No title

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR: VEŘEJNÁ SPRÁVA KATEDRA SPRÁVNÍ VĚDY A SPRÁVNÍHO PRÁVA

Bakalářská práce Autorizovaný inspektor /Chartered Inspektor/ Aleš Stropek 2009/2010

„Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Autorizovaný inspektor zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.“

Aleš Stropek

2

OBSAH : 1. Úvod….……………………………………………………. 4 2. Pohled do zahraničí………………………………………. 6 2.1 Anglický nebo bavorský model ?……………………. 6 2.2 Základní znaky bavorského modelu………………… 6 2.3 Anglie a Wales………………………..……………….. 7 3. Institut autorizovaného inspektora v českém právním řádu…………………………………….………………….. 9 3.1 Právní normy upravující činnost autorizovaného inspektora……………………………………………….… 9 3.2 Uvedení nové profese do praxe………………….…… 10 3.3 Kompetence autorizovaného inspektora……………. 12 3.4 Jmenování autorizovaného inspektora §143.……….. 13 3.5 Zánik funkce autorizovaného inspektora §144……... 16 3.6 Bezúhonnost §145…………………………………….. 17 3.7 Odměna, odpovědnost, evidence činnosti §146…...… 18 3.8 Zákaz výkonu činnosti §148………………………….. 24 3.9 Působnost Komory, dozor a dohled §150 a §151……. 25 4. K návrhu novely stavebního zákon………………………. 27 5. První soudní spory…………………………………...……. 29 6. Závěr……………………………………………………..… 31 Zusammenfassung - cizojazyčné resumé…………………… 34 Přílohy………………………………………………………... 36 Použité zdroje………………………………………………... 40

3

1.Úvod Politické a ekonomické změny, ke kterým došlo po roce 1989 nám přinesly mnoho nového. Mnohá povolání, která byla do té doby prestiţní a byla povaţována pro starou ekonomiku za nepostradatelná a stěţejní, se ocitla nad propastí zániku. V lepším případě se tyto profese dostaly na okraj zájmu společnosti. Konkrétně jde na příklad o povolání horníka, celou řadu dělnických profesí, či v technicko-hospodářské sféře o zpolitizovanou funkci kádrového personalisty. Na druhé straně si doba, vědeckotechnický pokrok, či prudký rozvoj některých odvětví, vynutily transformaci, či přímo vznik profesí nových. V této souvislosti bych mohl připomenout velice kontroverzní a často diskutovanou profesi soudního exekutora 1), povolání rozhodce*2), či osoby a privátní subjekty, zabývající se finančním poradenstvím. Tato povolání vznikla zejména proto, aby usnadnila a urychlila procesy, které byly zákonem svěřeny do kompetence vybraných státních orgánů a institucí. Byly vytvořeny zpravidla s cílem, sejmout část povinností z často přetíţených orgánů, ať uţ se jedná o soudy, finanční úřady či veřejnoprávní korporace v podobě obcí a krajů a zároveň nabídnout alternativu. Jestliţe se zaměříme na legislativu českého stavebního práva, i zde najdeme v oblasti přípravy a provádění staveb nová povolání. Kromě autorizovaného inspektora, o kterém pojednává moje bakalářská práce, je to například koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci*3), (dále jen koordinátor) nebo profese úředně oprávněného zeměměřického inţenýra*4), (dále jen zeměměřič). Koordinátor musel být do českého práva implementován na základě poţadavku Evropské unie na soulad právních norem národních s právem EU. Instituty zeměměřiče a autorizovaného inspektora jsou si koncepčně i systémově bliţší neţ koordinátor. Ani jeden z těchto institutů nevznikl poţadavkem vyšší moci, za kterou lze Evropskou unii při extensivním výkladu povaţovat, ale spíše přirozeným vývojem. Povolané osoby mají za úkol ověřit správnost a přesnost

1)

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. *2) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. *3) Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nařízení vlády č. 591/2006 o bliţších minimálních poţadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. *4) Profese úředně oprávněný zeměměřický inţenýr, dle Zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

4

dané činnosti a na základě úředního oprávnění mají pravomoc vydat na základě zjištěných skutečností potvrzení, u autorizovaného inspektora chceme-li být konkrétní certifikát. Jak jsem jiţ uvedl výše, tak stejně jako vznik jiných institutů, i vznik institutu autorizovaného inspektora vytvořil alternativu. V tomto případě jde o alternativu ke klasickému stavebnímu řízení, které provádějí stavební úřady. Jde vlastně o jakousi privatizaci stavebního řízení. V mé bakalářské práci se chci zabývat tím, na jakých základech profese autorizovaného inspektora vznikla. Podrobně popíši jaké podmínky je třeba splnit ke jmenování autorizovaným inspektorem a naopak co vede k zániku jeho funkce. Zamyslím se nad tím, jaké má autorizovaný inspektor postavení v řízeních dle stavebního zákona. A nad tím jaký je jeho vztah ke správnímu právu. Jedním z pilířů činnosti autorizovaného inspektora je podle nového stavebního zákona*5) tzv. zkrácené stavební řízení. Zkrácenému stavebnímu řízení se budu věnovat také. Vyzdvihnu jeho výhody a poukáţu na nedostatky plynoucí z nedokonalé právní úpravy. V současné době, kdy autorizovaní inspektoři fungují v praxi přes dva roky, se mi jiţ budou snáze nalézat problémy plynoucí z jejich činnosti, nad kterými je moţné se zamýšlet. Pokusím se konfrontovat návrh na velkou novelu stavebního zákona, kterou předloţilo Ministerstvo pro místní rozvoj, s návrhy mými. Ve své práci se budu snaţit prezentovat vlastní náměty a názory de lege ferenda tak, jak mi to ukládá zadání bakalářské práce.

