10A 60/2015 - 95
USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. v právní věci navrhovatelů a) Josefa Jiruše, bytem Přední Výtoň č. 69, b) Elišky Kasperové, bytem Přední Výtoň č. 3, c) Jana Stoibera, bytem Přední Výtoň č. 9, d) MUDr. Jany Chocholové, bytem Přední Výtoň č. 91, e) Mgr. Stanislava Pazderníka, bytem Přední Výtoň č. 96, proti odpůrkyni Okrskové volební komisi obce Přední Výtoň, sídlem Přední Výtoň č. 30, za účasti Lenky Formánkové, bytem Přední Výtoň, Pasečná 106, Adalberta Stoibera, bytem Přední Výtoň 177, Jana Bittnera, bytem Přední Výtoň 32, Petra Klobusovského, bytem Přední Výtoň 71, Reginy Houškové, bytem Přední Výtoň 54, Ing. Jana Zdechovana, bytem Přední Výtoň 39, Karla Stixe, bytem Přední Výtoň 2, o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb, takto: I. Volby do zastupitelstva Obce Přední Výtoň konané dne 14. 3. 2015 jsou neplatné. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění: Návrhy došlými Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 24. 3. 2015 se navrhovatelé a), b) a c) domáhají, aby soud vyslovil neplatnost voleb do zastupitelstva obce Přední Výtoň konaných dne 14. 3. 2015. Jednalo se o opakované volby do zastupitelstva obce, které byly uskutečněny znovu poté, co po řádných volbách konaných dne 10. 10. a 11. 10. 2014 došlo k odstoupení členů zastupitelstva, v důsledku čehož došlo k poklesu počtu zastupitelů pod zákonnou hranici a z tohoto důvodu bylo nutné volby opakovat. Odstoupení dotyčných zastupitelů bylo zcela účelové vedené snahou dosáhnout odlišného výsledku ve volbách a rovněž odlišného rozložení politických sil v zastupitelstvu. Tomuto účelu mělo sloužit rovněž vystoupení pověřené starostky Reginy Houškové v mediích, jimž opakovaně podávala zkreslené informace. Účelovým se navrhovatelům jeví rovněž přistěhování nových občanů spjatých s určitými kandidáty do zastupitelstva obce, kteří na obec nemají žádné vazby. Všechny uvedené kroky vedly k zajištění zastávání vedoucích funkcí v obci předem určenému okruhu osob, zejména s cílem prosadit kontroverzní změnu územního plánu obce č. 3 s cílem změnit ostatní plochy kolem Lipna v katastru obce Přední Výtoň. Uvedeným jednáním došlo k porušení volebního zákona a rovněž zákona o evidenci obyvatel.
Pokračování
-2-
10A 60/2015
Návrhem došlým krajskému soudu dne 25. 3. 2015 se navrhovatelka d) domáhá prohlášení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Přední Výtoň konaných dne 14. 3. 2015. Skutečnosti uváděné touto navrhovatelkou jsou totožné se skutečnostmi uvedenými navrhovateli a), b) a c). Dále je uváděno, že v období měsíce února a března roku 2015 se do obce Přední Výtoň přistěhovalo několik dalších občanů, jež mají úzké vazby na obec a mají zájem se aktivně podílet na chodu obce. Nahlášení trvalého pobytu těchto osob proběhlo již v srpnu roku 2014, což dokládá, že se nejednalo o účelové přistěhování související s opakovanými volbami. Pověřená starostka obce Regina Houšková opakovaně vystupovala v mediích, kde uváděla nepravdivé informace týkající se účelovosti přistěhování těchto několika občanů. Následně se do obce přistěhoval větší počet osob, které však k obci nepojí žádné úzké vazby, a které naopak mají vztah k pověřené starostce a k dalším členům zastupitelstva. Celkem se tudíž do obce během měsíce února a března roku 2015 přistěhovalo zhruba 30 osob, z nichž osoby přistěhované v tzv. „první vlně“ představují skupinu s dlouhodobým záměrem nastěhování se do této obce, kteří mají zájem aktivně se podílet na činnosti obce. Tyto osoby byly starostkou obce v mediích označeny za účelově přistěhovavší. Pokud však starostka pojala toto podezření, měla možnost postupovat v souladu s ustanovením § 28 volebního zákona a mohla tyto nově přistěhované osoby vyškrtnout ze seznamu voličů. Starostka obce využila informace o osobách, které měly zájem přistěhovat se do obce a do obce se tak následně nastěhoval počet osob s osobními vazbami na příslušné kandidáty do zastupitelstva, který zajistil výsledky voleb umožňující „ovládnutí“ obecního zastupitelstva. Jednotlivé kroky sledovaly záměr zajistit obsazení zastupitelstva obce předem určeným okruhem osob. Tímto jednáním došlo k porušení volebního zákona a způsobilo narušení základních demokratických principů zakotvených v ústavním pořádku. Navrhovatelka d) dále namítá nečestnou volební kampaň, a to ve vztahu k mediálním vystoupením starostky Reginy Houškové, jimiž mohla odradit některé voliče. Starostka v mediích označila přistěhování některých občanů v první vlně do obce Přední Výtoň jako účelové, vedené snahou ovlivnit výsledky voleb. Takové jednání bylo navrhovatelkou označeno jako nečestné a nepoctivé, porušující základní principy demokratických voleb. Jednáním starostky obce došlo k porušení pravidel volebního boje, které mohlo značně ovlivnit spravedlivé podmínky voleb a znevýhodnit ostatní politické subjekty. Namítáno je rovněž zneužití zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, v důsledku čehož došlo k porušení volebního zákona. Pokud pověřená starostka považovala přistěhování občanů v první vlně za účelové, měla je vyškrtnout ze seznamu voličů, jak jí umožňuje zákon. Starostka však namísto toho tento svůj závěr medializovala a umožnila přistěhování dalších voličů, kteří zjevně na obec nemají žádné vazby. K tomuto navrhovatelka namítla ztíženou pozici voličů, kteří nedisponují prostředky ke zjištění, které osoby se k trvalému pobytu přihlásily těsně před volbami a jaké mají vazby na obec. Uvedený řetězec faktů směřuje k závěru o zneužití zákona o evidenci obyvatel a porušení volebního zákona a tím k protizákonnosti voleb. Obsazení zastupitelstva obce Přední Výtoň neodpovídá skutečné vůli obyvatel této obce. Pokud by k tomuto jednání nedošlo, bylo by procentuální rozložení hlasů voličů pro jednotlivé politické subjekty odlišné od oficiálně vyhlášeného stavu. Výsledky těchto voleb nebyly výsledkem svobodné a nezávislé vůle voličů a složení zastupitelského sboru této vůli lidu neodpovídá, čímž došlo k porušení principů volebního práva. Návrhem došlým krajskému soudu dne 26. 3. 2015 se navrhovatel e) domáhá prohlášení neplatnosti voleb do obecního zastupitelstva obce Přední Výtoň konaných dne
Pokračování
-3-
10A 60/2015
