VODNÍ KAPLE JANA NEPOMUCKEHO Oldřich Šik,la
Jížničást města, Kuřimi tvoří velký
zalesněný kopec ,,Kuřimská hora" (kóta 435m). Na úbočíse na-
Naši předkové zde konali od nepaměti pobožnosti, zv|áště na svátek tohoto světce. V 50-ýh letech nebyly tyto pobožnosti povoleny. Kuřimslc.i farář P. Jun
chází vodní kaple zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Podle zdejšífarni kroniky byla postavena L.P. 7722. Hřebíček(191,2-7977) chtěl v íoce 7972 tuto pobožnost jelimž horním u kaple obnoviti apožádal o to okresního tajemníka pro Je to půlkruhovitá zdéná stavba, v zakázal. Po ýklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého věci církevní. Ten však pobožnosti písemné konala ropobožnost se zde první desetiletích dlouhých (asi 150 cm lysoká) držicív ruce Iúížs Kristem. Ve kaple Peši. Vodní P. Václava spodním qrklenku lrytéká z boku pramenitá voda pře- ku 1990 za zdejšího faráře byla upravena a ozdobena květinami jako polní oltář. padové jímky. Sešlo se zde mnoho lidí, kteří zpévem a modlitbami obV těsné blízkosti kaple vede vzhůru lesní cesta. Když novili dlouholetou tradici. byla cesta při svozu dřeva poškozena, našIa se v hloubOdkud vlvérá pramen nikdo nedovede určit. ce asi 60 cm pod povrchem dřevěná kulatina, která tvoří přírodní potrubí pro studánku. Naši předkové lezna- Předpokládá se, že vznlká někde v útrobách skalního mali technologii kameninového ocelového potrubí, a pro- sílu tohoto zalesněného kopce. I po vydatn/ch deštích r,yto kulaté kmeny, nejčastěji z borového dřeva, po délce téká voda tenlým pramenem, což v dřívejšíchdobách neprovrtávali jako potrubí. Toto se zachovalo až po dneš- bylo. Není známo,jestli zásahem člověka do přírody nebo jinými skutečnostmi nastalo zeslabení toku pramene. ní časy.
Kaple
szl.
Jana
s
lípou - 1920.
58
SOCFIA SV.
FLoRnx,t
Oldřich Šikrlu
Jedním z pamětníků starých časůje socha sv. Floriána na rynku - náměstí staré Kuřimi. Byla zbudována před obecní radnicí, dnes již zbořenou (1968).
S
- svaý F- Florian, C - 100, I - 1, I - 1, D - 500, 5, M _ 1000, V- 5, O - 1, V- 5, L - 50, I _ 1,
VV- 5,V-5
Celkem 1,679, a tento součet je nepochybně rokem postavení pomníku. Jinde (Kronika moravská) je uváděn ly stavěny, měl tento svat/ dvě podstatné náležitosti: prarok založeni 7680, ale i to je možné.Stavba se mohla jak jedna slovenská písnička: protáhnout přes zimu na dalšírok. Jisté je, že tehdejší por a puýnku, tedy pravi ,,Floriánek na rynku dávno není svaý v jedné ruce pu- kameník ltesal tento šifrovaný letopočet do kamene t/nku, v druhý prapor zlatý..." Kuřimsk/ Floriánek má v roce 1,679. však ruku s put/nkou uraženou, a tak mu zůstal jen prapor. Není pochyb, že pomník byl tomuto svatému zbudován z větších či menších sbírek kuřimskych občanů. StáIé požáry jednotliýh domů i celých vesnic byly postrachem té doby. Domy či doml;y přizemni, stavěné z kotovic, vepřovic a Wyté slaměnými došly, v lepším případě šindelem - štípanýmidřevěnými destičkami byly ýbornou potravou hltavému žlvlu. Zptavidla se toho málo uhasilo, ikdyž byla ku pomoci každá ruka akažNa bytelném mramorovém a zdénémsoklu je socha zmíněnéhosvatého - patrona hasičů.Jako všude, kde by-
dá puténka vody. Neštěstí se málokdy zabán7lo a pomoc
Není tedy dir,rr, že lid všeobecně, tedy i v Kuřimi, vz,j"raí a uctíval sv. Floriána, neboť věřil vjeho pomoc. Později, kdy se se omezila zpravtdla na rychlé vyÁízeni domů.
ve všech větších vesnicích zal
spolky, stal se sv. Florián patronem hasičů.
