Typo|ogické proměnymoderní česképoezie pro děti (šedesátá aždevadesátáléta) JAROSLAV TOMAN
l
ill i i
Počátkemšedesátch let došlo v poezii určené dětem k r.adikálnírn proměnám souvisejícímjednak s postupnouIiberalizacítehdejšího spo|ečenského děrría kulturněpolitického k|imatu,jednak s nástupenrtalentovanch autorristŤední a mladšígenerace,tvoŤíoích rovněŽ pro dospělé.Její proÍiljiž pÍesta|a určovatpoetika FrantiškaHrubína,Jana Čarkaa jejich vrstevníkrj'vycházejicíz Íblklornía sládkovskétradice.Th v reproduktivnía epigonsképodobě sioeještědoznívalav prvépolovině šedesátlch|et,a|ejejíhodnotov1ivklad se uždeÍlnitivněuzavŤel. Nov1/typ českémoderni poezie pro děti, v zásadě navazujícína tvlirčípojetí Halasovo a Nezva|ovo,se Íbrmova|již běhcm čtyŤicát1ich a padesát ch let na pozadi hrubínovské poetiky. Už tehdy v sobě propojovalprvky tradičnía novátorské.PŤedjímalyho objevnéveršeIvana B|atnéhoJeclna,dvě, t.i, čtyŤi,pět (|94.7),prrikopnick debut Josefa Kainara Řr*adta (I948) a sk|adby Zdeika Kriebla Píšt:alička (l955) a Ptcim se, ptritnse, ptlrupeliško(|959). V šedesát;ich letech tento typ dětsképoezie zce|a pÍevítžil. Jeho pŤedstavitelé, častov programníopozici vričisv!m pÍedchridcrim, se vědomě vyh;/baliexpresivitě,sentimentu,patosu,Starosvětské idy|e a lyrizaci, preÍ'erova|i spíšeracionalitu,věcnost, epičnost,|apidární sdělnost a dramatickou konstrukci' pŤehodnocova|i a aktualizova|ifolk|orní tvary,zv|áštěÍíkadla,do jejich básnívstupovaldětsk]}i lyricky hrdina, spjaty s koloritem soudobéhovelkoměsta,civilizace a techniky, komplikovanějšíobraznost budovali na asooiativníchpÍedstavovychspojích, nonsensua originální metaÍbie,více up|atřovalijazykovou komiku osnovanou na slovníhňíčce, intelektuá|nímhunrorua vtipu, ironii, grotescea absurditě,do sémantikybásní zapojovali grafick! experiment,veršrozvolřovali a prozaizova|i narušovánímči negacíjeho rytmicképravide|nostia ustá|enéhoschématu i užitímhovorovéhov,jraziva. Tzv. nonsensoq/ typ dětsképoezie šedesátychlet reprezentovalapŤedevším tvorba autor stÍednígenerace:JoseÍhKainara1Řrkadla, |96|; Nevídrjno,neslycheino, |964),,Z'deňkaKrieb|a (Koulej se, sluníčko,kutálej, |96|; Co dělá v par-
825
ku sluníčko,|963; Stradivdrlq z ne nu - Posměškyna plot,1964), Ladislava DvoŤáka (Z ruodrékonvičkypršína Žottn, t962; Kam chodí slunce spat, |963; Modrj brouček,l967)' JiŤíhoHav|a (Ani strrinkapro bruč nka, |966; Potkat vetbloud koruira, 1969) a Mileny Lukešové(Bačkúrkyz mechu, |968), ježtakévyjimečně oslovila pubescentníčtenáňe(Big beat a' aritmetika aneb Kostkovanj idedLy,|967). Z m|adších básníkrjdo poetiky nonsensového veršepronikavěza. sáhli Ivo Štukas Ilonou Borskou (Svát se točídokolečka,1964),Miroslav Florian (Inbutí pefíčka, |961; Jaké oči ntá vítr, l968) a Josef Brukner (Proč,proč, proč, 1963; Svět zvíŤat,|964; Z l,tldovy zrlhrddky, |968), z nejmladšíchpoet ho v znamněovlivnili Josef Hanzlík (Princ a želva,|964;popěvky a Ťíkadlaasociativně propojenés pohádkovou prÓzou v knize Sněhovd hvězdička,l966) a Pavel Šrut(Petrktíčea petrkliky, |968; MotÝIek do tanečních,|969; Kočkav houslích, 1969), Svéráznouvariantu tohoto typu dětsképoezie spočívající najazykové aktualizaci a hŤe,volnémveršia využitíprvkri a postupriexperimentálníhoa kaligrafickéhobásnictví'navícv kombinaci s prášilovsk1/mi historkami nebo s pŤíspěvkem ze Životadětí,vytvoŤíliJiíí Kol፠(Ndpady pana ApríIa,196|; V sedmém nebi, |964) a Josef Hirša| s Bohumilou GrÓgerovou (Co se slovy všechnopoví, 1964).Ke k|asickéveršové pĚísné struktuŤe, rytmicképravidelnostia zpěvnédikci tíhneve sv;/chsbírkáchpro děti, v nichŽ figurovaly hudebnímotivy a