KUŘlM
KNlHA o KUŘIM] CHARAKTERISTIKA
W
STAVEBNÍHO VÝVOJE PÚDORYSU KUŘIMI
Byla r,ybudována nová předškolní zařízení, ZDŠ,jeďe
lích. V 50. letech však došlo k rozsáhlé přestavbě a modernizaci tratě. Koleje byly uloženy na nýšenémnáspu kulturní dům, stadion, nová tělocvična při ZDŠ a silnici, která násep píotiná, překlenul most. V roce Jungmannova, poliklinika, samoobsluha, dvě prodejny 7956 byly dokončeny všechny závěrečné práce, ť. podovoce a zeleníny, restaurace, ktrytý bazén, obytný dům chody, krytá nástupiště, kolejiště a nová budova nádraží. hotelového Tpu pro svobodné zaméstnance TOS Na přelomu 60. a70.let došlo k elektrifikaci této tratě. Kuřim, byla lybudována sil služeb veřejnosti, a to většinou oprayou či adaptací stávajících objektů. Doprava, at jížautobusová nebo železnilčni,hrála velmi důležitouroli při rozvoji a růstu nové Kuřimi. Yellcý důraz byl kladen také na komunikace města. Po Usnadňovala dopravu zaměstnanců TOS Kuřim, který se skončeníválky byla jedinou dlážděnou silnicí v Kuřimi dynamicky rozvijel a k němuž patřily nové závody ve komunikace, která spojovala Brno s Tišnovem. Teprve Znojmé, Lipníku a Jasové. Podle bilance pracovních v 50. letech bylo dokončeno dláždénísilnice směrem zdrojů pro TOS Kuřim z r. 1964 dojíždělodo Kuřimi za k TOS Kuřim. Postranní ulice byly povze štěrkovány. prací 5053 pracovníků z 252 obcí deseti okresů jlž Chodníky v nově postavených ulicích byly ďáňďény. Jihomoravského kraje. Z Kuřimi v této době vyjíždělo Chodníky starých ulic byly vlastně r.yšlapané cestičky po- 376 obyvatel hlavně do Brna. dél předzahrádek. Zaveďeni vodovodu pro starou část Rok 1964 je ýznamným mezníkem v životě obce. Kuřimi v 70. letech bylo přiležitostí pfo moderní a hy- Kuřimi byl udělen statut města, a tomu také odpovídal gienickou úpralrr hlavní silnice. Silnice byla pol
pohled na náměstí osllobozenl.
Budat,a rnateřské školŘy na ulici Zborovská.
45
KUŘlM KNIHA O KUŘIMI
W
cHARÁKTERISTIKA sTAVEBNíHo vÝvoJE PůDoRYsU KUŘIMI
ziskání bytu v moderní bytové q,stavbě. První ýstavba bytu pro zaměstnance státního statku byla počátkem pokusu o stabilizaci vlastních pracovníků. Jednalo se o tři dvojdom\y, které byly postaveny počátkem 50. let v ulici Luční.V roce 1,959 bylo započato s r.lrstavbou 10 bytu v blízkosti starých ubytoven ještě z počátku 20. století. Kromě CSSS stavěl domy pro své zaměstnance také Lesní závod Kuřim. V letech 7968-7974 bylo lybudováno 15 bltor,}ch jednotek pro Lesní závod a 6 pro hospodářství Kuřim, ke kterým také patří 3 dvojdomky typu
OKAL.
Vedle tradičního zemědělského jádra v Kuřimi a jeho prvních dělnick/ch domů vyrostl rozsáhlý komplex jednotné bltové ýstavby.
V roce
1975 byla dokončena bytová ýstavba severní části města. Zájem architektu a stavbařů se obrátil k původní kuřimské zástavbě. Realizace nového projektu počítalas asanací většiny ulic staré Kuřimi, na jejichž místě měla vzniknout nová část města.
Jen díky historickému přelomu 90. let byl celý zámér s ýstavbou bytů panelovou technologií opuštěn a byl tak zachován zál<7adni půdorys nejstaršíchčástínašeho města. Realizováno bylo sídliště Na Loučkách, na ulici
Při hodnocení stavebního ryvoje Kuřimi bylo vychá-
zeno ze dvou základních hledisek, která ovlivnila urbanizacibývalé vesnice. Jednak to byla blízkost feudální a po-
Brněnská a ýškovéobjekty bytu na Nádražní ulici. Dalšími ýznamnými lokalitami pro rozvoj bydlení jsou plochy v Kolíbce, Wivá (za Starým dvorem) a plocíiy za Sv. Janem. V konceptu územního plánu je navrhová-
zději průmyslovó metropole Brna, jednak vlastní industrializace a kolektíwzace obce.
