„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ
ZŠ Školská
Určeno pro
5. r.
Sekce
T3
Předmět
Přírodopis
Téma / kapitola
Třídění - rozmanitost života - člověk
Zpracoval (tým 1)
Zbavitelová
Obsah: 1
TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ .......................................................................................................................3 1.1 SKUPINY ORGANISMŮ ...........................................................................................................................3 1.2 DĚLENÍ OBRATLOVCŮ ...........................................................................................................................5 1.3 JMÉNA ORGANISMŮ ..............................................................................................................................6
2
ROZMANITOST ŽIVOTA NA ZEMI .................................................................................................8 2.1 PODNEBÍ NA ZEMI .................................................................................................................................8 2.2 VODA....................................................................................................................................................8 2.3 ŽIVOT V OCEÁNECH A MOŘÍCH .............................................................................................................9 2.4 TROPICKÝ PÁS ....................................................................................................................................12 2.5 POLÁRNÍ A MÍRNÝ PÁS ........................................................................................................................12 2.6 CHOVANÁ ZVÍŘATA ............................................................................................................................15 2.7 CIZOKRAJNÉ ROSTLINY .......................................................................................................................17 2.8 DOMÁCÍ ZVÍŘATA ...............................................................................................................................18
3
ČLOVĚK ...............................................................................................................................................20 3.1 PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA ..................................................................................................................20 3.2 ČLOVĚK DNES .....................................................................................................................................21 3.3 LIDSKÝ ORGANISMUS .........................................................................................................................23 3.3.1 Kůže..........................................................................................................................................23 3.3.2 Kostra .......................................................................................................................................23 3.3.3 Svaly .........................................................................................................................................24 3.3.4 Smysly.......................................................................................................................................25 3.3.5 Nervová soustava .....................................................................................................................26 3.3.6 Trávicí soustava .......................................................................................................................26 3.3.7 Dýchací soustava......................................................................................................................27 3.3.8 Oběhová soustava.....................................................................................................................28 3.3.9 Vylučovací soustava .................................................................................................................28 3.3.10 Rozmnožování......................................................................................................................30 3.3.11 Vývin ....................................................................................................................................31 3.3.12 Zdraví ..................................................................................................................................32 3.3.13 Drogy...................................................................................................................................33
4
POMŮCKY:.................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
2
1 TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ V této kapitole se dozvíte: •
O skupinách organismů a jejich rozdílech
•
O jménech organismů
Budete schopni: •
Rozlišit skupiny organismů
•
Orientovat se ve jménech organismů
Klíčová slova této kapitoly: •
Rostlina, živočich, houba, bakterie, rostliny výtrusné a semenné, bezobratlí, obratlovci, rod a druh
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: •
0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)
1.1 Skupiny organismů Organismy jsou rozdělené do 4 základních skupin: rostliny, živočichové, houby a bakterie. Do těchto skupin jsou rozděleny podle podobných vlastností. Rostliny mají v těle listovou zeleň, obvykle se nepohybují z místa na místo. K výživě využívají vodu a oxid uhličitý za spoluúčasti slunečního záření. Živočichové se obvykle pohybují z místa na místo, živí se rostlinami nebo jinými živočichy. Houby se nepohybují, k výživě využívají zbytky organismů v půdě nebo odebírají látky jiným organismům. Bakterie jsou pouhým okem neviditelné. Vyživují se většinou rozkladem složitějších látek na jednodušší.
Přehled dělení: Organismy Rostliny
Živočichové
Výtrusné
Semenné
Bezobratlí
Obratlovci
Mechy
nahosemenné
kroužkovci
ryby
Kapradiny
krytosemenné
měkkýši
obojživelníci
hmyz
plazi ptáci savci
3
Výtrusné rostliny se rozmnožují výtrusy. Např. mech ploník nebo kapradina kapraď. Semenné rostliny se rozmnožují semeny. Např. fazol, hrušeň Bezobratlí nemají v těle kostru složenou z kostí. Obratlovci mají vnitřní kostru, jejím základem je páteř složená z obratlů.
Obrázky 1:
Úkoly: 1. Pojmenuj organismy z obr. 1 a) Které se pohybují? b) Jak se živí?
4
1.2 Dělení obratlovců Ryby – žijí ve vodě, dýchají žábrami, tělo mají pokryté šupinami. Kapr, karas Obojživelníci – pulci se vyvíjejí ve vodě, v dospělosti mohou žít i na souši. Skokan, mlok Plazi – vyvíjejí se z vajec, pohybují se plazením. Ještěrka, užovka Ptáci- tělo mají pokryti peřím, přední končetiny jsou přeměněna v křídla, líhnou se z vajec. Vlaštovka, sýkora Savci – samice rodí živá mláďata, která sají mateřské mléko, tělo mají pokryto srstí. Kočka, krtek I člověk paří mezi savce.
