PROSINEC 2015
BOHOSLUŽBY O VÁNOCÍCH Čtvrtek 24. prosince ŠTĚDRÝ DEN Pátek 25. prosince SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ 1. svátek vánoční Sobota 26. prosince Svátek sv. Štěpána 2. svátek vánoční Neděle 27. prosince Svátek Svaté Rodiny
Čtvrtek 31. prosince Památka sv. Silvestra Poděkování a prosba o Boží pomoc do nového roku Pátek 1. ledna SLAVNOST MATKY BOŽÍ, PANNY MARIE
20:00 Bohuslavice 22:00 Březnice - půlnoční 8:00 Březnice 9:45 Bohuslavice 11:00 Salaš 8:00 Březnice 9:45 Bohuslavice 11:00 Salaš 8:00 Březnice 9:45 Bohuslavice 11:00 Salaš 16:00 živý betlém v Březnici 16:00 Březnice
ROČNÍK XIV. ČÍSLO 10.
NAŠE DĚDINY Zpravodaj obcí Březnice - Bohuslavice - Salaš
8:00 Březnice 9:45 Bohuslavice 11:00 Salaš
NAŠE DĚDINY - zpravodaj obcí Bohuslavice, Březnice a Salaš. * Vydává Římskokatolická farnost Březnice, Březnice 14, 760 01 Zlín. * Své příspěvky můžete vložit do poštovní schránky farního úřadu v Březnici, poslat elektronickou poštou na adresu:
[email protected] nebo předat členům redakční rady. * Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení rukopisů, při výběru dává přednost textům stručným. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. * Zpravodaj je vydáván za podpory Obce Březnice a Obce Bohuslavice. * Určeno pro vnitřní potřebu farnosti.* Uzávěrka čísla: 9.12. 2015.
Ilustrace: J. Švajdová
POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE
Čekání
ZPRÁVY Z NAŠICH DĚDIN
Prosinec zatím sněhem šetří, sáňky, brusle ladem leží, to není jak má být, sněhem děti potěšit a sedmikrásky v trávě obalit.
Při přednášce Životní osudy arcibiskupa Theodora Kohna, která se uskutečnila ve čtvrtek 3. prosince, v den 100 let od úmrtí arcibiskupa Theodora Kohna, bylo dobrovolné vstupné věnováno na podporu kněžských seminářů v misiích. Celkem se vybralo 1840,- Kč. P. Václav Fojtík
Zatím smutné mlhy v kraji vládnou ostré větry zbylé listí stěhují a vše venku tiše čeká až bílou peřinou se zabalí.
Na zpravodaj Naše dědiny jste v Březnici věnovali 250,- Kč, v Salaši 500,- Kč. Děkujeme.
Sýkorka na okno zaťukla o zrníčko mile prosila. Ptáčku, vezmi, co v trávě leží, až přijde sněhová lavina, zchystána bude pro tebe hostina.
Obec Březnice a římskokatolická farnost Březnice si Vás dovolují pozvat na ŽIVÝ BETLÉM. Vystoupení souboru Doubravjánek se koná v neděli, 27.12.2015, od 16:00 hod. před kostelem sv. Bartoloměje v Březnici.
Jindřiška Švajdová
Obec Březnice Vás zve na tradiční Štěpánské bruslení, které se koná 26.12.2015 od 12:15 hod. do 13:45 hod. na stadionu PSG ve Zlíně (horní ledová plocha). Přijďte si zasportovat a protáhnout tělo po vánočních svátcích.
Uzávěrka příštího čísla Našich dědin bude 27.1.2016.
E DĚ
2
NY DI
N AŠ
Ilustrace: J. Švajdová
Velké poděkování posíláme Talašovu zahradnictví v Tlumačově. Stejně jako v minulých letech, tak i letos věnovali nádherné květy pro hodovou výzdobu kostela sv. Bartoloměje v Březnici.
Prosinec 2015
Prosinec 2015
27
Redakce časopisu Naše dědiny přeje všem čtenářům požehnané Vánoce. K pohodě vánočních příprav ať přispěje nápěv či text této krásné písničky: Maminčino cukroví Když se den zešeří a zvonek zacinká přichází do dveří má dětská vzpomínka, zavoní skořicí, medem i vanilkou, jsem v naší světnici, jsem zase s maminkou.
V koledách, na nejrůznějších přáních, v televizních či rozhlasových pořadech je nám zvěstována radostná zpráva o narození Ježíše Krista, Božího Syna a syna Panny Marie. K těmto hlasům se chci i prostřednictvím tohoto úvodníku připojit a zvěstovat vám radost pro všechen lid, že se nám v Judsku před lety narodil Spasitel. Kdybychom ta léta přepočítali, vyšlo by nám jich přes dva tisíce. Na Ježíše Krista se nezapomíná, dvě miliardy lidí jej ve světě stále vyznává. A tak s ohledem na tento pomyslný dvoutisící věk bychom se měli před Ním ztišit a setrvat u jeho lůžka v jesličkách. Jako u toho, kdo se právě narodil, jako u toho, kdo právě umírá. Naslouchejme hlasu tohoto Děťátka. Pláče? Pro nás se Boží Syn narodil, pro nás zemřel…. P. Václav Fojtík
Ref.: Maminčino cukroví, to býval ráj voňavý, dětská tvář rozjásaná, už jen táta o tom ví. Snad mě zase osloví, maminčino cukroví, ta vůně láskou požehnaná. Když sníh, jak pápěří, vznáší se zlehýnka, přichází do dveří má dětská vzpomínka, počítám potají dárečky schované, než vločky roztají, Štědrý den nastane.
E DĚ
NY DI
N AŠ
Ref.: Maminčino cukroví, to býval ráj voňavý, dětská tvář rozjásaná, už jen táta o tom ví. Snad mě zase osloví, maminčino cukroví, ta vůně láskou požehnaná.
