PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období
916/0 Vládní návrh zákona o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii)
Zástupce předkladatele: ministr obrany Doručeno poslancům: 12. února 2013 v 8:43
Vládní návrh ZÁKON ze dne
2013
o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VOJENSKÁ POLICIE Hlava I Postavení Vojenské policie §1 Vojenská policie v rozsahu vymezeném tímto zákonem plní úkoly policejní ochrany Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“), ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo. Vojenská policie je součástí ministerstva. Hlava II Působnost Vojenské policie §2 Vojenská policie působí na území České republiky a při plnění úkolů policejní ochrany ozbrojených sil na území jiných států, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak. §3 Vojenská policie působí vůči a) vojákům v činné službě (dále jen „voják“), b) osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a v prostoru, kde ozbrojené síly plní své úkoly nebo kde se koná vojenské cvičení nebo kde je zajišťována bezpečnost chráněné osoby (dále jen „chráněný objekt“), c) osobám, které jsou podezřelé, že spáchaly nebo páchají trestné činy proti vojákům ve vojenském objektu, nebo trestné činy nebo přestupky spolu s vojáky nebo proti vojenskému objektu, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, pokud tento zákon nestanoví jinak.
1
§4 (1) Vojenská policie plní tyto úkoly policejní ochrany: a) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti, b) působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky1), c) pátrá po hledaných nebo pohřešovaných vojácích a po ztraceném nebo odcizeném vojenském materiálu nebo po dalších věcech v majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, zpravidla ve spolupráci s Policií České republiky, d) podílí se na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, e) dohlíží na zabezpečování kázně v chráněných objektech a na dodržování kázně vojáky na veřejnosti, f) zajišťuje ochranu vojenských objektů určených ministrem obrany a dohlíží na zajišťování režimu vstupu a vjezdu do vojenských objektů, g) dohlíží nad bezpečností provozu vozidel ozbrojených sil a nad bezpečností provozu ostatních dopravních prostředků v chráněných objektech, h) řídí provoz vozidel na pozemních komunikacích při pohybu vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích, i) vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel ozbrojených sil a provádí zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění, j) schvaluje technickou způsobilost vojenských vozidel, k) zajišťuje ochranu a doprovod ministra obrany a jím určených osob (dále jen „chráněná osoba“), l) podílí se na zajišťování ochrany oficiálních delegací České republiky a občanů České republiky v místech nasazení ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, m) zajišťuje ochranu vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a ostatních osob využívajících přepravy vojenskými dopravními letadly a vojenských objektů určených pro odbavení a prostor určených ke vzletu a přistání vojenských dopravních letadel, n) zajišťuje na vyžádání bezpečnostním doprovodem ochranu vojenské letecké dopravy a přepravy, o) vede evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů, zejména evidenci vozidel ozbrojených sil, evidenci případů Vojenské policie. (2) Vojenská policie plní další úkoly, pokud tak stanoví jiný právní předpis2) nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“). (3) Úkoly Vojenské policie vykonávají vojenští policisté. §5 Vojenským policistou se může stát a) voják z povolání zařazený ve Vojenské policii nebo b) voják v záloze povolaný na vojenské cvičení k vojenskému útvaru Vojenské policie. 1) 2)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Například zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2
Hlava III Řízení a organizace Vojenské policie §6 (1) Ministr obrany jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské policie, který je mu přímo podřízen. (2) Náčelník Vojenské policie odborně řídí a kontroluje Vojenskou policii. §7 Organizační strukturu Vojenské policie stanoví ministr obrany. Hlava IV Povinnosti a oprávnění Vojenské policie a vojenského policisty Díl 1 Povinnosti a oprávnění Vojenské policie §8 Oprávnění k držení a používání nebezpečných látek a věcí (1) Vojenská policie je oprávněna pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní a znalecké činnosti nebo pro výkon činností při plnění úkolů Vojenské policie držet, přechovávat, vyrobit a používat nebezpečné látky a věci. (2) Nebezpečnými látkami a věcmi podle odstavce 1 se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné látky, psychotropní látky a jedy. (3) Vojenská policie a) stanovuje a realizuje opatření k zamezení neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo k jejich neoprávněnému použití, zničení anebo ztrátě, b) vede evidenci nebezpečných látek a věcí, c) vede dokumentaci technicko organizačních opatření k zajištění ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik plynoucích z charakteru tohoto materiálu pro bezpečnost osob a majetku. (4) Vojenská policie je oprávněna používat a přepravovat nebezpečné látky a věci zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci nálezu munice nebo výbušnin, při speciálním výcviku služebních psů, při zákroku proti pachatelům zvlášť závažných zločinů nebo je-li to nezbytné k předcházení anebo odstranění závažného ohrožení bezpečnosti chráněného objektu. §9 Oprávnění při dohledu nad bezpečností provozu vozidel (1) Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil tím, že a) kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích vozidly ozbrojených sil, 3
b) objasňuje dopravní nehody a jiné události v provozu, na kterých měla účast pouze vozidla ozbrojených sil, při nichž nevznikla škoda na majetku či zdraví třetí osoby. (2) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil je vojenský policista oprávněn a) vyzvat osobu provádějící výcvik řidičů vozidel ozbrojených sil k vyšetření podle zákona o silničním provozu ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou, b) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla, c) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu, d) měřit rychlost vozidel ozbrojených sil, e) zabránit řidiči vozidla ozbrojených sil v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. (3) V chráněných objektech Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu tím, že a) kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích i mimo ně, b) objasňuje dopravní nehody a jiné události, c) vydává písemné stanovisko k úpravě provozu na veřejně nepřístupné účelové komunikaci. (4) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu v chráněných objektech je vojenský policista oprávněn a) vyzvat řidiče vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla, b) vyzvat řidiče vozidla k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu, c) měřit rychlost vozidel, d) rozhodnout o odstranění vozidla na náklady provozovatele vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci nebo i mimo ni nebo je důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněného objektu anebo je místní úpravou provozu v předmětném místě provoz vozidel omezen nebo zakázán, e) zabránit řidiči v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. Díl 2 Nakládání s informacemi § 10 Obecná ustanovení o zpracování informací a osobních údajů Vojenskou policií (1) Vojenská policie zpracovává v souladu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem informace včetně osobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. (2) Pro zpracování informací, vedení evidencí a statistik v elektronické podobě spravuje a provozuje Vojenská policie informační systém. Vojenská policie zajišťuje bezpečnost a spolehlivost provozovaného informačního systému. (3) Vojenská policie předává zpravodajským službám České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Policii České republiky, ministerstvu, Vězeňské službě České republiky a Celní správě České republiky informace včetně informací zpracovávaných v jejích evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. (4) Pokud by předání informací podle odstavce 3 ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, 4
předá je až poté, co ohrožení pomine. CELEX: 32008F0977
§ 11 Pořizování záznamů (1) Vojenská policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě také zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu. (2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je Vojenská policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit. § 12 Oprávnění požadovat informace z informačních systémů (1) Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo provozovatele poskytnutí informací z agendového informačního systému evidence občanských průkazů3), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů4), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů30), agendového informačního systému evidence obyvatel5), evidence údajů o mýtném6), základního registru obyvatel7), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, registru silničních vozidel8), registru historických a sportovních vozidel, centrálního registru řidičů, informačního systému cizinců9) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup. (2) Správce evidence nebo provozovatel informačního systému poskytne informace bezplatně a bez zbytečného odkladu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. (3) Vojenská policie je oprávněna žádat o poskytnutí informací podle odstavce 1 pouze způsobem, který jí umožní uchovávat identifikační údaje o útvaru Vojenské policie nebo o vojenském policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první jsou 3)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4)
5
správce evidence nebo provozovatel povinni zachovávat mlčenlivost. (4) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že by mohl být ohrožen její život nebo zdraví, může Ministerstvo vnitra požadovat pro Vojenskou policii na základě její žádosti od zpracovatele nebo správce evidence vedené na základě jiných právních předpisů, aby mu oznamovali každý výdej osobních údajů takové osoby. § 13 Oprávnění zpracovávat osobní údaje (1) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje včetně citlivých údajů bez souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají (dále jen „subjekt údajů“), pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů. (2) Shromažďovat údaje o rasovém původu, náboženském nebo politickém přesvědčení, o příslušnosti k zákonem nezakázanému sdružení nebo o sexuálním chování lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku. CELEX: 32008F0977
§ 14 Zpracování osobních údajů při předcházení a odhalování trestné činnosti (1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti je Vojenská policie při zpracování osobních údajů povinna a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, a osobní údaje zpracovávat pouze k tomuto účelu a v rozsahu nezbytném k jeho naplnění, b) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování, c) neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracování osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů. (2) Vojenská policie může při předcházení a odhalování trestné činnosti a) zpracovávat nepřesné nebo neověřené osobní údaje; nepřesné nebo neověřené osobní údaje takto označí, b) shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, c) zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než ke kterému byly shromážděny, d) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům. (3) Vojenská policie zpracovává osobní údaje podle odstavců 1 a 2 bez souhlasu subjektu údajů; přitom je povinna dbát práva na ochranu jeho soukromého a osobního života. Není-li tím ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti, je Vojenská policie povinna subjektu údajů sdělit, že zpracovává jeho osobní údaje. (4) Podle ustanovení tohoto dílu zpracovává Vojenská policie osobní údaje také při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost a při zjišťování těchto pachatelů. CELEX: 32008F0977
6
§ 15 Zpracování osobních údajů při pátrání po vojácích (1) Vyhlásí-li Policie České republiky pátrání po vojákovi, je Vojenská policie oprávněna v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům a zpracovávat citlivé údaje tohoto vojáka, je-li to nezbytné k jeho nalezení. (2) Vojenská policie zlikviduje osobní údaje vojáka uvedeného v odstavci 1 bez zbytečného odkladu po jeho nalezení. Osobní údaje se nemusejí zlikvidovat a) lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešován nebo hledán, nebo b) jsou-li jeho osobní údaje zpracovány při předcházení a odhalování trestné činnosti. § 16 Zveřejňování osobních údajů Vojenská policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k předcházení a odhalování trestné činnosti nebo při pátrání po vojákovi. § 17 Prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů (1) Vojenská policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracované osobní údaje i nadále potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie nebo při plnění dalších úkolů podle zákona. Zjistí-li při prověřování nebo v průběhu zpracování osobních údajů, že již nejsou potřebné, bez zbytečného odkladu je zlikviduje. (2) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, využívají-li se dále při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo elektronické podobě. (3) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci. CELEX: 32008F0977
§ 18 Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů (1) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů sdělí do 60 dnů ode dne jejího doručení bezplatně osobní údaje vztahující se k subjektu údajů, které zpracovává, pokud tomu nebrání důvody uvedené v odstavci 4. Dále uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a označení takového příjemce. (2) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů provede neprodleně po jejím doručení bezplatně a) opravu, likvidaci nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k subjektu údajů nebo subjektu údajů poskytne vysvětlení. Pokud by opravou, likvidací nebo doplněním osobních údajů bylo ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti, může Vojenská policie místo těchto operací připojit k souboru obsahujícímu nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje opravné prohlášení, 7
b) označení údajů vztahujících se k subjektu údajů, jestliže subjekt údajů popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné nebo nikoli. Toto označení údajů se odstraní pouze se souhlasem subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu anebo Úřadu na ochranu osobních údajů. (3) Novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání předchozí žádosti. (4) Vojenská policie žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by sdělením nebo likvidací došlo k ohrožení a) předcházení a odhalování trestné činnosti, b) utajovaných informací, nebo c) oprávněných zájmů třetí osoby. (5) O vyřízení žádosti Vojenská policie žadatele písemně informuje. Informace o vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Pokud by vyhověním žádosti nebo sdělením o nevyhovění žádosti došlo k ohrožení předcházení a odhalování trestné činnosti, Vojenská policie takové údaje nesdělí. CELEX: 32008F0977
§ 19 Předávání nebo zpřístupňování osobních údajů (1) Vojenská policie předává nebo zpřístupňuje osobní údaje jiným orgánům nebo osobám a) stanoví-li tak jiný právní předpis nebo mezinárodní smlouva, b) je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat, c) je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, d) je-li to potřebné pro plnění úkolů bezpečnostních sborů České republiky, nebo e) je-li to potřebné pro zajištění plnění úkolů ozbrojených sil České republiky. (2) Vojenská policie předá doložitelným způsobem osobní údaje podle odstavce 1 písm. b) na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány. (3) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat. Neověřené osobní údaje musejí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je Vojenská policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány. (4) Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem Vojenské policie. (5) Do zahraničí lze za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol, Evropskému policejnímu úřadu (Europol), zahraničnímu bezpečnostnímu sboru nebo příslušnému orgánu anebo instituci členského státu Evropské unie, a to i bez žádosti. (6) Vojenská policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému státu nebo mezinárodní organizaci stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů a vyplývající z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu. 8
(7) Vojenská policie dále může a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím jiného státu nebo mezinárodní organizace předány osobní údaje, které Vojenská policie tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předala nebo zpřístupnila, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně, b) požadovat od jiného státu nebo mezinárodní organizace informace o zpracování předaných osobních údajů. (8) K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona se nevyžaduje povolení Úřadu na ochranu osobních údajů podle jiného právního předpisu. (9) Vojenská policie informace nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů. CELEX: 32008F0977 § 20 Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie (1) Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému. (2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán. (3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí. CELEX: 32008F0977
Díl 3 Povinnosti vojenského policisty § 21 (1) Vojenský policista je při plnění úkolů Vojenské policie povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu. (2) Vojenský policista je povinen před provedením úkonu v rámci své pravomoci poučit osobu dotčenou úkonem o důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do 9
práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí. § 22 Vojenský policista je povinen provést úkon, a to i v době mimo službu, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, popřípadě vyrozumět o nutnosti provést úkon nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar Policie České republiky. Pokud to okolnosti dovolují, je vojenský policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití, povinen použít slov „Jménem zákona!" a odpovídající výzvy. § 23 (1) Vojenský policista není povinen provést úkon, jestliže a) k jeho vykonání nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen, a jestliže povaha úkonu takové odborné vyškolení, nebo vycvičení vyžaduje, nebo b) provádí jiný úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky než neprovedení úkonu nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení, zejména pronásleduje pachatele trestného činu, zakročuje pod jednotným velením, zajišťuje bezpečnost chráněného objektu, osoby, důležitého vojenského materiálu nebo používá výbušniny nebo výbušné předměty. (2) Pokud okolnosti případu nedovolují vojenskému policistovi provést úkon, je povinen zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky o nutnosti provést úkon. § 24 (1) Vojenský policista je povinen při provádění úkonu prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti úkonu dovolují. (2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením VOJENSKÁ POLICIE nebo VP doplněným identifikačním číslem (dále jen „vojenský stejnokroj Vojenské policie“), služebním průkazem vojenského policisty (dále jen „služební průkaz“) nebo ústním prohlášením „Vojenská policie“. (3) Ústním prohlášením „Vojenská policie“ prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti prováděného úkonu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti prováděného úkonu dovolí. (4) Vojenský policista, kterého určí náčelník Vojenské policie, nemusí k výkonu služby užívat vojenský stejnokroj Vojenské policie. § 25 (1) Vojenský policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před 10
nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního zařazení ve Vojenské policii. (2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže vojenský policista dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zastupitelství nebo soudu. (3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu ministr obrany nebo jím pověřená osoba. Díl 4 Oprávnění vojenského policisty § 26 Oprávnění požadovat vysvětlení (1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, vypátrání hledaného nebo pohřešovaného vojáka anebo věci, nebo zajištění bezpečnosti chráněné osoby, a v případě potřeby osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Každý je povinen požadavku nebo výzvě vyhovět. (2) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi, partnerovi nebo druhovi, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt. (3) Vysvětlení se nesmí požadovat od osoby, která by tím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by ji této povinnosti zprostil příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu tuto povinnost má. (4) Vojenský policista je povinen předem osobu poučit o možnosti odepřít vysvětlení a o zákazu požadovat vysvětlení podle odstavců 2 a 3. (5) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku10). Náhradu poskytuje Vojenská policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena. (6) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být vojenským policistou předvedena k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. (7) Úřední záznam o podání vysvětlení je vojenský policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu poté, co se osoba dostaví na výzvu, nebo je předvedena. Po sepsání tohoto záznamu vojenský policista osobu propustí, pokud tomu nebrání zákonné důvody. (8) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam. Oprávnění požadovat prokázání totožnosti § 27 (1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data 10)
Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.
11
narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy bydliště a nemá-li ho, adresy místa pobytu, a u vojáka také prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti. (2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, b) od níž je požadováno vysvětlení, c) odpovídající popisu hledaného nebo pohřešovaného vojáka, d) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo správního deliktu, e) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu, f) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, g) při plnění jiného úkonu, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo majetku anebo pro předcházení trestné činnosti. (3) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, aby prokázala svoji totožnost, pokud a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu anebo bezpečnost osob, které se v něm nacházejí, b) se chová způsobem, který narušuje anebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu, nebo c) vstupuje do chráněného objektu nebo do místa, kam je vojenským policistou zakázán vstup, nebo z tohoto chráněného objektu nebo místa vycházející. § 28 (1) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. (2) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 1 zjistit na základě sdělených údajů ani ve vojenských evidencích11) ani v evidenci obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných úkonů, a to a) zajišťování daktyloskopických otisků, b) zjišťování vnějších tělesných znaků, c) zevní měření těla, d) pořizování obrazových záznamů, nebo e) odběr biologických vzorků, umožňující získání informací o genetickém vybavení. (3) Nelze-li úkon podle odstavce 2 pro odpor vojáka provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je vojenský policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. (4) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 2 provádí vojenský policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti12). Krev odebírá na žádost vojenského policisty pouze zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti13). Biologické vzorky se odebírají způsobem, který nesmí 11 )
Zákon č. 219/1999 Sb. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 12 ) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
12
ohrozit zdraví vojáka. (5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od omezení osobní svobody, je povinen ho propustit, nejsou-li důvody pro jeho zajištění. (6) Nemohou-li nebo odmítnou-li osoby uvedené v § 3 nebo osoba uvedená v § 27 odst. 2 a 3 prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je neprodleně předvést. (7) O předvedení a provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam. § 29 Zajištění (1) Vojenský policista je oprávněn zajistit osobu uvedenou v § 3, která a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo život anebo zdraví jiných osob nebo majetek, a po výzvě od takového jednání neupustí, b) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk, c) byla přistižena při přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, nebo mařit řádné šetření věci, nebo d) se jako voják neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo výkonu služby. (2) Po provedení úkonů v rámci zajištění je vojenský policista povinen osobu zajištěnou podle odstavce 1 ihned propustit, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. (3) Zajištění může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. (4) O zajištění osoby podle odstavce 1 a o provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam. (5) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele. § 30 Připoutání (1) Vojenský policista je oprávněn omezit volný pohyb osoby uvedené v § 3, která fyzicky napadá vojenského policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout. (2) Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání. § 31 Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby (1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu uvedenou v § 3 a v § 27 odst. 2 a 3 k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je vojenský policista oprávněn zbraň odebrat. (2) Vojenský policista je oprávněn přesvědčit se prohlídkou, zda osoba nemá u sebe zbraň a tuto zbraň jí odebrat, pokud a) má být omezena osobní svoboda osoby, b) proti ní směřuje úkon a hrozí nebezpečí, že osoba bude klást odpor, nebo c) se jedná o případy podle § 34 odst. 2 zákona. (3) Prohlídku osoby podle odst. 2, § 34 odst. 2, § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1 provádí osoba stejného pohlaví. 13
(4) O prohlídce vojenský policista sepíše úřední záznam. (5) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví vojenský policista bez zbytečného odkladu písemné potvrzení. (6) Vojenský policista vydanou nebo odebranou zbraň vrátí osobě, pokud pominul důvod pro její vydání nebo odebrání, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. Osoba je povinna vrácení zbraně potvrdit podpisem. § 32 Policejní cely (1) Vojenský policista je oprávněn umístit do policejní cely zřízené pro tento účel u útvaru Policie České republiky zajištěnou nebo zadrženou osobu uvedenou v § 3. (2) Podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií České republiky a Vojenskou policií. (3) Podmínky režimu provozu a umísťování osob do policejních cel stanovuje zákon o Policii České republiky13). § 33 Zákaz vstupu na určená místa Vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona nebo hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po nezbytnou dobu setrval na určeném místě. K vymezení určených míst se mohou použít technické prostředky. § 34 Bezpečnost chráněného objektu (1) Při zajišťování policejní ochrany chráněného objektu je vojenský policista oprávněn a) zjišťovat totožnost vstupující nebo vycházející osoby nebo osoby, která se v chráněném objektu nachází, b) zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného objektu, c) prohlédnout vnášené nebo vynášené věci nebo zavazadla. (2) Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost chráněného objektu nebo kterou neoprávněně vynáší z chráněného objektu, vojenský policista provede její prohlídku. (3) Vojenský policista může provést jiné úkony, aby se do chráněného objektu nevnášely nebo nedopravovaly věci, které by mohly narušit bezpečnost chráněného objektu. (4) Vojenský policista je oprávněn provést úkon proti osobě, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, pokud a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu nebo osoby, která se v něm nachází, nebo b) se tato osoba chová způsobem, který narušuje nebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu.
13)
Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
14
§ 35 Zastavování a prohlídka dopravních prostředků (1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidlo, které řídí voják, a vozidlo ozbrojených sil. (2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet dopravní prostředek v chráněném objektu a dopravní prostředek při vjíždění do chráněného objektu nebo vyjíždění z něho. § 36 Zajišťování bezpečnosti chráněných osob (1) Při zajišťování bezpečnosti chráněné osoby je vojenský policista oprávněn prohlédnout osobu, zavazadlo, věci a dopravní prostředek nacházející se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby. (2) Vojenský policista je oprávněn prohlédnout osobu pouze tehdy, jestliže tato osoba na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení. (3) K prohlídce budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby. (4) Prohlídka objektu, zavazadla, věcí a dopravního prostředku nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby. § 37 Ochrana vojenské letecké dopravy (1) Při zajišťování ochrany vojenské letecké dopravy před teroristickými útoky a jinými trestnými činy je vojenský policista oprávněn provést bezpečnostní prohlídku letadla, prohlídku přepravované osoby a zavazadla za účelem zjištění, zda osoba nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku nebo k jinému trestnému činu. (2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména předměty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy14). § 38 Vojenský zkušební komisař řidičů (1) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie, kterého určil náčelník Vojenské policie. (2) Zkoušky odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vojáků v činné službě provádí vojenský zkušební komisař řidičů, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. 14)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 a nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti.
