ř I I A
oti.Orkó Iaká
lólo" vychlodlo
le oďpováť
saciúlnich uilgrchisii
ii
0 iri*}iňir, ,rt**rtlriiá
oďborů?
pracují dnešníodborv?
l
Není žádným divem, že odborovýrni předáky dopředu oznamované "horké léto'' řoku ,í999, které mělo býi plné radikálnich protestnich akcí, majícíchza svůj cil zlepšenípostavení pracujicích lidí i nezaměstnaných, vychladlo a pořádně zhořklo. Důl KohJ-noóř, praž§ké ČKD Dopravní sýstémy, brněnský Zetor a další podniky j§ou pomníky neschopnosti a kolaboran! stvi oficiálních reformistických odborových centrál. Počet nezanněstnaných lidí, na které tvrdě ciolehne realita života z podpory, se opět zvětšil o mnoho tisíc a oíiciálním odborům se v drtivé většině případú nepodařiío ani zmírnit dopad "restrukturalizace", Jeden příklad za všechny: uranoví horníci z podniku Diamo. kleří zaiiženi nemocemi z povolání seženou novou prácl 1en velmi těžko, se nedočkali ničeho: ani nových míst ani finančníkompenzace. opét se prokázaío, že existujícíodborové centrály v žádném případě neodráží zájmy ná_ mezdně pracujících a už vůbec nejsou 'Jejich organizacemi", Byly vytvořeny na konci minulého a počátku tohoto sto}etí ,jakožto organizace na ochranu ekonomiclqích zájmů proletariátu. Mezitim třídni uvědomění pr,oletariátu zmizelo, nad odbory převzaly kontrolu polítické strany (několik nebo jedna, jako v letech 19€-1989), odborům začala vládnout jějich vlastní byrokracie.a odbory byly paralyzovány Současnéreformistické odborové centrály jsou v jisiém smyslu marou kopií existujícího
spoíečenskéhouspořádání, Dole se nachází masa vétšinou apatičkých a pasivních členú,
l
i
vybavených volebním právem. Nahoře situaci konkoluje odborářská byrokracie, Vziah řadového členstva reformistických svazú a byrokratického vedení je navlas steiný jako váah vlád" noucí iřídy a občanů,fi dole mají sice hlasovací právo a teoreiicky by vše mohli změnit, jsou však ze struktury samotné tak znechuceni, že se do ní zapojují jen v případech nouze. Pracujícísi každodenně prožívají.2radu §ociální demokracie" a reformistických odborových centrál. Po takřka jednom roce vládnutí růžovéhokabinetu se jejich situace nijak nezlepšila, ba právě naopak. Každý řadový dělník velmi dobře ví, že 'jeho" předáci z řad ČMKOS nebo AOS {Asociace svobodných odborů) nei§ou §chopni se tvrdě postavit za jeho zájmy. Odborová byrokracie vyjednává, chlácholí a utišuje - jako v případě ČKD Oopravní systémy, kdy byrakrati v čele s předsedou závodní orgánizace L. Binkem například uklidnili situaci, řdy
"hrozila nekoordinovaná spontánní stávka,;'
(Právo) Odborová byrokracie vlastními těly bráni faiešný sociální smir, ve skutečnosti sociální válku kapitalistů proti všem ostatním, zejména
FSA podpořila horníky z Koh-i-nooru.
Sociálnl a'}archjsté z FfA na letních odborářských akclch podpořili pažactavky propoušténýc'h, okrádaných a vYkoňs|ova1Ých zaměstnanců n-ejen e dolu Koh'-i-nao,r. Horké léto nohto být Pořádné hořké, kdYbY se v hnutí práce začaly konečné razantné prasazavat my§eírky přímé akce, solídaitY a vzájemné PamoaÍ. Dosud se tak nestala - tím víie důvodůpro' ještě intanzivnéjŠIPrác!. Na akci severoČeskýclt homíků tak mohty býť opóť yedle §e be vidďny k;astcky naivní refarmistické Požadavky, požaduiíctpo státu rozséhlějšíinteruence a záruky Ía ,:aiÁ1 ,iit ái, transparenty nablzejícÍanarohistické ře§ení - neusiupovat pred ťakem ná tik*dacl odvétvíjako takového: Je aťázka, jaké my§enky se postupně proLaď Áezi námezdfié prariltari pokud to budou néjaké,angaŽovanost i téch bezpiostředně ohroženýeh vynazoiem a socíátní íi"vŮbec je kvidacÍ, dosud velmi nízká. Je ate vidět, že anarchistické my*eňxy a'zialnají pomalu získá_ vat PÚdu P.od nohama. Odlíždéjlcíhorníci nám ze svých autobusů áavati a de"ko|vati za podporu, Za azdabným mňŽovÍm zámeckého platu damonltrovaty a§ dvé stavky n",iitxii. pansťva z víádY, Rťerá zde zasedála, se scňoyalo uvnitř, ate anarchisiické transpareity a iie§a byty vidět á §'yšeť.
Více a Koh-i-nooru a hornictví na str. 3 namezdně pracujícírn, Když užjde do tuhého a v úzce je íikvidace celého podniku (např. ura_ nové s,p,Diamo) a hrozí, že byrokratičtí předáci při.idou i o svoje posty, nezmůžouse na nic více než zaufáni. Na červencovémzasedání tripartity v Karviné projevili odboroví bossové dokonce ochotu vypracovat cosi jako Generální dohgdu o sociálnim smíru, která by mimo jiné omezovala i právo na stávku. Co vice ještě chcete za důkaz,že současnéreformistické a blrokratické odborové svazy nejsou organizacemi námezdně pracujících? Jaké tedy naléá východisko ze slepé uličky, do které nás zavedly jejich ústupky?
Obecný přístup F§A k odborové pnáci Jal(o anarchi$té považujeme ekonomický boj
za udržení a zlepšení pracovních a životnich
podrnínek námezdně pracuiícíchza velrni důíežitý, ale podřizujeme ho plně boji politickému, Nechceme a nemůžemese s kapitaiisty donekonečna přetahovat o každou korun$, o každou půlhodinu přesčasů.Aňo, €konomjclcý bo,i je dúležitý, ale musí být phě podřízen boji politickému. Né§hceme se přece stát pracujicími s hokynářskou mentalitou, pokládajícími za úspěch každédrobné zvýšeníživotníúrovně.
.irl
Nébňceme,'aóy si odbory staly.organizací, háJíěí i,6ámď zené zájmý,těch, Heří práci náhodou ještě mají. Anarchistické odbory se síayína obranu sociátních a potitických práv všech, néjen téch, kteří mají došud to pochybrie stgrti triron"i-áiit da úrnoru a donů přinášď přecijenom o néco více peněz než jim mílqsti,ň přidětí Úřaa praee iáko žebráckou poabora v ná z a m ěstň a n osti. p rv n í zás ad o ů' a n a rc h í sti c kýc h o d bo'ri jě s o ttDAR|TA! Není naším eílem donutit vládnoucí třídu naslartovat v rámci kapitalísmu větší hospodářský růs1, protože je naivní myslet si, že si sami utáhnou opasky a rozdělí se s námi o to, co nám ukradli. Dosáhnout podstatného zvýšeni životní úrovně pracujících ještě v rámci kapitalismu by znamenalo přistoupit na hru, kdy radikální část pracujících si zvýšípříjmy, ale více ostatních se propadne poO hraniói životního minima. Jde o to bránit slušnéstandarty pro všechny, ale především pracovat na revolučnímodstranění státu i kapitaíismu. Nechceme, aby §e odbory staly organizací, hájicí úzce omezené zájmy těch, kteří práci ješě náhodou mají. Anarchi§ické odbory se staví na obranu sociálních a politických práv všech, nejen těch, kteří mají dosud to pochybné štěstí,že mohou dřít do úmoru a do_ mů přinášet přéci jenom_ o něco více peněz než jim milostivě přidělí Úřad práce jako žebráckou podporu v nezaměstnanosti. Prvním heslem anarchistických odborů je SOLIDAR|TAl Skategie "čímhůře tím lépe'' v tomto případě neplatí. Nezaměstnanost v postmoderní společnosti neplodí p!.oletariát, ale''lumpen_ proletariát", lidi zbídačeléa vykořeněné ze všech sociálních a kulíurních společenských vazeb, kteným žebráckésociální nnínimum umožňuje přežívat, ale nikoli žítjako lidé.
