„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Borovského
Určeno pro
žáky ZŠ
Sekce
rozšiřující
Předmět
zeměpis
Téma / kapitola
Závislá území
Zpracoval (tým 3)
Barczok
Obsah: 1
ZÁVISLÁ ÚZEMÍ ..................................................................................................................................3 1.1 DŮVODY PRO ZÁVISLOST ......................................................................................................................3
2
POČET KOLONIÍ NA SVĚTĚ .............................................................................................................4
3
SEZNAM ZÁVISLÝCH ÚZEMÍ PODLE KONTINENTŮ ...............................................................5
4
ANTARKTIDA .......................................................................................................................................5
5
MAPA ZÁVISLÝCH ÚZEMÍ PODLE KONTINENTŮ ....................................................................6
2
1 Závislá území V této kapitole se dozvíte: •
jak se definují
•
kolik jich je
Budete schopni: •
rozpoznat některé známé závislé území
•
promluvit o výhodách a nevýhodách závislosti na mateřské zemi
Klíčová slova této kapitoly: kolonie, osvobozenecký boj, závislost, samostatnost, Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) Smyslem této kapitoly je ukázat, že na Zemi je mnoho závislých – nesamostatných území, které ne vždy usilují o samostatnost.
1 Definice závislého území Za závislá území se označují různá území světa, která nejsou samostatnými státy a existují důvody, proč je nezahrnovat do statistik společně se zemí, která je spravuje. Takové důvody mohou být různých druhů:
1.1 Důvody pro závislost 1.1.1 vzdálenost území od mateřské země Závislé území je od mateřské země geograficky vzdálené, obvykle na jiném kontinentu. Potom nezáleží na politickém vztahu k mateřské zemi (např. Francouzská Guyana se ze správního hlediska považuje za nedílnou součást Francie, ale leží na jiném kontinentu).
1.1.2 Mateřská země dané území nepovažuje přímo za svou součást. Ale právě za závislé území, kolonii apod. Potom nezáleží na vzdálenosti od mateřské země. Tato kategorie je problematická, protože je těžké stanovit, zda odlišnosti v postavení dotyčného území a zbytku území mateřské země jsou dostatečné, abychom dotyčné území z mateřské země vyčlenili a prohlásili za závislé. Typickými příklady jsou britská korunní závislá území Ostrov Man, Jersey a Guernsey, ale podobně by se dalo uvažovat i o Hongkongu, Macau a dalších územích.
3
1.1.3 Území je částečně nebo zcela spravováno zemí, jejíž svrchovanost nad tímto územím podstatná část mezinárodního společenství neuznává. Potom nezáleží na vzdálenosti mezi územím a zemí, která ho spravuje; nezřídka jsou to sousedi. Příkladem je Palestinská autonomie a Západní Sahara. Území se ovšem nepovažuje za závislé, pokud mezinárodní společenství sice neuznává svrchovanost země, která ho spravuje, ale uznává svrchovanost jiné země, která s ním sousedí (např. Kašmír; sporných pohraničních území je ale po světě mnohem více).
1.1.4 Území je de facto nezávislé, ale podstatná část mezinárodního společenství jeho nezávislost neuznává. V roli mateřské země pak figuruje stát, od nějž se území oddělilo. Příkladem je Severní Kypr (oddělen od Kypru), Abcházie a Jižní Osetie (oddělily se od Gruzie) a další. 1.1.5 Území je téměř nezávislé, ale je ve volném spojení s nějakým státem, který ho zastupuje na mezinárodní scéně. Typickým příkladem jsou svazky Niue a Cookových ostrovů s Novým Zélandem.
