No title

UNITÁØSKÉ LISTY

Pro pøítelkyni Luny 4. èást František Hrubín Odvrácená strana Mìsíce vychází bledým stínem na prvních stránkách žurnálù.

mìsíèník Pražské obce unitáøù roèník 14

Èlovìk dobývá vesmír. Mládnu s milióny a milióny lidí a jaøe se rozlétám, ruèièky hodin troufale posunuji kupøedu o celá léta.

z obsahu

! pro pøítelkyni Luny ! o vìcech prvních a pos-

Ale jako v dávných dobách dìsívaly vlasatice, každá nitka babího léta mì vydìsí, mne, který se nebál støemhlav padat do nazelenalých moøí tvých oèí.

ledních

! letem unitáøským svìtem ! duchovní nejstarším ženichem

! meditace

Neuvidím tì den. Neuvidím tì rok. Neuvidím tì nikdy.

! zelený èaj, nejen elixír mládí

! program na únor

To jsou jména, která dáváme odvrácené tváøi Lásky.

2 únor 2007 2

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

PERSPEKTIVY

únor 2006

PROGRAM

a poèátku bøezna nás navštíví Deborah Shaffer, která pracuje v Unitáøské

Npomocné službì, a Artemis Joukowsky, vnuk Waitstilla a Marthy Shar-

pových. Úèelem jejich cesty bude natáèet dokumentární film o práci a pùsobení manželù Sharpových, a naše obec byla pøizvána ke spolupráci. V úterý 6. bøezna povedou nᚠprogram zvaný Pokladnice moudrosti. Píšu o této události s pøedstihem, protože bych rád, abychom s tím opravdu poèítali a mìli dost èasu se na to pøipravit. Protože však ne každý ví o pùsobení Sharpových v Praze, zde je krátký výèet jejich èinnosti. V roce 1939 Waitstill Sharp pracoval jako unitáøský duchovní ve Wellesley v USA. Žil tam se svou ženou Marthou a dvìma malými dìtmi. Toho roku však Sharpovi pocítili, že jsou povoláni k práci pro sociální spravedlnost. Své dìti svìøili do péèe rodinì svých pøátel a v únoru odcestovali do Evropy. Místo jejich urèení byla Praha, jejich posláním bylo pomoci potøebným uprchnout pøed pøicházejícím hitlerovským terorem. Za okupace jejich práce samozøejmì nebyla snadná. Spoèívala ve shánìní falešných pasù na èerném trhu, zprostøedkovávání vycestování do Anglie nebo jiných zemí. Nacisté z pochopitelných dùvodù pražskou kanceláø Unitáøské pomocné služby nevidìli rádi a snažili se ji zavøít. Na Sharpovy byl nakonec vydán zatykaè. Waitstill byl v té dobì v zahranièí, Martha odcestovala pouze nìkolik hodin pøed jejím plánovaným zatèením. V roce 1940 byli nuceni opustit Evropu docela. Doklady a záznamy z doby jejich pùsobení svìdèí o nìkolika tisících dospìlých osob a dìtí, kterým Sharpovi tak èi onak pomohli vycestovat nebo jinak se zachránit pøed nacisty, což je jistì velmi úctyhodné èíslo. Unitáøská pomocná služba, kterou manželé Sharpovi založili, byla u nás vzápìtí po válce znovu velmi aktivní. To už si pamatují i mnozí naši èlenové. Dodnes jsou živé historky, jak v suterénu našeho domu bylo skladištì, jak jsme rozdávali plechovky se sušeným mlékem, ošacení a podobnì. V úterý 6. bøezna budeme mít možnost vzpomenout všech tìchto událostí a sejít se s vnukem Sharpových. Artemis a Deborah prosí všechny pamìtníky, jestli by byli ochotni poskytnout své pamìti, fotografie nebo cokoliv z té doby.

Všechny program y se konají (není-li uvedeno jinak) v Karlovì ul. è. 8, Praha 1, 1. poschodí

Nedìlní shromáždìní

vždy v 10. 30

4. 2. Boj o pravé náboženství Rev. Dr. Petr Samojský Tento boj probíhá na mnoha nejrùznìjších úrovních na svìtì už odedávna. Je však jediné místo, kde takový zápas má své oprávnìní – a to v duši èlovìka.  Nedìlní program pro dìti 11. 2. Sokrates a jeho dilema v cele smrti Rev. Dr. Petr Samojský “To je etické a to zase není,” øíkáme nìkdy, hájíme tu stranu a viníme jinou. S etikou je to ale vìc nesnadná, a snadno mùže uklouznout ten, kdo skutky dìlí na èerné a bílé. 18. 2. Savoir Vivre — umìní žít Rev. Dr. Petr Samojský Každý z nás žijeme urèitým životním stylem. Je možné tento nᚠstyl nìjak pozmìnit k lepšímu? Existuje ideální zpùsob, jak si osvojit umìní žít? 25. 2. Má ekonomika opravdu takovou moc? Ekonomika versus spøíznìnost Iva Fišerová Co nám pøináší ekonomický rùst? Potøebuji být nìjak spøíznìna? A s kým?  Nedìlní program pro dìti

— petr samojský

UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

3

4

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

Úterní program

vždy v 17.00

6. 2. Pokladnice moudrosti: Poutník, hostitel èi cizinec Rev. Dr. Petr Samojský Hudebnì literární zamyšlení nad otázkou kdo je v tomto svìtì vlastnì cizinec. Snad si to dost dobøe neuvìdomujeme, že v tomto svìtì jsme svým zpùsobem cizincem (ale i hostitelem) každý z nás.

