No title

4

4

Inspirace a návod, jak se v 9 krocích připravit na změnu práce,

najít své životní poslání a začít dělat to, co tě baví.

obsah

Dva příběhy úvodem aneb Je tato kniha pro tebe?

10

Příběh „spokojené“ zaměstnankyně

13

Příběh „úspěšného“ podnikatele

14

Můj příběh aneb Jak jsem našel své životní poslání

18

a začal si plnit sny Čeho jsem vlastně dosáhl?

20

Nepřišlo štěstí, nýbrž prázdnota a stres

23

Přiznal jsem si, že nejsem šťastný. Vše, co jsem budoval, jsem opustil

24

Teď už jenom jsem a dělám to, co mě baví a má přínos pro druhé

26

Znáš odpověď na nejdůležitější otázky svého života?

28

Kdo ve skutečnosti jsi?

30

Proč děláš to, co děláš?

32

Chvíle pravdy a přiznání sama sobě

34

Příteli, přestaň s výmluvami!

36

Kam směřuješ a co chceš od života?

38

Nasloucháš svému srdci nebo se řídíš hlavou?

43

Kde zůstaly tvoje sny, úsměv a touha hrát si?

46

Rozdíl mezi „musím“, „chci“ a „jsem šťastný“

48

9 kroků, jak přestat dělat práci, která tě nebaví, a začít žít své poslání

52

1. krok – Co znamená životní poslání a jak ho zjistíš?

54

2. krok – Rozhodni se!

60

3. krok – Začni!

65

4. krok – Nakresli svůj sen, své životní poslání,

70

a měj ho stále u sebe 5. krok – Připrav se a počítej s reakcí okolí

73

na svoji změnu 6. krok – Otevři své srdce, sdílej své zájmy,

79

bloguj a buduj komunitu 7. krok – Jak se finančně připravit na změnu práce

83

8. krok – Hledání cesty, příprava a skok

90

9. krok – Jak uřídit sám sebe

96

Odpovědi na strachy a obavy, které tě nejspíše potkají

108

Postav se svému strachu a podívej se na něj

110

Co když se tím, co mě baví, neuživím?

111

Co když mě ta činnost přestane bavit?

112

Co když změny v mém životě a práci nepřijme rodina a rozpadne se mi manželství?

113

Co když přijdu o kamarády?

115

Strachy a obavy jako zdroj posílení a zkoušky v našem životě

116

Podnikat, či být zaměstnanec?

120

Kdy se nechat zaměstnat?

122

Založit firmu s.r.o., nebo být živnostník?

122

Moje zkušenost s podnikáním

124

Co je dobré vědět a čeho se vyvarovat aneb 18 tipů pro změnu

126

1. Nikdy nelži sám sobě

128

2. Neodkládej rozhodnutí

128

3. Dej do toho sebe celého, všechen svůj čas a energii

129

4. Co je pro tebe nejdůležitější dej vždy na první místo

129

5. Neboj se riskovat

130

6. Zkoušej a hledej cesty

130

7. Přijmi neúspěch jako výzvu a poučení

131

8. Místo televize a povrchní zábavy se vzdělávej

132

9. Nepospíchej, máš na to celý život – uč se pokoře a trpělivosti

133

10. Nechtěj dělat vše a hned – stačí méně, ale pořádně

134

11. Pozor na dva špatné vztahy k penězům

134

12. Měj oči otevřené a jdi vlastní cestou

136

13. Uvolni si ruce; pusť to, co držíš

136

14. Jak nastavit cenu za svoji práci? Experimentuj!

137

15. Jak nemít konkurenci? Dělej to po svém, ze srdce

139

16. Pozor na past se jménem „pěkná výplata“

140

17. Dej do toho všechny peníze

141

18. Buď sám sebou a starej se hlavně o sebe

142

Sdílení a pozvání

144

Můj příběh ve fotografiích

146

Poděkování

154

Dva příběhy úvodem aneb Je tato kniha pro tebe?

12

11

Příteli, je tato kniha pro tebe? Pokud jsi ve svém životě spokojený s tím, jakou práci děláš, pokud tě tato práce naplňuje štěstím a baví tě, pak tato kniha není pro tebe. Nejsi-li ale úplně v souladu s tím, jakou prací se živíš, hledáš-li možnost, jak to změnit, potřebuješ-li více odvahy k rozhodnutí nebo inspiraci „jak na to“, pak ano — tato kniha je právě pro tebe! Uvedeš-li ve své odpovědi na otázku „Baví mě práce, kterou dělám?“ jedno či více „ALE“, pak ti tato kniha rovněž stojí za přečtení. Ukážu ti, jak objevit své životní poslání a začít ho žít. Provedu tě základními kroky, které je potřeba učinit pro změnu tvé práce. Poskytnu ti příklady a tipy, jak na to. Napovím ti, jakým výzvám, strachům a obavám budeš na cestě změny práce čelit. Kniha navíc obsahuje konkrétní otázky a úkoly, na které budeš během čtení odpovídat a provádět je tak, abys na své vlastní cestě ke štěstí a k žití svého poslání opravdu postoupil dál.

Najdeš-li podobenství svého života v jednom ze dvou následujících příběhů, pak pro tebe tato kniha může být odrazovým můstkem, návodem a inspirací k rozhodnutí, jak začít žít a dělat to, co tě baví, naplňovat své životní poslání a následovat své sny. Prožil jsem si oba příběhy, abych pochopil, že nemám důvod setrvávat v práci, která mě nenaplňuje a dělat to, co mě nečiní šťastným. Trvalo mi 38 let, než jsem odhodil strach a dovolil si jít za svým snem. A co ty? Kolik času potřebuješ, než se rozhodneš jít za svým snem?

14

13

PŘÍBĚH „SPOKOJENÉ“ ZAMĚSTNANKYNĚ Ráno se Petra budí, jako každý den, o půl šesté ráno. Ještě v posteli se pomalu protahuje a v hlavě jí naskakují první myšlenky: „Ach jo, zase do práce. Ještě, že je už čtvrtek. Dnes bude v práci klid, protivná kolegyně Dana má dovolenou, a ani šéf snad nebude nic chtít. Vyřídím faktury a pak se pustím do těch otravných mailů. Nějak to poliskám a po obědě už budu mít volno. Musím to nějak vydržet, ale když mě to taaaak nebaví…“ O pár minut později si v duchu říká: „Holka, tak už vstávej a nestěžuj si. Vždyť to nemáš zas tak špatné. V kanceláři je teplo, výplata ti chodí pravidelně, sice nijak velká, ale máš jistotu, že v té státní správě vydržíš až do důchodu. Tak si nestěžuj a vzpomeň si na své kamarádky. Magda už třetím rokem nemůže najít práci, Monika dojíždí každý den padesát kilometrů a její šéf je ještě větší hulvát, než ten tvůj. Do důchodu ti zbývá už jen patnáct let, tak to vydrž. A teď už vstávej, ať to máš dnes za sebou.“ Na okamžik Petře probíhá hlavou sen z dětství, kdy si přála být módní návrhářkou. „Něco“ v její hlavě ale tuto vzpomínku vytěsňuje a říká: „To byly jen hloupé dětské sny. Teď máš děti a rodinu, musíš se o ně starat, tak šup šup do práce“.

Dva příběhy úvodem aneb Je tato kniha pro vás?

Petra se naposledy protáhne a pouští se do zažitého ranního rituálu činností. Po chvilce jí zvoní telefon, volá šéf. „Co zase chce? Pracovní doba mi začíná až v osm hodin, tak co otravuje už teď?“, nadává Petra v duchu, ale do telefonu přitom úslužně říká: „Dobrý den, pane řediteli. Cože? Co jsem zapomněla udělat? Vždyť jste říkal, že to nemusí být. Aha, špatně jsem to pochopila. Promiňte, moc se omlouvám. Udělám to hned, jak přijdu do práce. Už běžím, nezlobte se.“

PŘÍBĚH „ÚSPĚŠNÉHO“ PODNIKATELE Dnešní noc toho Petr moc nenaspal. Podniká už sedmým rokem, má malou firmu s pěti zaměstnanci a neustále se ji snaží rozvíjet. Je to dřina. Víkendy tráví v práci, veškerý výdělek jde zpět do firmy a sám si dává obyčejnou výplatu. Má to ale i své výhody: jezdí služebním autem a do firmy si může koupit vše, co potřebuje. A tak se snaží, seč mu síly stačí. S vidinou, že jednoho dne se všechno zlepší, firma pojede „sama“ a on bude, jak se říká, „za vodou“. Na dnešní den se moc těší. Ráno sice ještě musí do firmy vyřídit to nejnutnější, ale hned potom se chystá na golf. 16

15

„Má své výhody to mé podnikání,“ libuje si, když ukládá golfové hole do auta. Z plánované krátké zastávky v práci se ale nakonec vyklube celé dopoledne. Zákazníci zase neuhradili faktury, s hlavní zakázkou jsou problémy a zaměstnanci očekávají, že jim s tím pomůže. Je to jako vždy — všechno visí na něm. Po obědě Petr konečně přijíždí na golf. Rozhlíží se po krásné krajině a říká si: „Podnikání stojí fakt za to, jako zaměstnanec bych se sem nedostal.“ Jenže než dojde k první jamce, má na telefonu zmeškané hovory od zákazníků i zaměstnanců. Radost z golfu se mění v nepříjemný pocit: „Když nejsem ve firmě, vždycky se něco stane.“ Večer se Petr ještě pro jistotu zastaví v práci. Hurá, přibyla nová zakázka za sto tisíc korun! Jenže z ní vlastně ani nemá radost. Je 21 hodin, svoji rodinu neviděl celý den. Teď ještě musí vyřídit několik e-mailů, aby vše bylo nachystáno, až zítra ráno přijdou zaměstnanci. Ranní optimismus střídá únava a Petrovi se v hlavě honí otázky: „Mám tohle zapotřebí? Mám se na to vykašlat, nebo se to časem zlepší? Každý den je něco, už mě to fakt nebaví.“ Petr nasedá do své nové Octavie a jede domů. Už ani to vysněné auto ho netěší. Domů přijíždí po 22. hodině. Děti už spí, manželka apaticky leží u televize se sklenkou bohemky. Petrův příchod u ní


nevyvolává žádnou reakci, pokračuje ve sledování seriálu. Petr si sedá do sedačky a těší se, že si alespoň chvilku odpočine a dá si něco dobrého k jídlu, než to zítra začne nanovo. Vtom pípne SMS… Píše programátor, že mu není dobře a zítra nepřijde do práce. Totálně unavený padá Petr do postele a snaží se alespoň chvilku na nic nemyslet. Ale myšlenky běží samy jako běžci na závodní dráze. V duchu začne mluvit sám k sobě: „Vydrž to ještě pár měsíců. Problémy se vyřeší, získáš nové zákazníky, kteří budou dobře platit, a ty dva zaměstnance, kteří tě vysávají, nahradíš. Vydrž to, bude lépe.“ Tenký hlásek v jeho srdci však tuto představu popírá: „Neříkáš si tohle už posledních pár let stále dokola?“

18

17

Objevují se stejné pocity a okolnosti ve tvém životě? Pokud ano, pak je tato kniha určená právě pro tebe. Rozhodni se. Změň práci, která tě nebaví a začni žít své poslání. 9 kroků, jak na to. A spousta další inspirace pro tvůj život.


Můj příběh aneb Jak jsem našel své životní poslání a začal si plnit sny 20

19

Svůj sen a své životní poslání jsem si dovolil začít žít až ve svých 38 letech. Pojďme si v krátkosti projít můj „pracovní“ život od začátku.

ČEHO JSEM VLASTNĚ DOSÁHL? V dnešním světě chce každý něčeho dosáhnout a někým se stát. Když mluvím se svými vrstevníky, většina z nich se prezentuje tím, jaké vybudovali firmy, jaké mají zisky, jakého společenského uznání a postů ve státní správě dosáhli. Já ve svých čtyřiceti letech mohu jen tiše a s pokorou pronést jedinou větu: „Dělám pouze to, co mě baví a co má přínos pro druhé.“ To je moje mantra, kterou se řídím. Když do mého života přijde cokoliv nového, ptám se sám sebe, jak tato činnost nebo situace odpovídá dvěma kontrolním otázkám: „Baví mě to? Má to přínos pro druhé?“ Pokud ano, s láskou se do této činnosti pustím. Pokud ne, jednoduše a prostě to nedělám. Říkáš si, že to zní až moc idylicky a idealisticky? Není přece možné, aby každý dělal pouze to, co chce, beze všech těch „ale“. Moje odpověď zní: „Ano, je to možné!“ Jsem přesvědčen, že každý může dělat jen to, co ho baví a co je jeho životním posláním. A co víc — nejen, že si to můžeme dovolit, nýbrž jsme k tomu přímo předurčeni. Jen se pro to musíme rozhodnout, uvěřit tomu a vydat se na cestu. Ptáš se, jak je možné, že si mohu dovolit takto v životě jednat? Zda jsem vyhrál miliony a teď si již jen užívám? Ne, nevyhrál jsem miliony, ba ani statisíce. K tomuto stavu jsem se dopracoval 22

21

poznáním, někdy doprovázeným radostí, jindy bolestí. Podělím se s tebou o příběh mého pracovního života, abys pochopil, že nejsem ničím výjimečný. Jen jsem si dovolil být sám sebou a ROZHODL JSEM SE následovat své sny. Nejprve jsem na vše kašlal Ve škole jsem nijak nevynikal, spíš naopak. Měl jsem průměrný prospěch a neustále všelijaké problémy. Moji rodiče a celá rodina to se mnou mysleli „dobře“ a chtěli, abych si „udělal školu“. Jenže já byl rebel, na všechno jsem kašlal, a tak jsem nakonec šel na učiliště a vyučil se elektrikářem. Pak jsem byl poslušný a snaživý chlapec Po vyučení byl konec školským rebeliím. Nastoupil jsem do zaměstnání jako elektrikář a přibližně tři roky jsem jezdil po stavbách po celé České republice. Musel jsem dělat to, co se mi řeklo. Začal jsem chápat, že musím hrát hru na „poslušného zaměstnance“, poslouchat parťáka, vedoucího a ředitele. Dělali to tak všichni a podle práce a poslušnosti se rozdávaly i peníze. Takže jsem se snažil být dobrým zaměstnancem. Po vojně jsem „dostal rozum“ a dodělal si maturitu. Změnil jsem práci a k poslušnosti jsem přidal usilování o lepší postavení. Ze skladníka jsem se časem vypracoval až na

Můj příběh aneb Jak jsem našel své životní poslání a začal si plnit sny

správce počítačové sítě. Pořád jsem poslušně a vzorně dělal vše, co se mi řeklo. Čím víc jsem se snažil, tím lépe jsem byl odměňován. Systém to byl úžasný, měl jsem ho moc rád. Jenže pak ve mně začal vrtat červíček pokušení, který mi našeptával: „Máš sice dobrou práci a krásné peníze, ale… Co kdybys dokázal ještě víc? Ukaž všem, jak jsi skvělý. Dokaž jim, že jsi „někdo“. Staň se úspěšným, ať všichni vidí, kdo jsi!“ Následně jsem chtěl „něco dokázat” Poslechl jsem své ego. Opět jsem změnil práci a nastoupil jsem do jedné softwarové firmy. Postup už jsem znal: musím se hodně snažit, poslouchat nadřízené, být hodný chlapec… Jen jsem teď navíc začal budovat kariéru. Dělal jsem to nejlépe, jak jsem uměl, a tak se mi dařilo. Měl jsem skvělou práci, která mě bavila, měl jsem slušné peníze a získal jsem si respekt spolupracovníků. Kariéra se slibně vyvíjela. Jenže ego znovu zavolalo: „Hele, je super, jak ti to jde. Ale co kdybys dokázal ještě víc? Založ vlastní firmu a všem ukaž, jak ses z elektrikáře dokázal vypracovat na úspěšného podnikatele a všechny z okolí strčit do kapsy.“ Od ega to byla úžasná výzva a já na ni skočil jako myš na sýr v pastičce: budu podnikatel, budu mít mobil, auto, zaměstnance, budu jezdit na golf… To bude nádhera!

