No title

SBORNÍK PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE „Podpora sociální integrace v Bruntále“ CZ. 1.04/3.2.00/55.00028

OBSAH

Úvod Oddělení sociálních služeb • Kazuistika – příběh pan Jaroslava C • Aktivity v rámci agendy protidrogové prevence a prevence kriminality • Činnosti v rámci agendy romského poradce • Spolupráce sociálního kurátora s odsouzeným a jeho rodinou – Kazuistika – příklad dobré praxe sociálního kurátora • Kazuistika – příběh pana Radka • Potravinová sbírka • Funkce veřejného opatrovníka – Příběh paní Jarušky a paní Ilonky – Kazuistika – příběh pana Pavla O projektu • Klíčové aktivity projektu – Klíčová aktivita 01 Řízení a koordinace – Klíčová aktivita 02 Nízkoprahové zařízení – Západní lokalita – Klíčová aktivita 03 Nízkoprahové zařízení – centrum města – Klíčová aktivita 04 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – Klíčová aktivita 05 Terénní program pro osoby ohrožené návykovým chováním – Klíčová aktivita 06 Azylové domy pro rodiče s dětmi – Klíčová aktivita 07 Fakultativní činnost NZDM Západní – Besedy a přednášky s přizvanými hosty – Klíčová aktivita 08 Fakultativní činnost SAS – Dluhové poradenství – Klíčová aktivita 09 Fakultativní činnost SAS – Pracovní poradenství – Klíčová aktivita 10 Vstupní analýza a evaluace – Výstupy analýzy – Formativní evaluace – Sumativní evaluace Závěrečná konference k projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“ • Program konference • Anotace příspěvků • Medailonky přednášejících • Texty příspěvků přednášejících – Spolupráce rodinné asistence a dluhové poradny při práci s rodinou – Činnost oddělení sociálně-právní ochrany dětí MěÚ Bruntál – Matky s dětmi – uživatelky návykových látek – panelová diskuze – Spolupráce Rodinné asistence a OSPOD – Tréninková pracoviště pro uživatele sociálních služeb, jako východisko pro úspěšné uplatnění uživatelů na běžném trhu práce – Principy a metody práce s rodinou řešící „rozchodovou“, rozvodovou, porozvodovou či obdobnou problematiku – přednáška – Kde slova nestačí Seznam zkratek

4 5 8 9 11 12 15 15 16 17 17 19 20 22 22 23 26 31 35 40 45 47 49 50 50 57 60 65 66 67 70 73 73 74 81 83 84 90 92 96

Úvod Tato publikace byla vydána v rámci projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“, CZ.1.04/3.2.00/55.00028, který je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Sborník Vám přináší přehled příkladů dobré praxe v oblasti práce se sociálně vyloučenými či jinak znevýhodněnými osobami. Jedná se o souhrn inovativních metod, pracovních postupů, programů či projektů, které v místních podmínkách napomáhají přispět k úspěšnému začleňování vyloučených osob zpět do společnosti. Následující stránky představí konkrétní příklady dobré praxe v podobě ukázek z běžného chodu organizací a samosprávy (Městského úřadu Bruntál). Snažila jsem se o co největší záběr témat ve snaze přinést konkrétní příklady z různých oblastí života osob sociálně znevýhodněných a vyloučených ze společnosti a to v různých životních situacích a etapách. V průběhu čtení předloženého textu se můžete zamýšlet nad smyslem a systémem kvality Vámi poskytované sociální služby a zkusit vnímat tento rozměr nejen z pozice poskytovatele, ale i z pozice uživatele, jeho rodinných příslušníků, zřizovatele či široké veřejnosti. V těchto rozměrech jistě najdete řadu dalších příkladů dobré praxe a nových cest k jejich dosažení. A pokud snad nabydete dojmu, že vše popsané v této brožuře už jste někde četli, že jste o těchto inovativních metodách už slyšeli, nebo že je v jiných městech již úspěšně realizují, berte to tak, že se osvědčují, jsou efektivní a jsou tedy nejlepším doporučením, abyste je sami mohli začít realizovat. Berte však na vědomí, že v jiném kontextu, čase a prostoru mohou být výsledky Vaší práce odlišné a realizace opatření nemusí být vždy úspěšná. Chci Vás však ve Vašem úsilí v boji proti sociálnímu vyloučení povzbudit a věřím, že prostřednictvím této publikace naleznete inspiraci, dodá Vám energii a sílu opouštět stereotypy a posílí Vaše přesvědčení, že to jde. Než se pustíte do čtení samotných příkladů, dovolte mi, abych na tomto místě vyjádřila poděkování a obdiv všem, kteří nám svou práci ukázali, kteří nás nechali nahlédnout do chodu své organizace a kteří se s námi podělili o své cenné zkušenosti. Chci poděkovat všem těm, kteří příklady dobré praxe nejen píší, ale opravdu je i prožívají! Markéta Brziaková, koordinátor integračních procesů, Městský úřad Bruntál.

4

Projekt „Podpora sociální integrace v Bruntále“ byl realizován prostřednictvím oddělení sociálních služeb, odboru sociálních věcí Městského úřadu Bruntál. A tak se na úvod sluší činnost oddělení sociálních služeb představit.

Oddělení sociálních služeb •

•

zajišťuje činnost Klubu seniorů se sídlem na adrese Pionýrská 2, 792 01 Bruntál zajišťuje komunitní plánování sociálních služeb na území města Bruntál koordinuje poskytování sociálních služeb na území obecního úřadu obce s rozšířenou působností zajišťuje sociální prevenci a prevenci kriminality zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby (§ 92 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) na základě oznámení zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu zjišťuje, zda je nezbytné poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče a zprostředkovává možnost jejich poskytnutí; v případě, že nelze služby sociální péče osobě poskytnout, sděluje neprodleně tuto skutečnost zdravotnickému zařízení, ve kterém je osoba umístěna (§ 92 písm. c) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) zajišťuje veřejné opatrovnictví



–

poradenství v oblasti omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům



–

ohrožení práv osob před omezením nebo zbavením způsobilosti k právním úkonům



–

ohrožení práv osob po omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům

•

– zastupování osob omezených nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům, jimž bylo dle platných právních předpisů opatrovníkem ustanoveno Město Bruntál zajišťuje vydávání parkovacích průkazů osobám, kterým byly přiznány mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, s výjimkou úplné nebo praktické hluchoty, nebo mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně

• • • •

•

5

• •

•

•

•

•

• •

6

rozhoduje o zvláštním příjemci dávky důchodového pojištění (§ 10 a § 118 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) rozhoduje o stanovení výše úhrady za stravu a péči poskytovanou nezletilému dítěti, které bylo na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy nebo předběžného opatření umístěno do domova pro osoby se zdravotním postižením (§ 74 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) na úseku zdravotnictví zajišťuje vydávání a evidenci tiskopisů receptů a žádanek s modrým pruhem v souladu se zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů podílí se na realizaci protidrogové politiky na území města Bruntál (§ 22 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) zajišťuje kontrolu dodržování zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů zajišťuje činnost sociálního kurátora – koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky zajišťuje realizaci výkonu trestu obecně prospěšných prací, kdy poskytovatelem místa výkonu tohoto trestu je Městský úřad Bruntál koordinuje poskytování sociálních služeb, poskytuje sociální poradenství a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob a přispívající k řešení sociálních problémů nebo událostí vyplývající z/ze – zdravotního postižení nebo duševního onemocnění – péče o závislou osobu – děti, seniory, zdravotně postižené – sociálního vyloučení, které je důsledkem stáří, nemoci, zdravotního postižení – sociálního vyloučení, které vyplývá z příslušnosti k národnostní menšině nebo lokální komunitě

•

– neorganizovaného způsobu života dětí a mládeže – poskytování placených sexuálních služeb – zneužívání alkoholu – závislosti na hracích automatech – příslušnosti k rizikové subkultuře – zneužívání omamných a psychotropních látek – páchání trestné činnosti – oběti týraní, zneužívání nebo zanedbávání, pokud se nestávají klienty – orgánů sociálně právní ochrany (např. senioři, osoby s postižením nebo s omezením způsobilosti k právním úkonům, osoby, které jsou oběťmi – organizovaného zločinu a jiných forem agresivního jednání – ztráty přístřeší, nejistého či neadekvátního bydlení – nezaměstnanosti a materiálních problémů, nekompetence hospodařit s finančními prostředky, zadlužení – imigrace ze zemí EU, EHP a Švýcarska, ze třetích zemí (jiných než EU, EHP Švýcarska) koordinuje činnosti související s podáváním žádostí o podpory a dotace a přijímáním podpor a dotací

7

Příklady dobré praxe oddělení sociálních služeb, Městského úřadu Bruntál

Kazuistika S klientem spolupracovala a kazuistiku poskytla Bc. Leona Ďuricová, sociální pracovnice oddělení sociálních služeb Městského úřadu Bruntál, [email protected], tel.: 554 706 154. Příběh pana Jaroslava C. Na odbor sociálních věcí Městského úřadu v Bruntále se v červnu 2014 dostavil pan Jaroslav, který měl v té době 83 let, a sdělil, že byl přepaden a oloupen a ocitl se bez občanského průkazu, bez většiny finančních prostředků. Jelikož je poživatelem starobního důchodu, bylo potřeba již připravený důchod na poště vyzvednout. To však bez platného občanského průkazu nelze provést, proto byl s pomocí sociálního pracovníka vyřízen „rychlý“ občanský průkaz a důchod s doprovodem vyzvednut. Pan Jaroslav však jevil známky dezorientovanosti v čase a prostoru. Nebylo možné zjistit jakékoli rodinné příslušníky klienta. Pan Jaroslav věděl, že má syna a dceru, nevěděl však kde se nacházejí, či jaká mají telefonní čísla nebo adresy, protože v té době měl již nefunkční telefonní přístroj a SIM kartu odpojenou pro neplacení. Díky velmi intenzivní spolupráci klienta s odborem sociálních věcí a se sociálním pracovníkem obce bylo zjištěno, že pan Jaroslav má dvě nezaplacená inkasa a tudíž mu vznikají dluhy na nájmu, elektřině, plynu a za platby koncesionářských poplatků za televizi a rádio. Dále bylo zjištěno, že pan Jaroslav má dluhy u České spořitelny, Providentu, T-mobile apod. U organizace T-mobile bylo zjištěno, že pan Jaroslav má sjednán paušál na další rok, a to v nemalých měsíčních částkách, ke kterým se zavázal. Sociální pracovník pomohl klientovi sepsat výpověď a odstoupení od smlouvy, což bylo T-mobilem přijato a reflektováno. Sociální pracovník se po dohodě s klientem a na základě plné moci obracel na všechny jednotlivé organizace, kde domlouval splátkové kalendáře a klienta pomohl z větší části oddlužit. Během hospitalizace sociální pracovník 2x měsíčně navštěvoval klienta, aby mohl za klienta provést úhrady splátkových kalendářů a inkasa. Zároveň po dlouhodobé práci sociálního pracovníka bylo s klientem domluveno, že klient požádá o pobytovou sociální službu určenou pro seniory. Pan Jaroslav nebyl schopen již v této době bydlet pro svou dezorientaci sám v bytě. Vždy po propuštění z hospitalizace domů, se opět do dvou dnů vracel zpět do nemocnice pro dehydrataci a dezorientaci v bytě a bloudění po panelovém domě, ve kterém bydlel. Po intenzivní práci s klientem a sociálním pracovníkem obce byly uplatněny dvě žádosti klienta o pobytovou sociální službu, z nichž jedna po delší hospitalizaci v lednu 2015 pana Jaroslava na pobyt přijala. Panu Jaroslavovi se v současné době daří velmi dobře, upravil se jeho zdravotní stav, účastní se v domově aktivit s ostatními seniory a je velmi aktivním obyvatelem domova. V současné době splátky dluhu převzala sociální pracovnice domova, kdy bylo zjištěno, že pan Jaroslav je již v současné době díky dodrže8

ným platbám ve splátkových kalendářích naprosto oddlužen a plnohodnotně si užívá podzimu svého života.

Aktivity v rámci agendy protidrogové prevence a prevence kriminality Příspěvek zpracovala Mgr. Tereza Raabová, sociální pracovnice a manažerka protidrogové prevence a prevence kriminality oddělení sociálních služeb Městského úřadu Bruntál, [email protected], tel.: 554 706 140. Anonymní testování osob na onemocnění žloutenkou typu A, B, C V prosinci 2014 byla uzavřena smlouva mezi Podhorskou nemocnicí a.s. a Městským úřadem Bruntál, a to na dobu určitou s účinností od 01. 12. 2014 do 31. 12. 2015. Předmětem této smlouvy je anonymní testování osob na onemocnění žloutenkou typu A, B, C. Testování je primárně určeno osobám závislým na návykových látkách, zejména intravenózním uživatelům drog. Vytipování, vyhledávání a doprovod těchto osob proběhlo ve spolupráci s terénními pracovníky společnosti OPEN HOUSE o.p.s, kteří ve městě Bruntál zajišťují služby drogové prevence. Testování již proběhlo v prosinci 2014, únoru 2015, květnu 2015, srpnu 2015 a další testování proběhne v listopadu 2015. Výsledky testování: Prosinec 2014: na testování se dostavilo celkem 9 klientů, z toho 3 ženy a 6 mužů. U všech klientů byl negativní výsledek. Únor 2015: na testování se nedostavil žádný klient. Květen 2015: na testování se dostavilo 6 klientů, z toho 3 ženy a 3 muži, u všech klientů byly opět výsledky negativní. Srpen 2015: na testování se dostavilo 20 klientů, u dvou klientů byly výsledky pozitivní. V roce 2015 byla v rámci prevence kriminality podána Žádost o státní účelovou dotaci na Ministerstvo vnitra na projekty: 1. 2. 3. 4.

Bruntál – Rozšíření MKDS 2015 Bruntál – Software pro Městskou policii Bruntál – Asistent prevence kriminality II. 2015 Bruntál – Domovník 2015

Republikový výbor pro prevenci kriminality schválil na svém jednání poskytnutí dotace na investiční projekt Bruntál – Rozšíření MKDS Bruntál 2015, a neinvestiční projekty APK II. a Domovník 2015.

9

Městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) Je jedním z prostředků, který slouží ke zvýšení pocitu bezpečí občanů. Kamerový systém má také preventivní úlohu. V roce 2015 bude MKDS dále rozšířen o tři kamerové body na náměstí Míru 18, na náměstí Míru 5 a na budově Společenského domu v Bruntále. Asistenti prevence kriminality Cílem projektu APK II. je garance bezpečnosti a veřejného pořádku v obci, snížení počtu spáchaných trestných činů, přestupků a společensky nežádoucího jednání, zejména v sociálně vyloučené lokalitě. Dále změna negativního pohledu majoritní společnosti na osoby sociálně vyloučené, osoby z etnických skupin a multikulturního prostředí, zajištění vymahatelnosti práva, prevence sousedských sporů, bagatelní a latentní protiprávní činnosti, jejichž řešení Policií ČR a obecní policií v rámci sociálně vyloučených lokalit je obtížně řešitelné. Dále je cílem i příprava a podpora kontaktních osob s předpoklady oslovit, získat a především být vzorem ostatním spoluobčanům v dodržování základních, společensky žádoucích norem a způsobů jednání. V Bruntále působí 4 asistenti prevence kriminality, na směně jsou rozděleni po dvou a střídají si ranní a odpolední směny. Domovník Cílem tohoto projektu je snížit stávající rizika vandalismu a pohybu nepovolaných osob ve společných prostorách bytových domů v sociálně vyloučených lokalitách. Dále také připravit a podpořit kontaktní osobu s předpoklady oslovit, zaujmout, získat a především být vzorem ostatním spoluobčanům v dodržování základních společensky žádoucích norem a způsobů jednání. V sociálně vyloučené lokalitě v roce 2014 působil jeden domovník, který zajišťoval tuto činnost v domech na ulici Dlouhá 4, 6, 8 a 10. Jeho činnost se osvědčila zejména v domácnosti důchodců, kteří potřebovali zajistit drobné opravy v bytech. Dalším z úkolu domovníka bylo zajistit klid ve společných prostorách a eliminovat pohyb nepovolaných osob v domech, jako jsou například bezdomovci, kteří se seskupovali ve sklepních prostorách domů, ale také mládeže, která se v zimním období pravidelně slučovala a narušovala noční klid a pořádek v těchto domech. Domovník bude opět v Západní lokalitě působit i v roce 2015, a to od 1. 8. 2015 do 31. 1. 2016. Osobní alarmy pro bruntálské seniory Město Bruntál pořídilo v rámci prevence kriminality 200 osobních alarmů, které si mohli senioři vyzvednout na služebně strážníků Městské policie na náměstí Míru v Bruntále nebo přímo u sociálních pracovnic na Městském úřadě, sociálním odboru, oddělení sociálních služeb. Osobní alarm je jedním ze způsobů, jak jeho hlasitým zvukem můžeme zahnat zločince při přepadení nebo si přivolat pomoc při nějaké jiné neočekávané události. Pro velký zájem seniorů Město Bruntál objednalo dalších 200 ks, které budou k odběru do konce tohoto roku. 10

Činnosti v rámci agendy romského poradce Příspěvek zpracovala Bc. Romana Dudušová, romský poradce oddělení sociálních služeb Městského úřadu Bruntál, romana.dudusova@mubruntal. cz, tel.: 554 706 143. Multikulturní a multižánrový festival „Tak tu spolu žijeme“ V roce 2014 uspořádalo Město Bruntál, odbor sociálních věcí, oddělení sociálních služeb ve spolupráci se Střediskem volného času Bruntál a poskytovateli sociálních služeb v Bruntále 1. ročník multikulturního a multižánrového festivalu „Tak tu spolu žijeme“. Hlavní myšlenkou tohoto festivalu je podpořit vzájemné poznávání české společnosti a příslušníků jiných kultur, národností a etnik. Festival však naplňuje i další významné cíle. Prostřednictvím realizace festivalu dochází k efektivnějšímu a smysluplnějšímu naplňování volného času u dětí a mládeže ze SVL, které se festivalu aktivně účastní jako vystupující. Tyto děti a mládež si připravují různorodá pěvecká, hudební či taneční vystoupení a získávají mimo jiné například smysl pro zodpovědnost, spolupráci a zdravou soutěživost. V loňském roce se festivalu zúčastnilo 170 aktérů, kteří předvedli svá hudební i taneční vystoupení. Pro návštěvníky byly zajištěny doprovodné atrakce jako např. střelba z luku, projížďka na koních, skákací hrad, malování na obličej, ale také ochutnávky romské a řecké kuchyně. Pro děti byly také připraveny soutěže, které zajistilo Středisko volného času, Liga o.p.s. a Open House o.p.s. Děti, které absolvovaly soutěže, byly odměněny medailí, které pro ně vyrobili klienti sociálně terapeutické dílny Polárka Bruntál. V současnosti se Město Bruntál ve spolupráci se Střediskem volného času v Bruntále připravuje na druhý ročník festivalu. Ten se uskuteční dne 19. 9. 2015 v městském parku v Bruntále. Festival bude obohacen o ochutnávku ruské, vietnamské a řecké kuchyně.

Ilustrační foto 11

Kazuistika V lednu 2014 jsem oslovila s nabídkou spolupráce klienta, který byl na příkaz soudu dodán k výkonu trestu odnětí svobody do věznice v Čechách. Klient na mou nabídku reagoval a obratem mě písemně požádal o kontaktování jeho družky, která zůstala sama s jejich nezletilou dcerou v bytě a on se obává o její zachování bydlení a zajištění si životních potřeb. Své obavy zdůvodnil zprostředkovanými informacemi od známých z jejího okolí.

Ilustrační foto Jarní úklid Západní lokality Dne 25. 4. 2015 se v Západní lokalitě uskutečnil jarní úklid. Důvodem celé této akce byl nepořádek na ulici, zejména pak povalující se plastové lahve, papírky a další odpadky. Nejdůležitějšími osobami úklidu byly děti, které se měly naučit pořádku. Děti uklízely pod vedením asistentů prevence kriminality a zapojilo se i několik dospělých. Odměnou pro děti i ostatní bylo opékání, karaoke a menší diskotéka. Finanční prostředky na tuto akci poskytla nezisková organizace Liga, o.p.s., Open house, o.p.s, Agil o. s. a Město Bruntál. Za tyto prostředky se nakoupily odpadkové pytle, rukavice a špekáčky, které byly pro úklid nezbytným pomocníkem.

Spolupráce sociálního kurátora s odsouzeným a jeho rodinou Příspěvek zpracovala a s klientkou spolupracovala Bc. Věra Puková, sociální kurátorka oddělení sociálních služeb Městského úřadu Bruntál, [email protected], tel.: 554 706 148. Na oddělení sociálních služeb – odboru sociálních věcí Městského úřadu Bruntál pracuji jako sociální kurátor od 1. 1. 2012. Sociální kurátor je odborný sociální pracovník, který poskytuje nebo zprostředkovává sociální poradenství a sociální pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením, které o tuto pomoc projeví zájem. Spolupracuje s klientem pouze na základě dobrovolnosti. Sociální kurátor dále poskytuje pomoc klientům, kteří se ocitli v mimořádně obtížné situaci, která směřuje k jejímu překonání ve formě prevence a pomoci při začleňování do společnosti, a to opět v podobě poradenství, terénní sociální práce nebo pomocí při zajištění podmínek pro přežití. 12

Podařilo se mi družku odsouzeného vyhledat a nabídnout jí pomoc. Družka v době, kdy byla vyhledána sociální kurátorkou, již ztratila v důsledku neplacení nájmu bydlení a musela byt v Jiříkově opustit. Užívala jednu místnost v ubytovně U Potoka v Bruntále, kdy ubytovací náklady byly vysoké, prostředí pro klientku nevyhovující, a to i s ohledem na nezletilou dceru ve věku 8 let, kterou měla v péči. Poté, co jí byla nabídnuta pomoc sociální kurátorky a vysvětlen důvod, proč byla vyhledána a kdo o to požádal, s nabízenou pomocí souhlasila. Jako první byla řešena problematika bydlení klientky. Bylo zjištěno, že klientka je simplexní, snadno ovlivnitelná a negramotná. Nedokáže hospodařit s vyplacenou dávkou a po pár dnech pak jídlo zajišťuje výběrem zbytkových potravin z kontejnerů. Toto zjištění poté zúžilo možnosti výběru bydlení a sociální kurátorka tak zajistila bydlení v azylovém domě pro ženy s dětmi v Bruntále a navázala úzkou spolupráci se sociálními pracovníky azylového zařízení ve věci běžného vedení domácnosti a péče o ni. V průběhu spolupráce pak sociální kurátorka zprostředkovala prostřednictvím SAS o.p.s. LIGA Bruntál doučování nezletilé dcery, která neměla zázemí pro přípravu na vyučování a v důsledku stěhování matky z Jiříkova do Bruntálu a změn bydlení tak ve školním roce 2014/2015 musela opakovat 1. třídu. Protože klientka ani přes úzkou spolupráci sociálních pracovníků shora uvedených zařízení nezvládala hospodaření s finančními prostředky a způsobovala si další dluhy, byl učiněn podnět k ustanovení zvláštního příjemce dávky pomoci v hmotné nouzi, který byl KP ÚP ČR akceptován a v červnu 2014 ustanovil klientce jako zvláštního příjemce dávky hmotné nouze Město Bruntál. Výkonem samotné funkce pak byla starostou obce pověřena soc. kurátorka, která již s klientkou pracovala. Po dobu spolupráce bylo sociální kurátorkou dále zjištěno, že družka odsouzeného má podmíněný odklad výkonu trestu, má dluh na výživném, přičemž vyživovací povinnost ani dluh na výživném neoznámila na KP ÚP ČR pro účely hodnocení nároku a výše dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na živobytí. Byly zjištěny další pohledávky za ubytovací náklady v azylovém zařízení z let 2011–2012. Sociální kurátorka proto dodatečně skutečnost dlužného výživného oznámila KP ÚP ČR v Bruntále a vyčíslený přeplatek v současné době umořuje z vyplacené dávky ve splátkách, sjednaných s ÚP ČR. Včasné podchycení nesplnění si povinnosti příjemce tak zamezilo hrozbě trestního stíhání klientky 13

a tím i riziku přeměny podmíněného trestu na nepodmíněný trest odnětí svobody. K dnešnímu dni má již klientka podmínku vykonanou, rozhodnutím soudu má potvrzeno osvědčení se v podmínce. Sociální kurátorka rovněž kontaktovala otce nezletilého syna klientky, který má další dítě klientky svěřeno do péče a sjednala s ním splátkový kalendář na dlužné výživné. Splátky jsou prováděny spolu s běžným výživným a to již od června 2014. Splátkami je rovněž od června 2014 umořován i dluh na ubytovacích nákladech klientky v azylovém zařízení z doby 2011–2012 a je předpoklad, že do konce roku bude zcela uhrazen. Protože klientka byla silně fixována na svého druha, který v minulosti veškeré záležitosti ve věci příjmu dávek, zajištění bydlení a usměrňování nákupů a vedení domácnosti zajišťoval, byla pak spolupráce jak s klientkou, tak i s odsouzeným druhem směřována k možnosti realizaci osobních návštěv klientky s druhem ve věznici. S ohledem na osobnost klientky a její finanční možnosti nebyla reálna návštěva odsouzeného ve věznici v Čechách. Za asistence sociální kurátorky klientka spolu s odsouzeným požádali o přemístění odsouzeného do věznice blíže k místu bydliště klientky. Žádosti bylo vyhověno a od 1. 7. 2015 je druh ve věznici v Heřmanicích. Po jeho přemístění pak sociální kurátorka ve spolupráci se sociální pracovnicí věznice vyjednala termín návštěvy ve všední den, aby mohla klientku doprovodit a podpořit jí v osvojení si způsobu dopravy do místa věznice a podmínek pro realizaci osobních návštěv odsouzených. Současně sociální kurátorka chtěla klientce a odsouzenému vytvořit zcela soukromé prostředí, proto doprovod klientky využila k realizaci návštěv jiných odsouzených klientů ve stejné věznici. Družka odsouzeného klienta tak mohla hodinovou návštěvu prožít po 1,5 ročním odloučení sama ve společnosti druha a jejich nezletilé dcery. Doprovod klientky navíc podpořil její kompetence a odvahu v cestování, když si osvojovala cestování vlakem s přesedáním, vyhledání zastávky městské hromadné dopravy a způsob zajištění si jízdenky pro tento typ dopravy. Při zpáteční cestě pak sociální kurátorka nechala jízdu městkou dopravou a cestování vlakem na klientce, která toto zvládla a nabyla jistoty pro budoucí realizaci návštěvy druha již bez doprovodu kurátorky. Šťastný konec by se však nekonal bez vstřícnosti a úzké spolupráce jak sociálních pracovníků azylového zařízení, tak zejména sociální pracovnice věznice. Výsledkem úzké a aktivní součinnosti různých organizací bylo setkání partnerů a motivace a podpora minimálních schopností klientky pro zvládání běžných životních situací.

