Z obsahu:
11
;68-
J. Procházka: A co si o tom myslíte vy? B. Pasternak: t}oktor Živago (ukázky) Máme ich ozaj radi {anketa) K. Šrníd:Prázdný lokál S. Jílek: Wlro is who W. Matuška Erotika a literatura U myšleriek Epikúra
Fotograf něhy M. Novotný: Básníkův život visí jerronr na niti J. Kavan: BBC se plácla přes kapsu Vrátí Slavii slávu? (zpor'čď trenóra Havránka) P. Bláha: Fo hospodách jako rrcho vlasti (test
MY
68)
I
ío l.)
17 š}1
2$ 34
Jn .}Ó
&ió
5b
6t
Grafická úprava obálky |. Kovařík.
MY ó8 o Politickokulturni čosopis o Vydóvó Ústřední výbor ČSM v Mlodé Írontě o RočníkV. Redokce: Gorkého nóm. 24, Proho í. Telefon: 2210 41, ŠéÍredoktorVlodimír M_otes; zóstupce šéfredoktoro M. Novotný (vnitropolit..rubiiko);. K. Zemon, J. Tvizník (záňr.'rubriko); D. Broueá (sp-o'É. rubriko); J. Mlodějovský (ormódo 'o brorrrnost)i P. Prouzo, " l. Pechor (kult.
rLrbriko); J.-Kovořík (groÍickó úprovo). Tiskne Mír, novinóřské zóvody, n' p., zóvod 2, provoz 23, opletolcvo ulice 3,'.Proho- 1. jednou měsíčně.Rozšiřuje PNS, ceno jecincho výtisku 4'- 'Vychózí Kčs, předplotné přijímó koždý póštovní úřo'd o'do_ ručovotel..'objednóvky do zohroničívyřizuje Pi\š, ústrední.*p"di." tisku, .oddě|ení vývoz tisku,. Jindřišskó ulice- 14, Proho 1. Nevyž'ódcné rukopisy, íotogrofie o kresby se nevrocejí' Uzóvěrko toho.to číslobylo 2. 10. 19ó8' Místo o dotum vydóní (podle výrobního g'gÍikonr"ri: Proho, 15' 11, 1968, @ MIodó fronto 19ó8.
a cosi otom myslíte vy?
,,Čim se zabýváte ve svých těŽkých chvílích?"
Ian Patočka, Liberec
V TĚŽKÝCH CHVILÍCH kaŽd'ý z
rrás reaguje jinak. }e to logické, nebot jsme různí.Někdo se u příleŽi_
PRo MY ó8 píŠrsPlsoVATEt JAN
procház[
tosti osobních i obecnějších katastroť otrrací k Bo_ hu. Kdekdo se spÍšzabývá alkoholem, labilní část mužťtvyhleclává právě po národnÍch porážkách s'tejně labilní Ženy a s'po,Iečně ho,ldujÍ únikovým radovárrkám, které naše obtíŽnépostavení v Evropě pochopÍte1ně nemohou nikterak pozitivně ovlivnít. Povšiml jsem si, Že osobní slabosti jsou snáz onrluviteIné, zarámujeme-li je drtivou mezinárodnÍ situací. Význarnnějšíjednotlivci u příležÍtirstiiako_ výchto přestávek v trárodnÍm dění sepisují paměti, zapislljÍ hlavně věci, které se nestaly, a výroky, o kterých se domnívají, že je skutečně řekli, a títnto zptisobem se snaži zamlžÍt,kdo vlasttrě trejzásluŽněji zkaňhal náš národnÍ osud" Já se ve chvílÍch krÍzípravidelrrě utíkám do ves_ míru. Samozřejmě v četbě. Čtrr uŽ léta o létání' Oclebírám odborné časopÍsy,rád tra toto téma ho_ vořím se speciaiisty" Sám nechápu, jak můŽu mít rád to, če]ro se vlastně nejvíc bojím. A já se hrozrrě bo;ím létárrí. Potryb stroje t쎚ího neŽ je mlátička nad střechauri domťr. je pro mne přes všechnu teo_ řetickoll přÍpravenost vždycky znovtl a zftovLl z,áhadou. Dokud tyto mechanismy spoléhaIy na ta1r vrtulí, přece jenonr jsem mě1 pocit, Že je to loglcké. Jakmile se mnohein většÍkrabice začaly mnohem rychle|i vznášet bez vrtulÍ, vzdaL jsem se moŽnosti příjítvěcem na kloub' A čtu si o letectví asi tak, jakc si čteme o KilimanciŽaru; bereme na vědomí, Že to existrije, ale současně jsrne trochu rádi, Že s tím nemáme nic společného.Na jakoukoliv cestu
