Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji /na období 2008 – 2010/
srpen 2007
1. Úvod....................................................................................................................................... 3 2. Priority vyplývající z koncepcí s celorepublikovou působností ....................................... 4 2.1 Jednotlivé koncepce a jejich priority................................................................................ 4 2.2 Shrnutí priorit celorepublikových koncepcí ..................................................................... 5 3. Vybrané demografické údaje .............................................................................................. 6 3.1 Velikost sídel, rozloha a hustota zalidnění....................................................................... 6 3.2 Věková struktura a index stáří.......................................................................................... 7 3.3 Předpokládaný vývoj demografické situace..................................................................... 7 3.3.1 Přirozený přírůstek obyvatel ..................................................................................... 7 3.3.2 Migrace obyvatel....................................................................................................... 8 3.4 Dojížďka za zaměstnáním a do škol................................................................................. 8 3.5 Shrnutí a závěry vyplývající z demografických údajů ..................................................... 9 4. Priority obcí Plzeňského kraje .......................................................................................... 10 4.1 ORP Blovice................................................................................................................... 10 4.2 ORP Domažlice.............................................................................................................. 10 4.3 ORP Horažďovice .......................................................................................................... 11 4.4 ORP Horšovský Týn ...................................................................................................... 12 4.5 ORP Klatovy .................................................................................................................. 13 4.6 ORP Kralovice ............................................................................................................... 14 4.7 ORP Nepomuk ............................................................................................................... 14 4.8 ORP Nýřany ................................................................................................................... 14 4.9 ORP Plzeň ...................................................................................................................... 15 4.10 ORP Přeštice ................................................................................................................ 16 4.11 ORP Rokycany............................................................................................................. 16 4.12 ORP Stod...................................................................................................................... 17 4.13 ORP Stříbro .................................................................................................................. 17 4.14 ORP Sušice................................................................................................................... 18 4.15 ORP Tachov ................................................................................................................. 18 4.16 Shrnutí a závěry vyplývající z priorit obcí Plzeňského kraje....................................... 19 5. Potřeby poskytování sociálních služeb ............................................................................. 20 5.1 Služby sociálního poradenství........................................................................................ 20 5.2 Služby sociální péče ....................................................................................................... 21 5.3 Služby sociální prevence ................................................................................................ 22 5.4 Shrnutí a závěry vyplývající z údajů o potřebnosti poskytování sociálních služeb ....... 22 6. Přehled nyní poskytovaných sociálních služeb................................................................ 23 7. Návrh strategie zajišťování sociálních služeb v kraji ..................................................... 24 7.1 Služby sociálního poradenství........................................................................................ 24 7.2 Služby sociální péče ....................................................................................................... 24 7.3 Služby sociální prevence ................................................................................................ 24 7.4 Shrnutí a závěry - Priority Plzeňského kraje .................................................................. 24 8. Náměty k chybějícím službám .......................................................................................... 26 9. Rozklíčování způsobu financování sociálních služeb...................................................... 27 Přílohy ..................................................................................................................................... 28
2
1. Úvod V Plzeňském kraji probíhá plánování rozvoje sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a navazuje na proces komunitního plánování v obcích a v regionech Plzeňského kraje. V dokumentu je popsán proces aktivního zjišťování potřeb osob a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů včetně analýzy existujících zdrojů a potřeb vztahujících se k rokům 2008, 2009 příp. až 2010, v jejichž průběhu bude aktualizován o další poznatky a potřeby vyplývající z komunitního plánování. Tento dokument by měl sloužit jako varianta plánu rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji pro potřeby Ministerstva práce a sociálních věcí, dle jehož požadavků jsou navrženy priority v oblasti sociálních služeb v požadované struktuře. Dokument nejprve shrnuje priority národních koncepcí, sleduje využitelné demografické údaje, priority obcí Plzeňského kraje a údaje o existujících sociálních službách. Z těchto údajů odvozuje návrh strategie zajištění sociálních služeb, včetně priorit kraje a doplňuje náměty k chybějícím sociálním službám a informace týkající se financování sociálních služeb. V celém dokumentu je využito členění kraje na správní území obcí s rozšířenou působností (viz. Mapa č. 1).
3
2. Priority vyplývající z koncepcí s celorepublikovou působností Záměrem Plzeňského kraje je v rámci plánu rozvoje sociálních služeb zohlednit strategické dokumenty a koncepce s celorepublikovou působností, a to na základě doporučení MPSV (čj.: 2007/30192-22, ze dne 21. května 2007). 2.1 Jednotlivé koncepce a jejich priority Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, definuje obecné priority v § 2, kdy určuje, že sociální služby musí zachovávat lidskou důstojnost, vycházet z individuálně určených potřeb, podporovat rozvoj samostatnosti, posilovat sociální začleňování, poskytovat pomoc a podporu v náležité kvalitě a zajišťovat dodržování lidských práv a základních svobod. Bílá kniha v sociálních službách1 popisuje hlavní principy sociálních služeb a zdůrazňuje při poskytování sociálních služeb nezávislost a autonomii, začleňování a integraci, respektování potřeb, partnerství, kvalitu, rovnost, národní standardy a rozhodování v místě. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2006 až 20082 uvádí v rámci prioritního cíle 1 Posílení integrace osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením, odstraňování bariér vstupu a udržení se na trhu práce pro tyto osoby ve vztahu k sociálním službám podporu poskytování sociálního poradenství, ambulantních a terénních služeb. V rámci prioritního cíle 3 Podpora rozhodovacích procesů na lokální a regionální úrovni a rozvoj partnerství v politice sociálního začleňování pak deklaruje podporu v oblasti transformace pobytových zařízení sociálních služeb ve smyslu modernizace a humanizace těchto pobytových služeb a podpory chráněného bydlení a podporu alternativních ambulantních a terénních sociálních služeb, kdy jsou jako příklad uváděny služby: podpora samostatného bydlení, stacionáře, odlehčovací služby, centra denních služeb, osobní asistence, pečovatelská služba. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-20073 uvádí podporu rozvoje neústavních služeb pro seniory. Z programu je zřetelný důraz na postupnou deinstitucionalizaci, kdy doporučuje podporu transformace současného systému sociálních zařízení určených pro trvalý nebo přechodný pobyt seniorů na polyfunkční centra nabízející co nejširší spektrum služeb a klade důraz na zajištění dostupnosti residenčních služeb. Program prosazuje rozvoj takových sociálních služeb, které pomáhají udržet seniorům jejich dosavadní způsob života v domácím prostředí a zachování většiny sociálních vazeb. Program požaduje zajištění efektivní spolupráce se zdravotnickými zařízeními, a dále zaměření pozornosti na vyhledávání seniorů, kteří se nacházejí v nepříznivé zdravotní a sociální situaci. K celkové orientaci v systému služeb by podle programu mělo sloužit základní poradenství. Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením4 vybízí k poskytování služeb, které umožní lidem setrvat v běžném, zejména domácím prostředí a upřednostňuje tak poskytování služeb individuální podpory, zejména osobní asistence, chráněného a podporovaného bydlení, pečovatelské, průvodcovské a tlumočnické služby a denních ambulantních služeb (str. 58). Dokument pak zvláště zdůrazňuje komplex služeb rané péče (str. 58).
1
Bílá kniha v sociálních službách
Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2006 až 2008 je součástí Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006 až 2008 3 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007 4 Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením 2
4
Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti5 směřuje k naplnění cíle uvedeného v samotném názvu dokumentu. Dokument vyzdvihuje poskytování služeb v přirozeném prostředí a v případě, kdy to není možné maximální přiblížení pobytu uživatelů životu v domácím prostředí a vyzývá k revizi a redukci výstavby nových kapacit pobytových zařízení a směřování finančních prostředků do vzniku služeb v komunitě (str. 6). Vedle úpravy podoby pobytových zařízení dokument navrhuje podporu služeb chráněného bydlení, denních či týdenních stacionářů, služby podpora samostatného bydlení, odlehčovacích služeb a dále terénních sociálních služeb jako raná péče, osobní asistence a služby kombinující zdravotní a sociální složku jako je home care. 2.2 Shrnutí priorit celorepublikových koncepcí Zákon o sociálních službách a Bílá kniha v sociálních službách určují pouze obecné priority. Priority vyplývající z dalších dokumentů se vztahují především k oblasti služeb sociální péče, resp. k oblasti služeb poskytovaných osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, chronického onemocnění a věku. Vyplývá z nich podpora transformace pobytových zařízení a podpora ambulantních a terénních služeb. Vyjádřena je v nich podpora následujícím službám: sociální poradenství, osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpory samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, chráněné bydlení, raná péče a tlumočnické služby.
5
Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti
5
3. Vybrané demografické údaje Jedním z hlavních podkladů pro koncipování systému sociálních služeb jsou bezesporu demografické údaje. Pravděpodobně nejdůležitější, bez dalších šetření dostupné a na úrovni kraje využitelné, jsou zejména údaje o velikosti sídel, hustotě zalidnění, celkovém počtu a věkovém složení obyvatel Plzeňského kraje, dojížďce za zaměstnáním a do škol a předpokládaném vývoji demografické situace včetně migrace. 3.1 Velikost sídel, rozloha a hustota zalidnění Na území Plzeňského kraje žilo k 31. 12. 2006 v 501 městech a obcích celkem 554 537 obyvatel. V šesti městech s více než 10 tis. obyvateli žilo 234 951 obyvatel, což je přibližně 42% obyvatel kraje. Nejvíce, tedy 163 392 (téměř 30% obyvatel kraje), žilo v Plzni. Dalšími městy v kraji s více než 10 tis. obyvateli jsou Domažlice (10 840), Klatovy (22 890), Rokycany (13 773), Sušice (11 548) a Tachov (12 508). V Plzeňském kraji je dále osm měst s 5 –10 tis. obyvateli (Dobřany, Horažďovice, Kdyně, Nýrsko, Nýřany, Planá, Přeštice a Stříbro), ve kterých žilo dohromady 48 507 obyvatel, a dalších dvacet osm měst a obcí s 2 – 5 tis. obyvateli, ve kterých žilo celkem 88 221 obyvatel.6 Z výše uvedeného vyplývá, že v Plzeňském kraji žilo k 31. 12. 2006 celkem 371 679 obyvatel ve 42 městech a obcích, které mají více než 2 tis. obyvatel. To je zhruba 67% z celkového počtu obyvatel kraje. A naopak tedy ve 459 menších obcích do 2 tis. obyvatel žilo v součtu 182 858 obyvatel, což je necelých 33% z celkového počtu obyvatel kraje. Polohu obcí s více než 2 tis. obyvateli zachycuje mapa č. 2. Je z ní patrné, že k částečné koncentraci větších sídel dochází v okolí krajského města a podél hlavních silnic (Plzeň – Kralovice, Plzeň – Domažlice). Svou rozlohou 7 561 km2 je Plzeňský kraj třetím největším v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí až na deváté místo v ČR. Hodnota průměrné hustoty zalidnění Plzeňského kraje tak k 31. 12. 2006 činila 73,3 obyvatel na km2. To je výrazně nižší hodnota než průměrná hustota za celou ČR, která dosahovala 130,4 obyvatel na km2. Pokud není do výpočtu zahrnuto krajské město, které hodnotu výrazně navyšuje, pak průměrná hustota zbylého území kraje činí 52,7 obyvatel na km2. Z porovnání jednotlivých regionů vyplývá, že nižší hodnoty zalidnění dosahují příhraniční okresy Tachov, Klatovy a Domažlice, příměstské okresy Plzeň – sever, Plzeň – jih a Rokycany pak o něco vyšší a celkový průměr hustoty osídlení pak výrazně zvyšuje podíl okresu Plzeň - město. Zajímavější je podrobnější popis kraje podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností. U příhraničních regionů dochází k dalšímu výraznému poklesu hodnoty hustoty zalidnění, pokud do něj není zahrnuto jeho centrum, město s větším počtem obyvatel. Obě hodnoty průměrné hustoty zalidnění (v počtu obyvatel na km2) jsou uvedeny v tabulce č.1. Popsané údaje o velikosti sídel a hustotě osídlení ukazují na značnou nerovnoměrnost osídlení Plzeňského kraje a malý výskyt větších sídel, kdy zejména v příhraničních oblastech žije značná část obyvatel ve venkovském prostředí. Tato skutečnost má samozřejmě vliv na prostorové zastoupení jednotlivých služeb a jejich přesnou náplň. Vzhledem k menším cílovým skupinám je třeba v případě venkovských regionů počítat s menším zastoupením specializovaných služeb, s vyššími náklady na zajištění terénních služeb a pravděpodobně i s menšími kapacitami jednotlivých center terénních služeb. Vyšší náklady jsou způsobené většími vzdálenostmi mezi uživateli služeb a v příhraničních regionech jsou navíc podpořeny charakterem krajiny. Popsaný výskyt menších sídel může naznačovat, že v řadě menších obcí je sociální situace osob závislých na pomoci řešena s využitím jiných zdrojů než je sociální služba (např. sousedská výpomoc). Příliš malá velikost sídel však může být komplikací, neboť jak uvádí např. kolektiv autorů se zmenšující se velikostí obce .. se snižuje podíl těch, kteří by 6
Zdroj: Český statistický úřad
6
pomoc mohli poskytnout – tato tendence je podložená také tím, že se zmenšující se velikostí obce se zvyšuje vyjížďka za prací7. 3.2 Věková struktura a index stáří Věkovou strukturu i celkový počet obyvatel Plzeňského kraje, členěné podle správních území obcí s rozšířenou působností, zachycuje tabulka č. 2. Tabulka č. 3 pak nabízí srovnání podílů věkových skupin v Plzeňském kraji a celé České republice. Z porovnání podílů věkových skupin zachycené v tabulce č. 4 vyplývá, že výrazně nejmladší je území příhraničního okresu Tachov, tj. obcí s rozšířenou působností Tachov a Stříbro. Dalším je příhraniční okres Domažlice, tedy území obcí s rozšířenou působností Domažlice a Horšovský Týn a příměstských regionů - území obcí s rozšířenou působností Stod a Nýřany. Mezi nejstarší naopak patří území obcí s rozšířenou působností Plzeň, Sušice, Horažďovice a Nepomuk. Tabulky jsou doplněny přehlednějšími grafy č. 1 – 5, které zachycují vybrané údaje. Výrazně vyšší procentní zastoupení (ve srovnání s průměrnými hodnotami kraje i celé ČR) obyvatel ve věku do 60 let na území Tachovska je ve značném protikladu s hodnotami z Nepomucka, kde je větší podíl osob v pětiletých věkových kohortách od 50 let. Hodnoty z příměstských regionů Stod a Nýřany ukazují na výraznější podíl osob do 15 let a také osob mezi 30 a 40 rokem (jinými slovy podíl dětí a mladých rodičů). Popsané zastoupení věkových skupin v jednotlivých regionech je značně ovlivňováno migrací obyvatel. Z hlediska plánování sociálních služeb je důležité uvažovat zejména podíl starších občanů na celkovém počtu obyvatel. V mezikrajském srovnání je Plzeňský kraj druhý nejstarší (po Hlavním městě Praze). Průměrný věk dosahoval v Plzeňském kraji k 31.12.2006 hodnoty 40,6 let a index stáří činil 105,5 oproti celorepublikovému průměru 40,2 let, resp. 102,2. 8 3.3 Předpokládaný vývoj demografické situace Při předpokladu zachování socioekonomických a dalších podmínek jsou pro vývoj počtu obyvatel a jejich věkové struktury důležité zejména dva jevy: přirozený přírůstek a migrace. Hodnoty přirozeného přírůstku a migračního přírůstku zachycuje tabulka č. 5. 3.3.1 Přirozený přírůstek obyvatel Hodnotu přirozeného přírůstku ovlivňuje především počet narozených dětí. Vzhledem k dosud neustálené situaci, která v ČR stále prochází vývojem, nelze v této oblasti získat přesnější odhad dalšího vývoje, pro potřeby návrhu systému služeb je možné využít pouze popis předpokládaného směru vývoje. Jednu z variant nabízí Český statistický úřad, který v roce 2003 zpracoval projekci vývoje složení obyvatelstva do roku 2050 9. Údaje za vybrané roky z této projekce nabízí tabulka č. 6 a zachycují grafy č. 6 - 12. Z grafů je zřetelné demografického stárnutí populace a časový posun dvou věkových skupin obyvatelstva narozených v padesátých a sedmdesátých letech (v roce 2006 skupiny 50 – 59 let a 25 – 34 let). Zásadním nedostatkem této projekce je to, že do ní není započítána migrace obyvatel. Jde tedy o náznak vývoje velikosti a věkové struktury populace kraje, která vypočítána pouze z odhadů úmrtnosti a porodnosti. Tato projekce, zpracovaná v roce 2003, navíc vykazuje odlišnosti od skutečných stavů v letech 2004-6.