14

Kazuistika S klientem spolupracovala a kazuistiku poskytla Olga Plesníková, sociální pracovnice oddělení sociálních služeb Městského úřadu Bruntál, [email protected], tel.: 554 706 159. Příběh pana Radka Sociální pracovnice MěÚ Bruntál, odboru sociálních věcí, navštívila v rámci vlastní depistáže a na základě telefonické informace pana Radka, který bydlel v rodinném domku u své bývalé přítelkyně, která mu poskytovala péči. Při návštěvě bylo zjištěno, že klientovi je přiznán I. stupeň závislosti, který však neodpovídá jeho současnému zdravotnímu stavu. Pobírá invalidní důchod III. stupně a hrozí mu soudní vystěhování z domu, neboť tento je ve vlastnictví syna bývalé družky a chce jej rekonstruovat. Družka již odmítá o svého bývalého druha pečovat a vlastní bydlení má již zajištěno. Při první návštěvě, která byla v domácnosti neohlášena bylo zjištěno, že klient žije v otřesných podmínkách. Působil velmi zanedbaně, měl špinavé a potrhané oblečení. I přes chladné počasí seděl na verandě naboso. Jeho pokoj působil velmi zanedbaně, znečištěné lůžkoviny i postel. Klient měl potíže s dechem. Těžce se pohyboval za pomocí dvou francouzských holí. S klientem bylo dohodnuto, že se další den dostaví ke svému praktickému lékaři, doprovod mu zajistí bývalá družka. S klientem byla navázána dlouhodobá spolupráce ve věci zajištění pobytové služby a zvýšení příspěvku na péči. Při dalších návštěvách u klienta bylo zjištěno, že již klient nepůsobí tak zanedbaně. Sociální pracovnice mu byla nápomocna s vypsáním žádostí do tří domovů pro seniory v okrese Bruntál, s vypsáním žádosti o zvýšení příspěvku na péči. Za dobu spolupráce se sociální pracovnicí byl klient jednou hospitalizován v nemocnici, jednalo se o dlouhodobou léčbu, kterou však klient sám po 14 dnech ukončil a odmítl další léčbu. Klientovi se postupně zhoršoval zdravotní stav a pečující osoba nezvládala celodenní péči. Sociální pracovnice telefonicky kontaktovala příslušné domovy pro seniory a stručně informovala sociální pracovníky o klientově sociální situaci. Spolupráce byla navázána s jedním domovem, kde bylo zjištěno, že mají malý počet žádostí o pobyt ze strany klientů – mužů a při výběru upřednostňují obyvatele v okrese Bruntál. Sociální pracovnice zařízení byla stručně informována o stávající sociální situaci klienta a přislíbila návštěvu u klienta v domácím prostředí. Po návštěvě sociální pracovnice pobytového zařízení v domácím prostředí klienta a zjištění jeho sociální situace se podařilo do měsíce klienta umístit v tomto pobytovém zařízení. V posledních 14 dnech před umístěním klienta do pobytové služby se do spolupráce zapojila i klientova sestra, která s ním byla celé roky v telefonickém kontaktu, avšak z osobních rodinných důvodů ho v domě nenavštěvovala. Klienta se podařilo umístit do domova pro seniory, sestra jej pravidelně navštěvuje. Klient se v zařízení aklimatizoval, upravil se jeho zdravotní stav, neboť v poslední dny měl velmi malý přísun stravy, odmítal jíst. Klient se za dobu 15

pobytu u družky zadlužil u několika společností poskytujících rychlé půjčky, vlastnil několik kreditních karet. Tato informace byla zjištěna až při předání dokladů při stěhování klienta. Veškeré jeho doklady měla v držení jeho družka. Umístění klienta do pobytového zařízení se zdařilo za vzájemné spolupráce MěÚ Bruntál, sociálního odboru, a pobytového zařízení, které vyšlo žádosti maximálně vstříc. V neposlední řadě i rodinnému příslušníku klienta, sestře, které se aktivně zapojila a byla klientovi psychickou oporou při změně jeho sociálního prostředí.

Potravinová sbírka Příspěvek zpracovala Bc. Marcela Kutláková Dis., sociální kurátorka oddělení sociálních služeb Městského úřadu Bruntál, marcela.kutlakova@ mubruntal.cz, tel.: 554 706 138. Od března 2015 jsem po rodičovské dovolené nastoupila zpět do zaměstnání – na Městský úřad v Bruntále, oddělení sociálních služeb. Před nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou jsem pracovala jako sociální pracovník většinou pro seniory. Než přišla velká sociální reforma, měla jsem na starost řízení o přiznání příspěvku na péči. Zrod myšlenky Po návratu do práce jsem nastoupila na pozici sociální kurátorky. Řeknu Vám, už když jsem tento post přijímala, říkala jsem si „nic pro mne“ a dodnes se mi po „mých seniorech“ stýská. Ale za dobu své zatím opravdu jen krátké praxe sociální kurátorky (v současné době asi 5 měsíců), kdy se pořád učím a ještě dlouho budu, jsem zjistila, že pro spoustu svých klientů, čerstvě propuštěných z vězení, kdy mají v kapse pouze pár korun, nemají se kam vrátit, nemají zázemí, rodinu, nikdo na ně nečeká nebo se s nimi stýkat nechce, nemají práci, nemají co jíst, co si obléct atp., nemám příliš mnoho možností, jak jim pomoci. Vždy s nimi sepisuji žádost o mimořádnou okamžitou pomoc, kde je na správním uvážení pracovníka úřadu práce, zda a v jaké výši mimořádnou okamžitou pomoc vyplatí. Stávají se tak i případy, kdy klient propuštěný z výkonu trestu odnětí svobody přijde bez peněz, protože ty utratil za cestu do místa bydliště. Je bez oblečení, bez kontaktů na rodinu, mnohdy bez možnosti bydlení a dostane mimořádnou okamžitou pomoc ve výši 500 Kč s odůvodněním, že je polovina měsíce. Klient si má z těchto 500 Kč uhradit jídlo, oblečení a hygienu, a ještě nejlépe i ubytování do doby přiznání pravidelných dávek pomoci v hmotné nouzi, jejichž výplata může, ale také nemusí být realizována koncem měsíce, ve kterém si klient žádá… Podotýkám, že maximální výše mimořádné okamžité pomoci je v tomto případě zákonem stanovena na 1 000 Kč. Vím, že si spousta z Vás asi řekne „no co, dostali se do podobné situace vlastní vinou“. A máte svou pravdu. Přesto, jako matce, sociální pracovnici a člověku, který má určité sociální cítění a taky představu, o které skupiny sociálně znevýhodněných osob by se stát měl postarat a v jakém minimálním rozsahu, mi to 16

není jedno. Proto jsem přišla s nápadem vyhlásit potravinovou sbírku. Potravinová sbírka byla vyhlášena tento rok poprvé v rámci již tradičního Veletrhu sociálních služeb Města Bruntál. Koná se pod záštitou Potravinové banky v Ostravě a proběhne ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, Slezskou diakonií a Ligou o.p.s., kteří zajistí distribuci darovaných potravin mezi potřebné spoluobčany. Jak se můžete zapojit Nejvhodnější pro darování jsou trvanlivé potraviny. Například káva, čaj, cukr, mouka, krupice, paštiky, různé typy konzerv (rybičky, masové konzervy), olej, polévky všeho druhu – do hrnečku, instantní i čínské, instantní omáčky, těstoviny, rýže, bramborová kaše v prášku, bramborové těsto v prášku, pudinky, rajčatový protlak, masox, vegeta, základní koření – pepř, kmín, majoránka, sladká paprika, dále sirupy, prášek do pečiva a prášek do perníku, čočka, fazole, hrách, džemy, kompoty, ale také např. cereálie a nápoje v obalech tetrapak (mléko, džusy apod.). Darovat potraviny můžete po celý rok, můžete se stát i členy potravinové banky. Bližší informace naleznete na http://www.potravinovabanka.cz/pb-ostrava/. Bohužel zde nemůžu prezentovat výsledky potravinové sbírky, protože proběhla o několik málo dnů později, než šla tato brožura do tisku. Pevně však věřím, že se setká s vlnou solidarity a splní tak svůj účel. Určitě máme v plánu v podobných projektech pokračovat.

Funkce veřejného opatrovníka Příspěvek poskytla a s klientkami spolupracuje Bc. Petra Kučerová, sociální pracovnice oddělení sociálních služeb Městského úřadu Bruntál, petra. [email protected], tel.: 554 706 214. Kazuistika obsahuje i přímé citace klientek. V situaci, kdy soud rozhodne u osoby, že některé úkony nezvládne bez pomoci, může ustanovit opatrovníkem Město Bruntál a pracovnice sociálních služeb jsou pak za město pověřeny dotyčného zastupovat podle toho, co soud vymezil. Další pomoc se ovšem odvíjí individuálně případ od případu. Především záleží na rozsudku soudu, v jakých oblastech jsou daní lidé omezeni a v čem je má město přesně zastupovat. Obvykle je v tomto směru stěžejní finanční oblast a město, respektive pověřené pracovnice, hospodaří s jejich penězi. Reportáž publikována v Našem Domově Příběh paní Jarušky a paní Ilonky Jaruška a Ilonka mají za opatrovníka město. Aktuálně společně využívají služeb podporovaného bydlení, což znamená, že žijí prakticky samostatně v pronajatém bytě a pravidelně k nim dochází klíčová pracovnice služby, která s nimi řeší, co je aktuálně potřeba. Právě tyto dvě dámy jsou omezeny tak, že za ně 17

město, konkrétně tedy stanovený opatrovník, hospodaří s financemi. Na základě rozhodnutí soudu mají určitou částku, kterou každý měsíc dostávají, a daná pracovnice úřadu spolu s nimi rozhoduje, na co budou finance vynaloženy. Vše samozřejmě záleží na dohodě – je potřeba stanovit týdenní sumu na jídlo, automaticky odvádět poplatky za bydlení, potom nějaké kapesné pro osobní potřebu, obvykle nárazově věci na vybavení bytu nebo oblečení a další věci. Myslíme i na to, aby se dotyčným něco naspořilo. To vše se řeší individuálně podle aktuální potřeby. Jaruška a Ilonka žijí společně už takřka dvacet let. „V Bruntále jsem se narodila, pak jsem pobývala různě po zařízeních v Ostravě, Opavě i Krnově a nakonec jsem už dva roky zpátky v Bruntále. Tady jsem spokojená, máme samostatné bydlení, svou svobodu a dokonce jsem začala i pracovat pětkrát týdně v prádelně, skládám prádlo a žehlím, a moc se mi tam líbí. Už jsem pracovala i v dřív v Krnově, v jednom bistru, kde jsem umývala nádobí,“ rozvyprávěla se Jaruška. Práce v prádelně byla Jarušce nabídnuta ředitelkou Centra Pohoda Bruntál a Jaruška zde pracuje od března 2015. „Dvakrát týdně za námi chodí paní ze Slezské diakonie a ta nám pomáhá, když něco potřebujeme. Poradí nám, co máme vařit, a co si na to v obchodě přesně koupit. O všem si vedeme přesné záznamy a lepíme si účtenky a spolu si pak účty projdeme,“ doplnila Jaruška. Tato služba Slezské diakonie je placená, a to přímo z peněz Jarušky. I přes omezení v právní sféře Jaruška byla a je velmi aktivní – kromě aktuální práce v prádelně a dříve v kuchyni byla dlouhá léta aktivní sportovkyní. „Věnovala jsem se atletice, běhala jsem a hodně a ráda plavala. Z Ameriky jsem si dovezla v 95 roce zlatou a stříbrnou medaili ze závodů v plavání, přihlásila nás tehdy naše trenérka. Ráda bych si zašla zaplavat i dneska, ale chybí mi právě trenér,“ posteskla si žena. Co se týká podporovaného bydlení, nemůžou si ho uživatelky vynachválit. „Někdy si sice vzpomenu na staré časy, kdy jsme byly v ústavu a měly jsme všechno nachystané a nemusely se o nic starat, ale to je jen občas, zpátky bych se už vrátit nechtěla, takhle je to rozhodně lepší,“ shrnula. Z přímých citací s Jaruškou bylo znát, že se současným stavem je spokojená, nastavené služby jí vyhovují a podpora pracovníků oddělení sociálních služeb je pro ni velkým přínosem. Využitím výše uvedené služby a za podpory opatrovníka může vést běžný život jako kterýkoliv občan bez omezení, a právě toto je smyslem práce opatrovníka.

18

Kazuistika S klientem spolupracovala a kazuistiku poskytla Milada Kaperová, DiS., sociální pracovnice oddělení sociálních služeb Městského úřadu Bruntál, [email protected], tel.: 554 706 136. Příběh pana Pavla Klient – říkejme mu Pavel – vyrůstal s bratrem v sociálně slabé rodině, rodiče byli alkoholici. Rodina se často stěhovala, protože neplatili nájem. Pavel jednoho dne skončil na ulici jako bezdomovec. Spával v zahrádkářských koloniích pod stanem, byl bez jakýchkoliv příjmů. Aby se dostal k penězům, prodal za 1 000 Kč a karton cigaret svůj občanský průkaz. A tak se rozjel kolotoč podvodů. Pavel byl veden jako majitel velké firmy na dřevo. Firma měla časem vysoké daňové nedoplatky. Dluhy byly i na sociálním a zdravotním pojištění. Firma vystavovala statisícové faktury s falšovaným podpisem Pavla. Pavel byl jakýsi bílý kůň. To vše má za následek, že má Pavel exekuce na důchod a další jiné splátky. Do smrti je nesplatí… Na základě těchto okolností byl zbaven svéprávnosti. Dostal se do azylového domu, jako opatrovník mu bylo soudem určeno Město Bruntál. Časem se Pavel dostal do podporovaného bydlení, kde mu pracovníci pomohli zajistit práci v domově pro seniory, kde pomáhal v kuchyni mýt nádobí. Získal si tak pracovní návyky a byl moc šikovný. Díky opatrovníkovi došlo ke zrušení některých exekučních příkazů, aktivně je mu hledáno další zaměstnání. Pavel se dostal díky pracovníkům sociální služby a opatrovníka z úplného dna na pevnou zem a i když má ještě spoustu dluhů, žije si spokojeně ve službě podporovaného bydlení a aktivně spolupracuje s pracovníky i opatrovníkem.

19

O projektu Identifikace projektu Název projektu: „Podpora sociální integrace v Bruntále“ Registrační číslo projektu: CZ. 1.04. /3.2.00/55.00028 Identifikace operačního programu a výzvy Číslo operačního programu: CZ 1.04 Název operačního programu: OP Lidské zdroje a zaměstnanost Číslo prioritní osy: 4.3 Název prioritní osy: Sociální integrace a rovné příležitosti Číslo oblasti podpory: 4.3.2 Název oblasti podpory: Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Úvodní slovo Dnem 1. 4. 2014 začalo Město Bruntál realizovat nový projekt „Podpora sociální integrace v Bruntále“. Projekt byl finančně podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Celková doba trvání projektu byla naplánována na 15 měsíců, avšak podařilo se jej prodloužit o 3 měsíce a jeho realizace skončí ke 30. 9. 2015. Stručný popis projektu Projekt řeší problematiku sociálního vyloučení rodin a mladých osob v rozmezí věku 15–26 let. Měl by přispět k odstranění překážek při vstupu těchto osob na trh práce a podpořit úspěšný vstup do zaměstnání, zamezit rozvoji rizikového a návykového chování, stabilizovat některé rodiny z hlediska bydlení, podpořit školní a kariérovou úspěšnost mládeže a celkově posílit zájem všech osob do projektu zapojených o rozvoj vlastních dovedností a schopností, probudit jejich zájem o prostředí, ve kterém žijí a tím tak přispět ke zlepšení soužití mezi obyvateli sociálně vyloučených lokalit a majoritní společnosti. Hlavním cílem projektu je podpora procesu přirozeného začlenění ohrožených osob do společnosti prostřednictvím vybraných poskytovatelů sociálních služeb, kteří se na tuto problematiku specializují. Díky projektu bude podpořeno minimálně 300 osob. Hlavní cíl projektu a cílové skupiny Prostřednictvím sociálních služeb a doplňujících klíčových aktivit pomoci obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Bruntále vymanit se ze spirály zadlužení, nezaměstnanosti a problémů s bydlením, motivovat je k seberozvíjení, uplat20

nění na trhu práce a ve společnosti a přispět ke zlepšení občanského soužití a obrazu cílové skupiny u majority. Cílovými skupinami jsou: • Příslušníci sociálně vyloučených romských komunit • Mládež 15–26 • Rodiny s dětmi Přehled klíčových aktivit projektu 1. Řízení a koordinace 2. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – Západní lokalita 3. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – Centrum města 4. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 5. Terénní program pro osoby ohrožené návykovým chováním 6. Azylové domy pro rodiče s dětmi 7. Fakultativní činnost NZDM Západní – Besedy a přednášky s přizvanými odborníky 8. Fakultativní činnost SAS – Dluhové poradenství 9. Fakultativní činnost SAS – Pracovní poradenství 10. Vstupní analýza a evaluace Financování projektu Projekt byl finančně podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Zdroje financování projektu Celkové způsobilé výdaje projektu Podíl ESF Podíl státního rozpočtu

Výše podílu v Kč 10 987 03, 00 9 338 975, 50 1 648 054, 50

Doba realizace projektu 01. 04. 2014–30. 09. 2015 Řízení a administrace projektu Město Bruntál, Nádražní 20, 792 01 Bruntál 21

Realizační tým projektu: Rozálie Zlámalová, projektový a finanční manažer Markéta Brziaková, koordinátor integračních procesů Seznam poskytovatelů sociálních služeb do projektu zapojených: Dodavatelé: LIGA o.p.s., OPEN HOUSE o.p.s, Sdružení azylových domů v ČR o. s. Subdodavatelé: HELP-IN o.p.s., Azylový dům pro matky s dětmi Chana, Slezská Diakonie

Klíčové aktivity projektu Klíčová aktivita 01 Řízení a koordinace V rámci této KA byl vybrán realizační tým, který byl složen ze dvou osob, projektového a finančního manažera v osobě jedné a koordinátora integračních procesů v osobě druhé. Projektový a finanční manažer projektu, Rozálie Zlámalová, zodpovídala za: • realizaci a naplnění všech KA • dodržení metodiky OP LZZ a závazných termínů • realizaci plateb poskytovatelům dle plnění indikátorů • kontrolu plnění harmonogramu • zpracování Monitorovacích zpráv a jejich příloh • kompletní účetnictví projektu, čerpání rozpočtu, určení způsobilých nákladů a jednotlivé finanční toky Koordinátor integračních procesů, Markéta Brziaková, zodpovídala za: • plnění podmínek poskytovaných SS v souladu s projektem a uzavřenými smlouvami vč. jejich provázanosti • monitoring poskytování základních i fakultativních činností • naplnění monitorovacích indikátorů a jejich vykazování • kvalitu vykazovaných indikátorů • organizační náležitosti projektu (porady, konference aj.) • metodické zpracování dokumentů souvisejících s realizací projektu (smlouvy, metodika financování, metodika monitoringu atd.) Realizační tým dbal vždy na partnerský přístup směrem k dodavatelům sociálních služeb. „Nechtěli jsme být pouhým kontrolním orgánem, který direktivně řídí dodavatele sociálních služeb a sleduje pouze indikátory. Chtěli jsme vést dialog, hledat, co se v rámci projektu daří dobře a co se naopak nedaří, hledat možnosti jak to zlepšit a zároveň být v souladu s přímou praxí, nastavenými cíli projektu a metodikou“. 22

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím c) sociálně terapeutické činnosti d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí V projektu byly zastoupeny dvě nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. NZDM – Západní lokalita a NZDM – centrum města.

Klíčová aktivita 02 Nízkoprahové zařízení – Západní lokalita Z řádného výběrového řízení vzešla jako dodavatel této služby nestátní nezisková organizace LIGA o.p.s. Za dobu realizace projektu měla služba podpořit 90 osob, poskytnout 4 641 kontaktů a 3 077 intervencí. Indikátory byly naplněny nad stanovený rámec. Ke 30. 6. 2015 bylo podpořeno 90 osob, provedeno 4 813 kontaktů a 3 108 intervencí O poskytovateli a službě NZDM Sídlo: Dlouhá 1852/26a, 792 01 Bruntál Kontaktní osoba: Věra Štěpaníková, vedoucí sociální sekce, [email protected], web: http://www.ligabruntal.cz Poslání Posláním nízkoprahového zařízení je podpora dětí a mládeže, které žijí v sociálním vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohroženy, podpora dětí a mládeže ohrožené společensky nežádoucími jevy, k pozitivním změnám v jejich životě prostřednictvím aktivizačních činností v nízkoprahovém zařízení. 23

Cíle 1. Zlepšení kvality života dětí a mládeže, usilování o pozitivní změnu v jejich životech. 2.. Vytváření prostředí ke smysluplnému trávení volného času. 3. Podpora začleňování dětí a mládeže mezi ostatní vrstevníky. 4. Podpora dětí v udržení v hlavním vzdělávacím proudu, podpora dosahování vzdělání podle individuálních možností dětí a mládeže. 5. Motivace mládeže k vlastnímu uplatnění na trhu práce a podpora udržení zaměstnání. 6. Podpora snižování rizika špatných návyků (alkoholismus, gamblerství). 7. Prevence sociálního vyloučení. Cílová skupina Sociální služba je poskytována dětem a mládeži ve věku od 6 do 26 let, kteří žijí zejména v sociálně vyloučených lokalitách města Bruntál (tzv. Západní lokalita, Jižní lokalita, střed města, ubytovna v ulici T. Kronesové), ale i v dalších částech města, a jsou ovlivněni nepříznivou sociální situací vyplývající ze života v sociálním vyloučení, nebo jsou sociálním vyloučením bezprostředně ohroženi. Nepříznivou sociální situací se rozumí oslabení nebo ztráta schopností pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo jiné závažné důvody vyplývající ze života v sociálně vyčleněném prostředí.

Příklady dobré praxe

Texty poskytla Věra Štěpaníková Specifika práce s Romy Sociální pracovnice sledují posun některých uživatelů před a po zapojení do aktivit projektu, zejména u některých dívek je posun veliký. Na začátku vůbec nevěděly, že po skončení povinné školní docházky mají nějaké povinnosti vyplývající ze zákonů. Také normální pro mladé lidi v sociálně vyloučené lokalitě je být po skončení povinné školní docházky doma a nic nedělat. Zvláště alarmující je to u mladých chlapců, kteří dle průzkumu sociálních pracovnic působících přímo v lokalitách jsou daleko línější než mladé romské dívky. Otcové upřednostňují chlapce a dá se říct, že je i kazí. Sociální pracovnice se při své práci setkaly s mnoha takovými případy. Při práci s mladými lidmi v lokalitách je potřeba komunikovat i s rodiči těchto dětí, zejména s otci. Tato spolupráce byla důležitá pří řešení podávání přihlášek na střední školy. Sociální pracovnice nejčastěji řešily: jak se nestát dlužníkem, povinnosti po ukončení 24

povinné školní docházky, důležitost dalšího vzdělávání po ukončení povinné školní docházky, uplatnění na trhu práce, povinné platby, vhodné zaměstnání, uchazeč o zaměstnání, zájemce o zaměstnání, komunikace s úřady, komunikace se zaměstnavatelem, půjčky závazky, lichva, rizikové chování a bydlení mimo vyloučenou lokalitu. Vzdělávání Sociální pracovnice pomáhaly hledat finanční zdroje pomoci při studiu (stipendia), v jednom případě se díky finanční podpoře ze stipendijního programu daří studentce 2. ročníků střední školy pokračovat ve studiu. Stipendium je určeno rodinám, které mají objektivně snížený potenciál poskytnout svým dětem dostatečnou podporu a motivaci ke vzdělání. Tato mladá dívka, která je velmi bystrá by bez této finanční pomoci nemohla pokračovat ve studiu a skončila by v evidenci úřadu práce, tak jako její starší sourozenci. V únoru letošního roku se podařilo pracovat s 8 klienty a motivovat je k dalšímu vzdělávání na střední škole, k tomuto tématu proběhla beseda, sociální pracovnice otázku dalšího vzdělávání řešila přímo v rodinách s rodiči těchto mladých lidí, zejména s otci, kteří dokonce další vzdělávání dětem zakazují. Nejhůře jsou na tom romské dívky, které podporu ze strany rodičů nemají téměř žádnou. V romských rodinách se razí teorie, že romská dívka nepotřebuje chodit do školy, protože bude mít děti a bude se starat o rodinu, do práce chodit tím pádem nikdy nemusí. Výsledkem intenzivní práce s klienty a jejími rodiče je 8 podaných přihlášek na střední odborné učiliště. Zaměstnání, brigády Sociální pracovnice pomáhaly zhruba ve 30 případech hledat vhodné zaměstnání nebo alespoň krátkodobé brigády. Velká podpora ze strany sociálních pracovnic byla v oblasti hledání vhodného zaměstnání, rekvalifikace, podpory pracovních návyků, podpory při nácviku pracovních dovedností a další. Apelovaly na mladé lidi, aby si po ukončení povinné školní docházky podali přihlášky na střední školy a pokračovali v dalším vzdělávání. V několika případech se podařilo najít vhodné bydlení mimo sociálně vyloučenou lokalitu, v několika případech se podařilo zaregistrovat klienty do evidence Úřadu práce. Hledat práci si chtěli většinou všichni, ale ne všichni si dokázali představit, co to v praxi přesně znamená, zvláště v případech, kdy v rodině nepracuje ani jeden z rodičů a nejsou tam žádné zažité pracovní návyky. Právě proto je důležitá podpora a motivace ze strany sociálních pracovnic. Intenzivní práci s klienty i s rodiči těchto klientů se podařilo najít práci na pracovní smlouvu v šesti případech. U všech je nutné podporovat a upevňovat pracovní návyky. Všichni tito mladí lidé žijí v sociálně vyloučené lokalitě a nemají ukončené střední vzdělání. Po vzoru svých rodičů zůstali po ukončení povinné školní docházky v evidenci uchazečů o zaměstnání. Jedná se o dvě dívky a čtyři chlapce. 25

Dva chlapce se podařilo zaměstnat za podpory Národního vzdělávacího fondu a České asociace streetwork, kdy vznikl stěhovací servis – Čáp, který má vytvořen 2 integrační pracovní místa pro zaměstnance z cílové skupiny mladých lidí do 25 let věku jdoucí ze sociální služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. V těchto integračních místech jsou osoby z cílové skupiny zaměstnány po určitou dobu, nejdéle 12 měsíců, jsou soustavnou podporou vedeny ke zvyšování pracovních dovedností, upevňování pracovních návyků a zvyšování vlastní zaměstnatelnosti, s cílem uspět na volném pracovním trhu po opuštění integračního pracovního místa. Najít práci od začátku letošního roku se podařilo i chlapci, který pravidelně navštěvuje odpolední NZDM, práci má od začátku letošního roku na pracovní smlouvu, u tohoto chlapce byla důležité trénovat komunikaci s ostatními lidmi. Jeho velkým problémem byla úroveň vyjadřování se, tedy velmi špatné komunikační schopnosti a stud mluvit před cizími lidmi. Pravidelným navštěvováním NZDM, intenzivní práci s klientem se podařilo u klienta zvýšit jeho sebevědomí, posílit jeho silné stránky a pravidelným vystupováním v hudebním souboru se zlepšují i komunikační schopnosti klienta a také sám tvrdí, že je daleko klidnější, když mluví před cizími lidmi. Navštěvuje pravidelně besedy, kde se zajímá o aktuální témata a sám vždy navrhuje další. Je vzorem pro všechny ostatní romské chlapce ze sociálně vyloučené lokality. Pravidelně každý měsíc konzultuje svoje pracovní výsledky s pracovnicí v Komunitním centru, pracovní povinnosti si plní a práce ho zatím velmi baví.

