No title

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Materiály k přednáškám z předmětu Mikrobiologie a virologie – část mikrobiologie BOT/MVP a BOT/MVPX Katedra botaniky PřF UP v Olomouci

RNDr. Barbora Mieslerová, Ph.D. Doc. RNDr. Michaela Sedlářová, Ph.D.

VERZE LS 2010/2011 Byly inovovány v rámci projektu: Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

TAXONOMICKÉ SYSTÉMY BAKTERIÍ  Nejkompletnější přehled bakterií a archeí včetně jejich taxonomického zařazení je publikováno v Bergey’s Manual of Systematic Bacteriology (první vydání v roce 1984, aktuální je 2. vydání). (zohledňuje nejnovější výzkumy).  Kromě manuálu systematické bakteriologie je publikován i starší zjednodušený Bergey’s Manual of Determinative Bacteriology (první vydání v roce 1923, aktuální je 9.vydání) zaměřený na praktické určování bakteriálních rodů a druhů.  Zatímco nejnovější vydání Bergeyova systematického manuálu zavádí zcela nový taxonomický systém bakterií založený na jejich fylogenezi, zjednodušený určovací manuál se stále drží praktičtějšího systému, který je založen zejména na fenotypových vlastnostech bakterií.  Nový systém dělí doménu Bacteria na 23 kmenů. Dosud používaný systém pak uvádí 351 skupin bakterií podle jejich fenotypové podobnosti. Oba taxonomické systémy se prolínají, mnohé nově definované kmeny zahrnují mikroorganismy z různých skupin starého systému, naopak organismy řazené do jedné skupiny starého systému jsou někdy nově zařazeny do více kmenů.  Vzhledem k praktičnosti staršího systému zejména pro určování bakterií, je tento systém stále používán a bude použit i v následujícím textu.

Klasifikace organismů do tří domén (impérií) a 6 říší (Cavalier-Smith, 1998).

SYSTEMATICKÉ ČLENĚNÍ BAKTERIÍ (ARCHAEA, BACTERIA) ARCHAEA

Velmi speciální a neobvyklá fyziologie a biochemie a extrémními podmínkami prostředí. Tvoří 3 fylogeneticky odlišné skupiny: Crenarchaeota, Euryarchaeota a Korarchaeota. Ale ekologicky tvoří 3 skupiny 1. Metanogenní bakterie. Akceptor elektronů je CO2 (anaerobní respirace). Jsou striktně anaerobní a žijí a produkují metan v bahnech, ve střevech živočichů i v bachoru přežvýkavců. Methanobacteruim, Methanococcus 2. Extrémní halofilové. Vyžadují 15% koncentraci NaCl v prostředí. Žijí na pobřeží moře, kde se těží sůl, v mrtvém moři či ve Slaném jezeře. Dovedou transformovat světelnou energii slunce v energii molekul ATP procesem zcela odlišným od chlorofylové fotosyntézy. Halobacterium 3. Extrémní termoacidofilové. Žijí v horkých sirných pramenech při teplotách okolo 80°C a pH 0,1. Získávají energii oxidací podle rovnice H2S + O2 H2SO4, nezávisle na organických látkách. Sulfolobus, Thermoplasma

Rod Methanosarcina

Buňky jsou nepravidelná sférická tělesa vyskytující se jednotlivě nebo v typických seskupeních buněk (pseudosarciny). Jsou striktně anaerobní, nepohyblivé. Optimální teplota pro růst je 30 až 40°C u mezofilních druhů, a 50 až 55°C u termofilů. Metan tvoří z acetátu, metanolu nebo redukcí CO2. Vyskytují se ve sladkovodních i mořských sedimentech, anaerobních bioreaktorech a v bachoru krav a ovcí.

Methanosarcina barkeri

Rod Halobacterium Buňky mají tyčkovitý tvar a jsou pohyblivé po mocí svazků polárních bičíků. Většina druhů je aerobní a extrémně halofilní s růstem v rozmezí 3,0 až 5,2 M NaCl. Optimální teplota pro růst je 20 až 55 ° C při pH 5,5 až 8,5. Jsou chemoorganotrofní. Zástupci tohoto rodu jsou součástí mikrobiálních společenstev solných jezer, solených fermentovaných potravin. Díky velké proteolytické aktivitě mohou být odpovědni za kažení výrobků, které byly konzervovány solením - ryby, maso, kůže.

