'DėRYpGRSDG\SRĝt]HQtDSRXætYiQtRVREQtKR DXWRPRELOXYSRGQLNiQt
,YDäDERYi
%DNDOiĜVNiSUiFH
•
ABSTRAKT PĜedmČtem bakaláĜské práce „DaĖové dopady poĜízení a používání osobního automobilu v podnikání“ je upozornit daĖové subjekty na nejþastČjší chyby, které se stávají pĜedmČtem domČĜení danČ finanþním úĜadem v souvislosti s poĜízením a používáním osobního automobilu v podnikání, a navrhnout jim urþitá doporuþení a postupy, které by mČly vést ke správnému stanovení jejich daĖové povinnosti. První þást je zamČĜena pĜedevším na teorie danČ z pĜíjmĤ, danČ z pĜidané hodnoty a danČ silniþní, které se k této problematice vztahují. Ve druhé praktické þásti jsou uvedeny nČkteré praktické pĜíklady jednotlivých zpĤsobĤ poĜízení a využívání automobilu v podnikání a nejþastČjší chyby daĖových subjektĤ, které vedou k domČĜení danČ. V poslední þásti jsou uvedena doporuþení, která by mČla toto riziko domČĜení danČ snížit. Klíþová slova: Automobil, daĖ, daĖ z pĜíjmĤ, daĖ z pĜidané hodnoty, daĖ silniþní, nový dopravní prostĜedek, finanþní úĜad, správce danČ, daĖový subjekt, plátce danČ z pĜidané hodnoty, zamČstnavatel, zamČstnanec.
ABSTRACT The subject of the bachelor thesis "The tax effects of acquisition and use of an automobile in business" is to alert taxpayers to the most common mistakes that become subject of additional tax assessment by the tax authority in connection with the acquisition and use of an automobile in business and to offer the tax payers a proposal of some recommendations and procedures that should lead to a correct calculation of their tax obligations. The first part is focused mainly on the theory of income tax, value added tax and road tax, which are related to the topic. The second, practical part presents some practical examples of how to purchase and use an automobile in business, and the most common mistakes made by taxpayers, resulting in additional tax assessment. The last section provides recommendations that should reduce the risk of additional tax assessment. Key words: An automobile, tax, income tax, value added tax, road tax, a new vehicle, the tax office, tax entity, taxpayer, the payer of value added tax, employer, employee.
PodČkování ChtČla bych tímto podČkovat svým kolegĤm z Finanþního úĜadu v Otrokovicích, kteĜí mi pĜi mé bakaláĜské práci byli nápomocni svými odbornými poznatky a pracovními zkušenostmi. Dále bych chtČla podČkovat své rodinČ, která mČ morálnČ podporovala pĜi dálkovém studiu, a to zejména svému manželovi, který mČ svým vstĜícným pĜístupem a pochopením umožnil také tuto práci vypracovat.
OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................10 I TEORETICKÁ ýÁST .............................................................................................12 1 AUTOMOBIL A DAĕ Z PěÍJMU.........................................................................13 1.1 ZPģSOBY POěÍZENÍ AUTOMOBILU ....................................................................13 1.1.1 PoĜízení automobilu z vlastních penČžních prostĜedkĤ ....................14 1.1.2 PoĜízení automobilu na úvČr.............................................................14 1.1.3 PoĜízení automobilu na finanþní leasing ..........................................15 1.1.4 Operativní leasing.............................................................................16 1.2 FAKTORY OVLIVĕUJÍCÍ VÝBċR SPRÁVNÉHO ZPģSOBU FINANCOVÁNÍ ...............16 1.3 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ODPISOVÁNÍ ....................................................................17 1.4 DAĕOVÉ ODPISY ..............................................................................................17 1.4.1 RovnomČrné daĖové odpisy .............................................................18 1.4.2 Zrychlené daĖové odpisy.................................................................19 1.5 ÚýETNÍ ODPISY ................................................................................................19 1.6 TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ AUTOMOBILU ..........................................................20 1.7 PAUŠÁLNÍ VÝDAJE NA DOPRAVU .....................................................................20 2 AUTOMOBIL A ZÁKON O REZERVÁCH ........................................................25 3 AUTOMOBIL A DAĕ Z PěIDANÉ HODNOTY.................................................26 3.1 VYMEZENÍ AUTOMOBILU V ZÁKONċ O DANI Z PěIDANÉ HODNOTY...................26 3.2 POěÍZENÍ AUTOMOBILU V TUZEMSKU ..............................................................26 3.2.1 PoĜízení neplátcem danČ z pĜidané hodnoty.....................................26 3.2.2 PoĜízení plátcem danČ z pĜidané hodnoty.........................................27 3.3 POěÍZENÍ AUTOMOBILU Z JINÉHO ýLENSKÉHO STÁTU ......................................28 3.3.1 PoĜízení ojetého automobilu.............................................................28 3.3.2 PoĜízení nového dopravního prostĜedku...........................................29 3.4 POěÍZENÍ AUTOMOBILU Z DOVOZU ..................................................................31 3.5 NÁROK NA ODPOýET DANċ ..............................................................................32 4 AUTOMOBIL A SILNIýNÍ DAĕ.........................................................................34 4.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY SILNIýNÍ DANċ ................................................................34 4.1.1 PĜedmČt silniþní danČ .......................................................................34 4.1.2 Osvobození automobilĤ od danČ ......................................................35 4.1.3 Subjekt silniþní danČ ........................................................................35 4.1.4 Sazby silniþní danČ...........................................................................36 4.1.5 Snížení sazby....................................................................................36 4.1.6 Placení silniþní danČ a podání pĜiznání ............................................37 5 AUTOMOBIL A DAĕ ZE ZÁVISLÉ ýINNOSTI ...............................................38 5.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ........................................................................................38 5.2 SMLOUVA O VÝPģJýCE AUTOMOBILU ..............................................................38 5.3 PěÍJEM STÁTNÍHO ROZPOýTU ...........................................................................40 II PRAKTICKÁ ýÁST................................................................................................41 6 FINANýNÍ ÚěAD V OTROKOVICÍCH..............................................................42 6.1 ODDċLENÍ VYMċěOVACÍ A VYMÁHACÍ ............................................................42
6.2 ODDċLENÍ MAJETKOVÝCH DANÍ ......................................................................42 6.3 ODDċLENÍ REGISTRACE A EVIDENCE DANÍ .......................................................42 6.4 KONTROLNÍ ODDċLENÍ ....................................................................................43 6.5 ODDċLENÍ VNITěNÍ SPRÁVY ............................................................................43 7 ZADÁNÍ PRAKTICKÉHO PěÍKLADU ..............................................................44 8 DAĕ Z PěÍJMģ VE VZTAHU K AUTOMOBILU .............................................45 8.1 ODPISY AUTOMOBILU ......................................................................................45 8.1.1 Výpoþet rovnomČrných daĖových odpisĤ ........................................45 8.1.2 Výpoþet zrychlených daĖových odpisĤ............................................45 8.1.3 Výpoþet úþetních odpisĤ ..................................................................46 8.1.4 Srovnání jednotlivých daĖových odpisĤ automobilu .......................47 8.1.5 Úprava hospodáĜského výsledku......................................................47 8.1.6 Odpisy v pĜiznání k dani z pĜíjmu právnických osob.......................49 8.1.7 Odpisy v pĜiznání k dani z pĜíjmu fyzických osob...........................49 8.1.8 NejþastČjší chyby pĜi uplatĖování daĖových odpisĤ ........................50 8.2 TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ ................................................................................51 8.2.1 Chybné posouzení technického zhodnocení.....................................52 8.3 PRAKTICKÉ UPLATNċNÍ PAUŠÁLNÍCH VÝDAJģ NA DOPRAVU............................53 8.3.1 Úprava hospodáĜského výsledku......................................................53 8.3.2 PĜiznání k dani z pĜíjmĤ právnických osob ......................................53 8.3.3 PĜiznání k dani z pĜíjmĤ fyzických osob ..........................................54 8.3.4 NejþastČji se vyskytující chyby ........................................................55 9 REZERVY NA OPRAVU AUTOMOBILU ..........................................................58 10 DAĕ Z PěIDANÉ HODNOTY VE VZTAHU K AUTOMOBILU.....................61 10.1 PRAKTICKÝ PěÍKLAD POěÍZENÍ AUTOMOBILU V TUZEMSKU ............................61 10.2 PRAKTICKÝ PěÍKLAD POěÍZENÍ AUTOMOBILU Z JýS........................................62 10.3 PRAKTICKÝ PěÍKLAD POěÍZENÍ AUTOMOBILU Z DOVOZU .................................65 10.4 PRAKTICKÝ PěÍKLAD NÁROKU NA ODPOýET DANċ ..........................................65 10.4.1 UplatnČní odpoþtu v plné výši..........................................................65 10.4.2 UplatnČní odpoþtu v pomČrné výši...................................................66 10.4.3 Krácení nároku na odpoþet...............................................................67 10.5 NEJýASTċJŠÍ CHYBY V DPH ............................................................................69 11 SILNIýNÍ DAĕ VE VZTAHU K AUTOMOBILU .............................................71 11.1 VÝPOýET SILNIýNÍ DANċ .................................................................................71 11.2 NEJýASTċJŠÍ CHYBY V SILNIýNÍ DANI ..............................................................72 12 DAĕ ZE ZÁVISLÉ ýINNOSTI VE VZTAHU K AUTOMOBILU....................79 12.1 NEJýASTċJŠÍ CHYBY PěI STANOVENÍ VSTUPNÍ CENY AUTOMOBILU ..................79 12.2 DALŠÍ POZNATKY Z KONTROL..........................................................................81 ZÁVċR ...............................................................................................................................85 RESUMÉ ............................................................................................................................91 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..............................................................................92 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLģ A ZKRATEK .....................................................95 SEZNAM GRAFģ .............................................................................................................96 SEZNAM TABULEK........................................................................................................97
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
10
ÚVOD Automobily se v dnešní dobČ staly nenahraditelnou souþástí podnikání, stejnČ tak jako napĜíklad poþítaþe a mobilní telefony. Jen tČžce najdeme nČjakou firmu, která pro své podnikání nevyužívá žádné auto. Také využití automobilĤ se hodnČ zmČnilo. Zatímco dĜíve byla využívána ve vČtšinČ pĜípadĤ k pĜepravČ nákladĤ, dnes jsou þastým osobním dopravním prostĜedkem, a to jak soukromých osob, tak podnikatelĤ nebo spoleþností.
NČkteĜí poplatníci vstupují do procesu podnikání bez sebemenších podnikatelských zkušeností a bez jakýchkoliv zkušeností se zákony, kterými je podnikání upraveno. Legislativa podnikání je sice upravena zákony, vyhláškami a rĤznými naĜízeními, ale je jich takové množství, že se v nich podnikatelé sami þasto tČžce orientují. NehledČ na to, že tyto zákony bývají þasto novelizovány a sledování jejich zmČn je pro osoby, které se neumí orientovat v legislativČ velmi nároþné. NČkterá znČní zákonĤ nelze také vždy jednoznaþnČ vyložit a poplatníci postupují þasto podle toho, jak sami cítí výklad konkrétního zákona. Bez podnikatelských zkušeností se tak mĤže lehce stát, že jejich výklad zákona není správný, nebo je nepĜesný a vede k neúmyslnému krácení danČ. Zákon také pĜipouští rĤzné varianty možností snížení základu danČ. Bez pĜedchozích zkušeností se však daĖový subjekt þasto nemĤže rozhodnout mezi variantou, která je pro nČj výhodnČjší. NapĜíklad uplatnČní výdajĤ, které budou snižovat základ danČ v nejbližším období, nemusí být vždy pro daĖový subjekt nejvýhodnČjší, a to z hlediska jeho daĖových povinností v dalších letech.
S nesprávnými výklady daĖových zákonĤ a vyhlášek, špatnými postupy a chybami pĜi výpoþtu daní se pĜi své praxi setkávám velmi þasto. Ze své zkušenosti mohu Ĝíci, že tyto chyby jsou þasto neúmyslné a jsou zpĤsobeny skuteþnČ pouze malými zkušenostmi daĖových subjektĤ nebo jejich úþetních. DaĖová problematika je však velmi obsáhlá. Já jsem se ve své bakaláĜské práci zamČĜila na oblast osobního automobilu. Na zaþátku bakaláĜské práce jsem se v její teoretické þásti vČnovala nČkterým možným formám jeho poĜízení k podnikání a upozornila na výhody a nevýhody tČchto jednotlivých zpĤsobĤ. Dále jsem analyzovala základní zákonnou legislativu vztahující se k osobnímu automobilu, jejíž znalost je v této oblasti nezbytná.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
11
Za nejdĤležitČjší považuji praktickou þást bakaláĜské práce. Zde jsem na modelovém pĜíkladu ukázala správné postupy pĜi rĤzných variantách poĜízení osobního automobilu a jeho dalšího užívání v podnikání. Na základČ zkušeností ze svého zamČstnání jsem v této þásti bakaláĜské práce dále uvedla nejþastČjší chyby, se kterými jsem se ve své praxi setkala, a navrhla doporuþení, která by pomohla daĖovým subjektĤm pĜi správném stanovené své daĖové povinnosti.
Primárním cílem mé bakaláĜské práce je tedy doporuþit daĖovým subjektĤm taková opatĜení, která by zamezovala dopouštČní se zbyteþných chyb pĜi používání automobilu v podnikání, a ukázat na nejþastČjší chyby, kterých se daĖoví poplatníci v této oblasti dopouštČjí. Tímto bych jim také chtČla dát možnost se uvedených chyb vyvarovat, neboĢ domČĜení danČ pĜi následné kontrole finanþním úĜadem je urþitČ nepĜíjemné. Bohužel i zde se uplatĖuje pravidlo "neznalost zákona neomlouvá" a domČrek na dani neznamená pro daĖový subjekt pouze zaplacení chybnČ vypoþtené danČ, ale následnČ další postihy za nesprávnČ vypoþtenou daĖ a úrok z prodlení za celou dobu, po kterou nebyla daĖ uhrazena. V pĜípadČ, že je daĖová kontrola provádČna s delším þasovým odstupem od pĤvodní splatnosti danČ, mĤže tato sankce þinit nemalou þástku, kterou mohl daĖový subjekt použít ke své další podnikatelské þinnosti. Mnohdy se také stává, že domČĜená daĖ vþetnČ jejího pĜíslušenství je pro daĖové subjekty i likvidaþní. Sekundárními cíly této bakaláĜské práce je seznámit zaþínající podnikatele, popĜípadČ podnikatele, kteĜí se teprve rozhodují o poĜízení automobilu do podnikání, o jejich základních možnostech, nárocích a povinnostech, které se k této problematice váží, a ukázat rĤzné varianty, se kterými se mohou v této oblasti podnikání setkat, vþetnČ jejich dopadĤ do danČ z pĜíjmĤ, danČ z pĜidané hodnoty a silniþní danČ.
I TEORETICKÁ ýÁST
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
1
13
AUTOMOBIL A DAĕ Z PěÍJMU
Vlastní automobil se mĤže v úþetnictví nebo daĖové evidenci daĖového subjektu vyskytovat v rĤzných formách. V této bakaláĜské práci budu uvažovat o tom, že automobil bude do firmy poĜízen jako hmotný majetek, jelikož v praxi je tento zpĤsob jeho zaĜazení nejrozšíĜenČjší.
Automobil je hmotný majetek, který ve vČtšinČ pĜípadĤ splĖuje podmínku samostatné movité vČci se samostatným technicko-ekonomickým urþením, a to pokud jeho vstupní cena je vyšší než 40 000 Kþ a má provoznČ-technické funkce delší než jeden rok. Tyto podmínky jsou stanoveny v § 26 odst. 2 ZDP. [1]
1.1 ZpĤsoby poĜízení automobilu Pro poĜízení firemních automobilĤ jsou v souþasné dobČ využívány pĜedevším tyto tĜi hlavní možnosti: −
nákup automobilu z vlastních penČžních prostĜedkĤ,
−
úvČr,
−
leasing, který mĤže být finanþní nebo operativní.
Pokud se podnikatel rozhodne pro poĜízení automobilu, musí se umČt správnČ rozhodnout i pro vhodnou znaþku a typ, a to vzhledem k jeho uvažovanému zpĤsobu využití, nákladĤm na spotĜebované pohonné hmoty v závislosti na deklarované spotĜebČ pohonných hmot, nákladĤm na pĜípadné náhradní díly, dostupnosti náhradních dílĤ a v neposlední ĜadČ také k výši þástek havarijního a zákonného pojištČní a silniþní danČ. Dalším dĤležitým rozhodnutím je zvolení správného zpĤsobu financování jeho poĜízení, kdy se mĤže rozhodnout mezi poĜízením automobilu z vlastních prostĜedkĤ, na úvČr nebo na leasing.
V krátkosti bych nastínila daĖovému subjektu nČkteré výhody a nevýhody tČchto zpĤsobĤ poĜízení, které by mu mohly pomoci pĜi jeho rozhodování.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky 1.1.1
14
PoĜízení automobilu z vlastních penČžních prostĜedkĤ
Jednorázový nákup automobilu z vlastních penČžních prostĜedkĤ pĜedstavuje pro spoleþnost pomČrnČ velký zásah do financí, proto je dĤležitým pĜedpokladem pro volbu této formy poĜízení dostatek volných finanþních prostĜedkĤ na jeho nákup. Ale i v pĜípadČ splnČní této podmínky, nemusí být uvedený zpĤsob poĜízení pro daĖový subjekt nejvýhodnČjší. Finanþní výhodnost takového nákupu lze mČĜit takzvanými náklady obČtované pĜíležitosti, což pĜedstavuje možný nerealizovaný výnos z jiné investice. MĤže se napĜíklad objevit jiná možnost investice, která bude pro nČj finanþnČ výhodnČjší s ohledem na její zajímavČjší výnos. Aby se subjekt rozhodl správnČ mezi nabízenými investiþními variantami, je vhodné tyto investice porovnat, a to tak, že ohodnotí výnos druhé nejlepší investice. Pro tento výnos má ekonomie název "náklady obČtované pĜíležitosti". Porovnáním nákladĤ vzniklých s poĜízením automobilu s náklady obČtované pĜíležitosti je možno posoudit finanþní výhodnost tČchto investic a rozhodnout se, zda nebude lepší automobil poĜídit nČkterou úvČrovou formou a vlastní penČžní prostĜedky využít vhodnČjším zpĤsobem. [2] PĜi poĜízení automobilu z vlastních finanþních prostĜedkĤ se tento stává ihned majetkem daĖového subjektu, a ten mĤže okamžitČ zahájit jeho odepisování. Sám se mĤže rozhodnout, zda využije rovnomČrné nebo zrychlené odpisy, a tím þásteþnČ Ĝídit penČžní toky ve firmČ. K jeho pĜípadným opravám, pĜepisĤm a zmČnám je oprávnČn nový vlastník bez žádného dalšího omezení. Nový majitel mĤže být ihned zapsán do technického prĤkazu automobilu jako jeho vlastník i provozovatel. Majitel má ve vlastnictví veškeré dokumenty a doklady k automobilu. V pĜípadČ potĜeby jej mĤže poskytnout k užívání jiné osobČ bez omezení (musí ale vzít v potaz dopady poskytnutí tohoto automobilu do danČ z pĜíjmĤ, danČ z pĜidané hodnoty, danČ ze závislé þinnosti a podobnČ), nebo jej mĤže dále pronajímat.
Automobil je v úþetnictví daĖového subjektu vykazován jako hmotný
majetek. DaĖový subjekt nemá žádné další náklady s jeho poĜízením a mĤže se sám rozhodnout, jak dlouho bude koupený automobil provozovat. 1.1.2
PoĜízení automobilu na úvČr
V pĜípadČ úvČru se automobil ve vČtšinČ pĜípadĤ také stává ihned majetkem kupujícího a mĤže dojít k zahájení jeho okamžitého odepisování. Vlastnictví automobilu, který je pĜedmČtem úvČru, ale mĤže být zmČnČno v návaznosti na podmínky uvedené v úvČrové smlouvČ. K manipulaci s automobilem mĤže jeho nový vlastník pĜistupovat bez žádného
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
15
omezení stejnČ jako by byl daĖovým subjektem poĜízen z vlastních finanþních prostĜedkĤ. Úroky z úvČrĤ, které daĖový subjekt zaplatí, jsou daĖovČ uznatelné, automobil je v úþetnictví firmy vykazován jako dlouhodobý hmotný majetek a náklady na jeho financování jsou známy dopĜedu. PoĜízení automobilu na úvČr napomáhá zrovnomČrnČní penČžního toku ve firmČ. V technickém prĤkazu je nový majitel uvádČn jako vlastník i provozovatel, sám rozhoduje o zpĤsobu a délce jeho provozu ve firmČ. [3] 1.1.3
PoĜízení automobilu na finanþní leasing
PoĜízení automobilu na leasing je pro daĖový subjekt ponČkud složitČjší. Jeho nákladem je nájemné, které je nutno þasovČ rozlišovat. Automobil je po celou dobu leasingových splátek ve vlastnictví leasingové spoleþnosti, která také uplatĖuje daĖové odpisy. Majetkem nájemce se stává až po zaplacení všech leasingových splátek, tj. po skonþení leasingové smlouvy, po zaplacení jeho zĤstatkové ceny, která je obvykle velmi nízká a pohybuje se ĜádovČ ve stovkách až tisících Kþ. Souþástí leasingu je také pojištČní odpovČdnosti za škody zpĤsobené tímto automobilem a havarijní pojištČní. Veškerá rizika k tomuto automobilu nese leasingová spoleþnost. V pĜípadČ jeho odcizení je pojistné plnČní použito hlavnČ na úhradu závazkĤ nájemce vĤþi pronajímateli. Automobil je po celou dobu leasingu zachycen jako dlouhodobý hmotný majetek u leasingové spoleþnosti, nájemce jej eviduje pouze v podrozvahové evidenci. V technickém prĤkazu je jako vlastník zapsána leasingová spoleþnost, jako provozovatel je nájemce. Originál technického prĤkazu bývá uložen u leasingové spoleþnosti po celou dobu leasingu. V pĜípadČ nutnosti provedení zmČn v technickém prĤkazu, musí nájemce pĜedložit zplnomocnČní leasingové spoleþnosti k provedení pĜíslušných oprav. PĜi plnČní pojistné události v pĜípadČ opravy poškozeného automobilu musí leasingová spoleþnost jeho plnČní odsouhlasit. [3] PĜi poĜízení automobilu na leasing musí kupující Ĝešit ještČ jeden dĤležitý problém, a to kterou leasingovou spoleþnost zvolit. Je vhodné využít služeb silné a dĤvČryhodné leasingové spoleþnosti, jelikož v pĜípadČ jejích finanþních þi jiných problémĤ je možné, že bychom se vlastníky tohoto automobilu nestali nikdy. Tento automobil, jak jsem již výše uvedla, je až do úplného zaplacení leasingu majetkem leasingové spoleþnosti, takže se mĤže stát, že bude napĜíklad zabaveno exekutorem, který vymáhá neuhrazené závazky leasingové spoleþnosti, popĜípadČ se stane souþástí majetkové podstaty v pĜípadČ prohlášení konkurzu na její majetek.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
16
Pojem leasing jako takový je v našich daĖových zákonech neznámý. V zákonČ o dani z pĜidané hodnoty nebo v zákonČ o dani z pĜíjmĤ se mĤžeme setkat pouze s oznaþením „finanþní pronájem s následnou koupí najaté vČci“.
1.1.4
Operativní leasing
Další z možností je využití operativního leasingu. Jedná se vlastnČ o dlouhodobý pronájem. PĜi tomto zpĤsobu financování však automobil nebude nikdy majetkem našeho daĖového subjektu. Tento jej bude pouze užívat na základČ smlouvy a ve svém úþetnictví bude úþtovat pouze o splátkách pronájmu. PĜedmČt operativního nájmu povede nájemce ve své podrozvahové evidenci. Výhodou tohoto zpĤsobu financování je jednoduchost a nízká administrativní nároþnost. Souþástí splátek mohou být také další služby, které zajišĢuje leasingová spoleþnost. Jedná se napĜíklad o dálniþní známky, údržbu automobilu, servis a podobnČ. Pokud se jedná o velkou leasingovou spoleþnost, mohou být tyto další poskytované služby pro nájemce výhodnČjší, jelikož leasingová spoleþnost dosáhne urþitých slev u nČkterých poskytovaných služeb a tyto slevy dále vČtšinou pĜenáší také na klienta. [4]
1.2 Faktory ovlivĖující výbČr správného zpĤsobu financování ZpĤsob poĜízení automobilu ovlivĖuje ve firmČ velké množství faktorĤ, které by mČly být subjektem peþlivČ zváženy, aby byla zvolena ta nejoptimálnČjší varianta jeho poĜízení. PĜi rozhodování o správném zpĤsobu jeho poĜízení by daĖovému subjektu mohly pomoci odpovČdi na tyto otázky: •
Má spoleþnost dostatek volného kapitálu a nemá jiné vhodné investice s pĜihlédnutím k nákladĤm obČtované pĜíležitosti?
•
PotĜebuje firma optimalizovat penČžní toky? Bude pro ni velkou zátČží první zvýšená splátka?
•
Chceme, aby automobil byl majetkem firmy a abychom mČli veškeré pravomoce k nakládání s automobilem? [5]
SamozĜejmČ existuje více otázek, které si musí daĖový subjekt pro výbČr správné volby financování položit, jelikož zde nejsou nezohlednČny další skuteþnosti, kterými je každá firma odlišná. Ale mohou pomoci uvČdomit si nČkteré základní dopady jednotlivých zpĤsobĤ poĜízení automobilu.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
17
Další dĤležitou otázkou je, jaký automobil poĜídit. Spoleþnost se musí rozhodnout, zda ke svému podnikání bude potĜebovat automobil osobní, nákladní, dodávku a zda poĜídí automobil nový nebo starší. U starého automobilu však existuje Ĝada rizik spojených s jeho poĜízením. Tento automobil bude vyžadovat další náklady na jeho opravy a údržbu, které budou dále finanþnČ zatČžovat spoleþnost. Proto se vČtšina kupujících rozhodne pro auto nové, popĜípadČ jen málo používané.
1.3 Základní principy odpisování Náklady související s poĜízením automobilu vČtšinou nelze uplatnit jako daĖové náklady jednorázovČ, ale hodnota tohoto majetku se do nákladĤ firmy zaþleĖuje postupnČ, a to formou odpisĤ. DaĖový subjekt bude rozlišovat odpisy daĖové a úþetní.