26
Prosinec 2015
Prosinec 2015
3
DRAKIÁDA V BOHUSLAVICÍCH Je pátek 13. listopadu. Počasí venku odpovídá celotýdenní předpovědi. Bezvětří, dešťové přeháňky, ranní mlhy. S dětmi ve škole sledujeme z oken, jestli se sluníčko přece jenom dnes umoudří a rozjasní oblohu. Kolem desáté hodiny mraky odfoukal vítr a sluníčko vykouzlilo úsměvy a radost na tvářích našich žáčků. A důvod? Po obědě bude drakiáda! Už od rána se nikdo nesoustředil na vyučování. Všude ve třídách jsou rozloženi draci, každý se chlubí svým dračím zástupcem. Konečně bylo po obědě a my se vydali na Stráně. Pochodující barevný útvar byl k nepřehlédnutí. Některý drak po cestě ztratil část ocasu, jinému vypadla tyčka, ale pro paní učitelky nebyl problém změnit se i na opraváře. Na vrcholu kopce příjemně foukal vítr a svítilo sluníčko. Nic nebránilo tomu, aby mohla začít soutěž v pouštění draků. Draci se dělili do tří skupin. V první skupině byli draci poslušní. Ti svým majitelům dělali radost. Létali vysoko, dlouho a dokonce byli vidět z celé vesnice a přilákali i obecenstvo. Ve druhé skupině byli draci neposlušní. Ti sice sem tam vzlétli, ale nakonec padali, točili se dokola a dokonce se snažili napadnout draky poslušné a zamotat se do jejich šňůr. Ve třetí skupině byli draci úplně neposlušní. Ti byli tak nebezpeční, že při vzlétání napadli své majitele, omotali se jim kolem nohou a rukou, kolem kamarádů. Nakonec musela přijít paní ředitelka s nůžkami a takto svázané děti vysvobodit! Když už jsme byli všichni naběhaní a unavení, čekalo nás opékání špekáčků a voňavý teplý čaj, který nám připravily naše paní kuchařky. Úsměvy dětí i dospělých byly známkou dobře vydařené akce, na které se podílely nejen paní učitelky, ale také pan Gavenda, který nám výtečně připravil ohniště, a paní Drábková, která se postarala o úklid po akci. Věříme, že příští rok se opět sejdeme na naší „DRAČÍ STRÁNI“ a že nás budou naši dráčci všichni poslouchat… Eva Machů a Mgr. Lenka Vavrušová
Slovo na konec roku Jen malý okamžik je naše žití čas dětství čas mládí a jeho lásky čas zralosti a radosti z mládí kolem sebe. Ohlížet se nazpět? I to je třeba! Myšlenka předchozích řádků mne přivedla k napsání páru slov k zamyšlení. Blíží se konec roku a většina z nás se ohlíží za vším, co nás během uplynulé doby potkalo. A jak to v životě bývá, někdy bylo veselo, někdy jsme nesli v duši tíživý smutek. Myslím si ale, že ta příjemnější stránka života převažovala. A co nás všechno dobré potkávalo? Horní konec dědiny se měnil k nepoznání - v dobrém slova smyslu a člověk se s povděkem rozhlíží po místech, která slouží nám všem. Zmiňuji prostranství okolo kostela, parkoviště pod školou, výsadba kolem pomníku i ten chodníček z parkoviště na cestu ke hřbitovu. Nehledě na pěkný kout poblíž Sokolovny a hlavně tak důležité chodníky. Chtěla bych poděkovat za všechno jmenované a nejen za materiální hodnoty, ale též za kulturní akce, které jsou nabízeny široké veřejnosti. Díky patří vedení obce, zastupitelům a všem dalším, kteří se podílejí na životě v naší obci Březnice. Nemalé slovo DĚKUJI posílám redakční radě časopisu Naše dědiny a všem, kteří pomáhají časopis tvořit. Věřte, že je to práce velmi záslužná, zvláště, když radu tvoří jen tři členové. Jim patří obdiv a velký dík za to, že každý měsíc nám časopis přichází do každé domácnosti. Vánoční svátky jsou - měly by být - svátky pokoje a míru. Proto odložme všechny zbytečné nesváry, závist a jiné záporné vlastnosti a přičiňme se svým málem a nejen v období Vánoc, na hodnotném životě v místě, kde žijeme! Otevřme svá srdce a udělejme si čas na přemýšlení čas na poděkování i čas na podání ruky a ohlédnutí zpátky.
E DĚ
4
NY DI
N AŠ
Pěkné svátky, klid a pohodu všem čtenářům časopisu Naše dědiny přeje Jindřiška Švajdová
Prosinec 2015
Prosinec 2015
25
A jak se paní Popelkové žije dnes? Bez pomoci rodiny by to již asi nešlo. Přesto se snaží být co nejvíce samostatná. Občas si i sama uvaří. „Zrovna včera jsem dostala chuť na zemákový guláš, takový ostřejší. Tak jsem si ho pořádně opaprikovala a byl moc dobrý. Taky ráda luštím osmisměrky. Já se těším z každého dne a snažím se ho nepromarnit. Vyplnit kdejaký okamžik nějakou tou aktivitou, drobnou prací, písničkou či dobrou náladou. Tělo již tak neposlouchá a dcery mně domlouvají, abych více odpočívala, já se však snažím stále něco dělat. Člověk se musí donutit k jakékoliv činnosti. Protože nejhorší je zůstat ležet.“ Vypráví mně o velké radosti, kterou před časem prožívala. To když ji její dcery umožnily návštěvu rodného kraje, kde se ještě měla možnost setkat s některými svými spolužáky. Ptám se na tajná přání, která každý z nás kdesi tam u srdíčka nosíme?„Potkat se ještě někdy s nejmladším bratrem, který jako poslední z rodiny žije na Slovensku. A taky bych si moc přála být co nejdéle soběstačná natolik, abych nemusela starostmi o mne zatěžovat rodinu.“ Já sama se často se seniory setkávám a taky vím, že je lidé mnohdy jen podle věku soudí. To však velkým omylem je. Vždyť mnozí mladí lidé ani zdaleka neoplývají takovou měrou elánu a energie, co ti starší. Všichni stárneme, ale jen někteří z nás to umí. A paní Popelková je toho důkazem. Patří do skupiny těch, kteří i přes mnohá životní úskalí, dokázala zachovat si svou lidskou podstatu.