Růst ve slaném jezeře – růžové plochy

Rod Pyrobaculum

Pyrobolus Buňky ve tvaru tyček (obdélníkové s pravoúhlými konci). Pohyblivé pomocí bičíků, fakultativně anaerobní nebo striktně anaerobní. Hypertermofilní - optimální růstová teplota je 100 ° C (min. 74°C; max. 104 °C). Fakultativně heterotrofní - tvoří H2S a CO2. Izolovány hlavně z pevninských solfatar (puklina v zemi, kde unikají páry) s nízkou salinitou.

Horký pramen bohatý na síru v Yellowstone

BACTERIA

ODDĚLENÍ: GRACILICUTES (GRAM-NEGATIVNÍ BAKTERIE) Charakteristická stavba buněčné stěny, netvoří endospory, 12 skupin bakterií

ODDĚLENÍ: FIRMICUTES (GRAM-POZITIVNÍ BAKTERIE) Charakteristická stavba buněčné stěny, tvoří endospory, 5 skupin bakterií

ODDĚLENÍ: TENERICUTES Buňka nemá buněčnou stěnu, povrch kryje pouze třívrstevná cytoplasmatická membrána, netvoří klidové buňky, saprofyté i parazité, rostou na speciálních médiích.

GRACILICUTES - Gram-negativní bakterie Mají buněčnou stěnu tvořenou peptidoglykanem (tvoří jen 10-20%) a pak převážně lipopolysacharidy a lipoproteiny. Tyto bakterie se Gramovým barvením zbarví růžově, na rozdíl od grampozitivních bakterií, které se jeví jako modrofialové. Netvoří spory, množí se příčným dělením. Některé druhy tvoří pouzdra či pochvy. Pohybují se pomocí bičíků nebo plazivě po substrátu. Mnozí zástupci gramnegativních bakterií jsou patogeny.

Pseudomonas aeruginosa  Tyčinky pohyblivé jedním nebo několika polárními bičíky.  Aerobní se striktně respiratorním typem metabolismu.  Chemoorganotrofní.  Některé druhy jsou patogenní pro člověka, zvířata nebo rostliny.  V napadeném těle bakterie rodu Pseudomonas produkují řadu látek, z nichž mnohé jsou toxické.  Patří k nim pyocyanin (váže se na flavoproteiny v elektronovém transportním řetězci), lecitináza (způsobuje rozklad lecitinu a tím zejména rozklad krvinek), kolagenáza (rozkládá kolagen a tím narušuje zejména vazivovou tkáň), lipázy (rozklad tuků), hemolysiny (rozklad krvinek) a fluorescein. Výsledkem je chudokrevnost, nekróza (odumírání) tkání a poškození nervové soustavy.  Infekce u člověka patří mezi ta s nejhorší prognózou (infekty popálenin, sepse novorozenců, osteomyelitidy, devastující infekce oka , … )

Rod Rhizobium  Pleomorfní tyčky, pohyblivé jedním polárním nebo subpolárním bičíkem nebo dvěma až šesti peritrichálními bičíky.  Zástupci tohoto rodu mají schopnost napadat kořenové vlásky leguminos (v mírném a tropickém pásmu) a podněcují tvorbu kořenových hlízek, v nichž se bakterie vyskytují v modifikované formě – rhizoidy, jako intracelulární symbionti, schopní fixace molekulového dusíku.  Všechny kmeny vykazují vysokou specificitu k hostiteli.  Čisté kultury se používají jako “očkovací preparát “.

Hlízky

Agrobacterium tumefaciens

 Je parazitem rostlin. Proniká do jejich buněk a do jejich genomu integruje tzv. Ti-plazmid.  Na tomto plazmidu jsou kódovány enzymy pro produkci tzv. opinů (aminokyseliny), které pak rostlina produkuje a bakterie využívá jako vydatnou živinu (zdroj uhlíku, dusíku a energie).  Schopnosti bakterie začlenit Tiplazmid do genomu se využívá v genovém inženýrství rostlin.  V takovém případě se použije bakterie s upraveným Tiplazmidem, do kterého jsou vloženy požadované geny.