tických zásadách. Partajnický duch, mor, ktery můžezahubit néjeden odborový svaz, se ponejvíce projevuje tak, že někteří anarehisté nebo členovépolitických stran se chtějí dostat do vedoucích pozic, odkud mohou řadové odboráře "inspirovat" a "qvlivňovat.'' Co na tom, že dnes se tiio lidé horečně distancují od toho, že by ve funkcích brali peníze a dispcnovali volnými výkonnými pravomocemi - přeslo by se ocitli v nadřazeném postavení, FSA má zcela odlišnou §trategii a nemůže se odehrát, že by se sociální anarchisté sápali po postech placených funkcionářů, zbavených povinnosti pracovat, Sociální anarchisté vždy prosazovali rgvnostářsfuí a rovnoprávné vztahy mezi pracujícími, Naše strategie znamená, že nebudéme "anarchizovat'' odbory, nebudeme se pídit po po§tech a funkcích, ale budeme neúnavně pracu,iícím v praxi nabízet anarchismu§ jako lepšía spravedlivější řešení a uspořádání odborové organizace. V konkrétnímpřípadě to znamená, že se nepustíme do křížku s byrokraty a politiky o stávající centrály, ale vytvoříme nový odborový §vaz. 80% pracujících stojí mimo odbory a vy§toupili z nich především proto, že byrokratické centrály nebyly schopny hájit jejich zájmy.
. Sociální anarchíslé se vyvarovali ''partajního ducha", nesnažíse pronikat na yedoucí místa v reformisticloých centrálách, nesnaží
Podíváme se nyní na několik konkráních příkladů. situace v pražskémsti.ojírenském hoidingu CKD je katastrofální. ČKD Trakce je
Go tedy chtějí anarchisté dělat?
§e je do§tat pod §voji kontrolu, ale snažíse založit odbory vlastní, pracující na anarchis-
Co nabízíanarchi§tický svaz tadv a ted'?
'v.tikvidaci, ČKD Lokomotivka se potácí nad Propastí konkuzu, ČKD Dopravní sy§émyJe
tragickým případem beznaděj ně zadluženého podniku. Lidé dostali od března jen několik malých záloh a podle slov jednoho z přeOáků
už některé rodiny delšídobu nemají na nát |em. Severoče§í horníci z dolu Koh-i-noor, Keryi bude "zakonzelÝován" a kvůli němuž .
,, byly;
ffiA&§Ytecl'i§ritn iěeny
Lí bkov
ice,
m
lčeíl.t
a odevzdaně čekali co se stane více než Pút roku, než se zmohli na krátkou výstražnou stávku. 4000 horníků z uranového podniku Diamo a dalšíchje více než půl roku na nucené odstávce a najisto přijdou o práci. Jaký recept by nabídl anarchistický odboro_ vý svaz? Dvě výše zmíněné kauzy jsou záro-
veň dvěma typickými, na přímo učebnicovými příklady krize podniků raného českéhokapitalismu. Hornictví, o němž se zmiňujerne v datšíchmateriálech, je odvětvím bez dlouhodobějšíperspektivy; Víáda jeho nutnou restruk-
a sanaci trestuhodně zanedbala, Dnes se chystá projekt Hornické revitaíizaění agentury, která vláda podpoří směšnými 100 miliony korun. Jaké je řešení? Přímá akcel Pro§ředky ve §tátním rozpočtu nejsou z nebe spadlé milodary, Keré štědrá a moudrá vláda benevolentně přerozděluje mezi prostý lid, jsou io piody našípráce, jsou to nejrťrznější daně a odvody, Keré jsme vytvořili my, ná_ mezdně pracující. Patří nám a my si již dnes můžeme přímou akcí vynutit jeiich částečné použití v našem zájmu. Horníci z Koh-i-nooru by rněli pokrač.ovat v načatém, zahájit časově neomezenou stávku za podpory oslatních revírůa vybcjovat si podstatné navýšenízákladního jmění HRA, Dnes bohužel neéxistuje jiná možnost, jak alespoň zvýšit šanci na získání nějaké práce po chystaném zavirání dolů. FSA není sektářská organizace, a proto jim nenabízela pouze, aby do ní vstoupili. §tovky a tisíce plakátů a tetáků, obsahujicí nejen hesla, ale i konkréiní návrhy, jak vést hospodářslcý boj podle anarchistických zásad, byly vylepeny a rozdány okolo krachujících podniků. Víme velmi dobře, že pokud pracující chtějí, jsou schopni vést eturalizaci
§odúlní chnrto t dulšípodvod §o
Na začátku července pňja{a sněmovna na dvacet článkůEvropské sociální charty, ta má zaručovat základní sociální práva. V podmínkách kapitalistíckého sy§tému je však:tato záruka pouhou fraškou a sněmovna přijala něco; co nemůže,ba ani nechce, zaručoyat. Tak např. hned první ělánek nese název Právo na práci. Avšak podle'odhadu má v roce 2oo2 nezaměstnanost v ČR činit ylce než 130Á. Vládní představitelé sami k tomuto ělánku dodávají, ža si to nelze vykládat tak, že stát má po.vinnost zajistit práci všem, K čemu tedy
ten článek je?
Podle dalšího z článků je cílem dosaženi nejvyššímgžnézaměstnanosti, nejlépe plné. U tohoto článku platí to samé co u prvního, je to pouhá věta na papíře, nic víc, Dalšímz bá_ dů je, že pracující má dostat spravedllvou odměnu za práci. Opět nic, žádná charakteristi_ ka, toho co je pokládáno za ,,spra_ _vymezení vedlivou odměnu" za práci. Kapitalista může za spravedlivé pokládat i to, jak §e §ává zvykem, že".. žádná odměna, taky odrněna.
Dále má chada zaručovat právo na vytvá-
..ť
padě neúspěšnéhokolektivního vyjednávání.