24

23

Jak jsem si přál, tak se stalo. V průběhu pěti let jsem vybudoval firmu s pěti zaměstnanci, zaměřenou na internetový marketing. Jezdil jsem na golf, když ostatní pracovali. Měl jsem krásné služební auto a s bradou patřičně nahoru, v saku a v kravatě, jsem svým bývalým spolupracovníkům a přátelům předváděl, kam až jsem to „dotáhl“ :).

NEPŘIŠLO ŠTĚSTÍ, NÝBRŽ PRÁZDNOTA A STRES Moje ego něco dokázalo a bylo spokojené. Měl jsem vše, co jsem si naplánoval a co jsem chtěl. A nejen to: měl jsem i spoustu věcí navíc, které jsem ani neplánoval a které se splněnými cíli přišly ruku v ruce. Peníze, firma, zaměstnanci, auto a užívání si života tak, jak jsem si představoval — to vše přineslo do mého života další skutečnosti. Čím víc jsem toho vlastnil v hmotných oblastech, tím více se v mém životě objevoval stres, odpovědnost a činnosti, jež nesly nálepku „Musím“. Udržet v chodu firmu se zaměstnanci není vůbec jednoduché. I když jsem mohl strávit celý den na golfu či ležením v posteli, ve vzduchu nade mnou vždy visel pocit odpovědnosti za to, zda bude dost zakázek, aby bylo na výplaty. Neustálé řešení problémů se zaměstnanci, stres z nezaplacených faktur, starosti


s účetnictvím a vedením firmy... Byť jsem spoustu věcí delegoval na ostatní, odpovědnost za vše byla nakonec jen na mně. A pak jsem jednou večer seděl v hospodě a říkal si: „Mám to zapotřebí? Dokázal jsem vše, co jsem chtěl. Mám firmu, mám peníze, ale... Sedím v hospodě a s kamarády meleme pořád dokola stejné řeči o tom, jak ještě víc podnikat a vydělat větší peníze. Co z toho? Proč mít víc peněz? Abych jel na dražší dovolenou? Abych si koupil další auta? Proč se vlastně celé dny honím? K čemu to všechno je?“

PŘIZNAL JSEM SI, ŽE NEJSEM ŠŤASTNÝ. VŠE, CO JSEM BUDOVAL, JSEM OPUSTIL Nic není náhoda. V období, kdy jsem měl materiálně vše, avšak duševně jsem byl prázdný a v životě spíš nešťastný, jsem se dostal ke knize Celestinské proroctví. Tenkrát jsem nevěděl vůbec nic o tom, že i jako lidé žijící v materiálním světě máme svoji duši a cílem je rozvíjet naši duchovní podstatu. Po přečtení knihy jsem pochopil, že v tomto materiálním světě musím začít hledat svoje naplnění po duchovní 26

25

stránce. Nejprve mě ovšem čekal zásadní krok: přiznat sám sobě, že to, kde v životě jsem a co dělám, mě nenaplňuje a mé duši to spíše ubližuje. Nebylo to lehké. Dosavadní život s cílem „být někým a něčeho dosáhnout“ se nyní stal cestou, kterou už jsem dál nechtěl jít. Můj stávající život nebyl omyl, to bych neřekl. Byla to však cesta, která došla naplnění a už nepřinášela štěstí a radost mojí duši. V té době jsem se začal měnit. Začal jsem se probouzet z iluze svého života. Přestal jsem pít alkohol, začal jsem zdravě jíst a duchovně se rozvíjet. Čím víc jsem se takto měnil, tím víc byl můj život neslučitelný s podnikáním. Položil jsem si otázku: „Co by mě v životě bavilo?” A moje srdce znalo odpověď. Baví mě s lidmi sdílet poznání o zdravém životním stylu, baví mě blogovat a duchovně se rozvíjet. Po přiznání sobě samému jsem se rozhodl zavřít firmu, kterou jsem pět let budoval. Další rok mi trvalo, než jsem s úctou k zákazníkům, zaměstnancům i k sobě samému tuto činnost ukončil. Je to tak, firmu jsem prostě zavřel. Neprodal jsem ji, takže mi na kontě nepřibyly žádné miliony. Ve svých 38 letech jsem začal znovu. Bez jakékoliv jistoty, jen s vírou v sebe sama.


TEĎ UŽ JENOM JSEM A DĚLÁM TO, CO MĚ BAVÍ A MÁ PŘÍNOS PRO DRUHÉ Do svých 37 let jsem si vyzkoušel nejprve roli poslušného a hodného zaměstnance a později cílevědomého podnikatele, toužícího po úspěchu. Musel jsem tím projít proto, abych se nakonec zastavil a položil si tu nejjednodušší otázku: „Co mě baví, co mě naplňuje, co chci dělat?“ Odpověď ze srdce, kterou jsem v sobě odjakživa měl, ale neslyšel jsem ji, jsem se rozhodl následovat… Nyní se s tebou podělím o cestu k sobě samému a k následování svých snů, výměny „chození do práce“ za žití svého života a poslání. Pokud chceme změnit svoji práci, pak řešíme většinou stejné otázky a cítíme podobné obavy. Vítej na cestě změny; nechť jsou má slova pro tebe inspirací a možným návodem na tvé vlastní cestě k ROZHODNUTÍ.

28

27



30

29

Než se vydáš na cestu za svými sny a jejich realizací, za životem, který chceš žít, nejprve se zastav a podívej se, kde přesně se v této chvíli nacházíš. Je důležité, abys pochopil, proč se ti v životě dějí právě ty věci, které se dějí, a proč vůbec máš práci, která tě nebaví a nenaplňuje. Zastav se a věnuj několik večerů přemýšlení o tvé skutečné situaci. Jak se doopravdy cítíš? Nehraj sám se sebou žádné hry, nenamlouvej si cokoliv jiného než to, co doopravdy cítíš. Nelži sám sobě. To je to nejhorší, co můžeš udělat. Nenamlouvej sám sobě hlavou, že věci jsou jinak, než je cítí tvoje srdce. Odpověz si na nejdůležitější otázky tvého života.

KDO VE SKUTEČNOSTI JSI? Znáš odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku? Pozor — já se tě neptám, jakou děláš práci, zda jsi lékař, učitel, zámečník či podnikatel. Neptám se tě ani na to, zda sis jako cíl v životě zvolil obětovat se svým dětem nebo zachraňovat velryby na Aljašce. Ptám se tvé duše, zda jí umožňuješ být tím, čím ve skutečnosti je. Ano, ptám se na ten slabý hlas ve tvém srdci, který šeptá, jaké má přání, co má rád, co by se mu líbilo a kde se cítí dobře. Nezaměňuj ho se silným hlasem ega, které umí velmi rázně křičet a zcela jasně tvrdit, že je nejlepším lékařem na světě, důležitým učitelem či úspěšným podnikatelem. To jsou jen nálepky a označení rolí, které hrajeme. Pokud je hrajeme a vykonáváme s láskou, pak je to v pořádku. Pokud jsme ale uvěřili, že skutečně jsme těmito rolemi, pak je načase se zastavit.

32

31

UVĚDOMĚNÍ PRVNÍ „Kdo ve skutečnosti jsem?“ — odpověď napiš ihned:

ÚKOL O TÁ Z K A

Pokus se představit sám sobě tak, jako kdybys sám sebe nikdy nepotkal. Jako by ses viděl s někým neznámým. Otázka je jednoduchá: „Kdo ve skutečnosti jsem?“ Napiš nejen svoje představení sobě samému, ale popiš se také tak, jako by ses představoval někomu jinému. Zdánlivě jednoduchý úkol, že? Nezapomeň ale, že mluvíš ze srdce a upřímně. Nehraj už žádné role, to by tě jen znovu dostalo tam, kde už jsi byl.


PROČ DĚLÁŠ TO, CO DĚLÁŠ? Tvoje práce, tvůj svět… Proč jsi tam, kde jsi? Co tě napadá při čtení těchto slov? Miluješ svoji práci, jsi jí oddaný a naplňuje tě její vykonávání? Pokud čteš tuto knížku, pak předpokládám, že odpověď je buď záporná, nebo se za odpovědí „ano“ skrývá nějaké větší či menší „ALE“, nebo si nejsi odpovědí zcela jistý. Nevadí, to je v pořádku, proto pro tebe píši tuto knihu, ty ji čteš a krok za krokem se blížíš ke změně.

UVĚDOMĚNÍ DRUHÉ „Proč dělám to, co dělám?“ — odpověď napiš ihned: Otázka je opět jednoduchá a chtěj sám od sebe upřímnou odpověď.

34

33

ÚKOL O TÁ Z K A


CHVÍLE PRAVDY A PŘIZNÁNÍ SAMA SOBĚ Teď dostaneš otázku, na kterou prosím odpověz ihned, bez přemýšlení, během sekundy! Pokud budeš přemýšlet nad odpovědí déle než jednu sekundu, pak odpovíš hlavou, a to v této chvíli nemá smysl. Jen to, co tě napadne v první vteřině, je skutečně ze srdce — to je ta upřímná a správná odpověď.

UVĚDOMĚNÍ TŘETÍ „Představ si, že jsi dnes vyhrál ve sportce 100 milionů korun. Co budeš dělat zítra?“

ÚKOL O TÁ Z K A

Budeš i zítra dělat to, co jsi dělal včera, co jsi dělal před měsícem, co děláš pořád? Použiješ peníze z výhry na rozvoj své stávající práce? Skvělé; pak jsi tam, kde máš být, a tuto knihu ani moc nepotřebuješ. Pokud jsi však odpověděl: „Budu dělat něco jiného,“ pak je jasné, že je načase provést ve tvém životě změnu. Ano, budu dělat stejnou práci Ne, budu dělat úplně něco jiného Co je odpovědí a co podtrhneš?

36

35

UVĚDOMĚNÍ ČTVRTÉ „Co se svou výhrou udělám?“

ÚKOL O TÁ Z K A

Pokud bys peníze využil k podpoře toho, co už děláš, rozepiš podrobně jejich uplatnění. Pokud bys je použil k něčemu jinému, napiš to sem hned teď. Tak se totiž dostaneš k tomu, co vlastně v životě chceš, zatímco sám sebe držíš v iluzi, že to kvůli nedostatku financí nemůžeš udělat. Buď k sobě opravdu upřímný a prostě si představ, jak využiješ magickou částku 100 milionů korun.


Pokud jsi na výše uvedenou otázku vysypal z rukávu spoustu návrhů, jaké zásadní změny po výhře ve svém životě uděláš, jak skončíš s tím, co děláš a začneš s něčím úplně jiným, pak máš, příteli, vážný problém. Problém, který můžeme pojmenovat třeba „Nechávám si svůj život proklouznout mezi prsty a vzdávám se svých snů.“ Zkrátka jsi vedle. Probuď se a přiznej si to!

PŘÍTELI, PŘESTAŇ S VÝMLUVAMI! Dotkl jsem se tě výše uvedeným prohlášením? Vyslovil jsem je úmyslně, aby ses probudil a začal něco měnit. Cokoliv změnit je lepší, než abys dál dělal to, co tě nebaví a co v tobě nevzbuzuje štěstí a radost. Ještě chvilku zůstanu u ostřejšího tónu a pak už na tebe budu hodný, slibuju. :) Existuje jeden velmi početný klub lidí. Pracovně mu říkám „Klub stěžovatelů na život“. Spíše bych ho ale měl přejmenovat na „Klub těch, kdo nepochopili život, jeho poslání a cíl.“ Ano, je to tak. Většina lidí se vymlouvá na vše, co je v životě potkalo, jak jim kdo ublížil, jak k nim byl život nespravedlivý, jak to měli těžké a kdo ví, co ještě dalšího. Netvrdím, že to lidé nemají v životě těžké a neprocházejí si strastmi a útrapami. Myslíš si ale, že lidem či tobě osobně stěžování si, fňukání a pocity ublíženosti pomohou na cestě ke štěstí? Naopak, nadále tě udrží ve tvém příběhu utrpení a ublížení. 38

37

Jsi tam, kde máš být Každý z nás má v životě jinou startovní čáru. Každý jsme se narodili v jiné rodině, v jiné době či v jiných sociálních podmínkách. Buď si však jistý tím, že místo a okolnosti svého startu sis vybral sám spolu s vyšší silou (ať už ji nazveme Stvořitelem či Bohem) tak, aby se tvoje duše mohla vyvíjet. Teď jen jednoduše věř, že je to tak správně. (Téma principu inkarnací je velmi obsáhlé a není obsahem této knihy. Možná se k němu dostanu podrobněji v jiné knize.) Přijmi fakt, že za vše, co se ti v životě děje, jsi odpovědný Ať už ses narodil kdekoliv a jakákoliv byla tvoje cesta životem, nyní jsi vědomý. Víš, co děláš, co tvoříš a svoje uvědomění a odpovědnost dokazuješ už jen tím, že čteš tuto knihu. Také to, co uděláš po jejím přečtení, bude vědomý krok. Můžeš knihu vědomě odhodit s tím, že je to celé hloupost, nebo se můžeš vědomě rozhodnout, že začneš měnit svůj život k obrazu svému. Nauč se používat jednu zásadní větu, ať jsi kdekoliv a ať se děje cokoliv Ta věta zní: „Jsem za tuto situaci odpovědný.” Už žádná ukazovací zájmena typu on, ona, ono… Jen ty jsi odpovědný. Tím se ti otevře ten pravý a nekonečný svět, kde — jestliže


jsem se učinil odpovědným za to, co se mi děje — jsem to zase a pouze já, kdo si může tento svět tvořit k obrazu svému.

KAM SMĚŘUJEŠ A CO CHCEŠ OD ŽIVOTA? Další důležitá otázka, na kterou bys měl znát odpověď, zní: „Kam směřuji?“ Jinými slovy: „Co chci od života?“ Život je jako cestování autem Pokud se rozhodneš cestovat někam autem, pak máš dříve, než do něj nasedneš, v hlavě cíl cesty. Vyrážíš třeba na výlet do Prahy: sedneš si do auta, nastartuješ a vyjíždíš. Řekněme, že najíždíš na dálnici a máš před sebou 200 kilometrů cesty. V tuto chvíli před sebou Prahu ještě nevidíš, ale věříš, že na konci cesty se objeví. Mohou nastat drobné komplikace: na dálnici je kolona, tak trpělivě čekáš nebo si zvolíš cestu objížďkou. Když píchneš pneumatiku, zalepíš ji a pokračuješ dál. Zkrátka uděláš vše, aby ses dostal do cíle. A po nějakém čase tam zcela jistě dorazíš, protože jsi v to věřil. Jak je to s nejdůležitější cestou, která se jmenuje Můj život? Jako dítě jsi měl své sny a cíle. Je to analogie k cestování autem — věděl jsi, kam a proč chceš jet. Proč ses nechal přesvědčit okolím i sama sebou, že cíle svého života — své 40

39

„cesty do Prahy“ — nedosáhneš a musíš jet někam jinam? Proč jsi sjel z dálnice a poté, co jsi „píchl kolo“, opustil svou cestu? Možná proto, že spousta lidí se ze své cesty vrací, aniž by dojeli do vytouženého cíle, a při tom křičí: „Ne, do cíle se nelze dostat. Nelze žít své sny, je to příliš těžké!“ Těch aut na zpáteční cestě je tolik, že jsi uvěřil, že to tak opravdu je. Uvěřil jsi, že je normální nedojet ke svému cíli a nesplnit si své sny.


UVĚDOMĚNÍ PÁTÉ „Kam směřuji, co chci od života?“ — odpověď napiš ihned:

ÚKOL O TÁ Z K A

Představ si, že je to tak jednoduché, že si můžeš požádat, o cokoliv chceš. Představ si svůj vysněný život, jako kdyby sis ho objednával u samotného Stvořitele, protože ono to tak, příteli, opravdu je. Jen si řekni, jak má tvůj život vypadat. Jakou práci chceš vykonávat, s jakými lidmi se chceš stýkat?

42

41

V jakém prostředí chceš žít, jakým zájmům se věnovat, jak má vypadat tvoje rodina?


Jak vypadá jeden den tvého vysněného života?