Uspávání berušek Sluníčko se překulilo z horkých letních dnů do podzimu a jakmile se objevily děti ve školce, už se nás zvědavě vyptávaly, kdy bude Uspávání berušek. Dospělí zase vyzvídali, kudy povede trasa, ale to je do poslední chvíle tajemství. (Hlavně proto, že nám vždycky den před akcí zaprší a my se rozhodujeme až v neděli, kudy půjdeme.) Tentokrát za námi přišlo v neděli 8. listopadu přes 40 dětí s rodiči a začali jsme u školky svižně běháním a skákáním, házením kruhů na kužely a s trošku škodolibosti ukusováním želatinových bonbonů, přivázaných na šňůrce ke stromu. Prostě přes noc u školky vyrostl „žížalovník.“
Kousek dál za obchodem se děti prošly na chůdách a snažily se přenést kaštany na vařečce, ale některé jako by měly „nožičky“ a skákaly až do kanálu. Při výšlapu do kopce se kouřilo z hlaviček, jak děti hádaly předměty ukryté v ponožce tak, aby nešly vidět. Co vím, tak těstoviny byly kosti, žaludy bobky a fazole kamení…
Starší generace toho už zase tak moc nepotřebuje. Po čem však zcela jistě touží, je projev jakéhosi uznání, lásky, pochopení. Nosí v sobě úctu k životu, který odevzdaně přijímají a většinou nás nejvíce žádají jen o chviličku času. O společně prožité okamžiky, které jen pouhým nasloucháním naplníme. A že se jim častěji oči slzami zalévají? Ale vždyť to nejsou slzy bolesti, nýbrž pokory a vděčnosti. Jsou to slzy, které výraz velké lidské důstojnosti mají! Milostivé svátky vánoční Vám všem.
Marie Nevělíková
E DĚ
NY DI
N AŠ
V mysli vracíme se do dob dávných co všechno se vlastně stalo vžijeme se do chvil krásných z toho vlastně už nic nezůstalo jen ty vzpomínky… /Básnění-internet/
Za tu fyzickou i psychickou námahu jsme děti odměnily sladkostí a opět byla energie běhat po louce a hrát „Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum“. Aby si pak děcka odpočinula, čekal je odvoz na malotraktorku s vozíkem, do kterého jsme skoro všechny se souhlasem rodičů naskládaly a nastala parádní jízda. Na to byl od dětí největší ohlas.
24
Prosinec 2015
Prosinec 2015
5
Potom si ještě všichni zaskákali přes švihadlo, házeli šiškami mezi větve stromu a poskládali puzzle.
…slzy, co lidskou důstojnost vyjadřují
( Rtuť teploměru v plusových hodnotách zabydlela se a denní teploty nezřídka téměř až k desítce sahají. Žlutě zářící opuštěná pampeliška, trs rozkvetlých, jemně vonících fialek či radostně poletují berušky, nedávají nám ani zdaleka znát, že jsme tiše do posledního období roku 2015 vpluli. No a svatý Mikuláš? Tak ten se letos závějemi brodit nemusel. Samotné uspávání proběhlo na svíčkami osvětlené zahradě fary, kde nám otec Václav poskytl i táborové ohniště s posezením. Všichni už jsme měli hlad a tak opečené špekáčky a jablíčka přišla vhod. Berušky jsme písničkou a hraním na flétnu uspali určitě dobře, děti je přikryly v košíku peřinkami a budeme se těšit na jaro na probouzení.
Rády bychom rodičům poděkovaly za trpělivost s tím, že přijdou děti od skákání, běhání, lození a válení špinavé a děti moc pochválily za to, jak jsou šikovné, chytré a soutěživé. Hlavní myšlenkou Berušek je totiž společná procházka rodičů s dětmi v místě, kde žijeme a využít přitom toho, co máme u nosu, ať už je to strom, kláda, louka nebo chodník tak, aby se přitom děti zabavily a neměly ani čas přemýšlet nad tím, že se „někam“ jde. Alena Pekařová a Míša Novosadová
Ráda přiznávám, že se na návštěvu k paní Popelkové vždy moc těším. Dobře vím, že se nám společně podaří opět otevřít studnici vzpomínek, jejíž pramen naštěstí stále nevysychá. No, a poněvadž prožíváme čas předvánoční, směruji naše povídání do období tradic a dětství této milé paní. „Na Mikuláše jsme se všichni vždy moc těšili. Peněz v naší rodině nazbyt sice moc nebylo, ale nějakou tou drobností jsme pokaždé byli obdarováni. To si však předtím každý z nás musel pořádně vyčistit a naleštit boty. Ty pak se daly ven před dveře. No a svatý Mikuláš do nich vkládal nějaký ten skromný dáreček. Náš vánoční stromeček býval ozdoben jablíčky, ořechy a lineckým cukrovím. To cukroví maminka natírala domácí marmeládou z brusinek, borůvek, malin a jiných plodů, které jsme přes léto nasbírali. Taky jsme vyráběli střechýle a to tak, že jsme do staniolu zabalili kousky chleba. Na štědrý večer přicházel k nám pod okna koledy hrávat místní cigán se dvěma syny. Byli to moc dobří muzikanti. Pokaždé jsme je pozvali dovnitř ke stolu a pohostili. Každoročně jsme chodívali na půlnoční mši. Poté jsme my děti, a maminka šli domů. Tatínek, jakož i ostatní chlapi, odcházeli ještě přát pěkných svátků ke známým a rodinám.“
E DĚ
6
NY DI
N AŠ
Na další setkání se těší
A tak snad jen rychle zkracující se dny, slavnostně nasvícená obydlí či zažehnuté svíce adventního věnce, navozují nám tu tichou a něžnou, blížící se atmosféru vánoční. Ale též větvička barborky ve váze, která nám svým květenstvím přispěje ke zkrášlení štědrovečerního stolu a jak doufáme, křehkými kvítky, snad i trochu toho štěstí do příštích dnů přinese. Čtvrtý prosinec, jak nám kalendář napovídá, svátkem svaté Barbory je. Budeme-li se však chtít vrátit do roku 1922 poznáme, že právě v tento den se před třiadevadesáti lety narodila paní Mária Popelková ze Salaše. Její životní pouť podrobněji jsme již zmiňovali v čísle 10/prosinec 2012, našeho Zpravodaje.