Klíčová aktivita 03 Nízkoprahové zařízení – centrum města Z řádného výběrového řízení vzešla jako dodavatel této služby nestátní nezisková organizace OPEN HOUSE o.p.s. Za dobu realizace projektu služba měla podpořit 105 osob, poskytnout 4 641 kontaktů a 3 077 intervencí. Indikátory byly naplněny nad stanovený rámec. Ke 30. 6. 2015 bylo podpořeno 106 osob, provedeno 5 390 kontaktů a 3 242 intervencí. O poskytovateli a službě NZDM Sídlo: Tř. Dr. E. Beneše 47, 792 01 Bruntál Kontaktní osoba: Lucie Paráková, vedoucí sociálních služeb, [email protected] web: http://www.openhousebruntal.cz/nizkoprahove-zarizeni-pro-deti-a-mladez/nzdm-open-house-bruntal/ 26

Poslání NZDM OPEN HOUSE Bruntál pomáhá lidem ve věku 12–26 let z Bruntálska řešit problémy, nudu a to, co je v životě štve, bez rozdílu v barvě pleti, vyznání, myšlení, finančního stavu peněženky a životního stylu. Cíle 1. Děláme pokec o věcech, které tě zajímají, nebo s nimi experimentuješ (Emo, drogy, alkohol, cigarety, sex, agrese atp.) bez toho, abychom tě soudili 2. Podpoříme tě ve vlastních pozitivních aktivitách a nápadech dle tvého zájmu 3. Nabízíme místo a prostor pro setkávání s kamarády a jinými lidmi v bezpečném prostředí 4. Podporujeme akce, na kterých můžeš všem ukázat, co umíš a potkat se s novými lidmi 5. Máme nabídku společenských činností (kino, sport, výlety, chaty, pokec o problémech a o tom, co tě zajímá atp.) 6. Podporujeme tě v samostatnosti a odpovědnosti za vlastní rozhodnutí při řešení tvých problémů 7. Poskytujeme radu, pomoc, podporu a informace vedoucí k uplatňování práv, tvých zájmů a obstarávání osobních záležitostí (doprovodíme tě na úřad, pomůžeme ti vyplnit žádost nebo formulář, kontakt s policií, SPOD, městským úřadem atp. Cílová skupina NZDM OPEN HOUSE Bruntál je určeno pro děti a mládež ve věku 10–26 let z Bruntálu a okolí, které se nacházejí, nebo se mohou nacházet v nepříznivé životní situaci, dávají přednost pasivnímu trávení volného času nebo mají vyhraněný životní styl.

Příklady dobré praxe

Texty zpracovaly Mgr. Lenka Holušová, Kristýna Kopecká Realizace výjezdových akcí Účastníci mají zajištěný bohatý program, který zahrnuje spoustu aktivit. S dětmi podnikáme výlety do přírody, s klienty se učíme formou hry a rozšiřujeme jejich psychosociální a komunikační dovednosti. S čímž dochází k prevenci kriminality a proměnám v oblasti osobnostního rozvoje, jelikož ukazujeme možnosti a způsoby trávení volného času, které jsou přijatelnější pro sociální začlenění do běžné majoritní společnosti. 27

Jako příklad můžeme uvést nejenom hry na seznámení, ale také vědomostní, hry na orientaci v prostředí, pohybové hry, hry na pozadí během výletů a jiné. Výjezdová akce není jen o edukaci a tematických hrách, ale i o zábavě. Což dokládáme tím, že máme večery plné zábavy při táboráku se zpěvem, stezkou odvahy nebo dětmi žádanou „diskotéku“. Výjezdové akce bývají velmi úspěšné a žádané. Děti se naučí, jak se zapojit do nového kolektivu, získají spoustu nových informací a vědomostí. Job klub Job kluby probíhají formou preventivních programů, které jsou zaměřené na uplatnění se uživatelů na trhu práce. Realizace probíhá většinou praktickou formou, kdy si klienti mohou zkusit napsat životopis, který je nedílnou součástí při hledání práce či brigády. S klienty vytváříme atmosféru pracovních pohovorů a situací, do kterých se během nich mohou dostat. Klienti prostor si reálně ověřit své znalosti a dovednosti (například podání ruky, pozdrav, možné otázky a jiné). S klienty se také zaměřujeme na rozlišování skutečných a nepodvodných nabídek práce. Jako pracovníci vedeme s klienty diskuze o tom, jaké typy pracovních poměrů jsou. Programy prevence kriminality V programech kriminality se zaměřujeme na společensky nežádoucí jevy, což slouží jako prevence proti udělení výchovných opatření nebo výkonu trestu. Jsou to témata, které zahrnují „lehčí“ oblasti jako je kouření (prodej tabákových výrobků, dopad na zdraví), přes závažnější jako jsou krádeže a fyzické násilí (ublížení na zdraví, sexuální zneužívání a jiné). Klientům jsou promítány tematické filmy, vedeme diskuze, je jim zpřístupněno ICM centrum pro samostatnou práci (vyhledávání zadaných úkolů na dané téma na internetu). Využití psychoterapeutických přístupů při individuální práci s klientem Připravili jsme si pro Vás příklad dobré praxe z Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež OPEN HOUSE o.p.s. Kde Vám nejdříve dáme stručný teoretický základ využitých metod individuální sociální práce s klientem, kterými byly úkolově orientovaný přístup, přístup zaměřený na klienta a konzultace s principy případové konference. V další části pak uvedeme už konkrétní příklad z praxe. Teoretické vymezení metod Přístup zaměřený na klienta využívá prvky práce Carla Rogerse. Jde v něm o navázání hlubšího vztahu ke klientovi přirozenější formou, bez využívání mocenského přístupu. Zejména jde o nastavení partnerského přístupu (akceptace), pracovník projevuje upřímný zájem o klientův příběh (autenticita), pracovník by 28

se měl umět vcítit, lépe řečeno snažit se porozumět prožitkům klienta (empatie). Klient přichází s tím, co řeší „tady a teď“, zaměřuje se na přítomnost situace. Úkolově orientovaný přístup je zaměřený na jednotlivé kroky, které si ve vzájemné spolupráci s pracovníkem určuje sám klient. Úkoly (kroky) vedou k postupnému vyřešení jeho obtížné životní situace. To znamená, že v tomto přístupu klademe důraz na krátkodobost (neukotvování klienta v problému). Dále nezbytnou součástí je spolupráce (partnerský přístup) pracovníka a klienta, kde klienta podporujeme v jeho rozhodnutí řešit situaci a posilujeme myšlenku, že on sám je tím největším odborníkem na svůj vlastní život. Klienta motivujeme ke splnění cíle. Veškeré náležitosti jsou dány smlouvou a plánováním klientových individuálních potřeb, tedy je důležitá strukturovanost (stanovování kroků se zadanými úkoly). Principy případové konference, které byly uvedeny v kazuistice níže, jsou individuální přístup (podpora a pomoc klientce), aktuálnost (zaměření se na aktuální životní situaci klienta), objektivita (více úhlů pohledů, shromažďování a sběr informací, mapování situace, nabídka návazné péče), důvěrnost, diskrétnost a bezpečí (seznámení klienta s mlčenlivostí a anonymitou služby), spolupráce, koordinace (stanovení jasného cíle, tedy zakázky), efektivita (týmová práce s jednotným postupem). Kazuistika Klientce je 19 let, bydlí s matkou, jejím přítelem a mladší sestrou ve společné domácnosti. Rodiče jsou rozvedení, otec žije v Praze. Klientka nemá dokončené středoškolské vzdělání kvůli častému stěhování s matkou, nicméně SŠ by si chtěla dodělat a získat maturitu. V současné době jí to, ale není umožněno z důvodu finančního spolupodílení se na chodu domácnosti – pracuje jako pokladní na DPČ. První kontakt s klientkou proběhl 1. 10. 2014, kdy na klub dorazila s kamarády. Byly jí poskytnuty informace o službě a výčet služeb, které jako zařízení poskytujeme. Klientka vystupovala sebevědomě, měla dobré hygienické návyky, bylo zřejmé, že o sebe pečuje. Působila dojmem, že se v našem zařízení ocitla omylem. Dva měsíce, byla klientka neaktivní. Poté 12. 1. 2015 vyhledala naše zařízení s konkrétní zakázkou. Její zakázka, měla řešit velkou škálu rozdílných problémů, ve kterých se klientka nedokázala orientovat a nedokázala určit prioritní problém. S klientkou proto proběhla konzultace s prvky případové konference, jejíž výsledek stanovil nejpalčivější problém, a to psychické vydírání matkou. S klientkou jsme proto sestavili individuální plán s prvky úkolově orientovaného přístupu a přístupu orientovaného na klienta. Kroky k dosažení cíle „distance od matky“ zahr29

novaly zjištění svých dluhů, které jí vznikly na zdravotním pojištění, dopravním podniku Praha a u telefonní společnosti, následné oddlužení se a zajištění vlastního bydlení. Hned ze začátku jsme narazily na překážku – klientčina výplata byla zasílána na účet její matky, která s finančními prostředky nakládala bez jejího vědomí, tudíž klientka neměla prostředky k placení dluhů, které jsme společně definovaly. Klientce jsme doporučily, aby s tímto problémem vyhledala odborníky z Help-in. S postupem času se začal zvyšovat tlak matky na klientku. Zakazovala jí chodit ven i přes její zletilost, navyšovala finanční závazky a povinnosti v domácnosti. Situace eskalovala do chvíle, kdy ji matka zmanipulovala k nebankovní půjčce, která měla pokrýt klientčiny „údajné“ náklady v domácnosti. Pro klientku byla tato situace natolik zásadní, že již neviděla jiné východisko, než utéct z dosahu vlivu matky. Klientce jsme poskytly podporu a pochopení pro její rozhodnutí dle zásad krizové intervence a společně jsme hledaly možnosti dočasného útočiště. S klientkou jsme primárně hledali zdroje v její rodině, také jsme ji informovali o možnosti využití služeb azylových domů, nocleháren, tísňových linek a případného doprovodu do těchto institucí. Klientce jsme nabídly poskytnutí prostředků ke kontaktu s otcem, kterých klientka využila. Spojila se s otcem, se kterým se domluvili, že u něj může bydlet za předpokladu, že si najde zaměstnání a ze mzdy se bude podílet na nájemném. Tuto jejich dohodu se rozhodli ošetřit nájemní smlouvou. Klientka do týdne odjela do Prahy k otci. Během této doby jsme jí poskytovaly podporu a empatický přístup k její situaci. I přesto, že od matky odešla bez jejího vědomí, považujeme tuto spolupráci za kladnou. Klientčin cíl byl naplněn i vlivem jiných činitelů na 100 procent. Klientka se s pracovníky zhruba po měsíci telefonicky spojila. Sdělovala, že je v současné době spokojená, vyřídila si splátkové kalendáře a snaží se splácet dluhy, do kterých ji matka dostala. Svěřila se s tím, že po splacení všech dluhů by si chtěla dodělat maturitu, v tomto rozhodnutí ji podporuje otec.

Ilustrační foto 30

Klíčová aktivita 04 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím c) sociálně terapeutické činnosti d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Z řádného výběrového řízení vzešla jako dodavatel této služby nestátní nezisková organizace LIGA o.p.s. Jako subdodavatel službu SAS realizovala nestátní nezisková organizace HELP-IN o.p.s. Za dobu realizace projektu služba měla podpořit 115 osob, poskytnout 2 329 kontaktů a 1 938 intervencí. Indikátory byly naplněny nad stanovený rámec. Ke 30. 6. 2015 bylo společností LIGA o.p.s. podpořeno 85 osob (40 rodin), provedeno 1 693 kontaktů a 1 476 intervencí. Společností HELP-IN bylo podpořeno 32 osob, provedeno 763 kontaktů a 787 intervencí. O dodavateli a službě SAS Sídlo: Dlouhá 1852/26a, 792 01 Bruntál Kontaktní osoba: Věra Štěpaníková, vedoucí sociální sekce, [email protected], web: http://www.ligabruntal.cz Poslání Posláním sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi je podpora a pomoc rodinám s dětmi z Bruntálu a okolí, které se ocitly v nepříznivé životní situaci, rodinám sociálně znevýhodněným a rodinám žijícím v sociálním vyloučení nebo ohroženým sociálním vyloučením. Cíle 1. Vytvářet podmínky pro vyrovnání úrovně schopností, dovedností a znalostí dětí formou realizace předškolního programu „Půjdeme do školy“. 2. Podpora a motivace dospělých členů rodin k vlastnímu uplatnění na trhu práce. 31

3. Zmírnění sociální vyloučení rodin a usilování o pozitivní změnu v jejich životech. 4. Motivace rodiny k samostatnému zodpovědnému řešení jejich vlastní životní situace. 5. Zvyšování znalostí a dovedností z oblasti finanční gramotnosti pro prevenci zadluženosti a zlepšení hospodaření v rodinách. 6. Smysluplné trávení společného volného času dětí a rodičů. 7. Snížení závislosti rodin na systémech sociální pomoci. 8. Prevence sociálního vyloučení. Cílová skupina Sociální služba je poskytována rodinám s alespoň jedním dítětem ve věku do 18 let, které žijí zejména v sociálně vyloučených lokalitách města Bruntál (tzv. Západní lokalita, Jižní lokalita, střed města, ubytovna v ulici T. Kronesové), ale i v dalších částech města, a jsou ovlivněny nepříznivou sociální situací vyplývající ze života v sociálním vyloučení, nebo jsou sociálním vyloučením bezprostředně ohroženy. Ilustrační foto

Příklady dobré praxe

Texty zpracovala Věra Štěpaníková Charakteristika rodin žijících v SVL Rodiny žijící v sociálně vyloučených lokalitách se v naprosté většině ocitají v problematické finanční situaci – (život dlouhodobě na hranici životního minima, exekuce, dlouhodobá nezaměstnanost, zadlužení) nedostatečný příjem, nevyhovující bydlení, nižší stupeň vzdělání, nedokončené vzdělání, chybějící vztah ke vzdělání – k vlastnímu i svých dětí a další, mnohdy se v rodině vyskytuje alkoholismus a násilí. Projekt řeší problematiku sociálního vyloučení rodin. Kazuistika – příběh pana Vojty V rámci projektu spolupracujeme s celými rodinami. Příběh rodiny, která se do Bruntálu přistěhovala před 5 lety z Vítkova, je příkladem velmi dobré praxe. Do Bruntálu přišli před 5 roky do ubytovny A+H. V Bruntále žijí 5 let, poda32

řilo se jim z bydlení na ubytovně postoupit na bydlení u soukromníka. Rodiče mají pouze jedno dítě, oba dva mají dospělé děti z předchozích vztahů. Partnerka trpí nedoslýchavostí, má problémy s vyjadřováním, veškeré vyřizování na úřadech zůstává na partnerovi. Paní pobírá částečný invalidní důchod, do práce jít nemůže, partner si vždy hledal krátkodobé brigády. V rámci spolupráce se podařilo najít vhodné pracovní místo pro otce rodiny. Pan Vojta ze začátku nevěřil, že práci zvládne, v začátku se jí docela zalekl. Pracovat začal u společnosti Apercom o.p.s. v září loňského roku. Pracovní povinnosti si plní velmi svědomitě, jediným problémem zatím zůstává bydlení u soukromníka, tam žije spousta nepracujících sousedů, kteří vedou velmi hlučný život hlavně večer a v noci, pan Vojta chce být do práce odpočatý, nechce poslouchat různé debaty a oslavy svých hlučných sousedů. Pan Vojta díky programu Dluhové poradenství řeší své pohledávky z dřívější doby, v současné době splácí dluh vůči městu, aby si mohl zažádat o bezdlužnost vůči městu a zažádat si o přidělení městského bytu. Protože pan Vojta zatím ještě nepracuje rok v Bruntále, pokusí se sociální pracovnice s panem Vojtou napsat žádost o schválení výjimky pro přidělení městského bytu. V současném bydlení se mu nežije dobře, protože ostatní nájemníci nepracují, jsou celé dni doma, pan Vojta je tam terčem posměchu, protože pracuje a stará se o svou rodinu. Program „Půjdeme do školy“ Program „Půjdeme do školy“ je určen pro rodiny s předškolními dětmi. Část programu probíhá v ambulantní formě – v prostorách SAS, jedná se zejména o nácvik dovedností dětí (psychomotorické dovednosti), formou společného dopoledního programu pro matky s předškolními dětmi. S předškolními dětmi v dopoledním mateřském centru pracuje speciální pedagožka, která je zároveň logopedkou. Pomoc logopeda je velmi potřebná, mezi dětmi byly diagnostikovány vady a poruchy výslovností – zejména narušený vývoj řeči, opožděný vývoj řeči a brebtavost. Do dopoledního mateřského centra začala zhruba před rokem docházet paní Kristýna, na doporučení dětské lékařky, která na pravidelné preventivní prohlídce zjistila, že je malá Lucka na svůj věk opožděná. Ze začátku byla velmi plachá, téměř nekomunikovala, držela se pouze maminky a ostatních se bála. Postupně si začala zvykat, zapojovat se do dění a ve spolupráci se speciální pedagogickou pracovnicí došlo u malé Lucky k samostatnosti a ke zlepšení hygienických návyků, u dítěte došlo k velkému rozvoji řeči. O subdodavateli a službě SAS Sídlo: U Rybníka 1568/4, 792 01 Bruntál Kontaktní osoba: Ivana Bittmanová, vedoucí rodinné asistence, [email protected], web: http://www.help-in.cz/

33

Poslání služby Podporujeme život dítěte v jeho přirozeném prostředí. Cíl služby Cílem služby rodinné asistence je minimalizovat počty dětí v ústavní výchově prostřednictvím stabilizace a obnovení funkčnosti v rodinách, ve kterých nařízení ústavní výchovy dítěte/dětí hrozí nebo zlepšit poměry v rodinách tak, aby mohla být ústavní výchova zrušena a dítě/děti se mohly vrátit zpět do svého přirozeného prostředí. Cílovou skupinou jsou: • Rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za výchovu a děti, kteří o službu projeví sami zájem a pokud současně mají trvalý pobyt na Bruntálsku nebo Moravsko-Berounsku • Rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za výchovu a děti, kterým službu zprostředkuje Oddělení sociálně právní ochrana dítěte (OSPOD), u kterého jsou v evidenci (MěÚ Bruntál, MěÚ Šternberk) nebo • Děti a rodiče dětí, které jsou v evidenci Oddělení sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD) MěÚ Bruntál a MěÚ Šternberk

Příklad dobré praxe

Text zpracovala Ivana Bittmanová Kazuistika Dobrým příkladem praxe v naší společnosti Help-in, o.p.s. – Rodinná asistence, je aktivní zapojení klienta do pracovního procesu. Paní L. bydlí v bytě 2+1 a společně s partnerem vychovává tři děti. Paní L. byla dlouhodobě nezaměstnaná. Ještě než v rodině začala působit Rodinná asistence, pokusila se paní L. o rekvalifikační kurz, který však musela přerušit z důvodu těhotenství. V době, kdy již Rodinná asistentka do rodiny docházela, paní L. často mluvila o nedokončené rekvalifikaci na pracovníka v sociálních službách. Hovořila o tom, že by jí tato práce bavila, přesvědčila se o tom také na praxi v rámci dřívější rekvalifikace, která probíhala v Domově s pečovatelskou službou. Paní L. také hovořila o tom, že je již dlouhou dobu doma, stará se pouze o domácnost a o děti a denní stereotyp jí nenaplňuje, touží po seberealizaci. Poté, co paní L. ukončila rodičovskou dovolenou a dítě nastoupilo do MŠ, mohla RA pomoct paní L. s realizací jejich snů. Paní L. se zaevidovala na ÚP jako uchazeč o zaměstnání a s pomocí RA začala intenzivně hledat vhodné zaměstnání. Vzhledem k tomu, že paní L. má pouze základní vzdělání, nebylo jednoduché ji pomoci s uplatněním na trhu práce. 34

Díky projektu „Příležitost dělá (t) zaměstnance“ se podařilo paní L. zapsat na rekvalifikační kurz na pracovníka v sociálních službách. V průběhu kurzu byla paní L. nabídnuta možnost zaměstnání u společnosti Help-In, o.p.s. Přes tento projekt měla společnost Help-in, o.p.s. možnost paní L. přislíbit zaměstnání po dobu 8 měsíců. Paní L. tuto nabídku s radostí přijala. Paní L. do společnosti Help-in, o.p.s. nastoupila jako pečovatelka, práce se jí velice líbí. Sama uvádí, že je na tom lépe psychicky, stouplo jí sebevědomí a má obrovský pocit seberealizace. Společnost Help-in, o.p.s. paní L. také vnímá jako přínos, protože je v práci velice pečlivá, spolehlivá a zodpovědná. Paní L. si pochvaluje také to, že rodina si polepšila po finanční stránce a partner se více zapojil do domácích prací a péče o děti, což také pomohlo zlepšit jejich vzájemné vztahy v rodině.

Klíčová aktivita 05 Terénní program pro osoby ohrožené návykovým chováním Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Z řádného výběrového řízení vzešla jako dodavatel této služby nestátní nezisková organizace OPEN HOUSE o.p.s. Za dobu realizace projektu služba měla podpořit 90 osob, poskytnout 2 329 kontaktů a 391 intervencí. Indikátory byly naplněny nad stanovený rámec. Ke 30. 6. 2015 bylo podpořeno 91 osob, provedeno 2 355 kontaktů a 411 intervencí O poskytovateli a službě SDP (služby drogové prevence) Sídlo: Zahradní 1455/1, 792 01 Bruntál 35

Kontaktní osoba: Bc. Romana Daněčková, vedoucí služby Web: http://www.openhousebruntal.cz/terenni-programy-pro-uzivatele-drog/ Poslání: Posláním terénního programu SDP OPEN HOUSE je vyhledávat a kontaktovat populaci uživatelů návykových látek a motivovat je ke změně životního stylu směrem k větší odpovědnosti za své chování, tj. minimalizace zdravotních a sociálních poškození spojených s užíváním návykových látek, abstinence od návykových látek jako další varianta budoucího života. Terénní pracovníci poskytují informace, sterilní zdravotnický materiál a poradenství s cílem zlepšit sociální a zdravotní situaci uživatelů drog a motivují uživatele drog k pozitivní změně v chování a k léčbě závislosti. Cíle: Mezi základní cíle programu SDP patří: 1) Aktivní vyhledávání a oslovování cílové skupiny v jejím přirozeném prostředí. Prostředek naplnění cíle: vytváření nových kontaktů z cílové skupiny. Kritérium: minimálně 20 % z celkového počtu klientů za rok je nových. 2) Pravidelný kontakt a poskytování služeb klientům. Prostředek naplnění cíle: udržování vztahu a kontaktu se stávajícími klienty. Kritérium: minimální počet klientů za rok je 85 a celkový počet kontaktů 2 000. 3) Zvyšování informovanosti klientů v oblastech rizikového chování. Prostředek naplnění cíle: poskytování informací při kontaktu s uživateli (bezpečnější braní, bezpečný sex, atd.). Kritérium: z celkového počtu kontaktů došlo u 80 % k předání poskytovaných informací. 4) Motivovat klienty ke kontaktu s dalšími sociálními i jinými institucemi. Prostředek naplnění cíle: poskytování informací o dostupných formách pomoci a odkazování na další instituce a zařízení. Kritérium: u 30 % klientů dochází k odkazování na další instituce a zařízení. 5) Motivace k aktivnímu řešení problémů. Prostředek naplnění cíle: poskytování individuálního poradenství. Kritérium: z celkového počtu klientů je 40 % poskytnuto individuální poradenství. 6) Přehled o drogové scéně a místech, kde se schází cílová skupina a tím zefektivnit poskytovanou službu a přizpůsobit ji potřebám klientů. Prostředek naplnění cíle: pravidelné mapování místní scény. Kritérium: pracovníci si předávají pravidelně 1x za 14 dní na poradách týmu 36

informace o aktuálním dění v „terénu“, realizuje se analýza potřeb klientů v rámci dotazování. 7) Funkční komunikace s ostatními zařízeními v systému péče a s veřejností. Prostředek naplnění cíle: vytváření podpůrných sítí společně se spolupracujícími institucemi (školy, lékárny, lékaři, psychologové, ÚP, PČR). Kritérium: během roku kontaktujeme cca 8 institucí a účastníme se pravidelných schůzek komunitního plánování v daných městech. 8) Sběr a výměna infekčního materiálu. Prostředek naplnění cíle: poskytování čistých injekčních stříkaček, odebírání použitých setů. Kritérium: počet vydaných injekčních stříkaček je minimálně 15 000 ročně, počet odebraných injekčních stříkaček činí minimálně 85 % z celkového počtu vydaných. 9) Chránit veřejnost před možnými negativními důsledky užívání drog (šíření HIV, HCV). Prostředek naplnění cíle: pravidelný sběr odhozených injekčních stříkaček na exponovaných místech na otevřené drogové scéně, poskytování informací o bezpečné likvidaci injekčního materiálu klientům, motivace klientů k dodržování zásad bezpečné likvidace injekčního materiálu, poskytování informací o rizicích přenosu infekčních chorob, motivace klientů k dodržování zásad bezpečnější aplikace, motivace klientů k testování. Kritérium: minimální počet přijatých injekčních stříkaček činní 85 % z počtu vydaných, z celkového počtu klientů je 60 % poskytnuto poradenství rizicích přenosu infekčních chorob, nebo nabídnuta možnost nechat se testovat. 10) Podpora a motivace uživatelů k práci a pracovním povinnostem. Prostředek naplnění cíle: poskytování informací o možnostech pracovního uplatnění, brigádách, odkazování na úřady práce, pracovní agentury. Kritérium: z celkového počtu klientů je 20 % klientů poskytnuto poradenství týkající se práce. 11) Objektivní informovanost společnosti o činnosti a zájmech uživatelů Prostředek naplnění cíle: besedy na školách, informace v tisku, médiích, účast na akcích veřejného charakteru (Den sociálních služeb, Dny města apod.). Kritérium: Během roku se účastníme nebo pořádáme minimálně 5 akcí pro veřejnost. Poznámka: Při stanovování měřitelných kritérií vycházíme z průměrné statistiky databáze a evidence programu SDP, z přibližného odhadu vývoje služby a srovnání obdobných služeb v ČR.