44

43

NASLOUCHÁŠ SVÉMU SRDCI NEBO SE ŘÍDÍŠ HLAVOU? V dnešní rychlé době, prostoupené on-line komunikací na všech úrovních našeho bytí, je velmi důležité najít si chvilku pro sebe a odpovědět si na důležité otázky, o kterých jsem psal výše. Tyto otázky — respektive odpovědi na ně — formují tvoje zítřejší činy, a tím vytvářejí tvou budoucnost. Níže uvedený postup můžeš využít nejen k rozhodnutím, týkajícím se změny práce, nýbrž ke všemu, co v životě řešíš. Pojď se učit, jak naslouchat sobě samému. Vyhraď si večer sám pro sebe. Vypni počítač, televizi, mobilní telefon. Udělej si v místnosti přítmí, pohodlně se usaď a zavři oči. Zkus být chvilku sám se sebou. Jen tak sedět a být, nic víc… Polož si v duchu tyto základní otázky, týkající se tvé práce: ◾ Jsem svojí prací nadšený?

Ano

Ne

◾ Vidím v ní smysl sám pro sebe?

Ano

Ne

◾ Vidím v ní smysl pro ostatní?

Ano

Ne

◾ Chci ji vykonávat ještě za dvacet let?

Ano

Ne


Naslouchej odpovědi ze svého srdce, neposlouchej svoji hlavu = ego Příteli, teď čti pozorně. Naslouchal jsi při hledání odpovědí svému srdci nebo hlavě? Jaký je v tom rozdíl? Když si položíš otázku, tak ti vzápětí — ve zlomku vteřiny — přijde první odpověď. Ta je ze srdce, je pravdivá a upřímná. Je to odpověď tvého srdce, volání tvé duše po tom, co si přeje. Naopak odpovědi, které přijdou až za pár vteřin, ti dává tvoje hlava. Je to řeč ega, kalkulace, je to strach, který je v tobě a ovlivňuje tvoji realitu. Uvedeme si příklad Položíš si otázku: „Jsem svojí prací nadšený?“ První odpověď, která tě napadne ve zlomku vteřiny, bude například: „Už ne, nebaví mě.“ V další vteřině ale přichází další myšlenka: „Vždyť to není zase tak špatné, dostávám za ni docela slušné peníze.“ A poté si třeba ještě pomyslíš: „V dnešní době není tak jednoduché najít si práci… A mám děti, rodinu…“ Další podobné argumenty pak následují jeden za druhým. Srdce, tvoje duše, jemným hláskem volá: „Už ne, nebaví mě.“ Vzápětí se ozývá s druhou, třetí a další myšlenkou tvoje hlava, tvůj rozum, a ovlivňuje tě strachem a předsudky. Je nyní na tobě, zda začneš naslouchat srdci nebo poslechneš svoji hlavu. 46

45

Co je lepší: naslouchat srdci či hlavě? A jak se v tom vlastně vyznat? Ve skutečnosti je to velmi jednoduché: jestli chceš žít šťastně a v souladu se svým posláním, naslouchej svému srdci. To, co ti sdělí, pak předej své hlavě a egu, ať to pěkně realizuje. To je ten správný postup: „Naslouchat srdci a záměru své duše a pak nechat hlavu, ať jej realizuje.“ Obráceně to nefunguje! Když budeš poslouchat svoji hlavu a své ego, tedy vyslyšíš to, co „vymyslíš“, tak toho sice většinou dosáhneš, ale pravděpodobně se nebudeš cítit šťastný. Spousta z nás většinu svého času tráví pod diktátem hlavy a ega, které — ať již ze strachu, z hamižnosti či kvůli obavám — stále něco chce. To „něco“ pak získá, ale štěstí… Štěstí se jaksi nedostavuje. Zažil jsi někdy tento stav, kdy jsi získal to, co jsi chtěl, ať již to bylo hmotné povahy či ve formě uznání ve společnosti, ale nevyvolalo to v tobě pocit štěstí? Tak to je, příteli, přesně onen stav, kdy člověk podlehl hlavě a diktoval srdci. Cesta ke štěstí je naslouchat svému srdci a svoji hlavu pak nechat, aby našla řešení, nikoliv obráceně. Pokud to nepochopíš, tvůj pocit štěstí krátkodobě ovlivní hmotné statky, auta, domy, technika či iluzorní dosažení postupu v kariérních žebříčcích. Skutečného štěstí a naplnění ale nedosáhneš.


KDE ZŮSTALY TVOJE SNY, ÚSMĚV A TOUHA HRÁT SI? Pamatuješ si na dobu, kdy jsi chodil do mateřské školky? Paní učitelka se tě ráno ptala, na co si chceš hrát. Jeden den jsi chtěl být učitelem, druhý den popelářem a třetí den třeba kuchařem. Co na to říkala paní učitelka? „Tak jo, vezmi si hračky a běž si hrát.“ A ty sis hrál a hrál. Pamatuješ si ještě, jaké jsi měl sny a představy? „Až budu velký, budu řidičem kamionu… Já budu doktorem… A já zpěvačka.“ Kde jsou dnes tvoje sny? Strýček Tonejde, teta Tomusíš a kamarád Buďrád Jak jsi vyrůstal, lidé ve tvém okolí tě začali přesvědčovat o tom, co je pro tebe správné. Samozřejmě, že pouze z toho důvodu, že to s tebou mysleli dobře! Začal jsi používat hlavu a věřit, že něco nejde a že něco se musí. A protože to říkali všichni, opustil jsi i ty postupně své sny. Skamarádil ses se strýčkem Tonejde a s tetou Tomusíš. Nakonec ses ocitl tam, kde právě teď jsi a žiješ bez svých snů s kamarádem Buďrád za to, co máš. Ufff… a pak přemýšlíš, proč nejsi šťastný! Proč nejsi šťastný, když je vlastně vše v pořádku? Jenže není — pokud nejsi v souladu se svou duší, se svým posláním, se svou prací, nemůžeš být nikdy ve skutečnosti šťastný.

48

47

UVĚDOMĚNÍ ŠESTÉ „Jaké byly mé sny v průběhu života? Co jsem chtěl dělat, kým jsem se chtěl stát?“

ÚKOL O TÁ Z K A

— odpověď napiš ihned: Napiš sem všechny své sny — co jsi chtěl dělat, kým jsi chtěl být, ale nerealizoval jsi to. Zkus si vzpomenout a napiš i důvody, proč jsi od tohoto snu a realizace záměru upustil. Napiš si to ve tvaru „věk — záměr — důvod, proč jsem sen nerealizoval“. (Například: v 15 letech jsem chtěl být pilotem, ale rodiče říkali, že je to nebezpečné a že mám být raději doktorem.)


ROZDÍL MEZI „MUSÍM“, „CHCI“ A „JSEM ŠŤASTNÝ“ Poslední zastávkou, než se ROZHODNEŠ pro změnu, je uvědomění si činností, které přes den děláš, a procítění každého okamžiku. Je to velmi důležité, aby ses v průběhu dne zastavoval třeba jen na pár vteřin a kladl sám sobě otázku, jak se při dané činnosti cítíš a proč ji děláš. Jde o to, abys procítil každou chvilku svého dne a uvědomil si, jak tě daná činnost a chvíle ovlivňuje. Pocit, slovo a uvědomění „Musím“ Vstáváš-li ráno s pocitem „musím do práce, musím vyřídit tohle, pak musím… a večer musím,“ pak jsi svázaný v dramatu svého života a v přesvědčení, že to tak opravdu musí být. Čím více máš těchto „musím“, tím více jsi spoutaný. Uvěřil jsi hře na MUSÍM a hraješ ji. Čím více „musím“ máš, tím více jsi vzdálený od svého štěstí. Pocit, slovo a uvědomění „Chci“ Tento stav, toto nastavení už je o něco lepší; alespoň si uvědomuješ, co chceš. Na druhou stranu je to stav, kdy v přítomném okamžiku nemáš to, co chceš, a toužíš po tom. Pokud se ti stav, činnost a uvědomění CHCI daří přivádět do přítomného okamžiku, pak jsi na správné cestě ke změně.

50

49

Pocit, slovo a uvědomění „Jsem šťastný“ Je to ten nejprostší stav, kdy jenom jsi, děláš to, co tě baví a jsi při tom šťastný. Vykonáváš určitou činnost bez pocitu MUSÍM, bez pocitu, že chceš dělat něco jiného. Jsi naplněný tím, že děláš to, co děláš.


UVĚDOMĚNÍ SEDMÉ „Poznač si stavy, v jakých se ve skutečnosti v průběhu dne nacházíš.“

ÚKOL O TÁ Z K A

Přiteli, jedna věc je něco si myslet, druhá věc je skutečnost. Zkus si jeden den s sebou nosit papír, na kterém budou napsána slova Musím, Chci, Jsem šťastný. V průběhu dne, kdykoliv něco začneš dělat či se pro něco budeš rozhodovat, pozoruj vnitřní pocit, který v tobě vyvolává daná činnost a myšlenka na ni. Podle toho, který ze tří stavů v tobě vyvolá, udělej u něj čárku. Večer si spočítej čárky a zapiš si je sem, ať vidíš, jak na tom ve skutečnosti jsi. Uvědomíš si pak, co ve tvém životě v současné době převažuje. Za celý den jsem: Musel

Chtěl

Byl šťastný

52

51


9 kroků, jak přestat dělat práci, která tě nebaví, a začít žít své poslání 54

53

Hlavním důvodem, proč píši tuto knihu, je fakt, že spousta lidí v mém okolí není spokojená a v souladu se svou prací. Řada z nich si to už uvědomuje a přiznává. Jenže neumějí, nevědí jak nebo mají strach tento fakt změnit a začít dělat to, co je opravdu baví. Začít žít svůj sen, své poslání. Důvodům a hlavně strachům, proč v tomto stavu lidé setrvávají, se budu podrobně věnovat dále, aby ses jim dokázal postavit a rozpustit je. Sám jsem prošel obdobím přiznání si skutečnosti, že mě práce nebaví a nenaplňuje. Následovalo období strachu z toho, jak se uživím, období pochybností, jak změnu provést. Teď, když je změna za mnou a já opravdu dělám z lásky pouze to, co mě baví, vnímám při rozhovorech s jinými lidmi, že všichni řeší obdobné problémy a hledají cestu, jak změnu uvést do života. S úsměvem si při psaní těchto řádků říkám: „Kdyby tak pro mě někdo před pár lety vše sepsal do jedné knihy…“ Ale vše je, jak má být. Musel jsem projít vším, čím jsem prošel, abych s tebou nyní mohl sdílet vše, co jsem se naučil, a předat ti to, co dokážu předat.

1. KROK CO ZNAMENÁ ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ A JAK HO ZJISTÍŠ? Životní poslání… To zní krásně, souhlasíš? Ještě před pár lety jsem až záviděl lidem, kteří vnímali a naplňovali svoje životní poslání, a říkal jsem si: „Ten se má, tvoří a daří se mu taková krásná věc.“ Přál jsem si také mít své vlastní poslání. Místo toho jsem měl spíš mindrák, neboť jsem své poslání neznal a chodil jsem do práce, která mě nebavila. Jak najdeš své životní poslání? Dnes již vím, že životní poslání je krásné slovní spojení, které vyvěrá a skládá se ze tří níže uvedených předpokladů. Není třeba ho hledat a už vůbec ne vymýšlet jej hlavou. Předpoklad první: Následuj svůj sen a dělej to, co tě baví Nehledej nic složitého. Stačí dělat to, co tě baví, o čem sníš, co jsi chtěl dělat jako dítě, ale nedovolil sis to. Nebo můžeš věnovat více času a pozornosti tomu, co už s radostí děláš ve svém volném čase. V tuto chvíli si neklaď otázku, jak se tím uživíš. Pouze si uvědom, co tě baví a o čem sníš. To je vše.

56

55

UVĚDOMĚNÍ OSMÉ „Co mě baví? Z jaké činnosti mám radost? Jaké jsou moje sny?“ — odpověď napiš ihned: Není třeba něco složitého vymýšlet. Jen jednoduše napiš, co tě baví a při čem se cítíš šťastný.


ÚKOL O TÁ Z K A

Předpoklad druhý: Najdi způsob, jak to, co děláš, předáš a bude to mít přínos pro druhé Tohle je, příteli, cesta. Pokud tě baví například cvičení jógy, pak zkus vymyslet, jak to můžeš předat druhým lidem. Hledej způsob, jak tvoje činnost může pomoci druhým, a zároveň promysli způsob, jak můžeš získat potřebnou energii peněz k tomu, abys mohl v této činnosti pokračovat. Zdůrazňuji, že je to opravdu cesta, na níž budeš hledat a zkoušet nejrůznější varianty tak, aby tě to bavilo a fungovalo to. Zřejmě to nepůjde hned. Neustále budeš provádět korekce, hledat nová řešení a způsoby, jak docílit, aby vše bylo v harmonii a vyvážené. Nejčastější chybou je, když už víš, co bys chtěl dělat, avšak řekneš si: „Tím se neuživím.“ Nebo se o to jednou pokusíš, nevyjde to, a tak se přestaneš snažit. Opustíš svůj sen, opustíš své poslání a vzdáš to.

58

57

UVĚDOMĚNÍ DEVÁTÉ „Jak můžu to, co mě baví, předat druhým?“ — odpověď napiš ihned: Pokud cvičíš jógu, můžeš třeba pořádat kurzy — zkus vymyslet jejich název a obsah, kdy a kde je budeš nabízet... Jednoduše začni hledat cestu.


ÚKOL O TÁ Z K A

Tato část cesty je o trpělivosti, důvěře a pokoře. Já sám ji hledám a jsem na ní třetím rokem. Přijmi fakt, že tato úžasná cesta hledání je pro tebe k učení, nikoliv ke strachu. Přijmi fakt, že doba našich rodičů a prarodičů, kteří celý život chodili ve stejnou dobu do stejné fabriky, je nenávratně pryč. Místo této iluzorní jistoty máš příležitost každý den zkoušet, jak to, co umíš a baví tě to, předat druhým. Znovu zdůrazňuju, že toto hledání vyžaduje trpělivost, důvěru, pokoru a otevřenou mysl. Předpoklad třetí: Dělej to ze srdce a dej do toho vše Ať už děláš cokoliv, dej do toho vše! Dej do toho i to, co nemáš. Nevytvářej rozdělení, které je v nás tak hluboce zakořeněné. Například: „Teď jsem v práci a pak budu mít volno.“ Staň se tím, co děláš. Dělej to ze srdce a z lásky k dané činnosti i z lásky k lidem. Když z tebe láska k dané činnosti a lidem bude vyzařovat na kilometry daleko, potom už vše ostatní přijde „samo”. Tvůj sen + práce pro druhé + konání ze srdce = Tvé životní poslání Pokud skutečně začneš realizovat svůj sen, najdeš časem určitě také způsob, jak ze srdce předávat tuto činnost druhým. Uběhne pár měsíců, možná i let, a ty ucítíš, že jsi šťastný. Žiješ svůj sen a naplňuješ své životní poslání. 60

59

2. KROK ROZHODNI SE! V předcházejících kapitolách ses snažil získat uvědomění, jak na tom v životě jsi. Doufám a věřím, že sis naléval čistého vína a nelhal sis. Je vždy lepší pohlédnout pravdě zpříma do očí. Ona tě v životě stejně vždy doběhne, i když se před ní budeš skrývat. Bod zlomu — rozhodnutí Teď nastává chvíle, kdy se vše změní! Chvíle, která pro tebe bude novým začátkem. Pokud sis už uvědomil, že chceš změnit svoji práci, místo, kde jsi, to, co děláš, pak právě TEĎ uzavři dohodu sám se sebou. Dohoda může znít třeba takto: Dne x. x. roku xxxx jsem se rozhodl změnit práci, kterou dělám a která mě již nenaplňuje. Místo toho budu dělat to, co mě baví, a žít svůj sen. Napiš si tuto větu a podepiš se pod ni Podobu dohody můžeš samozřejmě upravit s ohledem na konkrétní podmínky a situaci tak, aby co výstižněji odpovídala tomu, kde jsi a kam míříš. V tuto chvíli jsi udělal to nejdůležitější, protože po svém „uvědomění“ ses ROZHODL pro změnu stavu, který ti nevyhovuje. Rozhodnutím, 62

61

zapsáním a vysláním myšlenky jsi vytvořil silnou energii k realizaci svého záměru — stejného záměru, ze kterého byl stvořen celý vesmír a vše, co máš. Na počátku všeho bylo, je a vždy bude pevné rozhodnutí, myšlenka. Ve tvém případě tedy rozhodnutí změnit současnou práci.