7
Kolektiv autorů: Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997, str. 17 Česká republika: věkové složení obyvatel podle krajů a věkových skupin k 31. 12. 2006 9 Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050
8
7
3.3.2 Migrace obyvatel Z tabulky č. 5 je patrné, že v Plzeňském kraji dochází k dlouhodobému přírůstku stěhováním. Pro koncipování systému sociálních služeb je nezbytné sledovat nejen migrační přírůstek celého kraje, ale i pohyb populace v rámci menších územních celků uvnitř kraje. Jedním z výrazných trendů, který v současné době ovlivňuje vývoj geografické rozmístění obyvatel, je proces suburbanizace, při kterém dochází k rozšiřování urbanizovaného prostoru. Burcin, Kučera a Čermák ve studii Demografický vývoj města Plzně a jeho perspektivy popisují migrační zázemí západočeské metropole. Ve studii vymezují jednak užší zázemí, tvořené okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih a Rokycany, a dále širší, které je tvořeno celým bývalým Západočeským krajem. Z užšího zázemí se dle studie do krajského města přistěhovalo od začátku 60. let 45% a z širšího 70% z celkového počtu přistěhovalých. V podobě a rozsahu vystěhování z Plzně došlo ke změně, kdy posílil podíl stěhujících se do užšího (ze 40% v 70. a 80. letech na 60% v 90. letech) i širšího zázemí (z 60% na 80%)10. Popsaná částečná uzavřenost migračního území (suburbanizace města Plzně) je z pohledu plánování sociálních služeb důležitá. Migrace podle uvedených údajů ovlivní nerovnoměrnost osídlení kraje jen částečně - je možné předpokládat další posilování suburbánní oblasti města Plzně a tedy zvyšování velikosti cílových skupin v těchto oblastech. Popsaná migrace pak může mít jako důsledek narušení rodinných, příbuzenských a dalších svazků, kdy přirozenou pomoc střídá potřebnost sociálních služeb. 3.4 Dojížďka za zaměstnáním a do škol Při hledání vhodného zastoupení sociálních služeb v jednotlivých regionech lze v případě ambulantních služeb využít informace o dojíždění občanů v rámci jednotlivých území. Jedinou dostatečně zmapovanou je dojížďka za zaměstnáním a do škol, která byla zjištěna při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které proběhlo k 1. 3. 200111. Dojíždění za prací se přímo věnuje publikace ČSÚ Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001)12. Z výsledků SLDB k 1. 3. 2001 bylo zjištěno, že v Plzeňském kraji vyjíždí z obce za prací 103 367 osob. Z tohoto počtu vyjíždí 51,7% osob v rámci okresu, do jiného okresu Plzeňského kraje pak 35,8% a mimo kraj 9.8%. Do zahraničí (zejména SRN) vyjíždí 3% těchto osob. Nejvyšší podíl vyjíždějících v rámci okresu zaujímaly v kraji okresy Domažlice (78%), Klatovy (71,4%) a Tachov (76,7%). Do jiného okresu v rámci kraje vyjíždělo nejvíce osob z okresů Plzeň-jih (55,4%) a Plzeň-sever (59,3%), kdy velká část těchto občanů dojíždí do krajského města. Pro účely tohoto dokumentu je významné zejména určení cílových stanic dojížďky. Zmiňovaná studie ČSÚ uvádí vybrané cíle dojížďky, které jsou zachyceny v tabulce č. 7 a jsou tříděny dle pohlaví a věku. V tabulce jsou popsána významná centra dojížďky, které by se mohly stát regionálními centry vybraných služeb. O možném rozčlenění území kraje však ještě více napoví model pracovních mikroregionů, které byly určeny v rámci citované studie. V rámci studie bylo určeno 12 pracovních mikroregionů, které jsou popsány v tabulce č. 8 a zachyceny v mapě na obr. č. 3. Zmiňovaná studie doplňuje centra dojížďky do škol, které jsou popsány v tabulce č. 9.
10
Burcin, B., Kučera, T., Čermák, Z.: Demografický vývoj města Plzně a jeho perspektivy, nepublikovaná zpráva, Plzeň 2002, str. 36 11 Plzeňský kraj dojížďku analyzuje, aktuálnější data však v současné době nemá k dispozici. Při využití výsledků SLBD je třeba počítat s tím, že se rozsah dojížďky od roku 2003 samozřejmě mohl změnit. 12 Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001)
8
3.5 Shrnutí a závěry vyplývající z demografických údajů Český statistický úřad v charakteristice kraje a jeho postavení v rámci České republiky13 uvádí: Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. Dalším znakem je rozloha kraje a nízká hustota zalidnění. Specifikem je i věková skladba obyvatel kraje a z ní vyplývající index stáří. Celkově je možné kraj rozdělit na tři různé regiony, které mají různé demografické charakteristiky – město Plzeň, vnitřní regiony a příhraniční regiony. Z uvedených informací vyplývají následující závěry: 1. Náklady na zajištění terénních služeb jsou vzhledem k nízké hustotě zalidnění ve většině regionů kraje vyšší. 2. U terénních a ambulantních služeb lze mimo území města Plzně předpokládat menší kapacity jednotlivých center terénních služeb. 3. Vzhledem k demografickému stárnutí je zřejmé, že se bude zvyšovat potřebnost sociálních služeb poskytovaných osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku. 4. V případě zřizování a rozvoje ambulantních služeb je vhodné jejich umístění v uvedených centrech dojížďky za zaměstnáním a do škol a v návaznosti na pracovní mikroregiony. 5. V oblastech s menší hustotou zalidnění není výhodné (zejména z důvodu nízké využívanosti) zajišťovat úzce specializované služby, ale spíše centra, která jsou schopna zajistit více souvisejících služeb. V návaznosti na sledování demografického vývoje ve vztahu k systému sociálních služeb je důležité sledovat i případný zájem zahraničních občanů o využívání služeb v kraji. Tento případný zájem občanů sousedních států (SRN) by se pak pravděpodobně týkal pobytových služeb sociální péče a mohl by ovlivnit situaci v příhraničních oblastech. K takovému využívání sociálních služeb prozatím nedochází.
13
Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Plzeňského kraje v letech 2000 až 2005, Charakteristika kraje a jeho postavení v rámci České republiky
9
4. Priority obcí Plzeňského kraje V souvislosti s komunitním plánováním probíhá již několik let součinnost kraje se zástupci obecních samospráv ochotných podílet se na procesu plánování rozvoje sociálních služeb v rámci kraje či mikroregionů. Aktivity kraje podporují komunitní plánování a směrují k iniciaci dalších zástupců měst a obcí k jejich zapojení do procesu plánování. Na počátku května 2007 oslovil kraj všechny obce Plzeňského kraje s žádostí o spolupráci při zjišťování potřebnosti poskytování sociálních služeb. Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Plzeňského kraje pak byly kontaktovány všechny obce s pověřeným obecním úřadem a pomocí polostrukturovaných rozhovorů byla zjišťována potřebnost poskytování služeb v rámci jednotlivých správních území obcí s pověřeným úřadem. V regionech, kde probíhá proces komunitního plánování, toto zjišťování čerpalo z poznatků a závěrů procesu. Tam, kde plánování neprobíhá, byly zjišťovány poznatky zástupců a pracovníků obcí a byly případně doplněny poznatky poskytovatelů služeb. V žádném z regionů nebyl formulován závěr, z něhož by vyplýval menší zájem obce o poskytovanou službu, než je její kapacita, tedy utlumení některé z poskytovaných služeb. Ve všech případech tak byla formulována snaha o udržení stávajícího stavu s doplněním systému o další služby, které by reagovaly na sociální problémy, které region tíží. Získané informace nejsou v žádném případě kompletním výčtem potřeb poskytování sociálních služeb na území kraje, popisují však nejzřetelnější priority a přání zástupců jednotlivých obcí. Procesy komunitního plánování i informace z neplánujících regionů nabízejí mnohem více priorit a závěrů pro celou oblast sociální politiky. Pro tento materiál bylo využito pouze těch závěrů, které se vztahují k sociálním službám (ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Z těchto informací pak byly pro tento materiál vybrány pouze ty, které se vztahují k zastoupení jednotlivých služeb v regionu (nebyly tak zahrnuty informace např. o podpoře zapojení dobrovolníků do sociálních služeb v regionu, ale jen takové, které se vyjadřují. k potřebnosti zastoupení jednotlivých sociálních služeb). 4.1 ORP Blovice Na území správního území obce s rozšířenou působností Blovice neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Služby sociální péče V regionu je registrována poptávka po službě denního stacionáře pro osoby se zdravotním postižením (včetně osob s Alzheimerovou demencí), která by mohla být využívána v pracovní době pečujících osob. Jako problémová byla označena nárazová poptávka po sociálních službách (např. pečovatelské služby) související s vesnickým charakterem regionu, resp. nízkou hustotou osídlení, jejichž poskytování se pak může jevit jako neefektivní. Služby sociální prevence V regionu je podporován terénní program se zaměřením na práci s rodinami a řešení především jejich zadluženosti. V regionu je navázána spolupráce s Azylovým zařízením v Plzni. Jako nedostatek je pociťována absence kapacity návazných služeb pro osoby bez přístřeší, osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, které by byly občanům regionu k dispozici (potřeba těchto služeb je jen občasná, avšak pokud k takové situaci dojde, je problematické volnou kapacitu najít). 4.2 ORP Domažlice Na území správního území obce s rozšířenou působností Domažlice probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb ve dvou regionech. Jedním z plánujících regionů je 10
Kdyňsko14 (zahrnuje obce: Černíkov, Chodská Lhota, Kdyně, Koloveč, Kout na Šumavě, Libkov, Loučim, Mezholezy, Pocinovice, Spáňov, Úsilov, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Brnířov, Úboč, Nová Ves, Němčice) a druhým Domažlicko15 (zahrnuje obce: Domažlice, Babylon, Bělá nad Radbuzou, Česká Kubice, Díly, Drahotín, Draženov, Hostouň, Chocomyšl, Chodov, Chrastavice, Kaničky, Klenčí pod Čerchovem, Luženičky, Milavče, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Nevolice, Nový Kramolín, Pasečice, Pec, Poběžovice, Postřekov, Rybník, Srbice, Stráže, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Únějovice, Zahořany, Ždánov, Kanice, Hradiště, Hora Svatého Václava). V rámci obou procesů jsou zahrnuty všechny obce správního území obce s rozšířenou působností. Na Kdyňsku je již schválený komunitní plán, proces na Domažlicku nabízí zatím jen dílčí závěry. Služby sociálního poradenství Domažlicko: Během plánovacího procesu vyplynul záměr rozšíření stávající poradenské služby o problematiku domácího násilí, účastníky je zmiňována potřeba obecného poradenství, které by pomohlo při vyhledávání vhodné sociální služby. Kdyňsko: Jako priorita je označeno vybudování poradenského centra, které by občanům pomohlo při vyhledávání vhodné sociální služby a mohlo případně nabídnout i další služby, jako je krizová pomoc. Služby sociální péče Domažlicko: Pečovatelská služba je poskytována pouze v několika málo obcích. Často je vázána pouze na dům s pečovatelskou službou a není poskytována jako terénní služba. Prioritou vyplývající z plánovacího procesu je rozšíření pečovatelské služby tak, aby byla dostupná v celém regionu, tedy i v malých obcích. Další prioritou je zajištění celodenní péče v pobytovém zařízení pro seniory. Účastníci procesu komunitního plánování dále upozorňují na potřebnost zřízení odlehčovacích služeb, případně stacionáře. Kdyňsko: Jako priorita města bylo označeno rozšíření pečovatelské služby o sobotách a nedělích a zřízení odlehčovací péče. (Pro zřízení kapacity služby odlehčovací péče bylo uvažováno o spolupráci s Domovem důchodců Kdyně, ale prozatím nedošlo k dohodě.) Služby sociální prevence Domažlicko: Účastníci procesu komunitního plánování upozorňují na potřebnost zřízení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, zařízení poskytujícího ubytování osobám bez přístřeší (azylový dům nebo noclehárna) s kapacitou cca 15 uživatelů. V regionu dojde k rozšíření o terénní služby pro osoby závislé na návykových látkách, kdy součástí projektu bude i zjištění potřebnosti poskytování služeb této cílové skupině. Kdyňsko: V Kdyni je pozorován výskyt mládeže s rizikovým chováním (trestná činnost, zneužívání návykových látek) a prioritou obce se tak stalo vybudování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. 4.3 ORP Horažďovice Na území správního území obce s rozšířenou působností Horažďovice probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb mikroregionu Prácheňsko16 (zahrnuje obce: Hejná, Kejnice, Břežany, Kvášňovice, Olšany, Tužice, Horažďovice, Hradešice, Chanovice, Malý Bor, Myslív, Nalžovské Hory, Pačejov, Rabí, Svéradice, Velké Hydčice, Velký Bor, 14
Bližší informace z komunitního plánování na Kdyňsku viz www.kdkdyne.vwv.cz Bližší informace z komunitního plánování na Domažlicku viz www.domazlice.info.cz 16 Bližší informace z komunitního plánování na Horažďovicku viz www.kphd.vwv.cz
15
11