Tumor na stonku rajčete způsobený A. tumefaciens

Rod Neisseria  Mají kulovitý nebo tyčinkovitý tvar, nejsou pohyblivé.  Buňky se vyskytující jednotlivě, ale častěji přitisknuté po dvou, někdy též v tetrádách. Chemoorganotrofní, aerobní.  Osídlují sliznice savců a některé druhy jsou primárně patogenní pro člověka.  N. gonorrhoeae - u člověka vyvolávají kapavku. Onemocnění má jiný průběh u muže a u ženy.  N. meningitis – meninokoková meningitis je akutní onemocnění s rychlou progresí. Příznaky Neisseria meningitidis

Rod Escherichia  Buňky mají tvar rovné tyčky vyskytující se jednotlivě.  Pohyblivé peritrichálními bičíky nebo nepohyblivé.  Fakultativně anaerobní a chemoorganotrofní.  Mají jak respiratorní, tak i fermentatorní typ metabolismu.  Vyskytují se jako normální flóra v koncové části střevního traktu teplokrevných živočichů (v případě E. blattae i švábů).  Kmeny E. coli, které obsahují enterotoxin nebo jiné faktory virulence, způsobují průjmovitá onemocnění. Tento druh je také hlavním původcem infekcí močových cest, nosokomiálních infekcí včetně septikémií a meningitid.  Je indikátorem fekálního znečištění.  E. coli je používána jako důležitý modelový organismus v genetice a mikrobiologii, který je významný zvláště pro obecné modelové studium bakterií.

E. coli na Mac Conkey agaru

Rod Yersinia

 G- rovné tyčky, občas i kokovitý tvar.  Fakultativně anaerobní a chemoorganotrofní.  Mají široké spektrum hostitelů, včetně člověka, zvířat (hlodavci a ptáci), nachází se v půdě, vodě a potravinách. Jsou jak striktně patogenní, tak příležitostně patogenní nebo i nepatogenní. Y. pestis – původce moru, primárně způsobuje onemocnění divokých hlodavců (přenos blechami, v nichž se bakterie množí) (dýmějový, plicní, septikémická forma). Stále v americe, asii, africe. Y. pseudotuberculosis – patogenní pro živočichy, příležitostně i člověka (chronický průjem, septikémie).

Yersinia pestis

Zánět tříselných uzlin

Rod Salmonella Buňky mají tvar rovné tyčky, většinou pohyblivé peritrichálními bičíky. Fakultativně anaerobní a chemoorganotrofní. Vyskytují se u člověka, studenokrevných i teplokrevných živočichů, v potravinách i v prostředí. Patogenní pro člověka a pro zvířata. Je to infekční agens tyfu, střevních horeček, gastroenteriid a septikémií. Salmonella enterica typhi je bakterie způsobující břišní tyfus (horečky, blouznění, průjmy až perforace střev), přenos vodou Salmonella typhimurium a další druhy vyvolávají salmonelózy – akutní průjmovitá onemocnění s krátkou inkubační dobou (8–10 hodin). Přenos spíš potravinami

(Salmonela vázaná na svalová vlákna)

Rod Vibrio Pohyblivé, většinou mírně zakřivené tyčinky, fakultativně anaerobní, chemoorganotrofní Vyskytují ve vodním prostředí (moře i sladké vody) a díky své patogenitě má epidemiologický význam Vibrio cholerae – působí u člověka choleru. Vylučovaný toxin způsobuje vodnatý průjem. Oblastí endemického výskytu je delta Gangy, další nejpostiženější zemí je Peru. Nejčastější přenos s potravou (mořské ryby, raci , mlži), případně pitnou vodou. Plně rozvinutá neléčená cholera je smrtelná asi v 50 % případů, ve vyspělých zemích při a dostupnosti lékařské péče umírá něco kolem 0,75 %  Vibria přežívají jen krátce v odpadní vodě, vyhovuje jim čistší méně slaná voda zálivů nebo moří

Rod Borrelia Jejich dlouhé buňky mají rozměry 0,2-0,5 × 8-30 µm. Spirochety. Z metabolického hlediska mají složité nutriční požadavky. Chemoorganotrofní, mikroaerofilní. Borélie jsou patogenní pro člověka a jiné savce a ptáky, vektorem pro přenos jsou členovci (klíště, veš). B. burgdorferi sensu lato - původce Lymeské boreliózy, jedna z nejčastějších antropozoonóz. Multiorgánové postižení. Prvním příznakem onemocnění je šířící se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí, dále horečka, bolesti svalů, únava. Pokud onemocnění zůstává neléčeno, tak postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Vakcína je předmětem zkoumání.