personifikovan! Svět věcí azviÍatrozvernychminibajek,Karel Šiktanc(Pohddlq chudéna ftidky, |963; KapelapanaAnděIa' l965). V šedesátych|etechse tak dětská poezie podivuhodněsblížilas básnickou tvorbou pro dospělé'Do verš pro děti totižzĚetelněpronikaly ozvuky meziválečnéavantgardy(Nezval, Halas, Seifert),poetika tzv. básníkrivšedníhodne ze skupiny Května druhépoloviny padesátychlet (Brukner,Florian' Šiktanc),fetišizacenaivníhodětstvíz děl tehdejšíchm|adych autorú- debutantrj(Hanzlík, Šrut),bez skrupulíse tu angažovalii proslulítvrirci Skupiny 42 (Kainar, KoláŤ) a v,lznačnipÍedstavitelé dobovékonkrétnípoezie (Hirša|'Grcigerová). K prohlubujícíse integraciobou větvínárodnípoezie šedesátychlet takév;irazně pŤispěliJaroslav SeiÍ'ertvěkově univerzálnískladbou Halleyova kometa (|967), určenouteenager m, editoÍiunikátníchvÝborŮ z neintencionálníbás. nickétvorby světové(A. Brousek s J. Hiršalem:Postavit vejce po Kolumbovi, l 967) a domácí (A. Brousek s P. Šrutem:Veršepro slabou chvilku, 1968;J. Štrob|ová se Z. HeŤmanem:Ach ta ldska nebeskrÍ.|966). Slibně se rozvíjejícípoezii pro děti a mládežparalyzovala,zvláštěv sedmspolečnostipo srpnu desátych letech, politická a kulturní,,normalizace..české autorťrse totiŽ rea zam|čovanych roku l968. Nejvíce později zakazovanych právě v |etech šedesát'ch ajejichž krutovalo z íad básníkri,kteÍív nídebutova|i
sbírky vesměs Znamena|ynejen její uměleckévrcholy, nlbrŽ pÍedstavovaly i mocnou v:ivojovou linii moderní česképoezie vribec (Brukner, DvoŤák, GrÓgerová, Have|,Hiršal,KoláŤ,Šiktanc,Šrutaj.).Mnozí renomovaníautoÍipí. šícípro děti se tehdy na de|šídobu odm|čeli(Borská, Hanzlík, Kriebe|, Lukešová),knihy veršúurčenédětem začalyojediněle vycházet v samizdatovych (Brukner' Seifert).V posrpedicích(Jirous) nebo v exilovlch nakladate|stvích poetika (Nechvátal' Hilčr' ještě hrubínovská doznívala novébásnicképrodukci nedostatekprivodních jiŽ Citeln1f nepŤinesla. nic nového Noha, Stehlík),a|e ta |et. oficiální padesát)ich autor děl suplovaly v1ibory a reedice osvědčenlch krizi. básnická tvorba pro děti se ocitla v hluboké let se prosadi|zejménatehdej. V notně ochuzenédětsképoezii seclrndesátych jednak novou sbírkou prezentoval šíreŽimníbásníkMiroslav F|orian, kter1/se (rozšíŤen ch o oddíl veršú TŤeskyplestq (|972),jednak souboremdosavadních jimŽ dílo,oslyrické (|9,77), své Když se nikdo nedívá),nazvanémJaro, napověz neprávem zrjstali však cilujícímezi tradicía modernou,završil.oÍlciálníkritikou verši ŠlopoviopomenutiJan Vodřansk jako autor nápadit;/chnonsensov:/'ch se svymi ne. kteŤí Svoboda, V. dLo na vandr (1974),ale i Ladislav DvoŤáka JiŤí (1972) a Síťka poškaldky prc fuiky básnickfmi v]/tvoryomluvenlcy konvenčními principu. Vytvrjrčímu k ha|asovskému na motyly (1974) vehementněpÍihlásili poezie sedmdesátlch dětské v kontextu jimečnoua pŤekvapivěaktuálnísejevila let sbírkaNorberta Frj,da Květovanj kútí(19,15).Ačkolijejí rukopis vznikl uŽ moderněpojatécivilistnídílko,bezproletech vá|ky,pŤedstavovala v pohnut1/ch stŤedněreagujícína tragicky osud českjch židovskfch détiza protektorátu. dětem, obnovujícíspíšekonpoezie určené K renesanciumělecky vytÍíbené tinuitu s halasovsko-nezvalovskoupoetikou a s typem nonsensovéhoveršešezásluhou dvou nejvlraznějšíchdedesát]/chlet, doš|ov roce l978, pŤedevším - JiÍíhoŽáčka a Michala generace nejmladšíbásnické butaniri pŤíslušníkri jejich poezií adresovanoudos Černíka.Jejich tvorba pro děti, vnitÍněspjatá letech. v osmdesát./ch spělfm, paŘ kvantitativněi hodnotověku|minova|a si se mnou ( Kdo l 978)' škola ríIovti V Žáčkovych nejosobitějšíchsbírkáchÁp (l986) pokročilé pto škola bude hruit(l982) a Pro stepičíkvočaneb Aprílovd nekonvenčhumor, dominovaly jazykováhra, slovníekvi|ibristika,nonsensovy díní obraznost,Íbrmálnívyna|ézavosti vzácnéporozuměnísvětu současného Pramd Kolik pouze sk|adba těte.Žáčkověcharakteristicképoetice se vymyká ha věží(1984), v nížbásník akcentujeozvláštněnévidění reality, společensky nosnétémaa eticky závažnoumyš|enku. pÍírodM. Černíkpo páčátečnimnávratuk fo|klornímzdrojťrma čarkovské humori zvlád| ní lyrice v prvotině Kdy md pampetiškasvdtek (|978) mistrně
