Váení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, e na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, e ukázka má slouit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, e není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále íøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umisováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN technická literatura
[email protected]
6 Zateplování stìn 6.1
Proè je vhodné domy zateplovat? Vyplatí se to vùbec?
?
Máte pravdu, e zateplovat dùm jenom proto, abychom uetøili náklady na vytápìní, není ekonomické. Zateplování je dùleité z mnoha dalích dùvodù. Mimo výrazné úspory energie na vytápìní, která mùe èinit spolu s osazením regulace a 60 % ze souèasné spotøeby tepla, je nutné si uvìdomit, e se výraznì zlepí kvalita bydlení zmizí z domu èi bytu souèasné plísnì, které jsou èasto skryté tak, e o nich nevíme (napø. okolo oken, pod parapetem, pod plovoucí podlahou
). Tím se pøestanou do ovzduí íøit spóry plísní, co jsou výrazné alergeny. To je ostatnì jedna z nìkolika pøíèin, proè v souèasné dobì tolik lidí trpí alergiemi. Zlepí se také pocit pøi pobytu v místnosti tím, e stìny i okna budou mít vyí povrchovou teplotu (odstraní se studené sálání), co si sice èlovìk neuvìdomuje, ale organismus to vnímá. To se èasto dìje právì v panelových domech bez zateplení. Dalím dùvodem pro zateplování je, e se zastaví souèasná destrukce domu. To je významné zejména u panelových domù, ale také u vìtiny domù postavených v druhé polovinì 70. let a pozdìji. U panelových domù jde hlavnì o korozi vnitøní výztue obvodových panelù, mrazové trhlinky v obvodovém pláti, zatékání do stykù panelù apod. Zateplení domu nejen zvýí vnitøní povrchovou teplotu a uetøí energii na vytápìní, ale také sníí teplotu v domì bìhem letních veder.
Obr. 14
A
Termogram rodinného dvojdomku, kde na levé èásti byla provedena nástavba a byla zateplena. Na pravé èásti jsou patrné vìtí úniky tepla. [barevnì na stranì 13x]
6 Zateplování stìn
43
Neopominutelnou skuteèností je také výrazné zlepení vzhledu domù. To má velký význam u domù na sídlitích, u nich kulturní prostøedí odstraòuje pocit frustrace a zlepuje dojem z bydlení. Je známo, e u esteticky upravených domù klesá i mnoství vandalismu, opravené domy nejsou tak èasto pokozovány sprejery a podobnì. Zateplování domu je pochopitelnì vhodné spojit s opravou domu. Pokud toti budeme omítku, okna èi krytinu pouze opravovat, nejde u o tak výrazný nárùst ceny prací, kdy ji rovnou i zateplíme, popøípadì vymìníme za lépe tepelnì izolující. Pochopitelnì se tím zlepí i ekonomika zateplení. Na obr. 14 je starí rodinný dvojdomek, kde je na levé polovinì støení nástavba a dùm byl na této polovinì zateplen.
6.2
Jak silnou tepelnou izolaci má dùm mít? Jaký mají mít jednotlivé konstrukce tepelný odpor a souèinitel prostupu tepla?
?