ÚSMÌV smìv nestojí nic a pøináší mnoho. Obohacuje toho, kdo ho pøijím á, aniž by ochuzoval toho, kdo jej dává. Trvá jen chvilku, ale vzpomínka na nìj je nìkdy vìèná. Nikdo není tak bohatý, aby se bez nìj obešel, a nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat. Úsmìv pøináší štìstí do domu, ve starostech je oporou, je citlivým znamením pøátelství. V únavì pøináší odpoèinek, ve znechucení a ve smutku je potìchou. A pro každou bolest je pøirozeným lékem. Je dobøe, že si ho není možné koupit, ani pùjèit, ani ukrást, protože má hodnotu chvíle, kdy se dává. A kdybys nìkoho potkal a on nemìl pro tebe úsmìv, i když na nìj èekáš, buï velkodušný, oblaž ho svým úsmìvem ty, protože nikdo tak nepotøebuje úsmìv, jako ten, kdo ho nem á pro druhé...

Ú

13. 2. Cesta plná úžasu – Kosmos a já Iva Fišerová 4. setkání: Nový pøíbìh – nová kosmologie. 20. 2. Novopohanství Doc. Ivan Odilo Štampach Pøednáška z cyklu “Náboženství v souèasné dobì”. 27. 2. Vláda vìcí Mgr. Miroslav Matouš Slovo k souèasné situaci.

Ostatní programy: pondìlí

18.00

Meditace s úsmìvem Ing. Jan Žlábek

16.30

Klub rodièù malých dìtí PhDr. Jaroslava Dittrichová Období vzdoru

5. 2. ètvrtek

8. 2.

— autor neznámý

Pìvecký sbor UNI–SONO každý ètvrtek od 18.00 hod.

Zkoušky pìveckého sboru vede Bìla Fryšèáková

*** UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

5

6

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

Z NEDÌLNÍCH PROMLUV O VÌCECH PRVNÍCH A POSLEDNÍCH Rev. Dr. Petr Samojský 4. ledna 2007

Život je plný otázek, záhad a tajemství. Leè jakkoliv nás mohou tížít všelijaké otázky o životì a bytí, jedna vìc je jistá: do tohoto svìta jsme všichni vstoupili a tento svìt také musíme opustit. Kde jsme byli pøed tím, v jakém svìtì nebo v jaké formì bytí? A kam se odebereme poté, až svìtlo našeho života dohasne? Tyto otázky zamìstnávají mysl èlovìka už odedávna. A nebyl by to èlovìk, se svou neukojitelnou zvídavostí, tvoøivostí a pøedstavivostí, aby otázky nedokázal zodpovìdìt. V podstatì každé náboženství èlovìka se s tou otázkou chtìlo vyrovnat. Rané køesanství ji øešilo doktrínou o Posledních vìcech, což jsou smrt, soud, nebe a peklo. Smrt, to je podle tohoto uèení oddìlení nesmrtné duše od smrtelného tìla. V okamžiku smrti je èlovìk souzen Bohem podle jeho skutkù a okamžitì zaèíná jeho trest nebo odmìna. Nebe, to je stav vìèného, dokonalého štìstí, zatímco peklo je stav vìèného utrpení a zoufalství. Nebe je dáno tìm, kteøí sloužili Bohu, zatímco peklo je dáno tìm, kteøí vìdomì Boha odmítli. Mezi smrtí a koncem svìta je ještì oèistec, ve kterém dlí ti, kteøí jsou urèeni pro nebe, ale jejichž

životy byly kaleny nìjakou nedokonalostí; v oèistci se od nich oèistí. Køesanská doktrína o ètyøech posledních vìcech patøí mezi eschatologická témata, tedy témata o posmrtných otázkách. Pro dnešního èlovìka jsou eschatologické otázky stejnì palèivé a stejnì zásadní, jako pro èlovìka støedovìku nebo v prvobytnì pospolné spoleènosti. Jen naše obecné poznání vìcí svìta došlo takové míry, hloubky a šíøe, že jsme zpravidla opatrní v radikálních závìrech a všechno relativizujeme. Eschatologické otázky zahrnujeme do sféry toho, o èem nelze nic vìdìt, co není èlovìku dostupné — a takový je nezøídka i pøístup profesionálních teologù a filosofù. Køesanství prošlo velikým vývojem a zmírnìním svého radikalismu, a to si nìkdy mnozí køesané, a praktikující nebo co se mezi køesany poèítají pouze ideovì, leckdy nepøipouští. Církevní otcové a uèitelé raného køesanství, v dobì støedovìku i raného novovìku shodnì hlásali, že nejvìtší èást lidstva bude nekompromisnì trávit svùj posmrtný život v pekle — tak to je pøedurèeno. Protože mimo jedinou, všeobecnou církev nikdo nemùže být spasen,

UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

7

jak ustanovil IV. lateránský koncil v roce 1215, podle tohoto dogmatu propadli peklu nejen høíšníci, loupežníci, vrahové, lháøi a podvodníci, ti, kdo provozují pohlavní styk bez posvìcení svazkem manželským, ale právì tak i všichni lidé dobøí, kteøí nepøijali køesanskou víru køtem — a to vèetnì dìtí. To bylo dogmatizováno již koncily v Lyonu roku 1274 a ve Florencii v roce 1439. Doktrína o vìcech posledních byla a stále je navýsost aktuální pro každého køesana. Pro nás, pokud nás nezajímá až tak uèení tradice, kterou formulovali lidé minulosti a pokud nás zajímá pravda jako taková, je ta vìc jednodušší i složitìjší souèasnì. Nabízí se nám mnohé jiné pohledy na vìci poslední. A máme svobodu si je definovat po svém, na základì osobní zkušenosti. Život je pro nás jednodušší, nebo nejsme vázáni žádnou doktrínou. Ale je složitìjší, protože žijeme s tíhou odpovìdnosti za vlastní výbìr. Osobnì jsem dalek toho, abych z tohoto místa vyhlašoval radikální názory na to, co nás èeká po smrti, tøebaže to tradiènì patøí k hlavnímu poslání duchovenské profese. Nejsem køesan, a proto se k výhrùžkám a hrozbám køesanské tradice stavím jako k strašidlùm lidových povìr a bájí. Nicménì pøiznávám, že køesanské rozlišení ètvera vìcí posledních se mi zdá pøíhodné jako koncept, pokud je beru symbolicky. Smrt, soud, nebe a 8