14. 3. 2015. Obsah návrhu z hlediska jednotlivých námitek odpovídá všem shora uvedeným návrhům, když je namítáno účelové odstoupení členů zastupitelstva obce. Dále je poukazováno na nepravdivé informace podávané pověřenou starostkou do medií, kterými je kriticky hodnoceno přistěhování nových obyvatel do obce, kteří mají ovlivnit výsledky voleb. Navrhovatel rovněž poukazuje na přistěhování většího počtu obyvatel do obce, kteří nemají na tuto obec žádné vazby. Účelem tohoto nastěhování je pouze ovlivnění výsledků voleb, když tito obyvatelé mají vazby na některé členy zastupitelstva včetně pověřené starostky obce. Starostka zneužila přístup k informacím do evidence osob, jež jevily zájem o přistěhování, a vykalkulovala počet osob, jejichž hlasy se podařilo dosáhnout pro ni příznivých volebních výsledků. Informace o osobách, jež se po 24. 2. 2015 přihlásily k trvalému pobytu do obce, však navrhovateli k jeho žádosti poskytnuty tajemníkem obce nebyly. Součástí uvedených návrhů jsou dále kopie novinových článků Českokrumlovský deník, v nichž je poukazováno na nestandardní situaci v obci Přední Výtoň, kam během čtrnácti dnů registroval trvalý pobyt větší počet občanů. Z obsahu těchto článků se podává, že tímto přílivem nových obyvatel má být dosaženo určitého výsledku v místních volbách do obecního zastupitelstva, jež se budou opakovat v březnu roku 2015 poté, co po řádných volbách bylo v důsledku odstoupení některých členů zastupitelstva toto rozpuštěno. Účelem takto opakovaných voleb má být dosažení změny územního plánu č. 3, jehož prostřednictvím by došlo ke vzniku nově zastavovaného území v lukrativní oblasti poblíž Lipna. Okrsková volební komise Obce Přední Výtoň ve vyjádření k projednávanému návrhu uvedla, že ke dni konání voleb do zastupitelstva obce nebyla s počtem voličů seznámena, neboť do seznamu voličů nebylo komisi umožněno nahlédnout. Nárůst počtu voličů byl i pro samotné členy volební komise překvapením, jména většiny nově zapsaných voličů nebyla komisi známa. Pověřená starostka obce Regina Houšková, ačkoliv již dříve mediálně prezentovala vyškrtnutí nově přistěhovaných obyvatel ze seznamu voličů, takto neučinila, i když se jedná o osoby s vazbami ke starostce a k tajemníkovi obce, které v obci nežijí. Oproti řádným volbám konaným v říjnu roku 2014, v nichž bylo zapsáno 176 voličů, narostl počet obyvatel o 30 nových voličů. Samotné volební hlasování proběhlo formálně v souladu s právními předpisy, nicméně komise nemůže vyloučit, že nově přistěhovaní obyvatelé chtěli nahlášením trvalého pobytu v obci pouze získat aktivní volební právo. Ve většině případů se jedná o občany, kteří v obci trvale nežijí. V této souvislosti bylo komisí poznamenáno, že jí není znám důvod, proč nebylo využito postupu dle ustanovení § 28 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, a nově přistěhovavší obyvatelé nebyli ze seznamu voličů vyškrtnuti. Takto vyškrtnutí občané by pak měli možnost domáhat se svých práv soudní cestou, což by bylo vhodnější, než zpochybnění celého volebního aktu. K účelovému zřízení sdružení „SNK II“ bylo komisí sděleno, že toto není vyloučeno, a to z důvodu zisku dalšího mandátu, kterým by bylo dosaženo rozložení hlasů mezi členy sdružení SNK I a SNK II. Pochybnosti o řádném průběhu voleb, byť na základě řádně provedeného hlasovacího aktu, nelze dle odpůrkyně jednoznačně vyvrátit. Pověřená starostka Regina Houšková během ústního jednání dne 7. 4. 2015 uvedla, že v obci žije od roku 1956 a zná 90 % místních obyvatel. Navrhovatelku MUDr. Janu Chocholovou však nezná. Tato navrhovatelka je spojená s navrhovatelem Mgr. Stanislavem Pazderníkem, neboť její dcera pana Pazderníka zastupovala v řízení, jehož předmětem je spor související s loděnicí. Proti územnímu plánu obce se dosud nikdo z obce nepostavil. Veškeré
Pokračování
-4-
10A 60/2015
projednávané návrhy ohledně územního plánu a nakládání s pozemky jsou k dispozici v elektronické podobě na úřední desce obce. Žádost navrhovatele Mgr. Stanislava Pazderníka o prodej pozemku pod loděnicí byla na zasedání zastupitelstva obce rovněž projednávána. Obci Přední Výtoň v inkriminovaném místě patří 1/7 pozemků. Starostka obce dále uvedla, že v daném případě neshledala důvodnost postupu dle ustanovení § 28 volebního zákona, neboť nově přihlášené osoby mají v obci buď blízké příbuzné, nebo mají souhlas od vlastníků domů, kam se přihlašovaly k trvalému pobytu. Evidenční zákon pouze vyžaduje, aby takový souhlas vlastníka domu existoval. Z tohoto důvodu nebyl nikdo k přihlášení k trvalému pobytu v obci odmítnut. Odmítnuty byly pouze čtyři osoby, které se sice v obci příležitostně vyskytují, avšak tyto se chtěly přihlásit k trvalému pobytu na obecní úřad. Starostka obce nad rámec výše uvedeného soudu sdělila, že mnoho nemovitostí v obci je užíváno pro rekreační účely a takto jsou také kolaudovány, a to například nemovitost ve vlastnictví Mgr. Stanislava Pazderníka. K samotnému výsledku voleb starostka obce uvedla, že tyto nepovažuje za neplatné. Rezignaci zastupitelů obce po podzimních řádných volbách zdůvodnila nastalou situací, kdy Sdružení nezávislých kandidátů, jehož je členkou, získalo pouze 3 mandáty, ačkoliv podpora obyvatel odpovídala většímu počtu hlasů, než získali ostatní kandidáti. Tomuto uskupení však nebyl nabídnut post starosty obce a vzhledem k tomu, že nedošlo ke shodě v rámci rozložení hlasů v zastupitelstvu, rozhodli se zastupitelé zvolení na kandidátce Sdružení nezávislých kandidátů společně i se všemi náhradníky odstoupit. Zastupitel Karel Stix během ústního jednání dne 7. 4. 2015 uvedl, že je nyní projednávanými návrhy překvapen. Sdílí názor starostky obce a má za to, že volby proběhly řádně a jsou platné. V obci působí od roku 1962 jako učitel. K nově registrovaným voličům uvedl, že Řechtáčkovi zná, nepřekvapilo jej, že trvalý pobyt změnili, neboť zde mají rozestavěný dům. Navrhovatelku MUDr. Janu Chocholovou ani Mgr. Stanislava Pazderníka nezná. Zastupitel Jan Bittner během ústního jednání konaného dne 8. 4. 2015 uvedl, že v podzimních volbách byl kandidátem volebního sdružení SNK Lipno a současně spolupracoval se sdružením SNK Za přívětivou obec. Obsahem volebního programu těchto sdružení bylo především kultivovat stávající prostředí v obci, a to např. pláž či loděnici a rovněž zajistit bezplatný přívoz obyvatelům této obce. S tímto programem se neztotožnila starostka Regina Houšková. Na základě volebních výsledků získalo 3 kandidáty sdružení, v němž působí Regina Houšková, a 4 kandidáty další sdružení, u nichž byl tudíž dán předpoklad, že z jejich řad bude zvolen starosta. Členové sdružení, v němž působila paní Houšková, odmítli komunikovat s ostatními zvolenými zastupiteli a došlo k jejich odstoupení. Toto odstoupení hodnotí Jan Bittner jako účelové. Jan Bittner byl ochoten s Reginou Houškovou jednat a dohodnout se, měl zájem stát se starostou obce. V rámci nových voleb pak byly zřízeny 4 kandidátky místo původních tří sdružení, a to SNK Lipno, SNK 1 a SNK Za přívětivou obec a nově bylo zřízeno SNK II, jež zastupoval pan Klobusovský. Jan Bittner dále uvedl, že v mezidobí došlo dokonce ke splnění některých částí jeho volebního programu. Dále se zastupitel vyjádřil ke změně územního plánu č. 3, která byla v rámci volebních mítinků projednávána, když v této souvislosti poukázal na jednání Reginy Houškové, která o této záležitosti jedná, byť by tyto otázky mělo projednávat až řádně zvolené zastupitelstvo.
