Majetek podniku, jeho struktura, způsoby oceňování jednotlivých složek majetku. Odpisy, způsoby odepisování Základní znaky charakteristika.
majetku
a
jeho
Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli (firmě) a slouží k jeho podnikání. Majetek členíme na dlouhodobý (investiční majetek) – stálá, fixní aktiva; oběžný majetek – oběžná aktiva a přechodná aktiva – položky přechodného charakteru mezi majetkem a náklady nebo výnosy. Majetkovou strukturu podniku zachycuje levá strana rozvahy a je označována jako aktiva.
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, jeho druhy. Dlouhodobý majetek – majetek, který slouží podniku dlouhou dobu (déle než jeden rok) a tvoří podstatu jeho majetkové struktury. Není získáván za účelem dalšího prodeje. Dlouhodobý majetek členíme na tři základní skupiny: - dlouhodobý nehmotný majetek (nehmotná aktiva) - dlouhodobý hmotný majetek (hmotná aktiva) - dlouhodobý finanční majetek (finanční aktiva)
Dlouhodobý hmotný majetek - slouží podniku dlouhou dobu a postupně se opotřebovává (budovy, stavby, stroje, dopravní prostředky…) - slouží podniku dlouhou dobu a neopotřebovává se (umělecká díla, pozemky, zlato…) Další členění - movitý majetek – lze ho přemístit (stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky) - nemovitý majetek – nelze ho přemístit (pozemky, trvalé budovy, lomy…) Odpisy Dlouhodobý hmotný majetek se nespotřebovává najednou, nýbrž postupně se opotřebovává a znehodnocuje (vyjma pozemků, uměleckých děl…) a úměrně tomuto postupnému opotřebovávání přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku. Odpisy jsou fixními náklady, proto je nezbytné, aby podnik měl právě tolik dlouhodobého majetku, kolik je nezbytně nutné a aby tento majetek dostatečně využíval. Dlouhodobý nehmotný majetek – různá oprávnění jako jsou patenty, licence, autorská a vydavatelská práva, software, obchodní značka firmy, goodwil (dobré jméno firmy – to se finančně vyjadřuje při změně vlastníků firmy)
Dlouhodobý finanční majetek, jeho druhy. Dlouhodobý finanční majetek tvoří finanční účasti podniku (podíly) v jiných podnicích, cenné papíry (akcie,
dluhopisy), které podnik nakoupil jako dlouhodobou investici, hypotekární pohledávky aj. Může se také jednat o určité druhy hmotného majetku pořízené za účelem uložení volných peněžních prostředků, např. umělecká díla, sbírky, předměty z drahých kovů….
Zásoby, struktura zásob. Oběžný majetek – v podniku je přítomen v různých podobách: oběžný majetek ve věcné formě – zásoby materiálu, rozpracované výroby a hotových výrobků, zásoby zboží… oběžný majetek v peněžní podobě – peníze v hotovosti a na účtech, pohledávky, krátkodobé cenné papíry… Jedna forma oběžného majetku přechází v jinou (za peníze jsou nakoupeny suroviny, ty se změní v nedokončené výrobky, ty v hotové výrobky, hotové výrobky v pohledávky, pohledávky v peníze na účtech nebo v hotovosti – oběžný majetek je tedy neustále v pohybu a čím rychleji se obrací, tím za stejných podmínek přinese větší zisk. Zásoby a jejich struktura skladovaný materiál (suroviny – přecházejí do výrobku a tvoří jeho podstatu; pomocné látky – též přecházejí do výrobku, provozovací látky – do
výrobku nepřecházejí; náhradní díly; obaly a obalové materiály nedokončená výroba a polotovary (nedokončená výroba – produkty, které již prošly jedním nebo několika stupni výrobního procesu, ale nejsou finálním produktem; polotovary – v dalším výrobním procesu budou dokončeny nebo zkompletovány do podoby finálních výrobků výrobky – předměty, které jsou určeny k realizaci mimo podnik, tj. k prodeji, nebo k využití uvnitř podniku zvířata (mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, drobná zvířata (kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic…) zboží – movité věci nabyté za účelem dalšího prodeje, pokud podnik s těmito věcmi obchoduje
Pohledávky a krátkodobý finanční majetek Likvidnost a likvidita Likvidnost – schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát na peněžní prostředky. Z hlediska likvidnosti jsou nejlikvidnějším aktivem podniku peníze, nejméně likvidní jsou stroje a budovy. Podobně lze mluvit i o likviditě pasiv (krátkodobé dluhy jsou likvidní, vlastní kapitál je nejméně likvidní.