peklo — neuvažuji o nich jako o tom, co nás èeká po smrti, ale s èím se naopak setkáváme bìžnì v našem denním životì. Každý den je vlastnì životem sám o sobì. Ráno se zrodím, a veèer svìt opustím odchodem do øíše spánku. Konec, ustání života, smrt jsou v tomto smyslu èástí každého dne. Proto chci v každém dnu sám sebe konfrontovat s vìcmi posledními. Každý den si chci pøipomenout, že mùj pobyt v tomto svìtì je pouze darem doèasným, za který mám být vdìèný. A chci sám sebe soudit (tedy posuzovat) pomocí svého svìdomí: své skutky, myšlenky, pøístupy a pocity. Dennì se rovnìž setkávám s nebem — radostí, štìstím, a právì tak se dotknu pekla — zoufalství, beznadìje, utrpení. Staèí jen nahlédnout do denního tisku a hned peklo rozevøe svou plamennou tlamu a dýchne na mnì svým žárem. Nebe a peklo také patøí k vìcím denní reality. Jistì, není to pøesnì to, co je mínìno vìcmi posledními. Ale chci být naprosto upøímný k sobì samému, a proto si pøiznávám, že s jistotou zkrátka nevím nic o tom, co pøijde po smrti. Ale pevnì vìøím, že pokud zpøítomním vìci poslední v každodenním životì, pokud budu žít tak, abych v souladu se svým svìdomím žil dobøe a byl dobrým èlovìkem, že pro svùj pøípadný život posmrtný uèiním nejvíc. Nemyslím, že je to znakem pesimismu, když øeknu, že èlovìk

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

nikdy neví, kdy svìtlo jeho života hají vìtšinou v poklidu, jsou to dohoøí. Nikdo z nás nevíme dne ani myšlenkové a pocitové procesy — a hodiny, a zdravotní kolize, nehoda èi rovnìž ujišují èlovìka o jeho místì a neštìstí nás mohou potkat doslova roli. kdykoliv. To je prostì fakt. A tøebaNevím jak vy, ale já bych s Hegeže si plánujeme své dny, týdny, lem v tomto srovnání nesouhlasil, mìsíce a roky na dobu do budoucna, tøebaže má v zásadì pravdu o podomìli bychom si vždy být vìdomi bì toho procesu. Když se modlím možnosti, že naše plány mohou být nebo medituji, cítím na sobì zcela ne zrovna v harmonii s plánem jiný výsledek, než když si pøeètu božím, mohu-li to tak øíct. Lidové noviny, neøku-li kdybych mìl Kdo v tomto èíst Blesk. Nicmésmyslu uvažuje nì Hegel má nejKaždý den je vlastnì životem sám o smrti a tyto spíš pravdu v tom, o sobì. Ráno se zrodím, a veèer vìci poslední uže lidé modlitbu svìt opustím odchodem do øíše èiní svými zkrátka za ètení spánku. Konec, ustání života, vìcmi každonovin vymìnili, smrt, jsou v tomto smyslu èástí denními, není tedy v jeho dobì. každého dne. pesimistou nýDnes, myslím, brž èlovìkem mnoho lidí si spíš moudrým. A nakonec, pøece od- pustí rádio, televizi nebo se pøipojí k chod z tohoto svìta není nic internetu, jakmile se jen trochu pesimistického, mùže být vnímán proberou ze spánku a vstanou z spíš jako radost. Je to v podstatì postele. pouze krok do neznáma, do velkého Co jsou naše každodenní vìci Tajemství. první? Zkoušíte se ráno po probuzení, anebo vùbec pøed nìjakou Vnést pojem vìcí posledních do aktivitou, nìjak naladit, pøipravit? každodenního žití lze tedy jen dopo- Když jdu do divadla nebo na koncert, ruèit každému èlovìku. A právì tak chci tam být vždy nìjakou dobu pøed je to s vìcmi prvními. G. W. F. zaèátkem, abych si mohl vychutnat Hegel jednou poznamenal, že prostøedí, abych se mohl pøeladit, zatímco døíve lidé zaèínali svùj den pøipravit na to, co uslyším nebo modlitbou nebo ètením Bible, on uvidím. Nebo když jdete sem do pozoruje, že lidé v jeho dobì svùj Unitarie na shromáždìní, není to den zaèínají ètením novin. Hegel byl lepší, když pøijdete o nìco døíve? toho názoru, že noviny jsou v tomto Když pøibìhnete na poslední chvíli, smyslu náhražkou modlitby. Modlit- bude vám nìjaký èas trvat, než se ba a ètení novin mají mnoho vùbec zorientujete v tom, co se spoleèného: jsou individuální, probí- kolem vás dìje. A to platí nejen o UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

9

divadle, o koncertì nebo o shromáždìní, ale vlastnì o každé èinnosti, kterou v životì vykonáváme. Dnes se snažím zdùraznit význam toho, abychom se snažili zpøítomnit jak vìci poslední, tak i první v našem životì. Zkrátka to, abychom se snažili žít plnì, dobøe, smysluplnì a moudøe. My teï právì prožíváme novoroèní období. A Nový rok, to je také poèátek. Poèátek nìèeho nového, nìco se ukonèilo a nìco poèíná. Lidová moudrost praví: “Jak na Nový rok, tak po celý rok.” V tom rèení je také vyjádøena myšlenka, že je tøeba se naladit a pak prožívat nám daný

èas urèitým zpùsobem. To naladìní nám napomáhá hodnotit, zvažovat a vybírat, co je nám opravdu prospìšné — z duchovního hlediska. Nech se nám daøí v tomto novém roce 2007 zpøítomòovat vìci první i poslední v našem každodenním životì. Nech se nám daøí vybírat vždy to, co nás duševnì obohatí, pouèí, co nám pøinese víc moudrosti a pøipraví nás tak vlastnì i na odchod z tohoto svìta, který dozajista jednou pøijde, abychom tento svìt mohli opustit dùstojnì, jako moudøí, zralí a duchovnì vyspìlí lidé.