Stavební ruch v Kuřimi byl nejvíce ovlivněn blízkostí na pío rozvoj forem bydlení dále lokalita Záhoíí průmyslového Brna v období mezi dvěma světoými vál- aZahorou. kami. Po obou stfanách železnice ryrůstaly nové ulice, jejichž charakter byl dán tím, že zde našIy obydlí převážně Nejýznamnějším krokem v rozvoji města je rozšiřeni dělnické rodiny. Dělníci a kovozemědělci ťvořili v této průmyslovézóny v Záhoří do Klínů.V poměrně krátké době jtž 2/3 obyvatelswa Kuřimi. době zde byly r,ystavěny ýrobní objekty firem Walter s.r.o., d.c. Blansko s,r.o. a firmyAMP Czech s.r.o. Dále Po roce 7945 na dalšíqvoj obce ýrazně působil další je připravován záměr r,}stavby ýrobních objektu firmy rozvoj a rlrstavba nově r,ybudovaného strojírenského zá- Blaschke a dalšívyužiti areálu firmy Vaillant. Investiční vodu na obráběcí stroje, což se promítlo v dalšímstaveb- činnost prováděná v průmyslové zóně nemá v porovnání ním vl,voji obce. Během let se z původnízemědělské ob- s podobnými aktivitami v okrese Brno-venkov obdoby ce stává ýznamné strojírenské centíum, kterému byl a kladně přispějí nejen městu Kuřimi, ale i celému širov roce 1964 udělen statut města. kému okolí.
Pohled na PolikliniŘu a zár.,od TOS
Kuřirn
B udov a
46
e
xPozitury Ko merčn.íb an ky.
l. l i J]1]"
D obové pohlednice
47
Kuřimi.
HERALDIKA Mgr. Robert Keprt
Na místech osídlen/ch od nepaměti (pravěké ná,Jezy) vyrostla ves Kuřim, poprvé zaznamenaná k rolu 7226. Městečkem se stala před rokem 1560, snad někdy v letech 7546 až !560, neboť pečeti, mluvícío městečku, vládne ještě gotika - opis gotickou majuskulou * S * opidi * korzim *. Španělský štit užiťýna pečeti se objer,uje v zemsk/ch deskách poprvé u erbu Jana z Lomnice z let 7415-t478 (erb je snad mladší,z doby těsně po roce 1420), talže s jistotou víme, že pečeťje pozdně gotická avzntl
obou koncíchjetelovitě zakončenou.
kolem erbu opis
'
S
*
opidi
*
korzim
*.
V kruhovém pásku
Pečeťmá průměr 25 mm,
první razitko V poli razítka pluh s plužními kolečky, obracející se dopíava. Kolem opis OBECNÍ
RADA *,MĚSTYSE KURÍMA
*
Razítko je ovil-
né a mávýšku 29 mm a šířku 33 mm.
V
roce 1951 musela
Razítko
rněs tyse
Kuřimi
z roku 1943.
i Kuřim
zavést na svém razitku státni znak. státního znaku uživá na svém razítku město
i dnes.
Symboly městečka a města Vsi na Moravě měly obvykle právo vlastní pečeti, znakové privilegium dostávaly jen zcela ojediněle. Můžeme proto předpokládat, že ves Kuřim měla svoji pečet, jelíž podobu již ovšem neznáme, Městečko užívalopečeť a erb, přičemž pečet nahradilo na konci 19. stol. razítko. Vlajka nebyla doIožena.
Pečeť Ve španělském štítěor1í křídlo o dvou řadách per
- horní s pěti velk/mi
pe-
ry a dolní s šesti malými, sepnut/ch pruŽinou na
T,il
ř,ffis
Pečeť Kuřimi,
První razítka městyse Kuřimi
s
PodPisem starzst! lbce ?ana Eduarda
Orátora z roiu 1893.
óWq 5u ňŇ)
Typář z 1. polozliny
16. století.
Razítko obecníllo úřadu z roÁu 1928.