1.4 DaĖové odpisy ZpĤsob a výpoþet daĖových odpisĤ hmotného majetku a další souvislosti k tomuto majetku, jako urþení vstupní ceny, pojem technické zhodnocení, zpĤsob zatĜídČní do odpisových skupin, možnost mimoĜádných odpisĤ a podobnČ, urþuje ZDP, zejména v § 26 – § 32. O daĖových odpisech daĖový subjekt ve svém úþetnictví neúþtuje, jsou zohlednČny až v pĜiznání k dani z pĜíjmĤ jako položka snižující základ danČ. Roþní daĖový odpis lze uplatnit u hmotného majetku, který je evidován u daĖového subjektu ke konci pĜíslušného zdaĖovacího období. V nČkterých pĜípadech je možno uplatnit pouze polovinu roþního odpisu. [1] [6] Od roku 2008 jsou všechny automobily (osobní, nákladní, autobusy, motocykly) zatĜídČny do 2. odpisové skupiny, ve které je doba daĖového odpisu 5 let. Toto zatĜídČní je provedeno bez ohledu na ekonomickou životnost konkrétního automobilu a doba daĖového odpisu je stejná pĜi poĜízení nového i starého automobilu. StáĜí nebo stav staršího automobilu lze zohlednit pĜi stanovení úþetního odpisového plánu.
Postup pĜi výpoþtu roþních odpisĤ, které mohou být v pĜiznání k dani z pĜíjmĤ uplatnČny jako daĖový výdaj, urþuje ZDP v § 31 a § 32. Dle ustanovení § 26 odst. 8 tohoto zákona není daĖový subjekt povinen odpisy uplatnit, ale ztratil by tím možnost snížení základu danČ o hodnotu poĜízeného majetku. Odpisování je možné také kdykoliv pĜerušit. PĜi dalším odpisování se pokraþuje v odpisech stejným zpĤsobem, jako by nebylo pĜerušeno
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
18
a doba odpisování automobilu se prodlužuje. Pokud se však jedná o fyzickou osobu, která uplatnila ve zdaĖovacím období, kdy pĜerušila odpisy, výdaje procentem z pĜíjmĤ, nelze již za tuto dobu odpisy uplatnit a nelze tedy prodloužit ani dobu odpisování automobilu. [1] Dle ZDP se mĤže subjekt také rozhodnout, zda využije možnosti rovnomČrného nebo zrychleného odpisování hmotného majetku. Volba této metody má vliv na daĖové náklady jednotlivých let. UplatnČním rovnomČrných odpisĤ je vstupní cena automobilu pĜenášena do základu danČ se stejnou rychlostí po celou dobu jeho odpisování. Výjimkou je pouze první rok odpisování a rok vyĜazení odpisovaného automobilu. Výhodou tČchto odpisĤ je jejich jednoduchost, bohužel nezohledĖují fakt, že automobil je nejþastČji využíván v prvních letech jeho poĜízení. [7] Naopak využitím zrychlených odpisĤ mĤže daĖový subjekt ovlivnit vyšší hospodáĜský výsledek v dalších letech. Tyto rozdílné metody odpisování hmotného majetku umožĖují þásteþnou "regulaci" daĖových povinností v jednotlivých letech odpisování hmotného majetku. 1.4.1
RovnomČrné daĖové odpisy
PĜi rovnomČrném odpisování automobilu jsou tomuto hmotného majetku pĜiĜazeny v § 31 ZDP následující maximální roþní odpisové sazby: −
v prvním roce odpisování
11
−
v dalších letech odpisování
22,25
−
pro zvýšenou vstupní cenu
20 [1]
PĜi tomto zpĤsobu odpisování se roþní odpisy osobního automobilu stanoví podle vzorce: Vstupní cena hmotného majetku * PĜíslušný koeficient 100
[1] [6]
V pĜípadČ, že daĖový subjekt je prvním vlastníkem tohoto automobilu, umožĖuje mu ZDP v § 31 odst. 1 písmeno d) zvýšit odpis v prvním roce odepisování o 10 %. PĜi tomto zpĤsobu odepisování jsou urþeny následující roþní odpisové sazby: −
v prvním roce odpisování
21
−
v dalších letech odpisování
19,75
−
pro zvýšenou vstupní cenu
20
[1]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky 1.4.2
19
Zrychlené daĖové odpisy
Zrychlený odpis upravuje § 32 ZDP, kde jsou odpisové skupinČ 2 pĜiĜazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování: −
v prvním roce odpisování
5
−
v dalších letech odpisování
6
−
pro zvýšenou zĤstatkovou cenu
5
[1]
V prvním roce odpisování se odpis vypoþte: Vstupní cena hmotného majetku Koeficient v prvním roce odpisování [1] [6] V dalších letech odpisování se postupuje podle vzorce: 2 x zĤstatková cena hmotného majetku Koeficient pro odpisování v dalších letech - (N – 1)
N – 1 = poþet let, po které se již odpisuje.
[1] [6]
1.5 Úþetní odpisy Úþetní odpisování hmotného majetku upravuje nČkolik právních pĜedpisĤ. Jedná se zejména o: −
zákon þ. 563/1991 Sb. o úþetnictví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ,
−
vyhlášku þ. 500/2002 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení zákona o úþetnictví,
−
ýeský úþetní standard þ. 13 – Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek. [8]
Úþetní odpisy si stanoví daĖový subjekt sám, ale mČly by vyjadĜovat skuteþné opotĜebení automobilu. O tČchto odpisech by mČl daĖový subjekt úþtovat postupnČ na základČ odpisového plánu, tyto odpisy nelze pĜerušit. [8] Úþetní odpisy jsou mČsíþní a daĖový subjekt by o nich mČl také mČsíþnČ úþtovat. V pĜípadČ, že výše tČchto mČsíþních odpisĤ je malá a daĖový subjekt neuvádí své výsledky þinnosti mimo úþetní jednotku v prĤbČhu roku, je možné úþetní odpisy úþtovat roþnČ. Pomocí úþetních odpisĤ daĖový subjekt snižuje hodnotu majetku s ohledem na jeho
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
20
využívání a zvyšuje náklady, þímž dochází ke snížení hospodáĜského výsledku. Úþetní odpisy zohledĖují na rozdíl od odpisĤ daĖových ekonomické využití majetku. [8]
1.6 Technické zhodnocení automobilu Tím, že jsou výdaje na poĜízení automobilu uplatĖovány v základu danČ podle výše daĖových odpisĤ, neznamená, že další výdaje související s tímto automobilem již bude daĖový subjekt uplatĖovat pĜímo do nákladĤ. PĜíkladem mĤže být napĜíklad dokoupení klimatizace, pĜestavba automobilu na plyn, zabudování stĜešního okna, zmČna motoru a podobnČ. DĤležitým hlediskem pro posouzení daĖových nákladĤ je hodnota poĜízené výbavy a její urþení. V nČkterých pĜípadech se mĤže stát, že se jedná o technické zhodnocení, které se stává souþástí vstupní, popĜípadČ zĤstatkové ceny. Tehdy se náklady spojené s jeho poĜízením dostávají do nákladĤ daĖového subjektu také postupnČ formou odpisĤ.
Technické zhodnocení je v souþasné dobČ citováno v ZDP v § 33, jako výdaje na dokonþené nástavby, pĜístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, které u jednotlivého majetku pĜevýšily þástku 40 000 Kþ. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje, které nepĜesáhly stanovené þástky a které subjekt na základČ svého rozhodnutí neuplatní jako náklad podle § 24 odst. 2 písm. zb) tohoto zákona. [1] •
Rekonstrukcí jsou dle tohoto zákona zásahy do majetku, které mají za následek zmČny jeho úþelu nebo technických parametrĤ.
•
Modernizací je rozšíĜení vybavenosti nebo použitelnosti majetku. [1]
1.7 Paušální výdaje na dopravu S poĜízením automobilu do podnikání vznikají subjektĤm i další výdaje spojené s jeho provozováním. AĢ už se jedná o jeho pojištČní, opravy, nákup pohonných hmot, parkovné, poĜízení dálniþních známek a podobnČ. Novela þ. 304/2009 Sb. ZDP umožnila zjednodušení sledování nČkterých nákladĤ spojených s provozem automobilu. Dle § 24 odst. 2 písm. zt) tohoto zákona mĤže daĖový subjekt, který je vlastníkem nebo nájemcem automobilu zaĜazeného do kategorie L, M
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
21
a N1 uplatnit paušální výdaj ve výši 5 000 Kþ na jeden automobil za každý celý nebo zapoþatý kalendáĜní mČsíc zdaĖovacího období, za které se podává daĖové pĜiznání. V tomto paušálu jsou zahrnuty pĜedevším spotĜebované pohonné hmoty a parkovné. [1]
V pĜípadČ, že automobil je v obchodním majetku daĖového subjektu, jsou další náklady související s jeho provozem jako napĜíklad náklady na opravu, údržbu, mytí, výmČna pneumatik a provozních kapalin, pojistky, odpisy, dálniþní známky, zaplacená DSL a podobnČ
daĖovČ uznatelnými náklady, které uplatĖuje daĖový subjekt podle jejich
skuteþné výše, a kterou je povinen na požádání správci danČ prokázat. [1] Pokud je pracovní cesta uskuteþnČna automobilem nezahrnutým do obchodního majetku daĖového subjektu, lze kromČ paušálních výdajĤ na dopravu uplatnit dále sazbu základní náhrady, která þiní v roce 2011 u osobního automobilu 3,70 Kþ na kilometr a u motocyklu 1,- Kþ na kilometr2. Toto je pro daĖový subjekt velmi výhodné. Kilometry ujeté pro služební úþely musí ale správci danČ prokázat. [9] Paušál je možno použít za zdaĖovací období celkem na tĜi automobily daĖového subjektu, bez ohledu na to, kolik automobilĤ tento vlastní. Podmínkou pro to, aby subjekt mohl využít výše uvedeného paušálu je, že pĜedmČtný automobil je v daném mČsíci využíván k dosažení, zajištČní nebo udržení pĜíjmĤ a nesmí být souþasnČ pĜenechán ani po þást pĜíslušného kalendáĜního mČsíce k užívání jiné osobČ, a to aĢ už formou nájmu nebo smlouvy o výpĤjþce. Zákon umožĖuje využít tohoto paušálu také u automobilu, který byl použit zamČstnancem daĖového subjektu k pracovním úþelĤm. Pokud však zamČstnanec použije uvedený automobil pro soukromé úþely, nelze pro nČj využít výdajový paušál, jelikož byl pĜenechán jiné osobČ k užívání. [10]
1
Základní kategorie vozidel a jejich þlenČní stanoví pĜíloha vyhlášky 56/2001 Sb. zákona ze dne 10. ledna
2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o zmČnČ zákona þ. 168/1999 Sb., o pojištČní odpovČdnosti za škodu zpĤsobenou provozem vozidla a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o pojištČní odpovČdnosti z provozu vozidla), ve znČní zákona þ. 307/1999 Sb.
2
Vyhláška 377/2010 ze dne 13.12.2010, kterou se pro úþely poskytování cestovních náhrad mČní sazby
základní náhrady za používání silniþních motorových vozidel a stravné a stanoví prĤmČrná cena pohonných hmot.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
22
Automobily, u kterých je tento paušál uplatnČn, nesmí být v prĤbČhu zdaĖovacího období mČnČny. V praxi to znamená, že daĖový subjekt mĤže paušální výdaje uplatnit u tĜech automobilĤ z celkového vozového parku, u ostatních automobilĤ však musí sledovat skuteþné náklady související s jejich provozem a tyto náklady se stávají náklady daĖovými. OprávnČnost výše tČchto daĖových nákladĤ prokazuje subjekt, na rozdíl u paušálních výdajĤ, kdy subjekt prokazuje pouze splnČní podmínek pro jejich uplatnČní. Samotná výše skuteþných nákladĤ u automobilu, u kterého byl využit paušál, není dĤležitá. [9] MĤže se napĜíklad stát, že v kalendáĜním mČsíci byl použit automobil ke služebním cestám v úhrnné délce 100 km a výdaje na spotĜebované pohonné hmoty þinily 300 Kþ. PĜesto, že skuteþné náklady nedosahují zdaleka výše paušálu, je možno u automobilu uplatnit mČsíþní paušální výdaj ve výši 5 000 Kþ. Pro daĖový subjekt s více automobily je proto vhodné peþlivČ zvážit, v jaké míĜe budou jednotlivé automobily k podnikání využívány. To znamená
posoudit, u kterých
automobilĤ
se
vyplatí
využít
skuteþných
nákladĤ
pĜesahujících mČsíþní þástku 5 000 Kþ, a u kterých skuteþné náklady této výše nedosahují. ObecnČ lze Ĝíci, že u automobilu, jehož spotĜeba pohonných hmot za zdaĖovací období nepĜesáhne þástku 60 000 Kþ (5 000 Kþ x 12 mČsícĤ), je výhodnČjší využít paušálního výdaje. Paušální výdaje je možno využít také u automobilu v nájmu, a to aĢ se už jedná o operativní leasing, kdy se po skonþení nájmu vrací automobil pronajímateli, nebo o finanþní leasing s následnou koupí najaté vČci. [9]
Pokud je automobil používán i pro soukromé úþely, umožĖuje zákon také využití paušálních výdajĤ, ale pouze ve výši 4 000 Kþ mČsíþnČ. Jedná se o takzvaný „krácený paušál“, který þiní 80 % z celého paušálního výdaje 5 000 Kþ. Využití tohoto kráceného paušálu však pro daĖový subjekt znamená také povinnost krácení dalších výdajĤ vztahujících se k tomuto automobilu, vþetnČ odpisĤ a to ve výši 20 %. V pĜípadČ, že subjekt uplatĖuje paušální výdaje na více než 1 automobil, pĜiþemž u jednoho z nich uplatĖuje krácený paušální výdaj, pĜipouští zákon urþitou benevolenci, kdy se má za to, že ostatní automobily, u kterých byl použit paušální výdaj na dopravu, jsou k podnikatelské þinnosti využívány plnČ. ýástka kráceného paušálu ve výši 80 % je pevnČ stanovena, bez ohledu na to, v jakém pomČru je automobil používán k soukromým úþelĤm a k dosažení, zajištČní a udržení pĜíjmĤ. [9]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
23
PĜesto, že to ze zákona pĜímo nevyplývá, nelze uplatnit krácený paušál na dopravu u právnických osob. DĤvodem je, že právnické osoby nemohou nikdy používat automobil pro své soukromé úþely. To mĤže být umožnČno pouze zamČstnanci, spoleþníku a podobnČ. V tomto pĜípadČ se však jedná o poskytnutí automobilu k užívání jiné osobČ, kdy nelze paušál na dopravu uplatnit vĤbec. [11]
PĜi uplatnČní paušálních výdajĤ daĖovým subjektem je na nČm, aby prokázal, že uvedené automobily byly v pĜedmČtném mČsíci používány k dosažení, zajištČní a udržení jeho zdanitelného pĜíjmu. Na druhou stranu, pokud správce danČ má za to, že automobil nebyl použit výhradnČ k dosažení, zajištČní a udržení pĜíjmĤ a daĖový subjekt mČl tedy použít krácený paušální výdaj 4 000 Kþ, leží dĤkazní bĜemeno prokázání tohoto tvrzení na správci danČ. [10]
Paušální výdaj na dopravu lze uplatnit u fyzických osob jako výdaj v rámci základu danČ dle § 7 (pĜíjmy z podnikání a z jiné samostatné výdČleþné þinnosti) a § 9 (pĜíjmy z pronájmu) ZDP, nelze jej však uplatnit jako daĖovČ úþinný výdaj v rámci dílþího základu danČ podle § 10 (ostatní pĜíjmy) tohoto zákona. Pokud by však automobil byl využíván v souvislosti s pĜíjmy dle § 10 a souþasnČ s pĜíjmy dle § 7 nebo § 9, lze tento výdaj uplatnit, a to aniž by musel být použit paušál krácený. [10]
Mnoho subjektĤ umožnČní paušálního výdaje na dopravu uvítalo. MylnČ se však domnívali, že nemusí vést evidenci o jízdách automobilu a ujetých kilometrech, tzv. „knihu jízd“, þímž by došlo ke snížení administrativy v oblasti sledování nákladĤ souvisejících s jízdami automobilĤ. Tato domnČnka není však tak úplnČ správná. NapĜíklad plátci DPH mohou také využít možnosti uplatnČní paušálních výdajĤ na dopravu a zákon jim navíc umožĖuje odpoþet danČ z pĜidané hodnoty z nakoupených pohonných hmot a parkovného. Použití paušálních výdajĤ na dopravu u danČ z pĜíjmĤ, ale neznamená automatické prokázání použití automobilu pro ekonomickou þinnost v návaznosti na uplatnČní nároku na odpoþet DPH. V pĜípadČ nárokování odpoþtu, je na daĖovém subjektu, aby prokázal, že nakoupené pohonné hmoty byly použity k jeho ekonomické þinnosti, což je základní podmínkou možnosti odpoþtu danČ vedle pĜíslušného daĖového dokladu. Jakými dĤkazními prostĜedky daĖový subjekt prokáže nárok na odpoþet danČ zákon o dani
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
24
z pĜidané hodnoty neurþuje. Je tedy na plátci danČ, jak oprávnČnost výše nároku na odpoþet z nakoupených pohonných hmot prokáže. [10]
Paušální výdaj na dopravu se nezachycuje v úþetnictví daĖového subjektu, ale uplatĖuje se až v pĜiznání k dani z pĜíjmĤ jako položka snižující základ danČ. Úþetní jednotky, které jsou povinny vést úþetnictví, musí i v pĜípadČ, že budou využívat paušálního výdaje na dopravu, úþtovat o všech nákladech souvisejících s provozem automobilu. Náklady podle § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP (pĜedevším náklady na nákup pohonných hmot), musí být úþtovány jako nedaĖové výdaje, které budou zvyšovat základ danČ. Proto bude vhodné pro správné stanovení základu danČ
oddČlenČ sledovat náklady, které je možno v rámci
uplatnČní paušálních výdajĤ ještČ uplatnit a které ne. Toto sledování umožĖuje napĜíklad analytické þlenČní nákladĤ. Paušální výdaj na dopravu bude jako daĖový výdaj uplatnČn daĖovým subjektem až v pĜiznání k dani z pĜíjmu. PodobnČ u daĖového subjektu, který vede daĖovou evidenci je nutné o neoprávnČné výdaje zvýšit základ danČ a o paušální výdaje na dopravu základ danČ snížit. [11]
Aby subjekt mohl posoudit, u kterého automobilu je pro nČj výhodnČjší využít paušálního výdaje na dopravu a u kterého skuteþné náklady, a to pĜedevším v souvislosti se spotĜebovanými pohonnými hmotami, bude asi lépe pro daĖový subjekt evidovat tyto skuteþné výdaje na pohonné hmoty, þemuž také dopomáhá již zmiĖovaná kniha jízd.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
2
25
AUTOMOBIL A ZÁKON O REZERVÁCH
V roce 2008 byly osobní automobily pĜeĜazeny do 2. odpisové skupiny. To sice prodloužilo dobu jejich daĖového odpisování, ale na druhou stranu umožnilo tvoĜit rezervy na jejich opravy. Oprava je vymezena v § 47 odst. 2 vyhlášky þ. 500/2002 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení zákona þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, pro úþetní jednotky, které jsou podnikateli úþtujícími v soustavČ podvojného úþetnictví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Podle této vyhlášky se opravou odstraĖují následky, které byly zpĤsobené þásteþným fyzickým opotĜebením nebo poškozením. Úþelem provedení opravy je uvedení stavu vČci do pĜedchozího nebo provozuschopného stavu. [12] [13] Problematiku tvorby zákonných rezerv upravuje zákon þ. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištČní základu danČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Dle tohoto zákona mohou rezervu na opravu hmotného majetku tvoĜit: −
vlastníci tohoto hmotného majetku, pokud již tuto rezervu nevytváĜí nájemci,
−
nájemci hmotného majetku na základČ smlouvy o nájmu podniku,
−
vlastníci majetku, kteĜí procházejí reorganizací nebo oddlužením podle insolvenþního zákona. [14]
Minimální doba tvorby této zákonné rezervy na opravu jsou 2 zdaĖovací období, maximální doba její tvorby je 3 zdaĖovací období. [14] Výpoþet výše rezervy v jednotlivých zdaĖovacích období se provede tak, že daĖový subjekt vydČlí rozpoþtované náklady na opravu poþtem zdaĖovacích období, po která bude rezerva tvoĜena. [13]
Tvorba rezervy na opravu osobního automobilu je však v praxi daĖovými subjekty málo využívána. Její tvorba by mČla opodstatnČní pouze u drahých automobilĤ, u kterých je pĜedpokládána finanþnČ nároþná oprava, popĜípadČ u nákladních automobilĤ a pracovních strojĤ. BČžné opravy osobního automobilu jsou vČtšinou hrazeny z vlastních finanþních prostĜedkĤ daĖových subjektĤ.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
3
26
AUTOMOBIL A DAĕ Z PěIDANÉ HODNOTY
3.1 Vymezení automobilu v zákonČ o dani z pĜidané hodnoty Automobil je dle ZDPH považován za dopravní prostĜedek. Zde však zákon rozlišuje nový dopravní prostĜedek a dopravní prostĜedek. Novým dopravním prostĜedkem je dle § 4 odst. 3 písmeno b) bod 1 ZDPH automobil, který je urþen k provozu na pozemních komunikacích, jehož obsah válcĤ je vČtší než 48 cm3 nebo s motorem o výkonu vČtším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do 6 mČsícĤ ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto ménČ než 6 000 km. [15] Automobil, který není dle tohoto zákona považován za nový dopravní prostĜedek, se zdaĖuje obdobnČ jako zboží. [15]
PĜi poĜízení automobilu postupujeme rozdílnČ u plátcĤ a neplátcĤ DPH. Dále se postupuje rozdílnČ pĜi poĜízení automobilu z tuzemska, z þlenského státu EU, nebo ze tĜetích zemí. Vymezení tČchto pojmĤ urþuje ZDPH v § 3 odst. 1. −
tuzemskem je území ýeské republiky,
−
tĜetí zemí je území mimo území Evropské unie,
−
území Evropského spoleþenství je území, které je stanoveno pĜíslušným právním pĜedpisem Evropského spoleþenství. [15]
3.2 PoĜízení automobilu v tuzemsku 3.2.1
PoĜízení neplátcem danČ z pĜidané hodnoty
Pokud poĜizovatel automobilu není plátcem DPH, má to jednodušší. Musí sice zaplatit celou hodnotu automobilu vþetnČ DPH, nemá nárok na odpoþet danČ, ale následnČ celou cenu automobilu vþetnČ DPH zahrne do daĖových nákladĤ. DPH vstupuje do poĜizovací ceny, a tímto se do nákladĤ dostává postupnČ formou odpisĤ. ObdobnČ postupuje u dalších nákladĤ spojených s provozem automobilu – vyþíslená DPH se stává souþástí daĖových nákladĤ. Podmínkou samozĜejmČ je, že tyto náklady jsou i daĖovČ uznatelné podle ZDP.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky 3.2.2
27
PoĜízení plátcem danČ z pĜidané hodnoty
V souþasné dobČ se však vČtšina daĖových subjektĤ stává plátcem DPH dobrovolnČ, jelikož je to pro nČ výhodnČjší. Za splnČní urþitých podmínek si mohou uplatnit nárok na odpoþet danČ z pĜijatých zdanitelných plnČní, pokud toto plnČní použijí pro svoji ekonomickou þinnost. Ekonomickou þinnost definuje ZDPH v § 5 odst. 2. Výþet tČchto þinností, které se považují za ekonomickou þinnost je celkem znaþný. Pro náš pĜípad však bude staþit Ĝíci, že ekonomickou þinností je soustavná þinnost výrobcĤ, obchodníkĤ a osob poskytujících služby, a to vþetnČ zemČdČlské výroby. [15]
U nČkterých þinností mají plátci DPH výhodu v tom, že urþité zboží nakupují v základní sazbČ danČ, ale pĜi uskuteþnČní zdanitelného plnČní uplatĖují sníženou sazbu danČ. Tímto si mohou dovolit nižší cenu svých zdanitelných plnČní, než za kterou fakturují neplátci danČ, popĜípadČ si mohou ponechat vČtší marži z pĜedmČtných plnČní (pĜíkladem mĤže být bytová výstavba). Také pĜi nákupu osobního automobilu je umožnČno plátcĤm uplatnit odpoþet danČ na vstupu. Nebylo tomu však vždy. Do 1. 4. 2009 byl zákaz odpoþtu DPH u osobních automobilĤ. Odpoþet danČ byl umožnČn pouze u automobilĤ nákladních. Kriteriem pro možnost jeho uplatnČní byl zápis v technickém prĤkazu. Pokud zde byla zapsána kategorie M1 nebo M1G, nebylo možno odpoþet DPH uplatnit. Proto se poplatníci snažili obcházet zákon tím, že v osobních autech si nechávali montovat pĜepážky, které mČly za následek pĜeklasifikování osobního automobilu na automobil nákladní, vþetnČ zmČny v technickém prĤkazu, kde byla následnČ zapsána kategorie automobilu N. Správce danČ již dále nezkoumal, zda slouží pro pĜepravu nákladĤ nebo jenom osob. Tuto pĜepážku však plátci þasto nechávali po zmČnČ v technickém prĤkazu odstranit. PĜi kontrole finanþním úĜadem doložili technický prĤkaz, ve kterém byla zapsána pĜestavba osobního automobilu na automobil nákladní. Pokud si chtČl tuto skuteþnost pĜesto správce danČ pĜímo na automobilu ovČĜit, nebyl pro plátce problém pĜepážku do automobilu opČt namontovat a po ukonþení kontroly opČt odstranit. Tímto celý zákaz odeþtu DPH u osobních automobilĤ pozbýval smysl. [16]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
28
Teprve zákon þ. 87/2009 Sb. umožnil od 1. 4. 2009 uplatnit odpoþet danČ také u osobních automobilĤ. Nárok na odpoþet prokazuje plátce daĖovým dokladem, který musí obsahovat náležitosti pĜedepsané v § 28 ZDPH. [15] Nárok na odpoþet danČ lze uplatnit dle § 72 ZDPH pĜi splnČní podmínek § 73 tohoto zákona, a to nejdĜíve za zdaĖovacím období, ve kterém se uskuteþnilo pĜijaté zdanitelné plnČní. V pĜípadČ, že plátce zaplatí pĜi poĜízení automobilu zálohu a obdrží daĖový doklad o zaplacení, uplatní nárok na odpoþet nejdĜíve ve zdaĖovacím období, ve kterém byla platba pĜijata, pokud z této úplaty vznikla dodávajícímu plátci povinnost pĜiznat daĖ. PĜi poĜízení automobilu v tomto pĜípadČ postupujeme stejnČ jako pĜi poĜízení zboží. [15] Jestliže však plátce kupuje ojetý automobil od autobazaru, postup pĜi poĜízení takového automobilu je ponČkud odlišný. Autobazary musí postupovat pĜi prodeji použitých automobilĤ podle § 90 ZDPH. Pokud automobily které prodávají, nakoupily od neplátcĤ DPH nebo od plátcĤ, pro které bylo toto dodání automobilu osvobozeno od danČ, jelikož pĜi jeho poĜízení nemČli nárok na odpoþet danČ, uplatĖují na takový automobil DPH pouze ve výši rozdílu mezi poĜizovací a prodejní cenou, tzv. pĜirážkou. Tuto daĖ z pĜirážky ale autobazar nesmí samostatnČ uvést na daĖovém dokladu. Kupující plátce nemá nárok na odpoþet danČ z tohoto automobilu, ani z pĜirážky, kterou je povinen zaplatit v prodejní cenČ automobilu (§ 90 odst. 10 ZDPH). [17] [18] Je-li automobil poĜízen autobazarem od plátce danČ, má tento obchodník nárok na odpoþet danČ pĜi jeho poĜízení, ale souþasnČ pĜi jeho prodeji musí pĜiznat daĖ z celé prodejní ceny. V tomto pĜípadČ má také nový kupující nárok na odpoþet danČ, a to pĜi splnČní obecných zákonných podmínek. [17] [18]
3.3 PoĜízení automobilu z jiného þlenského státu PĜi poĜízení automobilu z jiného þlenského státu je nutné rozlišovat, zda poĜizujeme dopravní prostĜedek (ojetý), nebo nový dopravní prostĜedek definovaný v ZDPH v § 4 odst. 3 písmeno b) bod 1. Každé z tČchto poĜízení má svá specifika, která je nutno akceptovat. 3.3.1
