No title

Průzkum byl součástí: Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje Číslo projektu: CZ.1.13/3.2.00/02.00093 aktivita 2.2. Profil návštěvníka turistických regionů Libereckého kraje

Autorský kolektiv Vladimír Pour (zodp. za anketní šetření) Dalibor Naar (analýzy a vlastní zpracování studie) 1 / 89

Obsah 1. 1.1 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 4. 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 5. 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

ÚVODEM.......................................................................................................................................................4 PŮVOD RESPONDENTŮ DLE REGIONŮ ...........................................................................................................5 ČESKÝ RÁJ ................................................................................................................................................12 STRUKTURA SEGMENTU Z HLEDISKA VĚKU ................................................................................................12 STRUKTURA SEGMENTU ČESKÝ RÁJ DLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ............................................................13 DOJEZDOVÁ VZDÁLENOST U DOMÁCÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ ČESKÉHO RÁJE .....................................................13 ZPŮSOB DOPRAVY NÁVŠTĚVNÍKŮ ČESKÉHO RÁJE .....................................................................................14 DÉLKA POBYTŮ NÁVŠTĚVNÍKŮ ČESKÉHO RÁJE ..........................................................................................15 FREKVENCE NÁVŠTĚV U NÁVŠTĚVNÍKŮ ČESKÉHO RÁJE .............................................................................16 S KÝM PŘIJELI NÁVŠTĚVNÍCI ČESKÉHO RÁJE ..............................................................................................18 HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚV V ČESKÉM RÁJI ...............................................................................................19 NEJLÁKAVĚJŠÍ AKTIVITY PRO NÁVŠTĚVNÍKY ČESKÉHO RÁJE .....................................................................20 OCHOTA K DALŠÍ NÁVŠTĚVĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ ČESKÉHO RÁJE.......................................................................21 FRÝDLANTSKO ........................................................................................................................................23 STRUKTURA SEGMENTU FRÝDLANTSKO Z HLEDISKA VĚKU ........................................................................23 STRUKTURA SEGMENTU DLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ...............................................................................24 DOJEZDOVÁ VZDÁLENOST U DOMÁCÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ FRÝDLANTSKA .....................................................25 ZPŮSOB DOPRAVY NÁVŠTĚVNÍKŮ FRÝDLANTSKA ......................................................................................26 DÉLKA POBYTŮ NÁVŠTĚVNÍKŮ FRÝDLANTSKA ..........................................................................................27 FREKVENCE NÁVŠTĚV U NÁVŠTĚVNÍKŮ FRÝDLANTSKA .............................................................................28 S KÝM PŘIJELI NÁVŠTĚVNÍCI FRÝDLANTSKA ..............................................................................................29 HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚV NA FRÝDLANTSKU ..........................................................................................30 NEJLÁKAVĚJŠÍ AKTIVITY PRO NÁVŠTĚVNÍKY FRÝDLANTSKO .....................................................................31 OCHOTA K DALŠÍ NÁVŠTĚVĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ FRÝDLANTSKO.......................................................................33 JIZERSKÉ HORY ......................................................................................................................................35 STRUKTURA SEGMENTU JIZERSKÉ HORY Z HLEDISKA VĚKU .......................................................................35 STRUKTURA SEGMENTU JIZERSKÉ HORY Z HLEDISKA DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ ..........................................36 DOJEZDOVÁ VZDÁLENOST U DOMÁCÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ JIZERSKÝCH HOR .................................................36 ZPŮSOB DOPRAVY NÁVŠTĚVNÍKŮ JIZERSKÝCH HOR ...................................................................................37 DÉLKA POBYTŮ NÁVŠTĚVNÍKŮ JIZERSKÝCH HOR .......................................................................................38 FREKVENCE NÁVŠTĚV NÁVŠTĚVNÍKŮ JIZERSKÝCH HOR .............................................................................39 S KÝM PŘIJELI NÁVŠTĚVNÍCI JIZERSKÝCH HOR ...........................................................................................40 HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚV V JIZERSKÝCH HORÁCH ..................................................................................41 NEJLÁKAVĚJŠÍ AKTIVITY PRO NÁVŠTĚVNÍKY JIZERSKÝCH HOR ..................................................................42 OCHOTA K DALŠÍ NÁVŠTĚVĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ JIZERSKÝCH HOR ...................................................................44 KRKONOŠE................................................................................................................................................46 STRUKTURA SEGMENTU Z HLEDISKA VĚKU ................................................................................................46 STRUKTURA SEGMENTU KRKONOŠE DLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ ............................................................47 DOJEZDOVÁ VZDÁLENOST U DOMÁCÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ KRKONOŠ ............................................................47 ZPŮSOB DOPRAVY NÁVŠTĚVNÍKŮ KRKONOŠ..............................................................................................48 DÉLKA POBYTŮ NÁVŠTĚVNÍKŮ KRKONOŠ ..................................................................................................49 FREKVENCE NÁVŠTĚV KRKONOŠ ...............................................................................................................50 S KÝM PŘIJELI NÁVŠTĚVNÍCI KRKONOŠ ......................................................................................................51

2 / 89

5.8 5.9 5.10 6. 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10 7.

HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚV V KRKONOŠÍCH ..............................................................................................52 NEJLÁKAVĚJŠÍ AKTIVITY PRO NÁVŠTĚVNÍKY KRKONOŠ .............................................................................53 OCHOTA K DALŠÍ NÁVŠTĚVĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ KRKONOŠ ..............................................................................55 LUŽICKÉ HORY........................................................................................................................................57 STRUKTURA SEGMENTU Z HLEDISKA VĚKU ................................................................................................57 STRUKTURA SEGMENTU LUŽICKÉ HORY DLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ .......................................................58 DOJEZDOVÁ VZDÁLENOST U DOMÁCÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ LUŽICKÝCH HOR ..................................................58 ZPŮSOB DOPRAVY NÁVŠTĚVNÍKŮ LUŽICKÝCH HOR ...................................................................................59 DÉLKA POBYTŮ NÁVŠTĚVNÍKŮ LUŽICKÝCH HOR .......................................................................................60 FREKVENCE NÁVŠTĚV NÁVŠTĚVNÍKŮ LUŽICKÝCH HOR .............................................................................61 S KÝM PŘIJELI NÁVŠTĚVNÍCI LUŽICKÝCH HOR ...........................................................................................62 HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚV V LUŽICKÝCH HORÁCH ...................................................................................63 NEJLÁKAVĚJŠÍ AKTIVITY PRO NÁVŠTĚVNÍKY LUŽICKÝCH HOR ...................................................................64 OCHOTA K DALŠÍ NÁVŠTĚVĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ LUŽICKÝCH HOR ....................................................................66 MÁCHŮV KRAJ.........................................................................................................................................68

7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8 7.9 7.10

STRUKTURA SEGMENTU Z HLEDISKA VĚKU ................................................................................................68 STRUKTURA SEGMENTU MÁCHŮV KRAJ DLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ .......................................................69 DOJEZDOVÁ VZDÁLENOST DOMÁCÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ MÁCHOVA KRAJE ....................................................69 ZPŮSOB DOPRAVY NÁVŠTĚVNÍKŮ MÁCHOVA KRAJE ..................................................................................70 DÉLKA POBYTU NÁVŠTĚVNÍKŮ MÁCHOVA KRAJE ......................................................................................71 FREKVENCE NÁVŠTĚV NÁVŠTĚVNÍKŮ MÁCHOVA KRAJE ............................................................................72 S KÝM PŘIJELI NÁVŠTĚVNÍCI MÁCHOVA KRAJE ..........................................................................................73 HLAVNÍ DŮVODY NÁVŠTĚV V MÁCHOVĚ KRAJI .........................................................................................74 NEJLÁKAVĚJŠÍ AKTIVITY PRO NÁVŠTĚVNÍKY MÁCHOVA KRAJE .................................................................75 OCHOTA K DALŠÍ NÁVŠTĚVĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ MÁCHOVA KRAJE ..................................................................77

8.

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA ČESKÉHO RÁJE.....................................................................................79

9.

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA FRÝDLANTSKA......................................................................................80

10.

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA JIZERSKÝCH HOR ................................................................................81

11.

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA KRKONOŠ................................................................................................82

12.

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA LUŽICKÝCH HOR..................................................................................83

13.

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA MÁCHOVA KRAJE ................................................................................84

14.

PŘÍLOHY – TABULKOVÉ PŘEHLEDY............................................................................................85

3 / 89

1. Úvodem Jako součást vyhodnocení šetření nazvaného Profil návštěvníků Libereckého kraje vznikla i tato zpráva nazvaná PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA TURISTICKÝCH REGIONŮ LIBERECKÉHO KRAJE. Zpráva vychází ze stejných dat, jako Profil návštěvníků Libereckého kraje. Vyhodnocení však je postaveno na rozdělení vzorku na segmenty dle turistické oblasti, kde byl respondent kontaktován. (Tyto segmenty jsou ve zprávě označovány jmény turistických oblastí.) Pro vytvoření profilů návštěvníků jednotlivých turistických oblastí jsme využili data jak z letní etapy, tak i data ze zimní etapy šetření. Pro účely zprávy nerozlišujeme turistické oblasti a turistické regiony, jak je obvyklé v dokumentech Libereckého kraje z oblasti cestovního ruchu a používáme jednotné označení: turistický region. (Ve zprávě jsou regiony řazeny abecedně.) Segmenty / regiony jsou následující: • • • • •

•

Český ráj Frýdlantsko Jizerské hory Krkonoše Lužické hory Máchův kraj

Obsahová struktura průzkumu postihuje stejně jako ve zprávě Profil návštěvníků Libereckého kraje tyto oblasti a faktory: • •

•

•

Identifikace a segmentace respondentů o věková kategorie, pohlaví a vzdělání o odkud, s kým a jak přijeli Charakteristiky pobytu o délka a frekvence pobytu o ubytování a stravování o důvod návštěvy o aktivity realizované v regionu Hodnocení regionu o poskytované služby o infrastruktura a vybavenost o péče o rozvoj cestovního ruchu Doplňkové charakteristiky o zdroje informací o regionu o náklady na pobyt o míra věrnosti regionu

4 / 89

Vyhodnocení šetření Profil návštěvníků turistických regionů Libereckého kraje se opírá o zpracování 3667 dotazníků získaných v letní etapě průzkumu a 1804 dotazníků získaných v zimní etapě průzkumu. Vychází tedy ze vzorku 5461 dotazníků. Počty respondentů v jednotlivých regionech byly následující:

Celkový součet

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

652

455

663

650

585

662

Struktura respondentů z hlediska pohlaví byla: Český ráj Muži Ženy

1.1

61,3% 38,7%

Frýdlantsko 51,9% 48,1%

Jizerské hory 55,2% 44,8%

Krkonoše 66,9% 33,1%

Lužické hory 56,4% 43,6%

Máchův kraj 48,0% 52,0%

Původ respondentů dle regionů

Při srovnávání tabulek s původem respondentů, kteří byli osloveni v letním o zimním období je vidět, že pestřejší skladby zahraničních návštěvníků do Libereckého kraje přijíždí v letním období. V zimě je pestrost návštěvníků z hlediska jejich geografického původu podstatně menší. Výjimkou z tohoto konstatování je jen region Jizerských hor, kde vzorky zachytily i návštěvníky z méně obvyklých příjezdových států jako je Norsko, Dánsko, Francie, Maďarsko, Izrael či Kanada. Pestrost ve skladbě zimních návštěvníků je (i když ve výrazně menší míře) zachována i v regionu Krkonoš.

5 / 89

478 60 45 26 8 5 8 2 6 3

310 50 39 15 13 11 6 5 1

428 76 74 29 17 10 2 4 3 8

1 4 3 1 1 1

5

652

455

2 5 3 1

1 663

6 / 89

Celkem

Máchův kraj

Lužické hory

Krkonoše

Jizerské hory

Český ráj

Stát ČR Německo Polsko Holandsko Rakousko Velká Británie Slovensko Francie Belgie Norsko Rusko Itálie Dánsko Finsko Ukrajina USA Irsko Jamajka Kanada Maďarsko Celkový součet

Frýdlantsko

TABULKA – LÉTO 2010 – Geografický původ respondentů v jednotlivých regionech

414 53 63 28 10 8 30 11 13 4 2 7 4 3

393 82 39 16 15 8 2 6 5 5 4 6 2 2

450 65 43 68 1 2

650

585

662

5 4 5 6 4 6 3

2473 386 303 182 51 46 42 39 37 22 21 17 15 13 12 4 1 1 1 1 3667

138 15 10 20 2 4

67 25 5

1

3 4 1 2

1

458 80 30 22 8 10 9 5 3 2 1 1 2 2 2 2 2

Celkem

Máchův kraj

Lužické hory

Krkonoše

Jizerské hory

Český ráj

Stát ČR Německo Polsko Holandsko Slovensko Rakousko USA Velká Británie Rusko Itálie Belgie Norsko Dánsko Francie Maďarsko Ukrajina Estonsko Finsko Kanada Švédsko Izrael Litva Maďarsko Mexiko Slovinsko Španělsko Celkem

Frýdlantsko

TABULKA – ZIMA 2011 – Geografický původ respondentů v jednotlivých regionech

423 67 38 30 12 6

129 38 12 5 2

58 11 5 4

2

1 1

1 2

1

1

1

1

190

80

2 2

2 2 2 1 1 1 1 1 201

100

1 645

7 / 89

588

1273 236 100 81 24 21 9 8 7 6 5 5 4 4 4 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1804

7,0% 4,4% 3,7% 9,1% 16,8%

5,1% 7,2% 6,3% 6,3% 9,4%

4,6% 4,6% 3,1% 9,7% 18,6%

3,6% 3,6% 4,9% 6,0% 23,6%

9,4% 5,2% 5,2% 4,4% 5,4% 16,3% 8,8% 5,0% 3,3% 478

0,3% 1,3% 2,9% 0,6% 7,1% 7,1% 8,7% 1,9% 0,6% 310

5,8% 2,6% 6,1% 2,8% 7,7% 17,1% 10,7% 2,8% 3,3% 428

10,4% 6,8% 6,5% 7,0% 4,6% 12,1% 6,0% 6,5% 5,8% 414

2,5% 4,6% 6,1% 2,8% 8,1% 17,8% 13,2% 2,3% 2,0% 393

4,0% 1,6% 2,0% 4,0% 7,6% 23,3% 12,0% 2,0% 2,0% 450

Lužické hory

1,3% 0,0% 1,6% 4,8% 61,6%

Krkonoše

Frýdlantsko

5,6% 9,2% 4,0% 5,9% 12,1%

Jizerské hory

Český ráj

Kraje ČR (abecedně) Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královehradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Celkový součet

Máchův kraj

TABULKA – LÉTO 2010 Zastoupení krajů mezi návštěvníky v jednotlivých regionech

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

Kraje ČR (abecedně) Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královehradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Celkový součet

Český ráj

TABULKA – ZIMA 2011 Zastoupení krajů mezi návštěvníky v jednotlivých regionech

1,4% 5,1% 1,4% 9,4% 49,3% 0,0% 0,0% 5,8% 0,0% 6,5% 15,2% 2,9% 2,9% 0,0% 138

9,0% 1,5% 4,5% 7,5% 0,0% 0,0% 6,0% 10,4% 7,5% 3,0% 31,3% 6,0% 9,0% 4,5% 67

2,6% 3,5% 0,7% 4,6% 43,4% 0,7% 2,0% 2,0% 1,1% 10,0% 22,1% 4,6% 2,6% 0,2% 458

4,3% 1,2% 1,4% 19,9% 32,4% 1,2% 1,2% 4,0% 2,8% 3,8% 18,0% 7,1% 2,1% 0,7% 423

4,7% 0,8% 1,6% 7,0% 13,2% 3,1% 3,1% 10,1% 7,0% 8,5% 25,6% 7,0% 7,0% 1,6% 129

5,2% 13,8% 0,0% 13,8% 25,9% 0,0% 5,2% 3,4% 3,4% 0,0% 15,5% 13,8% 0,0% 0,0% 58

8 / 89

1,3% 10,5% 18,4% 11,8% 14,5% 9,2% 10,5% 0,0% 9,2% 0,0% 3,9% 3,9% 2,6% 0,0% 0,0% 3,9%

7,5% 9,4% 9,4% 11,3% 5,7% 1,9% 9,4% 9,4% 9,4% 3,8% 3,8% 3,8% 9,4% 3,8% 1,9% 0,0%

8,5% 20,7% 9,8% 3,7% 6,1% 6,1% 11,0% 2,4% 3,7% 1,2% 3,7% 9,8% 4,9% 0,0% 3,7% 4,9%

Máchův kraj

Lužické hory

0,0% 8,0% 0,0% 0,0% 46,0% 0,0% 16,0% 0,0% 30,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Krkonoše

1,7% 6,7% 5,0% 8,3% 1,7% 3,3% 6,7% 10,0% 25,0% 3,3% 3,3% 8,3% 1,7% 0,0% 3,3% 11,7%

Jizerské hory

Frýdlantsko

Spolková země SRN (abecedně) Baden-Württemberg Bayern Berlin Brandenburg Bremen Hamburg Hessen Mecklenburg-Vorpommern Niedersachsen Nordrhein-Westfalen Rheinland-Pfalz Saarland Sachsen Sachsen-Anhalt Schleswig-Holstein Thüringen

Český ráj

TABULKA – LÉTO 2010 Zastoupení spolkových zemí SRN mezi návštěvníky v jednotlivých regionech

7,8% 7,8% 6,3% 3,1% 7,8% 6,3% 9,4% 3,1% 9,4% 4,7% 6,3% 9,4% 4,7% 4,7% 3,1% 6,3%

9 / 89

0,0% 2,5% 5,0% 3,8% 6,3% 2,5% 7,5% 3,8% 7,5% 3,8% 5,0% 7,5% 28,8% 7,5% 1,3% 7,5%

1,5% 6,0% 11,9% 7,5% 0,0% 13,4% 10,4% 3,0% 14,9% 0,0% 7,5% 6,0% 13,4% 0,0% 0,0% 4,5%