Místo na text tvé dohody:


Uvěř! Od této chvíle si nepřipouštěj cokoliv jiného, než větu, kterou sis nyní zapsal. Opakuj si ji, hýčkej ji, raduj se z ní. V průběhu dne se k ní stále vracej, ať už děláš cokoliv. Pochybovačná myšlenka: „Nic se neděje, vše je stále stejné, chci změnu teď hned!“ Já jsem to slyšel! Kdo to řekl? Kdo vyslal tuto myšlenku? Tvoje ego ti často připraví tuto či podobnou myšlenkovou past typu: „Nic neděje, nic se nemění, jsem tam, kde jsem byl.“ Tyto a jim podobné pochybovačné myšlenky se mohou objevit. Víš o nich, a proto je dokážeš rozeznat. Počítej s tím, že mohou přijít, a nedávej jim sílu zpochybnit tvůj záměr. Rozpusť tyto obavy a myšlenky příběhem a paralelou k již zmíněné cestě autem po dálnici do Prahy. Jedeš po dálnici jménem Život aneb Měj trpělivost Přirovnej opět svůj život k cestě autem po dálnici. Rozhodl ses něco udělat a v životě někam směřuješ. Občas to děláš vědomě, někdy nevědomě. Občas hraješ roli oběti, že za tu svou cestu vlastně nemůžeš, že tě tam někdo dostrkal. Ať je to jakkoliv, věřím, že po přečtení této knihy přijmeš zodpovědnost za to, kde jsi a co děláš, a učiníš vědomé rozhodnutí to změnit. Teď se ale vrať na dálnici. Přišla chvíle, kdy si uvědomuješ, že jedeš nesprávným směrem. Jde o tvoje předchozí uvědo64

63

mění, že děláš to, co tě už nebaví. Rozhodneš se tedy dálnici opustit. Nicméně pokud jedeš rychlostí 130 km/hod., tak během vteřiny nezabrzdíš na nulu a nezměníš okamžitě směr své jízdy. Co musíš udělat? Plynule zpomal a začni hledat vhodný sjezd z dálnice. Ne všechny sjezdy jsou pro tebe vhodné. Stejné je to ve tvém životě. Jsi tam, kde jsi, máš určité závazky a většinou nemůžeš hned všechno opustit. Příteli, to je cesta ke změně — hledej nový směr života a práce a najdi způsob, jak to udělat. Nestane se to okamžitě, stejně jako na té dálnici. Nejčastější chyba: chci to hned nebo na to kašlu Hovořil jsem se spoustou lidí, které práce nebaví a oni to vědí. Dokonce vědí i o tom, co by je bavilo. Nicméně mají v hlavě tisíc důvodů, proč to nelze uskutečnit. A když změnu navíc není možné udělat ihned, tak ji nerealizují a myšlenku o žití svých snů a cílů opustí. Vzdají to… Příteli, změna života a sjezd z dálnice nejsou otázkou řešení ze dne na den. Je to o pokoře, trpělivosti a hledání. Mně sjezd z dálnice do nového směru života trval tři roky a cesta se pořád dál vyvíjí. Buď trpělivý a věř v ROZHODNUTÍ, které jsi učinil. Všechno chce svůj čas…


Na konec této kapitoly přidávám vtip o tom, jak to my, lidé, s trpělivostí někdy máme: Muž se modlí k Bohu a říká: „Bože, jsem si vědom, že nejsem moc trpělivý. Pomoz mi, prosím, a dej mi více trpělivosti. Ale HNED!“ :)

66

65

3. KROK ZAČNI! Ať je tvůj sen jakýkoliv, ať chceš dělat cokoliv, velmi důležitým krokem na tvé cestě je obyčejné, avšak důležité slovo: ZAČÍT. Můžeš chodit do svého zaměstnání, ale ve svém volném čase už můžeš začít dělat to, co tě baví a naplňuje. Nečekej, „až“ budeš něco mít, „až“ budeš moci. Začni hned! Pokud chceš být například masérem, nemusíš čekat na to, až získáš certifikát a vybuduješ vlastní masážní studio. Ano, tohle může být tvůj cíl: mít vzdělání v oboru, účastnit se kurzů a seminářů, abys získal zkušenosti a znalosti, které potřebuješ. Můžeš mít vizi, že vlastníš nádherný masážní salón. Řekněme, že ses pro to rozhodl, ale situace je dosud taková, že zatím nic z toho nemáš a stále pracuješ třeba jako prodavač, i když tě to dávno nebaví. Přesto, že ještě nemáš nic z toho, co je tvým snem, máš současně vše, co potřebuješ. Protože už ses ROZHODL. Výše uvedený příklad s touhou stát se masérem není fiktivní. Jedna úžasná žena si začala plnit svůj sen a já ti na jejím příběhu ukážu, jak z ničeho — jen díky rozhodnutí — lze sen uvést do života. Žena, o které píši, se jmenuje Lucie


a je to moje přítelkyně. Jejím snem bylo dělat masáže v léčebné pyramidě. Chodila do práce, která ji už nebavila, ale rozhodla se a začala. Stejně tak můžeš začít i ty, neboť příběhy nás všech jsou si hodně podobné. 1. Lucie učinila rozhodnutí, že bude dělat masáže. 2. Přihlásila se na kurz masáží Awakening. 3. V prvních měsících po rozhodnutí dál chodila do práce a koupila si masážní lehátko. 4. Rozhlásila mezi přáteli, že začíná dělat masáže. Několik dalších měsíců trpělivě a s pokorou jezdila na různá místa a s láskou prováděla masáže. 5. Ve volném čase pokračovala v masážích s představou, že jednou je bude dělat v malé léčivé pyramidě. 6. V průběhu roku udělala další kurzy Awakening a pokračovala v masážích přátel, zdarma či za drobný dárek. Začala o tom, co dělá, blogovat a sdílet to s ostatními. 7. Od rozhodnutí uběhl více než rok. Lucie dala v práci výpověď a masíruje v léčebné pyramidce v Místě v srdci. Proč jsem vám na začátku vyprávěl svůj příběh a nyní vyprávím Luciin? Protože je důležité pochopit, že nezáleží na tom, kde jsme a co děláme, to je jen naše startovní pozice. Záleží na tom, zda se ROZHODNEME a VYTRVÁME. 68

67

Cílem této kapitoly je uvědomění, že důležitým krokem je prostě začít dělat to, co mohu v danou chvíli pro svůj sen a cíl učinit. Nemusí to být velké kroky, stačí malé a trpělivé krůčky.

UVĚDOMĚNÍ DESÁTÉ „Jaké kroky mohu a začnu realizovat?“ — odpověď napiš ihned: Zamysli se a napiš, jaké kroky ke změně můžeš začít dělat už dnes. Napiš si je a začni je dělat. Na nic nečekej a nepoužívej slova jako až, pak, někdy, jindy...


ÚKOL O TÁ Z K A

70

69


4. KROK NAKRESLI SVŮJ SEN, SVÉ ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ, A MĚJ HO STÁLE U SEBE Po uvědomění si vlastní situace jsi učinil rozhodnutí, kam chceš v životě směřovat a jak chceš žít. V tuto chvíli jsi ale pořád na stejném místě, obklopený stejnými lidmi, situacemi a mnohdy i problémy, jež jsou výsledkem tvých předchozích činů a rozhodnutí. Je velmi důležité obklopit se vizualizací svého snu. Vezmi si papír, barevné pastelky a nakresli si vizi svého života. Namaluj si obrázek, který vystihne tvůj sen. Pokud chceš dělat masáže, nakresli masážní místnost, vybav si ji podle svých představ, nalep si k obrázku svoji fotografii. Udělej si zkrátka koláž svého nového života a stavu, kterého chceš dosáhnout. Tuto koláž si dej na místo, kde ji pořád budeš mít na očích. Zkopíruj si ji a měj ji stále při sobě. Třeba v autě, až pojedeš na dovolenou. Zkrátka abys každou chvíli viděl svůj sen. Je velmi důležité, abys ve chvílích, kdy řešíš věci a situace, které mohou být na míle vzdálené tomu, co si přeješ, viděl svůj sen a dělal byť jen malé krůčky k tomu, kam se chceš dostat.

72

71

Sledování televize jsem vyměnil za pohled na svůj sen Nakreslil jsem si svůj sen a vizi Místa v srdci. Nákres jsem si vytiskl ve velikosti 2 x 1 metr. Prodal jsem televizi, která vévodila mému obývacímu pokoji, a svoji vizi jsem nalepil na místo, kde stávala. Kdykoliv procházím bytem, mám tento obraz pořád před očima, abych nezapomněl, kam směřuji. Nedávám energii svého života sledování cizích příběhů, dávám ji plnění svého snu; dávám ji tomu, co mě naplňuje. Vezmi si papír a pastelky a pusť se do kreslení své vize! Obraz vize pomáhá uvěřit Pokud budeš mít obraz své vize neustále při sobě, aktivuješ v sobě tvořivou sílu a přesvědčení, že svůj sen, svou vizi už žiješ navzdory tomu, kde právě teď jsi. Chodil jsem více než rok okolo obrazu svého snu, než mi bylo v reálném světě umožněno začít na něm fyzicky pracovat. Vizi mé práce a toho, jak žiji, najdeš v obrázcích na konci knihy. Vizi sdílej, mluv o ní, ukazuj ji ostatním, buď na ni pyšný Sdílej s ostatními lidmi to, jak chceš žít, kam směřuješ, jaký máš sen. Nenechávej si svou vizi jen pro sebe, buď na ni pyšný, hýčkej ji a šiř do svého okolí. Pak se kolem tebe začnou pohybovat podobně či stejně naladění lidé.


74

73

5. KROK PŘIPRAV SE A POČÍTEJ S REAKCÍ OKOLÍ NA SVOJI ZMĚNU Jakmile začneš o své vizi, o změně práce a o snu hovořit s ostatními, uvidíš, že se ve tvém okolí vytvoří tři skupiny lidí, kteří budou na tvoje plány a změny určitým způsobem reagovat. Pojď se se mnou blíže podívat na tyto skupiny, ať víš, co od nich můžeš očekávat a jak se k nim máš postavit. Je to velmi důležité, neboť okolí tě může na tvé cestě změny podržet, ale také tě může z cesty svést zpět do starých kolejí. Bedlivě čti následující řádky a připrav se na tyto situace. 1. skupina — Vystrašení a odrazující lidé Upozorňuji tě zejména na tuto skupinu lidí. Pokud rozhlásíš ve svém okolí informaci o tom, že máš v úmyslu opustit práci, která tě nenaplňuje, a jít si plnit své sny, pak věz, že se tím dotkneš spousty lidí. Jsou to lidé, kteří jsou uvězněni v dramatu svého života, dělají to, co je nebaví a nejsou šťastní. Přesto v této skupině zůstávají, vzájemně se v ní udržují a ujišťují se, že je to tak správně, že tak to prostě musí být a není jiné cesty v životě, než trpět. Důvodem jejich přístupu je ve většině případů strach ze změny, strach o peníze, strach ze ztráty společenského


statusu. Pokud svůj záměr oznámíš takovým lidem, buď si jistý, že tě začnou zrazovat, předkládat ti jejich vlastní strachy, označovat tě za blázna, budou se ti smát nebo tě pomlouvat. Příteli, bez ohledu na to, kdo se k tobě bude takto chovat, bez ohledu na to, v jakém rodinném či přátelském vztahu k tobě je, dodržuj prosím pro své dobro následující doporučení: 1. NESTÝKEJ SE s těmito lidmi nebo s nimi omez kontakt na nejnutnější minimální dobu. 2. NEDISKUTUJ S NIMI o svém záměru a snu. 3. NEPŘESVĚDČUJ JE o své pravdě a nechtěj po nich, ať tě pochopí. Nikdo není ani špatný ani dobrý. Všichni pouze jsme. Ty ovšem měníš své frekvence, jdeš za štěstím a za svým snem a potřebuješ mít okolo sebe lidi, kteří budou buď neutrální nebo tě podpoří. V žádném případě ti neprospějí lidé, kteří tě budou zrazovat. Vím, o čem mluvím. Kvůli počátečnímu nepochopení toho, o čem teď píši, jsem strávil desítky hodin zbytečným vysvětlováním a přesvědčováním těchto lidí. Chtěl jsem, aby mě pochopili a třeba i šli se mnou. Dnes už mohu sdílet svou zkušenost (nikoliv radit): 76

75

odpoj se od lidí, kteří jsou naladěni na utrpení a dělání práce, která je nebaví. Jdeš si vytvářet vlastní svět a najdeš si stejně rezonující lidi. Pokud se do této skupiny zařadí někdo ze tvé blízké rodiny, pak se samozřejmě stýkat „musíte“. Tématu změny práce se však vyhýbej, stalo by se to zbytečným jádrem sporů a hádek. Pokud dotyčná osoba hraje roli zatvrzelého trpitele a nechce ji opustit, bavte se spolu třeba o práci na zahrádce, ale nikoli o zásadních změnách v životě. 2. skupina — Lhostejní Skupina lidí, kteří budou lhostejní vůči tvé změně a záměru a žijí si, stejně jako ty, po svém… Můžete se spolu stýkat a přitom se vzájemně nemusíte o ničem přesvědčovat. Takoví lidé jsou pro tebe „v pohodě“ — nemusíš je vyhledávat, ale když se s nimi setkáš, není problém spolu vzájemně diskutovat. 3. skupina — Podporující a stejně naladění lidé Příteli, s takovými lidmi budeš „doma“. Jsou to lidé, které potřebuješ, a změnou svého chování si je přitáhneš do svého života. Jsou to lidé, kteří se rozzáří, když jim ukážeš koláž svého snu, a řeknou třeba: „To je krásné, máš úžasnou vizi, jdi do toho!“ Nebo pronesou: „To je super. Já chci dělat


zase tohle a tohle…“ Takové lidi aktivně vyhledávej. Co nejčastěji se stýkej s těmi, kterým září oči a usmívají se, když hovoříš o svých snech a o změnách, které plánuješ. To je ta úžasná skupina, v níž se budete vzájemně podporovat a rozvíjet. Jen ve společnosti podobně naladěných lidí naplno otevřeš své srdce, budete se navzájem inspirovat a hledat nápady, jak pomoci jeden druhému. Zdůrazňuju to ještě jednou: pouze podporující a stejně naladění lidé ti pomohou vytvořit situace a nápady potřebné pro tvoji vysněnou budoucnost. S takovými lidmi se stýkej, společně se rozvíjejte a uvolňujte svoji tvořivou energii.

78

77

UVĚDOMĚNÍ JEDENÁCTÉ „Vypiš si jména lidí, kteří tě odrazují a straší, jsou lhostejní vůči tvým snům a záměrům nebo tě podporují a jejich přítomnost tě nabíjí. — odpověď napiš ihned:

odrazující

neutrální

podporující


ÚKOL O TÁ Z K A

80

79

6. KROK OTEVŘI SVÉ SRDCE, SDÍLEJ SVÉ ZÁJMY, BLOGUJ A BUDUJ KOMUNITU V dnešní době máme k dispozici dva úžasné nástroje, které nám pomáhají sdílet s ostatními lidmi to, co děláme. Tím prvním je internet, tedy síť pro šíření a sdílení informací, tím druhým je webová stránka nebo blog. Blog — tvoje druhé já pracující v prostředí internetu Pokud tě napadne určitá myšlenka nebo jsi prožil něco zajímavého a chceš to sdílet s ostatními, můžeš samozřejmě všem svým kamarádům a kamarádkám zavolat nebo se s nimi setkat, můžeš jim poslat e-mail nebo napsat post na sociální sítě. Tyto možnosti komunikace jsou fajn, existuje však jedna mnohem účinnější: vlastní blog. Kdykoliv budeš mít pocit, že to, co právě žiješ či děláš, může zajímat a inspirovat jiné lidi, napiš jednoduchý článek nebo natoč video a sdílej je prostřednictvím blogu. Web pak sám obslouží tisíce lidí — opakovaně jim předá všechny informace a myšlenky, které jsi vytvořil, a ty se dál můžeš aktivně a naplno věnovat tomu, co tě baví.