*5)

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5

2. Pohled do zahraničí 2.1 Anglický nebo bavorský model? Po několika úvodních větách si dovolím přejít k tématu mé bakalářské práce. Jestliţe jsem v úvodní části své práce zmiňoval vznik, transformaci, či zánik určitých povolání, troufám si tvrdit, ţe se ve své práci zabývám povoláním, které je jedno z nejmladších. V případě, ţe bych zúţil svůj pohled pouze na svobodná povolání, tak pravděpodobně dosud nejmladší vůbec. A co vlastně k vytvoření tohoto povolání zákonodárce vedlo? Podíváme-li se do zbytku Evropy zjistíme, ţe soukromé prvky ve stavebním řízení se vyskytují bezmála ve dvaceti zemích. Při přípravě nového stavebního zákona, který je jedním z pilířů stavebního práva, se proto otevřela diskuse o moţnosti začlenit soukromý sektor do oblasti stavebního řízení také u nás. Při řešení tohoto úkolu jsme se nechali inspirovat zejména zkušenostmi z Anglie a Walesu a částečně v Německu, resp. Bavorsku. Některé zdroje uvádějí, ţe český autorizovaný inspektor je kopií jeho německého bratra, a jen některé podněty byly převzaty z práva anglického*6). Já však tvrdím, ţe tomu je právě naopak. Kaţdý, kdo se i jenom stručně seznámí s oběma modely, najde mnohem více shodných znaků s modelem zemí Albionu. Ve věcném návrhu zákona*5) je dokonce výslovně uvedeno: „Institut autorizovaných inspektorů se do návrhu zařazuje na základě poznatků získaných v členských zemích EU (např. Anglie).“ Obě dvě tyto dosti odlišné zákonné úpravy mají svá úskalí, výhody a nevýhody.

2.2 Základní znaky bavorského modelu V Německu, přesněji ve Spolkové republice Bavorsko, došlo k převodu pravomocí na privátní subjekty v roce 1994. Během reformy došlo k zavedení stavebních kategorií. Podle nich se rozhoduje, která stavba je posuzována podle přísnějších norem z hlediska konstrukční a poţární bezpečnosti. Soukromý inţenýr nebo chceme-li inspektor (Pruefingenieur nebo Pruefsachverstaendiger) není dá-li se to tak říci konkurencí *6)

http://www.epravo.cz/top/clanky/certifikace-staveb-autorizovanym-inspektorem-51125.html

6

stavebním úřadům. Inspektor pouze kontroluje průběh stavby, vlastně má na starost provádění kontrolních prohlídek a provádí poradenství. Tím snímá část povinností ze stavebních úřadů, zatímco vydání stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí zůstává nadále v kompetenci státních úředníků. U staveb uţívaných veřejností, kde je kladen zvláštní důraz na konstrukční a poţární bezpečnost, jako jsou školy nebo nemocnice, je Pruefingenieur pověřován dohledem nad stavbou samotným stavebním úřadem nikoli stavebníkem. V těchto případech nenese tento soukromý inţenýr odpovědnost za provádění stavby sám ale společně se stavebním úřadem. V projektech, kde není otázka bezpečnosti tak zásadní, pověřuje dohledem nad stavbou Pruefsachverstaendiger-a přímo stavebník. V takovém případě je plná zodpovědnost na bedrech inspektora. U bavorského modelu lze povaţovat za pozitivní, ţe stát prostřednictvím stavebního úřadu neztrácí úplnou kontrolu nad stavebním řízením a má poslední slovo, jak při vydávání stavebního povolení, tak při kolaudaci. Na druhou stranu bych tomuto modelu vytkl, ţe kompetence soukromých inspektorů jsou velice malé a jde zde vlastně o soukromého asistenta státní instituce, kterou je stavební úřad.