Na takto poloenou otázku lze odpovìdìt mnoha zpùsoby. Je moné citovat tabulku poadovaných souèinitelù prostupu tepla tak, jak jsou uvedeny v normì ÈSN 73 0540-2, je moné poukázat na doporuèované hodnoty v tée normì, je moné vycházet ze souèasných cen tepla a cen tepelných energií. Nebo lze také spoèítat pøesnìji, jak energeticky nároèná je výroba tepelné izolace, její zabudování do stavby i likvidace pøi bourání stavby. A tuto hodnotu pak dát do rovnováhy s mnostvím energie, které tepelná izolace bìhem své ivotnosti uetøí. Pøi tìchto úvahách se bude síla tepelné izolace na obvodových konstrukcích pohybovat od 80 mm a po 500 mm. Je opravdu velmi tìké pøesnì stanovit, jaká síla tepelné izolace je optimální. Vývoj poadavkù na tepelné izolace dokumentuje graf 1. V tomto grafu jsou poadavky v roce 2007 nastaveny jako souèasné doporuèované hodnoty tepelného odporu, nebo podle autorù normy by se tyto hodnoty mìly poadovat po 5 letech od schválení normy, poadavky v roce 2030 pøedstavují souèasné poadavky na pasivní domy. U síly tepelných izolací je vak nutné upozornit na jednu souvislost. Pokud sniujeme hodnotu souèinitele prostupu tepla (a zvyujeme tepelný odpor), tak procentuálnì nabývá na významu vliv tepelných mostù. Ty toti pøi stejném zpùsobu øeení detailu jsou minimálnì ovlivnìny mocností tepelné izolace. Dá se øíci, e tepelné mosty, podle zpùsobu jejich vyøeení, zvyují souèinitel prostupu tepla konstrukcí o pevnì stanovenou pøiráku, která se mùe pohybovat v rozmezí od DU = 0,02 W/(m2·K) a po DU = = 0,25 W/(m2·K) i mnohem více. Jak se zvýí tepelná ztráta objektu v závislosti na pouité síle tepelné izolace a pøiráce, pøedstavující vliv tepelných mostù, je patrné z grafu 2. V zásadì je vak moné na poloenou otázku odpovìdìt jednodueji. Tepelná izolace má být pokud mono co nejsilnìjí tak, jak to dovolí konstrukce domu a finanèní
44
Roman ubrt: Tepelné izolace v otázkách a odpovìdích
A
Graf 1
Vývoj poadavkù na tepelný odpor vnìjích zdí.
tepelný odpor R [m2·K/W]
rok (poèátek platnosti poadavku)
Graf 2
Závislost tepelné ztráty na síle izolace a tepelných mostech.
tepelná ztráta [W/m2]
#3
#1
#2
ekvivalentní tlouka pìnového polystyrenu [cm] #1 #2 #3
A
bez tepelných mostù tepelné mosty zvìtující U o 0,1 W/m2·K tepelné mosty zvìtující U o 0,25 W/m2·K
6 Zateplování stìn
45
monosti stavebníka. Za krajní mez lze povaovat tepelnou izolaci o síle 300 a 500 mm, kdy dochází k vyrovnání úspor energie tepelnì izolaèními vlastnostmi a mnostvím energie, která je na výrobu, zabudování a likvidaci tepelné izolace potøeba. Do této tlouky se pochopitelnì nezapoèítávají tepelné mosty, které mohou vyvolat potøebu zesílení této tepelné izolace, a platí to pro minerální vlnu a pìnový polystyren. Silnìjí izolace z tìchto materiálù by ji za dobu své pøedpokládané ivotnosti (50 let) neuetøila tolik energie, kolik se spotøebuje na její výrobu, zabudování a likvidaci, a tedy by naopak vìtí tlouka vedla ke zvýení spotøeby energie. Pokud by se vak pouily jiné izolace, které nejsou tak energeticky nároèné na výrobu (seno, sláma, rùzné recykláty
), bylo by vhodnìjí pouít jetì silnìjí vrstvy.
6.3
Je mono pouít u panelových domù také jinou izolaci ne polystyrenovou? Jak tato jiná izolace vychází cenovì ve srovnání s polystyrenovou?
?
Dodateènou tepelnou izolaci domu je moné provádìt v zásadì dvìma monými zpùsoby. První z nich se nazývá vnìjí kontaktní zateplovací systém (ETICS) a spoèívá v tom, e se na stávající stìnu domu pøipevní izolace, zpravidla se kotví lepením a hmodinkami, a na ní se provede tenkovrstvá omítka. Ta je vyztuena perlinkou, tedy sítí, která pøenáí mení tahové síly, a tím vyztuuje povrchovou vrstvu tak, aby nepopraskala. Zde se jako tepelná izolace pouívá minerální vlna, nebo pìnový polystyren. Minerální vlnu je nutné pouít tam, kde to poární pøedpisy naøizují. Jde tedy pøedevím o fasádu ve výce nad 22 m nad prvním podlaím, dále v pásech okolo jednotlivých poárních úsekù (obvykle u panelových domù je kadý byt samostatným poárním úsekem) a nad únikovými cestami, pokud nejsou chránìny støíkou proti stékání hoøícího polystyrenu. Druhý moný zpùsob je tzv. odvìtrávaná fasáda. Tento systém spoèívá v tom, e se na stávající stìnu pøipevní, zpravidla do rotu, tepelná izolace o malém difuzním odporu (obvykle je to minerální vlna nebo celulózová vlákna). Na této tepelné izolaci je pak z vnìjí strany vzduchová dutina, která je dole a nahoøe otevøena do exteriéru. Do této vzduchové dutiny mùe proudit vodní pára z interiéru pøes zdivo a tepelnou izolaci a dále se odvádí proudícím vzduchem pryè. Mùe se sem samozøejmì vypaøovat i zkondenzovaná voda ve zdivu, nebo voda proudící kapilární vzlínavostí ze zateèení a podobnì. Vnìjí plá je pak tvoøen jakýmkoliv materiálem, má za úkol chránit tepelnou izolaci pøed povìtrností, zejména pøed srákovou vodou. Tato povrchová vrstva mùe být témìø z libovolného materiálu. Napøíklad lze pouít plastové, èi hliníkové lamely, desky cetris, prkna, heraklit s omítkou, plech, samostatnì stojící zdivo a mnoho dalích materiálù a konstrukcí.