827
826 II I
ku sLuníčko,|963; StradivrÍrlq z neÓnu _ Posměškyna plot, 1964)' Ladislava DvoŤáka (Z modrc konvičkypršína Žofín, |962; Kam chodí slunce spat, 1963; Modrj brouček,l967), JiňíhoHavla (Álri strrinkapro bručánka, |966: Potkal velbloud komára' |969) a Mi|eny Lukešové(Bačk rky z mechu, |968), jeŽtakév jimečně oslovi|a pubescentníčtenáŤe (Big beat a aritmetika aneb Kostkovan!, idedLy' |967). Z m|adších básníkrido poetiky nonsensového veršepronikavěza. sáhli Ivo Štukas Ilonou Borskou (Suárse točídokolečka,|964),Miros|av Flori. an (klbutí peŤíčko, |96|; Jakéoči nltj vítr, l968) a Josef Brukner (Proč,proč, proč, 1963; Svět zvíŤat,|964: Z Indov\, ztlhrádky, |968), z nejm|adšíchpoetri ho vyznamněovlivnili Josef Hanzlík (Princ a želvrl,|964:popěvky a Ťíkadla asociativně propojenés pohádkovou prÓzou v knize SněhovcÍhvězdička,l966) a Pavel Šrut(Petrklíčea petrktiky, |968; MotÝlek do tanečníctt,|969; Kočkav houslích, l969). Svéráznouvariantutohototypu dětsképoezie spočívající najazykovéaktua|izacia hÍe,volnémveršia využitíprvk a postuptiexperimentálníhoa kaligrafickéhobásnictví,navícv kombinaci s prášilovskymihistorkami nebo s pŤíspěvkem ze ŽivoÍadětí,vytvoŤiliJiŤíKol፠(Nápctdypana Apríla, |96|; V sedmém nebi, |9M) a Josef Hirša|s Bohumilou GrÓgerovou (Co se slovy všechnopoví, l964). Ke klasickéveršové pŤísné struktuŤe, rytmicképravidelnostia zpěvnédikci tíhneve svlch sbírkáchpro děti, v nichžÍigurovalyhudebnímotivy a personifikovan1/svět věcí azvíÍatrozvern;/ch minibajek,Karel Šiktanc(Pohddlq chudéna ftidky,, |963; Kapela pana Anděla' l965). V šedesátlch letech se tak dětská poezie podivuhodněsblíŽilas básnickou tvorbou pro dospělé.Do veršrjpro děti totiŽ zíetelněpronikaly ozvuky meziválečnéavantgardy(Nezval, Halas, Seifert),poetika tzv. básníkrivšedníhodne ze skupiny Května druhépoloviny padesátychlet (Brukner,F|orian, Šiktanc),feti. šizacenaivníhodětstvíz děl tehdejšíchm|ad1;ich autor _ debutantrj(Hanzlík, Šrut),bez skruputíse tu angažova|ii proslulítvrirci Skupiny 42 (Kainar, Ko|áŤ) a vyznačnípňedstavitelé dobovékonkrétnípoezie (Hiršal,Grtigerová). K prohlubujícíse integraciobou větvínárodnípoezie šedesátychlet takév;irazně pŤispěliJaros|av SeiÍ'ertvěkově univerzálnískladbou Halleyova kometa (|96.7),určenouteenagerm, editoŤiunikátníchvyborrjz neintencionální bás. nickétvorby světové(A. Brousek s J. Hiršalem:Postavit vejce po Kolumbovi, 1967)adomácí(A. Brousek s P. Šrutem:Veršepro slabou chvitku,l968; J. Štrob|ová se Z. Heňmanem:Ach ta l ska nebeskcj'l966). Slibně se rozvijejícípoezii pro děti a m|ádežpara|yzovala,zv|áštěv sedm. desát1/chletech, po|itická a kulturní,,normalizace,.českéspolečnostipo srpnu roku l968. Nejvíce později zakazovan,lcha zamlčovanlch autor se totižrekrutovaloz Ťadbásníkrj,kteŤív nídebutova|iprávě v |etechšedesát)ich ajejichž