Pokračování
-5-
10A 60/2015
Bylo rovněž poukázáno na rozpory mezi jednotlivými obyvateli obce, a to na situaci pana Pazderníka, který je dlouholetým vlastníkem loděnice, kdy část pozemku vlastní též obec, na situaci rodiny Chocholových a jejich problém s příjezdovou cestou k jejich penzionu a rovněž na skutečnost, že dosud nebyla zahájena jednání o ustavení orgánů obce. Výsledky voleb byly nepochybně ovlivněny nově přihlášenými voliči. Stěžejním problémem je přístup Reginy Houškové, která upřednostňuje fungování obce bez turistů a bez provozu rekreačních zařízení. K osobě Reginy Houškové necítí žádnou nevraživost. K jejímu odstoupení ze zastupitelstva došlo z důvodů osobních, nikoliv věcných, na těch by jistě bylo možno se dohodnout. Zastupitel Adalbert Stoiber během ústního jednání konaného dne 8. 4. 2015 sdělil, že nepochybně došlo k ovlivnění výsledků voleb, a to přihlášením nových voličů, kdy část z těchto voličů změnila trvalý pobyt do obce pro své spory s touto obcí, jako např. pan Pazderník či Chocholovi, a další skupina změnila tento pobyt z popudu starostky Reginy Houškové. Ke změně územního plánu č. 3 Adalbert Stoiber sdělil, že se jedná o lukrativní pozemky na břehu Lipna, které by měly být určeny pro zástavbu rodinnými domy, avšak toto nelze předpokládat, naopak je zřejmé, že se z těchto objektů stanou penziony pro podnikatelské účely. V reakci na tato vyjádření zastupitelka Regina Houšková uvedla k osobě zastupitele Jana Bittnera, že tento není v obci znám, uvádí, že je důchodcem, avšak ve skutečnosti zařizuje záležitosti kolem penzionu Barborka. Důvodem pro odstoupení některých členů zastupitelstva po podzimních volbách byly vzájemné averze vůči dalším zvoleným zastupitelům. Toto odstoupení zapříčiněné osobní nevraživostí není zákonem zakázáno a účastník řízení v něm nespatřuje zneužití volebního zákona ani zákona o obcích. Zastupitel Ing. Jan Zdechovan během ústního jednání konaného dne 9. 4. 2015 uvedl, že výsledky posledních voleb a jejich průběh považuje za platné. Výsledky těchto voleb odpovídají výsledkům z voleb podzimních, kdy navíc bylo vytvořeno sdružení SNK II, v důsledku čehož vznikla mezi jednotlivými volebními uskupeními rovnováha. Přihlašování nových voličů do obce účastník řízení charakterizoval jako situaci, kdy „akce vyvolala reakci“. Jednalo se o reakci obyvatel, kteří poté, co zjistili, že se do obce přihlašují lidé k trvalému pobytu, přihlásili se k tomuto pobytu i ti, kteří se do obce hodlají vrátit či znají zdejší poměry. První skupina nově přihlášených obyvatel představovala podpůrce opozičních sdružení vedených panem Bittnerem. Tato akce představovala jakýsi „hon na starostku“, která zde působí 12 let. Z tohoto důvodu se do obce následně přihlásila další skupina lidí, kteří jsou naopak jejími příznivci. Ke svému odstoupení ze zastupitelstva obce účastník uvedl, že se za to nestydí a toto učinil, neboť nebyl schopen v zastupitelstvu obce jednat s jinými jeho členy. Nabídnutý post místostarosty jím byl odmítnut, neboť nebyl spokojen se způsobem, jakým mu byl nabídnut, přestože mu jej nabídl pověřený vyjednavač vznikající koalice. K tomuto bylo dále reagováno zastupitelkou obce Reginou Houškovou, která soudu sdělila, že dopředu uváděla, že po podzimních volbách ze zdravotních důvodů již nadále nechce zastávat funkci starostky. Do funkce starostky nastoupila před 12 lety za situace, kdy obec byla ve špatném hospodářském stavu, měla dluhy a neměla finance. K odstoupení členů zastupitelstva po volbách na podzim 2014 došlo z důvodu zájmů prosazovaných opozičními sdruženími, která jsou vedena zájmy podnikatelského charakteru. Regina Houšková nebyla ani dřív vždy ochotna vyhovět požadavkům volebních sdružení pana Bittnera, jejich členům
Pokračování
-6-
10A 60/2015
nebo příznivcům. Nově přihlášení voliči pak představují skupinu podporující podnikatelské zájmy pana Bittnera a jeho sdružení a dále skupinu, která naopak podporuje ji. V reakci na shora uvedené sdělil Jan Bittner názor o účelovosti založení sdružení SNK II, které bylo založeno panem Klobusovským, ačkoliv ten získal práci v Rakousku a pro obec nadále nemíní nic dělat. Závěrem bylo účastníky Janem Bittnerem, Adalbertem Stoiberem, navrhovatelem Mgr. Stanislavem Pazderníkem a předsedkyní okrskové volební komise jakožto odpůrkyně navrženo, aby soud vyslovil neplatnost voleb, a to z důvodu účelového přenesení trvalého bydliště nových voličů do obce Přední Výtoň se záměrem ovlivnit výsledky těchto voleb. Účastníci Regina Houšková, Karel Stix a Ing. Jan Zdechovan navrhli volby vyhodnotit jako platné. Určení neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, v novelizovaném znění (dále též „volební zákon“), se může domáhat každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Neplatnost volby kandidáta podle ustanovení § 60 odst. 4 zákona o volbách se předpokládá tehdy, došlo-li k porušení ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Všichni uvedení navrhovatelé byli zapsáni do seznamu voličů v uvedeném volebním okrsku. Proto jsou aktivně legitimováni k podání návrhu. Krajský soud se nejprve zabýval výsledkem řádných voleb do zastupitelstva obce Přední Výtoň konaných ve dnech 10. 10. 2014 a 11. 10. 2014. Těchto voleb se zúčastnilo 138 voličů ze 176 voličů vedených na seznamu voličů, bylo odevzdáno 138 obálek s celkem 913 platnými hlasy. V těchto volbách bylo zvoleno celkem 7 kandidátů: Jan Bittner (SNK „Lipno“), Adalbert Stoiber (SNK „Lipno“), Regina Houšková (Sdružení nezávislých kandidátů I), Ing. Jan Zdechovan (Sdružení nezávislých kandidátů I), Petr Klobusovský (Sdružení nezávislých kandidátů I.), Jan Stoiber (SNK ZA PŘÍVĚT. A POHLED. OBEC) a Lenka Formánková (SNK ZA PŘÍVĚT. A POHLED. OBEC). Dle výsledku voleb byli vybráni náhradníci: za SNK „Lipno“: Ing. Vlastimil Štika, Eliška Kasperová, Kateřina Krejsová, Pavel Gabriš a Jaroslav Hlaváček; za Sdružení nezávislých kandidátů I: Libuše Šumberová, Miroslav Hůrka, Miroslav Zvonař a Jan Liška; za SNK ZA PŘÍVĚT. A POHLED. OBEC: Pavel Zvonař, Ludmila Bořilová, Zuzana Libertinová, Gabriela Sznapková a Jiří Krahulec.