MEDITACE nešní den nedávníèko teï nastával nám a jako budoucího nìco zaèínali jsme jej a hle, již zmizel! Kam se podìl dne tohoto èas ten, kterýž se ukázal, byl a pominul a na vìky se nevrátí více? Dejž, milý pane Bože, a umíme poèítati kratièké dny naše na svìtì, a moudøe sobì poèínáme vidouce, an tu místa k pøebývání není. Èasové sami k termínu vìènosti nás podávají. Èím jsem se prohøešil dnes, pane Bože mùj, uveï to, prosím, v zapomenutí vìèné, a to mnì ani Tobì na vìky na pamì nepøichází. A když veèer života mého pøijde, zamlouvám sobì, pane Bože, u Tebe skrýši, v níž bych až do veselého z mrtvých vstání bezpeènì odpoèinouti mohl. A potom v slávu pøijmeš mne. — J.A. Komenský

D

10

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

DUCHO VNÍ NEJSTARŠÍM ŽENICHEM

odle nedávné zprávy ÈTK se v Nigérii již potøetí oženil protestantský

Pduchovní Samuel Akinbode Sadela. Podle jeho slov životní sílu prý èerpá

pøímo od Boha. Prohlásil to pøi svatebním obøadu v Lagosu, když se ve svých 107 letech potøetí ženil – s tøicetiletou Christianou. “Bùh je má síla. Jsem plný síly a energie,” citovala novomanžela agentura AFP. Pan Sadela vykonává svùj duchovenský úøad už 75 let. Poprvé se oženil v roce 1934. Tento svazek trval 21 let a narodilo se z nìj sedm dìtí, všechny ale zemøely v raném vìku. Podruhé uzavøel sòatek v roce 1965, ze ètyø narozených dìtí pøežily dvì. Druhá manželka duchovního zemøela v roce 2001. Vitalita nigerijského duchovního je samozøejmì pozoruhodná. Zvídavý ètenáø si však možná položí i otázku, zda by si ve svých 107 letech už nemohl dopøát pokoj a neprohánìt dívèí suknì... — R ed.

u èerného èaje a èaje oolong. Britští vìdci ale upozoròují, že stravování Japoncù je jako celek zdravìjší. Vyslovují pochybnosti, zda lze výsledky japonské studie aplikovat na lidi žijící na Západì, jejichž strava je odlišná. Úmrtnost Japoncù na srdeèní onemoc nìní je totiž jedna z nejnižších na svìtì a hraje v tom zøejmì roli právì strava. Ve stravì prùmìrného Brita je napøíklad mnohem více nasycených tukù než ve stravì Japonce. Také úmrtnost v Británii na srdeèní onemocnìní je relativnì vysoká ve srovnání s mnoha jinými zemìmi, uvádìjí britští vìdci. Je otázka, zda by vypití stejného množství zeleného èaje dennì mìlo nìjaký výrazný dopad na výskyt srdeèních onemocnìní. K tomu bude tøeba provést ještì další studie, soudí zástupkynì britské nadace pro srdeèní onemocnìní Elle Masonová. — Lenka Heroldová ww w.gurm an.centrum .cz

ZELENÝ ÈAJ, NEJEN ELIXÍR MLÁDÍ

idé, kteøí pijí soustavnì hodnì zeleného èaje, se dožívají vyššího vìku a

Ltrpí ménì nìkterými nemocemi. K tomuto závìru dospìli japonští vìdci,

kteøí sledovali 40.000 vyznavaèù tohoto lahodného moku a zjistili, že napøíklad riziko kardiovaskulárních nemocí se u nich snížilo více než o ètvrtinu oproti ostatní populaci. Britští experti ale namítají, že kladné výsledky u Japoncù mohou souviset s tím, že jejich strava je celkovì zdravìjší než ta v Evropì. Studie japonských vìdcù uveøejnìná v Journal of the American Medical Association uvádí, že zelený èaj je zvláštì úèinný v boji proti srdeèním onemocnìním, ale nemá zøejmì žádný vliv na prevenci rakoviny, jak se pøedpokládalo døíve. Studii provádìli experti z univerzity v Tohoku jedenáct let a sledovali pøes 40.000 lidí ve vìku od 40 do 79 let v severovýchodním Japonsku, kde se zelený èaj hojnì konzumuje. Pije ho tam pravidelnì kolem 80 procent obyvatel, z nichž více než polovina vypije dennì nejménì tøi šálky. Lidé, kteøí pili v prùbìhu onìch jedenácti let pìt i více šálkù èaje dennì, mìli oproti tìm, kdo pili sotva jeden dennì, o 16 procent menší riziko úmrtí na nìjakou nemoc. V pøípadì kardiovaskulárních chorob to bylo dokonce o 31 procent nižší riziko. Obdobná souvislost mezi nemocemi nebyla zjištìna UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

11

BRÁT JMÉNO BOŽÍ NADARMO?

íte, že kdykoliv se osvìžujete nanukem, že vlastnì berete jména božího nadarmo? Nanuk je totiž jméno eskymáckého Boha. Inuitsky, tedy eskymácky, se slovo Nanuk vztahuje k lednímu medvìdovi, a vyjadøuje také je inuitského boha, pána medvìdù. Díky úspìchu etnografického filmu Roberta Flahertyho Nanuk, èlovìk primitivní (1922), v nìmž jako hlavní postava vystupoval inuitský lovec Nanuk, pøeneslo se toto slovo na mražené výrobky.

V

— R ed.