10,5% 23,7% 15,8% 7,9% 7,9% 7,9% 10,5% 2,6% 5,3% 2,6% 2,6% 0,0% 0,0% 2,6% 0,0% 0,0%

Máchův kraj

Lužické hory

8,0% 12,0% 8,0% 8,0% 24,0% 20,0% 4,0% 4,0% 12,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Krkonoše

13,3% 0,0% 13,3% 0,0% 0,0% 0,0% 13,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 46,7% 0,0% 13,3% 0,0%

Jizerské hory

Frýdlantsko

Spolková země SRN (abecedně) Baden-Württemberg Bayern Berlin Brandenburg Bremen Hamburg Hessen Mecklenburg-Vorpommern Niedersachsen Nordrhein-Westfalen Rheinland-Pfalz Saarland Sachsen Sachsen-Anhalt Schleswig-Holstein Thüringen

Český ráj

TABULKA – ZIMA 2011 Zastoupení spolkových zemí SRN mezi návštěvníky v jednotlivých regionech

18,2% 9,1% 9,1% 9,1% 27,3% 0,0% 9,1% 0,0% 0,0% 9,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 9,1% 0,0%

Dolnośląskie Kujawsko-Pomorskie Łódzkie Lubelskie Lubuskie Małopolskie Mazowieckie Opolskie Podkarpackie Podlaskie Pomorskie Śląskie Świętokrzyskie Warmińsko-Mazurskie Wielkopolskie Zachodniopomorskie Celkový součet

15,6% 6,7% 11,1% 2,2% 0,0% 4,4% 6,7% 17,8% 6,7% 8,9% 0,0% 15,6% 2,2% 0,0% 2,2% 0,0% 45

31,6% 0,0% 0,0% 0,0% 28,9% 10,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 28,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 38

13,5% 1,4% 9,5% 2,7% 8,1% 23,0% 2,7% 4,1% 9,5% 9,5% 0,0% 8,1% 1,4% 2,7% 1,4% 2,7% 74

9,5% 15,9% 3,2% 14,3% 4,8% 11,1% 9,5% 7,9% 6,3% 4,8% 1,6% 7,9% 1,6% 0,0% 0,0% 1,6% 63

5,1% 12,8% 7,7% 10,3% 2,6% 10,3% 7,7% 2,6% 5,1% 5,1% 7,7% 5,1% 5,1% 2,6% 7,7% 2,6% 39

Máchův kraj

Lužické hory

Krkonoše

Jizerské hory

Frýdlantsko

Vojvodství Polska (abecedně)

Český ráj

TABULKA – LÉTO 2010 Zastoupení vojvodství Polska mezi návštěvníky v jednotlivých regionech

4,7% 0,0% 4,7% 7,0% 2,3% 7,0% 4,7% 7,0% 0,0% 0,0% 2,3% 7,0% 27,9% 9,3% 4,7% 11,6% 43

Dolnośląskie Kujawsko-Pomorskie Łódzkie Lubelskie Lubuskie Małopolskie Mazowieckie Opolskie Podkarpackie Podlaskie Pomorskie Śląskie Świętokrzyskie Warmińsko-Mazurskie Wielkopolskie Zachodniopomorskie Celkový součet

80,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 10

20,0% 0,0% 20,0% 0,0% 0,0% 0,0% 40,0% 20,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 5

10 / 89

56,7% 0,0% 0,0% 6,7% 0,0% 0,0% 3,3% 3,3% 3,3% 0,0% 3,3% 10,0% 0,0% 0,0% 3,3% 10,0% 30

21,1% 7,9% 5,3% 2,6% 2,6% 5,3% 2,6% 18,4% 2,6% 2,6% 2,6% 10,5% 5,3% 5,3% 2,6% 2,6% 38

0,0% 8,3% 8,3% 8,3% 16,7% 8,3% 8,3% 8,3% 25,0% 0,0% 8,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 12

Máchův kraj

Lužické hory

Krkonoše

Jizerské hory

Frýdlantsko

Český ráj

TABULKA – ZIMA 2011 Zastoupení vojvodství Polska mezi návštěvníky v jednotlivých regionech

20,0% 0,0% 0,0% 20,0% 40,0% 0,0% 0,0% 20,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 5

3,8% 3,8% 7,7% 3,8% 15,4% 3,8% 0,0% 26,9% 26,9% 7,7% 0,0% 0,0% 26

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 15

13,8% 6,9% 10,3% 3,4% 17,2% 0,0% 6,9% 20,7% 0,0% 20,7% 0,0% 0,0% 29

3,6% 0,0% 17,9% 3,6% 7,1% 21,4% 3,6% 17,9% 10,7% 7,1% 3,6% 3,6% 28

6,3% 6,3% 6,3% 18,8% 12,5% 0,0% 12,5% 12,5% 25,0% 0,0% 0,0% 0,0% 16

Máchův kraj

Lužické hory

Krkonoše

Jizerské hory

Frýdlantsko

Provincie Nizozemského království (abecedně) Drenthe Flevoland Friesland Gelderland Groningen Limburg Noord-Brabant Noord-Holland Overijssel Utrecht Zeeland Zuid-Holland Celkový součet

Český ráj

TABULKA – LÉTO 2010 Zastoupení provincií Nizozemska mezi návštěvníky v jednotlivých regionech

7,5% 9,0% 6,0% 13,4% 6,0% 7,5% 7,5% 4,5% 20,9% 4,5% 1,5% 11,9% 67

0,0% 0,0% 20,0% 0,0% 10,0% 30,0% 10,0% 0,0% 0,0% 30,0% 0,0% 0,0% 20

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 9,1% 27,3% 13,6% 9,1% 4,5% 0,0% 4,5% 31,8% 22

11 / 89

16,7% 13,3% 6,7% 6,7% 6,7% 13,3% 0,0% 10,0% 0,0% 6,7% 10,0% 10,0% 30

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 20,0% 20,0% 0,0% 20,0% 0,0% 40,0% 0,0% 0,0% 5

Máchův kraj

Lužické hory

Krkonoše

Jizerské hory

Frýdlantsko

Provincie Nizozemského království (abecedně) Drenthe Flevoland Friesland Gelderland Groningen Limburg Noord-Brabant Noord-Holland Overijssel Utrecht Zeeland Zuid-Holland Celkový součet

Český ráj

TABULKA – ZIMA 2011 Zastoupení provincií Nizozemska mezi návštěvníky v jednotlivých regionech

25,0% 0,0% 25,0% 0,0% 0,0% 50,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 4

2. Český ráj 2.1

Struktura segmentu z hlediska věku

Vzorek respondentů oslovených na území Českého ráje je zajímavý tím, že všechny věkové kategorie jsou v něm zastoupeny podobně velkým dílem a skupina je tak z hlediska věku relativně rovnoměrně rozvrstvená. Přirozeně v tomto segmentu (podobně jako v jiných regionech) převládají lidé od 25 do 35 let (33 % v letním období a 27 % v zimě) a lidé od 35 do 49 let (34 % v létě a 30 % v zimním období). Ve srovnání s ostatními regiony je mezi návštěvníky v Českém ráji více lidí starších 60ti let (zejména v zimním období je rozdíl okolo deseti procentních bodů).

Graf č. 1: Zastoupení věkových skupin v letním vzorku Český ráj - věkové složení vzorku

4,3%

8,3%

20,7% 33,0%

do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let 60 a více let

33,7%

Graf č. 2: Zastoupení věkových skupin v zimním vzorku Český ráj 14,4%

17,4%

do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 17,9%

27,4%

50 až 59 let 60 a více let

22,9%

12 / 89

2.2

Struktura segmentu Český ráj dle dosaženého vzdělání

Z hlediska vzdělání vykazuje vzorek z Českého ráje lehce podprůměrný podíl lidí bez maturity a nadprůměrný podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. V létě tvoří vysokoškolsky vzdělaní lidé 22 % a v zimě dokonce 31 %.

Graf č. 3: Podíl skupin podle vzdělání - léto Český ráj - složení dle vzdělání 14,1%

22,5%

bez maturity s maturitou vysokoškolské

63,3%

Graf č. 4: Podíl skupin podle vzdělání - zima Český ráj - složení dle vzdělání 15,4% 31,3%


53,2%

2.3

Do jezdová vzdálenost u domácích návštěvníků Českého ráje

V letním období bylo 71 % domácích návštěvníků ze vzorku získaného v Českém ráji ze vzdálenosti větší než 100 kilometrů. Šestina jich přijela za vzdálenosti 50 – 100 km a zbylá šestina byla z oblastí bližších jak 50 km. Ve srovnání s celokrajským průměrem je patrné, že Český ráj v létě více přitahuje návštěvníky ze vzdálenějších míst ČR.

13 / 89

Graf č. 5: Domácí návštěvníci Českého ráje dle dojezdové vzdálenosti - léto 71,1%

80,0% 70,0%

57,2%

60,0% do 20 km

50,0%

21 - 50 km

40,0% 25,7%

51 - 100 km

30,0% 20,0% 10,0%

nad 100 km

15,9% 10,8%

9,8% 3,1%

6,3%

0,0% Český ráj

Celkem

Graf č. 6: Domácí návštěvníci Českého ráje dle dojezdové vzdálenosti - zima 37,9% 40,0% 35,0%

28,3%

29,7%

30,0%

28,2% 22,5% do 20 km

25,0% 20,0%

16,3%

17,6%

19,6%

21 - 50 km 51 - 100 km

15,0%

nad 100 km

10,0% 5,0% 0,0% Český ráj

Celkem

Naopak v zimním období byly ve vzorku skupiny ze všech vzdálenostních kategorií více vyrovnané. Nejvíce návštěvníků bylo ze vzdálenosti 51 – 100 km (30 %) a srovnatelný díl (28 %) byli lidé z blízkého okolí (do 20 km). Mezi nejsilnější a nejslabší skupinou návštěvníků však byl jen relativně malý rozdíl deseti procentních bodů. Srovnáme-li tyto výsledky k výsledky za celý Liberecký kraj, vidíme, že v zimním období je Český ráj navštěvován mnohem více místními obyvateli než je obvyklé u ostatních regionů. (Zatím co v celém zimním vzorku lidé do 50 km tvoří necelou čtvrtinu, v Českém ráji je z této vzdálenosti téměř polovina zdejších zimních návštěvníků.)

2.4

Způsob dopravy návštěvníků Českého ráje

Dominantním způsobem dopravy do Českého ráje je automobil (82 % v létě a 60 % v zimě). Návštěvníci Českého ráje přijíždějí v letním období autem častěji než je obvyklé 14 / 89

v celkovém vzorku. Méně často oproti tomu přijíždějí v letním období linkovými autobusy a se zájezdy. V zimním období využívají automobilů méně často, což zřejmě souvisí s tím, že v zimním období je mezi návštěvníky zastoupeno více obyvatel z blízkého okolí, kteří více využívají vlaky a linkovými autobusy. Graf č. 7: Jak přicestovali návštěvníci Českého ráje - léto 90,0%

82,1% 75,6%

80,0% 70,0%

autem

60,0%

vlakem

50,0%

autobusem – linkovým

40,0%

autobusem – se zájezdem na kole

0,6%

3,8%

pěšky 0,6%

9,4%

7,2% 2,7%

0,2%

0,9%

3,2%

10,0%

4,3%

8,3%

20,0%

1,1%

30,0%

jiné

0,0% Český ráj

Celkem

Graf č. 8: Jak přicestovali návštěvníci Českého ráje – zima 59,7%

70,0%

72,7%

80,0%

60,0%

autem (příp. na motocyklu) vlakem

50,0%


2,2%

0,5%

10,3%

pěšky 0,1%

2,0%

10,0%

0,0%

20,0%

6,5% 7,8%

na kole 4,0 %

30,0%

11,4%

autobusem – se zájezdem 14,4% 8,5%

40,0%

jiné

0,0% Český ráj

2.5

Celkem

Délka pobytů návštěvníků Českého ráje

Podle zjištění průzkumu přijíždějí návštěvníci do Českého ráje v létě častěji na delší pobyty od 3 do 7 dnů (56 %) než je obvyklé v celokrajském vzorku. Jednodenní návštěvníci jsou zde v letním období naopak zastoupeni méně (15 % oproti 23 % v celokrajském vzorku). 15 / 89

V zimním období se skladba návštěvníků Českého ráje výrazně proměňuje (viz oddíl o dojezdové vzdálenosti) a tak není divu, že se výrazně proměňuje i délka pobytu. 44 % zimních návštěvníků Českého ráje uvedlo, že je zde na jednodenním výletě. To je 16 procentních bodů více než je podíl jednodenních návštěvníků v celokrajském měřítku. Necelá třetina respondentů ze zimního vzorku udala délku pobytu od 3 do 7 dnů a necelá čtvrtina pobyt od 1 do 2 dnů. Delší pobyty než 7 dní, byly v zimním vzorku z Českého ráje zastoupeny jen 1,5%. Graf č. 9: Délka pobytu návštěvníků Českého ráje – léto 55,8%

60,0%

46,3% 50,0% 40,0%

bez noclehu

30,0% 20,0%

14,9%

1 až 2 noclehy

22,5%

17,8% 11,5%

3 až 7 noclehů delší

11,4%

19,9%

10,0% 0,0% Český ráj

Celkem

Graf č. 10: Délka pobytu návštěvníků Českého ráje – zima 44,3% 45,0%

37,2%

40,0% 30,8%

35,0%

29,1% 28,0%

30,0%

jednodenní - bez noclehu

25,0% 20,0%

1 až 2 noclehy

23,4%


15,0% 5,7%

10,0% 1,5%


2.6

Celkový součet

Frekvence návštěv u návštěvníků Českého ráje

Frekvence, s níž návštěvníci přijíždějí do Českého ráje v letním období, odpovídá celokrajskému průměru. Převažují návštěvníci, kteří v regionu byli 1 – 3 krát (43 %). 16 / 89

Prvonávštěvníci jsou druhou nejvíce zastoupenou skupinou (34 %) a lidé, kteří zde byli již více než třikrát tvoří 23 %. V zimním období se pořadí skupin návštěvníků z hlediska počtu dřívějších návštěv změnilo: nejvíce zde bylo lidí, kteří do regionu jezdí častěji (37 %) a nejméně pak lidí, kteří region již znají, ale nebyli tu vícekrát než třikrát (29 %). Prvonávštěvníci zůstali i v zimě zastoupeni z jedné třetiny. Graf č. 11: Frekvence návštěv návštěvníků Českého ráje – léto 42,8% 40,7%

45,0% 40,0%

35,4%

34,4%

35,0% 30,0%

23,9%

22,9%

jsem tu poprvé

25,0%

1 až 3krát 20,0%

vícekrát

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Český ráj

Celkem

Graf č. 12: Frekvence návštěv návštěvníků Českého ráje – zima 40,0%

37,3%

36,2%

33,3%

35,0%

33,1% 30,7%

30,0% 29,4% 25,0%

jsem tu poprvé

20,0%

1 až 3krát vícekrát

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Český ráj

Celkem

17 / 89

2.7

S kým přijeli návštěvníci Českého ráje

Z výsledků šetření vyplývá, že do Českého ráje v létě jezdí méně často než je tomu v celokrajském měřítku lidé bez doprovodu (6 % oproti 11 %) a více často lidé se staršími dětmi (14 % oproti 11 %). Stejně jako v ostatních regionech výrazně převažují lidé, kteří přijeli s přáteli či známými (71 %). V zimním období, kdy jsou mezi návštěvníky regionu více zastoupeni lidé z blízkého okolí, vzrostl podíl samostatně cestujících lidí na 12 % a naopak klesl podíl lidí, kteří přijeli se známými (55 %). Podílí rodin s mladšími a staršími dětmi jsou prakticky vyrovnané a dosahují 16 %. Graf č. 13: S kým přijeli návštěvníci Českého ráje – léto 71,1%

80,0%

69,6%

70,0% 60,0% sám / sama

50,0%

s partnerem, s přáteli

40,0%

s malými dětmi 30,0%

se staršími dětmi 14,2%

20,0% 10,0%

11,0%

11,0%

5,8% 8,9%

8,3%

0,0% Český ráj

Celkem

Graf č. 14: S kým přijeli návštěvníci Českého ráje – zima 61,8%

70,0% 55,2% 60,0% 50,0%

sám / sama 40,0%

s partnerem, přáteli s malými dětmi

30,0% 20,0%

12,4%

16,4%15,9% 13,4%

11,9%


Celkem

18 / 89

13,0%

se staršími dětmi

2.8

Hlavní důvody návštěv v Českém ráji

Převažujícím důvodem k návštěvě Českého ráje je v letním období poznání (uvedlo 30 % dotázaných), turistika a sport (28 %). Oba tyto důvody dominují v létě i ostatních regionech. V Českém ráji však byly uvádějí ze všech regionů nejčastěji. Třetím převažujícím důvodem, kteří dotazovaní v Českém ráji v létě uváděli nejčastěji byla relaxace (uvedlo ji 22 % dotázaných.) V zimním období je převažujícím důvodem návštěva příbuzných a známých (celá čtvrtina dotázaných) a teprve za ním je poznání (22 %). Třetím nejčastějším důvodem návštěvy je zábava (19 %). Všechny tyto důvody jsou v odpovědích návštěvníků Českého ráje zastoupeny podstatně častěji než je to u celokrajského souboru, což podobně jako jiné otázky ukazuje na to, že zimní návštěvník Českého ráje je zcela odlišný. Graf č. 15: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Českého ráje – léto 0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