Borrelia burgdorferi

Rod Treponema Treponema pallidum- vyvolává syfilis. Nákaza pohlavním stykem, z matky na plod nebo kojením, proniká kůží a sliznicí. Poškozuje kapiláry a vyvolává imunopatologické procesy. Syfilis má 3 stadia. Primární s komplexem změn v místě průniku infekce, kde se tvoří ulcus durum (tvrdý vřed). Sekundární stadium je generalizovaná infekce s rozsevem treponem, které se projevuje manifestací změn na kůži a sliznicích. Obě stadia jsou vysoce nakažlivá. Terciární stadium jsou změny v orgánech, postupuje cévní poškození a poškození CNS (progresivní paralýza) Terapie: antibiotika

Treponema pallidum

Rod Leptospira Napadá volně žijící hlodavce, vepře, výskyt ve vodních tocích, na březích a v bahně.  Pronikaji do krevního oběhu, ničí kapiláry, což vede k hemoragiím. Vyvolávají funkční selhání jater, ledvin, horečka, třesavka. Nákaza: potravou, vodou, vzácně kůží. Antropozoonóza. Nejčastější způsob nakažení lidí Leptospira interrogans je kontakt poranění kůže, očí nebo sliznic s vodou znečištěnou močí nakaženého zvířete. Nejčastěji člověk přijde do kontaktu s vodou, půdou nebo dokonce i potravou, která byla nemocným zvířetem znečištěna (kontaminována). Tímto způsobem se leptospiry dostávají do trávícího traktu a pronikají i neporušenou sliznicí do lidského organismu.Někdy dokonce stačí jen malé množství znečištěné vody, která vám “šplouchne do oka”, protože tyto mikroby se mohou do těla dostat i spojivkou. Hygiena, hubení hlodavců,

Rod Rickettsia Obligátní intracelulární patogeni. Krátké, gramnegativní, aerobní, nepohyblivé tyčky. Nemohou být kultivovány při absenci hostitelských buněk v médiu. R. prowazeki – původce skvrnitého tyfu (skvrnivka, epidemický tyfus). Živočišná buňka infikovaná R. prowazeki Nemoc přenáší veš šatní. Charakteristickými příznaky jsou horečka, zimnice, třesavka, bolesti těla a hlavně vyrážka, která se tvoří na hrudníku, poté postupuje na končetiny. Bez léčby dochází v důsledku septikémie, srdečního selhání, renálního (ledvinného) selhání nebo pneumonie k úmrtí. Nejčastější oblasti výskytu jsou v hornatých oblastech Mexika, v Jižní Americe, ve střední a východní Africe a mnoha státech Asie.

Rod Chlamydia Chlamydie jsou intracelulárními parazity živočichů a člověka. Jsou závislí na metabolismu hostitelské buňky Chlamydia trachomatis Je to infekce napadající pohlavní orgány a většinou se řadí mezi pohlavně přenosné choroby. Primárně se skutečně přenáší pohlavním stykem, při nechráněném sexu. Příznaky: Malý defekt na vnějších částech genitálií (puchýřek, uzlinka) Svědění, výtok a nestandardní zápach Bolestivost u pohlavního styku, vážnější komplikace - napadení a infekci děložního čípku, dělohy či vaječníků. U mužů prostaty a urogenitálních cest. Komplikace CHT často vedou k neplodnosti, a to u obou pohlaví. Léčení antibiotiky.

Léčení antibiotiky

FIRMICUTES - GRAM-POZITIVNÍ BAKTERIE Bakterie, které mají na konci diagnostického barvení podle Gramovy metody pod mikroskopem modrofialovou barvu. Tento fakt je zapříčiněn vysokým obsahem peptidoglykanu v buněčné stěně a absencí lipopolysacharidové vrstvy. Tvary jsou tyčinkové nebo kokální. Některé tyčinky jsou schopné pravého větvení. Rozmnožují se příčným dělením. Tvoří termorezistentní endospory.

Rod Staphylococcus Buňky sférické, vyskytující se jednotlivě, po dvou nebo v nepravidelných shlucích. Fakultativně anaerobní, chemoorganotrofní. Nejčastěji se vyskytuje na kůži, kožních žlázách a sliznicích velkého počtu teplokrevných obratlovců, ale i z půdy, vody a prachu.  Produkují extracelulární toxiny– nejznámější S. aureus, S. epidermidis. S. aureus - Zánět vlasových folikulů Hnisavý zánět prstů rukou – ze záděrek, infekce po operaci nebo úrazu, mastitida, osteomyelitida, pneumonie, enterokolitia, Sepse – („otrava krve“). toxický šokový syndrom Léčba – antibiotiky – 80% kmenů rezistentních k penicilinu

Panaricium – zánět ze záděrek

Rod Streptococcus Kokální baktérie, řetízkovité uspořádání S. agalactiae U člověka normálně může být v respiračním traktu, zažívacím traktu a ve vagíně, kde kolonizuje sliznice bez onemocnění. Infekcí při porodu – může být původcem novorozeneckých meningitid a sepsí. U dospělých způsobují komplikace v šestinedělí nebo hnisavé artritidy, infekce ran atd.