ření odborových či proíesních organizaóí na To je jen dalšídůkaz zbytečnosti tohoto dokupracovištích. Charta ovšem nemluví o žád- mentu,
ných sankcích zaměstnavatelů v případě zneSociální chaňa je bezcenným cárem papírnožnění vznjku odborů či za šikanu odborářů. ru, kte4im se snažísvětová sociální demokiaS tím také souvisí dodatek, kteni má zaručo- cie udržet iluzi sociálniho smíru. Tak často se právo vat pracovníků na iníormace o firmě. ohánějí slovem sociální, protože doufají, že íiTento bod, který by umožňoval pracujícímna- dé zapomenou jeho původnívýznam- K čemu
hlížetdo účetnictvípodniku, by byl Žvláště v má doopravdy_gloužit charla vystihí vcelku době bankrotů a krize jako takové velmi vhod- jasně ministr Špidla:,,Svéťkoňzervativních ro také důvod, ktenl,vedi k odmítnutí je- hodnot skonéií ve !Ý 19 dvou světových váIkách. ho ratifikace viádou ČR. Pracujícíopět ostróu- pouěenl a tóm, že sociální miníma a razumná hali. sociální politíka jsou schopny etlminovat sociCharta má téžzajišťovat soeiální zabez- átní kanfrilďy, revoluce a rozpad cetých států, pečení,což je s ohledem na krácení výdajů v vedla k uznání Sociální charty,'' jen zbóžné přání, zvláště pro diouJak už to dávno před ním formuloval velryzpočlu hodobě nezaměstnané nebo ženy na mateř- ký anarchistický básník Franta Gellner ve své ské dovolené, kteým se dávky neustále krátí, básni Ať žije sociální demakraeie; Nakonec perlička - právo na stávku, do§tát chápe sociálni úkoly. K posledu konce i na tzv, diryokou stávku (neorganizovanou odbory), má být zaručeno. Je opravdu od- bude mít každý otrok svůj krajíc k obědu vážné něco takového podepsat, když zákony této země nedovolují jinou *távku, než v při lV|§
.i
Dokončení z předchozí strany feklivní ekonornický boj i v rérnci stávajicích byrokratických centrál. My však musime učinit onen krok dál, Vraťme se ale zpět. Ze strany pravice často zaznívá kritika, že pracujícíse dobývají do ptázdné slátni kasy. Že nejsou penize, které by měli praculici žádat? omyl, j§ou. Vstup Ceské repubtiky do NATO bude znamenat vice než 70 miiiard korun na přezbrojení armády, t/álečná mise v kosovu bude stát více než 2,5 mitiardy. Chystaný státní nákup akcí Komerčníbanky - další případ, kdy stát zaplatí dluhy za členy lobbyi§ticlaých skupin, kteří si vydobyli nevyrnahatelné úvěry politiókým nátlakem - bude činii minirnálně 9,5 miliardy korun, ale hovoří §e i o cííře20 miliaíd, Na státní dobročinnost vůčibankám doplácíme v§chni, Za posledních sedm let stát zaplatil dluhy zkrachovalých bank ve výši minimálně 70 miliard korun. Sami vidíme, že v žádném případě nejsme v pozici toho, kdo hovoří o neexistujícich penězích. Ještě ieden příklad za všechny: zavedení zcela zbl,iečného mezičlánku v podobě správních krajů a je.iich zastupitelstev, si ročně vyžádá 600 milionú korun,
Jaké trumfy bychom ieště drželi v rukou:
Samostatný anarchistický odborový
svaz má ještě někoiik dalších nezane-
dbaielných výhod. Předevšim - múže §tejně 1ak dobre pú§obit jako inspirátor pro o§tatní. Mezi nimi a óleny o§ FsA by se přece nevytvořila skteněná bariéra, tla průmérnémpracovišti ie v reformistichj,ch cdborech jěn 20oÁ zaměstnanců a tento počet se neustále snižuje. OS FSA by měl v rukou 1eště nejméně dvě mocné zbraně. Prvni z nrch je. že jakožo logicky druhý menší svaz na pracovišti můžepodle uváŽen! a s ohledem na zájmy řadových zarněstnanců vetovat kolektivni smlouvu, pokud ji bude poklá-
nevýhodrrou, Zde se nachází cesta jak sabotovat praktiky íunkcionářů z reíor.mistických centrál,, kteří se "obÝ}-' kle na Všem podstatném dohodnou sami
dai za
s
vedením, právě zde ležíohromná
rnožnosl, ja:k můžeOS FSA přizuat ke ko]ektivni diskusi všechny řadové zaměstnance. Zadruhé - představitelé OS FSA by mohli působit jako inspekce v oblasti hygieny a beepečnosti práce, kterou musí zaměstnavatel vpustit do všeci pro§toí a urychleně napravit všechny
nesrovnalosti pod|e, zjištěných skuteěnosii -]inak §e Vystavuje sankcím, viděli
.iste někdy, aby reformistické svazy vyu-
žívalitěchto pravomocí? Já jsem v pracovním procesu vice néžpět let a dosud isern svědkem ničeho takového nebyl, i když se jednalo o zdraYotnictvi, kde by|y hygienické podmínky leckdy otřesné.
Jááro problému
Našim cilem není stát se pasažéry,
kteři mezi sebou bojují o poslední místa v záohranných ělunech. Na§ím cílem není siednocení těch, co práci maji proti všern ostatním, nechceme, aby §e opa-
kovalo to, jak ó§tatní doly
2e
VYT[,
N
tOVAř,lA §Otl DAR|TA
E §everočeštíh nrnícíopět pnrazilí scffii se&e
Pcprvé po §edesáti sedmi letech se na hlubinném dole Koh-i-noor §táVkovalo. Velkou mo§teckou §távku však vystiídalo jen hodinové výstražnépřerušeni práce, Odboroví byrokraté uspořádali téžvýlet do stověžaté Prahy, aby řečněnímspolu s politiky dokázali svou radikálnost před zavře. nými vraty vládního zámečku. Vše bez úspéchu.Kde se §tala chyba? Chyba je v §amotných odborech, odboroví bosscvé tak dlouho tlumili odborovou solidaritu, odmítali radikální boj proti vykořisťovatelům až na tilio koncepci doplatili horníci. Není §e ůo divit, když předseda odborářů MUS Vlastimil \Áhic sedí v dozorčíradé. A nepokrytě prohlaŠu.ie, Že prodei je nejiepším řešením. Mostecká uhelná společnost přišla i s geniální strategií jak rozbít "iednotu" odborové orgánizace a připravit ji o podpcru veře.|nosti. Pár dnú po výstraŽné hodinové stávce (iestli se to tak dá vůbec nazvat} se ve všech novinách objevil článek o pskle§u odbytu uhlí v MUS. Přiiom každý ví, že pokud pcklesne odbyt uhlí pod určřou hranici spoleČnosti se prosté nevypleií těžit, To stačípustit do oběhu a máme tu krysí závody o to koho propustí a koho ne. Musime si uvědomit, že zahraniční společnosti mají dlouholetou zkušenosl s potlačováním oprávněných
dělnichich požadavků.A neváhají využítkaždéhozaváhání, každéskulinky To co se děje v odboťové organizaci MUS, jen potvrzuje teze sociálních anarchistú o nereforrnovateino§ti byrokratický§h odborů, jelikož odbořy musí být založeny na §olidaíitě a to není nic co by se mělo hledat na poslední chvíti. Kam to vede,poanáme za pár měsíců,vláda se totiž rozhodla zprivatizovat dalšíuhelné společnosti, což neni hic jiného než dalšípropoušténía uzavíráníd0-
lů. Federace sociáinich anarchistů podporuje požadavek horníkúo připojení Kohi;ooru
k
§everočeským dolům, navíc zastaveni jeiich privailzace a: dále požadujerne, aby pod.nikové byty byly bezplatně předány horníkum do samosprávy. Boj proti Apian Group musí být veden meeinárodně, jelikož jde o nadnárodnÍ flrmu. Fokles ceny uhlí u nás, pokud bude vyváženo {v ceně uhií hraje velkou roli částka vynaloŽená na dopravu), rnůžeznamenat propouštění horníků na západě. Musíme reálně dokázat, že lsme schopni poĚkodit ekonomiku této společnosti, FSA.Je členskou sekcí Mezinárodní asociace pracujícich, která takovouto globálni strukturou disponuje a je schopna vyvolat solidární protesty po celém.světě. Všude tam, kde můžemít Apian Group své kapitali§tické zá}my, od Bangladéše po Argentinu, V době úplnéhorozvratu solidarity v odborovém hnuti, kteni mají za vinu odborovt předáci zustává ještě něco mocné, nové a nedotknuté: io co tvoři v pravém slova srnysiu cestu ke svobodné společnosti. Je tcl anarchistické revoluční odborové hnutí. Nemá žádné íunkcionáře a tudíž nemůže být úplatné, má jasný oil - odstranění kapitalismu - a tak nemůže s kapitaiisty spolupracovat, iak isme toho dne§ často svědlql. Musíme na každý útok, každénadbíhání ze ďraný bužoazie odpovídat nejprudšímnásilím. Toi* násilí má však jiný historic}ni význam, než mu připisují povrchní vědátoři, odboroví bosové a politici. Je zaměřeno nfi to, aby udržovalo ducha boje, ne k oŽivování n§návisti, nýbrž k rozdmýchání plamen§ třídního boje, Boje zazá]my pracujícich a těrni jsou §voboda, rovnost a §vorno§t, Je načase oprášit heslo velké mostecké stávky, JEDNoTA - STÁVKA -ViTĚzsTVi, která byla skvělým píojev€m hornické §olidarity, poté co vyhodili uhlobaroni čtyři sta horníkŮ z práce § oJK .dúvodněnim, že iěžba na dole Humbolt ll se nevyplácí a důl bude
uzavťen,
Severočeského reviru hodily přes palubu Koh-i_ noor. Není naším cílem přizpůsobit se, zamí€t tohle, pružně modifikovat ono a sbírat politické body. My musíme vířit stojaté vody a ne plout pohodlně s proudem. §ociální anarchismus enamená bojovat § pomocí vlastního odborového
svazu jed*ak za důstojný život pro všechny a iednak zachránit idealismu§, stojícíu kolébky anarchistického i odborářského hnuti, o Keryi, v
dnešní době, zamořené poraženectvím a reformismem, múžeme tak snadno přijít. pW
Brněngký ZetoF nť hruně konkur zll - €o §e bude dít dúl ? Výrobce traktorů, Keď již od poloviny února nevyrábí a zaměstnancům stáleještě nevyplatil zbytek červnovéa celou čeryencovou výplatu, se v posledních měsícíchtopí ve finančníchproblémech, Při nedávné vainé hrornadě se zhroz|la nad výsledky svého podnikání vedení a managemént brněnského podniku" Z hřúzou zjistili, že by mohl skončit přísun rniliónů na jejich výplaty a odměny, Qdhalili totiž překročení magické hranice, které se hrozí l(aždý podnik. Kumulovaná ztráta za posledních několik let, 2,72 miliardy korun, totiž překročila koncem roku padesát procent základního jmění, Keré ěni 4,í4 miliardy korun. Každémujinému podniku tak v této situací hí8zíkonkur§, 'To je pouze jedna z cest. Pokud má padnik perspektivu a o jeho výrobky je zájem, a to o naše traktory rozhodně je, trh je po nich doslova hladoltý, pak není Rankurs jediné řeš€ní," bráni se konkursu René Kraus, předseda představenstva Zetoru a zároveň majoritního
v!astníka společnosti Motokov lnternational.