37

Cílová skupina: Terénní program SDP je určen problémovým uživatelům drog, kteří žijí nebo se zdržují na území města Bruntálu, Vrbna pod Pradědem a Kravař. Problémový uživatel drog je definován jako ten, který užívá drogy dlouhodobě, pravidelně, intravenózně, není motivován k abstinenci a neakceptuje jinou, účinnější formu léčebné péče. Věnujeme se jak mužům, tak ženám. Spodní hranice věku je 15 let, horní hranice není omezena. Popis cílové skupiny je doplněn o možné rizikové chování u této skupiny.

Příklady dobré praxe Text zpracovala Mgr. Veronika Reed Motivační trénink Ve službě SDP jsme nově zavedli tzv. Motivační trénink. Jedná se o program určený pro klienty SDP s uzavřenou dohodou, kteří mají potyčky se zákonem a hrozí jim trestní stíhání. Program je rovněž určen pro ty, kterým soud doporučil změnu rizikového chování a aktivní přístup k řešení tohoto problému. Vše je samozřejmě dobrovolné a na začátku si s klientem upřesníme celý harmonogram daného procesu. Součástí uvedeného programu je dobrovolné testování na přítomnost vybrané drogy v těle. Program zahrnuje 10 individuálních setkání klienta s pracovníkem nebo pracovníky SDP. Místo určení je kancelář SDP. Schůzky chceme naplánovat na pravidelný den v týdnu a hodinu (v souladu s otevírací dobou SDP), na kterých se s klientem domluvíme při prvním setkání. Doba setkání je stanovena na minimálně 30 minut. Z každého setkání je veden záznam ve složce klienta. Na žádost klienta, může být záznam vytištěn a jemu předán. Ke každému sezení máme již před nachystané témata, o kterých se s klientem budeme bavit. V případě zájmu o testování na přítomnost drogy v těle si klient určí dny, čas a četnost testů. Pomůcky k testování poskytuje služba SDP, což bereme jako velké plus pro tento program. V současné době program využívá jedena klientka, která potřebuje u soudu dokázat, že dělá něco proto, aby nebyla závislá na drogách, tak nás požádala o tuto spolupráci. S tím rovněž souvisí návaznost na naši novou službu a tím je adiktologická poradna. Přišla za námi klientka s danou zakázkou, která zněla: Získat opětovně dítě do vlastní péče. Klientka je dlouhodobou uživatelkou drog a naší klientkou. Dítě jí bylo odebráno na popud OSPOD soudem a svěřeno do péče její matky, babičky dítěte, se kterou má klientka velmi špatný vztah. Klientka se v reakci na rozhodnutí soudu, rozhodla podstoupit léčbu v PL v Opavě v délce trvání jeden rok. Proběhl další soud, který byl odročen s tím, že jim musí do třech měsíců prokázat, že je schopna se o dítě postarat a že již drogy neužívá. Po tomto rozhodnutí soudu, kontaktovala pracovníky SDP s výše definovanou zakázkou. 38

Dosud jsme takovou zakázku neřešili, proto nás zakázka uživatelky inspirovala k vytvoření tohoto programu. Na základě rozhovoru s klientkou jsme vyhodnotili klíčové oblasti pro její změnu, které měly vést k posílení jejích kompetencí se o dítě starat. Nejdříve jsme si stanovili SMART plán a konkrétní kroky k jeho naplnění. Jednotlivé okruhy témat byly: vztahy s matkou, abstinence, finanční gramotnost, změna bydlení, tím pádem i změna okruhu lidí, se kterými klientka užívala v minulosti drogy a v neposlední řadě pomoci ji najít si stabilní zaměstnání nebo pracovní úvazek, díky kterému by byla ekonomicky zajištěna. Všechny tyto kroky by měly vést k naplnění zakázky, tedy ke svěření dítěte do vlastní péče. Organizace, které jsme klientce doporučili a ona je následně využila: • HELP-In, o.p.s. • Adiktologická ambulance OPEN HOUSE, o.p.s. • Úřad práce Použité techniky: • Aktivní naslouchání • Strukturovaný rozhovor • Aktivizace klienta • SMART plánování • Motivační trénink • Intervenční činnost (Základní poradenství, Informační servis, doprovodná práce…)

Ilustrační foto 39

Klientka si našla práci, dokázala stabilizovat svou ekonomickou situaci. V současné době rovněž probíhá řešení splátkového kalendáře k vyřešení jejich dluhů. Klientka si urovnává vztahy s vlastní matkou. Dle jejich slov v současnosti abstinuje od drog. Ve zpětné vazbě nám reflektuje, že docházení do SDP byl podpůrným prvkem všech těchto dosavadních změn. Její případ je stále otevřen, klientka čeká na soud, zůstáváme s ní v kontaktu.

• řešily svou bytovou situaci s ohledem na délku pobytu v azylovém domě Cílová skupina Ženy ve věku od 18 let v nouzi spojené se ztrátou bydlení Zletilé matky s maximálně čtyřmi dětmi do 18 let v nouzi spojené se ztrátou bydlení

Klíčová aktivita 06 Azylové domy pro rodiče s dětmi

Příklady dobré praxe

Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy b) poskytnutí ubytování c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Z řádného výběrového řízení vzešel jako dodavatel této služby Sdružení azylových domů v ČR, který si jako svého subdodavatele zvolil Azylový dům pro ženy Chana Bruntál při Slezské Diakonii. Za dobu realizace projektu služba měla podpořit 11 osob, a poskytnout 3 876 lůžko dní. Indikátory byly naplněny nad stanovený rámec. Ke 30. 6. 2015 bylo podpořeno 16 osob a poskytnuto 3 497 lůžko dní.

O poskytovateli a službě Azylový dům Sídlo: Kavalcova 817/7, 792 01 Bruntál Kontaktní osoba: Jitka Zapletalová, vedoucí služby Web: http://www.slezskadiakonie.cz/ Poslání střediska Azylový dům CHANA Bruntál pomáhá ženám a matkám s dětmi v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Poskytuje ubytování a podporu při řešení této nepříznivé situace. Cílem služby je, aby uživatelky: • měly naplněny své základní potřeby (měly kde spát, možnost připravit si teplé jídlo, možnost provádět pravidelnou hygienu) • měly zajištěný finanční příjem (prací, sociálními dávkami, důchodem), dokázaly s penězi v měsíci rovnoměrně hospodařit a splácely své dluhy • udržovaly kontakty s nejbližšími • využívaly běžně dostupných služeb – sociálních i jiných • zlepšily své dovednosti potřebné pro vedení domácnosti, péči o domácnost, péči o děti a péči o sebe 40

Texty zpracovala Jitka Zapletalová Systém prostupného bydlení Azylový dům CHANA Bruntál pomáhá ženám a matkám s dětmi v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Poskytuje ubytování a nezbytnou podporu, vedoucí k řešení této nepříznivé situace. Cílovou skupinou naší sociální služby jsou ženy od 18 let a zletilé matky maximálně se čtyřmi dětmi do 18 let, které se nachází v nouzi spojené se ztrátou bydlení. Individuální práce s uživatelkami směřuje k naplnění jejich základních potřeb (možnost mít kde spát, připravit si teplé jídlo provádět pravidelnou hygienu), zajištění finančního příjmu, udržování kontaktu s okruhem nejbližších, využívání nejen sociálních běžně dostupných služeb. Dále aktivity směřují ke zlepšení dovedností potřebných pro vedení domácnosti, péči o domácnost, péči o děti i o vlastní osobu. Nezbytná je individuální podpora a rozvoj schopností a dovedností k následnému samostatnému způsobu života. Jednou z metod jak toho dosáhnout je proces PROSTUPNÉHO BYDLENÍ Slezské diakonie v Bruntále: Schéma prostupného bydlení Slezské diakonie v Bruntále Prostupné bydlení je komplexní, hierarchicky uspořádaná soustava postupných forem bydlení, kterými uživatel a následně ubytovaná osoba prochází. Silnou a osvědčenou stránkou tohoto systému se jeví nejen konečná fáze – získání samostatného bydlení, ale zejména posílená schopnost si jej udržet a řešit své problémy. 1. Ulice, ubytovny 2. Pobyt v azylovém domě nebo domě na půl cesty v první fázi (uživatel sociální služby) 3. Pobyt v azylovém domě nebo domě na půl cesty v druhé fázi (uživatel sociální služby) 4. Pobyt v tréninkovém bytě při azylovém domě nebo domu na půl cesty Slezské diakonie (uživatel sociální služby) 5. Pobyt v Podnájemním bytě Slezské diakonie - podpořená osoba projektu ve statusu podnájemník, osoba podpořená v projektu Návazná podpora v terénu 6. Pobyt v Nájemním bytě Hospodářské správy Města Bruntálu – pod41

pořená osoba projektu ve statusu nájemník, osoba podpořená v projektu Návazná podpora v terénu Sociální práci v 1., 2. a 3. stupni zajišťují pro své uživatelky pracovníci střediska CHANA Bruntál. Po určité době ženy nebo matky s dětmi podporují v přípravě na odchod do následného 4. stupně. Středisko CHANA Bruntál má k dispozici 2 BJ na ul. Dlouhá, které jsou v režimu Tréninkového bytu. Když jsou uživatelky již připraveny na přechod do dalších stupňů bydlení, začínají plánovat již konkrétní kroky společně i se sociálním pracovníkem, který bude zajišťovat jejich následnou podporu. Uživatelky zde z pravidla zůstávají po dobu jednoho roku, ale je vždy pravidlem, že délka celého procesu prostupného bydlení vyplývá z potřeb osoby z cílové skupiny. Následné stupně 4. a 5. jsou již z hlediska podpory a poskytování sociální práce zajišťovány sociálním pracovníkem v rámci projektu Návazná podpora v terénu. Tyto stupně bydlení se realizují v podnájemních bytech a v nájemních bytech (vlastní nájemní smlouva) spravovaných Hospodářskou správou města Bruntálu (dále HS). Podnájemní byty jsou dostupné (na rozdíl od nájemních bytů HS) také osobám, které nemají trvalý pobyt v Bruntále, nemají v danou chvíli finanční prostředky na složení kauce, vybavení bytu či momentálně splácejí dluhy vůči městu Bruntál. Pracovníci směřují svou práci tak, aby se osoby v čase osamostatňovaly a jejich potřeba podpory se snižovala. Schůzky se sociálním pracovníkem jsou postupně méně časté, až zcela vymizí a dojde tak k sociálnímu začlenění osob z cílové skupiny bez nutnosti další podpory. Statistika: V roce 2014 byly ubytovány v tréninkovém bytě 2. samostatné ženy, 1. matka + 1. dítě, v podnájemním bytě byly ubytované 2. samostatné ženy.

se v danou dobu cítila velmi unaveně, protože u syna neměla klid a soukromí. Tato nepříznivá situace vedla k tomu, že začala mít problémy v práci, které blíže nespecifikovala. Staly se ale příčinou, že by mohla být ze svého zaměstnání propuštěná, což by prakticky znemožnilo plnit její finanční závazky. Z minulosti má velký dluh na bytě, který je na základě exekučního příkazu splácen srážkou ze mzdy. V průběhu ubytování a po navázání vzájemné důvěry, se na pravidelném setkání s klíčovým pracovníkem (1x za 3 týdny), paní XY popsala svou aktuální situaci: V minulosti bydlela se svým dospělým synem, v městském bytě, který byl psaný na její osobu. Paní XY přišla o práci, syn nepracoval, což vedlo k tomu, že se dostali do situace, kdy nebyli schopni hradit nájem a z bytu se museli vystěhovat. Vzniklou pohledávku, jak již bylo uvedeno, splácí formou srážek ze mzdy. Její výše je více než 100 000 Kč. Vizí paní XY je bydlet ve vlastním bytě. S paní XY spolupracujeme 15 měsíců. 2. Určení potřeb paní XY Odejít z bytu syna, zajistit si samostatné ubytování, přinést osobní věci, zlepšit psychický stav, udržet si zaměstnání, mít s kým si popovídat o své současné situaci a sdílet své trápení. Řešit své pohledávky. Chtěla by získat základní dovednosti pro práci s počítačem. 3. Individuální plán spolupráce paní XY Krátkodobý plán spolupráce (adaptační období – 3 týdny):

V roce 2015 byly prozatím ubytované na tréninkovém bytě 3. samostatné ženy, v podnájemním bytě je nyní 1. samostatná žena.

- Přinést si osobní věci

Kazuistika

- Odpočinout si – nasbírat potřebné síly

1. Anamnéza Paní XY má 55 let. Je rozvedená, má dospělého syna, žije samostatně, v partnerském vztahu. Bydlí v podnájemním bytě 1 + KK. Syn má problémy s nadměrnou konzumací alkoholu. Paní XZ je zaměstnaneckém poměru jako dělnice. Paní XY bydlela doposud v podnájmu, který byl znenadání ukončen, a ona se ocitla ze dne na den bez přístřeší. Z počátku situaci řešila ubytováním u syna, které ale bylo nevyhovující z důvodu malých prostor v bytě. To ji přimělo hledat jiné řešení, jednou z cest bylo podání žádosti o ubytování v Azylovém domě Slezské diakonie pro ženy a matky s dětmi. Po měsíci a půl, po uvolnění kapacity, s ní byla uzavřena smlouva a uživatelka mohla být ubytována. Paní XY 42

- Udržet si zaměstnání Dlouhodobý plán spolupráce: - Cíl spolupráce: Zajistit si bydlení Potřebné kroky: - Hledání vhodného podnájmu - Sledování inzerátu vyvěšených ve městě, přes internet (spolupráce s klíčovým pracovníkem) - Našetřit si finanční rezervu na aukci (odkládá si u vedoucího střediska 500 Kč měsíčně) 43

- Splnit podmínky pro přidělení tréninkového bytu (aktivní spolupráce s klíčovým pracovníkem) - Získat podnájemní byt Slezské diakonie - Získat nájemní byt Hospodářské správy města Bruntál Zhodnocení naplnění cíle: Paní XY aktivně pracovala na naplnění svého cíle, postupovala dle individuálního plánu. Velký podíl na plnění své vize, mělo zlepšení jejího psychického stavu. Poté, co se v bydlení osamostatnila, i když pouze formou azylového bydlení, nabyla zpět energie, sebejistoty a její pracovní výkon se opět zlepšil. Pracovní smlouva byla prodloužena. Pravidelný příjem umožnil pokrývat finanční závazky i šetřit si na kauci na byt, která je jednou z podmínek pro přesun z azylového bydlení do tréninkového bytu. V současné době paní XY bydlí již více než 6 měsíců v podnájemním bytě Slezské diakonie. Její pracovní poměr nadále trvá, podstatně umořila dluh z předchozího období. Schůzky se sociálním pracovníkem jsou postupně méně časté. Cílem sociální práce je získání nezávislosti vůči naší sociální službě, tedy začlenění se do společnosti. K úplnému naplnění vize paní XY, chybí poslední krok, tedy získání nájemního bytu. Cíl spolupráce: Řešit své finanční pohledávky Potřebné kroky: - Zjistit výši a stav všech dluhů (spolupráce s klíčovým pracovníkem) - Domluvit si splátkový kalendář (spolupráce s klíčovým pracovníkem) - Splácet dluh (paní XY samostatně) Zhodnocení naplnění cíle: Paní XY zjistila výši a stav svých dluhů. Nejednalo se pouze o pohledávku na nájemném za byt, splátkový kalendář bylo nutno sjednat i u společnosti ČEZ, RWE. V době ubytování v naší službě splácela pravidelně sjednanou částku. Cíl byl naplněn. Cíl spolupráce: Získat základní dovednosti pro práci s počítačem.

44

Potřebné kroky: - Naplánování termínu pravidelných schůzek v rozsahu 2 hod 1x týdně - Účast na sjednaných výukových schůzkách - Dle dohody a potřeb získávání dovedností a znalostí pro základní práci s počítačem (ovládání počítače, práce s myší, založení složky, psaní ve Wordu – psaní různých velikostí písmem, ukládání, kopírování, mazání textu… - Práce s i internetovým vyhledávačem – vyhledávání potřebné informace, založení e-mailové schránky, psaní, odesílání e-mailových zpráv, vkládání příloh do zprávy apod. Zhodnocení naplnění cíle: Pravidelné setkávání probíhalo po do 2 měsíců. Paní XY zvládala samostatně většinu zadaných činností, při práci s vyhledáváním na internetovém portále byla potřeba mírné dopomocí. Setkávání bylo ukončeno ze strany paní XY, získané znalosti jí připadaly dostačující. Klíčový pracovník zhodnotil naplnění cíle na 90 %.

Klíčová aktivita 07 Fakultativní činnost NZDM Západní – Besedy a přednášky s přizvanými hosty Tuto klíčovou aktivitu zajišťovala prostřednictvím fakultativních činností LIGA o.p.s. Za realizační období mělo proběhnout 12 akcí s účastí 15 klientů/1 akce. Stanovené indikátory byly neplněny.

Příklady dobré praxe

Text zpracovala Věra Štěpaníková V rámci projektu probíhaly s mladými lidmi besedy na aktuální témata, týkající se života mladých lidí. Právě na besedách získávali klienti informace o povinnostech, které jim vyplývají ze zákonů naší republiky, které jsou platné pro všechny obyvatelé státu. Naprostá neinformovanost mezi klienty, mezi celými rodinami klientů je poměrně šokující. Klienti si měli možnost vyzkoušet, jak si počínat na úřadech, vyzkoušeli si modelové a situační dovednosti, učili se psát životopis, vyhledávat si informace přes internet a další. Díky intenzivní spolupráci se podařilo těmto mladým lidem předat alespoň základní informace k tomu, aby se ihned po ukončení školní docházky nemuseli stát dlužníky, také to, že pokud nestudují ani nepracují, je nutné, aby byli zařazeni do evidence zájemců o zaměstnání na úřadu práce v místě trvalého bydliště. V rámci projektu se uskutečnil cyklus 12 přednášek na tyto témata: Kam po ukončení povinné školní docházky, Problematika dluhů v rodině, Komunikační dovednosti, Šikana kolem nás, Drogy, Péče o zdraví, Volba povolání, Občanský průkaz, Alkohol 45

a jeho rizika, Nebezpečí gamblerství, Moje první láska, Tetování a jeho rizika. Klienti si sami vybírali témata, která je aktuálně zajímala. Při zpětných vazbách bylo znát, že někteří klienti z vyloučené lokality získali informace, které již dokážou předat dál a doma i poradit rodinným příslušníkům. Kazuistika Příběh Romské dívky Díky besedě, které se zúčastnila tato klientka, se jí podařilo vyřešit její situaci. Přišla na besedu, která se týkala komunikačních dovedností a pak již chodila pravidelně. Právě tím, že se zúčastnila besedy a dozvěděla se, že je možné na besedách řešit všechna možná témata, která se týkají, právě mladých lidí, osmělila se a o svých potřebách začala směleji mluvit. Potřebovala řešit dluhy, vztah s rodiči, svůj neorganizovaný volný čas a také otázku své minulosti, drogy. V minulosti prodělala dvakrát léčbu své závislosti, jednou ji úspěšně dokončila. Sama ovšem ví, že nebezpečí, že znovu začne s drogou je tady stále. Kvůli tomu, že v 18 se začala stýkat se špatnými kamarády, jí svedlo k tomu, že utekla od rodičů, nedokončila střední školu a začala brát drogy. Od začátku zařazení do projektu intenzivně spolupracovala se sociální pracovnici, docházela pravidelně do NZDM, svoji situaci řešila a jako dlouhodobý cíl si dala, že začne pracovat a splatí dluhy spojené s bydlením. Sociální pracovnice pomohla klientce při řešení dluhů na hospodářské správě, požádaly o splátkový kalendář a nastavily hospodaření. Pravidelně dvakrát týdně vyhledávaly společně volná pracovní místa a každý týden v pondělí se klientka chodila dívat na vývěsku Úřadu práce v Bruntále. Klientka se také pravidelně účastnila aktivit v odpoledním NZDM. Nejvíce jí zaujala kreativní tvorba, zejména výroba šperků a drobných dárků. Tvoření s ostatními mladými lidmi ji velmi uspokojovalo a dodávalo jí potřebné sebevědomí, které jí v začátku velmi chybělo. Dokonce začala sama navrhovat témata, na kterých chtěla s ostatními pracovat. Společně s pracovnicí Komunitního centra si sestavila životopis a napsala motivační dopis. Nakonec se dívce s pomocí sociální pracovnice podařilo najít práci na pracovní smlouvu, zaměstnaná je od ledna letošního roku, zatím své pracovní povinnosti zvládá, zatím je nutná podpora ze strany sociální pracovnice, pracovní povinnosti spolu probírají, pravidelně řeší hospodaření a splátky dluhů. Uživatelka zatím vždy po výplatě uhradila částku podle splátkového kalendáře. Tato mladá dívka splácí pravidelně každý měsíc a je stále v pracovním poměru.

46

Klíčová aktivita 08 Fakultativní činnost SAS – Dluhové poradenství Tuto klíčovou aktivitu zajišťovala prostřednictvím fakultativních činností LIGA o.p.s. Za realizační období mělo být podpořeno 60 osob. Stanovený indikátor byl naplněn.