Likvidita podniku – výše splatných závazků podniku v poměru k výši likvidních aktiv (relativní likvidita). – likvidita podniku vyjadřuje míru schopnosti podniku uhradit své závazky, v čitateli jsou složky likvidních aktiv a ve jmenovateli krátkodobé závazky včetně krátkodobých bankovních úvěrů. – likvidita podniku je předpokladem jeho finanční rovnováhy, tj. je-li podnik trvale nelikvidní, hovoříme o platební neschopnosti (insolvenci). – Obecně platí, že vyšší likvidita snižuje nebezpečí insolvence, ale současně snižuje výnosnost podniku (peníze v pokladně mají nulovou výnosnost, peníze na účtech velmi nízkou); výnos zvyšují nové stroje a technologie, nové druhy materiálu, apod., tj. málo likvidní aktiva (za předpokladu, že je podnik je schopen efektivně využít). Pohledávky - krátkodobé - dlouhodobé (nad jeden rok) Finanční majetek krátkodobé povahy - peněžní prostředky (hotovost, na vkladových účtech, ceniny, šeky, poukázky - krátkodobé cenné papíry (např. státní pokladniční poukázky) – slouží ke krátkodobému uložení dočasně volných peněžních prostředků za účelem
jejich zhodnocení; je možné je rychle přeměnit na peníze Majetková struktura podniku Majetková struktura podniku (tj. podíl jednotlivých majetkových součástí) je dána jednak odvětvím a typem podniku, jednak finanční politikou podniku. Převažuje-li v podniku dlouhodobý majetek, hovoříme o podnicích investičně intenzivních (o investičně náročných výrobách) – jedná se např. o elektrárny, teplárny, doly… Převažuje-li v podniku oběžný majetek, hovoříme o podnicích provozně intenzivních (potravinářské podniky, obchodní podniky, banky…). Jedním z důležitých úkolů řízení podniku je stanovení výše oběžného majetku. Za jeho optimální výši se považuje taková výše, která zabezpečuje normální chod podniku s co nejnižšími náklady. Nejde o minimální výši, která je dána jen technickými činiteli, ale i požadavky odběratelů na dodávky výrobků, nezbytností mít pohotové peněžní prostředky k úhradě splatných závazků a mimořádných nákupů materiálů nebo nepředvídaných výdajů apod. Manažeři proto musí věnovat pozornost plánování výše každé položky oběžného majetku, v praxi jsou často opomíjeny pohledávky; protože jejich vznik je automatický, často se zapomíná na to, že musí být něčím financovány, většinou krátkodobým úvěrem (např. dodavatelským…), který není zadarmo.
Způsoby oceňování majetku v ČR. Oceňování majetku je vážným problémem, cenu dílčích položek majetku i cenu celého podniku potřebujeme znát např. při jeho prodeji, vstupu cizího kapitálu, fúzi, likvidaci, dědickém řízení, vstupu na burzu… V okamžiku pořízení majetku je skutečnou cenou tržní cena, problém je určení ceny po uplynutí určité doby. Podle všeobecně uznávaných účetních zásad se aktiva i pasiva oceňují historickými cenami, jednotlivé složky aktiv se oceňují individuálně a celková hodnota aktiv se zjistí součtem jednotlivých položek. Způsoby oceňování dlouhodobého majetku v ČR
pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související reprodukční pořizovací cena – cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje (týká se např. darovaného majetku, bezplatně nabytého majetku…) vlastní náklady – hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti; zásoby vytvořené vlastní činností – přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popř. i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti
reálná hodnota – tržní hodnota (hodnota vyhlášená na tuzemské nebo zahraniční burze nebo na jiném veřejném trhu), ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, ocenění dle zvláštních předpisů.