35,0%

poznání relaxace

Český ráj

turistika a sport práce zábava zdraví tranzit Celkem

návštěva známých nákupy

Graf č. 16: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Českého ráje – zima 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

poznání relaxace

Český ráj



19 / 89

2.9

Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Českého ráje

Nejlákavějšími aktivitami jsou pro návštěvníky Českého ráje v letním období pěší turistika (57 %) a poznávací turistika (52 %). Obě tyto aktivity dominují v odpovědích i v ostatních regionech. Jejich četnost v Českém ráji však je nadprůměrná a u poznávací turistiky je navíc četnost uvedení nejvyšší ze všech regionů. Třetí nejčastěji uváděnou aktivitou je cykloturistika (25 %). Se srovnatelně vysokou četností jako v celokrajském průměru je zmiňována i péče o fyzickou a psychickou kondici (21 %). Překvapivě podprůměrná byla četnost, s níž návštěvníci udávali koupání a vodní sporty. Grafy č. 17 a 18: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Českého ráje – léto 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

Pěší turistika Cykloturistika Koupání a vodní sporty Lyžování a zimní sporty

Český ráj

Jiné sporty Péče o kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěva kulturních akcí

Celkem

Návštěva sportovních akcí Spol. život a zábava

Český ráj - srovnání celkem (léto) Pěší turistika -10,0%

-5,0%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

Cykloturistika Koupání a vodní sporty Lyžování a zimní sporty Jiné sporty Péče o kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěva kulturních akcí Návštěva sportovních akcí Spol. život a zábava

V zimním vzorku opět mezi nejlákavějšími aktivitami převládá poznávací turistika (uvedla ji polovina dotázaných). Druhou nejčastěji uváděnou aktivitou byla zábava a společenský život (42 %, 15 procentních bodů nad celokrajským průměrem), což 20 / 89

zřejmě souvisí s tím, že čtvrtina zimních návštěvníků Českého ráje uvedla jako hlavní důvod návštěvu příbuzných, přátel a známých. Významnými aktivitami je také návštěva kulturních akcí (27 %, dvacet procentních bodů nad celokrajským průměrem) a pěší turistika (17 %). Grafy č. 19 a 20: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Českého ráje – zima 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

Pěší turistika Cykloturistika Koupání, vodní sporty Lyžování

Český ráj

Jiné sporty Péče o kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí

Celkem

Návštěvy sportovních akcí Společenský život a zábava

Český ráj - srovnání s celkem (zima) Pěší turistika -60,0%

-40,0%

-20,0%

0,0%

20,0%

40,0%

Cykloturistika Koupání, vodní sporty Lyžování Jiné sporty Péče o kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sportovních akcí Společenský život a zábava

2.10 Ochota k další návštěvě návštěvníků Českého ráje Z hlediska ochoty k další návštěvě je letní návštěvník Českého ráje prakticky typickým představitelem Libereckého kraje. Více než polovina (58 %) dotázaných deklarovala, že uvažuje o návratu někdy později. Pětina dotázaných prohlásila, že se hodlá vrátit v brzké době a 17 % ještě nevědělo. Že Český ráj v létě více méně naplňuje očekávání svých návštěvníků, je možno číst z toho, že oproti celokrajskému průměru je zde menší podíl těch, kteří odpověděli, že se spíše nevrátí (4,6 % oproti 6,1 %). 21 / 89

V zimním vzorku převažují lidé, kteří se hodlají vrátit v brzké době (35 %). Někdy později je ochotno se vrátit 30 % dotázaných, což je o osm procentních bodů méně, než je tomu u celokrajského zimního průměru. Tento rozdíl jde očividně i na vrub lidí, kteří se po svém zimní pobytu již vrátit nechtějí (11 % oproti 7 % z celokrajských výsledků). Graf č. 21: Ochota k další návštěvě Českého ráje – léto 58,2%

54,3%

60,0% 50,0% 40,0%

ano – v brzké době někdy později

30,0% 19,8%

17,4%

20,6%

nevím

19,0%

spíše ne

20,0% 6,1%

4,6%


Celkem

Graf č. 22: Ochota k další návštěvě Českého ráje – zima 40,0% 35,0% 30,0%

37,9%

35,3% 29,9%

31,2%

23,9%

23,5% ano – v brzké době

25,0%

někdy později

20,0%

nevím

10,9%

15,0%

7,4% 10,0% 5,0% 0,0% Český ráj

Celkem

22 / 89

spíše ne

3. Frýdlantsko 3.1

Struktura segmentu Frýdlantsko z hlediska věku

Ve věková struktuře návštěvníků Frýdlantska dle získaných dat jeví výrazný rys: výrazné zastoupení nejmladší věkové kategorie a druhé nejmladší věkové kategorie. V letním období je zde výrazný podíl návštěvníků z věkové kategorie do 25 let (největší ze všech regionů) a v zimním období je zde 40% zastoupena věkové kategorie (26 – 34 let).

Graf č. 23: Zastoupení věkových skupin v letním vzorku Frýdlantsko - věkové složení vzorku

5,5%

1,8% 23,5% do 25 let

30,5%

26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let 60 a více let

38,7%

Graf č. 24: Zastoupení věkových skupin v zimním vzorku Frýdlantsko

7,0%

0,0%

25,0%

41,0%


27,0%

23 / 89

3.2

Struktura segmentu dle dosaženého vzdělání

Ve vzorku získaném na Frýdlantsku je ve srovnání s ostatními regiony výrazně méně lidí s vysokoškolským vzděláním. V letních měsících činil podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí jen 8 % a v zimním období jen 11 %. (V celkovém vzorku tvořili takto vzdělaní lidé 17% v létě a 28 % v zimě.) Není rovněž bez zajímavosti, že neobvykle velký podíl měli v létě ve vzorku z tohoto regionu lidé bez maturity (26 % oproti 16 % z celkového vzorku). Graf č. 25: Podíl skupin podle vzdělání – léto Frýdlantsko - složení dle vzdělání 11,4%

25,7%


62,9%

Graf č. 26: Podíl skupin podle vzdělání – zima Frýdlantsko - složení dle vzdělání 8,0%

16,0%


76,0%

24 / 89

3.3

Dojezdová vzdálenost u domácích návštěvníků Frýdlantska

V letních měsících je Frýdlantsko mnohem více než ostatní regiony navštěvováno lidmi z blízkého okolí – téměř polovina domácích návštěvníků v letním vzorku je ze vzdálenosti do 50 kilometrů. Jen necelá třetina domácích návštěvníků je ze vzdálenosti větší než 100 km. Přitom tato kategorie návštěvníků má v celokrajském průměru 57% podíl. Graf č. 27: Domácí návštěvníci Frýdlantska dle dojezdové vzdálenosti - léto 57,2% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0%

31,6%

do 20 km

25,7%

25,5% 23,2%

21 - 50 km 51 - 100 km

20,0%

nad 100 km

10,8%

19,7%

10,0% 6,3% 0,0% Frýdlantsko

Celkem

Graf č. 28: Domácí návštěvníci Frýdlantska dle dojezdové vzdálenosti - zima 70,0%

61,2%

60,0% 50,0%

38,8%

37,9%

40,0% 28,2% 30,0%

17,6% 16,3%

do 20 km 21 - 50 km 51 - 100 km nad 100 km

20,0% 10,0%

0,0% 0,0%

0,0% Frýdlantsko

Celkem

Ve vzorku ze zimního období je podíl domácích návštěvníků z blízkého okolí (do 50 km) naopak naprosto minimální. Poměr skupiny lidí ze vzdálenosti 50 – 100 km a skupiny ze vzdálenosti větší je i v zimně podobný jako v letním období 1 : 1,6.

25 / 89

3.4

Způsob dopravy návštěvníků Frýdlantska

Ve způsobech dopravy je u návštěvníků Frýdlantska velký mezisezónní rozdíl. Zatím co v zimě sem téměř devět z deseti návštěvníků přicestuje autem, v létě tento způsob dopravy zvolí jen polovina návštěvníků. Podíl lidí, kteří přicestovali autem, je v letním období dokonce o 25 procentních bodů nižší než je celokrajský průměr. Mnohem častěji než je v létě obvyklé v jiných regionech přijíždějí návštěvníci na Frýdlantsko se zájezdovými autobus (27 %). Častěji než v celokrajském měřítku přijíždějí vlakem (11 % oproti 7 %) a na kole (8 % oproti 4 %). V zimním období se návštěvníci Frýdlantska omezují jen na dva způsoby dopravy: autem (86 %) a zájezdovými autobusy (13 %). Ostatní způsoby dopravy jsou v tomto období zanedbatelné. To souvisí se zjištěním, že vzorek ze zimního období nezachytil prakticky žádné návštěvníky z blízkého okolí (ze vzdálenosti menší než 50 km).

75,6%

Graf č. 29: Jak přicestovali návštěvníci Frýdlantska – léto 80,0%

60,0%

49,9%

70,0% autem vlakem

50,0% 26,6%

0,6% 0,6%

9,4%

pěšky 3,8%

7,2% 2,7%

na kole

0,0%

10,0%

autobusem – se zájezdem

2,0%

20,0%


7,7%

30,0%

11,2% 2,6%

40,0%

jiné

0,0% Frýdlantsko

Celkem

72,7%

90,0%

86,0%

Graf č. 30: Jak přicestovali návštěvníci Frýdlantska – zima

80,0% 70,0%

autem (příp. na motocyklu)

60,0%

vlakem

50,0%


40,0%


Frýdlantsko

Celkem

26 / 89

2,2%

7,8%

0,0%

pěšky 0,1% 0,5%

10,3% 6,5%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0% 1,0%

20,0% 10,0%

na kole

13,0%

30,0%

jiné

3.5

Délka pobytů návštěvníků Frýdlantska

Délka pobytu návštěvníků na Frýdlantsku se podle výsledků šetření velmi výrazně odlišuje podle sezóny. Zatím co v letním období je 61 % jednodenních návštěv bez noclehu a pouhá třetina lidí se zde zdržuje od 1 do 7 dní, v zimním období je jednodenních návštěvníků naprosté minimum (1 %) a naopak 60 % jsou lidé, kteří zde pobývají od 3 do 7 dní. 36 % oslovených zimních návštěvníků udalo, že se zde zdržuje na 1 až 2 noclehy. Výsledky dotazu na délku pobytu ukazují, že Frýdlantsko je region, kam v letním období převážná část návštěvníků přijela z relativně blízkého okolí a pobývá tu tedy jen krátce. V celokrajském měřítku je v letním období jednodenních návštěvníků 23 % a návštěvníků s pobytem od 3 do 7 dní je v celém vzorku dvakrát větší podíl (46 %). Naopak v zimní období Frýdlantsko pravděpodobně těží, ze své lázeňské tradice, protože v celokrajském měřítku je u 3 – 7 denních pobytů o 23 procentních bodů menší podíl než na Frýdlantsku a naopak jednodenních pobytů je v celokrajském měřítku 28 %. Graf č. 31: Délka pobytu návštěvníků Frýdlantska – léto 70,0%

60,9%

60,0% 46,3% 50,0% bez noclehu 40,0%

1 až 2 noclehy 23,5%

30,0%

22,5%


20,0% 10,0%

19,9% 10,8%

4,8%

0,0% Frýdlantsko

Celkem

27 / 89

11,4%

Graf č. 32: Délka pobytu návštěvníků Frýdlantska – zima 60,0% 60,0% 50,0% 37,2%

36,0%

40,0%

29,1% 28,0%

jednodenní - bez noclehu 1 až 2 noclehy

30,0%


20,0% 5,7% 10,0%

3,0%

1,0%

0,0% Frýdlantsko

3.6

Celkový součet

Frekvence návštěv u návštěvníků Frýdlantska

Podobně jako u délky pobytu i v otázce „Už jste někdy navštívil/a tento region?“ patný vliv toho, že Frýdlantsko v létě láká velké množství lidí okolních regionů. V letním období je 37 % návštěvníků v regionu minimálně po čtvrté. Na druhou stranu i přes tyto skutečnosti si zachovává relativně silný podíl prvonávštěvníků (38 % oproti 35 % v celokrajském průměru). Podíl prvonávštěvníků je naopak v zimním období v případě Frýdlantska jedním z nejvyšších a dosahuje 44 %, což je 11 procentních bodů nad celokrajským průměrem. V zimě mezi návštěvníky regionu převažovali ti, co zde v minulosti byli 1 až 3 krát (50 %) a naopak návštěvníci, kteří byli v regionu vícekrát byly v zimě podchyceni jen v 6 % případů. Graf č. 33: Frekvence návštěv návštěvníků Frýdlantska – léto 45,0%

38,2%

40,0%

40,7% 37,1%

35,4%

35,0% 30,0% 25,0%

23,9% jsem tu poprvé 24,6%

1 až 3krát

20,0%

vícekrát

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Frýdlantsko

Celkem

28 / 89

Graf č. 34: Frekvence návštěv návštěvníků Frýdlantska – zima 49,5% 50,0%

44,4%

45,0% 36,2%

40,0%

33,1% 30,7%

35,0% 30,0%

jsem tu poprvé

25,0%

1 až 3krát

20,0%

vícekrát

15,0% 6,1%

10,0% 5,0% 0,0% Frýdlantsko

3.7

Celkem

S kým přijeli návštěvníci Frýdlantska

Že se návštěvníci Frýdlantska odlišují od ostatních segmentů (z ostatních regionů) je nejlépe vidět na přehledu odpovědí s kým do regionu přijeli. Frýdlantsko má ze všech regionů největší podíl lidí, kteří přijíždějí s přáteli či známými (v létě 79 % a v zimě 74 %). Zejména v zimě je tento podíl o 12 procentních bodů vyšší než je tomu v celokrajském měřítku. V letním období má Frýdlantsko nejmenší podíl rodin s menšími dětmi (4 %) a rodin se staršími dětmi (5 %). Poněkud překvapivé, je že v zimním období, kdy se proměnila skladba návštěvníků ve prospěch návštěvníků, kteří přijíždějí z větší dálky a na delší období se podíl rodin se staršími dětmi zvednul na 21 %, což je osm procentních bodů nad celokrajským průměrem. (Bohužel sebraná data pro to neposkytují žádné vysvětlení.)

29 / 89

Graf č. 35: S kým přijeli návštěvníci Frýdlantska – léto 79,3% 69,6%

80,0% 70,0% 60,0%

sám / sama

50,0%


40,0%

s malými dětmi 30,0% 20,0%


11,0%

8,3% 11,0%

4,2% 4,8%

10,0% 0,0%

Frýdlantsko

Celkem

Graf č. 36: S kým přijeli návštěvníci Frýdlantska – zima 74,0%

80,0%

61,8%

70,0% 60,0%

sám / sama

50,0%

s partnerem, přáteli

40,0%

11,9%

13,4%

20,0% 10,0%

s malými dětmi

21,0%

30,0%

4,0%

13,0%


1,0%

0,0% Frýdlantsko

3.8

Celkem

Hlavní důvody návštěv na Frýdlantsku

I převažující důvody návštěvy Frýdlantska ukazují na zdejší lázeňskou tradici neboť v letním období uvedlo důvod relaxace 28 % dotázaných a v zimním období (kdy je skupina tvořena převážně lidmi přijíždějícími v větších vzdáleností) dokonce uvedlo relaxaci 39 % dotázaných, což je prakticky trojnásobný podíl oproti tomu, jaký je v celokrajském vyhodnocení. Na tomto místě je však třeba zdůraznit, že Frýdlantsko je v tomto kontextu vnímáno spíše jako klidové zóna než jako lázeňská (myšleno: ozdravná) oblast, protože v letním období udávalo jako převažující důvod návštěvy zdraví jen minimum lidí a v zimním období je zdraví uváděno v 11 % případů. To je sice o 6 procentních bodů nad 30 / 89

celokrajským zimním průměrem, ale není to zas tak významný důvod, když uvážíme, že v zimním období uvedlo poznání 41 % a relaxaci 39 % dotázaných. Graf č. 37: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Frýdlantska – léto 0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

poznání relaxace

Frýdlantsko



Graf č. 38: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Frýdlantska – zima 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

poznání relaxace

Frýdlantsko



3.9

Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Frýdlantsko

V letním období, kdy velkou část návštěvníků tvoří lidé z blízkého okolí, jsou za nejlákavější aktivity označovány: pěší turistika (68 %), poznávací turistika (47 %) a cykloturistika (35 %). Pěší turistika a cykloturistika má ve srovnání s ostatními regiony nejvyšší četnost uvedení. Mezi nejlákavější aktivity Frýdlantska se v létě dále řadí: péče o fyzickou a psychickou kondici (12 %) a venkovská turistika (11 %).

31 / 89

Grafy č. 39 s 40: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Frýdlantska – léto 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%


Frýdlantsko


Celkem


Frýdlantsko - srovnání s celkem (léto) Pěší turistika -15,0% -10,0%

-5,0%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%


V zimním období, kdy byl vzorek návštěvníků složen prakticky výhradně z lidí, kteří přijeli z větší vzdálenosti na několikadenní pobyt, byly stěžejními aktivitami také pěší turistika (83 %) a poznávací turistika (53 %), ale mezi ně se významným 77% podílem vklínila péče o fyzickou a psychickou kondici. Zatím co například lyžování se svou četností uvedení v dotaznících hluboko pod celokrajským průměrem, pěší turistika má o 57 procentních bodů větší podíl uvedení a péče o kondici dokonce o 60 procentních bodů. Tyto skutečnosti potvrzují a dokreslují zjištění z předchozí otázky a sice, že Frýdlantsko je vnímáno jako oblast vhodná k odpočinku a relaxaci spojenou s turistikou.