12

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

ÈTENÍ NA POKRAÈOVÁNÍ NÁRYS DÌJIN UNITÁØSTVÍ Drahoò Špale

2. èást

I. Od poèátkù køesanství k trojiènímu dogmatu Problematika, která vede k vzniku unitáøství, je dána již v samotných poèátcích køesanství. Je to pøedevším otázka kristologická a z ní plynoucí problém trojièní, jež hýbají myslemi køesanù v prvních stoletích a vedou ku vzniku prvních herezí a bohužel také k pronásledování a útiskùm. Synoptická evangelia nám podávají celkem realistický obraz osobnosti Ježíšovy, vidìný ovšem okem víry. Ježíš synoptikù je bezesporu pøedevším èlovìk, lidsky myslící, cítící a jednající. Zvláštì dobøe je to patrno u Marka, ponìkud slabìji u Matouše a Lukáše (Mat 1:18; Luk 1:35), vzhledem ke zprávám o nadpøirozeném poèetí, které jsou ostatnì zcela neorganické a v rozporu s Ježíšovým rodokmenem (Mat 1: 1-17; Luk 3:23-38). Ježíš se vcelku v tìchto tøí evangelií nevymyká z rámce lidství, je ovšem podtržen jeho zvláštní význam pro lidstvo. Spoèívá v tom, že Ježíš je považován za syna božího, jehož úkolem je založit království boží na zemi. Jde ovšem o synovství ve smyslu etickém, opírající se o mravní vys-

pìlost a dokonalost Ježíšovu. U synoptikù nikde nenacházíme výroky, které by mohly opravòovat tvrzení o Ježíšovì metafyzickém božství, tvrzení o tom, že by Ježíš byl svou podstatou Bohem. Eschatologická oèekávání nového pøíchodu Ježíšova jsou pak dobovým rámcem evangelia. Vystižnì o tom praví A. Spisar: “Tu však tøeba zároveò si uvìdomit, že tìžko zjistit, nakolik právì tento obraz Ježíše jako Krista (Mesiáše) oslaveného a pøicházejícího podruhé na svìt k soudu, je možno pøivlastòovat Ježíši historie a nakolik je to již obraz víry prvních køesanù, tedy i synoptikù, obraz vzniklý jednak z víry a pùsobnosti osobnosti Ježíšovy v srdcích a myslích køesanù, jednak však kreslený podle vlivù židovské apokalyptiky a pohanských mýtù o umírajících a zase povstávajících bozích. Další etapou jsou Pavlovy listy, které svou christologií pøekraèují evangelium Ježíšovo a záznamy synoptikù. V Pavlovì pojetí je Ježíšovo lidství zatlaèeno do pozadí a Ježíš se stává preexistujícím synem božím, prvou bytostí vesmíru, skrze kterou

UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

13

bylo vše stvoøeno, nebo ona byla pøede všemi vìcmi, a jen z ní má veškerenstvo své bytí. V Janovì evangeliu postoupila tato christologická tendence ještì dále a Ježíšovo pojetí se ještì více odlišilo od evangelia Markova, Matoušova a Lukášova. Na historického Ježíše se aplikuje logosská filosofická konstrukce, která ho ještì více posunuje do oblasti božství, takže není již daleko od ztotožnìní s Bohem. Janovo pojetí je ovládáno pojmem božského loga, které bylo od poèátku u Boha, aby se posléze v Ježíši vtìlilo do èlovìka a vzalo na sebe podobu lidství. Zejména prolog Janova evangelia pøetváøí Ježíše èlovìka v jakýsi kosmický princip, což je však již naprosté zjinaèení Ježíše, který o sobì takto nikdy nemluvil. Tato deformace se odehrává na øecké pùdì s použitím hellenistického filosofického pojmosloví, za pomoci zmínìné staré logosské spekulace, což osobnost Ježíšovu zkreslilo a dovedlo k podstatnému božství, které je evangeliu již zcela neadekvátní. Cesta pro pojetí Ježíše jako druhé božské osoby byla tak již otevøena... Další vývoj se utvrzuje v této linii a smìøuje k trojiènímu dogmatu. Trojièní formule “tres personae una substantia” se objevuje poprvé u Tertulliána (narozeného asi roku 160) v díle Adversus Praxean, aè pøijata byla mnohem pozdìji. V oèích mnohých teologù se však tato formule blíží nebezpeènì polyteismu 14

a proto vyvstávají hlasy proti, které zdùrazòují božskou jednotu. Vzniká smìr, zvaný monarchianismus, reprezentovaný hlavnì Sabelliem a Pavlem ze Samosaty. Podstatou uèení Pavla ze Samosaty byl názor, že Bùh je jednoosobní. Pokud se mluví o synu a duchu, nejde o bytosti, èi osoby, nebo to by byl triteismus, ale o vlastnosti boží. Druhý z nich, Sabelius konstruuje jakýsi trinitární nominalismus, podle nìhož jde v otci, synu a duchu jen o jméno jednoho Boha, po pøípadì tøi energie; trojosobnost je opìt odmítnuta. Tyto proudy nalezly v církvi znaèný ohlas u mnoha stoupencù, takže trvalo dosti dlouho, než je církev potlaèila a i potom zùstávalo ještì mnoho tzv. Pavlinistù èi Samosatesiánù, jak si øíkali. Taková byla situace v polovinì a koncem tøetího století n.l. Zároveò s tímto dìním se schyluje k rozhodující diskusi christologické, vyznaèené známými jmény Arius a Athanasius. Athanasius na snìmu v Nicci roku 325, kdy se spor øešil, hájil stanovisko, že Ježíš je stejnopodstatný s Bohem (homousios). Je Bohem podstatou, metafyzicky, a tvoøí s Otcem jednotu. Maria je bohorodièka. Arius proti tomu zdùrazòoval lidství Ježíšovo. Ježíš je stvoøený (subordinovaný) a nikoliv stejnopodstatný s Bohem. Vyzdvihoval lidské vlastnosti Ježíšovy, v èemž mìl silnou oporu v synoptických evangeliích, která skuteènì o Ježíši

