No title

Filozofický bulletin Nová Akropolis

Page 1 of 7

Myšlenka na tento měsíc: "Dívat se pozorně kolem sebe je tolik, jako dvakrát žít." Leonardo da Vinci

MINULÁ ČÍSLA BULLETINU

UŽ JSTE ČETLI?

Úvodník Vážení čtenáři, v posledních dnech jsem kolem sebe slyšela smutný povzdech, že s tímto ročním obdobím zase přichází zima, déšť, tma a nevlídno, tak často, že jsem sama občas propadala podobným pocitům. Pak jsem ale dostala za úkol připravit pro děti hodinu angličtiny na téma podzim a začala jsem se kolem sebe dívat úplně jinýma očima. Hledala jsem veselé a krásné věci, které nás v této době obklopují, abych jimi potěšila dětskou duši. Nacházela jsem v parku překrásné barevné listy, malovala jsem rozesmáté draky a sbírala voňavé šípky. Večer jsem si připravovala veselé básničky o dešti u lahodného teplého čaje, který by mi ještě před pár měsíci v horkém létě vůbec nechutnal. Na každé období a vlastně na cokoli se vždy můžeme dívat z různých úhlů. Buď vidíme hlavně to negativní, nebo naopak hledáme to příjemné. Podzim stejně jako jiné věci není sám o sobě ani dobrý ani špatný. Dává nám jen další příležitost ponořit se do cyklu přírody anebo začít nějakou novou etapu v našem vlastním životě. Mgr. Ivana Hurytová

Ze života filozofů: Marcus Aurelius "Stát sám zpříma a nikoliv zpřimován". Tuto myšlenku si zapsal císař Marcus Aurelius do svého deníku pravděpodobně jedné noci ve svém vojenském stanu na válečné výpravě, neboť tento právem nazývaný "filozof na trůně" strávil většinu svého života na bojišti, i když jeho osobním přáním byl pravý opak. Narodil se v Římě, 26. dubna 121, v rodině, která náležela k někdejší přední úřední šlechtě. Otec zemřel krátce po jeho narození a výchovy se pak ujal jeho děd, který mu poskytl komplexní vzdělání. Setkal se se stoickou filozofií, která ho natolik zaujala, že se začal jejími přísnými pravidly řídit a vydrželo mu to po celý život. Sám Marcus tvrdí, že se stal stoikem díky Epiktétovým rukopisům. Zcela se vyhýbal okázalostem, prostě se šatil, uměřeně jedl a pil, vedl střídmý život dle stoické disciplíny. Ta mu pomáhala plnit svoje povinnosti a překonávat těžké překážky, které mu život nachystal, především prostřednictvím houževnatosti a pevné vůle.

Leonardovy stroje Tato monumentální a neuvěřitelná bytost nás však překvapuje tím více, čím více se k ní přibližujeme a poznáváme její díla a plány, z nichž mnohé nebyly v 15. a 16. století uskutečnitelné kvůli nedostatečné technice a nepochopení. Používal zlatý řez a promítl ho do všeho, co bylo vytvořeno Přírodou, a je překvapivé, jak vysvětloval koruny stromů a formy zvířat. Co se týče toho posledně uvedeného, věda doby, v níž píši tento článek, je stále ještě v plenkách, a Leonardovy kresby se zdají být spřízněny s pythagorejským esoterismem, který bude patřit budoucnosti. KDE HLEDAT INSPIRACI?

Marcus již v mládí projevoval svoji vážnou povahu, lásku k moudrosti a pravdě, kterých si brzy všiml tehdejší císař Hadrián a již jako osmiletého ho proto jmenoval členem kněžského kolegia Saliů. Dle přání Hadriana adoptoval nově jmenovaný římský císař Antoninus Marka Annia Vera, který se od té doby jmenoval Marcus Aurelius Antoninus. Po Hadrianově smrti se Marcus zasnoubil s Antoninovou dcerou Faustinou. Poté nabírají věci rychlý spád, Antoninus uděluje Markovi funkci konzula, stává se členem kněžských kolegií. Získává i titul ceasar a dostává samostatný dvůr. Po smrti Antonina 7. března 161 se Marcus stává císařem.