Majetek, závazky Hmotný majetek (kromě zásob) Nehmotný majetek (kromě pohledávek) nakoupený vytvořený vlastní činností ostatní (dar, bezplatné nabytí) Zásoby nakoupené vytvořené vlastní činností ostatní Majetek, závazky Peněžní prostředky a ceniny Podíly, cenné papíry a deriváty Pohledávky při vzniku při nabytí za úplatu nebo vkladem Závazky
Ocenění
Pořizovací cenou Vlastními náklady Reprodukční pořizovací cenou Pořizovací cenou Vlastními náklady Reprodukční pořizovací cenou
Ocenění Jmenovitou hodnotou Pořizovací cenou
Jmenovitou hodnotou Pořizovací cenou Jmenovitou hodnotou
Příchovky zvířat
Vlastními náklady
Odpisy Odpisování je snižování pořizovací ceny stálých aktiv o odpisy, které se tak stávají součástí nákladů. Provádí se buď v závislosti na čase, nebo podle výkonů. Časové odpisování rozlišujeme na lineární a zrychlené. Dále odpisy rozlišujeme na účetní a daňové (daňové odpisy vyjadřují maximální výši odpisů, kterou podniky mohou uplatňovat jako daňově uznatelný náklad.
Funkce odpisů postupně přenášejí hodnotu dlouhodobého majetku do nákladů zabezpečují tvorbu zdrojů na opětovné pořízení nových prostředků postupně snižují hodnotu majetku podniku vázanou v dlouhodobém majetku
Lineární odpisování – obecně vychází z předpokládané životnosti aktiva O = PC – ZC pořizovací cena – zůstatková cena t čas (v rocích)
tj.: Odpis =
Zrychlené odpisování vychází z vzorce
1.rok Or,1 = CP pořizovací cena k1 koeficient 1.roku
tj.: odpis 1.roku =
další roky Or,n = 2 x CZ tj: odpis n-roku = dvojnásobek zůstatkové ceny kn n koeficient pro další roky odep. počet let po která už bylo odep. Odepisování - Pro daňové účely, tj. pro zjištění částek odpisů, které podnik může zahrnout do nákladů pro stanovení daňového základu, musí podnik použít způsob výpočtu odpisů stanovený zákonem o daních - Pro svou vnitřní potřebu, např. pro kalkulace nákladů, může podnik použít libovolný způsob odpisování. Tento postup je pro podnik důležitou informací o tom, kolik ze zisku musí v budoucnu věnovat na obnovu majetku.
Oceňování zásob Oceňování oběžného majetku je snazší v tom, že doba mezi jeho pořízením a jeho spotřebou není tak velká jako u dlouhodobého majetku. Ceny zásob se mění s kolísáním jejich tržní ceny. Předpisy je však dáno, že je
lze ocenit pořizovacími cenami nebo výrobními náklady; při poklesu tržní ceny je možno ocenění zásob snížit. Způsoby ocenění zásob podle průměrných cen – cena se zjistí jako aritmetický průměr z pořizovacích cen všech dodávek podle metody FIFO (first in-first out), první do skladu, první ze skladu podle metody LIFO (last in-first out), poslední do skladu, první ze skladu (v ČR zakázáno) podle metody HIFO (highest in-first out), první se spotřebovávají nejdráže nakoupené zásoby, aby se co nejdříve přesunuly náklady do odbytu a na trh (používá se v SRN) podle metody LOFO (lowest in-first out), první se spotřebovávají nejlevněji nakoupené zásoby (používá se v SRN) podle reprodukčních nákladů - u výrobků dlouho skladovaných (např. víno, dřevo) – používá se v SR Oceňování dluhů (pasiv) podniku - Při oceňování položek strany pasiv vycházíme z toho, že cizí kapitál, pokud není ve formě obligací nebo jiných obchodovatelných cenných papírů, má účetní (nominální) hodnotu. - Vlastní kapitál, tak jak je vykazován v rozvaze, je rovněž oceněn účetní (historickou) hodnotou. Skutečná (tržní) cena však může být zcela jiná. U firem, jejichž akcie jsou obchodovány na burze, ji
-
zjistíme jako součin tržní ceny jedné akcie a počtu akcií. Tržní hodnota podniku – zjistíme ji, když k tržní hodnotě vlastního kapitálu přičteme tržní hodnotu dluhů. Takto můžeme ocenit podnik, jehož akcie jsou veřejně obchodovatelné. Jejich tržní cena je totiž odrazem budoucích výnosů, které investoři očekávají. Stanovení tržní hodnoty ostatních podniků, např. soukromých nebo akciových, jejichž akcie se neobchodují na burze nebo jen v nepatrném množství, takže jejich cena není spolehlivá, je obtížnější – na to existují speciální metody.