do zahraničíse vydávám, aŽ kdyŽ uŽ skutečně nenÍ zbytí, celá rodÍna mě doprovází rra letiště, všeclrny líbám, v duchu si dělám bilanci dosavadního Života, myslím na předky, kteří už také o'dešli na onen svět, jeno'm smÍřen s tím, Že je to m'oŽná moje p'o'slední cesta, mohu vstoupit do kabiny a opásat se bezpečnostnÍmipopruhy. Na všechny cesty si beru černý oblek, bílou košÍli,jsenr oholetr, ostrYíhán, umyt. Když mi nedávno kdosi říkal, abych z jakýchsi důvodůkamsi odletěI, dost dobře jsem ne_ chápal, proč bych riziku v povětří měl dávat před_ nost před stejným rizikem ve svém vlasltním bytě. AIe rnnohem raděJi neŽ letadly, se v duševnímrozpolo_ Želí zabývám blíŽe neurčenýmÍ létajícímipředměty. Nad články o Martanech pociťuji slaboun'ké mra_ zeni v zádech, zdá se mi, Že by naše s]oŽité poz€m_ ské problémy přece jenom mohly být neočekávaně vyřešeny. A to možná dokonce skvěle. Jestliže ku_ příkladu o našem národě uŽ čtvrtéstoletí neustále rozhoduje někdo jiný, nepřipadato by mÍ nenof málrrí, kdyby zčis,ta jasna i o našípianetě rozhodl někdo odjinud, kdo by o tom, co se na glÓbu děje, neměI ve skutečtrostÍ ani tušení. Já se totiŽ nedomtrÍvám, Že by civilizace někde mimo ZemÍ mohla být zaostalejšÍ, brutálnější a mohla se ubírat tak zásadně omylnými cestami. Děti jsem uŽ dávno při_ pravil na tuto eventualitu a řekl jsem jim, že terasa našeho domu je dostatečně prostorná, aby na rrí menší talíř mohl přistát' Možná vystoupÍ z taliře muŽíčeka osloví nás hanácky' řekl jsem" StaršÍ dcera mě upozornila, že kdyby vystoupil, že by nás asi oslovil jinak, protože i pro Marťany je p.ochopiteině výhodnějšÍ osvojit si světový jazyk, neŽ ztrá^ cet čas nářečím nějakých sedláků. Po chvilce přemýšlení jsem jí dal za pravdu. A pak jsen se skutečně sta'l svědkem té hÍstorické události. V noci, Většina věcÍ, které nepředvídáme, se děje právě v rroci' Vyšel jsem na terasu, dÍval jsem se tínt smět'em, kterým jsem se díval jedné srpnové noci, kdy houfně přistávala letadla, která jsem mylně považoval za stroje pronajaté Čedokem
k
hrornadné přeprariě rekreantťt.
A pravě V
tnnl
srněru se ve vzduelru polrybovala bílá svÍticÍ koule.
Řekl bych, Že klouzala. VeliCe pomalu, majestátrrě, maličko klesala' jakoby zavěšena na neViditelném mechanickém rameni obrovské síly. Nebyl to ani meteorit, ani prskavá světlice, spíšto byla mléčrrá tichá báň.