Kasejovice, Oselce, Kovčín, Nehodiv, Maňovice, Slatina17), který zatím nabízí jen dílčí závěry. Služby sociálního poradenství Město bude za podpory obcí sdružených v regionu Prácheňsko usilovat o posílení služeb sociálního poradenství, v rámci komunitního plánování se ukázala potřeba poradenství pro osoby ohrožené sociální exkluzí, děti a mládež a rodinu a v delším časovém horizontu poradenství občanské. Dosud jsou především v oblasti péče o děti a mládež využívány služby Střediska výchovné péče v Domažlicích a poradenské služby v Klatovech a Strakonicích. Služby sociální péče Jako potřebné bylo označeno zajištění pobytového zařízení domu pro seniory, jehož využití se předpokládá z části od stávajících klientů LDN a z části od dalších občanů. Prozatím jsou občany využívány kapacity pobytových služeb v jiných regionech, kdy jsou zaměstnancům úřadu známé případy využití pobytových zařízení pro seniory v Sušici, Klatovech a mimo Plzeňský kraj ve Strakonicích a Blatné. Další prioritou bylo označeno udržení služeb pečovatelské služby minimálně v současném rozsahu počtu klientů a dostupnosti v regionu, případně rozšíření služeb pečovatelské služby (Oblastní charita Horažďovice). Služby sociální prevence Zaměstnancům úřadu jsou známy pouze jednotlivé případu osob, na které je zaměřena hlavní část služeb sociální prevence. Při ohrožení ztráty bydlení (u osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, osob s nízkými příjmy pobírajících sociální dávky apod.) jsou využívány kapacity soukromých ubytoven v regionu. Město je dále partnerem projektu Šance pro budoucnost, kdy v případě potřeby nabídne k dispozici obecní byt pro lidi opouštějící dětský domov. Mimo region bylo podle poznatků zaměstnanců úřadu využito kapacit azylových domů v Sušici a Klatovech, mimo Plzeňský kraj pak v Husinci a Prachaticích. V komunitním plánování bylo prozatím jednáno o potřebě terénní práce, která by se měla orientovat i na práci s lidmi ohroženými závislostí na návykových látkách. 4.4 ORP Horšovský Týn Na území správního území obce s rozšířenou působností Horšovský Týn probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb18 (zahrnuje obce: Blížejov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černovice, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Křenovy, Kvíčovice, Meclov, Mezholezy, Mířkov, Močerady, Neuměř, Osvračín, Poděvousy, Puclice, Semněvice, Staňkov, Štichov, Srby, Velký Malahov, Vidice, Všekazy19), který zatím nabízí jen dílčí závěry. Služby sociálního poradenství Podle stávajících poznatků občané v současné době využívají především domažlických služeb sociálního poradenství. Služby sociální péče Z informací získaných od starostů a poskytovatelů vyplývá především to, že v rámci regionu chybí v některých menších obcích pečovatelská služba, kdy se vyskytují požadavky na 17
Tři obce plánujícího mikroregionu nespadají do správního území ORP Horažďovice. Bližší informace z komunitního plánování na Horšovskotýnsku viz www.muht.cz 19 Do plánování jsou zapojeny i obce ze správního území obce s pověřeným úřadem obce s pověřeným úřadem Holýšov – jeho priority a poznatky o potřebnosti poskytování sociálních služeb jsou uvedeny v rámci spádového území ORP Stod, kde se Holešovsko nachází
18
12
rozšíření její kapacity o poskytování služeb i o sobotách a nedělích. Poptávány jsou pobytové služby pro seniory a dále služby denního stacionáře a osobní asistence. Od začátku příštího roku bude systém sociálních služeb v regionu doplněn o domov se zvláštním režimem o kapacitě 9 uživatelů. Podle stávajících poznatků občané v současné době využívají především pobytových zařízení pro seniory v regionu (v Černovicích), na Domažlicku a dále pobytového zařízení a pečovatelské služby Diakonie ČCE v Merklíně. 4.5 ORP Klatovy Na území správního území obce s rozšířenou působností Klatovy probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb ve dvou regionech. Jedním z plánujících regionů je Klatovsko20 (zahrnuje obce: Myslovice, Ježovy, Poleň, Běhařov, Klenová, Javor, Týnec, Obytce, Číhaň, Mlýnské struhadlo, Hnačov, Červené Poříčí, Klatovy, Běšiny, Bezděkov, Bolešiny, Čachrov, Dlažov, Dolany, Chlistov, Chudenice, Křenice, Měčín, Mochtín, Plánice, Předslav, Švihov, Vrhaveč, Zavlekov, Vřeskovice, Ostřetice, Lomec, Biřkov, Zborovy, Újezd u Plánioce, Mezihoří) a druhým mikroregion Úhlava a Janovice nad Úhlavou 21 (zahrnuje obce: Všeruby, Dešenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Nýrsko, Strážov, Hamry). V rámci obou procesů jsou zahrnuty všechny obce správního území obce s rozšířenou působností s výjimkou dvou obcí, z nichž jedna je zapojena do plánování v rámci mikroregionu Kdyňska (ORP Domažlice) a druhá není zapojena do plánovacího procesu. Mikroregion Úhlava a Janovice nad Úhlavou má již schválený komunitní plán, proces na Klatovsku nabízí zatím jen dílčí závěry. Služby sociální péče Mikroregion Úhlava a Janovice nad Úhlavou: V regionu probíhá výstavba malometrážních bytů (pro příjmově vymezené skupiny obyvatel), které by měli být doplněny pečovatelskou službou a jeden by měl sloužit jako chráněné bydlení pro 4 – 6 obyvatel. Z komunitního plánu dále vyplývá jako cíl zřízení stacionáře pro seniory o kapacitě cca 6 lidí. V plánu se jako priorita objevila i výstavba domu pro seniory o kapacitě cca 80 – 100 lidí (kapacita by podle plánu měla být využita mimo jiné občany, kteří nyní využívají pobytových služeb v Klatovech a jsou z regionu, nebo občany jimž je místo sociálních služeb poskytován pobyt v LDN). Vedle tohoto zařízení plán počítá i s výstavbou penzionu pokojného stář v Janovicích nad Úhlavou ve třech etapách, kdy by během každé z nich měla vzniknout kapacita 30 míst (dohromady se tedy počítá s 90 místy). Klatovsko: V některých menších obcích regionu není zajišťována pečovatelská služba. Rozvoj terénních služeb, pečovatelské služby a osobní asistence, je pak spolu s důrazem na provázání sociálních a zdravotních služeb jednou z deklarovaných priorit regionu. V rámci regionu je zvažováno i navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku. V minulosti občané poptávali i stacionář pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku, kdy byly nakonec využity kapacity plzeňského zařízení. V případě pobytových služeb využívají občané celého regionu především kapacity klatovských zařízení. Služby sociální prevence Prioritou regionu (vyplývající zejména ze stávajících závěrů plánování služeb na Klatovsku) je řešení oblasti služeb určených osobám ohroženým drogovou závislostí a to nejen v samotném městě Klatovy. V Klatovech probíhá spolupráce s plzeňským poskytovatelem zaměřujícím se na protidrogovou prevenci, během které má být zmapována situace v této 20 21
Bližší informace z komunitního plánování na Klatovsku viz www.kpkt.vwv.cz Bližší informace z komunitního plánování v regionu viz www.ekoregion-uhlava.cz
13
oblasti. Jako problematická byla zmíněna i oblast práce s dětmi s výchovnými problémy. V případě pobytových služeb využívají občané celého regionu především kapacity klatovských zařízení. 4.6 ORP Kralovice Na území správního území obce s rozšířenou působností Kralovice neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Služby sociálního poradenství Služby sociálního poradenství byly v minulosti poskytovány v rámci ÚSP Kralovice (nyní Dům sociální péče Kralovice). Pro nízkou využívanost byla tato služba zrušena. Služby sociální péče Z provedeného šetření vyplynulo, že v některých obcích v rámci správního území není poskytována pečovatelská služba a to i přes projevený zájem. V Kralovicích byla občany poptávána služba denního stacionáře, kdy o ní zjišťovalo informace cca 10 občanů. Služby sociální prevence Jako problematická byla zmíněna oblast práce s rizikovou mládeží (jen s malým zastoupením cílové skupiny). V Plasích byl zmíněn větší výskyt osob bez přístřeší, které využívají kapacitu nabídnutého ubytování. Občané regionu využívají azylových domů a dalších pobytových služeb pravděpodobně zejména v Plzni (např. Kralovice mají smluvně zajištěno), využitelnost plzeňských ambulantních služeb je však problematická vzhledem ke vzdálenosti a dopravní dostupnosti. 4.7 ORP Nepomuk Na území správního území obce s rozšířenou působností Nepomuk neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Služby sociální péče Z rozhovoru s pracovníky města Nepomuk vyplývá, že obec nezaznamenala zájem občanů o rozšíření nabídky služeb v regionu. V případě pobytových služeb využívají občané kapacit zařízení v různých místech kraje (i mimo něj), kdy nebyla zaznamenána častější využívanost některého ze zařízení. Služby sociální prevence Město Nepomuk zajišťuje ubytování s využitím sociálních bytů, pro osoby, které jsou ohroženy ztrátou přístřeší. V rámci těchto kapacit je také navázaná spolupráce z projektem Šance pro budoucnost. V minulosti byly občany regionu využívány kapacity plzeňských pobytových zařízení. 4.8 ORP Nýřany Na území správního území obce s rozšířenou působností Nýřany neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb, resp. proces je zde na úplném počátku. Služby sociální péče V regionu byla zaznamenána absence pobytové služby navazující na péči zdravotnického zařízení (chyběla po propuštění z LDN). V regionu byl dálen zaznamenán zájem o službu stacionáře pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku. Jeden z poskytovatelů poukázal na nedostatečnou kapacitu služby domova se zvláštním režimem, která by měla být
14
poskytována lidem ohroženým závislostí na alkoholu a osobám s Alzheimerovou a jinou demencí. Město Třemošná připravuje zřízení domu pro seniory s kapacitou cca 55 lidí ve spolupráci se soukromou firmou (přestavba budovy obce). Přestavba by měla být realizovaná do dvou let. Služby sociální prevence V regionu jsou lokality, ve kterých žijí lidé ohrožení sociálním vyloučením. V regionu je plánováno rozšíření nabídky služeb o terénní služby pro osoby závislé na návykových látkách, kdy součástí projektu bude i zjištění potřebnosti poskytování služeb této cílové skupině. 4.9 ORP Plzeň Na území správního území obce s rozšířenou působností Plzeň probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb22. Do tohoto procesu je zapojeno město Plzeň (bez zapojení dalších obcí). Město Plzeň ukončilo k 30. červnu 2007 první plánovací období. Pro tento materiál je možné využít realizační plán na rok 2008 (informace, které plán popisuje jako sociální služby podle zákona o soc. službách) doplněný o informace získané ze Starého Plzence. Služby sociálního poradenství Prioritou formulovanou v rámci plánování služeb v Plzni je zajištění služeb sociálního poradenství pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit, lidi bez přístřeší, cizince a matky s malými dětmi (v rámci opatření zajištění vzdělávání matek s malými dětmi). Služby sociální péče V oblasti služeb sociální péče město Plzeň deklaruje podporu doplnění sítě služeb o chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním s kapacitou 10 uživatelů, osoby s mentálním postižením ve věku 18 – 40 let s kapacitou cca 40 osob a osoby s kombinovaným postižením do cca 6 osob. Plán dále uvádí podporu služby podpora samostatného bydlení pro lidi s duševním onemocněním o kapacitě cca 20 klientů, zřízení pobytové odlehčovací služby pro rodiny s dětmi s kombinovaným postižením a zřízení služeb denního a týdenního stacionáře pro osoby s kombinovaným postižením ve věku 18 – 60 let s kapacitou do 12 osob. Prioritou města je také rozšíření stávající kapacity domovů pro seniory na území města Plzně pro smyslově postižené seniory a doplnění služby podpora samostatného bydlení cca 10 osobám se smyslovým postižením. Mezi priority v oblasti péče o seniory patří vybudování služby centra denních služeb, služeb týdenního stacionáře a služby domova pro seniory. Prioritou města je i zajištění týdenního (denního) stacionáře s kapacitou max. 15 osob pro seniory s Alzheimerovou chorobou a Parkinsonovou nemocí, vybudování týdenního stacionáře pro osoby s diagnózou roztroušené sklerózy o kapacitě do 20 osob a zřízení služby domova se zvláštním režimem. Podporováno je i zřízení sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, případně službu sociální rehabilitace (v rámci opatření individuální bezbariérová doprava - bezbariérové taxi). Město Starý Plzenec uvádí jako svou prioritu zřízení a podporu domova sociálních služeb, ve kterém by byla poskytována kombinace služeb denního a týdenního stacionáře, domova pro seniory a domova pro osoby se zdravotním postižením a dále podporu pečovatelské služby. Služby sociální prevence Z priorit v oblasti služeb sociální prevence plzeňský realizační plán uvádí zajištění služby terénního programu pro matky s dětmi v tísni a dalších služeb předcházejících odloučení dětí 22
Bližší informace z komunitního plánování v městě Plzni viz kpss.plzen-city.cz
15
od rodiny a zajištění služeb sociální rehabilitace a terénních programů pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit, osoby bez přístřeší a cizince. V oblasti péče o osoby ohrožené drogovou závislostí plán vytyčuje jako prioritu službu chráněného bydlení s kapacitou 8 osob (v rámci opatření zřízení koedukovaného chráněného bydlení i pro matky s dětmi ohrožené drogovou závislostí) a doplnění kapacity služeb kontaktního centra, případně služeb následné péče (v rámci opatření zajištění substituční léčby s psychosociálním programem). 4.10 ORP Přeštice Na území správního území obce s rozšířenou působností Přeštice probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb23 (zahrnuje všechny obce správního území obce s rozšířenou působností). . Na Přešticku je již schválený komunitní plán. Služby sociálního poradenství Jako výstup z komunitního plánování byl v únoru v Přešticích zahájen provoz komunitního centra, ve kde je jednou z nabízených služeb i služba sociálního poradenství. Z prozatímního provozu zatím není zcela jasný rozsah zájmu o tyto služby. Služby sociální péče Jako problematická byla v rámci plánování označena časová dostupnost pečovatelské služby, která je poskytována pouze přes den a jen ve všední dny. Prioritou tak bylo označeno rozšíření pečovatelské služby do večerních hodin a na víkendy. Další prioritou je zřízení denního a týdenního stacionáře pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Z ankety provedené v rámci procesu plánování vyplynul dále zájem o službu tísňové péče. Občany Přešticka jsou ze zařízení v jiných regionech pravděpodobně nejvíce využívány pobytové služby v Plzni a Klatovech. Služby sociální prevence V oblasti služeb sociální prevence komunitní plán neformuluje žádné priority, občany Přešticka jsou ze služeb v jiných regionech pravděpodobně nejvíce využívány opět pobytové služby v Plzni a Klatovech. 4.11 ORP Rokycany Na území správního území obce s rozšířenou působností Rokycany probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb24 (zahrnuje všechny obce správního území obce s rozšířenou působností). Proces na nabízí prozatím jen dílčí závěry. Služby sociálního poradenství Zaměstnanci občanské poradny provozované v Rokycanech zaznamenávají výrazný nárůst zájmu po službách sociálního poradenství (provoz současným poskytovatelem trvá zatím jen necelý rok). Služby sociální péče V současné době pečovatelská služba není v některých oblastech poskytována, anketa provedená v rámci komunitního plánování ukázala, že někteří občané těchto obcí by o službu měli zájem. Jako problém bylo označeno předpokládané omezení osobní asistence, která byla v regionu poskytována (cca 10 uživatelů) a poptávka po ní trvá. S nedostatečnou nabídkou se setkává poptávka osob s duševním onemocněním a mentálním postižením po pobytových službách, resp. službě chráněného bydlení. Z šetření dále vyplynul dlouhodobější záměr o 23 24