Oceňování podniku jako celku, používané metody -
-
-
celkovou hodnotu podniku potřebujeme znát při jeho prodeji nebo koupi, vstupu nových společníků, vypořádání s vystupujícím společníkem, fúzi, přeměně právní formy, dědictví, likvidaci atd. hodnota by měla být stanovena jak FMV (fair market value) – tj. poctivá, slušná, čestná tržní cena ocenění podniku jako celku vychází z toho, že celková hodnota podniku není prostým součtem hodnot jednotlivých aktiv, ale že je dána užitkem, který podnik poskytuje svému majiteli – tj. budoucími výnosy, které podnik přinese. Vycházíme z toho, že podnik bude existovat i
v budoucnu (tzv. going concern princip). Pokud jde o podnik v likvidaci, stanovujeme tzv. likvidační hodnotu (liquidation value) Metody oceňování pokračujícího podniku - metoda účetní – nahlíží na podnik jako na majetek a jeho cenu stanoví na podkladě údajů z účetnictví (tj. na podkladě historických údajů) - substanční metoda (metoda věcné hodnoty podniku) – cenu podniku stanoví na základě reprodukčních cen všech majetkových složek podniku opravených o odpisy odpovídající stáří těchto složek - metody výnosové (metody posuzování peněžního toku – cash flow, zisku, volného cash flow) – k nim se přiřazuje metoda kapitalizace zisku, která hodnotu podniku odvozuje z trvale dosažitelného zisku, metoda diskontovaného cash flow (DCF), která hodnotu podniku odvozuje z budoucích výnosů (cash flow), metoda volného cash flow (DFCF), která uvažuje i investice v průběhu života podniku… - metody burzovního ocenění – svůj základ mají v posuzování tržní ceny akcií. Metoda likvidační hodnoty – používá se u končícího podniku a je velmi podobná substanční metodě. Je dána sumou peněz, která se získá individuálním rozprodejem všech aktiv podniku. Likvidaci a podělení věřitelů a majitelů penězi získanými z likvidace provádí likvidátor.
Je-li likvidační hodnota vyšší než hodnota pokračujícího podniku, je nutné podnik likvidovat.