Prosinec 2015
Prosinec 2015
23
Tradiční lampionový průvod v Bohuslavicích Na podzim se dny krátí, světla ubývá a to je ta nejvhodnější doba rozsvítit ulice naší obce lampiony a dětskými úsměvy. Letos jsme vyrazili v pátek 6. listopadu za pohádkou Kašpárek v pekle. Dlouhý průvod osvětlený lampiony se vydal na Dolní konec vysvobodit princeznu z pekla. Museli jsme to zvládnout celkem rychle, protože po návratu byla v tělocvičně za odměnu připravena pohádka, kterou nám velmi hezky zahrálo loutkové divadélko Povidlo z Otrokovic. Ačkoli jsme měli zpočátku strach, zda nebude představení pro nejmenší příliš dlouhé, děti velmi zaujalo a sklidilo zasloužený potlesk. Poté, co se děti občerstvily, plnily ještě úkoly na připravených stanovištích. Na závěr se vyřádily s vlastnoručně nafouknutými balónky a společně jsme se vyfotili. Děkujeme všem za hojnou účast, která je nám tou nejlepší odměnou a těšíme se zase příště. Romana Husková
Společenská rubrika Křest: Matěj Škrip Matyáš Janík Jonáš Maria Slezák
Březnice Bohuslavice Březnice
Svátost manželství: Pavel Zajíček a Martina Dobošová Březnice rodák z Březnice
E DĚ
NY DI
N AŠ
Rozloučení: Libor Vyoral Drahoslav Eibel
22
Prosinec 2015
Prosinec 2015
7
Lampionový průvod a rozsvícení Vánočního stromu v Březnici První adventní neděli, 29. listopadu 2015, se uskutečnil oblíbený lampionový průvod, pořádaný Obecním úřadem a SRPŠ Březnice. V podvečerních hodinách se spojil Horní a Dolní konec Březnice v jeden průvod ve středu obce u kostela. Na úvod přivítala všechny dospělé a děti zakladatelka lampionového průvodu Lenka Plevová, poté krátce promluvil otec Václav o adventním čase. Následovalo vystoupení dětí ze druhé a třetí třídy Základní školy a to se zpíváním koled a hraním na flétnu. Po vzájemném odpočítávání byl rozsvícen Vánoční strom. Skoro dvousetčlenný průvod se dále vydal k Obecnímu úřadu a byl to překrásný pohled. Děti si cestou navzájem ukazovaly své moderní lampiony, tyče, meče, čelovky a rodiče už jen s úsměvem vzpomínali na klasické lampiony se svíčkou. Následovalo další odpočítávání, díky kterému proběhlo rozsvícení vánoční výzdoby na školce. Nemohl chybět ani krásný ohňostroj a netrpělivě očekávaný svařák a čaj. Děti byly odměněny sladkostmi a mohly se vydovádět na zahradě u školky. Dospělí měli aspoň chvíli na popovídání, než je vyhnal déšť do tepla domova. Určitě ale všichni byli rádi, že se mohli zúčastnit a užít si pospolu začátek adventní doby. Ne všude je to bohužel v dnešní době samozřejmostí. Za všechny děkuji za přípravu dětí k vystoupení, vánoční strom a osvětlení, občerstvení, ohňostroj a zajištění bezpečnosti při průvodu obcí. Alena Pekařová
Proč Ježíš přišel jako dítě Pastýři se vraceli z Betléma, kde se poklonili Ježíškovi narozenému v chlévě. Nesli mu náruče darů a teď se vraceli s prázdnýma rukama. Kromě jednoho z nich, mladičkého pastýře, téměř ještě chlapce. Ten si z betlémského chléva přece jen něco odnesl. Celou cestu tu věc pevně svíral v dlani. Ostatní by si toho ani nevšimli, kdyby se kdosi nezeptal: „Co to máš v ruce?“ „Stéblo slámy," odpověděl mladík. "Vzal jsem si ho z jesliček, ve kterých leželo to dítě." "Stéblo slámy," ušklíbali se ostatní. "Takové smetí! Zahoď to!" Mladý pastýř rozhodně zavrtěl hlavou. "Kdepak," namítl, „já si ho schovám. Pro mě je to znamení, připomíná mi malého Ježíška. Pokaždé, když ho vezmu do ruky, vzpomenu si na něj i na to, co o něm řekli andělé." Druhý den si pastýři mladíka znovu začali dobírat: "Co jsi udělal s tím stéblem?" Mladík jim ho ukázal. "Pořád ho nosím u sebe." "Zahoď to, k ničemu ti není." "Ne. Má velkou cenu. Ležel na ní Boží Syn." "A co má být? Důležitý je přece Boží Syn, a ne kus slámy." "Mýlíte se. Velkou cenu má i ta sláma. Na čem jiném by ležel, když je tak chudý? Boží Syn potřeboval trochu slámy. To mě poučilo, že Bůh potřebuje i obyčejné lidi a věci. Potřebuje nás, kteří nemáme velkou cenu, kteří toho moc nevíme." Stéblo jako by mělo pro toho pastýře čím dál větší význam. Na pastvě ho často držel v ruce, vzpomínal na slova andělů a byl šťastný, že má Bůh tolik rád lidi, že se stal stejně malým jako oni. Pak mu však jeden z jeho druhů vytrhl stéblo z ruky a rozhořčeně vykřikl: "Dej už s tím zatraceným stéblem pokoj! Bolí nás z těch hloupostí hlava!" Stéblo vztekle zmačkal a zahodil. Mladík klidně vstal, zvedl stéblo ze země a opatrně narovnal. "Vidíš, zůstalo stejné jako předtím. Pořád je to stéblo slámy. Ani tvůj vztek s ním nic nezmohl. Jistě, zničit stéblo slámy je snadné.