15
Díl 5 Šetření přestupků § 39 (1) Vojenský policista je při šetření přestupku a jednání, které má znaky přestupku podle zákona o přestupcích oprávněn vyžadovat a) orientační vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin nebo potu, b) odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i tehdy, nelze-li osobu předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat, c) jiná odborná vyjádření15), d) výpis z evidence Rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu. (2) Vojenský policista je dále oprávněn ohledat místo přestupku, věc, která má vztah ke spáchanému přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy. (3) Úkonu uvedenému v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví. (4) Krev se musí odebrat, požádá-li o to osoba podezřelá ze spáchání přestupku. § 40 (1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže a) lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí anebo může být zabrána, nebo b) jde o věc důležitou pro řízení o přestupku. (2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je vojenský policista oprávněn tuto věc odejmout. (3) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. (4) O vydání nebo o odnětí věci sepíše vojenský policista úřední záznam a vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc vojenský policista předá orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout. Díl 6 Získávání poznatků o trestné činnosti § 41 Získávání poznatků Vojenský policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V rámci činnosti podle věty první je povinen předcházet trestné činnosti. 15)
Například zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
16
§ 42 Nástrahové prostředky a zabezpečovací technika Vojenský policista je oprávněn při předcházení a odhalování trestné činnosti, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním ochrany chráněné osoby používat nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku. § 43 Zvláštní finanční prostředky (1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti, používáním nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky, používáním operativně pátracích prostředků podle trestního řádu a v souvislosti se zajišťováním ochrany chráněné osoby. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu. (2) Vojenský policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a v souladu s účelem, na který byly poskytnuty. Díl 7 Použití donucovacích prostředků a zbraně § 44 Obecné ustanovení (1) Vojenský policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž použití byl vycvičen. (2) Zbraní podle § 44 až 49 se rozumí bodné, sečné a střelné zbraně, výbušniny, výbušné předměty a pomůcky. § 45 Donucovací prostředky a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)
(1) Donucovacími prostředky jsou hmaty, chvaty, údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, pouta, služební pes, zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla, zásahová výbuška, úder střelnou zbraní, hrozba namířenou střelnou zbraní, výstražný výstřel, 17
k) prostředek k zamezení prostorové orientace, l) vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícími účinky, který má povahu střelné zbraně, m) vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně, n) vytlačování štítem, o) vytlačování vozidlem, p) vodní stříkač. (3) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použit donucovací prostředek. To neplatí v případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu. (4) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného zákrokem; přitom se použije pouze takový donucovací prostředek, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje vojenský policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu. (5) Vojenský policista může použít donucovací prostředek vůči osobám, je-li jimi sám napaden nebo je ohrožen život nebo zdraví jiné osoby. § 46 Použití zbraně (1) Vojenský policista je oprávněn použít zbraň, a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi, b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt, c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet, d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho zákroku, e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje chráněnou osobu, střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku, f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek v chráněných objektech, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a přes opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zákona o silničním provozu16) nezastaví, nebo g) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby. (2) Použití zbraně vojenským policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné. (3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen tehdy, je-li přímo ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu. (4) Při použití zbraně je vojenský policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a aby co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zákrok směřuje.
16)
§ 79 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2008 Sb.
18
§ 47 Povinnosti vojenského policisty po použití donucovacího prostředku a zbraně (1) Po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je vojenský policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně. (2) Zákrok, při kterém byly použity donucovací prostředky nebo zbraň, je vojenský policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodů, průběhu a výsledku jejich použití. Použije-li vojenský policista donucovací prostředky nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jeho nadřízený tuto skutečnost územně příslušnému veliteli Vojenské policie. (3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně, anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda byly použity v souladu s tímto zákonem. § 48 Zákrok pod jednotným velením Při zákroku Vojenské policie pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku a zbraně může na místě zákroku rozhodnout také nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacího prostředku a zbraně musí být uchováno na obrazovém a zvukovém nebo zvukovém anebo písemném záznamu. Po použití donucovacích prostředků nebo zbraně přechází na toho, kdo rozhodl, odpovědnost za splnění povinností podle § 47. § 49 Zvláštní omezení Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevným zdravotním postižením nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí vojenský policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícím účinkem, který má povahu střelné zbraně, vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbraní, hrozbu namířenou zbraní, varovný výstřel a zbraň, kromě případů, jestliže taková osoba ohrožuje život nebo zdraví vojenského policisty nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku17) a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
17)
§ 138 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
19
Hlava V Ochrana názvu, symbolů a znaku Vojenské policie § 50 (1) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nesmějí být slova „vojenská policie“ nebo slova od nich odvozená, symboly nebo znak Vojenské policie používány při obchodní, zájmové, společenské nebo sportovní činnosti nebo obsaženy v a) obchodní firmě, b) názvu právnické osoby, nebo c) názvu orgánů nebo organizačních článků právnických osob. (2) Výjimku ze zákazu stanoveného v odstavci 1 může udělit náčelník Vojenské policie. Výjimku neudělí, pokud by použití slov „vojenská policie“ nebo slov od něj odvozených nebo užití symbolů nebo znaku Vojenské policie ohrozilo dobrou pověst Vojenské policie nebo bylo způsobilé vzbudit dojem souvislosti osoby nebo organizace s Vojenskou policií. Hlava VI Správní delikty § 51 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné, b) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj Vojenské policie nebo jeho části, ačkoli není vojenským policistou, nebo c) v rozporu s § 25 odst. 1 a § 56 odst. 3 nezachová mlčenlivost. (2) Za jednání podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč. § 52 Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 50 odst. 1 použije slova „vojenská policie“ anebo slova od nich odvozená nebo symboly nebo znak Vojenské policie ve svém názvu nebo obchodní firmě, nebo b) na místě veřejnosti přístupném neoprávněné užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 20 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 100 000 Kč.
20
§ 53 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu obce. Hlava VII Společná ustanovení § 54 Náhrada škody (1) Česká republika uhradí jinému členskému státu Evropské unie nebo evropskému orgánu škodu tehdy, poskytl-li takový stát nebo orgán náhradu škody způsobené tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu Evropské unie nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost. (2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, náhrada škody vzniklé činností Vojenské policie se řídí jiným právním předpisem2). CELEX: 32008F0977
§ 55 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzor služebního průkazu, barevné provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie. Vztahy Vojenské policie k právnickým a fyzickým osobám § 56 21
(1) Vojenská policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami a může od nich požadovat podklady a informace. Tyto osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu a bezúplatně požadované podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání jiný právní předpis. (2) Vojenský policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osobu uvedenou v § 26 odst. 2 anebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti. (3) Každý, koho Vojenská policie požádá o poskytnutí pomoci, byl-li řádně poučen, je povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl. O zproštění povinnosti mlčenlivosti platí obdobně ustanovení § 25 odst. 3. § 57 Vojenská policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými bezpečnostními sbory, obecní policií, Vojenským zpravodajstvím a s obdobnými institucemi v zahraničí. Obsah spolupráce, součinnosti a vzájemné vztahy upraví dohoda, kterou za Vojenskou policii podepisuje náčelník Vojenské policie. § 58 Dokumentace (1) Úřední záznam musí být pořízen bez zbytečného odkladu po provedení úkonu a musí obsahovat označení útvaru Vojenské policie, uvedení data a času, důvodu, průběhu a okolností úkonu a podpis zpracovatele. (2) Vojenský policista na žádost osoby vystaví bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o provedeném úkonu. Hlava VIII Přechodná ustanovení § 59 (1) Vojenský policista zařazený ve Vojenské policii podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vojenského policistu podle tohoto zákona. (2) Náčelník Vojenské policie podle zákona č. 124/1992 Sb. o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za náčelníka Vojenské policie jmenovaného podle tohoto zákona. § 60 Fyzická osoba nebo právnická osoba, které nesplňují omezení podle § 50 odst. 1, jsou povinny uvést své obchodní firmy a názvy svých orgánů a organizačních článků do souladu s § 50 odst. 1 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
22
Hlava IX Zrušovací ustanovení § 61 Zrušuje se: 1. Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii. 2. Zákon č. 39/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii. 3. Zákon č. 213/2000 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb. 4. Část čtrnáctá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 5. Část patnáctá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. 6. Část druhá zákona č. 150/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 212/2003 Sb., kterou se stanoví způsob zevního označení a vzor služebního průkazu vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o přestupcích § 62 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., 23
zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb. a zákona č. …/2013 Sb. se mění takto: 1. V § 58 odst. 1 se slova „Státní orgány, orgány Policie České republiky (dále jen „orgány police“) a“ nahrazují slovy „Orgány Policie České republiky, Vojenské policie (dále jen „orgán police“), státní orgány a orgány“. 2. V § 86 písm. a) se za slova „orgány policie“ vkládají slova „s výjimkou Vojenské policie“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze § 63 V § 4 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno c), které zní: „c) Vojenské policie.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o silničním provozu § 64 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb. a zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb a zákona č. …/2013 Sb. se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. f) a g) a v § 8a odst. 2 písm. a) a b), se slova „příslušníka Vojenské policie“ nahrazují slovy „vojenského policisty“. 2. V § 6 odst. 12 se za slovo „policisty“ vkládají slova „nebo vojenského policisty“. 3. V § 6 se odstavec 14 zrušuje. 4. V § 6a odst. 1 se slova „a 14“ zrušují. 24
5. V § 18 odst. 9 se slova „a stanovených útvarů celních orgánů“ nahrazují slovy „Vojenské policie a celních orgánů“ a za větu druhou se vkládá věta, která zní: „Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany“. 6. V § 79 odst. 2 se za slovo „Policista“ vkládají slova „vojenský policista“. 7. Nadpis § 124 zní: „Působnost“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 65 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
25
IV. Důvodová zpráva k návrhu zákona o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii) Obecná část I. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace Přípravě návrhu zákona o Vojenské policii (dále jen „návrh zákona“) předcházely odborné diskuse v rámci Vojenské policie a návazně v rámci odborných orgánů Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“) o nedostatcích platné právní úpravy a jejich dopadech na praktický výkon policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo. K přípravě návrhu zákona vedly rovněž diskuse k realizaci „Transformace resortu Ministerstva obrany“ schválené usnesením vlády ze dne 22. října 2007 č. 1194 a postupného naplňování cílů Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky, přepracované na změněný zdrojový rámec. Tyto diskuse našly odraz v návrhu koncepčního materiálu – Bílá kniha o obraně, který v návaznosti na dynamický vývoj bezpečnostního prostředí, zkušenosti z mezinárodních operací, novou strategickou koncepci NATO, aktualizovanou Bezpečnostní strategii České republiky, dopady ekonomické krize na veřejné rozpočty v České republiky a souhrnnou analýzu zdrojů ministerstva a stavu ozbrojených sil, definuje role a funkce ozbrojených sil České republiky, charakter jejích schopností a identifikuje zdroje nezbytné k zabezpečení adekvátní struktury ozbrojených sil. 1. Důvod předložení 1.1 Název: Zákon o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii) 1.2 Definice problému Potřeba nové právní úpravy vyplývá především ze skutečnosti, že zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Vojenské policii“), přes novely, kterými prošel, již nevyhovuje potřebám policejní praxe. Řešením je nově navrhovaná právní úprava, která reaguje na změny ve společnosti, zejména v ozbrojených silách a v právním řádu České republiky. Dosud platný zákon o Vojenské policii dlouho a dobře sloužil k zabezpečení policejní ochrany ozbrojených sil, a proto také bude možné řadu ustanovení dosavadní právní úpravy převzít, a to tehdy, kdy se taková ustanovení v praxi osvědčila a kdy současně nejsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a předpisy Evropské unie. V návaznosti na změny, ke kterým v ozbrojených silách již došlo a v blízké budoucnosti dojde, musí nutně dojít i ke změnám v obsahu některých úkolů Vojenské policie a prostředků sloužících k výkonu policejních činností.
26
Jedním z předpokládaných důsledků předkládaného návrhu zákona by mělo být přijetí přehledné právní normy, která povede k posílení důvěry občanů v právní řád, k odstranění nedostatků a nejasností ve výkladu zákonných ustanovení a tím ke zlepšení podmínek policejní ochrany ozbrojených sil a chápání její potřebnosti ze strany vojenské i civilní veřejnosti. 1.3 Popis existujícího právního stavu Činnost Vojenské policie upravuje zákon o Vojenské policii v platném znění. Je upravena její působnost, úkoly, organizace a řízení, povinnosti, oprávnění a prostředky vojenského policisty, zpracování informací a osobních údajů a vztahy Vojenské policie ke státním orgánům, právnickým a fyzickým osobám. Zákon také upravuje náhradu škody. K provedení tohoto zákona byla vydána nyní účinná vyhláška č. 212/2003 Sb., kterou se stanoví způsob zevního označení a vzor služebního průkazu vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie. Některé další oblasti činnosti upravují především zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a další. Konkrétní vymezení úkolů Vojenské policie se odráží v působnosti jednotlivých služeb Vojenské policie. Některá oprávnění mohou podle zákona realizovat pouze vojenští policisté zařazení v některé ze služeb Vojenské policie, které však nejsou v zákoně vymezeny. V zákoně vymezeným úkolům odpovídá organizační struktura řídícího prvku i jednotlivých výkonných útvarů Vojenské policie. V některých případech jsou úkoly vymezeny nedostatečně a neodpovídají dosaženému stavu vývoje v oblasti policejní ochrany a změnám, ke kterým došlo v právním řádu České republiky. 1.4 Identifikace dotčených subjektů Přímo dotčené subjekty v rámci ministerstva - zejména osoby (příslušníci Vojenské policie) zajišťující výkon policejní ochrany podle tohoto zákona, spolupracující subjekty v rámci rezortu MO, a jako objekty policejní ochrany všichni příslušníci ozbrojených sil a zaměstnanci; mimo ministerstvo - zejména právnické a fyzické osoby, jejichž jednání či působení souvisí s ministerstvem a ozbrojenými silami. V platné právní úpravě je vymezena působnost Vojenské policie, způsob řízení a tvorby její organizační struktury, úkoly a další zákonné podklady pro její činnost. V platné právní úpravě absentuje vymezení postavení Vojenské policie. Působnost Vojenské policie je zaměřena na policejní ochranu ozbrojených sil a její činnost se tak dotýká jak všech vojáků a občanských zaměstnanců ministerstva, ale v mnoha aspektech také dalších občanů našeho státu. Zejména představitelé Armády České republiky (dále jen AČR“), ale také někteří vedoucí zaměstnanci ministerstva si nejčastěji stěžují na uzavřenost Vojenské policie, na její neochotu komunikovat a nepřipravenost sdílet odpovědnost za plnění úkolů celého rezortu. Tuto nespokojenost sice nekopíruje nespokojenost širší vojenské ani civilní veřejnosti, ale zasluhuje nalézt řešení k její eliminaci. Příčiny této nespokojenosti je třeba hledat v každodenní zkušenosti vojenské i civilní veřejnosti, která ve vojenských policistech nevidí ty, kteří je mají „policejně ochraňovat“,
27
neví před čím je chráněna a necítí ochotu komunikovat, vykonávat policejní práci odpovědně a s respektem a necítí, že vojenský policista je ten, na koho je možné se vždy s důvěrou obrátit. V jednotlivých oblastech činnosti Vojenské policie úzce spolupracuje na plnění konkrétních úkolů s vojáky a zaměstnanci ozbrojených sil, zejména ministerstva. Na této spolupráci a její bezchybnosti závisí konečný výsledek splnění akce, úkolu. Často se stává, že je úsilí Vojenské policie rozmělňováno požadavky na plnění úkolů, které přímo nesouvisejí s policejní ochranou ozbrojených sil. Jedná se např. o suplování pořadatelské služby při kulturních, sportovních a společenských akcích apod. Tyto činnosti značně odčerpávají kapacitu doby služby a zvyšují náklady na přesčasovou práci. 1.5 Popis cílového stavu, návrhy řešení a zhodnocení rizik CÍL 1: Definování postavení Vojenské policie V současné právní úpravě chybí ustanovení o postavení Vojenské policie, a to jak vůči společnosti, tak i ve vztahu k ozbrojeným silám, jejichž policejní ochranu zajišťuje. Návrh řešení: Varianta I. Nulové řešení znamená setrvání v současném neurčitém postavení Vojenské policie. Varianta II. Předpokládá stanovit, že Vojenská policie je součástí ministerstva. Podle tohoto návrhu jde o podobný model, jaký existuje v případě Vojenského zpravodajství. Varianta III. Upravuje postavení Vojenské policie jako samostatné součásti ozbrojených sil České republiky. Předkladatel se rozhodl předložit Variantu II. CÍL 2: Zpřesnění místní, osobní a věcné působnosti Vojenské policie Otázka místní působnosti není zákonem definována. V otázce osobní působnosti se projevují nedostatky z pohledu souladu věcné působnosti a rozsahu osobní působnosti. Věcná působnost konkretizovaná zákonem zejména uloženými úkoly je v některých ustanoveních nedostatečně vymezena a někdy vede k chybným závěrům, co se působnosti a úkolů Vojenské policie týká. Návrh řešení: Varianta I. Nulové řešení. Ze zkušeností policejní praxe vyplynulo, že tato varianta není žádoucí a ukazuje se potřeba doplnění, popřípadě zpřesnění konkrétních ustanovení. Varianta II. Navrhuje se stanovit, že Vojenská policie působí na území České republiky a že se její působnost vztahuje i na místa plnění úkolů ozbrojených sil v zahraničí. Zpřesňuje se osobní působnost. V platné právní úpravě jsou uvedeny pouze osoby, které páchají trestnou činnost, tj. průběhový stav, z pohledu právní jistoty se doplňuje, že jde také o osoby, které jsou podezřelé, že spáchaly trestnou činnost a přestupky (v působnosti Vojenské policie) v minulosti. Vzhledem k tomu, že úkoly Vojenské policie se rámcově nemění, řeší se obsahová stránka některých z úkolů. Některé úkoly v oblasti ochrany osob, vojenských objektů 28
a vojenského materiálu se z obsahového hlediska zpřesňují. Souběžně se zpřesňují a definují některá stávající oprávnění Vojenské policie tak, aby vojenští policisté mohli efektivně plnit zákonem uložené úkoly. Jako potřebná je navrhována Varianta II. CÍL 3: Určit postavení a odpovědnost náčelníka Vojenské policie Varianta I. Nulové řešení Varianta II. Navrhuje se stanovit odpovědnost náčelníka Vojenské policie za řízení oblasti policejní ochrany v rámci celé Vojenské policie. K tomu se navrhuje stanovit i potřebné nástroje, tj. oprávnit náčelníka Vojenské policie k odbornému řízení celé Vojenské policie. Jako forma řízení se předpokládá vydávání závazných pokynů náčelníka Vojenské policie, jako specifických rezortních vnitřních předpisů, kterými bude nadále stanovovat podrobnější úpravu činností výkonných složek Vojenské policie, ale také např. definovat kritéria výběru ke službě ve Vojenské policii a stanovovat základní požadavky odborné přípravy vojenských policistů. Vztah ministerstva a Vojenské policie je z personálního hlediska regulován především vztahem osobní odpovědnosti náčelníka Vojenské policie za oblast policejní ochrany. Ministerstvo vytváří podmínky pro plnění úkolů Vojenské policie a pro její spolupráci s ústředními správními úřady a s jinými orgány státní správy a samosprávy. Vzhledem k připravovaným změnám v ministerstvu a potřebě jednotného řízení Vojenské policie při plnění úkolů policejní ochrany se navrhuje přijmout Variantu II. CÍL 4: Určit způsob stanovení organizační struktury Vojenské policie Varianta I. Nulová varianta znamená, že organizační strukturu Vojenské policie stanovuje ministr po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a současně se neřeší jeden ze závěrů Bílé knihy o rozdělení Vojenské policie a možnosti podřízení určených jejích služeb náčelníkovi GŠ AČR. Varianta II. Navrhuje se, aby organizační strukturu Vojenské policie stanovoval napříště ministr, který je odpovědnou osobou za celý rezort obrany, a proto bez povinnosti projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tato varianta dává možnost podřízení určených služeb Vojenské policie náčelníkovi GŠ AČR. Po společensko-politických změnách v roce 1989 a zrušení bezpečnostních složek působících vůči Československé armádě (dále jen „ČSA“) vyvstala potřeba vybudovat bezpečnostní instituce obvyklé v ozbrojených silách vyspělých západních demokracií. Tato potřeba vedla ke zřízení Vojenská policie ČSA, která navázala na tradice vojenské policie a polního četnictva první republiky a jednotek bojujících v československých zahraničních armádách. Zpočátku se Vojenská policie ČSA při policejní ochraně ČSA, až do přijetí zákona č. 124/1992 Sb., řídila Prozatímním organizačním řádem a Směrnicí pro výkon služby Vojenské policie, které vydal náčelník Generálního štábu ČSA. Na základě přijatého zákona o Vojenské policii pak ministr obrany stanovil svým rozkazem organizační strukturu a rozsah působnosti jednotlivých služeb Vojenské policie v ČSA. Vojenská policie byla od svého vniku plně profesionální. Organizace Vojenské policie v té době plně kopírovala strukturu vojenských posádek a útvarů armády. Tato organizace se však ukázala jako nevhodná, a proto byla s účinností od začátku roku 1994 změněna. Nařízením náčelníka GŠ AČR byla organizace Vojenské 29