Pokračování
-7-
10A 60/2015
K trvalému pobytu v obci Přední Výtoň se v roce 2014 přihlásilo celkem 11 osob, a to 7 osob v únoru tohoto roku, 1 osoba v červenci tohoto roku, 2 osoby v září tohoto roku a 1 osoba v říjnu tohoto roku. Dne 7. 11. 2014 obdržela starostka obce Přední Výtoň Regina Houšková rezignaci členů zastupitelstva obce – Ing. Jana Zdechovana, Petra Klobusovského a rovněž svou rezignaci na mandáty členů zastupitelstva obce (všichni uvedení byli členy Sdružení nezávislých kandidátů I). K témuž dni obdržela rovněž rezignace náhradníků za Sdružení nezávislých kandidátů I - Libuše Šumberové, Miroslava Hůrky, Miroslava Zvonaře a Jana Lišky. Dne 10. 11. 2014 bylo konáno ustavující zasedání zastupitelstva obce Přední Výtoň, na němž bylo starostkou obce konstatováno, že s ohledem na rezignaci 3 členů zastupitelstva obce došlo k poklesu celkového počtu členů pod zákonem stanovenou hranici 5 členů. Z tohoto důvodu jsou splněny zákonné podmínky pro vyhlášení nových voleb [§ 58 odst. 1 písm. b) volebního zákona]. Dne 14. 3. 2015 se konaly nové volby do zastupitelstva obce Přední Výtoň, jichž se zúčastnilo celkem 164 voličů z 206 voličů uvedených na seznamu voličů. Bylo odevzdáno 164 platných obálek s celkem 1.129 platnými hlasy. V těchto volbách bylo zvoleno celkem 7 kandidátů: Lenka Formánková (SNK pro PŘEDNÍ VÝTOŇ), Adalbert Stoiber (SNK "Lipno"), Jan Bittner (SNK "Lipno"), Petr Klobusovský (Sdružení nezávislých kandidátů II), Regina Houšková (Sdružení nezávislých kandidátů I), Ing. Jan Zdechovan (Sdružení nezávislých kandidátů I) a Karel Stix (Sdružení nezávislých kandidátů I). Od 1. 1. 2015 do 14. 3. 2015 bylo k trvalému pobytu v obci přihlášeno celkem 26 obyvatel: Lukáš Babica (25. 2. 2015), Alena Bičišťová (25. 2. 2015), Karel Blažek (6. 3. 2015), Ivana Blažková (6. 3. 2015), Adam Čížek (6. 3. 2015), Hana Fröstlová (4. 3. 2015), Jana Fröstlová (6. 3. 2015), Pavel Houška (11. 3. 2015), Jana Houšková (11. 3. 2015), Aneta Chocholová (25. 2. 2015), Jana Chocholová (25. 2. 2015), Marie Juhaňáková (4. 2. 2015), Eva Kantorová (11. 3. 2015), Daniel Kovář (25. 2. 2015), Josef Kovář (25. 2. 2015), Jiřina Kovářová (25. 2. 2015), Stanislav Pazderník (2. 3. 2015), Stanislav Pazderník (25. 2. 2015), Jiří Řechtáček (9. 3. 2015), Martina Řechtáčková (9. 3. 2015), Alena Řepová (2. 3. 2015), Martina Řepová (2. 3. 2015), František Soukup (4. 2. 2015), Roman Štěpánek (11. 3. 2015), Martin Voříšek (25. 2. 2015) a Eva Voříšková (25. 2. 2015). V případě Anety Chocholové, Aleny Bičišťové a Lukáše Babici došlo k udělení plné moci Petru Chocholovi za účelem provedení přihlášení k trvalému pobytu v obci Přední Výtoň, přičemž všichni uvedení byli takto přihlášeni na adresu Přední Výtoň 91. V případě Daniela Kováře, Josefa Kováře, Jiřiny Kovářové, Stanislava Pazderníka (nar. 24. 2. 1936), Stanislava Pazderníka (nar. 27. 12. 1960), Martina Voříška a Evy Voříškové bylo zjištěno, že tito nahlásili adresu pro doručování na svých předchozích adresách místa trvalého pobytu.
Pokračování
-8-
10A 60/2015
Navrhovatelé se podanými návrhy domáhají rozhodnutí o neplatnosti voleb do obecního zastupitelstva obce Přední Výtoň. Navrhovatelé pokládají volby za neplatné, neboť jejich výsledek byl podle jejich názoru ovlivněn účelově přihlášenými voliči. Před volbami se totiž k trvalému pobytu v obci přihlásilo větší množství osob, které však na obec nemají žádnou vazbu. Přihlášení těchto osob k trvalému pobytu v obci považují navrhovatelé za účelové a vedené snahou o ovlivnění výsledků voleb. Podle ustanovení § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se za podmínek stanovených zvláštními zákony lze domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Krajský soud je ve shodě s navrhovateli přesvědčen, že v dané věci se jedná o řízení ve věci neplatnosti voleb, a to z následujících důvodů. Podle ustanovení § 60 odst. 2 volebního zákona může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Tento návrh bude dopadat na případy, týkající se samotného aktu hlasování a zjišťování volebních výsledků. Neplatnost hlasování by mohla být soudem vyslovena typicky v případě, když by se zjistilo zásadní pochybení v práci volební komise, při distribuci hlasovacích lístků, při zásahu do svobody projevu vůle voliče při hlasování (kupčení s voličskými hlasy) apod. Neplatnost hlasování lze spojovat pouze s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volebních místností, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé mít vliv na výsledek hlasování. Podle ustanovení § 60 odst. 3 volebního zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Pod neplatnost voleb lze tedy zahrnovat zásadní porušení volebního zákona pojící se k volbám jako celku. Může jít o případy, kdy např. volby nebyly řádně vyhlášeny, konaly se v nesprávných volebních obvodech, některá z volebních stran by byla fakticky vyloučena z volebního klání, příp. též došlo k zásadnímu porušení pravidel volební kampaně. K vyslovení neplatnosti voleb musí být dáno porušení volebního zákona a souvislost mezi takovou protiprávností a výsledky voleb. Protiprávnost musí přitom dosahovat takové intenzity, že je možno důvodně předpokládat, že kdyby k ní nedošlo, byly by dosaženy jiné volební výsledky. Podle ustanovení § 60 odst. 4 volebního zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Takový návrh lze podat ve vztahu ke konkrétnímu kandidátovi nebo kandidátům. Soudně se pak přezkoumává nikoliv výsledek celých voleb, nýbrž pouze volba jednoho či více kandidátů. Může jít o případy, kdy kandidát např. nesplňoval podmínky pro zvolení nebo byly v jeho případě chybně spočteny hlasy a při správném sečtení tento kandidát není zvolen apod. V dané věci je patrné, že nemůže jít o návrh na neplatnost volby kandidáta. Dále nemůže jít ani o návrh na neplatnost hlasování, neboť navrhovateli není zpochybňován samotný akt hlasování a zjišťování volebních výsledků. Navrhovateli je zpochybňován celkový výsledek voleb, který byl zkreslen účastí účelově přihlášených voličů, kteří nemají s obcí ničeho společného; dále byla namítána i nečestná volební kampaň pověřené starostky
Pokračování
-9-
10A 60/2015