2.3 Anglie a Wales V Anglii a Walesu se vydali jinou cestou. Tady nejsou schválení inspektoři jen jakýmsi doplňkem stavebního řízení, ale jsou plnohodnotnou alternativou ke státem vedenému stavebnímu řízení. Inspektoři zde po uzavření smlouvy se soukromým investorem řídí projekt po celou dobu stavby. Vydává k ní stavební povolení, dohlíţí na projekt formou inspekcí a poskytuje technické poradenství. A po jejím dokončení vydává kolaudační rozhodnutí. Jejich působnost není územně omezena stejně jako u nás. Inspektoři mohou působit individuálně (Individual Apporved Inspectors) nebo v korporacích (Corporate Apporved Inspectors). Rozhodnutí o jmenování inspektorů sdruţených pod právnickou osobou vydává ministr ţivotního prostředí, dopravy a regionů. Ţádost musí obsahovat doklad prokazující odbornou kvalifikaci zaměstnanců korporace. Naproti tomu o jmenování inspektorů-fyzických osob, rozhoduje Rada stavebního průmyslu (Construction Industry Council). Inspektoři jsou jmenováni po vykonání zkoušky do funkce na dobu pěti let. Po uplynutí této lhůty musí zkoušku opakovat, aby získal oprávnění svoji činnost vykonávat

7

po další pětileté období*7). Inspektor má pravomoc předat stavební řízení do gesce stavebního úřadu pokud dojde k závěru, ţe nemůţe prosadit nezbytné standarty. Inspektor má oprávnění jednat s dotčenými úřady, a tím obstarávat jejich kladná vyjádření ke stavbě. Anglickému modelu by se dalo vyčíst jisté nebezpečí, že bude inspektor tlačen přistupovat k průběhu stavebního řízení méně přísně s vidinou, že mu bude nakloněn významný klient, který si svého inspektora na jednotlivé stavební akce sám vybírá a platí. Toto nebezpečí je samozřejmě menší v zemích s rozvinutou demokracií, kde existuje jistý vyšší stupeň mravních principů, a kde byl jedinec společností vychováván k úctě a respektu vůči právu a spravedlnosti. Proto mám trochu obavy zda v našich podmínkách, při snaze kopírovat anglickou právní úpravu, nebude docházet k excesům, stejně jako se to stává při činnosti soukromých exekutorů, rozhodců, soudních znalců, či advokátů. Tyto mé obavy také plynou ze skutečnosti, ţe v našem stavebním právu byl institut autorizovaného inspektora ukotven velmi mělce jakýmsi dosti syrovým způsobem. Jsem přesvědčen, ţe je bezpodmínečně nutné v nejbliţší moţné budoucnosti tuto polovičatou normu zkvalitnit a zpřesnit. Na obranu našich zákonodárců musím přiznat, ţe v jiţ zmiňované Anglii prošel zákon o autorizovaných inspektorech šestnáctiletým vývojem*8). Jistě by se dalo namítnout, ţe Ministerstvo pro místní rozvoj má svou sekci, která dohlíţí na činnost autorizovaných inspektorů. Poloţme si však v poslední době s oblibou pouţívanou otázku „a kdo hlídá hlídače“?? Rozhodně je lepší mít jednu kvalitně zpracovanou právní normu, neţ pět státních úředníků -hlídačů, které stát navíc dokáţe „motivovat“ pouze sniţováním měsíční gáţe.

*7)

Srovnejte s § 143, odst. 4, zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, (stavební zákon)! *8) První zakotvení autorizovaných inspektorů v anglickém veřejném právu ve stavebním zákoně Building Act 1984, aţ po prováděcí předpis Building Regulations-Approved Inspectors 2000.

8

3. Institut autorizovaného inspektora v českém právním řádu 3.1 Právní normy upravující činnost autorizovaného inspektora Základním předpokladem pro vznik profese autorizovaného inspektora u nás bylo přijetí nového zákona o územním plánováním a stavebním řádu (stavební zákon) č. 183/2006 Sb, (dále jen stavební zákon). Tento stavební zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2007. Některé paragrafy*9) tohoto zákona týkající se právě činnosti autorizovaných inspektorů nabyly účinnosti jiţ 1. července 2006. Bylo to proto, aby byl dán prostor pro ustavení zkušebních komisí, pro přípravu zkoušek uchazečů a jmenování prvních autorizovaných inspektorů. Nový stavební zákon se skládá ze sedmi částí. Institutu autorizovaného inspektora se věnuje část čtvrtá. Je zde popsáno zkrácené stavební řízení a podmínky, které je nutno splnit pro jmenování autorizovaným inspektorem. Dále potom jeho oprávnění a povinnosti, zánik funkce autorizovaného inspektora, působnost Komory*10) a podmínky za jakých provádí dohled Ministerstvo pro místní rozvoj. Protoţe některé paragrafy části čtvrté stavebního zákona povaţuji pro výkon funkce autorizovaného inspektora za stěţejní, budu se jimi zabývat podrobně v podkapitolách 3.3 aţ 3.9. V souvislosti s novým stavebním zákonem byla také vydána vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech. V této vyhlášce je popsáno kdo je koordinačním orgánem pro činnost autorizovaných inspektorů, způsob přípravy na zkoušky uchazečů, provádění a obsah zkoušek, to jak je vedena evidence autorizovaných inspektorů a další náleţitosti. Ve třech přílohách k této vyhlášce je uvedeno, jak má vypadat ţádost o jmenování autorizovaným inspektorem, protokol a průběhu zkoušky uchazeče a v základních bodech popsán rámcový obsah zkoušky, kterou se ověřuje způsobilost uchazeče. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb stanovuje rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění staveb, které nespadají do působnosti speciálních stavebních *9)