Řešeni ovšem vedení podniku vidí v přenese-
ní následků za katastrofální vý§edky svého
hospodaření na zaměstnance podniku. Část z nich, a to škoro jednu čtvrtinu, vyhodi na dlažbu, a zbytku zaměstnanců přidají praci jejich propušěných kolegů. Vedeni Zetoru ovšem takové asociální.iednání nazývá vznešeně restruauralizací. Její souěástí je především razantní sníženístavu zaměstnanců ze současných 3300 na 2500, 'Da konce raku prapustime pNních čtyň sta." počítágenerální ředitel Zetoru Štěpán Pecka, Pracujici tak opět v da|šim podniku zaplati účetšpatného hospodaření vedeni firmy. Šance jak se pokusit zabránit propuštěni skoro jedné čtvrtiny zaměstnanců, totiž nekompromisnl nátlaková akce - stávka a tím pádem donucení vedení a managementu, aby za svoje chyby ptatili oni a ne pracující je asi v Zetoru nyní v nedohlednu, protože reformi§tickó odbory KOVO a především jejich
vedení napIno pochlebuje vedení podniku.
§lovy svého předsedy Antonína Kalluse se vysmívá pracujícím,když říká: 'Je pochapítelné,
že propouštét se musí a je ta součástíprogra, mu." V Zetoru mezitím stále trvá stávková po-
hotovost kvůli nevyplaceným mzdám. "Tí lidé je neúisou již dva měslce bez peněz, a to už nosné. Mnoho lidí odešlo na podporu, protože ta už nebyli schopni utáhnout, Ted'čehajt, ažje padni4 zavolá zpáw, až se začne znavu vy, ráóéí," doplňuje Kallus. Ovšem to, že tyto lidi nejspíšuž nikdo do fabriky nepovolá, Kallus neříká. Pro zlepšení těžkéživotní§ituace kromě již zmíněné stávkové pohotovo§i, která je ovšem ab*olutně neúčinná,ale stejně vedení OS KOVO zřejmě nic neudělá. Termin, kdy se mzdy doplatí, §e podle vedení Zetoru odvíjíod výrcby í006 traKorů, Kerá byla zahájena v pátek 3. září" Zaměsinanci dostanou čeryencovou výplatu do konce září a to formou tří spláiek, ale pouze do výše 60 oÁ hrubé mzdy! peníze ve formě 380 miliónového úvěru na rozjetí výroby poskytla podniku Komerční banka, a již nyní má každý traKor svého zákaznlka. Takže o tom, že by výrobky Zetoru neměli K.K. odbyt, nemůžebýt ani řeč
§konří v Nupuiedlích výroba mnlotruktorů a elekŤrocentrúl? Další smuiný příběh zrady pracujících ze strany vedení odborového §vqzu KOVO se za-
čal už. před
prázdninami odehrávat v
Napajedlích, v továrně na malot'raktory a elek-
troce ntrá lv.
Pouzé 400 korun ž odborové pokladny do_
stali odboráři firmy Wisconsin
s.r,o.
Napajedla na ceiozávodní dovolenou. Mzdu od zaměstnavatele přitom nemají od }
do dneška vyhlášena nebyla. Dodávám jenom, že ze 185 zaměstnanců je 1 78 v odborové organizaci. A jak se k nim chová jejich odborové vedení? "Nejde nám o rozbraie, ale maínése snažíme kontaktovat s vedenín společností, abychom se dozvěděli, co nude dál," ukázal. ja§ně kolaborants}aj, přístup vedení odborů k řešení složitésituace,v podniku samotný předseda místnízákladní orgaov§em
nizace KOVO Ladislav Gabriel. Místo toho,
aby šli s lidmi, po jejichž zádech se vyšplhaly na své posty, bojovat za jejich práva, snaží se vedení odborů jako vždy vyjednávat, nemusím ovšem dodávat pro koho bude případné vyjednávání prospěšnó. Zaméstnanci to rozhodně nebudou. Tato již klasická nemohoucí vyjednávac[ iaktika by odborářským bossům tentokrát nemusela vyjít. Ptáte se proč? Odpověď nám sdělil opět odborový šéfGabriel: "Generální ředitel Wscon§nu je v sídte firmy v Prostéjově nedasažitelný a sekretářka má zákaz poskytnaut odbotářům i číslojeho mobilního telefonu, lďeré
§ změn!l."
O napajedelské výrobky je přitom na trhu zájem. Ve skladě neníanijeden hotový traktor, nejsou ovšem peníze na rozběh droby, Kdyby byla továrna V rukou zaměstnanců, mohli by rozjezd výroby snadno provést. Na rozjezd výroby je potřeba asi 2 miliónů korun. Avšak jen za květen a červen dlužívedení zaměstnan-
cům na mzdách 2 800 000 Kč. To nejhorši
ovšem nastane až tehdy, jestliže se nepodaří
MNOZI NIFJIOCNI HOR]{lCl }|EDO§TA],|0u ZADNOu §AllCI DOzlT §E oD§KODHEI,|I Ze tťíset uranovych horníkůs diagnózou rakovíny plic se ročně dožýe odškadnění pouze sedmdesát. Horníka, ktery své potížepokláďá za nemoc z povalání, čeká řada vyšetření, Pokud se nevejde do příslušnékolonky, není mu nemac z povllání přiznána a nemátak nárok na adškodné.
.
fěmi &Ťeř se s takovým verdiktem pfihlásí, jdeme k soudu. Lidé s rakavinou se ale yěíšt'"S nou necložijí." říká předsecia ČMaS pracouníků v harnictví, geologíi a uranovém průíny§fu Joseí Čentený" tYeni se co divit s reformistickou talúkau popotahavání tidí po saudech, rntsřo otevřenéhotřídního baje. Lékaři však up§zarňují, že nenocných je mnohen vic než !fr stovky, lďeré jsou v regístru. Celkavý počet se adhaduje na dva a půl tísíce ročně. aa regístru §e rlšak nedostanou, prltaže neldou k lékaři. Znamenalo by ta pro ně árátu zaméstnání a nemožnut získat navé. Vláda §e rozhldla šetťita odnášejí to především děIníci, t
WP můžev/áda
uyvěsÉ slaronavé heslo
-hbeit
macht
FreL"
JK
vedeni sehnat brzo peníze. Poté, co z této kdysi slavné továrny začnou odcházet kvalifikovaní pracovníci (protože bez peněz na dluh iako nějací baroni žítnemohou), bude to znamenat její deíinitivní konec. Zatím to vypadá, že se naplní tato pochmumá a neveselá vize. Clenové FsA z okolí Napajedel zatím póřádají v okolí továrny letákové akce a v případě zájmu zaměstnanců mohou poradit a předevšímnezištně pomoci v organizování skutečnéhoa nekompromisního odporu a obrany jejich práv. Jako první by měti zaměstnancí vystoupit z reformistickýcÝt a neschopných odborů a buď založit odbory vlastní, deceniralizo-
vané a jimi samými řízené, nebo spojit se s námi a vstoupit do anarchistických odborů, které vznikají jako nové a u nás zatim nevídanéorganizace pracujících,spravované a řizené samotnými řadóvými éleny. Za druhé _ konečně vyhlásit okupaění stávku a ukázat vedení podniku, že se nevzdávají bez boje,
K.K.