Obrázky 2:
2. Zařaď vyobrazené obratlovce z obr. 2 do skupin a dále si zopakuj a) Který z nich žije trvale ve vodě? Čím má pokryté tělo? Čím se pohybuje? Čím dýchá? b) Který se ve vodě vyvíjí a v dospělosti může žít i na souši? c) Který se pohybuje plazením? Čím má pokryté tělo? d) Který létá? Čím má pokryté tělo? Jak se rozmnožuje? e) Který má tělo pokryté srstí? Jak přichází na svět? 3. Vyplň tabulku pohybu živočichů Pohyb/živočich
Obratlovec
bezobratlý
Chodí Běhá Skáče Šplhá Létá Plave Více pohybů
5
4. Správně spoj údaje: a/ Slimák Pes
obratlovec
----
bezobratlý živočich
včela
Sýkora b/ Přeslička Tulipán
zmije žížala
výtrusná rostlina
jabloň
semenná rostlina
kapraď
Teď si ještě utřiď (=ukliď) věci na svém stole, v pokoji ☺
1.3 Jména organismů Každý organismus má určitou stavbu a činnost těla, žije určitým způsobem života a patří k některému druhu organismu. Jeho jméno se skládá z 2 částí. První je jméno rodu, druhé je jméno druhu. Hlemýžď zahradní Hluchavka bílá
Úkoly: 1. Podtrhni červenou barvou jméno rodové: Hřib dubový, pšenice obecná, bekyně mniška, skokan hnědý 2. Víš, kde je tvůrcem tohoto názvosloví? 3. Co nám někdy sděluje jméno druhové? 4. Znáš rostliny, které mají ve jménu 3 slova? 5. Napiš rodová jména 2 motýlů a 2ovocných rostlin 6. Myslíš, že se třídí i žáci ve škole? Co jiného je možno třídit? 7. Správné tvrzení zakřížkuj
Ano
př. Člověk je savec
x
Ne
a/ Pes patří mezi obratlovce b/ Žížala má vnitřní kostru c/ Motýli patří mezi měkkýše d/ Užovka se pohybuje ploutvemi e/ Ptáci rodí živá mláďata
6
f/ Savci mají tělo pokryté srstí g/ Slunéčko patří mezi hmyz h/ Krtek je druhové jméno i/ Bakterie vidíme mikroskopem j/ Houby se rozmnožují semeny
Pracoval(a) jsi dost, vezmi si nějaké ovoce ☺ Zdroje: Přírodověda pro 5. ročník ZŠ, Fortuna Pracovní sešit k učebnici Přírodověda pro 5. ročník, SPN Přírodověda 5. ročník, Prodos Pracovní sešit k přírodovědě 5. ročník, Prodos Wikipedie Obrázky: Petrdrhlik.webzdarma.cz Naturfoto.cz FotoherbářWendys.cz ZOOWendys.cz
7
2 Rozmanitost života na Zemi V této kapitole se dozvíte: •
O podnebí na Zemi
•
O různých typech krajin na Zemi
Budete schopni: •
Orientovat se v podnebných pásech
•
Rozlišit sladkou a mořskou vodu
•
Porozumět významu a užitku některých rostlin a živočichů
Klíčová slova této kapitoly: •
Podnebí a počasí, voda, oceán a souš, teplotní pásy, ZOO a botanická zahrada, chovaná zvířata a pěstované rostliny, užitek
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: •
0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)
2.1 Podnebí na Zemi Podmínky na Zemi záleží hlavně na množství slunečního záření, které dopadá na Zemi a ohřívá vzduch, vodu i povrch Země. Nejvíce slunečního záření dopadá do oblastí kolem rovníku, nejméně na póly. Proto jsou oblasti kolem rovníku nejteplejší místa na Zemi a říkáme jim tropický pás. Okolo pólů jsou nejchladnější místa, jsou v polárním pásu. Mezi nimi je pás mírný, ve kterém žijeme i my. Střídají se zde 4 roční období. Podnebí závisí také na množství srážek a tak může být např. v tropech horké a vlhké nebo horké a suché
2.2 Voda Voda pokrývá 2/3 plochy Země a má velký vliv na život. Je to jedna z podmínek života. Největší vodní plochy jsou oceány. Jejich menší části při pobřeží se nazývají moře. Mořská voda obsahuje hodně rozpuštěných látek - solí. V oblastech kolem pólů voda zamrzá, vznikají ledovce.
8
Na pevnině je voda tzv. sladká, která má většinou jen malé množství solí. Může být stojatá (v jezerech, rybnících nebo přehradách) nebo tekoucí (v potocích, řekách). Voda je také v půdě, podzemí, v ledu. Voda je často ohrožována znečištěním z průmyslu, dopravy, zemědělství nebo skládek. Živočichy ohrožuje také nadměrný rybolov.
Úkol: Doplň chybějící slova ve článku o vodě. Čistá voda je … kapalina, bez chuti a bez …. Je to výborné … pro spoustu látek potřebných pro rostliny a pro …. Do vody se dostávají látky ze vzduchu i z …. Místo, kde se setkává voda, … a souš se nazývá …. Na Zem dopadá voda v podobě srážek jako je déšť, …, kroupy, může být …, jinovatka, mlha. To závisí na teplotě. Voda se mění v … = mrzne při O˚ Celsia. V páru se mění = vře při … C. Při 4˚C má voda největší hustotu, drží se u … (např. rybníka) a to umožňuje přetrvání … přes zimní období. Na Zemi … voda nad souší – vody jsou asi 2/3. Voda je v neustálém …. Pohyb vody mezi oceánem a pevninou nazýváme … vody. Mořská voda se od sladké liší množstvím …. Vybírej ze slov: bezbarvá, břeh, dna, led, oběh, pohybu, převládá, půdy, rosa, rozpouštědlo, sníh, solí, vzduch, zápachu, živočichy, života, 100˚
A co pitný režim? Doplň si po namáhavé práci tekutiny
2.3 Život v oceánech a mořích Život v oceánech je velmi bohatý a skrývá spoustu tajemství. Na rozšíření rostlin a živočichů v mořích má vliv kromě teploty i slanost vody, mořské proudy a hloubka, v níž organismy žijí. Základem potravních vztahů jsou jednoduché rostliny – řasy, které mají různé barvy (zelené, červené, hnědé). Voda v tropických mořích má stálou poměrně vysokou teplotu. Žije zde velké množství živočichů, kteří mají často pestré barvy rozmanité tvary. Jsou to bezobratlí – medúzy, koráli i obratlovci – žraloci, želvy, delfíni. Delfíni vynikají schopností dorozumívat se a vysokou inteligencí. Při pobřeží žijí hadice, chobotnice, měkkýši a korýši.
9
V mořích mírného pásu je menší množství druhů živočichů, ale bývají ve velkém množství. Jsou zde nejbohatší loviště ryb např. lososů, tresek, sardinek. Nad hladinou lítá hodně ptáků. V polárních mořích žijí velcí savci, kteří se často živí drobnými organismy, které se vznáší ve vodě. Jsou to velryby, kosatky, mroži, tuleni. Žije zde největší živočich na Zemi plejtvák obrovský, který dosahuje až 34m délky, velryba grónská váží až 100 tun. Velryby se vinou člověka dostaly na pokraj vyhubení. Na jižní polokouli jsou hojní tučňáci. Zatím mnoho nevíme o organismech žijících ve velkých hloubkách.