Konkrétně se jedná o § 143, 144, 145, 147 a 151 stavebního zákona. Původně se uvaţovalo o zaloţení samostatné Komory či Asociace autorizovaných inspektorů, ale do současné doby zaloţena nebyla a její úkoly suplují Koordinační rada pro autorizované inspektory, Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě. *10)

9

úřadů. Právě touto vyhláškou se budou řídit autorizovaní inspektoři při posuzování projektové dokumentace a dalších podkladů pro stavbu, protoţe činnost v oblasti staveb povolovaných speciálními stavebními úřady je jim zapovězena. Dále je zde vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení ve věcech stavebního řádu. V této vyhlášce se přímo dotýkají činnosti autorizovaných inspektorů paragrafy 9 a 10, příloha č. 3 -oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem a příloha č. 5 -ţádost o vydání kolaudačního souhlasu. Neméně důleţitá pro vznik a výkon funkce autorizovaného inspektora je i vyhláška č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Být autorizovanou osobou ve smyslu tohoto zákona je jedním ze základních předpokladů k tomu, aby se ţadatel mohl ucházet o jmenování autorizovaným inspektorem. Autorizovanými osobami ve smyslu tohoto zákona jsou autorizovaný architekt, autorizovaný inţenýr nebo autorizovaný technik. Autorizaci udělují příslušné komory. Autorizovaní architekti se sdruţují v České komoře architektů (ČKA). Autorizovaní inţenýři a technici pak v České komoře autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Členství v těchto komorách je povinné. Obě komory se mimo jiné podílejí na přípravě předpisů v oblasti stavebního práva a úzce při tom spolupracují s vládou, oběma komorami Parlamentu ČR i s dotčenými ústředními orgány státní správy, ke kterým patří především Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury a Ministerstvo ţivotního prostředí. Z těchto dvou komor vzešli odborníci, kteří mají lví podíl na uvedení profese autorizovaného inspektora v ţivot.

3.2 Uvedení nové profese do praxe Po nabytí účinnosti výše uváděných zákonů a vyhlášek, byla ustavena Koordinační rada pro autorizované inspektory, která měla za úkol uvést novou profesi do praxe. Cesta ke jmenování prvních autorizovaných inspektorů však nebyla zdaleka tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Teprve po více jak pěti měsících, konkrétně 19. prosince 2006 ministr pro místní rozvoj svým rozhodnutím č. 416/2006 schválil*11) sloţení Koordinační rady pro autorizované inspektory. Většina členů této rady se rekrutovala z řad *11)

§ 150 odst. 1, věta druhá zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

10

členů jiţ zmiňovaných profesních komor ČKA a ČKAIT. Ve vedení této rady zasedli téţ zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a právníci. Koordinační rada měla celkem 12 členů*12). Dne 8. ledna 2007 svým dalším rozhodnutím č. 3/2007 jmenoval ministr pro místní rozvoj členy odborné komise, kteří mají zkoušet uchazeče o jmenování autorizovaným inspektorem. Koordinační rada pro autorizované inspektory a tato odborná komise musely připravit zkoušky pro uchazeče a stanovit první termíny těchto zkoušek. Původně se očekávalo, ţe první zkoušky by se mohly uskutečnit v dubnu 2007. Vzhledem k náročnosti příprav však první etapa těchto zkoušek proběhla aţ v červnu. S účinností od 1. prosince 2007 jmenoval ministr pro místní rozvoj první skupinu 23 osob autorizovanými inspektory. V současné době působí na českém stavebním trhu 88 autorizovaných inspektorů*13). Krátkodobá zkušenost zatím ukazuje, ţe většinu pracovníků v tomto oboru tvoří autorizovaní architekti, inţenýři a technici, kteří toto povolání přibrali do spektra svých činností jako další z poskytovaných sluţeb. Zda se jejich řady ještě rozšíří nebo naopak autorizovaných inspektorů bude v budoucnu méně, ukáţe aţ delší praxe. I Prof. Miloslav Pavlík, předseda Koordinační rady pro autorizované inspektory ve svém článku přiznává, ţe: „…Původně se počítalo s větším zájmem odborníků o přihlášky,…předpokládalo se, ţe bude v našem stavebnictví působit přibliţně 350 aţ 500 těchto specialistů“*14). Vzhledem k těmto nenaplněným očekáváním se nenaplnily ani pokladny komor, které si vzaly přípravu a provádění zkoušek uchazečů na starosti. Propad v příjmech se jednak řeší sníţením počtu členů Koordinační rady pro autorizované inspektory z 12 na 7, a dále pak dotací ministerstva pro místní rozvoj ve výši 1,5 milionu korun (500 000 kaţdoročně po dobu tří let). V souvislosti s těmito skutečnostmi bych rád připomněl §3, vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, kde se hovoří o tom, ţe: „Zkoušky se organizují podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně“. Je otázkou, zda při kvantitě podaných ţádostí a malému zájmu o toto povolání, bude v budoucnu v takto častých intervalech koho zkoušet. Při budoucí novele vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, bych spíše navrhl změnit formulaci §3, odst. 1, věta druhá na: „…nejméně však jedenkrát ročně.“. Tato četnost bude dle mého názoru plně dostačující, přičemţ formulace ponechává odpovědnému orgánu prostor konat zkoušky i častěji. V současné *12)