Poděkování Chtěla bych tímto vyjádřit velké díky našemu panu faráři, Václavu Fojtíkovi, za přípravu a obětavé zajištění připomínky výročí úmrtí arcibiskupa Kohna. Při jeho duchovních povinnostech to vyžadovala ještě navíc mnoho starostí a jednání. Děkuji také všem, kdo se podíleli na důstojných oslavách našeho velkého rodáka: panu starostovi, Ivanu Slezákovi, chrámovému sboru, muzikantům a ostatním nejmenovaným, kteří obětavě pomáhali. Ludmila Švajdová
Ale přemýšlel jsi už někdy o tom, proč nám Bůh seslal malé dítě, když potřebujeme silného zachránce a vojevůdce? Jednou vyroste, bude z něho muž a nic ho neporazí. I přes lidskou zlobu zůstane tím, čím je - Spasitelem, kterého nám seslal Bůh." Mladý pastýř se usmál a se zářícím pohledem pokračoval: "Boží láska se totiž nedá zničit a zahodit. I když se zdá křehká a slabá jako stéblo slámy." z knihy Vánoční příběhy pro potěchu duše- Bruno Ferrero
E DĚ
8
NY DI
N AŠ
Stéblo slámy
Prosinec 2015
Prosinec 2015
21
Bezpečnost silničního provozu v obci Březnice
Z historie obce Bohuslavice u Zlína Pamětní kniha obce Bohuslavice u Zlína, svazek druhý Škola, spolky, kultura - pokračování Obecní knihovna, umístněná na radnici, měla 800 svazků. Tajnou úmluvou knihovní rady /Břet.Orava, Vinc.Švenda, Frant. Ondra a Hynek Balajka/ byly ukryty a v plechovkách zakopány spisy Masarykovy, Benešovy a všech legionářských spisovatelů -celkem 46 spisů. /Ačkoli byly důkladně zabaleny, byly po válce vykopány úplně zničené./Při vyřazování spisů socialistických, slovanských, anglo-amerických, francouzských a židovských autorů - a také českých: Rais, Svat. Čech, Havlíček pozbyli jsme dalších 116 svazků. Čtenářů za války ubylo a četli také méně: průměrně 20 po 12 svazcích ročně. - Na Salaši byla v chodu hasičská knihovna. Protříděná a zrušená byla uložena u Frant.Vydržala, „závadné“ knihy u Ad.Menšíka. Při prohlídkách si jich gestapo nevšímalo. V ochotnickém divadle byly pohřbeny všecky hry s vlasteneckou tendencí. Návštěvy na představeních se zvýšily a byly průměrně v Bohuslavicích 400, na Salaši 120 osob. V Bohuslavicích se utvořil při hasičském sboru samostatný divadelní odbor s názvem „Komenský“ v r.1943. Největším jeho nedostatkem je, že nemá jeviště ani sálu a je nucen hrát v hostinci u Vyoralů.
E DĚ
NY DI
N AŠ
Naše obec Březnice má z hlediska dopravní infrastruktury jeden velký handicap: cesta na Horní konec vede v těsné blízkosti zástavby rodinných domů, resp. na hraně břehu potoka. Narůstající provoz v souvislosti s průmyslovou zónou a novou výstavbou situaci moc nezlepšuje - spíše naopak. I proto se v posledních několika letech zaměřuje zastupitelstvo obce Březnice na zlepšení bezpečnosti silničního provozu a zklidnění dopravy. V roce 2012 se začalo s výstavbou prvního úseku chodníku v části pod Vyhlídkou a současně se zpracovala studie chodníků v páteřní části obce Březnice. Nejvýznamnější pokrok v této oblasti se podařilo udělat v loňském roce. Realizovala se stavba chodníku od Obecního úřadu až po hasičskou zbrojnici. Součástí této stavby byl také zpomalovací retardér u obchodu. Jistě si vzpomenete na nebezpečný úsek před obchodem, kde mnohdy stávaly v nepřehledné zatáčce automobily, někteří bezohlední jedinci zde jezdili jako na závodech. Díky absenci přechodu pro chodce bylo otázkou času, kdy se zde stane nějaká nehoda s fatálními následky. Naštěstí k ničemu takovému nedošlo a dnes retardér pod kostelem plní funkci i přechodu pro chodce. Významnou stavbou loňského roku byl i chodník na Dolním konci v úseku Dobiášovo - Marušky. Při jeho realizaci byly instalovány i nové sloupy s veřejným osvětlením a především přechod pro chodce, což byly podstatné prvky, které zde do loňska také nebyly a výrazně přispívají k bezpečnosti silničního provozu na této hlavní (krajské) cestě. V letošním roce v rámci akce revitalizace centra obce Březnice byl mimo chodník u hasičské zbrojnice postaven i strategický chodník v úseku Vyhlídka - most u Červeného a vyřešila se snad tak nejvíce nebezpečná část místní komunikace vedoucí přes obec. Paradoxně se touto stavbou nejenom že zvýšila bezpečnost chodců, ale mírně se rozšířila i vozovka pro automobily. I v dalších letech chceme pokračovat v budování chodníků a posilování bezpečnosti silničního provozu v naší obci. Momentálně se dokončuje projekt chodníku v úseku OÚ - Zámeček (jeho realizace je naplánována na rok 2017) a následně se bude zpracovávat projekt chodníku, kterým by pokračovalo na Horním konci po FILIP. Děkuji všem řidičům i chodcům za opatrnost i trpělivost při průjezdu a chůzi během stavby všech výše uvedených akcí a věřím, že jsou s výsledným efektem spokojeni. Do budoucna si dovoluji poprosit všechny, kdo budou sedět za volantem či řídítky a projíždět naší obcí, aby jeli opatrně, v klidu a po pravé straně. Josef Hutěčka, starosta