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

jako o Bohu nic neví. Teologicky hájí Arius monoteismus proti Athanasiovi, jehož nauka vede k jakémusi dvojbožství. Pravda tedy byla na stranì Ariovì. Ani on ovšem nejde do dùsledkù a jeho christologická koncepce zùstává na pùli cesty. Ježíš není ani Bùh, ani plný èlovìk, je cosi mezi božstvím a lidstvím. Pøesto, že byl Arius v Nicei poražen, jeho názory mezi vìøícími trvaly a vlastnì v církvi nikdy zcela nevymizely. Arianismem se pak nadále rozumí vìtšinou popírání božství Kristova a v tomto smyslu se s ním setkáváme i u nás. V Nicei bylo potom uzákonìno božství Ježíšovo a vystoupení proti nìmu prohlášeno za trestné. Další teologický vývoj byl jen logickým domyšlením pøedchozího. K Ježíši – Bohu – pøistupuje Bùh duch svatý a roku 450 vzniká trojièní

dogma, prohlašující jednotu boží ve tøech osobách – Bohu otci, Bohu synu a Bohu duchu svatému. Základ ortodoxie pro všechny následující vìky byl tím dán. Tøeba dodat, že vznik tohoto dogmatu byl plodem ryzí køesanské spekulace, umožnìné hellenistickou filosofií a že se nesrovnává ani s Biblí, ani s kritickým rozumovým pohledem. Proto se svobodomyslný smìr køesanství vždy s naukou o Božství Ježíšovì a trojicí støetával. Odtud také název unitáøi pro ty, kdo tvrdili, že Bùh je jen jeden, jednoosobní (od Unus – Unitas). Upozoròujeme, že arianství nemìlo ještì pøímého vlivu na unitáøství v èeských zemích, které byly ještì pohanské a rozšíøilo se hlavnì mezi germánskými kmeny. Ukazuje nám však, že unitáøství ve své širší podobì má silnou tradici a že jeho poèátky jsou starého data.

O

K ZAMYŠLENÍ Pozvání Nezajímá mne, co dìlᚠpro obživu. Chci spíš vìdìt, po èem toužíš a jestli jsi ochoten vnímat, o èem sní tvé srdce. Nezajímá mne, jak starý jsi. Chci spíš vìdìt, zda jsi ochoten risknout, že budeš vypadat jako pošetilec, když usiluješ o lásku, o své sny a prožívání zázraku bytí naživu. Chci vìdìt, zda dokážeš být v míru s bolestí, a už svou nebo mou, a nesnažíš se ji skrývat, omlouvat ji nebo ji popøít. Chci vìdìt, zda dokážeš být v míru s radostí, a svou nebo mou, zda dokážeš divoce tanèit a nechat rozkoš prostoupit koneèky svých prstù bez pocitù viny a snahy o to být opatrný a realistický. Nezajímá mne, kde žiješ a kolik penìz máš. Spíš mne zajímá, jestli dokážeš povstat po noci zármutku a zoufalosti, unaven a plný modøin, a pøesto se vìnovat dìtem, když to potøebují. Nezajímá mne, koho znᚠa odkud jsi pøišel. Chci spíš vìdìt, zda se mnou dokážeš projít

O

ÈESKÉ UNITÁØSTVÍ Nový leták, napsaný plzeòským duchovním Luïkem Pivoòkou, je k dispozici ve schránkách s dalšími letáky, které již znáte. Leták struènì popisuje historii èeského unitáøství, základní ideové charakteristiky, organizaèní strukturu NSÈU, a uvádí i principy ICUU, Mezinárodní rady unitáøù a univerzalistù.

ÈÈÈ

UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

15

16

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

èlenská kronika

O ohnìm a neucuknout. Nezajímá mne, co jsi studoval, èetl a vidìl. Chci spíš vìdìt, co tì drží pøi životì a co ti dává nadìji, a co ti dává vnitøní sílu, když nic se nedaøí a všichni tì zradí. Nezajímá mne, zda pøíbìh, který mi vyprávíš, je pravdivý. Chci spíš vìdìt, jestli dokážeš zklamat druhého, abys byl pravdivý vùèi sobì. Chci vìdìt, jestli dokážeš nést obvinìní ze zrady – ale nezradit svou duši. Chci vìdìt, zda umíš být vìrný, a proto hodný dùvìry. Chci vìdìt, jestli dokážeš být sám se sebou a jestli jsi opravdu v pohodì ve spoleènosti sama sebe v momentech, kdy cítíš prázdno. Chci vìdìt, zda umíš vidìt krásu, i když žádná kolem tebe není, a zda dokážeš cítit zdroj svého života z boží pøítomnosti. Chci vìdìt, zda se dokážeš vyrovnat s vlastním i mým neúspìchem, a i nadále stát na okraji jezera a do støíbra úplòku øíct tiše a pevnì – ano!

V mìsíci únoru 2007 oslaví své významné životní jubileum: ses. Iva Fišerová, Drahomíra Marková a br. Ivan Hrozinka, Otto Kail. Pøi této pøíležitosti všem pøejeme do dalších let pevné zdraví, spokojenost a mnoho životní energie a optimismu.

èlenské pøíspìvky

na rok 2007

Dalším èlenùm a pøíznivcùm Pražské obce unitáøù dìkujeme za èlenský pøíspìvek, který slouží podpoøe èinnosti naší obce vèetnì vydávání a distribuce Unitáøských listù. Jsou to:

— O riah Horský Snílek

O

ses. Zdenka Brabcová, Alena Èadilová, Kvìta Hermanová, Šárka Horová, Ivana Chatterjeeva, Jarmila Chládková, Blanka Javùrková, Eva Kloužková, Zdeòka Kotašková, Zdeòka Pavlíèková, Marie Poøádková, Emilie Tachecí, Inka Talpová, Hana Vrbová. Anna Zezulová a br. František Ambrož, Jindøich Doubek, Ota Levinský, Radovan Lovèí, Otakar Mikeš.

ze správního sboru

Cesta plná úžasu – kosmos a já

Vážení a milí, sestry a bratøi, pøinášíme Vám nejdùležitìjší informace z lednové schùze Správního sboru POU a krátce i o jiných událostech v POU:

Úèastníci nového náboženského vzdìlávání zaènou v únoru již druhou polovinu cyklu. Dobrovolnì na sebe vzali úkol seznamovat se pøedem s texty, se kterými pak pøi setkání systematicky pracují. Jejich úkolem není všemu pøesnì porozumìt, nýbrž za podpory ostatních pøi setkání v diskusním kroužku se obírat tím, co je v daných tématech oslovilo.