48
KUŘlM KNtHA O KUŘIMI
Erb
Prapor
Doklad o existenci před rokem 7995 neznáme, "lujky Proto se město v roce 1995 rozhodlo požádat heraldicpatrně z let 1,546-1560. Stříbrný štíts černým orlím kou komisi při Parlamentu ČR o posouzení návrhu a nápředsedou parlamentu Dr. křídlem o dvou řadách per - horní s pěti velk/mi pery sledné udělení městské "lujky konzultacích s Dr. Ivanem ŠtarUhdem. Po též Milanem nékdy stříbrnou, můými, sepnuýh a dolní s šesti jetelovitě zemského archivu a členem zakončenou. hou, ředitelem Moravského zlatou pružinou na obou koncích Počtem per a jejich uspořádáním do dvou řad se erb měs- heraldické komise při Parlamentu ČR, byla před|ožena ke schválení vlajka bíléholistu s černým křídlem s bílou ta lišíod jin}ch podobn/ch šlechticklch i městskIch znajetelovou jedné jen pružinou z městského znaku umístěným v horřadě. sedm per v ků, které mají ním žerďovém rohu. Poměr šířliyk délce je 2 : 3. Karel Godel maloval v letech 1885-1B91 štítčervený Slavnostní udělení praporu se konalo 5. 3. 7996 v prostorách Poslanecké sněmovny PCR v Praze. na něm křídlo černéo sedmi velkých a devíti mal}ch perech s pružinou ukončenou jetelovitě jen r.pravo. 1 po GOdelově kresbě se však užival erb v podobě známé z pečeti a se stříbrnou barvou štítu.Později se městský národní ýbor přiklonil ke stříbrné barvě pružiny. Yarianta se stříbrnou pružinou byla otištěna v knize Jiřího Čarka Městské zna\l,v čes\/ch zemich a je v současnédobě považována za platnou. Přesto i nyní barevnost pružiny kolísá. Na plánu r,ydaném Městslrym úřadem v Kuřimi v foce 1,995 je opét zobrazena pro ,oýšrní barevného kontrastu pnlžina zlatá. Heraldická komise Parlamentu Českérepubliky schválila pružinu v barvě stříbrné. Jeho vznik souvisí s por.lušením někdejšívsi na městečko. Poprvé doložen na pečeti z doby před rokem 1560,
W
t]
Prapor uděleny městu Kuřimi dne 5. 3. 1996.
Výklad symbolů Páni z Mezlíičídrželi část Kuřimi v letech 1406 až 7447. Kšidlo na jejich znaku se lišípočtem per - woří jen jednu řadu a je jich sedm.
Je možné,že Kuřim má svoje znameni od Kuřímů
z Borotina, poprvé připomínaných v roce
7420, l
pět nebo šest per. Rod se psal po Borotínu u Jevíčka.Jan
Erb města užívanýdo třet,í čfurtiny 19. stolet,í byl nabrazen znamením Pluhu. Za znak městeťka musíme r.,šak historicfu po,uažooat staré znamení padobaj,íc,í se erbu pánů z r,,
zBorotina drželzboži v Kuřimi a odtud získal svoje příjmení. V Čechách se rod uvádí do roku 1456. Klenotem
Meziříťí.t/ tétl ?zdoběje užíváno
však nebyla obvyklá křídla jako u Tasovců (Přiby-
dnešn,í době.
49
KNIHA O KUŘIMI
prý udělen jen nejýznamnějším rodům. Yzník erbů máme sice doložen ažve 1-3, století, stejně jako predlkáq,,
slavicůl), ale volské rohy. Josef Pilnáček ve Staromoravsklch rodech předpokládá, že nezřetelné znameníje buď totožnése znamením Tasovců, nebo se znamením hřebene v erbu pánů z Boskovic. Podle J. Zástěry je hřeben v erbu pán:ů z Boskovic zkomoleným orlím lďídlem.
ale symboly jako takové (bez štítu)bývaly užíványuž v prehistorii. Vzpomeňme alespoň symbol antického Ríma * orla (orlici), kterého užívalapozdějšíSvatá říše římská národa německého až do svého zántku v roce 1806 a dále Německo a Rakousko až do těchto dnů. Proto je možné,že měI Paprocký pravdu a že orli křídlo v erbech některých moravsklch šlechticklch rodů, měst a městečekje opravdu péřovou korunou.
Podle Bartoloměje Paprockého z Glogol a Glogové a ji"ý.h badatelů, křídlo i peří v heraldice, ziskávqi zvláštníýznam, jsou-li umístěny na štítě: odkazuli na péřovou korunu moravslých králů. Tento symbol byval Voly
Slavnostní udělen,í praporu města Kuřimi předsedou Parlamentu ČR Milanen Llhdem starostolli
Kuřimi Wadislavu Růžičkotlitl Praze
50
ú březnu 1996.
-