http://www.akropolis.cz/bulletin/027/bulletin_Nova_Akropolis.html

16.11.2011


Page 2 of 7

Královna Nefertari Královna Nefertari-Mienmut z 19. dynastie byla manželkou faraóna Ramesse II. (1290-1224 př. n. l.), jenž se zasloužil o velký rozkvět Egypta. Tato nástěnná malba, zachycující Nefertari při ceremonii či náboženském aktu, zdobí královninu hrobku v Údolí královen v Luxoru, která byla postavena kolem roku 1270 př. n. l.

Pak přišla první rána. Rozvodnila se Tibera. Záplavy přinesly do Říma hlad. Mnoho budov bylo zničeno. Aby toho nebylo málo, začaly přicházet zprávy o prolomení hranic říše ze všech stran. Boje trvaly dlouhých osm let. Tím ovšem nastaly pro říši těžké časy. Válka vyžadovala velké náklady. Do Říma se nedostávalo dostatečné množství obilí, a tak se znovu objevil hlad. Navíc vojáci, kteří se vraceli z dunajských pevností, sebou přivlekli mor. Mor se rychle šířil a vzal tisíce lidských životů. Ve stejné době navíc římské vojsko utrpělo porážku v severní Itálii. Marcus vsadil na autoritu a vydal na sever země. Přítomnost císaře barbary zastrašila. Podařilo se mu znovu obnovit obranu země, a zabezpečit tak italské a illyrské hranice.

PROGRAM AKTIVIT: OD 15. LISTOPADU DO 14. PROSINCE

Klid ale opět nevydržel dlouho. Avidius Cassius, jeden z jeho nejlepších vojenských generálů, se postavil proti císaři. Marcus se musel tedy vydat na východ, aby nastalou situaci vyřešil. Řešení se ovšem našlo samo. Dříve než Marcus dorazil do Syrie, přišla zpráva, že Avidius Cassius byl zavražděn vlastními vojáky. Marcus se poté vydal do Egypta, kde si všichni oblíbili pro jeho prosté vystupování a dobrotu. Při zpáteční cestě zemřela jeho žena Faustina, která ho po celou cestu doprovázela.

FILOZOFIE PRO ŽIVOT Přednáška u příležitosti Mezinárodního dne filozofie • Umění myslet, umění žít • Nevědomost – nemoc lidské duše • Význam filozofických škol v dějinách

Pak se vrátil do Říma. Ale jen nakrátko, neboť znovu začaly výboje barbarů na severu země. 11. března 180 onemocněl a po šesti dnech zemřel ve svém hlavním stanu v Sirmiu nebo ve Vindoboně. Těsně před svou smrtí ještě doporučil svého syna Commoda vojsku a svým přátelům jako budoucího nástupce. Takový byl život jednoho z nejvýznamnějších vládců všech dob. Během své vlády musel čelit mnoha obtížným situacím. Byla to ale právě filozofie, která Marcovi dávala vnitřní sílu a jistotu v překonávání překážek. Podle stoické nauky je vše ve světě řízeno přírodním zákonem, vůlí přírody. Protože i člověk je součástí přírody, musí dbát jejich zákonů a řídit se svou rozumovou částí. Rozumová, tedy "vůdčí část" se shoduje s přírodním zákonem, který vládne vesmíru. Mezi základní životní zásady patřily: spravedlnost, konání dobrých skutků a pravdymilovnost.