obce. Problém v daném případě tedy tkví v seznamech voličů. Pokud krajský soud na základě probíhajícího řízení zjistí, že na voličských seznamech byly vedeny osoby, jež voliči být neměly, pak mu nezbude než vyslovit neplatnost voleb jako celku, neboť pokud by vyslovil pouze neplatnost aktu hlasování, pak takový výrok by nemohl vést k opravě voličských seznamů, neboť by se pouze opakovalo hlasování na základě stejných voličských seznamů. Jasný okruh oprávněných voličů je přitom podmínkou zákonných voleb, a proto nelze pochybení v tomto směru napravit jinak než vyslovením neplatnosti celých voleb. V zájmu zjištění, zda volební výsledek byl zkreslen účastí účelově přihlášených voličů, soud předvolal jako svědky osoby, které se k trvalému pobytu v obci přihlásily v měsíci únoru a březnu 2015. Volby se uskutečnily dne 14. 3. 2015 a podle přihlašovacích lístků k trvalému pobytu se v době od 4. 2. 2015 do 11. 3. 2015 k trvalému pobytu přihlásilo 26 občanů. Z předvolaných svědků se nedostavili pouze Aneta Chocholová a Lukáš Babica, kdy se jedná o osoby blízké navrhovatelce MUDr. Janě Chocholové, dále se nedostavila manželka Jiřího Řechtáčka paní Martina Řechtáčková a Jana Houšková, snacha starostky Reginy Houškové. Svědek Daniel Kovář podal písemné vyjádření k okolnostem, které jej k přihlášení k trvalému pobytu v obci vedly. Většina svědků uvedla, že v místě vlastní rekreační nemovitosti, které po léta (nezřídka i desítky let) užívají již po několik generací sezónně k rekreaci, někteří ze svědků, např. manželé Kovářovi či Stanislav Pazderník žijí v obci převážně v období od jara do podzimních měsíců, v zimním období setrvávají na adresách předchozího místa trvalého pobytu a do obce dojíždějí příležitostně. Někteří ze svědků jsou přihlášeni na adrese penzionů - Lukáš Babica, Aneta Chocholová, Alena Bičišťová mají vztah k navrhovatelce MUDr. Janě Chocholové, další svědkové se přihlásili k trvalému pobytu na adresu penzionu ve vlastnictví pana Bambase, jehož partnerka má blízký vztah k některým svědkům. Těm byl v penzionu vyhrazen každému jeden z pokojů. Jedná se konkrétně o Hanu Fröstlovou, Janu Fröstlovou a Adama Čížka. Někteří ze svědků kladně hodnotili výsledky činnosti starostky obce Reginy Houškové, a protože v obci užívají rekreační objekt po desítky let, sledovali změnou trvalého bydliště nejen zájem v důchodovém věku v obci bydlet, ale též uskupení starostky podpořit v zájmu zachování kvalit obce poté, co zjistili, že do obce se na adresy penzionů přihlašují k trvalému pobytu lidé, kteří dosud v obci trvale nebydleli. Jako sezónní bydlení v obci je třeba nahlížet též např. tamní pobyt Martiny a Aleny Řepových a dosud i Jiřího Řechtáčka, který v místě teprve dokončuje stavbu vlastního rodinného domu a kolaudaci předpokládá až v červnu t.r.; přesto si již v zimních měsících naléhavě přenesl své trvalé bydliště spolu s manželkou do obecního bytu k jejím rodičům motivovaný přitom zajištěním doručovací adresy v obci. Tito svědkové vesměs vedle nemovitostí v Přední Výtoni využívají k bydlení i další své objekty, ať již např. ve Větřní či v Českém Krumlově, popř. ve Vyšším Brodě, odkud dojíždějí do zaměstnání, svědek Řechtáček dojíždí několikrát v týdnu do Přední Výtoně na stavbu domu. Svědci převážně potvrdili sezónní užívání nemovitostí v obci přes léto, nepravidelně v zimě. Martina Řepová se v Přední Výtoni v zimě zdržuje minimálně. Nutno dodat, že dům, do kterého se manželka a dcera tajemníka přihlásily, je jím v inzerci označen jako chata a je nabízen k pronájmu, což samo o sobě nepůsobí přesvědčivě ve vztahu k tvrzení těchto svědkyň o trvalém žití zde a představuje další důvod, pro který soud tvrzení svědkyň neuvěřil. Svědkové František Soukup a Marie Juhaňáková jsou partnery, kteří mají úmysl užívat v Přední Výtoni svědkem pronajatý byt, a to zejména nyní, kdy jsou v očekávání rodiny. Marie Juhaňáková střídavě též pečuje se svojí matkou ve Frymburku o nesvéprávného otce.
Pokračování
- 10 -
10A 60/2015
Všichni svědkové vyzdvihují zájem na zachování krajinných hodnot v daném místě, které se nachází na pravém břehu Lipna a zůstalo dosud nedotčeno výstavbou. Řada těchto svědků změnu trvalého pobytu odůvodnila zájmem podílet se na veřejných záležitostech obce, kdy bylo například manželi Kovářovými, Evou Voříškovou, Stanislavem Pazderníkem poukazováno na zanedbaný stav pláže, mola, tenisových kurtů, náhradu dětského hřiště parkovištěm, přičemž se jednalo o zařízení zajištěná obcí v minulých volebních obdobích a tento stav byl svědky nahlížen jako nepřijatelný a vyžadující změnu. Uvedení svědkové, vedle některých dalších, shodně s navrhovateli poukazovali na projednávání změny č. 3 územního plánu obce, se kterou nesouhlasí, a z toho důvodu se stali občany obce, aby mohli zasahovat do tvorby změny územního plánu a této změně bránit. Tato změna má spočívat ve vytvoření funkční plochy pro bydlení, což ve svém důsledku znamená rozparcelování pobřežní partie Lipna na parcely pro rodinné domy, z nichž při jejich situování mezi nádrží a cyklostezkou se stanou penziony. To se pak projeví na rázu obce, kdy hrozí vznik souvislé zástavby, jako je tomu v obci Lipno. Neobstojí argument pověřené starostky o plánovaných změnách toliko v zájmu zhodnocování majetku obce, když dominující část dotčených pozemků je majetkem 3 soukromých osob (pana Wiesnera, Štěpána a Karase), kteří uvedené parcely obdržely dle vyjádření svědků převážně jako náhradní restituce a nyní očekávají jejich zhodnocení. Motivem pro přihlášení k trvalému pobytu např. osob bydlících na adrese penzionu pana Bambase bylo sportovní vyžití např. svědka Adama Čížka. Svědkyně Hana Fröstlová a Jana Fröstlová využily příležitosti bydlet v tomto penzionu v Přední Výtoni, když na dosavadní adrese v Rožmberku nad Vltavou již rodinná situace další bydlení neumožňovala, přestože manžel i syn v tomto domě bydlet zůstali a rekonstruují jej, a přihlášením k trvalému pobytu mínily mj. podpořit sdružení, ve kterém působí starostka obce, která si např. i podle svědkyně Marie Juhaňákové vedla v uplynulých obdobích ve své funkci dobře. Vedle svědeckých výpovědí měl soud k dispozici hlášení adresy pro doručování podané obci současně s přihláškou trvalého pobytu u sedmi občanů uvedených v předchozí pasáži rozhodnutí. Někteří z občanů přihlášených v uvedeném období tak učinili prostřednictvím zmocněnce. Již samo hlášení adresy pro doručování na původní místo trvalého bydliště v okamžiku změny trvalého bydliště do Přední Výtoně svědčí o tom, že přihlášené osoby se v obci trvale nezdržují a zdržovat ani nehodlají. Trvalý pobyt v obci vyvrací nepřímo také skutečnost, kdy se několik osob dává zastoupit zmocněncem, zajišťujícím přihlášení k trvalému pobytu, čehož by nebylo zapotřebí, kdyby se v obci skutečně trvale zdržovaly. Soud nepovažuje za pádný argument pro akutní změnu trvalého pobytu do obecního bytu k rodičům manželky svědka Jiřího Řechtáčka o tom, že je těžké se s manželkou sejít v jeden okamžik na obecním úřadě, a tedy když se to dne 9. 3. 2015 podařilo, využili toho, byť následně svědek uvedl, že po kolaudaci domu budou muset znovu tuto změnu podstoupit, neboť nehodlají mít adresu trvalého pobytu u rodičů manželky napořád. S ohledem na svědkem předpokládaný termín kolaudace se jeví změna trvalého pobytu do Přední Výtoně již v březnu namísto plánovaného období kolem kolaudace domu cca v červnu t.r. jako ryze účelová motivovaná rovněž toliko snahou získat v obci pro opakované volby volební právo. O tom, že řada osob se v místě trvale nezdržuje, svědčí i poštou vrácené soudní písemnosti pro čtrnáct svědků a dva navrhovatele, kdy na takto vrácených písemnostech bylo výslovně uvedeno, že adresát na adrese trvalého bydliště v Přední Výtoni nebydlí.