policie nově založena na teritoriálním principu s přímou podřízeností všech jejích prvků náčelníkovi Vojenské policie. Teritoriálně bylo území státu rozděleno mezi 9 velitelství, která byla dislokována v Praze, Karlových Varech, Táboře, Klatovech, Staré Boleslavi, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Kroměříži. Tato velitelství vykonávala na vymezeném teritoriu policejní ochranu v rozsahu stanoveném zákonem bez ohledu na velitelskou podřízenost zabezpečovaných vojenských útvarů a zařízení. Výkonní policisté byli samozřejmě rozmístěni přímo u vojsk. Vrcholnými řídícími orgány byly odbor Vojenské policie GŠ AČR a Úřad Vojenské policie Praha. Tato organizace se plně osvědčila a přetrvávala až do roku 1997, kdy bylo rozhodnuto o reorganizaci a postupném snížení početních stavů a řídících prvků Vojenské policie (stejně jako v celé AČR). Činnost Vojenské policie zásadně ovlivnily změny, ke kterým došlo v roce 1999. Byl přijat komplex nových branných zákonů, schváleny změny a doplňky v jiných právních předpisech a byly přijaty mezinárodní závazky vyplývající ze vstupu České republiky do NATO. Z hlediska přijetí nového branného zákonodárství, zvláště pak zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, který vymezil jednotlivé složky ozbrojených sil, bylo nezbytné rozšířit stávající věcnou působnost Vojenské policie, která tak již není pouze službou armády, ale její věcná působnost zahrnuje policejní ochranu všech složek ozbrojených sil České republiky, vojenských objektů (včetně objektů ministerstva), a vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří ministerstvo. Z hlediska mezinárodních závazků vyplývajících pro Českou republiku ze Severoatlantické smlouvy chrání Vojenská policie i materiál a jednotky členských států NATO a zemí zapojených do Partnerství pro mír, které budou působit na našem území na základě této mezinárodní smlouvy. V návaznosti na změnu působnosti, rozšíření úkolů Vojenské policie, potřebu zefektivnění jejího řízení a zkvalitnění součinnostních vazeb a spolupráce zejména s Inspekcí ministra obrany, Vojenským obranným zpravodajstvím a dalšími orgány ministerstva a rovněž zajištění určité formy civilní kontroly bylo doplněno v novele zákona o Vojenské policii ustanovení § 4 odstavec 2, kde bylo explicitně vyjádřeno, že náčelník Vojenské policie je přímo podřízen ministru obrany, který ho jmenuje a odvolává po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky příslušném ve věcech obrany. Současná organizační struktura Vojenské policie, která je tvořena Hlavním velitelstvím Vojenské policie Praha, jako řídícím prvkem v čele s náčelníkem Vojenské policie, a 4 výkonnými útvary – teritoriálními velitelstvími Vojenské policie v Olomouci, Praze, Staré Boleslavi a Táboře, je výsledkem postupného vývoje jednak samotné Vojenské policie, ale především výsledkem přizpůsobování se potřebám policejní ochrany ozbrojených sil v návaznosti na jejich organizační a dislokační změny v průběhu času. Podle Bílé knihy o obraně, kterou dne 18. 5. 2011 schválila vláda České republiky usnesením č. 369, je základním úkolem ozbrojených sil definování schopností a souvisejících požadavků na jejich udržení, rozvoj a případné použití. K uvedenému základnímu úkolu (cíli) jsou v Bílé knize o obraně formulovány návrhy na organizační změny, jejichž součástí je i požadavek na změnu ve Vojenské policii, definovaný v kapitole 10., kde se pod bodem 10.32 stanovuje, že „Vojenská policie je rozdělena na dvě části. Služba odhalování a dokumentace protiprávního jednání je přímo podřízena ministrovi obrany a zároveň metodicky řídí druhou část – pořádkovou a dopravní službu v podřízenosti náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. V čele služby odhalování a dokumentace protiprávního jednání je náčelník.“ Návrh řešení:
30
Na základě závěrů diskusí o místě a úloze Vojenské policie v rámci ministerstva a o jejím dalším směřování při policejní ochraně ozbrojených sil se navrhuje ponechat odpovědnost náčelníka Vojenské policie za celou oblast policejní ochrany, současně v jeho přímé podřízenost ponechat kriminální službu Vojenské policie a inspekční orgán Vojenské policie. V období diskusí byla zvažována tzv. nulová varianta, která by znamenala zachování přímého řízení všech složek Vojenské policie přímo náčelníkem Vojenské policie v přímé podřízenosti ministrovi obrany. Znamenala by také ponechání stávající organizace a řízení Vojenské policie teritoriálním uspořádáním s celorepublikovou působností. Tato varianta však nevylučuje, že se průběžně provádějí, a to bez ohledu na stav projednávání zákona, změny v organizační struktuře a početních stavech Vojenské policie tak, aby byly při respektování zejména ekonomických možností státu efektivně plněny úkoly policejní ochrany. Přestože se tato varianta opouští, lze konstatovat, že vytváří a zabezpečuje požadované podmínky pro plnění úkolů Vojenské policie. Nepředpokládá se stanovit v návrhu zákona podrobnou organizační strukturu Vojenské policie. Je nezbytné zachovat možnost podrobnější organizační strukturu Vojenské policie flexibilně v čase měnit podle vývoje vojensko-bezpečnostní situace. Dílčí změny organizačního uspořádání jsou legitimní součástí řízení jakékoli organizace a měly by proto být v rukou odpovědných funkcionářů. Stanovení organizační struktury se vkládá na základě návrhu náčelníka Vojenské policie do rukou ministra obrany. S ohledem na dosažení možných úspor se již v předstihu připravuje reorganizace Vojenské policie. Navrhuje se reorganizovat Hlavní velitelství Vojenské policie a v jeho podřízenosti vytvořit dvě a v dalším kroku pouze dvě velitelství Vojenské policie na místo současných čtyř (Velitelství Vojenské policie Olomouc, Stará Boleslav a Tábor a Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha). Vzhledem k uvedenému se navrhuje přijetí Varianty II.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů Kapitálové výdaje Jako jeden z dílčích kroků zefektivnění činnosti Vojenské policie, který vychází z celkové reorganizace Vojenské policie, v návaznosti na dislokaci útvarů AČR, se navrhuje zrušení dvou velitelství Vojenské policie a přerozdělení sil a prostředků. V důsledku toho jsou nutné investice do zhodnocení budov, popř. rekonstrukcí expozitur a rozšíření jejich kapacit u dvou velitelství Vojenské policie (v působnosti Čechy a Morava) v celkové částce asi 6 mil. Kč. Další investice bude nutné vynaložit na technické zabezpečení prostor pro reorganizovanou kriminální službu Vojenské policie. Tato investice je kalkulována na asi 2 mil. Kč. Celková investice ve výši asi 8 mil. Kč je tak kalkulována za předpokladu, že Vojenská policie nebude zásadně měnit místa své hlavní dislokace. Ostatní kapitálové výdaje se plánují pouze ve výši potřebné pro zabezpečení požadovaných schopností výkonných prvků Vojenské policie. Mandatorní výdaje Navrhované změny ve struktuře útvarů Vojenské policie, které jsou směřovány k cílovému počtu 1047 osob (snížení o 75 osob), znamenají každoroční následující úsporu v oblasti platových prostředků. 31
Platy (průměr 36.800,- z limitu na rok 2012) Sociální a zdravotní pojištění Přídavek na bydlení Sociální a zdravotní pojištění z přídavku na bydlení Celkem
33.120.000,- Kč 11.260.800,- Kč 9.090.000,- Kč 3.090.600,- Kč 56.561.400,- Kč
Běžné výdaje Finanční náročnost změny struktury Vojenské policie v oblasti běžných výdajů je možno specifikovat pouze rámcově. Výše konkrétních výdajů bude značně závislá na stanovení konečné dislokace všech prvků Vojenské policie, a to s ohledem na výdaje v oblasti vlastního policejního výkonu, konkrétně zabezpečení provozu techniky a s tím související výdaje spojené s předpokládaným nárůstem cestovních náhrad. Značný dopad může mít i upřesnění plněných úkolů Vojenské policie, zejména ze stupně GŠ AČR. Částečnou kompenzací může být plánované snížení hodností vojenských policistů. Rovněž je třeba vzít v úvahu prvotní náklady na realizaci strukturálních změn, zejména náklady spojené se změnami dislokací prvků Vojenské policie. Nezanedbatelné budou náklady na proplácení ostatních nákupů jinde nezařazených – finanční náhrady za výstroj u odcházejících vojenských policistů, kde je možné vzhledem k plánovanému snížení hodností, redislokačním změnám a současnému snižování konkurenceschopnosti resortu MO na trhu práce očekávat poměrně vysoký počet odcházejících vojenských policistů do zálohy. Při požadovaném zachování schopností Vojenské policie lze tedy očekávat i nárůst nákladů na vyškolení a vystrojení nových vojenských policistů jako náhrady za odcházející. V běžném roce probíhá obměna vojenských policistů v počtu cca 30 osob. Tento údaj vychází z aktuálního stavu v letošním roce, v uplynulých letech byly počty odcházejících osob negativně ovlivněny realizovanou optimalizací. Právě na základě zkušeností z uplynulých let, lze očekávat v případě realizace tak zásadních změn, jako je rozdělení a útvarů Vojenské policie, nárůst odcházejících vojenských policistů o dalších cca 60 osob. Celková bilance finanční náročnosti Vojenské policie v příštím období je vzhledem k tak zásadním změnám, jakou rozdělení Vojenské policie na dvě části bezesporu je, pouze rámcová, s jistým procentem pravděpodobnosti. Lze ovšem poměrně reálně předpokládat že částečné úspory, které vzniknou dílčím snížením počtů Vojenské policie nebo snížením plánovaných hodností vojenských policistů budou negativně kompenzovány vyšší finanční náročností realizace vlastního policejního výkonu, ať už zvýšením dojezdových vzdáleností a nižší efektivitou řídícího procesu.
Prvotní náklady (první rok) Změny dislokace prvků Vojenské policie Finanční náhrady za výstroj u odcházejících VzP Vyškolení a vystrojení nových vojenských policistů Celkem Všeobecné náklady (první a každý další rok) Provoz techniky, cestovní náhrady Celkem Celkem náklady – nárůst první rok další roky
32
5 000 000,720 000,3 420 000,9 140 000,-
1) 2)
2 000 000,- 3) 2 000 000,11 140 000,2 000 000,-
Poznámky 1) Kalkulace: 60 osob x 12 000,2) Kalkulace: 60 osob x (40 000,- hodnota výstroje + 17 000,- základní náklady na provedení kurzu Vojenské policie) 3) Odhad zvýšení nákladů na provoz techniky, vycházející z redukce počtu velitelství a konečných prvku Vojenské policie, spojených s nárůstem kilometrových vzdáleností mezi jednotlivými prvky Vojenské policie
Skutečně vynaložené FP – roky 2010, 2011 - včetně kapitálových výdajů, přidělené 2012
BĚŽNÉ VÝDAJE celkem, z toho: platové prostředky, pojistné ostatní běžné výdaje KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Celkové výdaje na Vojenskou policii
2010
2011
2012
865,4 604,6 260,8 60,3 925,7
823,7 604,8 218,9 103,3 927,0
828,9 630,9 198,0 5,5 834,4
2010
1000
2011 900
2012
800 700 600 500 400 300 200 100 0 BĚŽNÉ VÝDAJE celkem, z toho:
platové prostředky, pojistné
ostatní běžné výdaje
KAPITÁLOVÉ VÝDAJE
Celkové výdaje na VP
Plánované vynaložení FP – v porovnání s roky 2010, 2011 – oblast běžných výdajů
BĚŽNÉ VÝDAJE celkem, z toho: platové prostředky, pojistné ostatní běžné výdaje
2010
2011
2012
2013
2014
865,4 604,6 260,8
823,7 604,8 218,9
828,9 630,9 198,0
861,0 630,9 230,1
851,8 630,9 220,9
33
900
2010
800
2011
700
2012
600
2013 2014
500 400 300 200 100 0 BĚŽNÉ VÝDAJE celkem, z toho:
platové prostředky, pojistné
ostatní běžné výdaje
Pozn: 1) Porovnání je kalkulováno vzhledem k roku 2011, kdy (jak je patrno z uvedených přehledů) byly sníženy přidělené FP pro celou Vojenskou policii v oblasti ostatních běžných výdajů (bez přídavku na bydlení) o 41,8 mil. Kč, což představuje rozdíl o 30,6 %, oproti roku 2010. Toto snížení je při požadavku zachování schopností Vojenské policie dlouhodobě neudržitelné. Je nutno reálně kalkulovat s nutným celkovým zvýšením přidělených FP v oblasti ostatních běžných výdajů. 2) V roce 2012 jsou uvedeny pouze skutečně přidělené FP (stav k 2.8.2012). V uvedené výši jsou pro zabezpečení plnění úkolů Vojenské policie nedostačující. 3) Do výdajů nejsou kalkulovány výdaje na provoz nemovité infrastruktury, kde nejsou očekávány zásadní změny
4. Implementace doporučené varianty a vynucování Za implementaci regulace bude odpovědné ministerstvo. U regulovaných subjektů mimo ministerstvo se nepředpokládá výkon dalších činností nad úroveň stávající regulace. V některých případech půjde o úpravu kompetencí mezi ministerstvem, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti. V některých případech půjde o úpravu kompetencí uvnitř rezortu obrany. V rámci vytváření nástrojů vynucování budou převzaty nástroje z platné právní úpravy v dílčích aspektech upraveny na nové podmínky, které obsahují jednotlivá nově navrhovaná, popř. upravovaná ustanovení.
5. Přezkum účinnosti regulace Zákon o Vojenské policii, včetně prováděcího právního předpisu, má nabýt účinnosti v roce 2013. Lhůta pro přezkum účinnosti je stanovena na rok 2015. Účinnost předloženého návrhu zákona bude ověřována vyhodnocováním a kontrolou jeho realizace. 6. Konzultace a zdroje dat Návrh zákona byl, s ohledem na důvody, pro které se zákon předkládá a předmět a cíle nově navrhované úpravy, projednán se subjekty v rámci ministerstva. Uplatněné připomínky 34
byly do návrhu zapracovány. Tomuto návrhu zákona předcházely odborné diskuze uvnitř Vojenské policie i v rámci ministerstva. Některé odborné otázky policejního výkonu byly řešeny v souvislosti s předcházející připravovanou, později však nerealizovanou novelou zákona č. 124/1992 Sb. s legislativními orgány ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, v komisích legislativní rady vlády i následně ve výboru Poslanecké sněmovny. 7. Kontakt na zpracovatele RIA JUDr. Dalibor Horkel, CSc. (legislativní gestor) Ministerstvo obrany – Sekce legislativní a právní tel. 973 200 074, e-mail
[email protected] JUDr. Ladislav Dolejší (věcný gestor) Ministerstvo obrany – Vojenská policie tel. 973 215 059, e-mail
[email protected]
II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky. V oblasti zpracování osobních údajů je respektována právní úprava založená zákonem č. 101/ 2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Současně jsou stanoveny některé odlišnosti ve zveřejňování a předávání osobních údajů a v informování subjektu osobních údajů s ohledem na potřeby procesu předcházení a odhalování trestné činnosti. Výjimky z obecné úpravy vycházejí rovněž z implementace Rámcového rozhodnutí Rady EU č. 2008/977/SVV „o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech“. III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty ES Navrhované řešení je v souladu s předpisy tvořícími ústavní pořádek, jakož i s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky. Obecně problematika policejní činnosti vojenských policií není předmětem komunitární úpravy – práva Evropské unie. Z hlediska implementovaných předpisů Evropské unie však byly uplatněny příslušné normy týkající se sdílení informací s členskými státy, včetně nakládání s osobními údaji. Při přípravě návrhu zákona byly využity relevantní právní nástroje Evropské unie a související dokumenty přijaté v rámci III. pilíře, zvláště – Úmluva založená na článku K. 3 Smlouvy o Evropské unii, o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu); 495A1127(01), 35
– Schengenská prováděcí úmluva a navazující a související předpisy schengenského acquis (srov. čl. 3 Aktu o přistoupení k Evropské unii), – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, – Rámcového rozhodnutí Rady EU č. 2008/977/SVV „o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech“. K implemantaci tohoto Rozhodnutí byla zpracována rozdílová tabulka, která je uvedena v příloze důvodové zprávy. Vliv na hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty Návrh zákona řeší problematiku neoprávněného užívání názvu „Vojenská policie“, zvláštního barevného provedení a označení vozidel zřejmě zaměnitelné se zvláštním barevným provedením a označením služebních vozidel Vojenské policie a neoprávněného veřejného nošení vojenského stejnokroje Vojenské policie. Navrhuje se, aby tyto správní delikty projednávaly v prvním stupni obecní úřady obcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti (jde o obdobu projednávání přestupku podle § 21 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích). Vzhledem k tomu, že do současné doby jsou známy pouze ojedinělé případy protiprávního jednání podle výše uvedeného, lze se domnívat, že si jejich projednávání nevyžaduje navýšení příspěvku na přenesenou působnost. Případný přínos pokut by pak byl přínosem do rozpočtu obce. Vliv na podnikatelské prostředí v České republice V souvislosti s ochranou názvu „Vojenská policie“ před jeho zneužitím se navrhuje, aby fyzická osoba, právnická osoba nebo jiná organizace, které používají název Vojenská policie v názvu obchodní firmy, v názvu svých orgánů a organizačních článků tyto názvy uvedly do souladu se zákonem nebo ve stanovené době vyžádaly a doložily na příslušné rejstříky udělenou výjimku. Návrh nemá dopad na rovnost mužů a žen, ani dopady na sociální a životní prostředí.
36
II. Zvláštní část ČÁST PRVNÍ – VOJENSKÁ POLICIE Hlava I. Postavení Vojenské policie K § 1 (Postavení Vojenské policie) Zákon č. 124/1992 Sb. vymezil původně Vojenskou policii jako službu Československé armády pro plnění úkolů policejní ochrany Československé armády. Rovněž stanovil, že vojenským policistou může být pouze voják z povolání. Z hlediska osobní působnosti zákon stanovil, že Vojenská policie působí vůči vojákům v činné službě a osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a v prostoru, kde probíhají vojenské akce, a dále vůči osobám, které páchají trestnou činnost nebo přestupky spolu s vojáky, a též proti majetku ve vlastnictví anebo užívání Československé armády a materiálu důležitého pro obranu státu. Zákon o Vojenské policii je právní normou přijatou po roce 1989. Přesto, že se stal dobrým nástrojem v rukou vojenských policistů, měl některé nedostatky, které, v době kdy byl přijímán, nebyly předvídány. Původně byla Vojenská policie organizována podle struktury armády a pod velením jejích velitelů. Tato organizace se však, z hlediska činnosti a plnění úkolů Vojenské policie, ukázala jako málo efektivní. Bylo nutné ji přizpůsobit územnímu principu tak, aby mohla efektivně fungovat s orgány vyšetřování a státního zastupitelství. Tato organizace, přijatá zákonem č. 39/1995 Sb., se plně osvědčila a vedla k zlepšení efektivity činnosti Vojenské policie. Po 1. prosinci 1999, kdy nabyly účinnosti nové zákony branného zákonodárství, se průběžně měnily a byly přijímány další obecně závazné předpisy, které se dotýkají činnosti Vojenské policie, a proto bylo nezbytné zákon upravit. Změny, provedené zákonem č. 213/2000 Sb., se týkaly i postavení a působnosti Vojenské policie. Rozsah působnosti byl rozšířen na ozbrojené síly České republiky jako celek a nikoli jen na Armádu České republiky. Zahrnoval nově policejní ochranu veškerého vojenského materiálu, vojenských objektů a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří ministerstvo. Úkoly Vojenské policie byly rozšířeny o policejní ochranu vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a vojenských objektů pro jejich odbavení. Zákon stanovil přímou podřízenost náčelníka Vojenské policie ministru obrany. Zpřesněna a rozšířena byla také některá oprávnění vojenských policistů v návaznosti na stanovené úkoly. Přijaté změny bezesporu vedly k zefektivnění činnosti Vojenské policie, k posílení právní jistoty vojenských policistů i vojenské veřejnosti a k posílení důvěry občanů v právní řád. Zákon č. 124/1992 Sb. stanovil působnost, úkoly a organizaci Vojenské policie a rovněž jí svěřil využívání specifických metod a prostředků při plnění úkolů. Povinnosti, oprávnění a prostředky Vojenské policie zákon stanovil analogickým způsobem, jako byly svěřeny Policii České republiky. Při vymezování postavení Vojenské policie nelze přistupovat vylučovací metodou, např. není-li Vojenská policie součástí Vojenské kanceláře ani součástí Hradní stráže, je pak součástí Armády České republiky. Nelze připustit ani tvrzení, že vojáci v činné službě mohou být zařazeni jen v ozbrojených silách České republiky, neboť takové tvrzení by bylo v rozporu s ustanovením § 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
37
Zákon stanovuje, že Vojenská policie je součástí ministerstva, která je určena pro plnění úkolů policejní ochrany ozbrojených sil České republiky, ministerstva, veškerého vojenského materiálu, vojenských objektů a ostatního majetku státu, s nímž přísluší hospodařit ministerstvu. Většina činností Vojenské policie má povahu dozorčí a zásahové činnosti, popř. ve výkonu informačních či zajišťovacích úkonů apod. Konkrétně podle nauky je tato činnost policie výkonem správního dozoru, kdy správním dozorem rozumíme správní činnost vykonavatele veřejné správy spočívající v pozorování chování jí nepodřízených subjektů a jeho porovnávání s chováním vyžadovaným právními normami. Konkrétně jde o specifický typ správního dozoru typického pro veřejné ozbrojené sbory, označovaný jako tzv. pořádkový dozor. Tím se rozumí správní dozor vykonávaný na veřejně přístupných místech. V případě porušování právních norem se tento pořádkový dozor může zaměřit již na konkrétní osoby, a to právě zásahovou činností, popř. faktickými zásahy (formy činnosti veřejné správy, které mají pro adresáty přímé důsledky). Zásahovou činnost realizuje policie zejména tzv. faktickými pokyny (úkony) a donucovacími úkony (zákroky), které představují zásahy do práv osob prováděné na základě konkrétního zákonného zmocnění, které však nejsou výsledkem nějakého formálního procesu (neformálnost). Faktickými pokyny rozumíme úkony, které konkretizují v podobě na místě udílených zákazů nebo příkazů obecná pravidla chování osob, vůči nimž směřuje výkon veřejné správy. Donucovací úkony jsou obecně úkony, které spočívají v efektivním donucování či jeho bezprostřední hrozbě. Bezprostřední zásahy pak směřují k odvrácení nebezpečí, které bezprostředně ohrožuje právem chráněné zájmy. Teorie správního práva se názory na povahu bezprostředních zásahů liší, jsou pojímány buď jako specifické správní akty, nebo jako tzv. reálné akty, kterými jsou akty zahrnující vedle bezprostředních zásahů i jiné úkony s nižší intenzitou právních účinků anebo jsou považovány za správní činnost sui generis. Tento výklad vychází z pojetí, že jde o správní činnost svého druhu a svou neformálností se tyto úkony právě liší od správních aktů. (srov. Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Beck, 1994, s. 175 a násl.) Úkony v rámci plnění úkolů Vojenské policie mají obvykle povahu faktických pokynů (např. zákaz vstupu na určená místa), nebo bezprostředních zásahů (např. zajištění osoby, použití donucovacích prostředků). Zákroky jsou druhem donucovacích úkonů a jsou charakteristické tím, že při nich dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití. V konkrétních případech pak Vojenská policie vydává i konkrétní správní akty konkrétní, tedy vztahující se v konkrétní věci ke konkrétním subjektům. Hlava II. Působnost Vojenské policie § 2 (Místní působnost) Zákonem se stanovuje dosud neupravená místní působnost Vojenské policie na území České republiky, ale také při plnění úkolů ozbrojených sil v zahraničí. Vojenští policisté vykonávají policejní ochranu úkolových uskupení ozbrojených sil České republiky v zahraničních misích obecně na základě mezinárodních smluv a konkrétně např. v Afghánistánu vycházíme ze smlouvy mezi NATO a vládou Afghánské islámské republiky. K § 3 (Osobní působnost) 38
Navrhuje se k zpřesnění osobní působnosti pro zajištění větší právní jistoty doplnit, že jde také o osoby, které jsou podezřelé, že dříve spáchaly trestnou činnost a přestupky (v působnosti Vojenské policie). Při stanovení osobní působnosti Vojenské policie je nutno vycházet z ustanovení zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, který v § 3 stanoví, že ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě a že se v ozbrojených silách zaměstnávají občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil. Tito zaměstnanci vykonávají v ozbrojených silách obdobné činnosti jako vojáci (hospodaří s majetkem ozbrojených sil, řídí vozidla ozbrojených sil, činnost vedoucích zaměstnanců apod.), z čehož vyplývá, že působnost Vojenské policie vůči civilnímu personálu musí být obdobná jako vůči vojákům. Působností Vojenské policie vůči občanským zaměstnancům ozbrojených sil a dalším osobám, uvedeným v navrhovaném ustanovení, není dotčen např. odlišný způsob řešení jejich případného protiprávního jednání, majícího povahu přestupku. Vojenská policie nutně působí i vůči dalším osobám, mimo stanovený limitovaný okruh, avšak pouze v případech konkrétně definovaných a pouze v nezbytném rozsahu, který je uveden u konkrétních oprávnění podle tohoto zákona. K § 4 (Úkoly Vojenské policie) Z věcného hlediska obsahuje policejní ochrana veškeré úkoly, které Vojenská policie podle zákona vykonává. Úkoly Vojenské policie jsou navrženy v pořadí odpovídajícím jejich významu a odpovídají působnosti odborných služeb Vojenské policie. Podle potřeby jsou některé úkoly vymezeny obecněji, širším úhlem pohledu, jiné jsou více konkrétní. Navrhované vymezení úkolů je adekvátní potřebám policejního výkonu. V oblasti činnosti dopravní služby a ochranné služby došlo k zpřesnění úkolů, které tak odpovídají efektivitě policejního výkonu, ale také změnám, k nimž došlo v právním řádu. K písm. a), b), c) Úkony, které Vojenská policie vykonává v jednotlivých stádiích trestního řízení, vycházejí z trestního řádu. Působnost Vojenské policie v tomto směru je přesně dána zákonnou úpravou a pověřené orgány Vojenské policie postupují přesně v souladu s trestním řádem, tedy prověřují a v zahraničí i vyšetřují trestnou činnost. Pro úplnost je možné uvést, že předcházet trestné činnosti lze také prostřednictvím opatření prevence kriminality, tedy cíleným, plánovitým, koordinovaným a komplexním působením na příčiny a podmínky, které trestnou činnost vyvolávají či umožňují, s cílem takovému jednání předcházet. K 1. 1. 2012 nabyla účinnosti změně ustanovení § 12 odst. 2 trestního řádu. Došlo k rozšíření působnosti pověřeného orgánu Vojenské policie v trestním řízení na příslušníky ozbrojených sil a osoby, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech, proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo. Na tuto změnu reaguje i návrh zákona o Vojenské policii v ustanoveních týkajících se především podání vysvětlení, prokazování totožnosti a činnosti při získávání poznatků o trestné činnosti. V rámci plnění úkolů vykonává Vojenská policie činnosti doprovodné a podpůrné, které jsou často svou povahou typicky policejní, pro plnění úkolů, avšak nevyžadující stanovení zákonem. Jedná se např. o činnost zaměřenou na vyhledávání zbraní, výbušnin nebo omamných a psychotropních látek a především o kriminalisticko-technickou a znaleckou činnost prováděnou v souladu se zákonem, zastřešenou speciálně zřízeným znaleckým