A pak zničehonic zrůžověja. PrYesně tak, jak to popisova1 jeden Brazilec, který chytal ryby a ta báň se snesla kousek od něho do vrbového houští. To je skvělél napadlo mě. Za]ínrá se o nás nejenom oSN, ale Í Martani. Děti! obrátil Jsem se do pokoje. UŽ jsou tacly! řekt
_
ó
StěŽu.;'ete si,
že jste nedostali koupit Procházkovu knihu PoLITIKA PRo KAŽDÉH].zďá se, Že k jejímu novému vydánÍ asi v nejbližšídobě nedo'ide. IPokud ano, budeme vás itl_ folmovat.] Protože však Po]itika pro každého je sesta_ vena převážně z článkůotištěných v našenr časopise, nabízílne vám za ni jistotl náhradu. Máme totiŽ k dis_ pozici řaclu starších čísels Procházkovými úvahami. IMůŽeme vám je prostřednictvÍm PNS poslat na dobírku.
Adresa: 5eznam:
MY 68, Gorkého 24, Praha 1"] Zde je
jejich
: Čo říkáte problému amatéťismua profesiona_ lismu ve spsrtu? MY 65/4 ; Proč se u nás neprrrmitaií včas úspěŠnézá_ padní filnry? MY 65l'5 : Co si myslíte o administrativních zásazíeh přoti některým českým filmům?
MY
6513
jsem. Ale treŽ jsnre se vrátili na terasu, byla plující Že nad Prahou }etěl bliŽe neurčený světelný předkoule pryč. Podívejte se, řekl jsern, jak je Praha mět. " V noci hezkál A od toho dne si mysiÍm, že to přece jenom neDcery i Žena se na mne podívaly tak, jak se na jsem já, kdo se v poslední době ve světě zbláznil. mire ciívajíuž dost dlouilo" A Že se možná přece jenom některé moje předtuchy splní. Nejenom ty vesmírné.|á totiŽ sveřepě věřím, Vzal sÍs prášky? řekla Žena.' odešel jsem do koupelny a dost dlouho jsenr se za že i věci, které na první pohled vypadají jako pro_ zamknutými dveřmi sám na sebe díval do zrcadla' hrané a jako nenapravitelné, vůbec nemusí V toku času působit negativně, naopak, všechno se v životě MoŽná je to pravda, připouštěl jsem, možná jsem pošetilých a snivých jednotlivců i národů mťrŽe se zbláznil a nevím o tom. Někdy se t'o sťává obrátit k lepšimu mnohem dřÍv, neŽ by kdokoliv i mnohem důleŽitějšímlÍdem, dokonce celým odpo_ z nás řekl... vědným kolektivťtm. Proč by se nemohl zbIáznít jeden spisovatel? Rárro jsem si přečetl v novinách, .
MY MY MY MY MY MY MY MY MY
My
65i6 : Co soudíte o generačnim problému? 65/11: Proč existuje Tuzex?
Ca si myslíte o životn! úrovni nás mladýclr? 66/3 : Jak je to s honorovárrím našiclr umělců? 60/7 : MohI lryste něco napsat o svých ideálech? 66/9 : Co si myslíte o protekci u nás? 66/10: Co soudÍte o rozporu mezi slovy a činy? 66/11: Jaký je váš názor na T. G. Masaryka? 66/12: Co si myslíte o budoucnosti? 66/1 :
Proč většina vzilělaných vedoucÍch holduie
6712
:
MY
6714
: Předepíšete někonu
MY
6715
:
,,modernímu způsobu života"?
k náhradě takov$ p63_ kvily, iako Kočár drr Vídně, Démanty noci apod.?
za co iste ochoten iít boiovat se
v ruce?
zlrranÍ
MY 6716 : Co se tím v minulosti myslelo, když se hovo-
řilo o ,,zlatých českých rukách?"
: Co si mystíte o alkoholismu? : 8o si myslíte o morální ochablosti našeho
MY
My
6717 6718
MY MY
6719 : 67110:
MY
67111: Potlle iakých zásad vychováváte 67112: Co si nryslíte o voině?
