Svazek 29. Knihovna uybrantích loutkov ch her,
zpěr,y
o 3
v níždosud
uyšlo:
jednáních.
Sv. tg.-t+. ,,Kreiči a Kašpárek, hrdinovéí', pohádka
á hra ve 4 jed.,
Sv. 15. ,,Jirka Sv. 16.---17. Sv. 18.-20. )
'í, fraška o 3 jed.
, óeská pověst v
rouše pravdy o 3 jednáních., Sv. 21. ,,Kašpárek Štrašidlem",veselohra se zpěvy
.
o3
Sv. 22. ,,ča Sv. 23. ,,Po 3v. Z+.-ZS
, ,
hrao5
4
jedn,
..jedn. loutl
",
tou", sport. !oh,o 3 jed, Sv. 26. ,,Kašpáre večer", poh. o 3 jedn, Sv. 27. ,,rcuSba.t Sv. 28. ,,Kašpárek kánětem".a Sv. 29. ,,KouŽeln prsten", loutk, hra o 6 jedn, Dalšísvazečky v tisku. Každélednotlivé číslolen 1.20 Kč. Na skladě u všech knihkupcťr neb p ímo v Naliladatelství VANĚK A VOTAVA na Smíchově Brrreš-Nusle.
Kouzeln pr ten. Loutková hra o 6 jednáních.
NAKLADATELSTVi
VANĚX n VOTAVA
NASMÍCHOVĚ
KNIHOVNA VYBRANÝCH LOUTKOVÝCH HER, Sv. 29.
K
ZELNY PRS TEN.
o
tI
Loutková hra
o 6
jednáních.
Napsala
Ecž. STUDNIčKOVÁ.
go ,|,
Nakladatelství
VANĚK A VOTAVA na
Smíchově.
.'
rady a pokyny podá rlcltrltrtó ,,Čclk svaz p átel Veškeré '-"-''lo;tk'"véno cíiuáOiu r ltlav, rrtesti, Praze," _
aaaaa(raairaaaaaaaaaaoaaaaa(}.a(raa}aa I. JEDNÁNí. Les.
OSOBY:
o2uhradsk,,.
rcntxffirW l*a. Faa,cotuav Kr+*re
1
Princ Pravoslav - jejich Kouzelník.
sytl,
Vodník. Víla. Pasák. Posel. Dva hajní. 7,abka --r Dozděii prlncezna Miluška. a-Írtwcj,rzlZ,, krajina s ryhsíň D; ;iu.",,Hradní síň|llesní Deko'race:lHradní
E;4-&}?,
níkem v p9z
[email protected]ď,a zahrada s \Iodojemem namalovanÝ{ Rekvisity:fuška. sten na zlaté šňťrrce. yldr.P,tl<,u
tl
Princ Pt,avoslav. Kouzelník.
Kníže:Tedy ujedrráno! Vsedni na kriň, mil1, synu, a jeď ke knížetiZelenohorskému a \iyiď mu naše pozdravy. A ten les, ktery kníže chce od nás koupiti, že mu tedy p enechávám, a že s.e těšíme na jejich brzkou návštěvu. Také kněžnu a jejich roztomilou princeznu Milušku od nás srdečně pozdravuj Pravoslav: Ano, drahy otče, tvťrj rozkaz neprodleně vykonám. Ale zdá se mi, že je škoda prodati ten krásny les. Což je toho t eba? Kníže: Mily Praloslave, nacházime se nyní ve velké tísni. Již po kolik rokri je v našízenri špatná rir,oda a hlad a nouze se u nás rozmáhá. Peněz máme íuze zapot ebí a proto prodávám lesy ležícíbliže zámku knížeteZeleno!
horského.
Pravoslav: Odpusť, otče, tu p íčinujsem nevěděl. Nyní ovšem uznávám, že lesy ty ruusíme prodati, abychom našemu lidu v nouzi pQmoci mohli. Kniže: Starostí mne tíží,synu mrij, a prcto jsem si vyšel do lesa, abych se trochu potěšil. Jdi tedy s Bohem a šťastně se navrať! - Pravos|av: B h tě opatruj, m j dobr1l tatíčku! (Odejde.)