Pokračování
- 11 -
10A 60/2015
Je-li pro posouzení trvalého pobytu voliče rozhodující podle názoru ústavního soudu fakticita, pak ze svědeckých výpovědí a prve uvedených písemností učinil soud zjištění, že osoby, které se přihlásily k trvalému pobytu v obci v době necelých šest týdnů před volbami, v obci ve skutečnosti v převážné míře trvale v období celého roku nežijí. Pro uplatnění práva volit v komunálních volbách nepostačuje stav evidenční. Je-li předpokladem trvalého pobytu v obci, že občan tam trvale žije a má úmysl zdržovat se tam nadále, pak nepostačuje zájem na ochraně přírodních hodnot či úzké vazby k místu vzniklé např. sezónním užíváním nemovitostí v místě po desítky let či po několik generací. Většina z těchto osob se ani aktivně neúčastní pověřenou starostkou tolik vyzdvihovaného spolkového a společenského života v obci, resp. jejich společenský život se redukuje na sezónní návštěvy místních restauračních zařízení, a to zřejmě podle aktuálních vzájemných sympatií. Tvrdí-li někteří ze svědků, případně navrhovatelů, že se mínili k trvalému pobytu v obci přihlásit již dříve, soud si vyžádal přehled osob přihlášených v průběhu roku 2014 a ten porovnal se stavem, který vznikl těsně před volbami, pak důvody tvrzené těmito voliči nepřesvědčily soud o tom, že jedná se fakticky o trvalý pobyt. Možnosti změnit místo trvalého pobytu nic nebránilo a obecní úřad pravidelně po celý rok takové žádosti vyřizoval. Z toho, co bylo uvedeno, činí soud zjištění, že přihlášení 26 voličů k trvalému pobytu bezprostředně před volbami se pro prve uvedené důvody uskutečnilo v zájmu ovlivnit výsledky voleb a tento přístup voličů znamená zcela nepochybně obcházení volebního zákona. V první fázi se do obce k trvalému pobytu přihlásila skupina voličů brojící proti změně územního plánu č. 3 a stavu některých veřejně přístupných zařízení (např. tenisového kurtu, dětského hřiště či pláže). V další vlně se pak přihlašovali vesměs podporovatelé dosavadní starostky a kandidátky Reginy Houškové a sdružení, za které kandidovala, popř. s nímž po opakovaných volbách spolupracuje. Přihlašování nových voličů v obci výstižně charakterizoval zvolený zastupitel Ing. Jan Zdechovan tak, že „akce vyvolala reakci“, kdy po první skupině nových obyvatel se přihlásily do obce k trvalému pobytu další osoby, a to z opačného názorového proudu. Soud se dále zabýval tím, jak vysoká je pravděpodobnost ovlivnění výsledku voleb účelovým přihlášením k trvalému pobytu v dotčené obci. Pro úsudek o tom mají význam též okolnosti, které nastaly po řádných podzimních volbách v roce 2014, kdy všichni zvolení zastupitelé a náhradníci za SNK I rezignovali na místa zvolených zastupitelů, v důsledku čehož zbylí čtyři členové zastupitelstva nemohli v činnosti zastupitelstva pokračovat. Odstoupivší zastupitelé zvolení za SNK I v počtu tři, měli podle vyjádření zvolené zastupitelky Reginy Houškové silnější mandát podpořený vyšším počtem preferenčních hlasů voličů, oproti čtyřem zastupitelům, kteří utvořili koalici. Zastupitelé zvolení za SNK I odmítli se zbylými čtyřmi zastupiteli o čemkoli jednat, což potvrdili zvolení zastupitelé Regina Houšková i Jan Bittner, přičemž k odstoupení kandidátů SNK I vedly ryze osobní důvody a averze vůči zastupitelům z konkurenčních sdružení. Umožňují-li právní předpisy rezignovat na místa zastupitelů, pak to ve zvolené zastupitelce Regině Houškové nevyvolává nedobrý pocit a v odstoupení pro osobní nevraživost nespatřuje zneužití zákona, byť to má za důsledek vypsání nových voleb. Vyjádření zastupitelky Reginy Houškové o osobních důvodech, které vedly k odstoupení zastupitelů za SNK I a jejich náhradníků, potvrdil též zastupitel Ing. Jan
Pokračování
- 12 -
10A 60/2015
Zdechovan, který navíc nebyl srozuměn s tím, jakou formou a v jakém místě mu jedním ze zastupitelů z opoziční koalice pověřeným jednáním za tato uskupení byla nabídnuta funkce místostarosty. V zájmu zvolení orgánů obce jednal po podzimních volbách s Reginou Houškovou zvolený zastupitel Jan Bittner, který se stal zastupitelem v podzimních i v přezkoumávaných volbách. Ten uvedl, že se nebylo možno se zastupiteli za SNK I domluvit, protože SNK I se třemi mandáty požadovalo obsadit místo starosty, přestože tu byla vytvořena koalice dvou uskupení se čtyřmi zvolenými zastupiteli. Neochota k jednání SNK I se zastupiteli dvou dalších volebních uskupení vedla k tomu, že krátce po volbách všichni zvolení zastupitelé a náhradníci za SNK I rezignovali, což znamenalo provést nové volby. Přístup zvolených zastupitelů a náhradníků za SNK I k plnění závazků učiněných voličům hodnotí soud přinejmenším jako účelové zneužití předpisů o volbách a o obcích. Soud si uvědomuje, že předmětem tohoto řízení nejsou primárně volby, které se uskutečnily na podzim 2014, ale nemůže pominout příčiny, které k opakovaným volbám v březnu t.r. vedly, neboť bezostyšný a v rámci soudního řízení i přiznaný kalkul zastupitelů a náhradníků zvolených za SNK I je tím nejkřiklavějším příkladem zneužití volební procedury pro své partikulární a začasté i osobní zájmy, a to na úkor pravidel demokratické soutěže a bez ohledu na zájem a vůli vlastních voličů, tj. občanů, jejichž vůli by měli umět zvolení zastupitelé jako profesionálové – cítí-li se jimi ovšem být – dostát. Je zcela nepochybné, že rezignací na místa zastupitelů při předpokladu uskutečnění nových voleb bylo zvolenými zástupci a náhradníky SNK I sledováno jediné – a sice zvrátit volební výsledek dosažený v řádných volbách v podzimním termínu ve vlastní prospěch. Namísto čestného uznání volebního výsledku z řádného termínu obecních voleb tak musel být i soud – bohužel – svědkem nepřesvědčivé slovní ekvilibristiky představitelů sdružení podporujících dosavadní starostku Reginu Houškovou, ať již jde o její vysvětlování důvodů revokace vlastního a před podzimními volbami dopředu a zřetelně artikulovaného záměru již dále na pozici starostky obce nepůsobit, přes novátorský politologický rozbor volebních výsledků opakovaných voleb Ing. Zdechovanen o potřebě „vyrovnání“ počtu kandidujících sdružení pro opakované volby „2 na 2“ a dosažení v podstatě shodného volebního výsledku pro všechny zúčastněné jako v řádném termínu či zpochybňování celého volebního systému s jeho poměrnými prvky pro potřeby malých obcí zejména ze strany Reginy Houškové a jejích spolukandidátů až po zdůvodňování nároku na post starostky Reginou Houškovou ziskem nejvíce preferenčních hlasů. Až neuvěřitelně – spíše však nepatřičně – v tomto kontextu působí údajně následně vyřčený příslib Ing. Zdechovana „jednomu pánovi“, že už nikdy z důvodů jako po podzimních volbách 2014 neodstoupí, i když druhým dechem tento dodává, že se za toto své jednání nestydí. Do opakovaných voleb se pak namísto původních třech registrovaly čtyři volební subjekty, což v tak malé obci jako je Přední Výtoň se 180 voliči (před přihlášením dalších 26 občanů) mělo své důsledky v počtu odevzdaných hlasů pro jednotlivé kandidáty. Voliči v obci projevili v podzimních volbách svou vůli tak, že tři mandáty získalo sdružení SNK I, další dva subjekty získaly celkem čtyři mandáty. V souladu s tím tak mělo zastupitelstvo pracovat v takovém složení, jaké vzešlo z voleb, jejichž platnost nikdo nenapadl. Rezignace tří zastupitelů a všech náhradníků za SNK I pro ryze osobní animosity
Pokračování
- 13 -
10A 60/2015