Bližší informace z komunitního plánování na Přešticku viz www.prestice-mesto.cz Bližší informace z komunitního plánování na Rokycansku viz www.rokycany.cz
16
zřízení odlehčovací služby. V současné době má jeden z poskytovatelů záměr vybudovat v Rokycanech domov pro seniory s kapacitou 16 míst a zřízení sociálně terapeutické dílny. Občany celého regionu jsou pravděpodobně nejvyužívanější kapacity pobytových služeb v Mirošově a Liblíně. Služby sociální prevence V oblasti služeb sociální prevence chybí, stejně jako v jiných obcích a regionech, ověřená data o jejich potřebnosti. Jeden z poskytovatelů upozornil na potřebnost práce s dětmi a rizikovou mládeží i jejich rodinami, tedy poskytování služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, služby rané péče poskytované dítěti a rodičům dítěte, jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a služeb terénních programů. Dosavadní poznatky ukazují i na potřebnost služeb poskytovaných osobám ohroženým závislostí na návykových látkách, kdy pracovníci úřadu i jeden z poskytovatelů upozorňují, že se problém netýká jen samotných Rokycan, ale i dalších sídel regionu. Zvažována je i spolupráce s plzeňským střediskem rané péče. 4.12 ORP Stod Na území správního území obce s rozšířenou působností Stod probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb jednak v rámci regionu Stodska a Dobřanska25 (zahrnuje obce: Dobřany, Dnešice, Honezovice, Hradec, Chotěšov, Kotovice, Líšina, Nová Ves, Přestavlky, Stod, Střelice, Ves Touškov, Vstiš) a také v rámci regionu Horšovskotýnska (viz poznámka pod čarou č. 6) (jde o obce správního území obce s pověřeným úřadem Holýšov: Bukovec, Čečovice, Černovice, Holýšov, Horní Kamenice, Kvíčovice, Neuměř, Štichov, Všekary). Oba probíhající procesy nabízejí zatím jen dílčí poznatky. Služby sociálního poradenství Jako vhodné doplnění systému služeb v oblasti sociálního poradenství bylo označeno rozšíření a doplnění služeb občanské poradny. Služby sociální péče Jako problém byla v oblasti služeb sociální péče označena nedostatečná kapacita pobytových zařízení pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku, která je pravděpodobně částečně řešena i využitím kapacity Psychiatrické léčebny v Dobřanech. Pokrytí regionu pečovatelskou službou nelze v současné době odhadnout – službu v současné době začíná realizovat jiný poskytovatel. Služby sociální prevence I přes chybějící analýzu situace zástupci obcí (zejména města Holýšov, Dobřany) hovoří o výskytu zneužívání návykových látek, rizikovém chování mládeže a předpokládaném nárůstu počtu zadlužených rodin, které nezvládají splácet své dluhy. Město Dobřany jako prioritu označuje zřízení služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, v dalších obcích nebyla konkrétní služba navržena. Ze služeb sociální prevence využívají občané mimo region, zejména v Plzni, pravděpodobně pobytových služeb (noclehárna, azylový dům) a služeb určených osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. 4.13 ORP Stříbro Na území správního území obce s rozšířenou působností Stříbro neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. 25
Bližší informace z komunitního plánování na Stodsku viz www.mestostod.cz
17
Služby sociální péče Jako nedostatečná byla označena kapacita pečovatelské služby v okolí obce Svojšín, kde byl úřadem odhadnutý zájem cca 20 uživatelů. Jako potřebné se jeví i navýšení kapacity denního a týdenního stacionáře. Zvažováno je i budování služby domov pro seniory. Služby sociální prevence Ze získaných informací vyplývá, že v oblasti služeb sociální prevence v regionu chybí pobytové služby, kdy byly služby noclehárny a vybudování „krizového bydlení“ označeny jako priority rozvoje služeb. V případě služeb ubytoven a azylových domů je počítáno s využíváním služeb azylového domu a noclehárny v Plzni, Boru či Praze. 4.14 ORP Sušice Na území správního území obce s rozšířenou působností Sušice neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb, resp. proces je zde na úplném počátku. Služby sociální péče V oblasti služeb sociální péče účastníci komunitního plánování upozorňují na neuspokojenou poptávku po odlehčovacích službách a nedostatečnou kapacitu pobytových zařízení. V případě pečovatelské služby zmiňují problém vysokých dojezdových vzdáleností, jejíž řešením by podle účastníků bylo, spíše než finančně náročnější zřízení nového střediska, posílení středisek stávajících. Účastníci dále zmiňují předpoklad nárůstu počtu osob se sníženou soběstačností z důvodu věku, kteří nemají příjmy ani jiné zázemí a budou potřebovat zajistit pobytovou službu. Většina občanů regionu, kteří využívají pobytovou službu, pravděpodobně využívá zařízení v Sušici, zaznamenáno bylo využití kapacity zařízení v Jihočeském kraji. Služby sociální prevence V oblasti služeb sociální prevence účastníci komunitního plánování označili za potřebnou práci s lidmi ohroženými násilným chováním jiné osoby obývající s ní společné obydlí, osob bez přístřeší, osob ohrožených závislostí na alkoholu, zadluženým domácnostem, které nejsou schopny své dluhy splácet, ale i s dalšími cílovými skupinami. Občané regionu využívají kromě pobytových zařízení v Sušici i v dalších regionech – pravděpodobně nejvíce v Plzni a Sušici. 4.15 ORP Tachov Na území správního území obce s rozšířenou působností Tachov neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Město Tachov v rámci potřebnost poskytování sociálních služeb uvádí domněnku o dostatečném zastoupení sociálních služeb v regionu – uvedené informace vyplývají dále ze zjišťování za správní území obcí s pověřeným úřadem Bor a Planá. Služby sociálního poradenství V oblasti služeb sociálního poradenství jsou občany regionu využívány pravděpodobně především kapacity služby sociálního poradenství v Tachově, doplněním by mohlo být rozšíření sociálního poradenství pro osoby se zdravotním postižením do dalších sídel. Služby sociální péče Jako problém byla označena kapacita pobytových zařízení, kde se obce opírají o zjištění zaměstnanců pečovatelské služby. Jako prioritní pak bylo označeno zajištění pohotovostní pobytové služby, která by v případě akutního problému mohla zajistit péči před přechodem 18
do některého z pobytových zařízení, kde by pravděpodobně stačila minimální kapacita (např. dvě vyčleněné bytové jednotky). Vedle této služby byla jako potřebná označena i služba pro osoby opouštějící zdravotnické zařízení (pravděpodobně služba chráněného bydlení). Služby sociální prevence V oblasti služeb sociální prevence bylo zmíněno využití kapacit služeb plzeňského střediska poskytujícího služby rané péče, případně služeb poskytovaných v Tachově. 4.16 Shrnutí a závěry vyplývající z priorit obcí Plzeňského kraje26 Mezi prioritami a přáními zástupců jednotlivých obcí se další rozvoj služeb sociálního poradenství příliš nevyskytuje. Pokud ano, pak je zmiňována dobrá zkušenost a potřebnost rozvoje občanského poradenství (včetně poboček v menších sídlech). V jednotlivých regionech pak zástupci obcí poukazují na potřebnost rozvoje poradenství při zprostředkování vhodné služby či při zajištění poradenství specifickým cílovým skupinám (zmíněno je poradenství poskytované osobám ohroženým sociální exkluzí, dětem, mládeži a rodinám, obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, lidem bez přístřeší, cizincům a osobám se zdravotním postižením – není však zřejmá prioritní cílová skupina pro více regionů). Nejzřetelnější priorita, resp. přání zástupců jednotlivých obcí v oblasti služeb sociální péče se týká rozšíření kapacity pečovatelských služeb. Kapacita by měla být rozšířena nejen tak, aby pokryla vždy celý region, tedy nejen vybrané obce, ale i časově, aby bylo možné jejich služeb využívat ve všech dnech v týdnu, tedy nejen ve dnech všedních. Velmi často se objevuje požadavek na rozšíření pobytových služeb, kdy je nejčastěji zmiňována výstavba domu pro seniory (v některých regionech už jsou navržené konkrétní záměry). Z dalších služeb zástupci obcí častěji uváděli jako priority navýšení stávajících kapacit i u odlehčovacích služeb, denního a týdenního stacionáře, domova se zvláštním režimem, chráněného bydlení, osobní asistence, uvedeny byly i služby podpory samostatného bydlení a tísňové péče. V oblasti služeb sociální prevence se jednoznačně nejčastěji objevuje důraz na rozšíření služeb poskytovaných osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Další často zmiňovanou cílovou skupinou, s níž by se v rámci sociálních služeb mělo podle názoru obcí více pracovat, jsou děti a mládež, jejichž vývoj je ohrožen, a jejich rodiny, zadlužené domácnosti, dále jsou zmiňovány i osoby bez přístřeší, matky s dětmi v tísni a obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. Služby jsou zde méně často konkretizovány (spíš jde o charakteristiku na základě cílových skupin). Konkretizované jsou zejména požadavky na zřízení služeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládež a terénních programů pro různé cílové skupiny, zmíněny jsou i služby sociální rehabilitace, rané péče, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, azylového domu a noclehárny.
26
Jde pouze o snahu shrnout preferovaný charakter služeb, což se však může jevit zavádějícím - podoba každé služby se na základě různých požadavků v jednotlivých regionech odlišuje a pociťované potřeby menších regionů mají jistě jinou váhu než poznatky města Plzně.
19
5. Potřeby poskytování sociálních služeb V současné době Plzeňský kraj nedisponuje dostatečným množstvím vypovídajících údajů, ze kterých by bylo možné zjistit komplexní potřeby poskytování sociálních služeb. Plzeňský kraj v budoucnu popíše potřebnost sociálních a navazujících služeb zejména využitím dvou zadaných analýz. První má za cíl určit potřebnost sociálních služeb ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, druhá určí potřebnost vybraných služeb sociální prevence a vedle toho nabídne metodiku umožňující opakované zjišťování v budoucích letech. Konečné závěry obou analýz budou k dispozici až na podzim tohoto roku a tedy nejsou v současnosti pro plán využitelné. V současné době je možné čerpat z poznatků jednotlivých obcí (kterým zákon ukládá zjištění potřebnosti poskytování sociálních služeb také). Informovanost o sociálních službách a jejich potřebnosti je však u řady zástupců (zejména menších) obcí minimální a tato informace je tak od obcí těžko zjistitelná. Údaje o potřebnosti poskytování sociálních služeb některým cílovým skupinám jsou navíc i na úrovni obce těžko zjistitelné, což bývá navíc mnohdy umocněno nepopulárností těchto cílových skupin. Závěry procesů komunitního plánování jednotlivých regionů (stejně jako v jiných krajích) nabízejí jen zřídka podloženou kvantifikaci potřebnosti jednotlivých služeb, kdy je vyústěním neschopnost vyargumentovat posílení služby či konstatovat případnou nepotřebnost služby. Přes všechna popsaná rizika jsou však informace získané od obcí jedním z mála dostupných podkladů, které je možné využít a je důležité s nimi pracovat (poznatky obcí viz kapitola 4. Priority obcí Plzeňského kraje). Druhým využitelným zdrojem jsou informace o rozmístění jednotlivých typů služeb v kraji27, které může poukázat na nedostatečné zastoupení některého typu služeb, nebo naopak její nadbytečnou kapacitu. I zde je však nutné postupovat velmi opatrně a je zřejmé, že tento odhad ukáže jen na nejviditelnější disproporce kapacit. Údaje získané z žádostí o registraci totiž naznačují trvající rozdíly ve vykazování kapacity (případně i výkonů) u jednotlivých poskytovatelů – dvě srovnatelně personálně zajištěné organizace uvádějí v žádosti diametrálně odlišné údaje (zejména je to zřetelné u některých služeb sociální prevence). Dalším údajem, se kterým je možné pracovat, je evidence počtu žadatelů o sociální službu, se kterými poskytovatel nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí služby z důvodu nedostatečné kapacity. Vzhledem k nejednotnému systému evidence žádostí o poskytnutí služby je hodnota celkového součtu neuspokojených žádostí o sociální služby nevyužitelná. Využitelná je však informace, který typ sociální služby vůbec má neuspokojené žádosti, tedy o které typy služeb trvá zájem občanů (i když není možné vyjádřit jejich počet). V současné době však nejsou ucelená data z evidencí neuspokojených žadatelů o službu k dispozici. Při přípravě tohoto dokumentu je možné využít znalosti situace při statistických šetřeních v dřívějších zařízeních ústavů sociální péče, domovů důchodců a pečovatelské služby. Oba typy pobytových zařízení trvale vykazují neuspokojené žádosti, u pečovatelské služby jen v některých případech. 5.1 Služby sociálního poradenství Služby sociálního poradenství jsou podle seznamu žádostí o registraci zastoupeny ve všech okresních městech – Plzeň, Klatovy, Tachov Rokycany a Domažlice, dále ve městě Sušice, Třemošné (ORP Nýřany) a obci Černošín (ORP Stříbro). Žádost o registraci podali poskytovatelé dvou služeb občanského poradenství, kteří jako cílovou skupinu uvedli všechny skupiny z nabídky ve formuláři. Ostatní poskytovatelé se specializují na vybrané cílové skupiny, někteří poskytovatelé v žádosti o registraci jednu nebo dvě cílové skupiny. Velká 27
Z registru je možné zjistit jako místo poskytování pouze adresu sídla služby. Ve kterých obcích je poskytovaná terénní služba uvedli v popisu realizace jen někteří z poskytovatelů.