ZÁKLADNÍ SEMINÁŘ BACHOVY KVĚTOVÉ ESENCE Seminář • Bachovy esence nám pomáhají zvládat naše stresy, napětí a nepříjemné nálady. Jedná se o přírodní metodu, jejímž autorem je uznávaný anglický lékař, dr. Edward Bach. • V ceně kurzu jsou učební materiály včetně papírů na poznámky, knížka ´12 léčitelů´ a užívací lahvička pro každého studenta. Po absolvování obdrží účastníci český certifikát od registrovaného praktika a anglický certifikát vydaný Bachovým centrem, které tento kurz schválilo. • Lektor: Mgr. Lenka Samková, BFRP praktik registrovaný v Nadaci dr. Bacha v Anglii

Marcus tak zůstává do dnešních dob velkým příkladem toho, že když se filozofie skutečně žije, když se učení aplikuje v praxi a nezůstává pouze intelektuálním cvičením, dokáže pomoci člověku odolat i těžkým nepřízním osudu a nalézt v životě skutečné štěstí. Je příkladem o to větším, že působil na prvním místě ve státě, kde bylo mnohem složitější aplikovat zásady stoické filozofie, než kdyby byl obyčejným člověkem. Celý svůj život plnil svoje povinnosti s houževnatostí a pevnou vůlí. Celý svůj život dokázal stát zpříma, a nikoliv zpřimován. Z jeho myšlenek: "Shledáváš-li v lidském životě něco lepšího nad spravedlnost, pravdu, zdrženlivost, statečnost a zkrátka nad mysl, jež spokojena jest sama sebou, jedná-li podle správných důvodů, ve věcech pak, jež přiházejí se mimo naši vůli, spokojena jest s osudem: jestliže, opakuji, nad to něco lepšího vidíš, obrať se k tomu celou duší a řiď se tím, co za nejlepší jsi shledal. Nejeví-li se však nic lepší nad genia, jenž vložen jest v


16.11.2011


Page 3 of 7

tvé nitro, jenž podmanil si všechny žádosti, jenž bedlivě zkoumá představy své a, jak Sokrates říkal, svodům smyslných vnadidel se vymknul, podřídil se bohům a pečuje o bližní své: jestliže všecko ostatní shledáváš menším a malichernějším, ničemu jinému místa v sobě nedávej!" Ing. Marek Šarlej

S úsměvem jde všechno lépe...

MÝTUS A SYMBOL Přednáška s videoprojekcí • Symbol - klíč k naší duši, jazyk symbolů • Universální mýty – mýty o stvoření světa, hrdinské mýty • Mýty moderní doby

Sokratovi žáci se obrátili na svého velkého učitele s otázkou, zda nezná účinný prostředek proti lásce na první pohled. "Znám", odpověděl filozof. "Stačí pohlédnout pozorně ještě jednou!"

BLAHOBYT ...Hledání blahobytu je běh bez konce, protože když se člověku zdá, že něco našel, objeví se nové a naléhavé požadavky, které si vynucují další a další věci. Takto se blahobyt vzdaluje a stává se nedosažitelným, avšak toužebným cílem... ČLOVĚK BEZ HRANIC Filozofie pro život - cyklus přednášek • Cyklus zahrnuje 14 přednášek, které budou probíhat jednou týdně.

Žijeme ve světě, v němž se blahobyt stal předním spotřebním zbožím. Přinejmenším je tomu tak v zemích, kterým se říká rozvinuté. Reklama nás pronásleduje na každém kroku a nabízí nám lepší životní možnosti ve všech aspektech: fyzickém, emocionálním a intelektuálním, a vybízí lidi, aby v tomto pohodlí hledali pramen veškerého štěstí. Není divu, že se toto hledání stává pro mnohé důvodem existence. Blahobyt je obecně to, co vylučuje všechny problémy a zahání veškerou bolest. A přesto nám každodenní a skutečný život poskytuje zcela odlišný výhled. Hledání blahobytu je běh bez konce, protože když se člověku zdá, že něco našel, objeví se nové a naléhavé požadavky, které si vynucují další a další věci. Takto se blahobyt vzdaluje a stává se nedosažitelným, avšak toužebným cílem. EGYPT: ZEMĚ VĚČNÝCH MYSTÉRIÍ Přednáška s videoprojekcí • Původ egyptských mystérií • Panteon a osiriánský mýtus • Mumifikace a vážení duše