Podnikové rody Anížby
si toha
mnoho praw,iících všimlo, zučal tatúIníúIak na ielirlr. prúva
Ve většině podniků v ČR neni v současné dobé nikdo, kdo by obhajoval zájmy námezdně pracujicích. Po listopadu 1989 prudce
klesla organisovanost námezdně pracujícich,
která nyní podle odhadů dosahuje pouhých
?5§Á a ue zhruba 70oó lirmách odbory neexis-
tuji vůbec.
Tohoto stavu §e rozhodla zneužítsociálně
demokfatická vláda podporovaná K§ČM. Navrhla proto noveiizaci zákoníku práce, V tomto návrhu však nejde o nic jiného, než o zlomeni zbytku moci odborŮ. První varianta zákona se zaměřuje na ustavování evrop-
ských podnikových rad ve firmách §e zahraničnímajetkovou účasiívlastníkú z §U, protc, že tam je tato nechutná praxe hěžná a dckonce se vyžaduje, Druhá varianta má umcž-
nit valit rady
iv
da|Šichpodnicícn v ČR,
ovšem pouze v těch, kde nefungují odbory, Tak se chce ministerstvo vyhnout kontliktu s reformisiickou Čttlxos, ale je otázkou, Zda jde o správné řešení pro třídu námezdně pra-
cujících. Ministerská verze také upravuje
vztah rady a zaměsina.latele aejména ve sféře poskytování iníoímací, Jako sociálně anarchističií odboráři máme jasný postoj k podnikovým radám. Jelikož nejsou nic jiného, než nástrojern třidního bo}e vládnoucí třídy protí pracu,jícíma to pomoci a-
tomizace pracujícícha třidní kolaboíace.
Podnikové rady isou kapitali§ty velice obiíbené a jejich vzniku se nijak nebrání. Chápou totiž, že pracující, kteři za sebcu nemají odborovou organizaci přesahujíci přes jediné pracoviště, ztraiili nejmocnějši zbraň v boJi za svá práva a zájm_v, Tou zbraní jsou SOLIDAR|TA a rrzÁJeMNÁ PoMoc, hodnoty, jež by měli být dě|nické třidě vlastní! Pomocí solidárních akcí ostatních námezdně pracujícíc,lt a to především na poli, kde jsou nejsilnější,tj. ve výrobním proeesu, je možnó prosadii požadavky i v menších podnicích nebo v rnen§ině ve většim podniku Přesně tomu podnikové rady
fitpit*iientx* " pr§re t,§§irry pw b}tb*&yí kťx,Ý y atre**
nů,rn nevrútíztrocenú prúvu
i§ trisde§ bc§ minrr}wí*rr?
brání. Ty toiiž nejsou nikteíak jednotné ve své ěinnosti {a ze svóho §tatutu ani být nemohou) a navíc jsou pod kontrolou lidi z vedení podniku- Zde se dostává k€ slovu právé třídní ko-
laborace, [ltvoří se nová elita šéíovýchuspávačů třidního boje, kteří budou převodovou pákou na uškutečňování neexistujícího sociá,lního smíru. Jelikož, jak to tak vypadá, delegáti, kteří budou zastupovat pracující, nebudou chráněni masovou podporou zaměstnanců natož zákonem. A i ten néiinteligerrtnější, nejuš|echtilejší, nejčistší,bude vydán na pospas strachu ze ztráty zaměstnáni, Dále je to §ignái podfiikatelům, že mohou začit bránit vzniku odborů s poukazováním na to, že u nich už púsobípodnikové rady. Mimoto ide o velmi chytrou psychologíc-
_
otázkách, Neide však o nic jinéhť,než o fari" zejské |ráze. Kere dobře zněji. ale nemaii žádný obsah a označenílež je pro takové zakr"ývání skutečných úmyslů slabé slovo, Žádný kapitalista či manažer si neudělá ze svých zaměstnanců rovnoprávné partnery,
ale bude povzbuzovat détníky, aby předkládali své zlepšovací návrhy. Nikdo nezná naši
práci lépe než my sami a tak zbude na nás navrhovat, jak ještě zvýšit své vykořisťování. Vedení podniků bude ohtít zasít mezi pracuiící svým liberálním žvaněním konkurenci a neiednotu. Udavaě§tví a neustálý strach ze etráty zaměstnání budou ůčinnouzbrani proli zaměstnancúm.
Bohužei tak tomu je i dnes v ioajálních ,,odborech", jáko jsou ,,sVazy" v CMKOS.
Zádný kapitalista či manažer si neudělá zé svých za-
íněstnancŮ rovnaprávné partnery, ale bude pavzbuzoyat děIníky, aby předkíádali své zlepšovacínávrhy. Nikdc nezná naši práci lépe než my sami a tak zbude na ná8 rrayr, havat,ja* ješfě zvýšit své vykořisťování. Vedení podniků bude chtít zasít mezi pracující svým iiberáIním žvanéním konkur**ci a nejednotu. IJdavačstvía neustálý strach ze ztráty zaněstnání budou iičinnou zbraní... kou §trategii - nutnosŤ obstát ve světové konkurenci, zvyšovat produKivitu práce, zlepšovat kontrolu kvality, zavádět nové technologie, nutí vykcňsťovatele, aby získal aktivní eájem zaměstnanců na výsledcích podniku. A vůbec nehraje roli, jakým epůsobem se člověk k vyššímuvýkonu přinutí, Mluví se také o tom, že rady by dávaly předchozí souhlas při propouštění ze zaměst-
náni, zabývaly by se ochranou pracovnich míst, bezpečnostípráce, ochranou zaměs!
nanců při změnách v podniku a personálních
V Bratislavé začal vycházet nový časopis vydávaný skupinou slovenských a n a ťc h asy ít d i ka I i stŮ . 6 s:tran A4 infarmací zQ §/oyenska ijiných zemí §yěía za 4,- Kč nebo §fr. V Českérepublice časopis disíribuuje FSA Praha. iía §/ovensku si můžetečasopísobjed nat na adrese:
PR|AMA AK§l& Pí, BBx 1§ 84008 §RATI§LAIíA 48
Pracu.iícíjsou nesmyslně rozdéleni podle pro-
íesía ty mezi sebou bojuji a zaměstnavatelé se iim chechtají a rrinou si ruce. Neisou
schopni podpořit solidárni stávkou své spolupracovníky v jiných podnicích aní v jiných oborech, Ostudné odmítnutí solidární podpory a násle né odepsání horníkůz Kohinooru nebo kovákú v ČKD Dapravní systémy a dalších,pr:d táktovkou byrokratú z vedgní reformisticllých obotových spolků (to už ani nejsou opravdové adboroVé svazy) se ďane každodenní realitou! Jaký to teprve bude ráj pro manažery a majitele podniků, až nebudou pracujícíorganizováni vůbec a budou ,zastoupeni" v podnikových radáchi Ať projde parlamentem jakákoliv veze to-
hoto protidělnického zákona {Keni lee s klidem přirovnat k zákonu o pracovních knížkách, které byly v pravém slova smyslu dokumentem o nevolnickérn připoutání k továrně),
můžeme čekat daišíokleštěnídělnických
práv, již tak sesekaných po desetileté nadvládě reformistichich odború. Musime odmíinout tisíckrát vylhanou írázi, že všichni jsme na jedné lodi, jelikož jejich cílem je zisk a našírn svobodná práce ve svobodné spoléčno§ti svobodných lidi. Proto jsou zájmy vykoňsťovatelú a vykořisťovaných protichůdné. Musíme se na pracovištíchorganizovat v anarchistických odborech, ktere jsou poslední íezeívouenergie v této bužoazní hnilobě. Postavit *e proti těm jež sahají k účinnémutriku, identiíikovat nás se zájmem své vlastní peněženký, tím, že budemě §tíiKně §ledovat normy, jež jsou diKovány produkcí a obratem
a k 1ejich pobavení si to navíc odkýváme v podnikové radě. Přidejte se í vy k boji sociál nich anarchisiů proti tomuto totálnímu vyko-
řisťován
í!