MY
národa?
MůŽe být moderní člověk šťastný? |sme vůbec schopni všechny současnépro-
blémy vyřešit?
své dcery?
: Není naše heslo Pravda vítězí,blut? MY 68/2 : Co soudíte o tzv. událostech?" ''strahovských MY 68/3 : Co si myslíte o poslednich změnách v našem
lv{Y 68/1
státě ?
MY 68/4 : Co si myslíte o cenzuře? MY B8/5 : Budete kandidovat do parlarrrentu? Máte ně_ iaký program? MY 68/6 : Co je to vlastně ta demokratizace? M:l 6817 : Co soudíte o členech KsČ, kteří věří v Boha?
Tento test se nebude pašnit nebo čeruenat mnoŽstDÍm cifer, či jinými uelice konkrétními údajŽ. |eho nrÍmétk tomu totiŽ nedáud' přÍliš mnoho přileŽitostÍ.
a asi bg ani
matematické
kalkulaae neunesl. Prostě by se k němu jaksi nehod.ily. Úd"aie, které u něm přece ien isou, maÍi sloužit spíšek orientaci čtendřů.
Po
hosp odáGh j
aro
uQho
vlasti
Neni o čem mluuit, ušechno le u naulnách
Vtip V]adimíra Jiránka učinila noc z 2D. na 2.J.. srpna nahodilou hříčkou histo.rie, histo,rickou učinila dobu, v nížbyl nakreslen. Kciyž jsem se nlu smá1 poprvé, poclruhé, po,desáté, s uvolněností, kterou si možná teď uŽ trochu glorifikuju, nenapadlo mne, že nás V redakci bucle v době jiné Ínspirovat k jistému tématu. Neboť v novlnách uŽ všechno není. Známé fermany Visí i u nás na viditetném místě a jsou ktlykoli k nahlédnutí.
L*?i':iíť,'i'"J3lu"*"nil"","ii'r k'rát se drŽme Jiránkovy kresby. y. Chtě' unte'
$";:á;:";;;
[ff; :Í:::ť:*i září a říjen. ř:?'iil"{",iť'
ii?;#L{:l:'";i.,**4
ÍJu)r' večer mě'
|'osef Smrkovský rozhlasový a televiznÍ projev k rnnichovskému výIočí' Tentýž večel' se v Praze ht'ál hokej Sparta*Brno. P'očasíVcelku odpovídal,cl ročnídobě.
PETR BLÁHA I'
Restaurace u |ind'řišské uěŽe ponaeu so. zart, tz\s--17vš-hoa.
Se mnou u stolu ,.ai ,yp,fti ,A.jSi
hosté. Chodí senr asi často, aie štam_ sasti se jinr těžko dá řÍkat, na to je__ tahle hospoda moc rnálo ktidná, vůbec ne v ústranÍ pokojné čtvrti. Za jídlem a pivem senr óhodí lidé z mnoha podniků' továren a itrstitucÍ. Pr=icházejÍ sem V montérkách i tnra_ vých oblecích s těsnými k'oši1,oVými iímci, lze tu vidět i prokazatelné jn_ telektuáIy. MáIo lidi má aspoň trochu rozhlecl. a- sobý si mgslím, že ho mdm, isem
prostě
z těch, ktereÍm nestačízabez-
pečend existence, zUIášť teďka mE to nemůže stačit. To se mluuí o pod'po-
ie
Dubčekoui, iednotě, čtou se re'zo. Iuce, ale iá uám řÍkám, že dole lo tak dobťa není. ŘÍkám uám, Že uět-
Šinélidí ie to úplně ie itm jedno, pod kým bud'ouiednó, ctěIat a pro eo budou dělat, ien kd"až iÍm to.po-
nese.