PoĜízení ojetého automobilu
Dopravní prostĜedek, který není novým dopravním prostĜedkem se také v tomto pĜípadČ považuje za zboží, u kterého je však plátce povinen pĜiznat DPH, souþasnČ mu ale pĜi splnČní zákonných podmínek vzniká nárok na odpoþet danČ na vstupu. [15]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
29
Aby bylo možno považovat koupený automobil za poĜízení zboží z jiného þlenského státu, musí být splnČny podmínky, −
kupující musí nabýt vlastnické právo k automobilu,
−
prodávající musí být osoba registrovaná k dani v jiném þlenském státČ,
−
automobil musí být do tuzemska pĜepraven,
−
automobil musí být odeslán nebo pĜepraven do ýR osobou registrovanou k dani v jiném þlenském státČ, která jej dodává, jeho poĜizovatelem nebo zmocnČnou tĜetí osobou. [15]
PoĜízení tohoto dopravního prostĜedku bude zachyceno v pĜiznání k DPH pĜíslušného zdaĖovacího období. Nárok na odpoþet prokazuje opČt plátce daĖovým dokladem vystaveným dodavatelem, který musí mít všechny náležitosti stanovené v § 35 ZDPH. Na tento doklad musí poĜizovatel doplnit dále: −
datum uskuteþnČní jeho poĜízení,
−
základní nebo sníženou sazbu danČ,
−
výši danČ uvedenou v korunách a haléĜích,
−
datum, k nČmuž byly výše uvedené údaje doplnČny. [15]
3.3.2
PoĜízení nového dopravního prostĜedku
PĜi poĜízení nového dopravního prostĜedku se státy Evropské unie dohodly na spoleþném postupu zdanČní automobilĤ. Nové dopravní prostĜedky se nebudou zdaĖovat nikdy ve státČ dodavatele. Pro nČj je toto plnČní osvobozeno od danČ s nárokem na odpoþet, a to pĜi splnČní urþitých podmínek daných zákony pĜíslušného státu EU. ZdanČní nového dopravního prostĜedku probČhne vždy v zemi jeho spotĜeby. ZDPH v § 19 stanoví povinnost odvést DPH, bez ohledu na to, zda je automobil poĜizován od osoby registrované þi neregistrované k dani v jiném þlenském státČ. Uvedená povinnost se týká všech poĜizovatelĤ - plátcĤ danČ z pĜidané hodnoty i neplátcĤ, a to vþetnČ osob nepodnikajících. Všechny tyto osoby jsou povinny pĜi poĜízení nového dopravního prostĜedku vypoþítat DPH z ceny poĜizovaného automobilu a uvést ji do pĜiznání k DPH. [19]
ZDPH rozlišuje v § 5 osoby povinné k dani a v § 4 osoby registrované k dani v jiném þlenském státČ v § 4.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
30
Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatnČ uskuteþĖuje ekonomické þinnosti, a dále právnická osoba, která nebyla založena nebo zĜízena za úþelem podnikání, pokud uskuteþĖuje ekonomické þinnosti. [15] Osobou registrovanou k dani v jiném þlenském státČ je osoba, které bylo pĜidČleno daĖové identifikaþní þíslo pro úþely DPH v rámci obchodování mezi þlenskými státy EU. [15]
Pokud pĜedmČtný automobil poĜizuje plátce DPH od osoby, která není v jiném þlenském státČ registrovaná k dani, je povinen k daĖovému pĜiznání, ve kterém pĜizná DPH z tohoto automobilu, doložit také hlášení o poĜízení nového dopravního prostĜedku a kopii daĖového dokladu o jeho poĜízení se všemi pĜedepsanými náležitostmi. [15] Jestliže tento plátce chce koupený automobil registrovat v ýeské republice ještČ pĜed podáním pĜiznání, ve kterém je poĜízení nového dopravního prostĜedku deklarováno, podá hlášení o jeho poĜízení vþetnČ kopie daĖového dokladu dĜíve. Pokud za automobil zaplatí správci danČ zálohu ve výši 100 % DPH, správce danČ na pĜedloženém hlášení vyznaþí zaplacení zálohy a automobil mĤže být v ýeské republice ihned zaregistrován k provozu. Tuto praxi využívají pĜedevším plátci se þtvrtletním zdaĖovacím obdobím, a to vČtšinou v pĜípadČ, kdy automobil nakoupí zaþátkem þtvrtletí. Pokud totiž z automobilu není pĜiznána DPH, nesmí být v ýeské republice registrován. Tito plátci jsou schopni jinak prokázat odvod danČ až v pĜiznání, které pĜedkládají po uplynutí daného þtvrtletí, a teprve potom by mohl být automobil zaregistrován. V pĜípadČ, že je automobil poĜizován od osoby registrované k dani v jiném þlenském státČ, povinnost podání hlášení odpadá. [15]
Pokud nový dopravní prostĜedek poĜizuje plátce DPH, má pĜi splnČní podmínek uvedených v § 72 a § 73 ZDPH souþasnČ nárok na odpoþet danČ na vstupu, a to ve stejné výši, jakou musel ve svém pĜiznání pĜiznat. Nárok na uplatnČní odpoþtu má plátce ve stejný den, kdy mu vznikla povinnost pĜiznat daĖ na výstupu. Znamená to pro nČj, že nárok na odpoþet i povinnost odvodu DPH budou uvedeny v pĜiznání k DPH ve stejném zdaĖovacím období a ve stejné výši. [19]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
31
Zvláštností ZDPH je povinnost zaplatit DPH pĜi poĜízení nového dopravního prostĜedku také osobou, která bude automobil využívat pouze k soukromým úþelĤm. Zákon zde nerozlišuje, zda se jedná o podnikatele, nebo osobu, která nevykazuje žádné znaky podnikání.3 Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 19 odst. 6 ZDPH. Uvedený postup je pro vČtšinu obþanĤ celkem neznámý. MylnČ se domnívají, že poĜízením nového automobilu v jiném þlenském státČ ušetĜí peníze na DPH. Tento prodej je sice pro jeho prodejce v jiném þlenském státČ osvobozen od danČ, takže na dokladu není DPH uvedena a náš obþan koupí automobil za cenu bez danČ, ale dle výše uvedeného ustanovení zákona je náš obþan povinen daĖ vypoþítat a do 10 dnĤ ode dne jeho poĜízení podat pĜiznání k DPH, hlášení o poĜízení nového dopravního prostĜedku a kopii dokladu o jeho poĜízení. Na základČ tČchto pĜedložených dokladĤ mu správce danČ vymČĜí daĖ z pĜidané hodnoty, kterou je obþan povinen zaplatit do 25 dnĤ od jejího vymČĜení. ZdánlivČ výhodná koupČ takového dopravního prostĜedku již potom není tak výhodná, obzvláštČ když zatČžuje obþana dalšími
povinnostmi, od kterých by v pĜípadČ poĜízení takového automobilu
v ýeské republice byl osvobozen. Bohužel prodejce takového automobilu v jiném þlenském státČ nemá žádnou povinnost o takovémto postupu pĜi jeho poĜízení kupujícího informovat. Záleží pouze na jeho libovĤli, zda kupujícího na jeho následující povinnosti upozorní. ýasto prodejci s vidinou vlastního zisku tyto informace kupujícímu zámČrnČ zamlþí a tento je pĜi jeho registraci v ýeské republice pĜekvapen, že má s poĜízením takového automobilu ještČ další výdaje a povinnosti. [19]
3.4 PoĜízení automobilu z dovozu PĜi poĜízení automobilu z dovozu není dĤležité, zda se dle ZDPH jedná o nový dopravní prostĜedek, þi pouze o dopravní prostĜedek ojetý. Dovozem zboží se dle § 20 toho zákona rozumí vstup zboží z tĜetí zemČ na území Evropského spoleþenství. V pĜípadČ takového poĜízení automobilu je zdanitelné plnČní uskuteþnČno propuštČním automobilu do celního režimu volný obČh na území EU. Tímto dnem propuštČní vzniká plátci danČ povinnost pĜiznat daĖ v daĖovém pĜiznání (§ 23 odst. 3 ZDPH), souþasnČ má plátce pĜi splnČní všeobecných podmínek uvedených v § 72 ZDPH nárok na odpoþet danČ na vstupu. Tento nárok lze uplatnit nejdĜíve v tom zdaĖovacím
3
Znaky podnikání vymezuje § 2 odst. 1 zákona þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znČní pozdČjších
pĜedpisĤ
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
32
období, ve kterém vznikla povinnost daĖ pĜiznat, a prokazuje se daĖovým dokladem, kterým je v tomto pĜípadČ písemné rozhodnutí o propuštČní automobilu do celního režimu volný obČh, popĜípadČ jiné rozhodnutí o vymČĜené dani vydané celním orgánem, pokud je daĖ zaplacena (§ 30 ZDPH). [15]
3.5 Nárok na odpoþet danČ PĜi poĜízení automobilu je vhodné si uvČdomit, pro jaké úþely bude tento používán. Plátce DPH má nárok na odpoþet z pĜijatého zdanitelného plnČní, pokud toto plnČní použije v rámci své ekonomické þinnosti výhradnČ pro úþely uskuteþĖování plnČní uvedených v § 72 odst. 1 ZDPH. Pokud pĜijaté plnČní použije jak pro úþely, u kterých mĤže uplatnit nárok na odpoþet, tak pro jiné úþely, mĤže uplatnit nárok na odpoþet danČ pouze v þásti, která pĜipadá na jeho použití s nárokem na odpoþet danČ. ZpĤsob výpoþtu nároku na odpoþet danČ upravuje ZDPH v § 75 a § 76. [15]
Jestliže poĜízený automobil bude plátce DPH využívat pro svoji ekonomickou þinnost i pro úþely, který s jeho þinností nesouvisí, má dle § 75 ZDPH nárok na odpoþet DPH pouze v pomČrné výši, která odpovídá rozsahu jeho využití pro ekonomickou þinnost. Na základČ podílu jeho využití pro výše uvedené úþely stanoví plátce pomČrný koeficient, kterým je povinen uplatnČný nárok na odpoþet krátit. V pĜípadČ, že nelze v dobČ uplatnČní odpoþtu podíl úþelu využití automobilu stanovit, urþí se pomČrný koeficient kvalifikovaným odhadem. Po skonþení kalendáĜního roku plátce na základČ skuteþného úþelu využití tohoto hmotného majetku stanoví skuteþný podíl jeho využití. Odchyluje-li se pomČrný koeficient od skuteþného podílu o více než 10 procentních bodĤ, plátce v pĜiznání za poslední období kalendáĜního roku, ve kterém došlo k uskuteþnČní zdanitelného plnČní, provede opravu nároku na odpoþet.
V pĜípadČ, že plátce poĜízený automobil bude využívat v rámci své ekonomické þinnosti jak pro zdanitelná plnČní s nárokem na odpoþet, tak pro plnČní osvobozená od danČ bez nároku na odpoþet, má nárok na odpoþet danČ pouze v krácené výši, která odpovídá rozsahu jeho použití pro plnČní s nárokem na odpoþet. ZpĤsob krácení urþuje § 76 zákona o DPH. ZjednodušenČ lze Ĝíci, že z údajĤ za zdaĖovací období pĜedcházejícího kalendáĜního roku stanoví plátce zálohový koeficient, kterým se tato pĜijatá zdanitelná
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
33
plnČní pĜepoþtou. V pĜíslušných zdaĖovacích obdobích má potom nárok pouze na krácený odpoþet. Po skonþení bČžného kalendáĜního roku provede vypoĜádání odpoþtu danČ v krácené výši za všechna zdaĖovací období tohoto roku. Vypoþte se nový vypoĜádací koeficient, a to podle skuteþných údajĤ pĜedmČtného kalendáĜního roku, a nárok na odpoþet se podle tohoto koeficientu pĜepoþte u všech pĜijatých plnČní, u kterých byl nárok krácen zálohovým koeficientem. O rozdíl mezi uplatnČným odpoþtem v pĜedchozích zdaĖovacích obdobích tohoto kalendáĜního roku a vypoþteným nárokem na odpoþet se upraví nárok na celkový odpoþet danČ v posledním pĜiznání zdaĖovacího období tohoto roku. Tento novČ vypoþtený koeficient se stává souþasnČ zálohovým koeficientem pro pĜíští rok. [15]
V pĜípadČ, že u automobilu v nČkterém z následujících 5 kalendáĜních let dojde ke zmČnČ jeho rozsahu použití, které nárok na odpoþet danČ zakládají, je povinen upravit uplatnČný nárok na odpoþet podle § 78 ZDPH. Tato úprava musí být provedena v pĜiznání k DPH za poslední zdaĖovací období kalendáĜního roku, ve kterém došlo ke zmČnČ úþelu jeho užití. [15]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
4
34
AUTOMOBIL A SILNIýNÍ DAĕ
4.1 Základní principy silniþní danČ V ýeské republice je silniþní daĖ zamČĜena pĜedevším na osoby, které používají silniþní sítČ pro podnikání. Cílem této danČ je vytvoĜení finanþních prostĜedkĤ na údržbu, opravy, rekonstrukce a výstavbu silniþní sítČ, které jsou nyní soustĜećovány ve Státním fondu dopravní infrastruktury. [7] Definice vozidla urþuje zákon þ. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel a komunikacích v § 2 odst. 1.4 4.1.1
PĜedmČt silniþní danČ
Vozidla, která jsou používána k podnikání, Ĝeší zákon þ. 16/1993 Sb., o dani silniþní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Dle ustanovení § 2 odst. 1 tohoto zákona jsou pĜedmČtem danČ silniþní vozidla a jejich pĜípojná vozidla, která jsou: −
registrovaná v ýeské republice,
−
provozovaná v ýeské republice,
−
jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdČleþné þinnosti, nebo v pĜímé souvislosti s podnikáním, nebo k þinnostem, z nichž plynoucí pĜíjmy jsou pĜedmČtem danČ z pĜíjmĤ u subjektĤ nezaložených za úþelem podnikání podle zvláštního právního pĜedpisu. [20]
U tČchto vozidel musí být výše uvedené 3 podmínky splnČny souþasnČ. Pokud by automobil nesplĖoval pouze jednu z tČchto podmínek, není pĜedmČtem danČ silniþní. MĤže se napĜíklad stát, že automobil je registrován v jiné zemi a jeho majitel, který bydlí v zahraniþí, podniká v ýeské republice. Zde zákon umožĖuje cizincĤm, využívat své zahraniþní automobily k podnikání v ýeské republice, aniž by byli povinni platit silniþní daĖ. Jedná se o urþitou podporu pĜílivu zahraniþního kapitálu do naší zemČ. Na druhou stranu tento zákon umožĖuje našim subjektĤm, kteĜí podnikají v zahraniþí a používají zde automobil registrovaný v ýeské republice k pracovním cestám v zahraniþí, neplacení DSL
4
Silniþní vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za úþelem provozu na pozemních
komunikacích pro pĜepravu osob, zvíĜat nebo vČcí.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
35
v ýeské republice. V tomto pĜípadČ automobil nezatČžuje naše vozovky, takže placení danČ u tČchto automobilĤ by bylo zavádČjící. [20] Automobily s nejvČtší povolenou hmotností nad 3,5 tuny urþené výluþnČ k pĜepravČ nákladĤ a registrované v ýeské republice jsou pĜedmČtem danČ bez ohledu na to, zda jsou k podnikání používány. [20] 4.1.2
Osvobození automobilĤ od danČ
NČkteré automobily jsou od silniþní danČ osvobozeny. Toto osvobození urþuje § 3 ZDSL. Pro daĖový subjekt mĤže být z tohoto ustanovení zajímavé pĜedevším osvobození automobilĤ, zapsaných v technickém prĤkazu jako vozidla kategorie L, jelikož do této kategorie spadají urþité druhy motocyklĤ a lehké þtyĜkolky. [20] Ve své praxi se þím dál více setkávám s používáním motocyklu v podnikání. Dle vyjádĜení daĖových subjektĤ je to dopravní prostĜedek, kterým se dostanou do stanoveného místa rychleji, než v pĜípadČ použití osobního automobilu. Tyto motocykly jsou však dle mého názoru z vČtší þásti využívány pro soukromé úþely. Prokázání takového tvrzení správcem danČ však není zdaleka jednoduché. V souþasné dobČ jsou také þím dál více využívány automobily, které používají jako palivo zkapalnČný ropný plyn, tzv. LPG nebo stlaþený zemní plyn, tzv. CNC. V rámci podpory využívání alternativních zdrojĤ paliva jsou tyto automobily od DSL v plné výši osvobozeny. [20] PĜesto, že dle ZDSL jsou osvobozeny automobily, které "používají" tyto jiné zdroje paliva, pĜi výkladu ustanovení § 3 písm. e) ZDSL se dochází k závČru, že od DSL není osvobozen jen automobil, který používá jako palivo výluþnČ LPG nebo CNC, ale i automobil, který kromČ tohoto ekologického paliva používá bČžné palivo jako benzin. 4.1.3
Subjekt silniþní danČ
DSL platí dle § 4 ZDSL osoby, které jsou zapsány v technickém prĤkazu automobilu jako jeho provozovatelé. Zvláštní skupinu tvoĜí fyzické nebo právnické osoby, které sice jako provozovatelé automobilu zapsáni v technickém prĤkazu nejsou, ale tento automobil používají, pĜiþemž osoba zapsaná jako provozovatel zemĜela, zanikla, nebo je v registru vozidel odhlášena. V pĜípadČ, že zamČstnanec použije pro služební úþely svĤj osobní automobil, povinnost placení DSL pĜechází na zamČstnavatele za podmínek, že tuto povinnost nemČl již zamČstnanec. Tento pĜechod v placení DSL však není možný v pĜípadČ použití nákladního automobilu ve vlastnictví zamČstnance. [20] [21]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky 4.1.4
36
Sazby silniþní danČ
Pro urþení výše DSL je u osobních automobilĤ rozhodující zdvihový objem motoru, u nákladních automobilĤ se sazba danČ Ĝídí nejvČtší povolenou hmotností v tunách a poþtem náprav. PĜi stanovení této sazby danČ se vychází z údajĤ v technickém prĤkazu automobilu. [20] Roþní sazbu silniþní danČ stanovuje ZDSL v § 6. Pro osobní automobily s výjimkou osobních automobilĤ na elektrický pohon, jsou stanoveny níže uvedené sazby:
Tab. 1 Roþní sazba silniþní danČ pro osobní automobily Zdvihový objem motoru v cm3 nad do x 800 800 1 250 1 250 1 500 1 500 2 000 2 000 3 000 3 000 x Zdroj: [20]
Sazba danČ v Kþ 1 200 1 800 2 400 3 000 3 600 4 200
Pokud zamČstnanec použije pro služební úþely vlastní automobil, mĤže se zamČstnavatel, který je povinen za nČj zaplatit silniþní daĖ rozhodnout, zda uplatní výše uvedenou sazbu, nebo sazbu 25,- Kþ za každý den jeho použití. U této sazby se nerozlišuje zdvihový objem motoru automobilu. V pĜípadČ, že je automobil zamČstnance využíván spíše výjimeþnČ, je použití této denní sazby pro zamČstnavatele urþitČ výhodnČjší. [20] 4.1.5
Snížení sazby
U osobních i nákladních automobilĤ umožĖuje ZDSL snížení danČ. Rozhodující pro uplatnČní výše snížení danČ je datum první registrace automobilu. Podle první registrace je možno uplatnit snížení danČ ve výši 48 % po dobu 36 mČsícĤ, ve výši 40 % po dobu dalších 36 mČsícĤ a slevu ve výši 25 % po dobu následujících 36 mČsícĤ. Po uplynutí celkem 108 mČsícĤ od data první registrace se sazba danČ již nesnižuje. V rámci podpory používání automobilĤ, které splĖují urþité ekologické podmínky jejich provozu, jsou naopak znevýhodnČny automobily registrované do 31. 12. 1989, kdy se sazba danČ uvedená v § 6 zvyšuje o 25 %, u nČkterých nákladních automobilĤ dokonce až o 48%. [20]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
37
Dle § 6 odst. 9 ZDSL, v pĜípadČ, že fyzická osoba vlastní nákladní automobil s nejvČtší povolenou hmotností vČtší než 3,5 tuny a menší než 12 tun, který není využíván k podnikání, se sazba danČ u tohoto automobilu snižuje o 100%. Tito vlastníci nákladních automobilĤ nemusí podávat ani pĜiznání k DSL, pokud jim tato povinnost nevyplývá z vlastnictví jiného automobilu. [20] 4.1.6
Placení silniþní danČ a podání pĜiznání
DSL je povinen platit daĖový subjekt formou záloh, které jsou splatné do 15. dubna, 15. þervence, 15. Ĝíjna a 15. prosince a jejich výše odpovídá násobku poþtu mČsícĤ použití automobilu v daném þtvrtletí a 1/12 roþní sazby danČ. PĜiznání k se podává nejpozdČji do 31.ledna kalendáĜního roku následujícího po uplynutí zdaĖovacího období a k tomuto dni je tato daĖ i splatná. [20]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
5
38
AUTOMOBIL A DAĕ ZE ZÁVISLÉ ýINNOSTI
5.1 Základní principy ýasto se stává, že automobily zamČstnavatelĤ zĤstávají po pracovní dobČ celé odpoledne nevyužity. ZamČstnavatelé proto umožĖují svým zamČstnancĤm používání podnikového automobilu i k soukromým úþelĤm, a to vČtšinou bezúplatnČ. Tento nepenČžní pĜíjem zamČstnance Ĝeší ZDP v § 6 odst. 6. Dle tohoto ustanovení v pĜípadČ bezplatného poskytnutí vozidla zamČstnavatelem zamČstnanci pro jeho služební i soukromé úþely, se stává pĜíjmem zamČstnance 1 % vstupní ceny automobilu za každý i zapoþatý kalendáĜní mČsíc jeho poskytnutí. Vstupní cena obsahuje i výši DPH. U automobilĤ v nájmu se vychází ze vstupní ceny jeho vlastníka. Je-li 1 % vstupní ceny automobilu nižší než 1 000 Kþ, je pĜíjmem zamČstnance þástka ve výši 1 000 Kþ. PĜi takovém bezplatném poskytnutí více motorových vozidel v prĤbČhu kalendáĜního mČsíce postupnČ, je pĜíjmem zamČstnance 1 % z nejvyšší vstupní ceny poskytnutého automobilu. Pokud jsou automobily poskytnuty souþasnČ, je pĜíjmem zamČstnance 1 % z úhrnu vstupních cen všech automobilĤ poskytnutých k využívání pro služební i soukromé úþely. Vstupní cena automobilu pro tyto úþely je vymezená v § 29 odst. 1 až 9 ZDP. [1] ZamČstnavatelem, který automobil poskytuje, mĤže být jak právnická osoba, tak fyzická osoba – podnikatel. Tento mĤže poskytovat osobní automobil, nákladní automobil, popĜípadČ motocykl, bez ohledu na to, zda je pĜedmČtné vozidlo zahrnuto v obchodním majetku, þi nikoli, nebo je pĜedmČtem finanþního pronájmu, operativního pronájmu, nebo se jedná o vozidlo z pĤjþovny. Pravidla užívání automobilu pro služební i soukromé úþely nejsou dále zakotvena v žádném zákonČ. ZpĤsob jeho užívání, hrazení spotĜebovaných pohonných hmot, popĜípadČ škod a dalších výdajĤ vzniklých na automobilu pĜi jeho soukromém užití, urþuje pouze dohoda mezi zamČstnavatelem a zamČstnancem. [22]
5.2 Smlouva o výpĤjþce automobilu Jelikož s používáním podnikového automobilu pro soukromé úþely vznikají zamČstnavateli urþité náklady navíc (napĜíklad vyšší náklady na servis automobilu nebo vyšší pojistné, které musí zamČstnavatel ze zvýšeného základu danČ odvádČt státu), je vhodné, aby dohoda o použití automobilu uzavĜená mezi zamČstnavatelem a zamČstnancem o jeho použití pro služební i soukromé úþely byla písemná. V pĜípadČ, že je taková smlouva uzavĜená mezi zamČstnavatelem a zamČstnancem právoplatnČ podložena, jsou také další
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
39
náklady, které souvisí s použitím automobilu pro soukromé úþely tohoto zamČstnance dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP daĖovými náklady zamČstnavatele. Pokud by zamČstnavatel nebyl schopen pĜi daĖové kontrole prokázat uzavĜení právoplatné dohody, správce danČ by veškeré náklady související s používáním automobilu pro soukromé úþely vylouþil z daĖových nákladĤ a z neoprávnČnČ sníženého základu danČ by domČĜil daĖ z pĜíjmĤ. [22]
Smlouva o výpĤjþce motorového automobilu se uzavírá ve smyslu zákona þ. 40/1964 Sb., obþanského zákoníku, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a mČla by obsahovat minimálnČ tyto základní údaje: 1. úþastníci smlouvy, kde se uvádí jako pĤjþitel:
zamČstnavatel, jeho název, sídlo, IýO,
vypĤjþitel: zamČstnanec, jeho jméno, pĜíjmení, bydlištČ, datum narození, 2. pĜedmČt smlouvy: napĜíklad úplatné nebo bezúplatné užívání automobilu, 3. pĜedmČt výpĤjþky: identifikace automobilu - typ, jeho registraþní znaþka a podobnČ, 4. prohlášení vlastníka o technickém stavu automobilu, 5. doba výpĤjþky, 6. možnost odstoupení od smlouvy, výpovČdní lhĤta smlouvy, 7. povinnost vypĤjþitele automobilu pĜedat automobil pĤjþiteli pĜi ukonþení této smlouvy, 8. úþel, k jakému úþelu byl automobil vypĤjþen (soukromé, služební úþely), 9. dopady výpĤjþky pro vypĤjþitele i pĤjþitele. NapĜíklad: − zvýšení základu danČ výpĤjþiteli o 1 % vstupní ceny automobilu dle § 6 zákona o daních z pĜíjmĤ, − zpĤsob
hrazení
spotĜebovaných
pohonných
soukromých cest a termín jejich vyúþtování, 10. povinnosti a práva výpĤjþitele a pĤjþitele automobilu: − hmotná zodpovČdnost za automobil, − vedení knihy jízd, zpĤsob a místo parkování,
hmot
výpĤjþitelem
v pĜípadČ
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
40
− péþe o automobil, − povinnost hlášení o poruše automobilu, − pĜípadnČ o dopravní nehodČ v souvislosti s užíváním tohoto automobilu, 11. datum pĜevzetí automobilu, 12. úþinnost smlouvy, 13. forma pĜípadných zmČn a dodatkĤ smlouvy, 14. prohlášení o tom, že smlouva byla uzavĜena ze svobodné vĤle obou stran, 15. podpisy úþastníkĤ smlouvy, 16. místo a datum podpisu smlouvy. [23]
5.3 PĜíjem státního rozpoþtu V souvislosti s umožnČním používat služební automobil také k soukromým úþelĤm a následnČ zdanČním nepenČžního pĜíjmu zamČstnance, plyne roþnČ do státního rozpoþtu 58,64 % z ocenČní tohoto pĜíjmu. Tento pĜíjem vyplývá ze: - zvýšeného odvodu pojištČní, který je povinen platit zamČstnavatel ve výši 34 %, - snížení danČ z pĜíjmu právnických osob o 6,46 %, - zvýšení danČ ze závislé þinnosti o 20,1 %, - zvýšení odvodu pojištČní, který je povinen platit zamČstnanec ve výši 11 %. PĜi ocenČní nepenČžního pĜíjmu zamČstnance 1 % ze vstupní ceny automobilu, þiní mČsíþní odvod do státního rozpoþtu 0,59 % vstupní ceny automobilu. Roþní odvod do státního rozpoþtu ze vstupní ceny automobilu vþetnČ danČ z pĜidané hodnoty þiní celkem 7,04 % jeho vstupní ceny. [22]
II PRAKTICKÁ ýÁST
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
6
42
FINANýNÍ ÚěAD V OTROKOVICÍCH
Ve své práci budu vycházet pĜedevším z pokladĤ Finanþního úĜadu v Otrokovicích, kde pracuji v oddČlení vymČĜovacím a vymáhavém, a dále ze svých zkušeností, které jsem získala pĜi své nČkolikaleté praxi na tomto úĜadČ. Na Finanþním úĜadu v Otrokovicích pracuje celkem 41 pracovníkĤ. V þele úĜadu stojí Ĝeditel, každé oddČlení Ĝídí vedoucí pracovník. ýinnost celého úĜadu je rozdČlena mezi níže uvedená oddČlení. RozdČlení vykonávané práce mezi jednotlivá oddČlení úĜadu vede k vČtší specializaci tČchto oddČlení a je pĜínosem pro kvalitní a zodpovČdnou práci všech zamČstnancĤ. To vše umožĖuje fungování finanþního úĜadu jako celku. V krátkosti bych zde nastínila náplĖ práce uvedených oddČlení.