Dosahovat zisku a majetku na materiální úrovni je jako pít vodu, která spíše vyvolává, nežli hasí žízeň. Nikdo není spokojen s tím, co má, protože celý systém propagandy je zařízen tak, že je třeba zvětšovat majetek, aby se člověk cítil lépe. Falešné potřeby berou veškerou energii a lidé zatím sní o okamžiku, kdy budou mít konečně všechno, po čem touží. Na psychologické úrovni se touha po blahobytu projevuje jako únik před všemi starostmi, před všemi závazky. Usiluje se o klid, který stále nepřichází, protože život je plný zdánlivých nepokojů, které nejsou ničím jiným než zkouškami, abychom se vycvičili právě v umění žít. Čím více člověk touží po tom, aby netrpěl, tím více trpí. Čím více se snaží vyhnout emocionálním bouřím, tím větší silou ho pronásledují, když je neprozíravě zahání. Nikdo se nechce naučit tyto bouře ovládat, ale každý chce najít cestu, na níž bouře neexistují. Je to jako chtít řeku bez proudu, moře bez vln, horský


16.11.2011


vrchol bez větrů. Nejde o to zastavit proud, vlny nebo větry, nýbrž o to naučit se s nimi žít, používat inteligenci při sdílení své existence s těmito přírodními fenomény, před nimiž se obvykle můžeme chránit a využívat je, ale nedokážeme jim uniknout. Na mentální úrovni blahobyt znamená nemyslet. Myšlenky obtěžují, protože jsou vždy plné otázek. A když otázky zůstanou bez odpovědí, přichází úzkost. Lépe tedy, aby za člověka mysleli jiní a aby se nechal zcela unášet prefabrikovanými schématy a názorovými proudy, které jsou obvykle mnohem nebezpečnější než proudy řek, vlny a větry.

Page 4 of 7

MALOVÁNÍ ARCHEOLOGICKÝCH REPRODUKCÍ Workshop • Vyzkoušejte si malování a patinování archeologických reprodukcí. • Dílna bude doplněna krátkou přednáškou o umění starověku.

Zkrátka, obecné pojetí blahobytu se stalo synonymem změkčilosti a lenosti, která si získává celou osobnost ve všech jejích aspektech a mění ji na neužitečnou a neschopnou žít bez berliček, jichž je více a více a jsou odrazem stále se vzdalujícího uspokojení. Proč je touha po blahobytu projevem nedostatku? Za prvé proto, že každé přání ukazuje, že něco nemáme. Nikdy si nepřejeme to, co už je naše. To znamená, že blahobyt postrádáme. Jak už jsme uvedli, hledáme ho pomocí nesprávných cest, je však jisté, že ho nemáme. Proč je známkou slabosti? Protože člověku chybí sebejistota, protože potřebuje pro svou osobnost vnější oporu, aby stál pevně na nohou, protože nemá odvahu, aby nalezl sám sebe a je snazší podporovat svou vnitřní prázdnotu než odhalovat své nitro. Protože považuje za nemožné projít bez této prázdnoty a bez umělé opory složitou, ale zajímavou stezkou života. Ten, kdo náruživě a zoufale hledá blahobyt, který je mimo něj, vstupuje do labyrintu, z něhož se těžko dostává ven, a může dokonce strávit celý život putováním po slepých cestách, které vedou k dalším, ještě slepějším. Kdo se ocitne v takové situaci, bude stále závislý na jiných lidech a okolnostech: bude šťastný jen do té míry, do jaké mu to umožní lidé, s nimiž žije, a bude mít jen tolik uspokojení, kolik mu ho přinesou okolnosti.