S účinností k 1. lednu 2010 byl počet členů Koordinační rady pro autorizované inspektory sníţen z původních 12 na 7. Důvody které ke sníţení počtu členů vedly, byly především důvody ekonomické. *13) Stav k 1. říjnu 2010. *14) PAVLÍK, M. Institut autorizovaného inspektora pokračuje. Bulletin České komory architektů, 4/2009, s. 46.

11

době také probíhá diskuse, zda ponechat jako vrcholný orgán Koordinační radu pro autorizované inspektory nebo ji přeměnit na asociaci, či komoru jako je tomu u autorizovaných architektů, autorizovaných inţenýrů a techniků, advokátů a lékařů. Myslím si, ţe toto teprve ukáţe čas, ţivotaschopnost profese a mnoţství osob vykonávajících aktivně toto povolání.

3.3 Kompetence autorizovaného inspektora Proto, aby lépe pochopili dále popisovanou problematiku profese autorizovaného inspektora i laici, povaţuji jistě za správné seznámit s oprávněními a povinnostmi, které zákon autorizovaným inspektorům ukládá. Gros jeho činnosti spočívá ve čtyřech základních pilířích, které najdeme v §149 stavebního zákona. Za nejdůleţitější povaţuji zkrácené stavební řízení, které je ve stavebním zákoně dále upraveno v §117. Ustanovení tohoto paragrafu umoţňuje autorizovaným inspektorům suplovat stavební řízení prováděné stavebním úřadem a vydat stavební povolení k provedení stavby. Autorizovaný inspektor provede kontrolu projektové dokumentace pro stavbu a vydá certifikát, kterým stvrzuje, ţe navrhovaná stavba můţe být provedena. Součástí tohoto certifikátu je také plán kontrolních prohlídek stavby. Při kontrole dokumentace ke stavbě je povinen autorizovaný inspektor postupovat podle §111 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Tento certifikát se všemi přílohami pak supluje stavební povolení. Má také pravomoc a povinnost posoudit a projednat případné námitky proti provádění stavby s dotčenými osobami, které je uplatňují. Způsob vypořádání těchto námitek, závěry a podklady ze kterých vycházel, připojí k certifikátu. Pokud se nepodaří odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak byli účastníky řízení, postoupí věc stavebnímu úřadu, který je povinen vypořádání námitek zajistit a vydat o tom usnesení. Druhá moţnost, kterou však také zákon stavebnímu úřadu dává, je vydat usnesení o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení. V této situaci která může nastat, vidím velkou slabinu celé normy. Není vůbec zřejmé, jakým způsobem by se řešily finanční náležitosti mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem u nedokončeného zkráceného stavebního řízení. Zákon tuto situaci podrobně neřeší. Ve smlouvě se samozřejmě tento problém ošetřit dá, ale takové riziko se kterým by měl autorizovaný inspektor potenciálního zákazníka seznámit hned v počátku jednání, můţe odradit některé zájemce o jeho sluţby.

12

Další problém vidím v tom, ţe není zákonem upraveno co dělat s certifikátem, ve kterém jsou chyby, nebo který je například vydán na základě územního rozhodnutí, napadeného soudní cestou, coţ uţ se stalo. Není také jasné, zda je moţné odstranit stavbu dle §129 nebo zrušit vydaný certifikát dle ust. §176, odst. 4 a 5 stavebního zákona. Profese autorizovaného inspektora je, jak uţ jsem uvedl, velice mladá. V současné době jiţ však probíhají první soudní spory a objevují se první judikáty. O těch se zmíním v závěru mé práce. Dalším oprávněním autorizovaného inspektora je zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu. Tato moţnost je dále upravena v §122, odst. 5, který si dovolím citovat celý. „Stavebník můţe doloţit ţádost o vydání kolaudačního souhlasu podle odst. 1 téţ odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě můţe stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.“ Za třetí je autorizovaný inspektor oprávněn, „dohlíţet na provádění stavby“. Jak by takový dohled měl vypadat, však není ze znění zákona příliš jasné. Kontrolní prohlídky má podle stavebního zákona stanoveno provádět stavební úřad. Oprávnění autorizovaného inspektora, dohlíţet na provádění stavby, není ani nikde v komentářích k zákonu řešeno. Já se domnívám, ţe toto oprávnění vyplývá z §133, odst. 4 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení se na výzvu stavebního úřadu musí účastnit kontrolní prohlídky i autorizovaný inspektor. Povinnost autorizovaného inspektora poskytnout na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad expertní součinnost v rozsahu své odborné kvalifikace, je jeho čtvrtou kompetencí..