Pomník sv. Floriána má lpředu vytesáno hořícíměsto avzadu pak vtesaný latinský nápis tohoto znéní:SanCto Florlono oppIDVM rVrelnense obtVLIt et VoVit. Tedy: Svat/ Floriáne, městečko kuřimské ochraňuj a zaslib. Některá písmena tohoto nápisu jsou vyššínež ostatní. Jedná se zřejmě o kryptogram - tajnopis, který se v těch dobách s oblibou l.tesával do latinsh_ich nápisů. Sama latina - latinské písmo - dávaIa možnost uplatnění kryptogramů, zejména číselných.Vyjmeme-li ona lysoká písmena, vypadájejich pořadí takto: SCF'TTD\^4VIVLIW. I"ký j, smysl těchto písmen? Víme, že téměř všechna tato písmena používálatina jako číslovky, a tak se
naslýá následující rozluštění:
Socha sú. Floriána
59
z HISToRIE KuŘIMsrrÝcn zel
Stará obecná škola se nacházela v chalupě č.23 Wyté šindelem, která v roce 1650 náleželaJírovi Tupkovi, po něm v roce 7674 Václavrr Tupkovi, v roce 1754bylabudova ve vlastnicwí vdovy Popkové. Od roku 7775 bylo stavení ve vlastnictví Martina Popka. Obec kuřimská koupila tento domek roku 1820. Domek byl nejdříve obecním domem, teprve roku 1845 z nějbyla vltvořena školní budova. Škohměla nejdříve dvoutřídku, od roku 1BB5 trojtřídku s 30B žáIq. Pro nedostatek místa ve škole se qrrčovalo i v domě č. 36 a v rcce 7873 t v zámku, kde se vlučovalo němec\y. Roku 1BB7 byla škola přestavěna a přikoupeno místo od sousedního domu č. 24, rozšířena o jedno poschodí a byla zřizena čtyřtřídka. Roku 7895 byla škola rozšířena na pětitřídku a v roce 1977 na šestitřídku. V roce 1918 se jlžvpčovalo v osmitřídkách.
Stará obecná
.ího
la,u Kuřimi.
60
Pro nedostatek místa se také q,trčovalo na zámku, pozdéjl l v měšťance. Od roku 1950 jsou umístěny 2 třídy v domě č.240. V roce 1941byla školníbudova upravena. Patronát nad školou mělo královské město Brno.
První měšťanská škola v Kuřimi byla zřizena v íoce 1920 a nejprve umístěna v obecné škole (blvalá budova MěNV), měla dvě tíidy a B0 žáků.Stavba budoly měšťanskéškoly na Komenského ulici byla zahájena v roce 1,928 a byla svěřena kuřimským odborníkům.Uplynul pouhý rok a 1. l0. 1,929 byla nákladem 1 750 000 Kč předána do uživáni. (Na její budo,,rr byl dán kovo,,} nápis: MASARYKOVA MĚŠŤANSKÁšrole V KUzuMI). Kdo měl tak šťastnouruku, že ji umístil právě zde v klínu pod lesem Zárubou?
KN]HA o KUŘlMI Z HISTORIE KUŘINÍSKÝCH ZÁKLADNiCH
ŠKOL
Roku 1934 byla na měšťance zřízena čwrtá třída, tzv. ,jednoročníučebníkurs při měšťanskéškole". V této době navštěvovalo školu 244 žákůz Kuřimi, Moravsk}ch Knínic, Jinačovic, Lelekovic, Lipůvky, Závisti, Lažan,
Obecnó škola v
Kuřimi (náměstí 1. ktětna).
Postavení nové školy bylo pro Kuřim a okolí nesmírným pokrokem. V této době zde bylo něco málo přes 500 domů (popisných čísel).Mnohé chalupy měly ještě doškové střechy. Čast/mi hosry zde byly delegace učite-
,,Měít'anka", Základní škola na ulici Komenského.
Svinošic, Všechovic, Drásova a Čebína.Do školy se docházelo v létě i v zimě pěšklr Autobusová doprava
1ů, prohlížejících si novou budolu, která měla velké třídy s noúm nábltkem a lysouvacími tabulemi, světlé samostatnou fyzlkáIní učebnu a kreslírnu s lysouvacími
nebyla.
stolky.