JK
POI§KO: bitevní pole sociúInív*Iky
Po rczsáhlých stávkách a radikálních pío, testech polsloich horníkú a rolniků, jako by ožili i dalšípracující, kteří nejsou spokojeni se svým bezútěšnýmpostavením. Dne 8. ěervenoe zahájili tisíce polslcých zdravotnich §6ster píote§tni hladovku, Ta byla po podpisu dohody s vládou po čtyřech dnech oficiálně ukončena, ale prolestující sestry nebyty spokcjeny s reíormismem gdborového vedeni- Podle se§ter je zvýšenímezd srněšné nízké.V hladovce pokračovalo přes třieet tisíc sesteť, z nichž §€ větóina i nadálé starala o pacienty tak dlouho, dokud.iim stačiIi síly. Dalších sedm tislc sester den po zahájení protestu de, monstrovalo v c€ntru Varšavy, před budovou úřadu vlády, Desítky 1ich blokovaly vchod do budovy, dokud jim vláda nevyŠla vstřic. Siroký protest si nevyžádal život žádrrého z pacientů, což je cbvykiý strašák Vlád píi protest§ch zdi,avotníků, ale nékteréZ€ §e§ier musely ze zdravotních důvodu hladovku ukončii, Naopak ze srn*i své kolegyně Krystyny Boruszakové, které hěhem h|adovky selhalo srdce, viní sestry vládu,
Viáda nakonec přistoupila na požadované
zvýšenímezd. §estry se také shodly na tom, že po 1omto zvýšenímusí následovat další změny,
Dohodou se vláda zachránila před generální stávkou, která by řastavilá práci v ceié zemi. Protesty zdravotn[ch sester iotiž podpořili rolníci, horníci, učiteiéa odboráři z někerých dalšíchodvétví. Akce opět potvrdila, že radikalita a jednota pracujících z rúzných odvětvi pňnáši své ovoce, Sestry do té doby doštávaly kolem 50ó zlotých {5000 Kč), navíc je vedení zdravotnich zalíeeni, tak iako -v CR, vlárlou vedeno k ,,hospodárnosti" a ,,smyslu pro ekonomickou realitu". O co jde, ciocela dobře vysvětlila iedna ze sester: ,Dobnim hospodářem §e dnĚs jeví jen teň, kdo nejvíce ušetři a propusti nejvice personálu." Z úspěšnéakce zdravotnického personálu v Polsku by si měli vzít příklad naši zdravotnici, kteří na ři,ien chy§aji prote§tní akee a požadujízvýšení mezd. Bohužel v ČR si o něja-
kó jednotě pracujleích můžernenechat
jen
zdát.íři neivětši profesní organizace ve zdra"
votnictví LOK, ČLK a OS pracovníkúedravot-
ní a sociální péčejsou schopné pouze *ádání
se mezi sebou.
Béhem protestů zdravo{ních sester se 24.
června konala ve Varšavě demonstrace proti plopouštění zaměstnanců zbrojovky LUCZNlK. Radomětí odboráři se dožadovali př€devšim sociálních opatření prc, propuštěné za-
Celgu akci vystihl jeden z odborářú takt0: ,,Policie zasáhla proti děinikum, kteří nemají z čeho žíta pouue se na ulicích \hršavy dožadovali svého." Naopak mluvčípoiicie demonsiraniy nazval výtržníkya alkoholiky a ujišťoval média, že zásah by1 správný. Zciá se, že polská policie si své bolševickédůstojníky ponechala bez přeškoleni na ,,demokratickou" mluvu, Za chuligány, asociály a alk§holitry byli v polsku, v době bolševismu, označováni dělníci, kteři se po§tavili, někdy i se zbra*í v ruce, zievůli vládngucí třídy. Jejich hrdin§bjí a finoh-
mě§tnance pcdniku, dále požadovali jakoukoli zakázku pro zbrojovku. Demonstrace tisícovky zaměstnanců zbrojovky se §trhia v bitvu s policií, Kerá na demon§tranty zaútočila.Na policejní útok pomocí obušků,slzných granátů, gumových dy krvavé oběti v§ak daly Vzniknout i střel, vodních děl a další,,humánní" výzbroje So|idaritě, postrachu vlád celého východního odpověděli demonstranti házením petard, ka- bloku, §nad i dnes odpovědí polští pracující na rnení a daiších předmětů. Byli zraněni čtyři střelbu otganizováním své sebeobrany pomodělníci, z nichž jeden po zásanu gumovým cí nejsilnéjšízbraně dě|nického hnutí - SOLIMs DARlTY1 projektilem přiš*} o oko,
nnvfihuřni uaBOROvÝ §llAZ v PFíAnnvffÍcrl sPOBEcll Ze zkušcnnstínašich španěIských souúruhů Proces útoku ze strany vlédy a kapitálu na práva pracujících se stal v devadesátých letech všudypřítomný. Zasáhnul i rozvinuté kapitalistické zerně. Na celém světě, samo-
zřejmě v odlišném měřitku, probíhá jedno a t* samé. masová likvidace pracclvní+h mist na plné úvazky, růst strukturálni neza městnanosti, zvyšováni pracovního tempa, prodlužováni pracovní doby a snÉo,Jánírnezd - celková ílexibilizace ptacovních úvazkú,přesně tak, jak
to vyhovuje podnikatelůrfi. Plná pracovní úvazky jsou nahrazovány pro řaměstnance neVýh§dnými §rnlouvami o prr:vedené práci nebo dodasnými pracovními poměry. Ůtoky vlastníků a vedení podniků proti zatněstnan-
cům již překračuiíi zákonné normy. Napi, vy-
plácení nezdaněných mezd, tedy vyplácení mezd načerno bez odvodů do sociálního a
zdravotniho pojištění. Nezřidka můžemesly-
šet z úst viády, buržoustů, ekonomiclqiolt ,,od-
bornikú" a dalěích zastánců tržňíekonomiky, tvrzení, že iyto tendence směřující k ničímneomezenéfiu vykoíisťování ,isou založeny na
neměnných společenských a ekonomických vztazích, že se s nimi nedá naprosto nic dětat" Proto se pný organizace námezdně pracujícíchmají smířit s tímto stavsm věcí, mají svitj boj omezii na minimálni, přízemní pqžadavky. Podlé vládnoucí třídy, včetnéodborových byrokratů, se mají praoující vzdát už jen
myětenky na možnost zlepšení nebo alespoň udženístávajících sociálních sta*dardů, natož myŠlenek na uskutečnění radikálních společenských změn. Ne zdaleka všichni pracu,jícíjsou připraveni smířit se s kapitulaci oficiálnich, byrokíatických a shora dolú (vertikátně} řizených odborů. Dokonce v naši nelehké době si mohou revolučníodbory l€dacós vydobýt. Svědčío tom dlouhodobé zkušenosti §panélského a-
narchosyndikalistického odborového svazu Národni koníedera* práce (CNT) - španětské sekce Mezinárodní asociace pracujicích (MAP) CNT je dne§ v Evropé největším revoluč-
ním odborovým svazern. Je tvořena 228 míst-
ními odborovými organizacemi, Mezi profe sn
írn i
syndikáty,
íu ngujícími
po
tzv.
ce lé
Mnohé stávky, vedené CNT,lsou nelegální - nejsau totiž řízeny podnikovými radarni, Keré jmenuje vedení podniků. CNT ale vědomě bajkotuja tyto orgány, považujíceie za byrokratické om€zování práv pracujících.Nikoli oďboravá byrokracie v oddělených zastupitelských orgáneeh, ate sarni pracujícína svých společných schůzícfa na seťkání jimi valených (a kdykoli odvolatelných) delegátů, musí přijímat razhadnutí a průbéhusociálních kanfliktů.