< Pøipomínáme všem èlenùm Pražské obce unitáøù, že se dne 24.2.2007 (sobota), od 10 hodin koná Valné shromáždìní POU. Pozvánka byla zveøejnìna v lednových UL è. 1/2007.

Je to velmi osobní proces, ponìvadž tento vzdìlávací program nabízí možnost nacházet své místo v existenci tak, jak je nám známá ze souèasných vìdeckých poznatkù. Vesmír i veškerá existence již nejsou chápány jako neživé prostøedí pøedmìtù, ale jako dynamický proces, jehož i èlovìk je organickou souèástí. Všem, kteøí se na setkání pøipravují, patøí upøímný dík a obdiv za snahu nahlédnout a uchopit novì sebe i existenci v tomto úžasném kontextu. — Iva Fišerová

< Na mìsíc únor (20.2.) je pøipravena další pøednáška z cyklu „Náboženství v souèasné dobì“ a to na téma: „Novopohanství“. Oslovili jsme Doc. Ivana O.Štampacha, který si pro POU tuto pøednášku pøipravil. V mìsíci únoru (27.2.) mezi nás opìt zavítá Mgr. Miroslav Matouš, který ve své pøednášce na téma: “Vláda vìcí“ promluví k souèasné situaci.

< SS POU odsouhlasil na schùzi, která se konala dne 15.1. 2007, nové èleny POU. Jsou to Mgr. Jan Všeteèka a MuDr. Jiøí Štìtina. UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

17

18

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

< Pøíští schùze SS POU se bude konat 12. února 2007 (pondìlí) od 15

LETEM UNITÁØSKÝM SVÌTEM

hodin.

! Nedávného snìmu unitáøù v indické oblasti Khasi Hills se zúèastnilo 3000

dìkujeme

úèastníkù vèetnì dìtí. Na samotný závìr všichni povstali a pronesli slova tohoto slibu, na kterém se bìhem snìmu shodli: “Zavazujeme se odstraòovat sobectví, žárlivost, hloupost, nedùvìru a nenávist mezi sebou, abychom mohli rozvíjet svaté náboženství jednoho Boha v duchu soucítìní, lásky a dùvìry. Zavazujeme se ctít jiné náboženské skupiny. Zavazujeme se starat o naše životní prostøedí a všechny formy života v nìm. Zavazujeme se ctít svìdomí a svobodné myšlení všech a podporovat jedni druhé, abychom tak podpoøili spravedlnost, èestnost a pravdu.”

< Dìkujeme všem, kteøí navštìvují

ses. Andìlku Buriankovou v Peèovatelském domì, zvláštì pak br. Zdenku Vachtlovi, který nás prùbìžnì informuje o jejím zdravotním stavu a pøípadnì zajišuje ses. Andìlce i nìkteré drobné záležitosti.

< Naše podìkování patøí ses. Boženì Arnoštové a Zdeòce Kotaškové, které vìnují svùj osobní èas a pomáhají s korekturou písemné práce z oboru církevních dìjin duchovního NSÈU Drahomila Špaleho s názvem: Nárys dìjin unitáøství v èeských zemích. Po ukonèení korektury bude tato odborná písemná práce pøipravena k vydání.

< Dìkujeme také ses. Evì Pivcové, která zajistila materiál a nápis na nový prapor NSÈU a sama jej ušila.

! Podìkování posílá duchovní obce All Souls v New Yorku Rev. Forrest Church, kterému jsme spoleènì poslali pøání k uzdravení.

! Je to již rok a pùl poté, co Nyikójské údolí v transylvánské oblasti Rumunska postihla povodeò, která zabila tøi osoby, znièila mosty, stovky domovù, pole a jiné zdroje obživy místních obyvatel. Podle pøedstavitele transylvánských unitáøù, Arpada Szabo, díky mezinárodní unitáøské pomoci, do které jsme se zapojili i my, se podaøilo zažehnat vìtšinu škod a následky povodní jsou již jen málokde vidìt.

< Dìtskému domovu ve Stranèicích bylo zasláno na úèet celkem 10 000,Kè, které se èásteènì vybraly z penìžních darù od jednotlivých èlenù, pøi sbírce na benefièním koncertu konaném ve prospìch DD a dotací POU do celkové èástky 10 000,- Kè. Všem, kteøí se na této akci finanènì podíleli d ì k u j e m e !

novoroèní pozdravy

HISTORICKÉ OKÉNKO UDÁLOSTÍ

Dìkujeme našim èlenùm i pøíznivcùm, kteøí žijí v zahranièí a zaslali nám srdeèné pozdravy a pøání do Nového roku 2007.

6. 2. 1905

Jan Werich, èeský herec, dramatik a prozaik, se narodil v Praze.

8. 2. 2006

Jules Verne, francouzský prozaik a dramatik, se narod il 8. února 1828 na ostrùvk u Ile Fe ydeau, ve m ìstì Nan tes, ve Francii.

11. 2.

Svìtový den nemocných, slaví se od roku 1993.

12. 2.1809

Narodil se Ch arles Darwin, anglický pøírodov ìdec a cestovatel.

14. 2. 1946

Ve Filadelfii byl pøedveden první poèítaè. Vážil 30 tun, a zabíral plochu 150 metrù ètvereèních. Jeho rychlost dosahovala 5.000 poèetních úkonù za vteøinu.

