„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
Borovského
Určeno pro
žáky ZŠ
Sekce
základní
Předmět
zeměpis
Téma / kapitola
Světová náboženství
Zpracoval (tým 3)
N. Barczok
Obsah: 1
NÁBOŽENSTVÍ ......................................................................................................................................3
2
POJEM NÁBOŽENSTVÍ. ........................................................................................................................3
2.1 Světová a národní náboženství 2.2 Světová a národní náboženství - přehled 2.3 Náboženství a církve v České republice 2.4 Úkoly k zamyšlení
2
1 Náboženství V této kapitole se dozvíte: •
Co je náboženství
•
Jak se rozdělují
Budete schopni: •
Rozeznat hlavní světová náboženství
Klíčová slova této kapitoly: Víra, misie, křesťanství, Judaismus, islám, buddhismus, hinduismus
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (úlohy)
2 Pojem náboženství. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že náboženství se zabývají podstatou bytí, popisují vznik světa a postavení člověka v něm; obvykle uznávají nehmotné složky existence, např. Boha nebo bohy, lidskou duši a jejich působení na člověka, vysvětlují pro věřící srozumitelným a přijatelným způsobem, co bude následovat po smrti člověka. Náboženství souvisejí s osobní lidskou vírou či zbožností, která provází lidstvo od nejranějších stadií jeho vývoje. Náboženství můžeme rozdělit na: teistická – víra v Boha (např. judaizmus, křesťanství, islám) neteistická – nedefinují si (přesně neurčují) Boha (např. buddhizmus, taoizmus) K šíření světových náboženství přispívaly misie. Misionáři přinášeli do zaostalých oblastí nejenom náboženské (křesťanské) myšlenky, ale působili obvykle i na sociální chování domorodců, seznamovali je se zásadami jakési primitivní hygienické a zdravotnické pomoci; často byli prvními zdroji informací o tom, jak vypadá svět, odkud přišli.
3
2.1 Světová a národní náboženství Světová náboženství (křesťanství, islám, buddhizmus) po staletí aktivně získávala nové věřící (bez ohledu na jejich původ), a dosáhla tak celosvětového významu. Toto získávání se nedělo vždy mírnou cestou; např. křížové/křižácké výpravy jako svatá válka proti jinověrcům a pohanům. Světová náboženství překračují hranice kontinentů, lidských plemen, etnik, jazyků i kultur. Judaizmus (náboženství Židů) a hinduizmus (náboženství Indů) patří k náboženstvím národním.
2.2 Světová a národní náboženství - přehled Hinduizmus – nábožensko-filozofický komplex tradic, praktik a zvyklostí; hlavní indické náboženství; jeho vyznavači se dělí do kast (jde o sociálně vymezené skupiny); uctívání posvátných zvířat (posvátné krávy), řek (posvátná řeka Ganga/Ganges, koupelí v ní se věřící očistí od hříchů). Védy/védské tradice (nejstarší indické literární památky) v hinduizmu platí za posvátné. Vznik hinduizmu 1 500–500 př. n. l., vznik véd, literárních památek (více než 0,8 miliardy příslušníků). Judaizmus – národní náboženství židů; víra v jednoho Boha. Za největšího proroka je pokládán Mojžíš. Nejposvátnějším textem je biblických pět knih Mojžíšových (Tóra). Pravidla jednání a slavení svátků, vycházejících z Tóry, jsou doplněna a rozšířena v
4
Talmudu (textech židovských duchovních – rabínů); vznik judaizmu – 2. tis. př. n. l. (asi 18 mil. příslušníků). Buddhizmus – neteistický nábožensko-filozofický směr založený Buddhou v 6. stol. př. n. l. v Indii. Základem je učení o utrpení, které je chápáno jako podstata života; víra v převtělování; pagody – buddhistické věžové chrámové stavby (asi 0,9 miliardy příslušníků). Křesťanství – víra v jednoho Boha; posvátnou knihou je Bible (Starý a Nový zákon); ústřední postavou je Ježíš Kristus; raná fáze křesťanství první tři století n. l. (téměř 1,9 miliardy příslušníků). Islám – odevzdání se Bohu; prorok Muhammad, zjevené Písmo – Korán, vznik počátkem 7. stol. n. l. v západní Arábii; islámské kultovní stavby – mešity. Věřící (muslimové) se modlí pětkrát denně a v pátek v poledne se shromažďují ke společné modlitbě (asi 1,2 miliardy příslušníků). Islám přesahuje meze pojmu náboženství, zahrnuje společenské instituce, kulturní vzory a dnes i mezinárodní politickou organizaci (Organizace islámské konference).