zemi. Mimoto je CírlT rozčleněna na Oborovó syndikáty, sdružujícízaměstnance jednotlivých odvětví výroby a služeb. CNT je legální (registrovaný) odborový svaz, ale v praxi se díky svému nekompromisnímu postoji střetá_ vá s mnoha těžkosimi. Dopo§ud jí nebyl navrá§en majeték, kdysi zkonfiskovaný fa§stickým režimem generála F, Franca. Vedení mnohých továren a firem odmítá přiznat organizacím CNT odborová právq, dokud se nebudou úěastnit voleb do podnikových rad, (O což způsobilo růst popularity CNT mezi stavtomto rozšířenísociálního ,partnerství" - třídbaři. Během ňěkolika měsícůse zaměstnanci ní kolaborace - na podnikovou úroveň se zmi_ stavební firmy obráiili na CNT kvůli po_ ňujeme v samostatném článku v tomto čísle |iné moci ve sporu s managementem zamýšlejíHPA") cím neopod§tatněně zrušit kolektivní smlouAby pracujícídosáhli splnění alespoň mi_ vu. Mastníci firmy už věděli, co je to CNT a nimálních požadavků, nemohou se spoléhat dali raději přednost splnění předložených po_ na podnikové rady. Musí si je sami tvrdě vyžadavků. bojovat. Potvrzenírn jsou i zkušenosti z plakBěhem stávek členovéa syndikáíy CNT tické činnosti GNT vždy dodržují zásady přímé akce, Prosazují Například z jara roku 1996 vedení letecké svolání veřejného shromáždění pracujících, spoiečnosti lberia odstavilo z práce jednoho z jakožto jediného orgánu vytyčujícíhopoža_ členůCNT s tím, že mu odmítlo vyplati't mzdu, davky, určujícíhoťormy boje, navrhujícího de_ na kterou měl nárok, Odpovědí bylo zorganilegáty odpovědné za vedeni jednání a kontro_ zování protestních akcí v sa.motné firmě i milujícího jejich průběh. mo ní , v celé zemi - syndikáty CNT §ekce Jako dobnj, přiklad ěi*nosti CNT během MAP v ostatnich zemích uspořádaiy akce navéllqlch stávek, sloužístřety v loděnicích, v mířené proti zastoupením lberie a jejim záCádizu a btízkémPuerto Real. V letech 986imům. Anarehosyndikalisté v řadě 87 se dělníci loděníc v Puerto Real stavěli po Evropských zemí pořádali demonstrace, pikedeset měsícůna odpor proti plánované likvity a bojkoty. V důsledku toho byla administradaci více než dvaceti tisíc pracovních míst. tiva llrerie přinucena odvolat rozhodnutí a naCNT se tehdy stala vedoucí silou protestního víc přiznat CNT práva ve své firmě. hnutí, Jejím vlivem přijalo samosprávný a seMnohé stávky,'vedené CNT, j§ou nelegálbeorganizačni charaKer. Dvakrái trýdně _ jed_ ní - nejsou totiž řízeny podnikovými radami, nou V loděnicích a jednou Ve mě§tě - byla pokteré jmenuje vedení podniků. CNT ale vědořádána veřejná shromáždění, na ktených pramě bojkotuje tyto orgány, považujíce je za bycujícía obyvatelé řešili všechny problémy a rokratické omezování práv pracujících. N ikoli plánovali akce: blokády silnic a železničních odborová byrokracie v oddělených zastupiteltratí, barikády a střety s policií. Po těžkém by_ ských orgánech, ale §ami pracující na §vých la pracovní místa zachráněna, společných schůzícha na §etkání jimi vole_ V roce 1995 vyhlásila socdemácká vláda ných (a kdykoli odvolatelných) delegátů, musí záměr snížitv Cádizu počei pracovních míst. přijímat rozhodnutí o průběhu sociálních konVládní plán počítal s propouštěním 5200 ,,ne_ fliKú. Hájení svých zájmů (zájmů námezdně pracovniků loděnic. Od konce ziskových" pracujících) CNT nazývá přímou akcí avyzÝdubna se, dle náyrhu místního syndikátu vá všechny pracující, aby postupovali jedině CNT, začala každý týden uskuteěňovat veřejtlmto způsobem, v případě, že nechtějí, aby ná shromáždění zaměstnanců loděnic, projejich zájmy byly zrazeny. V CNT není ani jepuldy stávky, dělníci vystavěli na silnicích baden jediný placený funkcionář. To nejenže ne_ ríkády. CNT zkoušela stejně jako v osmdexípřekáží aktivní účastiCNT ve slávkách, aie tých letech dosáhnout svolání shromáždění dokonce to pomáhá CNT ve stávkách zvítězit. nejen v laděnicích, ale i ve městě, což mělo Tímto způsobem je zaručeno, že si pracující dokařům zaji§it širšípodporu. Avšak sociálně své zájmy hájí sami, a je tím pádem vyloučedemokratickým odborúm se podařilo tento na možnost zrady ze strany odborových funkplán zmařit tím, že pracující poslaly na necionářů. smyslné a bezúčelnéprotestní pochody, l přeV květnu 1993 CNT zahájiia stávku v jed§to se za podpory CNT dělníci z loděnic v norTtl z dopravních podniků v Barcéloně. Puerto Real žabaíikádovali na pracovištích a Třebaže byla nejmenším ze tří odborových část z nich blokovala přístupové cesly. svazú v podniku. pracujícíje podpořili a majiDemonstrující v Cádizu vztyčili barikády a tel kapituloval během tří dnů. bránili se brutálním policejním útokům. V lédnu 1996 se CNT stala katalyzátorem Reformistické odbory . Všeobecný svaz prastávlg v jedné madridské stavební firmě. cujících(UGl ) napojený na sociální demokraPracujíci plně podpořili požadavky vznesené ty a Dělnické výbory {CC.OO), které se naanarchosyndikalisty: znovupňjetí všech procházejí pod oehrannými křídly komunistické ptlštěných zaměstnanců, uznání odborové orstrany - se za|ekly rozmachu a vystupňované ganizace CNT v podniku, vyplacení kcmpenzací propuštěným a vyplacení zadržovaných ndikality dělnickéh.o ňnuti, nad Kenim ztráce-, ly kontrolu, Funkcionáři zašli až tak daleko, že mezd. Nehledě na rozkol, vne§ený do tohoto píacující(včetně řadových členů odepsali vy§toupení pracujících, reťormisiickým i odbosvých odborů); proti jejich vůli uzavřeli dohory,,,§távkujícím se podařilo částečnězvitězit, ,1
du s vedením loděnic. Nakonec odboroví bos-
sové dokázali vyhandlovat pouhou jednu tisícovku pracovních míst,,. Zatímco CNT dokázala v letech 1986-87 zorganizováním nekompromisního odporu dokařů zachránit 20.000 pracovních míst, reformistiětí předáci zaprodali za své platy a funkce více než 4000 dělníků.
Začátkem roku 1 998 vypukta v A§turii neobyčejně tvrdá a militantní stávka horníků, která vyústila v blokády silnic a dálnic, stavě-
ní barikád ve městech, přerušování telekomunikačníchspojů a zuňvé pouliční boje s represivními složkami španělskéhostátu, Důvod stávky není neznámý ani českým homíkům.
Byl jím připravovaný útlum těžby. Vláda se rozhodla bez náhrady zastavit takřka celý těžebníprogram. Na Silvestra 1997 vstoupilo několik desítek tisíc ohrožených horníkůdo stávt
jejich obrany před policejními a polovojensloý_ mi stáiními jednotkami došlo k tragické udá-
losti. Při policejním dobývání barikád by| za-
vražděn 38 tetý důlnídělník Lorenzo Gallardo.