6.1 OddČlení vymČĜovací a vymáhací Na tomto oddČlení dochází pĜedevším ke zpracování daĖových tvrzení, vymČĜování daní a pĜedepisování pĜíslušenství daní vþetnČ ukládání pokut. Dále toto oddČlení zajišĢuje vydání vČtšiny rozhodnutí a výzev vztahujících se pĜedevším k dani z pĜíjmĤ, dani z pĜidané hodnoty, silniþní dani a vyĜízení veškerých žádostí daĖového subjektu vztahujících se k tČmto daním. V pĜípadČ pochybnosti o správnosti daĖové povinnost daĖového subjektu, pĜedává také podnČty kontrolnímu oddČlení k jeho kontrolní þinnosti. [24]
6.2 OddČlení majetkových daní OddČlení majetkových daní zajišĢuje obdobnou þinnost jako oddČlení vymČĜovací, ale jeho þinnosti se zamČĜuje na správu danČ z nemovitostí, daĖ z pĜevodu nemovitostí a daĖ dČdickou a darovací. Dále toto oddČlení vytváĜí databáze obvyklých cen nemovitostí pro potĜeby finanþního úĜadu a zajišĢuje souþinnost znalcĤ v potĜebných pĜípadech. [24]
6.3 OddČlení registrace a evidence daní Hlavní náplní práce tohoto oddČlení je provádČní registrace daĖových subjektĤ, vþetnČ zmČn a ovČĜování údajĤ pĜi registraci, pĜípadnČ jejich doplĖování, pĜidČlování daĖového identifikaþního þísla, vydávání osvČdþení o provedené registraci, vedení osobních úþtĤ daĖových subjektĤ a evidování plateb. [24]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
43
6.4 Kontrolní oddČlení Na kontrolním oddČlení jsou provádČny kontroly daĖových subjektĤ. PĜíslušnému oddČlení pĜedává dále podklady k zajištČní úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daĖ a podklady k dodateþnému vymČĜení danČ pĜedává vymČĜovacímu oddČlení. Ve své pĤsobnosti provádí vyhledávací þinnost a provádí kontrolu omezení plateb v hotovosti. [24]
6.5 OddČlení vnitĜní správy Uvedené oddČlení zajišĢuje organizaþní chod úĜadu, vybírá peníze na pokladnČ FÚ, zajišĢuje potĜebné tiskopisy a kanceláĜské potĜeby finanþního úĜadu, eviduje a vyplácí cestovní pĜíkazy, zajišĢuje potĜebná školení zamČstnancĤ dle požadavku vedoucích oddČlení a vede vnitĜní úþetnictví finanþního úĜadu. [24]
Graf 1 Tabulka vývoje daĖových pĜíjmĤ Finanþního úĜadu v Otrokovicích v roce 2009 a 2010
DPH
DPPO
DSL
tis. Kþ 2 400 000
1 929 011
2 100 000 1 800 000
1 498 339
1 500 000 1 200 000 900 000
605 418 363 008
600 000
20 920
20 647
300 000 0 2009
2010 rok
Zdroj: Interní materiály - Výsledky þinnosti FÚ v Otrokovicích ze dne 27.1.2011
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
7
44
ZADÁNÍ PRAKTICKÉHO PěÍKLADU
Pro lepší pochopení a orientaci v problematice poĜízení a používání osobního automobilu jsem se rozhodla ve své bakaláĜské práci využít praktického pĜíkladu, který mĤže být pro daĖové subjekty návodem na správné postupy pĜi placení daní vztahujících se k této problematice.
NČkteré základní pĜedpokládané okolnosti a zpĤsoby poĜízení automobilu:
PoĜizovatel: −
daĖový subjekt
−
vede úþetnictví
−
plátce DPH s mČsíþním zdaĖovacím obdobím
Údaje o automobilu: −
osobní automobil
−
objem motoru: 1 600 cm3
PoĜizovací cena: −
celková kupní cena
432 000 Kþ
−
z toho:
360 000 Kþ
základ danČ DPH
72 000 Kþ
Datum poĜízení: −
1.8.2011
Tento datum je shodný s datem zaĜazení automobilu do majetku firmy.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
8
45
DAĕ Z PěÍJMģ VE VZTAHU K AUTOMOBILU
8.1 Odpisy automobilu Výpoþet roþního daĖového odpisu automobilu: Vstupní cena automobilu * PĜíslušný koeficient 100 [2] 8.1.1
Výpoþet rovnomČrných daĖových odpisĤ Tab. 2 Výpoþet rovnomČrných daĖových odpisĤ automobilu v Kþ Rok
Výpoþet odpisu
Výše roþního odpisu
ZĤstatková cena
39 600 80 100 80 100 80 100 80 100
320 400 240 300 160 200 80 100 0
2011 (360 000 x 11) : 100 2012 (360 000 x 22,25) : 100 2013 (360 000 x 22,25) : 100 2014 (360 000 x 22,25) : 100 2015 (360 000 x 22,25) : 100 Zdroj: vlastní
Tab. 3 Výpoþet rovnomČrných daĖových odpisĤ automobilu pĜi zvýšeném odpisu v prvním roce odepisování o 10 % v Kþ Rok
Výpoþet odpisu
2011 (360 000 x 21) :100 2012 (360 000 x 19,75) : 100 2013 (360 000 x 19,75) : 100 2014 (360 000 x 19,75) : 100 2015 (360 000 x 19,75) : 100 Zdroj: vlastní 8.1.2
Výše roþního odpisu
ZĤstatková cena
75 600 71 100 71 100 71 100 71 100
284 400 213 300 142 200 71 100 0
Výpoþet zrychlených daĖových odpisĤ Tab. 4 Výpoþet zrychlených daĖových odpisĤ automobilu v Kþ Rok
Výpoþet odpisu
2011 (360 000 : 5) 2012 (2 x 288 000) : (6-1) 2013 (2 x 172 800) : (6-2) 2014 (2 x 86 400) : (6-3) 2015 (2 x 28 800) : (6-4) Zdroj: vlastní
Výše odpisu roþního
ZĤstatková cena
72 000 115 200 86 400 57 600 28 800
288 000 172 800 86 400 28 800 0
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky 8.1.3
46
Výpoþet úþetních odpisĤ
Pro osobní automobil je optimální zvolit úþetní odpisy þasové. V tomto pĜípadČ si daĖový subjekt urþí pĜedpokládanou dobu užívání hmotného majetku, od které se dále odvíjí výše mČsíþních odpisĤ. Vnitropodnikovou smČrnicí je nutno urþit, jakým zpĤsobem bude tento majetek odepisován a stanovit pravidla pro jeho odepisování. BČžnou praxí je stanovení prvního úþetního odpisu na mČsíc, který následuje po zaĜazení majetku do evidence hmotného majetku.
Vzhledem, k tomu, že je pĜedpokládáno využívání poĜízeného automobilu pĜibližnČ 8 let, zohlednila bych dobu jeho používání daĖovým subjektem pĜi stanovení úþetních odpisĤ a odpisového plánu, který bude vypoþten na 8 let, tj. 96 mČsícĤ.
Výpoþet þasových úþetní odpisĤ automobilu: PoĜizovací cena automobilu Poþet mČsícĤ užívání hmotného majetku
. [8]
Tab. 5 Výpoþet úþetních odpisĤ automobilu v Kþ Rok odpisu
Výpoþet odpisu
Výše úþetního odpisu
2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 xxxx Zdroj: vlastní
(360 000 : 96) x 4 (360 000 : 96) x 12 (360 000 : 96) x 12 (360 000 : 96) x 12 (360 000 : 96) x 12 (360 000 : 96) x 12 (360 000 : 96) x 12 (360 000 : 96) x 12 (360 000 : 96) x 8
15 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 30 000
ZĤstatková cena 345 000 300 000 255 000 210 000 165 000 120 000 75 000 30 000 0
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
8.1.4
47
Srovnání jednotlivých daĖových odpisĤ automobilu
Graf 2 Srovnání daĖových odpisĤ rovnomČrných, zvýšených a zrychlených Kþ
rovnomČrné
zvýšené
zrychlené
140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2011
2012
2013
2014
2015
Rok
Zdroj: vlastní
PĜi porovnání jednotlivých zpĤsobĤ daĖových odpisĤ mĤžeme dojít k následujícímu závČru: −
rovnomČrné daĖové odpisy jsou nejmenší v prvním roce poĜízení automobilu, v dalších letech jsou tyto odpisy vyšší a ve stejné výši,
−
pĜi zvýšení odpisu v prvním roce odepisování o 10 % jsou daĖové odpisy v jednotlivých letech témČĜ stejné,
−
pĜi využití zrychlených odpisĤ jsou daĖové odpisy nejvČtší ve druhém roce odepisování a postupnČ se jejich výše snižuje.
8.1.5
Úprava hospodáĜského výsledku
Jelikož byly zvoleny úþetní odpisy odlišné od daĖových, bude nutno po skonþení každého zdaĖovacího období upravit zjištČný výsledek hospodaĜení o rozdíl mezi tČmito odpisy.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
48
Tab. 6 Úprava hospodáĜského výsledku v jednotlivých letech pĜi využití rovnomČrných daĖových odpisĤ v Kþ Rok odpisu
Úþetní odpisy
DaĖové odpisy
Úprava HV
2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 celkem Zdroj: vlastní
15 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 30 000 360 000
75 600 71 100 71 100 71 100 71 100 0 0 0 0 360 000
- 60 600 - 26 100 - 26 100 - 26 100 - 26 100 + 45 000 + 45 000 + 45 000 + 30 000 0
Tab. 7 Úprava hospodáĜského výsledku v jednotlivých letech pĜi využití rovnomČrných zvýšených daĖových odpisĤ v Kþ Rok odpisu 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 celkem Zdroj: vlastní
Úþetní odpisy
DaĖové odpisy
Úprava HV
15 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 30 000 360 000
75 600 71 100 71 100 71 100 71 100 0 0 0 0 360 000
- 60 600 - 26 100 - 26 100 - 26 100 - 26 100 + 45 000 + 45 000 + 45 000 + 30 000 0
Tab. 8 Úprava hospodáĜského výsledku v jednotlivých letech pĜi využití zrychlených daĖových odpisĤ v Kþ Rok odpisu
Úþetní odpisy
DaĖové odpisy
Úprava HV
2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 celkem Zdroj: vlastní
15 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 30 000 360 000
72 000 115 200 86 400 57 600 28 800 0 0 0 0 360 000
- 57 000 - 70 200 - 41 400 - 12 600 + 16 200 + 45 000 + 45 000 + 45 000 + 30 000 0
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
49
NČkteré daĖové subjekty si ve snaze zjednodušení administrativy zvolí úþetní odpisy ve stejné výši jako daĖové. Odpadá jim potom starost o správnou úpravu hospodáĜského výsledku vzhledem k rozdílným daĖovým a úþetním odpisĤ. Tento zpĤsob stanovení úþetních odpisĤ však nelze doporuþit, jelikož neodpovídá úþetním zásadám (pĜedevším zásadČ opatrnosti) a doba odepisování hmotného majetku dle ZDP neodpovídá skuteþné dobČ jeho užívání. Dalším dĤvodem je také to, že pĜi výpoþtu daĖových odpisĤ není zohlednČna doba poĜízení majetku. Bez ohledu na to, zda byl majetek poĜízen v lednu nebo v prosinci, jsou daĖové odpisy stejné. [8] 8.1.6
Odpisy v pĜiznání k dani z pĜíjmu právnických osob
Úþetní odpisy automobilu budou uvedeny ve výkazu ziskĤ a ztrát v oddíle E - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. DaĖové odpisy automobilu uvede daĖový subjekt do pĜiznání k DPPO v PĜíloze þ. 1 II. oddílu - tabulka B. a) DaĖové odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatnČné jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištČní a udržení zdanitelných pĜíjmĤ podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona, na Ĝádku þ. 3 - Odpisy
hmotného a nehmotného majetku
zaĜazeného do odpisové skupiny 2. O rozdíl mezi úþetními a daĖovými odpisy upraví daĖový subjekt hospodáĜský výsledek uvedený v Ĝ. 10: •
v pĜípadČ, že úþetní odpisy automobilu jsou vČtší než daĖové odpisy, rozdíl uvedených odpisĤ bude vyþíslen v pĜiznání na Ĝádku þ. 40 – Výdaje neuznávané za výdaje vynaložené k dosažení, zajištČní a udržení pĜíjmĤ,
•
v pĜípadČ, že úþetní odpisy automobilu budou menší než daĖové odpisy, rozdíl uvedených odpisĤ bude vyþíslen v pĜiznání na Ĝádku þ. 150 – Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona pĜevyšují odpisy tohoto majetku uplatnČné v úþetnictví.
Do základu danČ potom vstupuje pouze þástka rovnající se daĖovým odpisĤm. 8.1.7
Odpisy v pĜiznání k dani z pĜíjmu fyzických osob
Úþetní odpisy poplatníci danČ z pĜíjmĤ fyzických osob nevykazují ve svém pĜiznání. Tyto odpisy jsou zachyceny pouze v odpisovém plánu daĖového subjektu.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
50
DaĖové odpisy se uvádČjí do pĜiznání v pĜíloze þ. 1 bod 2. DoplĖující údaje. Zde jsou uvedeny celkové daĖové odpisy, ze kterých se dále vyþleĖují odpisy nemovitostí. Tyto daĖové odpisy jsou pĜímo souþástí výdajĤ na Ĝádku þ. 102 daĖového pĜiznání – Výdaje související s pĜíjmy podle § 7 zákona. Proto je nutné pĜi vykazování údaje na tomto Ĝádku již zohlednit rozdíl mezi daĖovými a úþetními výdaji. Pokud se jedná o daĖový subjekt, který uplatĖuje výdaje na dani z pĜíjmĤ procentem z vykázaných pĜíjmĤ dle § 7 odst. 7 ZDP, nejsou tyto daĖové odpisy souþástí Ĝádku þ. 102, jelikož pĜi tomto zpĤsobu uplatnČní daĖových výdajĤ nelze odpisy majetku dále ve výdajích zohlednit. 8.1.8
NejþastČjší chyby pĜi uplatĖování daĖových odpisĤ
NejþastČji se vyskytující chybou daĖových subjektĤ v souvislosti s uplatĖováním daĖových odpisĤ automobilu je uplatnČní tČchto odpisĤ u automobilu, který není v jeho obchodním majetku a dále nesprávné stanovení vstupní ceny pro úþely jeho odepisování. Tato vstupní cena tj. cena poĜizovací vychází dle § 25
odst. 4 písmeno a) zákona
þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, z ceny poĜízení automobilu a nákladĤ, které s jeho poĜízením souvisejí. V pĜípadČ poĜízení automobilu mĤže být souþástí vstupní ceny napĜíklad provize zaplacená za zprostĜedkování jeho koupČ. Tyto náklady nelze úþtovat pĜímo do daĖových výdajĤ, ale k jejich daĖovému uplatĖování mĤže dojít pouze prostĜednictvím odpisĤ souþasnČ s odpisováním pĜíslušného automobilu. PĜi uplatĖování odpisĤ automobilu si musí být daĖový subjekt vČdom toho, že v pĜípadČ jeho použití k jiným úþelĤm než k zajištČní, udržení a dosažení zdanitelných pĜíjmĤ, mĤže být do daĖových výdajĤ zahrnuta také pouze pomČrná þást daĖových odpisĤ. Tato skuteþnost je þasto daĖovými subjekty pĜi následném výpoþtu daĖové povinnosti opomíjena a stává se þastým domČrkem finanþního úĜadu. Použití automobilu k jinému úþelu než k zajištČní zdanitelného pĜíjmu mĤže zjistit správce danČ pĜi daĖové kontrole napĜíklad z pĜedložené knihy jízd nebo dohody se zamČstnancem o možnosti používání služebního automobilu ke služebním a soukromým úþelĤm. Tuto skuteþnost mĤže dokládat také využití kráceného paušálního výdaje na dopravu. [1]
Pokud daĖový subjekt vyĜadí automobil z obchodního majetku ještČ pĜed jeho plným daĖovým odepsáním (automobil byl napĜíklad prodán), musí tuto skuteþnost pĜi výpoþtu daĖových odpisĤ v roce jeho vyĜazení z majetku zohlednit. Dle ZDP mĤže v tomto pĜípadČ uplatnit pouze ½ vypoþtených daĖových odpisĤ. Na tuto skuteþnost bývá daĖovými
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
51
subjekty také þasto zapomínáno. Odpisy uplatní v plné výši a pĜi následné daĖové kontrole finanþním úĜadem jim správce danČ z þástky neoprávnČnČ sníženého základu danČ domČĜí daĖ z pĜíjmĤ. [1] PĜi uplatĖování daĖových odpisĤ není ani výjimkou domČĜení danČ z dĤvodu nesprávného zatĜídČní hmotného majetku do odpisové skupiny nebo špatný výpoþet roþních daĖových odpisĤ. Dále bylo také zjištČno, že nepozorností daĖových subjektĤ došlo sice ke správnému zatĜídČní automobilu do odpisové skupiny a správnému uplatnČní daĖových odpisĤ, ale souþasnČ byl tento automobil také uplatnČn v roce poĜízení v daĖových nákladech. Tyto domČrky jsou však hlavnČ u podnikatelĤ - fyzických osob, neboĢ pĜi úþtování daĖových subjektĤ v podvojném úþetnictví je vČtšina úþetních programĤ na takové úrovni, že k takové zásadní chybČ již nedochází.
DaĖový subjekt prokazuje poĜizovací cenu automobilu, a tím i uplatnČné odpisy fakturou nebo kupní smlouvou. V pĜípadČ, že automobil byl koupen daĖovým subjektem za cenu neúmČrnČ vyšší, než je cena obvyklá na trhu, mĤže jej správce danČ vyzvat k jejímu prokázání. K prokázání kupní ceny slouží napĜíklad znalecký posudek.
8.2 Technické zhodnocení V pĜípadČ, že k automobilu bude ještČ dokoupeno další pĜíslušenství, napĜíklad klimatizace za 15.000 Kþ a dále provedena jeho pĜestavba na plyn za 35.000 Kþ, jedná se o technické zhodnocení tohoto automobilu, jelikož roþní úhrn tČchto úprav u automobilu pĜesáhl þástku 40 000,- Kþ a výsledkem jejich zabudování do automobilu je jeho modernizace. [1] Pokud by toto technické zhodnocení bylo provedeno ještČ v prvním roce odpisování automobilu, stane se souþástí jeho vstupní ceny a v roce 2011 bude zahájen odpis automobilu ze vstupní ceny 410 000,- Kþ. Výpoþet odpisĤ automobilu s technickým zhodnocením by byl obdobný, jak je uvedeno v bodu þ. 8.1.1 a 8.1.2 této bakaláĜské práce, bude se ale vycházet ze vstupní ceny 410 000 Kþ (tj. 360 000 + 50 000). [1] V pĜípadČ, že uvedené pĜíslušenství považované za technické zhodnocení bude poĜízeno až v dalších letech, bude výpoþet úþetních i daĖových odpisĤ v roce poĜízení technického zhodnocení pozmČnČn. [1] PĜedpokládejme, že k technickému zhodnocení automobilu dojde v mČsíci bĜeznu 2013.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
52
Výpoþet nového mČsíþního úþetního odpisu bude proveden podle vzorce: PoĜizovací cena automobilu + Technické zhodnocení [8] Poþet mČsícĤ užívání hmotného majetku Tab. 9 Výpoþet úþetních odpisĤ automobilu po jeho technickém zhodnocení v Kþ Rok odpisu 2011 2012 2013/1-3 2013/4-12 2014 2015 2016 2017 2018 xxxx Zdroj: vlastní
Výpoþet odpisu
Výše úþetního odpisu
ZĤstatková cena
(360 000 : 96) x 4 (360 000 : 96) x 12 (360 000 : 96) x 3 (360 000 + 50) : (96 x 9) (360 000 + 50) : (96 x 12) (360 000 + 50) : (96 x 12) (360 000 + 50) : (96 x 12) (360 000 + 50) : (96 x 12) (360 000 + 50) : (96 x 12) (360 000 + 50) : (96 x 8)
15 000 45 000 49 689 51 252 51 252 51 252 51 252 51 252 44 051 410 000
345 000 300 000 300 311 249 059 197 807 146 555 95 303 44 051 0 xxxx
V návaznosti na zmČnu úþetních odpisĤ musí daĖový subjekt poþítat také s tím, že se zmČní i daĖové odpisy, které upravují základ danČ v jednotlivých letech. 8.2.1
Chybné posouzení technického zhodnocení
PĜi posouzení technického zhodnocení automobilu je nutno dále zkoumat, zda jeho pĜedmČtné dovybavení, které mĤže teoreticky splĖovat podmínky rekonstrukce nebo modernizace, je s tímto automobilem pevnČ spojeno a nemĤže být odinstalováno. V pĜípadČ, že toto další vybavení automobilu není pevnou souþástí automobilu a mĤže být v pĜípadČ potĜeby použito na jiný automobil, nelze takové vybavení posoudit jako technické zhodnocení, i když souþet výdajĤ na tento automobil pĜesáhne ve zdaĖovacím období þástku 40 000,- Kþ. [1] PĜíkladem takového špatného posouzení mĤže být napĜíklad tažné zaĜízení, nebo hydraulické rameno u nákladního automobilu, pĜípadnČ pracovního stroje. Pokud tato zaĜízení je možno odmontovat a pĜipevnit k jinému automobilu, tak pĜesto, že hodnota poĜízení jednotlivé výbavy pĜesáhne þástku 40 000,- Kþ, nejedná se o technické zhodnocení majetku, ale o samostatný majetek, který bude mít samostatnou kartu hmotného majetku a bude zatĜídČn do odpisové skupiny a samostatnČ také odepisován.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
53
U posouzení technického zhodnocení je také nutné vycházet ze stavu majetku tČsnČ pĜed jeho rekonstrukcí, popĜ. modernizací. PĜíkladem mĤže být výmČna motoru automobilu. V pĜípadČ, že pĤvodní motor þ. 1 byl vymČnČn za novČjší, výkonnČjší motor þ. 2 a následnČ dojde napĜíklad k havárii automobilu, pĜi které je nutno motor opČt vymČnit, nemusí být nová výmČna motoru vždy opravou, ale tento zásah do automobilu mĤže být posouzen také jako jeho technické zhodnocení. −
Pokud byl po havárii automobilu do nČj vložen stejný, popĜípadČ stejnČ výkonný motor jako byl motor þ. 2, jedná se o opravu, která mĤže být daĖovým subjektem uplatnČna v daĖových nákladech v roce jeho opravy.
