Pragač. Autoklub zde organizoval nejprve místníjízdy ztučnosti, později okresní kola BOAS (branně-orientačních automobiloúch soutěži), a na to i krajskou soutěž (1974), Tlto soutéžebyly zaméřeny na doďržování pravidel silničního píovoz'l] a zdokonalování se v ovládánivoziďla.
V
:
této době tiáIa itZ motoristická
,,odbornost"
Svazarmuv Kuřimi dřívějších260 členů.Kromě automo(modeláři, radisté, lrynologové) bilor,".ich soutěžíbyly pořádány také orientační soutěže - menší část ve městě - siinější záI
Přišlo pražskéjaro 1968, potom první roky ,,normalizace" veřejného života zemé - a lidé měli mnoho ji"}..h zájmů,, než se věnovat společensk/m aktivitám 3. kategorie (1. byla politická v KSČ, 2. v ROH). V 50. letech se v Kuřimi provozovaly motocyklové soutěže (auto bylo vzácnosti), v 60. letech to bylo budovatelské nadšení a rozmach automobihsmu a na to navázŮo zatim nejus-
Před zátodem rnotokár tl roce 7993
109
ZIVOT V KURIMI kolektiv autorů
Divadelní činnost Prwlí divadelní představení se podle našich podkladů v Kuřimi hrálo v minulém století. Zřejmě první představení sehrál krátce po svém založeníSbor dobrovolných hasičů,ale nepodařilo se nám zjistit definitivně, kde se tato hra hrála. Pravděpodobně buď v hostinci ,,LI Dvořáčků" nebo u Orátorů. Víme jen, že tobylanějaká hra od tehdy populárního dramatika Štolby. Neznáme ani, kdo hru režíroval a kdo v nihrál. Naštěstí ze sokolské divadelní éry se nám zachoval dostatek podkladů. Víme, že v roce 7899, krátce po založeni Sokola ajeho divadelního odboru, byl sehrán Telegram * sezeni městské rady. Hra se hráIa v hostinci ,,U Dvořáčků"na jevišti postaveném na bečkách. Za 49let činnosti dramatický odbor Sokola sehrál asi 150 her, z nichž qr nejzajímavějšíuvádíme:
Z předstauní Lucerny, které na Prknech kuřimsÉého kulturníha domu sehráli místníochotníci v race 1966.
1918 Radůz a Mahulena 1920 Jďli Pastorkyňa
1,927Yojnarka 1922 Lucerna
Periferie 1930 Maryša 1931 Janošík 1932JanYýrava 1933 Plukovník Švec 7934Yáclav Hrobčick/ z Hrobčic 7936Jízdni hlídka 7937 BiIá nemoc, Polská krev 7940 Clkánsk/ baron 7946 Yelbloud uchem jehly 1,928
Tísnivá finančnísituace (Sokol se zadlužilpři ýstavbě sokolovny) nutila dramaticl<ý odbor sehrát vedle těchto hodnotq,ích her i řadu umělecky nenáročryúcha tehdy velmi populárních lidoých operet, které vždy naplnily sokolskou pokladnu. Hlavními činiteli byli režiséřiAnt. Popek, Boh. Filka, Ant. Komprs, Ant. Wk, Frant. Filka a z mladších Slávek Mriller. Z herců r,ynikli JUC. Boh.
Dizladlo
110
11
Zk Kuřirn
sehrálo na jevišti soŘ.olor,tny hudebn,í komedii
Dvořáka Sto dukátů zaJuana v režii Balesla,tla Kratocht.íla, 1955.
KUŘlM KNIHA o KUŘlM] ŽIVOT V KUŘIMI
Horák, Jan Veselý Lad. Filka, Petr Vlček, Arnošt Vitula, Alois Oberreiter, Ed. Orátor, A. Jarůšek, Kv. Mašinsk/, Ant. Malý Josef Boleslav, Marie Vlčková, Anna Tomanová,Ida Šoustalová, Milča Popková, Anička Filková, Eliška Vermouzková, Lída Popková. Kuřimští diváci mohli téžvl,dét na kuřimské scéně hostovat r,ynikající profesionální herce, jako např. drásovského rodáka Vladimíra Šmeralaa dáIe Rudolfa Waltra, J. Čermáka, Zd. Gráfovou a Emu Pechovou.
Divadelní kroužekv rámci Mládeže Národního souručensťvívznlÁ z popudu Josefa Kučíkaa Miloše Vituly, který by1 v té době náčelníkem souručensťví.První hra byla sehrána v roce 1940 ještě za existence Sokola. Byly to Čekanky od F. X. Svobody. Když německé úřady nepovolily uwořeni zvláštního divadelního spolku, pokračovalo se dále pod titulem mláďeže Národního souručenství. Poněvadž archív spolku byl zničen, nezbýná nám nic jiného, než čerpat z osobních vzpomínek. Během pětileté činnosti souboru byly sehrány tyto hry autorů: Zeyer Stará historie, Lope de Vega: Sedlák sým pánem, Goldoni: Spáč, hra Calderona de 1a Barca, Stroupežniclý: Naši furianti, Frank Tetauer: Zpovědník, Faltys: Veronika, která byla nejúspěšnějšíhrou souboru vůbec.