20
část služeb je určená osobám se zdravotním postižením. Nejvíce služeb je zastoupeno v krajském městě. 5.2 Služby sociální péče Při přípravě tohoto dokumentu byla u služeb sociální péče sledována možnost využití počtu přiznaných příspěvků na péči a údajů o využití příspěvku (zda je využíván na zajištění sociální služby, pomoci osoby blízké nebo jiné a nebo jejich kombinaci) pro porovnání s kapacitami stávajících služeb. Uskutečněná sociální šetření ukazují, že se skutečné využití příspěvku může odlišovat od sumarizovaných údajů, které příjemce ohlašuje příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Příjemci žijící v domácnosti v řadě případů uvedou využití příspěvku pouze na zajištění pomoci od osoby blízké, avšak někdy sociální službu (v kombinaci s péčí osoby blízké) využijí. Problém je i v informaci o počtu příjemců příspěvku na péči a jeho porovnání s kapacitou služeb. Sociální služby jsou totiž mnohdy využívány i osobami, které nemají nárok na příspěvek na péči28. Pak je možné například to, že kapacita poskytovaných služeb překračuje počet příjemců na péči a přesto nejsou uspokojeni nejen všichni zájemci celkově (ať již mají či nemají přiznán příspěvek na péči), ale ani všichni příjemci příspěvku na péči. Tabulky č. 10 a 11 zachycují oba údaje – jak celkový počet příjemců příspěvku na péči tak počet osob, které uvádějí využití příspěvku na zajištění sociální služby nebo kombinaci sociální služby a pomoci osoby blízké nebo jiné (tedy počet příjemců příspěvku, kteří k danému datu deklarovali alespoň částečné využití sociálních služeb). Pro porovnání je v tabulce č. 12 zachyceno regionální rozmístění ambulantních a pobytových služeb sociální péče v kraji (v tabulce jsou uvedeny jen ty služby, které jsou poskytovány výhradně jako ambulantní nebo pobytové). S informací o zastoupení terénních služeb nelze pracovat, nejprve by bylo nutné zpřesnit spádová území všech služeb (viz poznámka č. 27). Z tabulky je patrné, že nejvíce zastoupené v jednotlivých regionech kraje jsou služby domovů pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postižením, které mají zároveň největší kapacity – dohromady mají tato zařízení v Plzeňském kraji kapacitu 2972 lůžek. Třetí největší kapacitu, 326 lůžek, mají služby domovů se zvláštním režimem, které jsou však zastoupené jen v rámci ORP Plzeň a Rokycany. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče pak mají kapacitu 116 lůžek. Tyto čtyři pobytové služby tak mají v souhrnu kapacitu 3414 lůžek. Méně zastoupenými službami jsou pak služby chráněného bydlení, center denních služeb, denních a týdenních stacionářů. Celková kapacita těchto čtyř služeb je 433 klientů / lůžek. Kapacitu zbylých služeb sociální péče zachycuje tabulka č. 13. Nejvíce zastoupenou službou je pečovatelská služba s celkovou kapacitou 8062 klientů. Osobní asistence je poskytována v celkové kapacitě 145 klientů, kdy sídla sedmi služeb jsou v Plzni, Rokycanech, Klatovech, Sušici, Černošíně (ORP Stříbro) a České Kubici (ORP Domažlice). Tísňová služba je poskytována jedním plzeňským poskytovatelem s kapacitou 21 klientů, průvodcovské a předčitatelské služby dvěma plzeňskými poskytovateli s kapacitou 220 klientů a služba podpora samostatného bydlení není v Plzeňském kraji poskytována vůbec. Odlehčovací služby jsou poskytovány pěti poskytovateli v Plzni, Sušici, Merklíně a Třemošné, přičemž jeden z poskytovatelů uvádí kapacitu služby 432 klientů a ostatní čtyři pak v součtu 91 klientů a 9 lůžek. 28
Z poznatků Krajského úřadu Plzeňského kraje vyplývá, že v případě některých služeb jde o více než polovinu uživatelů služby.
21
5.3 Služby sociální prevence Zastoupení služeb sociální prevence v kraji podle správních území obcí s rozšířenou působností, včetně jejich kapacit, zachycuje tabulka č. 14. Z tabulky je na první pohled patrný nepoměr zastoupení služeb v krajském městě a zbytku kraje. Větší zastoupení služeb je v okresních městech, městě Sušici a ve správním území ORP Stříbro, kde působí jeden z poskytovatelů, který si požádal o registraci celkem šesti služeb (z toho 4 služby sociální prevence). 5.4 Shrnutí a závěry vyplývající z údajů o potřebnosti poskytování sociálních služeb V rozvaze nad rovnoměrností rozmístění služeb sociálního poradenství vyvstávají dvě otázky. První se týká dostupnosti služeb sociálního poradenství v dalších místech kraje a to zejména v těch, které jsou přirozenými spádovými centry regionu a těch, kde je špatná dopravní obslužnost umožňující využití služby ve vzdálenějším místě kraje. Druhou otázkou je, zda je potřebná vysoká kapacita úzce specializovaných služeb, které se mnohdy specializují na stejné cílové skupiny. Porovnání kapacity služeb s počtem příjemců příspěvku na péči se z popsaných důvodů jeví jako velmi problematické. Umožňuje spíše sledovat zastoupení jednotlivých typů služeb v kraji. Zde je možné konstatovat, že hojněji jsou zastoupeny “tradiční“ služby domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením a pečovatelské služby. V porovnání s nimi jsou kapacity dalších služeb mnohem menší, a to i v případě dalších pobytových a ambulantních zařízení – diskutabilní je vhodný poměr mezi kapacitami jednotlivých typů těchto služeb. Nejméně zastoupenými (zastoupenými jen na několika místech s minimální kapacitou, tedy občany Plzeňského kraje jen velmi málo dostupnými) službami sociální péče jsou osobní asistence, tísňová služba, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, chráněné bydlení, centra denních služeb a týdenních stacionářů. U služeb sociální prevence je výrazná disproporce zastoupení v Plzni a zbytku území kraje. Velká část těchto služeb může být pro občany kraje jen těžko dostupná. A to jednak z důvodu dopravní dostupnosti Plzně (případně jiného většího města, ve kterém je poskytována) a také z důvodu nízké kapacity některých typů služeb, které mohou jen stěží uspokojit občany celého kraje.
22
6. Přehled nyní poskytovaných sociálních služeb Přehled nyní poskytovaných sociálních služeb je v samostatné příloze tabulka č. 19. Tato tabulka zachycuje základní údaje o službách, jejichž poskytovatelé podali žádost o registraci u Krajského úřadu Plzeňského kraje ke dni 31. července 2007, doplněné o údaje o sociálních službách poskytovatelů registrujících službu poskytovanou v Plzeňském kraji u jiného registrujícího orgánu (doplněny byly informace o službách, jejichž existence byla pracovníkům krajského úřadu známa).
23
7. Návrh strategie zajišťování sociálních služeb v kraji Návrh strategie zajišťování je odvozen ze shrnutí a závěrů předešlých kapitol, a po nalezení jejich průniků odvozuje priority Plzeňského kraje. 7.1 Služby sociálního poradenství Národní koncepce vyjadřují obecně podporu službám sociálního poradenství. Mezi prioritami obcí se vyskytuje podpora zřízení kapacit služeb poradenství, a to jednak poradenství občanského (zaměřeného na všechny cílové skupiny), ale i poradenství specializovaného na vybrané cílové skupiny. Zastoupení služeb v kraji ukazuje na větší kumulaci služeb poskytujících poradenské služby specifickým cílovým skupinám v Plzni (město Plzeň ve svém komunitním plánu vyjadřuje podporu všem stávajícím službám, priority popisují rozšíření stávajícího systému). 7.2 Služby sociální péče V oblasti služeb sociální péče národní koncepce kladou důraz na transformaci pobytových zařízení a podporu ambulantních a terénních služeb a vyjadřují podporu službám osobní asistence, pečovatelské služby, tísňové péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpory samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denního stacionáře, týdenního stacionáře a chráněného bydlení. Jednoznačná podpora ze strany obcí je shodně vyjádřena pečovatelské službě a rozšíření její kapacity. S podporou se shodně setkávají i odlehčovací služby, denní a týdenní stacionáře, chráněné bydlení, osobní asistence i služby podpory samostatného bydlení a tísňové péče. Osobní asistence, tísňová služba, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, chráněné bydlení, centra denních služeb a týdenních stacionářů jsou pak zároveň méně zastoupenými službami sociální péče v kraji. Na druhé straně je výrazná priorita obcí na zvýšení kapacity služeb domovů pro seniory podpořena i nadále trvajícím zájmem občanů o tuto službu. 7.3 Služby sociální prevence Uvedené národní koncepce se k oblasti služeb sociální prevence příliš nevyjadřují, uvádí pouze podporu služeb rané péče a tlumočnické služby. Obce Plzeňského kraje nejvýrazněji podporují rozšíření kapacit služeb pro osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, dále služeb pro děti a mládež, jejichž vývoj je ohrožen, a jejich rodiny a zadlužené domácnosti. Zmiňovány jsou i osoby bez přístřeší, matky s dětmi v tísni a obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. Obce požadované služby méně často konkretizují. Konkretizované jsou požadavky na zřízení služeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládež a terénních programů, případně i služby sociální rehabilitace, rané péče, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, azylového domu a noclehárny. V zastoupení služeb v rámci kraje je výrazná disproporce mezi městem Plzní a zbytkem území kraje, kdy je pravděpodobná nedostupnost velké části těchto služeb. 7. 4 Shrnutí a závěry - Priority Plzeňského kraje Plzeňský kraj: 1. V případě rozšiřování ambulantních služeb podporuje ty, které jsou umístěny v centrech dojížďky za zaměstnáním a do škol a v návaznosti na pracovní mikroregiony. 2. V případě rozšiřování dalších nepobytových sociálních služeb mimo území města Plzně podporuje ty, které jsou poskytovány v centrech sociálních služeb s více dalšími službami (poskytování více druhů sociálních služeb jedním poskytovatelem).
24
3. V případě rozšiřování služeb sociálního poradenství podporuje služby orientující se na širší spektrum cílových skupin. 4. Podporuje rozšíření kapacity pečovatelské služby (územní, časové dostupnosti – viz kapitola 4. Priority obcí Plzeňského kraje). 5. Podporuje udržení stávající kapacity služeb domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovů se zvláštním režimem, vznik a rozšiřování služeb osobní asistence, tísňové služba, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denních a týdenních stacionářů a chráněného bydlení (viz kapitola 4. Priority obcí Plzeňského kraje). 6. Podporuje úpravy a modernizaci stávajících objektů, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, s cílem naplnění požadavků na poskytování sociálních služeb v souladu se standardy kvality a zákonem o sociálních službách. 7. V případě rozšiřování kapacit služeb sociální prevence podporuje ty, jejichž poskytovatelé dokládají potřebnost služby provedeným sociálním šetřením v místě poskytování. Další a konkrétněji formulované priority bude možné stanovit na základě uvedených analýz potřebnosti poskytování sociálních služeb osobám se zdravotním postižením a potřebnosti služeb sociální prevence.
25
8. Náměty k chybějícím službám Během zjišťování priorit v jednotlivých obcích Plzeňského kraje (výsledky popsány v kapitole 4. Priority obcí Plzeňského kraje) byly dle požadavku Ministerstva práce a sociálních věcí hledány i náměty k chybějícím službám. Zástupci obcí byli v rozhovoru vyzváni k popisu služby, jejíž nabídku by v regionu přivítali, nebo systémové změny, která by měla být provedena. Z poznatků vyplývají tyto náměty: - zajištění sociální služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, případně zdravotního postižení a zároveň nemají žádné příjmy ani jiné sociální zázemí (půjde o kombinaci služeb sociální prevence a sociální péče tak, jak jsou “tradičně“ vnímány a poskytovány); - zajištění služby, která by odpovídala sociální službě Domu na půl cesty, případně jiné obdobné služby pro osoby opouštějí psychiatrickou léčebnu (ať již jde o osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, nebo osoby s duševním onemocněním); požadavek na podobnou službu se objevoval i u cílové skupiny osob opouštějící jiná zdravotnická zařízení, pobytová zařízení či výkon trestu odnětí svobody; - v průběhu rozhovorů se také objevoval důraz na větší propojení sociálních a zdravotních služeb.
26
9. Rozklíčování způsobu financování sociálních služeb Ze zjištěných informací nevyplynulo, že by obce nebo kraj připravovaly zásadní změnu financování sociálních služeb, pokud nedojde v rámci rozpočtového určení daní k přerozdělení finančních prostředků v rámci veřejných rozpočtů. Konečná výše podpory sociálních služeb od obcí i kraje bude stanovena po schválení rozpočtů a v závislosti na výši dotací za státního rozpočtu a příp. dalších forem financování poskytovatelů sociálních služeb vč. zdrojů financování z fondů EU aj. Plzeňský kraj podporuje financování sociálních služeb ze státního rozpočtu s přihlédnutím k:
nutnosti stabilizace systému sociálních služeb a sítě poskytovatelů sociálních služeb;
demografické i geografické situaci kraje. Při rozdělení prostředků v mezikrajském srovnání je nutno zohlednit specifickou situaci Plzeňského kraje, zejména s přihlédnutím k velké rozloze a nízké a výrazně nerovnoměrné hustotě osídlení, věkovému složení obyvatel, vč. druhého nejvyššího indexu stáří (po Praze)…;
zohlednění poměru výše dotací mezi organizacemi zřizovanými Plzeňským krajem, obcemi a NNO a poměru objemu dotace podle jednotlivých druhů služeb, aby nedošlo k disproporcím při financování jednotlivých poskytovatelů a druhů služeb;
rozdílným podílům jednotlivých zdrojů na financování konkrétních sociálních služeb;
a historii financování sociální služby z veřejných rozpočtů…
S ohledem na situaci ve financování sociálních služeb předchozích let, vč. roku 2007 je předpokládaná potřeba finančních prostředků na dotace pro poskytovatele sociálních služeb v Plzeňském kraji (§ 101 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) v roce 2008 cca 400 mil. Kč. Půlroční zkušenosti s fungováním systému v souvislosti s aplikací zákona o sociálních službách do praxe přináší řadu problémů, např. ve stanovení přechodného období pro úhrady za poskytování pobytových sociálních služeb, nedořešení problematiky penzionů pro důchodce apod. Z komunitního plánování v Plzeňském kraji jednoznačně nevyplývají priority obsažené v celorepublikových strategiích ve smyslu zúžení problematiky na transformaci pobytových sociálních služeb.