sbírky vesměS Znamena|ynejen její uměleckévrcholy, n1/brŽpíedstavovaly i mocnou vlvojovou |inii moderní česképoezie vúbec (Brukner, DvoÍák, Grcigerová,Have|, Hirša|,KoláŤ,Šiktanc,Šrutaj.).Mnozí renomovaníautoŤipíšícípro děti se tehdy na delšídobu odmlčeli(Borská' Hanz|ík,Kriebel' Lukešová),knihy veršŮ určenédětem začaly ojedině|e vycházeÍv samizdatovych (Brukner, Seifert).V posrpedicích(Jirous) nebo v exilovlch nak|adatelstvích ještě dozníva|ahrubínovskápoetika (Nechváta|,Hi|čr' novébásnicképrodukci již Cite|ny nedostatekp vodních nic novéhonepŤirres|a. Noha, Stehlík)'a|e ta děl suplovaly vlbory a reedice osvědčenlchautorúpadesátÝch|et. of.iciá|ní básnická tvorba pro děti se ocitla v hlubokékrizi. let se prosadilzejménatehdejV notněochuzenédětsképoezii sedmdesát;/ch šírežimníbásníkMiroslav Florian, kter! se prezentova|jednak novou sbírkou o oddíl TŤeskyplestq,(t912),jednak souboremdosavadníchveršú(rozšíÍen]/ch jimŽ svélyrickédí|o,os. KdyŽ se nikdo nedívá),nazvanémJarc, n,apověz(|917), cilujícímezi tradicía modernou'završi|.ofrciální kritikou všakzristalineprávem opoÍnenutiJan Vodřansk:i jako autor nápadit]ch nonsensovychveršriŠlo;rovldLo na vandr (1974),ale i Ladislav DvoŤáka JiŤíV' Svoboda,kteŤíse svymi nekonvenčnímibásnicklrni v;itvory omluvenh, pto ždk1'poškolciky(19,72)a Síťka tvŮrčímuprincipu.V!n4 motyly (|9.74)vehementněpíihlásili k ha|asovskému jevila v kontextudětsképoezie sedmdesát;/ch jimečnoua pÍekvapivěaktuá|níse let sbírkaNorberta Fryda KvětovanÝ kúti(l975). Ačkolijejí rukopis vznikl uŽ v pohnutychletech války, píedstavovalamoderněpojatécivilistnídílko,bezprostŤedněreagujícína tragick! osud česk]ichžidovsklch déÍiza protektorátu. dětem' obnovujícíspíšekonpoezie určené K renesanciumělecky vytŤíbené tinuitu s halasovsko.nezvalovskoupoetikou a S typem nonsensovéhoveršešezás|uhoudvou nejvlraznějšíchdedesát]/chlet, došlo v roce l978, pŤedevším nejmladšíbásnickégenerace_ JiŤíhoŽáčka a Michala butant - pÍíslušníkti Černíka.Jejich tvorba pro děti' vnitÍněspjatá s jejich poezií adresovanoudospělfm' pak kvantitativněi hodnotověkulnrinovalav osmdesát]/chletech. sbírkáchAprílovdškola(1918),Kdo si se mnou Y Žáčkovychnejosobitějších bude hrcÍt(|gs2) a Pto slepičíkvočaneb Aprílovd školapto pokrcčilé(l986) dominovaly jazykováhra, s|ovníekvilibristika, nonsensovyhumor, nekonvenčdíní obraznost,fbrmální vyna|ézavosti vzácnéporozuměnísvětu současného Pra. md těte' Žáčkověcharakteristicképoetice se vymyká pouze sk|adbaKolik vidění reality, spo|ečensky ha věží(1984), v níŽbásník akcentujeozv|áštněné nosnétémaa eticky závaŽnoumyšlenku. pŤírod. návratu k Íblk|ornímzdrojŮm a čarkovské M. Černíkpo počátečním humor. ní lyrice v prvotině Kd1,1n,iparupeliškasvritek(|978) rnistrnězv|ád| i
827
826
I I
ně-nonsensovytyp veršev knize Naplaštendn švestk1, (l984), ale v jeho dal. šíchskladbách Malé a' velkénebe (|982)' Malé tozednění(1984), Knížka'malych pohddek (l986) a Léto,nespěchej(I987) jiŽ pÍevaŽujibásnicképŤístupy jeho naturelunejvlastnější: reÍlexea kontemplace, obracející se k základnímŽivotnímjistotám dětství- harmonickému domovu,rodnékrajiněa pŤírodě. Nesporn m typologick]/mobohacenínlprivodníclětsképoezie osmdesát ch let jsou takésbírkyMileny LukešovéJak je bosénoze v tose(|980), Kde dtivají sloni dobrulunoc (|986) a Kláru cl skototlún(l986), koncipované jako lyrickédeníkymoderníchdětí,zasazenéc|clantropomorílzované piirody nebo poetizovanéhosíd|ištěa rámovanépŤíbčhovou konstrukcí,verše JoseÍ.aHanzlíka Pintpilim parn pam ( l98 | ), aktua|izujícísurrea|istick odkaz V. Nezvala, v bor Pavla ŠrutaHten žd,Čifirnck( l 983), pÍcdstavující nejvyhraněnější podobu absurdnípoezie, posmrtně vydanébásně Emanuela Frynty Písničkybez ntuzik1, (l988)' prczrazujícígeniálníhoznalce mateŤštiny, ktery v nonsensov1ichpodobiznáoh|idí azvíÍat,v intelektuálním humorua vtipu' v jazykovéhŤe,vyna|ézavémr mu a me|odickédikci odha|ujevšeclrnyjejí skrytépotence,motivicky