Základ veškerého blahobytu pochází z duše, která jak říká prof. Livraga, "netouží po blahobytu, protože je od přírody blažená". To neznamená, že tělo nepotřebuje určitou dávku zdraví, odpočinku a stravy nebo že psychika nevyžaduje klid, aby dosáhla vyšších citů, nebo že by mysl neměla překonávat své pochybnosti a prázdnotu získáváním jistoty. Nic z toho však nelze získat, pokud se nepostupuje zevnitř ven. "Uvnitř" se nachází duše – a v ní v nejlepším případě prozatím spočívá naše vědomí – a duše ví, co potřebuje, pokud není udušená nebo odstrčená požadavky hmoty. V duši je třeba hledat měřítko našeho blahobytu, neboť duše v přirozeném stavu je pramenem veškerého blahobytu. A pod "přirozeným" se chápe stav původní, ztracený a vědomě znovu získaný prostřednictvím evolučního úsilí. Přirozenost je plodem lidského dobývání na cestě zpět k duchovním pramenům. Když víme, kde nalézt blahobyt, je třeba ho umět hledat a být si vědom toho, že každé hledání představuje jistou práci. Ať o nás nikdo nemůže říci, že jsme neuměli nebo nechtěli pracovat, abychom dosáhli své duše. Umět ji najít znamená vědět, kde sídlí. Pracovat, abychom ji našli, znamená razit si cestu falešnými přísliby blahobytu a ochromujícím pohodlím, dokud se duši neposkytne místo, které jí patří. Dokud se duše skrze nás nebude projevovat místo pouhých animálních pocitů a impulsů. A nakonec je zapotřebí připomenout, že život zasvěcený ušlechtilým věcem, i když nejsou zproštěny obtíží, nám nabízí opravdové štěstí bez napětí a úzkosti. A toto štěstí je výsledkem správné věci. Prof. Delia S. Guzmán Ředitelka Mezinárodní organizace Nová Akropolis


16.11.2011


Page 5 of 7

Věděli jste, že...

…Suezský průplav, zkráceně též Suez, je 163 km dlouhý průplav v Egyptě spojující Středozemní a Rudé moře. Je hranicí mezi Sinajem (Asie) a Afrikou. Umožňuje lodím cestovat ze Středozemního do Rudého moře bez obeplouvání Afriky. V době, kdy nebyl nebo nefungoval, se zboží obvykle dopravovalo buď na lodích kolem mysu Dobré naděje, nebo se na pobřeží Středozemního moře vyložilo a k rudomořskému pobřeží se dopravilo po souši. Průplav je příliš úzký a mělký pro moderní tankery, které stále objíždějí Afriku starou cestou. Suezský kanál není prvním průplavem umožňujícím plavbu mezi Rudým a Středozemním mořem. Předchůdce Suezského kanálu vznikl již ve 13. století př. n. l., když Egypťané propojili Rudé moře a deltu řeky Nil. Nebylo to však dlouhodobé řešení – delta Nilu je neustále zanášena sedimenty, trasa sjízdných cest i hloubka severní části cesty se stále měnily a bylo dost obtížné tudy proplout. Průplav časem zanikl (pravděpodobně nejpozději v 8. století př. n. l.). Znovu se ho pokusil neúspěšně obnovit faraón Nechos II. kolem roku 600 př. n. l. Až perský král Dáreios I. byl o sto let později úspěšnější. Kanál byl později znovu používán například ve 2. století př. n. l. za egyptského krále Ptolemaia II. nebo ve 2. století římským císařem Traianem.

O prokopání průplavu se zajímal také Napoleon Bonaparte při svém egyptském tažení. Nechal vypracovat studii, ta však (v rozporu se skutečností) ukázala, že hladiny obou moří se liší o 10 metrů. Proto byl projekt prozatím opuštěn. Ale ne nadlouho. Začal se o něj zajímat francouzský inženýr a diplomat Ferdinand Lesseps, když byl ve 30. letech 19. století konzulem v Alexandrii. Nechal si zpracovat podrobný projekt od rakouského projektanta Aloise Negrelliho. V roce 1856 se stal konzulem v Káhiře, kde téhož roku získal koncesi na stavbu průplavu od egyptského místokrále. Stavba byla velmi náročná, probíhala 11 let a původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Průplav byl slavnostně otevřen 17. listopadu 1869. K jeho slavnostnímu otevření složil Giuseppe Verdi operu Aida. Umožnil velký rozvoj zámořského obchodu a pronikání Evropanů do Afriky. Současně se ale stal jablkem sváru v novějších dějinách. V roce 1888 Konstantinopolská smlouva prohlásila Suezský kanál za neutrální území pod správou Velké Británie a zaručila volný průjezd všem zemím v době míru i války. Anglo-egyptská smlouva z roku 1936 potvrdila dohled Velké Británie nad průplavem. V roce 1951 ji Egypt vypověděl a prezident Gama Násir posléze kanál znárodnil, což vedlo k tzv. Suezské krizi, během níž se okolí průplavu stalo dějištěm bojů mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskou koalicí. Následkem toho byl kanál uzavřen (1956-1957). Během šestidenní války (1967) se stal Suezský průplav hranicí mezi Egyptem a Izraelem okupovanou Sinají, což mělo za následek další uzavření průplavu. Průplav nebyl po válce otevřen a zůstal uzavřený až do roku 1975. V roce 1973 se stala oblast kolem kanálu dějištěm urputných bojů mezi Izraelem a Egyptem (Válka Jom Kippur).