27
Přílohy Tabulky Tabulka č. 1 - Hustota zalidnění správního území obce s rozšířenou působností Tabulka č. 2 - Počet obyvatel podle správních území obcí s rozšířenou působností Tabulka č. 3 – Srovnání věkové struktury obyvatel Plzeňského kraje a celé ČR Tabulka č. 4 – Srovnání věkové struktury obyvatel jednotlivých správních území obcí s rozšířenou působností Tabulka č. 5 – Bilance přirozeného přírůstku, přírůstku stěhováním a celkového přírůstku Plzeňského kraje za léta 1994 – 2006 Tabulka č. 6 - Věkové složení obyvatelstva Plzeňského kraje podle věkových skupin (projekce ČSÚ) Tabulka č. 7 – Dojíždějící za prací do vybraných center dojížďky podle pohlaví a věku Tabulka č. 8 – Pracovní mikroregiony Tabulka č. 9 – Centra dojížďky do škol Tabulka č. 10 – Počet příjemců příspěvku na péči podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby a správních území obcí s rozšířenou působností ke dni 31. 5. 2007 Tabulka č. 11 - Počet příjemců příspěvku na péči podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby, kteří uvedli využití příspěvku na zajištění sociální služby nebo kombinaci sociální služby a pomoci osoby blízké nebo jiné podle správních území obcí s rozšířenou působností ke dni 31. 5. 2007 Tabulka č. 12 - Regionální rozmístění ambulantních a pobytových služeb sociální péče Tabulka č. 13 -Kapacita služeb osobní asistence, pečovatelské služby, tísňové péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpory samostatného bydlení a odlehčovacích služeb v rámci celého Plzeňského kraje Tabulka č. 14 - Kapacita služeb sociální prevence v rámci spádových území obcí s rozšířenou působností Tabulka č. 15 –Dotace podle druhu poskytovaných služeb na rok 2007 (dle proběhlého dotačního řízení) Tabulka č. 16 – Dotace ze stát. rozpočtu (kapitoly VPS a MPSV) v roce 2006 na soc. služby Tabulka č. 17 – Dotace poskytnuté z rozpočtu Plzeňského kraje v roce 2006 Tabulka č. 18 – Dotace MPSV – péče o seniory a osoby se zdrav. postižením v r. 2005 a 2006 Tabulka č. 19 – Přehled poskytovatelů, kteří podali žádost o registraci (ke dne 31.7.2007)
28
Grafy Graf č. 1 - Srovnání věkové struktury obyvatel Plzeňského kraje a celé ČR Graf č. 2 - Srovnání věkové struktury obyvatel ORP Tachov, Plzeňského kraje a celé ČR Graf č. 3 - Srovnání věkové struktury obyvatel ORP Nepomuk, Plzeňského kraje a celé ČR Graf č. 4 - Srovnání věkové struktury obyvatel ORP Stod, Plzeňského kraje a celé ČR Graf č. 5 - Srovnání věkové struktury obyvatel ORP Nýřany, Plzeňského kraje a celé ČR Graf č. 6 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – skutečný stav k 31. 12. 2006 Graf č. 7 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2010 podle projekce ČSÚ Graf č. 8 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2015 podle projekce ČSÚ Graf č. 9 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2020 podle projekce ČSÚ Graf č. 10 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2030 podle projekce ČSÚ Graf č. 11 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2040 podle projekce ČSÚ Graf č. 12 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2050 podle projekce ČSÚ
Mapy Mapa č. 1 – Správní území obcí s rozšířenou působností Plzeňského kraje Mapa č. 2 – Obce s více než dvěma tisíci obyvatel Mapa č. 3 – Srovnání vymezení pracovních mikroregionů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností
29
Tabulka č. 1 - Hustota zalidnění správního území obce s rozšířenou působností k 31. 12. 2006 správní území obce hustota zalidnění hustota zalidnění s rozšířenou působností spádového území obce spádového území bez s rozšířenou působností (v zahrnutí území a počtu km2) obyvatel obce s rozšířenou působností (v km2) Blovice 50,4 37,4 Domažlice 51,5 38,5 Horažďovice 47,2 30,0 Horšovský Týn 47,9 41,4 Klatovy 56,0 33,9 Kralovice 33,5 29,9 Nepomuk 36,3 25,4 Nýřany 79,5 71,0 Plzeň 684,6 124,7 Přeštice 76,0 57,4 Rokycany 80,2 59,5 Stod 84,0 76,1 Stříbro 38,4 23,3 Sušice 32,0 18,3 Tachov 37,2 25,1 (zdroj: výpočet z údajů ČSÚ, hodnoty jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo)
30
Tabulka č. 2 - Počet obyvatel podle správních území obcí s rozšířenou působností ke dni 31. 12. 2006 věk Blov. Dom. Hor. Hor.T. Klat. Kral. Nep. Nýř. Plz. Přešť. Rok. Stod Stříb. 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90 ≤
509 504 598 719 711 868 1003 735 737 677 828 860 700 473 489 406 278 93 29
1874 1785 2122 2581 2550 3091 3424 2808 2664 2478 3075 3029 2333 1655 1432 1177 804 301 99
542 518 680 745 819 894 1014 802 805 814 880 913 780 642 535 403 286 106 43
700 594 750 878 916 1151 1230 903 917 914 1119 1121 802 569 477 419 240 88 32
2513 2227 2631 3107 3509 3997 4428 3554 3433 3300 3915 3837 3182 2147 1805 1634 1074 391 142
1040 959 1200 1436 1459 1744 1861 1389 1506 1439 1736 1734 1327 1021 820 720 457 149 49
509 469 590 639 710 869 959 692 712 647 900 895 726 512 480 430 289 107 43
celkem
11217
39282
12221
13820
50826
22046
11178
Suš.
Tach. celkem
8254 6819 7871 10105 11474 14595 15678 11447 11898 11249 14055 13378 12843 8863 7523 6618 4196 1447 499
981 973 1128 1291 1254 1562 1839 1424 1365 1297 1550 1544 1358 929 791 685 451 144 43
2016 1991 2405 2852 3070 3463 3923 3134 3016 2935 3472 3475 3078 2091 1864 1710 1083 410 129
1075 1030 1160 1363 1370 1720 2068 1475 1478 1317 1610 1764 1387 945 745 613 397 169 63
814 744 957 1232 1241 1278 1373 1098 1238 1175 1189 1232 909 733 536 416 245 90 32
1127 1068 1335 1487 1634 1867 2009 1716 1605 1695 1921 1856 1575 1146 1063 993 571 221 85
1816 1699 2064 2459 2659 2663 3144 2510 2581 2404 2738 2774 1810 1362 1044 813 536 166 43
26304 23785 28219 34160 36609 43657 48511 37272 37376 35497 42553 42191 35817 25291 21282 18517 11849 4188 1459
49869 178812
20609
46117
21749
16532
24974
35285
554537
2534 2405 2728 3266 3233 3895 4558 3585 3421 3156 3565 3779 3007 2203 1678 1480 942 306 128
(zdroj: výpočet z údajů Českého statistického úřadu) (poznámka: obce s rozšířenou působností v Plzeňském kraji: Blov. - Blovice, Dom. - Domažlice, Hor. - Horažďovice, Hor. T. - Horšovský Týn, Klat. - Klatovy, Nep. - Nepomuk, Nýř. - Nýřany, Plz. Plzeň, Přrešť - Přeštice, Rok. - Rokycany, Stod - Stod, Stříb. - Stříbro, Suš. - Sušice, Tach. - Tachov)
31
Tabulka č. 3 – Srovnání věkové struktury obyvatel Plzeňského kraje a celé ČR k 31.12. 2006 Plzeňský kraj ČR věk počet podíl počet Podíl obyvatel z celk. obyvatel z celk. počtu počtu (v %)* (v %)* 0-4 26304 4,743417 493609 4,798288 5-9 23785 4,289164 450 045 4,37481 10-14 28219 5,08875 535 860 5,209003 15-19 34160 6,160094 651 247 6,33066 20-24 36609 6,601724 694 953 6,755519 25-29 43657 7,872694 829 472 8,063155 30-34 48511 8,748019 902 760 8,775575 35-39 37272 6,721283 708 610 6,888276 40-44 37376 6,740037 701 559 6,819735 45-49 35497 6,401196 652 845 6,346194 50-54 42553 7,673609 763 858 7,425333 55-59 42191 7,608329 778 943 7,571971 60-64 35817 6,458902 640 991 6,230964 65-69 25291 4,560742 450 751 4,381673 70-74 21282 3,837796 370 844 3,604911 75-79 18517 3,339182 325 288 3,162069 80-84 11849 2,136737 222 369 2,161611 85-89 4188 0,755225 82 377 0,800773 90+ 1459 0,263102 30808 0,299479 celkem
554537
100,00 10 287 189
100,00
(zdroj: údaje Českého statistického úřadu)
32
Tabulka č. 4 – Srovnání věkové struktury obyvatel jednotlivých správních území obcí s rozšířenou působností (řazeno podle hodnoty zastoupení osob starších 65 let) v Plzeňském kraji k 31.12. 2006 včetně porovnání s hodnotami za Plzeňský kraj a celou ČR Tach. Stříb. 0 – 14 15,81 15,21 15 –64 72,95 72,37 65 + 11,23 12,41
Hor.T 14,79 72,00 13,20
Stod 15,01 71,51 13,48
Nýř. 15,37 71,12 13,51
Dom. 14,72 71,36 13,92
Klat. 14,50 71,35 14,15
Kral. 14,51 70,90 14,59
Přeš. 14,95 70,28 14,77
Blov. 14,36 69,88 15,76
Rok. 13,90 70,30 15,80
Plz. 12,83 70,87 16,30
Suš. 14,13 69,53 16,33
Hor. 14,24 69,27 16,49
Nep. 14,03 69,32 16,65
Kraj 14,12 70,99 14,89
ČR 14,38 71,21 14,41
(zdroj: výpočet z údajů Českého statistického úřadu) (poznámka: obce s rozšířenou působností v Plzeňském kraji: Blov. - Blovice, Dom. - Domažlice, Hor. - Horažďovice, Hor. T. - Horšovský Týn, Klat. - Klatovy, Nep. - Nepomuk, Nýř. - Nýřany, Plz. Plzeň, Přreš - Přeštice, Rok. - Rokycany, Stod - Stod, Stříb. - Stříbro, Suš. - Sušice, Tach. - Tachov)
33
Tabulka č. 5 – Bilance přirozeného přírůstku, přírůstku stěhováním a celkového přírůstku Plzeňského kraje za léta 1994 – 2006 rok přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek
1994 -1045 578 -467
1995 -1723 520 -1203
1996 -1546 608 -938
1997 -1839 636 -1203
1998 -1436 720 -716
1999 -1408 725 -683
2000 -1083 494 -589
2001 -1143 -61 -1204
2002 -1058 832 -226
2003 -1274 2013 739
2004 -953 458 -495
2005 -401 2311 1910
2006 -115 3124 3009
(zdroj: údaje Českého statistického úřadu)
34
Tabulka č. 6 - Věkové složení obyvatelstva Plzeňského – bez migrace (projekce ČSÚ) skutečný Projekce bez migrace stav věk / rok 2006 2010 2015 2020 0–4 26304 24534 23251 21702 5–9 23785 24607 24513 23231 10 – 14 28219 23466 24589 24497 15 – 19 34160 29813 23437 24562 20 – 24 36609 33823 29724 23368 25 – 29 43657 35781 33712 29628 30 – 34 48511 44647 35654 33598 35 – 39 37272 45558 44445 35495 40 – 44 37376 35773 45243 44145 45 – 49 35497 35714 35345 44737 50 – 54 42553 35545 35023 34691 55 – 59 42191 41091 34448 34014 60 – 64 35817 40220 39050 32822 65 – 69 25291 30579 37066 36198 70 – 74 21282 21085 26830 32741 75 – 79 18517 17247 17076 22062 80 – 84 11849 12133 11989 12286 85 – 89 4188 5808 6479 6698 90 a více 1459 1182 2065 2691
2030 18776 19942 21670 23191 24401 24416 23219 29403 33249 34906 42937 42833 32337 30443 27392 27160 20479 10090 3802
2040 18039 18404 18747 19909 21592 23056 24251 24238 22994 28954 32431 33546 40321 38856 27628 23720 18247 13890 7973
2050 16194 17232 18009 18375 18684 19797 21459 22894 24028 23906 22481 27920 30666 30723 35066 31278 19510 13448 9880
celkem
490646
456793
421550
554537
538606
529939
519166
kraje podle věkových skupin
(zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050)
35
Tabulka č. 7 – Dojíždějící za prací do vybraných center dojížďky podle pohlaví a věku centrum dojíždějící podíl podíl dojíždějící dle věku (v %) dojížďky za do obce žen 15-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60 let dojížděj. prací celkem (v %) denně let let let let let a (v %) více Blovice 916 36,8 14,8 15,7 22,4 25,4 20,2 1,4 91,5 Bor 950 46,6 20,3 15,4 23,8 24,2 14,7 1,5 85,2 Dobřany 910 53,3 13,3 15,9 21,8 23,7 21,3 4,0 82,4 Domažlice 4644 47,7 17,6 15,6 23,8 25,9 15,9 1,2 89,7 Horažďovice 1269 48,0 17,3 14,0 25,5 26,1 16,2 0,8 91,6 Horš. Týn 970 37,5 15,4 15,7 23,1 25,9 17,8 2,2 88,6 Hrádek 1199 29,4 10,8 12,7 21,7 27,6 26,0 1,3 94,9 Kdyně 1007 42,1 17,8 13,2 20,9 27,5 19,9 0,8 93,4 Klatovy 5557 42,2 18,9 16,3 23,2 24,5 16,4 0,7 88,3 Kralovice 852 43,7 14,2 15,1 22,8 27,9 18,8 1,2 91,3 Nýřany 2055 68,3 22,4 13,5 19,3 25,1 18,7 1,0 92,5 Planá 952 41,8 16,0 14,3 25,4 26,2 16,0 2,2 86,4 Plzeň 27362 38,7 16,5 17,8 23,3 22,8 18,1 1,5 83,5 Přeštice 1633 40,7 17,3 15,6 24,6 25,2 15,4 1,9 92,7 Rokycany 3983 47,5 16,4 15,9 24,4 26,1 15,6 1,6 90,1 Stod 1004 50,5 17,6 14,0 22,4 24,4 19,9 1,5 90,1 Stříbro 2971 42,6 30,8 15,4 21,6 18,7 12,8 0,6 85,0 Sušice 1422 41,2 15,0 13,2 23,0 26,9 20,7 1,2 90,5 Tachov 2260 38,3 15,3 15,6 24,4 25,4 17,2 2,1 88,0 Třemošná 1027 50,9 20,4 14,6 25,3 23,4 14,4 1,9 91,8 (zdroj: Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001), Centra dojížďky za prací)
36
Tabulka č. 8 – Pracovní mikroregiony pracovní rozloha (v km2) mikroregion Plzeň 1851 Domažlice 1022 Holýšov 119 Klatovy 1005 Horažďovice 205 Sušice 698 Přeštice 167 Kralovice 280 Nýřany 101 Rokycany 418 Tachov 948 Stříbro 457
počet obcí