(:Í
_
NediDte se, už toho maii dost, si D poslední době proděIali málo? Chtěií mít chuÍli poko| odpo' činout si od t0l1o Ušeho. Nakonec, kdltž to tak Uezmete od toho ledna, kdy se to honilo , '. angaŽuite se, angaŽulte se, skoro každei se angaŽoual a Ic čemu to balo. PodíDeite se, pane, kde dneska isme! Tam, kde
copak
isme byli, neŽ to Dšechno začalo' I lcdgŽ se ta teď snad pořád Íeště nezdá. AIe šrouby se budou utahot)et uÍc a uíc a nám DLibeC nebude nic platn!4,
iestli se
D MoskÚé usnesli na
tom, že něiakei akčni proqram platí
a
Že lednouý plénum bglo spráuný. My jsme pťostě moc malá země n,1 to, abasme si mohli dělat, co nás zrouna ted' napadne. Mockrát isme Se o tom přesDědčili, mockrát kda to nebude iirÚ'
a
lú-
čÍmjistá NemůŽe to dopadnout dobíe,u žád-
!l: R e:j!ar!9, l!_y:!!: ťe!Er-:!L:-j ]lÉ!-]6,30 hod.
se mn'ou u stolu sedí jen pustro a prázdnc. Nic zajímavého se neděje' nic zajÍmavéhose neřÍká. Dlouho
jedna staiši paní a vůbec je tady
V jednu chvíli konečně něco. Dovnitř
vcházeji dva naši vojáci se samopaly
na
zádeclh.
'- ze to iso|J uoni? Ptd se mě paní. '- Kdo? * Rusoué * AIe tc '.. jsou naši uoiáci. _ Vile to určitě? A iakou to maii na sobě tu, plosím Dás, tu... mundůr?
_
To už lec nosi ušichni'
Mně se zdá, že le to něiak hrozně podobllý tomu, co na s7bě no9ei ty ruský vojáci'
._ Rdepak, ta naše látka Íe, myslírn, te
sil.
ien abA; abllsme se zas -nichNonezačuii' Dopičit. Paní odešla a íá Chvtám slova od protějšího stolu' kde se až dosud m1čelo'
62
^ iakouá Francie, uám řeknu, to ie šťastná země p|oti nčLm. AIe ani ta si dnesko nemliŽe beit uůbec ni-
po
připadě a budeme moc rócli, nýnt lt'daž z toha nebude atomouá uťtlka.
Rikám uá.m' bud.eme moc rádi. Copak ua si. maslíte, Že si to Amerikáni nechají líbit, tollle!o? Poslouchelte cizí rozhlas.
'_ Iistěže nen"Lollli nic děIat! AIe tell Dubčelc ie dneska už Dařízenei. Nemíl tada tu popularitu,tak uŽ clťruno lletli
nahoře. Ten chlap
je chudák a
ie
úplně tezmocnei a ien nlúŽe lcotka"i, jak mu lÉkda iillel jrle pa tom fleku. S podporau lidi můžeDadlžet ien něiakei čas, ÍÍnaksi' za to nic ne-
to nenÍ nic platný' To jsou výňatky z mcnologu mi mořádně disponovaného asi 45letétro pána. DVa Sp,olustolovníci se k tonu koupÍ, takže mu
nevyjadřovali, ale zdálo s'e, Že jejich bedťa tolík námahy nemohou ut-tést.
Hlout1li se nad svými sklenicemi a zkoumali diollho je jich vnÍtřek, at byl prázdný nebo
p1ný.
lll. Restaulace U |indřišské uěže úterý 1. řÍilru, 16''-rr,30 ltod.
_ Taka sem slgšel, Že je to uŠechno kDůli Číňanům.Kotik iich ulastně le? šes/ se/ miliÓnů. - PreJ Prosím uás, iak iste na to piiŠel? No Dono se to říká, to ie paDda
a
IěClt šesl set miIiÓnů přizndDaiÍ Uoni.
Ve skutečnosti i€ iich mnohem uíc. Pomalu Dosum set miliónů. Naposled. jsem někde čet, že prÚ sedum set osumdesát
_
'
No tak pak ie zbatečnÚ něCo prctÍ. nim děIat, kdyŽ už maiÍ i atomouý bomby.