2 Počet kolonií na světě Není možné jednoznačně říci, kolik závislých území na světě existuje. Jednak proto, že posouzení výše uvedených důvodů není jednotné, a jednak proto, že některá závislá území bývají pro různé účely uváděna po větších či menších skupinách (např. tzv. Menší odlehlé ostrovy USA je ve skutečnosti název pro skupinu neobydlených ostrovů, ležících v různých částech světa). Rozlišujeme zatím asi 49 závislých území se samostatným kódem (ISO 3166-1). Kód chybí francouzskému neobydlenému Clippertonovu ostrovu (spravovaný z Francouzské Polynésie, ale není přímo jejich součástí) a Spratlyovým ostrovům. Dostáváme počet 51. Špicberky a Jan Mayen jsou vedeny pod jediným kódem, kdybychom je chtěli oddělit, dostali bychom 52. V únoru 2007 se od francouzského zámořského regionu Guadeloupe odtrhly dva ostrovy, které administrativně spadaly pod Guadeloupe. Tyto ostrovy - Saint-Martin a Saint-Barthélemy - dostaly v rámci zámořských území Francie status zámořské společenství. Při jejich započítání celková suma vzroste na 54. Vedle nich tento seznam uvádí ještě 5 de facto nezávislých, de iure neuznaných států: Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří, Severní Kypr, Somaliland.
4
3 Seznam závislých území podle kontinentů 3.1 Afrika Britské indickooceánské území, Mayotte, Réunion, Somaliland, Svatá Helena, Západní Sahara
3.2 Evropa Ålandy, Faerské ostrovy, Gibraltar, Guernsey, Jan Mayen, Jersey, Ostrov Man, Podněstří, Špicberky
3.3 Asie Abcházie, Hongkong, Jižní Osetie, Macao, Palestinská autonomie, Severní Kypr, Spratlyovy ostrovy
3.4 Amerika Americké Panenské ostrovy, Anguilla, Aruba, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Grónsko, Guadeloupe, Kajmanské ostrovy, Martinik, Menší odlehlé ostrovy USA, Montserrat, Nizozemské Antily, Portoriko, Saint-Pierre a Miquelon, Saint-Martin, SaintBarthélemy, Turks a Caicos, Falklandy, Francouzská Guyana
3.5 Austrálie a Oceánie Americká Samoa, Clippertonův ostrov, Cookovy ostrovy, Francouzská Polynésie, Guam, Menší odlehlé ostrovy USA, Niue, Pitcairnovy ostrovy, Severní Mariany, Tokelau, Wallis a Futuna, Kokosové ostrovy, Norfolk, Nová Kaledonie, Vánoční ostrov
3.5 Antarktida Bouvetův ostrov, Francouzská jižní a antarktická území, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy
4 Antarktida Na území Antarktidy je nestálé osídlení (více než 40 stanic s celoročním provozem). Přechodně zde pobývají pouze členové těchto vědeckovýzkumných stanic. Antarktida podléhá zvláštnímu právnímu režimu, který byl založen smlouvou uzavřenou ve Washingtonu v roce 1959, z níž plyne, že Antarktida smí být využívána pouze pro mírové účely. Doplňkem smlouvy je např. Protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy, který byl podepsán v říjnu 1991.
5
5 Mapa závislých území podle kontinentů
Proces dekolonizace představoval ústup velmocí z koloniálních držav zejména po druhé světové válce. V letech 1947–1990 získaly prakticky veškeré bývalé kolonie formální nezávislost, a to buď mírovou cestou (např. Indie a většina britských držav), nebo válečným úsilím (např. dnešní Vietnam). V mnoha bývalých koloniích došlo po získání samostatnosti ke krveprolití, k občanským, náboženským nebo kmenovým válkám, k dalšímu dělení země na více států apod. Separatistické tendence představují úsilí určité skupiny obyvatel o odloučení příslušného území od státního nebo politického celku. Rozlišujeme např. separatizmus jazykový, náboženský, menšinový/národnostní. Příkladem mohou být střety v Severním Irsku nebo činnost extrémní skupiny Basků (ETA) ve Španělsku, která usiluje o vlastní nezávislý stát.
Shrnutí kapitoly. Většina závislých území prozatím nepožaduje získání nezávislosti, přesto se počet závislých území snižuje. Bývají obývány původním obyvatelstvem, zaměstnanci a vojenských, leteckých a námořních základen. Jednou věcí je získání samostatnosti a druhou dotace, plynoucí z mateřské země, která dnes bývá často bohatší než kolonie.
6