39
pracovištěm Vojenské policie, zapsaným v Seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost Ministerstva spravedlnosti. K písm. i) Zákon č. 147/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky zrušil ustanovení § 37-37b, o odborné způsobilosti k řízení vozidel ozbrojených sil. Tímto ustanovením byla zrušena i prováděcí vyhláška, která danou problematiku řešila. V současné době příprava žadatelů k získání řidičského oprávnění a zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel se provádějí podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v autoškolách určených ministerstvem. Zkoušky provádí v souladu s § 33 zákona č. 247/2000 Sb., vojenský zkušební komisař řidičů, kterým je příslušník Vojenské policie. Z výše uvedeného vyplývá, že tato činnost je součástí úkolů Vojenské policie. Upřesněním úkolu spočívajícího v dohledu nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel ozbrojených sil, které vojenští komisaři řidičů provádějí je současně významným prvkem prevence. K písm. k) Ministr obrany v současné době nepatří mezi ústavní činitele, kterým Policie České republiky poskytuje ochranu. S přihlédnutím k zahraničním zvyklostem a možnému ohrožení osoby ministra při výkonu funkce nebo pro její výkon se jeví jako potřebné tuto ochranu poskytovat. Vzhledem k tomu, že Vojenská policie poskytuje ze zákona ochranu a doprovod určeným osobám, jeví se jako vhodné výslovně uvést úkol ochrany osoby ministra obrany v zákoně. Vzhledem k tomu, že v resortu obrany působí Vojenská policie jako profesionální policejní složka, měla by být tímto úkolem také pověřena. Právní úprava obsažená v zákoně o Vojenské policii je tak speciální k právní úpravě obsažené v zákoně o Policii České republiky. Ministr obrany určí další osoby, které mohou být ohroženy v souvislosti s jejich plněním úkolů ozbrojených sil, nebo působením ve prospěch ozbrojených sil, nebo se spoluprácí s ozbrojenými silami, a kterým proto Vojenská policie poskytuje ochranu. Dále jde o osoby, hlavních představitelů vojenských struktur organizace Severoatlantické smlouvy a Evropské unie a hlavních představitelů ozbrojených sil cizích států při jejich pracovních návštěvách České republiky Doprovod a ochrana poskytované hlavním představitelům ozbrojených sil cizích států se realizuje tehdy, jsou-li chráněnými osobami i v zemi svého původu, anebo jsou-li s jejich pracovní návštěvou spojena bezpečnostní rizika (např. u pracovních návštěv hlavních představitelů ozbrojených sil ze zemí Blízkého východu). K písm. l) Při působení ozbrojených sil České republiky v zahraničních misích nelze vyloučit možnost, že oficiální představitelé České republiky nebo jiní její občané mohou potřebovat v zemi působení ochranu nebo jinou pomoc. Konkrétními příklady mohou být zejména akce Vojenské policie ve prospěch Policie České republiky při ochraně představitele zastupitelského úřadu České republiky v Kuvajtu v souvislosti s válkou v Iráku, představitelů humanitárních organizací v této oblasti ochrana Provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu apod. Je zřejmé, že při zajišťování bezpečnosti představitelů České republiky během návštěv těchto rizikových oblastí mohou speciálně vycvičení vojenští policisté poskytovat těmto osobám potřebnou pomoc a ochranu, aniž by přitom Vojenská policie zasahovala do působnosti Policie České republiky. K písm. n)
40
Návrh rozšiřuje dosavadní úkol o zajišťování bezpečnosti vojenské letecké dopravy jako celku. V současné mezinárodně bezpečnostní situaci je České republiky úzce zapojena do mezinárodních vojenských i humanitárních akcí. Vojenská letadla přepravují do těchto oblastí příslušníky ozbrojených sil, pracovníky humanitárních misí, záchranáře, ale i výzbroj, výstroj a humanitární pomoc. Těmto vojenským letadlům a jejich posádkám je nutné zajistit bezpečnost, a to nejen před přímým napadením. K § 5 (Vojenský policista) Návrh zákona stanovuje, kdo se může stát vojenským policistou. Podrobnější úprava se předpokládá řešit vnitřními předpisy v rámci právního postavení vojáka podle zákona o vojácích z povolání. Hlava III. Řízení a organizace Vojenské policie K§6 Návrh zachovává podřízenost Vojenské policie ministerstvu, které vytváří a zajišťuje podmínky pro plnění jejích zákonných úkolů. Podle současné právní úpravy náčelníka Vojenské policie jmenuje a odvolává ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. Tato podmínka znamená určitý prvek civilní kontroly, který byl potřebný v začátcích Vojenské policie. Vzhledem k posunu demokratických principů v České republice a také proto, že šlo pouze o projednání bez přímého vlivu na samotný akt jmenování či odvolání náčelníka Vojenské policie, se tato podmínka nově nenavrhuje. Vzhledem k odpovědnosti náčelníka Vojenské policie za činnost celé Vojenské policie a za oblast policejní ochrany v rezortu obrany se v návrhu stanovuje jeho oprávnění odborně řídit a kontrolovat celou Vojenskou policii. Předpokládá se možnost část Vojenské policie podřídit náčelníkovi GŠ AČR, a proto bude nutné konkrétní plnění úkolů policejní ochrany a koordinaci mezi složkami v podřízenosti náčelníka GŠ AČR a v podřízenosti náčelníka Vojenské policie upravit vnitřními předpisy, které současně stanoví i rozsah jejich odpovědnosti a kontroly. V rámci odborného řízení bude náčelník Vojenské policie vydávat závazné pokyny náčelníka Vojenské policie, jako specifické rezortní vnitřní předpisy, které po vzoru Policie České republiky i za současného stavu řízení vydává, avšak pouze jako vlastní akty řízení. Obecně platí, že povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích. Ukládání povinností formou vnitřních předpisů a rozkazů má však v případě vojáků jednoznačnou oporu v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, neboť právě tento zákon upravuje služební poměr vojenských policistů a mezi základní povinnosti vojáka, v tomto případě vojenského policisty, řadí povinnost důsledně a přesně plnit úkoly, které mu ukládají právní předpisy a rozkazy nadřízených. K§7 Návrh zákona přejímá způsob stanovení organizační struktury Vojenské policie ministrem, který tuto strukturu stanoví na základě návrhu náčelníka Vojenské policie.
41
Hlava IV. Povinnosti a oprávnění Vojenské policie a vojenského policisty Díl 1 Povinnosti a oprávnění Vojenské policie K § 8 Oprávnění k držení a používání nebezpečných látek a věcí Pro účely výcviku, výuky, zkoušek, expertizní činnosti apod. je potřebné stanovit, že Vojenská policie je oprávněna držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. Jde o nově vymezené oprávnění Vojenské policie při nakládání s uvedenými látkami a věcmi. Zejména se jedná o zbraně, střelivo, výbušniny a bezpečnostní materiál. Zacházení s těmito věcmi upravují zvláštní právní předpisy jako je např. zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Vojenská policie má ve svých řadách specialisty pyrotechnické služby nejvyšší třídy vyškolené k používání výbušnin a výbušných prostředků a v organizační struktuře Vojenské policie se též nachází pracoviště Kriminalistické techniky a expertiz (soudně znalecké pracoviště s příslušným atestem). V souvislosti s úkolem zajišťování bezpečnosti vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a ochrany vojenských objektů určených pro odbavení přepravovaných ústavních činitelů a určených osob se navrhuje oprávnit určené vojenské policisty k likvidaci nástražných výbušných systémů a při likvidaci nálezu munice používat výbušniny a výbušné předměty. Vojenská policie provádí výcvik služebních psů na vyhledávání nebezpečných látek a věcí. Psovod se služebním psem bývá součástí pátracího týmu a je potřeba, aby psovod a služební pes byli kvalitně a zejména speciálně připraveni. Návrh umožňuje nakládání se zbraněmi, střelivem, výbušninami apod. určenými k výcviku vojenských policistů, včetně specialistů – pyrotechniků. V návaznosti na toto oprávnění budou vojenští policisté, zejména pyrotechnici, školeni v rozpoznání a likvidaci nástražných výbušných systémů, vojenské munice apod. K § 9 Oprávnění při dohledu nad bezpečností provozu vozidel Navrhovaná dikce speciálních ustanovení v návaznosti na nově navrhovanou úpravu obecných ustanovení zákona o silničním provozu odstraňuje nejednoznačně specifikovaná oprávnění vojenského policisty při provádění dohledu nad provozem vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích a nad provozem ostatních dopravních prostředků ve vojenských objektech. Dosavadní nejednoznačnost oprávnění Vojenské policie má za následek právní nejistotu zejména řidičů „civilních“ vozidel v chráněných objektech při páchání přestupků a vede k neoprávněným stížnostem na postup vojenských policistů. Nová úprava definuje oprávnění Vojenské policie při provádění dohledu nad bezpečností provozu vozidel s tím, že definuje konkrétní oprávnění vůči vozidlům ozbrojených sil a jejich řidičům a v chráněných objektech vůči všem vozidlům a jejich řidičům. K tomu využívá současně další oprávnění vojenského policisty podle zákona o silničním provozu. Nerozšiřuje se působnost ani oprávnění Vojenské policie, ale upřesňuje činnost při plnění tohoto úkolu. Tato konkrétní úprava zahrnuje doporučení veřejného ochránce práv, že způsob a oprávnění vojenského policisty při provádění dohledu má stanovit přímo zákon.
42
Navrhovaná speciální úprava navazuje na zpřesnění obecné úpravy v zákonu o silničním provozu, připravené Ministerstvem dopravy, které se společně s návrhem zákona o Vojenské policii rovněž navrhuje. Díl 2 Práce s informacemi K § 10 Ustanovení obsahuje obecné zmocnění Vojenské policie k práci s informacemi potřebnými k plnění jejích úkolů. Informace lze používat pouze k plnění úkolů zákonem svěřených Vojenské policii. Explicitně je zakotvena povinnost Vojenské policie, jako správce a provozovatele informačního systému, zajistit jeho bezpečnost a spolehlivost. To znamená zabezpečit všechny uvedené informace včetně osobních údajů před neoprávněným přístupem, změnou, zneužitím, zničením, ztrátou či odcizením nebo jiným neoprávněným zpracováním. Navrhovanou úpravou se implementuje čl. 22 Rámcového rozhodnutí Rady EU č. 2008/977/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (dále jen „rámcové rozhodnutí“), který ukládá, že „příslušné orgány musí přijmout vhodná technická a organizační opatření“. Pojem „opatření“ v normativním textu je tedy nutno vykládat jako technicko-organizační opatření podle čl. 22 odst. 2 písm. a) až j) rámcového rozhodnutí, a takto vyhovují požadavkům § 13 zákona o ochraně osobních údajů. Ustanovení čl. 22 odst. 2 písmen i) a j) rámcového rozhodnutí jsou transponována slovy „opatření pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti“, přičemž se tím rozumí rovněž zajištění integrity dat, tedy aby uložené údaje nebylo možné poškodit špatným fungováním systému, a jako pojistka též možnost obnovy informačního systému v případě jeho kolapsu. Tato opatření zahrnují například logování nebo zálohování na fyzicky odděleném hardware. Konkrétní opatření k zajištění uvedených cílů je nutno zvolit s náležitým ohledem zejména na povahu a rozsah osobních údajů, které mají být zpracovávány, předpokládaná nebo známá rizika, provozní zatížení a způsob používání informačního systému, úroveň pořizované či již provozované techniky a finanční možnosti ministerstva a Vojenské policie. K § 11 Ustanovení opravňuje Vojenskou policii k pořizování záznamů, včetně záznamů z automatických technických systémů. Takto pořízené záznamy se zpracovávají podle obecné úpravy nakládání s osobními údaji a současně i podle úpravy této problematiky obsažené v návrhu zákona. Z hlediska tohoto zpracování není rozhodné, zda se jedná o záznam získaný z automatického technického systému nebo jinak. K § 12 Oprávnění požadovat informace z informačních systémů Navrhované ustanovení přejímá platnou právní úpravu § 35c zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 150/2011 Sb. K částečným úpravám dochází v návaznosti na vývoj v oblasti vedených evidencí a registrů. V odstavci 4 je obsaženo výslovné zmocnění pro Ministerstvo vnitra provádět na základě žádosti Vojenské policie evidenční ochranu údajů vymezeného okruhu osob. Samozřejmostí je, že tento úkol nemůže Ministerstvo vnitra plnit bez předání osobních údajů těchto osob.
43
Úkol je plněn prostřednictvím Ministerstva vnitra, protože Vojenská policie nemá kapacitní možnosti k plnění tohoto úkolu. K § 13 Oprávnění zpracovávat osobní údaje Návrh zákona stanoví, ve kterých případech je Vojenská policie oprávněna zpracovávat osobní údaje bez souhlasu osob v souladu s obecnou úpravou stanovenou zákonem o ochraně osobních údajů. Podle platného znění § 9 písm. i) zákona o ochraně osobních údajů je možné zpracovávat citlivé údaje v případech, kdy se jedná o zpracování podle zvláštních zákonů při předcházení a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách. V návaznosti na toto ustanovení návrh obsahuje oprávnění Vojenské policie zpracovávat citlivé osobní údaje v souladu s podmínkami čl. 6 rámcového rozhodnutí pouze, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku. K § 14 Zpracování osobních údajů při předcházení a odhalování trestné činnosti Toto ustanovení obsahuje podmínky, za kterých Vojenská policie zpracovává osobní údaje při plnění svých úkolů při předcházení a odhalování trestné činnosti. Úprava vychází z výjimek, které má podle zákona o ochraně osobní údajů. Jde o výjimku z § 5 odst. 1 a § 11 a 12 zákona o ochraně osobních údajů. Stanovuje se povinnost Vojenské policie sdělit subjektu údajů, že zpracovává jeho osobní údaje. Z této povinnosti je určena výjimka pro případy, kdy by sdělením bylo ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti. K § 15 Zpracování osobních údajů při pátrání po vojácích Ustanovení obsahuje oprávnění Vojenské policie zpracovávat osobní údaje při pátrání po vojácích a podmínky, za kterých se osobní údaje likvidují nebo naopak kdy likvidace být provedena nemusí. Pátrání vždy vyhlašuje Policie České republiky a probíhá v součinnosti obou policií. K § 16 Zveřejňování osobních údajů Návrh zákona stanoví pravidla zveřejňování osobních údajů při plnění úkolů v souvislosti s trestním řízením a pátráním po vojácích. K § 17 Prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů Ustanovení obsahuje povinnost prověřovat potřebnost zpracování osobních údajů a podmínky likvidace osobních údajů. Je samozřejmé, že pokud se například vede trestní řízení, ve kterém se používají osobní údaje shromážděné Vojenskou policií jako orgánem činným v trestním řízení ve smyslu § 12 odst. 1 a 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, jde o situaci, kdy je zpracování těchto údajů dále potřebné. Jejich další zpracování v rámci trestního řízení se řídí, stejně jako další otázky postupu orgánů činných v trestním řízení, zejména ustanoveními trestního řádu jako předpisu speciálního k zákonu o Vojenské policii. K § 18 Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů 44
Úprava obsahuje podmínky informování subjektu údajů o zpracování jeho osobních údajů. Na základě zkušeností z praxe je lhůta pro odpověď žadateli stanovena na 60 dní. Dále úprava obsahuje ustanovení týkající se opravy nebo likvidace nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů. Je stanovena podmínka písemné žádosti subjektu údajů, o které rozhoduje náčelník Vojenské policie. Obdobnou úpravu včetně lhůty na vyřízení obsahuje i zákon o Policii České republiky. Návrh umožňuje žádosti nevyhovět, pokud by došlo k ohrožení předcházení a odhalování trestné činnosti, utajovaných informací popřípadě oprávněných zájmů třetí osoby. Současně Vojenská policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů stanovit podmínky (povinnosti nebo omezení), týkající se jejich zpracování. Ustanovení implementuje požadavky čl. 17 odst. 1 rámcového rozhodnutí včetně povinnosti sdělit subjektu údajů, zda byly jeho osobní údaje předány a komu. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde o subjektivní oprávnění osob, je namístě provést detailní implementaci přímo zákonem. K § 19 Předávání nebo zpřístupňování osobních údajů Ustanovení podrobně upravuje podmínky, za kterých lze osobní údaje předávat. Úprava vytváří také předpoklad předávání osobních údajů do zahraničí. Vojenské policie v této oblasti spolupracuje s Policií České republiky, která má příslušné orgány k jednání se zahraničím, a proto se předpokládá, že Vojenská policie bude předávat informace prostřednictvím Policejního prezidia Policie České republiky (platí i pro následující § 21). K § 20 Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie V návaznosti na rámcové rozhodnutí se do zákona o Vojenské policii včleňují ustanovení upravující zpracování osobních údajů, které Vojenské policii předal nebo zpřístupnil jiný členský stát Evropské unie nebo stát přidružený mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů, orgán nebo informační systém zřízený na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie nebo naopak je má Vojenská policie těmto subjektům poskytnout. Díl 3 Povinnosti vojenského policisty K § 21 Navrhované ustanovení zakotvuje pro vojenské policisty povinnost dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob. Ve vztahu k osobám se garantuje povinnost vojenských policistů poučit je o jejich právech. Vojenští policisté se při plnění úkolů mimo jiné řídí i usnesením vlády ze dne 21. března 2001 č. 270, kterým byl vydán Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě, který je závazný pro všechny vojáky z povolání a občanské zaměstnance, kteří v rámci služebního nebo pracovního zařazení vykonávají veřejnou správu nebo se na jejím výkonu podílejí. K § 22-23 (Povinnost provést služební úkon; Vyloučení povinnosti provést služební úkon) Vojenští policisté jsou povinni podle své specializace a služebního zařazení plnit úkoly Vojenské policie i v době mimo službu, avšak jen v těch případech, pokud je bezprostředně
45
ohrožen život, zdraví nebo majetek jednáním zakládajícím trestný čin nebo přestupek, nebo je-li na ně vedený útok, čímž by mohl vzniknout trestný čin nebo přestupek. Vojenští policisté nejsou povinni provést služební úkon, jestliže vojenský policista nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha úkonu takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo tomu brání důležitý zájem služby. Zde je na místě zdůraznit, že výjimky z povinnosti provést úkony vyjmenované v návrhu zákona demonstrativně nejsou absolutní. Vojenský policista musí i v případě, že koná činnosti, které spadají do výjimky, vždy zvažovat, zda přerušení nebo nedokončení činnosti bude mít závažnější následky (smrt apod.), než nesplnění povinnosti provést jiný úkon. K § 24 (Prokázání příslušnosti k Vojenské policii) Návrh přejímá dosavadní úpravu prokazování příslušnosti k Vojenské policii, která se v praxi plně osvědčila. Konkrétní zpřesnění zjednodušují normativní text. K § 25 (Povinnost poskytnout pomoc a mlčenlivost) Jako zaměstnanec orgánu veřejné správy je vojenský policista povinen poskytnout každému na jeho žádost pomoc v rozsahu úkolů a působnosti Vojenské policii. Vojenský policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů nebo v zájmu osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Trvání této povinnost se oproti platné úpravě rozšiřuje i na dobu po skončení služebního zařazení ve Vojenské policii i po skončení služebního poměru a je nezbytné z důvodu ochrany skutečností, které nejsou v zájmu společnosti určeny ke zveřejnění, a to jak faktických informací, tak i osobních údajů se kterými se vojenský policista v průběhu své služby seznámil. Návrh výslovně uvádí, že povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolávat v případě, že subjektem, který požaduje podat vysvětlení či jinak poskytnout informace, je oprávněný orgán a současně jde o údaje potřebné k plnění působnosti tohoto orgánu na základě zákona. V případech podle tohoto odstavce tedy nelze podmiňovat poskytnutí požadované informace předchozím zproštěním ministrem obrany. Ustanovení odst. 3 totiž představuje výjimku z obecného pravidla zprošťování mlčenlivosti ministrem. Vojenský policista, který žádá o zproštění mlčenlivosti, tak činí služebním postupem. Díl 4 Oprávnění vojenského policisty K § 26 Oprávnění požadovat vysvětlení Oprávnění žádat podání vysvětlení je tradičním základním oprávněním v oblasti získávání informací. Využít ho lze zejména při šetření přestupků (na rozdíl od § 60 zákona o přestupcích lze toto oprávnění využít nejen k prověření došlého oznámení o přestupku), dále při získávání poznatků o trestné činnosti podle § 46 navrhovaného zákona o Vojenské policii a § 158 odst. 1 trestního řádu. Úprava problematiky podání vysvětlení je nově oproti úpravě podle stávajícího zákona o Vojenské policii rozšířena (na základě zkušeností z praxe). Návrh umožňuje požadovat vysvětlení i od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení 46
trestného činu a jeho pachatele tedy nejen od vojáka a osoby uvedené v § 4 písm. b) nebo c) navrhovaného zákona o Vojenské policii. Obdobně (jako je tomu podle platné úpravy) lze požadovat potřebné vysvětlení i v zájmu objasnění skutečností důležitých pro pátrání po vojácích a vojenském materiálu a ostatním majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo. Do současné doby Vojenská policie při plnění úkolů využívala institut podání vysvětlení od dalších osob, ale bez jasného zákonného zakotvení. Tento stav mohl znamenat odmítnutí podání vysvětlení o skutečnostech důležitých pro plnění úkolů Vojenské policie bez dalších následků pro osobu vyzvanou k podání vysvětlení nebo možných následných opatření ze strany vojenských policistů tyto informace získat. Vojenská policie v těchto případech musela postupovat cestou žádosti Policii České republiky o provedení úkonů, tzn. např. předvolání, předvedení, sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Návrh zákona ukládá sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení bez zbytečného odkladu. Přitom není rozhodné, zda se osoba dostaví k podání vysvětlení dobrovolně nebo je předvedena. Nově je do zákona zavedena náhrada nutných výdajů a náhrada ušlého zisku pro osobu, která se dostavila na výzvu podle odst. 1. Tyto náhrady se neposkytují vojákovi a dále osobě, která se dostavila jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Ostatní úprava podávání vysvětlení zůstává nezměněná kromě rozšíření osob, u kterých je možnost odmítnout podat vysvětlení o partnerovi na základě zákona č. 115/2006 Sb. Možnost předvedení osoby, úřední záznam zůstává jako úprava v praxi osvědčená bez věcných změn. K § 27-28 Oprávnění požadovat prokázání totožnosti Navrhuje se podrobnější úprava prokázání totožnosti. Je rozšířena o situace, které přinesly zkušenosti z bezpečnostní praxe. Prokazování totožnosti má mj. preventivní charakter. Jeho smyslem je předcházet trestné činnosti (oproti již méně efektivnímu potlačování probíhající trestné činnosti). Nově je zakotveno prokázání totožnosti u osoby, která je vyzvána k podání vysvětlení podle § 26 odst. 1 zákona o Vojenské policii. Je to opatření, kdy jsou údaje o takové osobě uchovány pro další možné využití v rámci šetření trestné činnosti či v trestním řízení i v případě, že je dána překážka získat od takové osoby informace ihned. Nově lze požadovat prokázání totožnosti od osoby, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, ale nenarušuje nebo neohrožuje jeho bezpečnost a není schopná dostatečně vysvětlit důvod své přítomnosti a za určitých podmínek (např. zvýšená bezpečnostní opatření při hrozbě útoku na chráněný objekt, předměty, které má osoba u sebe, podezřelá činnost osoby apod.). V tomto ohledu jde o preventivní charakter prokázání totožnosti. Podrobně se upravuje zjištění totožnosti vojáka, který odmítá prokázat svou totožnost nebo ji prokázat nemůže. Na základě poznatků vědeckého zkoumání se nově stanovuje oprávnění k odběru biologických vzorků, umožňujících získání informací o genetickém vybavení. Nově se zavádí také možnost překonat odpor vojáka, který se brání provedení úkonů ke zjištění jeho totožnosti za podmínky, že úkon nesměřuje proti tělesné integritě vojáka. Intenzita překonání odporu musí být vždy přiměřená intenzitě odporu. Podrobně se popisuje, kdo a jaký úkon může provést na základě zákonného zmocnění.