Mamzelle Nitouche v hlavn,í roli z roku 1967.
s
Áničkau kratoch,uílo,zlou na snímku
Všechny hry nastudovú,Joža Kučík,který byl schopen hru nejen napsat, zrežirovat, namalovat kulisy a s protagonisťy nacvičit. Joža Kučíkpo emigraci i v emigraci v Austrálii pokračoval v divadelní činnosti a mimo jiné přeložil do češtiny jednu z her známého anglického dramaťurga českého původu Stopparda a Molierova Lakomce. Vedle Národního souručenství tu byly i jiné divadelní soubory, jako např. spolek Beseda, ŽIžka, SK Kuřim, které se věnovaly převážné operetám. Po skončení války došlo k sjednocení všech soubori v av Divadlo KD59 (na paměť padesátého devátého výročíod prvního divadla sehraného v Kuřimi). Tento spolek, který neměl dlouhého trvání, sehrál Tltchlického htu ,,Knižata" a recitačni provedení ,,Máje" od K. H. Máchy. Po rozpuštěníKD59
obnovil svoji divadelní činnost Sokol a většina herců
Hrátfry
s čertem, 19ó9.
b/valého Souručensťvíse pokusila o pokračování v divadelní činnosti v nově zůoženémkatolickém kulturním sdružení. Byla však provedena jen inscenace Erbenovy Kytice, a to opětvreťtiJože Kučíka.Tímto skončilajedna epocha divadelní činnosti v Kuřimi.
11,1
KUŘlM KNIHA O KUŘiMI ŽIVO,Í V KUŘIMI
W
Činnost kuřimsklch divadelníkůse v padesát/ch letech odehrávala na scéně místnísokolovny. Hrála se například představení Teti zvonéni, Vrah jsem já, Babička, Fidlovačka, Otec. V rcce í956 měla premiéru Lucerna a o rok později Pan Měsíček.V šedesát/ch
Emil Skřička si v ní zahrál, roli nadlesního Eisenkulky. Počátkem sedmdesáýh let nastudoval Emil Skřička se s,ým souborem dvě operetní revue sestavené podle a
motivů Lehárovi Cikánské lás\y a podle libreta Žebravého studenta, kde ovšem kromě původníhudby letech se soubor zabydlel v novém prostředí Domu kul- Millockera použil i populární melodie z děl Strausse, ary ZK TOS Kuřim. V roce 7962 zde Emil Slďička Offenbacha a Suppého. V té době nastudoval i Čechonastudoval hudební revui z dílny Wericha, Voskovce vova Medvěda,v němž si zahtáI titulní roli. Operety však aJežka - Sever proti Jihu. V programu k této hře uvádí: nadále patřily k nejvděčnějšímpředstavenim. Zel|eriv ,,CeIáhra byla sestavena vlastními silami - jako staveb- Ptáčník měl svoji premiéru na tenkrát populární scéně nice, kostka po kostce: text, melodie, scéna i kostlimy." brněnského divadla Svatoboj. Úspěch měla i Hraběnka Sever proti Jihu patřil tottžk těm hrám Osvobozeného Marica, Polská krev či hudební komedie Svatba pod deštdivadla, které se nepodařilo uchovat přes válku, a tak se níky, aneb Třetí zvonění či Sto dukátu zaJuana, Režisér kuřimská premiéra stala divadelní událostí netoliko pro Skřička se koncem sedmdesát/ch let znor,rr vrátil i k remístníochotníky a jejich přiznivce, ale sým způsobem se pertoáru V+W a v lednu l97B měIa svoji premiéru zapsala i do dějin českéhodivadla. Hry Voskovce a Wepohádková komedie Robin Zbojník Pohádky ale měly richa se v repertoáru kuřimslilch ochotníků objevily ještě své místo v repertoáru kuřimsklch ochotníkůjiž dlouho mnohokrát. V šedesát/ch letech se hrál Kat a blázen, předtím. Y režli ZdeÁka Rotrekla se hrály například Caesar i TéžkáBarbora. Všechna představení v rež7i Drdoly Hrátlq, s čertem a Dalskabáty, hříšná ves. Mezi režíséryúspěšn/ch pohádek patřil i F'rantišek Rychter, Emila Skřičky. František Malásek, Svatopluk Vičar a Jan Pšenka Velké popularitě se ovšem těšila také opereta a hudební Boleslav. Když na přelomu sedmdesát/ch a osmdesát/ch relrre. Vedle hudební komedie Artura Longena C. K. let vyústily spory rre vedení souboru v odchod Emila polní maršálek se hrála hudební revue Pan Hašler přljimá Skřičlq, zDivadla závodního klubu ROH TOS Kuřim, a opereta Mamzelle Nitouche, v hlavní roli s hostující hrála se v ,,kulturáku" nadáIe představení pohádek, Aničkou Kratochvílovou, čerstvou absolventkou brněn- zatímco skřičkůvsoubor našel nové zázemí v okresním Klubu mláďeže, kde začal působit pod názvem SAské konzervatoře. Vše v retti Emila Skřičl§,. V prosinci osmašedesátého roku měla premiéru Benešova opereta TURN, satirické universální divadlo malých forem při Nu tI louce zelený, kterou režirovůF'rantišek Malásek" SSM Kuřim. Zde soubor nastudoval čtyřdíIný cyklus
Emil Skřička, duše kuřirnsŘého inscenace Marnzelle Nitouche,
1
967.
ochotnicŘého dbad]a,
Při realizaci
Rosth Mach,
Á.