16.11.2011


Page 6 of 7

Dnes lidem znovu slouží a doufejme, že velké úsilí a oběti vynaložené na tuto stavbu nebudou zmařeny. Průplavem ročně propluje asi 20 000 lodí, což je 8 % celosvětového lodního provozu.

Podobenství: Každý den vypravoval mistr svým žákům o pokoře, milosrdenství, lásce k bližnímu, o duchovním životě. Když chtěl jednoho dne začít zase mluvit, venku před otevřeným oknem začal zpívat skřivan. Všichni poslouchali se zatajeným dechem nádhernou píseň. Když zazněl poslední tón, mistr vstal a řekl: "Pro dnešek vyučování skončilo. "

NEFERTARI: VELKÁ KRÁLOVSKÁ MANŽELKA Dnes už se pravděpodobně nedozvíme, jaký byl vztah mezi Nefertari a Ramessem. Na všech vyobrazeních jsou jejich pohledy vážné a důstojné. Jeden důkaz lásky však bezesporu existuje. Na hranicích Núbie a Egypta, na břehu Nilu, u jednoho z nejstarších sídel núbijské civilizace v Abú Simbelu stojí dva chrámy neuvěřitelné krásy.

Nefertari, Merej-en-Mut, jméno, které znamená "Nejkrásnější žena ze všech, milovaná Mut". Z hlubin času a dálky sluncem zalitého Egypta k nám dodnes promlouvá nezapomenutelná královna, matka a kněžka Nefertari. Kdo byla hlavní královská manželka Ramesse II.? Neznáme její rodiče ani jejich postavení. Pocházela z Théb a nejspíše byla prostého původu. Obyčejná, a přesto výjimečná dívka, která se rozhodla zasvětit svůj život službě bohyni Hathor. Její cesta vedla do chrámové školy v Memfidě. A odtud jako hvězda zamířila vzhůru rovnou na nebe mezi nesmrtelné bohy, hodna svého jména: "Všemi bohy milovaná". Stala se důvěrnou přítelkyní Tuji, velké královské manželky faraóna Sethiho I., aby pak následovala jejího příkladu a spojila svůj život s budoucím faraónem Ramessem II. Vzdálena tichu chrámových zdí, zasvětila svůj život přesto službě Egyptu a jeho lidu, službě bohům, jejichž vůli ztělesňuje faraón, syn Slunce. "Ta, jež je bohům libá" spojila svůj osud s osudem Horního a Dolního Egypta po boku milovaného manžela.


16.11.2011


Page 7 of 7

KNĚŽKA Ženy, které si zvolily cestu kněžky, vykročily životem v tichu a pokoře. První část života strávily v některé z chrámových škol. Tyto školy však nepředstavovaly pouhé memorování vědomostí. Studium starých spisů a papyrů je přivádělo k opravdové moudrosti, k chápání světa, přírody a zákonů vesmíru. Také studium tance a zpěvu, hry na sistrum, flétnu a loutnu nebylo jen pouhou zábavou. Představovalo přitahování archetypu božské krásy do světa, v němž žijeme. ... více >>> Elektronický bulletin naleznete také na www.akropolis.cz. Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento e-mail a v předmětu uveďte "STOPINFO".


16.11.2011

No title

Recommend Documents