Otevři své srdce a sdílej Blogování je vyjádřením tvé podstaty na internetu. Záleží samozřejmě jen na tobě, jaké informace budeš na blog psát a jak se rozhodneš vystupovat a prezentovat se. Moje doporučení zní: piš upřímně a ze srdce. Piš pravdivě tak, jak myslíš, a hlavně tak, jak sám žiješ. Je to jeden z nejdůležitějších faktorů, který rozhodne o tom, zda tvůj blog bude čtený a tvoje komunita přátel poroste, nebo zda blog upadne v zapomnění a nikdo jej nebude číst. Nejdůležitější je opět ono „začít“. O tomto tématu si s lidmi hodně povídám, proto mohu hned teď vyvrátit dva nejčastější argumenty, které používají jako výmluvu, proč nemohou blogovat: ◾ Neumím psát tak dobře, jako ty Psát umíme všichni. Věřil bys, že jsem měl z češtiny čtyřku? Víš, že mi trvá dvě až tři hodiny napsat krátký článek a pro jistotu ho několikrát zkontrolovat? Podívej se na mé první články, jak jsou krátké a neohrabané… A přesto jsem s psaním nepřestal. Začal jsem a vytrval. ◾ Nevím, o čem bych psal Není třeba vymýšlet složitá témata. Piš a bloguj o tom, co tě baví. Proč ses rozhodl změnit život a práci, co plánuješ dělat, cos zažil a jaké jsou tvé sny... 82

81

Tip, jak blogovat Na stránkách www.vladimirbohm.cz najdeš ke stažení e-book s názvem „Jak blogovat“. Určitě ti ho doporučuju k přečtení, najdeš v něm vše, co potřebuješ znát k založení a provozování úspěšného blogu. Budování komunity přátel a sledujících na internetu Pokud budeš pravdivě psát a sdílet s lidmi svůj příběh o tom, co prožíváš a co děláš, začneš si budovat tzv. komunitu lidí, kteří tě budou sledovat. Čím víc budeš psát, učit se a vzdělávat, tím víc můžeš publikovat informace, které budou pro ostatní hodnotné. Vytvoříš si nejen komunitu virtuálních přátel, ale i komunitu lidí, kteří za tebou rádi přijedou a využijí tvých služeb — tedy tvojí „nové“ práce. Buduješ si tak to nejcennější — vztah s druhými lidmi. Nebudeš mít nouzi o práci Pokud o svém záměru budeš blogovat a sdílet své zkušenosti, vybuduješ si komunitu lidí, které tvoje činnost oslovuje. Toto tvrzení mohu díky své vlastní zkušenosti doložit desítkami e-mailů s poděkováním za to, že bloguju. Od června 2014 také provozuju terapii tmou ve dvou chatkách, které jsou obsazeny na tři čtvrtě roku dopředu. Využívají je právě moji „virtuální přátelé“ z celé České i Slovenské republiky, ačkoliv by podobnou nabídku mohli najít blíže svému bydlišti.


Jaký přínos má pro mě blogování? Možná, že můj blog www.vladimirbohm.cz už znáš. Za pouhé tři roky sdílení svého života a myšlenek na internetu jsem získal nejen spoustu přátel a nových poznatků, ale také se na mě řada lidí obrací s žádostí o radu a často jsem zván na různé přednášky a setkání. Můj blog čte v současné době průměrně 30 000 lidí měsíčně a dalších 10 000 lidí ho sleduje na sociálních sítích. Založení blogu, psaní a natáčení videí považuju za jedno ze svých nejlepších životních rozhodnutí. Přineslo mi obohacení ve všech rovinách mého bytí. Založ si svůj blog ◾ Napiš si datum tvého rozhodnutí ◾ Stáhni si bezplatně podrobný návod, jak blogovat, na www.vladimirbohm.cz\knihy ◾ Začni! Vše potřebné najdeš v návodu.

84

83

7. KROK JAK SE FINANČNĚ PŘIPRAVIT NA ZMĚNU PRÁCE Peníze zatím stále hrají velmi důležitou roli v našem životě. Pokud se rozhodneš změnit svou práci, budeš si muset odpovědět na zásadní otázku: „Jak se tím, co mě baví, uživím?“, a také na otázku „Jak se uživím po dobu, než mi moje nová práce začne přinášet peníze?“ Nejčastější dilema a situace Na jedné straně máš práci, která tě zcela nenaplňuje, avšak přináší ti finanční jistotu v podobě příjmu k pokrytí tvých měsíčních nákladů. Na straně druhé máš svůj sen, vizi toho, co by tě bavilo, avšak touto činností si zatím buď nevyděláváš, nebo ti nepřináší tolik, kolik potřebuješ. Co s tím? Ukážu ti postup, který zafungoval v mém případě. Je to konkrétní návod a inspirace k jednomu ze způsobů, jak se k této situaci postavit. 1. Uvědomění — Kolik měsíců potřebuji jako prostor pro vytvoření nových příjmů? Možná se již velmi brzy pustiš do činnosti, o které sníš, do práce, která tě bude naplňovat. V tuto chvíli možná ani netušíš, jak a kolik si touto novou činností budeš vydělávat. Teď se tím ale netrap a zkus si položit jednoduchou otázku:


„Kolik měsíců budu potřebovat k tomu, než si svou novou prací vydělám tolik peněz, aby mi postačily na pokrytí nutných měsíčních nákladů?“

UVĚDOMĚNÍ DVANÁCTÉ „Kolik měsíců potřebuji jako prostor pro vytvoření nových příjmů?“

ÚKOL O TÁ Z K A

— odpověď napiš ihned: Tahle odpověď bude u každého individuální. Každý z nás má jiný sen, jiné podmínky, jiné mentální nastavení. Avšak cíl i uvědomění tohoto kroku jsou prosté a stejné pro všechny. Kolik času potřebuješ k vybudování nových příjmů a k uvěření, že budeš vydělávat tolik peněz, kolik potřebuješ?

Potřebuji

měsíců.

Možná budeš potřebovat tři měsíce, možná třeba celý rok, to je v pořádku. Proč si to máš psát? Konkrétní časový údaj ti poskytne rámec, v němž si můžeš dovolit hledat cestu a nevydělat ani korunu.

86

85

2. Výpočet — Jakou nejnižší částku měsíčně potřebuji k životu? Napiš si detailní a přesný seznam měsíčních výdajů, doslova každou nutnou a pravidelnou položku, na kterou si vzpomeneš. Seznam tvoř velmi pečlivě a jakmile ho dokončíš, zamysli se nad tím, jak své náklady můžeš minimalizovat. Kde můžeš ušetřit a výrazně snížit výdaje? Lze některé z nich zcela nebo alespoň částečně či dočasně vypustit?


UVĚDOMĚNÍ TŘINÁCTÉ

ÚKOL

„Vyplň tabulku podle skutečnosti

O TÁ Z K A

a možností minimalizace.“

platím

mohu

v současnosti

minimalizovat

Kč

Kč

elektřina plyn voda hypotéka telefon oblečení palivo do auta děti jídlo ostatní měsíční náklady celkem

88

87

3. Shrnutí — Našetřit sám pro sebe a vyhradit si prostor pro postupnou změnu práce Pojď si znovu zrekapitulovat účel této kapitoly o penězích: v 1. kroku sis stanovil počet měsíců na hledání cesty. Ve 2. kroku jsi navrhl minimalizaci svých měsíčních nákladů. Nyní, ve 3. kroku, si jednoduše spočítej, jak velkou finanční rezervu potřebuješ pro celé období hledání své cesty. Pokud jsi například odhadl, že postupná změna práce ti potrvá devět měsíců a tvoje měsíční náklady činí 10 000 Kč, pak potřebuješ použít 90 000 Kč ze svých úspor nebo si tuto částku musíš předem našetřit. Je to důležitý krok ve tvém životě Uvědom si, že nebudeš šetřit na auto, na počítač, na telefon, na dovolenou ani na žádnou jinou hmotnou věc ve svém životě. Teď si finance vyhradíš a uspoříš na mnohem důležitější věc — prostor a čas pro sebe samotného, abys mohl skončit s tím, co tě nebaví a dovolit si najít a žít svůj sen. Nebude to hned Pokud nemáš potřebnou částku k dispozici, netvrdím, že peníze dokážeš našetřit ze dne na den. Možná to bude trvat rok, možná dva, možná dokonce i víc. Záleží jen na tobě, jak moc jsi ochotný omezit své měsíční náklady a začít pracovat na vytvoření dostatečné finanční rezervy. 9 kroků, jak přestat dělat práci, která tě nebaví, a začít žít své poslání

Dopřej si to Už jsi jistě v životě šetřil na spoustu věcí, ale teď se zamysli: šlo o opravdu důležité věci v kontextu tvého života? Kolik věcí skutečně potřebuješ? Kolik mobilů, televizí, aut, dovolených či oblečení opravdu využiješ? A kde jsou všechny ty věci a zážitky teď? Televize či mobil rychle zastarávají, tak šetříš na nové, modernější. Dává ti tento nekonečný kolotoč smysl? Nesoudím ani tebe, ani věci, které si kupuješ nebo na ně šetříš. Jen chci dostatečně zdůraznit jednu zásadní věc: Vyhraď si finanční prostředky nebo si je našetři sám pro sebe, pro svůj vlastní život podle tvých vlastních představ. To je ta nejlepší investice, jakou můžeš udělat. Ať je ti 30, 40 nebo 50 let, dej sám sobě ten nejlepší dárek — příležitost třeba i rok hledat své životní poslání a začít dělat práci, která tě baví, tak, abys postupně našel cestu, jak jejím prostřednictvím získat potřebné peníze.

90

89

UVĚDOMĚNÍ ČTRNÁCTÉ „Napiš si finální znění rozpočtu.“

ÚKOL

— odpověď napiš ihned:

O TÁ Z K A

Potřebuji prostor pro hledání cesty

měsíců.

Moje minimální měsíční náklady jsou

korun.

Potřebuji si vyhradit nebo našetřit celkem


korun.

8. KROK HLEDÁNÍ CESTY, PŘÍPRAVA A SKOK V této chvíli ses už ROZHODL a znáš spoustu indicií, nutných k cestě změny práce. Co bude u každého ze čtenářů individuální? Vlastní cesta a její načasování. Jsou ale tři období, kterými si projdou všichni — někdo rychleji, někdo pomaleji. Pojďme si tato období přiblížit a ke každému uvést důležité informace. Období hledání cesty Na začátku sis naplno uvědomil, že tě nebaví a nenaplňuje práce, kterou vykonáváš. Poté, cos učinil rozhodnutí práci změnit, nastává období hledání cesty. Nezáleží na jeho délce, důležité je najít svoji vlastní cestu, to, co chceš v životě dělat. Období hledání může být paralelní se tvým současným životem, tedy chozením do práce, aniž bys dělal nějaká zásadní rozhodnutí. Toto období lze přirovnat k expedici. Poté, co se vrátíš domů z práce, se začneš věnovat tomu, co tě baví a naplňuje. Anebo tuto činnost intenzivně hledáš a poznáváš sám sebe. Období přípravy na změnu práce Z předchozího období „hledání cesty“ pomalu začnou vyplývat tvoje cíle a sny. Ve svých volných chvílích se věnuješ 92

91

tomu, co tě baví, a pomalu hledáš způsob, jak se v budoucnu zabývat pouze touto činností. Netlač na sebe ani na výsledky, které má tvoje činnost přinést. Postupuj uvážlivě, s důvěrou a pokorou. Vytvářej si finanční rezervu pro následující období „skoku“. S láskou prociťuj to, co děláš, a zaměřuj se na podstatu své práce. Období přípravy na změnu práce může trvat pár měsíců, ale i několik let. Dávej pozor, ať se nevrátíš do starých zajetých kolejí typu: „chci vydělávat víc peněz; dopoledne chci pracovat a pak chci mít volno“. Hledej takové způsoby a činnosti, při nichž se budeš cítit šťastně. A lidé, pro něž budeš tyto činnosti vykonávat, ať jsou z tvé práce nadšení a je pro ně přínosem. Toto je klíč ke štěstí tvému i druhých. Je to jediný způsob, jak se vše může podařit a z dlouhodobého hlediska fungovat. V této fázi zůstaň tak dlouho, jak potřebuješ. Ve chvíli, kdy již budeš mít jasno v tom, co chceš dělat, a bude ti to přinášet alespoň malou energii peněz, můžeš přejít do dalšího období, které jsem nazval „skok“. Ani v této fázi není nutné, abys úplně přesně věděl, co a jak budeš vykonávat. Doporučuji ti však mít už jasnější představu a otestovat si ji v běžném životě tak, aby sis byl jist, že ti za ni lidé nejen poděkují, ale i zaplatí. Pokud chceš být například


fotografem, nemusíš mít stanovené, zda budeš fotit portréty, svatby či reklamy. Doporučuju ti však vyzkoušet si všechny tyto činnosti a zjistit, zda tě opravdu naplňují a zda jsou lidé ochotni ti za ně zaplatit. Ne teoreticky, ale prakticky! Období skoku Ve chvíli, kdy máš vytvořenou finanční rezervu a alespoň z 80 % víš, kam míříš, co a jak chceš dělat, a tato činnost ti již přinesla i určité finanční ohodnocení, můžeš konečně učinit vnitřní rozhodnutí: „Teď skočím.“ Dáš výpověď v práci a začneš se naplno věnovat činnosti, kterou miluješ. Díky finanční rezervě máš teď možnost naplno se rozletět. Proč to při práci nejde do nekonečna Možná ti může dočasně vyhovovat systém „jistoty práce a stabilního příjmu“ v kombinaci s děláním toho, co tě naplňuje, ve svém volném čase. Je to fajn, a každý může mít toto období jinak dlouhé. V této fázi setrvej ale jen tak dlouho, dokud nenabereš sílu ke konečnému rozhodnutí „skočit”. Uvědom si, že den má jen 24 hodin a dlouhodobě nelze plnohodnotně dělat dvě různé věci zároveň. Zkrátka a dobře, pořádně můžeš v ruce držet jenom jedny otěže.

94

93

Přestaň dělit čas na „teď jsem v práci, pak mám volno.“ Až se začneš naplno věnovat tomu, co tě baví, a předávat to druhým lidem, věř, že to dokážeš a nic tě nezastaví. Na toto období ses pečlivě připravil jak postupným hledáním cesty, tak i vytvořením finanční rezervy. Teď už ti nic nebrání ráno vstát a celý den dělat to, co tě naplňuje. Věř, že brzy získáš i potřebnou energii peněz tak, abys mohl žít podle svých představ.

UVĚDOMĚNÍ PATNÁCTÉ „Rozhodnutí ke skoku“ Odpověď si napiš a naplánuj si datum „skoku” na dobu, až budeš mít vytvořenou dostatečnou finanční rezervu, přesnou představu, co a jak chceš dělat, a jistotu, že lidé o to již projevili zájem. Rozhodl jsem se skončit s prací, která mě nebaví. SKÁČU do svého nového života naplno: ode dne budu dělat jen to, co mě baví.