−
Pokud však byl do automobilu vložen takový motor, který odpovídal pĤvodnímu ménČ výkonnému motoru þ. 1, pĜiþemž motor þ. 2, který byl v automobilu pĜed havárií, je stále na trhu, bude tato výmČna posouzena jako technické zhodnocení automobilu.
8.3 Praktické uplatnČní paušálních výdajĤ na dopravu 8.3.1
Úprava hospodáĜského výsledku
V pĜípadČ využití možnosti uplatnČní paušálních výdajĤ na dopravu musí daĖový subjekt pĜi sestavování pĜiznání k dani z pĜíjmĤ dát pozor na správnou úpravu hospodáĜského výsledku, jelikož ve svém úþetnictví má zachyceny skuteþné výdaje vztahující se k tČmto automobilĤm. Proto je nutné tyto výdaje peþlivČ sledovat a oddČlenČ evidovat ty náklady, které je možno pĜi tomto zpĤsobu paušálních výdajĤ ještČ uplatnit a které již ne. Toto sledování je sice administrativnČ nároþnČjší, ale urþitČ se pĜi následné kontrole finanþního úĜadu vyplatí. 8.3.2
PĜiznání k dani z pĜíjmĤ právnických osob
DaĖový subjekt má veškeré náklady na dopravu spojené s provozem všech automobilĤ zachyceny ve svém úþetnictví. Tyto náklady také ovlivnily hospodáĜský výsledek, který daĖový subjekt vykazuje na Ĝádku þ. 10 daĖového pĜiznání pĜíslušného zdaĖovacího období. V pĜípadČ, že se rozhodne u nČkterých automobilĤ uplatĖovat paušálové výdaje na dopravu, musí tento hospodáĜský výsledek upravit. Úprava hospodáĜského výsledku bude v pĜiznání k dani z pĜíjmĤ provedena následovnČ: •
na Ĝádku þ. 40 – Výdaje neuznávané za výdaje vynaložené k dosažení, zajištČní a udržení pĜíjmĤ; bude vyþíslena hodnota skuteþných nákladĤ, které nelze v tomto
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
54
pĜípadČ uznat jako daĖové úþinné dle § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP. O tuto hodnotu bude zvýšen vykázaný hospodáĜský výsledek. Podobný rozpis Ĝádku þ. 40 se uvádí na pĜíloze þ. 1. II. oddílu daĖového pĜiznání. [25] •
na Ĝádku þ. 162: bude uvedena hodnota paušálního výdaje na dopravu, kterou daĖový subjekt uplatĖuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Tento údaj hodnotu vykázaného hospodáĜského výsledku snižuje. Jelikož se jedná o Ĝádek, který nemá vlastní název, bude skuteþnost, že obsahem tohoto Ĝádku jsou paušální výdaje na dopravu uvedena v prázdném poli jeho názvu. Pokud souþástí tohoto Ĝádku budou i další údaje, bude vČcná náplĖ uvedeného Ĝádku rozepsána na zvláštní pĜíloze pĜiznání. [25]
8.3.3
PĜiznání k dani z pĜíjmĤ fyzických osob
Fyzická osoba, která vede úþetnictví, má veškeré náklady na dopravu spojené s provozem automobilu zachyceny ve svém úþetnictví. PĜi uplatnČní paušálních výdajĤ na dopravu musí také provést úpravu dílþího základu danČ v pĜiznání k dani z pĜíjmĤ fyzických osob. •
v pĜíloze þ. 1 na Ĝádku þ. 105 – Úhrn þástek zvyšující výsledek hospodaĜení; bude uvedena výše skuteþných výdajĤ (daĖovČ neúþinných) výdajĤ vymezených v § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP, které byly vynaloženy v souvislosti s užíváním automobilu, u kterého je uplatnČn paušální výdaj. Podkladem pro údaj na tomto Ĝádku jsou þástky uvedené v odd. E na stranČ 2 PĜílohy þ. 1 pĜiznání. [25]
•
v pĜíloze þ. 1 na Ĝádku þ. 106 – Úhrn þástek snižující výsledek hospodaĜení; bude uvedena celková výše paušálních výdajĤ na dopravu uplatĖovaných v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Podkladem pro údaj na tomto Ĝádku jsou þástky uvedené v odd. E na stranČ 2 PĜílohy þ. 1 pĜiznání. [25]
Fyzické osoby, které vedou daĖovou evidenci podle § 7b ZDP, budou využití paušálních výdajĤ na dopravu zohledĖovat v pĜiznání k dani z pĜíjmĤ fyzických osob takto: v pĜíloze þ. 1 na Ĝádku þ. 102 – Výdaje související s pĜíjmy podle § 7 zákona; budou uvedeny paušální výdaje na dopravu automobilem uplatnČné v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. DaĖovČ neúþinné výdaje vymezené v § § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP vztahující se k automobilu, u kterého byl využit paušální výdaj, nebudou již v pĜiznání souþástí tohoto Ĝádku. [25]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky 8.3.4
55
NejþastČji se vyskytující chyby
Subjekt provozoval samostatnou výdČleþnou þinnost dle § 7 zákona o daních z pĜíjmĤ. V rámci této þinnosti využil možnosti plného paušálního výdaje na dopravu u automobilu A. V kontrolovaném zdaĖovacím období mČl tento subjekt také pĜíjmy dle § 10 zákona o daních z pĜíjmĤ. Jednalo se o pĜíjem z nahodilé zemČdČlské þinnosti, pĜi které subjekt využíval automobil B. V rámci dílþího základu danČ dle § 10 zákona o daních z pĜíjmĤ uplatnil subjekt paušální výdaje na dopravu automobilem B. Správce danČ neuznal tento výdaj jako daĖovČ úþinný, neboĢ pĜedmČtný automobil byl využit pouze k dosažení pĜíjmĤ dle § 10, což zákon nepĜipouští. DaĖový subjekt mohl u této þinnosti uplatnit pouze skuteþné náklady související s tímto pĜíjmem. Jelikož však nebyl schopen skuteþné náklady prokázat, dopustil se neoprávnČného snížení dílþího základu danČ dle § 10 v roce 2009 a správce danČ domČĜil daĖ.
U daĖového subjektu, byla v roce 2010 zahájena daĖová kontrola za zdaĖovací období roku 2009. Z pĜedloženého pĜiznání k dani z pĜíjmĤ vyplynulo, že subjekt uplatnil v tomto zdaĖovacím období paušální výdaj na dopravu u tĜech automobilĤ, a to po celé zdaĖovací období. Celková výše uplatnČného paušálu þinila þástku 180 000 Kþ. V prĤbČhu daĖové kontroly bylo zjištČno, že subjekt používal v prĤbČhu tohoto zdaĖovacího období celkem automobily þtyĜi, pĜiþemž jeden automobil byl v mČsíci Ĝíjnu prodán a v mČsíci listopadu byl koupen nový automobil. Subjekt uplatĖoval paušální výdaje na dopravu takto: −
u automobilĤ A a B, které byly po celou dobu majetkem daĖového subjektu, byly uplatnČny paušální výdaje za mČsíce 1 – 12 roku 2009 v celkové výši 120 000 Kþ,
−
u automobilu C, který byl 7. Ĝíjna 2009 prodán, byl uplatnČn paušální výdaj na dopravu za mČsíce 1 – 10 roku 2009 v celkové výši 50 000 Kþ,
−
u automobilu D, který subjekt koupil v mČsíci listopadu 2009, byl uplatnČn paušální výdaj na dopravu za mČsíce 11 – 12 roku 2009 v celkové výši 10 000 Kþ.
Správce danČ posoudil oprávnČnost uplatnČní paušálního výdaje na dopravu takto: −
u automobilu A a B jsou paušální výdaje na dopravu oprávnČné a správce danČ potvrdil oprávnČno snížení základu danČ v roce 2009 o þástku 120 000 Kþ.
−
u automobilu C správce danČ neuznal uplatnČný paušální výdaj na dopravu za mČsíc 10 roku 2009, jelikož paušální výdaj na dopravu se uplatĖuje za celý kalendáĜní mČsíc. Tento automobil byl v uvedeném mČsíci vyĜazen a nemohl být z dĤvodu jeho prodeje
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
56
používán subjektem celý mČsíc, proto nelze za mČsíc Ĝíjen uznat paušální výdaj na dopravu. Správce danČ proto potvrdil oprávnČnost paušálního výdaje na dopravu u tohoto automobilu pouze ve výši 45 000 Kþ. −
u automobilu D, u kterého byl uplatnČn paušální výdaj na dopravu ve výši 10 000 Kþ, správce danČ nepotvrdil oprávnČnost použití paušálních výdajĤ. Jedná se totiž již o þtvrtý automobil, u kterého byl ve zdaĖovacím období roku 2009 uplatnČn paušální výdaj.
Z výše uvedeného zjištČní plyne, že subjekt porušil ustanovení § 24 zt) a § 25 odst. 1 ZDP a neoprávnČnČ snížil vykazovaný základ danČ o celkovou þástku 15 000 Kþ. [1]
Jiný daĖový subjekt uplatnil ve zdaĖovacím období roku 2009 paušální výdaj na dopravu celkem u tĜí automobilĤ. Celková hodnota tČchto výdajĤ þinila þástku 180 000 Kþ. Paušální výdaje byly subjektem uplatĖovány u automobilĤ A, B i C a to v plné výši za mČsíce 1 – 12 roku 2009. SouþasnČ byly uplatnČny rovnomČrné daĖové odpisy tČchto automobilĤ v plné výši. PĜi kontrole danČ z pĜíjmĤ bylo správcem danČ zjištČno, že automobil A využíval podnikatel - fyzická osoba v mČsíci dubnu a kvČtnu 2009 také pro své soukromé úþely a automobil B byl v mČsíci záĜí a listopadu používán zamČstnanci nejen pro služební, ale i pro soukromé úþely. Automobil C byl po celý rok 2009 používán pouze ke služebním úþelĤm. Dle správce danČ bylo možno paušální výdaje u tČchto automobilĤ uplatnit následovnČ: −
u automobilu A, který v mČsíci dubnu a kvČtnu 2009 použil podnikatel také pro soukromé úþely, má subjekt nárok na plný paušál pouze za mČsíce 1 – 3 a 6 – 12 roku 2009. V mČsíci dubnu a kvČtnu 2009 lze uplatnit pouze zkrácený paušál ve výši 4 000 Kþ za každý mČsíc, jelikož automobil byl podnikatelem využit také k soukromým úþelĤm. SouþasnČ je také povinen na základČ § 28 odst. 6 zákona o daních z pĜíjmĤ krátit celoroþní daĖové odpisy u tohoto automobilu o 20 %. DaĖovému subjektu byla za zdaĖovací období roku 2009 domČĜena daĖ z pĜíjmĤ ze zvýšeného základu danČ 2 000 Kþ o nesprávnČ uplatnČné paušálové výdaje na dopravu a dále ve výši rozdílu mezi uplatnČnými daĖovými odpisy a krácenými daĖovými odpisy. Poznámka: V pĜípadČ, že by v mČsíci dubnu a kvČtnu 2009 vznikly daĖovému
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
57
subjektu další výdaje související s provozem automobilu (napĜíklad jeho oprava), musel by tyto výdaje také krátit o 20% podle § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP. [1] −
u automobilu B, který v mČsíci záĜí a listopadu používali zamČstnanci také pro soukromé úþely, nelze dle ZDP uplatnil paušální výdaj na dopravu, jelikož automobil byl v tČchto mČsících pĜenechán k užívání jiným osobám, což zákon pro možnost uplatnČní paušálních výdajĤ nepĜipouští. Správce danČ proto u tohoto automobilu snížil nárok na uplatĖovaný paušál v roce na 50 000 Kþ. V tomto pĜípadČ není subjekt povinen krátit další výdaje související s provozem automobilu vþetnČ daĖových odpisĤ. [11]
−
u automobilu C správce danČ neshledal žádné pochybení daĖovým subjektem a potvrdil oprávnČnost uplatnČní paušálního výdaje u tohoto automobilu v plné výši po celý rok 2009.
Vzhledem k tomu, že paušální výdaje na dopravu je možno uplatnit poprvé v pĜiznání za zdaĖovací období roku 2009, které se podává v roce 2010, nemám z praxe našeho finanþního úĜadu zatím mnoho dalších poznatkĤ o nesprávném postupu daĖových subjektĤ pĜi uplatnČní tČchto výdajĤ.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
9
58
REZERVY NA OPRAVU AUTOMOBILU
PĜi kontrole dodržování ZR pro zjištČní základu danČ z pĜíjmĤ byla správcem danČ zjištČna napĜíklad tato pochybení daĖového subjektu: DaĖový subjekt zaþal v roce 2007 tvoĜit rezervu na opravu automobilu v celkové výši 300 000 Kþ. PĜedpokládal, že oprava bude zahájena v roce 2009. V roce 2007 vytvoĜil rezervu ve výši 100 000 Kþ, v roce 2008 také ve výši 100 000 Kþ. V roce 2009 se mu naskytla pĜíležitost automobil výhodnČ prodat, þehož využil a uvedený automobil prodal. Na zrušení vytvoĜené rezervy však pĜi úþetní závČrce a sestavení pĜiznání k DZP za zdaĖovací období roku 2009 zapomnČl, þímž neoprávnČnČ snížil hospodáĜský výsledek tohoto zdaĖovacího období. PĜi provedené daĖové kontrole mu byl zvýšen správcem danČ základ DZP o nerozpuštČnou rezervu v celkové výši 200 000 Kþ a domČĜena daĖ. Jelikož v roce 2009 byl automobil, na který byla rezerva tvoĜena vyĜazen z majetku daĖového subjektu, mČla být v tomto zdaĖovacím období vytvoĜená rezerva zrušena. Na základČ ustanovení § 3 odst. 2 ZR je subjekt povinen v souvislosti s daĖovým pĜiznáním provČĜit odĤvodnČnost tvorby rezervy. [13] [14] Podobným pĜípadem je domČĜení danČ z pĜíjmĤ v dĤsledku nezrušené rezervy na opravu automobilu, který byl v prĤbČhu tvorby rezervy ukraden nebo úplnČ fyzicky zlikvidován a vyĜazen z majetku, napĜíklad v dĤsledku jeho havárie.
V jiném pĜípadČ bylo pĜi daĖové kontrole správcem danČ zjištČno, že daĖový subjekt vytváĜel v roce 2008 a 2009 rezervu na opravu automobilu, který byl pĜedmČtem finanþního pronájmu s následnou koupí najaté vČci, pĜiþemž automobil byl po skonþení této smlouvy v roce 2008 odkoupen za cenu 25 000 Kþ. VytváĜení rezervy na takový automobil však ZR nepĜipouští, jelikož zákonnou rezervu lze tvoĜit pouze na hmotný majetek. Hmotným majetkem nemĤže být nikdy automobil, jehož vstupní cena je nižší než 40 000 Kþ, a z tohoto dĤvodu na nČj nelze ani dle § 2 ZR vytváĜet zákonnou rezervu. Správce danČ proto domČĜil DZP ze zvýšeného základu danČ v obou zdaĖovacích obdobích, ve kterých byl základ danČ neoprávnČnČ snížen o výši vytvoĜených rezerv. [1]
V praxi se také obþas stává, že dochází ke zmČnČ rozpoþtovaných nákladĤ na plánovanou opravu. PĜíkladem nesprávného postupu pĜi této zmČnČ mĤže být domČĜení DZP
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
59
u daĖového subjektu, který se v roce 2007 rozhodl pro tvorbu rezerv na opravu automobilu ve 3 zdaĖovacích obdobích v celkové hodnotČ 150 000 Kþ. V roce 2007 proto vytvoĜil rezervu ve výši 50 000 Kþ. V roce 2008 však zjistil, že rezerva nebude pro jeho opravu dostateþná, proto se rozhodl o její zvýšení na celkovou þástku 200 000 Kþ. PĜi stanovení nové rezervy postupoval následovnČ: (200 000 – 50 000) : 2 = 75 000 Od novČ stanovené výše rezervy odeþetl hodnotu již vytvoĜené rezervy a potĜebnou výši chybČjící rezervy rozdČlil na zbývající období, po které mČla být rezerva ještČ tvoĜena. V dalších letech 2008 a 2009 vytváĜel nové rezervy ve výši po 75 000 Kþ. I v tomto pĜípadČ mČl daĖový subjekt opČt vycházet z § 7 odst. 5 ZR, podle kterého je výše rezervy ve zdaĖovacím období rovna podílu rozpoþtovaných nákladĤ a poþtu zdaĖovacích období od zahájení její tvorby do pĜedpokládané doby zahájení. [1] SprávnČ mČla být stanovena nová zákonná rezerva takto: 200 000 : 3 = 66 666 Zvýšená þástka rezervy se dČlí poþtem všech let, po které je rezerva tvoĜena. Na rok 2008 a 2009 mČla být zákonná rezerva vytvoĜena pouze ve výši 66 666 Kþ. U zvýšení rozpoþtovaných nákladĤ na opravu automobilu v prĤbČhu již zahájené tvorby daĖový subjekt tedy už nikdy nevytvoĜí celou þást novČ plánovaného rozpoþtu na opravu.
ýastou pĜíþinou domČĜené danČ pĜi tvorbČ rezerv je také skuteþnost, že daĖový subjekt þástky vytvoĜených rezerv nemá uloženy na samostatném úþtu po celou dobu trvání její tvorby. Tato rezerva vytvoĜená v každém zdaĖovacím období, musí být dle ZR pĜevedena na samostatný úþet, který slouží výhradnČ k tomuto úþelu, a to nejpozdČji do termínu pro podání pĜiznání za pĜíslušné zdaĖovací období. Pokud správce danČ zjistí, že daĖový subjekt nemá odpovídající výši rezerv uloženu na samostatném úþtu, zvýší daĖovému subjektu základ danČ v následujícím zdaĖovacím období. Tato povinnost uložení penČžních prostĜedkĤ je v § 7 odst. 4 ZR pro zjištČní základu danČ z pĜíjmĤm novinkou od 1.1.2009. [13]
Dále bych upozornila na další podmínky tvorby a rušení rezerv, jejichž porušení bylo správcem danČ zjištČno pĜi daĖové kontrole: −
v pĜípadČ ukonþení þinnosti, popĜípadČ zahájení likvidace je nutné vytvoĜené rezervy na základČ § 23 odst. 8 ZDP zrušit,
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
−
60
zákonnou rezervu není možno tvoĜit na technické zhodnocení automobilu, ani na jeho každoroþní opravy a servis,
−
rezervu nelze tvoĜit ve zdaĖovacím období, ve kterém má dojít k zahájení opravy,
−
rok zahájení opravy nelze poþítat do poþtu let, po které je rezerva tvoĜena,
−
do výše rezervy, která je tvoĜena na základČ pĜedbČžného rozpoþtu nesmí být kalkulována i DPH .
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
61
10 DAĕ Z PěIDANÉ HODNOTY VE VZTAHU K AUTOMOBILU 10.1 Praktický pĜíklad poĜízení automobilu v tuzemsku PĜedpokládejme, že náš plátce DPH poĜizuje automobil v tuzemsku od plátce, který není obchodníkem s použitým zbožím. Budeme vycházet z již známých údajĤ: −
automobil bude poĜízen dne 1.8.2011,
−
celková fakturovaná þástka 432 000 Kþ,
−
z toho DPH 72 000 Kþ,
−
základ danČ 360 000 Kþ.
PoĜízení automobilu se promítne do pĜiznání k DPH za zdaĖovací období 8/2011 takto: −
Nárok na odpoþet danČ •
na Ĝádku þ. 40 – Z pĜijatých zdanitelných plnČní od plátcĤ, ve sloupci „v plné výši“
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ 72 000 Kþ.
Pokud by ale musel zaplatit pĜedem zálohu, postup by byl ponČkud odlišný. −
plátce dne 20. 7. 2011 zaplatí zálohu ve výši 150 000 Kþ,
−
dne 22.7.2011 obdrží daĖový doklad o zaplacení zálohy, na kterém bude vyþíslena DPH ve výši 25 000 Kþ + základ danČ 125 000 Kþ,
−
dne 1.8. 2011 dojde k pĜevzetí automobilu a uhrazení jeho zbývající prodejní ceny, souþasnČ plátce obdrží daĖový doklad: datum uskuteþnČní zdanitelného plnČní 1.8.2011, celková fakturovaná þástka: 432 000 Kþ. Po vyúþtování zaplacené zálohy ve výši 150 000 bude na tomto daĖovém dokladu uveden základ danČ 235 000 Kþ, DPH ve výši 47 000 Kþ.
−
Nárok na odpoþet bude uplatnČn v pĜiznání k DPH takto: •
na Ĝádku þ. 40 – Z pĜijatých zdanitelných plnČní od plátcĤ, ve sloupci „v plné výši“
Nárok na odpoþet bude uplatnČn v rĤzných zdaĖovacích obdobích: za zdaĖovací období 7/2011 základ danČ: 125 000 Kþ, daĖ: 25 000 Kþ, za zdaĖovací období 8/2011 základ danČ: 235 000 Kþ, daĖ: 47 000 Kþ, Pokud by náš plátce byl þtvrtletním plátcem DPH, bude celý nárok na odpoþet DPH uplatĖovat v pĜiznání za 3. þtvrtletí roku 2011.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
62
10.2 Praktický pĜíklad poĜízení automobilu z JýS Náš poĜizovatel automobilu je plátcem DPH a automobil koupí od osoby registrované k dani v jiném þlenském státČ. Pro osobu registrovanou k dani v jiném þlenském státČ se jedná o uskuteþnČné osvobozené plnČní. Náš plátce se mĤže se rozhodnout, zda si koupí nový nebo ojetý automobil.
PĜi koupi staršího automobilu, který nesplĖuje podmínky nového dopravního prostĜedku, má plátce povinnost pĜiznat daĖ, ale souþasnČ má nárok na odpoþet danČ. V koneþném dĤsledku to pro nČj znamená, že ve svém pĜiznání k DPH odvede pĜíslušnou daĖ z pĜidané hodnoty, ale souþasnČ si uplatní nárok na její odpoþet ve stejné výši. [15] PoĜízení staršího automobilu dne 1.8.2011 se promítne do pĜiznání k DPH za zdaĖovací období 8/2011. −
−
PĜiznaná daĖ •
na Ĝádku þ. 3 – PoĜízení zboží z jiného þlenského státu,
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ 72 000 Kþ,
Nárok na odpoþet danČ •
na Ĝádku þ. 43 – Ze zdanitelných plnČních vykázaných na Ĝádcích þ. 3 až 13,
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ 72 000 Kþ
Pokud se náš plátce rozhodne pro poĜízení takového automobilu, který je dle ZDPH novým dopravním prostĜedkem, mohou nastat tyto dvČ situace: 1. automobil bude poĜízen od osoby, která není v tomto þlenském státČ registrovaná, 2. automobil bude poĜízen od osoby, která je registrovaná v tomto þlenském státČ.
V prvním pĜípadČ je plátce DPH povinen pĜíslušnému správci danČ pĜedložit: a) pĜiznání k dani z pĜidané hodnoty za zdaĖovací období 8/2011, a to v termínu pro podání Ĝádného daĖového pĜiznání k DPH, tj. do 25.9.2011. −
PĜiznaná daĖ •
na Ĝádku þ. 9 – PoĜízení nového dopravního prostĜedku,
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
−
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ 72 000 Kþ,
63
Nárok na odpoþet danČ •
na Ĝádku þ. 43 – Ze zdanitelných plnČních vykázaných na Ĝádcích þ. 3 až 13,
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ 72 000 Kþ.
b) hlášení o poĜízení nového dopravního prostĜedku, ve kterém uvede další údaje o poĜízeném automobilu, zejména: datum poĜízení nového dopravního prostĜedku, datum jeho vstupu do tuzemska, úþel jeho užití, jeho identifikace, den prvního uvedení do provozu, þíslo daĖového dokladu a datum jeho vystavení; c) kopii daĖového dokladu o poĜízení nového dopravního prostĜedku, ve kterém musí doplnit potĜebné náležitosti a vyþíslit hodnotu DPH v Kþ. V pĜípadČ, že náš plátce bude chtít tento automobil registrovat k provozu v ýeské republice ještČ pĜed podáním pĜedmČtného pĜiznání k DPH, musí hlášení o jeho poĜízení vþetnČ daĖového dokladu o jeho koupi pĜedložit pĜíslušném správci danČ dĜíve. Na daĖovém dokladu vyþíslí hodnotu danČ z pĜidané hodnoty, v našem pĜípadČ 72 000,- Kþ a zálohu ve výši 100 % DPH zaplatí na úþet správce danČ. [15] Po jejím pĜipsání správce danČ na základČ žádosti plátce potvrdí zaplacení zálohy ve výši 72 000,- Kþ a plátce mĤže automobil nechat zaregistrovat v ýeské republice. Dále již nic nebrání tomu, aby jej používal pro svoji ekonomickou þinnost. Zaplacenou zálohu vypoĜádá v následnČ podaném daĖovém pĜiznání za zdaĖovací období 8/2011 takto: −
−
PĜiznaná daĖ •
na Ĝádku þ. 9 – PoĜízení nového dopravního prostĜedku,
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ: 72 000 Kþ,
Nárok na odpoþet danČ •
na Ĝádku þ. 43 – Ze zdanitelných plnČních vykázaných na Ĝádcích þ. 3 až 13,
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ: 72 000 Kþ.
Pokud v pĜedloženém pĜiznání k DPH vykáže daĖový subjekt vlastní daĖovou povinnost, doplatí správci danČ pouze rozdíl mezi vypoþtenou vlastní daĖovou povinností a již zaplacenou zálohou ve výši 72 000,- Kþ. V pĜípadČ, že vykáže nadmČrný odpoþet, stává se
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
64
zaplacená záloha pĜeplatkem, o jehož vrácení mĤže daĖový subjekt požádat pĜíslušného správce danČ. Ve své praxi se však setkávám s tím, že automobil je registrován, aniž by byla záloha plátcem zaplacena. Pro jeho registraci pĜíslušnému úĜadu nČkdy staþí pĜedložení kopie hlášení o jeho poĜízení, na které je vyznaþeno její pĜevzetí správcem danČ.