1
5
(Opona.)
Sta
e
c: Tedy máš všeho dost a ničeho nc,
poliebuješ ?
7
lI. JEDNÁNí. Zahrada p ed zámkem. Kniže. Kněžna. Princ Pravoslav,
Kníže
z o
to
4ri vyšla p išel jse
ném prstenu?
Kněžna: Ach,
jisté !
Teď .snad
n v
Kašpárek.
k, že tys
když -kouzél-
zázrak, za-
lepšídny a a luka naše
štěstíse k nám jsou požel-rnána zase zlatou tirodou a bída a nernoci, nechť vystěhují se navždy z našízemě! Kníže: Dejž to Bun, drahá choti! - Hle, tu p ichází náš mily syn, princ Pravoslav. O, kéžje vždy zdráv a šťásten, neboť si toilo v plné mí e zasluhuje, Pravoslav (vejde vesele): Drazi rodiče, tu
o v elych po. Všichni jsou edou navštívit. k nám tčší.
Stala se z ni roztomilá dívenka, kterou rnusí míti rád.
l
i
I
I
1
Ť
Kniže: Drah synu, musím ti sdělit milou jsi na cestu ke kníno.,inu. - Než-|i odcházel doprovodils mne ještě clo žeti Zelenolrorskému, a lesa, kam jsem se šel pobaviti honbou kde se mi pak stala zvláštní p íhoda. - Jakmile jsi ode mne odešel; ozvalo se z lesa pěnlivé volání o pomoc, a tu uviděl jsem z dálky, vlka sápati se na jakéhosi starce. Běžel jsem mu na pomoc a vlka jsem šťastně zast elil" Sta ec pak mi v ele děkoval, že jsem mu život zachránil a z vděčnosti dal mi tento pťsten, se slovy: ,,Dokud budeš míti tento prsten, dotrrd bude štěstís tebou ! Opatruj ho dob e !" že to byl na to zml.zel zase v lese. - Myslím, zázrakem jeví se dobry kouzelník, neboť jako v celé p írodě, na všem, božípožehnání.úroda se rozmáhá, nemocní se uzdravují, bída mizi a štěstí se l< nám vrací. Ano, štěstí se k nám vrácí, ,ověnčeno bohatymi klasy rirodnyclr polí a pestrym kvítímbujnych luk! Princ Pravoslav: Jaká radost, jaké šiěstí! Požehnán buď onen dobry sta ec, ktery nás -obda il tím velk;fm darem a naši zem z bídy zachránil! Kašpárek (vesele vběhne a klaní se): Pozdravuji vaše milosti, v tomto krásném a radostném jitru ! -- Vás, drahy princi Pravoslave, vítám z cesty a oznamuji vám, že se nám po neboť vy jste p ece vás již hrozně styskalo jen náš největšípoklad.- Ano, jste nám dražší i nežli všecky drahocenné prsteny celého světa! K n ě ž n a: f)ob e jsi to ekl, mily Kašpárku, že Pravoslav je náš největší poklad, neboť si
8
tolro jména t,ěru zasluhujc ušie chtiiou povalru.
9
-
|]].{)
s\,()tl Inilou
Pravoslav:
a
Jsem jen zvědav, kde se jezdit ho 1ikdy na koni neviděl. Kniže; Však hnedle ulrlídáme, co umí, Slihil, že se nám pi,ijde ukázat. Kněžna: Hle, již p ijíždí,ale nějak divně si rlede, jen pohleďte Kašpárek (sedí na koni, tvá í k chclru a k ň s ním provádí směšné skoky): No, no, konír,ku, _jen se mnou pcmalu, nebo mne slrodíš a já si rozbiju sv j krásny nosánek! (Kníže,kněžna i Pravoslav, smějí se hlasitě jeho bujnym skok m, až se ohybají.) K a š p á r e k: Slyšíš,ty darebáku, takhle já s tebou nehra ju, tc jde o moje vzácné hnlrty ! (Ktiň se vzpiná a vyhazuje nohama.) No, počkej, však já tě naučímposlouchat, ž_e budeš r-raučil; neboť jsem
!