3.4 Jmenování autorizovaného inspektora §143 Dle ustanovení §143 stavebního zákona musí uchazeč o jmenování autorizovaným inspektorem splnit podmínky formální a dále podmínky věcné*15). Formální podmínku najdeme hned v odst. 1 pís. a) kde se říká, ţe: „ministr pro místní rozvoj jmenuje fyzickou osobu, která poţádala o jmenování autorizovaným inspektorem“. Vzor ţádosti najdeme v příloze č. 3, vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech.

*15)

MALÝ. S. Nový stavební zákon s komentářem, 1. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 292.

13

Další podmínky potřebné ke jmenování jsou podmínky věcné, a jsou uvedeny v následujících písmenech prvního odstavce. V první řadě musí ţadatel prokázat, ţe dosáhl magisterského vzdělání. Vzdělání musí být stavebního nebo architektonického směru. Zároveň musí osoba ţadatele doloţit, ţe je autorizovanou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě. Dále je potřeba aby ţadatel prokázal praxi v projektové činnosti, v odborném vedení provádění staveb nebo na stavebním úřadu v délce alespoň 15 let. Pokud se jedná o osobu, která praxi získala na stavebním úřadě, musí tato osoba splnit navíc ještě jednu podmínku -předloţit osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu*16). K tomu abych mohl otevřít polemiku týkající se délky praxe, musím ještě citovat odst. 2, §143: „Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), c), e) a po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora), můţe být autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován i odborník z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i kdyţ nesplňuje předepsanou praxi“. V první řadě není nikde definován výraz výjimečně. Kladu si tedy otázku, jakou část z určitého počtu takovýchto ţadatelů by měla Komora odmítnout, aby dodrţela literu zákona. Samozřejmě nevidím ţádný důvod, proč by se odborník který se po ukončení školy několik let věnoval vědecké práci nebo architekt který se několik let dělil o své zkušenosti se studenty jako pedagog, neměl mít moţnost ucházet o jmenování autorizovaným inspektorem. Souhlasím s výklady ke stavebnímu zákonu, které připouští kombinaci všech činností, kterými ţadatelé poţadovanou délku praxe naplní*17). Naopak mi připadá nevyváţený zákon v tom směru, ţe po jedné skupině je požadována praxe v trvání dlouhých 15 let, zatímco druhá skupina mít tuto praxi nemusí vůbec! Architekt, který ukončí standardně studium ve 25 letech, můţe tedy začít se svou kariérou autorizovaného inspektora aţ ve čtyřiceti letech, coţ mi připadá poměrně pozdě. Kdyţ ještě k tomu vezmeme v úvahu skutečnosti uvedené v odst. 4 znamená to, ţe u zkušební komise se znovu objeví aţ ve svých 60 letech. Vzhledem k tomu, jak jsou tyto lhůty nastaveny v zahraničí a vzhledem k prosté logice věci, bych se klonil k tomu, aby v případné novele stavebního zákona bylo znění §143 odst. 1 c) změněno na: „…prokázala nejméně 10 let praxe“. Znění odst. 4: „…na dobu 5 let. Tato doba bude na jeho žádost ministrem *16)

§21-26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. *17) HEGENBART, M., SAKAŘ, B. a kol., Stavební zákon komentář, 1. vydání , C. H. BECK, 2008, s. 369.