32 / 89

Grafy č. 41 a 42: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Frýdlantska – zima 0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

100,0%


Frýdlantsko


Celkem


Frýdlantsko - srovnání s celkem (zima) Pěší turistika -60,0% -40,0% -20,0%

0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%


3.10 Ochota k další návštěvě návštěvníků Frýdlantsko Odlišné složení letních a zimních návštěvníků Frýdlantska se projevuje také v jejich deklarované ochotě k další návštěvě regionu. V letní vzorku byly skupiny odpovídající „ano – brzo“, „ano – někdy později“ a „nevím“ srovnatelně veliké. Ve srovnání s celkovým vzorkem je zde tedy mnohem více lidí, kteří nevědí nebo se nechtějí k otázce další návštěvy vyjádřit. Ve prospěch Frýdlantska však v této souvislosti mluví to, že podíl lidí deklarujících ochotu přijet do půlroku znovu je zde o 6 procentních bodů vyšší než v celokrajském vzorku. Naopak v zimním vzorku je 57 % lidí, kteří deklarovali ochotu se do regionu vrátit někdy později a naopak velmi nízký podíl mají lidé, kteří se chtějí vrátit v brzké době (5 %). I v zimním období byla skupina nerozhodnutých relativně větší než je v celokrajském 33 / 89

vzorku (34 % oproti 24 %). Menší byl však podíl těch, kteří přiznali, že o návratu neuvažují (4% oproti 7,4 %). Graf č. 43: Ochota k další návštěvě Frýdlantska – léto 54,3%

60,0% 50,0% 33,4% 33,0%

40,0%

ano – v brzké době

26,6%

někdy později

30,0%

20,6%

nevím

19,0%

spíše ne

20,0% 7,0%

6,1%

10,0% 0,0% Frýdlantsko

Celkem

Graf č. 44: Ochota k další návštěvě Frýdlantska – zima 57,0%

60,0% 50,0%

37,9% 34,0%

40,0%

31,2%

ano – v brzké době 23,5%

30,0%

někdy později nevím spíše ne

20,0% 10,0%

5,0%

7,4%

4,0%

0,0% Frýdlantsko

Celkem

34 / 89

4. Jizerské hory 4.1

Struktura segmentu Jizerské hory z hlediska věku

U Jizerských hor získaná data potvrzují předpoklad, že návštěvnická skupina se v letní a zimní sezóně výrazně odlišují. Zatím co v letním období je největší část návštěvníků (40 %) z kategorie 35 – 49 let a významně je zastoupena i kategorie 50 – 59 let (20 %) v zimním období je návštěvnická skupina „mladší“, protože věková kategorie 35 – 49 let je zastoupena jen 31 % a více než polovina návštěvníků ve vzorku z Jizerských hor jsou lidé mladší 35 let. Graf č. 45: Zastoupení věkových skupin v letním vzorku Jizerské hory - věkové složení vzorku

3,8%

13,0%

19,5% 23,7%


40,1%

Graf č. 46: Zastoupení věkových skupin v zimním vzorku Jizerské hory

9,1%

19,5%

8,4%

do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let

31,0%

31,9%

35 / 89

60 a více let

4.2

Struktura segmentu Jizerské hory z hlediska dosaženého vzdělání

V letním i zimním období bylo ve vzorku návštěvníků z Jizerských hor zachycen relativně vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí (léto - 26 %, zima – 38 %), což je vůbec největší podíl ve srovnání s ostatními regiony. Srovnatelně silný podíl mají tito lidé již jen v Českém ráji (léto, zima) a Krkonoších (zima). V ostatních regionech je vysokoškolsky vzdělaných mnohem menší díl a v celkovém letním vzorku jich je jen 17 %. Graf č. 47: Podíl skupin podle vzdělání – léto Jizerské hory - složení dle vzdělání 13,0%

25,6%


61,4%

Graf č. 48: Podíl skupin podle vzdělání – zima Jizerské hory - složení dle vzdělání 12,6% 37,7%


49,8%

4.3

Dojezdová vzdálenost u domácích návštěvníků Jizerských hor

Z hlediska dojezdové vzdálenosti domácích návštěvníků vykázali Jizerské hory v letním období dvě odlišnosti od celokrajského průměru: podíl návštěvníků ze vzdálenosti 21 – 50 km je srovnatelný s podílem lidí ze vzdálenosti do 20 km. Zatím co v celkovém průměru tvoří lidé z této vzdálenosti čtvrtinu domácích návštěvníků, v Jizerských horách 36 / 89

to není ani 8 %. O to větší díl pak ve vzorku domácích návštěvníků zaujímají v Jizerských horách lidé ze vzdálenosti 51 – 100 km (27 %). Graf č. 49: Domácí návštěvníci Jizerských hor dle dojezdové vzdálenosti - léto 59,3%

57,2%

60,0% 50,0% 40,0%

do 20 km 26,6%

25,7%

30,0%

21 - 50 km 51 - 100 km

20,0%

nad 100 km

10,8%

6,5% 7,5% 10,0%

6,3% 0,0% Jizerské hory

Celkem

Graf č. 50: Domácí návštěvníci Jizerských hor dle dojezdové vzdálenosti – zima 39,5%

37,9%

40,0% 35,0%

28,2%

30,0% 25,0%

21,4% 21,0% 18,1%

20,0%

do 20 km 16,3% 17,6%

21 - 50 km 51 - 100 km

15,0%

nad 100 km

10,0% 5,0% 0,0% Jizerské hory

Celkem

V zimním období ve vzorku z Jizerských hor podíl návštěvníků z blízkého okolí vyrovnává s podílem lidí ze vzdálenosti větší než 50 km (kolem 20 %) a oproti celokrajskému zimnímu průměru je zde více lidí ze vzdálenosti nad 100 km (40 %).

4.4

Způsob dopravy návštěvníků Jizerských hor

Způsoby dopravy, které zvolili návštěvníci Jizerských hor, jsou v podobné struktuře jako je tomu v celkovém průměru. Jen v letním období je zde častějším jevem, že návštěvník přijíždí zájezdovým autobusem (13 % oproti 9 %) a linkovými autobusy (5 % oproti 3 %). 37 / 89

V zimním období přijíždí návštěvníci Jizerských hor častěji vlakem než je tomu v celokrajském vzorku (15 % oproti 10 %). Vyšší četnost alternativních způsobů dopravy se samozřejmě projevuje tím, že příjezdy osobními automobily jsou u návštěvníků méně častě než u celkového vzorku (stabilně 68 %).

70,0%

67,7%

80,0%

75,6%

Graf č. 51: Jak přicestovali návštěvníci Jizerských hor – léto

60,0%

autem vlakem

50,0%


0,6%

3,8%

pěšky 0,6%

9,4%

7,2%

2,7%

10,0%

1,2%

7,2%

20,0%

5,0%

na kole

0,8%

30,0%

13,3%


4,8%

40,0%

jiné

0,0% Jizerské hory

Celkem

68,0%

80,0%

72,7%

Graf č. 52: Jak přicestovali návštěvníci Jizerských hor – zima

70,0% 60,0%


50,0%


2,2%

7,8%

pěšky 0,1% 0,5%

10,0%

10,3% 6,5%

20,0%

0,6% 4,0%

na kole 7,6%

30,0%

4,3% 0,0%

autobusem – se zájezdem 15,4%

40,0%

jiné

0,0% Jizerské hory

4.5

Celkem

Délka pobytů návštěvníků Jizerských hor

V letním vzorku z Jizerských hor je menší podíl jednodenních návštěvníků než je v celokrajském vzorku (17 % oproti 23 %) o to větší je však podíl návštěvníků s jedním či dvěma noclehy (27 % oproti 20 %). Podíl těchto krátkých pobytů je v Jizerských horách v letním období největší ze všech regionů. Naopak podíl pobytů delších jednoho týdne je v Jizerských horách po Frýdlantsku druhý nejmenší (9 % oproti 13 % v sousedních Krkonoších a 11 % v celokrajském vzorku). 38 / 89

V zimním období je naopak největší skupiny návštěvníků Jizerských hor z kategorie jednodenních (37 %). Další dvě pobytové kategorie jsou srovnatelně zastoupeny (29 a 30 %). Delší než sedmidenní pobyty jsou mezi zimními návštěvníky Jizerských hor ještě méně časté než v létě (3 %). Graf č. 53: Délka pobytu návštěvníků Jizerských hor – léto 46,3%

47,5% 50,0% 45,0% 40,0% 35,0%

27,0%

30,0% 25,0% 20,0%

bez noclehu

22,5%

1 až 2 noclehy

16,7%

3 až 7 noclehů 19,9%

15,0%

11,4%

8,7%

delší


Celkem

Graf č. 54: Délka pobytu návštěvníků Jizerských hor – zima 40,0% 35,0%

37,2%

37,4% 29,9% 29,3%

29,1% 28,0%

30,0% 25,0%

jednodenní - bez noclehu 1 až 2 noclehy

20,0%


delší 5,7%

10,0%

3,4%


4.6

Celkový součet

Frekvence návštěv návštěvníků Jizerských hor

V letním období průzkum zaznamenal mezi návštěvníky Jizerských hor největší podíl prvonávštěvníků mezi všemi regiony (44 %). Podíl návštěvníků, kteří byli v regionu 1 – 3 krát je blízký průměru (40 %). V logické vazbě na množství prvonávštěvníků je pak to, že v Jizerských horách byl zaznamenán nejmenší podíl vícenásobných návštěvníků (jen 16 %). 39 / 89

Zcela jiná situace je však v případě zimního vzorku. Zde jsou skupiny návštěvníků rozlišené podle počtu předchozích návštěv více vyrovnané. V zimním období v Jizerských horách naopak převládají lidé, kteří v regionu byli minimálně čtyřikrát (40 %). Tento podíl vícenásobných návštěvníků je nejvyšší mezi všemi regiony (v zimním období). Graf č. 55: Frekvence návštěv návštěvníků Jizerských hor – léto 44,2%

40,7%

39,8%

45,0%

35,4%

40,0% 35,0%

23,9%

30,0%

jsem tu poprvé

25,0%

1 až 3krát

16,0%

20,0%

vícekrát

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Jizerské hory

Celkem

Graf č. 56: Frekvence návštěv návštěvníků Jizerských hor – zima 40,3%

45,0%

36,2%

40,0% 35,0%

33,1% 29,5%

30,2%

30,7%

30,0% jsem tu poprvé

25,0%

1 až 3krát 20,0%

vícekrát

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Jizerské hory

4.7

Celkem

S kým přijeli návštěvníci Jizerských hor

Skladba návštěvníků Jizerských hor z hlediska komunit – s kým do regionu přijeli – je velmi blízká celokrajskému průměru. Stejně jako v jiných regionech i zde je největší 40 / 89

podíl lidí, kteří přijeli s přáteli či známými (66 % v létě a 68 % v zimě). Oproti celokrajskému průměru je zde však v letním období větší podíl rodin s menšími dětmi (12 % oproti 8 %). Podíl rodin s menšími dětmi je u Jizerských hor v létě největší ze všech regionů. Naopak menší podíl mají v Jizerských horách než v celokrajském měřítku rodiny se staršími dětmi (v létě 9,5 % oproti 11 % a v zimě 9,3 % oproti 13 %). Graf č. 57: S kým přijeli návštěvníci Jizerských hor – léto 69,6%

66,2% 70,0% 60,0% 50,0%

sám / sama 40,0%

s partnerem, s přáteli s malými dětmi

30,0% 20,0%

12,1% 9,5%

12,1%

se staršími dětmi 8,3% 11,0%

11,0%


Celkem

Graf č. 58: S kým přijeli návštěvníci Jizerských hor – zima 68,1%

61,8%

70,0% 60,0% 50,0%

sám / sama 40,0%


30,0% 20,0%

12,7%

9,9% 9,3%

13,4%

11,9%13,0%



4.8

Celkem

Hlavní důvody návštěv v Jizerských horách

Převažujícími důvody k návštěvě Jizerských hor jsou v letním období stejně jako v ostatních regionech poznání (25 %) a relaxace (24 %). Podobně jako v případě Krkonoš a Českého ráje se k těmto přidává ještě třetí: sport a turistika, který je v případě Jizerských hor stejně četný (25 %). 41 / 89

Jizerské hory mají v létě ještě jeden často uváděný důvod návštěvy: zábavu, kterou v letním vzorku uvedlo 12 % dotázaných. V zimním období se do výpovědí respondentů jednoznačně promítl horský charakter regionu, neboť v létě dominantní důvody ustoupily pod hranici 10 % a zůstal z nich jen jediný: turistika a sport, který uvedlo 54 % dotázaných. Graf č. 59: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Jizerských horách – léto 0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

poznání relaxace

Jizerské hory



Graf č. 60: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Jizerských hor – zima 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

poznání relaxace

Jizerské hory



4.9

Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Jizerských hor

Turisticko-sportovní povahu regionu dokládá i další otázka průzkumu, která se ptala po nejlákavějších aktivitách regionu. V letní etapě průzkumu byli mezi nejlákavějšími 42 / 89

aktivitami regionu uváděny pěší turistika (51 %) a poznávací turistika (40 %). Mezi často uváděné aktivity se pak řadí cykloturistika (26 %) a péče o fyzickou a psychickou kondici (18 %). Při srovnání výsledků ze segmentu Jizerských hor s celokrajskými výsledky vidíme, že méně často respondenti uvádějí koupání a vodní sporty a více často se v odpovědích objevuje zábava a společenský život, návštěva kulturních akcí a návštěva sportovních akcí. Grafy č. 61 a 62: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Jizerských hor – léta 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%


Jizerské hory


Celkem


Jizerské hory - srovnání s celkem (léto) Pěší turistika -6,0%

-4,0%

-2,0%

0,0%

2,0%

4,0%

6,0%


V zimním období uváděné nejlákavější aktivity věrně odrážejí nejčastěji udané převažující důvody k návštěvě regionu a dominuje jim lyžování (68 % případů). Druhý v pořadí je společenský život a zábava (27 %) a dále jsou pěší turistika (20 %) a poznávací turistika (19 %). Ve srovnání s celkem vidíme, že největší rozdíl je u položky lyžování (o 16 procentních bodů). Také je patrné, že i v zimním vzorku si respondenti spojují Jizerské hory s cykloturistikou. 43 / 89

Grafy č. 63 a 64: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Jizerských hor – zima 0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%


Jizerské hory


Celkem


Jizerské hory - srovnání s celkem (zima) Pěší turistika -10,0%

-5,0%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%


4.10 Ochota k další návštěvě návštěvníků Jizerských hor V letním období bylo v Jizerských horách převažují stejně jako v celém vzorku lidé, kteří připustili, že se do regionu vrátí někdy později (50 %). Zaznamenán byl však menší podíl lidí, kteří se chtějí vrátit již v následujícím půl roce (17 % oproti 21 % v celkovém vzorku) a více častá byla i odpověď „nevím“ (25 % oproti 19 % v celku). Na první pohled by se mohlo zdát, že zimní Jizerské hory návštěvníky uspokojují více, protože v tomto období 35 % dotázaných deklaruje, že se v blízké době vrátí. Při podrobnějším studiu výsledků průzkum však zjistíme, že výsledek není jednoznačný. Toto zvýšení je sice na úkor skupiny návštěvníků, kteří odpověděli, že neví (20 %) a těch, co řekli, že se spíše nevrátí (6 %), ale stejně tak došlo ke snížení podílu těch, kteří zvažují návštěvu později (40 %). Ve prospěch Jizerských hor mluví to, že ochotu 44 / 89

k návštěvě (bez časového rozlišení) deklaruje tři čtvrtiny dotázaných, což je více než je celokrajský průměr. Graf č. 65: Ochota k další návštěvě Jizerských hor – léto 54,3%

60,0%

50,1%

50,0% 40,0%

ano – v brzké době někdy později

25,3%

30,0%

20,6%

19,0%

17,4%

nevím spíše ne

20,0% 7,3%

6,1%


Celkem

Graf č. 66: Ochota k další návštěvě Jizerských hor – zima 39,5% 40,0%

37,9%

34,7% 31,2%

35,0% 30,0% 25,0%


19,5%

někdy později

20,0%

nevím 15,0% 7,4%

6,2%


Celkem

45 / 89

spíše ne

5. Krkonoše 5.1


Krkonoše se ve vyhodnocení z hlediska věkové struktury návštěvnických segmentů jeví jako region, který je v letním období ve srovnání s ostatními nejméně přitažlivý pro nejmladší a nejstarší věkovou kategorii. V letním vzorku jsou lidé do 25ti let zastoupeni jen 3,4 % a lidé nad 60 let jen necelými 2 %. Tuto charakteristiku však stírá zimní období, kdy lidé do 25 let tvoří téměř 18 % vzorku návštěvníků (což je více než celkový zimní průměr). Graf č. 67: Zastoupení věkových skupin v letním vzorku Krkonoše - věkové složení vzorku

1,8% 3,4% 30,6% 38,6%


25,5%

Graf č. 68: Zastoupení věkových skupin v zimním vzorku Krkonoše

4,6%

17,7%

13,9%


26,9%

60 a více let

36,9%

46 / 89

5.2

Struktura segmentu Krkonoše dle dosaženého vzdělání

Zastoupení jednotlivých návštěvnických skupin dle dosaženého vzdělání v letních měsících odpovídá v Krkonoších celokrajskému průměru: 15 % lidé bez maturity a 19 % lidé vysokoškolsky vzdělaní. Naproti tomu v zimním období je podíl lidí s nižším a vyšším vzděláním vyšší (24 % a 27 %) a podíly skupin dle vzdělání jsou tu ve srovnání s ostatními regiony nejvíce vyrovnány. Graf č. 69: Podíl skupin podle vzdělání - léto Krkonoše - složení dle vzdělání 14,8%

18,8%


66,5%

Graf č. 70: Podíl skupin podle vzdělání – zima Krkonoše - složení dle vzdělání 23,5%

27,4%


49,1%

5.3

Dojezdová vzdálenost u domácích návštěvníků Krkonoš

Rozvrstvení domácích návštěvníků Krkonoš z hlediska dojezdové vzdálenosti je v letním období velmi nerovnoměrné. Častěji než u celkového vzorku lidé přijíždějí ze vzdálenosti vyšší než je 100 km (65 %) a ze vzdálenosti 51 – 100 km (26 %). Naopak lidí z blízkého okolí (do 50 km) je ve vzorku výrazně méně (necelých 10 %). V zimním období se skupiny návštěvníků odlišené z hlediska dojezdových vzdáleností výrazně vyrovnávají. Jsou zde mnohem více zastoupeny skupiny lidí přijíždějících ze vzdálenosti menší než je 20 km (18 %) i lidí, kteří přijíždějí ze vzdálenosti 21 – 50 km 47 / 89