Úkoly: 1. Vybarvi na obrázku poměr moří (modře) a souše (žlutě)
2. Vybarvi na mapě červeně tropický pás, mírný zeleně a polární modře. Zapiš do mapky jména oceánů
10
3. Popiš oběh vody v přírodě.
5. Kde pravděpodobně vznikl život na Zemi? 6. Pokus se napsat potravní řetězec v moři. 7. Vylušti, jak se říká drobným organismům, které se vznášejí ve vodě: PALKNNOT 8. Jaký je rozdíl mezi podnebím a počasím? Která věta mluví o počasí a která o podnebí? a/ Včera u nás hodně pršelo b/ Zima na horách bývá chladnější než v nížinách c/ Letos bylo léto velmi teplé d/ Na horách svítilo v neděli slunce e/ Přes noc napadlo hodně sněhu Zdroje: Přírodověda pro 5. ročník ZŠ, Fortuna Pracovní sešit k učebnici Přírodověda pro 5. ročník, SPN Přírodověda 5. ročník, Prodos Pracovní sešit k přírodovědě 5. ročník, Prodos Ekologický přírodopis pro 7. a 9. ročník, Fortuna Wikipedie
11
2.4 Tropický pás Deštné lesy jsou v oblastech s horkým a vlhkým podnebím a s dostatkem slunečního záření. Stromy jsou velmi vysoké, stále zelené. V korunách často hostí jiné rostliny např. liány, orchideje. Ve spodních částech lesa je šero. Hodně živočichů je přizpůsobeno životu v korunách strom. Žijí zde orli, papoušci, někde i kolibříci, opice, hadi a mnoho druhů hmyzu. Dnes se porosty často kácí, aby se získalo dřevo nebo půda pro pěstování tropických plodin - tzv. plantáže. V tropických jezerech, močálech nebo řekách žijí krokodýli, hroši, nosorožci. V místech, kde je teplo, ale prší jen několikrát do roka, jsou savany. Jsou porostlé travinami a keři. Živočichové umí dobře běhat – býložravé antilopy, žirafy, zebry, sloni a masožraví lvi a gepardi. Našim mravencům se podobají termiti. Tam, kde je horko a sucho, rostliny téměř nerostou. Známé jsou odolné kaktusy se silnými listy. Také živočichové vydrží dost dlouho bez vody, jsou to štíři nebo velbloudi. Těmto suchým oblastem se říká pouště nebo polopouště. Největší a nejznámější písečná poušť Sahara se nachází v Africe. Místo se zdrojem vody se nazývá xxxx. (najdeš v tajence) Lidé zde staví sídla a pěstují důležité zemědělské plodiny.
TAJENKA: 1. Suchá teplá oblast
X
2. Chladná oblast kolem pólu
X
3. Pruhované zvíře v savaně
X
4. Místo, kde žijí sloni, žirafy, lvi
X
2.5 Polární a mírný pás Kolem pólů jsou oblasti nejchladnější – polární oblasti. V polárních oblastech je půl roku noc a půl roku den. V období polárního dne svítí Slunce, ale málo intenzívně a proto se vzduch, voda ani země neprohřejí. Je tam věčný sníh a led. Život je v období krátkého léta jen při pobřeží. V té době sem přilétají za potravou i ptáci. Trvale tu žije jen velmi málo živočichů – medvěd lední, liška polární a na jižní polokouli ptáci tučňáci.
12
Mezi pásem tropickým a polárním se nachází pás mírný, kde žijeme my. Hlavním znakem je střídání 4 ročních období. I zde jsou oblasti deštivější a oblasti sušší – stepi. Oblast jehličnatých lesů se jmenuje tajga a bezlesá krajina na severu je tundra.
Úkoly: 1. Spoj správné údaje: Zebra
TROPICKÝ LES
teplo a sucho
Štír
SAVANA
velmi chladno
Mrož
POUŠŤ
teplo a vlhko
Žralok
POLÁRNÍ MOŘE
teplo a střídání sucha a dešťů
Gorila
POLÁRNÍ OBLAST
vyšší teplota vody
Lední medvěd
TROPICKÉ MOŘE
2. Co má podobného a čím se liší delfín a tuňák? 3. Ukrývám v názvu jiného živočicha. Najdi ho. Pak o nás obou zjisti, kde žijeme – např. v poušti a kam se řadíme – např. savci. Tučňák Sobol Losos Levhart 4. Najdi názvy krajin na Zemi A N A
V A
S
G Y P
O R
T
O M O Ř
E
J
A Z T
Á
U N
O M P D R
A
13
ZAJÍMAVOSTI „NEJ“ o živočiších: Nejtěžší suchozemský – slon – 7, 5 t Nejvyšší - žirafa – 6,1 m Nejdelší – plejtvák – 33,6 m Největší šelma – medvěd lední - 900 kg Nejmenší savec – bělozubka – 3, 6 cm(bez ocasu) Nejrychlejší savec – gepard 110-130km/hod Nejvýše skočí - jaguár – 5,5 m Nejhlouběji se potápí – vorvaň – až 3km Nejdelší březost – slon – až 22 měsíců Nejjedovatější živočich – žába pralesnička – jed by usmrtil až 10 lidí Největší pták – pštros – 156 kg Největší rozpětí křídel – albatros – 3,15m Nejmenší pták - kolibřík - 57 mm a váží 1,6g Nejrychlejší pták - sokol – střemhlav při úhlu 45° až 350 km/h Největší vejce – pštros – až 1,70kg Nejdelší had – krajta - 9,76 m Největší želva – kožatka - přes 900 kg, krunýř až 2 m Největší paryba – žralok – až 18m
„NEJ“ o rostlinách Nejvyšší strom – sekvoj – 115m Nejvyšší bylina - banánovník – 36m Nejhlubší kořeny – fíkovník – 120m Největší květ - Rafflesia až 130 cm v průměru Největší plod – tykev - 608 kilogramů Největší listy - Viktorie královská - průměr až 2 m při šestimetrovém obvodu Údajně nejstarší strom na světě - v USA - borovice osinatá – 4767 let
14