Y přízemí byla
tělocvična a kuchyně pro
ť-k"
Na škole působil ředitel Cyril Fišer a učiteléF'rantišek Straka, Bohuslav Filka, Antonín Králík, Oldřich Moldřich, Yáclav Soška, Antonín Komprs, Babák, Zdenka Hedlová, Marie Hrnčířová, Anna Medunová, Štěpánka Pokorná, František Šmarda, František Filka, Jan Pokorný Vladimír Klimeš, Anna Herzlíková.
vaření pro dívk1,. V hodinách ručníchprací se pracovalo v dílnách, kde se zhotovovaly v zimě ptačíbudky, opravovalo nářadí a pod. V letním období se pracovalo na
Základní
ZáŘladní škola T7ršova.
ško la
školní zahradé. Byla zde dvě betonová jezírkas vodními rostlinami, různéseskupení skalek se vzácnou flórou. Podél pískem vysypaných cestiček rostly různédruhy
Jun1nxd nnaÝ a
61
KNIHA O KUŘIMI Z HISTORIE KUŘlMSKÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL
keřů a cizokajných dřevin. U každérostliny nebo stromu byla zabodnuta bílá smaltovaná tabulka s česk/m a latinským názvem. Velkou zásluhu na lybudování botanické zahrady měl odborný učitel - botanik František Šmarda. Na místním hřbitově na jeho hrobě můžeme číst:RNDr. František Šmarda,zasloužllý mykolog - vědeck/ pracovník ČSnV, naíozen 29. 5. 1902, zemře|
24.4.1976.
Škoh.,protektorátě
Budova měšťanky byla roku 7960 rozšiřena o přístavbu dvou tříd a šaten nákladem 240 000 Kč, přístavbabyla dr ky obětaým rodičůma velké iniciativě Antonína KíáJika dokončena za 6 měsiců. V podloubí trlavního vchodu do budovy je umístěna pamětní bronzová deska s nápisem: Oto Jebáček, rotný letec, nar. B. 6. I97B v Kuřimi, padl nad Biskajsl<ým záJivem v boji proti okupantům, dne 75. záňí 1942. Čest 1eho památce. MNV Kuřim.
V
Umístěna byla v budově národní školy a měla jednu třídu. V roce 7943 se rozšířlla na trojtřídku. Vl,rrčovaly zde německé učitelky z Brna, které sem denně dojíždéIy. St}kali jsme se s nimi jen úředně a nemluvily s námi ji:
nám aliteratuře se nesmělo rTnrčovat. Učitelédějepisu by-
Prawým utrpením pro českéučitele bylo, když ředitelem německé školy byl jmenován Němec. Do školy chodil v uniformě SA, na prsou měl samé placky a na rukávě hákoý kříž.Staršíkluci Hamburáků tímto povzbuzeni se k nám chovali arogantně, nosili hnědé košile a dýku
Česká škola se těšila zvláštní pozornosti okupantu. učebnicíchbylo nejprve za7epováno a škrtáno vše, co mohlo našim dětem připomínat dobu svobody národů. Později byly učebnice zrušeny a učilo se bez nich. Hlavním předmětem byla němčina. Vlučovalo se jí už od prvního školního roku. Abyýsledkyve ýuce byly co nejlepší,dělilo se žactvo ve třídách do skupin. Zato ubylo hodin jazykačeského, dějepisu a vlastivědy. Česk/m ději-
naknež německy.
li přeškolovánive anláštních kursech, kde jim přednášeli
němečtíodborníci o teorii čistérasy, germánském vlilrr na evropské národy apod. Palackého dějiny byly zakánány, uýzďoba škol musela odpovídat nacistickému duchu. Bez zkoušbJ z němčiny nemohl b}t nikdo ustanoven učitelem. Učitelůmstarším, kteří u zkoušek neobstfi, byl zastaven platoý postup. Ze školníchknihoven byly r,yloučeny knihy cizích spisovatelů a z česk/ch knih všechny, které připomínaly dobu samostatnosti národa. Školrríbudova musela b}t označena německo-česlým nápisem, také úřední razítko bylo německo-české.Němčina byla prohlášena úředním jazykem a záznamy v třídních knihách musely blt německo-české. Tříd na česk/ch školách ublrualo, neboť počet žák.ův jedné třídě byl z:rýšen ze čtyriceti pěti na šedesát. Mnoho česlých učitelůbylo uvězněno, mnoho z nich zahynulo v koncentračních táborech. 8. října 794l byl odvezen přímo ze školy učitel Josef Čuhel.
ke konci roku
kuřimi začali stěhovat i s rodinamizaměstnanci firmy Glóckner z Hamburku a v prosinci 7942 byla pro jejich děti zřízena německá škola. se do
62
u pasu. V té době jsme našli na různých místech školy l}hružnédopisy, ale byli jsme bezmocní. Naše děti stráda-
ly hladem, německé však dostávaly mláštni příděly másla, masa, mléka, pomerančů aj.
