Gymnázium, Brno, Elgartova 3
GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE
Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Železniční uzel Brno Datum: 24.4.2014 Cílová skupina: student gymnázia Vzdělávací obor: geografie Anotace: prezentace informuje o historickém vývoji železniční dopravy v Brně a poukazuje zvláště na územní expanzi
ŽELEZNIČNÍ UZEL BRNO NA MAPĚ ● Brno = metropole Moravy, takřka 400 tis. obyvatel ● jádro situováno nad soutokem Svratky a Svitavy ● nejvyšší nadm. výška Brna: 479 m n.m. (u Žebětína) ● nejnižší nadm. výška Brna: 192 m n.m. (u Přízřenic) ● první písemná zmínka o Brně z r. 1091 (hrad na Petrově) ● Brno povýšeno na město r. 1243 (za Václava I.)
● hl. město Markrabství Moravského od 1642 ● důležitý strategický bod (proto do pol. 19. st. stále opevněno) ● významné centrum textilního průmyslu (od 18. st.) ● s rozvojem textilnictví vznik nových ulic (přelom18./19. st.): Nová (Lidická)
Cejl
Křenová
Dornych
Trnitá
Pekařská
Vídeňská
Olomoucká
Hlinky
● vliv na odstraňování hradeb měla stavba železnice z Vídně (1839)
● 1850 k Brnu připojeno 32 předměstských obcí ● ve 2. pol. 19. st. další nárůst průmyslu (zejména vlnařství) ● 1853 zahájeno celkové bourání opevnění ►vliv na územní expanzi ● na místě původního opevnění dnešní třídy: ▪ Husova
▪ Joštova
▪ Benešova
▪ Nádražní
● 1869 zahajuje provoz koňka MHD (využívá dodnes zmíněné třídy) ● na staré jádro navazuje postupně výstavba předměstí ▪ následným srůstem vzniká hvězdicovitý typ zástavby
● demografický vzestup Brna: ▪
pol. 19. st. cca 60 tis. obyv.
▪
poč. 20. st. cca 100 tis. obyv.
▪
1919 vzniká Velké Brno ►210 tis. obyv. (po připojení 23 obcí)
▪
dnes téměř 400 tis. obyv.
● územní vývoj města značně ovlivnila výstavba sídlišť od 60.let 20. st. ● struktura Brna tvořena třemi zónami: 1) centrální zóna („staré město“ v dimenzi původního opevnění) 2) střední zóna (obepíná jádro, přičleněna po r. 1850) 3) vnější zóna (obce a městečka připojené po r. 1919)
● Brno je významný dopravní uzel ▪
v osobní dopravě zastoupena: •
železniční doprava
•
autobusová doprava
•
městská doprava
•
letecká doprava
● na rozvoj dopravy měla vliv malá vzdálenost do Vídně (cca 130 km) •
na počátku budování tzv. císařských silnic (od pol. 18. st.) (značný vliv mělo i rozšiřování poštovní sítě)
•
kapacitnějším druhem dopravy železnice (od pol. 18. st.)