Oceňování podniku metodou DFCF DFCF – discounted free cash flow, tj. metoda volného cash flow je metodou převládající v západních zemích a nyní i u nás. Tato metoda pracuje z tzv. volným cash flow (FCF), který se vypočte takto: FCF = EBIT (1 – t) + odpisy – investice EBIT = zisk před úroky a zdaněním t = daňová sazba v desetinném čísle -
-
-
Volný cash flow se od běžně používaného cash flow liší tím, že kromě čistého zisku pro vlastníky a odpisů zahrnuje i zdaněné úroky, tj. čistý výnos pro investory (EBIT x (1 – t)), a je snížen o investice, se kterými se počítá v budoucích letech. Tím, že se používá zisk před úroky a zdaněním (EBIT), vylučuje se vliv způsobu financování (tj. vliv použití cizího kapitálu). Podle této metody je tedy hodnota podniku dána současnou hodnotou cash flow po zdanění, kterou očekávají vlastníci a investoři v budoucích letech; částky jsou diskontovány
k datu oceňování podniku úrokovou mírou přizpůsobenou riziku. - Volný cash flow se počítá pro plánovací horizont obvykle 5 let, od 6.roku se počítá věčný výnos (perpetuita) - Tržní hodnota podniku FMV je dána součtem současné hodnoty (diskontovaných) volných cash flow za 5 let (DFCF) a současné hodnoty (prezent value) věčné renty PVP: FMV = DFCF za 5 let + PVP v 5.roce Věčná renta v 5. roce = FCF v 6. roce i–g i - diskontní sazba (riziku přizpůsobená úroková míra) g – očekávané tempo růstu cash flow ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Příklad Vlastní kapitál podniku představuje 540 000 akcií. Očekávané peněžní toky jsou uvedeny v tabulce. Od 6. roku se očekává jejich konstantní růst 2% ročně, sazba daně je 40%, podniková diskontní míra 16%, hodnota dluhů (cizího kapitálu) je 360 mil. Kč Rok EBIT EBIT(1- + FCF DFCF t) odpisy investice (volný (diskontovaný cash volný cash
flow) 130 141,6 135,6 129 127
1 100 60 120 50 2 96 57,6 124 40 3 96 57,6 124 46 4 95 57 122 50 5 95 57 120 50 Současná hodnota volného cash flow DFCF 6 95 57 120 80 97
flow 112,07* 105,23** 86,87 71,25 60,47 435,59 -
*DFCF v 1.roce = FCF x podniková diskontní míra (vyjadřuje míru rizika) **DFCF ve 2.roce = FCF x (1,16)2 věčná renta v 5. roce = FCF v 6. roce = 97……….. = 692,86 i–g 0,16 – 0,02 současná hodnota věčné renty (PVP) = věčná renta v 5.roce = 692,86 = 329,88 (1 + i)5 (1,16)5 FMV (Fair Market Value) = DFCF + PVP = 435,59 + 329,88 = 765,47 mil. Kč Můžeme vypočítat tržní hodnotu vlastního kapitálu (MVE – Market Value to the Equity); tu zjistíme odečtením (tržní) hodnoty dluhů (MVD – Market Value of the Debt) od zjištěné tržní hodnoty podniku (MVF – Market Value to the Firm) MVE = MVF – MVD
MVE = 765,47 – 360 = 405,47 Hodnota 1 akcie = 405 470 000 : 540 000 = 750,87 Kč/akcie Předpokládáme-li stejnou výši výnosů v jednotlivých letech a neomezenou dobu činnosti podniku, můžeme použít zjednodušený vzorec (vzorec pro perpetuitu, též vzorec pro kapitalizaci), ve kterém se obvykle počítá se ziskem: MVF = Z i (při stabilním růstu zisku ve výši g odečteme g od i). Při tomto výpočtu se místo cash flow obvykle používá ukazatel čistého zisku. Např. Předpokládaný roční čistý zisk je 5 mil. Kč a počítá se s tím, že ročně poroste o 2%. Diskontní podniková míra je 18%. MVF
=
5 000 000
=
31 250 000 Kč 0,18 – 0,02 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vliv inflace na oceňování majetku a závazků Princip historických cen, který je obecným principem oceňování v účetnictví nebere v úvahu změny tržních cen
majetku ani změnu kupní síly peněžní jednotky a tím zkresluje celkovou hodnotu majetku a jeho jednotlivých položek včetně výsledků hospodaření. Inflace a stálá aktiva Způsobuje změnu kupní síly peněžní jednotky. Ta působí jak na rozvahu, tak na výsledek hospodaření. Růst pořizovacích cen stálých aktiv vede často k tomu, že podnik v době, kdy potřebuje obnovit některou jejich složku, nemá dostatek peněz na prostou obnovu, i když ji zcela odepsal: na její nákup potřebuje více peněz, než formou odpisů naakumuloval. Na uhrazení rozdílu pak musí použít zisku, který však má být zdrojem ne prosté, ale rozšířené reprodukce. V tomto ohledu inflace dolehne více na podnik se starým zařízením už neodepisovaným, což vede k vykazování fiktivních zisků. K věrohodnějšímu ocenění stálého majetku (pro vnitropodnikové účely) se používá reprodukčních cen. Inflace a zásoby Obdobně inflace působí na zásoby: jelikož materiál se eviduje v pořizovací ceně a v ní se předává do výroby, je podhodnocen; tím je podhodnocena nedokončená výroba i hotové výrobky. Pokud se podniku nepodaří zvýšit ceny svých výrobků, docházelo by i zde k zúžené reprodukci. Inflace a peníze Stejně se inflací znehodnocují peníze a pohledávky, což zhoršuje likviditu podniku. Inflace a dluhy
Jinak je tomu s vlivem inflace na dluhy; v důsledku toho, že je podnik splácí v jejich původní výši „inflačními penězi“, na inflaci „vydělává“. Inflace a výsledek hospodaření Vliv inflace se projeví i v zisku, který je výsledkem tržeb (ovlivňovaných převážně tržními cenami) a nákladů (vyjádřených většinou v historických cenách). V některých zemích se používá tzv. alternativní účetnictví, založené na běžných cenách.