Kaž,dá krár,,a má své telátko, každá klisna svoje hiibátkr. Po dvo e se hemžíprasátek, kolem kvočen hejna ku átek. Na jabloni plno jablíček, na l<e i zas na sta rrižiček. Inu, již nemáme nouze žádné požehnání bož.íu nás vládne !
í
{
ad Ted1, jdi a p ijecť na něm, abys nárn .hoKn,íže: p edstavii! rl o s l a v: Jen si nesraz hlavu, t;, maly
divochu
l
Hnedle sem p icl,álám a l)í0d vámi na sr,ém komotri, abl-stc v]iborny jezdec! (Odběhne lluj-
ěžn.a: Je to dobry hoch, ten náš Kašpá-
.Kn rek, a nikoho
nezarrnoutí!
{
í
krotky, jako beránek ! Dnes již toho mám s tebou dost, ty rarášku ! se, že mne - Bojím jak mi straclreirr shodí. (K dětem): Neslyšíte, kručív b iše? (Kriň s ním odskáče z jeviště a všichni se smějí,) Fravoslav: Však já naučímKašpárka brzy jezdit, uhlídáte ! (Všichni odcházejí.) (Opona.)
a-:
10
11
K,něžna: Vyžeň takové smutné myšlenk1 z a pobav se dnes honbou to tě roz-
hlavy,
IIt. JEDNÁNI.
Kníže:Chci dnes s hajnymi Tomášem a pro které se nyní cestou stavím, jíti Petrem do Bílych skal, na kamzíky. Slyšel jsem, že se jich tam několik potuluje. Kněžna: S Bohem tedy, drahy choti! Dob e se bav a buď opatrn; ! Vrať se nám
Les.
_ Kníže.Kněžna. a: Nesmíš tak zapadat do svólto smutku, drahy manželi. Ubližuje ti to na zdraví, kdvž se stále trápíš. Kníže:Ach, milá ženo, ta ztráta kouzelrrého prstenu zďrtila; cítímse velmi ne- mne šťasten. Což nepozoruješ, že již není u nás, - Znovu ne roda a nouze, zahnízďuje jak byvalo? se v zemi naší,po několik rok tak spokojené a všímoplyvající. Což to nepozoruješ? Kn ěžn a: Je tomu tak, jak pravíš ale snad se ztraceny prsten nalezne a štěstí-se k nám zase vrátí. Kniže: Nemám již žáďné naděje. - Vždyť víš,že hned potom, když jsem onen drahocenpi koupání v lesním ny, kouzelny prsten rybníku ztratil, snažili-jsme se, aby byl nalezen. Avšak ani když jsem dal rybník vypustit a lrledati v jeho bahnitém dně, nebylo to nic platno se nenašel. - Kprsten n ě ž n a: Doufejme, že snad nějakym zázrakem se prsten nalezne a že znovu země naše se zaraduje v štěstí. Kníže:Nedoufám. Naopak, mám zlé tušení, jakoby všady číhalona mne rreštěstí; srdce se mi stále rizkostí svírá. Kn
-
veselí.
ě žn
zdráv!
Kniže: S
,+,",
ji l l
]1f {
Bohem, drahá choti. Pozdrav Pra-
vos|ava ode mne! (Knížeodejde do lesa.) K n ě ž n a (hledí za nim): Ubohy, jak je nešťasten nad ztrátou toho kouzelného prstenu! (Odejde.) (Opona.)
1,2
13
Pravoslav:
IV. JEDNÁNí, Zahrada
u
zám,ku.
Kněžna, Prirlc Pravcslav. Hajní, nescucí rnrtvolul knížete. od knížeteZelenohorskéh . *Posel, Kněžna: Mily synu, je rni tak tuze smutno a srdce mi bolí, jako bych se měla dovědít o velkém neštěstí. I)ravoslav: Je u nás r.ribec neveselo, drallá máti, od těch dob, co otec ztratil v Lesnínr rybníce onen zázračny prsten. Jakoby všecka radost nám s ním se světa zmizela. - Však, kdo to k nám pichází? P o s e l (klaní se): Jsem posel od knížete Zeienolrorského a p irrášímsmutnou zprávl, žt jeho dceruška, princezna Miluška, včerá se uto-
pila v černémrybníku, pod
zámkem.