47
K možnosti předvést osoby k prokázání totožnosti se kromě osob uvedených v § 3 přidávají osoby uvedené v § 26 odst. 1 a § 27 odst. 3 návrhu zákona o Vojenské policii. Toto rozšíření navazuje na nově upravovaná ustanovení o podání vysvětlení a prokázání totožnosti. Pro úplnost se uvádí, že na zpracovávání takto získaných dat plně dopadá úprava ochrany osobních údajů jak podle návrhu zákona, tak podle obecné právní úpravy. V zájmu právní jistoty však návrh zákona obsahuje úpravu podmínek pro zlikvidování takto získaných údajů. Při odběru biologického vzorku umožňujícího získání informace o genetickém vybavení se postupuje neinvasivně - např. bukální stěr. Analýzou získaných biologických vzorků (např. slin) se získává toliko informace o tzv. genetickém profilu. Tato informace umožňuje jednoznačně identifikovat osobu a určit její pohlaví. Žádnou jinou informaci o genetickém vybavení z tohoto profilu získat nelze. Použití pojmu „biologické vzorky umožňující získat informaci o genetickém vybavení“ v kombinaci se zásadou přiměřenosti tvoří právní překážku pro zjišťování jiných než výše uvedených informací o genetickém vybavení. K § 29 Zajištění Institut zajištění znamená omezení osobní svobody, u kterého se předpokládá, že bude trvat řádově několik hodin (nejdéle 24 hodin), s možností umístění do cely. Návrh uvádí důvody pro omezení na svobodě. V rámci zajištění se provádějí nezbytné úkony ke ztotožnění osoby, provedení prvotního výslechu, zamezení osobě k pokračování v protiprávním jednání atd. Současná právní úprava umožňuje zajistit pouze vojáka v činné službě. Praxe však ukázala nutnost rozšíření působnosti i na osoby uvedené v § 3 zákona. Nová právní úprava by měla mj. zefektivnit plnění úkolů policejní ochrany vojenských objektů, vojenských újezdů, v prostorech cvičení armád cizích států na území České republiky a v průběhu plnění policejních úkolů v místech jiných vojenských akcí. K § 30 Připoutání Návrh vychází ze stávající úpravy použití pout k možnosti na krátkou dobu omezit osobní svobodu připoutáním k vhodnému předmětu. Připoutání je podmíněno agresivním nebo násilným chováním osoby a je přiměřeným opatřením vojenského policisty k vlastní ochraně před napadením i k ochraně života a zdraví jiných osob, popřípadě i majetkových hodnot vůči jiným osobám. K § 31 Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby Současná dikce ustanovení o odebrání zbraně je novým návrhem zákona v zásadě respektována. Stávající právní úprava však postrádá možnost osobu vyzvat k dobrovolnému vydání zbraně. Navrhovaná úprava obsahuje také ustanovení o oprávnění k prohlídce a odebrání zbraně. Prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví. K § 32 Policejní cely Profesionalizace armády spolu se snížením počtů příslušníků ozbrojených sil s sebou přinesla i redukci počtu vojenských posádek a zrušení posádkových vojenských věznic. Na základě dohody mezi Vojenskou policií a Policií České republiky budou zajištěné nebo zadržené osoby umísťovány do policejních cel Policie České republiky. Zadržení je podmíněno předchozím souhlasem státního zástupce. Bez tohoto souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li 48
osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku. Tímto krokem se zvýší záruka dodržování zákonnosti v souvislosti s omezováním osobní svobody. Zákonná úprava policejních cel je součástí zákona o Policii České republiky. Procedury prohlídky a odebrání nebezpečných věcí před umístěním do cely, pravidla pro oddělené umísťování osob do cel a další otázky s tím související jsou plně v kompetenci útvaru Policie České republiky. Podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií České republiky a Vojenskou policií. K § 33 Zákaz vstupu na určená místa Návrh dává oprávnění policistovi přikázat osobě, aby po určitou nezbytně nutnou dobu setrvala na určeném místě, pokud hrozí závažné ohrožení života nebo zdraví osob. Reaguje se tak na situace, jež mohou nastat (např. únik jedovatého plynu nebo jiné chemické látky, zásah proti nebezpečným ozbrojeným pachatelům), a je nutné např. přikázat osobám, aby nevycházely z domu. K § 34 Bezpečnost chráněného objektu Pro plnění tohoto úkolu je nezbytné oprávnit vojenské policisty kontrolovat osoby, které vstupují do chráněných objektů, nacházejí se v nich anebo je opouštějí, a to včetně kontroly jejich zavazadel. Pod pojmem vstupovat do chráněného objektu se rozumí i vjezd vozidlem nebo vstup jinými prostředky. Kromě samotného objektu se navrhuje oprávnit v přesně stanovených případech vojenského policistu k zásahu i proti osobám v bezprostřední blízkosti střežených objektů. Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost chráněného objektu nebo kterou neoprávněně vynáší z chráněného objektu, je vojenský policista oprávněn provést její prohlídku. Vojenský policista může přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do chráněného objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit bezpečnost chráněného objektu. Vojenská policie se podílí na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, dále vykonává policejní ochranu chráněných objektů (muniční základny, letiště Praha-Kbely, objekty GŠ AČR, Ministerstvo obrany) a policejní ochranu stanovených prostorů při konání prezentačních akcí a účastí ozbrojených sil (Bahna, Mezinárodní veletrh IDET, letecká přehlídka CIAF aj., kdy je část objektu uzavřena pro veřejnost), vojenských cvičení apod. K vymezení určených míst se mohou použít technické prostředky. Je-li jako technický prostředek použit pás s označením „VOJENSKÁ POLICIE VSTUP ZAKÁZÁN“, lze ho považovat za příkaz podle § 33. K § 35 Zastavování a prohlídka dopravních prostředků Návrh stanovuje podmínky zastavování a prohlížení dopravních prostředků. K § 36 Zajišťování bezpečnosti chráněných osob K plnění zákonného úkolu Vojenské policie zajišťování ochrany a doprovodu ministra obrany a jím určených osob, které plní úkoly ozbrojených sil nebo působí ve prospěch ozbrojených sil, nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, hlavních představitelů vojenských struktur organizace Severoatlantické smlouvy a Evropské unie a hlavních představitelů ozbrojených sil cizích států při jejich pracovních návštěvách České republiky se vojenským
49
policistům stanovují potřebná oprávnění. Jedná se o oprávnění k prohlídce osoby, objektu, zavazadel, věcí a dopravních prostředků. Současně je nutno připomenout, že při plnění tohoto úkolu nesmí být sledován jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby. K § 37 Ochrana vojenské letecké dopravy Vojenská policie se podílí s orgány přepravce (Armáda České republiky) a také s Policií České republiky na zajišťování ochrany vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a na ochraně vojenských objektů určených pro odbavení přepravovaných ústavních činitelů a určených osob. Vojenská policie se dále podílí na ochraně vojenského materiálu včetně vojenských dopravních letadel, která zabezpečují úkoly Armády České republiky. Jsou to vojenská dopravní letadla, která podle zákona č. 219/1999 Sb. zajišťují leteckou přepravu a leteckou dopravu. Pro plnění tohoto úkolu je nezbytné pověřit Vojenskou policii pravomocemi, které jí umožní ochranu vojenských dopravních letadel a určených prostor k odbavení cestujících účinně realizovat. Právní zakotvení těchto oprávnění bezprostředně navazuje na úkoly vyplývající pro Vojenskou policii z Národního akčního plánu boje proti terorismu v České republice, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, kde Vojenská policie plní úkoly jako osoba pověřená provozovatelem letiště a je tedy v souladu s § 85f odst. 4 písm. c) uvedeného zákona oprávněna „odepřít vstup do prostorů určených provozovatelem letiště nebo z něj vykázat osoby, které se nemohou prokázat platnou letenkou a palubní vstupenkou nebo u nichž byly zjištěny zakázané předměty anebo které jsou pod vlivem alkoholu, omamných nebo psychotropních látek. K tomu je Vojenská policie při policejním zabezpečení uvedených činností ze zákona oprávněna vyžadovat orientační dechovou zkoušku a orientační vyšetření na užití jiných návykových látek. V souvislosti s úkolem zajišťování bezpečnosti vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a ochrany vojenských objektů určených pro odbavení přepravovaných ústavních činitelů a určených osob se navrhuje oprávnit vojenské policisty k likvidaci nástražných výbušných systémů a při likvidaci nálezu munice používat výbušniny a výbušné předměty. K § 38 Vojenský zkušební komisař řidičů Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie, který je držitelem platného průkazu vojenského zkušebního komisaře řidičů. Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být tedy vojenský policista nebo zaměstnanec zařazený v organizační struktuře Vojenské policie. Odbornou způsobilost a činnost vojenských zkušebních komisařů řidičů stanovuje náčelník Vojenské policie. Vojenského zkušebního komisaře řidičů, kterého pověřil náčelník Vojenské policie, v souladu s § 33 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel určuje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností k provádění zkoušky odborné způsobilosti vojáků v činné službě – žadatelů o řidičská oprávnění. Jeho odborná způsobilost je stanovena výše uvedeným zákonem. Z tohoto důvodu se do zákona zavádí pojem „Vojenský zkušební komisař řidičů“ a jeho činnost. Řidiči vozidel ozbrojených sil České republiky jsou z procesu zdokonalování odborné způsobilosti podle zákona č. 247/2000 Sb. osvobozeni. Tato výjimka byla podmíněna plněním ustanovení § 13 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Vojenská policie v souladu s ustanovením výše uvedeného zákona dohlíží na
50
výcvik řidičů v ozbrojených silách České republiky. Součástí tohoto dohledu je přezkoušení řidičů po ukončení speciálních kurzů a vydání příslušného dokladu o jeho absolvování. V souladu s § 44 odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb. Vojenská policie vede vojenskou evidenci řidičů ozbrojených sil. Údaje o řidičích ozbrojených sil do této evidence vkládají vojenští zkušební komisaři řidičů. Díl 5 Šetření přestupků K § 39 – 40 Šetření přestupků V návaznosti na znění § 4 odst. 1 písm. b) navrhovaného zákona zahrnuje nový § 39 šetření přestupků, kterých se dopustí nejen voják, ale i ostatní osoby podezřelé ze spáchání přestupku spadající do působnosti Vojenské policie. Nová úprava se týká povinnosti odebrat krev na žádost osoby podezřelé z přestupku. Tato úprava dává osobě podezřelé z přestupku vyšší právní jistotu při šetření jejích práv. V dalším textu je převzata s formulačními změnami úprava stávajícího ustanovení o šetření přestupků, která se zpřesňuje doplněním výzvy vojenského policisty k vydání věci v souladu s dikcí zákona o přestupcích, v postupu po marné výzvě k vydání věci nedochází ke změně. Na základě působnosti Vojenské policie vůči osobám uvedeným v § 3 písm. b) a c) navrhovaného zákona o Vojenské policii je nutná změna, opět v souladu se zákonem o přestupcích, ve znění, kdy vydanou nebo odňatou věc vojenský policista předá orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout. Pokud není věc předána uvedeným orgánům, musí být vrácena. Díl 6 Získávání poznatků o trestné činnosti K § 41 Získávání poznatků Nově se navrhuje upravit oblast získávání poznatků o trestné činnosti (připravované, páchané nebo již spáchané). Toto oprávnění není v současné právní úpravě řešeno. Jedná se o institut, který upravuje postup vojenského policisty před zahájením úkonů trestního řízení v souladu s ustanovením § 158 odst. 1 trestního řádu (tzv. šetření). Smyslem návrhu je upravit tento postup přímo v zákoně především v zájmu právní jistoty a vyloučení sporů o tom, zda, jakým způsobem a za využití jakých oprávnění toho kterého zákona vojenský policista v těchto situacích postupuje. Podle navrhovaného vojenský policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti v zájmovém prostředí vyhledává, odhaluje a dokumentuje skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu. Zájem Vojenské policie je zaměřen především na předcházení trestné činnosti a vojenští policisté tak činí za využití zákonných oprávnění a prostředků v něm uvedených. Nově definované oprávnění bude příslušet vojenskému policistovi služebně činnému v pověřeném orgánu Vojenské policie (policejním orgánu). V odst. 1 jde o institut tzv. šetření, který upravuje postup vojenského policisty před zahájením úkonů trestního řízení. Ustanovení § 158 odst. 1 trestního řádu stanovuje policejnímu orgánu povinnost, v rámci postupu před zahájením úkonů trestního řízení, učinit 51
všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin a směřující ke zjištění jeho pachatele, a to jak na základě vlastních poznatků, tak na základě trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu; současně stanoví policejnímu orgánu povinnost činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti. Navrhovaný odst. 2 zdůrazňuje povinnost vojenského policisty postupovat při získávání poznatků o trestné činnosti podle tohoto zákona, nicméně se samozřejmě na tento postup vztahují i příslušná ustanovení trestního řádu (např. § 2, § 158 odst. 1, 2 trestního řádu). V rámci tohoto postupu jde o oprávnění požadovat podání vysvětlení podle § 26, pořizovat záznamy podle § 11, získávat informace z evidencí podle § 12, získávat poznatky za využití § 42. Vojenský policista je povinen postupovat při získávání poznatků o trestné činnosti z úřední povinnosti (viz § 2 odst. 4 a § 158 odst. 1 trestního řádu), tedy z vlastní iniciativy. Nečeká na vnější podnět k zahájení získávání poznatků o trestné činnosti, ale naopak získává poznatky o trestné činnosti průběžně a nikoli pouze ve vztahu k individuálnímu trestnému činu. Proto, nasvědčují-li skutečnosti spáchání trestného činu, není možné odůvodňovat nečinnost Vojenské policie nedostatkem vnějšího podnětu, popř. na něj čekat či dokonce ji takovým podnětem podmiňovat. K § 42 Nástrahové prostředky a zabezpečovací technika Podle navrhovaného ustanovení je vojenský policista činný v pověřeném orgánu Vojenské policie oprávněn využívat nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku. Jde o užití prostředků, které skrytě identifikují pachatele nebo signalizují jeho činnost v chráněném prostoru, např. jde o prášky, pasty, fosforeskující látky, zvuková a obrazová signalizační zařízení. Obecné vymezení techniky a prostředků nepředjímá jejich konkrétní charakter v souladu s realitou stále se rozvíjejících nových technologií. Využívání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky přispěje k odhalování pachatelů trestných činů, zejména v těch případech, kdy se jedná o opakovaná jednání, násilné překonávání překážek s cílem odcizit materiál a věci z majetku ozbrojených sil, např. zbraně, munici, trhaviny, jedy a jiné nebezpečné věci, které jsou zneužitelné k páchání trestné činnosti vyšší společenské škodlivosti. Účelem je zároveň dokumentování určité činnosti nebo sběru stop a informací, systémy k střežení objektů apod. Jejich použití se kryje s vymezením úkolů Vojenské policie v § 4. K § 43 Zvláštní finanční prostředky Zvláštní finanční prostředky lze použít na úhradu některých výdajů v souvislosti s používáním vybraných operativně pátracích prostředků podle § 158b písm. a) a b) trestního řádu, prostředků k získávání informací o trestné činnosti. Vzhledem k nutnosti utajovat používání těchto prostředků a evidovat a vykazovat je způsobem, který toto utajení neprolomí, je obecně stanoveno, že právní předpisy, které se jinak vztahují na hospodaření s peněžními prostředky státu, se na nakládání s těmito zvláštními finančními prostředky neaplikují. Vzhledem k tomu, že nelze na nakládání aplikovat obecné právní předpisy upravující nakládání s peněžními prostředky státu, zákon stanoví obecné pravidlo zavazující vojenské policisty nakládat s těmito prostředky hospodárně, efektivně a pouze v souladu s jejich účelem. Zmíněnými obecnými právními předpisy jsou např. zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, nebo zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vojenský policista, který 52
by účelové finanční prostředky použil v rozporu s výše uvedenými pravidly, by svým jednáním mohl naplnit jednak skutkovou podstatu přestupku podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, nebo dokonce trestného činu zpronevěry podle § 206 trestního zákoníku. Konkrétní pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví na návrh náčelníka Vojenské policie ministr a budou upravena vnitřním předpisem. Díl 7 Použití donucovacích prostředků a zbraně K § 45 (Donucovací prostředky) Toto ustanovení je taxativním výčtem jednotlivých donucovacích prostředků, které je vojenský policista oprávněn při zákroku použít. Jiné donucovací prostředky použít nesmí. Výjimkou by byly situace za okolností vylučujících protiprávnost (např. v nutné obraně či krajní nouzi). Vymezení donucovacích prostředků je nicméně natolik široké, že zahrnuje drtivou většinu dnes existujících i v současné době pouze vyvíjených prostředků. Trh nabízí značné množství prostředků, které lze po provedení příslušných zkoušek a zavedení do výzbroje používat, což umožní větší variabilitu a volbu prostředku vhodnějšího k provedení zákroku. Některé tyto prostředky znají vojenští policisté z působení v zahraničních misích, kde se využívají při potlačování nepokojů a demonstrací. Jedná se o různé aerosolové, plynové nebo elektronické paralyzéry, ale lze uvažovat i o mechanických prostředcích (vrhaných sítích, pěnových vyvíječích apod.). Protože jsou tyto prostředky zavedeny do výzbroje a využívají se, je vhodné, aby byl zákon upraven navrhovaným způsobem, který mimo jiné umožňuje reagovat i na změny v designu a materiálech těchto donucovacích prostředků. Hmaty a chvaty jsou fyzické techniky (bojová umění, bojové sporty, sebeobrana) zahrnující zejména úchopy a držení, páky, škrcení, porazy, podmety, přehozy, tlaky na citlivá místa. Údery jsou pohybové techniky spočívající v rázovém přenosu kinetické energie do objektu za pomoci horních končetin či hlavy, kopy za pomoci dolních končetin. Prostředky pod písm. b) jsou nesmrtící a dočasně zneschopňující prostředky obecně, výslovně jsou uvedeny prostředky slzotvorné a prostředky elektrické. Tyto prostředky se uplatní jednak proti jednotlivým osobám, většinou v podobě slzného spreje, nebo proti skupině osob, zde často v podobě slzotvorných zásahových výbušek či granátů. Jak elektrické paralyzéry, tak slzný plyn se řadí mezi tzv. neletální, nesmrtící donucovací prostředky, které pachatele dočasně zneschopní, paralyzují, aniž by způsobovaly trvalé následky či zranění. Obě tyto skupiny prostředků jsou volně dostupné i civilním osobám. Zákon v souladu s tendencemi současného technického vývoje umožňuje použití i dalších obdobných prostředků se srovnatelnými účinky (jde např. o v současné době vyvíjené generátory rychle tuhnoucí pěny omezující pohyb pachatele, generátory mikrovlnných bolest způsobujících paprsků, generátory infrazvuku vyvolávající pocity nevolnosti atd.; tyto prostředky však nejsou v současné době prozatím dostupné na běžném trhu). Použití různých druhů obušků, teleskopických obušků, distančních tyčí apod. umožňuje jednak znásobit účinek úderu vojenského policisty, ale také prodloužit vzdálenost mezi pachatelem a zasahujícím vojenským policistou. Pouty se podle ustanovení písm. d) rozumí všechny druhy pout, ať už jde o klasická pouta kovová, plastová pouta pro jednorázové použití, poutací řemeny, opasek s pouty atd. Zákon taktéž neomezuje způsob jejich nasazení (před tělem, za tělem, ruce k nohám, spoutání více
53
osob dohromady apod.). Při volbě způsobu použití pout je třeba aplikovat obecnou zásadu přiměřenosti. Služebního psa lze použít jako donucovacího prostředku (v tomto případě služební pes zastrašuje štěkáním, popř. pachatele chytá, kouše, drží za oblečení). Podle situace ho lze použít s náhubkem či bez náhubku. Mimo režim donucovacího prostředku se služební psi využívají i k jiným účelům, např. k stopování, k vyhledávání ukrytých osob, věcí (drogy, mrtvoly, výbušniny), k pachové identifikaci stop a osob nebo jako jiný věcný prostředek při záchranných pracích při haváriích a živelních pohromách. Použít zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem nebo jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla podle písm. f) je vojenský policista oprávněn pouze v zájmu bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku, anebo v zájmu ochrany veřejného pořádku v rámci působnosti zákona. Tento donucovací prostředek je třeba odlišovat od institutu „Použití technického prostředku k zabránění jízdě řidiči“ podle § 28 odst. 3 písm. g). Z technického hlediska může jít o zařízení se zabudovanými sklopnými trny, jejichž účelem je roztrhat pláště pneumatik jedoucího vozidla, nebo jsou použity ostré duté jehlany, které se zabodnou do plášťů a plynule vypustí pneumatiky vozidla, nebo může jít o kovové kříže spojené řetězy, na které vozidlo v rychlosti najede, tím se kola dostanou mimo kontakt s vozovkou a postupně se tak vozidlo zastaví. Zákon nevylučuje ani použití betonových či jiných zátarasů k přehrazení cesty vozidla, explicitně uvádí možnost zahrazení cesty vozidlem (služebními vozy, nákladním automobilem apod.). Taktéž není vyloučeno použití tzv. botičky (technického prostředku používaného obvykle jako prostředek vynucování pořádku ve věcech silničního provozu), a to za splnění obecných podmínek za účelem zabránění odjezdu vozidla např. při plánovaném zadržení pachatele, u kterého hrozí, že použije automobil k útěku ap. Zásahová výbuška podle písm. g) je speciální předmět, jehož účelem je působit výrazným akustickým efektem na smysly a psychiku osoby, proti které vojenský policista zakročuje tak, aby ji buď donutil ke splnění výzvy či pokynu vojenského policisty, nebo k vytvoření momentu překvapení, v důsledku kterého je osoba na krátkou dobu paralyzována, během níž může být bezpečně zadržena. Mechanismus fungování zásahových výbušek je založen na výbuchu malé pyrotechnické nálože generující velmi intenzivní zvukový a světelný efekt (záblesk); výbuška může být také slzotvorná. Zásahová výbuška vedle zvukového a světelného efektu nemá mechanické účinky na tělo osoby. Úder střelnou zbraní podle písm. h) lze jako donucovací prostředek použít v případě zákroku proti nebezpečnému pachateli, zejména v situacích, kdy vojenský policista zakročuje se zbraní v ruce, nicméně osoba klade aktivní odpor a současně však nejsou splněny podmínky pro použití zbraně podle zákona a není praktické či bezpečné vracet zbraň do pouzdra nebo by použití jiných donucovacích prostředků bylo zjevně neúčinné. K úderu je třeba použít zbraň zajištěnou nebo takovou, která disponuje mechanismem jistícím proti náhodnému výstřelu. Hrozbu namířenou střelnou zbraní podle písm. i) vojenský policista použije především v těch situacích, kdy již jsou splněny obecné podmínky pro použití donucovacího prostředku, nicméně vzhledem k okolnostem lze důvodně předpokládat, že může bezprostředně dojít ke změně situace tak, že budou splněny podmínky pro použití zbraně. Klasicky jde o situace, kdy hrozí, že osoba použije k útoku zbraně, nicméně takový útok ještě nehrozí bezprostředně a existuje tak ještě čas vyzvat osobu k upuštění od nebezpečného jednání právě pod hrozbou namířené střelné zbraně. Teprve když vojenský policista zbraň namíří na osobu, tedy jí přímo hrozí jejím použitím, jde o použití donucovacího prostředku ve smyslu písmena i).