objevná' Ťíkadlověladěná a zpěvná kníŽkaJana VodřanskéhoHcjdatase Parctpldta (1985) nebo cyklus rozměrnějšíchlyrickoepick;/chbásní Jana Skáce|a (l983)' originálněinovujícílralasovskoupoetiku.Poeto|ogickávyUsptivan,ky chodiskapŤev|ádajícího typu dětsképoezieznovu pŤipomenul nově uspoňádany a rozšíŤenv bor veršriZ. Krieb|a ze šedesátych|et Jak se zobe ch\'trézrní ( I9 8 9 ) . Frekventovanytyp básnickétvorby pro děti tvoŤilav osmdesát1ichletechrovtlěŽ di|a inspirovanávytvarnymuměním.Jejich autoŤipŤitombuď uplatřovali jazykově hravy pŤístup,oŽivenyexotick mi motivy 1I. Žaček:Altoj, tttot,e,1980 - ke kresbám M. Jágra; Mtime rddi z,víŤatct, |981 - k obrázkrim J. Lady), nebo tíhlik meditativnosti(M. Černík:Léto,nespěchej,|987 - k obrázkrjm-t'a. gu. náka),vrace|ise ke klasickéntuveršia seif.ertovské poetice(J. Skácel: Kam odešl1,laně, l985 - k pastelrin J. Čapka;Prcč ten pttičekz,větvenespadne, |987 _ k Čapkov]/mkresbám zviÍat),pŤípaclně clětemosobitě pňibližova|isvětovéma|íŤství a zároveř je podněcova|ik fantazrjníhňea kreativitě (J. Brukner: obrazdrna,s podtitu|emVšelijakémalováníke čtenía ke koukání,l982). Autenticitudospívajících osmdesátch let zdaňi|epostihliv Iyrick]/chportrétech dvanáctiletéhochlapce a tŤinácti|eté dívky Mi|ena Lukešová (Nahej v tni, l985) a Jan Kašpar (Tulikniskcl, |987), k vyzrálejšímpubescentnímčtenáŤm směŤovalisv11imi ojedině|;imisbírkarnitakéKarel Boušek(o čemsi bucleruepo. vídat,.|978),Kare| S1is(ohrada sn , |982; Mald inven,turu,|989) i JiŤíSuch! (ve v1iborupopu|árníchverš a písničkovychÍeXLťl Dítě školoupovimé, |988). 828
Nadnárodní,srovnávacía inspirativnízŤete|vnesli do dětsképoezie v osmdeSát]ichletechJ. Brukner a P. Šrut.Prvníz nich kongeniálněpŤebásnildětská folklorníŤíkadlaevropsképroveniencea vytvoŤi|tak pozoruhodnouencyklopedii ardítětepÍedškolního věku (Klíčod kruílovství, chetypálníchzkušeností |985), oba pak společněsestavili antologii zlatéhoÍbndusvětovépoezie nonsensového ty(ostrulv,kde rostoulnusle, |987). pu, provázenéukázkami modernílroma|íÍství Pestr obraz dětskéhobásnictvíosmdesátlch let dotváÍejíautoŤiuměleckého standardu,pŤevážněoslovujícínejmladšíčtenáŤe nebo pŤedškolákya prti. publikující pro v časopisech děti Sl,uníčko a Matei'.ídouška: J. Balík' běŽně K. Černy,V. Havel, J. Faltus,V. Fisclrer'J. KŤešnička, L. StÍeda,J. Slíva,L. Štíp. I o v áa d a l š í . po|itické'ekonomickéa kulturníproměnyčeské po lisPŤevratné společnosti režimua projevující se její postupnou topadul989, vyvolanépáderntotalitního se paradoxněpromítlydo stavudětsképoezie nepŤíznivě a zv|ášdem
829
ně-nonsensov!typ veršev knize Ncp|aštendm švestk1'( l 984), a|e v jeho dalšíchskladbách Malé tl velkénebe (1982), MaLétozerlnění(|984), Kiížka malych pohddek ( I 986) a Léto,nespěcltej( |987) již pí.evaŽují básnicképňístupy jeho naturelunejv|astnější: reflexea kontemplace'obracející se k základnímživotnímjistotám dětství- harmonickému domovu,rodnékrajiněa pŤírodě. Nespornyrn typologick]/mobohacenínlp vodní c|ětské poezie osmdesát;ích let jsou takésbírkyMi|eny LukešovéJak.je bosénoze v tose(l980), Kde ctcÍvají sLonidobruunoc (|986) a Kldra a skorctl n (l986), koncipované jako lyrickédeníkymoderníchdětí,zasazenédo antropomoríjzované piirooy nebo poetrzovanéhosíd|ištěa rámovanépňíběhcrvou konstrukcí,veršeJoseÍ.aHanzlíka Pintpilimpam pam (l98|), aktua|izující surrea|istickodkaz V. Nezvala,v bor Pavla ŠrutaHtem!fu!,Čilxnek(l983)'pĚedstavující ne.|vyhraněnější podobuab. surdnípoezie, posmrtně vydanébásně Enanuela Frynty Pí'gničky bez ntuziky (l988)' pt.ozrazující geniálníhoznalce mateŤštiny' kter]iv nonsensovch po
( r989).