B_vla
to
rozml|á dír,,enka
!
K rr ě ž n a: Jak lituji její dobré rodič,e. Jsoul
jistě bolern zdrceni,
a
ia-
kou smrtí musela zajíti, chudinka! Kněžna (hledí do kulis): Pro milosrdenství boží,co se to děje? Koho to sem nesou? (Dva hajrrí, nesouce knížeteBorohradského, vejdou rra jeviště. První nese ho za nohy a druiry pod pažemi, M že b t neznatelně jim k rukárn p ivázán.) Pravoslar,: Ach, mrij drahy otče! Mlur,te, co se stalo? Kněžna (lomí rukama): Náš drahy tatíčku! co to vše znamená? (Oba hajní s mrtrlolou knížetese zastaví a první z nich prom|uví): 1. Hajn,, ó, hr,ozné neštěstínás potl
15
11
slušnosti chodí se koupat na místa zakázaná, pak padají do hlubin a tam utonou.
V. JEDNÁNí.
Les
na němž je v pozadi část rybníka,
Princ Pravoslav. Vodník. Pasák. žabka,
P r a v o ďl a v: Již tomu bude brzy rok, co se drahy otec p i honbě na kamziky z ítil do propasti, Od té- doby je znovu u nás .y :"yi smutno, neboť neriroáa- a nouze se počínájiž hlásit, nám bylo veselo, dokud drahy tatíčekbyl ná-i a k-ouzelny prsten nám zabezpečoval .-'Jak Ale od té dóby, co ho otec p i kouštěstí! ztratil,_začlo naše pání v- tomto lesním rybníce -chvíle neštěstístihá soužení,neboť od té drahá, dobrá moje matička se A neštěstí! - a churaví, tak, že mám strach o ni, stále souží aby mi nezem ela. Vodník (vběhne vyděšeny): Prosím tě, dobry člověče,riezabíjej mne, vždyťjsem nil
(se žene za ním s nap aženou holí): darebáku! dám,'ty ti Já - Topíšv rybníku naše děti a budeš se vymlouvat? Pravoslav (vejde mezi pasáka a vodníka):
Pasák
ti vodník udělal? Pasák: Jak jsem ekl, je to zly škridce. Naše děti lioupálící se v rybníce do hloubky Pot,ěz, co se děje, co
a topí. V o d n í k (cely se
zatahuje
chvěje): Není tomu tak, rnylíšse, dobry člověče! Děti samy z nepo-
-
IJas ák: Nechám ho tedy tentokráte ještě na pokoji, protože se ty, princi, zai p imlouváš, ale musí mi slíbiti, že děti naše už topit ne-
bude.
V o d n í k (radostně): Slibuji ti to svatě, zrie p ed dobrym princem Pravoslavem, kterého máme všichni rádi. Pasák: Dám si na tě pozoí, ty filuto! Ale pamatuj, co jsi slíbi|, jinak ti touto holí lebku rozbiju! (Odejde.) Vodník: Jak ti děkuji, p edobry princi! Bez tvé ochrany, by mne byl ten člověk jistě zabil. v noci navštívitsvého. bratra - Byl jsem vodníka v černémrybníku a zdrže| jsem se -až do svítání. Ač jsem domri chvátal skrytymi cestičkami, p ece mne ten zl , pasák zahlédl a pronásledova|, A co íy zde děláš, mily princi, v tak časnou-lrodinu ? Pravoslav: Je mi smutno, nemohu spáti a často chodím sem kol tohoto lesního rybní- ztratil ku, v němž otec mrij tehdy sv j kóuzelrry prsten, ktery nám štěstí p inášel. - Oči mé ho stále hledají ač vim, že je to marné. Vodník:-J"k rád bych se ti zavděčil, za tvou p,omoc, dnes prokázanou ! Rád bych ti nalezi tvrij kouzelny prsten avšak . .
-
.
,l6
77
ravoslav: Vím, že by asi marné! Vždyťbyl t - spolehliv}Ón ník a mnoho l If
rybníka prohledalo
-
nic
nenašli.