54
Výstražný výstřel podle písm. j) se používá v situaci, kdy lze důvodně předpokládat změnu situace tak, že bezprostředně nastanou podmínky pro použití zbraně. Výstražný výstřel působí velmi intenzivně na psychiku, lze ho proto účinně použít v situacích, které jsou natolik nepřehledné, že neumožňují dostatečně upoutat pozornost osoby samotnou verbální výzvou s namířenou zbraní. Prostředky k zamezení prostorové orientace podle písm. k) se rozumí například zatmavěné lyžařské brýle, kápě, kukla nasazená obráceně apod. I v případě těchto prostředků platí obecné zásady úkonu, zejména zásada přiměřenosti. Užijí se zejména preventivně při transportu nebezpečných osob ke ztížení jejich možností útěku nebo lze důvodně předpokládat u této osoby výskyt nakažlivé nemoci. Prostředky podle písm. l) jsou především tzv. flash ball, vystřelovač dutých pryžových míčků vystřelovaných proti tělu pachatele, taser (vystřelovač dvou šipek – elektrických kontaktů nesoucích vodivý drát, které po kontaktu s tělem pachatele vytvoří elektrický obvod a předají tělu paralyzující elektrický výboj). Jedná se o prostředky, které jsou díky své technické konstrukci řazeny mezi střelné zbraně a jsou na trhu dostupné pouze na zbrojní průkaz, nicméně svými účinky se řadí mezi nesmrtící, neletální prostředky. Vrhacím prostředkem podle písm. m), který nemá povahu zbraně podle § 45 odst. 2, jsou zejména moderní vystřelovače lapacích sítí, jejichž mechanismus je nezařazuje mezi střelné zbraně. Vytlačování štítem se používá při zákrocích proti větším skupinám obvykle pod jednotným velením vytvořením rojnice z vojenských policistů se štíty v situacích, kdy je třeba přimět větší počet osob k opuštění prostoru nebo k zamezení jejich vstupu do vymezeného prostoru. Jde většinou o průhledné štíty z tvrzeného plastu. Často se tento donucovací prostředek používá současně s obuškem. Vytlačování vozidlem lze použít k vytlačení skupiny osob z určitého prostoru nebo k rozptýlení většího počtu osob. Z hlediska aplikace principu přiměřenosti je takový postup možný zejména v případě zákroku proti větší skupině osob obvykle větším počtem pomalu jedoucích vozidel. Je při tom třeba dbát, aby osoby mohly opustit prostor a aby nedošlo ke zranění těch osob, které před vozidly ustupují. Ustanovení o vytlačování vozidly mohou vojenští policisté použít i k vytlačení (odtlačení) překážky (barikády) a k zatarasení přístupu nepovolaných osob na místa, kam je vstup zakázán. Vodní stříkač se používá v drtivé většině případů pouze v situacích, kdy je třeba zakročit proti většímu počtu osob, kdy dochází k závažnému narušování veřejného pořádku či bezpečnosti. Většinou se používá k zastavení, rozprášení davu či k vytlačení větší skupiny osob z určitého prostoru. Zákon umožňuje použít podle situace jak vlastní vodní stříkač umístěný na cisternovém voze, tak použít stříkaček vozidel požárních útvarů a není vyloučeno ani použití vody např. z hydrantu v místě zásahu. Vodní proud lze použít jak přímo proti tělům osob, proti nimž je zakročováno, tak odrazem od země (ke zmírnění účinků). Intenzitu tlaku vody je třeba přizpůsobit závažnosti protiprávního jednání osob a závažnosti situace. Paradoxně je při zákrocích díky rozptýlení vody a zasažení většího počtu lidí účinnější použití menšího tlaku vody. Tento prostředek lze také kombinovat s použitím donucovacího prostředků podle písmene b), a to slzotvorného prostředku, který se přidává do proudu vody, jež pak funguje jako médium, které slzotvorný prostředek přenese na skupinu osob. Používání donucovacích prostředků je nezbytnou součástí oprávnění vojenských policistů při plnění jejich zákonných úkolů. K jejich používání jsou od začátku svého zařazení ke službě ve Vojenské policii školeni a pravidelně cvičeni. Současná právní úprava uvedená v § 39 se jeví jako dostatečná a její konkretizování v jednotlivých ustanoveních je podle
55
zkušeností z jejich praktického použití nadbytečné a konkrétní pravidla použití je lépe specifikovat interními normativními akty. K podobným závěrům došly ve své praxi i ozbrojené bezpečnostní sbory České republiky a jejich právní úprava použití donucovacích prostředků je stanovena obdobným způsobem. K § 46 (Použití zbraně) Současná právní úprava použití zbraně vojenským policistou odkazuje na ustanovení § 42 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Toto ustanovení však zahrnuje pouze výkon pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby, což je z hlediska působnosti Vojenské policie nedostatečné. Vzhledem k tomu, že Vojenská policie plní úkoly podobné úkolům Policie České republiky, navrhuje se rozšíření okruhu případů možného použití zbraně vojenským policistou při plnění úkolů v mezích působnosti Vojenské policie. Vojenský policista je oprávněn k použití donucovacích prostředků, a proto bude použití zbraně vojenským policistou přípustné pouze tehdy, jestliže by bylo použití donucovacích prostředků zřejmě neúčinné. Zkušenosti z plnění úkolů Vojenské policie ukazují potřebu oprávnit vojenské policisty k používání takových zbraní, které jsou šetrnější k lidskému životu a zdraví, ale jsou adekvátní ke splnění úkolu nebo také jedině možné k použití při plnění speciálních úkolů, např. při plnění úkolů ochrany vojenských dopravních letadel, při přepravě finančních hotovostí, v rámci zásahu proti narušiteli chráněného objektu, při ochraně a doprovodu chráněné osoby. K § 47-49 Právní úprava o povinnostech vojenského policisty po použití donucovacích prostředků a zbraně, zásady použití donucovacích prostředků a zbraně pod jednotným velením jako i zvláštní omezení při jejich použití se přebírá z platného zákona. HLAVA V. Ochrana názvu, symbolů a znaku Vojenské policie K § 50 (Ochrana názvu Vojenské policie) Smyslem ustanovení je vytvořit právní základ umožňující předcházet zneužívání názvu Vojenské policie. Jedná se o pojem, který požívá určité vážnosti v českém, tak cizojazyčném provedení. Většina lidí s tímto názvem spojuje zvláštní pravomoc a vážnost danou zákonem. Z uvedeného vyplývá zájem na tom, aby se tento název nezneužíval ve snaze klamat veřejnost a dosáhnout pro sebe neoprávněných výhod. V konkrétních případech došlo k označení internetových stránek military organizací nebo vojenských nadšenců právě názvem Vojenské policie, a to včetně použití oficiálních znaků. V odůvodněných případech, kdy je zcela zjevné, že nehrozí užitím názvu uvedení veřejnosti v omyl, je možné využít výjimky, kterou uděluje náčelník Vojenské policie.
56
Hlava VI. Správní delikty K § 51 – 53 V návrhu zákona se přímo zakládá úprava umožňující postih některých protiprávních jednání. Předpokládá se možnost postihovat neoprávněné používání názvu Vojenské policie nebo nedovolené užívání barevného provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie a také porušení mlčenlivosti. Vzhledem k tomu, že do současné doby jsou známy pouze ojedinělé případy protiprávního jednání podle výše uvedeného, lze se domnívat, že si jejich projednávání nevyžaduje navýšení příspěvku na činnost v přenesené působnosti. Případný přínos pokut by pak byl přínosem do rozpočtu projednávající obce. Hlava VII. Společná ustanovení K § 54 Náhrada škody Navrhovaným ustanovením je implementováno rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV. Stát má povinnost uhradit jinému členskému státu EU, přidruženému státu nebo evropskému orgánu škodu, která vznikla tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo je předala v rozporu se zákonem. Při posuzování škody se zohlední chyba příjemce při použití. Předpokládá se, že mezi státy EU je v souladu s článkem 19 odst. 2 a článkem 25 uvedeného rámcového rozhodnutí zajištěna vzájemná spolupráce. Vzájemné plnění je zajištěno právě existencí článku 19 odst. 2, který jsou povinny implementovat všechny členské státy Evropské unie. V případě jiných států se škoda, která vznikla tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo je předala v rozporu se zákonem, uhradí jen tehdy, je-li zaručena vzájemnost, například formou bilaterální mezinárodní smlouvy. Pro případ, že nepůjde o škodu spojenou s předáním osobních údajů, řídí se náhrada škody vzniklé při činnosti Vojenské policie zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů (ponechává stávající stav, avšak upřesňuje se odkaz v poznámce pod čarou na platný zákon). K § 55 Zmocňovací ustanovení Navrhovaná nová úprava vychází z nutnosti zveřejnit v obecně závazném právním předpisu způsob vnějšího značení Vojenské policie a vojenského policisty, neboť příslušnost k Vojenské policii musí být zjevná a má ve svém důsledku přímou návaznost na právní jistoty občanů. K § 56-57 Vztahy Vojenské policie k právnickým a fyzickým osobám Vzhledem k tomu, že plnění některých úkolů Vojenské policie vyžaduje pro jejich zajištění získávat různé podklady a informace, je v ustanovení vyjádřena skutečnost, že k získání určitého okruhu podkladů a informací se mohou vojenští policisté obracet na právnické nebo fyzické osoby. Je rovněž potřebné právnickým osobám, vojákům a ostatním osobám stanovit povinnost tyto podklady a informace poskytovat, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.
57
Ustanovení dále upravuje institut povinnosti každého k poskytnutí pomoci vojenským policistům ve stanovených závažných případech porušení zákonů, zároveň se stanoví z této povinnosti omezující podmínka. V rámci poskytování pomoci je nutné zavázat osoby mlčenlivostí o skutečnostech souvisejících s činností Vojenské policie. Této povinnosti může zprostit ministr obrany. Spolupráce Vojenské policie s orgány ozbrojených bezpečnostních sborů a obecní police se uskutečňuje přímou spoluprací podle potřeby v rámci působností subjektů. S Policií České republiky se spolupráce uskutečňuje na základě Smlouvy o spolupráci a vzájemných vztazích mezi Vojenskou policií a Policií České republiky a tuto smlouvu provádějících dohod, upravujících konkrétní oblasti činnosti. Jednou z oblastí spolupráce Vojenské policie s Policií České republiky je také oblast povolávání vojáků k plnění úkolů policie. Tato možnost koresponduje s ustanovením zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Pokud jsou na základě nařízení vlády povoláváni mezi jinými vojáky ke konkrétním úkolům podle potřeby konkrétně vojenští policisté, přecházejí do režimu plnění úkolů policie podle zákona o Policii České republiky. Dosavadní spolupráce Vojenské policie s jinými subjekty, které působí v oblasti prevence kriminality, sociální péče apod., především na poli prevence sociálně patologických jevů, kterými jsou především velitelské orgány ozbrojených sil, státní orgány včetně ozbrojených bezpečnostních sborů a další právnické a fyzické osoby, probíhala korektně. Vojenská policie přistoupila po vzoru Policie České republiky k stylu práce „community policing“ (tj. vstřícný a k veřejnosti otevřený přístup) jako účinnému nástroji ovlivňování sociálních podmínek ovlivňujících úroveň trestné činnosti. Tato spolupráce vychází jak z obecného principu sdílené odpovědnosti s ostatními subjekty, zejména v okruhu působnosti Vojenské policie, který se osvědčil jako účinný způsob řešení problémů. K § 58 Dokumentace Navrhovanou úpravou se stanovují základní náležitosti a povinnosti související s povinností vyhotovit úřední záznam a tím i zvýšení právní jistoty. Navrhovaná úprava je obdobná úpravě v zákoně o Policii České republiky. Hlava VIII. Přechodná ustanovení K § 59-60 Navrhované ustanovení zachovává kontinuitu organizace, řízení a plnění úkolů Vojenské policie. V návaznosti na úpravu ochrany jména Vojenské policie se stanoví lhůta pro narovnání stavu v této oblasti. Hlava IX. Zrušovací ustanovení K § 61 Zrušuje se jak zákonná, tak prováděcí právní úprava. Současně se v návrhu zákona ruší části dalších zákonů, které novelizovaly zákon o Vojenské policii.
58
ČÁST DRUHÁ – Změna zákona o přestupcích K § 62 Návrh doplnění § 58 odst. 1 zákona o přestupcích o orgány Vojenské policie vychází z dikce § 5 odst. 1 písm. b) návrhu zákona o Vojenské policii, podle kterého Vojenská policie šetří jednání mající znaky přestupku, které se dopustil voják a přestupky jiných osob. Vzhledem k současné dikci § 58 však Vojenská policie nemůže postupovat jako „orgán policie“ podle § 58 odst. 3 zákona o přestupcích ve věcech, které šetří jako přestupek. V této souvislosti lze připomenout, že pověřený orgán Vojenské policie podle § 159a odst. 1 písm. b) trestního řádu, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu a je na místě věc vyřídit jinak, např. odevzdává věci vojáků služebním orgánům ke kázeňskému projednání. ČÁST TŘETÍ – Změna zákona č. 220/1999 Sb. K § 63 Změna zákona se navrhuje z důvodu umožnění provádění výcviku záloh Vojenské policie u jejích útvarů, pro které jsou cvičeni a připravováni k plnění úkolů policejní ochrany. ČÁST ČTVRTÁ – Změna zákona o silničním provozu K § 64 Změna konkrétních ustanovení vychází z potřeby zpřesnění oprávnění vojenského policisty, a to zejména při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích v souladu s odborným stanoviskem Ministerstva dopravy. ČÁST PÁTÁ – ÚČINNOST K § 65 Účinnost se navrhuje v nejbližším možném a současně reálném termínu.
V Praze dne 23. ledna 2013 předseda vlády pověřen řízením Ministerstva obrany RNDr. Petr Nečas, v. r.
59
Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vybraných ustanovení) § 58 (1) Orgány Policie České republiky, Vojenské policie (dále jen „orgán policie“), státní orgány a orgány obce oznamují příslušným správním orgánům přestupky, o nichž se dozví, nejsou-li samy příslušny k jejich projednávání. V oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku spatřován, důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o přestupek a že byl spáchán určitou osobou. (2) Oznamuje-li přestupky příslušným správním orgánům orgán policie a jedná-li se o přestupky a) proti veřejnému pořádku, b) proti občanskému soužití, nasvědčují-li okolnosti tomu, že v jejich důsledku došlo k ublížení na zdraví, c) proti majetku, d) proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, e) proti pořádku ve státní správě, spáchané na úseku státní správy v působnosti Policie České republiky, f) uvedené v § 29 odst. 1 písm. ch), § 30 odst. 1 písm. d) až j) a § 35 odst. 1 písm. f), učiní orgán policie nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem. O zjištěných skutečnostech sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Oznámení učiní orgán policie nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví. (3) Orgán policie a) věc odevzdá příslušnému orgánu, jde-li o jednání mající znaky přestupku, které se projednává podle zvláštních předpisů,3) nebo jde-li o jiný správní delikt než přestupek anebo nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin, b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li na místě věc vyřídit jinak. (4) Dozví-li se orgán policie o přestupku od občana, vyrozumí jej na jeho žádost do třiceti dnů o provedených opatřeních. ___________________
1
3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. § 86 V blokovém řízení mohou projednávat a) orgány policie s výjimkou Vojenské policie též přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zákona o silničním provozu, proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a), f), g), i), j), § 24 odst. 1 písm. b), § 30 odst. 1, § 42 odst. 1, § 44 a § 44a, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až d) a 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50, b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny zvláštní právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích, c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. a), jde-li o nepodrobení se povinnému vyšetření nebo léčení infekčního onemocnění, § 29 odst. 1 písm. b), c), d), jde-li o padělání nebo úmyslné neoprávněné změnění zdravotního průkazu, § 29 odst. 1 písm. e), jde-li o porušení povinnosti při zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, § 29 odst. 1 písm. f), h) až j), n) a o), d) obecní policie přestupky 1. jejichž projednávání je v působnosti obce, 2. podle zákona o silničním provozu spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel, 3. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. a), c), g) až i), l) až p), 4. spočívající v neoprávněném stání vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením.
2
Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze (úplné znění vybraných ustanovení) §4 Výkon vojenské činné služby (1) Voják v základní nebo náhradní službě a voják v záloze povolaný na vojenské cvičení (dále jen "voják") vykonává vojenskou činnou službu na území České republiky podle potřeb ozbrojených sil v útvarech a) Armády České republiky, b) Hradní stráže, c) Vojenské policie. (2) Do zahraničí lze vojáka vyslat pouze za účelem účasti na vojenských cvičeních a vojenském výcviku.