Zdroje: Přírodověda pro 5. ročník ZŠ, Fortuna Pracovní sešit k učebnici Přírodověda pro 5. ročník, SPN Přírodověda 5. ročník, Prodos Pracovní sešit k přírodovědě 5. ročník, Prodos Ekologický přírodopis pro 7. a 9. ročník, Fortuna Wikipedie
2.6 Chovaná zvířata Cizokrajní živočichové se chovají v zoologických zahradách. Zoologické zahrady na celém světě se řadí k důležitým kulturním zařízením. Lidé zde mohou vnímat krásu zvířat i přírody. ZOO vychovává i ke vztahu k živým zvířatům a kontaktu s nimi. Poskytují zábavu, odpočinek a rekreaci. Důležitá je odborná práce spojená s chovatelstvím. ZOO se podílí i na záchraně ohrožených druhů. Formou tzv. adopce se každý člověk může podílet na krmení zvířat v ZOO. Zoologické zahrady můžeme rozdělovat podle různých hledisek. Nejčastěji podle velikosti. a/ Zookoutky bývají menší a chovají méně náročné druhy zvířat. b/ Zoologické zahrady chovají více druhů zvířat, zaměřují se na určitou skupinu zvířat. Některé chovají i domácí plemena zvířat. c/ Safari se liší velikostí a prostorností. Zvířata se chovají ve velkých výbězích a ve společenstvech, která se vyskytují i ve volné přírodě. Safari se projíždí dopravním prostředkem. d/ Akvária a delfinária se zabývají chovem vodních živočichů. Hlavní činností je drezúra a zábavný program. Už ve starověku (Egypt, Řím) vznikaly v palácích panovníků první zvěřince (chovali lvy), později byly i ve šlechtických sídlech v Evropě. Módním se stal chov medvědů, občas se objevovala i exotická zvířata. Od 13. století se chovali na pražském hradě lvi jako symbol moci českých králů. Nejstarší ZOO je ve Vídni (založena roku 1853). Další ZOO vznikla v Paříži a pak v Londýně.
15
V naší republice je celkem 15 zoologických zahrad. Nejstarší je v Liberci (z r. 1919), nejmladší je Krokodýlí farma v Protivíně, největší v Chomutově, nejmenší v Ohradě, sezonní safari má ZOO ve Dvoře Králové (jezdí se v ní vláčkem), nejbližší je v Ostravě (zasloužila se o zachování rysa ostrovida.) ZOO v České republice Ostrava, Olomouc, Lešná (u Zlína), Hodonín, Brno, Jihlava, Ohrada (u Hluboké nad Vltavou), Protivín, Plzeň, Chomutov, Ústí nad Labem, Děčín, Liberec, Dvůr Králové, Praha, Motýlí dům je u Františkových Lázní a Akvária jsou v Praze a Hradci Králové. Tipy na výlety do ZOO v České republice na adrese: Česká-ZOO.cz ZOO Česko ZOO Česká republika Odvážnější chovatelé si pořídili cizokrajná zvířata domů. Nejčastěji chovají plazy – hady, ještěry nebo želvy. Chovají se i cizokrajní ptáci. V cirkusech chovají i šelmy. Doma můžeme chovat akvarijní rybičky. Ty jsou často z tropických oblastí – sekavci, krunýřovci, akary, tetry, cichlidy, halančíci. Jsou i takoví, co chovají hmyz nebo pavouky. Ochranou živočichů na celém světě se zabývá světová organizace „Světový fond divoké přírody“ – WWF, která má ve znaku ….. velkou. Jméno živočicha vyluštíš v tajence, použij vždy první písmeno slova (v 1. pádu) ořech=semeno z jižní Ameriky na 4 velké plodenství z jižní Ameriky na 6 „čínská hruška“ na 5 hnědá bobule s velkým množstvím cukru ze severní Afriky na 5 zelený plod ze střední Ameriky, má velké množství bílkovin a tuků na 7
16
2.7 Cizokrajné rostliny Také cizokrajné rostliny se u nás pěstují - v botanických zahradách. Jsou to uměle založené zahrady, které slouží veřejnosti i pro studium. Nejlépe se podmínky napodobí ve sklenících. Udržuje se tam teplo a vlhko. První novodobá botanická zahrada byla založena r. 1309 v Salernu v Itálii, v Praze pak r. 1350. V České republice je nyní 27 botanických zahrad a arboret - hlavně při středních a vysokých školách. Např. v Olomouci, při ZOO v Ostravě, v Novém Dvoru u Opavy, v Praze, známý je Průhonický park. Tipy na výlety do botanických zahrad na adrese: Botanické zahrady ČR Seznam botanických zahrad v Česku Botanické zahrady a arboreta v ČR S některými tropickými rostlinami se setkáváme i doma, pěstujeme je jako pokojové rostliny, např. anturie, fuchsie, pryšec (vánoční hvězda), africká fialka, diefenbachie, monstera. Hodně tropických a subtropických plodin se k nám dováží jako jižní ovoce. Nejvíce se dováží citrusové plody – citrony, pomeranče, mandarinky, grapefruity, nebo limety. Z tropů se vozí banány, (banánovník je největší bylina na Zemi), ananasy (je to soubor plodů). Hlavně na Vánoce můžete ochutnat datle a fíky. Určitě znáte i kivi, granátová jablka, karambolu, mango, liči, avokádo. A jistě máte rádi i různé druhy oříšků: makadamové, piniové, pekanové nebo kokosové, kešu, para, pistácie, arašídy (podzemnice olejná), mandle Na nápoje se vozí plody kávovníku, kakaovníku nebo lístky čajovníku. Maminky používají při pečení i některá cizokrajná koření – vanilku, skořici, hřebíček, šafrán, pepř, muškátový oříšek nebo květ.