20
Prosinec 2015
Prosinec 2015
9
V r. 1940 vznikl sportovní klub „SK Viktoria Bohuslavice“, který pěstuje jenom kopanou. V květnu 1943 zahájilo činnost v obci Kuratorium pro výchovu mládeže podle rozkazu Moravcova. Slavnost s hudbou, průvodem na hřiště SK Viktoria, kde byly projevy /za SK Mil. Janoch/ a ukázky cvičení, byla za chladného přeprchavého počasí navštívena kromě mládeže asi 200 osobami. Mateřským spolkem Kuratoria byla SK Viktoria. Vedoucím byl dělník Al.Vyoral /Metudů/. Činnost: trochu cvičení, 2 či 3 divadla, večírky a tancovačky. Z hospodářských podniků zasluhuje zmínky strojní družstvo v Salaši, založené 10. prosince 1938. Koupilo především výkonnou mlátící soupravu a postupně plečky, secí stroj, vyorávač, povříslovač, motory s kábly, okružní pilu aj. Dodává rolníkům hnojiva, osiva, sadbu, mořidla apod. Jeho duší je rolník František Brázdil. V Bohuslavicích prováděl výmlat a řezání dřeva u většiny drobných a středních zemědělců majitel pily Bohumil Kolář. Vlastní mlátičky počali rolníci kupovat až po elektrifikaci obce. Hnojiva i osiva dodávala v Bohuslavicích občanská záložna. Rozprodala ročně před válkou 6 - 8 vagonů umělých hnojiv a to: 2 - 3 vag.fosforečných, ½ - 1 vagon dusíkatých, stejně draselných a 2- 3 vag. jiných. Ve válku bylo hnojivo na příděl a pro celou obec / i Salaš/ dostalo se asi 1 vagon všeho hnojiva proti průměrně 10 vagonům předválečným. Eva Machů
“Tatínku, ten anděl byl tak kráááásnýýýý“, sdělila mi dcera svůj nejsilnější zážitek z Mikulášské nadílky při cestě ze školky. V ruce plyšového medvídka, kterého od té doby opustí pouze na krátkou dobu při koupání. Protože jej přece dostala od Mikuláše a anděla! Byl tam samozřejmě i čert …. “ale ten neměl rohy“ …. jak jsem se dozvěděl v návalu dalších informací, kterých všechny děti byly plné. Jak by taky ne, když jsou na tuto akci systematicky připravovány už měsíc dopředu. A to nejenom od rodičů a učitelek, ale především ze všech možných médií. Respekt našich nejmenších ale přetrvává i v době, kdy se o existenci nadpozemské bytosti, která nosí hodným dětem nějaké sladkosti a třeba i malý dárek, dozvídáme i prostřednictvím internetu. Postava Mikuláše přináší očekávání obdarování a příjemnou atmosféru. Naproti tomu čert může někdy úplně celý sváteční moment pokazit - pokud strhává pozornost jenom na sebe. Může ale působit i výchovným efektem - z obavy před jeho pytlem, který je pro zlobivce dopravním prostředkem do pekla, slíbí někteří výtečníci cokoliv. A nějakou dobu to většinou i vydrží Třetí do party - anděl - je pak příjemným prvkem, ke kterému se zejména ti nejmenší upínají, pokud si nejsou jistí ani tím velikým pánem s obrovským bílým plnovousem. Stejně tak tomu bylo i letos při návštěvě této trojice v naší MŠ a ZŠ. Byli i takoví, kterým ukápla nějaká slza, nepustili se paní učitelky a celou dobu jí drtili ruce. Nicméně nakonec i oni ze sebe dostali básničku či písničku, aby Mikulášovi dokázali, že si obdarování zaslouží. Taška dárečků, které všechny děti dostaly, byla plná dobrot a to ještě návdavkem obdržel každý ve školce i zmíněného nového plyšového kamaráda. Josef Hutěčka, starosta
E DĚ
NY DI
N AŠ
I s naší pomocí zlínská Charita obdarovala 48 ukrajinských dětí v ústavní péči Naše farnost dárkem podpořila tříletého Mychajla a bohuslavský Klub maminek dvanáctiletého Ivana. Mimo tyto dva balíčky, kde jsou teplé boty, zimní oblečení, sportovní a výtvarné potřeby a samozřejmě něco dobrého na zub, od nás na Ukrajinu míří také dva pytle plyšových hraček a několik krabic nejrůznějšího oblečení. Všem dárcům za to patří velké díky a znásobená radost u Vánočního stromečku. Jana Kašpaříková
Mikuláš v MŠ a ZŠ
10
Prosinec 2015
Prosinec 2015
19
Obvazy pro malomocné
Matematická soutěž předškoláků v Uherském Hradišti