(19%). Proti celkovému průměru jezdí do Krkonoš častěji lidé ze vzdálenosti 51 – 100 km (30% oproti 28 %) a méně často lidé ze vzdálenosti větší než 100 km (33 % oproti 38 %). Graf č. 71: Domácí návštěvníci Krkonoš dle dojezdové vzdálenosti - léto 64,5%

70,0%

57,2%

60,0% 50,0% do 20 km 40,0%

21 - 50 km

25,7%

26,1%

51 - 100 km

30,0%

nad 100 km 20,0% 10,0%

10,8%

8,2% 1,2%

6,3%

0,0% Krkonoše

Celkem

Graf č. 72: Domácí návštěvníci Krkonoš dle dojezdové vzdálenosti - zima 37,9% 40,0% 32,6% 35,0%

30,3%

28,2%

30,0% 25,0%

18,9% 18,2%

20,0%

do 20 km 16,3%17,6%

21 - 50 km 51 - 100 km

15,0%

nad 100 km

10,0% 5,0% 0,0% Krkonoše

5.4

Celkem

Způsob dopravy návštěvníků Krkonoš

Jestliže v celkovém vzorku je automobil dominujícím dopravním prostředkem v případě Krkonoš je to ještě výraznější neboť v letním období sem podle průzkumu autem přijíždí 85 % návštěvníků a v zimním období 76 % návštěvníků. Zbývající část návštěvníků přijíždí se zájezdy (v létě 7 %, v zimě 10%) nebo vlakem (v létě 4 % a v zimě 7 %). V zimním období jsou v odpovědích zastoupeny také linkové autobusy (7 %). 48 / 89

80,0%

75,6%

90,0%

85,1%

Graf č. 73: Jak přicestovali návštěvníci Krkonoš – léto

70,0%

autem

60,0%

vlakem

50,0%


40,0%


0,6% 0,6%

pěšky 3,8%

9,4%

7,2% 2,7%

1,4%

1,7% 0,0%

10,0%

6,9%

20,0%

4,0% 0,9%

30,0%

jiné

0,0% Krkonoše

Celkem

72,7%

80,0%

75,5%

Graf č. 74: Jak přicestovali návštěvníci Krkonoš – zima

70,0% 60,0%


50,0%


2,2%

0,5%

7,8%

pěšky 0,1%

10,3% 6,5%

10,0%

0,5%

20,0%

0,0% 0,2%

na kole 9,9%

30,0% 7,1%


6,8%

40,0%

jiné

0,0% Krkonoše

5.5

Celkem

Délka pobytů návštěvníků Krkonoš

Z hlediska délky pobytů se Krkonoše jeví jako návštěvnicky atraktivní region, protože v letním i zimním období jednoznačně dominují delší pobyty (3 – 7 dní), které v létě zvolilo 58 % dotázaných a v zimě 42 % dotázaných. V letním období navíc podíl kratších pobytů od 1 – 2 dny převyšuje o 4 procentní body celokrajský průměr. Podobně v zimním období je podíl delších než týdenních pobytů o 4 procentní body větší celokrajský průměr. Graf č. 75: Délka pobytu návštěvníků Krkonoše – léto 49 / 89

57,5% 60,0% 46,3% 50,0% 40,0%

bez noclehu 23,8%

30,0%

1 až 2 noclehy

22,5%


12,2%

delší

11,4%

19,9%

6,5% 10,0% 0,0% Krkonoše

Celkem

Graf č. 76: Délka pobytu návštěvníků Krkonoš – zima 42,0%

45,0%

37,2% 40,0% 35,0%

29,1% 28,0%

27,6%

30,0% 25,0%

jednodenní - bez noclehu 20,1%

1 až 2 noclehy

20,0%


15,0%

delší 5,7%

10,0% 5,0% 0,0% Krkonoše

5.6

Celkový součet

Frekvence návštěv Krkonoš

V letních měsících bylo zjištěno, že podíl prvonávštěvníků je v Krkonoších blízký celokrajskému průměru – jedna třetina. Mezi letními návštěvníky je největší díl těch, kteří Krkonoše již dříve navštívili, nebyli zde však více jak třikrát (46 %). Podíl návštěvníků, kteří region navštívili minimálně 4x je zde 20 %. V zimním období je struktura návštěvníků z hlediska jejich znalosti regionu obdobná jako je u celého zimního vzorku: 32 % dotázaných bylo v regionu poprvé, 33 % bylo v minulosti v Krkonoších více než čtyřikrát a 36 % zde bylo 1 – 3 krát.

50 / 89

Graf č. 77: Frekvence návštěv návštěvníků Krkonoš – léto 46,2%

50,0%

40,7%

45,0% 40,0%

35,4%

33,5%

35,0% 30,0%

23,9% 20,3%

25,0%

jsem tu poprvé 1 až 3krát vícekrát

20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Krkonoše

Celkem

Graf č. 78: Frekvence návštěv návštěvníků Krkonoš – zima 36,2% 35,9%

37,0% 36,0% 35,0% 34,0%

33,1%

32,7%

33,0% 32,0%

jsem tu poprvé

31,5% 30,7%

1 až 3krát vícekrát

31,0% 30,0% 29,0% 28,0% 27,0% Krkonoše

5.7

Celkem

S kým přijeli návštěvníci Krkonoš

Podobně jako v ostatních regionech i v Krkonoších v letním období převládali návštěvníci, kteří přijeli s jen s partnerem, přáteli či známými (74 %). Krkonoše jsou však v rámci průzkumu výjimečné tím, že zde byl v letním období zaznamenán velmi malý podíl návštěvníků, kteří přijeli sami (3 % oproti 11 % v celkovém průměru). Letní Krkonoše jsou zdá se méně atraktivní pro rodiny s menšími dětmi (5 % dotázaných) a více pro rodiny s většími dětmi (19 % dotázaných), což je o 8 procentních bodů více než celokrajský průměr v daném období. 51 / 89

V zimní vzorku návštěvníků takt udávali návštěvníci z horských regionů a tak není divu, že struktura návštěvníků z hlediska toho s kým přijeli je podobná jako v celokrajském pohledu. Největší podíl mají lidé, kteří přijeli s partnery nebo s přáteli (57 %). Větší podíl než je v celokrajském průměru byl v zimě u rodin s dětmi (16 % s menšími dětmi a 15 % se staršími dětmi). Graf č. 79: S kým přijeli návštěvníci Krkonoš – léto 73,7%

80,0%

69,6%

70,0% 60,0% sám / sama

50,0%


40,0%


18,8%

20,0% 10,0%


8,3%

11,0%

4,5%

3,1%

0,0% Krkonoše

Celkem

Graf č. 80: S kým přijeli návštěvníci Krkonoš – zima 70,0%

61,8% 57,1%

60,0% 50,0% sám / sama 40,0%


30,0% 20,0%

12,6%

15,8% 14,5%

11,9% 13,0%

13,4%


10,0% 0,0% Krkonoše

5.8

Celkem

Hlavní důvody návštěv v Krkonoších

Mezi letními důvody k návštěvě Krkonoš nevyčnívá poznání tak jako v jiných regionech (24 % případů je nejméně ze všech regionů), o to víc však na váze získávají relaxace (29 %) a sport a turistika (25 %). 52 / 89

Význam (respektive četnost uvedení) se u důvodu sport a turistika ještě zvýšil v zimním období, kdy v odpovědích respondentů dosáhl podílu 47%. Další nejčastěji uváděný důvod návštěvy byla v zimním období relaxace, která je s relativně velkým odstupem (15 %) na druhém místě. Graf č. 81: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Krkonoš – léto 0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

35,0%

poznání relaxace

Krkonoše



Graf č. 82: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Krkonoš – zima 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

poznání relaxace

Krkonoše



5.9

Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Krkonoš

Nejlákavější aktivity identifikované návštěvníky Krkonoš v letním období jsou pěší turistika (60 %), péče o fyzickou a psychickou kondici (42 %), poznávací turistika (39 %) a společenský život a zábava (24 %). Kromě poznávací turistiky, která mezi zájmy 53 / 89

turistů dominuje v Českém ráji, na Frýdlantsku a v Jizerských horách, mají Krkonoše v četnosti uvedení všech ostatních aktivit jasný primát. Například péče o kondici přesahuje v dotaznících z Krkonoš celokrajský letní průměr o 22 procentních bodů. Aktivity které jsou v Krkonoších zmiňovány podprůměrně často jsou: koupání a vodní sporty, cykloturistika, návštěva kulturních akcí a návštěva příbuzných a známých. Graf č. 83 a 84: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Krkonoš – léto 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%


Krkonoše


Celkem


Krkonoše - srovnání s celkem (léto) Pěší turistika -15,0% -10,0% -5,0%

0,0%

5,0%

10,0% 15,0% 20,0% 25,0%


V zimním období jsou mezi nejlákavější aktivity regionu v dotaznících nejčastěji označovány: lyžování (69 %), společenský život a zábava (27 %) a poznávací turistika (18 %). Sada nejlákavějších aktivit ze zimního vzorku je tak svou strukturou u četností jednotlivých aktivit velmi blízké druhému horskému regionu – Jizerským horám. Oproti návštěvníkům Jizerských hor však respondenti z Krkonoš přikládali větší váhu návštěvě sportovních akcí (13 %), což je také vidět při srovnání s celokrajským průměrem, který je v případě návštěvy sportovních akcí o 6 procentních bodů nižší.

54 / 89

Zajímavým jevem je, že zatím co návštěvníci Jizerských hor zmínili v zimním období pěší turistiku mezi nejlákavějšími aktivitami ve 20 % případů, u Krkonošských návštěvníků byla pěší turistika zmíněna jen ve 13 % dotazníků. Graf č. 85 a 86: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Krkonoš – zima 0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%


Krkonoše


Celkem


Krkonoše - srovnání s celkem (zima) Pěší turistika -15,0% -10,0%

-5,0%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%


5.10 Ochota k další návštěvě návštěvníků Krkonoš Krkonoše mají v letním období relativně pozitivní hodnocení z pohledu ochoty návštěvníků se do regionu vrátit. Ve srovnání s ostatními regiony je tu totiž méně nerozhodnutých (16 %) a mnohem méně těch, kteří se domnívají, že již spíše nepřijedou (4%). Rovněž počet těch, co chtějí přijet „někdy později“ je nejvyšší počet ze všech regionálních přehledů (63 %). Těch, co hodlají přijet v následujícím půl roce je sice jen 17 %, což je na spodní úrovni ve srovnání s jinými regiony, ale jestliže podíly 55 / 89

návštěvníků ochotných přijet sečteme, dostáváme se k číslu 80 %, které mu může konkurovat jen Český ráj, kde je tento součet roven 78 %. V zimním období už výsledky pro Krkonoše už tak jednoznačné nejsou. Těch, co chtějí přijet v brzké době, je 29 %, těch, co jsou ochotni přijet někdy později, je 35%. Za to je tu však relativně velký podíl těch, kteří nevědí, zda přijedou (27 %) a nadprůměrně velký díl těch, kteří „spíše nepřijedou“ (9 %). (Více než nespokojenost s možnostmi regionu zde však půjde o vliv silné konkurence ostatních horských oblastí. Návštěvníci si pravděpodobně nechávají prostor pro rozhodnutí.) Graf č. 87: Ochota k další návštěvě Krkonoš – léto 63,1%

70,0%

54,3%

60,0% 50,0%

ano – v brzké době 40,0%

někdy později

30,0% 15,7%

17,1%

20,6%

19,0%

nevím spíše ne

20,0% 6,1%

4,2%

10,0% 0,0% Krkonoše

Celkem

Graf č. 88: Ochota k další návštěvě Krkonoše – zima

35,0%

37,9%

34,7%

40,0% 29,3%

31,2% 27,4%

30,0%


25,0%

někdy později

20,0%

nevím 15,0%

8,7%

7,4%

10,0% 5,0% 0,0% Krkonoše

Celkem

56 / 89

spíše ne

6. Lužické hory 6.1


Lužické hory jsou ve světle získaných dat regionem, který navštěvují především lidé ve věku 35 – 49 let. V letním období tato věková kategorie zaujímá 41 % ze vzorku návštěvníků a v zimním období 34 %. V létě je pak mezi návštěvníky ve vzorku 20 % lidí od 50 do 59 let. V zimním období podíl lidí této věkové kategorie poklesla, ale zato se navýšil podíl lidí od 25 let do 34 let (27 % v létě a 42 % v zimě). V zimním i letním období je ve vzorku zhruba desetina návštěvníků mladších 25 let. Graf č. 89: Zastoupení věkových skupin v letním vzorku Lužické hory - věkové složení vzorku

20,9%

0,7%

10,4%

26,8%


41,2%

Graf č. 90: Zastoupení věkových skupin v letním vzorku Lužické hory

11,6%

3,2%

9,5%


41,6%

34,2%

57 / 89

60 a více let

6.2

Struktura segmentu Lužické hory dle dosaženého vzdělání

Vzorek z Lužických hor je z hlediska dosaženého vzdělání velmi podobný vzorku se sousedícího Máchova kraje. Je v něm zastoupeno relativně málo lidí s vysokoškolským diplomem (v létě jen 8 % a v zimě 12 %), kteří v celkovém měřítku tvoří 17 %. Ve vzorku z letního období tak 75 % tvoří lidé s maturitou. Relativně silné zastoupení mají v daném segmentu lidé s nižším vzdělání, kteří v zimním období tvoří 34 %. Graf č. 91: Podíl skupin podle vzdělání – léto Lužické hory - složení dle vzdělání 8%

17%


75%

Graf č. 92: Podíl skupin podle vzdělání – zima Lužické hory - složení dle vzdělání 11,6% 34,2%


54,2%

6.3

Dojezdová vzdálenost u domácích návštěvníků Lužických hor

Složení domácích návštěvníků Lužických hor je (z pohledu toho z jakých dojezdových vzdáleností přijeli) v letním a zimním období velmi podobné. Více než polovina návštěvníků přijíždí do tohoto regionu ze vzdálenosti větší než 100 km. Více než třetinu tvoří lidé ze vzdálenosti 51 – 100 km ( v zimě je jejich podíl ještě vyšší a dosahuje 39 %). 58 / 89

Zatím co v letním období jsou návštěvníci z blízkého okolí zastoupeni ve vzorku jen malou skupinou (2 %), v zimním období jsou skupiny do 20 km a 21 – 50 km podobně velké a blíží se 5 %. Graf č. 93: Domácí návštěvníci Lužických hor dle dojezdové vzdálenosti - léto 57,2% 54,5%

60,0% 50,0% 34,6%

40,0%

do 20 km 25,7%

21 - 50 km

30,0%

51 - 100 km 20,0% 10,0%

nad 100 km

10,8%

8,7% 2,3%

6,3% 0,0% Lužické hory

Celkem

Graf č. 94: Domácí návštěvníci Lužických hor dle dojezdové vzdálenosti - zima

60,0%

51,2%

50,0% 37,9%

38,8% 40,0%

do 20 km 28,2%

30,0% 16,3% 17,6%

20,0% 10,0%

21 - 50 km 51 - 100 km nad 100 km

5,4% 4,7%

0,0% Lužické hory

6.4

Celkem

Způsob dopravy návštěvníků Lužických hor

Podobně jako i v jiných regionech do Lužických hor přijelo nejvíce návštěvníků auty (74 %). Při srovnání s letním celokrajským průměrem je vidět, že do Lužických hor přijel srovnatelný podíl návštěvníků se zájezdovými autobusy, ale více zde lidé využili vlaků (8,2 % oproti 7,2 %) a také linkové autobusy (3,8 % oproti 2,7 % z celokrajského průměru). 59 / 89

V zimním období naopak využití osobních automobilů posílilo (na 84 %) a všechny ostatní dopravní prostředky oslabily a zůstaly pod celokrajským průměrem.