* Tak isen
učera poslouchal taha
Smrkouskýho' To ie hrozný. Ploč lo roDnou neřeknou iak to Íe, dgrť - cenu. tohle nernd žriclnou A proč ie to ulastně, sakťa? Tak pěkně se to u nás utDáveic, mné se to lÍbilo, Iidt
byli určitě spokoienÚ. Proč se uždgcky musi naiít někdo, krlo nds nenechd pořádně dejchat?
-- AIe dyť to ten smrkoÚský říkal podle maě dobře, uon akoťót nlůŽe ricl, co b!/s chtěI slaset. IV. |ilrcčeslcá lestau|ace
@,,,o.
Jako prakticky němý čiověk, isem se oc1 paní, která se mnou se(lěla u Sto' lu dozvěděi, že:
_
moc ťúda Íezd"l D zimě na hora la-
_ _
ienže letos neuí, iak to ud'ětii
ŽoDat
odjÍŽdítotiž iako lodinna přísluŠníks manŽelem d'o Indie, kierý ie tam poslón služebně a uráti še až za rolc * linak se tam těší,plotože nerada zató.pí a tam bude u zimě U tétě teplo
_ jindy by si uůbec nedouedla přeclstauit, Že ba měla odiet z domoua na tak dloulto. Ale D téhle době je to člouěku až přÍjemné : .lada nás příštílok steÍně nic dobrého nečeká.
Jak rychle mluvila, tak rychle odešla. Zřejnrě rovnou cl'o Indi'e. Da1ší rozmluva se uskutečnila mezi dvěma asi dvacetiietými h,ochy: _ Suobodnou Europu poslouchám každei den, ale anE tam se toho moc nedouÍš. Ast toho taky moc neuědÍ. - Fult se douÍŠuic, než z našeho rozhlasu.
_ No co
děIáš, to neuí'š, že si neje napadne? Toho
múžoudéIal, co
ředitele lim Uuhodili
'.
. io De
sDo'
bodný Europě hldsÍli, že to ie začáIek. Dšeho, ted' že přiidou dalšÍ, neimÍň prei padesfu lidÍ'
_ voni si tada uclěIajÍ, co budou ie iasna. |enŽe 'třeba iú si mas'to to lím, že tada někoho p:řeChtít,
sl o
Naproti domu, kde bydlím, je dům jedné
Známé instituce.
Vyjdu-li do pátého pat_ ra našeho domu' díVá se na mlle Z Íam' l'oho domu (přes Železný plůtek bal_ kónku jako skrz mříŽe Vězení] opršelý nic děIat. Tak!] je to blbost. Můžem poltrét muŽe, ktelý stál 14 let V čele beit rddÍ, že je to Důbec takhle. tohoto státu. Když jsem se Clnes dosta' DalšÍvýřečný čiověk, neurčitého vil v obVyklou hodinu na jisté místo, kam se V určltých situacích uchylujc_ vzhledu, věku, ď vůbec všeho: me všichni, lekl jsem se. V té aŽ k plá_ V soDětech jsem bal někatikrát. či malé místnůstce Jedné centrální Ín_ Znd.m ta lidi dobře. SlezcLil isem stituce na mne se zdi shlÍžel týž přísný spaustu zemí, takže mám možnost muŽ v postříbřeném rámu- Nejsem zrov_ srovnáuat. oni to uážně isou úplně na purÍtán a už vůbec ne jeho stoupe_ lidi. KdyŽ se to tak Úezme' iinÚ AIe nec, ale V tu chvÍli jsem se styděl . . . poznal isem se tam Ž s ÍnteligentnímŽ Vzpomněl jsem si na EinsteinůV cit:rt, Iidmi, uzpomenu sE na ně rád' t dnes- který jsme nedáVno v ,,myčku,, uveře;_
stane baužt a pak to teprue uuidíš. - Ba ne, mA proti. nim nebud.eme
ka. ByI lsem tam' jak řÍkám několikťát. PoprÚé, to už ie dd'Uno, to tam byla naše delegace ieště D čele se starým zápolockam. ZroDna lsem si tenklát prohlížel Kreml, kclyŽ tam oni. přiieli taky. No to isme se na Dšechno diuali úplně ilnak, dneska si myslÍme, že isme chytiejšÍ, ale iá' si myslím, že se zase někdy ukóže, Že |sme touhle dobou toho taka moc neuěděli.