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vybraných ustanovení) §5 Povinnosti řidiče (1) Řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen a) užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem2), b) věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích, c) přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla nebo fyzickým vlastnostem zvířete, d) dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace6), osobám těžce zdravotně postiženým a zvířatům, brát ohled na vozidlo přepravující děti, řidiče začátečníka nebo osobu těžce zdravotně postiženou označené podle prováděcího právního předpisu a na výcvikové vozidlo označené podle zvláštního právního předpisu4), e) odstranit na místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlo nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky uvedené v § 52; nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde lze závadu odstranit; přitom musí učinit takové opatření, aby
3
během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nedošlo k poškození pozemní komunikace ani životního prostředí, f) podrobit se na výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, g) podrobit se na výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, h) snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem pro chodce i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem, i) zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete8) a bezpečnou přepravu nákladu, j) zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidiče a přepravované osoby, k) zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob, jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, l) mít na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu stanovené prováděcím právním předpisem podle § 56 odst. 8, nachází-li se mimo vozidlo na pozemní komunikaci mimo obec v souvislosti s nouzovým stáním; to neplatí pro řidiče motocyklu, mopedu a nemotorového vozidla. (2) Řidič nesmí a) požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy, b) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem, c) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu, d) předat řízení vozidla nebo svěřit zvíře osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a 3 nebo která je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo jejíž schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu, e) vyhazovat předměty z vozidla, f) ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se nevztahují na řidiče tramvaje, g) ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, a dále nesmí
4
ohrozit chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání. (3) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro řidiče soupravy, tvořené záchranným vozidlem Horské služby, které splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a je určeno především pro pohyb v jinak nepřístupném terénu (sněžný skůtr, čtyřkolka), s přípojným podvozkem (vozidlem), určeným k odsunu zraněné osoby, nebo k přepravě záchranářského vybavení, pokud je užití takové soupravy k řešení mimořádných událostí nebo jejich prevenci i na pozemní komunikaci nezbytné. ____________________ 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. 4) Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 7) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb. 8) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. §6 (1) Řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen a) být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu2), b) nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které není vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, 1. dítě mladší tří let, 2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče, c) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití dětské autosedačky; při této přepravě 1. dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho hmotnosti a tělesným rozměrům, 2. na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy, d) umístit a upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské autosedačky podle podmínek stanovených výrobcem dětské autosedačky v návodu k použití této dětské autosedačky,
5
e) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost převyšuje 36 kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem, f) přepravovat ve vozidle kategorie M1 a N1 2), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem, g) poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidle kategorie M2 a M3 2), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem, h) mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu2) a chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem, například brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například za deště nebo sněžení. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro a) řidiče při couvání vozidla, b) řidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů, c) řidiče vozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při plnění úkolů obecní policie, řidiče vozidla jednotky požární ochrany a záchranného vozidla Horské služby při řešení mimořádných událostí8a) a řidiče vozidla poskytovatele zdravotnické záchranné služby v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla za účelem výkonu dalších povinností. (3) Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí a) pro řidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje použití zádržného bezpečnostního systému, b) pro přepravu dítěte ve vozidle bezpečnostních sborů při plnění služebních povinností, ve vozidle obecní policie při plnění jejích povinností, ve vozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných událostí8a) a ve vozidle poskytovatele zdravotnické záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí 8a) nebo při poskytování zdravotních služeb přepravovanému dítěti, c) do 1. května 2008 pro přepravu dětí ve vozidlech zabezpečujících svoz a rozvoz dětí do mateřských a základních škol nebo přepravu dětí na sportovní, kulturní nebo společenské akce za podmínky omezení rychlosti daného vozidla na maximálně 70 km/hod. (4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obci ve vozidle taxislužby při provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle řidiče a musí být připoutáno bezpečnostním pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská autosedačka použita, musí být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c)
6
bodě 2. (5) Ustanovení odstavce 1 písm. h) neplatí pro řidiče vozidla Horské služby v případech, kdy použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovanou osobou. (6) Zdravotní důvody musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě případů, kdy aktuální zdravotní stav zřejmě vypovídá o nenadálých zdravotních potížích projevujících se v naplnění zdravotních důvodů podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto potvrzení musí mít řidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované dítě za jízdy u sebe a na požádání policisty nebo strážníka obecní policie je musí předložit ke kontrole; v případech, kdy se nejedná o trvalý stav, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena nejdéle na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a vzor lékařského potvrzení. (7) Přesahuje-li počet přepravovaných dětí starších tří let počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami, může řidič vozidla kategorie M1 a N12) přechodně, nejdéle do 1. května 2008, na pozemních komunikacích s výjimkou dálnic a rychlostních silnic přepravovat na zadním sedadle větší počet dětí, než je počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami, bez použití zádržného bezpečnostního systému. (8) Řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe a) řidičský průkaz, b) osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu2), c) doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu9), d) doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o řidiče podle § 87 odst. 3. (9) Řidič motorového vozidla, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění udělené pro skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné, kterému nebyla do řidičského průkazu zaznamenána profesní způsobilost řidiče, je dále povinen mít při řízení u sebe průkaz profesní způsobilosti řidiče pro příslušnou skupinu vozidel nebo obdobný doklad vydaný jiným členským státem Evropské unie, s výjimkou vozidel stanovených zvláštním právním předpisem9a). Držitel průkazu profesní způsobilosti řidiče, který se podrobil vstupnímu školení v základním rozsahu podle zvláštního právního předpisu9b), je oprávněn řídit motorové vozidlo skupiny C a C+E až od 21 let a motorové vozidlo zařazené do skupiny D a D+E až od 23 let, s výjimkou motorového vozidla linkové osobní dopravy, pokud trasa linky nepřesahuje 50 km. Držitel průkazu profesní způsobilosti řidiče, který se podrobil vstupnímu školení v rozšířeném rozsahu podle zvláštního právního předpisu9b), je oprávněn řídit motorové vozidlo zařazené do skupiny C a C+E od 18 let a motorové vozidlo skupiny D a D+E od 21 let. (10) Záznam o profesní způsobilosti řidiče nebo průkaz profesní způsobilosti řidiče pro některou ze skupin C1, C1+E, C nebo C+E platí pro všechny tyto skupiny vozidel. Záznam o profesní způsobilosti řidiče nebo průkaz profesní způsobilosti řidiče pro některou
7
ze skupin D1, D1+E, D nebo D+E platí pro všechny tyto skupiny vozidel. Věkové hranice podle odstavce 9 tím nejsou dotčeny. (11) Povinnost podle odstavce 9 se nevztahuje na řidiče, který je občanem jiného než členského státu Evropské unie a nevykonává závislou práci9c) pro zaměstnavatele usazeného na území členského státu Evropské unie ani nepodniká na území členského státu Evropské unie. (12) Na výzvu policisty nebo vojenského policisty je řidič motorového vozidla povinen předložit doklady podle odstavců 8 a 9 policistovi ke kontrole. Na výzvu strážníka obecní policie ve stejnokroji nebo celníka9d) ve stejnokroji je řidič motorového vozidla povinen předložit strážníkovi ve stejnokroji nebo celníkovi9d) ve stejnokroji ke kontrole doklady podle odstavce 8 písm. a) a b). (13) Řidič motorového vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka9d) podrobit vozidlo kontrole největší přípustné hmotnosti na nápravu, největší přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy. (14) Řidič vozidla ozbrojených sil je povinen na výzvu policisty nebo vojenského policisty podrobit toto vozidlo nebo jízdní soupravu kontrole technického stavu. ____________________ 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. 8a) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 168/1999 Sb. 9a) § 46 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb. 9b) § 47 odst. 3 a 4 zákona č. 247/2000 Sb. 9c) § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 9d) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. § 6a (1) Při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy podle § 6 odst. 13 a 14 je řidič povinen a) zajet k zařízení pro provedení kontroly technického stavu, pokud zajížďka, včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, není delší než 8 kilometrů a b) řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení pro kontrolu technického stavu. (2) O výsledku kontroly technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vydá policie řidiči doklad. (3) Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vážná nebo
8
nebezpečná závada2), je řidič vozidla nebo jízdní soupravy povinen uhradit náklady na provedení kontroly technického stavu. (4) Způsob provádění kontroly technického stavu, způsob stanovení nákladů na provedení kontroly technického stavu, náležitosti dokladu o výsledku technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis. ____________________ 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. § 8a Povinnosti učitele autoškoly (1) Učitel autoškoly nesmí při provádění výcviku podle zvláštního právního předpisu4) a) požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku během jízdy ve výcvikovém vozidle, b) sedět během jízdy ve výcvikovém vozidle bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem, c) sedět během jízdy ve výcvikovém vozidle, jestliže je jeho schopnost k vykonávání funkce učitele autoškoly snížena v důsledku jeho zdravotního stavu. (2) Učitel autoškoly je povinen v souvislosti s prováděním výcviku podle zvláštního právního předpisu4) a) podrobit se na výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, b) podrobit se na výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou. ____________________ 4) Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb. § 18
9
Rychlost jízdy (1) Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. (2) Řidič nesmí a) snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, b) omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním. (3) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na dálnici a silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 130 km.h-1. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1. (4) V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1. (5) Řidič nesmí překročit nejvyšší povolenou rychlost vozidla,2) a jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy. (6) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit. (7) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však o 30 km.h-1. (8) Při použití sněhových řetězů na vozidle smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1. (9) Ustanovení odstavců 3, 4 a 8 neplatí pro řidiče zpravodajských služeb15), Generální inspekce bezpečnostních sborů45) a stanovených útvarů policie a stanovených útvarů celních orgánů Vojenské policie a celních orgánů, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem,16) je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního provozu na pozemních komunikacích. Útvary policie stanoví ministr vnitra. Útvary celních orgánů stanoví ministr financí. Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany. ____________________ 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. 15) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších
10
předpisů. 16) Například zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 45) Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. § 79 (1) Zastavovat vozidla je oprávněn a) policista ve stejnokroji, b) vojenský policista ve stejnokroji, c) strážník obecní policie ve stejnokroji 1. před přechodem pro chodce k zajištění bezpečného přechodu osob, jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje, 2. jestliže řidič vozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, d) zaměstnanec provozovatele dráhy v blízkosti železničního přejezdu, e) účastník dopravní nehody, vyžadují-li to okolnosti podle § 47, f) dopravce podle § 49 odst. 4, g) vedoucí organizovaného útvaru školní mládeže, vedoucí organizované skupiny dětí, které dosud nepodléhají povinné školní docházce, a průvodce zdravotně postižených osob při přecházení vozovky, h) průvodce vedených nebo hnaných zvířat podle § 60 odst. 6, i) zaměstnanec vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením, opravami a výstavbou pozemní komunikace a k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, označený podle prováděcího právního předpisu, j) osoba pověřená obecním úřadem obce s rozšířenou působností k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci v blízkosti školního zařízení (dále jen "pověřená osoba"); pověřená osoba je povinna při výkonu činnosti být označena podle prováděcího právního předpisu, k) celník9b) ve stejnokroji při výkonu činností v rozsahu oprávnění stanovených zvláštními právními předpisy12a), l) příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů s vnějším označením podle zvláštního právního předpisu45). (2) Vozidlo se zastavuje dáváním znamení k zastavení vozidla. Osoby uvedené v odstavci 1 dávají znamení k zastavení vozidla vztyčenou paží nebo zastavovacím terčem a za
11
snížené viditelnosti červeným světlem, kterým pohybují v horním půlkruhu. Z jedoucího vozidla dávají toto znamení kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem. Policista, vojenský policista, celník nebo strážník obecní policie může z jedoucího vozidla zastavovat vozidla i rozsvícením nápisu „STOP“ podle zvláštního právního předpisu13) ze směru jízdy zastavovaného vozidla, a to zepředu i zezadu. (3) Znamení k zastavení vozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích tak, aby řidič mohl bezpečně zastavit vozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (4) Pověřenou osobou může být pouze osoba starší 18 let, která je k činnosti podle odstavce 1 písm. j) dostatečně způsobilá. (5) Pověřená osoba musí mít při činnosti podle odstavce 1 písm. j) u sebe pověření vydané obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Pověření musí být časově omezeno, nejdéle na dobu jednoho roku. Na požádání je pověřená osoba povinna prokázat se policistovi platným pověřením. (6) Pověřená osoba může zastavovat vozidla pouze na přechodu pro chodce; kde přechod pro chodce není nebo je neschůdný, smí zastavovat vozidla i na jiném místě na vozovce. (7) Pověřená osoba nesmí zastavovat vozidla v blízkosti křižovatky s řízeným provozem, a to ani na přechodu pro chodce. (8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob označení osob podle odstavce 1 písm. i) a j) a vzor pověření podle odstavce 1 písm. j). ____________________ 9b) § 47 odst. 3 a 4 zákona č. 247/2000 Sb. 12a) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 13) Vyhláška č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování příslušnosti k policii, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb. 27) Zákon č. 553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 45) Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. § 124 Působnost ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a policie (1) Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie. (2) Ministerstvo a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5 a § 83 odst. 5,
12
b) stanoví po písemném vyjádření Ministerstva vnitra místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na dálnici a rychlostní silnici1) a užití zařízení pro provozní informace na dálnici a rychlostní silnici,1) c) schvaluje na žádost a náklady výrobce nebo výhradního dovozce provedení a používání dopravních značek, světelných a akustických signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace, d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle tohoto zákona, e) vede centrální registr řidičů, f) zabezpečuje výrobu a distribuci řidičských průkazů, mezinárodních řidičských průkazů a dalších dokladů stanovených tímto zákonem, g) zabezpečuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností i distribuci paměťových karet řidiče a vede jejich centrální evidenci, h) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, i) na žádost příslušného orgánu jiného členského státu ověřuje a sděluje údaje o platnosti a rozsahu řidičských oprávnění. (3) Ministerstvo nebo jím pověřená osoba zajišťuje informovanost veřejnosti o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za tím účelem jsou policie, obecní policie, silniční správní úřady, správci pozemních komunikací a Hasičský záchranný sbor povinni poskytovat ministerstvu aktuální informace, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Prováděcí právní předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru informací a způsob zveřejňování informací pro potřeby dopravní veřejnosti. (4) Krajský úřad a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5, b) stanoví po písemném vyjádření příslušného orgánu policie místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice,1) a užití zařízení pro provozní informace na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice,1) c) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) pověřuje osoby oprávněné k zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 písm. j), b) uděluje, podmiňuje, omezuje, odnímá a vrací řidičské oprávnění a zrušuje podmínění nebo omezení řidičského oprávnění,
13
c) nařizuje přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele řidičského oprávnění, d) nařizuje přezkoušení z odborné způsobilosti držitele řidičského oprávnění, e) vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy a vydává duplikáty řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů, f) vyměňuje řidičské průkazy členského státu, řidičské průkazy vydané cizím státem podle § 116, g) zapisuje do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem skutečnosti podle § 107 a oznamuje je orgánu cizího státu, který tento mezinárodní řidičský průkaz vydal, h) vede registr řidičů a vydává data z registru řidičů, i) vydává speciální označení vozidel podle § 67, j) projednává přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,30) k) provádí v registru řidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidiči v bodovém hodnocení a o odečtu bodů, l) projednává námitky a rozhoduje ve věci záznamu o počtu řidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení, m) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, n) informuje orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, 1. o odevzdání řidičského průkazu držitelem řidičského průkazu, který se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel během zkušební doby tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, 2. o žádosti o řidičské oprávnění osoby, která se zavázala během zkušební doby tohoto podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání zdržet se řízení motorových vozidel, pokud nebyl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vyrozuměn o tom, zda se tato osoba ve zkušební době osvědčila, nebo o tom, že se má za to, že se osvědčila; zároveň obecní úřad obce s rozšířenou působností informuje orgán činný v trestním řízení o tom, zda žadatel doložil odbornou způsobilost. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví po písemném vyjádření příslušného orgánu policie místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci1) a užití zařízení pro provozní informace na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci. 1) (7) K činnostem uvedeným v odstavci 5 písm. b) až h) a k) a l) je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází obvyklé bydliště žadatele o řidičské oprávnění, žadatele o vrácení řidičského oprávnění, držitele řidičského oprávnění nebo držitele řidičského průkazu nebo, jde-li o osoby bez obvyklého bydliště na území České republiky, místo studia.
14
(8) Ministerstvo vnitra a) vede centrální evidenci dopravních nehod, b) spolupracuje s ministerstvem při provádění prevence v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (9) Policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích tím, že a) kontroluje dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na pozemních komunikacích a podílí se na jeho řízení, b) objasňuje dopravní nehody, c) vede evidenci dopravních nehod, d) projednává v blokovém řízení přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,30) e) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (10) Při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním stejnokroji oprávněni zejména a) dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích, b) zastavovat vozidla, c) zabránit v jízdě řidiči podle § 118a, d) zadržet řidičský průkaz podle § 118b, e) zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem, f) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, g) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, h) vyzvat řidiče motorového vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla, i) vyzvat řidiče motorového vozidla ke kontrole maximální přípustné hmotnosti na nápravu, maximální přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy, j) rozhodnout o odstranění vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci, nebo
15
vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, k) použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštního právního předpisu.37) l) vybírat kauce podle § 125a. ____________________ 1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb. 30) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
16
Návrh Vyhláška č.
/2013 Sb.
ze dne , kterou se stanoví způsob zevního označení a vzor služebního průkazu vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie Ministerstvo obrany stanoví podle § 55 zákona č. /2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii): §1 Zevní označení stejnokroje vojenského policisty (1) Zevní označení služebního stejnokroje vojenského policisty tvoří: a) rukávový znak, jehož tvar je určen štítem shodným se štítem velkého státního znaku, barva štítu je modrá, lemování stuhou je v barvě trikolory, figura ve štítu je nahrazena písmeny „VP“ (VOJENSKÁ POLICIE) bílé barvy; vzor rukávového znaku je vyobrazen v příloze č. ..., b) odznak Vojenské policie s identifikačním číslem v kovovém plastickém provedení, jež je tvořen oválem modré barvy, má uprostřed zkřížené meče z bílého kovu a nad nimi čtyřmístné číslo; v horní části je nápis „VOJENSKÁ“ a v dolní části nápis „POLICIE“; vzor odznaku Vojenské policie s identifikačním číslem je vyobrazen v příloze č. ... Odznak Vojenské policie s identifikačním číslem je viditelně umístěn na levé straně prsou vojenského policisty. (2) Zevní označení polního stejnokroje vojenského policisty tvoří: a) rukávový návlek černé barvy, na kterém je umístěn rukávový znak – státní vlajka a písmena „VP“ stříbřité barvy; vzor rukávového návleku je vyobrazen v příloze č. ..., b) identifikační číslo žluté barvy na černém podkladě, které je viditelně umístěno na pravé straně prsou vojenského policisty; vzor identifikačního čísla je vyobrazen v příloze č. ... (3) Pro označení služebního nebo polního stejnokroje vojenského policisty při působení: a) v zahraniční misi je na rukávovém návleku černé barvy umístěn rukávový znak – státní vlajka a písmena „MP“ (MILITARY POLICE), nad kterými je umístěn znak zahraniční mise; vzor rukávového návleku je vyobrazen v příloze č. ..., b) v misi NATO je na rukávovém návleku modré barvy umístěn rukávový znak – státní vlajka a písmena „MP“ se znakem NATO stříbřité barvy; vzor rukávového návleku je vyobrazen v příloze č. .... (4) Rukávový znak a rukávový návlek jsou umístěny na levém rukávu. (5) Ke služebnímu a polnímu stejnokroji podle odst. 1 až 3 se mohou používat další výstrojní součástky, např. taktická vesta, reflexní vesta a ochranný a jiný prostředek se žlutým nebo stříbřitým nápisem „VP“, nebo „MP“, anebo „VOJENSKÁ POLICIE“, nebo „MILITARY POLICE“ na černém podkladě. Reflexní vesta je oranžové barvy se stříbřitými reflexními pruhy a stříbřitým nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“, nebo „MILITARY POLICE“ na černém podkladě; vzor reflexní vesty je vyobrazen v příloze č. ....
-2(6) Ostatní oděvní součástky výstroje se označují žlutým nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“. §2 Služební průkaz vojenského policisty (1) Přední strana služebního průkazu vojenského policisty (dále jen „služební průkaz“) má ... podklad s trikolórou v pravém dolním rohu. Na přední straně služebního průkazu je umístněna fotografie o rozměru 3 x 3 cm a nadpis „MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY“. Vedle fotografie je nápis „SLUŽEBNÍ PRŮKAZ VOJENSKÉHO POLICISTY“, pod kterým je umístěno vyobrazení dvouocasého lva černé barvy a číslice 2003 o rozměrech 15 x 17 mm. Pod fotografií je identifikační číslo a v rohu ... nápis „VOJENSKÁ POLICIE“. (2) Na zadní straně služebního průkazu, která má modrý podklad, je uvedeno jméno, příjmení, titul, hodnost a krevní skupina držitele služebního průkazu, text oprávnění a poučení, datum vydání služebního průkazu a podpis ministra obrany; vzor služebního průkazu je vyobrazen v příloze č. .... (3) Služební průkaz je uložen v černém koženém dvoudílném pouzdře. V levé polovině pouzdra je upevněn odznak Vojenské policie s identifikačním číslem. Komentář: Odstavec 1 a 2 bude upraven podle konečného vzoru služebního průkazu. §3 Barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie (1) Osobní vozidlo Vojenské policie je bílé barvy s bočními vodorovnými podélnými pruhy zelené barvy. Na těchto pruzích je umístěn nápis černé barvy „VOJENSKÁ POLICIE“. (2) Osobní terénní vozidlo Vojenské policie, které je zavedeno v Armádě České republiky, je tmavé khaki barvy s bočními vodorovnými podélnými pruhy bílé barvy, na kterých je umístěn nápis černé barvy „VOJENSKÁ POLICIE“, nebo bez těchto pruhů s nápisem bílé barvy „VOJENSKÁ POLICIE“ umístěným na bocích vozidla. (3) Na kapotě motoru, zavazadlového prostoru a na obou předních dveřích je umístěn znak Vojenské policie v žlutočerné barvě na bílém podkladu. Dovoluje-li to typ vozidla, je na zadní kapotě kromě znaku Vojenské policie umístěn i nápis „VOJENSKÁ POLICIE“. (4) Vojenská policie může v případě naléhavé potřeby použít i vozidlo v jakémkoli barevném provedení. Takové vozidlo se označí snímatelnými nápisy „VOJENSKÁ POLICIE“ a snímatelnými znaky „VOJENSKÁ POLICIE“ v provedení uvedeném v odstavcích 1 až 3, a to tehdy, používá-li řidič vozidla doplněné zvláštním zvukovým výstražným zařízením.1) Komentář: Odstavec 4 bude upraven obdobně jako u Policie ČR. Toto ustanovení bude upravovat použití snímatelného výstražného světelného zařízení s označením Vojenské policie. 1)
§ 24 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
-3Vzor znaku Vojenské policie je vyobrazen v příloze č. .... Barevné provedení a označení vozidla Vojenské policie je vyobrazeno v příloze č. .... (5) Pro označení ostatních dopravních prostředků Vojenské policie platí ustanovení předchozích odstavců přiměřeně, a to v závislosti na jejich velikosti a tvaru. §4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ...
ministr obrany
Rozdílová tabulka k návrhu zákona o Vojenské policii a o změně některých souvisejících zákonů
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.) § 13
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Oprávnění zpracovávat osobní údaje
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
32008F0977 čl. 6
(2) Shromažďovat údaje o rasovém původu, náboženském nebo politickém přesvědčení, o příslušnosti k zákonem nezakázanému sdružení nebo o sexuálním chování lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.
§ 14
Zpracování osobních údajů při předcházení 32008F0977 Preambule bod 22 a odhalování trestné činnosti čl. 3
(1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti je Vojenská policie při zpracování osobních údajů povinna a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, a osobní údaje zpracovávat pouze k tomuto účelu a v rozsahu nezbytném k jeho naplnění, b) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
Článek 6 Zpracování zvláštních kategorií údajů Zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení nebo o členství v odborových organizacích, jakož i zpracování údajů týkajících se zdraví nebo sexuálního života je přípustné pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné a stanoví-li vnitrostátní právo odpovídající ochranná opatření. (22) preambule Zákonná činnost policejních, celních, justičních a jiných příslušných orgánů může vyžadovat, aby byly údaje zaslány orgánům ve třetích státech nebo mezinárodním subjektům, které jsou povinny předcházet trestným činům, vyšetřovat je, odhalovat nebo stíhat nebo zajišťovat výkon trestů. Článek 3 Zásady zákonnosti, proporcionality a účelu 1. Příslušné orgány smějí osobní údaje shromažďovat pouze ke stanoveným, výslovně
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
vyjádřeným a legitimním účelům v rámci svých úkolů a zpracovávat je pouze k účelu, pro nějž byly shromážděny. Zpracování údajů musí být zákonné a přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účely, pro které jsou shromažďovány. 2. Další zpracování k jinému účelu je přípustné, pouze pokud a) toto zpracování je slučitelné s účelem, pro nějž byly údaje shromážděny; b) příslušné orgány jsou zmocněny zpracovávat tyto údaje pro takový jiný účel podle platných právních předpisů a c) toto zpracování je pro tento jiný účel nezbytné a přiměřené. Kromě toho smějí příslušné orgány předané osobní údaje dále zpracovávat pro historické, statistické či vědecké účely za předpokladu, že členské státy stanoví vhodná ochranná opatření, například anonymizaci údajů.
2
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.) § 17
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Prověřování potřebnosti dalšího zpracování 32008F0977 čl. 4 čl. 5 osobních údajů
čl. 11
(1) Vojenská policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracované osobní údaje i nadále potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie nebo při plnění dalších úkolů podle zákona. Zjistí-li při prověřování nebo v průběhu zpracování osobních údajů, že již nejsou potřebné, bez zbytečného odkladu je zlikviduje. (2) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, využívají-li se dále při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo elektronické podobě. (3) Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci.
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
Článek 4 Oprava, výmaz a blokování 1. Osobní údaje musí být opraveny, pokud jsou nesprávné, a v případě potřeby podle možnosti doplněny nebo aktualizovány. 2. Osobní údaje se vymažou nebo anonymizují, pokud již nejsou potřebné pro účely, pro které byly zákonně shromážděny nebo jsou zákonně dále zpracovávány. Toto ustanovení se nevztahuje na archivaci těchto údajů v oddělených souborech údajů po přiměřenou dobu v souladu s vnitrostátním právem. 3. Pokud existuje oprávněný důvod k domněnce, že by výmaz poškodil oprávněné zájmy subjektu údajů, osobní údaje se namísto vymazání pouze blokují. Blokované údaje lze zpracovávat pouze k účelu, který zabránil jejich výmazu. 4. Jsou-li osobní údaje součástí soudního rozhodnutí nebo záznamu souvisejícího s vydáním soudního rozhodnutí, provádí se oprava, výmaz nebo blokování v souladu s vnitrostátními pravidly soudního řízení. Článek 5 Stanovení lhůt pro výmaz a přezkum Pro výmaz osobních údajů nebo pravidelný přezkum nutnosti jejich uchování se stanoví
3
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
přiměřené lhůty. K dodržování těchto lhůt se stanoví procedurální opatření. Článek 11 Zpracovávání osobních údajů obdržených od jiného členského státu nebo tímto státem zpřístupněných Osobní údaje obdržené od příslušného orgánu jiného členského státu nebo tímto orgánem zpřístupněné smějí být v souladu s požadavky čl. 3 odst. 2 dále zpracovávány pouze pro tyto jiné účely, než pro které byly původně předány nebo zpřístupněny: a) předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování nebo stíhání nebo výkon trestů, u kterých se nejedná o trestné činy nebo tresty, pro které byly údaje předány nebo zpřístupněny; b) jiná soudní a správní řízení, která přímo souvisejí s předcházením trestným činům, jejich vyšetřováním, odhalováním nebo stíháním nebo s výkonem trestů; c) zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo d) jakýkoli jiný účel pouze s předchozím souhlasem předávajícího členského státu nebo se souhlasem subjektu údajů, je-li poskytnut v
4
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
souladu s vnitrostátním právem. Kromě toho smějí příslušné orgány předané osobní údaje dále zpracovávat pro historické, statistické či vědecké účely za předpokladu, že členské státy stanoví vhodná ochranná opatření, například anonymizaci údajů.