tudíž znamená popření vůle voličů, a proto rozpor se zákonem. Soud v této souvislosti souhlasí s názorem Reginy Houškové, že odstoupení kandidátů, resp. zvolených zastupitelů a jejich náhradníků zákon zřejmě nezakazuje. Účelové odstoupení (nadto v tak krátké době po volbách – zde dokonce ještě před ustavující schůzí zastupitelstva) ale přinejmenším vypovídá něco o úrovni politické kultury reprezentované těmito osobami i o významu jejich respektu k vůli vlastních občanů-voličů. Pátrat po motivaci k takovému postupu může být někdy i velmi složité, spíše však nemožné, neboť jen zcela výjimečně – tak jako tomu bylo v rámci projednávání této věci – jsou jeho aktéři ochotni své pohnutky tak otevřeně přiznat. Nelze tak přisvědčit názoru zastupitelky Reginy Houškové ani zastupitele Ing. Jana Zdechovana, že zákon takový postup umožňuje tím spíše, je-li takovým postupem sledován jediný cíl, a to zvrátit volební výsledek vzdor svobodné vůli voličů projevené ve volbách. Volební systém založený zákonem předpokládá dohodu zastupitelů zvolených za jednotlivé volební strany – tedy faktických politiků, což se však v obci Přední Výtoň po volbách v říjnu 2014 nestalo. Vlastní ambice a osobní zájmy zde byly povýšeny nad vůli občanů projevenou ve svobodných volbách. Ze svědeckých výpovědí a podaných návrhů vyplývá, že část osob, které se před volbami přihlásily k trvalému pobytu v obci, tak činila pro nesouhlas s projednávanou změnou č. 3 územního plánu, jímž má být umožněna výstavba v pobřežní partii Lipenské přehrady, a tito voliči prostřednictvím volebního práva sledovali možnost ovlivnit výsledek projednání územního plánu. Další skupina občanů, kteří změnili před opakovanými volbami trvalé bydliště, tak činila v zájmu podpory SNK I a starostky Reginy Houškové. Tato skupina sledovala ovlivnění výsledku voleb. Změna trvalého bydliště byla proto oběma uvedenými skupinami občanů učiněna účelově, v zájmu prosazení svých názorů právě účastí ve volbách. Soud dále zjistil (například z výpovědí svědků Jany Fröstlové či MUDr. Karla Blažka), že někteří z voličů, kteří před přezkoumávanými volbami změnili trvalé bydliště, se účastnili voleb v dosavadním bydlišti v podzimních volbách 2014 a s odstupem pěti měsíců uplatnili své volební právo i při volbách v Přední Výtoni. „Volební turistika“ tak v tomto specifickém případě (načasováním řádných a opakovaných voleb) obnažila i jiný (absurdní) důsledek účelové změny místa trvalého pobytu za účelem získat možnost volit v Přední Výtoni, když někteří z voličů opakovaných voleb v Přední Výtoni v březnu t.r. uplatnili své volební právo i v řádném termínu podzimních voleb 2014 v místě svého původního trvalého bydliště. Přestože hrana ústavnosti zřejmě překročena nebyla – byť její ostří vnímá i soud s maximální intenzitou a velmi obezřetně – dotaženo do extrému, lze si představit skupinu takových „turistů“ putujících krajem a kapitalizujících sílu svých volebních hlasů tu či onde právě podle okamžiku a významu (aktuálně probíhajících) místních voleb – ať již řádných či opakovaných. Jak již soud uvedl, ve srovnání s podzimními volbami do zastupitelstva v roce 2014 kandidovala v opakovaných volbách místo třech uskupení uskupení čtyři. Oproti výsledkům podzimních voleb se změnil počet zastupitelů zvolených za jednotlivé kandidátky a došlo tím k přeskupení politických sil. Tento volební výsledek mohl být ovlivněn změnou trvalého pobytu 26 voličů, protože podle záznamu v seznamu voličů se všichni tito nově přihlášení voliči voleb účastnili, přičemž každý z nich má sedm hlasů, což představuje celkem 182 hlasů. Na zbylé voliče, kteří se voleb účastnili, připadá 138 odevzdaných úředních obálek, což je zcela shodný počet jako při volbách podzimních. Na tyto voliče připadá z celkového počtu 1 129 odevzdaných hlasů 996 hlasů. Jestliže 26 nově k trvalému pobytu přihlášených voličů disponovalo 182 hlasy, činí to z celkového počtu odevzdaných hlasů 16,12 %. Takový
Pokračování
- 14 -
10A 60/2015
počet odevzdaných hlasů mohl mít dopad do volebních výsledků ve srovnání se stavem, kdyby se voleb účastnili pouze ti voliči, kteří v obci prokazatelně trvale žijí, tak jak tomu bylo při říjnových volbách v roce 2014. Při porovnání počtu hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty v podzimních a přezkoumávaných volbách, činí tento počet u některých osob jednotkové rozdíly. Například Miroslav Hůrka obdržel o šest hlasů méně než při podzimních volbách, Jan Stoiber o devět. Naopak např. v případě Reginy Houškové činil přírůstek více než 20 hlasů, stejně jako v případě Ing. Zdechovana. Se zřetelem k nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 59/10 o možném zájmu na ovlivnění volebních výsledků se soud zabýval tím, zda se před volbami k trvalému pobytu v obci přihlásili příbuzní některého z kandidátů. To soudem zjištěno bylo, protože v obci se k trvalému pobytu na adrese kandidátky Reginy Houškové před volbami přihlásil syn Pavel Houška s manželkou Janou. Přitom tito svědci bydlí ve Vyšším Brodě v bytě otce svědka (manžela Reginy Houškové), pořídili si ve Vyšším Brodě dům, kdy hypotéku na tuto nemovitost mají rozvrženou na dobu 33 let splácení a do domu se hodlají po dokončení rekonstrukce (dle předpokladů na podzim t.r.) nastěhovat. Využívání domu rodičů v Přední Výtoni v rozsahu poloviny volného času svědků nelze nahlížet jako na faktické žití v obci s cílem usadit se zde natrvalo. Před volbami změnily trvalé bydliště také manželka a dcera tajemníka obce, které přebývají v obci pravidelně v době letní sezóny, v zimním období pobývají v domě ve Větřní, kam jim bylo také doručeno; pracovně je na obec vázána dílem v malém rozsahu manželka tajemníka působící jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru účetnictví. Přihlášení k trvalému pobytu rodinných příslušníků kandidátky a funkcionáře obce svědčí o tom, že změnou trvalého pobytu bylo sledováno dosažení určitého volebního výsledku, ať již kandidáta či jeho sdružení. Výsledek voleb mohl být ovlivněn i mediálními výstupy pověřené starostky kandidující za SNK I, která v době před opakovanými volbami poukazovala na počet nově přihlášených voličů v obci, přičemž po podání této informace tisku a televizi, se počet osob hlásících se k trvalému pobytu v Přední Výtoni ještě zdvojnásobil. Poskytování těchto informací pověřenou starostkou obce zvolenou do zastupitelstva za SNK I v přezkoumávaných volbách tisku a televizi proto soud hodnotí jako nekorektní volební kampaň, která mohla ovlivnit rozhodování trvale sídlících voličů v obci při rozhodování, které kandidátce, případně kterému kandidátovi odevzdat hlas. Přední Výtoň je malou obcí, ve které bylo v době voleb registrováno 206 voličů. Tento počet je zapotřebí ponížit o 26 voličů, které soud pro prve uvedené důvody nahlíží jako voliče neoprávněné. To znamená, že v obci mělo být registrováno 180 voličů, přičemž z tohoto počtu se voleb účastnilo shodně ve volbách podzimních i nynějších 138 osob. Při takto nízkém počtu voličů mohly mít mediálně prezentované informace o nárůstu počtu nově přistěhovaných osob do obce, jejichž zájmy údajně měly směřovat proti zájmům obce reprezentovaným dosavadním vedením, dopad do úsudku stálých voličů o hlasování ve volbách. Jak již bylo uvedeno, v řízení vyplynulo, že část občanů, kteří změnili před volbami trvalé bydliště, byla vedena snahou ovlivnit projednávání změny č. 3 územního plánu obce. To však nelze činit obcházením volebního zákona formálním přihlášením k trvalému pobytu, který neodpovídá místu, kde se volič skutečně trvale zdržuje. K tomu účelu slouží procesní instituty stavebního práva ve formě námitek či připomínek, které mohou dotčené osoby a občané žijící v obci uplatňovat. Pro případ přijetí změny územního plánu v rozporu
Pokračování