-
bylo ryb-
aňně a]e marná bj,la jejich práce
V o d n í k: Počkej, drahy princi, mám nápad snad se. mi to poda í. Svolám všecky své -žabky lesního rybníka a na- ídim jim, aby prsten
hledaly
leznou.
_ a je-li dosud v
rybníce, snad ho na-
Pravoslav: Ach, učiň to, prosím tě, mily vodníčku,ačkoli pochybuji, že se jim poda í ho nalézti. Co pak dovedou taková hloupá, nepatrná zvi- átkat? Vodník: Jen si nemysli! Jsou to zví átka chytrá, neboť jsou v nich dušičky dítek, jež se v rybníce utopily. Počkej, uvidíme, co dokážou (Vodník jde do zadu k rybníku a íká): Vy žabičkyvelké, malé, hledejte v rybníce stále. Která najde prsten zlat , pro celou zern drahy, svaty bude za to odměněna velká s ní se stane -změna! (Na to slyšeti je hlasy žabek: ,,Kuň, -kuň, kuň" kuň. . .", jako by mu odpovídaly,) Pravoslav: Jak mi srdce nepokojně bije, jak jsem rozechvěn! ó, kdyby jen některá z žabičekten prs,ten našla, jak by štěstízavládlo zase v našízemi V,o d n í k (p istoupí zase k princi): Tak rád bych se ti odměnil, avšak nevím, poštěstí-li se některé žabce, aby prsten našla, neboť se mohlo !'
!
téžstáti, že některá ryba ho spolkla a dávno byla vylovena - a prsten - kdo ví kam se
dostal.
(Siyšeti žabku: Kuň, kuň, kuň,)
Vodník (běži k rybníku a volá): Pospěšte jaky div! .princi, žabka jakás nás volá. - Ach, Prsten jest nalezen ! I hleďme, hledme, tos ty moje milá žabičko,tedy tobě se poda ilo, ten kouzelny prsten naléztit? štěstípro - Jaké prince, pro celou zem í pro tebe ! Zde vezmi princi od žabičkysv j- kouzelny prsten a nos jej a opatruj pro štěstí celé země po cely
-
život svtij!
Pravoslav: Ani se vzpamatovati nemohu mi p ipadá, jako - které veliky zázrak. (Princ vejde za rlodníkem za kunad tím velkym štěstím
lisy, kdež mu zavěšíme prsten na z|até šňrirce navlečeny kolem krku .- jak ho téžnosíval
jeho otec. Vodník i Pravoslav pak vvjdou a jdou zase do p edu jeviště.) Vodn ík: Pojď k nám, žabičkoty milál (Zabka k nim piskáče.) Pravoslav: žabičkozlatá, jak ti mám dě-
kovati? (Sklání se k ní.) Tys nás zachráni|a od bídy a nemocí, od všeho zlého, ty nám lobyt a štěstí! ó, prosím tě,dobry dej mi tu žabku zároveň s prstenem. milovat a z staneme ji vděčni až do smrti. V o d n í k: ti, princi, že nerad se loučíms to že bych jí nikomu ji-
i jí vážit, budeme ji
nému nedal
neboť je taková dobrá
18
19
a ro7tamllá. Daroval mi ji nedávno mrij bratr r,odník, ktery zristává v černémrybníku.
-
PravosIav: Děkuji ti, mily vodníčku,za ten náš znovu na|ezen,j, kouzelnyťprsten, a též za dobrou žabičku,kterou budeme na zámkl Pojď, chovati, jakc vzácného, milélro hosta. - Bydlet má drahá, k nám, budeš se dob e míti. budeš v našízámecké zahradě mezi kr,ětoucími záhony, v pěkném vodojemu. V o cl nl k: Odpověz, rnilá žabko, chceš-li tedy do knížecízahrady s princem Pravoslavem se odebrati ?
ž_abka: Kuň, kuň, Vodn
vám. Ale
kuň,
ik: žabka svoluje, a já ti ji tedy
dáteď již musím pospíšitpod vodu, do-
m , aby mne lidé zde nep ekvapili, sice by se mi zle vedlo. I)ravoslav: Tisícerédíky! Buď zdráv, r,odníčku!Pojď, žabičko,za mnou, já tě povedu. Nernáme odtud do zámku daleko. (Odchází a žabka za ním skáče.) (Opona.)