Pokud by však náš plátce poĜizoval nový dopravní prostĜedek od osoby registrované k dani v jiném þlenském státČ, podá pouze pĜíslušné pĜiznání a povinnost podání hlášení o jeho poĜízení odpadá. Pouze v pĜípadČ, že by opČt chtČl automobil zaregistrovat dĜíve, mĤže podat hlášení o jeho poĜízení a zaplatit zálohu. Tento postup by byl stejný jako v pĜedchozím pĜípadČ.
PĜi poĜízení nového dopravního prostĜedku osobou povinnou k dani (podnikatel, ale neplátce DPH) v jiném þlenském státČ, stává se tento dle ustanovení § 94 odst. 7 ZDPH plátcem, a to dnem prvního poĜízení tohoto automobilu. Toto ustanovení se uplatní v pĜípadČ, že automobil byl poĜízen v rámci uskuteþĖování ekonomické þinnosti, nebo pro úþely podnikání. [15] Pokud tedy neplátce poĜídí nový dopravní prostĜedek 1.8.2011, stává se automaticky ze zákona od 1.8.2011 plátcem DPH a od tohoto dne je povinen pĜiznávat DPH ze svých uskuteþnČných zdanitelných plnČní. PĜihlášku k registraci k dani z pĜidané hodnoty musí podat u svého místnČ pĜíslušného správce danČ do 15.8.2011. To, že uvedený daĖový subjekt nedosahoval obratu pro povinnou registraci k DPH stanoveného v § 6 ZDPH, není v tomto pĜípadČ rozhodující. Z poĜízeného automobilu je povinen pĜiznat daĖ, kterou si opČt za splnČní podmínek uvedených v § 72 a § 73 ZDPH mĤže nárokovat k odpoþtu. Povinnost registrace k DPH v pĜípadČ poĜízení nového dopravního prostĜedku do podnikání obþas našim podnikatelĤm uniká a stává se þastým pĜedmČtem domČrkĤ na DPH. Za neuplatnČní danČ pĜi nesplnČní zákonné registraþní povinnosti stanoví správce danČ na základČ § 98 ZDPH daĖ náhradním zpĤsobem. Tato daĖ je potom stanovena ze základu danČ, do kterého vstupuje souhrn úplat náležející této osobČ za ta uskuteþnČná zdanitelná plnČní, která byla uskuteþnČna bez danČ za celé období, kdy osoba mČla být plátcem. [15]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
65
V pĜípadČ, že by poĜizovatelem nebyl nový dopravní prostĜedek využíván pro jeho ekonomickou þinnost, ale pouze pro jeho soukromé úþely, nestává se od 1.8.2011 plátcem danČ z pĜidané hodnoty. Povinnost pĜiznat daĖ a podat hlášení vþetnČ kopie dokladu pĜi poĜízení tohoto automobilu však neodpadá. V tomto pĜípadČ ale nelze uplatnit odpoþet danČ. [15]
10.3 Praktický pĜíklad poĜízení automobilu z dovozu Pokud tedy náš plátce poĜídí automobil ze tĜetí zemČ a tento automobil bude dne 1.8.2011 celním orgánem propuštČn do volného obČhu na území EU na základČ písemného celního prohlášení pĜíslušného celního úĜadu, odvede DPH v pĜiznání za zdaĖovací období 8/2011. Základem danČ pĜi dovozu zboží je dle § 38 odst. 1 ZDPH souþet základĤ pro vymČĜení cla, vþetnČ cla, dávek a poplatkĤ splatných z dĤvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu danČ pĜi výpoþtu cla. PoĜízení automobilu bude v pĜiznání k DPH uvedeno takto: −
PĜiznaná daĖ •
−
na Ĝádku þ. 7 – Dovoz zboží,
Nárok na odpoþet danČ •
na Ĝádku þ. 43 – Ze zdanitelných plnČních vykázaných na Ĝádcích þ. 3 až 13.
10.4 Praktický pĜíklad nároku na odpoþet danČ 10.4.1 UplatnČní odpoþtu v plné výši My jsme poĜizovali automobil za cenu 432 000 Kþ, z toho þástka 72 000 Kþ þinila DPH. Dejme tomu, že náš plátce poĜídí dne 1.8.2011 nový dopravní prostĜedek z jiného þlenského státu od osoby registrované k dani. PoĜízení tohoto automobilu bude v pĜiznání k DPH za 8/2011 uvedeno takto: −
−
PĜiznaná daĖ •
na Ĝádku þ. 9 – PoĜízení nového dopravního prostĜedku,
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ 72 000 Kþ,
Nárok na odpoþet •
na Ĝádku þ. 43 – Ze zdanitelných plnČních vykázaných na Ĝádcích þ. 3 až 13.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ 72 000 Kþ.
66
10.4.2 UplatnČní odpoþtu v pomČrné výši Pokud se pĜi jeho poĜízení daĖový subjekt rozhodne, že jej bude pro ekonomickou þinnost využívat pouze z 80 %, musí na základČ takového rozhodnutí dle § 75 ZDPH také snížit uplatnČný nárok na odpoþet o 20 %. DaĖ, kterou by však byl plátce povinen pĜiznat, nesmí krátit. Údaje o poĜízení automobilu uvede do pĜiznání k DPH za zdaĖovací období 8/2011 takto: −
−
PĜiznaná daĖ •
na Ĝádku þ. 9 – PoĜízení nového dopravního prostĜedku,
•
základ danČ: 360 000 Kþ,
•
daĖ 72 000 Kþ,
Nárok na odpoþet •
na Ĝádku þ. 43 – Ze zdanitelných plnČních vykázaných na Ĝádcích þ. 3 až 13.
•
základ danČ: 288 000 Kþ,
•
daĖ 57 000 Kþ.
Na následující tabulce je vidČt, jak toto rozhodnutí ovlivní daĖ, kterou musí pĜiznat a dále nárok na odpoþet danČ.
Tab. 10 Srovnání využití automobilu pro ekonomickou þinnost v plném a þásteþném rozsahu ( v Kþ) DaĖ PĜiznaná Nárokovaná Rozdíl Zdroj: vlastní
Plné využití Základ danČ DaĖ 360 000 60 000 360 000 60 000 0 0
ýásteþné využití Základ danČ DaĖ 360 000 60 000 288 000 57 600 - 72 000 - 2 400
V pĜípadČ využití automobilu pro podnikatelskou þinnost pouze z 80 %, je nutno tuto skuteþnost zohlednit také v souvislosti s daní z pĜíjmĤ. I daĖové odpisy mohou být v tomto pĜípadČ uplatnČny také pouze do výše 80 % vstupní ceny automobilu. Tento princip
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
67
krácení bude uplatĖován jak na DPH pĜi uplatĖování nároku na odpoþet (napĜíklad z nakoupených pohonných hmot), tak i na DZP u dalších nákladĤ souvisejících s provozem automobilu. [1] [15]
Pokud plátce po skonþení kalendáĜního roku na základČ evidence jízd zjistí, že skuteþný pomČr využití vozidla pro služební a soukromé úþely je jiný, v pĜiznání za 12/2011 je povinen provést opravu nároku na odpoþet. NapĜíklad novČ zjištČný pomČr tČchto využití je 60 %. Výpoþet opravy nároku provede následovnČ: 72 000 * (60 % - 80 %) = - 14 400. Na základČ tČchto skuteþností provede plátce v daĖovém pĜiznání za 12/2011 úpravu nároku na odpoþet takto: −
Nárok na odpoþet •
na Ĝádku þ. 45 – Korekce odpoþtĤ danČ podle § 75 odst. 4, § 77 a § 79
•
„V plné výši“: - 14 400 Kþ.
10.4.3 Krácení nároku na odpoþet Pokud plátce použije automobil i pro plnČní, která nezakládají nárok na odpoþet danČ, musí svĤj nárok na odpoþet DPH krátit dle § 75 ZDPH. Dejme tomu, že náš plátce DPH, který 1.8.2011 poĜídí automobil o základu danČ 360 000 Kþ a DPH ve výši 72 000 Kþ, podniká v oboru finanþního poradenství a dále v pojišĢovnictví. Finanþní poradenství spadá do oborĤ, pĜi kterých je možno uplatnit plný nárok na odpoþet danČ, pojišĢovací þinnosti jsou vymezeny v ZDPH jako plnČní osvobozená od danČ bez nároku na odpoþet danČ, u kterých je plátce povinen krátit nárok na odpoþet v závislosti na pomČru tČchto plnČní. Uvažujme, že v minulém kalendáĜním roce mČl tato uskuteþnČná plnČní (bez danČ): −
z finanþního poradenství v celkové výši:
−
z pojišĢovnictví v celkové výši:
•
2 352 107,- Kþ 185 484,- Kþ..-
Výpoþet koeficientu: 2 352 107 : (2 352 107 + 185 484) = 0,9269 Zálohový koeficient bude vyjádĜen v procentech se zaokrouhlením na celá procenta nahoru, tzn. v tomto pĜípadČ je zálohový koeficient roven 93 %.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
68
Krácení nároku na odpoþet: 93 % z 72 000 Kþ, tj. 66 960,- Kþ
•
Tato þástka uplatĖovaného nároku na odpoþet bude uvedena v pĜiznání k DPH za zdaĖovací období 8/2011 takto: −
−
Nárok na odpoþet •
na Ĝádku þ. 40 – Z pĜijatých zdanitelných plnČní od plátcĤ
•
základ danČ 360 000,- Kþ
•
daĖ ve sloupci „krácený odpoþet“ ve výši 66 960,- Kþ.
Krácení nároku na odpoþet danČ •
na Ĝádku þ. 52 – ýást odpoþtu danČ v krácené výši:
koeficient
93
odpoþet
66 960,-
ObdobnČ bude plátce postupovat také u dalších pĜijatých zdanitelných plnČních, která bude využívat jak pro finanþní poradenství, tak pro pojišĢovací þinnost. Pokud by další pĜijatá plnČní používal pouze pro finanþní poradenství, budou veškerá další plnČní s místem plnČní v tuzemsku uvedena na Ĝádku þ. 40 – Z pĜijatých zdanitelných plnČní od plátcĤ, ve sloupci „plný nárok“. A naopak, pokud by pĜijal nČjaká plnČní, které bude využívat pouze pro pojišĢovací þinnost, nemČl by žádný nárok na odpoþet danČ u tohoto plnČní a nárok na odpoþet by nebyl v pĜiznání uplatnČn vĤbec.
Po skonþení kalendáĜního roku provede plátce danČ vypoĜádání nároku na odpoþet u všech plnČní, u kterých v prĤbČhu roku provedl krácení nároku na odpoþet. [15] Dejme tomu, že náš plátce v uvedeném kalendáĜním roce již nepoĜídil žádné plnČní, které bude používat pro pojišĢovací þinnost. Celková výše uskuteþnČných plnČní þinila za celý kalendáĜní rok 2011: −
u finanþní þinnosti (s nárokem na odpoþet danČ v plné výši) þástku: 3 458 265,- Kþ
−
u pojišĢovnictví (bez nároku na odpoþet danČ) þástku:
•
204 354,- Kþ.
Úprava odpoþtu: 3 458 265 : (3 458 265 + 204 354) = 0,9442, po zaokrouhlení 95 %
§ 76 odst. 6 ZDPH stanoví, že pokud je koeficient roven, nebo vyšší než 95 %, považuje se za 100 %, což ve skuteþnosti znamená, že plátce má plný nárok na odpoþet danČ u všech pĜijatých plnČní. Na základČ ZDPH provede plátce DPH vypoĜádání odpoþtu danČ, a to v posledním zdaĖovacím období vypoĜádávaného období. [15]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
69
Námi uvádČný plátce mČl tedy za kalendáĜní rok 2011 nárok na odpoþet danČ u pĜijatých plnČní, která použil také v pojišĢovací þinnosti, ve výši 100 %, a mĤže tedy uplatnit nárok na odpoþet danČ z poĜízeného automobilu v plné výši, tj. 72 000,- Kþ. Jelikož si v prĤbČhu roku u tČchto plnČní nárokoval odpoþet danČ pouze ve výši 66 960,- Kþ, uvede rozdíl mezi nárokem na odpoþet a uplatnČným odpoþtem ve výši 5 040,- Kþ do pĜiznání k dani z pĜidané hodnoty za zdaĖovací období 12/2011 u mČsíþního plátce, popĜípadČ 4. þtvrtletí roku 2011 u þtvrtletního plátce takto: −
Krácení nároku na odpoþet danČ •
na Ĝádku þ. 53 – VypoĜádání odpoþtu danČ:
koeficient
100
odpoþet
5 040,-
V pĜípadČ, že v nČkterém z dalších zdaĖovacích obdobích roku 2012 poĜídí plátce opČt zdanitelné plnČní, které využije z þásti také pro pojišĢovací þinnost, bude mít vzhledem k novému koeficientu ve výši 100 % nárok na odpoþet DPH v jednotlivých zdaĖovacích obdobích roku 2012 v plné výši. Po skonþení kalendáĜního roku 2012 provede plátce opČt nový výpoþet vypoĜádacího koeficientu a úpravu nároku na odpoþet. [15]
10.5 NejþastČjší chyby v DPH NejþastČjším problémem na DPH v souvislosti s automobilem je uplatnČní nároku na odpoþet danČ z plnČní, která nebyla použita pro ekonomickou þinnost plátce vĤbec, nebo jenom z þásti. Takovým bČžným pĜíkladem mĤže být napĜíklad tento: PĜi kontrole daĖového subjektu bylo zjištČno (napĜíklad z faktur, z pĜedložené knihy jízd a podobnČ), že automobil byl podnikatelem použit také k soukromým úþelĤm. DaĖový subjekt – plátce DPH pĜedložil ke všem jízdám uvedeným v knize jízd doklady o nákupu spotĜebovaných pohonných hmot. Správce danČ zjistil, že daĖový subjekt uplatnil ze všech dokladĤ nárok na odpoþet DPH, a to pĜesto, že þást tČchto jízd byla využita k soukromým úþelĤm, což ZDPH neumožĖuje. DaĖový subjekt byl správcem danČ vyzván, aby vhodným zpĤsobem urþil, jaká þást jízd automobilem byla využita k soukromým jízdám (napĜíklad pomČrem služebních a soukromých jízd), pĜípadnČ oznaþil konkrétní daĖové doklady, u kterých byly pohonné hmoty spotĜebovány pro neekonomickou þinnost. Na základČ zjištČných skuteþností byl plátci ve stanoveném pomČru krácen nárok na odpoþet DPH ze spotĜebovaných pohonných
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
70
hmot a následnČ domČĜena DPH za jeho použití pro úþely nesouvisející s uskuteþĖováním ekonomické þinnosti. Takové zjištČní nemá pouze dopad do domČĜení DPH, ale také do DZP, kdy stejným zpĤsobem správce danČ krátí daĖovému subjektu náklady související s provozem automobilu, a to vþetnČ daĖových odpisĤ.
Dalšími dĤvody k domČĜení DPH v souvislosti s osobním automobilem jsou napĜíklad: −
uplatnČní nároku na odpoþet DPH pĜi opravČ nebo servisu automobilu, který není v obchodním majetku daĖového subjektu,
−
uplatnČní DPH z faktury od dodavatele, který není plátcem DPH,
−
uplatnČní nároku na odpoþet DPH dĜíve než skuteþnČ došlo k uskuteþnČní zdanitelného plnČní.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
71
11 SILNIýNÍ DAĕ VE VZTAHU K AUTOMOBILU 11.1 Výpoþet silniþní danČ Našemu daĖovému subjektu, který je zapsán v technickém prĤkazu poĜízeného osobního automobilu uvedeného v kapitole 7 jako jeho provozovatel, vyplývají ze ZDSL tyto povinnosti: −
urþení sazby silniþní danČ dle § 6 ZDSL: PĜi zdvihovém objemu motoru 1 600 cm3 þiní sazba danČ 3 000,- Kþ za rok,
−
výpoþet snížené sazby danČ dle § 6 odst. 6 ZDSL: Vzhledem k datu první registrace automobilu þiní v roce 2011 þástku 1 560,- Kþ, tj. 130,- Kþ za mČsíc,
−
urþení mČsíce vzniku daĖové povinnosti dle § 8 ZDSL: Subjekt je zapsán jako provozovatel automobilu dne 18.8.2011 a od následujícího dne byl automobil používán k podnikání – mČsíc vzniku daĖové povinnosti je srpen 2011,
−
výpoþet záloh a jejich zaplacení: •
Záloha za 3. þtvrtletí roku 2011 se vypoþte jako 1/12 snížené roþní sazby vynásobená poþtem mČsícĤ v tomto þtvrtletí, kdy byl automobil pro podnikání využíván. V našem pĜípadČ bude výpoþet zálohy následující: 130 x 2 = 260,- Kþ. DaĖový subjekt je povinen tuto zálohu ve výši 260,- Kþ uhradit do 15.10.2011.
•
Záloha za 4. þtvrtletí 2011 se platí pouze za mČsíce Ĝíjen a listopad, za mČsíc prosinec se daĖ hradí v termínu pro podání pĜiznání, tj. do 31.1. následujícího roku. Náš daĖový subjekt zaplatí za 4. þtvrtletí 2011 zálohu ve výši 130 x 2 = 260,- Kþ. Tuto zálohu je povinen zaplatit do 15.12.2011.
−
podání pĜiznání k dani silniþní za rok 2011: Termín pro jeho podání a zaplacení silniþní danČ za mČsíc prosinec je do 31.1.2012.
−
doplatek silniþní danČ za mČsíc prosinec 2011: DaĖový subjekt musí to 31.1.2012 uhradil ještČ na silniþní dani þástku 130,- Kþ. Jedná se o daĖ za mČsíc prosinec, která se neplatí zálohovČ, ale až pĜi vyúþtování záloh.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
72
PĜiznání k DSL našeho daĖového subjektu by za zdaĖovací období roku 2011 v pĜípadČ, že by nevyužíval žádný další automobil k podnikání vypadalo takto:
Tab. 11 Uvedení pĜedmČtného automobilu do pĜiznání k DSL za rok 2011 ýíslo Registraþní Rok Kód druhu Ĝádku znaþka registrace vozidla
1 1X1 1111 8/2011 Zdroj: vlastní
Základ danČ v cm3
1
1 600
Roþní DaĖová Odst. MČsíce daĖové sazba v povinnost §6 povinnosti Kþ v Kþ
3 000
6
00221
650
Z dĤvodu první registrace automobilu v mČsíci srpnu 2011 bude daĖový subjekt využívat snížení silniþní danČ následovnČ: −
o 48 % za mČsíce 8/2011 – 7/2014,
−
o 40 % za mČsíce 8/2014 – 7/2017,
−
o 25 % za mČsíce 8/2017 – 7/2020.
Vzhledem k tomu, že náš subjekt používá k podnikání pouze jeden automobil a DSL za celý rok þiní pouze 650,- Kþ, doporuþovala bych mu zaplacení silniþní danČ za rok 2011 v plné výši pĜi splatnosti zálohy k 15.10.2011. DaĖový subjekt potom nemusí myslet na zaplacení další zálohy ve výši 260,- Kþ a jeho povinnost vztahující se k DSL bude podáním pĜiznání do 31.1.2012 splnČna. Pokud byla DSL zaplacená, je tato daĖ dle § 24 ZDP daĖovČ uznatelným nákladem. Pokud by však náš subjekt musel za pozdní platbu DSL, popĜípadČ jejích záloh zaplatit úrok, není toto pĜíslušenství daĖovČ uznatelnými náklady a o jejich výši je povinen zvýšit vykázaný hospodáĜský výsledek dle § 25 odst. 1 písmeno f) ZDP.
11.2 NejþastČjší chyby v silniþní dani Novela DSL v roce 2008 pĜinesla s sebou zásadní zmČny ZDSL. Tyto novinky však všechny daĖové subjekty ještČ dosud nezaregistrovali. Jedná se spíše o menší podnikatele, kteĜí zaþali pro své podnikání využívat nákladní auto o hmotnosti vČtší než 3,5 tuny. DĜíve byl automobil o hmotnosti do 12 tun totiž pĜedmČtem DSL pouze za pĜedpokladu, že byl k podnikání využíván, popĜípadČ k podnikání urþen.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
73
Novela DSL 246/2008 však zmČnila princip pĜedmČtu této danČ a další novinkou byly zmČny podmínek pro uplatnČní snížené sazby danČ. Do roku 2007 bylo umožnČno subjektĤm snížit DSL, pokud automobil splĖoval urþité limity emisí a tyto byly zapsány v technickém prĤkazu automobilu. Novela s sebou pĜinesla nový princip snížení danČ, kdy rozhodujícím parametrem je datum první registrace automobilu. [20] Zde nastává ale další problém, a to pĜedevším u automobilĤ dovezených ze zahraniþí, kdy prokázání tohoto údaje je obþas složité. V nČkterých pĜípadech se dokonce nepodaĜí zajistit potĜebný doklad a poplatníci tuto výhodu proto nemohou využít. Ani tuto zmČnu nČkolik málo daĖových subjektu do dnešního dne nezaznamenalo a stále se snaží uplatnit snížení sazby danČ podle emisí, i když již v souþasné dobČ splnČní tČchto emisí nemá žádný vliv na sazbu DSL. Tyto chyby jsou ale zachyceny již pĜi zpracování pĜiznání k této dani a jsou odstranČny pĜi prvním vymČĜení danČ. NČkdy nelze u tČchto automobilĤ ale snížení sazby podle souþasných zákonĤ využít, jelikož se jedná o automobil, který byl registrován v ýeské republice pĜed rokem 2001.
Další pĜíklad domČĜení DSL: DaĖový subjekt (podnikající fyzická osoba) využíval pro pĜepravu zboží v prĤbČhu roku 2009 nákladní automobil s povolenou hmotností 5,4 tuny. Jako provozovatel byl tento subjekt v technickém prĤkazu zapsán již v mČsíci prosinci 2008. Jelikož uvedený automobil v mČsíci lednu a únoru roku 2009 nepoužíval, domníval se, že nesplĖuje jednu ze základní podmínek pro to, aby byl pĜedmČtem DSL, a v pĜiznání pĜiznal daĖ za automobil pouze za mČsíce, kdy skuteþnČ byl použit pro pĜepravu zboží, a to za mČsíce bĜezen až prosinec 2009. Správce danČ však DSL za mČsíce leden a únor daĖovému subjektu domČĜil, jelikož dle § 2 ZDSL je teto automobil pĜedmČtem danČ bez ohledu na to, zda je používán k podnikání. Tato výjimka se vztahuje na všechny automobily s nejvČtší povolenou hmotností nad 3,5 tuny urþené výluþnČ k pĜepravČ nákladĤ. [20] Dle § 6 odst. 9 ZDSL se sazba danČ u takových nákladních automobilĤ nepoužívaných k podnikání snižuje o 100 %. Ve výþtu osob, kterých se uvedené snížení danČ týká jsou uvedeny také fyzické osoby. Proto by se mohlo zdát, že pĜece jenom za tento automobil nemá být daĖ za leden a únor domČĜena. ZnČní zákona v uvedené þásti je však úplnČ zavádČjící, jelikož zde pod pojmem fyzická osoba není myšlen podnikatel – fyzická osoba,
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
74
ale pouze fyzická osoba, která nemá žádné znaky podnikání. NepĜesností tohoto znČní mĤže docházet k výkladovým nejasnostem zákona a vzhledem k tomu, že u tČchto nákladních automobilĤ není ani jejich roþní sazba zanedbatelná (jedná se o roþní sazbu v rozmezí 3 600 Kþ až 10 800 Kþ za rok), potom také pĜíslušenství danČ, které je subjekt povinen k domČĜené dani zaplatit, není zanedbatelné. [20] Dle tohoto ustanovení majitel (nepodnikatel) nákladního automobilu s nejvČtší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a ménČ než 12 tun, který jej používá pouze pro svoji osobní potĜebu, je sice subjektem DSL, avšak daĖ za nČj se mu snižuje o 100 %. A pokud takový subjekt nemá daĖovou povinnost u jiného automobilu, nepodává dle § 15 odst. 3 ZDSL ani pĜiznání k DSL. [20]
Další þastou chybou, se kterou se pĜi správČ DSL setkávám, je správné urþení vzniku a zániku daĖové povinnosti pĜi prodeji nebo poĜízení staršího automobilu. Zde zákon stanoví, že v pĜípadČ zmČny poplatníka DSL v prĤbČhu zdaĖovacího období zaniká pĤvodnímu vlastníku daĖová povinnost uplynutím mČsíce, kdy vzniká daĖová povinnost novému poplatníkovi. [20] NapĜíklad subjekt DSL danČ prodal v mČsíci dubnu 2009 automobil používaný k podnikání dalšímu podnikateli, který jej zaþal také ve svém podnikání používat, a to již v mČsíci kvČtnu 2009. PĤvodní vlastník tento automobil ĜádnČ odhlásil, ale bohužel nový vlastník na jeho pĜihlášení zapomnČl, pĜesto, že jej pro podnikání používal. K pĜepisu automobilu na nového vlastníka došlo až v mČsíci srpnu 2009. PĜi sestavování pĜiznání k DSL vycházela úþetní nového vlastníka z technického prĤkazu automobilu, dle kterého je nový vlastník jeho majitelem až od mČsíce srpna 2009. V pĜiznání proto vyþíslila daĖ za automobil za mČsíce srpen až prosinec 2009. Následnou kontrolou finanþní úĜad zjistil, že automobil byl používán k podnikání tímto subjektem již od mČsíce kvČtna a požadoval zaplacení DSL také za mČsíce kvČten až þervenec 2009. Z technického prĤkazu dále správce danČ zjistil, že v tČchto mČsících byl jeho vlastníkem pĤvodní majitel a na základČ ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) ZDSL mČla být DSL zaplacena pĤvodním vlastníkem. ProvČĜením pĜiznání k silniþní dani u pĤvodního vlastníka bylo zjištČno, že tento zaplatit daĖ za uvedený automobil pouze za mČsíce leden až duben 2009, proto byla u nČj zahájena daĖová kontrola silniþní danČ a daĖ za mČsíce kvČten až þervenec 2009 mu byla domČĜena. Bohužel argumenty pĤvodního
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
75
vlastníka, že tento automobil nebyl k podnikání využíván jím, nemohly být správcem danČ zohlednČny, jelikož ustanovení § 4 ZDSL jej jednoznaþnČ identifikovalo jako poplatníka silniþní danČ i v tČchto mČsících. [20]
Podobný princip je uplatĖován pĜi možnosti využití slevy na dani pĜi koupi ojetého automobilu: DaĖový subjekt koupil dne 4.5.2009 starší osobní automobil, jehož první registrace byla v mČsíci þervnu roku 2005. PĤvodní vlastník - nepodnikající fyzická osoba, se v Ĝádný termín dostavil na registraþní místo a uvedený automobil odhlásil. Nový majitel používal koupený automobil již od mČsíce kvČtna 2009 po celý zbytek roku 2009. Ve svém pĜiznání k DSL uplatnil snížení sazby danČ za mČsíce kvČten – prosinec 2009 ve výši 40% na základČ ustanovení § 6 odst. 6 ZDSL. PĜi kontrole finanþního úĜadu pĜedložil na základČ výzvy správci danČ technický prĤkaz uvedeného automobilu. NáslednČ správce danČ zjistil, že nový vlastník je zapsán jako provozovatel automobilu až v mČsíci srpnu 2009. DaĖovému subjektu byla domČĜena DSL za mČsíce kvČten, þerven a þervenec 2009, jelikož tento si neoprávnČnČ uplatnil snížení roþní sazby danČ o 40 %, protože nebyl v uvedených mČsících jeho provozovatelem dle technického prĤkazu. Tímto porušil ustanovení § 6 odst. 6 ZDSL, dle kterého lze pĜi zmČnČ provozovatele automobilu s nárokem na snížení sazby danČ u nového provozovatele uplatnit pĜíslušné snížení sazby danČ nejdĜíve v kalendáĜním mČsíci zápisu provozovatele v technickém prĤkazu. [20] Toto ustanovení je pĜedmČtem þastých domČrkĤ na DSL. Bohužel si nČkteĜí poplatníci neplní svoji povinnost pĜihlášení automobilu ve stanoveném termínu. Stává se také, že zapomenou svĤj automobil pĜihlásit i pĤl roku. A neuvČdomují si, co všechno neplnČní daných povinností mĤže zpĤsobit.