Toho se ihned pokusili zfieužítbyrokraté z bolševických (CC,OO) a socdem (U6T) svazů k ukončenístávek, Horníci však byli nanejvýš rozzuřeni a obnovili zátarasy, Přestože v tomto regionu měla CNT jen rnalý vliv, dokázala spolu s anarúhistickými siudenty organizovanými v lberské federaci libertinské mládeže {FIJL) zapojit do hornických protestů i studenty. l po Zbytku země rozpoutala Velkou solidámí kampaň s asturskými havíři. Radikální horníci spolu § aktivizovanými studenty znovu rozdmýchali bojovnou náladu
při pohřebním průvodu Lorenza
Callarda, Poté, co vedení UGT a CC.OO odjelo jednat s vládou do Madridu o ukončenístávky, pochopili horníci, že se pňpravuje zrada. Běhern noei toho samého dne horníci a studenti zaútočili na sídla CC.OO a UGT v oblasti. U dolu Candín byly kanceláře byrokratického vedení nakonec vypáleny, Horníci používalipři obraně svých míst ty-
'
pické přímé akce: okupačnístávky dolů a
místníchsprávních center ve městech, blokády železnic a dalších komunikací. Solidární zapojení se studentú a dalšich
obyvatel, rozšiřování konfliktu do dalších měst Asturie a rltoky na státní or§ány v prq-"i ,
vincíi, io vše až přílrš připomínalo povstání. Když vláda zjistila, že nad vzbouřenými hornít
V připadě větŠiho zájmu o informace týkajíci se CNT odkazujeme,na čtvrtletnik Svobodná práce a na da|šítiskové materiály F§A,
kampaň namíťenouproti
Dokončeníze strany 7 ní armáda vyzbrojená zbranómi slříiejícígu-
mové projektily doslova rozstřílela barikády a dobyla zpátky doly. Érutální policejní ofenzíva si vyžá,dala desítky těžce a stovky lehce zraněných horniků a studentů.
Dnes je celá oblast "mňvým" územím, kde nezaměstnanost výsoce převyšuje státní prúměr. Několik desítek tisíc pracovních rníst bylo zlikvidováno. Bohužel i taKo můžedopadnout velhý saciáíní konflikt, zvláště, jestliže pracující nejsou zorganizování v samosprávných odborech a jejich ,předáci" jim mohou kdykoli vrazit dýku do zad! V podmínkách kapita|ismu, kdy není lidem garantováno právo na práci, se CNT stále více zaměřuje také na nejvíce ohrožené skupiny pracujícich, pťedevšimmládež a přistěhovalce. Například aktivně podporovala loňské stávky i dalšíakce diskrirninovaných skupin pracujících - Romů, Afričanůa dalších - v Aragonu,
odborotný srraz ClrlT také vede usilovnou
takzvaným
Podnikům dočasnézaměstnanosti (ETT) Jedná se o soukromé firmy zabývá.iící se zprostředkovánim doěasné práce v různých podnicích a to za zcela otrochých podmínek. Stačísnad jen dodat, že dělnik musí státem
uznaným zprostředkovatelům z ETT odevzdat až 4Oo/o své mzdy. CNT organizuje po celé zemi demónstrace a dalšíakce proti této legální mafii. V Aragonu byla jedna z takových zprostředkovatelských fitem pracujícími Zde, vastována. Podnikatel podal na členy místní
cNT žalobu k soudu. clenové odborového
svazu ho navštívilia srozumitelně mu vysvétlili, že pobočky po celém Španélskumá nejen ieho firma, ale i CNT, Pak se zajímali o to, zda si podnikatel-zloděj nechce přivodit dalšínepříjemnosti, Při soudním jednání majitel sdělil, že si na nic nepamatuje a žaloba na CNT byia stažena, Spanělská CNT je dnes živý a bojeschopný revolučníodborový svaz, v němž ,]e aktivních i mnoho mladých lidí. Jejích tradičních prvomájových demonstrací se loni v Madridu účasinjlo2500 lidí, více než 1000 v Zaragoze,
v Granadě, Valencii a mnoha dalších městech a obcích, Letošníchprvomájových demonstrací se v Madridu účastnilojiž víee než 2500 lidí. Seznam dalšíchšpanělsh/eh měst, kde CNT v letošním roce poÉdala 'l Máj, je rozhodně úctyhodný, Dalších několik tisíc lidí demonstrovalo lpod černorudými vlajkami ve Valencii, Granadě, Zaťagoze, Salamance, Gordobě, Bilbau, Albertě, Leónu, Manzanares, Avilés, Cádizu, lruni, Malaze, Vigu a na Mallorce. Revoluční pracujicí Španělska dobře vědí, že podstatné probtémy, s ktenými se stře§{ovky
.
táva,ií lidé práce, není možné s konečnou plat-
ností vyřešit, dokud existuje systém námezdního otroctví, kapitalismu. CNT považuje každodenní boj za zlepšeníživotních a pracovních podmínek za tu nellepšírevoluční přípra-
vu. Každodenní praxe sebeorganizace, sa-
mosprávy a solidarity je přípravou k uskutečnění sociální revoluce a dosažení primárního cíle CNT - anařchi§tického komunismu,
podle ča§opí§u Novoje rabočije dviženie ruské sekce MAP - KRAS (MP)
Zdeněk Zemek I nekorunovnfiý krúl p]opouštění poďnikalele" Příbéh'úspéšného Při restauraci soukromého kapitalismu zav myslích někte$ch lidí pohádky o Batích, Kožených a dalšícn, kteří svou pílí, pracovitostí, nápaditostí a šikovností k bohatství přišli. A jak je to v realitě? Nedávno byl v
kořenily
Lidových novinách představen jako jeden z neibohatších lidí v Čechách zdeněk zemek. Jde o kta§cký případ. zemek v dnešnídobě vlastni hutě polDl, které na začátku roku 1998 koupil za 200 miliónů Kč, Za leho vlastnictví se výroba, navzdory slibům, nijak nepohnu|a, spíše naopak, Poldi Kladno bylo, tak jako za Stehlíka, vesele tunelováno -zařízeníbylo rozprodáváno, nebo
přesouváno do jiných Zemkových podniků. Když došli peníze, došlo na zaměstnance. Ještě v roce 1989 zaměstnévala Poldovka
dvacet tisíc tidí, po řádění státnich úředníkůa kapitalistů je to kolem 400 zamě§nanců a i ti nejspíšo svou práci přijdou, protože výroba
F§A Praha Po Box s
15006 Praha 5§
,
pohúďka neba horor?
stojí a Zemek nechce Poldovku prodat za méně než dvojnásobek původní ceny, Ze světoznámé hutě nám pilní kapitalisté udě|ali měsíění krajinu, ale jeiich konta úspěšně narostla. Zdeněk Zemek však nev|astní hutě jen u nás (dále např, Železárny Hrádek), ale také
a
znamné podniky, Protože vedení odborů ne-
souhlasilo se spontánní akcí, zatarasili dělníci vchod do administrativní budovy oceláren přinutili funkcionáře, aby přišli jednat § delegací dělníků.Hovory byly neúspěšné,blokády a prote sty pokračova ly. Stávkující ta ké požado např. na východu Německa nebo v vali, aby okamžitě odstoupil hlavní manažer o, Rumunsku. Na severU Rumunska yla§ní oce, celárny Andrei Catoia, Ten totiž nezákonnými lárny TEMPRO S.A. Dne 24, éevna v mistní opatřeními dovedl íirmu k bankrotu a pomohl televizi Zemek prohlásil, že ocelárny, které Zemkovi k ohromnému majetku. patří k nejvýznamnějším v Rumunsku .,by méDělníci stávkovali celý měsíc. Bohužel li pracovat podle evropských standardů ... ne- Zemkovi se nakonec jeho záměr podařilo uměly by mít vlce než §tovku zaměstnanců." V skutečnit a nyní íedy můžepodnikat dle ev§ouladu s tírnto piohlášením chce propustii ropsktich standardů. Zemek není nějaký špatný podníkatel, Kevětšinu z 1600 zaměstnanců a zrušit téměř všechny provozy v ocelárně. Tyto záměry vy- qý nemá sociální cítění. Zemek je kapitali§a volalý mezi zaměstnanci paniku a tak ihned jak má být - bezohledný, chtivý a nemilosrdný. druhý den zablokovali všechny přístupové Jak sám říká ,,Pňjel isem do Rumunska podce§ty do města. Blokáda vyvolala velké pro- nikat, propouštění se nevyhnu." Ms blémy, protože ve městě se nacházejí dalšívý-
FSA Teplice
Po Box
2
41510 Teplice 10
FSA Blansko Dvorská 18 67801 Biansko
FSA Prostějov
Po Box 215
79§40 Prostějov1