14

prodloužena, bez nutnosti vykonat zkoušku, ještě o dalších pět let, jestliže prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.“ Tím, ţe se zbavíme ve čtvrtém odstavci slůvka „nejvýše“, se zároveň zbavíme pochybností o tom, kolik let celkem můţe autorizovaná osoba profesi autorizovaného inspektora vykonávat. Tím naráţím na Hegenbartův komentář*18). Jeho formulace má totiţ dvojí moţnost výkladu. Hegenbart ve mně budí dojem, ţe se spíše kloní k tomu, ţe po uplynutí 20 let jiţ autorizovaná osoba nemůţe znovu poţádat o jmenování, ani kdyby znovu vykonala zkoušku a splnila všechny ostatní předepsané podmínky. Pokud by se podařilo prosadit mnou navrhované změny, byl by to pozitivní signál pro všechny, kteří jsou rozhodnuti, věnovat se profesi autorizovaného inspektora celoţivotně. Své pochybnosti bych chtěl projevit také k problematice prokázání bezúhonnosti dle odst. 1, pís. d) a disciplinární bezúhonnosti dle odst. 1, pís. f). S těmito dvěma odstavci koresponduje i §145, který stanovuje, kdo se nepovaţuje za osobu bezúhonnou pro účely jmenování autorizovaným inspektorem. Písmeno f) přibylo do stavebního zákona aţ jeho malou novelou*19). V dosud vydaných komentářích, tedy toto písmeno zatím chybí. Před novelou nebylo jasné, kdo má prokazovat disciplinární bezúhonnost zda ţadatel, příslušná Komora, či ministr a v jaké fázi procesu jmenování k tomu má dojít. Disciplinární bezúhonností se mohli zabývat aţ zástupci komor, kteří zasedli ve zkušební komisi nebo ministr před jmenováním ţadatele a to pouze v případě, ţe by nedošlo k opomenutí a za předpokladu, ţe by se tuto skutečnost ministr nebo členové komise vůbec dozvěděli. Novela jednoznačně a zcela správně ukládá samotnému ţadateli povinnost, svoji disciplinární bezúhonnost prokázat. Dle dikce zákona tomu rozumím tak, ţe ţadatel tuto skutečnost dokládá společně se ţádostí o jmenování. Podle mého názoru by přesto nebylo na škodu, aby došlo ke zpřesnění prováděcího předpisu v tom smyslu, že uchazeč předloží potvrzení, které si sám opatří již ve fázi, kdy podává přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti. V odstavci čtvrtém se hovoří o poplatku, který musí ţadatel o jmenování zaplatit. Jeho výše je stanovena zvláštním právním předpisem*20). Rád bych připomněl, ţe k tomuto poplatku je také nutno přičíst částky, které ţadatel zaplatí za přípravu na zkoušku, a za její

*18)

HEGENBART, M., SAKAŘ, B. a kol., Stavební zákon komentář, 1. vydání, C. H. BECK, 2008, s. 369, věta poslední. *19) Novela zákonem č. 223/2009 s účinností od 28. prosince 2009. *20) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. V sazebníku, který je přílohou tohoto zákona, je v poloţce 17/5 stanoven poplatek částkou 10 000,- Kč.

15

vykonání, 10000,- resp. 15000,-Kč*21). Další poplatek, který autorizovaná osoba platí, je poplatek za členství v ČKA- 6000,-Kč nebo v ČKAIT- 3000,-Kč. Částka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou činností autorizovaného inspektora potom cca 1500,Kč. Vstupní náklady pro zájemce, který se úspěšně uchází o jmenování autorizovaným inspektorem, se tedy v prvním roce činnosti vyšplhají minimálně na částku 39000,-Kč. I přes tyto skutečnosti se divím, ţe kdyţ se diskutovalo o výši odměny, kterou by si autorizovaní inspektoři měli účtovat za svou práci, byly zde návrhy dosahující částky 1000,-Kč za hodinu práce. Dokonce se připouštěla i moţnost účtovat částku 2000,-Kč/hod, coţ nepovaţuji za reálné. Odstavci čtvrtému jsem uţ prostor věnoval v jiné části práce. Odstavec pátý pouze odkazuje na prováděcí předpis, který stanoví obsahové náleţitosti ţádosti o jmenování autorizovaným inspektorem. Šestý odstavec přidaný malou novelou stavebního zákona, potom stanovuje podmínky, za jakých se uznává odborná kvalifikace příslušníků členských států EU a některých příslušníků jiných států na základě zvláštního zákona*23).

3.5 Zánik funkce autorizovaného inspektora §144 Otázky související se zánikem funkce autorizovaného inspektora řeší §144. V odstavci 1 jsou taxativně vymezeny důvody, pro které zaniká funkce autorizovaného inspektora vţdy. Funkce zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého. Dalším důvodem můţe být potom jednostranně adresovaný právní akt, kdy autorizovaný inspektor ze své vlastní vůle ukončí svou činnost. K jeho naplnění je potřeba, aby své rozhodnutí oznámil ministrovi pro místní rozvoj. Naopak nezávisle na své vůli můţe autorizovaný inspektor o své zaměstnání přijít rozhodnutím soudu, kterým je osoba vykonávající profesi autorizovaného inspektora zbavena způsobilosti k právním úkonům. Postačí však i to, ţe jeho způsobilost k právním úkonům bude pouze omezena*24). Toto ustanovení zákona mě vede k zamyšlení co nastane, kdyţ podle §10, odst. 3 občanského zákoníku soud toto své rozhodnutí zruší.

*21)

PRAŢANOVÁ, M., PAVLÍK, M. Autorizovaní inspektoři, nízká poptávka, Bulletin České komory architektů, 3/2008, s. 10. *23) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. *24) § 10 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