S. agalactiae

Orální streptokoky (druhově nejpočetnější skupina) S. pneumoniae – (pneumokok) hlavním původcem komunitního zánětu plic. Běžně kolonizuje horní cesty dýchací.Vyvolává i meningitidy a sepse. S. pyogenes- angína, spála, zánět středního ucha Streptococcus mutans – adheze na zubní sklovinu, vznik zubního plaku, kyselé metabolity – zubní kaz

Streptococcus mutans

V potravinářském průmyslu má význam Streptococcus salivarius subsp. thermophillus při výrobě jogurtů. Mléčné kvašení.

Jogurt Streptococcus salivarius subsp. thermophilus

Rod Lactobacillus Buňky mají tvar pravidelných tyček, obvykle delší, občas také kokovité, uspořádané v krátkých řetízcích. Nesporulujcí. Fakultativně anaerobní, občas mikroaerofilní. Laktobacily jsou přítomné v nejrůznějších potravinách živočišného nebo rostlinného původu - v nápojích, kysaném zelí, silážích; běžně osídlují gastrointestinální trakt ptáků a savců a vaginu savců, tvoří část normální ústní flóry mnoha teplokrevných živočichů včetně člověka. Pouze vzácně jsou patogenní.

Lactobacillus delbrueckii

L. delbrueckii subsp. bulgaricus – jogurt (startér), sýr L. acidophilus – střevní trakt člověka a zvířat, ústa a vagina Lactobacillus acidophilus

Rod Corynebacterium Rovné nebo mírně zakřivené štíhlé tyčky se zúženými nebo ztluštělými konci (kyjovité formy). Buňky obvykle uspořádané jednotlivě nebo ve dvojicích (formace písmene „V“). Fakultativně anaerobní. C. diphtheriae – původce záškrtu. Čistě lidský patogen. Vytvářejí se pablány, které pevně přilnou k respirační sliznici. Produkuje toxin. Podčelistní uzliny se zvětšují do velkosti ořechu a vzniká kolem nich otok podkožního vaziva. Krk zduřuje a má stejný obvod jako hlava. Zhoubný záškrt je vždy provázen komplikacemi (zánět srdečního svalu (myocarditis) a pozáškrtové obrny (patro, oční svaly, nohy).

Corynebacterium diphteriae

Pablána vytvořená Corynebacterium diphteriae

Rod Mycobacterium Jsou to aerobní tyčinky, nepohyblivé a nesporulující. G+ nebo přesněji acidorezistentní.  Buňky jsou rovné nebo zakřivené tyčinky, mohou tvořit větvená vlákna až mycelium (snadno rozpadavé v tyčinky až kokovité buňky). Mycobacterium tuberculosis Významné patogeny. Mycobacterium tuberculosis – tuberkulosa člověka. Nákaza - lidé s otevřenou plicní formou tuberkulózy - kapénková infekce. Nejčastěji napadá plíce, postižené tkáně podléhají rozpadu a na jejich místech se tvoří dutiny. Další formy tuberkulózy jsou tuberkulózní meningitida, tuberkulóza kostí, urogenitální soustavy, gastrointestinální soustavy, kožní forma tuberkulózy. Mycobacterium leprae – lepra – malomocenství. Má sklon napadat periferní nervy (Schwanovy buňky) a jiné chladnější oblasti těla – kůži a sliznice. Nemoc často probíhá bezpříznakově a není nijak zvlášť nakažlivá (vyjma kožní formy vytvářející vředy). Destruktivní forma- ničí lidský imunitní systém a způsobuje znetvořeniny na končetinách a na obličeji. Přenos kapénkovou infekcí, poraněním. Ke smrti dochází po několika desetiletích onemocnění –

Příznaky tuberkulózy

Příznaky lepry

Rod Clostridium Buňky mají tvar pleomorfních tyček (rovné nebo mírně zakřivené) uspořádané po dvou nebo v krátkých řetízcích.  spory Většinou pohyblivé peritrichálními bičíky. Striktně anaerobní fermentační metabolismus. Většina druhů je chemoorganotrofních, některé jsou chemolitotrofní. Klostridia se běžně vyskytují v půdě, stokovém kalu, mořských sedimentech, rozkládajícím se rostlinném materiálu, živočišných a rostlinných produktech, ve střevním traktu živočichů, jícnu obratlovců, u hmyzu.