Příklady dobré praxe

Text zpracovala Věra Štěpaníková Program dluhové poradenství je určen rodinám, které jsou ve finanční tísni, což jsou prakticky všechny klientské rodiny, zejména v sociálně vyloučených romských lokalitách je velmi vysoká zadluženost obyvatelstva. Cílem programu dluhové poradenství bylo, aby klienti dostali potřebné informace, které jsou pro ně podstatné při řešení jejich vlastních situací – např. jak hospodařit s penězi, které má rodina k dispozici celý měsíc, jak řešit stávající dluhovou situaci rodiny, kolik peněz bude rodině strháváno v případě zaměstnání, jaké jsou možnosti jednání s exekutory, jak se vyhnout lichvě, jak se nedostat do předlužení, v případě zadlužení – předlužení rodin najít vhodné řešení jejich současné finanční situace (pomoc při vyřizování insolvence). Pracovníci komunitního centra kladli důraz na zjištění aktuální situace klienta a pomoc při řešení dluhové problematiky klienta. Již na začátku pracovnice komunitního centra zjistily, že klienti řeší otázky týkající se zadlužení, exekuce a lichvy každý den. Příčinou tohoto stavu je především koncentrovaný výskyt jevů, který souvisí s životem v sociálním vyloučení, především chudoba, zadlužení, nedostatek příležitostí k uplatnění v běžném životě a také závislosti. Svou specifickou podobu má v sociálně vyloučené lokalitě kriminalita. Na vrcholu stojí ti, kteří zneužívají složité životní situace lidí, žijící v sociálním vyloučení, jde především o lichváře a dealery. Většina obyvatel sociálně vyloučených lokalit jsou oběťmi trestné činnosti těchto osob. Specifikem je, že kriminalita je často latentní a zůstává skrytá i před zraky policie. Největší hrozbou ve vyloučených lokalitách je lichva. Právě lichva funguje jako spojnice mezi jinými typy kriminality, jež s jejím výkonem obvykle souvisí. Jev, který se nyní ve vyloučených lokalitách vyskytuje ve zvýšené míře u lichvářů, je to, že nepůjčují pouze peníze. K doprovodným aktivitám lichvářů patří i obchodování s potravinami a zprostředkování telefonních hovorů. Je velmi důležité, aby se postiženým pomáhalo větší informovanosti. Velká pozornost a osvěta byla klientům nabízená v období vánočních svátků a před vánočními svátky. Toto období tito lidé prožívají velmi emotivně a v této době jsou svolnější k půjčkám. V minimálně 7 případech se podařilo v tomto období úplně odstoupit od sjednání nevýhodné nebankovní půjčky. Bylo velmi dobré, že klienti sami přišli a chtěli poradit, jestli do toho mají 47

jít nebo nikoli. Velká část těchto nabízených půjček a úvěrů pochází od finančních společností a fyzických osob, jelikož jsou lehce dostupné. V dnešní době je celkem běžné, že nakupující nemusí vlastnit buď žádné finanční prostředky, nebo jen část peněz, které jsou na nákup potřeba. Zbytek zafinancuje někdo jiný, komu pak jsou peníze spláceny, a protože je to součást běžného podnikání, vrátí se navíc peníze v podobě vysokých úroků. Problémem je, že nebankovní společnosti nepodléhají žádnému dozoru a mohou si své podmínky nastavit dle vlastní vůle. Nabízí velmi atraktivní půjčky (např. půjčky online, rychlá půjčka, sms půjčka, půjčky bez registru, půjčky bez potvrzení), na které především klienti velmi dobře slyší. Oproti bankám však mají daleko vyšší úroky a RPSN. Bylo velmi důležité, aby se při této práci nastavil vztah mezi klientem a pracovníkem, ze začátku bylo na klientech znát, že mnohé skutečnosti zamlčují a nechtějí o nich raději hovořit, časem se podařilo u některých dosáhnout toho, že se pracovnice komunitního centra setkávaly s otevřeností ze strany klienta, nedocházelo již tak často k zamlčování podstatných údajů a zkreslování daných situací, tak jak tomu bylo na začátku, kdy se začal program realizovat. Velmi důležité bylo, že si klienti navzájem předávali informace o tom, kdy se něco podařilo: např. byl sjednán splátkový kalendář, pracovníkům komunitního centra se podařilo v několika případech jednat s inkasními společnostmi a nastavit splátkový kalendář. Klienti vůbec nedoufali, že by se to mohlo ještě podařit. Velkým úspěchem v současné době je, že někteří klienti již začínají řešit dluhy, než vzniknou. Příkladem je matka pěti děti, která přišla sama za pracovnici komunitního centra, dříve než uzavřela půjčku. Pracovnice poté zjišťovala další informace k této půjčce, volala na dané číslo a snažila se zjistit podmínky. Jednalo se o předem připravený podvod, dealerovi této internetové půjčky šlo pouze o uzavření kontaktu. Kazuistika Příběh zadlužené rodiny Jako příklad uvedeme rodinu ze sociálně vyloučené lokality, jejichž situace je ovlivněna masivní zadluženosti. Pracovnice komunitního centra řešila s matkou této rodiny rychlé půjčky, úvěrové karty, lichvu a gamblerství. Jednalo se i o několik let staré neřešené dluhy. Rodina se s dluhy vypořádává tak, že je vytěsňuje z mysli a snaží se udržet fungování domácnosti v krátkodobé perspektivě, vlastně den ze dne. Pracovnice komunitního centra začala pravidelně spolupracovat s matkou v této rodině, rozebraly spolu veškeré pohledávky, v jednom případě se podařilo vyjednat u inkasní společnosti splátkový kalendář a nakonec i odvrátit vystěhování z důvodů neplacení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, pracovnice komunitního centra společně s uživatelkou požádaly o schůzku soukromého vlastníka nemovitosti, který nakonec přistoupil na splátkový kalendář, zabránilo se tak, vystěhování a případnému 48

umístění dětí do zařízení vyžadující okamžitou pomoc. V rodině je pět nezletilých dětí. Klientka přiznala, že sama by tuto situaci již neřešila, byla zoufalá a nevěřila, že by se dalo v této otázce dluhu na nájemném ještě něco udělat. Je velmi důležité, že se podařilo spolupracující rodiny zapojit do programu dluhového poradenství a alespoň částečně začít řešit dluhovou problematiku v těchto rodinách a nabízet jim potřebnou osvětu.

Klíčová aktivita 09 Fakultativní činnost SAS – Pracovní poradenství Tuto klíčovou aktivitu zajišťovala prostřednictvím fakultativních činností LIGA o.p.s. Za realizační období mělo být podpořeno 30 rodin. Stanovený indikátor byl naplněn.

Příklad dobré praxe

Text zpracovala Věra Štěpaníková Program pracovní poradenství je určen dospělým členům rodiny, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Klienti byli seznámeni s nabídkami práce, pracovníci jim byli nápomocni při psaní životopisů, přípravě na pohovor, motivovali klienty k rekvalifikaci, doplnění vzdělání atd. Snažili se o plánování organizace rodiny v době zaměstnání matky nebo otce. Vyzkoušeli s klienty různé modelové situace a situační tréninky, např. si vyzkoušeli jednání na úřadě, jednání se zaměstnavatelem a jiné. Kasuistika – příběh ženy 10 let nezaměstnané Díky intenzivní práci v rodinách se podařilo do pracovního procesu začlenit i dvě matky. První byla v evidenci úřadu práce – 10 let, žádná práce se pro ni nikdy nenašla. Díky projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále!“ se začalo s touto rodinou intenzivně spolupracovat a najít jí práci. Sama přiznala, že již dávno chtěla pracovat, snažila se práci hledat, ale nesměl to vědět její partner, který jí v hledání zaměstnání bránil. Nechtěl nikdy, aby se on musel nějakým způsobem podílet na chodu domácnosti, a proto bylo pro něj jednodušší partnerku v tomto omezovat. Při hledání zaměstnání se musela celá situace řešit i s ním. Nakonec souhlasil, a dokonce tvrdil, že vypomůže ženě v domácnosti.

49

Klíčová aktivita 10 Vstupní analýza a evaluace Tuto klíčovou aktivitu a její jednotlivé části zajišťoval PhDr. Petr Krohe. V rámci této klíčové aktivity vznikly 3 produkty: 1. Vstupní analýza 2. Formativní evaluace 3. Sumativní evaluace Vstupní analýza PhDr. Petr Krohe v rámci této vstupní analýzy zpracovával zhodnocení situace cílových skupin v sociálně vyloučených lokalitách „Západní lokalita“ a lokalita „U Potoka – ubytovna AH)“ Konkrétně se zaměřoval na zjištění kompetencí obyvatel v oblastech: • Zaměstnanosti a znalosti trhu práce • Bydlení • Kariéry a zdělávání • Rodiny • Rizikového chování a to metodou dotazníkového šetření a strukturovanými rozhovory. Strukturované rozhovory probíhaly v součinnosti s poskytovateli sociálních služeb, kteří byli zapojeni do projektu. Cílem této analýzy bylo zaměřit se na sociálně vyloučené osoby, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách v městě Bruntál. U této skupiny obyvatel pak byly zjišťovány příčiny sociální exkluze, strategie a jednání při hledání zaměstnání a při zbavování se stigmatu sociálního vyloučení.

Výstupy analýzy

a velmi se koncentrují na své bezprostřední okolí. Širší kontexty nebo okolí vnímají velmi obecně a mlhavě. Zpravidla se omezí na výroky „ta vláda“ nebo „svět“. I v případě, kdy u respondenta dochází k pozitivním změnám v podobě snahy o podnikatelské aktivity, dochází k nerealistickým očekáváním. • dostanu půjčku 5 miliónů Závěr: Při hledání pomoci sociálně vyloučeným osobám je důležité vždy pracovat s kontextem jejich „světa“, který se omezuje na bezprostřední okolí. Tedy aktivity musí sledovat tuto linii a postupně otevírat sociálně vyloučeným osobám „širší svět“ z pohledu obce nebo komunity. Nestrukturovaný čas Respondenti hovoří o svém denním režimu velmi vágně. Den je strukturován především jídlem a občas televizními programy. Jednotlivé dny plynou poměrně jednotvárně bez motivace a hlubší perspektivy. Snad jedinou strukturovanou položkou je období, kdy se přidělují dávky nebo návštěva úřadu nebo sociální služby. Ostatní dny jsou velmi podobné a jednotvárné. Jako činnost, kterou se den strukturuje je ponejvíce sledování TV, návštěvy nebo luštění křížovek. • • • • •

ráno vstanu, udělám si kafe a pak se dívám z okna jdu do města a dívám se na lidi koukáme na TV když prší, sedím doma, když je hezky, jdu se posadit na lavičku nudím se

Strukturované rozhovory (Přímé citace respondentů jsou psány kurzívou) Sociální reprezentace pojmu lokality na Dlouhé – Dlouhá jako místo bez naděje. Jádro sociálních reprezentací zní: „Západní lokalita je místo, kde lidé živoří a vnímají tuto lokalitu jako ghetto, prostor bez naděje a sociální kontroly a šance na vylepšení“.

Závěr: Jednotvárnost a nestrukturovanost denního rytmu, který je typický pro sociálně vyloučené osoby může vést k obtížnějšímu začleňování do pracovního procesu nebo obecně do většinové společnosti. Vznikají zde rizika prokrastinace a špatného časového plánování. Paradoxně dostatek „volného času“ se stává překážkou pro jeho smysluplné využití. Respondenti nedokážou svůj časový potenciál smysluplně využít.

Vnímání osobního prostoru Jedním z výrazných rozdílů mezi sociálně vyloučenými osobami a většinou společností je schopnost vnímat „svůj svět“. Majoritní populace se velmi často identifikují s konkrétní politikou a vnímají „svůj svět“ v kontextu své země nebo obce, kde žijí. Příslušníci sociálně vyloučených osob vnímají svět poměrně úžeji

Vnímání času Velmi málo strukturovaný čas vede k dalšímu jevu, kdy sociálně vyloučené osoby většinou vnímají čas jako současnost. Velmi často chybí rozhled v delší časové perspektivě a vnímání času se omezuje na krátké časové periody. Díky tomu je velmi obtížné přisoudit abstraktní časovou jednotku konkrétnímu

50

51

úkonu. Motivace, které pracují s delšími časovými horizonty jsou velmi málo účinné. • nevím, co bude dál • teď nic neseženu • žiju od dávky k dávce Závěr: Osoby trpící sociálním vyloučením je vhodné motivovat krátkodobými a jasně strukturovanými úkoly. Stanovovat takové cíle, které jsou schopni vnímat jako reálné ve svém časovém horizontu. Je vhodné tyto cíle přehledně značit (zápisem, symboly apod.). Absence ideálů a duchovních hodnot Duchovní zdroje, které jsou zde chápány v kontextu smyslu života nebo žitých ideálů či vzorů jsou u sledovaných osob silně narušeny. Zpravidla bývá problém již v samotném rodinném zázemí. Sociálně vyloučené osoby pak v průběhu života trpí absencí pozitivních vzorů a často jsou konfrontováni s negativními vzory především ve svém okolí a v médiích. Vnímání svého života jako cenné hodnoty, která má svůj smysl, poslání, a ethos je výrazně potlačená. Jednou z mála etických hodnot, kterou respondenti uznávají je rodina • nic tady nemá smysl • jsem k ničemu, nikdo mne nechce • kdysi jsem hrál fotbal • zajímá mne moje vnučka Závěr: Sociálně vyloučené osoby potřebují výrazně posílit duchovní hodnoty ve svém životě. Především v pozitivních vzorech ve svém okolí, v osobnostech z jejich světa a s jejich hodnotami či skrytými pravidly. Bez pozitivních vzorů je obtížné ukázat vhodný způsob výchovy dětí, hledání cest z krizových situací nebo pracovních návyků. V tomto ohledu lze stavět na hodnotách rodiny. Dalším důležitým prvkem při hledání vhodných postupů práce se sociálně vyloučenými osobami je hledání vhodného smyslu života a duchovních zdrojů, které mohou inspirovat a motivovat sociálně vyloučené osoby ke hledání cest z chudoby a dodat jim pocit důstojnosti a potřebnosti. Problematické vnímání osobních zdrojů S výše uvedenou problematikou absence smyslu a duchovních hodnot úzce souvisí i téma obtížného vnímání osobních zdrojů. Velmi často jsou respondenti orientováni pouze 52

na materiální hodnoty a omezení zdrojů. v této oblasti jsou pak velmi frustrující. Ostatní zdroje, které mohou být velmi kvalitní jsou respondenty podceňovány. Např. dobrý zdravotní stav, kvalitní vztahy s partnerem, přátelé, rodina, vlastní dovednosti a kompetence jsou podceňovány nebo opomíjeny, i když se u konkrétních osob vyskytují. • k čemu to je, když jsem zdravý, práce stejně není • nic nemůžeme dělat • mám jen dluhy, nezůstalo mi vůbec nic Respondenti s kvalitním partnerským vztahem se o této hodnotě jako o osobním zdroji nezmiňují. Podobně je to se zdravotním stavem a dalšími hodnotami. Výskyt vnímání osobních zdrojů se projevil pouze u jednoho respondenta v podobě pozitivního hodnocení osobních pracovních dovedností. • umím dobře péct • s tetou pečeme pro lidi Závěr: Pro práci se sociálně vyloučenými osobami doporučujeme více se zaměřit na podporu osobních zdrojů nemateriální povahy. Využít svých talentů, nadání, rodinného zázemí, zdraví apod. k vylepšení obtížné situace. Vztahy s okolím Velmi problematickou oblastí sociálně vyloučených osob je jejich vztah k ostatním osobám v sociálně vyloučených lokalitách. Tento problém byl zmíněn i v kapitole „Sociální reprezentace pojmu lokality na Dlouhé“. Dochází buď k lhostejnému přehlížení okolí, jakési formě kastovnictví nebo k jednání, které způsobuje konfliktní situace. • … s nimi se nebavím • všichni tam jenom chlastají • chci mít klid (od ostatních lidí v domě) Sociálně vyloučené osoby jsou velmi často zaměřeny úzce na svou osobu nebo partnera a obtížně hledají cestu k širším sociálním a společenským vztahům. Zvlášť výrazně problematické vztahy panují mezi osobami, které se popisují jako „místní“ a „těmi odjinud“ nebo „přistěhovalci“. Podobná nevraživost panuje i mezi jednotlivci nebo rodinami uvnitř jednoho domu. Závěr: Animozitu, kterou projevují sociálně vyloučené osoby navzájem a „kastovnictví“ je poměrně obtížné vyloučit. Vhodné budou pravděpodobně komunitní projekty a podpora společných aktivit v rámci komunity. Jakákoli forma 53

vzájemného poznávání a komunikace mezi vyloučenými osobami může přispět ke snížení nevraživosti mezi osobami v sociálně vyloučených lokalitách. Pasivita Respondenti - až na jednu výjimku – zcela spoléhají na pomoc „zvenčí“. Proaktivita je na velmi nízké úrovni a silně převládají stereotypy v chování, které se projevují pasivitou a očekáváním „záchrany“ od institucí, které navštěvují. Jde především o úřady (UP, sociální služby města) nebo organizace, které ve městě poskytují sociální služby. • čekám na dávky • jdu na sociálku, uvidím, co mi tam řeknou • mám jenom dluhy, nic se nedá dělat • čekám, že se naskytne (pracovní) místo • nikdo tady nechce pracovat • já nic nezměním Respondenti se často vyjadřují o své životní situaci, jako by neměli žádnou možnost volby nebo kontroly nad vzniklou situací. • prodali mi byt • vyhodili mě z práce • čekám, že se najde místo Závěr: Pasivita vyplývá z generačně přejímaných vzorců a má hluboké kořeny v rodinách a rodinném zázemí respondentů. Bude vhodné podporovat v sociálně vyloučených osobách proaktivní jednání. Zejména v oblasti vytváření pracovních míst nebo zapojováním do místních malých projektů, kde mohou přebírat odpovědnost a učit se kompetenci „odpovědnost“. Dotazníkové šetření Problematika některých aspektů nezaměstnanosti sociálně vyloučených osob v Bruntále byla analyzována dotazníkovým šetřením, které proběhlo v měsíci červnu a červenci 2014 a byly zjišťovány především ukazatele, které měly udávat míru jednotlivých kompetencí, jenž umožní zařadit se na trh práce u sledovaných osob v sociálně vyloučených lokalitách. Analýza dotazníků Dotazníky byly distribuovány mezi sociálně vyloučené osoby a následně vyhodnocovány kvantitativními a kvalitativními metodikami. Do brožury zařazuji kvalitativní výstupy z dotazníkového šetření, neboť mi pro praktické využití připadají přínosnější než statistická data. Citace respondentů jsou označeny kurzívou. 54

Metody hledání zaměstnání Sociálně vyloučené osoby při hledání zaměstnání využívají několik strategií. Obecně lze konstatovat, že výše vzdělání je přímo úměrná množství využívaných strategií pro hledání práce. U respondentů se projevují především tyto strategie pro hledání zaměstnání: Známosti, rodina – nejčetněji se vyskytující položka. Rodina, kamarádi, známí – tedy okruh osob, se kterými se nezaměstnaná osoba stýká, tvoří hlavní zdroj informací pro hledání zaměstnání. Respondenti zpravidla náhodně kontaktují své okolí s dotazem po práci. Je otázka, nakolik jsou tyto otázky formální a jsou skutečně odrazem vážného zájmu při hledání práce. Úřad práce – je další formou, jak se mezi nezaměstnanými sociálně vyloučenými osobami zjišťují informace o práci. Velmi často je ovšem tato strategie respondenty považována za málo účinnou a slouží velmi často jen jako „podmínka pro dávky“. Internet – nejméně četný zdroj pro hledání zaměstnání osob sociálně vyloučených. Důvod malé četnosti lze spatřovat v několika faktorech. Nezaměstnaní mají zpravidla nižší vzdělání a obtížněji se orientují v pracovních nabídkách, které jsou zveřejňovány na internetu. Dalším faktorem je snížená dostupnost internetu a vhodného hardwaru. Vhodným řešení se jeví pomoc sociálního pracovníka, který konkrétně s klientem vyhledává pracovní příležitosti. Sociální služby – velmi výraznou pomocí pro sociálně vyloučené osoby jsou organizace, které pomáhají aktivně hledat práci. Nabízejí klientovi pomoc při hledání na internetu a využívání dalších zdrojů. Také u dotazníkové šetření se vyskytují prvky pasivity a rezignace, které blokují aktivní vyhledávání práce. Zpravidla projevují pasivitu osoby dlouhodobě nezaměstnané. • lidé práci nehledají, práce tu není • … a proč (proč si mám hledat práci pozn. autora) • lidé si shání práci tím, že sedijou doma na zadku a čekají, až jim přijde • práce až dom. Celkově lze konstatovat, že u osob sociálně vyloučených existuje poměrně malé spektrum forem, jak hledat práci. Zcela úplně například chybí ochota samostatně se zaměstnat, i když existuje základní kvalifikace pro obor. Zájem o rekvalifikaci byl u respondentů zcela nulový. Strategie k získávání financí Nezaměstnaní sociálně vyloučení respondenti odpovídali na otázku, jak získávají finance. Vzhledem k citlivosti otázky byl dotaz položen projektivní formou. Odpovědi se dají zařadit do těchto kategorií: Respondenti zpravidla kombinují několik strategií získávání finanční zdrojů, například sociální dávky, práce „načerno“ a drobné krádeže. 55

Dávky a finanční příspěvky – je prakticky nejvíce využívaným způsobem, jak získat finance. Vzhledem k sníženým schopnostem strukturovat čas dochází často k velmi problematickému chování, které se vyznačuje cykličností: Čekání na dávku/nouze – dávky – hýření – prodej věcí – čekání na dávku/nouze Brigády – činnost, kterou využívá poměrně malý počet respondentů. Zpravidla se jedná o sezónní krátkodobé brigády. Např. sázení stromků, sběr ovoce nebo pomocné práce v kuchyni v horské chatě apod. Je otázka, nakolik jde o legální brigády nebo o formu práce „načerno“. respondenti tento rozdíl nezaznamenávají. Trestná činnost – je jednou z nejčetněji zastoupenou kategorií. Jedná se zpravidla o méně závažnou kriminalitu nebo přestupky. Z trestné činnosti respondenti uváděli především tyto činnosti: • krádeže kovů (tzv. „chodit na železo“) • podvody Život z úspor – krátkodobě respondenti řeší svou finanční situaci formou rozprodávání svých věcí nebo žijí z úspor. Práce „načerno“ – nelegální zaměstnávání je poměrně četnou formou získávání finančních prostředků. Zpravidla jde o pomocné práce. Půjčky – půjčky od nebankovních subjektů nebo lichva je opět silně zastoupenou strategií. Prakticky každý respondent má zkušenost s touto formou získávání financí. činnost zastoupení v % • brigády 13 % • trestná činnost 32 % • úspory 4 % • práce «načerno» 21 % • půjčky 30 % Z analýzy vyplývají následující závěry: • Osoby ohrožené sociální exkluzí nemají jasno ve svých hodnotách a prioritách. Pocházejí často z dysfunkčních rodin a mají problematické sociální zázemí. Aktivity, které mohou podpořit postupné zlepšování situace sociálně vyloučených osob, by měly podporovat reflexi a analýzu současného života. (Jak vypadá současný život, jaké mi poskytuje opory a zázemí. Co je základní hodnotou, smyslem a výzvou mého života.) • Osoby postižené sociálním vyloučením potřebuji získat vhodné dovednosti a kompetence k tomu, aby byly schopny plánovat a realizovat případné životní změny. Velmi často nemají vhodné osobnostní nástroje k provedení nebo nastartování změny. Vhodná témata se mohou odvíjet od problematiky řízení osobních změn a změnových procesů. 56

• Sociálně vyloučené osoby ve vyloučených lokalitách mají rovněž specifický způsob komunikace, který často brání vzájemnému kvalitnímu předávání informací mezi těmito osobami a jiným sociálním prostředím. Tato komunikační bariéra byla rovněž prokázána jinými výzkumy a nazvána jako „ohraničený kód“. Výcvik v komunikačních dovednostech mohou výrazně podpořit a vylepšit tuto problematickou stránku. • Rozhovory s respondenty prokázaly rovněž handicap sociálně vyloučených osob v oblasti práce se zdroji kvality života. Velmi často jsou osoby postižené sociálním vyloučením konfrontovány pouze s materiální rovinou chudoby a poměřují kvalitu života jen podle jediného identifikátoru. Chudoba a sociální exkluze je vymezena mnohem větším počtem identifikátorů. Je tedy potřeba poskytnout osobám, které jsou ohroženy sociální exkluzí vhled i do jiných indikátorů kvality života. • Pasivita a množství nestrukturovaného času, které je charakteristické pro sociálně vyloučené osoby lze podporovat činnostmi, které se zaměří na jasně strukturované úkoly, které jsou klienti schopni zvládnout a mohou je pozitivně motivovat. Vedlejším projevem pak může být i zvýšené sebevědomí klientů, které může opět posilovat ochotu hledat cesty ze sociálního vyloučení. Jako velmi vhodné se jeví již probíhající aktivity v podobě „malých technických služeb“. Každá pracovní aktivita rovněž propojuje sociálně vyloučenou osobu s okolním světem a pomáhá pozitivně korigovat odlišné vnímání světa.

Formativní evaluace Formativní evaluace proběhla v Září 2014 a jejím cílem bylo vytipovat vhodné aktivity k realizaci směrem k cílové skupině a vytvořit akční plán realizace jednotlivých aktivit. Jako metoda byl zvolen tzv. „kulatý stůl“ na který byli přizváni zástupci z řad poskytovatelů sociálních služeb a zástupci ostatních institucí, kteří pracují v sociálně vyloučených lokalitách nebo s osobami ohroženými sociálním vyloučením (asistenti prevence kriminality, romský poradce, sociální kurátor, sociální pracovník OSPOD a další) Jednotlivé okruhy doporučené k řešení Z analýz, diskuze zainteresovaných osob a cílů projektu vyplývají následující témata k řešení: 1. Co lze udělat pro to, aby obyvatelé SVL byli motivováni k tomu, aby byli zaměstnáni? 2. Jak minimalizovat vandalismus v SVL? 3. Jak vzbudit zájem o trávení volného času formou volnočasových aktivit. 4. Jak vzbudit zájem o vzdělávání? 5. Jak pracovat s veřejností v SVL? 57

Postup: Jednotlivé okruhy problémů byly podrobeny diskuzi v plénu a následně byly generovány nápady pomoci brainstormingové techniky. Závěry byly nakonec analyticky zhodnoceny a byly vyloučeny nereálné nápady. Nakonec účastníci bodovali jednotlivé aktivity. Nápady jsou přepsány níže a tučně jsou označeny ta řešení, která v daném okruhu získala nejvíce hlasů. Mnohé z nápadů dosud čekají na svou realizaci a můžete se jimi inspirovat. Návrhy řešení pro jednotlivé okruhy Okruh 1 – Co lze udělat pro to, aby obyvatelé SVL byli motivováni k tomu, aby byli zaměstnáni? Vygenerované nápady: 1. Předat seznam zaměstnavatelů mezi sociálně vyloučené osoby. 2. Pomoc při řešení důvodů vedoucích k nezájmu o práci 3. Spolupráce se zaměstnavateli – šikovný v práci – profesní růst – vyšší kvalifikace. 4. Užší spolupráce se sociálními pracovníky a dalšími institucemi. Okruh 2 – Jak minimalizovat vandalismus v SVL? Vygenerované nápady: 1. Zapojit osoby v SVL do budování a zkvalitňování svého okolí. 2. „Adoptování“ si předmětu (zodpovědnost za něj) 3. Co zničím, musím na své náklady nahradit. Okruh 3 – Jak vzbudit zájem o trávení volného času formou volnočasových aktivit. Vygenerované nápady: 1. Placení volnočasových aktivit jinou formou, než penězi. 2. Učit současně rodiče, děti a dospělé. 3. Zapojení osob v SVL do vybudování hřiště, herny apod. 4. Naučit rodiče vymýšlet volnočasové aktivity pro své děti. 5. Využít nabídku volnočasových aktivit v NO. 6. Spoluzapojení a spoluorganizování volnočasových aktivit společně s obyvateli SVL. 7. Zapojit děti ve školní docházce do aktivit typu „škola hrou“. 8. Pořádání burzy oblečení, hraček apod. Okruh 4 – Jak vzbudit zájem o vzdělávání? Vygenerované nápady: 58

1. Komunikace se školami. 2. Nabídnutí učebních oborů, které jsou blízké obyvatelům SVL. 3. Vzdělávací letní tábory nebo workshopy (vymyslet specifické přístupy a metody). 4. Zjistit, v čem se obyvatelé SVL chtějí vzdělávat. 5. Budovat zájem o četbu – „starší čtou mladším – čtecí maraton“ 6. Exkurze po zaměstnavatelích. 7. Vzdělávání rodičů. Okruh 5 – jak pracovat s veřejností v SVL? Vygenerované nápady: 1. Vytvořit přímé komunikační linky mezi rodinami. 2. Společná setkávání komunit. 3. Informační měsíčník do každé domácnosti. 4. Společná akce (akce pro rodiče nebo děti). 5. Informace pomocí městského rozhlasu. 6. Pravidelná veřejná referenda. 7. Volba „starosty“ – osoby, která by byla „mluvčím“ komunity. 8. Informační tabule nebo informace do domácnosti o nárocích na dávky. 9. Kabelová obecní televize 10. vytvoření obecní lokální sociální sítě na internetu. Co se povedlo zrealizovat? • V SVL „Západní lokalita“ byla vybudována informační tabule. • V SVL „Západní lokalita“ byl realizován „Jarní úklid“ na kterém se podíleli obyvatelé SVL společně se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a Městské policie • Ve spolupráci komunitních pracovníků, manželů Vaňkových a romského poradce Městského úřadu Bruntál bylo zrealizováno veřejné setkání starosty Města Bruntál a obyvatelů SVL. Veřejné setkání proběhlo přímo v lokalitě „Západní“. • Ve spolupráci s asistenty prevence kriminality a romského poradce Městského úřadu Bruntál byla realizována výtvarná soutěž pro děti a mládež ze SVL. • Byl vytvořen informační leták pro veřejnost s názvem „Podmínky pro vyplácení dávek jsou pro všechny stejné“! S nákladem 500 ks. Cílem tohoto letáku bylo, prostřednictvím objektivních informací snížit celospolečenské napětí směrem ke skupinám obyvatel, které jsou v nepříznivé životní situaci. Distribuován byl prostřednictvím terénních 59

pracovníků na veřejná místa (lékařské ordinace, autobusové a vlakové nádraží, informační centrum, obchody atp.) a rovněž do schránek obyvatel města Bruntál.