Kadleq Jaroslav Vaďík, Miroslao Šmarda, Bohumil
Hkdík, E, Skřičha ml.
172
a
Hlnek Krejč r,, inscenaci Kat a blázen, 19B4.
KNIHA O KUŘIMT ŽIVO,Í V KUŘIMI
Abeceda cívíIizace,sestavený z her Osvobozeného divadla. Hudební komedie voskovce a wericha svět za mřížemi meit nimi ovšem nebyla. Tato hra, či spíšejejí název,byltotiž příčinouostrého sporu mezi divadelníl;y a divadelníI<1r-normalizátory, sporu, který předchánel odchodu Emila Skřičky do azylu tehdy liberálnějšího Klubu rníádeže. Po odchodu divadelníků z Domu kultury našla divadelní činnostsvézázemiv olresním Klubu mládeže (dnes Penzion u mostu). Emil Skřička zde založll divadlo malých forem zaýrazné organizační pomoci Rostislava Kazdy, tehdejšího pracovníka Klubu mládeže, Ten také napomohl tomu, že se původnísoubor Emila Skřičky rczšiřůo hudební skupinu ,,66". V té době se hrála představení z repertoáru Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha. Meň nQýraznéjši osobnosti patřili kromě pilíře souboru Emila Skřičlvi protagonisté role Voskovce - Jaroslav Vavřík, a role Wericha - Bohuš Hledík. Po třech letech v klubu mIádeže se soubor vrátil do Domu kultury, kde také nasťudoval představení Kat a blázen. Premiéra se hrála vbřeznu 7984.
klub mládeže Historie kuřimského klubu mládeže začiná už v letech 1968-69. V těchto av. ,,|
organízací. hž na junál1,, kteří se ujali opuštěné dŇbežárny, měli jedno společné,chyběla jim vlastní střecha nad hlavou. Po vzniku soustřed'ujícího Svazu klubů mládeže se zača\o lvňovat o vybudování vlastního klubu. Když se z moc:túřední všechny dilčíorganizace ,,dobrovolně" sloučily v Sociaíisticý svaz mládeže, bylo dobře, že řada reáI-
ně uvažujicich a akceschop"Ych mladých lidí nepřenechala iniciativu tehdejšímu Leninskému svazu mládeže a do vedení nového SSM si zvolllazástupce bez ohledu na po-
litická přání MěV KSČ. Tak mohlo hledání kluboých prostor pokačovat, ažbyly objeveny v té době nevryživané prostoryv restauraci lJ mostu, býaalé modlitebny Církve československé. Členovétehdejšího ýboru SSM (A. Jarůšek,J. Boleslav, L.ZeJdaa další)vlastními silami zpracovali projekt, ryběhali všechna vyjádření a povolení, sepsali smlour,rr s RaJem a pustili se v roce 7977 do práce. I vedení MěNV bylo tehdy akci nakloněno, a tak zařadila stavbu do akce ,,Z", čímžbylo zajištěno financovánív rozsahu zhruba 0,5 mil. Kčs. Nové vedení města chtělo v roce 7972 budovatele klubu od celé akce odradit, protože nevěřilo tehdy velmi mladé organizaci, že dotáhne věc do konce. Desetitisíce dobrovolně ab ezplatně odpracovaných hodin a obětavost členůýboru SSM (někdy ůpřehnaná - jeden člen ýboru nedokončil kvrili klubu r,ysokou školu) přinesla svuj ýsledek a v roce 7974byl klub slavnostně otevřen zaičast\mnoha populárních osobností tehdejšíkulturní scény. Klub se podařilo zařadit do sítě okresních klubů mládeže, atimbylo zajištěno na řadu let financování provozu klubu, kde byli tři placení pracovníci.
Snímek z ochotnického představení Abeceda cir.,ilizace v Kluhu mládeže ,u roce
1980.
113
Taneční kroužek.
Tanečníorchestr Slóv1l Fajta
při ZK TOS Kuřim
na snímku z roŘu
kuřimská hudba na x. sletu.
1958.
Mášova jazzollá kaPela na sn,ímŘu z roku 1945
Dechottí kaPela
Llra
s
kapelníkem Emilem Kazdou (.tlprato).
Tablo orchestru Zápodního Řlubu TOS
Kuřim.
Ándělův orchestr při ZK TOS v Kuřimi, zPízlá Zdeněk HanáŘ
174