2.3 Náboženství a církve v české republice Svobodu náboženství zaručuje ústava. K obecně svobodnému praktikování náboženství přispívaly také další zákony. 33 % obyvatelstva patří k římskokatolické církvi, 3 % k protestantským církvím, 1 % k církvi československé husitské a 2 % k ostatním náboženským skupinám. Pět procent populace pravidelně navštěvuje katolické bohoslužby, přičemž většina z nich žije na jižní Moravě v olomoucké a brněnské diecézi. Jedno procento obyvatel představují praktikující protestanti. V roce 2004 byl jako oficiálně uznané náboženství zaregistrován islám a čelní představitelé zdejší muslimské komunity odhadli počet muslimů v zemi na několik tisíc. Jsou zde dvě mešity, které stojí v Brně a v Praze.Převážná část historické židovské komunity, která před nacistickou okupací území dnešní České republiky čítala přibližně sto tisíc obyvatel, byla zavražděna během holocaustu. V zemi se k židovské komunitě oficiálně hlásí asi 3.000 osob.
5
Registrované církve a náboženské společnosti povolené v ČR: Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü Česká hinduistická náboženská společnost Českobratrská církev evangelická Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice Církev Křesťanská společenství Církev Nová naděje Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Církev živého Boha Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev a. v. v České republice Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Obec křesťanů v České republice
6
Pravoslavná církev v českých zemích Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Ústředí muslimských obcí Višva Nirmala Dharma
2.4 Úkoly k zamyšlení. 1. Zamyslete se nad tím, k čemu vede fundamentalismus (představuje takový výklad pramenů např. bible, tóry, koránu a véd), který vede k nesnášenlivosti a k násilí vůči jiným náboženstvím a vůči nenáboženskému světu. Uveďte příklady zneužívání víry v současnosti, např. islámskými fundamentalisty.
2. Slyšeli jste o sektách? Pokusili se vás stoupenci některé z nich oslovit na ulici a předat vám např. tištěné materiály. Jaký je váš názor na ně? Vezměte v úvahu, že jsou to někdy pseudonáboženské (nepravé, napodobené, lživé) společnosti, které se mohou vyznačovat fundamentalizmem, autoritářským řízením, utajováním nauky i organizace. Některé uplatňují na své stoupence mentální programování – tzv. „vymývání mozků“.
3. Jak se budete chovat jako turisté k náboženským tradicím v různých oblastech světa. Budete ctít zvyky země, kterou chcete jako turisté poznávat, nebo se budete snažit provokovat a prosazovat zvyklosti své země? Uvědomte si, že takové jednání by vás mohlo v některých oblastech (např. v islámských zemích) stát i život. Jinde, např. v Itálii nebo v Řecku, nebudete vpuštěni do některých chrámů, budete-li např. v šortkách, v minisukních nebo ženy s nepokrytou hlavou. Jste připraveni podobné tradice a zvyklosti ctít?
7
2.5 Část pro zájemce Napište, které významné chrámy u nás i v cizině. Které modlitebny a chrámy znáte v Karviné?
3 Shrnutí kapitoly V židovsko-křesťanském prostředí se náboženství často ztotožňuje s (náboženskou) vírou, tj. s očekáváním a nadějí do budoucnosti. V přeneseném smyslu může „náboženství“ znamenat i jakoukoli jinou absolutní životní orientaci, jíž se člověk cítí vázán. Všechna náboženství mají společné rituály nebo bohoslužby, určité představy o světě a místě člověka v něm a většina náboženství vyžaduje i určitou morálku. Většina náboženství se chápe jako vztah k Bohu nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu. Výkon bohoslužebných obřadů je často svěřen zvláště vybraným nebo pověřeným osobám, kněžím, a některá náboženství se společensky organizují jako církve.
Průvodce studiem Náboženská svoboda neboli svoboda vyznání je základním lidským právem, které je vyjádřením svobody člověka v jeho duševní a duchovní sféře. V právních předpisech je obvykle spjata se svobodou svědomí a svobodou myšlení. V běžném životě vyžaduje toleranci všech členů společnosti, což není samozřejmostí ve všech oblastech světa) ani v Evropě).
8