§ 18
32008F0977 čl. 4 Informování o osobních údajích a oprava čl. 8 nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů čl. 9 (1) Vojenská policie na písemnou žádost čl. 17 subjektu údajů sdělí do 60 dnů ode dne jejího čl. 18 doručení bezplatně osobní údaje vztahující se k subjektu údajů, které zpracovává, pokud tomu nebrání důvody uvedené v odstavci 4. Dále uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a označení takového příjemce. (2) Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů provede neprodleně po jejím doručení bezplatně a) opravu, likvidaci nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k subjektu údajů nebo subjektu údajů poskytne vysvětlení. Pokud by opravou, likvidací nebo doplněním osobních údajů bylo ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti, může Vojenská policie místo těchto operací připojit k souboru obsahujícímu nepravdivé nebo
5
Článek 4 Oprava, výmaz a blokování 1. Osobní údaje musí být opraveny, pokud jsou nesprávné, a v případě potřeby podle možnosti doplněny nebo aktualizovány. 2. Osobní údaje se vymažou nebo anonymizují, pokud již nejsou potřebné pro účely, pro které byly zákonně shromážděny nebo jsou zákonně dále zpracovávány. Toto ustanovení se nevztahuje na archivaci těchto údajů v oddělených souborech údajů po přiměřenou dobu v souladu s vnitrostátním právem. 3. Pokud existuje oprávněný důvod k domněnce, že by výmaz poškodil oprávněné zájmy subjektu údajů, osobní údaje se namísto vymazání pouze blokují. Blokované údaje lze zpracovávat pouze k účelu, který zabránil jejich výmazu. 4. Jsou-li osobní údaje součástí soudního rozhodnutí nebo záznamu souvisejícího s
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
nepřesné osobní údaje opravné prohlášení, b) označení údajů vztahujících se k subjektu údajů, jestliže subjekt údajů popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné nebo nikoli. Toto označení údajů se odstraní pouze se souhlasem subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu anebo Úřadu na ochranu osobních údajů. (3) Novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání předchozí žádosti. (4) Vojenská policie žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by sdělením nebo likvidací došlo k ohrožení a) předcházení a odhalování trestné činnosti, b) utajovaných informací, nebo c) oprávněných zájmů třetí osoby. (5) O vyřízení žádosti Vojenská policie žadatele písemně informuje. Informace o vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Pokud by vyhověním žádosti nebo sdělením o nevyhovění žádosti došlo k ohrožení předcházení a odhalování trestné činnosti, Vojenská policie takové údaje nesdělí.
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
vydáním soudního rozhodnutí, provádí se oprava, výmaz nebo blokování v souladu s vnitrostátními pravidly soudního řízení. Článek 8 Ověření kvality údajů, které jsou předávány nebo zpřístupňovány 1. Příslušné orgány učiní veškeré přiměřené kroky, aby nebyly předávány ani zpřístupňovány osobní údaje, které jsou nesprávné, neúplné nebo již nejsou aktuální. Za tímto účelem příslušné orgány ověří, pokud je to proveditelné, kvalitu osobních údajů před jejich předáním nebo zpřístupněním. Při každém předání údajů se k nim pokud možno doplní dostupné informace, které přijímajícímu členskému státu umožní zhodnotit jejich správnost, úplnost, aktuálnost a spolehlivost. Jestliže byly osobní údaje předány bez předchozího vyžádání, přijímající orgán neprodleně posoudí, zda jsou tyto údaje nezbytné pro účel, pro který byly předány. 2. Zjistí-li se, že došlo k předání nesprávných údajů nebo že údaje byly předány nezákonně, je o tom příjemce neprodleně vyrozuměn. Tyto údaje jsou neprodleně opraveny, vymazány
6
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
nebo blokovány v souladu s článkem 4. Článek 9 Lhůty 1. Při předání nebo zpřístupnění údajů může předávající orgán v souladu s vnitrostátním právem a s články 4 a 5 uvést lhůty pro uchovávání údajů, po jejichž uplynutí musí příjemce údaje vymazat nebo blokovat anebo přezkoumat, zda jsou nadále potřebné. Tato povinnost neplatí, pokud jsou údaje v okamžiku uplynutí těchto lhůt potřebné pro probíhající vyšetřování, stíhání trestných činů nebo pro výkon trestů. 2. Pokud předávající orgán neuvedl žádnou lhůtu podle odstavce 1, použijí se pro účely článků 4 a 5 pro uchovávání údajů lhůty stanovené vnitrostátním právem přijímajícího členského státu. Článek 17 Právo na přístup 1. Každý subjekt údajů má právo obdržet na žádosti učiněné v přiměřených intervalech bez omezení a bez nepřiměřeného prodlení nebo nadměrných nákladů a) alespoň potvrzení správce nebo vnitrostátního orgánu dozoru, zda údaje, které
7
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
se ho týkají, byly či nebyly předávány nebo zpřístupňovány, a rovněž informace o příjemcích nebo kategoriích příjemců, jimž byly údaje předány, a sdělení o údajích, které jsou předmětem zpracování, nebo b) alespoň potvrzení vnitrostátního orgánu dozoru, že byla provedena všechny nezbytná ověření. 2. Členské státy mohou přijmout legislativní opatření omezující přístup k informacím podle odst. 1 písm. a), pokud toto omezení, s náležitým přihlédnutím k oprávněným zájmům dotyčné osoby, představuje nezbytné a přiměřené opatření a) s cílem zabránit maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo postupů; b) s cílem zabránit ovlivnění předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání nebo výkonu trestů; c) pro ochranu veřejné bezpečnosti; d) pro ochranu národní bezpečnosti; e) pro ochranu subjektu údajů nebo práv a svobod druhých. 3. Odepření či omezení přístupu musí být subjektu údajů oznámeno v písemné podobě. Přitom se sdělí věcné nebo právní důvody tohoto rozhodnutí. Od tohoto sdělení lze upustit, pokud existuje důvod podle odst. 2
8
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
písm. a) až e). Ve všech těchto případech je subjekt údajů informován o tom, že se může odvolat k příslušnému vnitrostátnímu orgánu dozoru, justičnímu orgánu nebo k soudu. Článek 18 Právo na opravu, výmaz nebo blokování 1. Subjekt údajů má právo očekávat, že správce splní své povinnosti v souladu s články 4, 8 a 9 týkající se opravy, výmazu nebo blokování osobních údajů a vyplývající z tohoto rámcového rozhodnutí. Členské státy stanoví, zda subjekt údajů může toto právo uplatnit přímo u správce, nebo prostřednictvím příslušného vnitrostátního orgánu dozoru. Pokud správce odmítne opravu, výmaz nebo blokování provést, musí být toto odmítnutí sděleno písemně subjektu údajů, který musí být rovněž informován o možnostech, jež vnitrostátní právní předpisy stanoví pro podání stížnosti nebo soudní přezkum. Po přezkumu stížnosti nebo soudním přezkumu se subjektu údajů sdělí, zda správce jednal řádně či nikoliv. Členské státy mohou rovněž stanovit, že příslušný vnitrostátní orgán dozoru subjekt údajů informuje o tom, že přezkum byl proveden. 2. Popírá-li subjekt údajů správnost osobního
9
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
§ 19
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
údaje a nelze-li jeho správnost nebo nesprávnost zjistit, může být tento údaj označen. Předávání nebo zpřístupňování osobních údajů 32008F0977 body 7, 12, 7 (preambule) 17, 22, 23, Oblast působnosti tohoto rámcového (1) Vojenská policie předává nebo 24, 25 a 27 rozhodnutí je omezena na zpracování osobních zpřístupňuje osobní údaje jiným orgánům nebo preambule údajů předaných nebo zpřístupněných mezi osobám čl. 1 členskými státy. Z tohoto omezení nelze a) stanoví-li tak jiný právní předpis nebo čl. 8 vyvozovat žádné závěry ohledně pravomoci mezinárodní smlouva, čl.11 Unie přijímat předpisy týkající se sběru a b) je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje čl.13 zpracování osobních údajů na vnitrostátní vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas úrovni nebo prospěšnost pro Unii tak činit v nebo lze její souhlas na základě okolností budoucnu. důvodně předpokládat, c) je-li předání osobních údajů nezbytné k 12 (preambule) odstranění bezprostředního závažného ohrožení Zásadu správnosti údajů je nutno uplatňovat bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, s ohledem na povahu a účel daného zpracování d) je-li to potřebné pro plnění úkolů údajů. Například zejména v soudním řízení se bezpečnostních sborů České republiky, nebo údaje zakládají na subjektivním vnímání e) je-li to potřebné pro zajištění plnění úkolů jednotlivých osob a v některých případech je ozbrojených sil České republiky. nelze vůbec ověřit. Požadavek na správnost se (2) Vojenská policie předá doložitelným tedy nemůže týkat správnosti určitého způsobem osobní údaje podle odstavce 1 písm. b) prohlášení, ale pouze skutečnosti, že konkrétní na základě písemné žádosti, která musí obsahovat prohlášení bylo učiněno. účel, pro který mají být osobní údaje předány. (3) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje 17 (preambule) nelze předávat. Neověřené osobní údaje musejí být Je vhodné na evropské úrovni stanovit při předávání označeny a musí být uvedena míra podmínky, za kterých by příslušným orgánům
10
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je Vojenská policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány. (4) Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem Vojenské policie. (5) Do zahraničí lze za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol, Evropskému policejnímu úřadu (Europol), zahraničnímu bezpečnostnímu sboru nebo příslušnému orgánu anebo instituci členského státu Evropské unie, a to i bez žádosti. (6) Vojenská policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému státu nebo mezinárodní organizaci stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů a vyplývající z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu. (7) Vojenská policie dále může a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím jiného státu nebo mezinárodní organizace předány osobní údaje, které Vojenská policie tomuto státu nebo mezinárodní organizaci
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
členských států bylo povoleno předávat a zpřístupňovat osobní údaje, které obdržely od jiných členských států, orgánům a soukromým subjektům ve členských státech. V mnoha případech je předávání osobních údajů soukromým subjektům justičními, policejními nebo celními orgány nutné za účelem stíhání trestné činnosti nebo zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo k zabránění závažnému porušení práv fyzických osob, například vydáním varování týkajících se padělání cenných papírů pro banky a úvěrové instituce nebo, v oblasti trestné činnosti týkající se vozidel, sdělením osobních údajů pojišťovnám s cílem zabránit nedovolenému obchodu s využitím ukradených motorových vozidel nebo zlepšit podmínky pro znovuzískání ukradených motorových vozidel ze zahraničí. Toto není rovnocenné předávání úkolů policejních nebo justičních orgánů soukromým subjektům. 22 (preambule) Zákonná činnost policejních, celních, justičních a jiných příslušných orgánů může vyžadovat, aby byly údaje zaslány orgánům ve třetích státech nebo mezinárodním subjektům,
11
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
které jsou povinny předcházet trestným činům, vyšetřovat je, odhalovat nebo stíhat nebo zajišťovat výkon trestů.
předala nebo zpřístupnila, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně, b) požadovat od jiného státu nebo mezinárodní organizace informace o zpracování předaných osobních údajů. (8) K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona se nevyžaduje povolení Úřadu na ochranu osobních údajů podle jiného právního předpisu. (9) Vojenská policie informace nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.
23 (preambule) Osobní údaje předávané členským státem třetím státům nebo mezinárodním subjektům by měly být v zásadě chráněny přiměřeným způsobem. 24 (preambule) Pokud jsou osobní údaje předávány z členského státu třetím státům nebo mezinárodním subjektům, mělo by se takové předání v zásadě uskutečnit pouze poté, co členský stát, od něhož byly údaje získány, vyjádří souhlas s tímto dalším předáním. Každý členský stát by měl mít možnost upravit způsoby udělení tohoto souhlasu, včetně například prostřednictvím obecného souhlasu pro kategorie informací nebo pro určité třetí státy. 25 (preambule) V zájmu účinné spolupráce při vymáhání práva je třeba, aby pokud je povaha ohrožení veřejné bezpečnosti členského státu nebo třetího státu tak bezprostřední, že není možné včas získat
12
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
předchozí souhlas, měl příslušný orgán možnost předat příslušné osobní údaje dotčenému třetímu státu bez tohoto předchozího souhlasu. Totéž by se mohlo použít, pokud se jedná o jiné podstatné zájmy členského státu rovnocenného významu, například pokud by mohla být bezprostředně a vážně ohrožena kritická infrastruktura členského státu nebo pokud by mohl být vážně narušen finanční systém členského státu. 27 (preambule) Členské státy by měly zajistit, aby byl subjekt údajů informován o tom, že osobní údaje by mohly být nebo jsou shromažďovány, zpracovávány nebo předávány jinému členskému státu za účelem předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, stíhání a odhalování nebo za účelem výkonu trestů. Právo subjektu údajů být informován a výjimky z něj by mělo upravovat vnitrostátní právo. Toto informování může mít obecnou podobu, například prostřednictvím právního předpisu nebo zveřejnění seznamu činností při zpracování údajů.
13
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.) § 20
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie (1) Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému. (2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán. (3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
32008F0977 Preambule bod 20 čl. 1 čl. 9 čl. 11 čl. 12 čl. 13 čl. 14 čl. 15 čl. 16
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
20 (preambule) Mohou-li být osobní údaje dále zpracovávány na základě souhlasu členského státu, od něhož byly údaje získány, měl by mít každý členský stát možnost upravit způsoby udělování tohoto souhlasu, včetně například prostřednictvím obecného souhlasu pro kategorie informací nebo pro kategorie dalšího zpracování. Článek 1 Účel a oblast působnosti 1. Účelem tohoto rámcového rozhodnutí je zajistit vysokou úroveň ochrany základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich práva na soukromí, při zpracování osobních údajů v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech stanovené v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii a současně zajistit vysokou úroveň veřejné bezpečnosti. 2. V souladu s tímto rámcovým rozhodnutím chrání členské státy základní práva a svobody fyzických osob, zejména jejich právo na soukromí, jsou-li nebo byly-li osobní údaje za účelem předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování nebo stíhání nebo za účelem výkonu trestů a) předávány nebo zpřístupňovány mezi
14
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
členskými státy; b) předávány nebo zpřístupňovány členskými státy orgánům nebo informačním systémům zřízeným na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii nebo c) předávány nebo zpřístupňovány příslušným orgánům členských států orgány nebo informačními systémy zřízenými na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o založení Evropského společenství. 3. Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů, jakož i na neautomatizované zpracování osobních údajů, které jsou nebo mají být uloženy v souboru. 4. Tímto rámcovým rozhodnutím nejsou dotčeny podstatné zájmy národní bezpečnosti nebo zvláštní zpravodajské činnosti v oblasti národní bezpečnosti. 5. Toto rámcové rozhodnutí nebrání členským státům v tom, aby stanovily opatření na ochranu osobních údajů shromažďovaných nebo zpracovávaných na vnitrostátní úrovni, která jsou přísnější než ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí. Článek 9 Lhůty
15
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
1. Při předání nebo zpřístupnění údajů může předávající orgán v souladu s vnitrostátním právem a s články 4 a 5 uvést lhůty pro uchovávání údajů, po jejichž uplynutí musí příjemce údaje vymazat nebo blokovat anebo přezkoumat, zda jsou nadále potřebné. Tato povinnost neplatí, pokud jsou údaje v okamžiku uplynutí těchto lhůt potřebné pro probíhající vyšetřování, stíhání trestných činů nebo pro výkon trestů. 2. Pokud předávající orgán neuvedl žádnou lhůtu podle odstavce 1, použijí se pro účely článků 4 a 5 pro uchovávání údajů lhůty stanovené vnitrostátním právem přijímajícího členského státu. Článek 11 Zpracovávání osobních údajů obdržených od jiného členského státu nebo tímto státem zpřístupněných Osobní údaje obdržené od příslušného orgánu jiného členského státu nebo tímto orgánem zpřístupněné smějí být v souladu s požadavky čl. 3 odst. 2 dále zpracovávány pouze pro tyto jiné účely, než pro které byly původně předány nebo zpřístupněny: a) předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování nebo stíhání nebo
16
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
výkon trestů, u kterých se nejedná o trestné činy nebo tresty, pro které byly údaje předány nebo zpřístupněny; b) jiná soudní a správní řízení, která přímo souvisejí s předcházením trestným činům, jejich vyšetřováním, odhalováním nebo stíháním nebo s výkonem trestů; c) zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo d) jakýkoli jiný účel pouze s předchozím souhlasem předávajícího členského státu nebo se souhlasem subjektu údajů, je-li poskytnut v souladu s vnitrostátním právem. Kromě toho smějí příslušné orgány předané osobní údaje dále zpracovávat pro historické, statistické či vědecké účely za předpokladu, že členské státy stanoví vhodná ochranná opatření, například anonymizaci údajů. Článek 12 Dodržování vnitrostátních omezení zpracování údajů 1. Pokud podle právních předpisů předávajícího členského státu platí pro výměnu údajů mezi příslušnými orgány uvnitř tohoto členského státu za určitých okolností zvláštní omezení zpracování údajů, předávající orgán na ně upozorní příjemce. Příjemce zajistí, aby
17
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
tato omezení zpracování údajů byla dodržena. 2. Při uplatňování odstavce 1 neuplatňují členské státy jiná omezení týkající se předávání údajů jiným členským státům nebo subjektům zřízeným na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, než která platí pro obdobné vnitrostátní předávání údajů. Článek 13 Další předávání údajů příslušným orgánům ve třetích státech nebo mezinárodním subjektům 1. Členské státy stanoví, že osobní údaje, které předal nebo zpřístupnil příslušný orgán jiného členského státu, smějí být dále předány třetím státům nebo mezinárodním subjektům, pouze pokud a) je to nezbytné pro účely předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování nebo stíhání nebo výkonu trestů; b) přijímající orgán ve třetím státě nebo přijímající mezinárodní subjekt odpovídají za předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování nebo stíhání nebo za výkon trestů; c) členský stát, od něhož byly údaje získány, udělil souhlas s dalším předáním v souladu se svým vnitrostátním právem a
18
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
d) dotyčný třetí stát nebo mezinárodní subjekt zajišťuje pro zamýšlené zpracovávání údajů odpovídající úroveň ochrany. 2. Předání údajů bez předchozího souhlasu v souladu s odst. 1 písm. c) je přípustné, pouze pokud je nezbytné pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti členského státu nebo třetího státu nebo podstatných zájmů členského státu a předchozí souhlas nelze včas získat. Orgán příslušný pro udělování souhlasu je neprodleně informován. 3. Odchylně od odst. 1 písm. d) mohou být osobní údaje dále předávány, pokud a) to stanoví vnitrostátní právo členského státu, který údaje dále předává, z důvodu i) oprávněných zvláštních zájmů subjektu údajů nebo ii) oprávněných převažujících zájmů, zejména důležitých veřejných zájmů, anebo b) třetí stát nebo přijímající mezinárodní subjekt stanoví ochranná opatření, která dotyčný členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem považuje za odpovídající. 4. Odpovídající úroveň ochrany podle odst. 1 písm. d) se posuzuje s ohledem na všechny okolnosti související s dalším předáním nebo
19
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
předáváním údajů. Zejména se přihlíží k povaze údajů, účelu a trvání předpokládaného zpracování nebo předpokládaných zpracování, státu původu a státu nebo mezinárodního subjektu konečného určení údajů, k obecným i odvětvovým právním normám platným v dotyčném třetím státě nebo mezinárodním subjektu, jakož i platným profesním předpisům a bezpečnostním opatřením. Článek 14 Předávání soukromým subjektům v členských státech 1. Členské státy stanoví, že osobní údaje, které předal nebo zpřístupnil příslušný orgán jiného členského státu, smějí být předány soukromým subjektům, pouze pokud a) příslušný orgán členského státu, od něhož byly údaje získány, udělil souhlas s předáním v souladu se svým vnitrostátním právem; b) předání nebrání žádné oprávněné zvláštní zájmy subjektu údajů a c) v konkrétních případech je předání pro příslušný orgán předávající údaje soukromému subjektu nutné ke i) splnění zákonně uložené povinnosti, ii) předcházení trestným činům, jejich
20
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
vyšetřování, odhalování nebo stíhání nebo výkon trestů, iii) zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo iv) předcházení závažnému porušení práv fyzických osob. 2. Příslušný orgán předávající údaje soukromému subjektu uvědomí tento subjekt o účelech, pro něž mohou být tyto údaje výlučně použity. Článek 15 Informace vyžádané příslušným orgánem Příjemce na žádost informuje příslušný orgán, který osobní údaje předal nebo zpřístupnil, o jejich zpracování. Článek 16 Informování subjektu údajů 1. Členské státy zajistí, aby byl subjekt údajů informován o shromažďování nebo zpracovávání osobních údajů příslušnými orgány těchto států v souladu s vnitrostátním právem. 2. Pokud byly osobní údaje předány nebo zpřístupněny mezi členskými státy, může každý členský stát v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uvedenými v
21
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
odstavci 1 požádat, aby druhý členský stát subjekt údajů neinformoval. V tom případě posledně uvedený členský stát neinformuje subjekt údajů bez předchozího souhlasu druhého členského státu.
§ 54
Náhrada škody
32008F0977 čl. 19
Článek 19 Právo na náhradu škody
(1) Česká republika uhradí jinému členskému státu Evropské unie nebo evropskému orgánu škodu tehdy, poskytl-li takový stát nebo orgán náhradu škody způsobené tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu Evropské unie nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost.
1. Kdokoli, kdo byl poškozen nezákonným zpracováním nebo jiným úkonem neslučitelným s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení tohoto rámcového rozhodnutí, má vůči správci nebo jinému orgánu příslušnému podle vnitrostátního práva nárok na náhradu utrpěné škody. 2. Předal-li příslušný orgán členského státu osobní údaje, nemůže se příjemce ve vztahu k poškozenému zprostit podle vnitrostátního práva odpovědnosti tím, že se odvolá na nesprávnost předaných údajů. Jestliže příjemce poskytne náhradu škody v důsledku toho, že použil nesprávně předané údaje, nahradí příjemci příslušný orgán, který údaje předal, částku vyplacenou
22
Poznámka
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Navrhovaný právní předpis ČR Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Odpovídající předpis ES/EU Obsah
jako náhradu škody, přičemž jakoukoli možnou chybu příjemce.
23
Poznámka
zohlední