17
Úkoly: 1. Které ovoce patří mezi bobule, peckovice, malvice (jádroviny)? 2. Které se dováží z tropů a které z oblastí subtropických? 3. Znáš některé státy - velké pěstitele a vývozce „jižního“ ovoce? A toto je řešení tajenky ☺
Jdi se osvěžit nějakým ovocem
2.8 Domácí zvířata Člověk si již před tisíci lety ochočil a začal chovat a přetvářet řadu divoce žijících živočichů. Nejdéle je chován pes, asi deset tisíc let - jako ochránce, společník. Některá zvířata používal k dopravě - jako tažná nebo k pohybu na hřbetě. U nás hlavně tury a koně. Některé jako zdroj potravy a oděvních surovin. Na maso se využívá prase, tur, králík, kur, kachna, husa, kapr, nutrie. Mléko dává tur, ovce a koza, vejce kur. Kůže a se vyrábí z prasete, tura, koz, kožešina z ovcí, králíků, peří nejčastěji z hus. Jako mazlíčci jsou oblíbené i kočky a různí hlodavci. Na doručování zpráv byli holubi. Podobně si člověk přizpůsobil rostliny – velikost a tvar semen, plodů, listů nebo barva květů a využívá je hlavně ve výživě (obilí, zelenina) nebo jako okrasné rostliny.
Úkoly: 1. Které živočichy člověk používal nebo používá k přemísťování? 2. Který člověka chrání nebo mu pomáhá v nesnázích? 3. Kteří jsou domácími mazlíčky? 4. Kteří slouží jako potrava? Co vše se jí?
18
5. Ze kterých se zhotovují oděvy? Využijí se i jiné části těl? 6. Znáš i jiné důvody chovu zvířat? 7. Které živočichy člověk využívá v tropech a v polárních oblastech? 8. Chovají se i bezobratlí? Zdroje: Přírodověda pro 5. ročník, Fortuna Přírodověda pro 5 ročník, Prodos M. Červenka, B. Votavová – Izbové rostliny G. Lehari, P. Coldiz – Exotické plody E. J. J. Verhoef - Verhallenová – Encyklopedie akvarijních ryb Wikipedie
19
3 Člověk V této kapitole se dozvíte: •
O původu a vývoji člověka
•
O rozdílech a podobnosti mezi lidmi
•
O stavbě lidského těla
Budete schopni: •
Poznat lidi různých ras
•
Pojmenovat části lidského těla
•
Dbát o své zdraví
Klíčová slova této kapitoly: •
Vývoj člověka, plemeno, životní prostředí, orgány a soustavy těla, péče o zdraví
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: •
0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)
3.1 Původ a vývoj člověka Člověk patří mezi živočichy (obratlovce, savce). Stejně jako oni musí přijímat potravu a vodu, dýchat a odstraňovat z těla škodlivé látky. Slunce, voda, vzduch a potrava jsou základní podmínky pro život člověka. Jejich zdrojem je příroda. Člověk se pomalu začal odlišovat od ostatních živočichů-svých předchůdců způsobem života. Tento proces začal asi před 10 miliony let. Začal se pohybovat vzpřímeně. Přední končetinu = ruku mohl začít používat k uchopování různých předmětů a jeho pohyby byly stále přesnější. Při každé činnosti musel více přemýšlet a tak se zdokonaloval i mozek. Lidé se postupně sdružovali do skupin, protože tak byli schopni lépe lovit a chránit se před nebezpečím. Tehdy se museli naučit dorozumívat, začala se vyvíjet řeč. Velkým pokrokem ve vývoji bylo používání ohně. Postupně člověk nejen lovil, ale naučil chovat živočichy a pěstovat rostliny. Také umělecky tvořil - nástěnné obrazy, sošky, ozdoby, nádoby.
20
3.2 Člověk dnes Dnes se člověk od ostatních živočichů liší způsobem života ve společnosti ostatních lidí, schopností myslet a pracovat. Staví si obydlí, šije oděvy, upravuje pokrmy, přemýšlí o minulosti, přítomnosti a budoucnosti, vysvětluje přírodní jevy. Při práci se lidé domlouvají mluvením, psaním, kreslením a taky beze slov. Nejdůležitějším způsobem dorozumívání je řeč. Základem řeči je slovo. Lidé se ve světě dorozumívají mnoha jazyky, existuje i mnoho druhů písma. Víte, že dvě třetiny lidstva hovoří pouze deseti jazyky?
Úkoly: 1. Pokus se rodičům (sourozenci, spolužákovi) různými způsoby (gesty, kresbou, řečí) popsat např. počítač, déšť, lásku. 2. Proč je nutné učit se cizím jazykům? Kolika jazyky umíš pozdravit?
UKÁZKY PÍSMA Dobrý den děti
latinka
Здравствуйте, дети
azbuka
لuvwx اuz{|}
arabské písmo čínské písmo
Tak jako řeč a písmo není na celém světě stejné, liší se i lidé. Výškou, hmotností, nadáním pro různé činnosti. Lidé patří k různým plemenům. Ani barva pleti a vlasů není rozhodující. Důležité je chování k ostatním lidem.
Lidská plemena
21
Úkoly: 1. Čím se liší lidé na obrázcích? 2. Ve kterých světadílech převážně žijí lidé jednotlivých ras? 3. Jaké jsou tam podmínky života? 4. Co je pro všechny lidi společné? Člověk žije a pohybuje se v různých životních prostředích.
Úkoly: 1. Které z těchto prostředí je přírodní a které umělé? 2. Jak se dá přírodní prostředí přeměňovat a jak je může člověk využívat? 3. Jaké činnosti se mohou v těchto prostředích uskutečňovat? Člověk životní prostředí bohužel i ohrožuje nebo ničí. 4. Uveď příklady ze svého okolí. Způsob života a práce se v průběhu vývoje člověka velmi změnil. 5. Jak se změnila např. obydlí, oblečení, příprava pokrmů, dopravní prostředky, zábava? Jakým způsobem odpočíváš po práci ty? 6. Napiš 10 věcí, které potřebuješ ty ke svému životu. Co z toho možná nemají lidé jinde ve světě? Co z toho potřebují živočichové? 7. Umíš si představit život za 10-50-100 let?
22
Použitá literatura: Přírodověda pro 5. ročník, Fortuna Přírodověda pro 5. Ročník, Prodos Pracovní sešit přírodověda 5. ročník, Prodos Pracovní sešit přírodověda 5. ročník, Fortuna Fotografie-vlastní zdroje a www.revprirody.cz/data/home/srpen07.htm
3.3 Lidský organismus Všichni lidé mají stejnou základní stavbu těla a každá část má určitý význam. Všechny části zajišťují život člověka společně. Hlavní části těla jsou hlava, krk, trup, horní a dolní končetiny.