Sumativní evaluace V červnu 2015 proběhla sumativní evaluace. Cílem sumativní evaluace bylo zhodnotit celkový vývoj služeb a dopady těchto služeb za období realizace projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“. Sumativní evaluace nabízí účinné zhodnocení tohoto projektu a vyhodnocuje především pohled uživatelů a příjemců sociálních služeb. Pro vyhodnocení programu „Podpora sociální integrace v Bruntále“ byl využit tzv. Kirkpatrickův model (Dvořáková 2006, str. 32) který umožňuje realizátorovi aktivit postupovat při evaluaci systematicky podle jednotlivých stupňů (úrovní). K vyhodnocení podle Kirkpatrickova modelu byly využity rozhovory s klienty, kteří se zúčastnili projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“. S těmito osobami byl proveden polostrukturovaný rozhovor a dále byl analyzován podle pravidel vedení kvalitativního výzkumu. Jednotlivé odpovědi respondentů byly přiřazovány k úrovním Kirkpatrickova modelu. Otázky z polo strukturovaného rozhovoru byly využity na tyto úrovně. Texty psané kurzívou jsou přímé citace respondentů. Přehled úrovní podle Kirkpatrickova modelu: I. Reakce – jaké pocity mají účastníci projektu, jak jsou spokojeni. Spokojenost Respondenti projevovali výraznou spokojenost s účastí na programu „podpora sociální integrace v Bruntále“. • jsem velmi spokojená… • mám dobrý pocit, že jsem se mohl tady toho zúčastnit • není tady s ničím problém, všichni mi pomohou. Jsem velmi spokojený • líbí se mi tady • nikdo mne tady neodsuzuje • tady jsem spokojený, protože mne berou takového, jaký jsem • obrovsky mi tady pomohli Pocit slušného zacházení • jsou tady na mne hodní • nikoho tady neodsuzují • člověk kolikrát neví, jak to má udělat a tady mi vždycky pomůžou • kdyby zmizla Liga, tak bych neměl kam chodit, co dělat. Mám to tady moc rád 60

Nové podněty • děláme věci, které jsem neznal, je to zajímavé • nevím, kde bych se to naučil • chodíme na besedy, je to zajímavé Subjektivní zlepšení psychického stavu • byla jsem na tom hodně špatně s psychikou, už není tak zle • bylo mi často zle a měla jsem depky, je mi líp • chtěla jsem si to párkrát hodit, teď je to hodně dobré • Je to jako u psychologa, kdykoli odcházím, je mi líp II. Učení - do jaké míry rozšířili účastníci projektu své znalosti, zlepšili dovednosti, případně změnili postoje. Úroveň „učení“ byla mezi respondenty velmi silně zastoupená. Program „podpora sociální integrace v Bruntále“ byl v této úrovni Kirkpatrickova modelu velmi úspěšný. Jako jeden z výrazných kladů je potřeba vyzdvihnout učení v oblasti finanční gramotnosti a zvládání dluhových situací. Klienti velmi často hovořili o tom, že tato oblast byla pro ně stěžejní při dalším osobním rozvoji. Řešení špatné finanční situace • naučila jsem se jak šetřit peníze • umím už platit, co dlužím • umím už šetřit. Vím, jak to mám dělat • pomáhají mi propočítat splátky • mají tady ty byty sociální, učím se to všechno zaplatit • máme propočtené peníze, učíme se s tím vyjít • hodně mi pomohli s dávkami • sedl jsem si s papírama, probrali, co nejdřív zaplatit Zručnosti, dovednosti, péče o domácnost • baví mě šití a zkouším to • učím se, jak dobře vařit • učíme se zpívat a hrát na kytary • o zahradu se teď staráme my, dřív to tak nebylo. Teď je to dobře Výchova dětí • pomohli mi s dcerou, jak jí mám vychovávat • pomohli mi s tím, jak vychovat děti, hodně mi pomohly • učíme se dobře starat o děti 61

• pomáhají mi, jak získat dítě zpět • chodím s malým učit se do Ligy, tam mi pomáhají • pomáhají nám vytvořit lepší rodinu • tady doučují, to je dobře, nemusíme nikam chodit • učím se učit svoje děti Pracovní příležitosti • taky mi tady pomáhají hledat práci • byl jsem nezaměstnaný a už 3 měsíce pracuji • učím se napsat životopis, ať je to dobře • dali mi tady práci a jsem spokojený. Už vím, co lidi chcou, protože jsem byl předtím klient Pomoc při styku s úřady • pomáhají mi s úřadem práce • učím se, jak s papíry na pracák a sociálku Sociální kontakty a vytváření dobrých sociálních vazeb • kolem panuje rivalita, ale tady ne. Tady jsme v pohodě • mám tady kámoše • je tady celkově dobrý kolektiv • chodíme si tady pokecat a řešit věci, které potřebujeme • děláme tady besedy a je to zajímavé • vždycky jsem se rychle naštvala, teď jsem se naučila trpělivost • naučili mne nebát se doktorů Stanovování vizí a smysluplnost • vím, co teď chci, mám priority • chci dostat k sobě zpět dceru • budu dělat dobrou muziku • těším se to, až budu mít svůj byt • chci vychovávat svoje děti ve svém bytě • otevřely se mi oči a vím, co dělat III. Chování - do jaké míry změnili účastníci projektu své jednání a chování. Na této úrovni byly pozorovány a identifikovány především dvě úrovně změny. U respondentů šlo především o změnu směrem k větší odpovědnosti za svůj život a situaci, ve které se nachází a o lepší prosociální chování. Osobní odpovědnost • vím, že se chci o sebe postarat co nejvíc sama • chci vychovávat své dítě 62

• jsem šťastný, že mám tady práci, hodně mi to pomohlo Prosociální chování • rád tady chodím, baví mne to, když si tady můžeme povídat • naučili jsme se spolu komunikovat • naučili mne nebát se doktorů • děláme s dětmi výlety • chodíme tady hrát písničky IV. Výsledky – jaké výsledky přinesl projekt „Podpora sociální integrace v Bruntále“ a jak se tyto výsledky projevily v životě respondentů. Výsledky projektu se projevují v oblasti motivace klientů, dovednostní stránce, prosociálním chování a celkovém zlepšení psychické kondice zúčastněných. Konkrétně lze jmenovat tyto výsledky: • zvýšená míra odpovědnosti a samostatnosti zúčastněných klientů • zlepšení dovedností a kompetencí • zlepšení rodinných poměrů • zkvalitnění péče o vlastní děti a podpora s výchovnými a vzdělávacími problémy svěřených dětí • zkvalitnění prosociálního chování • zlepšení možností uplatnění se na trhu práce • zvýšená finanční gramotnost • zlepšení subjektivně vnímané psychické pohody • zvýšený pocit jistoty a vědomí, že na problém nejsem sám • pracovní příležitosti • schopnost pracovat s osobní vizí Výstupy z této evaluace jasně ukazují, že program měl dopad především na tři hlavní roviny. Šlo především o rovinu osobní odpovědnosti, která se projevila ve zvýšeném zájmu při hledání pracovních příležitostí, ochotě věnovat se více své rodině, dětem a vytvářet dobré zázemí. Druhá rovina, která přispěla sociální integraci byla rovina kompetencí a dovedností. Šlo především o kompetence v oblasti komunikace, schopnosti navazovat přátelské kontakty s okolím, praktické dovednosti spojené s vedením domácnosti nebo péčí o dítě. Třetí rovina dopadů projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“ se pak týkala psychologických faktorů, které byly spojeny se sebe oceněním, přijetím respondentů do sociální skupiny, zmenšení „stigmatizace“ respondentů a zlepšení jejich psychické pohody. 63

Závěrečná konference k projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“ V rámci projektu vznikla povinnost zorganizovat závěrečnou konferenci. A protože jsem zároveň manažerkou pracovní skupiny Děti, mládež a rodina v rámci procesu komunitního plánování, zrodil se nápad, jak závěrečnou konferenci pojmout tak, aby zároveň naplňovala jeden ze strategických cílů PS DMR. Výňatek z IV. KPRSS Priorita: Podpora systému služeb v oblasti péče o rodinu Název cíle: zefektivnit práci sociálních služeb určených pro rodiny, děti a mládež Opatření, která vedou k naplnění cíle: 2.1 zavedení inovativních postupů a aktivit pro cílovou skupinu

Ilustrační foto

Charakteristika opatření: Inovativní postupy by měly zefektivnit a zkvalitnit práci členů pracovní skupiny směrem k cílové skupině dětí, mládeže a rodiny. Mělo by se jednat o takové postupy, které svou charakteristikou přesahují standardní metody a postupy, které se využívají v sociální práci nebo se jedná o takové metody a postupy, které jsou již zavedeny a mají prokazatelně pozitivní dopad na cílovou skupinu, avšak jsou využívány pouze okrajově. Předpokládané dopady opatření: zefektivnění vzájemné spolupráce subjektů (poskytovatelů sociálních služeb a služeb návazných), eliminace neúčinných nebo zdvojených pracovních postupů směrem k cílové skupině. Aktivity vedoucí k naplnění opatření: • zavedení metody případových konferencí mezi poskytovatele sociálních služeb a osob pověřených výkonem SPOD • pořádání mezioborových konferencí se zaměřením na cílovou skupinu děti, mládež a rodinu • zjišťování inovativních postupů v oblasti sociálních služeb pro cílovou skupinu • zavedení inovativních postupů v oblasti sociálních služeb pro cílovou skupinu Závěrečná konference byla naplánována na 16. 9. 2015 a proběhla v prostorách Městského úřadu Bruntál s kapacitou 50 osob. Ve spolupráci se členy pracovních skupin v rámci KPSS proběhl nejprve sběr témat, nad kterými chtě-

64

65

li členové pracovních skupin diskutovat. Následovalo přihlašování aktivních účastníků, kteří měli zájem prezentovat své příspěvky – příklady dobré praxe. Od prvopočátku byla konference nastavená tak, aby na ní zaznívaly příklady dobré praxe, nikoli prezentace činností jednotlivých organizací, protože pro tyto účely slouží jiné akce, např. Veletrh sociálních služeb nebo setkávání poskytovatelů sociálních služeb a zástupců z řad zastupitelů v Malé Morávce.

Program konference „Práce s rodinami ohroženými sociálním vyloučením“ Příklady dobré praxe • 9:00–9:10 Úvodní slovo, Vladimír Jedlička, místostarosta, Mgr. Bc. Májková, vedoucí odboru sociálních věcí • 9:10–9:30 Prezentace projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“ – zhodnocení realizace projektu, Rozálie Zlámalová manažer projektu, Markéta Brziaková, koordinátor integračních procesů • 9:35–10:15 „Cestu ze závislosti lze najít už v dětském věku“, Mgr. Stanislav Toman • 10:20–10:35 Spolupráce Rodinné asistence a OSPOD v rodině, Mgr. Šárka Kršková • 10:40–11:25 „Kde slova nestačí“ – využití satirovské transformační terapie hrou u dětí s traumatem, Mgr. Petra Večerková Obědová pauza • 12:00–12:20 Spolupráce rodinné asistence a dluhové poradny při práci s rodinou, Jan Štolba • 12:25–13:05 Matky s dětmi – uživatelky návykových látek, Jiří Vlček • 13:10–13:40 Činnost oddělení sociálně-právní ochrany dětí MěÚ Bruntál, Mgr. Martina Božková • 13:45–14:05 Raná péče a spolupráce s dalšími organizacemi, Mgr. Ivana Kmínková • 14:10–14:55 Principy a metody práce s rodinou řešící „rozchodovou“, rozvodovou, porozvodovou či obdobnou problematiku, Mgr. Petra Večerková • 15:00–15:30 Zkušenosti poradců rané péče v rodinách ohrožených sociálním vyloučením, kde vyrůstá dítě se sluchovým nebo kombinovaným postižením do 7 let věku dítěte, Mgr. Miroslava Francová, Mgr. Lucie Hochmajerová • 15:35–16:00 Tréninková pracoviště pro uživatele sociálních služeb, jako východisko pro úspěšné uplatnění uživatelů na běžném trhu práce, Markéta Brziaková 66

Anotace příspěvků Příspěvek I. Prezentace projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“ – zhodnocení realizace projektu • Konference s názvem „Práce s rodinami ohroženými sociálním vyloučením – příklady dobré praxe“ je závěrečnou konferencí v rámci projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“. A proto příspěvek, který bude obsahovat prezentaci tohoto projektu a celkové zhodnocení projektu včetně konkrétních dopadů na uživatele, nesmí na konferenci chybět. • Projekt „Podpora sociální integrace v Bruntále“ byl finančně podpořen ze zdrojů ESF a MPSV a svým rozsahem i financováním se jedná o unikátní projekt realizovaný prostřednictvím odboru sociálních věcí MěÚ Bruntál. Příspěvek II. „Cestu ze závislosti lze najít už v dětském věku“ – přednáška • Osoby ohrožené závislostí lze vytipovat už v jejich dětském věku. Včasná detekce spolu s použitím vhodných výchovných metod může vývoj chování vybraného jedince ovlivnit žádoucím směrem dříve, než se s drogami setká. • Klíčová slova: kořeny závislosti, včasná diagnostika, opory a dovednosti, láska, režim a respekt, rodič a expert, šance na změnu. Příspěvek III. Spolupráce rodinné asistence a OSPOD v rodině - přednáška • Navázání spolupráce s rodinou za pomoci OSPOD. Pomoc při řešení krizové situace v rodině, návrat dítěte z kojeneckého ústavu zpět do rodiny. Sestavení plánu ochrany dětí vedoucí ke stabilizaci péče o nezl. děti – Případová konference – OSPOD. Spolupráce a podpora rodiny při plnění plánu ochrany dětí. • Klíčová slova: spolupráce s orgány SPOD, případové konference, stabilizace péče o nezletilé děti, plán pomoci, krizové situace v rodině. Příspěvek IV. „Kde slova nestačí“ – využití satirovské transformační terapie hrou u dětí s traumatem - přednáška • Příspěvek shrnuje zkušenosti z práce s dětmi ohroženými ve svém vývoji s využitím terapie na pískovišti. Příspěvek ukazuje konkrétní kazuistiky a možnosti využití terapeutického modelu, zabývá se dvěma různými procesy, které se odehrávají na pískovišti – proces uzdravování a proces změny u dětí. • Děti nám ve hře odhalují svůj vnitřní svět, hraní je pro dítě symbolický jazyk vyjádření sebe sama a odhaluje, co dítě zažilo, reakce na to, co 67

zažilo, pocity z toho, co zažilo, co si dítě přeje, chce nebo potřebuje. Přístup pomáhá bezpečným způsobem ztělesnit hluboko uložené zážitky, využít jejich potenciál, nechat dítě zažít změnu a ukotvit ji. V příspěvku budou použity fotografie konkrétních kazuistik. • Klíčová slova: transformační terapie hrou, Virginie Satirová, děti s traumatem. Příspěvek V. Spolupráce rodinné asistence a dluhové poradny při práci s rodinou – přednáška • Příspěvek shrnuje zkušenosti v oblasti spolupráce rodinné asistentky s dluhovým poradcem. • Situace: rodina je zadlužena, dluh činí 700 000 Kč, RA zjistila finanční situaci až díky samolepkám exekutora. Rodina se svěří s dluhy avšak díky špatnému vedení dokumentů, nezná všechny dluhy a exekuce. Neví co dál a půjčky řeší půjčkou. Dluh narůstá každým dnem nečinnosti. • Klíčová slova: předlužení, exekuce, hrozba ztráty bydlení, dluhové poradenství, oddlužení. Příspěvek VI. Matky s dětmi – uživatelky návykových látek – panelová diskuze • Příspěvek bude zaměřen na specifika terénní práce s matkami – uživatelkami návykových látek. Bude popisovat komplexní práci se situací, možnosti spolupráce v rámci návazných služeb v Bruntále a možnosti léčby matky s dítětem – uživatelky návykových látek. • V rámci panelové diskuze pak budeme hledat odpovědi na otázky, jaké to může mít dopady na dítě, nejbližší příbuzné, společnost a matky – uživatelky samotné, budeme polemizovat nad osobními i profesními dilematy. Jak na problematiku nahlíží pracovník, který dosud není v roli otce, jak na problematiku nahlíží pracovnice, která je v roli matky? Mohou tyto rozdílné aspekty ovlivnit průběh spolupráce a konečný výsledek? • Klíčová slova: matky – uživatelky návykových látek, závislost, osobní i profesní dilemata. Příspěvek VII. Činnost oddělení sociálně-právní ochrany dětí MěÚ Bruntál – přednáška • Které děti jsou předmětem sociálně-právní ochrany dětí? Kdy a ve kterých situacích a jak se obrátit na OSPOD (dítě, rodič, zařízení, aj.), vyhledávací činnost OSPOD? Práva a povinnosti (dítě, rodič, instituce,…), spolupráce… 68

• Nové metody sociální práce (vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, tvorba individuálního plánu ochrany dítěte, případové konference). • Klíčová slova: sociálně právní ochrana dětí, práva a povinnosti, spolupráce, nové metody sociální práce v souvislosti s výkonem SPOD. Příspěvek VIII. Raná péče a spolupráce s dalšími organizacemi – přednáška • Příspěvek objasní náplň sociální služby rané péče, uvede příklady spolupráce s dalšími organizacemi (např. OSPOD, SPC, psychologové, MŠ, ZŠ) a přednese konkrétní kazuistiku jako příklad dobré praxe. • Klíčová slova: ranná péče, spolupráce s dalšími subjekty, kazuistika. Příspěvek IX. Principy a metody práce s rodinou řešící „rozchodovou“, rozvodovou, porozvodovou či obdobnou problematiku – přednáška • Příspěvek shrnuje zkušenosti a příklad dobré praxe odborných pracovníků, kteří se zabývají řešením rozvodové, „rozchodové“, porozvodové či obdobné problematiky rodičů a dětí. Zaměřuje se na principy a metody práce s rodinou, zejména na asistované styky, rodinné mediace a terapeutickou práci s rodinou. • Zmíní se úskalí, se kterými se odborní pracovníci ve své praxi setkávají (problematická komunikace a (ne)spolupráce rodičů či vytváření negativního obrazu jednoho rodiče druhým před dítětem, dále rizika manipulace rodiče dítětem) a zkušenosti při doprovázení rodin v situacích, kdy je dítě svěřeno do péče jednoho rodiče a nastavují se kontakty s druhým rodičem, případně domlouvání střídavé péče o dítě. • Klíčová slova: rodina, rozvod, rozchod, manipulace, problematická komunikace, asistovaný styk rodiče s dítětem, mediace, terapie. Příspěvek X. Zkušenosti poradců rané péče v rodinách ohrožené sociálním vyloučením, kde vyrůstá dítě se sluchovým nebo kombinovaným postižením do 7 let věku dítěte – panelová diskuze • Panelová diskuse bude zaměřena na výměnu zkušeností při práci s rodinami ohrožené sociálním vyloučením. Bude hledat pozitivní a negativní zkušenosti, které brání nebo naopak pomáhají v další spolupráci s těmito rodinami. • Klíčová slova: rodiny ohrožené sociálním vyloučením, aktivizace, motivace, (ne)spolupráce, zkušenosti. 69

Příspěvek XI. Tréninková pracoviště pro uživatele sociálních služeb, jako východisko pro úspěšné uplatnění uživatelů na běžném trhu práce – panelová diskuze • V současnosti jsou tréninková pracoviště ve většinách případů zaměřená na osoby se zdravotním znevýhodněním. Avšak praxe čím dále více ukazuje, že i osoby dlouhodobě nezaměstnané či jinak znevýhodněné na trhu práce (absolventi, matky samoživitelky, matky po RD, osoby se základním vzděláním atp.) mají potíže zaměstnání získat, či si ho dlouhodoběji udržet, být v něm úspěšní… Existuje sice celá řada podpůrných programů na podporu znevýhodněných osob na trhu práce, avšak výsledky nebývají tak výrazné oproti očekáváním. Příspěvek nabídne svým posluchačům prostor pro možnosti inovace vedle standardně poskytovaných sociálních služeb. • V rámci panelové diskuze budeme hledat odpovědi na otázky: proč selhávají podpůrné programy v oblasti zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, proč vzbuzují u uživatelů sociálních služeb nedůvěru, jaká by mohla být úskalí zaměstnávání uživatelů sociálních služeb, jaké to může mít přednosti, jaká by měla být role poskytovatele, jak dlouhá doba by měla být doba zaměstnání v rámci tréninkového pracoviště, jaké by měli být uplatňovány principy, jaké by měli být výstupy?… A řady dalších otázek. • Klíčová slova: zaměstnání, zaměstnávání uživatelů, tréninkové pracoviště, pracovní návyky, příprava do zaměstnání, seberealizace, osobní rozvoj.

Medailonky přednášejících (řazeno abecedně) Božková Martina, Mgr. vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí MěÚ Bruntál. Profesní vývoj: dávkový specialista hmotné nouze MěÚ, kurátor pro mládež, vedoucí oddělení sociálních služeb, soc. pracovník OSPOD, aktuálně vedoucí OSPOD. Brziaková Markéta koordinátorka integračních procesů MěÚ Bruntál, manažerka PS Děti, mládež a rodina, vedoucí manažerského týmu v procesu komunitního plánování. Téměř 10 let se pohybuje v oblasti poskytování sociálních služeb, 7 let pracovala na pozici vedoucí NZDM a terénních programů pro společnost OPEN HOUSE o.p.s. V téže společnosti založila v roce 2013 preventivně vzdělávací centrum PVC OH 5P a v roce 2014 jej úspěšně dovedla k získání CERTIFIKÁTU odborné způsobilosti v oblasti školské primární prevence. V oblasti realizace preventivních programů na ZŠ a SŠ působí dodnes. Frekventantka sebezkušenostního výcviku KVP III (komplexní výcvik preventisty), v letech 2011–2014 koordinátorka pracovní skupiny NZDM a STREET Moravskoslezského kraje. 70

Francová Miroslava, Mgr. a Hochmajerová Lucie, Mgr. poradkyně rané péče v Centru pro dětský sluch Tamtam, o.p.s., Raná péče pro Moravu a Slezsko. Raná péče pro Moravu a Slezsko poskytuje sociální službu rané péče zaměřenou na rodiny s dětmi se sluchovým a kombinovaným postižením. Mají vystudovanou pedagogickou fakultu, obor speciální pedagogika. Miroslava Francová pracuje 7. rokem jako poradce rané péče u rodin se sluchovým a kombinovaným postižením. Kromě vystudování speciální pedagogiky na pedagogické fakultě UP v Olomouci absolvovala tříletý výcvik ve videotréninku interakcí a je akreditovaným videotrenérem. Lucie Hochmajerová pracuje částečně jako vedoucí v přímé péči – vedoucí poradce rané péče a částečně jako poradce rané péče. Má vystudovanou speciální pedagogiku pro předškolní věk na UP v Olomouci a speciální pedagogiku na MU v Brně. Kellerová Simona, Mgr. sociální pracovník, vedoucí AMT centra Krnov společnosti EUROTOPIA Opava o.p.s. V AMT centru pracuje od roku 2009, po celou dobu jako klíčový pracovník a vedoucí zařízení. Její další oblastí je práce s pachateli trestných činů v rámci probačních programů. Od roku 2015 vede poradenská střediska v Opavě a v Krnově. V roce 2015 ukončila systematický výcvik v psychoterapeutickém přístupu Modelu růstu V. Satirové (IVS ČR). Kmínková Ivana, Mgr. zaměstnanec Poradny rané péče Matana jedenáct let (s přestávkou na mateřskou dovolenou). Koordinátorka střediska a zároveň poradkyně rané péče. Vystudovala pedagogickou fakultu Ostravské univerzity a nastoupila do Slezské diakonie. Pracuje s dětmi se specifickými potřebami a jejich rodinami. Kršková Šárka, Mgr. terénní sociální pracovník SAS pro rodiny s dětmi společnosti HELP-IN o.p.s. Vystudovala Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, fakultu humanitních studií, studijní obor – sociální pedagogika. V rámci studia absolvovala praxi na magistrátu města Olomouce, odboru sociální pomoci, jako asistentka kurátora. Štolba Jan finanční poradce společnosti HELP-IN, o.p.s. Absolvent střední školy v oblasti podnikání, lektor finanční gramotnosti v projektu „Vzdělávání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí“ v Moravskoslezském kraji, od roku 2011 externí lektor finanční gramotnosti ve firmě Cofet, spolupráce na 6 projektech v oblasti zaměstnanosti, jako poradce pro monitoring a praxi a odborný pracovník projektů ESF. Iniciátor veřejných kurzů v Europe Direct Bruntál. Toman Stanislav, Mgr. v současnosti pracuje jako metodik prevence (Pedagogicko – psychologická poradna Bruntál, p. o.), adiktolog (Poradna pro závislosti, Open House o. p. s.), psycholog (Dům na půli cesty Timotei) a rodinný terapeut (AMT centrum Bruntál). Téměř 20 let praxe v oboru prevence rizikového chování, realizace programů a projektů, terapeutická a přednášková činnost. Vzděláním adiktolog, psycholog, terapeut, pedagog. 71

Večerková Petra, Mgr. rodinný terapeut a psychoterapeut, ředitelka NNO EUROTOPIA Opava o.p.s., jejímž hlavním cílem je usilovat o sociální začlenění a pozitivní změnu v životním způsobu rodin, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci. V oblasti vztahů a vztahových problémů pracuje od roku 1998. Věnuje se lektorské činnosti, která zahrnuje přednášky a workshopy pro pedagogy, sociální pracovníky a další odbornou veřejnost, je zaměřena především na oblast komunikace, vztahů, poruch chování a sociopatologických jevů. Je akreditovaným terapeutem SOFT (národní střešní organizace rodinných a systemických terapeutů v ČR), členem Institutu Virginie Satirové, Asociace pracovníků středisek výchovné péče. V roce 2003 ukončila psychoterapeutický výcvik v systemické rodinné terapii (ISRT Brno), v roce 2005 ukončila systematický výcvik v psychoterapeutickém přístupu Modelu růstu V. Satirové (IVS ČR), v roce 2012 ukončila výcvik supervize v pomáhajících profesích, čtvrtým rokem pokračuje v systematickém vzdělávání v přístupu Sand Tray – satirovská transformační systemická terapie na pískovišti vedená kanadskou terapeutkou Madeleine de Little. Vlček Jiří terénní pracovník služeb drogové prevence SDP, společnosti OPEN HOUSE o.p.s., na území města Bruntálu a Vrbna pod Pradědem. Začátky jeho profesní kariéry se píší od roku 1998, kdy začínal jako jeden z prvních „streetworkerů“ pro uživatele drog na Bruntálsku, spoluzakladatel K-centra Krystal v Krnově, kde působil do roku 2003. Od roku 2009 pracuje ve společnosti OPEN HOUSE, nejprve jako streetworker pro děti a mládež, aby se v roce 2012 vrátil k tomu, co má v oblasti poskytování sociálních služeb nejraději, a to je terénní práce s uživateli návykových látek. Zlámalová Rozálie projektový a finanční manažer MěÚ Bruntál, manažerka lokálního partnerství pro sociálně vyloučené lokality.