Frekventovan;ítyp básnickétvorby pro clětitvoŤiIav osnr
Nadnárodní,srovnávacía inspirativnízŤete|vnesli do dětsképoezie v osmdeSátÝch|etechJ' Brukncr a P. Šrut.Prvníz nich kongeniálněpŤebásnildětská folk|orníiíkadlaevropsképroveniencea vytvo i| tak pozoruhodnouencyk|opediiardítětepŤedško|ního věku (Klíčod kt.tíIovství,l985), chetypáIníchzkušeností oba pak společněsestavili antologii zIatéhoÍbndusvětovépoezie nonsensového ty. (osÍnv, kde rostoullousle, |987). pu, provázenéukázkami moderníhomalíÍství Pestr;/obraz dětskéhobásniotvíosnrdesát ch let dotváÍejíautoŤiuměleckého standardu,pňeváŽněos|ovujícínejnrladšíčtenáŤe nebo pŤedškolákya pr publikující v pro časopisech
829
Punc originality si uchovává Bruknerriv poetickÝ pr vodce po zahraničních a domácíchv1/tvarnychartefaktech_ obrazech,i|ustracícha grafikách se zvíŤe. cí tematikou,s náZvem PojdIe s ncitniza obrazy aneb Malování zvííat(1995). Autor ho pojímá postmoderně:jako kontemplativní,v tvarně-básnickoumontáž'doplněnou fejetonistickym vyprávěníma Í.aktografi ckym i informacemt. Jedinečnouknížkoudětsképoezie Kde zvedajínožkupsi aneb V Pantdticícll na návsi (1995) se dristojněprezentujeP. Šrut.Nonsensové,kocourkovsky |ajsou rovněžkon.rponoványpostmoderně:stÍídají Se tu ŽertovděnéminipŤíběhy nezvyklou poinnébajky, anekdoticképohádky i lidovévyprávěnky zakončené vyzněním. tou - autorsk m komentáňems parodick1/mči perziÍ1ujícím Prioritou myšlenky' sk|onem k meditativnostia |apidárnostívyrazu se vyznačujíČerníkovyveršepro nejmenšíčtenáňePrvní Ťíkadla(l990). V knize Prvnípohcídky'(l995)zase básníklátkově těžíz klasickéhopohádkovehoodkabáchorky. zu Hrubínovamodelu veršované Svéráznoupoetiku' spontánně integrujícíjeho poezii pro děti a dospělé'si vytváŤíJ. Vodřansk1i.Neklamné svědectvío tom podává jeho sbírkaKampak chodí labutě (|999). Jejími atributyjsou myšlenkováabsurdita,jazyková hra' a banaliparadoxnív znamovéa tvárnépŤechodymezi uměleckou vytÍíbeností a infantilníhohumoru' vtipná pointa,vyrazová tou, kombinaceinte|ektuálního rytmizace, zvukomalebnosta zpěvnost verše' Z debutujícíchautor devadesátych|et se projevujejako rnirnoÍádněnadan1/ básník JiÍíWeinberger.Jeho sk|adby Povíddpondělí terku (|995) a Ach, ty verše: plachty,kdeje nttím?(l996) píedstavujíosobitou variantunonsensového invenčního, dadaisticky hravého,imaginativního,asociativního,experirnentálního,technicky bravurníhoa melodického.Jeho konstruktivnírnzáklademje in. Weinbergerv1ivojověsměňujek popěvku' pístelektověnáročnáslovní hÍíčka. ni, šansonu,pronikavéreflexi a dospělénruadresátovi. pubescentyr.eagujeobjevNa totálnínedostatekprivodnípoezie pro drrešní n vfbor Kostkovtlnyideály aneb BrevitiŤpro teenaqery,(|999). obsahuje bástexty z tvorby M. Lukešové,J. Kašpara,Z. Svěráka, J. Žáčnickéa písničkové aŽ ka, J. Vodřanského,J. Dědečka,J. SuchéhoaV. Hrabětez obdobíšedesát1/ch devadesátychlet, drivěrněa aktuálně promlouvajícík mládeži i dospělym. Umě|eckou hodnotusi taképodržujíknižnísoubory zhudebněn;ichdětsklch veršriJ. Žačkazpnaní za školou (|996), P. ŠrutaJak se loví gorilct (1996), J. Vodřanského Dejte m,ipastelku, nakreslíntpejska (1998) a Samostatn]/v]/bor populárníchpísřovlch texttlZ. Svěráka Děldní všechnysmutkyzahdní(l996). Současnáčeská poezie pro děti procházíetapou permanentníStagnace, která ji izo|uje a vytěsřuje na sám okraj národnís|ovesnostilVcelku se jeví 830
jako umělecky nev,lrazná,konvenční, ba di|etantská.Jejítristnístav vynikne chÓrem básnickfch individualit,včer zv|áštěv konfrontacis mnohohlas1/m dí|ech ně m|adfch debutantri,tvoÍícíchpro dospě|é.I ve sv ch nej|epších pouze reprodukuje' modifikuje nebo rozhojřuje osvědčen1iestetick]Ímodel, v němždominuje jazyková hra, imaginace a nonsens, vposledku pak sebezáči slovesně-v chovně inklinuje k epické konstrukci a k slovesně-hudební tvarnéSvntéze.