3.3.1 Kůže Kůže chrání vnitřní části těla před různými vnějšími vlivy (teplem, chladem, chemickými látkami, ostrými předměty). Má i celou řadu dalších funkcí - např. vylučuje pot, sídlí v ní hmat, pomáhá při udržování stálé tělesné teploty. Z kůže vyrůstají vlasy a nehty. Horní část kůže se nazývá pokožka, neustále dorůstá a je v ní kožní barvivo.
Úkoly: 1. Proč se člověk potí? 2. Jak dbáme o čistotu kůže, vlasů a nehtů? 3. Jak chráníme kůži před slunečním zářením? 4. Jaká poškození kůži hrozí? Jak je ošetříme? Jak jim můžeme předejít? 5. Jak může člověk regulovat svou tělesnou teplotu?
3.3.2 Kostra Kostra určuje tvar těla, chrání některé orgány a umožňují pohyb. V těle je přes 200 kostí různých velikostí a tvarů. Kosti mohou být spojeny nepohyblivě (srůst) nebo pohyblivě (klouby)
23
Úkoly: 1. Pojmenuj části kostry. 2. Ukaž na obrázku a pojmenuj kost dlouhou, plochou, krátkou. Kde jsou obratle? 3. Proč jsou některé kosti spojeny nepohyblivě? Ukaž na obrázku. 4. Která kost na lebce je připojena pohyblivě a proč? 5. Ukaž a pojmenuj některé klouby na končetinách.
3.3.3 Svaly Svaly se mohou smršťovat a natahovat a tím umožňují pohyb. Svaly se ke kostře připojují šlachami. Svaly na kostře můžeme ovládat svou vůlí. Svaly ve vnitřních orgánech (např. žaludek, srdce)však vůlí neovládáme.
24
Úkoly: 1. Víš (např. z dějepisu), kde máš Achillovu šlachu? 2. Co je biceps? 3. Spoj správně pojmy: pánev
LEBKA
dvojhlavý sval
čelist
HRUDNÍK
stehenní sval
žebra
HORNÍ KONČETINA
mimické svaly
pažní kost
DOLNÍ KONČETINA
prsní sval
3.3.4 Smysly Podněty z okolního prostředí přijímají smyslové orgány. Zrak – vnímá světlo, tmu a barvy. Zajišťuje nejvíce informací z okolí. Sídlí v oku. Stavba oka je velmi složitá. Barevná část se jmenuje duhovka, otvor v ní je zornice, kterou prochází světlo na sítnici, kde vzniká obraz. Oko chrání víčka s řasami. Omývají ho slzy. Oko je třeba chránit před sluncem, nečistotami, úrazem. Sluch - zachycuje zvuky a tóny. Sídlí v uchu. Z ucha vidíme jen ušní boltec. Ostatní části jsou ukryty v lebce. Chvějící se vzduch rozechvěje ušní bubínek a tento pohyb se přenese na malé kůstky ve vnitřním uchu. Sluch se má chránit před hlukem. Hmat – rozliší povrch, tvar a teplotu předmětů. Sídlí v kůži. Chuť – rozpozná 4 základní chutě. Sídlí v jazyku. Čich – zachytí látky obsažené ve vzduchu. Jeho sídlem je nos.
Úkoly: 1. Jak pečuješ o svůj zrak? Jak si chráníš oči před sluncem? 2. Jak pečuješ o svůj sluch? 3. Jak získávají informace o prostředí slepí lidé? Jak čtou? Jak se dorozumívají lidé hluší? 4. Kterými smysly můžeš vnímat moře? 5. Kterými smysly vnímáš: červeň, vůni, slanost, teplotu, drsnost, melodii, kulatost? 6. Co škodí (podtrhni červeně) a co prospívá smyslům (podtrhni zeleně):
25
Televize – zakouřené prostředí – plastová okna v bytě – MP3 – pobyt v přírodě – denní světlo – počítač – diskotéka – příliš kořeněná jídla - přímé slunce
3.3.5 Nervová soustava Všechny smysly jsou spojeny pomocí nervů a míchy s mozkem. Mozek všechny informace zpracuje a vydá pokyn k různým částem těla – nejčastěji svalům. Např. zavřeme víčka, letí-li smítko nebo odtáhneme ruku od horkého předmětu. Největší část mozku je koncový mozek. Je pokrytý šedou kůrou mozkovou a ta je sídlem myšlení. Literatura: Přírodověda pro 5. ročník, Fortuna PS Přírodověda pro 5. ročník PS Prodos pro 5. ročník Wikipedie
3.3.6 Trávicí soustava V trávicím ústrojí se zpracovává potrava. Z potravy získáváme látky potřebné pro stavbu těla a pro jeho činnost.
Úkoly: 1. Napiš 10 různých potravin. Zeleně podtrhni zdravé a červeně nezdravé. 2. Napiš, které 2 potraviny obsahují:
a/ cukry b/ tuky c/ bílkoviny d/ vitamíny
3. Víš, co je pyramida zdravé výživy? Nakresli ji. 4. Tělo také nutně potřebuje vodu a to 2-3 l denně. Rozhodni, které nápoje jsou zdravé: mléko, čaj, kofola, čistá voda, sprite, káva, minerálka, džus, pivo.
Už jsi při práci pil/a? Který z uvedených nápojů si dáš?
26
Potrava se přijímá ústy, kde se rozmělní zuby a promíchá se slinami. Sousta se posunují hltanem a jícnem do žaludku. Tam se pomocí trávicí šťávy dále rozkládají složité látky na jednodušší. Trávenina pokračuje do tenkého střeva, kam ústí i vývody z jater a slinivky břišní. Jejich šťávy dokončí rozklad látek. Stěnou tenkého střeva pronikají - vstřebávají se jednoduché látky do krve. Nevstřebané látky pokračují do tlustého střeva, kde se ještě vstřebá voda. Ze zbylých látek se tvoří stolice, která vychází z těla konečníkem. Chrup = zuby Když jdete do školy, začíná vám vypadávat tzv. mléčný chrup a postupně ho nahrazuje chrup trvalý. Každý zub má kořen, krček a korunku. Korunka je krytá tvrdou sklovinou. O chrup je třeba řádně pečovat.