15. 2. 1947

Odevzdání dìtského domova Hany Benešové v Olešovicích, vybudovaného s pomocí Unitáøské pomocné služby.

15. 2. 1924

Narodil se Jiøí Šlitr, skladatel, klavírista a herec.

Potìšily nás novoroèní pozdravy od unitáøù z Dánska zastoupených Tarou Gregers, od manželù Johna a Celie Midgleyových z Velké Británie, od Jarmily Hrubanové z Chicaga. Pøání s podpisy unitáøù nám zaslala naše partnerská obec z Rochesteru. Krásné, ruènì vytvoøené novoroèní pøání nám zaslali Elizabeth, Bethan a Ashley Hillsovi. Zvláštì dìkujeme za novoroèní pøání vèetnì penìžitého daru Dr. Josefu Machaèovi, který žije v Haxorthu – USA a s POU jej spojují mìsíènì zasílané Unitáøské listy.

UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

19

20

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

16. 2. 1942

Bìhem druhé svìtové vá lky by lo z Terezínské pevn osti zøízeno ghetto pro Židy z Èech a Moravy. Z Terezína byli následnì posíláni do vyhlazovacích táb orù..

19. 2. 1473

V Toru ni se narodil MikulᚠK opern ík, polský m atem atik, astronom a lékaø.

21. 2.

Mezinárodní den mateøského jazyka, od roku 1999.

21. 2. 1846

V Ostøedku u Benešova se narodil Svatoplu k Èech, èesk ý básník a prozaik.

22. 2.

Den obì tí zloèinu, vyhlášen v upomínku dne, kdy v roce 1990 podepsal britský min istr vnitra Chartu práv dìtí.

22. 2.

Den myšlenky bratrství – celosvìtový svátek skautù.

25. 2. 1948

Kom unisté v Èeskoslovensku se dos tali k moci poté, co byl prezide nt Edvard Beneš nucen pøijmout demisi nekomunistických èlenù vlády. Ve stejný den jmenoval Beneš vládu novou, složenou ze èlenù Národní fronty.

27. 2. 1930

V pražském kinì Alfa se konala premiéra prvního èeského ozvuèeného filmu K. Antono va Tonk a “Šib enice”.

Nìco neudìlat je až posvátnì jednoduché — a neudìlat to dùslednì. Na této jediné vìci by se mohlo založit nové náboženství. Náležet k nìmu by bylo snadné: staèí, když budete klidnì sedìt. Jednou dennì se na patnáct minut posadíte, zavøete pusu a budete zticha. Kdyby tohle dost lidí dìlalo pravidelnì, mohlo by dojít k úžasným vìcem. Z každé židle, lavièky v parku i pohovky by se stal chrám. — R obert Fulghum ilustrace Jaroslav Krpejš

VÍTÁME NOVÉ ÈLENY Alice Rajnohová a Petr Rajnoha Jiøí Štìtina Jan Všeteèka Vítáme vás v našem spoleèenství, pøátelé!

UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

21

22

U NI T ÁØS KÉ L I S T Y

Ú NO R 2 0 0 7

BENEDIKCE DOBRAT SE POZNÁNÍ Sakja Pandita ilustrace Jana Hrevušová

Jediný èlovìk, jenž dobral se poznání, svìt ozáøí, i kdyby zùstal v skrytu. Sto chabých mudrcù a se i v moudrosti pøedhání – jsou to jen kroužící planety beze svitu.

UNITÁØSKÉ LISTY vydává mìsíènì Správní sbor Pražské obce unitáøù pro své èleny, pøíznivce a pøátele. Názory v pøíspìvcích našich èlenù nemusí vyjadøovat názor redakce. Uzávìrka pøíspìvkù vždy do 14. dne každého mìsíce. Pøíspìvky do Unitáøských listù posílejte na adresu Pražské obce unitáøù. Redakce dìkuje za pochopení, že nìkteré pøíspìvky je tøeba krátit. Redakèní rada: Jana Hrevušová, Petr Samojský Odpovìdný redaktor: Petr Samojský (v mezidobí) Technická redakce: Marie Pichrtová Registrace: MK ÈR E 13407 SPRÁVNÍ SBOR POU Správní sbor je orgánem øízení a správy obce. Èlenové: Zdenka Brabcová (místopøedsedkynì), Jaroslava Dittrichová, Livie Dvoøáková, Drahomíra Havlíková, Jana Hrevušová, Karel Mrzílek, Marie Pichrtová, Eva Pivcová, Vladimír Švanda.

UNITÁØSK É LISTY

ÚNOR 2007

23

PROGRAMOVÁ RADA Vytváøí programy Pražské obce unitáøù a zodpovídá za nì. Pøijímá návrhy k programùm od èlenù obce. Èlenové: Zdenka Brabcová, Jaroslava Dittrichová, Marie Pichrtová.

Kanceláø Pražské obce unitáøù Adresa: Pražská obec unitáøù, Karlova 8, Praha 1, 110 00 Telefon/fax: 222 220 387 E-mail: [email protected] Internet: www.unitaria.cz/praha

Sekretáøka obce Marie Pichrtová: Telefon: 222 220 387 E-mail: [email protected] Kanceláø je otevøena: Pondìlí až ètvrtek 9.00 – 16.00

Duchovní obce Petr Samojský: Telefon: 222 221 361 E-mail: [email protected] Konzultaèní hodiny: Pondìlí 9.00 - 13.00 Úterý 13.00 - 17.00 Støeda 9.00 - 13.00 Marie i Petr mohou být v této dobì i mimo kanceláø Pražské obce. Proto pøed návštìvou je lépe zavolat. Duchovní je k dispozici dle Vaší potøeby i mimo dobu uvedenou výše. V naléhavém pøípadì telefonujte Petrovi domù — 222 222 207, kde také mùžete nechat vzkaz na záznamníku.