Vl. JEDNÁNI.
zámecká zahrada. Prirrc. žabička.Víla. Mi|uška.
I)ravoslav (hází drobty žabičcea mluví k ni): Zde jsem ti p ines|, drahá má žabičko,di:obty od hostiny, |
všímáš.
žabka (kol něho poskakuje.) Pravoslav (sedne si k ní na zeín do trávy a ž,abka p iskáče až k němu.) Pověz mi, ž,a, Lričko moje drahá, proč jsi tak smutna? Všecko
ti rád udělám, jen abych tě ii.)
Zabka
(promluví): Aclr,
rozveseli|. (Hladí
mil
princi Pravo-
slar,e, prosím tě, dones mne do Cerného rybníka, tam je m j doodkud si mne vodník p inesl mov, po tom se mi styská. Pravoslav: Ty bys opravdu nás chtěla o-
pustit? Což tě tu nemáme všichni rádi? žabka: Jste ke mně všichni až tuze hodní, ale já se tu cítímnešťastnou, protože jsem jen ubohá, ošklivá žabka a nejsem člověk jako vy a proto se rrri tak styská, proto je mi tal< smutno.
Pravoslav:
bičko l
Neodcházej od nás, drahá žaTys nám vrátila kouzelny prsten - naše
20
2t
A kdo je ta krásná dívka? Pravoslav:-Jak sem p
icházíš, vzácná sleč-
no? Kdo jsi? Koho hledáš? - Neviděla jsi tu naši milou -žabičku?
Princezna Miluška: Tu ošklivou žabku neuvidíte ! Zmizela navždy! Pravoslav: Jak že? - To není možné!
již nikdy
Kněžna: Co to pravíš? M i l u š k a: Což mne nepozn áváte? Jsem princezna Miluška, dcera kňížeteZelenohorského,
.V í l a_ (vyjde z lesa, p istoupí k žabce, a mluví slavnostně): Já ti pravim, žabko milrá,. slza tě vysvobodila Neboť v osudech tvych psáno jesti, že tě jednou potká vzacie štěsťí. !
sl
e
o
a
yeta
-
(vejde a knéžnakráčízaním): . Prav.oslav Ano, milá matinko, opustit
naše drahá žabka nás chóe
!
a: Jakou bolest, žabko milá, chceš nám učiniti!? - Ar,šak, kde je naše žabička? .K n
ě žn
která se v černémrybníce p ed dvěma léty utopila a pak se stala ž,abkou. K n ě ž n a: Ach, má drahá princezno Miluško ! (obejme ji) tos tedy byla ty, která nám ten kouzelny prsten v Lesním rybníku nalez|a a tím
nám štěstí naše vrátila? P r a v,o s l a v: Ale nyní nás snad neopustíš? tu máme všichni tak rádi! - MVždyť-tě i l u š k a: Mily princi, musím tobě nejprvé vroucně poděkovati, neboť jsi mne z toho koujen ty vysvobodil. z|a zlého Pravoslav: Jak by to bylc možné?Yždy! o tom sám ničeho nevím, ničímjsem se o tvé vysvobození nep ičinil. jsem ani nevě- Však děl, že v té nehezké žabce, vězí naše hezoučká, drahá princezna Miluška, kterou jsme tehdy
|o ce
želeli,
Miluška: Když jsi aby ses p ichystal na ces zjevila se víla a ta mi Já ti pravím, žabko milá,
slzi tě vysvobodila
-, psáno jesti, neboť v osudech tvych
žabky, }'Oníku".
22
23
že té jednou potká vzácné štěstí. Protož po žabce buď navždy veta
avšak Miluška ať v kráse vzkvétá, Pravoslav: Ach, jakou mám radost, že jsem p ispěl k tvému vysvotrození! Teď však nás již nikdy neopustíš,viď, princezno Miluško!!' Knéžna: Ne tak, milé moje děti! Nejprve musíme Milušku vrátit jejím rodičrim a pal< teprvé cítí-lik nám takovou lásku, jako my k ní - - pak teprvé navrátí se po čase k nám jako tvá nevěsta, jako kněžna této naši země. Však jste byli sobě zaslíbeni ještě v kclébce!