70,0%

74,4%

80,0%

75,6%

Graf č. 95: Jak přicestovali návštěvníci Lužických hor – léto

60,0%

autem vlakem

50,0%


0,6%

3,8%

pěšky 0,6%

9,4%

7,2% 2,7%

0,0%

10,0%

3,6%

20,0%

0,5%

na kole 9,6%

30,0% 8,2%


3,8%

40,0%

jiné

0,0% Lužické hory

Celkem

72,7%

90,0%

83,7%

Graf č. 96: Jak přicestovali návštěvníci Lužických hor – zima

80,0% 70,0%

autem (příp. na motocyklu)

60,0%

vlakem

50,0%


40,0%


2,2%

0,5%

7,8%

pěšky 0,1%

10,3%

0,0% 0,0% 1,1%

7,4%

4,7%

10,0%

3,2%

20,0%

6,5%

na kole

30,0%

jiné

0,0% Lužické hory

6.5

Celkem

Délka pobytů návštěvníků Lužických hor

V letním období převažují v Lužických horách pobyty na 3 – 7 dní (48 %). Ve srovnání s celokrajským vzorkem je zde více kratších pobytů (1 – 2 dny) (23 %) a méně časté jsou jednodenní výlety – pětina letních návštěvníků. Méně časté jsou zde také pobyty na více než 7 dní (9 %). V zimním období zůstávají jednodenní výlety na přibližně stejném podílu (21 %). Výrazně se však zvyšuje podíl krátkodobých pobytů do dvou dnů (34 %). To se děje na 60 / 89

úkor delším pobytům. Podíl 3 – 7 denních pobytů klesl v zimě o 6 procentních bodů na 42 % a podíl delších pobytů se snížil o stejný počet bodů na 3 %. Ve srovnání s ostatními regiony lze říci, že si Lužické hory zachovávají vyšší stabilitu ve struktuře pobytů, neboť změny s nástupem druhé sezóny nejsou tak dramatické, jak je výsledky ukázaly v jiných regionech. Graf č. 97: Délka pobytu návštěvníků Lužických hor – léto 48,2%

46,3%

50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0%

bez noclehu

22,9% 19,8%

22,5%

1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů

20,0%

19,9%

delší

11,4%

9,1%

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Lužické hory

Celkem

Graf č. 98: Délka pobytu návštěvníků Lužických hor – zima 42,1%

45,0% 40,0%

37,2% 34,2%

35,0%

29,1% 28,0%

30,0% 25,0%

jednodenní - bez noclehu 20,5%

1 až 2 noclehy

20,0%


15,0% 5,7%

10,0%

3,2%


6.6

Celkový součet

Frekvence návštěv návštěvníků Lužických hor

Z hlediska toho, jak návštěvníci regiony znají z dřívějších návštěv, jsou Lužické hory v letním období v podobné pozici jako Český ráj: 35 % lidí zde bylo poprvé, 44 % tu bylo 1 – 3 krát a 21 % zde bylo již vícekrát. Odlišovat se začnou Lužické hory v souvislosti se zimním skupinou návštěvníků, neboť zatím co v celokrajském měřítku se tři návštěvnické skupiny v zimě rovnají zhruba na 61 / 89

třetinách, v Lužických horách je každý druhý ze skupiny mírně znalých návštěvníků (byli zde 1 – 3 krát). Prvonávštěvníci zde v zimním období tvořili 28% díl. Návštěvníci, kteří region navštívili minimálně 4x tvořili jen 20 % (podobně jako v letním období). Graf č. 99: Frekvence návštěv návštěvníků Lužických hor – léto 44,4% 40,7%

45,0% 40,0%

35,4%

34,7%

35,0% 30,0%

23,9% 20,9%

25,0%

jsem tu poprvé 1 až 3krát

20,0%

vícekrát

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Lužické hory

Celkem

Graf č. 100: Frekvence návštěv návštěvníků Lužických hor – zima 60,0%

52,6%

50,0% 36,2% 40,0% 30,7%

27,9% 30,0%

33,1% jsem tu poprvé 1 až 3krát

19,5%

vícekrát 20,0% 10,0% 0,0% Lužické hory

6.7

Celkem

S kým přijeli návštěvníci Lužických hor

Lužické hory na první pohled zaujmou vysokým podílem lidí, co cestují, nebo se rekreují sami. V letním i zimním období jich bylo ve vzorku 20 %, což je o 7 – 9 procentních bodů nad celokrajským podílem samocestovatelů. Podíl lidí cestujících osamoceně jde na vrub lidí, kteří jezdí s partnery a známými (64 % oproti 70% obvyklým v celém kraji). 62 / 89

Zatím co v letním období tvoří rodiny s menšími dětmi a rodiče se staršími dětmi po 8 % z návštěvnické skupiny, v zimním období průzkum zaznamenal dvojnásobný podíl rodin se staršími dětmi (17 %). Graf č. 101: S kým přijeli návštěvníci Lužických hor – léto 69,6% 63,7%

70,0% 60,0% 50,0%

sám / sama 40,0% 30,0%


20,2%


8,0% 8,1%

11,0%

8,3%

11,0%


Celkem

Graf č. 102: S kým přijeli návštěvníci Lužických hor – zima 61,8%

70,0% 54,7%

60,0% 50,0%

sám / sama 40,0% 30,0%


20,0%

16,8%

10,0%

11,9% 13,0%

13,4%

20,0%


8,4%

0,0% Lužické hory

6.8

Celkem

Hlavní důvody návštěv v Lužických horách

Lužické hory se z celkového letního obrazu o motivacích návštěvníků k návštěvě regionu vymykají jen drobně. Stejně jako v celokrajském souboru i zde platí, že převažujícími důvody k návštěvě jsou poznání (28 %) a relaxace (28 %). Dalším silným důvodem je sport a turistika, ale ten je se 16 % čtyři procentní body pod celokrajským průměrem. Ve srovnání s celkovými výsledky je také zajímavé, že lidé v Lužických horách také častěji udávali jako důvod nákupy (5,3 %). 63 / 89

Graf č. 103: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Lužických hor – léto 0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

poznání relaxace

Lužické hory



Graf č. 104: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Lužických hor – zima 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

poznání relaxace

Lužické hory



6.9

Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Lužických hor

Letní skladba nejlákavějších aktivit v Lužických horách se v celokrajských výsledků odlišuje hned v několika aspektech. Pěší turistika zde stejně jako v jiných částech kraje vede žebříček aktivit, ale ne s tak výraznou převahou (45 %). Na druhém místě je však koupání a vodní sporty (29 %) a teprve pak následující jinde obvykle udávané aktivity: poznávací turistika (27 %) a cykloturistika (24 %). Nad úroveň desetiprocentní četnosti se pak ještě v letním vzorku dostala péče o fyzickou a psychickou kondici (19 %) a společenský život a zábava (14 %). Za povšimnutí také stojí to, že ve srovnání s celokrajským vzorkem zde byl o několik procentních bodů vyšší podíl lidí, kteří uvedli jako aktivitu církevní turistiku (4 %) a návštěvu sportovních akcí (7 %). 64 / 89

Graf č. 105 a 106: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Lužických hor – léto 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%


Lužické hory


Celkem


Lužické hory - srovnání s celkem (léto) Pěší turistika -15,0%

-10,0%

-5,0%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%


Zimní paleta nejlákavějších aktivit ve vzorku z Lužických hor je od toho celokrajského velmi odlišná. I v zimním období návštěvníci mezi aktivitami uvádějí především pěší turistiku (57 %), poznávací turistiku (35 %), péči o fyzickou a psychickou kondici (31 %) a samozřejmě lyžování (23 %). Nad hranicí deseti procent se pak nachází ještě společenský život a zábava, který byl uveden v 17 % dotazníků zimního vzorku. Z níže uvedeného grafu srovnávajícího jednotlivé aktivity s jejich četností v celkovém vzorku by se mohlo zdát, že téma lyžování je v Lužických horách v hlubokém podprůměru. Je však třeba upozornit, že průměr je velmi výrazně ovlivněn horskými regiony a když přihlédneme k síle favorizovaných lyžařských oblastí, je 23 % u lyžování v Lužických horách významným indikátorem zájmu o zimní sporty.

65 / 89

Graf č. 107 a 108: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Lužických hor - zima 0,0%

10,0% 20,0%

30,0%

40,0% 50,0%

60,0%


Lužické hory


Celkem


Lužické hory - srovnání s celkem (zima) Pěší turistika -40,0% -30,0% -20,0% -10,0% 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0%


6.10 Ochota k další návštěvě návštěvníků Lužických hor Z hlediska deklarované ochoty k další návštěvě Lužické hory věrně odrážejí výsledky za celý Liberecký kraj a podíly jednotlivých skupin se v letním i zimním období odlišují jen v řádech desetin procentního bodu. V letním období: brzkou návštěvu regionu připustilo 21 % dotázaných a návštěvu v pozdější době deklarovalo 55 % dotázaných. 18 % respondentů neví a 6 % se vyjádřilo, že o návratu spíše neuvažuje. V zimním období je 6 % respondentů toho názoru, že pravděpodobně již nepřijedou, 23 % není rozhodnuto nebo se nechce k věci vyjádřit a 37 % plánuje návštěvu někdy později. Relativně dobrou zprávou je, že více než třetina dotázaných se chce do Lužických hor vrátit do půl roku (tedy v letním období). 66 / 89

Graf č. 109: Ochota k další návštěvě Lužických hor – léto 54,7%

60,0%

54,3%

50,0% 40,0% 30,0%

ano – v brzké době někdy později 21,4% 18,1%

20,6%

nevím

19,0%

spíše ne

20,0% 5,8%

10,0%

6,1%

0,0% Lužické hory

Celkem

Graf č. 110: Ochota k další návštěvě Lužických hor – zima 40,0%

37,9%

36,8% 34,2% 31,2%

35,0% 30,0%

23,5%

22,6%

ano – v brzké době

25,0%

někdy později

20,0%

nevím 15,0% 7,4%

6,3%

10,0% 5,0% 0,0% Lužické hory

Celkem

67 / 89

spíše ne

7. Máchův kraj 7.1


Z vyhodnocení věkové struktury u dotazníků získaných v Máchově kraji vyplývá, že největší přízně se regionu dostává od lidí středního věku. V letním období je nejvíce návštěvníků z věkové kategorie 25 – 39 let (44 %) a 35 – 49 let (32 %). A také v zimním období, kdy je tento kraj méně navštěvovaný největší podíl návštěvníků zaujímají lidé ve věku od 35 do 49 let (53 %). U ostatních věkových kategorií je jejich podíl pod celkovým (celokrajským) průměrem. Graf č. 110: Zastoupení věkových skupin v letním vzorku Máchův kraj - věkové složení vzorku

1,2%

9,1%

14,0% do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let

31,6%

60 a více let

44,1%

Graf č. 111: Zastoupení věkových skupin v zimním vzorku Máchův kraj

6,3%

5,0%

11,3%

25,0%


52,5%

68 / 89

7.2

Struktura segmentu Máchův kraj dle dosaženého vzdělání

Vzorek návštěvníků z Máchova kraje je podobně jako v případě vzorku z Lužických hod zajímavý relativně vyšším podílem lidí se základním vzděláním (bez maturity). V letním období tvořila tato skupina téměř 20 % a v zimním období dosáhla dokonce úrovně 26 %. Naopak lidé vysokoškolsky vzdělaní jsou ve vzorku z Máchova kraje zastoupeni výrazně méně než je celokrajský průměrný podíl – 12 % v létě a 11 % v zimním období. Graf č. 112: Podíl skupin podle vzdělání – léto Máchův kraj - složení dle vzdělání 11,8%

19,8%


68,4%

Graf č. 113: Podíl skupin podle vzdělání – zima Máchův kraj - složení dle vzdělání 11,3% 26,3%


62,5%

7.3

Dojezdová vzdálenost domácích návštěvníků Máchova kraje

Srovnáváme-li letní skupinu respondentů z hlediska vzdálenosti, z níž do regionu přijeli, vidíme, že Máchův kraj vyhledávají častěji lidé ze vzdálenosti 51 – 100 km než je obvyklé v ostatních regionech a méně často lidé z blízkého okolí. Lidé ze vzdálenosti do 50 km tvoří jen 15 % ze vzorku. V zimním vzorku jsou více zastoupeni lidé ze vzdálenosti 21 – 50 km (22 %) a naproti tomu podíl výletníků z bezprostředního okolí je minimální (2%). V zimním období 69 / 89

naopak Máchův kraj navštěvují častěji lidé ze vzdálenosti nad 100 km (tvoří 45 % vzorku, zatím co v celkovém zimním průměru jsou zastoupeni 38 %). Graf č. 114: Domácí návštěvníci Máchova kraje dle dojezdové vzdálenosti - léto 57,2%

53,8%

60,0% 50,0% 40,0%

31,3%

do 20 km 25,7%

30,0%

21 - 50 km 51 - 100 km

20,0% 10,0%

nad 100 km

10,8%

10,7% 4,2%

6,3% 0,0% Máchův kraj

Celkem

Graf č. 115: Domácí návštěvníci Máchova kraje dle dojezdové vzdálenosti – zima 44,8% 45,0%

37,9%

40,0% 31,0%

35,0% 30,0%

28,2% do 20 km

22,4%

25,0%

16,3% 17,6%

20,0%

21 - 50 km 51 - 100 km nad 100 km

15,0% 10,0% 1,7% 5,0% 0,0% Máchův kraj

7.4

Celkem

Způsob dopravy návštěvníků Máchova kraje

Ve srovnání s ostatními regiony jsou návštěvníci Máchova kraje v letním období nejvíce orientováni na automobilovou dopravu (89 %). Ostatní dopravní prostředky jsou zde pod celokrajským průměrem a jediný prostředek, který překračuje hranici pětiprocentního podílu je vlak (5,7 %). Návštěvníci Máchova kraje si svou automobilovou orientaci uchovávají i v zimním období. Zatím co v ostatních regionech se silným automobilismem (například 70 / 89

v Krkonoších) podíl dopravy automobilem poklesne na zimu prakticky o jednu osminu, v regionu Máchova kraje je toto snížení menší a podíl automobilistů zůstává na 80 %. Jediný dopravní prostředek, který má v zimě vetší podíl v dopravě návštěvníků Máchova kraje jsou zájezdové autobusy (11 %), které tu mají podíl o 4 procentní body než je celokrajský průměr.

80,0%

75,6%

90,0%

86,7%

Graf č. 116: Jak přicestovali návštěvníci Máchova kraje – léto

70,0%

autem

60,0%

vlakem

50,0%


40,0%


0,6% 0,6%

9,4%

pěšky 3,8%

7,2%

2,7%

0,0%

3,0%

0,5%

10,0%

3,0% 1,1%

20,0%

5,7%

30,0%

jiné

0,0% Máchův kraj

Celkem

72,7%

80,0%

80,0%

Graf č. 117: Jak přicestovali návštěvníci Máchova kraje – zima

70,0% 60,0%


50,0%


2,2%

7,8%

10,3%

pěšky 0,1% 0,5%

10,0%

6,5%

20,0%

0,0%

na kole 1,3% 0,0%

30,0% 11,3%


5,0% 2,5%

40,0%

jiné

0,0% Máchův kraj

7.5

Celkem

Délka pobytu návštěvníků Máchova kraje

Z průzkumu vyplynulo, že Máchův kraj má z hlediska Libereckého kraje unikátní postavení, protože dokáže přitáhnout návštěvníky na dlouhé pobyty. V letním období tvoří pobyty delší 7 dní bez mála pětinu všech pobytů. Na druhou stranu jde o region, 71 / 89

kde je (po specifickém Frýdlantsku) v létě největší podíl jednodenních návštěv (27 %). Návštěvy na jeden či dva dny mají v létě podíl 15 % a návštěvy mezi 3 a 7 dny 39 %. V zimním období zůstává relativně vysoký podíl jednodenních návštěvníků (23 %) a krátké pobyty do dvou dnů jsou v oblasti celokrajského průměru (28 %). Avšak pobyty od 3 do 7 dnů mají podíl vyšší než je průměr (41 % oproti 37 %). Delší než sedmidenní pobyty tvoří bez mála 9 %, což v zimním období překonají jen Krkonoše (s 10%). Graf č. 118: Délka pobytu návštěvníků Máchův kraje – léto 46,3%

50,0% 45,0%

38,5%

40,0% 35,0%

27,3%

30,0%

bez noclehu

22,5%

1 až 2 noclehy

19,6%

25,0%

3 až 7 noclehů

20,0%

19,9%

15,0%

11,4%

delší

14,5%

10,0% 5,0% 0,0% Máchův kraj

Celkem

Graf č. 119: Délka pobytu návštěvníků Máchův kraje – léto 41,3%

45,0%

37,2%

40,0% 29,1% 28,0%

35,0% 30,0% 25,0%

27,5%

jednodenní - bez noclehu

22,5%

1 až 2 noclehy

20,0%

3 až 7 noclehů

15,0%

delší

8,8% 5,7%

10,0% 5,0% 0,0% Máchův kraj

7.6

Celkový součet

Frekvence návštěv návštěvníků Máchova kraje

Máchův kraj má ve srovnání s ostatními turistickými regiony nejmenší podíl těch, návštěvníků, kteří do regionu zavítali poprvé - v létě 28 % a v zimě dokonce jen 18 %. Stejně jako v jiných regionech i zde dominuje skupina návštěvníků kteří tu sice nejsou 72 / 89

poprvé, ale nebyli tu více než třikrát – v létě 42 % a v zimě dokonce 48 %. Třetina návštěvníků je stabilně z těch, kteří již Máchův kraj navštívili v minulosti několikrát. Tak silnou skupinu věrných v letním období v jiných regionech průzkum nezaznamenal – jen s výjimkou Frýdlantska, kde však jde o vliv blízké dojezdové vzdálenosti. Graf č. 120: Frekvence návštěv návštěvníků Máchova kraje – léto 42,0%

45,0%

40,7%

40,0% 35,0%

35,4% 29,9% 28,1%

30,0%

23,9% jsem tu poprvé

25,0%

1 až 3krát 20,0%

vícekrát

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Máchův kraj

Celkem

Graf č. 121: Frekvence návštěv návštěvníků Máchova kraje – zima 48,8% 50,0% 45,0% 36,2%

40,0%

33,8%

35,0% 30,0%

jsem tu poprvé

25,0% 20,0%

33,1%

30,7%

1 až 3krát 17,5%

vícekrát

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Máchův kraj

7.7

Celkem

S kým přijeli návštěvníci Máchova kraje

V obou stěžejních obdobích roku jezdí do Máchova kraje stejně silná skupina návštěvníků, kteří jezdí z partery, známými a kamarády, jako je tomu v celokrajském 73 / 89

vzorku (v létě 66 % a v zimě 63 %). Vzorek z Máchova kraje se od celokrajského průměru odlišoval relativně vyšším podílem lidí, kteří přijeli samostatně (v létě 15 % a zimním období dokonce 24 %, což je nejvýraznější zastoupení této skupiny ve všech regionech). Mezi rodinami s dětmi mírně převažují ty rodiny, které mají menší děti. V létě je to 11 % oproti 9 % u starších dětí, což je opačný poměr než jaký vidíme na celokrajských výsledcích. V zimě je poměr 9 % rodin s mladšími dětmi vůči 5 % rodin se staršími dětmi a vzhledem k povaze regionu nepřekvapuje, že tato čísla v zimě nedosahují celokrajského průměru. Graf č. 122: S kým přijeli návštěvníci Máchova kraje – léto 69,6%