- 15 -
10A 60/2015
s právními předpisy jsou tu pak právní prostředky, jimiž se lze domoci přezkoumání změny tohoto aktu. Při jednání bylo taktéž zjištěno, že stále probíhá projednávání této změny územního plánu, kdy se právě opatřují vyjádření dotčených orgánů, přičemž ta nejsou vždy v souladu se zadáním změny. To dokládá, že mj. zájmem na ochraně krajinářských hodnot se zabývají k tomu příslušné dotčené orgány a svá stanoviska k záměru vyjadřují, jak jsou k tomu právními předpisy povolány. K argumentaci navrhovatelky MUDr. Jany Chocholové právními názory Ústavního soudu ČR uvádí soud následující: Posouzením obdobné otázky se již v minulosti zabýval Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10, dostupném na http://nalus.usoud.cz, ve věci voleb do obecního zastupitelstva Obce Hřensko v roce 2010. Ústavní soud ČR posuzoval právě otázku účelového přihlašování se voličů k trvalému pobytu v obci a tím získání aktivního volebního práva. Ústavní soud ČR předeslal, že „s ohledem na význam voleb v demokratické společnosti a z něho vyplývající presumpci jejich ústavnosti a zákonnosti je třeba zdůraznit, že neplatnost voleb může způsobit jen takové závažné porušení volebního zákona, které zpochybňuje výsledky voleb a které odůvodněně vyvolává pochybnost o tom, zda volby a jejich výsledky jsou projevem skutečné vůle voličů. V právním státě musí mít každé konkrétní jednání předvídatelné právní důsledky. Lze dovodit, že důvod rušit volby zde nebude, pokud konkrétní praktika, kterou bude možno označit za nemorální a nemravnou, na zvolení volební strany podstatný vliv neměla; pokud však tento vliv podstatný měla, bude třeba ke zrušení napadených voleb přikročit.“ K samotnému účelovému přihlašování se voličů k trvalému pobytu Ústavní soud ČR uvedl, že trvalý pobyt je obecně definován jako údaj evidenční, avšak v souvislosti s volebním zákonem ve vztahu k podmínkám vzniku a způsobu realizace volebního práva obyvatel do orgánů samosprávy obcí je právě trvalý pobyt rozhodujícím kritériem pro vznik aktivního i pasivního volebního práva. Ústavní soud zdůraznil, že je „třeba pečlivě zkoumat s ohledem na závažnost dopadu i skutečnost, zda toto přihlášení nebylo zcela účelovým jednáním ve vztahu ke vzniku aktivního volebního práva porušujícím smysl a účel ustanovení § 10 zákona o evidenci obyvatel, tedy jednáním obcházejícím zákon o evidenci obyvatel i volební zákon. Právo na zvolení si trvalého pobytu dle § 10 zákona o evidenci obyvatel je subjektivně veřejným právem vymahatelným ve správním soudnictví. Je třeba si však uvědomit, že se nejedná o samostatné ústavně zaručené základní právo, nýbrž o právo odvozené od práva na svobodu pohybu a pobytu zaručeného čl. 14 Listiny, čl. 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě, čl. 12 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 13 Všeobecné deklarace lidských práv. Trvalý pobyt v obci jako ústavní a zákonná podmínka výkonu aktivního i pasivního volebního práva pro volby do zastupitelstev obcí není v právní úpravě ustanovena samoúčelně. Sleduje totiž legitimní cíl, aby orgány samosprávy obce měli právo volit jen obyvatelé obce, tj. ti, kteří v obci trvale žijí, a tedy tvoří (relativně) trvalou součást územního společenství osob, které si prostřednictvím voleb do zastupitelstev obcí volí své zástupce za účelem svěření podstatného rozsahu svého práva na výkon obecní samosprávy po dobu čtyř následujících let. Tento závěr podporuje i ústavní vymezení územně samosprávných celků jako územních společenství občanů, která mají právo na samosprávu, v čl. 100 odst. 1 Ústavy. Citované ustanovení Ústavy tedy nepředpokládá ochranu práva podílet se na správě
Pokračování
- 16 -
10A 60/2015
obecních záležitostí u těch, kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic společného.“ V této souvislosti pak Ústavní soud ČR zdůraznil specifičnost voleb do zastupitelstev obcí, ve kterých, na rozdíl např. od voleb do zastupitelstev krajů, vzhledem k jejich velikosti i počtu voličů, nepochybně hrozí, že hromadnou účelovou změnou trvalého pobytu před konáním voleb může dojít k nežádoucímu ovlivňování volebních výsledků. Ústavní soud proto zdůraznil, že při posuzování platnosti voleb je nezbytné posoudit i skutečnost, zda existují závažné a důvodné pochybnosti o úmyslu nově přihlášených osob se na území obce trvale zdržovat. Podmínkou ke vzniku aktivního i pasivního volebního práva je tedy podle Ústavního soudu ČR to, že osoba voliče musí v obci skutečně žít a mít v úmyslu žít v obci i nadále. Pro vznik volebního práva nestačí samotné přihlášení k trvalému pobytu za situace, kdy bude prokázáno, že osoba do obce dojíždí jen občas např. za účelem rekreace, turistiky, návštěv příbuzných a přátel apod. Ústavní soud ČR vyzdvihl, že zákonnost a platnost voleb je třeba hodnotit ze širšího hlediska dopadu změny trvalého pobytu určitého počtu občanů bezprostředně před volbami na celý volební proces jako takový. Při přezkumu voleb v kontextu namítaného porušení volebního zákona má podle Ústavního soudu ČR krajský soud „nikoliv formálně, ale především materiálně posoudit účel změny trvalého pobytu, která současně svojí intenzitou mohla ovlivnit volební výsledky (1), a existenci či neexistenci příčinné souvislosti mezi namítaným postupem před volbami a výsledkem napadených voleb (2) se zřetelem na možné obcházení volebního zákona a ovlivnění výsledku voleb v souvislosti s intenzitou zásahu, tedy pravděpodobnými dopady účelové změny trvalého pobytu přihlášením se kupř. do objektu ve vlastnictví některého z kandidátů (3).“ Právě takovým způsobem byla změna trvalého pobytu 26 voličů v obci Přední Výtoň posouzena. Výsledek voleb, kterých se účastnilo 164 voličů, byl ovlivněn v obci s nízkým počtem obyvatel nově přihlášenými voliči, kteří se k takovému pobytu v obci přihlásili v rozmezí 36 dnů před volbami do rekreačních objektů, do penzionů, k příbuzným, do obecních bytů a učinili tak i blízcí příbuzní kandidující Reginy Houškové (syn a snacha) a tajemníka obce (manželka a dcera). Soud při vědomí zásady minimalizace zásahů do výsledků voleb uzavírá, že 26 občanů představujících 1/6 voličů změnou trvalého pobytu do Přední Výtoně v době 36 dnů před volbami ovlivnilo volební výsledek. Dopad do volebního výsledku mohly mít i mediální výstupy starostky kandidující za jedno z volebních uskupení. Tyto skutečnosti soud nahlíží jako natolik závažné vady znamenající porušení práva volebních stran svobodně soutěžit ve volbách, že je tu předpoklad, že kdyby tyto okolnosti nenastaly, byl by volební výsledek jiný. Proto jsou splněny podmínky ustanovení § 60 odst. 3 volebního zákona pro vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Přední Výtoň konaných dne 14. 3. 2015. Vzhledem k těmto důvodům soud postupem podle ustanovení § 90 s.ř.s. návrhům na neplatnost voleb vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Pokračování
- 17 -
10A 60/2015
Závěrem budiž občanům Přední Výtoně popřáno, aby v rámci soudního jednání vypodobněná vzájemná zášť byla jen iluzí, která (snad) měla své (byť minimální) opodstatnění pro dokreslení situace za zdmi tohoto soudu, která by ale neměla být kulisou reálného života obce…tedy alespoň tehdy ne, pokud všestranně deklarovaný pozitivní vztah k obci a zájem na jejím dalším společném rozvoji také není jen pouhou iluzí… Poučení: Proti tomuto usnesení není řádný opravný prostředek přípustný. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 13. dubna 2015
Předsedkyně senátu: JUDr. Věra Balejová v.r. Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