46
Roman ubrt: Tepelné izolace v otázkách a odpovìdích
A
6.4
Chci provést izolaci vnitøní zdi v dìtském pokoji proti chladu.
?
Vae otázka je bohuel velmi struèná a nijak nevypovídá o skladbì zdi a jak chcete tepelnou izolaci provést. Domnívám se vak, e uvaujete o vnitøním zateplení zdi, pravdìpodobnì sousedící buï s exteriérem, nebo s nevytápìnými prostory (pùda, schoditì
). Velmi dùraznì varuji pøed neodborným zateplováním z vnitøní strany. Mùe se toti stát, e zaène docházet k povrchové kondenzaci vodní páry, nebo k její kondenzaci uvnitø konstrukce. Obì varianty s sebou nesou mnoho problémù, a to jak zdravotních, tak i statických, nebo mùe dojít k poruení konstrukcí a následné destrukci. Pøi dodateèném zateplování z vnitøní strany musí být na vnitøní líc (nebo tìsnì pod poslední vrstvu) umístìna dokonalá parotìsná fólie. Ta musí bránit pronikání vodní páry do stìny a zároveò musí zabránit i pronikání vodní páry do okolních konstrukcí. To bývá problém, zejména pokud jsou v domì napøíklad døevìné trámové stropy. Pokud vodní pára pronikne do døevìného trámového stropu, zaène docházet k vlhnutí døeva s následným výskytem døevokazných hub a ve velmi krátké dobì mùe dojít k destrukci stropù. Na obr. 15 je naznaèen prostup vodních par stykem stìny a stropu z interiéru do exteriéru.
Obr. 15
A
Øez oknem a ukázka místa pronikání vlhkosti konstrukcí pøi zateplení z interiéru.
6 Zateplování stìn
47
I kdy se podaøí zabránit pronikání vodní páry do mezistropního prostoru, není vyhráno. Ke kondenzaci vodní páry mùe docházet ve styku mezi tepelnou izolací a okolními konstrukcemi, které jsou napojeny na chladné zdivo, tedy u stropu, u podlahy a u kolmých stìn. Jediným bezpeèným zpùsobem, jak provést vnitøní zateplení, je zateplit vechny stìny, které sousedí, nebo se dotýkají studené konstrukce. Mám tedy v tomto pøípadì na mysli stìnu, je chcete zateplovat, strop, podlahu i boèní stìny. U stropù je toto nutné provést i ze strany ostatních sousedících místností, popøípadì, pokud se jedná o stìnu rovnobìnou se stropními trámy, je moné strop i podlahu u stìny pøeruit a tepelnou izolaci stìny protáhnout skrz konstrukci stropu do sousedících místností. I zde bych vak doporuèoval spolupráci s odborníkem na tepelnì vlhkostní problematiku.
6.5
Je moné dodateènì izolovat budovu, v jejím obvodovém zdivu jsou pouity nepálené cihly? S ohledem na kondenzaci vlhkosti ve zdivu, kde by nepálené cihly mohly ztratit pevnost.
?
Samozøejmì je moné izolovat jakoukoliv zeï. Ve vaem pøípadì by bylo vhodné pouít tzv. odvìtrávanou fasádu, tedy bezkontaktní zpùsob zateplení. Ten spoèívá v tom,
Obr. 16
48
Fotografie ukotvení tepelné izolace a oplátìní u odvìtrávané fasády. [barevnì na stranì 13x]
Roman ubrt: Tepelné izolace v otázkách a odpovìdích
A