65,7%

70,0% 60,0% 50,0%

sám / sama 40,0%


30,0% 20,0%


14,6%

11,1%

8,7%

11,0%

8,3%

11,0%


Celkem

Graf č. 123: S kým přijeli návštěvníci Máchova kraje – léto 62,5%

70,0%

61,8%

60,0% 50,0% sám / sama 40,0% 30,0% 20,0%

s partnerem, přáteli 23,8%


8,8%

11,9%

13,0%


5,0% 10,0% 0,0% Máchův kraj

7.8

Celkem

Hlavní důvody návštěv v Máchově kraji

Také dotazování z Máchova kraje uvedli mezi převažujícími důvody své návštěvy „silnou dvojku“: poznání (25 % v létě a 29 % v zimě) a relaxace (25 % v létě a 16 % v zimě). 74 / 89

V letním průzkumu pak vyšly další dva důvody na srovnatelné úrovni: zábava (12 %) a sport a turistika (12 %). Jiné důvody nepřekročili 8% hranici. V zimním období má stejnou váhu jako relaxace také návštěva známých a příbuzných (16 %). 11 % návštěvníků jako převažující důvod návštěvy v Máchově kraji uvedlo nákupy. Desetina dotázaných také zmínila zábavu. Graf č. 124: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Máchově kraji – léto 0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

poznání relaxace

Máchův kraj



Graf č. 125: Hlavní důvody uváděné pro návštěvu Máchova kraje – zima 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

poznání relaxace

Máchův kraj



7.9

Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Máchova kraje

Soubor nejlákavějších aktivit udaný návštěvníky Máchova kraje v letním období je plně v souladu s očekáváními. Mezi hlavní tři patří kromě obvyklé pěší turistiky (33 %) také 75 / 89

koupání a vodní sporty (31 %) a cykloturistika (23 %). V těsném závěsu je poznávací turistika (17 %). Zajímavé však je, že za celokrajským průměrem zaostávají aktivity, co do četnosti, s níž byli uvedeny. Vysvětlení může být v tom, že zatím co respondenti v jiných regionech volili zpravidla dvě a více možností, v Máchově kraji se dotazovaní omezovali zpravidla na jednu možnost a v celokrajském srovnání tak jejich preference vycházejí jako slabé. Z toho pohledu je třeba jim dávat stejnou váhu jako u jiných regionů. Zejména jedná-li se o koupání a vodní sporty a cykloturistiku. Neměla by však zároveň zapadnout informace, že při volbě nejlákavějších aktivit byli odpovědi respondentů z Máchova kraje méně vrstevnaté / jednosložkové. Grafy č. 126 a 127: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Máchova kraje – léto 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%


Máchův kraj


Celkem


Máchův kraj - srovnání s celkem (léto)

Pěší turistika Cykloturistika

-30,0%

-20,0%

-10,0%

0,0%

10,0%

20,0%

Koupání a vodní sporty Lyžování a zimní sporty Jiné sporty Péče o kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěva kulturních akcí Návštěva sportovních akcí Spol. život a zábava

V zimním období jsou nejčastěji zmiňovány aktivity: pěší turistika (40 %), společenský život a zábava (41 %), poznávací turistika (33 %), lyžování (18 %). (Zejména společenský život je svou četností výrazně nad celokrajským průměrem.) Nad desetiprocentní hladinou jsou dále: péče o kondici (13 %) a návštěvy kulturních akcí (11 %). 76 / 89

Na tomto místě je třeba připomenout, že přítomnost lyžování mezi často uváděnými lákavými aktivitami v Máchově kraji ukazuje na to, že je nesnadné odhadnout, které výpovědi se týkají celého kraje (širšího pojetí slova region) či místa, kde byl respondent dotazován. Grafy č. 128 a 129: Nejlákavější aktivity pro návštěvníky Máchova kraje – zima 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%


Máchův kraj


Celkem


Máchův kraj - srovnání s celkem (zima) Pěší turistika -40,0%

-30,0%

-20,0%

-10,0%

0,0%

10,0%

20,0%


7.10 Ochota k další návštěvě návštěvníků Máchova kraje Již v otázce směřované na počet předchozích návštěv se ukazovalo, že Máchův kraj má pevnou návštěvnickou skupinu (s relativně malým podílem nových návštěvníků). Ptámeli se návštěvníků Máchova kraje na ochotu znovu do regionu přijet, zjišťujeme, že i v této otázce návštěvníci projevují regionu přízeň. Vidíme sice, že v letním období je zde větší podíl lidí rozhodnutých nepřijet (8 % oproti 6 % v celokrajském letním průměru), ale na druhou stranu je zde výrazně méně nerozhodnutých (jen 9 %) a 83 % 77 / 89

tvoří návštěvníci, kteří se chtějí do regionu ještě vrátit. Šest z deseti návštěvníku se chce vrátit někdy později a 23 % se hodlá vrátit do půlroku. I v zimním období deklarovaná ochota k návratu předstihuje obvyklou úroveň. Ze zimních návštěvníků se celá třetina chce vrátit do půlroku (tedy v letní sezóně) a 48 % dotázaných se chce vrátit někdy později. Pouze 14 % dotázaných se nebylo schopno k této otázce vyslovit a i počet lidí, kteří spíše nepřijedou je v zimním období v Máchově kraji oproti celokrajským výsledkům podprůměrný (5 % oproti 7 %). Graf č. 130: Ochota k další návštěvě Máchův kraj – léto 70,0%

60,2% 54,3%

60,0% 50,0%

ano – v brzké době 40,0% 30,0%

někdy později 23,1%

20,6%

20,0%

19,0%

8,7% 8,1%

nevím spíše ne

6,1%


Celkem

Graf č. 131: Ochota k další návštěvě Máchův kraj – zima 48,1% 50,0% 45,0% 40,0%

37,9% 32,9%

31,2%

35,0% 23,5%

30,0%

někdy později

25,0% 20,0%

ano – v brzké době nevím

13,9%

spíše ne

15,0%

7,4% 5,1%

10,0% 5,0% 0,0% Máchův kraj

Celkem

78 / 89

8.

Profil návštěvníka Českého ráje • •

•

•

• • • •

•

•

•

Mezi návštěvníky Českého ráje je vysoký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Velmi se odlišují návštěvnické skupiny z letního období a ze zimy. V podstatě jde o dvě různé skupiny. Zatím co každých sedm z deseti letních návštěvníků přijíždí ze vzdálenosti větší 100 km, mezi zimními návštěvníky je polovina ze vzdálenosti do 50 km a 28 % jich je z místa. Letní návštěvníci Českého ráje přijíždějí do regionu automobily (82 %) a jen dvanáctina volí dopravu vlakem. Naopak zimní návštěvníci se dopravují i blízkého okolí a tak mnohem více využívají místní dopravy a automobil použilo jen šest z deseti respondentů. V letním období dokáže Český ráj poskytnout dostatek příležitostí k rekreaci a poznávání na celý týden a tak zde více než 67 % návštěvníků zůstává na dobu delší než tři dny. Lidí, kteří přijedou do regionu jen na jeden den bez noclehu je zde menší podíl než v celokrajském měřítku. V zimním období je poměr přesně opačný – 67 % návštěvníků zůstane maximálně na dva noclehy (z nich jsou navíc 2/3 v regionu jen na jeden den). Třetina návštěvníků Českého ráje jsou zde poprvé. V letním období mezi návštěvníky převažují ti, co v regionu byli již 1 – 3x (43 %) a jejich dvakrát více než těch, co region navštívili víckrát. V zimním období převažují mezi návštěvníky ti, kteří region již důvěrně znají (37 %). Ve srovnání s celým Libereckým krajem se dá říci, že Český ráj je oblíbený u rodin se staršími dětmi (15 %) a naopak nenachází příliš zájmu ze strany samostatně cestujících návštěvníků (6 %). Mezi zimními návštěvníky se na úroveň podílu jako mají rodiny se staršími dětmi, dostávají i rodiny s menšími dětmi (16 %). Letní návštěvníci Českého ráje spojují s regionem především poznání a sport a turistiku. Teprve s jistým odstupem se umístila relaxace. Zimní návštěvníci přijíždějí mnohem častěji na návštěvu příbuzných a známých a za zábavou než za sportem. Přesto si poznávání zachovává pozici druhého převažujícího důvodu. Návštěvník Českého ráje je ze všech ostatních návštěvníků Libereckého kraje nejvíce zaměřen na poznávací turistiku a pěší turistiku. Poznávání je důležité i pro zimní návštěvníky. Ti k nejlákavějším aktivitám řadí ještě společenský život a návštěvu kulturních akcí. Mezi letními návštěvníky je relativně malé množství těch, kteří se domnívají, že se do regionu již nebudou vracet (5 %) a velmi silná skupina jsou ti, kteří se hodlají vrátit někdy v budoucnosti (58 %). U zimním návštěvníku průzkum zaznamenal nejsilnější podíl těch, co se chtějí vrátit v brzké době (35 %), ale silně zastoupeni jsou i nerozhodní (24 %) a ti, co přijet neplánují (11 %).

79 / 89

9.

Profil návštěvníka Frýdlantska • • •

•

•

•

•

•

•

•

Návštěvníci Frýdlantska zachycení průzkumem byly z převážné části lidé se středním vzděláním. Z průzkumu se zdá, že v případě Frýdlantska je třeba mluvit o letní a zimní skupině návštěvníků jako o svébytných skupinách. Letní návštěvníci jsou rozděleni prakticky na čtvrtiny z hlediska dojezdových vzdáleností. Naproti tomu v zimě nacházíme na turisticky zajímavých místech mezi návštěvníky Frýdlantska jen naprosté minimum místních a do 50 km žijících lidí. Prakticky všichni rekreanti jsou ze vzdálenosti větší než 50 km a 60 % z nich je ze vzdálenosti 100 km. Návštěvníci nadprůměrně využívají k dopravě do regionu zájezdových autobusů. (V létě je to až 27 % návštěvníků). V letním období používá automobil jen polovina návštěvníků a ostatní využívají vlaků, kol, linkových autobusů nebo se dopravují do regionu pěšky. V zimě naopak v souvislosti s jinou skladbou návštěvníků kromě aut (86 %) a zájezdových autobusů, jiné dopravní prostředky prakticky využívány nebyly. V letním období je Frýdlantsko spíše výletní zónou a 60 % návštěvníků zde nepřespává. Jen necelých 30 % letních návštěvníků zde stráví delší než třídenní pobyt. V zimě se skladba návštěvníků proměňuje a tak zde 36 % návštěvníků stráví 1 – 2 noclehy a 60 % je zde od 3 do 7 dnů. V průzkumu se Frýdlantsko ukazuje jako oblast, kterou lidé právě objevují. I v letním období, kdy je na Frýdlantsku vysoký podíl místních a jednodenních návštěvníků je zde 38 % lidí, kteří zde ještě nebyli. Tento podíl ještě narůstá v zimním období, kdy dosahuje 44 %. Zatím co v létě jsou druhou nejsilnější skupinou návštěvníci, kteří region znají (37 %), v zimním období je jich jen nepatrná část a prvonávštěvníky doplňují lidé, kteří v regionu byli 1 – 3 krát (50 %). Na Frýdlantsko v létě jezdí spíše lidé s partnery a známými a rodin s dětmi je jde o polovinu menší zastoupení než v jiných částech kraje. Naproti tomu zimní skupina návštěvníků je ze dvou desetin tvořena rodinami se staršími dětmi a je zde naopak jen velmi málo samostatně cestujících návštěvníků. Frýdlantsko je vnímáno jako odpočinková zóna a ještě více než poznávání uváděli dotazovaní jako důvod návštěvy relaxaci (28 %). Tento pohled ještě více vynikne v zimním srovnání, kdy většina návštěvníků uváděla v jiných regionech nejčastěji sport a turistika. Ne tak na Frýdlantsku, zde je i v zimě stěžejním motivem poznání (41 %), relaxace (39 %) a přidává se zdraví (11 %). Na Frýdlantsku je za nejlákavější označována pěší turistika, poznávací turistika a cykloturistika. V zimním období, kdy do regionu přijíždějí jen lidé ze vzdálenějších krajů na několik nocí se k těmto aktivitám přidává ještě péče o fyzickou a psychickou kondici (77 %). Z Frýdlantska odjíždí celá třetina návštěvníků aniž by měla názor na to, zda se sem někdy bude chtěl vrátit. Těch, kteří se chtějí vrátit do půl roku je ale v létě více než v celokrajském měřítku (27 %). V zimě převažují ti, co se chtějí vrátit někdy později (57 %).

80 / 89

10. • •

• •

•

•

•

•

Profil návštěvníka Jizerských hor Čtvrtina návštěvníků Jizerských hor v letě a téměř 40% v zimě jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé. Zatím, co v létě jsou hlavní návštěvnickou skupinou lidé ze vzdálenějších oblastí (59 %) a ze vzdálenosti 50 – 100 km (27 %), v zimě je návštěvnická skupina více vyvážená. V zimě je zde větší podíl jednodenních návštěvníků (18 %) a návštěvníků na jednu či dvě noci (21 %). Převaha lidí z větší vzdálenosti již není tak výrazná, ale stále je na v kraji obvyklých 40 % podílu z celkové návštěvnické skupiny. Jizerské hory jsou regionem s nejmenší dominancí automobilistů (celoročně 68 %) a pestrou paletou celoročně využívaných alternativních způsobů dopravy, z nichž v létě jsou nejsilnější zájezdové autobusy (13 %) a v zimně vlaky (15 %). V letním vzorku z Jizerských hor je menší podíl jednodenních návštěvníků než by se dalo čekat (17 %) o to větší je však podíl návštěvníků s jedním či dvěma noclehy (27 %). V zimním období je naopak největší skupiny návštěvníků Jizerských hor z kategorie jednodenních (37 %). Dvě třetiny návštěvníků v regionu zůstává od 2 do 7 dní. Delší než sedmidenní pobyty jsou mezi zimními návštěvníky Jizerských hor jen vzácné. Jizerské hory lákají nové návštěvníky. V letním období je tu největší podíl prvonávštěvníků mezi všemi regiony (44 %). Srovnatelný je podíl návštěvníků, kteří byli v regionu 1 – 3 krát (40 %). V zimním období v Jizerských horách naopak převládají lidé, kteří v regionu byli minimálně čtyřikrát (40 %, což největší zastoupení věrných mezi regiony). Převažujícími důvody k návštěvě Jizerských hor jsou v letním období stejně jako v ostatních regionech poznání (25 %), relaxace (24 %), sport a turistika (25 %). V zimním období Jizerské hory nezapřou svůj horský charakter, neboť mezi důvody k návštěvě je v tu chvíli uváděn je jen jediný hlavní: turistika a sport (54 %). Sportovní a turistické zaměření návštěvníků je patrné i z toho, že mezi nejlákavější aktivity uváděli: pěší turistika (51 %) a poznávací turistika (40 %), cykloturistiku (26 %) a péči o kondici (18 %). V zimním období podle očekávání dominuje lyžování (68 % případů). Druhý v pořadí je v zimě společenský život a zábava (27 %). V letním období bylo v Jizerských horách převažují stejně jako v celém vzorku lidé, kteří připustili, že se do regionu vrátí někdy později (50 %). Zaznamenán byl však menší podíl lidí, kteří se chtějí vrátit již v následujícím půl roce a více odpovědí „nevím“. V zimním vzorku je skupina těch, co se chtějí vrátit někdy v budoucnu sice o něco slabší (40 %), ale za to je větší podíl těch, co se chtějí vrátit do půl roku (34 %).

81 / 89

11. • •

•

•

•

•

•

•

•

Profil návštěvníka Krkonoš V Krkonoších v letním období průzkum zachytil minimální množství lidí mladších 25ti let a starších 60ti let, mohlo by se tedy zdát, že pro tyto skupiny Krkonoše nejsou v létě příliš atraktivní. Do Krkonoš v létě většina návštěvníků přijíždí ze vzdálenosti vyšší než je 100 km (65 %). Naopak lidí z blízkého okolí (do 50 km) je ve vzorku ani ne desetina z celkového počtu. V zimním období se skupiny návštěvníků z hlediska dojezdových vzdáleností vyrovnávají. Jsou zde mnohem více zastoupeny skupiny lidí přijíždějících ze vzdálenosti menší než je 20 km (18 %). Ze vzdálenosti větší než 100 km jezdí v zimě do Krkonoš oproti celkovému průměru a i proti předpokladu lidé méně často (32 %). Návštěvníci do Krkonoš přijíždějí auty ještě častěji než v jiných regionech (v letním období 85 % návštěvníků a v zimním období 76 % návštěvníků). Zbývající část návštěvníků přijíždí se zájezdy nebo vlakem. Tyto alternativní dopravní prostředky posilují v zimě stejnou měrou. Na rozdíl od jiných regionů v Krkonoších v letním i zimním období dominují delší pobyty (3 – 7 dní), které v létě zvolilo 58 % a v zimě 42 % dotázaných. V letním období je zde relativně vysoký podíl kratších pobytů od 1 – 2 dny a málo jednodenních návštěvníků. I v zimě je tu relativně méně návštěvníků bez noclehu než průzkum zaznamenal v jiných regionech. Pozoruhodný je také celkem vysoký podíl delších než týdenních pobytů (10 %). Mezi letními návštěvníky je největší díl těch, kteří Krkonoše již dříve navštívili, nebyli zde však více jak třikrát (46 %). Podíl návštěvníků, kteří region navštívili 4x a více je v létě 20 %. V zimním období se skupiny návštěvníků blíží třetinám (nejméně je prvonávštěvníků a nejvíce těch, co byli v regionu 1 – 3 krát.) V Krkonoše byl zaznamenán velmi malý podíl návštěvníků, kteří přijeli sami (3 %). Převládali návštěvníci, kteří přijeli s jen s partnerem, přáteli či známými (74 %). Letní Krkonoše jsou zdá se atraktivní pro rodiny s většími dětmi (19 %). V zimních si zřejmě na své přijdou i rodiny s menšími dětmi. (V zimním vzorku bylo zachyceno 16 % s menšími dětmi a 15 % se staršími dětmi). Mezi letními důvody k návštěvě Krkonoš nepřevládá téma poznání v takové míře, jako v jiných regionech. Za to je tu silně zastoupena relaxace (29 % v zimě 15 %) a sport a turistika (25 %, v zimě 47 %). Více než desetina návštěvníků přijela mimo jiné na návštěvu známých nebo příbuzných. Nejlákavější aktivity identifikované návštěvníky Krkonoš v letním období jsou pěší turistika (60 %), péče o fyzickou a psychickou kondici (42 %), poznávací turistika (39 %) a společenský život a zábava (24 %). Zejména silou svého důrazu na kondici jsou návštěvníci z Krkonoše odlišní od návštěvníků z ostatních regionů. V zimním období jsou jako nejlákavější aktivity: lyžování (69 %), společenský život a zábava (27 %) a poznávací turistika (18 %). Ve srovnání s ostatními regiony je v létě v Krkonoších méně nerozhodnutých (16 %) a mnohem méně těch, kteří se domnívají, že již spíše nepřijedou (4%). Rovněž počet těch, co chtějí přijet „někdy později“ je nejvyšší ze všech segmentů (63 %). V zimním období je těch, co chtějí přijet v brzké době, 29 %, těch, co jsou ochotni přijet někdy později, je 35 %. Za to je tu však více než čtvrtinový podíl těch, kteří nevědí, zda přijedou a nadprůměrně velký díl těch, kteří „spíše nepřijedou“ (dohromady 36 %). 82 / 89