počet obyvatel
149 72 14 48 18 27 19 25 10 51 27 25
272272 48978 9866 53414 10924 22747 11945 9967 10948 39505 34790 17033
(zdroj:Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001), Pracovní mikroregiony)
37
Tabulka č. 9 – Centra dojížďky do škol centrum dojíždějící Podíl podíl dojíždějících dojížďky do do centra dojíždějících (v%) ve věku škol celkem z jiné obce 6 – 14 let 15 a více okresu (v%) let vč.nezj. Blovice 748 71,9 45,5 54,5 Bor 202 92,1 14,4 58,6 Dobřany 63 77,8 93,7 6,3 Domažlice 1660 86,6 37,2 62,8 Horažďovice 484 80,2 61,6 38,4 Horš. Týn 806 88,7 31,8 68,2 Hrádek 50 98,0 94,0 6,0 Kdyně 264 95,8 91,7 8,3 Klatovy 2029 78,9 23,5 76,5 Kralovice 362 75,1 38,7 61,3 Nýřany 38 81,6 89,5 10,5 Planá 475 81,7 55,8 44,2 Plzeň 15378 0,0 7,8 92,2 Přeštice 408 96,1 90,4 9,6 Rokycany 1389 84,3 37,9 62,1 Stod 444 39,9 26,1 73,9 Stříbro 656 93,3 50,3 49,7 Sušice 877 94,9 37,2 62,8 Tachov 659 89,7 58,1 41,9 Třemošná 12 41,7 83,3 16,7
podíl dojíždějících (v%) denně týdně
83,3 97,0 90,5 89,4 89,0 89,5 96,0 97,7 86,4 79,3 92,1 83,6 56,7 97,5 93,4 76,4 90,1 86,8 87,1 100,0
11,2 1,5 1,6 7,8 9,7 6,9 2,0 0,4 11,1 18,0 2,6 6,1 31,7 1,0 3,9 20,3 6,3 11,2 7,7 0,0
(zdroj:Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001), Centra dojížďky do škol)
38
Tabulka č. 10 – Počet příjemců příspěvku na péči podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby a správních území obcí s rozšířenou působností ke dni 31. 5. 2007 I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň celkem do nad do nad do nad do nad 18 let 18 let 18 let 18 let 18 let 18 let 18 let 18 let Blovice 2 107 1 87 8 53 3 10 271 Domažlice 0 252 0 230 39 124 2 25 672 Horažďovice 2 95 0 141 18 52 2 13 323 Horš. Týn 0 89 0 77 10 22 2 13 213 Klatovy 1 326 2 416 97 295 16 24 1177 Kralovice 0 201 1 128 20 79 3 8 440 Nepomuk 0 120 0 157 13 56 4 22 372 Nýřany 4 402 3 246 73 40 8 15 791 Plzeň 2 1452 1 863 224 353 20 55 2970 Přeštice 0 182 0 124 30 46 1 15 398 Rokycany 2 511 2 413 56 108 22 46 1160 Stod 2 221 1 218 32 87 6 16 583 Stříbro 1 150 1 97 23 23 0 13 308 Sušice 0 214 0 301 31 65 1 7 619 Tachov 2 398 7 303 42 97 18 41 908 celkem
18
4720
19
3801
716
1500
108
323
11205
(zdroj: informace od úřadů obcí s rozšířenou působností)
39
Tabulka č. 11 - Počet příjemců příspěvku na péči podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby, kteří uvedli využití příspěvku na zajištění sociální služby nebo kombinaci sociální služby a pomoci osoby blízké nebo jiné podle správních území obcí s rozšířenou působností ke dni 31. 5. 2007 I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň celkem soc. kom. soc. kom. soc. kom. soc. kom. služba služba služba služba Blovice 14 11 7 7 3 1 1 1 45 Domažlice 83 43 78 38 37 31 3 15 328 Horažďovice 5 3 5 9 13 3 3 1 42 Horš. Týn 0 0 0 0 2 1 3 0 6 Klatovy 38 0 151 0 77 00 24 0 290 Kralovice 45 8 38 8 16 6 6 7 134 Nepomuk 24 0 36 0 14 0 2 0 76 Nýřany 90 77 40 50 22 23 6 7 315 Plzeň 219 157 167 100 95 28 24 14 804 Přeštice 17 18 3 19 7 10 3 1 78 Rokycany 156 23 193 14 56 5 26 6 479 Stod 91 37 71 55 7 17 4 11 293 Stříbro 12 25 8 8 1 2 1 0 57 Sušice 43 32 79 30 27 9 5 0 225 Tachov 74 20 96 14 20 16 26 6 272 celkem
911
454
972
352
397
152
137
69
3444
(zdroj: informace od úřadů obcí s rozšířenou působností) (soc. služba – využití příspěvku na péči na zajištění sociální služby; kom. - využití příspěvku na péči v kombinaci na zajištění sociální služby a pomoci osoby blízké nebo jiné)
40
Tabulka č. 12 - Regionální rozmístění ambulantních a pobytových služeb sociální péče centra den. týd. DOZP DpS DZR chr. zdrav. d. sl. stac. stac. bydl. zař. Blovice 55 L Domažlice 2K 277 L 5L Horažďovice 20 L Horš. Týn 103 L Klatovy 6K 20 K 192 L 255 L Kralovice 90 L Nepomuk 107 L Nýřany 40 K 33 L 307 L 32 L Plzeň 114 K 69 K 10 K 44 L 318 L 196 L 22 L 40 L Přeštice 22 K 18 K 23 L 10 L Rokycany 297 L 172 L 130 L 32 L Stod 10 L 190 L 10 L Stříbro 10 K 14 L Sušice 15 K 96 L 3L Tachov 65 L 281 L 6L celkem
142 K
174 K
67 K/L 1208 L 1664 L
326 L
64 L
116 L
(zdroj: informace z podaných žádostí o registraci sociální služby) (centra d. dl. – centra denních služeb, den. stac. – denní stacionáře, týd. stac. – týdenní stacionáře, DOZP – domovy pro osoby se zdravotním postižením, DpS – domovy pro seniory, DZR – domovy se zvláštním režimem, chr. bydl. – chráněné bydlení, zdrav. zař. – sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče) (K – počet klientů, L – počet lůžek)
41
Tabulka č. 13 -Kapacita služeb osobní asistence, pečovatelské služby, tísňové péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpory samostatného bydlení a odlehčovacích služeb v rámci celého Plzeňského kraje sociální služba celková kapacita osobní asistence 145 K pečovatelská služba 8062 K tísňová péče 21 K průvodcovské a předčitatelské služby 220 K podpora samostatného bydlení 0 odlehčovací služby 523 K* + 9 L (zdroj: informace z podaných žádostí o registraci sociální služby) (K – počet klientů, L – počet lůžek) * jedna z pěti služeb uvádí kapacitu 432 klientů – zbylé 4 pak 91 klientů a 9 lůžek
42
Tabulka č. 14 - Kapacita služeb sociální prevence v rámci spádových území obcí s rozšířenou působností služba Blov. § 54 § 55 § 56 § 57 § 58 § 59
Dom. Hor. 50 K
21 L
Hor.T.
Klat.
Kral.
85 L
§ 60 § 60a § 61 § 62 § 63 § 64 § 65 § 66 § 67 § 68 § 69 § 70
14 L 50 K 30 K
150 K 950 K
Nep.
Nýř.
Plz. Přešť. 85 K 5000 H 320 K 60 L + 120 K 8L 520 K 10300 I 150 K 40 K 467 K+ 6090 k 38 L 107 K 713 K 5143 K 16 K
Rok.
520 K 200 K
Stříb.
Suš.
Tach.
11 L
9L
350 K 6L
40 K 8L
18 K 80 K 6K 24 L
2016 K +656 k 80 K 395 K
Stod
celkem 135 K 5000 H 320 K 177 L + 120 K 8L 670 K 150 K 10300 I +9L 150 K 40 K 857 K + 6090 k 66 L 107 K 931 K 6203 K 22 K 24 L 2736 K 200 K +656 k 675 K
(zdroj: informace z podaných žádostí o registraci sociální služby) (poznámka: obce s rozšířenou působností v Plzeňském kraji: Blov. - Blovice, Dom. - Domažlice, Hor. - Horažďovice, Hor. T. - Horšovský Týn, Klat. - Klatovy, Nep. - Nepomuk, Nýř. - Nýřany, Plz. Plzeň, Přrešť - Přeštice, Rok. - Rokycany, Stod - Stod, Stříb. - Stříbro, Suš. - Sušice, Tach. - Tachov) (H – počet hovorů, I- počet intervencí, K – počet klientů, k – počet kontaktů, L – počet lůžek, ) (§ 54 – raná péče, § 55 – tlumočnické služby, § 57 – azylové domy, § 58 – domy na půl cesty, § 59 – kontaktní centra, § 60 – krizová pomoc, §60a intervenční centra, § 61 – nízkoprahová denní centra, § 62 – nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, § 63 - noclehárny, § 64 – služby následné péče, § 65 – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, § 66 – sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, § 67 – sociálně terapeutické dílny, § 68 – terapeutické komunity, § 69 – terénní programy, § 70 – sociální rehabilitace)
43
Tabulka č. 15 - Dotace podle druhu poskytovaných služeb na rok 2007 (dle proběhlého dotačního řízení) Celkové předpokládané náklady na službu
Odborné sociální poradenství Telefonická krizová pomoc Osobní asistence Tlumočnické služby
Poskytnutá částka dotace
19 747 319
6 115 700
0
0
7 446 685
Procentuální vyjádřejí poskytnuté dotace k celkovým nákladům
Procentuální vyjádření dotace pro uvedený druh sociální služby z celkové poskytnuté dotace
30,97%
1,91%
2 443 100
32,81%
0,76%
0,00%
487 940
122 700
25,15%
0,04%
Pečovatelská služba
97 732 943
10 612 900
10,86%
3,31%
Azylové domy
15 933 457
4 056 800
25,46%
1,27%
Tísňová péče
226 000
54 000
23,89%
0,02%
Domy na půl cesty
2 301 900
344 450
14,96%
0,11%
Průvodcovské a předčitatelské služby
579 840
291 400
50,26%
0,09%
Kontaktní centra
610 900
189 000
30,94%
0,06%
Podpora samostatného bydlení Krizová pomoc Odlehčovací služby Nízkoprahová denní centra
0
0
2 930 819
790 600
26,98%
0,25%
0,00%
19 880 346
3 020 400
15,19%
0,94%
0
0
Centra denních služeb
4 225 813
1 872 300
44,31%
0,58%
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
9 748 524
2 195 100
22,52%
0,68%
Denní stacionáře
0,00%
12 815 320
5 487 700
42,82%
1,71%
Noclehárny
2 743 100
1 061 500
38,70%
0,33%
Týdenní stacionáře
9 228 035
1 797 900
19,48%
0,56%
630 000
108 000
17,14%
0,03%
229 647 252
102 829 600
44,78%
32,07%
2 984 300
391 500
13,12%
0,12%
303 028 575
129 921 100
42,87%
40,52%
3 736 714
1 548 700
41,45%
0,48%
81 889 068
31 388 600
38,33%
9,79%
Služby následné péče Domovy pro osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Domovy pro seniory Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Domovy se zvláštním režimem Sociálně terapeutické dílny
2 223 819
762 200
34,27%
0,24%
Chráněné bydlení
6 418 603
1 100 100
17,14%
0,34%
0
0
25 639 860
7 866 000
30,68%
2,45%
6 909 304
1 819 300
26,33%
0,57% 0,29%
Terapeutické komunity Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Terénní programy
0,00%
Raná péče
4 276 984
945 000
22,10%
Sociální rehabilitace
6 386 499
1 501 100
23,50%
0,47%
880 409 919
320 636 750
36,42%
100,00%
Celkem
44
Tabulka č. 16 - Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly VPS a MPSV) v roce 2006 na sociální služby příjemce KRAJ
účel dotace DOTACE na sociální služby - zřizovatelská funkce krajů k zařízením, které přešla k 1. 1. 2003 na kraj ze zrušených okresních úřadů
Kč
%
243 741 000
68%
DOTACE na domovy důchodců
36 076 000
10%
DOTACE na ústavy sociální péče
24 188 000
7%
39 683 500
11%
13 749 000
4%
357 437 500
100%
OBCE
NNO
DOTACE na sociální služby seniorům a osobám se zdravotním postižením (prostřednictvím krajů) DOTACE na sociální služby pro ostatní cílové skupiny (prostřednictvím MPSV) Celkem
45
Tabulka č. 17 - Dotace poskytnuté z rozpočtu Plzeňského kraje v roce 2006 název programu Program podpory sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách 2006
Program podpory sociálních služeb (2006) - sociální prevence
příjemce dotace
výše poskytnuté dotace
Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje
180000
název projektu Kajdžas Romale Volnčasové aktivity pro děti ze sociálně vyloučených lokalit v Plzni
Společnost Tady a teď, o. p. s.
74720
Klubíčko
Společnství "Začít spolu"
51550
Nízkoprahové komunitní centrum pro děti a mládež
Diakonie ČCE - Středisko Přemysla Pittra
62000
Sociální prevence v programu K-centra Tachov
KOTEC o.s.
110000
Centrum SOS Archa
Diakonie ČCE - středisko v Plzni
100000
Noclehárna pro muže bez přístřeší a krizové zařízení pro ženy Rokycany
Oblastní charita Rokycany
160000
Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Plzeň
Městská charita Plzeň
160000
Domov Sv. Františka
Městská charita Plzeň
270000
Terapeutická komunita Vršíček
Středisko křesťanské pomoci Plzeň
160000
Středisko pro konzultaci a prevenci drogových závislostí
Teen Chellenge Plzeň
160000
Domov pro matky s dětmi v tísni v Klatovech
Oblastní charita Klatovy
130000
Poradna pro cizince a uprchlíky - Plzeň
Diecézní charita Plzeň
210000
Terénní krizová služba
Diecézní charita Plzeň
50000
Terénní krizová služba - Domažlický region
Diecézní charita Plzeň
100000
Terénní sociální práce pro rodiny s dětmi a mládež ohrožené sociálním vyloučením
Diecézní charita Plzeň
100000
CHRPA - víceúčelové zařízení služeb sociální prevence
140000
Krizové a informační centrum - KIC
Oblastní charita Sušice Regionální společnost pro péči o duševní zdraví "EPOCHÉ"
Azylový dům Naděje
Naděje, pobočka Plzeň
80000
Občanská poradna Plzeň
Občanská poradna Plzeň
100000
Občanská poradna Rokycany
Diakonie ČCE - středisko Přemysla Pittra
150000
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež PIXLA
Společenství "Začít spolu"
220000
100000
46
název programu
Dotace na projekty protidrogové politiky v r. 2006 - spoluúčast Plzeňského kraje
příjemce dotace
výše poskytnuté dotace 200 000
název projektu Terapeutická komunita Medvědí kámen
Statis o.p.s.