Formy restrukturalizace podniku. Restrukturalizace podniku (corporate restructuring) – neustálé změny majetkové a kapitálové (finanční) struktury podniku. Podniky přizpůsobují strukturu svých činností, majetku i kapitálu měnícím se podmínkám na trhu zboží i na finančním trhu. Hledají nové segmenty trhu a nové podnikatelské aktivity, mění strukturu zdrojů, tj. podíl vlastního kapitálu, dlouhodobých půjček a obligací, krátkodobých dluhů a cenných papírů, podíl leasingu apod. Formy restrukturalizace – 4 skupiny Expanze Výprodej Získání kontroly nad společností Změna vlastnictví
Expanze Fúze – spojení dvou nebo více jednotek v jednotku jednu Koupě – akvizice – obvykle se týká malé jednotky, která je koupena velkou firmou. Někdy se považuje za fúzi. Nabídka ke koupi – jedná firma dá nabídku na odkoupení akcií akcionářům druhé firmy, ať už se souhlasem nebo bez souhlasu vedení druhé firmy. Tím získá firmu pod svou kontrolu. Joint Venture – týká se jen části činnosti firmy a je uzavírána na omezenou dobu. Každý ze spojených partnerů funguje jako samostatná firma, joint venture pak reprezentuje nově vzniklý podnik. Výprodej Zřeknutí se – při zřeknutí se firmy se vytváří nová právní jednotka, jejíž akcie jsou rozděleny akcionářům mateřské společnosti v poměru k jejich původním podílům. Dochází však k oddělení řízení, čímž nová jednotka může rozvíjet vlastní podnikatelskou politiku a strategii. Nová jednotka nedostává z původní společnosti žádné peníze. Prodej části podniku – prodejem části podniku třetí straně, kterou obvykle představuje již existující firma, nevzniká nová právní jednotka. Pokud nová firma vznikne a jsou vydány nové akcie veřejně nabízené, nazývá se tato transakce „equity care out“.
Získání kontroly nad společností Zpětný odkup – zpětný nákup podstatného podílu majetku za cenu, která je o prémii vyšší, než je tržní cena. Dohoda o klidu – obvykle je sepsána tam, kde „vykoupení“ akcionáři se zavazují, že se v budoucnu nepokusí znovu získat kontrolu nad společností Opatření proti převzetí firmy – dodatečná opatření ke ztížení získání společnosti pod kontrolu zvyšují procento potřebné k získání majority (např. na 80%); hovoří se o tzv. supermajoritě. Jinou formou je tzv. zlatý padák, což jsou ustanovení v manažerských smlouvách vrcholových řídících pracovníků, které stanoví náhrady za ztrátu zaměstnání při změnách řízení firmy… Hlavními formami změny vlastnictví je přímá výměna dluhu nebo prioritních akcií za akcie společné nebo obráceně, nebo zpětný nákup části dosud nesplacených akcií, úplná koupě majetku dříve veřejné společnosti malou skupinou vlastníků, výkup firmy managementem; vstoupí-li do výkupu i vnější investoři, kteří zajistí potřebné peněžní fondy, hovoříme o zadluženém výkupu.