L i t e r a t ur a sPISoVATELÉ ČEŠTÍ
literuturypto mlddež(Praha:Albatros) spisovatelé 1985Čeští
ČryŘI STUDIE |960 ČtyŤistudieo FrtlntiškuHrubínovi(Praha:SNDK) CHALOUPKA, otakar_ NEZKUSIL, V|adimír 1976Vybranékapitolyz teoriedětskéliteraruryII (Praha:A|batros) CHALOUPKA' otakar- voRÁČEK, Jaroslav literaturypro děti a mlddež(Praha:Albatros) 1984Kontur1,české JAK ČÍST poezii,ed.J. opelík(Praha:Čs.spisovatel) 1969Jak číst KoŽMÍN, Zdenék_ TRÁVNÍČEK,Jiíí (Brno:FF MU) |994 Českdpoezieod 40. let do současnosrl NEZKUSIL' Vladimír 1983studie z poetikyliteraturypro děti a mlddež(Praha:Albatros) sLoVNÍK ČpsrÝcH SPISoVATELÚ 199511998 Slovníkčeskjchspisovatel od roku l 945 1, 2, ed.P, Janoušek(Praha:ÚČL AV ČR-Brána) STEJSKAL' Václav 1962Moderníčeskrjliteraturapro děti (Praha:SNDK)
83r
Punc originality si uchovává Bruknerriv poetick]Ípr vodce po zahraničních a domácíchv1itvarnych artefaktech_ obrazeoh,i|ustracícha grafikách se zvíŤe. cí tematikou,S náZvem PojdIe s ncitniza obrazy aneb Malování zvííat(1995). Autor ho pojímá postmoderně:jako kontemplativní,v tvarně-básnickoumontáž,doplněnou fejetonistickym vyprávěníma Í.aktografi ckym i informacemr. Jedinečnouknížkoudětsképoezie Kde zvedajínožkupsi aneb V Pantdticícll na ntivsi (1995) se dústojněprezentujeP. Šrut.Nonsensové,kocourkovsky |ajsou rovněžkon.rponoványpostmoderně:stÍídají Se tu Žertov. děnéminipŤíběhy nezvyklou poinnébajky, anekdoticképohádky i lidovévyprávěnky zakončené vyzněním. tou - autorsk m komentáňems parodick1/mči perziÍ1ujícím Prioritou myšlenky' sklonem k meditativnostia |apidárnostívyrazu se vyPrvní Ťíkqdla(l990). V knize značujíČerníkovyveršepro nejmenšíčtenáŤe Prvnípohcídky'(l995)zase básníklátkově těžíz klasickéhopohádkovehoodkabáchorky. zu Hrubínovamodelu veršované Svéráznoupoetiku' spontánně integrujícíjeho poezii pro děti a dospělé'si vytváÍiJ. Vodřansk1i.Neklamnésvědectvío tom podává jeho sbírkaKampak chodí labutě (|999). Jejími atributyjsou myšlenkováabsurdita,jazyková hra' a banaliparadoxnív znamovéa tvárnépŤechodymezi uměleckou vytÍíbeností a infantilníhohumoru,vtipná pointa,vyrazová tou, kombinaceinte|ektuálního rytmizace, zvukomalebnosta zpěvnost verše' Z debutujícíchautor devadesátych|et se projevujejako rnirnoÍádněnadan básník JiÍíWeinberger.Jeho sk|adby Povíddpondělí terku (|995) a Ach, ty verše: plachty,kdeje nttím?(l996) píedstavujíosobitou variantunonsensového invenčního, dadaisticky hravého,imaginativního,asociativního,experirnentálního,technicky bravurníhoa melodického.Jeho konstruktivnírnzáklademje in. Weinbergerv1ivojověsměÍujek popěvku' pístelektověnáročnáslovní hÍíčka. ni, šansonu,pronikavéreflexi a dospělénruadresátovi. pubescentyr.eagujeobjevNa totálnínedostatekprivodnípoezie pro drrešní (|999)' obsahuje básn1vfbor Kostkovtlnyideály aneb BrevitiŤpro teen(18eD, texty z tvorby M. Lukešové,J. Kašpara,Z. Svěráka, J. Žáčnickéa písničkové aŽ ka, J. Vodřanského,J. Dědečka,J. SuchéhoaV. Hrabětez obdobíšedesát;/ch devadesátychlet, drivěrněa aktuálně promlouvajícík mládežii dospěl m. dětsklch Umě|eckou hodnotusi taképodržujíknižnísoubory zhudebněn;ích verš J. Žačkazpnaní za školou (|996), P. ŠrutaJak se loví gorila (1996), J. Vodřanského Dejte mi pastelku, nakreslímpejska (1998) a Samostatn]/v]fbor populárníchpísřovlch texti Z. Svěráka Děldní všechnysmutkyzahdní( l 996). Současnáčeská poezie pro děti procházíetapou permanentníStagnace, která ji izo|uje a vytěsřuje na sám okraj národníslovesnostisVcelkuse jeví 830
jako umělecky nev,lrazná,konvenční, ba di|etantská.Jejítristnístav vynikne chÓrem básnickfch individualit,včer zv|áštěv konfrontacis mnohohlas1/m ně m|adfch debutantri,tvoÍícíchpro dospě|é.I ve sv ch nejlepšíchdí|ech estetick]Ímodel, pouze reprodukuje, modifikuje nebo rozhojřuje osvědčen1/ v němždominuje jazyková hra, imaginace a nonsens, vposledku pak sebezáči slovesně-v chovně inklinuje k epické konstrukci a k slovesně-hudební tvarnéSvntéze.