Také správné stanovení DSL v pĜípadČ pĜestavby automobilu bývá pro daĖové subjekty þastým problémem: DaĖový subjekt vlastnící osobní automobil, si v mČsíci únoru 2008 nechal automobil pĜestavit na pohon LPG. V § 3 písmeno f) ZDSL si pĜeþetl, že automobil na tento pohon je od danČ osvobozen a proto toto osvobození u nČj uplatnil od mČsíce bĜezna 2008, za leden
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
76
a únor 2008 zaplatil DSL v plné výši. Bohužel nebyl tak trpČlivý, aby ZDSL doþetl až do konce, a pĜi kontrole mu byla DSL za mČsíce bĜezen – prosinec 2008 domČĜena, jelikož dle § 14 ZDSL tato pĜestavba nemČní daĖovou povinnost v prĤbČhu zdaĖovacího období. DaĖový subjekt mĤže toto osvobození uplatnit až od mČsíce ledna 2009. [20]
S þasto domČĜenou DSL je možno se setkat v pĜípadČ operativního pronájmu. Nájemce se s pronajímatelem domluví na pronájmu automobilu. Pronajímatel sám nepoužívá tento automobil k podnikání, jedná se o nepodnikatele. NáslednČ zaþne být automobil nájemcem používán k podnikatelské þinnosti a stává se tedy pĜedmČtem silniþní danČ. Nájemce si tuto skuteþnost uvČdomí, zaplatí DSL a podá pod svým jménem na uvedený automobil pĜiznání k DSL. PĜi následné kontrole DSL správcem danČ se zjistí, že tento podnikatel není v technickém prĤkazu zapsán jako provozovatel, proto není poplatníkem silniþní danČ. Okamžikem použití automobilu pro podnikání se subjektem DSL stává pronajímatel, bez ohledu na to, kdo pĜedmČtný automobil k podnikání používá. PĜenos daĖové povinnosti na nČkoho jiného není dle zákona možný. NáslednČ dojde k domČĜení DSL pronajímateli za celé mČsíce, kdy automobil byl k podnikání používán. Pro nČj je tato skuteþnost urþitČ velice nepĜíjemná, protože je nejen nucen uhradit DSL, ale následnČ také pĜíslušenství danČ, které vzniklo nezaplacením daĖové povinnosti v Ĝádném termínu, nemluvČ o povinnosti podat pĜihlášku k registraci DSL, kdy za nedodržení této povinnosti mĤže správce danČ udČlit pokutu. Uvedený problém má dopad také do domČĜení DZP, pokud si nájemce zaplacenou DSL zahrnul i do svých daĖových nákladĤ. [1] [20]
Od zdaĖovacího období roku 2009 zaþaly daĖové subjekty také více využívat možnosti paušálních výdajĤ na DZP, jelikož je to pro nČ výhodnČjší a administrativnČ jednodušší. V souvislosti s používáním tohoto zpĤsobu vykazování výdajĤ však nastaly u nČkterých daĖových subjektĤ problémy pĜi správném stanovení DSL. Z mnohých nesprávných postupĤ mohu uvést následující pĜíklad: Subjekt ve zdaĖovacím období roku 2009 uplatnil v pĜiznání k dani z pĜíjmĤ fyzických osob dle § 7 odst. 7 výdaje procentem z pĜíjmĤ. PĜedmČtem jeho podnikání je „nákup a prodej“. Následným provČĜením správcem danČ bylo zjištČno, že tento subjekt podniká ve stejné þinnosti již od roku 2004 a od tohoto roku platil také každoroþnČ DSL za dva
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
77
automobily, které k tomuto podnikání používal. Za zdaĖovací období roku 2009 subjekt nepodal pĜiznání k DSL, a to ani po výzvČ správce danČ. Na základČ provČĜení automobilĤ, které subjekt užíval pro své podnikání v roce 2004 až 2008 v databázi evidence vozidel správce danČ zjistil, že tyto automobily jsou nadále ve vlastnictví pĜedmČtné fyzické osoby a za celou dobu jeho podnikání byly vedeny v registru motorových vozidel. Správci danČ vznikla pochybnost o tom, zda by tato fyzická osoba nemČla být v roce 2009 poplatníkem DSL, proto zahájil ke zdaĖovacímu období roku 2008 a 2009 kontrolu na dani z pĜíjmĤ fyzických osob a také na DSL. PĜi následné kontrole bylo správcem danČ zjištČno, že daĖový subjekt používal k podnikání oba automobily i v roce 2009 a že za oba automobily mČla být za uvedený kalendáĜní rok zaplacena DSL a podáno pĜiznání k této dani. DaĖový subjekt ve svém vyjádĜení uvedl, že si je vČdom, že automobily k podnikání používal, ale jelikož v roce 2009 využil u DZP možnosti paušálních výdajĤ z pĜíjmĤ, kdy nemusí tyto výdaje v uplatnČné výši skuteþnČ prokazovat, pĜedpokládal že za automobily nemusí platit ani DSL. Tento výklad daĖového subjektu je naprosto mylný. UplatnČní paušálních výdajĤ z pĜíjmĤ na DZP nemá žádný vliv na placení DSL. Pokud uvedený automobil splĖuje podmínku registrace v ýR, provozování v ýR a používání k podnikání uvedenou v § 2 ZDSL, je pĜedmČtem DSL a pokud není možno u nČj uplatnit osvobození podle tohoto zákona, musí být také za nČj zaplacena daĖ. [20]
PĜi komplexní daĖové kontrole daĖového subjektu správce danČ zjistí, zda daĖový subjekt pĜi svém podnikání používá automobil. Již z pĜedmČtu nČkteré þinnosti mĤže mít správce danČ pochybnosti o tom, že v podnikání nebyl použit žádný automobil. Pomocným vodítkem mohou být pĜedložené faktury, karta hmotného majetku, kniha jízd a podobnČ.
Urþitou zvláštností DSL je sleva na dani u kombinované dopravy, kdy daĖový subjekt je v prĤbČhu kalendáĜního roku povinen platit zálohy. Uvedenou slevu, která mĤže dosahovat pĜi splnČní podmínek § 12 ZDSL až 100 % výše roþní danČ, lze uplatnit až v daĖovém pĜiznání, a to na základČ zpĤsobu pĜepravy, popĜípadČ poþtu jízd v kombinované dopravČ. Jelikož tato pĜeprava je uskuteþĖována vČtšinou velkými nákladními automobily, tahaþi, návČsy a podobnČ, jsou þástky zaplacené v prĤbČhu roku znaþné. Po podání pĜiznání se stávají zaplacené zálohy pĜeplatkem, který mĤže být na žádost daĖového subjektu vrácen. [20]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
78
I u této slevy jsem se setkala s problémem, kdy daĖový subjekt vČdČl již na zaþátku kalendáĜního roku, že splní podmínku slevy na dani, protože automobil bude využívat výluþnČ k pĜepravČ v poþáteþním nebo koneþném úseku kombinované dopravy, kdy zákon umožĖuje 100 % snížení danČ. Na základČ tČchto informací proto v prĤbČhu pĜíslušného roku neplatil zálohy s tím, že jeho daĖová povinnost za uvedený rok bude stejnČ u tČchto automobilĤ ve výši nula. Bohužel však § 12 odst. 5 ZDSL stanoví, že slevu na dani uplatní subjekt u místnČ pĜíslušného správce danČ. I když z citace této vČty nevyplývá, jakým zpĤsobem se uvedená sleva uplatĖuje, jediným možným Ĝešením je až v podaném pĜiznání. Jelikož se pĜiznání se podává po skonþení kalendáĜního roku do 31. 1. následujícího roku, nelze tuto slevu uplatnit dĜíve než 31. 1. dalšího roku. Jediným doporuþením pro takový daĖový subjekt je využít možnosti stanovit zálohy na DSL správcem, a to na základČ jeho žádosti s pĜihlédnutím ke skuteþné pĜedpokládané daĖové povinnosti.
U daĖových subjektĤ, kteĜí pĜi svém podnikání využívají nákladní automobily, pĜívČsy a podobnČ, je þasto domČĜena DSL v dĤsledku nesprávného stanovení roþní sazby. Dle § 5 ZDSL se roþní sazba u návČsĤ stanoví v závislosti na souþtu nejvČtší povolené hmotnosti v tunách a poþtu náprav. [20] V technickém prĤkazu jsou však u nákladních automobilĤ uvedeny rĤzné hmotnosti automobilu. Je zde uvedena napĜíklad hmotnost povolená, užitná, pĜípustná, pohotovostní. Protože jsou tyto hmotnosti odlišné, dochází pĜi výbČru nesprávného údaje o hmotnosti automobilu také ke stanovení nesprávné roþní sazby. Proto bych chtČla vlastníky nákladních automobilĤ upozornit, že pro stanovení roþní sazby DSL
je nutno vždy vycházet z celkové povolené hmotnosti v tunách. U tČchto
automobilĤ jsou sazby roþní sazby danČ vysoké a nesprávným urþením její výše dochází ke zbyteþnČ vysokým domČrkĤm DSL. PĜitom se nejedná o úmyslnou chybu daĖového subjektu, ale pouze o chybu z neznalosti. PĜi výpoþtu DSL je nutné v pĜípadČ vČtšího množství automobilĤ postupovat opatrnČ. Stává se také totiž, že daĖový subjekt používá ke své þinnosti automobily, které jsou stejného typu, mají stejnou roþní sazbu danČ, ale odlišný datum první registrace. Tyto automobily potom neúmyslnČ pĜi výpoþtu daĖové povinnosti zamČní. V pĜípadČ, že nebyly v prĤbČhu zdaĖovacího období po celý rok daĖovým subjektem využívány stejnČ, dochází pĜi výpoþtu DSL následnČ k chybám, kdy je napĜíklad uplatĖována nesprávná snížená sazba, a to v závislosti na zmČnČ % jejího snížení.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
79
12 DAĕ ZE ZÁVISLÉ ýINNOSTI VE VZTAHU K AUTOMOBILU Pro zamČstnance je použití služebního automobilu pro soukromé úþely nepenČžním pĜíjmem ve výši 1 % vstupní ceny používaného automobilu. Tento nepenČžní pĜíjem je zamČstnavatel povinen zahrnout zamČstnanci do zdanitelné mzdy pĜi stanovení mČsíþní zálohy na daĖ z pĜíjmĤ ze superhrubé mzdy v kalendáĜním mČsíci, kdy byl automobil k soukromým úþelĤm využit. [1] V souþasné dobČ je již celkem bČžné, že firemní automobily bývají zamČstnanci využívány také pro soukromé úþely. Urþení nepenČžního pĜíjmu zamČstnance je však pro nČkteré plátce problémem a správce danČ se tak pĜi kontrole danČ ze závislé þinnosti setkává s jeho nesprávným stanovením stále. Zavedením možnosti využívání služebního automobilu a zpĤsobu zdanČní tohoto nepenČžního pĜíjmu, dochází
také ke zvyšování pĜíjmĤ státního rozpoþtu. UmožnČní
používat služební automobil, který je uveden v mém pĜíkladu, se vstupní cenou 432 000 Kþ vþetnČ DPH, také zamČstnanci k jeho soukromým úþelĤm po celý rok a zdanČní jeho nepenČžního pĜíjmu, je roþním pĜínosem do státního rozpoþtu v pĜibližné výši 30 400 Kþ.
12.1 NejþastČjší chyby pĜi stanovení vstupní ceny automobilu Asi nejþastČjší chybou, které se zamČstnavatel pĜi zdanČní této výhody dopouští, je nesprávné stanovení vstupní ceny automobilu. DaĖový subjekt, který si pĜi koupi automobilu uplatnil nárok na odpoþet DPH v plné výši, si napĜíklad þasto neuvČdomuje, že pĜi stanovení nepenČžního pĜíjmu zamČstnance je povinen navýšit jeho vstupní cenu o tuto daĖ. PĜi stanovení zvýšeného základu danČ zamČstnance vychází nesprávnČ napĜíklad ze vstupní ceny stanovené pro úþely odpisĤ, která DPH neobsahuje.
Dalším pĜíkladem nesprávného postupu daĖového subjektu je následující pĜípad. ZamČstnavatel poskytl svému zamČstnanci pro služební i soukromé úþely starší osobní automobil, který koupil pro podnikatelské úþely v roce 2002 za cenu 250 000 Kþ. V tomto roce nebyl pĜedmČtný zamČstnavatel plátce danČ z pĜidané hodnoty, takže hodnota danČ z pĜidané hodnoty vstoupila v roce poĜízení do jeho vstupní ceny, ze které se vycházelo také pĜi stanovení daĖových odpisĤ. V roce 2008 byl automobil již plnČ odepsán, zĤstatková cena byla nulová. U tohoto automobilu bylo v roce 2009 umožnČno zamČstnanci v mČsících þervenci a srpnu jeho použití k jízdČ na dovolenou. ZamČstnavatel
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
80
se domníval, že pokud zamČstnanci umožní využít starý, již plnČ odepsaný automobil, není nutné použití tohoto automobilu zohlednit pĜi výpoþtu mzdy uvedeného zamČstnance, a nezvýšil zamČstnanci základ danČ v mČsících jeho použití pro soukromí úþely. Tento výklad zamČstnavatele však není ale správný. Pro stanovení nepenČžního pĜíjmu zamČstnance se dle ZDP vychází z jeho vstupní ceny. Odpisy automobilu nemají žádný vliv na její stanovení pro úþely nepenČžního plnČní dle § 6 odst. 6 ZDP. ZamČstnanci mČl být v mČsících þervenci a srpnu zvýšen jeho základ danČ pro výpoþet zálohy na daĖ o þástku 2 500 Kþ. Správce danČ vypoþetl daĖ, která mČla být zamČstnanci sražena, a rozdíl mezi jím vypoþtenou daní a daní sraženou plátci domČĜil. [1]
ZamČstnavatelé si také þasto neuvČdomují, že i technické zhodnocení automobilu má vliv na zmČnu nepenČžního pĜíjmu zamČstnance. PĜíkladem mĤže být zamČstnavatel, který umožnil zamČstnanci používat služební automobil i k soukromým úþelĤm po celý rok 2009. V mČsíci lednu 2009 zjistil, že vstupní cena tohoto automobilu byla 500 000 Kþ. Proto po celý rok zvyšoval zamČstnanci v rámci nepenČžního plnČní základ danČ ve výši 1 % z þástky 500 000 Kþ, tj. 5 000 Kþ. PĜi daĖové kontrole správce danČ zjistil, že do uvedeného automobilu
byla v mČsíci
þervenci 2009 namontována klimatizace ve výši 39 000 Kþ a stĜešní okno ve výši 7 000 Kþ. DaĖový subjekt tyto výdaje uplatnil pĜímo do daĖových nákladĤ v roce 2009. Uvedený postup však nebyl správný. Jelikož hodnota modernizace
pĜesáhla v roce
poĜízení automobilu þástku 40 000 Kþ, jedná se o technické zhodnocení, které se stává souþástí jeho vstupní ceny. [1] Tyto výdaje nelze uplatnit jako daĖovČ úþinné, ale zvyšují vstupní cenu. Nesprávné posouzení technického zhodnocení má dopad do daĖovČ úþinných nákladĤ v roce 2009, na stanovení správné výše daĖových odpisĤ automobilu a v neposlední ĜadČ také na urþení hodnoty nepenČžního pĜíjmu zamČstnance pĜi jeho použití i k soukromým úþelĤm. PĜi stanovení nepenČžního pĜíjmu zamČstnance mČla být od mČsíce srpna stanovena þástka vycházející z pĤvodní vstupní ceny, zvýšené o hodnotu technického zhodnoceni. PĜi stanovení nové vstupní ceny automobilu mČl daĖový subjekt vycházet z tČchto hodnot: 500 000 Kþ + 39 000 Kþ + 7 000 Kþ = 546 000 Kþ, novým nepenČžním pĜíjmem zamČstnance je 1 % z 546 000 Kþ, tj. 5 460 Kþ. Od mČsíce srpna 2009 mČl být zamČstnanci, který jej užíval také k soukromým úþelĤm, zvýšen základ danČ v jednotlivých
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
81
kalendáĜních mČsících o þástku 5 460 Kþ. ZamČstnavatel za mČsíce srpen, záĜí, Ĝíjen, listopad a prosinec roku 2009 neoprávnČnČ nezvýšil základ danČ zamČstnanci používajícímu uvedený automobil o þástky 460 Kþ mČsíþnČ, na základČ þehož mu byla správcem danČ domČĜena daĖ ze závislé þinnosti a funkþních požitkĤ za tyto mČsíce, a to ve výši rozdílu mezi daní, kterou zamČstnanci srazil, a daní, kterou mČl srazit ze zvýšeného základu danČ.
12.2 Další poznatky z kontrol Sepsání dohody o používání motorového automobilu zamČstnancem po celý rok, a to bez pĜedchozího uvážení rozsahu takového využití, mĤže vést k dalším chybám pĜi výpoþtu a sražení jeho zálohy na daĖ. Uvedu následující pĜíklad, kdy daĖový subjekt nepostupoval v souladu se zákonem. ZamČstnavatel uzavĜel se svým zamČstnancem dohodu o poskytování služebního automobilu k soukromým úþelĤm po celý kalendáĜní rok 2009. Jelikož zamČstnanec jej ale nevyužil ve všech mČsících roku 2009, byl mu zvýšen základ danČ o 1 % vstupní ceny automobilu pouze v mČsících, kdy tento skuteþnČ k soukromým úþelĤm využil. PĜi následné daĖové kontrole správce danČ domČĜil tomuto zamČstnavateli daĖ ze závislé þinnosti za mČsíce, ve kterých zamČstnanci nebyl zvýšen základ danČ. [1] Pro povinnost zvýšit základ danČ zamČstnanci není rozhodující, zda pĜedmČtný automobil nebyl v nČkterém mČsíci zamČstnancem soukromČ použit. ZamČstnavatel je povinen o 1 % jeho vstupní ceny zvýšit základ danČ zamČstnanci za každý kalendáĜní mČsíc, kdy jej zamČstnavatel mohl soukromČ využívat. § 6 odst. 6 ZDP hovoĜí o „poskytnutí“ automobilu. Skuteþný rozsah jeho využití pro soukromé úþely není v tomto pĜípadČ rozhodující. Tuto skuteþnost si bohužel zamČstnavatelé þasto neuvČdomují a ke zvýšení základu danČ pĜistoupí pouze v mČsíci, kdy zamČstnanec automobil skuteþnČ k soukromým úþelĤm využil. [1]
Nelze také dovozovat, že pokud je automobil využíván více zamČstnanci, je zákonná povinnost splnČna tím, že byl zvýšen základ danČ tomu zamČstnanci, který jej využíval v daném mČsíci nejvíce. Ze své praxi mohu uvést následující pĜípad. DaĖový subjekt mČl ve vlastnictví automobil, který mohli pro své soukromé úþely v pĜípadČ potĜeby využívat i jeho zamČstnanci. Automobil byl využit jedním
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
82
zamČstnancem ve dnech 1. - 20. 2. 2009 a dne 27. 2. 2009 byl využit druhým zamČstnancem. ZamČstnavatel zvýšil prvnímu zamČstnanci v mČsíci únoru základ danČ o 1 % vstupní ceny, druhému zamČstnanci základ danČ zvýšen nebyl, protože se mu zdálo zvýšení základu danČ nepĜimČĜené soukromému využití automobilu. PĜi provedené kontrole danČ z pĜíjmĤ ze závislé þinnosti byla zamČstnavateli domČĜena v mČsíci únoru 2009 daĖ, a to v takové výši, o kterou byla druhému zamČstnanci neoprávnČnČ krácena jeho daĖová povinnost a odvod do státního rozpoþtu. V pĜípadČ, kdy jeden automobil byl v prĤbČhu kalendáĜního mČsíce poskytnut pro služební i soukromé úþely více zamČstnancĤm, musí být o 1 % vstupní ceny zvýšen základ danČ všem zamČstnancĤm, kteĜí jej použili. Zvýšením základu danČ zamČstnanci, který ho využíval v daném mČsíci nejvíce, není zamČstnavatel oproštČn od povinnosti uplatnit nepenČžní plnČní dalším zamČstnancĤm využívajícím tento automobil stejným zpĤsobem. [1] K dalšímu domČĜení danČ správcem danČ došlo v pĜípadČ, kdy daĖový subjekt umožnil v mČsíci kvČtnu 2009 využití služebního automobilu k soukromému úþelu svému zamČstnanci, za což mu byl také zvýšen základ danČ o 1 % jeho vstupní ceny v souladu s § 6 ZSDP. Dle pĜedložené knihy jízd ujel automobil k soukromým úþelĤm celkem 250 kilometrĤ. Správcem danČ bylo dále zjištČno, že veškeré pohonné hmoty spotĜebované tímto automobilem v mČsíci kvČtnu zahrnul daĖový subjekt také do svých daĖových nákladĤ. Jelikož þást pohonných hmot byla spotĜebována pro soukromé jízdy, nelze veškeré spotĜebované pohonné hmoty v uvedeném mČsíci zahrnout do nákladĤ, které ovlivĖují hospodáĜský výsledek daĖového subjektu. Správce danČ mu proto o þást pohonných hmot spotĜebovaných pĜi soukromých jízdách zvýšil vykazovaný základ danČ. SouþasnČ bylo zjištČno, že uvedený zamČstnanec svému zamČstnavateli ani neuhradil þást jím spotĜebovaných pohonných hmot, proto daĖovému subjektu domČĜil také daĖ z pĜíjmĤ ze závislé þinnosti ve výši neoprávnČnČ krácené danČ. Náklady na spotĜebované pohonné hmoty pĜi soukromých jízdách zamČstnancĤ je nutné sledovat oddČlenČ od pohonných hmot spotĜebovaných pĜi služebních jízdách. Tyto pohonné hmoty totiž nelze jako daĖové náklady zamČstnavatele uznat a zamČstnanec si je musí hradit sám. Pokud by nedocházelo k jejich hrazení zamČstnancem, je nutno tyto þástky posuzovat jako jeho další nepenČžní
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
83
pĜíjem, o který musí být zamČstnanci zvýšena jeho superhrubá mzda, a to vþetnČ 34 % povinného sociálního a zdravotního pojištČní. [1] PĜedmČtem domČĜení danČ ze závislé þinnosti v souvislosti s nepenČžním pĜíjmem zamČstnance se stávají také obþas pĜípady, kdy zamČstnanec použil v jednom mČsíci více než jeden automobil. Zde musí zamČstnavatel pro správné stanovení pĜíjmu zamČstnance sledovat, zda tento použil v prĤbČhu kalendáĜního mČsíce nČkolik automobilĤ postupnČ za sebou, nebo zda byly tyto automobily poskytnuty souþasnČ. Pokud byly automobily poskytnuty postupnČ za sebou, vychází se z nejvyšší vstupní ceny automobilu. V pĜípadČ, že automobily ale zamČstnanec používal souþasnČ, musí mu být v pĜedmČtném kalendáĜním mČsíci zvýšen základ danČ o souþet vstupních cen všech poskytnutých automobilĤ. Tento postup vyplývá z ustanovení § 6 odst. 6 ZDP. [1]
U automobilĤ poĜízených formou finanþního nebo operativního leasingu je daĖový subjekt povinen vycházet ze vstupní ceny u pĤvodního vlastníka, pronajímatele. Musí u pronajímatele zjistit vstupní cenu pĜedmČtného automobilu a v pĜípadČ daĖové kontroly ji doložit dokladem potvrzeným pronajímatelem automobilu. Náklady na cizí financování, jako pĜirážka leasingového pronajímatele nevstupují do nepenČžního pĜíjmu zamČstnance. StejnČ tak pĜi poĜízení automobilu na úvČr nevstupují do uvedeného pĜíjmu úroky z úvČru. PĜi nerespektování tohoto pravidla mĤže dojít k nesprávnému stanovení nepenČžního pĜíjmu zamČstnance. V pĜípadČ, že tento nepenČžní pĜíjem je stanoven v nižší výši, je rozdíl nesprávnČ sražené danČ domČĜen správcem danČ daĖovému subjektu. Pokud je naopak nepenČžní pĜíjem stanoven ve výši vyšší, než ukládá zákon, je zamČstnanci neoprávnČnČ sražena vyšší daĖ. [1] NapĜíklad u daĖového subjektu byla zahájena daĖová kontrola na dani z pĜíjmĤ ze závislé þinnosti. V prĤbČhu kontroly bylo správcem danČ zjištČno, že zamČstnancĤm firmy bylo umožnČno používání služebních automobilĤ také k soukromým úþelĤm. Za toto využití byl uvedeným zamČstnancĤm v souladu s § 6 odst. 6 ZDP zvýšen základ danČ o 1 % vstupní ceny automobilu. NČkteré z tČchto automobilĤ byly daĖovým subjektem poĜízeny formou finanþního leasingu a pĜi stanovení zvýšeného základu danČ zamČstnancĤ vycházel z celkové výše leasingových splátek, které byly vyšší, než vstupní cena u pronajímatele. Takovým postupem poškodil ale své zamČstnance, jelikož do zvýšeného základu danČ jim
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
84
byla zahrnuta þástka, která byla vyšší, než ukládá pĜedmČtné ustanovení ZDP, þímž došlo samozĜejmČ také k vyššímu sražení danČ.