Úkoly: 1. Co škodí zubům? Jak se správně pečuje o chrup? 2. a/Seřaď části trávicí soustavy tak, jak postupuje potrava: tenké střevo, hltan, ústa, konečník, tlusté střevo, jícen b/Přiřaď, co se děje s potravou: vstřebávání živin, rozmělnění, vylučování, trávení, posunování, tvorba stolice
3.3.7 Dýchací soustava Dýchání je výměna plynů mezi tělem a vnějším prostředím. Kyslík slouží k uvolňování energie z látek při různých činnostech. Vzduch vdechujeme nosem. Dále pokračuje hrtanem do průdušnice. Ta se větví na 2 průdušky. Průdušky vstupují do plic. Plíce jsou tvořeny váčky - plicními sklípky. V nich se dostává stěnami vlásečnic kyslík do krve a zároveň se vylučuje oxid uhličitý.
Úkoly: 1. Jaké je složení vzduchu? 2. Proč je zdravý pobyt v lese? 3. Proč máme dýchat nosem a ne ústy? 4. Zjisti, kolikrát se nadechneš za 1 minutu. Zkus totéž po 20 dřepech. Vysvětli. 5. Co je dýchání z úst do úst?
27
3.3.8 Oběhová soustava Po těle se rozvádí důležité živiny, kyslík a odvádí se látky nepotřebné, škodlivé. To zajišťuje krev proudící sítí trubiček – cév. Krev je složená z vody (obsahuje rozpuštěné látky), červených krvinek (přenos kyslíku), bílých krvinek (ochrana těla) a krevních destiček (srážení). Krev je udržována v pohybu srdcem. Srdce má 4 části a pracuje jako pumpa. Ze srdce vychází cévy = tepny a do srdce vedou žíly. Nejtenčí cévy jsou vlásečnice.
Úkoly: 1. Zjisti na zápěstí svůj tep. Totéž udělej po 20 dřepech. Porovnej s dýcháním. 2. Umíš pomoci při krvácení?
3.3.9 Vylučovací soustava Vylučování škodlivých látek z těla zajišťuje více orgánů. Už víme, že trávicí soustavou se vylučuje stolice, dýchací soustavou oxid uhličitý a kůží pot. Nejvíce nežádoucích látek z krve vylučují ledviny v podobě moči. Moč z ledvin odchází močovody, shromažďuje se v močovém měchýři. Ven z těla jde močovou trubicí. Ledvinám škodí prochladnutí a málo tekutin.
Úkoly: 1. Najdi 13 názvů orgánů lidského těla.
J
Á T R A A P A
A E Y Z O A L A N Ž L U Č N Í A Ů A B I
K
O C O
T K V Y A S E S R A S R D C E T H L T A N A A I Y K Š U D Ů R P
28
2. Pojmenuj zobrazené orgány
3. Spoj: Pohyb
UMOŽŇUJE
mozek
Dýchání
srdce
Zpracování potravy
plíce
Oběh krve
žaludek
Vylučování škodlivin
ledviny
Celé tělo řídí
kosti a svaly
4. Doplníš správný orgán lidského těla? a/ Co … nevidí, to … nebolí. b/ Dlouhé …, krátký … c/ Láska prochází … d/ ... za …, … za … e/ Líná …, holé neštěstí. f/ Z cizího … neteče. g/ Co na …, to na …
29
Malá nápověda ☺
Znáš ještě jiná rčení o lidském těle nebo o zdraví?
Literatura: Přírodověda pro 5. ročník, Fortuna Přírodověda pro 5. ročník, Prodos PS Přírodověda pro 5. ročník, Fortuna PS Přírodověda pro 5. ročník, SPN PS Prodos pro 5. Ročník Wikipedie Obrázky z klipartu
3.3.10 Rozmnožování Rozmnožování v přírodě slouží k udržování druhu organismu. Rozmnožují se všechny organismy. Rostliny mají obvykle samčí a samičí části v 1 květu. Samčí buňky – pyl se tvoří v tyčinkách a samičí – vajíčka v pestíku. Aby vznikla nová rostlina, musí dojít nejprve k opylení – tj. přenesení pylu z tyčinek na bliznu a pak k oplození.
30
Řada rostlin se rozmnožuje také nepohlavně – cibulemi, hlízami. Většina živočichů se rozmnožuje pohlavně. To znamená, že rozlišujeme samce a samice s odlišnými pohlavními orgány, říkáme, že jsou odděleného pohlaví. Někdy se samec od samice výrazně liší vzhledem (lev a lvice nebo jelen a laň). Aby vznikl nový jedinec, musí dojít ke spojení samčí a samičí pohlavní buňky – oplození. Někteří živočichové, např. žížala nebo hlemýžď jsou obojetníci, tzn., že se jim v těle tvoří samčí i samičí pohlavní buňky. Málo živočichů jako např. nezmar se dovedou rozmnožovat i nepohlavně - tj. z částí svého těla. U člověka je rozmnožování pohlavní, to znamená, že se muž a žena liší stavbou pohlavních orgánů. Rozdíl je také v jejich celkovém vzhledu, chování a jednání. Mužské pohlavní žlázy se jmenují varlaty a tvoří pohlavní buňky spermie. Ženské pohlavní žlázy jsou vaječníky a tvoří vajíčka. I pohlavní orgány mohou trpět nemocemi. Nejnebezpečnější nemocí je AIDS, kterou vyvolává vir HIV. HIV se přenáší pohlavním stykem, krví a společnými stříkačkami u narkomanů, naopak hmyzem, dotykem, předměty, kýcháním, jídlem nebo pitím se člověk nenakazí.