Pravoslav: Odpcvěz,'Miluško drahá, chceš k nám ? M i l u š k a: Ano, vrátím se k vám ráda, ale
se vrátit
teď toužímuviděti svou zlatou matičku a svého drahého tatíčka!. K n ě ž n a: Pojďte, drahé děti ! Dám zapíáhnout do z|atého kočáru, šest běloušri, zlatě okovanych, a pojedeme s Miluškou na zámek Zejaké to bude podiveni, až lenohorsky. - Ach, dcerušku zase živou a zdravou! uvidí rodiče svou Jaká to bude pro ně velká radost, jaké štěstí! Pravoslav: Pojď tedy, dralrá Miluško, ať se již potěšítvá dobrá matička i tatíčektvťtjt Ale k nám se později vrátíš,viď? - Slib - to, mi Miluško, prosím tě! Mám tě tak rád! M i l u š k a: Ano, slibuji ti to, drah;í Pravo slave! (Podají si ruce a vedouce se, odcházejí
za
kněžnou.)
Kašpárek (pihopkuje z
svém koníku, ktery
druhé strany na
s ním divoce rejdí): No,
no,
rarášku, vždyťty vyvádíš jako bys pozbyl ro-
Vy si myslíte, že ještě neumím jezdit? zumu! Ale kde- pak!? - lá umím jezdit jako kavalír, Ale on to nedovede, ten hlupákl což o to! Nohy mu p- ekážejí, má jich tuze moc, - Snad byl d íve u komediantri a chodil po provaze. já chodit po provaze. také dovedl - Toíte?bych No, dovedl, ale -musel by ten provaz Nevě ležet pěknč na zemi. Princ Pravoslav, juk mi slíbil, bude mne teď cvičiti v jízdě. Musím se to dob e naučit a víte proč ? Protože po kraji zváti hosty na svatbu budu voslava s princeznou Miluškou našeh která byla žabičkoua kterou Zelen princ vysvobodil up ímnou svou slzičkou. Počkejte, to se na mne podíváte, až prijdu na tu slavnou svatbu! Budu vyšňo eny jako kytka! Ale 2nli6 yy ještě mnoho krajícri chleba sníte a mnoho bonbonk schroustáte S Bohem, milí kamarádi, mějte se jen vždycky rádi a p ijďte zas brzy k nám, !
štípanou i lá s ním čemžKaš ktery p
dám!
byl chvilku klidněkolik bujnych
): Pr, pr, ty uličsice se rozbiju na
níku, jen mne neshoď (Zmizí za kulisami.) kaši! Na zdar děti|
-
(Opona.)
KoNEC.
Jaroš Dědouškovy sny a pohádky. Dramatická pohádka ve 4 obrazech. Cena Kč 2.40, Krakonoš. Dramatická pohádka o 'l jednáních. Cena Kč 5.-.
Kratkon,ošova pí eň. " Pohádka o 3 jednáních. Cena Kč 2.80. O ve elém ševc a smutné prirrcezně.
žertovnápohádka v
5
jednáních. Cena Kč 3.20.
Ote'sánek.
Zertovnápohádka o
4
obrazech. Cena Kč 3.60,
sen o
štělstí.
jednáních. Cena Kč 4,50, štědr ovečernípohádira. báchorka se zpěvy_ _ a reji ve Vypravná -3 jednáních. - Cena Kč 3.-. T i hali e. Vypravná dramat. báchorka se ,zpěvy, a reji ve 3 jednáních. - Cena Kč 4,50, Autor zná dob e své obecenstvo a umí p iblížitise jeho srdci, ať vkusn i ninou náródní zpěvánky, neb reflexemi. pi uvedení těchto prozitau,_ režisér stupovanlich,,Májem") - p edstavení docílívždy rispěchu, neb p ímo v knihkupcri Na skladě u všech Nakladatelství VANĚK A VOTAVA
Alegor. pohádka o
4
na
míchoVě.