Ilustrační foto 72

Foto: lc

Texty příspěvků přednášejících (ve sborníku se objevují texty přednášejících, kteří je poslali k publikování)

Spolupráce rodinné asistence a dluhové poradny při práci s rodinou Autor: Jan Štolba, finanční poradce HELP-IN, o.p.s. Jeden z nejčastějších problémů současných rodin je předlužení a exekuce. Mnohdy to začíná drobnou půjčkou na spotřební zboží nebo přílišnou důvěřivostí. Bohužel díky neřešení závazků a neporozumění úředních textů dluh narůstá. V praxi se osvědčil model spolupráce rodinné asistence a dluhové poradny. Na rodinné asistenci náleží největší díl a to identifikovat problém, je proto důležité mít v rodině vybudovanou důvěru, aby se rodina svěřila s finanční situací. Situace: Rodina je zadlužena, dluh činí 700 000 Kč, rodinná asistence zjistila špatnou finanční situaci až díky nálepkám exekutora. Rodina se svěří s dluhy avšak díky špatnému vedení dokumentů, nezná všechny dluhy a exekuce. Neví co dál a půjčky řeší půjčky. Dluh narůstá každým dnem nečinnosti. Rodinná asistence nabídla pomoc bezplatného dluhového poradenství a rodina tuto pomoc přijala. Na základě kontaktování dluhové poradny rodinnou asistencí, se domluvil termín schůzky v rodině, kde proběhlo zjištění finanční situace. Finanční poradce provedl analýzu dokumentů, které rodina měla u sebe a zároveň podnikl všechny kroky k dopátrání ostatních exekucí a dluhů, které rodina měla. Po pečlivé analýze dluhový poradce doporučil oddlužení. Dluhový poradce pomohl rodině se sepisováním Žádosti o oddlužení formou splátkového kalendáře na krajský soud a kompletací dokumentace. Pro tuto rodinu vše dopadlo dobře, v současné době plní své závazky formou oddlužení. Tato rodina dostala naději na nový začátek. V současné době rodinná asistence s dluhovou poradnou identifikovala základní problémy zadlužení rodin mezi tyto problémy patří: špatná finanční, spotřebitelská a právní gramotnost, přemíra důvěřivosti a náchylnost na podvody. Na základě těchto získaných údajů se aktivity rozšířili o seminář finanční gramotnosti, kde rodiny získají všechny potřebné informace, jak se neztratit ve světě financí. Dále o mini psychologický výcvik zaměřený na odolnost vůči reklamě. Zde psycholog zábavnou a poučnou formou předá informace, jak se bránit účinně reklamě. Poslední a ne méně důležitou aktivitou je, že mají k dispozici dluhového poradce, který jim pomůže v době plnění oddlužení zůstat finanční stabilní. Zde rodina s dluhovou poradnou a rodinnou asistencí sestavují rodinný rozpočet a pravidelně dohlíží na jeho plnění. 73

Časté překážky: • Rodina nezná všechny své dluhy • Exekuce se neřeší 5 a více let • Rodina nesplňuje podmínky pro oddlužení • Neporozumění úředním textům • Špatná orientace ve finanční gramotnosti V každé rodině se nachází individuální finanční situace a problémy, zde rodinná asistence odvádí největší díl práce a to že dokáže identifikovat problém a motivovat rodiny k řešení finančních obtíží.

Činnost oddělení sociálně-právní ochrany dětí MěÚ Bruntál Autorka: Mgr. Martina Božková, vedoucí OSPOD Městského úřadu Bruntál Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Oblast sociálně-právní ochrany dětí je upravena zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Sociálně-právní ochrana se zejména zaměřuje na děti a) jejichž rodiče 1. zemřeli, 2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, b) které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy, c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, atd. d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte, e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu, 74

f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců, g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; h) které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu, Pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Kdy a kdo se může obrátit na OSPOD (zde hovořím o našem pracovišti, na oddělení sociálně-právní ochrany dětí MěÚ Bruntál)? Klienty orgánu sociálně – právní ochrany dětí (OSPOD) jsou děti a jejich rodiče, příp. osoby pečující o děti či jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte (fyzická osoba), kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. Na pracovníky OSPOD se mohou obracet se žádosti o pomoc děti (a to i bez vědomí rodičů, či jiných osob odpovědných za výchovu), rodiče a jiné osoby odpovědné za výchovu dětí – v rámci výkonu svých práv a povinností, také zájemci o tzn. náhradní rodičovství (pěstounská péče na přechodnou dobu, pěstounská péče, poručenství, osvojení). Dále se na pracovníky OSPOD může obrátit každý, kdo chce upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, nebo na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti příp. jiné skutečnosti, které se váží k právům a zájmů dětí. Při ochraně zájmů a práv nezletilých dětí pracovníci oddělení SPOD spolupracují se státními orgány, pověřenými osobami, školami, školskými zařízeními a poskytovateli zdravotnických služeb, popřípadě dalšími zařízeními určenými pro děti, tzn. zástupci těchto subjektů se na nás mohou také obracet. Záležitosti řešené ve spolupráci OSPOD a rodin (orgán SPOD je určován účastníkem – kolizním opatrovníkem dítěte v rámci soudních řízení), např. tyto oblasti: • Rozchody a rozvody rodičů, neshody rodičů – rozhodování o výkonu rodičovské zodpovědnosti pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů • Zvýšení, snížení či zrušení výživného na nezl. dítě • Styk dítěte s druhým rodičem, prarodiči, aj. • Nedostatečná péče rodičů a jiných osob zodpovědných za výchovu • Kolizní opatrovnictví včetně majetkových otázek, dědictví apod. • Určování a popírání otcovství • Náhradní rodinná péče 75

• • •

Trestná činnost dětí Přestupkové jednání dětí Sociálně-patologické jevy ve školním prostředí – záškoláctví, nevhodné chování, agresivita, aj. • Atd. Oprávnění OSPOD • Zaměstnanci OSPOD jsou oprávněni v souvislosti s plněním úkolů a) navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí… b) zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, ve zdravotnickém zařízení, v zaměstnání nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má dítě chování. c) pořizovat obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje. • Sociální pracovník se prokazuje zvláštním oprávněním, v němž je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, zaměstnavatel a výčet činností, které může tento zaměstnanec vykonávat. Povinnosti Povinnosti institucí, např. škol a školských zařízení vůči OSPOD a) umožnit zaměstnancům OSPOD (sociálnímu pracovníkovi) rozhovor s dítětem… b) sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis. c) oznámit OSPOD skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti, na které se sociálně-právní ochrana dětí zaměřuje, a to bez zbytečného odkladu po tom, kdy se o takové skutečnosti dozví. Pokud o to oznamovatel požádá, bude OSPOD oznamovatele informovat ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě, na které se sociálně-právní ochrana vztahuje. Povinnosti rodičů • Spolupracovat s orgány SPOD • Na výzvu OSPOD se dostavovat k osobnímu jednání, předložit listiny a další doklady… • Umožnit návštěvu zaměstnance OSPOD v obydlí, př. v jiném prostředí, kde dítě žije… 76

Povinnosti OSPOD Zaměstnanci OSPOD jsou povinni: a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili. b) zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila OSPOD c) zachovávat mlčenlivost o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí v rodině s dítětem d) zachovávat mlčenlivost o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče budoucích osvojitelů, jakož i o místě pobytu takového dítěte. Od 01. 01. 2014 vstoupila v platnost „velká“ Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí Hlavní okruhy změn • Nastavení podmínek pro vytvoření sítě služeb pro práci v rodinách • Stanovení závazných postupů pro činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a dalších účastníků systému • Rozvoj náhradní rodinné péče, zvýšení podpory pěstounské péče, hmotné zajištění pěstounské péče na přechodnou dobu, změna způsobu příprav pěstounů, vytváření podmínek pro zřízení podpůrných a odlehčovacích služeb pro nové i stávající pěstounské rodiny • Zavedení standardů kvality práce a nastavení minimálních rámců činnosti pro všechny subjekty v systému Související právní úprava • Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí (č. 473/2012 Sb., účinnost od 1. ledna 2013) • Novela zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních (č. 333/2012 Sb., účinnost od 1. listopadu 2012) • Zákon o mediaci 202/2012 Sb. (účinnost od 1. září 2012) • Nový občanský zákoník (89/2012 Sb.) a změnový zákon k občanskému zákoníku (účinnosti od 1. ledna 2014) • Nový zákon o nesporném řízení – věcný záměr (procesní norma) Vyhodnocení situace dítěte a rodiny § 10 odst. 3 písm. c) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte. Standard 9c: OSPOD provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte

77

a situace rodiny, zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování. Individuální plán ochrany dítěte § 10 odst. 3 Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny individuální plán ochrany dítěte, který: • vymezuje příčiny ohrožení dítěte, • stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny. Individuální plán ochrany dítěte § 10 odst. 5 Individuální plán ochrany dítěte se a) zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, b) vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností, c) pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy. Závaznost individuálního plánu ochrany dítěte Individuálním plánem ochrany dítěte se řídí: ZDVOP § 42a odst. 1) písm. h) • ZDVOP je povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytnout této rodině pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, zajistit jim terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností… v souladu s IPOD zpracovaným OSPOD • Dohody o výkonu pěstounské péče § 47b odst. 3 • Dohoda nebo správní rozhodnutí musí být v souladu s rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče osoby pečující nebo osoby v evidenci a s IPOD • Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči 78

• § 1 odst. 4 zák. 109/2002 Sb.: Zařízení a střediska spolupracují s OSPOD v souladu s IPOD Případová konference (§ 10 odst. 3) • dochází k zakotvení institutu případové konference jako jedné z metod práce OSPOD při poskytování sociálně-právní ochrany • případová konference je možným postupem, který OSPOD využívá při řešení situací ohrožených rodin a dětí • případová konference spočívá v zapojení dětí, rodičů, jiných osob zodpovědných za výchovu, jiných osob blízkých rodině a dítěti a dalších subjektů podílejících se na ochraně dítěte a řešení jeho situace • okruh zapojených osob a subjektů určuje OSPOD, který přihlíží rovněž k doporučením a návrhům ostatních. Může se jednat zejména o školy a školská zařízení, poskytovatele sociálních služeb, lékaře, zdravotnická zařízení, orgány činné v oblasti sociálního zabezpečení, Policii České republiky, obecní policii, státní zástupce a zástupkyně, úředníky a úřednice Probační a mediační služby České republiky a další odborné pracovníky a pracovnice (např. psychology a psycholožky) aj. Výchovná opatření podle § 13a Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 (napomenutí, dohled atd.) nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve a) středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo b) zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo domově pro osoby se zdravotním postižením. Dobu trvání výchovného opatření lze výjimečně prodloužit, celková doba trvání výchovného opatření však nesmí přesáhnout 6 měsíců. Pokud je dítě do výše uvedeného zařízení svěřeno nejdříve na základě předběžného opatření, doby se sčítají. Další změny týkající se činnosti OSPOD Spolupráce s pověřenými osobami a poskytovateli sociálních služeb – § 51 odst. 4 a § 53 odst. 1: • OÚORP je povinen na vyžádání poskytnout pověřené osobě údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany a poskytovateli sociálních služeb údaje potřebné pro poskytnutí sociální služby. • Poskytovatelé sociálních služeb jsou na výzvu OSPOD povinni sdělit bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany dětí. Standardy kvality sociálně-právní ochrany Standardy kvality SPOD pro: • orgány sociálně-právní ochrany 79

• pro pověřené osoby k NRP – dle § 48 odst. 2 písm. d) až f) • zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Obsah standardů: • standardy práce s klientem • standardy personálního a organizačního zajištění sociálně-právní ochrany • technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany Přechodné ustanovení (bod 12): vypracovat standardy a řídit se jimi nejpozději do 31. 12. 2014.

Zkušenosti poradců rané péče v rodinách ohrožených sociálním vyloučením, kde vyrůstá dítě se sluchovým nebo kombinovaným postižením do 7 let věku dítěte Autorka: Mgr. Miroslava Francová Raná péče pro Moravu a Slezsko je součástí Centra pro dětský sluch Tamtam, o. p. s. (dříve Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o. s.), která na celostátní úrovni nabízí komplex služeb, podporujících zejména rodiny s dětmi se sluchovým postižením. Služba rané péče je poskytována Ranou péčí pro Moravu a Slezsko formou terénních konzultací v rodině a je zaměřena na podporu rodin dětí se zdravotním postižením či znevýhodněním. Naší cílovou skupinou je rodina s dítětem se sluchovým a kombinovaným postižením do 7 let věku. Terénní službu rané péče nabízíme rodinám dětí se sluchovým a kombinovaným postižením na území celého Moravskoslezského kraje již od roku 2005. V rámci panelové diskuse bychom se chtěli s účastníky konference nejen zaměřit na pozitivní zkušenosti ve spolupráci s rodinami ohroženými sociálním vyloučením, kde vyrůstá dítě se sluchovým nebo kombinovaným postižením do 7 let věku, ale i zmapovat problematické momenty se zaměřením na řešení. Jako pozitivní a motivující pro naši spolupráci je fakt, že rodina ohrožená sociálním vyloučením kontaktuje naši službu s tím, že chce s námi spolupracovat. Dále je pro tyto rodiny velice častá soudržnost uvnitř rodiny a blízkého okolí. Velice se nám také osvědčila i vzájemná spolupráce s dalšími pracovníky v sociálních službách, kteří jsou skoro v každodenním kontaktu s těmito rodinami. Při domluvení termínů konzultace jsou rodiny schopny včas ohlásit změnu (např. zrušení termínu konzultace). Osvědčilo se nám i zintenzivnění našich setkání v rámci služby, a to hlavně v úvodu poskytování služby rané péče. Z naší zkušenosti je efektivnější, když se s rodinou domluvíme na menších krocích, které vedou k cíli, a na nich spolupracujeme. 80

Naopak problematické se nám zdají momenty, kdy se několikrát za sebou nepovede uskutečnit návštěva v rodině, a poté se komplikovaněji navazuje na již započatou práci. Také se nám jeví pro takovouto rodinu problematičtější komunikace s dalšími odborníky – lékaři, sociální pracovník na Úřadu práce aj. A další fakt, který komplikuje práci v těchto rodinách je, že poradce často nedostane všechny potřebné informace. Pevně věříme, že v rámci našeho příspěvku, který bude pojat jako diskuse nad tímto tématem, najdeme další pozitivní momenty a také řešení toho, co se nám tolik nedaří.

Matky s dětmi – uživatelky návykových látek – panelová diskuze Autor: Jiří Vlček Neznám ve své práci jinou cílovou skupinu klientů, která by vyvolávala tolik emocí, jako právě matky s dětmi. Skupina, u které je posuzování jejich současné situace a rozhodování o budoucnosti nejenom jich, ale také jejich nejbližších, mnohdy pochodováním po tom nejtenčím ledě, jaký si z pohledu pracovníka v sociálních službách můžete představit. Ve svém příspěvku bych chtěl mluvit o ženách, které navzdory užívání drog zvládají naplňovat také svou roli matky. Postupy v případech, kdy tomu tak není a matka není schopná péče o dítě, jsou jasně zákonem definované a pro mě mimo tuhle diskusi. CS Matky s dětmi je zároveň výjimečnou skupinou z mého pohledu také proto, že na rozdíl od jiných CS zde cíleně upřednostňuji práci na bytech, kde naplno využívám možnosti monitoringu bydlení matky a úrovně zázemí pro dítě v komplexní práci se situací. Mezi odbornou veřejností převládá názor, že těhotné a matky uživatelky drog patří do vysoce zranitelné skupiny žen ohrožené stigmatizací a sociálním vyloučením. Taktéž přetrvává v různých zemích tendence společnosti zaujímat trestající přístupy k těhotným ženám a matkám, které užívají návykové látky. Ženy pak mají strach, že budou zbaveny péče o své děti, a proto nevyhledávají léčení včas. Otěhotnění či samotné mateřství je často vnímáno jako důvod k tomu, aby uživatelka návykových látek s užíváním drog přestala a stala se ze dne na den dokonalou, nebo k dokonalosti směřovala. V mnoha případech se však jedná o téměř nesplnitelný úkol pro matku i těžký úděl pro dítě. „Jsem tu proto, aby moje maminka přestala užívat drogy“. Při práci s matkami – uživatelkami drog musí terénní pracovník vzít do úvahy hned několik úhlů pohledu: z hlediska zákona (ohlašovací povinnost), z hlediska profesního (zachování anonymity klientky, zachování důvěryhodnosti pracovníka před celou komunitou), i z hlediska osobního (rozdíl v pohledu muže 81

– neotce, ženy – matky, které svádí k promítání vlastních postojů a měřítek k dané situaci klientky). Lze říci, že ukazatelem určité nebezpečnosti užívání návykových látek je míra sebekontroly, množství, četnost a někdy i způsob užívání, jež úzce souvisí s fází užívání návykových látek, ve které se člověk právě nachází. Grohmannová (2007) ve velmi zjednodušené rovině hovoří o fázi experimentální, rekreační, problémové a závislé. V souvislosti se s tímto příspěvkem jsou zásadní poslední dvě kategorie, které už s sebou nesou rizika v oblasti somatického i psychického zdraví a sociálního fungování. Je důvodem k ohlášení na OSPOD samotný fakt, že matka dítěte je aktivní uživatelka drog? Šetřením v místě bydliště a pravidelným navštěvováním bylo zjištěno, že dítě je vizuálně v pořádku, není zanedbáváno na stravě, zdravotní péči, oblečení. Nenese viditelné známky týrání, směje se, komunikuje se svým okolím přiměřeně svému věku. Byt je přiměřeně vybavený a odpovídající kvalitě pro život s dítětem. Žena samotná nenese žádné stopy psychické poruchy, týrání, podvýživy a podobně. Domnívám se, že v takovém konkrétním případě ten důvod není. Vstupní branou do adiktologických služeb bývají zpravidla tzv. nízkoprahové programy. Díky své filosofii jsou totiž klienty vnímány jako bezpečné (klienty neidentifikují, nezjišťují nacionále), dostupné (není potřeba doporučení, nejsou zde čekací doby,…) a přijatelné (klienti nejsou zahlcováni nereálnými požadavky například na abstinenci). Ve většině případů jsou využívány uživateli drog, kteří aktuálně nemají potřebu s užíváním návykových látek přestat, případně o této možnosti jen uvažují. Nízkoprahové služby lze rozdělit na terénní programy a kontaktní centra. Kontaktní centrum v Bruntále nemáme, vycházím tedy dále z možností terénního programu. Terénní programy jsou vymezeny jako „Služby prvního kontaktu v terénu včetně komplexního programu Harm reduction s cílem ovlivnit motivaci pacienta/ klienta ke změně životního stylu, rizikového chování a k vyhledání příslušných odborných zařízení“ Co se týká matek – uživatelek drog, pracovník se s nimi setkává v terénu. Proto je jeho stěžejní dovedností navázání a hlavně udržení kontaktu, aby bylo možné s těmito ženami dále pracovat a posouvat je k pozitivním změnám. Je však dobré si uvědomit, že uživatelka drog, se kterou se pracovník setkává, nemusí být aktuálně ochotná vzdát se své návykové látky. Terénní pracovník by neměl v této fázi klientku předbíhat. Měl by být nehodnotící, provázející, empatický. Velmi důležitou zásadou v práci s těmito ženami je nemít velká očekávání, nevnášet do práce svá hodnotová měřítka, dramaticky nekonfrontovat představy klientky s realitou, nekritizovat, neobviňovat, netlačit a neklást nepřiměřené požadavky, které klientka nemůže zvládnout. Uživatelka drog musí cítit, že není vnímána negativně, že směrem k ní nemá pracovník předsudky. 82

Jen tak je možné vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém si může dovolit otevřeně hovořit. Jen tak je možné zjistit, v jaké fázi motivace ke změně životního stylu se uživatelka drog nachází, zda je ochotná a schopná pokusit se fungovat jako matka a navrhovat jí možnosti řešení situace, hledat ideální řešení pro matku i dítě. V intervenčních rozhovorech nabádáme matku, aby se držela zásad Harm Reduction a Public Health, uzpůsobených dané situaci. Aby maximálně omezila konfrontaci svého dítěte s životním stylem a komunitou uživatelů drog. Aby v případě, že má potřebu drogy užívat, brala ohled na bezpečí dítěte a nevystavovala jej přímým dopadům svého užívání a následným dojezdům. Aby v případě užívání měla zajištěno spolehlivé hlídání dítěte (jiný člen rodiny, babička, děda), nikoliv někdo z členů komunity užívající drogy. Aby dobu svého odpočinku přizpůsobovala chvílím, kdy je dítě v bezpečí u prarodičů nebo pod dohledem instituce (mateřská školka, škola, družina). Snažíme se s matkou o její situaci hovořit. Věnujeme dostatek prostoru jejím pocitům, potřebám, vnímání vlastní situace. Nenásilnou formou klientku motivujeme k změně postojů a návštěvě dalších návazných institucí, které ji v její situaci mohou pomoci především vhodnějším zázemím a širším rejstříkem nabízených služeb ( K-centrum, Adiktologická poradna, PL, TK). Respektujeme její právo rozhodnout o celé situaci sama. Důležitým úhlem pohledu je pro pracovníka obhájení vlastní pozice před klientkou, potažmo celou komunitou. Vztah klientky a pracovníka SDP se těší křehké důvěře na základě avizované anonymity, mlčenlivosti a individuálního přístupu pracovníka. V případě porušení těchto principů služby SDP hrozí pracovníkovi ztráta důvěry nejen ze strany klientky, ale také celé komunity. V takovém případě pak může být služba ze strany klientů plošně bojkotována, takovéhle případy se mohou na komunitě negativně podepsat na delší období.