3.3.11 Vývin Vývin člověka začíná oplozením a poté probíhá po 9 měsíců v děloze. Končí porodem. Narozené dítě nazýváme novorozencem, pak kojencem a batoletem. Od 3 let je to předškolní věk, od 6 let věk školní. Od 18 let je člověk dospělý. Po celý život se člověk vyvíjí a mění. U malých děti pohlavní orgány nepracují. Probouzejí se k činnosti zpravidla mezi 10-12 rokem, říkáme, že děti dospívají. V tomto období se v pohlavních orgánech začínají tvořit kromě pohlavních buněk i zvláštní látky, kterým říkáme hormony a ty způsobují změny ve vzhledu chlapců a dívek.
31
Úkoly: 1. Určitě poznáš rozdíly mezi muži a ženami. Modře podtrhni mužské a červeně ženské. Zpravidla mají: hrubší hlas – větší prsa – menší síla – vousy – drobnější postava Zabezpečuje rodině peníze – stará se o domácnost – pečuje o děti – opraví pokaženou věc zajímá se i fotbal - zajímá se o módu 2. V tajence je období, které u tebe asi začalo. Je to odborný termín. Odpověz ANO / NE 1. Varlata jsou uložena v šourku
P
A
2. Vajíčka se tvoří ve vejcovodu
A
U
3. Při menstruaci odchází z těla vajíčko s povrchem dělohy
B
E
4. Dospívání začíná ve 14 letech
L
E
5. Orgán, kde se člověk vyvíjí, se jmenuje děloha
R
I
6. Člověk se v děloze vyvíjí 12 měsíců
K
T
7. Těhotenství končí porodem
A
N
Literatura: Přírodověda pro 5. ročník, Fortuna PS Přírodověda pro 5. ročník PS Prodos pro 5. ročník Wikipedie
3.3.12 Zdraví Na naše tělo působí spousta vlivů z vnějšího prostředí – potrava, voda, vzduch, vzhled prostředí, jeho teplota, vlhkost, hluk, množství světla, ostatní lidé. Pro zdraví je dobré dodržovat pravidelný denní režim. To je pravidelné střídání práce, odpočinku, spánku. Do toho se ještě musí vejít čas na jídlo, hygienu, zábavu, koníčky. Dodržování toho režimu šetříme své síly a energii. Všude kolem nás (v jídle, ve vodě, ve vzduchu) na nás číhají choroboplodné bakterie a viry. Mohou vyvolat např. rýmu, chřipku, angínu, žloutenku. Bráníme se dodržováním hygienických zásad, zejména pravidelným mytím rukou. Proti vážným nemocem (tuberkulóza, tetanus, černý kašel) jsme očkováni.
32
Odolnost proti nemocem můžeme sami zvyšovat cvičením a pobytem na čerstvém vzduchu. Při sportu se může člověk zranit. Měli bychom umět poskytnout 1. pomoc nebo přivolat pomoc lékařskou. Poraněnou končetinu znehybníme. Krvácení zastavíme tlakovým obvazem. Umělým dýcháním úst do úst i dítě může zachránit život jinému člověku. Často si své zdravím poškozujeme nedodržováním zásad životosprávy, hygieny a bezpečnosti při hrách a sportu. Od puberty si někteří ničí zdraví experimentováním s kouřením, alkoholem nebo jinými drogami.
Úkoly: 1. Znáš ještě jiné nakažlivé nemoci. Proti kterým jsi očkován? 2. Jaké jiné hygienické zásady kromě mytí rukou dodržuješ? 3. Znáš telefonní číslo na rychlou lékařskou pomoc?
3.3.13 Drogy Proč nekouřit? 1. Je to nezdravé 2. Je to nehezké 3. Je to drahé Škodí i tzv. pasívní kouření = nedobrovolné sdílení cigaretového kouře s kuřákem v bytě, restauraci, autě, apod. Cigaretový kouř obsahuje asi 4 000 chemikálií, z nich více než 40 způsobuje rakovinu. Kromě rakoviny hrozí rozedma plic, záněty průdušek, nemoci srdce a cév, hnědnutí kůže a zubů. Škodí i těhotným. Kuřáci navíc způsobují i hodně požárů. Jaké činnosti se nedají dělat, když člověk kouří? Co by si mohl koupit nebo užít za peníze utracené za cigarety?
33
Souhlasíš? 1. Jedním z hlavních důvodů, proč mladí kouří, je ten, že jsou členy party. 2. Kouření pomáhá lidem, když jsou nervózní. 3. Cvičení odstraňuje špatné účinky kouření. 4. Kouření je jednou z hlavních příčin srdečních chorob. 5. Osobě, která kouří, se ukládá v plicích dehet.
Účinky alkoholu krátkodobé
dlouhodobé
zpomalené reakce
závislost
zhoršená koordinace pohybů
ztráta paměti
snížená schopnost myslet
poškozená játra, mozek
zvracení
ztráta rodiny, přátel, peněz
ztráta vědomí
kriminalita
poškození nenarozeného dítěte
zkrácení života
Ačkoliv je marihuana známá asi 5 000 let, je nejméně prozkoumaná. Může poškozovat plíce, játra, mozek. Může způsobovat halucinace. Nebezpečné je vdechování rozpouštědel. Poškozují plíce, játra, kosti. Ani smrt není neobvyklá. Škodit mohou i léky na spaní, na uklidnění. Pravda nebo lež? 1. Alkohol má povzbuzující účinky. 2. Kouření za volantem je celkem bezpečné. 3. Mladí získají drogu nejčastěji od cizích lidí na hřištích aj. místech. 4. Tabák je droga. 5. Lidé si užijí více legrace pod vlivem drogy. 6. Nejčastěji užívanou drogou je marihuana. 7. Když těhotná žena užívá drogy, postihuje to její nenarozené dítě. 8. Lidé nikdy neumírají na otravu alkoholem. 9. Marihuana je návyková. 10. Stopy marihuany mohou být zjištěny i týden po vykouření 1cigarety.
34
KAŽDÁ DROGA JE JEDEM S VÝRAZNÝM NEBEZPEČÍM PRO ZDRAVÍ ČLOVĚKA.
Literatura: Přírodověda pro 5. ročník, Fortuna PS Přírodověda pro 5. ročník PS Prodos pro 5. ročník Obrázky z klipartu Wikipedie
35