Středisko křesťanské pomoci Plzeň - terapeutická komunita
Středisko křesťanské pomoci Plzeň
400 000
Středisko pro konzultaci a prevenci drogových závislostí
Teen Challenge Plzeň
150 000
Terénní sociální práce na území Plzeňského kraje
Ulice - Agentura terénní sociální práce
130 000
Programy protidrogové prevence - Tachovsko
OS KOTEC
200 000
Realizace programu následné péče pro drog. Závislé Plzeňského kraje
Centrum protidrogové prevence a terapie o.p.s. (CPPT o.p.s.) CPPT o.p.s.
Provozování terénního programu
CPPT o.p.s.
95 000
Poradenství pro uživatele drog ve věznici
CPPT o.p.s.
71 000
Provoz nízkoprahového Kontaktního centra
CPPT o.p.s.
250 000
Středisko následné péče - Re-entre House
Teen Challenge Plzeň
100 000
Sociální práce v Doléčovacím programu
Celkem
Finanční prostředky z rozpočtu kraje pro zřizované organizace (neinvestiční příspěvek) Finanční prostředky z rozpočtu kraje pro obce (pečovatelská služba)
130 000 300 000
4 894 270
7 816 400 10 000 000
47
Tabulka č. 18 – Dotace MPSV – péče o seniory a osoby se zdravotním postižením v roce 2005 a 2006 Název organizace 1 2
Název projektu
Druh služby dle zákona č. 108/2006 Sb.
Dotace 2005
Dotace 2006
Městská charita Plzeň
Charitní ošetřovatelsko-pečovatelská služba Plzeň
pečovatelská služba
1 050 000
1 150 000
Oblastní charita Horažďovice
Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba s centrem denních služeb
pečovatelská služba
813 000
982 756 850 000
Městská charita Plzeň
Denní stacionář pro staré a zdravotně postižené občany Plzeň
denní stacionář
700 000
4
Městská charita Plzeň
Osobní asistence - Plzeň
osobní asistence
650 000
720 000
5
Diecézní charita Plzeň
Domov pokojného stáří sv. Alžběty - Plzeň
domov pro seniory
990 000
1 050 000
Farní charita Stříbro
Denní a týdenní stacionář pro seniory a ZP občany Stříbro
denní stacioář, týdenní stacionář
Diecézní charita Plzeň
Domov pro seniory a občany s postižením - Bor
domov pro seniory
Diecézní charita Plzeň
Volnočasový klub pro osoby se zdrav. postižením Domažlice
Oblastní charita Sušice
SENIOR AKCENT - Komplexní program péče o seniory a osoby s postižením v sušické a kašpersko-horské oblasti
sociální rehabilitace, sociálně aktivizační služby pro sen. a osoby se ZP pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovavací služby, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZP, odborné sociální poradenství
Městská charita Plzeň
Domov důchodců - Plzeň-Doubravka
Diakonie ČCE Středisko Radost
Křesťanské středisko Diakonie ČCE "Radost"v Merklíně u Přeštic
Diakonie ČCE Střediskov Plzni
Denní centrum "Človíček"
denní stacionáře, sociálně aktivizační služby pro sen.a osoby se ZP
Diakonie ČCE Středisko Radost
Dům
domov pro osoby se zdravotním postižením
3
6 7 8
9 10 11 12 13
19
152 000
1 495 000
2 142 000
domov pro seniory
4 260 000
4 360 000
denní stacionáře,odlehčovací služby, domov pro osoby se ZP,centra denní služeb
4 632 145
3 066 000
628 000
765 000
1 112 500
1 100 000
Služby Sdružení občanů Exodus
HOSPIC SV. LAZARA POROUMĚNÍ -SDRUŽENÍ NEVIDOMÝCH A SLABOZRAKÝCH ČR PLZEŇ
Hospic sv. Lazara - zdravotnická a sociální péče
odlehčovací služby, služby dle § 52
"Porozumění" - Sdružení nevidomých a slabozrakých Plzeň
odborné sociální poradenství, sociální rehabilitace
331 000
439 630
Sdružení Ledovec
Terapeutické centrum Ledovec
odborné sociální poradenství, sociální rehabilitace, denní stacionáře,chráněné bydlení
738 200
1 295 040
Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje
Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje
odborné sociální poradenství, sociálně aktivizační služby pro sen.a osoby pro ZP
1 990 000
1 254 000
Centrum denních služeb
15
18
x
EXODUS
TYFLOCENTRUM PLZEŇ O.P.S.
17
1 063 000 1 485 300
průvodcovské a předč.služby,sociálně aktivizační služby pro sen.a osoby se ZP, sociální rehabilitace, odborné poradenství denní stacionáře+odborné sociální poradenství,odlehčovací služby,sociální rehabilitace
14
16
839 000 1 326 825
746 000
852 000
2 253 000
1 800 000
2 810 000
2 287 840
48
20
Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje
Služby osobní asistence těžce zdravotně postiženým občanům
21
TOTEM - regionlní dobrovolnické centrum
osobní asistence
666000
464000
Aktivitou proti závislosti seniorů (Senioři a internet)
sociálně aktivizační služby pro sen.a osoby se ZP
509000
573000
22
TOTEM - regionlní dobrovolnické centrum
Pomoc sociálně znevýhodněným!
sociální rehabilitace
x
264960
Český klub nedoslýchavých HELP
Centrum denních služeb (denní stacionář) a poradna pro nedoslýchavé a seniory se sluchovým postižením
odborné sociální poradenství, sociálně aktivizační služby pro sen.a osoby pro ZP
325000
426000
Oblastní charita Klatovy
Pečovatelská služba Oblastní charity Klatovy
pečovatelská služba
276990
811000
Oblastní charita Klatovy
Osobní asistence Klatovy
osobní asistence
533000
490000
Občanské sdružení rodičů ze Zbirohu
Zaměstnávání osobních asistentů pro práci s klienty s mentálním a kombinovaným postižením
osobní asistence
411000
568500
Tyfloservis o.p.s.
Tyfloservis o.p.s.- terénní a ambulatní rehabilitace nevidomých a slabozrakých v Plzeňském kraji
251000
443000
15. Přední hlídka Royal Rangers
Středisko Víteček
sociální rehabilitace denní stacionáře, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,sociálně terapeutické dílny, sociálně aktivizační služby pro sen.a osoby se ZP,osobní asistence,odborné sociální poradenství
585000
880000
Diakonie ČCE Středisko v Plzni
Osobní asistence pro osoby s mentálním postižením
osobní asistence
202400
268500
Diakonie ČCE Středisko Radost
Pečovatelská služba
pečovatelská služba
361000
331500
Diakonie ČCE Středisko Radost
Domečky
chráněné bydlení
Krystal
CENTRUM DENNÍCH AKTIVIT - club house model
služby následné péče
Oblastní charita Klatovy
Domov pokojného stáří Klatovy
domov pro seniory
34
SVAZ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH ŠUMAVA
Podpora aktivit zaměřených zejména na integraci a pomoc seniorům a osobám se zdravotním postižením
sociálně aktivizační služby pro sen.a osoby se ZP
35
Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR (Plzeň)
Rehabilitační centrum - neslyšící a SP
36
Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR (Domažlice)
37
Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR (krajský výbor)
23 24 25 26 27
28
29 30 31 32 33
38
1624000 287000
100000
2354790
3284315
58000
75000
odborné sociální poradenství,
165000
116000
Poradenské služby pro sluchově postižené
odborné sociální poradenství
98000
70900
Poradenské služby pro sluchově postižené
odborné sociální poradenství
Svaz důchodců ČR, městská organizace Asistenční a alternativní doplňková pečovatelská služba
pečovatelská služba
26500 200000
178000
49
39 40
Společnost pro ranou péči
Poskytování rané péče rodinám s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením
43 44
141000
160000
0
364000
Plzeňská unie neslyšících
Stacionář sociální pomoci a služeb sluchově postiženým
sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,raná péče, osobní asistence odborné sociální poradenství,tlumočnické služby,průvodcovské a předčitatelské služby,sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZP
0
161000
MOTÝL
REHABILITAČNĚ ZÁJMOVÉ AKTIVITY PRO DĚI A MLÁDEŽ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
raná péče,sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZP,sociálně terapeutické dílny
0
844620
Pomocné tlapky
Psi rozdávají radost - asistence a terapie se psy
x
0
98000
MCT CZ, občanské sdružení
TEPOS
41
42
raná péče
Epoché, regionální společnost pro péči o Podpora vzniku denního stacionáře pro duševně nemocné zdraví s poskytováním komplexní psychosociální péče denní stacionář Celkem
0 34788850
246139 39 683 500
Systém dotací od MPSV v letech 2005, 2006 neumožňuje rozdělení přidělených finančních prostředků v souladu s nyní platným rozdělením na jednotlivé druhy služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
50
Graf č. 1 - Srovnání věkové struktury obyvatel Plzeňského kraje a celé ČR k 31.12. 2006 10 9
zastoupení v %
8 7 6 5 4 3 2 1 0 0-4 5-9 10- 15- 20- 25- 30- 35- 40- 45- 50- 55- 60- 65- 70- 75- 80- 85- 90+ 14 19 24 29 34 39 44 49 54 59 64 69 74 79 84 89 věk Plzeňský kraj
ČR
(zdroj: údaje ČSÚ)
Graf č. 2 - Srovnání věkové struktury obyvatel ORP Tachov, Plzeňského kraje a celé ČR k 31.12. 2006 10 9
zastoupení v %
8 7 6 5 4 3 2 1 0 0-4 5-9 10- 15- 20- 25- 30- 35- 40- 45- 50- 55- 60- 65- 70- 75- 80- 85- 90+ 14 19 24 29 34 39 44 49 54 59 64 69 74 79 84 89 věk Plzeňský kraj
ČR
ORP Tachov
(zdroj: údaje ČSÚ)
51
Graf č. 3 - Srovnání věkové struktury obyvatel ORP Nepomuk, Plzeňského kraje a celé ČR k 31.12. 2006 10 9
zastoupení v %
8 7 6 5 4 3 2 1 0 0-4 5-9 10- 15- 20- 25- 30- 35- 40- 45- 50- 55- 60- 65- 70- 75- 80- 85- 90+ 14 19 24 29 34 39 44 49 54 59 64 69 74 79 84 89 věk Plzeňský kraj
ČR
ORP Nepomuk
(zdroj: údaje ČSÚ)
Graf č. 4 - Srovnání věkové struktury obyvatel ORP Stod, Plzeňského kraje a celé ČR k 31.12. 2006 10 9
zastoupení v %
8 7 6 5 4 3 2 1 0 0-4 5-9 10- 15- 20- 25- 30- 35- 40- 45- 50- 55- 60- 65- 70- 75- 80- 85- 90+ 14 19 24 29 34 39 44 49 54 59 64 69 74 79 84 89 věk Plzeňský kraj
ČR
ORP Stod
(zdroj: údaje ČSÚ)
52
Graf č. 5 - Srovnání věkové struktury obyvatel ORP Nýřany, Plzeňského kraje a celé ČR k 31.12. 2006 10 9
zastoupení v %
8 7 6 5 4 3 2 1 0 0-4 5-9 10- 15- 20- 25- 30- 35- 40- 45- 50- 55- 60- 65- 70- 75- 80- 85- 90+ 14 19 24 29 34 39 44 49 54 59 64 69 74 79 84 89 věk Plzeňský kraj
ČR
ORP Nýřany
(zdroj: údaje ČSÚ)
53
Graf č. 6 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – skutečný stav k 31. 12. 2006 90+ 80-84 70-74
věk
60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 0
10000
20000
30000
40000
50000
počet obyvatel Plzeňského kraje (zdroj: údaje ČSÚ)
Graf č. 7 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2010 podle projekce ČSÚ, bez započtení migrace 90+ 80-84 70-74
věk
60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 0
10000
20000
30000
40000
50000
počet obyvatel Plzeňského kraje (zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050)
54
Graf č. 8 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2015 podle projekce ČSÚ, bez započtení migrace 90+ 80-84 70-74
věk
60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 0
10000
20000
30000
40000
50000
počet obyvatel Plzeňského kraje (zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050)
Graf č. 9 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2020 podle projekce ČSÚ, bez započtení migrace 90+ 80-84 70-74
věk
60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 0
10000
20000
30000
40000
50000
počet obyvatel Plzeňského kraje (zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050)
55
Graf č. 10 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2030 podle projekce ČSÚ, bez započtení migrace 90+ 80-84 70-74
věk
60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 0
10000
20000
30000
40000
50000
počet obyvatel Plzeňského kraje (zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050)
Graf č. 11 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2040 podle projekce ČSÚ, bez započtení migrace 90+ 80-84 70-74
věk
60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 0
10000
20000
30000
40000
50000
počet obyvatel Plzeňského kraje (zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050)
56
Graf č. 12 – Věková struktura populace Plzeňského kraje – rok 2050 podle projekce ČSÚ, bez započtení migrace 90+ 80-84 70-74
věk
60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 0
10000
20000
30000
40000
50000
počet obyvatel Plzeňského kraje (zdroj: Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050)
57
Mapa č. 1 – Správní území obcí s rozšířenou působností Plzeňského kraje
58
Mapa č. 2 – Obce s více než dvěma tisíci obyvatel
59
Mapa č. 3 – Srovnání vymezení pracovních mikroregionů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Pracovní mikroregiony jsou vyznačeny barevným polem a jsou pojmenovány. Správní obvody obcí s rozšířenou působností jsou
(zdroj: Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001), Pracovní mikroregiony)
60
Literatura a zdroje: Bílá kniha v sociálních službách Burcin, B., Kučera, T., Čermák, Z.: Demografický vývoj města Plzně a jeho perspektivy, nepublikovaná zpráva, Plzeň 2002, str. 36 Česká republika: věkové složení obyvatel podle krajů a věkových skupin k 31. 12. 2006 Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) Kolektiv autorů: Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997 Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2006 až 2008 (součástí Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006 až 2008) Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007 Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Plzeňského kraje v letech 2000 až 2005 Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením Podrobnější informace k výstupům komunitního plánování v jednotlivých městech a regionech: Domažlicko - www.domazlice.info.cz Horažďovicko - www.kphd.vwv.cz Horšovskotýnsko - www.muht.cz Kdyňsko - www.kdkdyne.vwv.cz Klatovsko - www.kpkt.vwv.cz Mikroregion Úhlava a Janovice nad Úhlavou - www.ekoregion-uhlava.cz Město Plzeň - kpss.plzen-city.cz Přešticko - www.prestice-mesto.cz Rokycansko - www.rokycany.cz Stodsko - www.mestostod.cz
61