Dne 31. ledna je světovým dnem pomoci malomocným. Naše farnost se do pomoci malomocným zapojuje již 10 let pletením obvazů. Letos se do pletení zapojily čtyři pletařky. Upletlo se celkem 150 kusů obvazů. Chtěla bych touto cestou poděkovat naší nejvýkonnější a nejvytrvalejší pletařce paní Lukšíkové, která již upletla 1020 kusů obvazů. To bylo na „dopletné“ v Přerově zhodnoceno jako nejvíce z pletařek naší diecéze, které pletou obvazy pro občanské sdružení Omega v Kyjově. Prostřednictvím tohoto sdružení jsou pak obvazy přeposílány přímo do leprosárií. Paní Lukšíková, velké díky a hojnost Božích milostí také k Vašemu jubileu, které prožíváte v těchto dnech. Rovněž děkuji všem ostatním pletařkám za upletené obvazy v počtu desítek či kusů. Nejde o výkony, ale o pomoc potřebným. Zástupci naší země, kteří navštívili leprosária v Indii, nám vyřizovali od nemocných „díky“. Ti si velmi cení upletených obvazů, více však ještě skutečnosti, že na ně někdo myslí. V době předvánoční, kdy se chystáme obdarovávat své blízké, nezapomínejme i na naše bratry a sestry, kteří potřebují pomoc. Každý neumí plést, ale každý si může najít chviličku času a zahrnout nemocné do svých modliteb. Kdo by měl zájem se připojit do formy této pomoci: pletením, finančním příspěvkem na nákup příze nebo na poštovné, může se informovat na tel. 732440868. Anna Slezáková
Již druhým rokem se naše mateřská škola zúčastnila matematické a logické soutěže určené pro děti předškolního věku (5-6let). V říjnu 2015 začalo první kolo soutěže, kde děti dostaly 3 úkoly, které samostatně po přečtení zadání musely vypracovat. Po skončení úlohy jej odevzdaly paní učitelce, která je vyhodnotila - obodovala. Celkové body i s příjmením dítěte byly zaslány na adresu mateřské školy Čtyřlístek v Uherském Hradišti. Tam je vedoucí paní učitelka P. Kotáčková opět vyhodnotila a tak se zjistilo, kdo ze soutěžících dětí bude postupovat do druhého kola. V letošním roce se prvního kola zúčastnilo 12 dětí a všechny postoupily i do kola druhého.To probíhalo opět stejným způsobem jako to první - tedy v naší mateřské škole.Ale do závěrečného třetího kola, které se konalo 24.listopadu 2015 v Uherském Hradišti, postoupilo nakonec jen 6 dětí: Tereza Kroupová, Anna a Marie Pavelkovy, Adam Šprtel, Pavel Mach a Tomáš Slezák. Celkem se zde sešlo 65 dětí z různých mateřských škol, které byly rozděleny do 6 tříd, kde pod vedením pí. učitelek opět pracovaly na posledním zadání úkolů. Závěrečné úkoly jsou vždy nejtěžší, ale děti je splnily s přehledem. Při vyhlášení výsledků 1. až 5. místo jsme měli úspěch!Na krásné 4.místo se dostala naše předškolačka Marie Pavelková z Březnice! Ta úkoly zvládla bez problémů a ještě v nejrychlejším čase! Vítězové dostali diplomy a malé odměny! Ještě jednou moc gratulujeme a přejeme Vašim dětem hodně úspěchů a rodičům - šikovné děti! Gabriela Hnilicová
Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
E DĚ
NY DI
N AŠ
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
18
Prosinec 2015
Prosinec 2015
11
Bohuslavická sokolovna „v novém kabátě“
Rok se nám s rokem sešel a my jsme se 29.11. opět potkali v areálu hasičské zbrojnice, abychom společně přivítali první adventní neděli rozsvícením vánočního stromku. Podle hustého deště, který se krátce po poledni spustil z nebe, se dalo očekávat, že to bude letos velmi napínavé. Ale nakonec se počasí umoudřilo a akce mohla přesně v 15:00 hod. začít. Jak už jsme byli zvyklí z předchozích let, program zahájilo vystoupení dětí z mateřské a základní školy v Bohuslavicích. Poté jsme se mohli zaposlouchat do známých folkových písní, které nám zahrála skupina Fragment z Hluku. Během jejich vystoupení jsme měli možnost nahlédnout do vánočních stánků našich spolků a pořídit tak velké množství vánočních ozdob a dárků. A také k tomu přidat něco teplého a dobrého do žaludku. Pro děti byla otevřená Ježíškova dílnička, kde si mohly na chvíli odpočinout a něco pěkného vyrobit. Novinkou tohoto roku se stal živý betlém, o který se postarali „Marie“ Maruška a „Josef“ Matouš Hujíčkovi. Po setmění nám andělé Terezka Portishová a Nikolka Lhotská rozdali texty vánočních koled, abychom mohli společným zpěvem, jiskřením prskavek a konečně i rozsvícením stromku přivítat adventní období. Ráda bych za Klub maminek poděkovala Obci Bohuslavice u Zlína, Bohuslavickým tetkám, Sdružení dobrovolných hasičů, zastupitelům obce a paní knihovnici Silvii Minaříkové za spolupodílení se na organizaci této akce. Máme velkou radost, že se nás každým rokem sejde o něco více. Všem našim spoluobčanům tedy přejeme krásné a klidné Vánoce v kruhu rodinném a do dalšího roku mnoho úspěchů a splněných přání! Za Klub maminek v Bohuslavicích, Světlana Bilavčíková
E DĚ
NY DI
N AŠ