U nČkterých daĖových subjektĤ se správce danČ také setkává s pĜípady, kdy u automobilĤ poĜizovaných formou finanþního leasingu tito vychází pro urþení nepenČžního pĜíjmu zamČstnance z ceny, která je ve smlouvČ uvedena jako kupní cena po skonþení leasingové smlouvy. Tento postup není v souladu se ZDP, neboĢ je opČt nutno vycházet ze vstupní ceny pronajímatele. DomČĜená daĖ bývá v tČchto pĜípadech vysoká, jelikož automobil je po skonþení leasingové smlouvy odkupován ve vČtšinČ pĜípadĤ za þástky ĜádovČ tisícové a rozdíl mezi vstupní cenou pronajímatele a touto kupní cenou je znaþný. [1]
Pokud zamČstnavatel zjistí, že srazil u svého zamČstnance daĖ v nižší výši než mu ukládá ZDP, mĤže ji dle § 38i odst. 2 ZDP dodateþnČ srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daĖ nesprávnČ sražena 12 mČsícĤ. Protože je však daĖová kontrola ve vČtšinČ pĜípadĤ provádČna správcem danČ po uplynutí jednoho roku, jde ve vČtšinČ pĜípadĤ domČĜená daĖ k tíži plátce a zbyteþnČ jej potom finanþnČ zatČžuje. [1]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
85
ZÁVċR Vzhledem ke zjištČní nejþastČji se vyskytujících chyb, bych daĖovým subjektĤm navrhla u jednotlivých daní následující opatĜení, která by zamezila zbyteþnému domČĜení danČ a dalším postihĤm souvisejících s jejich nesprávnými postupy pĜi poĜízení a používání osobního automobilu v podnikání.
PĜi poĜízení automobilu do podnikání je kromČ jeho typu a zpĤsobu poĜízení také dĤležité zvážit úþel, k jakému bude tento hmotný majetek využíván. Pokud nebude k ekonomické þinnosti daĖového subjektu využíván plnČ, je nutné ihned pĜi poĜízení zvážit jeho celkové využití a stanovit správný pomČr využití pro ekonomickou a neekonomickou þinnost, a to vzhledem k výši uplatĖovanému nároku na odpoþet DPH, daĖovČ uplatnČným odpisĤm a dalším daĖovČ uznatelným nákladĤm souvisejících s jeho provozem. V pĜípadČ, že automobil není pro ekonomickou þinnost plnČ využíván, pĜi následné daĖové kontrole se daĖový subjekt vystavuje riziku domČĜení danČ v dĤsledku neoprávnČnČ sníženého hospodáĜského výsledku, popĜípadČ základu danČ, a tím také daĖové povinnosti za pĜíslušné zdaĖovací období.
Doporuþení v rámci danČ z pĜíjmĤ V rámci optimalizace daĖové povinnosti daĖového subjektu bych dále doporuþovala, aby se nad svým vozovým parkem zamyslel a snažil se rozdČlit své automobily do tĜí skupin. Hlavním kritériem pĜi tomto rozdČlení bude spotĜeba pohonných hmot v závislosti na možnosti využití paušálních výdajĤ na dopravu, které þiní 5 000,- Kþ za mČsíc, tj. celkem 60 000,- Kþ roþnČ u jednoho automobilu. První skupinu budou tvoĜit automobily, u kterých je pĜedpokládáno, že nebudou v podnikání využívány po vČtší þást zdaĖovacího období (budou napĜíklad prodány, nebo budou doþasnČ vyĜazeny z registru motorových vozidel z dĤvodĤ jejich nedostateþného využití) a jejichž výše spotĜebovaných pohonných hmot tedy urþitČ nedosáhne þástku odpovídající násobku mČsícĤ jejich využití a mČsíþních paušálních výdajĤ 5 000 Kþ. Dále zde budou zaĜazeny automobily, o
kterých již daĖový subjekt ví, že budou v tomto
zdaĖovacím období užívány také jinou osobou, a to napĜíklad formou nájmu, smlouvy
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
86
o výpĤjþce a podobnČ. DĤvodem je zákaz uplatnČní paušálních výdajĤ u automobilĤ pĜenechaných k užívání jiné osobČ. Druhou skupinu budou tvoĜit automobily, které jsou v podnikání þasto využívány a jejichž spotĜeba pohonných hmot v každém pĜípadČ pĜesáhne þástku možných paušálních výdajĤ, tj. 60 000 Kþ za rok. U tČchto automobilĤ bude výhodnČjší pro daĖový subjekt uplatĖovat skuteþné spotĜebované náklady na pohonné hmoty. U obou tČchto skupin automobilĤ budou v úþetnictví daĖového subjektu sledovány náklady související s jejich provozem, jako spotĜeba pohonných hmot, dálniþní známky, opravy, parkovné a podobnČ, stejnČ jako dosud na pĜíslušných syntetických úþtech. Poslední tĜetí skupinu by tvoĜily automobily, u kterých jsou pĜedpokládány takové náklady na spotĜebované pohonné hmoty, které roþní þástku 60 000 Kþ nepĜekroþí, popĜípadČ se výše tČchto nákladĤ bude kolem uvedené þástky pohybovat. Pokud do této skupiny budou zaĜazeny více než 3 automobily, bylo by vhodné pĜi úþtování o jejich spotĜebČ pohonných hmot, popĜípadČ nahodilém parkovném, úþtovat na pĜíslušných úþtech analyticky podle jednotlivých automobilĤ, aby bylo možno po skonþení zdaĖovacího období zjistit skuteþné spotĜebované náklady na pohonné hmoty za každý tento automobil samostatnČ. ZjištČná skuteþná spotĜeba se potom porovná s þástku 60 000,- Kþ a na základČ tohoto zjištČní budou vybrány automobily, u kterých bude výhodnČjší využití paušálních výdajĤ na dopravu, jelikož skuteþná výše jejich nákladĤ nedosahuje výše paušálu. Nevyužitím této výhody by se daĖový subjekt pĜipravil o možnost zákonného snížení vykázaného hospodáĜského výsledku a samozĜejmČ také o snížení danČ z pĜíjmĤ.
Doporuþení v rámci danČ z pĜidané hodnoty V pĜípadČ uplatnČní nároku na odpoþet danČ z daĖového dokladu bych doporuþovala pĜedevším všem plátcĤm DPH ovČĜení, zda dodavatel je skuteþnČ plátcem DPH. Obþas je totiž správcem danČ zjištČno, že plátce uplatní nárok na odpoþet z faktury, na které je vyþísleno DPH, ale bohužel tento dodavatel není plátcem danČ z pĜidané hodnoty. OvČĜení registrace plátcĤ DPH v ýeské republice a EU je možno ovČĜit pĜímo u správce danČ, nebo na internetových stránkách Ministerstva financí ýeské republiky na adrese:
a .
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
87
PĜi uplatĖování nároku na odpoþet danČ z pĜidané hodnoty u poĜízeného automobilu bych doporuþovala plátcĤm DPH peþlivé zvážení jeho pĜípadného využití. Pokud budou tyto automobily využívat pouze ke své ekonomické þinnosti, která zakládá nárok na odpoþet, nic nebrání tomu, aby u nich uplatnili plný nárok na odpoþet danČ. V pĜípadČ, že však tento automobil v budoucnu využijí napĜíklad pro svoji osobní potĜebu, pĜípadnČ pro soukromou potĜebu zamČstnancĤ, musí pĜi jeho využití pro jiný úþel než pro svoji ekonomickou þinnost, zohlednit tuto skuteþnost již pĜi uplatnČní odpoþtu danČ pĜi poĜízení takového automobilu. V tomto smČru bych chtČla daĖové subjekty upozornit na novelu ZDPH, která je úþinná od 1.4.2011 a která pĜinesla zmČnu pĜi zohlednČní využití hmotného majetku k soukromým úþelĤm. PĜed úþinností této novely mČl plátce u hmotného majetku, u kterého byl pĜi jeho poĜízení uplatnČn odpoþet danČ v plné výši, povinnost za každé jeho využití k jinému úþelu než ke své ekonomické þinnosti odvést daĖ na výstupu v mČsíci, kdy k takovému využití majetku došlo. Od 1.4.2011 se pĜi poĜízení hmotného majetku stanoví pomČr jeho využití k ekonomické a neekonomické þinnosti a odpoþet danČ se uplatní již v pomČrné výši. Po skonþení kalendáĜního roku se posoudí jeho skuteþný pomČr využití pro ekonomickou þinnost a v pĜípadČ, že se liší od pomČru, který byl stanoven pĜi jeho poĜízení, nárok na odpoþet danČ se upraví v posledním zdaĖovacím obdobím tohoto kalendáĜního roku. Uvedený postup stanovuje §75 a 78 ZDP.
Doporuþení v rámci silniþní danČ Všem daĖovým subjektĤm, kteĜí ke svému podnikání používají automobil, bych doporuþovala, aby si poĜídili kopie velkých technických prĤkazĤ automobilĤ používaných v podnikání, aĢ už se jedná o automobil v jejich majetku, soukromý automobil nebo automobil v pronájmu. ýasto se totiž stává, že pĜi následné kontrole finanþním úĜadem nejsou schopni prokázat napĜíklad snížení sazby danČ, jelikož pĜedmČtný automobil již byl prodán. PĜi koupi nebo prodeji ojetého automobilu je vhodné také dohlédnout na provedení jeho pĜepisu v technickém prĤkazu, aby se nemohlo stát, že subjekt bude muset zaplatit daĖ za automobil, který využívá jiná osoba. V pĜípadČ, že DSL þiní u daĖového subjektu za celé zdaĖovací období menší þástku (pojem, co je pro daĖový subjekt „menší þástka“, nechám na jeho osobním zvážení), bych
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
88
navrhla zaplacení „zálohy“ na celý rok pĜedem, bez ohledu na poþty mČsícĤ, ve kterém budou tyto automobily za uvedený rok skuteþnČ používány. DaĖový subjekt se tak vyhne nepĜíjemným situacím, kdy se napĜíklad mĤže stát, že v nČkterém þtvrtletí zapomene zálohu zaplatit.
V pĜípadČ, že by automobily nebyly k podnikání nČkterý mČsíc
pĜedmČtného roku použity a za tento mČsíc nemČl povinnost platit daĖ, vznikl by daĖovému subjektu po podání pĜiznání k DSL za uvedené zdaĖovací období pĜeplatek ve výši „dobrovolnČ zaplacené zálohy“. Uvedený pĜeplatek mĤže nechat u správce danČ jako zálohu na DSL pĜíštího roku a o tuto þástku další odvody záloh DSL ponížit, nebo požádat správce danČ o jeho vrácení. Pokud daĖový subjekt nebude mít souþasnČ žádný nedoplatek na jiné dani u správce danČ, bude mu pĜeplatek vrácen do 30 dnĤ ode dne podání žádosti. V pĜípadČ, že by subjekt využíval pro své podnikání více aut, nákladní automobily s vysokou povolenou hmotností, nebo tahaþe a návČsy, pĜiþemž celková výše DSL za pĜedmČtné zdaĖovací období þiní již znaþnou výši, je samozĜejmČ pro daĖový subjekt výhodnČjší vzhledem k Ĝízení penČžních tokĤ ve spoleþnosti využít možnosti placení danČ v jednotlivých zálohách þtvrtletnČ.
Pokud daĖový subjekt vlastní vozidlo registrované v ýeské republice s nejvČtší povolenou hmotností nad 3,5 tun, je dle ZDSL povinen platit DSL i za mČsíce, kdy jej pro podnikání nepoužil. Aby za uvedené kalendáĜní mČsíce nemusel daĖ platit, doporuþovala bych vyĜadit takový automobil doþasnČ z registru silniþních vozidel. Prakticky to znamená, že daĖový subjekt odevzdá pĜidČlenou registraþní znaþku pĜedmČtného automobilu vþetnČ osvČdþení o registraci obecnímu úĜadu obce s rozšíĜenou pĤsobností. VyĜazení je vyznaþeno v technickém prĤkazu automobilu a tento zápis je pro správce danČ dostateþným dĤkazem o tom, že není splnČna jedna ze základních podmínek pĜedmČtu DSL - tj. registrace automobilu v ýeské republice. O zrušení doþasného vyĜazení automobilu z registru je dále rozhodnuto opČt na základČ žádosti daĖového subjektu. O této skuteþnosti se opČt provede záznam do technického prĤkazu automobilu. Pokud daĖový subjekt je již je registrován jako poplatník DSL a následnČ doþasnČ nebo trvale vyĜadí všechny automobily, má povinnost oznámit pĜíslušnému správci danČ do 15 dnĤ zánik povinnosti placení DSL. [21]
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
89
DaĖovým subjektĤm bych navrhla také využití daĖové kalkulaþky, kde pĜi zadání první registrace automobilu lze zjistit procenta snížení DSL v jednotlivých mČsících a zdaĖovacích obdobích. Kalkulaþku je možno najít na stránkách ýeské daĖové správy, pod odkazem: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_9107.html?year=0
Nejlepší zpĤsob, jak správnČ vypoþítat silniþní daĖ a vyplnit pĜiznání k DSL je využít možnosti daĖového portálu, kde je umístČna vČtšina daĖových pĜiznání a hlášení. Tiskopisy lze nalézt na internetové adrese: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces;jsessionid=2D1 013F5ABEBEDB74ED0836FAF87D5CA.ajp13sqli1v
Doporuþení v rámci danČ z pĜíjmĤ ze závislé þinnosti Sepsání dohody o používání automobilu zamČstnancem po celý rok, a to bez pĜedchozího uvážení rozsahu takového využití, mĤže vést ke zbyteþným chybám pĜi výpoþtu a sražení zálohy na daĖ zamČstnanci. Proto bych doporuþila daĖovým subjektĤm zvážení úþelu využití automobilu k soukromým úþelĤm zamČstnancĤ a sepsání dohody o takovém zpĤsobu jeho využití pouze s tČmi, kteĜí jej skuteþnČ takto budou využívat. Za vhodné bych také považovala zvážení, které vozidlo bude zamČstnanci poskytnuto k soukromému úþelu, a to vzhledem k výši vstupní ceny a nepenČžního pĜíjmu, který pro zamČstnance z jeho využití plyne. ZamČstnanec by mČl být také seznámen s daĖovými dopady, které pro nČj takové využívání automobilu má, aby nebyl pĜekvapen zdanČním takového využití.
Dále bych navrhla evidenci takto zapĤjþených automobilĤ a vedení zvláštní karty pro každý takový automobil. Na této kartČ by byli evidováni všichni zamČstnanci, se kterými byla podepsána smlouva o jeho využití k soukromému úþelu s uvedením konkrétních mČsícĤ, na které byla tato smlouva sepsána.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
90
Tab. 12 Návrh evidence zapĤjþení automobilu zamČstnancĤm pro soukromé úþely Typ automobilu:
Registraþní znaþka:
XYZ
Vstupní cena pro úþely § 6 odst. 6 ZDP: Jméno, pĜíjmení
X1X XX XX
420 000,- Kþ
1/11
2/11
3/11
4/11
5/11
6/11
7/11
8/11
9/11
10/11
11/11
12/11
Jan Novák
A
A
A
-
-
-
A
A
-
-
-
-
JiĜí Mikel
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
V souvislosti s poĜízením, pĜípadnČ prodejem automobilu bych chtČla dále upozornit daĖové subjekty na zákon þ. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který urþuje, kdy jsou fyzické a právnické osoby povinny provést platbu bezhotovostnČ prostĜednictvím penČžního ústavu. Dle tohoto zákona je poskytovatel platby, jejíž výše pĜekraþuje þástku 15 000 EUR, povinen provést platbu bezhotovostnČ. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba poruší povinnost provést takovou platbu bezhotovostnČ nebo pĜijme takovou hotovostní platbu, dopustí se uvedeným jednáním správního deliktu, za který lze uložit pokutu až do výše 5 000 000,- Kþ. [26] Aþkoli tento zákon je v platnosti již od roku 2004, s nezákonným postupem pĜi placení závazkĤ se ve své praxi setkávám stále. Uvedený zákon není závazný pouze pro právnické nebo podnikající fyzické osoby, ale také pro nepodnikající fyzické osoby, které se porušením uvedeného zákona dopouští pĜestupku, za který lze uložit pokutu až do 500 000 Kþ. [26] Není výjimeþné, že nesprávný postup pĜi úhradČ závazkĤ se vyskytuje také u autobazarĤ. PĜesto, že se jedná o podnikající osoby, provádí úhrady nebo pĜijímají platby za nákup þi prodej automobilĤ v þástkách pĜesahující hodnotu 15 000 EUR hotovostnČ. Provedením takové úhrady porušují zákon obČ strany, které se takové platby zúþastnily, a pokuta za porušení zákona o omezení plateb v hotovosti je potom pĜedepsána obČma úþastníkĤm. Ani nepodnikající fyzickou osobu, která nemČla o platnosti takového zákona žádné povČdomí, neznalost zákona neomlouvá. PoĜízení automobilu od takového prodejce, který nerespektuje výše uvedený zákon, se potom mĤže kupujícímu zbyteþnČ prodražit.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
91
RESUMÉ Auto ist heute ein unentbährliches Mittel des Unternehmers sowie Computer und Handy. Nur schwierig findet man eine Firma, die für ihre Tätigkeit kein Auto braucht. Manche Steuerzahler gehen in den Prozess der Unternehmung ohne jede Erfahrung in der Geschäftswelt und ohne Kentnisse von Gesetzen, die diese Tätigkeit regeln. Die Legislative für die Unterhehmung wird durch so viele Gesetze, Erlasse und Verordungen geregelt, dass sich die Unternehmer darin nur selten orientieren. Dise Regelungen werden oft umgearbeitet und die Überwachung von den Änderungen ist für die Menschen, die sich in der Legislative nicht auskennen, sehr schwierig.
Falsche Auslegung der Steuergesetze und Steuervorschriften bei der Steuererklärung trefe ich sehr oft in meiner Praxis. Deswegen habe ich mich entschieden, in meiner Arbeit die Steuersubjekte über die Grundvorschriften zu informieren, die die Anschaffung und Benutzung eines PKW betreffen. Weiter schreibe ich über die häufigsten Fehler, die in diesem Bereich zur nachträglichen Steuerbemessung vom Finanzamt führen. Einige Vorschläge und Empfehlungen zeigen Verfahren, die zu ihrer richtigen Steuererklärung führen sollten.
Der erste Teil betrifft die Theorie von Einkommensteuer, Mehrwertsteuer und PKWSteuer, die zu diesem Problem gehören. In dem zweiten Teil gebe ich einige praktische Beispiele einzelner Anschaffungsmöglichkeiten und Ausnützung vom Auto im Unternehmen und die häufigsten Fehler der Steuerzahler, was zusätzliche Steuerbemessung erfordert. Im letztem Abbschnitt gebe ich Empfehlungen an, die das Risiko der Steuernachbemessung ermässigen sollten.
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
92
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Zákon ýeské národní rady þ. 586/1992 Sb., ze dne 20.11.1992 o daních z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. [2] ADÁMKOVÁ, Alena. Operativní leasing - možnost, jak ušetĜit. E15: Speciál - malé a stĜední podnikání. 30.6.2010, s. 2-3. [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupný z WWW: . [3] BċHOUNEK, Pavel. Porovnání poĜízení automobilu na úvČr s poĜízením na leasing, 3. þást. Úþetnictví v praxi. 2010, 4/2010, s. 16. [4]
MAŠEK, Petr. Operativní leasing jako mimobilaþní forma financování. Moderní Ĝízení. 21.4.2010, 4/2010, s. 6. [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW:
[5]
KOZEL, Radim. Volba formy financování vozového parku. Ekonom. 3.6.2010, 6/2010, s. 30. [online]. [cit. 2011-02-21]. Dostupný z WWW:
[6] MACHÁýEK, Ivan. Odpisy osobního automobilu v roce 2008. DanČ a právo v praxi. 2008, 4/2008, s. 2. [7] VANýUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. DaĖový systém ýR 2010. Praha : 1. VOX a.s., 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. [8] PILAěOVÁ, Ivana. Úþetní odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Úþetnictví v praxi. 2007, 6/2007, s. 9. [9] SEDLÁKOVÁ, Eva. Paušální výdaj na dopravu poplatníkĤ danČ z pĜíjmĤ. Úþetnictví. 2010, 3/2010, s. 35. [online]. [cit. 2011-01-30]. Dostupný z WWW: [10] BċHOUNEK, Pavel. Paušální výdaj na dopravu 4. þást. Úþetnictví v praxi. 2010, 5/2010, s. 10-14. [11] Zápis z jednání Koordinaþního výboru s Komorou daĖových poradcĤ ýR konaného dne 16.9.2009, KV 281/16.09.09 - Paušální výdaj na dopravu. [online]. [cit. 2011-0220]. Dostupný z WWW:
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
93
[12] Vyhláška 500/2002 Sb., ze dne 5.12.2002, o úþetnictví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, pro úþetní jednotky, které jsou podnikateli úþtujícími v soustavČ podvojného úþetnictví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. [13] KOěÍNEK, Miloš. Rezervy na opravu hmotného majetku po 1.1.2009. Úþetnictví, danČ a právo v zemČdČlství. 2009, 2/2009, s. 27. [14] Zákon ýeské národní rady þ. 593/1992 Sb., ze dne 20.11.1992, o rezervách pro zjištČní základu danČ z pĜíjmĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ [15] Zákon þ. 235/2004 Sb., ze dne 1.4.2004 o dani z pĜidané hodnoty, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. [16] DċRGEL, Martin. DaĖ z pĜidané hodnoty ve vztahu k provozu automobilu. DanČ a právo v praxi. 12.4.2010, 4/2010, s. 22. [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupný z WWW: [17] Dotazy a odpovČdi k uplatnČní DPH po novele zákona þ. 87/2009, úþinné od 1.4.2009 – odpoþet u osobních automobilĤ. [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW: . [18] Informace o uplatĖování nároku na odpoþet danČ u osobních automobilĤ. [online]. [cit. 2011-01-30]. Dostupný z WWW: . [19] DċRGEL, Martin. Specifika dopravních prostĜedkĤ v DPH. Úþetnictví, danČ a právo v zemČdČlství. 2010, 12/2010, s. 13. [online]. [cit. 2011-02-21]. Dostupný z WWW: [20] Zákon ýeské národní rady þ. 16/1993 Sb., ze dne 21.12.1992 o dani silniþní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ [21] ŠABATA, JiĜí. Povinnost zaplatit silniþní daĖ v pĜípadČ paušálních výdajĤ. Otázky a odpovČdi z praxe. 2009, 10/2009, s. 7. [online]. [cit. 2011-02-17].Dostupný z WWW:
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky [22]
94
BċHOUNEK, Pavel. DaĖové dopady používání služebních automobilĤ pro soukromé úþely zamČstnancĤ. Úþetnictví v praxi. 2010, 7/2010, s. 23. [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupný z WWW:
[23] LÍBAL, PĜemysl. Smlouvy o výpĤjþce auta. Vzory.cz [online]. 24.7.2007, [cit. 201103-12]. Dostupný z WWW: . [24] Interní materiály Finanþního úĜadu v Otrokovicích [25] Informace k uplatnČní paušálních výdajĤ na dopravu silniþním motorovým vozidlem v daĖových pĜiznáních k daním z pĜíjmĤ. [online]. [cit. 2011-03-12]. Dostupný z WWW: . [26] Zákon þ. 254/2004 Sb., ze dne 13.4.2004, o omezení plateb v hotovosti a o zmČnČ zákona þ. 337/1992 Sb., o správČ daní a poplatkĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLģ A ZKRATEK ZDP
Zákon o dani z pĜíjmĤ
DP
DaĖ z pĜíjmĤ
ZDPH
Zákon o dani z pĜidané hodnoty
DPH
DaĖ z pĜidané hodnoty
ZDSL
Zákon o dani silniþní
DSL
DaĖ silniþní
EU
Evropská unie
JýS
Jiný þlenský stát
95
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
96
SEZNAM GRAFģ Graf 1 Tabulka vývoje daĖových pĜíjmĤ Finanþního úĜadu v Otrokovicích....................... 43 Graf 2 Srovnání daĖových odpisĤ rovnomČrných, zvýšených a zrychlených ..................... 47
UTB ve ZlínČ, Fakulta managementu a ekonomiky
97
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Roþní sazba silniþní danČ pro osobní automobily .................................................... 36 Tab. 2 Výpoþet rovnomČrných daĖových odpisĤ automobilu v Kþ .................................... 45 Tab. 3 Výpoþet rovnomČrných daĖových odpisĤ automobilu pĜi zvýšeném odpisu........... 45 Tab. 4 Výpoþet zrychlených daĖových odpisĤ automobilu v Kþ ........................................ 45 Tab. 5 Výpoþet úþetních odpisĤ automobilu v Kþ............................................................... 46 Tab. 6 Úprava hospodáĜského výsledku v jednotlivých letech ........................................... 48 Tab. 7 Úprava hospodáĜského výsledku v jednotlivých letech ........................................... 48 Tab. 8 Úprava hospodáĜského výsledku v jednotlivých letech ........................................... 48 Tab. 9 Výpoþet úþetních odpisĤ automobilu po jeho technickém zhodnocení v Kþ........... 52 Tab. 10 Srovnání využití automobilu pro ekonomickou þinnost v plném a þásteþném ...... 66 Tab. 11 Uvedení pĜedmČtného automobilu do pĜiznání k DSL za rok 2011 ....................... 72 Tab. 12 Návrh evidence zapĤjþení automobilu zamČstnancĤm pro soukromé úþely.......... 90