ÚKOL O TÁ Z K A

Je to jako skok padákem z letadla Skočil jsi někdy padákem z letadla? Parašutista vstupuje do letadla s padákem na zádech. Má za sebou náročný teoretický i praktický výcvik. Teď už musí věřit tomu, že teorie, kterou se naučil, i výcvik, kterým prošel, jsou dostačující a padák je v pořádku. Stojí v otevřených dveřích a čeká ho skok do neznáma… Musí mít důvěru v život a ve své schopnosti. Tvým „padákem” je finanční rezerva, kterou sis vytvořil pro období změny. Tvým teoretickým výcvikem a manuálem je tato kniha a spousta dalších knih i motivačních a poučných videí. Tvým výcvikem je postupná příprava na změnu. Teď už jsi jako ten parašutista. Jednoho rána se probudíš a všechno změníš. Rozhodneš se, skočíš a uspěješ! Pokud jsi učinil rozhodnutí ze srdce, nemůžeš neuspět. Já jsem sice neskočil s padákem z letadla, ale vyskočil jsem z toho, co mě nebavilo, do toho, co mě naplňuje. Navzdory všem strachům a obavám, bez manuálu a jistoty v tom, že se to podaří, jsem přistál na krásném místě. Na místě, kde jsem opravdu šťastný a tvořím svoji vizi. Pojmenoval jsem ji Místo v srdci a můžeme se tam spolu skutečně potkat. Více o tom, jak svoji vizi proměňuji ve skutečnost, najdeš na www.mistovsrdci.cz. 96

95

Ty můžeš skočit také. Manuál právě držíš v rukou. Rozhodnutí následovat své srdce, nalézt to, co tě baví, a pak „skočit” — to už je jen na tobě. Pokud se rozhodneš a skočíš, přistaneš nejspíš někde blízko mě. Neboť šťastné a naplněné životy mají podobné frekvence, přitahují se a protínají…


9. KROK JAK UŘÍDIT SÁM SEBE Tato kniha je inspirací, návodem a přípravou. Ovšem když ti ráno zazvoní budík, začíná praktická část s názvem „život samotný“. To je ten důvod, proč jsme na této planetě. Abychom si prožili to, co prožít máme, a došli k duchovnímu poznání toho, kdo ve skutečnosti jsme a kam směřujeme. Budík ráno neodbytně zvoní a tobě v hlavě naskakují první myšlenky: „Tohle musím udělat hned, toto má také přednost, pak mě čeká toto…” Sotva se probudíš, už okolo tebe běhají děti, v práci se na tebe sesypou e-maily a požadavky šéfů a kolegů… A už „frčíš”, den ubíhá a ty se nestačíš divit, proč to všechno vlastně děláš. Možná si v duchu říkáš: „Večer se mi ta kniha tak krásně četla, ale přes den mě spousta úkolů a starostí odvádí úplně jinam, než si přeju.” Co s tím? Prostě si vytvoř plán činností, který budeš mít stále na očích a při sobě. Vždy tak budeš vědět, kdo jsi, kam směřuješ, co je tvou prioritou a co máš dělat, abys jednal vědomě na základě svého rozhodnutí, abys jen nevědomě nereagoval na základě sledu událostí. Ukážu ti jednu z možností, jak uřídit sám sebe, jak to v praxi dělám já. Než se do čehokoliv pustím, vždy se podívám na svůj plán, zda je konkrétní činnost v souladu 98

97

s mými životními cíli a záměry. Pokud nikoliv, pak už se do této činnosti nepouštím, s výjimkou takových, které z nějakých důvodů udělat musím. I tehdy mám však na zřeteli své cíle a vize, a dbám, abych se co nejrychleji vrátil zpět k tomu, co skutečně chci v životě dělat.

Mapa Jak řídit sám sebe 1. Čím se řídím aneb Moje hodnoty Nejvyšší kontrolní otázkou při vykonávání denních či dlouhodobých činností a rozhodnutí z nich vyplývajících je hodnota, kterou v sobě mám, motto, kterým se v životě řídím. Jednoduše si i ty sám urči, co je pro tebe posvátné, co je tvým majákem na moři. Než se do čehokoliv pustíš, zeptej se sám sebe, zda je to v souladu s touto hodnotou. 2. Na co si dávat pozor aneb Moje slabé stránky Poznat sám sebe je velmi důležité. Určitě je dobré znát své silné stránky, to, v čem jsi dobrý, co ti jde. Stejně důležité je však poznat své slabé stránky, abys věděl, na co si máš dávat pozor. Přiznat si, co ti nejde a mít to na zřeteli, aby ses při vykonávání činností nebo rozhodnutí vyvaroval sklouznutí tam, kde nejsi silný či kde máš potíže.


3. Co je pro tebe v životě nejdůležitější? Zdánlivě jednoduchá otázka, souhlasíš? Přesto doporučuji věnovat odpovědi na ni dostatek času a ve stručných bodech si ujasnit priority toho, co od života chceš a co očekáváš. 4. Plán dlouhodobých činností podle priorit Na světě je spousta úžasných možností, co můžeš dělat, čemu se můžeš věnovat. Den má však jen 24 hodin, proto je dobré naplánovat si dlouhodobé činnosti. Co chceš v nadcházejících měsících realizovat, kolik ti to přibližně zabere času a kolik tě to případně bude stát finančních prostředků, abys věděl, zda si to můžeš dovolit. 5. Co musím aktuálně udělat? Právě tak, jako je dobré naplánovat si dlouhodobé cíle, je přínosné utřídit si i jednotlivé menší a nenáročné úkoly a činnosti. Zaberou ti třeba jen pár hodin, ale mohou jich být desítky. 6. Zvážit, zjistit, dohledat V životě se před námi objevuje spousta příležitostí, máme nejrůznější nápady a myšlenky, které potřebují určitý čas k dozrání. Musíme se rozhodnout, zda se do nich pustíme hned či až v budoucnu, nebo nás to přejde a nepustíme se do nich vůbec. Je užitečné všechny tyto myšlenky zachytit a pořádně zvážit. 100

99

Jak používat Mapu v denním životě? Kontrola plnění plánů a rozhodnutí V záplavě každodenních požadavků a tlaků z okolí je lehké zabloudit na cestě a ztratit ze zřetele svůj cíl. Proto používám pět „sít”, kterými prosévám každé své rozhodnutí, každou svou činnost. Ptám se sám sebe, zda tato činnost nebo rozhodnutí jsou: ◾ v souladu s tím, čím se v životě řídím a s mými hodnotami. Pokud ano, pak: ◾ uvědomím si, co konkrétně chci dělat, a zohledním své slabé stránky. Pak: ◾ ptám se, zda je to v souladu s mými životními prioritami. Pokud ano, pak: ◾ ptám se, zda to neohrozí plnění mých dlouhodobých plánů, které jsou pro mě důležité. Pokud ne, pak: ◾ danou činnost či rozhodnutí učiním, nebo zapíši na kartu krátkodobých činností, nebo na kartu činností, které mám zvážit, zda je dělat někdy v budoucnu.


Je to zkrátka síto, kontrolní a plánovací mechanismus, aby se do mého zorného pole nedostalo nic, co není v souladu s tím, kdo jsem a kam mířím. Aby mě nic neovlivnilo, a já sledoval svůj směr. Někdy se samozřejmě může stát, že musím udělat něco, co je s uvedeným postupem v rozporu. V takovém případě to považuji za krátkou odbočku, z níž se co nejrychleji vracím zpět na svou cestu. Tato mapa a pokládání kontrolních otázek mne drží — a může držet i tebe — v cílovém směru na cestě k životu podle vlastních představ, nikoliv podle představ či tlaku z okolí. Prázdná a jasná hlava Proč nosit v hlavě desítky úkolů a činností, které mám vykonat, neustále nad nimi přemítat a posuzovat, které jsou důležitější? Není k tomu důvod. Když si vše napíšeš, máš to kdykoliv k dispozici ke kontrole a posouzení. Můžeš chodit s prázdnou hlavou a užívat si života. Pokud přijde potřeba cokoliv řešit, máš po ruce mapu, s níž pracuješ podle potřeby.

102

101

Moje aktuální řídicí mapa Vytvoření mapy je jen jednou z možností, jak kontrolovat a řídit sám sebe. Dal jsem si tento systém dohromady, funguje a hlídá mě k mé radosti a užitku. Můžeš ho také vyzkoušet a samozřejmě si jej upravit sobě na míru. Tvým úkolem je teď připravit si svůj vlastní systém hodnot a navrhnout své úkoly a činnosti. Než se do toho pustíš, můžeš se podívat na moji aktuální „mapu“, kterou používám v době, kdy píšu tuto knihu. Nemám co skrývat, ba naopak, rád s tebou sdílím vše podstatné. Když se na mapu pozorně podíváš, po dvou letech postupných změn a rozhodnutí neobsahuje jedinou činnost, uvedenou slovem „musím“. Ano, trvalo mi celé dva roky, než jsem mapu takto „vyčistil“. Nechť je pro tebe inspirací, abys i ty po čase mohl mít svou mapu poskládanou s radostí a láskou a naplněnou pouze tím, co opravdu chceš.


Moje aktuální řídicí mapa

Čím se řídím — moje hodnota: Dělat jen to, co mě baví a má přínos pro ostatní. Na co si dávat pozor: Netlačit na sebe — Nespěchat — Dovolit si. Co je pro mě nejdůležitější v životě: ◾ Rodina. ◾ Místo v srdci — výstavba areálu a práce s duchovním rozvojem lidí. ◾ Duchovní rozvoj, žít svůj život, poznané praktikovat, sdílet a inspirovat ostatní. Plán dlouhodobých činností podle priorit pro tento rok: ◾ Chatička — přesun na jiné místo, okno, stěny a dveře, 1 měsíc, 25 000 Kč. ◾ Pyramidka, zateplení, 1 měsíc, 10 000 Kč. ◾ Menhirové pole, 1 měsíc, 40 000 Kč. ◾ Hobití domeček, základy a energie, 4 měsíce, 100 000 Kč. ◾ Napsat knihu „Rozhodni se“, 2 měsíce. ◾ Zahájit práce na stavbě velké pyramidy, oplocení pozemku.

104

103

Aktuálně udělat: ◾ Předat ke zpracování účetnictví. ◾ Vyřešit hosting a zálohování. ◾ Dopsat e-book „Tma“. ◾ Postavit labyrint. Zvážit, zjistit, dohledat: ◾ Jak vyřešit plot. ◾ Jak vyřešit bránu v Místě v srdci ◾ Jak vyřešit jezírko


UVĚDOMĚNÍ ŠESTNÁCTÉ „Příprava tvé řídicí mapy — systému pro řízení sama sebe.“

ÚKOL O TÁ Z K A

Na základě této kapitoly si zkus připravit — a kdykoliv v čase upravit — svoji mapu pro řízení. Pokud ti její používání bude vyhovovat, může se stát tvým významným pomocníkem.

1. Čím se řídím aneb Moje hodnoty

2. Na co si dávat pozor aneb Moje slabé stránky

106

105

3. Co je pro mě nejdůležitější v životě?

4. Plán dlouhodobých činností podle priorit


5. Aktuálně chci udělat

6. Zvážit, zjistit, dohledat

108

107



110

109

Jakákoliv změna v našem životě většinou vyvolává obavy a strachy. Existuje spousta metod, které strach eliminují pomocí sugesce a přesvědčování sebe sama, že strach mít nemáme. Nesoudím tyto metody, ale mně osobně se nikdy nedařilo přesvědčit sebe sama, že to, co cítím nebo si myslím, je jinak. Z mého úhlu poznání a zkušenosti lépe funguje jiná metoda k překonání strachů, kterou ti vzápětí vysvětlím.

POSTAV SE SVÉMU STRACHU A PODÍVEJ SE NA NĚJ Nezaháněj strach ani sebe do kouta, nepřesvědčuj se vnitřně o tom, že ho můžeš porazit nebo nechat zmizet. Naopak — doporučuju přímo se postavit každému strachu. Polož si otázky, díky nimž se strach zmírní a v kontextu reality a zjištěných informací se mnohdy zcela rozpustí. Ze strachu tak uděláš jen jednu z možných variant řešení. Klíče na rozpuštění strachu 1. Co nejhoršího se může stát, pokud se strach či obava vyplní? 2. Stalo se mi to už někdy v životě, že si z toho dělám obavy? 3. Jaké jsou další možnosti řešení této situace? 4. Přijímám případné důsledky svého strachu a obav pouze jako jeden z možných scénářů, který může nastat. Touto kombinací otázek a odpovědí ohledně strachu získáš nový úhel pohledu na danou skutečnost, Často zjistíš, že není čeho se bát. Zbytečně jen sám sebe trápíš představami, které se pravděpodobně nikdy neuskuteční. Strach je pouze nepochopení toho, co se děje v kontextu všeho bytí napříč časem. Strach = nedostatek důvěry v sebe a v život

112

111

Ukážu ti teď, jak jsem se svými obavami pracoval já, když jsem se zabýval následujícími otázkami:

CO KDYŽ SE TÍM, CO MĚ BAVÍ, NEUŽIVÍM? 1. Co nejhoršího se může stát, pokud se strach či obava vyplní? V nejhorším případě bych se prostě musel se vrátil k práci, která mě nebaví, nebo si najít něco jiného. Vlastně o nic nejde — nemám co ztratit a budu to brát jako zkoušku. 2. Stalo se mi to už někdy v životě, že si z toho dělám obavy? Odpověď zní „nestalo“. Vždy jsem měl na zaplacení všeho, co jsem potřeboval, a nikdy v životě jsem nestrádal. Takže vlastně není žádný důvod dělat si z toho nyní obavy. 3. Jaké jsou další možnosti řešení této situace? Věřím v uskutečnění možnosti, že si budu vydělávat tolik, kolik potřebuju. Další možností je, že si vydělám alespoň na částečné pokrytí nákladů. 4. Přijímám případné důsledky svého strachu a obav pouze jako jeden z možných scénářů, který může nastat. Nevypadá to nakonec vůbec hrozivě: buď mi nová práce


vyjde, nebo ne. V tom případě bych si prostě začal hledat jinou. Zatím jsem to vždy zvládnul a není důvod, proč bych to neměl zvládnout v budoucnu. Teď si kvůli tomu nebudu dělat starosti a soustředím se na období vytváření finanční rezervy.

CO KDYŽ MĚ TA ČINNOST PŘESTANE BAVIT? 1. Co nejhoršího se může stát, pokud se strach či obava vyplní? Na tuto otázku jsem vlastně už odpověděl. Pokud by to nastalo, najdu si jinou práci. 2. Stalo se mi to už někdy v životě, že si z toho dělám obavy? To je trefa do černého. To jsem celý já — pro něco se nadchnu, dělám to pár měsíců a pak mě to přestane bavit. Vím tedy, že tato varianta opravdu může nastat. No co už… Mám se rád a přijímám se právě takový, jaký jsem. 3. Jaké jsou další možnosti řešení této situace? Pokud mě nová činnost přestane bavit, nebo budu-li cítit, že se tato situace blíží, pak začnu opět hledat něco jiného, co by mě mohlo naplnit.

114

113

4. Přijímám případné důsledky svého strachu a obav pouze jako jeden z možných scénářů, který může nastat. Když si teď čtu tuto větu, uvědomuju si, že to vlastně ani není strach. Jde o uvědomění a přijetí sebe samotného, jaký ve skutečnosti jsem. A přece nebudu mít strach sám ze sebe!

CO KDYŽ ZMĚNY V MÉM ŽIVOTĚ A PRÁCI NEPŘIJME RODINA A ROZPADNE SE MI MANŽELSTVÍ? Prošel jsem výše uvedené obavy, nebojím se postavit změně, ale objevuje se další velký strach. Co bude s mojí rodinou? Jak to přijme manželka (či přítelkyně)? A co na to děti, mám přece odpovědnost i za ně. Co když mě zavrhnou, nepodpoří a odsoudí? 1. Co nejhoršího se může stát, pokud se strach či obava vyplní? Můj syn bude v pohodě, ten to přijme. Já respektuju jeho svět a on respektuje můj. Nicméně jinak je celá moje rodina konzervativní. Všichni chodili do jedné práce celý život a vydrželi v ní, i když z ní moc nadšení nebyli. Ti mě určitě nepodpoří, ale co se vlastně může stát? Budou mi nadávat, budou se mi smát, budou trucovat, ale to je všechno. Sice to s nimi třeba nebudu mít jednoduché, ale zvládnu to.


2. Stalo se mi to už někdy v životě, že si z toho dělám obavy? To tedy stalo. Jakmile jsem dělal něco, co nebylo v souladu s tím, co se obvykle dělá, či s tím, jak to chce moje rodina, hned byl „oheň na střeše“. Takže už to znám a poradím si s tím. 3. Jaké jsou další možnosti řešení této situace? Můžu se opakovaně pokoušet vysvětlit své rodině důvody, proč nutně potřebuju změnit práci. Jinou možnost řešení nevidím. A když mě nepochopí, půjdu si za svým bez ohledu na to, jak se k tomu postaví. 4. Přijímám případné důsledky svého strachu a obav pouze jako jeden z možných scénářů, který může nastat. Tak to prostě je. Moje rodina je konzervativní, moc podpory od nich při změně čekat nemohu. Věřím ale, že nakonec to přijmou a naše vztahy to neohrozí. Musím si pevně stát za svým, musím být připraven na to, že nebudu mít podporu tam, kde bych ji čekal nejvíce. Až vše úspěšně zvládnu, budu o to silnější.