V sobotu, 14. listopadu, jsme se sešli na obecní martinské zábavě v nově zrekonstruované sokolovně. Byla to veselá zábava, taková, jaké dříve bývaly všechny. K dobré náladě přispěli i místní country tanečníci, kteří nás potěšili martinským „husím tancem“. Jsem jedna z členů bývalé TJ Sokol Bohuslavice u Zlína, kteří se na mimořádné schůzi v roce 2012 usnesli na tom, že budovu sokolovny předají do správy obce. O tento převod jsme žádali už do správy obce. O tento převod jsme žádali už i jiná, dřívější zastupitelstva, ale neuspěli jsme. Až zastupitelé v roce 2012 projevili velkou odvahu k řešení této situace. Přijali naši nabídku a převod sokolovny schválili. Bylo to nejlepší řešení. Hned v následujícím roce se pustili do nejnutnějších oprav: zateplení fasády, výměny střešní krytiny, nových oken a dveří, vybudovali moderní sociální zařízení, zajistili opravu parketové podlahy, nové vybavení bufetu a sál byl nazdoben novými dekoračními textiliemi. Kromě toho se provedly i úpravy venkovního prostoru kolem budovy. Jako členka bývalé TJ Sokol srdečně děkuji všem zastupitelům za to, že na sebe vzali tento nelehký úkol. Zvláštní poděkování patří naší paní starostce ing. arch. Janě Puškáčové, která s projektantem panem ing. Jaroslavem Gajdůškem má na této rekonstrukci největší podíl. Zajistila na ni nemalé finanční prostředky a organizovala jednotlivé práce. Teď je naše sokolovna „v novém kabátě“. Obracím se s prosbou na naše občany a hlavně na mladé lidi, aby si ji chránili a pečovali o ni tak, jak jsme to v dřívějších letech dělali my a o dvě generace dříve naši předchůdci - Sokolové, kteří v obci sokolovnu ve 30. letech postavili. My všichni jsme na sokolovně odpracovali nesčetný počet brigádnických hodin zdarma. Dělali jsme to v dobré víře proto, aby tato budova zůstala sloužit bohuslavským, ne aby se jí někdo po nás snadno zbavil. Proto jsme vděčni a rádi, že to vše dopadlo dobře a sokolovna zůstala našim spoluobčanům. bývalá členka Sokola Františka Lysoňková
ROZSVĚCOVÁNÍ VÁNOČNÍHO STROMKU V BOHUSLAVICÍCH
12
Prosinec 2015
Prosinec 2015
17
Výroba adventních věnců
AFRICKÉ BUBNOVÁNÍ Jedinečnou příležitost seznámit se s některými tradicemi a zvyky z afrického kontinentu, měli žáci ze Základní školy Březnice a Základní školy Bohuslavice. A to přímo od dvou nefalšovaných černochů. Přítomní žáci prožili neopakovatelnou hodinu, protože budovou tělocvičny v Bohuslavicích se rozezněly africké bubny, rytmy a zpěvy. V první části si žáci zopakovali zeměpis. Dozvěděli se, kolik států má africký kontinent, zajímavosti o tamním školství, životě, oblékání a také zvycích, zejména těch vánočních. Následně se situace obrátila a prostor pro dotazy dostali žáci a příležitost využily i paní učitelky. Dotazy byly opravdu různorodé - přes školní docházku, oblékání, živočichy žijící v Africe, náboženství, počasí až po zajímavá místa, která na černém kontinentu najdeme. Do této chvíle probíhal program poklidně. Pravá africká atmosféra vznikla, když dvojice černochů rozdala žákům bubny a společně se učili jednoduché černošské rytmy. Ze začátku se někteří žáci ostýchali, ale poté stud opadl a žáci si bubnování užívali. Naučili se i jednoduchou africkou píseň. Písnička měla nakažlivou melodii, kterou si každý prozpěvoval i po návratu do základní školy. Vrcholem celého programu byl africký tanec, který černoši naučili vybrané žáky. K údivu a radosti všech přítomných se africkému tanci s doprovodem rytmického bubnování Afričanů nevyhnuly ani paní učitelky. Závěrem nezbývá, než černochům poděkovat za zajímavé informace o Africe a milé hudební a rytmické zpříjemnění čtvrtečního dopoledne. Mgr. Zuzana Žmolíková
E DĚ
NY DI
N AŠ
Na sobotní dopoledne 28. listopadu 2015 si SRPŠ Březnice připravilo akci Výroba adventních věnců. Oproti loňsku jsme se přestěhovali do obecního sálu, kde bylo dostatek místa na rozložení větví ze smrku, jedle, krušpánku, tújí, našly se i jeřabiny, šípky a mochyně. Po deváté hodině začala samotná výroba. Děti si samy nebo spolu s maminkami udělaly základ z kolečka a větví, kde byl ještě dostatek času si u „jednoho stolu“ povykládat, poradit si, ba i postěžovat. Poté se přesunuly se svými svíčkami a ozdobami ke stolu druhému, kde mohly samy nebo pod vedením paní aranžérky Škubalové ze Salaše věnce dozdobit. Tam už se občas kouřilo nejen z tavné pistole a sem tam byl i vidět vypláznutý jazýček, jak se děti snažily. Někteří zvládli i věnec na dveře nebo vánoční dekoraci v květináči. Adventní věnec pro otce Václava byl letos laděný do fialova, ale jinak převládala nejoblíbenější červená barva. Vánoční atmosféru jsme ladili posloucháním koled, Kdo chtěl, měl k dispozici vánoční omalovánky a nechyběl upečený koláč na svačinu. Nakonec následovalo focení a děti si opět hrdě odnášely své věnečky domů. Následující první adventní neděli si je všichni mohli nechat v kostele posvětit. Děkuji za poskytnutí větví, paní Škubalové za čas a pomoc při výrobě a dětem (+ jednomu tatínkovi) za to, jak byly šikovné nejen při samotné výrobě, ale i zametání a uklízení. Alena Pekařová
16
Prosinec 2015
Prosinec 2015
13
N AŠ
NY DI
E DĚ
14
Prosinec 2015
Prosinec 2015
15