o tom, co nenrůžebýt v n,ovinách, se tedy mluví. Z toho, čemu jsem na' slouctral 1'ako ucho v]asti, m.'hu ííci,že u piva se mluví převážně ,,o poli_ tice"' o všedních věcech pochopite]ně také. aanální staroSti suŽujÍ dá]e, ploboŽe n'epřestali existovat banální lidé. Běh živrota se nezastavil, snad ani nepřešel na jiný rytmus. Po dočasném zpomaiení se ubÍrá dál svo,u vydupanou širolkou pěšinou ,a já si říkám, Že je to hrůza' že ho pťávět
President na klozetě
něm. Hrůza, Že ani to, c,o jsem
u
nelze za'sta,vit a
vy_
strolů slyšel, vtastně moc nás nám rychle všednÍpřed o'číma,před našima
zajímavé nenÍ. Všechno u očima tak, že cokoli odjínud by nám připadalo neoby,čejnějšíÁ barevncjšÍ. Všednímesi samÍ před sebou. Zvykáme sÍ na to, že všechno v novinách být nemůže {,,vŽdyt, pr,osím vás, kde na světě to tak je?,,J a tak si klábosíme po hospodách o Ženských, fotbale, p'ojitice a vůbe,c. Když se teď díváÍnna Jiránkovy nakres]ené přátele, tak je mi úzko. Pro,toŽe mám najednou dojem, Že ty no.saté postavičky existujÍ s,kutečně a právě teď, v tuto {iobu' sedí u svých sklenic a neustále mluvÍ, jedna druhou překřikujíc.
NiIi: OSUD LIDI JAKO CELKU BUDE TA. KoVÝ' lAKÝ sI ZASLUHUJi' Napadlo mě'
zda taky neplatí: v ČELE NÁR0DÚ sToJÍ LIDÉ, jAKÉsI NÁRODY ZASLU_
HUJÍ. Zavrhl jsem sice tuhle myšlenku-,
i když v těchto drrech, kdy mámg v čele Dubčeka a Svobodu. by se s nÍ moŽná většina z nás
klidně ztotoŽnlla.
Řekl bych, Že se nám docela
daťÍ n-adáVat
obstojně
na špatné vlastnosti jiných
národů, jalio je nekulturnost, rregiamot_
nost' násilnictví . . . Nemyslím, že by' chom
s tim měli přestat; ;ednax je io navíc to bývá často i právaa.
p-řirozené;
Nikdy bychom však přitom neměli zapomÍnat na špatnéVlastnosti s V o j c. A
rozvěšovánÍ podobiZen bývalých pťesÍ. dentů po pisoárech Veřejnýcb insiitucí bych k nim rozhodně počÍtal.Na kul' turnÍ zemi, ktelou chceme i]ýt, to zťov_ na moc kulturnÍ není. I když je mi ias_
né' že každý nórod. jako
má svó vrcňol.
ky, musÍ mít i své stoky a kanály... Naštěstí ještě týž den jsem uslvšel něco' V čem se fenomén národa pro_ jevil pro mne pří' - aspoti -uŽ vtudaleiro jemnějšÍm světlenovou za_ ''znáš týkací formuli nanlsto té ,,Jménem zá_ kona" ...?", zeptal se nrě kolega. Nc' znám, řekl jsem. JSME TE s NÁMI, řekl.
s VÁMI,
PÚ]DE_
v'
I\íates ó3