Literatura sPISoVATELÉ ČEŠTÍ
literaturypto mlddež(Praha:Albatros) spisovatelé 1985Čeští
ČryŘI STUDIE |960 ČtyŤistudieo FrrtntiškuHrubínovi(Praha:SNDK) CHALOUPKA, otakar_ NEZKUSIL, V|adimír 1976Vybranékapitolyz teoriedětskéliteraruryII (Praha:A|batros) CHALOUPKA, otakar- voRÁČEK, Jaroslav literaturypro děti a mlddež(Praha:A|batros) 1984Kontur1'české JAK ČÍST ,t969Jak číst poezii,ed.J. opelík(Praha:Čs.spisovatel) KoŽMÍN, Zdenék_ TRÁVNÍČEK,Jiíí (Brno:FF MU) |994 Českdpoezieod 40. let do současnosrl NEZKUSIL' Vladimír 1983studie z poetikyliteraturypro děti a mlddež(Praha:Albatros) sLoVNÍK ČpsrÝcH SPISoVATELÚ 199511998 Slovníkčesklchspisovatel od roku l 945 1, 2, ed.P, Janoušek(Praha:ÚČL AV ČR-Brána) STEJSKAL' Václav 1962Moderníčeskáliteraturapro děti (Praha:SNDK)
83r
TENČÍK, František |9"|2Uměnídětem (Praha:Albatros) TOMAN, Jaroslav 1996 ''K typologii česképoezie pro děti 60. let,.,it.lsb.Ž nrovéhodnotyliterat ry pre deti a mlddežIII (Nitra: VŠP),str. |2|_33 l996a ,,Norma|izacev dětskéliteratuÍesedmdesát ch |et a její speciÍika..,in Nornq, normalizace (Praha_opava: ÚČL AV ČR-S|ezská univerzita), str.
75-8r
l997 ''Velké trápenísoučasné česképoezie pro děti..,in Současnostliteratury pro děti a, nilddežII (Liberec: PdF TU)' str.9-14 l998 ,,František Hrubína dětskápoeziev |etech|945_|948.,,lnRok 1947,Čes. ká literatura,ku|turaa společnostv období |945-|948 (Praha:ÚČl- av Čn), str.297-305 2000,,Trivia|itaa k; č v dětsképoezii..,Indění, č.2, str. 5-8 URBANOVÁ, Svatava |999 MetamorÍoa,dětskéliteratury (o|omouc: Vottlbia)
832
Meandryv dětskéliteratuÍe
v devadesátfchletech2o. století SVATAVA URBANoVÁ
jednom semiK názvu reÍ'erátumě inspirova|ovystoupeníPetra Matouškana literaturypro české stav pŤipodobnil kdy l994, v roce náŤinárodnísekce IBBY Šlopo. |995:39). jen tťrřce..(Matoušek ke (dále LPM) ,,stojaté děti a mládež ktea m|ádež' pro děti pťrvodní tvorby stagnace vyjádŤení chclpitelněo obrazné sebeuž ať paralely, že Vírne, změn. ch z nasta| rá se dlouho vzpamatováva|a jsou vŽdy pÍibliŽné,avšak spíšeneŽ o hlubokétťrřcebychom vynalézavější, mohli v tomto deseti|etíuvažovato nreandrech,zákrutách a Zátočináchplynoucích volně v naplavenlch rovinách, cventuálně o meandrech zaklesnutlch erozi. V zlomonesouměrnymisvahy,podléhajícími v ridolíchs dosti pŤíkr;/mi vlvojov reprezentativní mono|itní' siln]i' zdánlivě vé situaci pŤestalÍ.ungovat nebyl Ještě poŤadí. vŽitych inverzemi s období proud uměieckéLPM a nasta|o druhojak defbrmovány byly toho, posouzení vytuoĚenprostor pro driklaclnější (napÍ.pŤíběvé strukturacea žánrovětematicképrofily se staticklmi pŤíznaky spočí|iteratury pohybu vnitÍnímu již k docháze|o a hovéprÓzy zeživotadětí) |iteratury' nizké a vysoké kÓdri ve srnlvání vajícímuv potlačenížánrovosti' zvláště v oblasti komerčnězábavv míšenía druhově žánrovémpŤeskupování, aci produkce. né,užitkovéa v zdélÍtv let Se LPM poměrně rychle vyrovnala se socialisNa počátkudevadesát]/ch s historizujícítematikou (včetněprÓzy s tematitick./m realismem v pŤíb8zích okupace),kterézaznamenalyrecidivu v sedrndesát]icha osmdekou Í.ašistické Že objednávky...SloŽitějšíbylo postŤehnout' sát1ichletech Íbrmou,,společenské LPM struktur peril.erních i donlinantních deibrmita prosákla
833