V
roce 7944 byla od 1. září po bombardování
Zbrolovl
i
-
-
byly umístěny v budově našíškoly. Učili na tři směny, národní od jedenácti do dvou. V té
německá
jsme se době byl r.yhlašován skoro denně leteclry poplach, a tak
jsme se kolikrát ani neučili.
Dne 14. dubna 1945 se fronta přlblitla k Brnu a do Kuřimi přijeli němečtívojáci. Vl,učování ve všech školách bylo zastaveno. V národní škole bylo nejdříve vojenské skladiště, pozdéji pomocná nemocnice. Po osvobození bylo vyrčovánízahájeno 18. května 1945.
(Ze
ozpornínek Josefa Čuhela, ředitele Q.,u. uchoval
B. Filka)
uMĚLEcKE
šrorsrvív ruŘluI
Podle kronik kuřimských škol zpracovala Nadh Chocholáčová
Za začátek hudebního školství v Kuřimi lze považovat rok7937. Tehdy si pan učitel Papš z Brna pronajal pokoj naproti dnešnímu Penzionu u mosťu a začal v Kuřimi poprvé oficiálně učit hudbu. Měl několik desítek žáků. Do té doby ry.rčovali hru na hudební nástroje hudebníci - členovétehdejší dechové kapely ,,Lyía" a smyčcové ,,Šraml". Hodně houslistu lychoval učitel M. Bóhm, A. Vermouzek, p. Vlk (učil i klavír), trubku a klarinet učil F. Jaroš. Při spolku Sokol existoval mužský a ženský pěvecký sbor. Mužsk/ sbor vedl V. Soška, žensl<ý O. Bláha. Ve válečnédobě byla činnost spolků zakázána a obnovena byla až po skončeníválky.
Malí houslistě FrantiiŘa Kiíže(šŘolni roŘ 194748), 63
Po válce rlnrčovala v Kuřimi hru na klavír paní
Rupíková a housle pan Křiž. Y r. 1949 bylo zahájeno vyučovánív místnímHudebním ústalrr (č. 640). Zde jlž byližáci přijímáni nazáÁadé talentoýh zkoušek a byli
řádně klasifikováni. Prvním ředitelem byl Yitězslav Krihn. Školaměla 122 žákůa měsíčníškolné činilo l30 Kčs. K prvním učitelůmpatřili M. Bóhm, paní Tomanová, V. KUhn, V. Bělsk}r, J. Bleša.
Y září 1954 škola přesídlila na Legionářskou ulici č.794 ďo znárodnéné budovy balírny koření a prášků do pečiva. Podmínlg, zde byly zpočátku katastrofální. Do
KUŘlM KNIHA o KIrŘ]MT UMĚLECKE ŠKOLSTVÍV KUŘIMI
budovy zatékůo,učilo se dokonce na lypůjčen/chžidVe šk. roce 7979/80 vznikl dětsk/ folkoý soubor (velích. Od r. 19 5 4 nesla škola název Zál
V této době vznikla tradice pořádáníčervnovýchzávérečn/ch koncertů LŠUs velkou účastírodičůa veřejnosti. První část koncertu představovala nejlepší žáky školy, po přestávce zpíval pěvecký sbor školy se sólisty za doprovodu brněnského rozhlasového orchestru. Y září 1970 byla zřizena pobočka LŠUKurim ve Veverské Bít/šce,takže v dalšíchletech stoupl počet žákůzahranici 200.
V 70. letech se začalary"rčovat hra na lgtaru, dřevěné dechové nástroje avýwarný obor. 64
v Moravských Knínicích, Lelekovicích a Lipůvce. Ve
škol. roce 1995/96 navštěvovalo ZUŠKuřim 734 žákůve všech čtyřech umělecklch oborech.
V současnosti je koncertní činnost ZUŠběhem škol. roku velmi bohatá. Vedle interních hudebních večírků, dnů otevřených dveří v tanečním,výrvarném a literárně dramatickém oboru pořádá škola každoročněnásledující koncerty - vánoční,vitězů,soutěží,absolventský, závěrečný v kulturním domě (s účastítanečního,literárně dramatického oboru a hudebních souborů a ýstavou výwarného oboru), závérečnýkoncert sólistu hudebního