116

115

CO KDYŽ PŘIJDU O KAMARÁDY? Většina mých kamarádů zůstává v práci, i když je nebaví. Mají strach udělat jakoukoliv změnu, protože mají hypotéky a rodiny. Nechci o ně přijít, mám je rád. 1. Co nejhoršího se může stát, pokud se strach či obava vyplní? Pokud dám výpověď a začnu se věnovat jiným věcem, je mi jasné, že už nebudu mít společné téma na sezení v hospodě a nadávání, jak je vše špatně. Lze tedy předpokládat, že s určitými kamarády se naše cesty rozejdou. 2. Stalo se mi to už někdy v životě, že si z toho dělám obavy? Už jsem v životě přišel o pár přátel, když jsem změnil práci. Nic jsme si neudělali, jen jsme se přestali stýkat. 3. Jaké jsou další možnosti řešení této situace? Budu se snažit do kamarádství nepromítat změny, kterými procházím. Budu respektovat svět mých přátel, aniž bych ho nějak hodnotil, a budu hledat a posilovat naše společné zájmy. 4. Přijímám případné důsledky svého strachu a obav pouze jako jeden z možných scénářů, který může nastat. Jsou-li moje přátelské vztahy opravdové, přetrvají, i když


máme rozdílné názory, a žijeme své životy rozdílným způsobem. Pokud tomu tak není, pak se naše cesty rozejdou a já věřím, že do svého života si přitáhnu nové, stejně naladěné přátele.

STRACHY A OBAVY JAKO ZDROJ POSÍLENÍ A ZKOUŠKY V NAŠEM ŽIVOTĚ Co když ono a co když tamto… Obav a strachů je v nás spousta. Jsou v nás hluboce zakořeněny z minulosti i současnosti nebo i z minulých životů. Naše společnost, média a systém, který je zaměřen na žití v materiálních hodnotách a cílech v nás tyto strachy nejen uměle vytváří, ale i podporuje. Dostali jsme se dokonce až do stavu, kdy si strachy a obavy dokážeme sami vytvářet, udržovat se v nich, a navíc o nich přesvědčovat i druhé lidi. Překonat strach sám v sobě a posunout se dále — to je výzva, které čelíme. Pokud své strachy a obavy překonáme, pak nám vlastně posloužily a pomohly nám dostat se v životě dále, duchovně vyspět. Tím jsme zase více zoceleni a posíleni na naší cestě životem.

118

117

UVĚDOMĚNÍ SEDMNÁCTÉ „Napiš si všechny strachy, kterým v souvislosti se změnou práce a života čelíš, a ke každému si následně napiš 4 klíče k rozpuštění strachu.“


ÚKOL O TÁ Z K A

120

119



122

121

Posláním této knihy je pomoct ti, abys začal dělat to, co tě baví a naplňuje. Nezáleží na tom, zda podnikáš nebo jsi zaměstnanec. Obě tyto možnosti přinášejí svoje výhody i nevýhody. Důležité je poznat, která forma je pro tebe v tomto čase nejvhodnější. Vše se mění, i my samotní a naše postoje, cíle a vize. Je naprosto v pořádku vyzkoušet obě varianty, a pak si vybrat tu, která tě učiní šťastnějším.

KDY SE NECHAT ZAMĚSTNAT? Pokud se chceš soustředit na to, co tě baví, ale nestarat se při tom o zajištění dostatku práce a o svoji propagaci ani nést riziko a psychickou zátěž, pak je lepší být v zaměstnání. Podnikání přináší mnohdy stres a obavy o zajištění práce včetně vyřizování mnoha formalit a právních náležitostí, které k tomu patří. Zkrátka na podnikání musí mít člověk povahu, odvahu, a — jak se říká — „tah na branku“. Pokud hledáš spíše klid a pohodu, pak si najdi práci v prostředí, které ti bude vyhovovat. Počítej ale s tím, že zaměstnanecký poměr ti bude více či méně „bránit v rozletu“. Musíš se zařadit do kolektivu, akceptovat zaměstnavatelem stanovené hranice, způsoby práce i odměny za ni.

ZALOŽIT FIRMU S.R.O., NEBO BÝT ŽIVNOSTNÍK? Pokud se rozhodneš podnikat, musíš si vybrat formu podnikání. V České republice jsou dostupné dvě hlavní varianty. Můžeš se stát tzv. živnostníkem, tedy podnikat na IČO, nebo si můžeš založít společnost s ručením omezeným. Toto téma je obsáhlejší, avšak zkusím ti alespoň stručně nastínit, jak se máš rozhodnout.

124

123

Živnostník ◾ jednoduchá forma založení za 1 000 Kč a během pár minut můžeš začít podnikat. Jen je třeba ověřit si, zda to,

co chceš dělat, je tzv. volná živnost, ke které nepotřebuješ další potvrzení o způsobilosti k vykonávání této činnosti;

◾ jednoduché vedení účetnictví. Průběžně vystavuješ doklady a účetního potřebuješ až na konci roku; ◾ menší daňové zatížení než u formy s. r. o.; ◾ u této formy podnikání jsem neshledal žádné nevýhody. Společnost s r. o. ◾ složitá forma založení; ◾ nutnost mít účetního; ◾ velká byrokratická zátěž ze strany státu

— kontroly, „papírování“;

◾ vyšší daňové zatížení. Společnost s r. o. se podle mě vyplatí založit pouze tehdy, kdy chceš vybudovat podnikání a pak ho jako celek prodat. Další důvod pro s. r. o. může být ten, že chceš mít zaměstnance. Poslední věc, která mne v této souvislosti napadá, je to, že se chceš před ostatními prezentovat jako „velká” firma. Chtít někomu něco dokázat je podle mě dnes už přežitek, ale je také fakt, že se stále ještě najdou firmy, které chtějí spolupracovat zase jen s firmami a ne „pouze” s živnostníkem.


MOJE ZKUŠENOST S PODNIKÁNÍM Sám jsem s. r. o. kdysi založil právě z toho pro mě dnes už „hloupého“ důvodu, abych něco dokázal a předvedl, abych se někým stal, abych vybudoval něco velkého. Spolupráce s velkými firmami mi nepřinesla pocit štěstí, ale stres, věčně neuhrazené faktury a komplikovaná jednání. Ani zaměstnávání lidí není zrovna snadné. Dnes podnikám jako živnostník, starám se jen o sebe, mám klid a pohodu. Tohle samozřejmě ber jako můj pohled a moji zkušenost, nikoliv jako obecný návod.

126

125



128

127

Vykročení na cestu změny práce přináší nejen spoustu radosti a štěstí, ale občas také nějaká ta úskalí a situace, kterým se musíš postavit a řešit je. Předám ti 18 poznání, která jsem nabyl a pochopil, než jsem sám sobě umožnil a dovolil si jít po cestě naplnění. Nechť jsou ti oporou, inspirací i návodem.

1. NIKDY NELŽI SÁM SOBĚ Víš, která lež je nejhorší? Když lžeš sám sobě. Namlouváš si, že tě baví tvoje práce, vnitřně ale cítíš, že to není pravda. Říkáš si, že věci ve tvém životě jsou jinak, než ve skutečnosti jsou. Pamatuj si, že jednou z nejdůležitějších věcí ve tvém životě je vždy — v každém vědomém okamžiku tvého bytí — přiznat si skutečný stav věcí a nelhat si „do kapsy“. Nic si nenamlouvat, nepřesvědčovat sám sebe hlavou o opaku toho, co cítíš ve svém srdci, ve své duši. Pouze tak se můžeš posunout dál, pouze tak můžeš rozvíjet potenciál své duše a žít šťastný život.

2. NEODKLÁDEJ ROZHODNUTÍ V tomto životě máš k dispozici pouze jeden čas, a to je TEĎ. Pokud promarníš čas v tomto okamžiku, už ho nevrátíš. Cítíš-li, že máš něco změnit, pak to udělej. A začni s tím hned. Nenabádám tě k unáhleným rozhodnutím, to zcela určitě ne. Pokud ale v srdci víš, co chceš změnit, vydej pokyn hlavě, ať najde řešení a pusť se do toho.

130

129

3. DEJ DO TOHO SEBE CELÉHO, VŠECHEN SVŮJ ČAS A ENERGII Pokud následuješ svůj sen naplno, dáš do toho všechen svůj čas, myšlenky a energii, pak uspěješ. Věř tomu a zpřetrhej staré vzorce chování typu: teď pracuji, pak mám volno. Sen = Ty = Sen. Tato „rovnice” skrývá jeden z nejdůležitějších bodů na cestě ke splnění tvého životního poslání.

4. CO JE PRO TEBE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DEJ VŽDY NA PRVNÍ MÍSTO Každý den řešíš desítky situací a podnětů, spousta lidí po tobě něco chce. Je důležité vydělávat peníze a postarat se o rodinu, je důležité pomáhat druhým. Avšak pokud ses rozhodl nastoupit na cestu změny, dávej to nejdůležitější pro tebe, což je právě tato změna, vždy na první místo. Může se ti to zdát sobecké, ale prostě to tak udělej. Nejprve učiň v životě šťastným sám sebe, a až pak ostatní. Mnoho lidí se utápí v představě, že jejich posláním je starat se o rodinu, ale o sebe ne. Příteli, to je omyl! Uvědom si, že člověk, který není šťastný, neudělá šťastným ani druhého. Může se o to třeba nějakou dobu pokoušet, ale nakonec „vyhoří“. Teprve až ty sám budeš šťastný a budeš vyzařovat lásku


a nadšení do okolí, můžeš činit také druhé lidi opravdu šťastnými; obráceně to nefunguje.

5. NEBOJ SE RISKOVAT Každá změna s sebou přináší riziko. Život je hra, tak ji hrajme. Ke hře patří i sem tam něco zdravě risknout, nebát se, nenechat se odradit. Každý strach či obava tě pouze paralyzuje ve tvém rozletu. Při změně své práce jsem se mnohokrát ocitl před rozhodnutím, zda riskovat nebo setrvat v zajetých a rádoby bezpečných, avšak pro mě již nikoli uspokojivých kolejích. S postupem času a přibývajícími zkušenostmi jsem se naučil přijímat život jaký je a nebát se ho. Proto se nebojím ani přiměřeně riskovat a vyplácí se mi to, přesně v souladu s pořekadlem: „Risk je zisk.“ Ve mém případě vnímám jako zisk šťastný a naplněný život.

6. ZKOUŠEJ A HLEDEJ CESTY Máš určitou představu a vizi o své práci a novém životě. Když se rozhodneš tuto změnu realizovat, dostaneš od života a svého okolí odezvu. Je možné, ba dokonce téměř jisté, že svůj původní záměr budeš muset korigovat, stejně 132

131

jako se koriguje plavební dráha lodi na moři. Čekají tě bouře a mělčiny, ale stejně jako loď neochvějně pluje do svého cíle, směřuješ i ty ke svému naplnění. Buď otevřený a neustále hledej nové cesty, způsoby a možnosti. Naslouchej druhým, avšak nezraď sám sebe, svůj sen, svůj cíl. Měj ho neustále na zřeteli, ať se děje cokoliv.

7. PŘIJMI NEÚSPĚCH JAKO VÝZVU A POUČENÍ Naše mysl, přesněji řečeno mysl většiny západní populace, je vycvičena k posuzování. Už od malička jsme vedeni stylem „to děláš dobře, to děláš špatně; teď jsi hodný, teď zlobíš“. Zkrátka neustále posuzujeme, hodnotíme, nálepkujeme, srovnáváme... Buddhismus i další moudré nauky shledávají příčinu „utrpení“ právě v posuzování věcí a situací. Pořád něco chceme či nechceme, to je zkrátka naše nastavení. Cílem této knihy není odnaučit tě to, jen ti chci pomoct rozšířit pohled, aby sis to uvědomil. Možná ti v určitých situacích uvědomění si absurdity posuzování umožní reagovat trochu jinak, s větším nadhledem. Nyní ale pojďme zpět k tématu změny práce. Pokud ses pro ni rozhodl, zcela určitě se setkáš se situací, kterou vyhodnotíš slovy (či stavem své mysli) ve smyslu „to se mi nepovedlo, to je


neúspěch, takto jsem to nechtěl“. K neúspěchu či zklamání pak nepřistupuj jako k prohře, nýbrž jako k součásti cesty. Vyzkoušel sis nějakou z možností, která nezafungovala, tak se z ní pouč a přijmi ji s láskou jako odbočku z cesty, kterou už dál nepůjdeš. Vzpomeň si na slavného Edisona, který musel udělat tisíce pokusů, než objevil první funkční žárovku.

8. MÍSTO TELEVIZE A POVRCHNÍ ZÁBAVY SE VZDĚLÁVEJ Na chvíli se vrátím k onomu starému rozdělení „teď jsem v práci“ a „teď mám volno“. Je to původní staré nastavení, kdy lidé chodili „makat do práce“, aby pak právem očekávali čas pro odpočinek, mohli si sednout k televizi, bavit se a ulevit si od dřiny, která je nenaplňovala. Ve chvíli, kdy začínáš žít tím, co tě baví a naplňuje, je načase smazat tuto hranici. Je načase vyměnit čas strávený u televize, čas strávený nikam nevedoucími plytkými rozhovory v restauracích či barech za smysluplné vzdělávání se v oblastech tvého zájmu a činnosti. Cokoliv se naučíš, jakékoliv nové informace získáš, otevřou se ti další cesty, jak se posunout dál. Využij čas, kdy ostatní sedí a nevědomě vstřebávají informace z televize, k opravdovému vzdělávání se v oblasti tvé působnosti. 134

133

9. NEPOSPÍCHEJ, MÁŠ NA TO CELÝ ŽIVOT — UČ SE POKOŘE A TRPĚLIVOSTI Jednou z nejčastějších lidských vlastností je netrpělivost. V dnešní době ji společnost podporuje a pomáhá rozvíjet. Můžeme mít všechno téměř hned. Auto na leasing, dům na hypotéku, věci na půjčku. Ovšem cena, kterou za to platíme, je příliš vysoká. Je to ztráta naší volnosti a mnohdy i radosti ze života. Žít pod tlakem neustálých splátek nepřidá na štěstí nikomu. Vše, co je opravdové, chce svůj čas, aby situace a věci mohly nastat a uskutečnit se správně. Je to jako v přírodě; ze slunce a z vody vyrostou lesy a mohutné stromy, avšak není to ze dne na den. Proto si uvědom, že i naplnění tvé cesty, tvého životního poslání, chce svůj čas. Nespěchej a netlač sám na sebe. Proto mluvíme o „životním poslání“, protože na to máme celý život. Učením se trpělivosti a pokoře v naší práci dojdeme nejen k naplnění svého životního poslání, ale i k rozvoji naší duše.


10. NECHTĚJ DĚLAT VŠE A HNED — STAČÍ MÉNĚ, ALE POŘÁDNĚ Vize, plány a radost z tvoření s sebou často přináší „chtění“ mít co největší nabídku služeb či výrobků v co nejkratším čase. V zápalu nadšení při změně práce si dej pozor na rozprostření svých sil. Je lépe dělat jednu věc pořádně a do konce, než mít rozdělaných deset věcí polovičatě. Je lepší mít a dělat pro lidi pořádně jednu službu či výrobek, než deset polovičatě.