Spolupráce Rodinné asistence a OSPOD Autorka: Mgr. Šárka Kršková Sociální pracovnice z odboru sociálních věcí-oddělení OSPOD, oslovila rodinnou asistentku, ze společnosti Help-in, s žádostí o možnost spolupráce s rodinou paní A, která žije s manželem a osmi nezletilými dětmi v pronajatém rodinném domě. Sociální pracovnice z OSPOD s rodinou již spolupracuje a usoudila, že by bylo vhodné, aby do rodiny docházela pravidelně rodinná asistentka. Tento návrh a možnost spolupráce při řešení problémů nadnesla v rodině paní A, která s nabídkou asistence souhlasila. Cílem spolupráce rodiny a Rodinné asistence byla pomoc a podpora při řešení finanční situace, zlepšení bytové situace, podpora matky v péči o děti, rozvoj osobnosti dětí, pomoc při přípravě dětí na vyučování. Rodina se dostala do evidence OSPOD na oznámení dětského lékaře, který měl 83

podezření na zanedbávání péče o děti v rodině. Rodičům byl na toto oznámení odebrán novorozenec, který byl na nějakou dobu umístěn v kojeneckém ústavu, než se v rodině vyřeší problémy/překážky, které brání jeho návratu. Rodinná asistentka, pracovnice OSPOD a paní A se společně domluvily na jednotlivých krocích a změnách, které budou muset v domácnosti nastat, aby se novorozenec mohl vrátit domů a byla zajištěna a zlepšena péče o ostatní nezletilé děti. Na základě společné spolupráce došlo na úřadě práce k vyřízení potřebných příspěvků, na které měla rodina nárok, tím se o trochu zlepšila jejich finanční situace. V rodině byla vyřízena mimořádná okamžitá pomoc, z této pomoci si rodina nakoupila potřebné vybavení domácnosti, na které předtím neměla peníze, a které byly v rodině potřebné hlavně kvůli dětskému zázemí v ní. Rodinná asistentka do rodiny docházela dvakrát týdně, kde se věnovala i dětem a jejich přípravě do školy. Rodina dodržovala veškerá doporučení, která dostala a společná situace manželů se zlepšovala a novorozenec byl opět vrácen do péče rodičů. Manželé se pokoušeli na vlastní náklady nějak zlepšit bytovou situaci v pronajatém domě, který je ale ve velmi špatném technickém stavu. Společně se sociálními pracovnicemi začali i uvažovat, že by si hledali nový pronájem, protože si sami uvědomovali, že prostředí, ve které m nyní žijí, není vhodné pro děti. Byla svolána případové konference ze strany OSPOD, které se zúčastnily třídní učitelky všech dětí, sociální pracovnice Help-in, sociální pracovnice MěÚ a paní A. Došlo k sestavení plánu ochrany nezl. dětí vedoucí ke stabilizaci péče o tyto nezletilé děti. Jeden z hlavních bodů bylo zajištění plnění školní docházky a zlepšení spolupráce rodičů se ZŠ, možnost docházky mladších nezletilých dětí do MŠ a jejich prošetření v PPP. Dále zlepšení docházky děti k dětskému lékaři na pravidelné prohlídky a v neposlední řadě se řešila i bytová situace rodiny. Postupně se v rodině začaly řešit veškeré stanovené úkoly plánu ochrany dětí. Rodiče na všem spolupracovali. Paní A si s rodinnou asistentkou sestavila rodinný rozpočet- finanční plán, dále společně vyřídili nástup dětí do MŠ, společně hledaly vhodné bydlení pro rodinu a pravidelně se rodinná asistentka věnovala dětem a jejich přípravě do školy a nabízela tak rodině podporu a pomoc v jejich nelehké životní situaci.

84

Tréninková pracoviště pro uživatele sociálních služeb jako východisko pro úspěšné uplatnění uživatelů na běžném trhu práce Autorka: Markéta Brziaková Hned na úvod příspěvku bych chtěla vymezit pojem tréninkového pracoviště, které mám na mysli. Nebude se jednat o klasická tréninková pracoviště typu kaváren, stěhovacích servisů nebo pracovišť většího rozsahu, např. sociálních podniků. Mluvit budu o tréninkových pracovištích malého rozsahu, pro 1–3 uživatele sociální služby a to v rámci standardního provozu sociální služby. Zrod myšlenky Někdy v letech 2009–2011, v období, když jsem pracovala v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež jako vedoucí sociálních služeb, jsem se pokoušela napsat několik projektů na podporu zaměstnanosti mladých absolventů středních škol. Vedl mě k tomu fakt, že klienti NZDM z řad absolventů (nejen) středních škol docházeli čím dál častěji se zakázkou: • „Potřebuji brigádu“… • „Potřebuji práci“… • „Potřebuji peníze, abych nebyl/a závislý/á na rodině“… • „Potřebuji praxi, protože mě nikde bez předchozí pracovní zkušenosti nechtějí zaměstnat“… • „Obávám se jít na pohovor, nevím co říkat, jak se chovat, nemám co nabídnout, nemám žádné pracovní zkušenosti“ … Já jsem věděla, že jim mohu pomoci napsat CV, mohu jim pomoci sestavit motivační dopis, mohu jim pomoci posílit schopnost sebeprezentace, posílit jejich komunikační dovednosti, mohu je naučit, jak odolávat stresu, zátěžovým situacím, jak se vyrovnat s neúspěchy… Ale i když klienti absolvovali individuální motivační programy na podporu zaměstnanosti, výsledky se stále opakovaly. Zaměstnavatelé je odmítali, protože neměli praxi, byli mladí, nezkušení a čím déle byli tito klienti v evidenci ÚP, tím obtížněji byli zaměstnatelní. Navíc ztráceli základní pracovní návyky a schopnosti dále ne sobě pracovat a rozvíjet se, postrádali sebevědomí a chuť a většina z nich uvízla v síti státních sociálních podpor. Když už si zaměstnání našli, většinou nebyli schopni si práci dlouhodoběji udržet. Nejčastější příčiny odchodu ze zaměstnání byly: • Nedostatečná pracovní morálka (pozdní příchody na pracoviště, časté absence/nemocnost, nedodržování BOZP – alkohol, jiné návykové látky atp.) • Nezvládaní a neplnění pracovních úkolů (důvodem bylo většinou nedostatečné zaškolení, vysoké pracovní tempo, vysoké normy, neochota slu85

žebně starších kolegů poskytnout psychickou podporu/radu, neochota zaměstnavatelů přizpůsobit normy začínajícím pracovníkům atp.) • Konflikty na pracovišti, nezpůsobilost k řešení krizových, zátěžových a stresových situací (nekvalitní mezilidské vztahy, problém s aklimatizací, s nepřijetím kolegů, nadřazenost a povyšování služebně starších kolegů, naschvály, pomluvy atp.) • Nereálná očekávání (vysoké výdělky, pouze ranní směny, neochota pracovat „přesčas“, neochota dojíždět za prací atp.) Všechny výše uvedené aspekty, mě čím dál více nabádají k myšlence, vytvořit malá tréninková pracoviště při sociálních službách. V praxi si to představuji následovně: Cílová skupina: • Uživatelé sociální služby, absolventi ZŠ, SOU, SŠ, matky po rodičovské dovolené, nezaměstnaní a dlouhodobě nezaměstnaní (do 6 měsíců) Profil cílové skupiny • Uživatel sociální služby s uzavřenou dohodou v režimu individuálního plánování, úzce profilovaného na získání standardního zaměstnání a rozvoj osobních kompetencí Cíl tréninkového pracoviště: • Získat nebo posílit osobní i pracovní kompetence u cílové skupiny tak, aby byla připravena na vstup do zaměstnání a byla schopna si toto zaměstnání dlouhodoběji udržet • Rozvoj pracovních návyků (včasné a pravidelné příchody na pracoviště, schopnost plnit pracovní úkoly, schopnost zvládat pracovní režim, podávat výkony, dodržování BOZP atp.) • Osobní rozvoj (zdravé komunikační návyky, asertivita, zodpovědnost, schopnost dávat i přijímat okamžitou zpětnou vazbu, schopnost plánovat, schopnost řešit problémy atp.) • Získat zaměstnání na pracovní smlouvu u běžných zaměstnavatelů Doba trvání: • 18 měsíců 12 měsíců hlavní pracovní poměr na tréninkovém pracovišti 6 měsíců podpůrčí doba v novém pracovním procesu formou individuálních konzultací a spolupráce se zaměstnavatelem 86

Pracovní činnosti • Dle zaměření sociální služby a dosaženého vzdělání uživatele (administrativní činnost, úklidové a údržbářské práce, zahradničení, pomoc při organizování volnočasových aktivit, pomoc při doučování atp.) • Vedle běžných pracovních činností bude část pracovní doby věnovaná motivačnímu tréninku (rozvoji a posílení osobních kompetencí) Kritéria pro výběr • Do tréninkových pracovišť by měli být zařazováni pouze uživatelé motivovaní ke změně a osobnímu růstu, s nimiž sociální služba dlouhodoběji spolupracovala a je známa jejich anamnéza (rodinné poměry, vzdělání, finance, bydlení, rizikové chování atp.) • Formou motivačního pohovoru (co chce uživatel získat, jaké schopnosti by chtěl posílit, v čem by se chtěl rozvíjet atp.) Proč pracovat na rozvoji kompetencí Kompetenčních modelů existuje celá řada. Já vycházím z modelu, který poskytuje model Belze a Siegrista.(2001, str. 165). Ten formuluje šest základních kompetencí. Jeho výčet se opírá o studii, která zkoumala míru významu jednotlivých kompetencí při obsazování nového pracovního místa. Jde tedy o typologii založenou na požadovaných potřebách trhu práce. Podle této studie byly požadovány po zaměstnancích především následující kompetence: Přehled kompetencí podle Belze a Siegrista • Komunikativnost a kooperativnost 37,4 % • Samostatnost a výkonnost 25,1 % • Schopnost řešit problémy a tvořivost 15,5 % • Odpovědnost 11,4 % • Schopnost uvažovat a učit se 8,7 % • Schopnost zdůvodňovat a hodnotit 4,6 % Z výše uvedeného lze tedy odvodit, že nejvýraznějšími požadavky pracovního trhu jsou mimo požadované odborné znalosti a dovednosti především schopnost komunikovat, být samostatný a tvořivý. Co by měli zaměstnanci tréninkových pracovišť umět (zcela nebo zčásti, dle individuálních možností): • Komunikační dovednosti: připravenost a schopnost uživatele vypovídat o sobě ostatním, schopnost pozitivního sebehodnocení, schopnost 87

• •

• •

•

•

vědomě ostatním naslouchat, umět rozlišit podstatné, schopnost rozpoznat neverbální signály, schopnost přijímat zpětnou vazbu, kritiku, ocenění, schopnost jednat asertivně, schopnost klást otázky, argumentovat, schopnost rozpoznat konflikt, schopnost řešit efektivně konflikty, schopnost zvládat zátěžové, stresové a krizové situace. Samostatnost a výkonnost: schopnost uživatele vyvíjet vlastní iniciativu, pracovat soustředěně, vědomě a vytrvale na nějakém úkolu, rozhodovací schopnosti. Schopnost řešit problémy: schopnost uživatele samostatně zpracovávat informace, plánovat výsledky a optimalizovat průběh prací. Schopnost uživatele být otevřený k poznání nových postupů a řešení vyskytujících se problémů. Odpovědnost: uživatel je připravený a ochotný převzít odpovědnost, umí odhadnout důsledky vlastního způsobu jednání. Schopnost uvažovat a učit se: uživatel je připraven a má sílu dále rozvíjet svou připravenost k učení, myslet v souvislostech a systémově, schopnost spojovat nové vědomosti s tím, co už zná a má schopnost nové vědomosti aplikovat do pracovního procesu. Schopnost zdůvodňovat a hodnotit připravenost a způsobilost uživatele zdůvodnit a hodnotit výsledky vlastní práce, schopnost používat přiměřená kritéria a měřítka hodnot, schopnost sebereflexe a reflexe pracovního výkonu, schopnost uvažovat realisticky. Schopnost týmové spolupráce a kooperace: schopnost uživatele podílet se aktivně a zodpovědně na skupinových pracovních procesech.

• Zkušenosti s individuálním plánováním • Zkušenosti s řízením projektů, vedením malých týmů, manažerské dovednosti To, co chceme uživatele v rámci tréninkových pracovišť učit, by měl koordinátor tréninkového pracoviště sám umět! (komunikační dovednosti, empatie, aktivní naslouchání, schopnost porozumět problému, akceptace, schopnost analyzovat, vyhodnocovat, individuální přístup, zdvořilost, schopnost řešit konflikty, jednat asertivně, pracovat v zátěži atp.). Pracovní náplň • Koordinace aktivit zaměstnanců tréninkového pracoviště – tvorba pracovní náplně, tvorba vzdělávacích modulů, vedení motivačních tréninků, stanovování pracovních úkolů, kontrola plnění pracovních úkolů, individuální konzultace • Vedení osobní dokumentace zaměstnanců, tvorba individuálních plánů • Hodnocení dosažených výsledků průběžné, závěrečné včetně zpracování výstupního hodnocení • Spolupráce s ÚP, se zaměstnavateli (vyhledávání pracovních příležitostí, aktivní komunikace ohledně nároků na pracovní místa, dojednání partnerství v oblasti zaměstnávání uživatelů z tréninkových pracovišť atp.), psychologem • A další… Použité zdroje: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, Bez Horst, Siegrist Marco, rok vydání 2001.

Nároky na zřízení tréninkových pracovišť: • Zřízení pracovního místa „Koordinátor tréninkového pracoviště“ • Zázemí – konzultační místnost, PC, místnost, kde by se mohl uživatel převlékat, svačit atp. • Úzká spolupráce s ÚP, potencionálními zaměstnavateli • Spolupráce s psychologem • Spolupráce s klíčovým pracovníkem sociální služby Profil Koordinátora tréninkového pracoviště • VŠ humanitního směru, nejlépe andragogika v profilaci na personální management nebo sociální práce • Lektor specialista – zkušenosti se zpracováváním učebních textů, zkušenosti s vedením a řízením tréninků a procvičováním dovedností a kompetencí, schopnost ověřovat znalosti, dovednosti a kompetence účastníků (možnost zajistit i externě) 88

89

Principy a metody práce s rodinou řešící „rozchodovou“, rozvodovou, porozvodovou či obdobnou problematiku – přednáška Autorka: Mgr. Petra Večerková Asistenční mediační a terapeutická centra (AMT centra) jsou od roku 2015 specializovanými pracovišti nestátní neziskové organizace EUROTOPIA Opava o.p.s., která poskytují komplexní služby rodinám s dětmi v jednotlivých fázích rozvodové, rozchodové nebo obdobné krizové situaci, případně osobám blízkým rodině, a to v Opavě (od r. 2007), v Krnově (od r. 2009) a v Bruntále (od r. 2011). AMT centra vznikla pod záštitou organizace Fondu ohrožených dětí (FOD), avšak s ohledem na restrukturalizaci FOD, byla AMT centra po dohodě mezi oběma organizacemi, jednotlivými obcemi a Moravskoslezským krajem převedena. Posláním AMT centra je řešení aktuální fáze rozvodové či rozchodové problematiky prostřednictvím poskytovaných služeb, které jsou zaměřené na podporu komunikace ve vztahu mezi rodiči, rodiči a dětmi, a při vytváření dohod. AMT centrum usiluje o zlepšení kvality života dětí a jejich rodin, o podporu v krizových rodinných situacích (neshody mezi partnery, rodiči a dětmi apod.) tak, aby je rodina dokázala využit ke svému růstu, o vytváření pozitivního vztahu mezi rodiči a dětmi a o zvýšení odpovědnosti rodičů jako předpoklad pro harmonický vývoj dětí. Služby AMT centra jsou poskytovány ambulantně (v prostorách AMT centra) i terénní formou (např. v přirozeném prostředí rodiny či na jiném předem domluveném místě). Mezi principy práce patří zejména podpora autonomie rozhodování, otevřenost a respekt ke klientovi, jeho rozhodnutí a volbě, rovnocenný, lidský vztah, dodržování práv, nestrannost a neutralita pracovníků, bezplatnost, týmová práce a systematické nastavení spolupráce s ohledem na individualitu jednotlivých členů rodin, rodiny jako celku. Mezi jednotlivé metody práce patří sociální poradenství, asistence při předávání dítěte rodiči/ při styku rodiče s dítětem, mediace a rodinná terapie. Sociální poradenství nabízí základní informace, podporu a orientaci v obtížné životní situaci, případně poskytuje informace o navazujících službách. Poradenství je součástí celého průběhu spolupráce se sociální pracovnicí. Asistence při předávání dítěte rodiči/při styku rodiče s dítětem je poskytovaná v situacích, kdy z různých důvodů nedochází k pravidelnému a bezpečnému předání dítěte mezi rodiči nebo když nedochází ke kontaktu rodiče s dítětem nebo je tento kontakt problémový. Dle výstupů z asistencí je vhodné navrhnout další služby. K využití asistence je zapotřebí souhlas obou rodičů a také včasné naplánování termínu asistence, a to nejméně 7 dní před uskutečněním konkrétní asistence. Mediace umožňuje mimosoudní řešení sporu za přítomnosti nestranných mediátorů, kteří usnadňují komunikaci mezi oběma stranami a vedou ji k vzájemnému porozumění. Mediace je proces dobrovolný, založený na ochotě obou stran vyjednávat, naslouchat si a dohodnout se. Cílem mediace je oboustranně přijatelná dohoda. 90

Rodinná terapie představuje způsob a metodu pomoci rodičům a rodině v náročné životní situaci, která je pro děti nevyhovující. Podporuje vlastní zdroje a možnosti rodiny ku prospěchu všech jejich členů. Rodinná terapie může probíhat individuálně, v páru, nebo s celou rodinou, případně jen s některými členy rodiny. Mezi úskalí, se kterými se odborní pracovníci ve své praxi setkávají, patří zejména problematická komunikace a (ne)spolupráce rodičů, vytváření negativního obrazu jednoho rodiče druhým před dítětem a rizika manipulace rodiče dítětem. S ohledem na děti je potřeba zabránit pokračování rozvodového či „rozchodového“ konfliktu tak, aby rodiče byli schopni si zachovat svou rodičovskou zodpovědnost. Dítě si pak vytvoří obraz, že rodiče se sice rozešli, ale jsou to oba hodnotní lidé a stále ho mají rádi. S oběma rodiči je nejvhodnější individuálně plánovat spolupráci zaměřenou ve většině případů na zlepšení komunikace a podporu jejich rodičovských kompetencí. Pokud jeden z rodičů nechce služby využít, pak lze tuto situaci řešit využitím pravomocí sociálního pracovníka OSPOD, který může doporučit či případně i nařídit využití poradenského zařízení, které se touto problematikou zabývá. Jsou-li služby odborného zařízení doporučeny soudcem a druhý rodič se neobrátí na doporučené zařízení, pak se vystavuje jistému znevýhodnění, které soudce zohledňuje při rozhodování o záležitostech dítěte. Popouzení dítěte rodičem má za následek snížení schopnosti adaptace dítěte v sociálním prostředí, což se projevuje poruchami chování. Děti velmi těžce prožívají skutečnost, že se jeho „lidé“, které má rádo, nemají rádi navzájem. Tento poznatek vzbuzuje v dítěti nejistotu, napětí a úzkost. Z tohoto důvodu je důležité zachovat pozitivní obraz druhého rodiče, aby si dítě bylo vědomo i své hodnoty a budovalo dále vlastní zdravé sebevědomí. Dítě pro svůj zdravý vývoj a růst potřebuje kooperatívni a láskyplný vztah mezi svými rodiči, tzv. zdravou párovou vazbu, anebo pouto se vzájemnou úctou. Chronické a neřešené partnerské konflikty mají tendenci pokračovat i po rozchodu manželů, mají na dítě nejnebezpečnější dopad, jelikož oslabují zdravé utváření identity dítěte. Zkušenosti při doprovázení rodin v situacích, kdy je dítě svěřeno do péče jednoho rodiče, a nastavují se kontakty s druhým rodičem, případně domlouvání střídavé/společné péče o dítě přináší zejména poznání toho, že porozvodová péče se stává zkouškou zralosti rodičovské (spolu)zodpovědnosti bývalých partnerů a příležitostí na reparát, kterým by oba rodiče měli svému dítěti dát druhou šanci uvěřit, že se o něj nejen chtějí, ale i dokáží dobře postarat. Dítě je rozvodem vystavené ztrátě společného domova a rodiny s oběma rodiči. Důsledky této ztráty by měli v náhradní verzi porozvodové péče postupně rekonstruovat oba rodiče. Obě rodičovské role, mateřská a otcovská, nejsou ani identické, ani konfrontační, ale komplementární (vzájemně se přirozeně doplňují). Je proto v zájmu dítěte a ženy matky, která chce dobře naplňovat svou mateřskou roli, aby v jejím rámci podporovala i co nejlepší výkon otcovské role muže, jejího bývalého partnera. Přirozenou součástí této podpory, která nejvíce prospěje dítěti, je úcta jednoho rodiče k druhému, což by se mělo promítnout ve zvolené formě péče o dítě. Prioritou 91

všech zúčastněných stran – rodičů, soudců, kolizních opatrovníků, psychologů, sociálních pracovníků a kurátorů, prarodičů a nových partnerů – by měla být kultivace, ozdravění a revitalizace rodičovské péče, která nejpřiléhavěji odpovídá aktuálním potřebám a zájmu dítěte a je založená na kooperaci obou rodičů.

Kde slova nestačí Autorka: Mgr. Petra Večerková Terapeutické pískoviště funguje jako účinný nástroj při léčbě traumat a zármutku. Počátky lze vysledovat k H. G. Wellsovi, který si všiml, že jeho synové zpracovávali problémy při hře s hračkami. Pískoviště se používá v Evropě, Japonsku i Spojených státech. Jeho dotykový, neverbální zážitek prohlubuje vědomí hlubokých osobních emocí v bezpečném terapeutickém prostředí. Jde o techniku terapeutické intervence, zásadní je zde role terapeuta a otázek, které klade. Poskytuje klientovi bezpečné místo, kde není posuzován a dovoluje mu zcela svobodně vyjádřit svůj vnitřní svět skrze pískoviště. Terapie na pískovišti je zahrnována mezi terapie hrou a platí na ni její principy. Zároveň vychází ze satirovské transformační systemické terapie, nicméně běžné postupy se realizují přes prostředníka – pískoviště a hračky na něm. Úkolem terapeuta je pozorovat a klást otázky, které navodí změnu. V tradiční satirovské terapii jsou ke vstupu do vnitřního světa člověka zapotřebí slova vytvářená v levé mozkové hemisféře. Tato slova vyjadřují pocity, naděje, sny a zklamání. Pomáhají ztělesnit hluboko uložené zážitky. Tento proces však může být pro mnohé – zejména pro děti – velmi obtížný. Hraní si je obrazem dětského vnitřního světa v čase a v prostoru. Terapeut dítěti dovoluje, aby hru organizovalo tak, jak potřebuje. Následuje ho, přidává se a stále sleduje jak hru, tak dítě. Rozhodující je vztah terapeuta s dítětem, důležité je při hře slovy vyjádřit a zeptat se na všechny části vnitřního světa hraček, které terapeut vidí vyjádřené ve hře. Obvykle se bere za dané, že děti budou ve hře vědět, co mají dělat, že mohou věci poznávat skrze hru a samy provést změny. Nicméně pouhá diskuse o obsahu pískoviště není dostačující, vyžaduje další tři kroky. Proměnit jakékoliv energetické místo, nechat dítě zažít změnu a pak ji ukotvit. Terapeut si musí všímat, kde se na pískovišti zrcadlí energie vnitřního světa a pak proměnit metaforu, se kterou dítě pracuje. Když to udělá, dítě zažije vnitřní změnu i u sebe. To je vyjádřeno, když se například terapeut zeptá: „Jak se cítíš, když vidíš děťátko ochráněné před…? „Kde to ve svém těle cítíš?“ Terapie není ani tak technika jako kompletní vztah k dítěti a jeho světu. Je zaměřená na dítě, dítě ji vede, je podporující, intenzivní, zábavná a transformační. 1. Terapeut musí s dítětem navázat vřelý a přátelský vztah, ve kterém si dobře rozumí 2. Terapeut přijímá dítě takové, jaké je 92

4. Terapeut vytvoří takový vztah, který dítěti svobodně umožní plně vyjádřit jeho pocity 3. Terapeut pohotově rozpoznává pocity, které dítě zažívá a reflektuje je způsobem, který dítěti umožňuje porozumět svému chování 5. Děti dělají, co mohou, aby dodaly smysl tomu, co zažily. 6. Změna je vždy možná, nemůžeme změnit minulé události, ale můžeme změnit jejich dopad 7. Terapeut nastavuje pouze taková omezení, která jsou pro dítě nezbytná, aby pochopilo svou zodpovědnost Ukázka práce na pískovišti – 1 setkání s 10-letým chlapcem

Dítě v situaci, kdy se rodiče rozcházejí, mají vleklé konflikty, vnímá svět jako místo, kde proti sobě bojují dobro se zlem. 93

Transformační změna – je klid, zvířata jsou ochráněna, jsou svobodná, na vnitřní straně pískoviště chlapec zobrazil své touhy – lesní vílu se srdcem, obklopenou rostlinami a ochráněnou.

Vývoj metafory na pískovišti – dobro vítězí nad zlem.

94

95

Seznam použitých zkratek: AD – Azylový dům AMT – Asistenční a terapeutické centrum APK – Asistent prevence kriminality DPC – Dům na půli cesty EU – Evropská unie EHP – Evropský hospodářský prostor HR – Harm reduction IPOD – Individuální plán ochrany dítěte IVS – Institut Virginie Satirové KPRSS – Komunitní plán rozvoje sociálních služeb KP ÚP ČR – Krajská pobočka úřadu práce České republiky MěÚ – Městský úřad MKDS – Městský kamerový dohlížecí systém MP – Městská policie NNO – Nevládní nezisková organizace NRP – Náhradní rodinná péče NZDM – Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež O.P.S. – Obecně prospěšná společnost O. S. – Občanské sdružení OSPOD – Oddělení sociálně právní ochrany dětí OÚORP – Obecní úřad obcí s rozšířenou působností PL – Psychiatrická léčebna RA – Rodinná asistence/asistentka SAS – Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi SDP – Služby drogové prevence SOFT – Národní střešní organizace rodinných a systemických terapeutů v ČR SPOD – sociálně právní ochrana dětí SVL – sociálně vyloučená lokalita TK – Terapeutická komunita TP – Terénní program ZDVOP – Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

96

Sborník příkladů dobré praxe Tato publikace byla vydána v rámci projektu „Podpora sociální integrace v Bruntále“ CZ.1.04/3.2.00/55.00028, který je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Vydává: Městský úřad Bruntál, odbor sociálních věcí, oddělení sociálních služeb Nádražní 20, 792 01 Bruntál, www.mubruntal.cz elektronický katalog sociálních služeb: http://socialnisluzby.mubruntal.cz/ Vedoucí odboru: Mgr. Bc. Ivana Májková, [email protected], tel.: 554 706 220 Vedoucí oddělení sociálních služeb: Mgr. Pavla Sohrová, [email protected], tel.: 554 706 145 Autorka: Markéta Brziaková, koordinátor integračních procesů Městského úřadu Bruntál (za obsah a korektury jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři) Grafické zpracování a tisk: TISKÁRNA K-TISK s.r.o. Dolní 1452/11, 79201 Bruntál, e-mail: [email protected], www.k-tisk.cz