Clostridium botulinum

Clostridium difficle

C. botulinum – produkuje 7 typů toxinů původce botulismu. Je izolován z půdy, vody, sedimentů, potravin, střeva živočichů včetně člověka. Všechny formy botulismu mohou být smrtelné a vždy vyžadují okamžitou lékařskou péči. C. perfringens – produkuje řadu toxinů vyskytuje se v půdě, střevním traktu živočichů včetně člověka. Hlavní útočiště poskytuje bakteriím nedostatečně tepelně upravené maso. Způsobuje asi 80% případů klostridiové myonekrózy (plynové gangrény). U člověka jsou infekce často polymikrobní. C. tetani – způsobuje tetanus (ztrnutí šíje). křeče a ztráta koordinace svalových pohybů (toxin tetanospasmin). Bez lékařské pomoci (antibiotika, sérum) končí zpravidla smrtí v důsledku kolapsu dýchacího systému (křeč mezižeberních a dalších svalů znemožní dýchání).

Rozvoj plynové gangrény Projev celkového tetanu

Rod Bacillus Vegetativní buňky rodu Bacillus jsou aerobní, peritrichní tyčinky, rovné s oblým nebo hranatým zakončením Buňky se mohou vyskytovat samostatně nebo tvoří řetízky o počtu jednotek až stovek

Tvorba jedné endospory, která se vyznačuje velkou odolností k vysokým teplotám, jedům, zářením a jiným nepříznivým podmínkám. Zástupci mohou rozkládat nejrůznější organické sloučeniny, mají bohatou enzymatickou výbavu (amylolytické, pektolytické, proteolytické enzymy) B. cereus - rozšířený v půdě. U člověka je znám jako původce enterotoxikóza emetická a průjmová forma Bacillus anthracis – sněť slezinná, antrax. Primárně se jedná o onemocnění hospodářských zvířat, zejména hovězího dobytka. Jedná se o častou náplň biologických zbraní (japonská armáda v Číně, sovětský svaz také vyráběl biologické zbraně na bázi antraxu). Anthrax je vysoce infekční a přenáší se alimentární cestou, kůží přes oděrky nebo skrze dýchací soustavu. Plicní, střevní, kožní forma.

Rod Streptomyces Vegetativní vlákna tvoří větvené mycelium, které se jen zřídka rozpadá. Vzdušné mycelium v době zralosti tvoří řetízky se sporami.  Aerobní, chemorganotrofní. Většina zástupců produkuje jedno nebo více antibiotik (STREPTOMYCIN) Streptomycéty jsou rozšířené v půdě, včetně kompostu, a ve vodním prostředí. Většinou jsou saprofytické, pouze několik druhů je patogenních pro člověka a zvířata, jiné jsou fytopatogenní. S. somaliensis – patogen člověka S. scabies - fytopatogenní

S. scabies

Streptomyces sp.

TENERICUTES Buňka těchto bakterií postrádá buněčnou stěnu, povrch bakteriální buňky kryje pouze třívrstevná cytoplasmatická membrána. Jsou to gramnegativní více či méně nepohyblivé bakterie, které netvoří klidové buňky a rozmnožují se pučením nebo dělením. Metabolismus je fakultativně anaerobní, obligátně anaerobní, chemoorganotrofní, energii získávají fermentací.

Rod Mycoplasma Buňky mají velmi pleomorfní tvar od sférických buněk, mírně ovoidních nebo tvaru hrušky po štíhlá větvená vlákna jednotného průměru.  Nemají buněčnou stěnu. Jsou nepohyblivé, fakultativně anaerobní. Kolonie mají typický vzhled smaženého „volského oka“. Jsou parazity a patogeny širokého rozmezí savčích a ptačích hostitelů. Vyvolávají onemocnění respiračního a urogenitálního traktu. Některé druhy se vyskytují na povrchu rostlin a u hmyzu. M. pneumoniae – vyskytuje se v dutině ústní a v dýchacích cestách. Je původce pneumónií. Přirozeným hostitelem je člověk. Mycoplasma pneumoniae