11. POZOR NA DVA ŠPATNÉ VZTAHY K PENĚZŮM Získat energii peněz za práci, kterou vykonáváš, je velmi důležité. Chci tě ale upozornit na dva špatné vztahy k penězům, které velmi často vnímám u lidí, kteří se pustili za svým snem. První špatný postoj: „Stačí mi, abych se uživil.“ Slyšel jsi už někdy tuhle větu? Sám jsi ji řekl? Pokud si v hlavě naformuluješ jakoukoliv myšlenku nebo pokud ji vyslovíš, je to jako vyslání objednávky do vesmíru. Tak to skutečně funguje. Co si přeješ a na co myslíš, to se ti zhmotní. Příteli, proč si programovat minimum? Proč si programovat pouhé „přežití”? 136

135

Druhý špatný postoj: „Chci více, pořád mám málo.“ Opakem programování minimalistického finančního příjmu pro přežití je nespokojenost a neustálá touha a honba za tím, mít stále víc a víc peněz. Setkal jsem se s mnoha lidmi, jejichž příjmy překračovaly miliony ročně, a pořád měli málo. Na otázku, proč chtějí ještě víc, než už mají, neuměli sami odpovědět, nebo z nich vyšla odpověď typu „peníze jsou potřeba, musím něco dokázat“ a podobně. Nepřišel jsi na svět, abys „něco” dokazoval a už vůbec ne „zasvěcoval život“ nějaké imaginární hodnotě. Peníze fungují jako dohoda mezi lidmi — měníme si za ně výrobky a služby. Jsou důležité a v současné době je ještě pořád potřebujeme k životu. Nezapomínej však, že jsou jen prostředkem k dosažení duchovního rozvoje naší osobnosti ve fyzickém světě, nikoliv naším cílem. Nechyť se do této pasti, kdy se lidé honí hlavně za přeludem peněz a stráví tím celý život. Jakou měsíční sumu si nastavit? Příteli, toto je individuální. Je na každém z nás, aby se rozhodl, jakou si nastaví částku, a za tou si pak jde. Nastav si to tak, abys měl vyrovnaný život. Abys měl peníze k dispozici a netrpěl jejich nedostatkem, ale aby se zároveň nestaly cílem, kterému zasvětíš život.


12. MĚJ OČI OTEVŘENÉ A JDI VLASTNÍ CESTOU Je úžasné, že jsou v dnešní době k dispozici tisíce knih, webů a návodů, jak něco dělat, jak něčeho dosáhnout. Můžeš si přečíst příběhy o úspěšných lidech, můžeš navštěvovat semináře a kurzy, můžeš se vzdělávat. To vše je opravdu skvělé a určitě toho využívej. Měj ale na paměti, že „všeho moc škodí“. Sleduj, studuj, inspiruj se, avšak zůstaň svůj. Nenechej si zvenčí ovlivnit svoji vlastní esenci, nekopíruj druhé, nenapodobuj. Buď sám sebou a dovol si projevit se ze srdce. Buď svůj v tom, co tě baví a z čeho jsi nadšený a předávej to dál. Je to právě tvoje „esence”, co k tobě přitáhne stejně rezonující lidi, a z nich pak budou nejen tvoji zákazníci, ale i přátelé.

13. UVOLNI SI RUCE; PUSŤ TO, CO DRŽÍŠ Den má 24 hodin a ty máš k dispozici dvě ruce. Pokud budeš v začátcích změny svého životního stylu dělat práci o víkendech, či poté, co se vrátíš ze zaměstnání, je to v pořádku. Můžeš to takto dělat pár týdnů či měsíců, než nabudeš jistotu. Nicméně jedno krásné české přísloví praví: „Nemůžeš sedět na dvou židlích.“ Tedy alespoň ne dlouhodobě. Měj na zřeteli, že jakmile se začneš věnovat nové práci, 138

137

musíš uvolnit z rukou staré otěže, přestat dělat to, co jsi dělal doposud. Jen tak budeš schopný plně se soustředit a rozvíjet v nové činnosti, kterou sis zvolil. Připrav se na stavy tvé mysli, která tě bude chtít držet v činnosti, jež už tvoje srdce nebaví. Hlava tě může přesvědčovat nekonečným množstvím iluzorních myšlenek, například: „máš tolik znalostí, zkušeností a známostí v tomto oboru, tak je využívej“. Píšu to proto, abys této hře „nenaletěl“ a následoval své srdce, pokud ses už jednou rozhodl dělat to, co naplňuje tvoje srdce a duši.

14. JAK NASTAVIT CENU ZA SVOJI PRÁCI? EXPERIMENTUJ! Ve chvíli, kdy začneš pracovat pro druhé, začneš řešit otázku: „Jak mám nastavit ceny za své služby či výrobky?“ Můžeš se podívat ke konkurenci, avšak určitě nedělej totéž, co oni, a ještě za stejnou cenu. Napsat cenu a chtít prodat — to dnes umí a chce většina. Zamysli se: co je tvoje hodnota… kdo jsi… co jedinečného lidem dáváš… Z toho pak udělej výjimečnou, nikým nekopírovatelnou nabídku své esence a svého srdce. Není nic horšího, než dát lidem úplně stejnou službu či výrobek


za totožnou cenu jako někdo jiný a čekat, že to lidi osloví. Neosloví. Experimentuj s cenou, se složením své nabídky, s jejím tvarem; dej lidem něco navíc, dej do toho lásku a sama sebe. Z těchto ingrediencí namíchej nabídku svých služeb. Neboj se to dělat úplně po svém.

Uvedu příklad, jak to mám ve své práci já. Nabízím pobyty ve tmě. ◾ Jak projevuji svoji esenci: Točím pro lidi videa, píšu články a bloguju na témata, která s mojí prací souvisejí. Jsou za tím desítky hodin práce, avšak dělám to pro lidi s láskou. ◾ Jak dávám něco navíc: Pobyty ve tmě dnes poskytuje hodně lidí. Já jsem do toho promítl svoji esenci — začal jsem nabízet živou stravu a v průběhu pobytu ve tmě s lidmi mluvím například o tématu půstů, živé stravy a o mnohých dalších. Po ukončení pobytu ve tmě přidávám lidem den navíc — v Místě v srdci mohou strávit ještě jeden den rozjímáním v úžasné přírodě a v léčivé pyramidce. Pokud si to někdo přeje, natočím mu po odchodu ze tmy bezplatně video o tom, s jakými pocity odchází. 140

139

Jak vidíš, použil jsem svoji esenci a ještě přidal k nabídce spoustu věcí navíc. S kým to rezonuje, ten přijde. Víš, jaký je výsledek? Nemusím dělat žádnou reklamu a nijak se uměle snažit, aby lidé přišli. Obě chatky jsou předem obsazeny na několik měsíců předem. Je to příklad, aby ses i ty zamyslel a našel způsob, jak předat svoji esenci službou či výrobkem ostatním tak, aby o ně byl zájem. Stačí otevřít srdce a dát do toho vše. Nezapomeň na důležitost internetu a blogování, jak jsem psal na začátku knihy. Nesmírně ti to pomůže v šíření toho, kdo jsi a co pro druhé děláš.

15. JAK NEMÍT KONKURENCI? DĚLEJ TO PO SVÉM, ZE SRDCE V jednom z předcházejících bodů jsme se věnovali přísunu informací a jejich využití, tedy inspiraci příběhy, filmy, semináři a také inspiraci konkurencí. Slovo „konkurence“ je ale ve své podstatě nepochopení stavu, ve kterém žijeme. Všichni a všechno je propojeno, vše je jednota, nic není odděleno. Naše doba a zejména přístup západní civilizace nás drží v iluzi oddělenosti. To znamená, že i v podnikání či práci k sobě lidé přistupují z hlediska konkurence, tedy že druhý člověk představuje nebezpečí a ubírá nám zisk či práci. Není to tak — jsme jedno.


Chápu, že ne každý tomu rozumí a žije podle toho. Znovu ti zopakuju jednu zásadní věc, možná nejdůležitější ze všeho, co jsem v této knize napsal: Dělej věci po svém a ze srdce — přesně tak, jak to cítíš. Nenech se ovlivnit okolím. Pokud budeš dělat to, co miluješ, a budeš to dělat ze srdce pro druhé, pak nebudeš mít žádnou konkurenci. Tvoje duše je originální a nikdo na světě nebude schopen namíchat esenci služby či výrobku a všeho s tím spojeného stejným způsobem, jako to uděláš ty. Zkrátka, ať již budeš s láskou dělat cokoliv, nikdo jiný to nedokáže udělat stejně jako ty, a tím pro tebe zanikne slovo konkurence. Lidé si tě rádi najdou, protože jim dáváš jedinečnou esenci, zážitek a svoje bytí. Ani u holiče není „stříhat jako stříhat“, masér A neudělá stejnou masáž jako masér B, a tak bychom mohli pokračovat. Věřím, že mi v hloubi duše rozumíš, i když tvoje hlava se může bouřit se slovy: „Tomu se to říká, ale zrovna v těch masážích je v našem městě taková konkurence.“ Dej do toho, příteli, srdce a trpělivost, a uvidíš, co se bude dít.

16. POZOR NA PAST SE JMÉNEM „PĚKNÁ VÝPLATA“ Rád bych tě upozornil ještě na jednu past, která je mnohdy překážkou na cestě k uskutečnění životního poslání a drží 142

141

tě v práci či podnikání, které tě nebaví. Past překáží na cestě v podobě pěkné, neboli vysoké výplaty. Spousta lidí byla a je v této pasti chycena. Zvláště v dnešní době turbulentních změn a nestabilních příjmů je hodně aktuální. Slova „važ si práce a nevymýšlej si“, nebo „máš tolik peněz, co bys ještě chtěl“ nás v této pasti udržují. Je třeba si uvědomit, že žádné — byť pro život důležité, avšak zároveň imaginární a neexistující — peníze nestojí za to, abychom ztráceli svůj čas. Svůj čas a přítomný okamžik, to jediné a pro nás skutečné, co máme, výměnou za peníze. Ano, změna nemusí být jednoduchá, avšak pouze činnost, kterou budeme vykonávat s láskou a s radostí, naplní náš život štěstím. Neboj se a vytrvej, a pak dojde i k finančnímu naplnění. Není možné, aby nedošlo. Nesměňuj svůj čas za peníze prostřednictvím práce, která tě nebaví, ať už je placena jakkoliv.

17. DEJ DO TOHO VŠECHNY PENÍZE Platí rovnice, že naše práce = naše poslání = náš sen = náš šťastný život. Příteli, porozuměj této rovnici a začni ji žít. Chci nyní zmínit finanční aspekt našeho života. Peníze jsou důležité pro rozvoj toho, co děláme. Ať již potřebuješ jakékoliv věci pro svoji činnost, nikdy nešetři na investicích do toho, co žiješ.


Dnes je velmi moderní pojem „návratnost investic“. Něco se zainvestuje a má se to finančně vrátit. Ano, je to možnost přístupu k životu, ale to je oddělený přístup. Pokud pochopíš onu výše uvedenou rovnici, pak finančně vše, co vložíš do své práce, se ti vrátí v podobě štěstí a prosperity. Nepočítej s návratností, nepočítej, co jsi sám do sebe investoval. Žij a dělej to, co tě baví. A dej do toho finančně vše — neodděluj se, nehraj hry s návratností.

18. BUĎ SÁM SEBOU A STAREJ SE HLAVNĚ O SEBE A na konec ještě jednu důležitá věc. Je to jednoduché, avšak v dnešní době velmi vzácné, neboť jsme si zvykli hrát nejrůznější hry. Buď sám sebou, dělej to, co tě baví, stýkej se se stejně naladěnými lidmi a užívej si život podle sebe, nikoliv podle očekávání druhých či očekávání společnosti. Dovol si smát se, dovol si být dítětem, které si každou chvilku hraje pouze s tím, co ho baví, a užívá si bezstarostně života. Je možné takto žít, jen jsme to zapomněli a uvěřili jsme, že život je složitý a my se musíme někým stát. Věříme tomu, že musíme hrát společenské role a o všechno se starat. Příteli, nemusíme! Buď sám sebou; buď tím, kým skutečně jsi, dělej to, co tě baví, stýkej se s lidmi, kteří ti vykouzlí úsměv na rtech… Zkrátka: život je štěstí a tak ho žij! 144

143


Sdílení a pozvání

146

145

Děkuji ti, že jsi knihu přečetl a věřím, že pro tebe bude inspirací a návodem na tvé cestě k naplnění v životě skrze práci, kterou děláš či se rozhoduješ začít dělat. Pomohla ti tato kniha a chceš se mnou a s ostatními sdílet svůj příběh o změně práce? Nebo máš nějaké doplňující otázky? Napišt na e-mail [email protected] V Místě v srdci pravidelně pořádám setkání v rámci Školy vědomého života o různých tématech duchovního vývoje. Jedním z nich je právě téma „Jak změnit práci a dělat to, co tě baví“. Pokud tě kniha zaujala a chceš se potkat se mnou i s dalšími podobně naladěnými lidmi, sleduj mé stránky www.vladimirbohm.cz S úctou, láskou a úsměvem ti přeji šťastný život... Vladimír Böhm

Můj příběh ve fotografiích

148

147

Cílem mého podnikání bylo vybudovat firmu a vydělat si peníze...

... a ty si pak užít plnými doušky.

Místo štěstí a radosti jsem cítil jen prázdnotu a starosti. Vydal jsem se do tmy, abych našel sám sebe.

Změnil jsem životní styl — přešel jsem na živou stravu a na své neustále pokračující cestě hledám především duchovní hodnoty.

Vize, již jsem obdržel při pobytu ve tmě: žít a sdílet s ostatními to, co mě baví, jít po cestě duchovního poznání a zdravého životního stylu.

Chatky pro pobyty ve tmě. Víte, proč je dobré jít na týden do tmy? Pobyt ve tmě je úplně obyčejný zážitek, avšak současně je i velmi výjimečný. Uvědomění si podstaty svého vlastního života na tebe může mít zcela zásadní dopad. Pokud chceš s pokorou poznat sám sebe, přehodnotit svůj život a najít svou vizi díky klidu a tichu ve tmě, tak pro tebe tento pobyt může být tou nejlepší volbou. Může pro tebe být užitečný i tehdy, když si potřebuješ jen dokonale odpočinout a nerušeně meditovat.

Sen měním ve skutečnost, buduji Místo v srdci.

Zde bude stát kámen, který se stane součástí menhirového pole. Dále v Místě v srdci budujeme sedmiokruhový labyrint a připravujeme stavbu zmenšeniny Cheopsovy pyramidy. A nejen to...

Poděkování

156

155

Děkuju Jindrovi a Lence za jazykovou a stylistickou korekturu této knihy. Dále Kristýně za trpělivost s tvorbou grafického návrhu a Mirkovi ([email protected]) za nafocení fotografií. Bez těchto přátel by kniha nikdy nevznikla v této podobě. Zůstala by ve formě kostrbatého textu, byť by i ten nesl moje myšlenky. Děkuji vám přátelé, že jste pomohli této knize dát duši a formu kterou má. Pokud se rozhodujete napsat knihu, doporučuju vám Kristýnu pro tvorbu grafického zpracování a Miru pro pořízení krásných fotografíí. Ještě jednou vám přátelé děkuji za vaší trpělivost a lásku, se kterou jste se podíleli na této knize.

Rozhodni se autor —— Vladimír Böhm jazyková redakce —— Jindřich Novák Lenka Sehnalová grafický layout —— Kristýna Greplová fotografie —— Miroslav Holec archiv Vladimíra Böhma

Vydavatel —— Powerprint, Praha Vytiskl —— Powerprint s.r.o., Brandejsovo nám. 1219/1, 16500 Praha 6 — Suchdol ISBN —— 978-80-87994-44-3 Rok vydání —— 2015

Vladimír BÖhm Do svých 37 let jsem žil materiální a požitkářský život jako podnikatel. Po tom, co jsem v tomto materiálním světě dosáhl svých cílů, nepřišlo do mého života štěstí, nýbrž prázdnota. Uvědomil jsem si, že dělám práci, která mě nebaví, a dělám ji jen pro peníze a ze zvyku. Začal jsem hledat novou životní cestu. Cestu duchovního poznání a vědomého života. Během pěti let jsem se zcela změnil a z podnikatele ženoucího se za vyšším ziskem jsem se stal člověkem, který v sobě rozvíjí duchovní podstatu bytí. Dnes sdílím svůj příběh změny života a inspiruji tak druhé k podobné cestě. Aby si i ostatní dovolili žít svůj život, dělat to, co je baví a naplňuje. Řídím se následujícím krédem: „Dělám jen to, co mě baví a má přínos pro druhé“. Žiji svůj sen, dělám průvodce srdci, Terapií tmou a buduji Místo v srdci které je prostorem pro rozvoj duchovního potenciálu lidí. Další informace o duchovním rozvoji, zdravém životním stylu, živé stravě, terapii tmou, posvátné geometrii, půstech, práně, vědomém rodičovství a mnoha dalších tématech, najdete na www.vladimirbohm.cz

No title

Recommend Documents