12. • •

• •

•

•

• •

•

Profil návštěvníka Lužických hor Návštěvníci lužických hor jsou převážně lidé s nižším vzděláním či s maturitou. Složení návštěvníků Lužických hor z hlediska toho, z jakých dojezdových vzdáleností přijeli, v letním a zimním období velmi podobné. Více než polovina návštěvníků přijíždí do tohoto regionu ze vzdálenosti větší než 100 km. Více než třetinu tvoří lidé ze vzdálenosti 51 – 100 km ( v zimě je jejich podíl téměř 40 %). Podobně jako i v jiných regionech do Lužických hor přijelo nejvíce návštěvníků auty (74 %). Více než v jiných částech kraje sem lidé přijíždějí autobusy a vlakem. (Výjimkou je zima, kdy automobily naopak posílily.) V letním i zimním období převažují v Lužických horách pobyty na 3 – 7 dní (48 % v létě a 42 % v zimě). Silnou skupinou jsou i kratší pobyty na 1 – 2 dny (23 % a v zimě dokonce 34 %). Méně časté než v celokrajském měřítku jsou zde jednodenní výlety – i v zimě jen pětina návštěvníků. Rozdíly mezi letní a zimní sezónou z tohoto hlediska nejsou v Lužických horách nijak výrazné. V letním období tvoří návštěvnickou skupinu 35 % lidí, kteří jsou zde poprvé, 44 % tu bylo 1 – 3 krát a 21 % zde bylo již vícekrát. V zimním období posilují lidé s kratší známostí regionu (53 %) a „staří známý“ zůstávají na pětině celkového počtu. Lužické hory jsou zajímavé přítomností vysokého podílu lidí, co cestují, nebo se rekreují sami. (V letním i zimním období jich bylo ve vzorku 20 %.) Zatím co v letním období tvoří rodiny s menšími dětmi a rodiče se staršími dětmi po 8 % z návštěvnické skupiny, v zimním období je podíl rodin se staršími dětmi dvojnásobný (17 %). Stejně jako v jiných regionech i zde platí, že převažujícími důvody k návštěvě jsou poznání (28 %) a relaxace (28 %). Dalším silným důvodem je sport a turistika. Pěší turistika v Lužických horách nevede žebříček nejlákavějších aktivit s tak výraznou převahou (45 %). Na druhém místě je koupání a vodní sporty (29 %) a na třetím a čtvrtém poznávací turistika (27 %) a cykloturistika (24 %). Více než jiných regionech zde lidé vzpomínali církevní turistiku (4 %) a návštěvu sportovních akcí (7 %). I v zimním období návštěvníci mezi aktivitami uvádějí především pěší turistiku (57 %), poznávací turistiku (35 %), péči o fyzickou a psychickou kondici (31 %) a samozřejmě lyžování (23 %). Brzkou návštěvu regionu připustilo 21 % dotázaných a v zimě dokonce 34 % dotázaných. Návštěvu v pozdější době deklarovalo 55 % dotázaných v létě a 37 % v zimě. 6 % se v obou ročních obdobích vyjádřilo, že o návratu spíše neuvažuje. 18 % respondentů v létě a 23 % v zimě nevědělo zda přijede znovu.

83 / 89

13. •

•

•

•

• •

•

•

Profil návštěvníka Máchova kraje I když většinu tvoří lidé z daleka Máchův kraj navštěvují lidé ze vzdálenosti 51 – 100 km častěji než je obvyklé v ostatních regionech a méně často lidé z blízkého okolí. V zimním období je struktura podobná jen je silnější podíl lidí ze vzdálenosti od 21 do 50 km. V zimě lidé ze vzdálenosti nad 100 km tvoří 45 % vzorku, zatím co v jiných regionech je podíl této kategorie až o čtvrtinu nižší.. Návštěvníci Máchova kraje jsou v letním období nejvíce autobilomilovnými turisty (89 %). Ostatní dopravní prostředky jsou zde pod celokrajským průměrem a jediný prostředek, který překračuje hranici pětiprocentního podílu je vlak. Silný podíl automobilistů zůstává v regionu i v zimě (80 %). Druhým nejužívanějším dopravní prostředek jsou zájezdové autobusy (11 %). Máchův kraj láká návštěvníky na dlouhé pobyty. V letním období tvoří pobyty delší 7 dní bez mála pětinu všech pobytů a i v zimě, kdy se dlouhé pobyty moc neobjednávají mají podíl přestýdeních pobytů srovnatelný s Krkonošemi. (Překvapivě i v zimě jsou pobyty od 3 do 7 dnů častější než je průměr (41 %)). Na druhou stranu je zde v létě také největší podíl jednodenních návštěv (27 % a 23 % v zimě). Máchův kraj má zdá se velmi stálo klientelu. Ve srovnání s ostatními turistickými regiony má nejmenší podíl prvonávštěvníků - v létě 28 % a v zimě dokonce jen 18 %. Stejně jako v jiných regionech i zde dominuje skupina návštěvníků s 1 – 3 předchozími pobyty – v létě 42 % a v zimě dokonce 48 %. Třetina návštěvníků, kteří již tu byli několikrát – tak silnou skupinu věrných nemá v létě žádný jiný region. Do Máchova kraje jezdí nejčastěji lidé s partnery a známými, ale je tu také relativně vyšší podíl lidí, kteří přijeli samostatně - v létě 15 % a zimě i 24 %. Mezi rodinami tu mírně převažují ty rodiny, které mají menší děti. Převažujícími důvody k návštěvě Máchova kraje lidé shledávají: poznání (25 % v létě a 29 % v zimě) a relaxace (25 % v létě a 16 % v zimě). V letním průzkumu pak vyšly další dva důvody: zábava (12 %) a sport a turistika (12 %). V zimním období má stejnou váhu jako relaxace také návštěva známých a příbuzných (16 %). Mezi tři nejlákavější aktivity patří kromě obvyklé pěší turistiky (33 %) také koupání a vodní sporty (31 %), cykloturistika (23 %) a poznávací turistika (17 %). V zimním období jsou nejčastěji zmiňovány aktivity: pěší turistika (40 %), společenský život a zábava (41 %), poznávací turistika (33 %), lyžování (18 %). Ačkoliv v letním období byl zjištěn větší podíl lidí rozhodnutých nepřijet (8 % oproti 6 % v celokrajském letním průměru), Máchův kraje si umí návštěvníky připoutat. Je zde totiž mnohem méně nerozhodnutých (jen 9 %) a 83 % návštěvníků se chce do regionu dříve nebo později vrátit. Deklarovaná ochota k návratu předstihuje obvyklou úroveň i v zimním období. Ze zimních návštěvníků se celá třetina chce vrátit do půlroku a bez mála každý druhý se chce vrátit někdy později.

84 / 89

14. Přílohy – tabulkové přehledy Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa dotazování?

LÉTO do 20 km 21 - 50 km 51 - 100 km nad 100 km

Český ráj

3,1% 9,8% 15,9% 71,1%

Frýdlantsko

Jizerské hory

25,5% 23,2% 19,7% 31,6%

Krkonoše

6,5% 7,5% 26,6% 59,3%

Lužické hory

1,2% 8,2% 26,1% 64,5%

2,3% 8,7% 34,6% 54,5%

Máchův kraj

4,2% 10,7% 31,3% 53,8%

Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa dotazování?

ZIMA do 20 km 21 - 50 km 51 - 100 km nad 100 km

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

28,3% 19,6% 29,7% 22,5%

0,0% 0,0% 38,8% 61,2%

18,1% 21,4% 21,0% 39,5%

18,2% 18,9% 30,3% 32,6%

5,4% 4,7% 38,8% 51,2%

1,7% 22,4% 31,0% 44,8%

Jak jste sem do regionu přicestovali?

LÉTO autem vlakem autobusem – linkovým autobusem – se zájezdem na kole pěšky jiné

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

82,1% 8,3% 1,1% 4,3% 3,2% 0,2% 0,9%

49,9% 11,2% 2,6% 26,6% 7,7% 2,0% 0,0%

67,7% 7,2% 4,8% 13,3% 5,0% 0,8% 1,2%

85,1% 4,0% 0,9% 6,9% 1,7% 0,0% 1,4%

74,4% 8,2% 3,8% 9,6% 3,6% 0,5% 0,0%

86,7% 5,7% 3,0% 1,1% 3,0% 0,5% 0,0%

Jak jste sem do regionu přicestovali?

ZIMA autem vlakem autobusem – linkovým autobusem – se zájezdem na kole pěšky jiné

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

59,7% 14,4% 8,5% 11,4% 0,0% 2,0% 4,0%

86,0% 0,0% 1,0% 13,0% 0,0% 0,0% 0,0%

68,0% 15,4% 7,6% 4,3% 0,0% 0,6% 4,0%

75,5% 6,8% 7,1% 9,9% 0,0% 0,2% 0,5%

83,7% 7,4% 3,2% 4,7% 0,0% 0,0% 1,1%

80,0% 5,0% 2,5% 11,3% 1,3% 0,0% 0,0%

85 / 89

Jak dlouhý bude Váš pobyt zde?

LÉTO bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

14,9% 17,8% 55,8% 11,5%

60,9% 10,8% 23,5% 4,8%

16,7% 27,0% 47,5% 8,7%

6,5% 23,8% 57,5% 12,2%

19,8% 22,9% 48,2% 9,1%

27,3% 14,5% 38,5% 19,6%

Lužické hory

Máchův kraj

20,5% 34,2% 42,1% 3,2%

22,5% 27,5% 41,3% 8,8%

Lužické hory

Máchův kraj

34,7% 44,4% 20,9%

28,1% 42,0% 29,9%

Lužické hory

Máchův kraj

27,9% 52,6% 19,5%

17,5% 48,8% 33,8%

Jak dlouhý bude Váš pobyt zde?

ZIMA bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší

LÉTO jsem tu poprvé 1 až 3krát vícekrát

ZIMA jsem tu poprvé 1 až 3krát vícekrát

Český ráj

Frýdlantsko

44,3% 23,4% 30,8% 1,5%

Český ráj

1,0% 36,0% 60,0% 3,0%

37,4% 29,9% 29,3% 3,4%

20,1% 27,6% 42,0% 10,4%

Už jste někdy navštívil(a) tento region? Frýdlantsko Jizerské hory Krkonoše

34,4% 42,8% 22,9%

Český ráj

Jizerské hory Krkonoše

38,2% 24,6% 37,1%

44,2% 39,8% 16,0%

33,5% 46,2% 20,3%

Už jste někdy navštívil(a) tento region? Frýdlantsko Jizerské hory Krkonoše

33,3% 29,4% 37,3%

44,4% 49,5% 6,1%

29,5% 30,2% 40,3%

31,5% 35,9% 32,7%

S kým jste sem přijel(a)?

LÉTO sám / sama s partnerem, s přáteli s malými dětmi se staršími dětmi

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

5,8% 71,1% 8,9% 14,2%

11,7% 79,3% 4,2% 4,8%

12,1% 66,2% 12,1% 9,5%

3,1% 73,7% 4,5% 18,8%

20,2% 63,7% 8,0% 8,1%

14,6% 65,7% 11,1% 8,7%

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

S kým jste sem přijel(a)?

ZIMA sám / sama s partnerem, s přáteli s malými dětmi se staršími dětmi

Český ráj

12,4% 55,2% 16,4% 15,9%

Frýdlantsko

4,0% 74,0% 1,0% 21,0%

86 / 89

Jizerské hory

12,7% 68,1% 9,9% 9,3%

12,6% 57,1% 15,8% 14,5%

20,0% 54,7% 8,4% 16,8%

23,8% 62,5% 8,8% 5,0%

Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je:

LÉTO poznání relaxace turistika a sport práce zábava zdraví tranzit návštěva známých nákupy

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

30,0% 22,0% 27,7% 1,8% 8,5% 1,2% 0,6% 6,8% 1,4%

24,0% 27,5% 14,3% 1,3% 11,6% 1,1% 17,4% 2,0% 0,9%

24,7% 23,5% 25,0% 2,4% 12,3% 2,6% 1,8% 6,2% 1,4%

23,7% 28,8% 25,3% 1,7% 5,7% 6,0% 0,5% 7,6% 0,8%

28,4% 28,0% 16,3% 3,1% 7,2% 4,1% 1,9% 5,7% 5,3%

24,5% 24,7% 12,4% 4,5% 11,7% 5,0% 1,8% 7,3% 8,0%

Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je:

ZIMA poznání relaxace turistika a sport práce zábava zdraví tranzit návštěva známých nákupy poznání

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

22,4% 7,0% 10,9% 2,5% 19,4% 0,5% 1,5% 25,4% 1,5% 10,4%

41,0% 39,0% 7,0% 1,0% 0,0% 11,0% 0,0% 1,0% 0,0% 0,0%

6,8% 7,8% 53,8% 2,5% 10,7% 5,6% 0,8% 10,0% 0,8% 2,0%

7,0% 14,6% 47,1% 8,3% 3,6% 5,3% 1,2% 10,7% 1,2% 2,2%

26,3% 24,2% 18,4% 7,4% 5,8% 2,6% 3,7% 5,8% 3,7% 5,8%

28,8% 16,3% 6,3% 2,5% 10,0% 1,3% 7,5% 16,3% 7,5% 11,3%

Nejlákavější aktivity v regionu jsou:

LÉTO Pěší turistika Cykloturistika Koupání a vodní sporty Lyžování a zimní sporty Jiné sporty Péče o fyz. a ps. kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěva kulturních akcí Návštěva sportovních akcí Spol. život a zábava

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Máchův kraj

57,2% 24,8% 9,4% 0,6% 4,6% 21,3% 52,1% 8,1% 2,5% 11,7% 2,5% 14,4%

68,4% 34,5% 7,0% 4,2% 5,7% 12,5% 46,8% 11,2% 0,7% 1,3% 0,2% 2,9%

51,1% 25,9% 11,6% 4,4% 5,4% 18,4% 40,3% 8,4% 2,1% 12,8% 5,4% 18,4%

60,6% 23,2% 7,1% 1,7% 7,8% 42,3% 39,4% 8,0% 1,7% 6,3% 1,7% 23,8%

45,1% 24,3% 28,7% 3,1% 6,0% 18,5% 26,8% 7,0% 3,8% 7,5% 6,8% 13,5%

33,4% 22,5% 31,1% 5,1% 4,7% 5,0% 16,8% 5,9% 2,4% 4,4% 1,4% 6,6%

87 / 89

Nejlákavější aktivity v regionu jsou:

ZIMA

Český ráj

Pěší turistika Cykloturistika Koupání, vodní sporty Lyžování Jiné sporty Péče o fyz. a ps. kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sportovních akcí Spol. život a zábava

Frýdlantsko

17,4% 2,0% 3,0% 8,0% 11,4% 5,0% 50,7% 3,0% 6,5% 27,4% 3,5% 41,8%

Jizerské hory

83,0% 1,0% 0,0% 2,0% 0,0% 77,0% 53,0% 0,0% 3,0% 1,0% 0,0% 8,0%

Krkonoše

20,4% 7,2% 4,7% 67,7% 6,7% 10,4% 19,0% 2,2% 0,8% 4,8% 6,8% 26,9%

13,6% 2,6% 1,0% 69,4% 12,8% 11,1% 18,0% 6,3% 2,6% 6,1% 13,1% 25,2%

Lužické hory

56,8% 2,6% 1,1% 23,2% 3,2% 31,1% 35,3% 3,2% 4,2% 3,7% 1,6% 17,4%

Máchův kraj

40,0% 2,5% 1,3% 17,5% 3,8% 12,5% 32,5% 5,0% 3,8% 11,3% 7,5% 41,3%

Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu?

LÉTO v brzké době někdy později nevím spíše ne

Český ráj

Frýdlantsko

Jizerské hory

Krkonoše

19,8% 58,2% 17,4% 4,6%

26,6% 33,4% 33,0% 7,0%

17,4% 50,1% 25,3% 7,3%

17,1% 63,1% 15,7% 4,2%

Lužické hory Máchův kraj

21,4% 54,7% 18,1% 5,8%

23,1% 60,2% 8,7% 8,1%

Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu?

ZIMA v brzké době někdy později nevím spíše ne

Český ráj

35,3% 29,9% 23,9% 10,9%

Frýdlantsko

Jizerské hory

5,0% 57,0% 34,0% 4,0%

88 / 89

34,7% 39,5% 19,5% 6,2%

Krkonoše

29,3% 34,7% 27,4% 8,7%

Lužické hory Máchův kraj

34,2% 36,8% 22,6% 6,3%

32,9% 48,1% 13,9% 5,1%

No title

Recommend Documents