ÚZEMNÍ EXPANZE ŽELEZNIČNÍHO UZLU BRNO: ● 11.11.1838 ●
příjezd první lokomotivy z Rajhradu
7. 7. 1839 příjezd prvního vlaku z Vídně ▪
tehdy tzv. hlavové nádraží (ukončeno kusými kolejemi) (značný vliv mělo i rozšiřování poštovní sítě)
● následuje rozvoj železniční sítě všemi směry (z Brna): ▪
1849 trať do České Třebové (zde navázala na trať od Olomouce) •
stavbu tunelů prováděli zejména italští tuneláři
•
po „Mnichovské dohodě“ byla část trati součástí tzv. „Sudet“
•
dnes jedna z páteřních částí tzv. 1. koridoru
▪
▪
▪
1856 trať do Božího Požehnání (dnes Zastávka u Brna) •
ze Střelic vybudována odbočka přes Hrušovany n/J, Hevlín a Laa a. d. Thaya do Vídně (zprovozněno 1870)
•
z Božího Požehnání do Jihlavy prodlouženo 1886
1869 trať do Přerova •
v Přerově se napojovala na Severní dráhu cís. Ferdinanda
•
z Nezamyslic vybudována odbočka do Olomouce (1870)
1885 trať do Tišnova •
Brnem vedeno po pravém břehu Svitavy a přes Husovice
•
prodloužení do Německého (Havlíčkova) Brodu bylo 1905
•
úsek přes vnitřní Brno zrušen r. 1962
▪
1888 trať do Trenčianské Teplé (přes Slavkov a Veselí n/M) •
▪
do vybudování tzv. Komárovské spojky (1927) vlaky při výjezdu z Horního nád. (dnes hl.n.) couvaly až do Židenic, kde využily tzv. úvratě
1953 trať do Havlíčkova Brodu (nové vedení tratě !!!) •
což umožnilo následně zrušit starou „Tišnovku“ (1962)
•
až do konce 20. st. tudy veden hlavní tah na Prahu
● parní trakce se v Brně udržela až do 70. let 20. st. ● elektrizace tratí začíná od 60. let 20. st.: ▪
1966 do Havlíčkova Brodu a jižně na Břeclav
▪
1996 do Přerova
▪
2000 do České Třebové (dnes součást tzv. 1. koridoru)
Na základě porovnání mapy Brna a schématu žel. uzlu Brno urči názvy očíslovaných stanic
2 Horní Heršpice 3 Židenice 4 Maloměřice ♦ 5 Černovice 6 Slatina 7 Dolní nádraží 8 Chrlice
♦ zastávka pouze pro železničáře
© Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
Za pomocí mapy Brna a jízdního řádu ČD vypracuj tyto úkoly: 1)
Uveď jednotlivé elektrifikované osobní (ne rychlíkové !) tratě procházející Brnem Letovice – Brno – Křenovice horní nádraží Břeclav – Brno – Žďár nad Sázavou
2)
Na kterých tratích (vycházejících z Brna) je dieselová trakce ? Brno – Hrušovany nad Jevišovkou Brno – Jihlava Brno – Uherské Hradiště
3)
Vyjmenuj přestupní uzly na trase Brno – Jihlava Střelice Studenec Okříšky
4)
Které trasy využijeme při cestě z Brna do Vel. Meziříčí (uveď obě možnosti) ? Brno – Křižanov – Vel. Meziříčí Brno – Studenec – Vel. Meziříčí
5)
Uveď mezilehlé přestupní uzly na trase Brno – Česká Třebová Skalice nad Svitavou Svitavy
6)
Uveď mezilehlé přestupní uzly na trase Brno – Přerov (bez Křenovic !) Nezamyslice Kojetín
7)
Uveď mezilehlé přestupní uzly na trase Brno – Břeclav Šakvice Zaječí
8)
Ve kterých letech byla zahájena elektrifikace brněnského uzlu ? v 60. letech 20. st.
9)
Která trať vycházející z Brna byla vybudována jako poslední ? Brno – Havlíčkův Brod (1953)
10) Jaké průmyslové odvětví se v Brně nejvíce rozvíjí v 18. st. ? textilnictví 11) Odkud byla do Brna postavena první železnice a kdy ? Z Vídně (1839) 12) Přes které uzly vede z Brna trasa do Havlíčkova Brodu ? Tišnov Křižanov Žďár nad Sázavou
Zdroje: Hons, J. a kol.: Čtení o Severní dráze Ferdinandově. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1990 Štěpán, M.: Přehledné dějiny československých železnic 1824 – 1948. Dopravní nakladatelství, Praha 1958 TRÁVNÍČEK, R.:160 let železnice v Brně, In: Biologie – chemie – zeměpis, 8, č. 5. SPN, Praha 1999. Autorem materiálů a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