16

Posledním důvodem, pro který zaniká funkce autorizovaného inspektora, je uplynutí desetileté, resp. dvacetileté lhůty. K tomu, aby mohl autorizovaný inspektor dále vykonávat svoji profesi po uplynutí deseti let, musí o toto prodlouţení funkčního období poţádat a prokázat, ţe nebyl nečinný (§143, odst. 4). Předpokládám, ţe pokud osoba opětovně splní podmínky stanovené §143 stavebního zákona, měla by být do funkce opětovně jmenována i po uplynutí dvacetiletého funkčního období. V odstavci 2, §144, jsou uvedeny tři důvody, kdy ministr pro místní rozvoj na základě svého rozhodnutí autorizovaného inspektora odvolá. Můţe to být z důvodu ztráty bezúhonnosti jestliţe závaţně nebo opakovaně při své činnosti porušil veřejné zájmy, které měl chránit nebo se dopustí jednání, které je s postavením autorizovaného inspektora neslučitelné. V této souvislosti bych chtěl připomenout, ţe byl Koordinační radou pro autorizované inspektory vydán Profesní kodex autorizovaného inspektora*25). V odstavci 4 se konstatuje, ţe činnost autorizovaného inspektora není ţivností a je vykonávána jako svobodné povolání. V pátém a šestém odstavci je upravena situace, kdy autorizovaní inspektoři svoji činnost vykonávají společně. Pokud by chtěla tuto činnost vykonávat právnická osoba, neţádá o souhlas ministra pro místní rozvoj ale ministerstvo. Výkon musí zabezpečit autorizovanou osobou. To, ţe by se autorizovaní inspektoři nechali zaměstnávat, nevidím jako pravděpodobné. K 1. 10. 2010 nebyla zapsána ţádná právnická osoba vykonávající činnost autorizovaného inspektora. Novela, která nabyla účinnosti 28. prosince 2009, připouští i další typy spolupráce. Autorizovaní inspektoři mohou být společníky ve veřejné obchodní společnosti nebo účastníky sdruţení.

3.6 Bezúhonnost §145 Paragraf 145 se zabývá otázkou bezúhonnosti ţadatele. Odst. 1, písm. a) se týká bezúhonnosti trestněprávní. Jedná se o negativní vymezení bezúhonnosti. Znamená to tedy, ţe kdo se nedopustil trestného činu spáchaného „v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby a nebo s činností autorizovaného inspektora podle tohoto zákona“, bezúhonným je. Takto nastavené podmínky mi připadají velice benevolentní, ve srovnání s poţadavky, které jsou kladeny na ţadatele o vydání povolení k provozování ţivnosti*26).

*25)

Příloha č. 1 této bakalářské práce. §6, odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. *26)

17

Písm. b), odstavce 1 a odstavec 2, se zabývají disciplinární bezúhonností a ukládají Komoře povinnost, uvědomit ministra pro místní rozvoj o pravomocném uloţení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi.

3.7 Odměna, odpovědnost, evidence činnosti §146 V §146 se první odstavec zabývá odměnou autorizovaného inspektora. Konstatuje se zde, ţe své sluţby poskytuje za úplatu. Jejich rozsah je nutno dojednat písemnou smlouvou a je moţno sjednat i úhradu vynaloţených nákladů. Vynaloţenými náklady se pravděpodobně myslí cestovné a náklady na ubytování v místě, kde bude autorizovaný působit. Připomínám, ţe působnost autorizovaných inspektorů není územně omezena (§143, odst. 4, věta první). Nutnost uzavřít smlouvu se stavebníkem písemnou formou klade otázku o jaký typ smlouvy by se mělo jednat. V počátcích existence této profese neměli v této otázce jasno ani vykladatelé zákona, ani samotní inspektoři. Brodský komentuje vzor smlouvy vydaný koordinační radou: „Osobně povaţuji tento vzor za velmi sloţitý, sám pouţívám velmi jednoduchou dvoustránkovou mandátní smlouvu. Chápu tento návrh koordinační rady spíše jako metodickou pomoc“*27). Zikmund naproti tomu mandátní smlouvu zcela správně zavrhuje: „Aplikaci mandátního vztahu brání v prvé řadě ta skutečnost, ţe závazek autorizovaného inspektora ve vztahu ke stavebníkovi nemá povahu zařizování obchodní záleţitosti pro mandanta ve smyslu §566 obchodního zákoníku,…autorizovaný inspektor nevystupuje při zpracování obou typů certifikátů jménem stavebníka, ale jménem vlastním“*28). Zcela však nemohu souhlasit se Zikmundovým závěrem, ţe není moţné uzavřít smlouvu o kontrolní činnosti. Vzhledem k rozsáhlosti zákonné úpravy, budu citovat jen několik vět z §591- 600 obchodníku zákoníku*29), kde se o tomto typu smlouvy píše: „Vykonavatel kontroly je povinen provést kontrolu nestranným způsobem a zjištěný stav popsat v kontrolním osvědčení. Vykonavatel kontroly je povinen ji provést v rozsahu a způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak v rozsahu a způsobem obvyklým při obdobných kontrolách. *27)

BRODSKÝ, P. Připomínky k činnosti autorizovaných inspektorů, Bulletin Stavební právo, 4/2008, s.

48. *28)

ZIKMUND, V. K problematice smluvního zabezpečení činnosti autorizovaného inspektora pro stavebníka, Bulletin Stavební právo, 4/2007, s. 12. *29) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

18

Vykonavatel kontroly má nárok na úplatu po splnění povinnosti provést kontrolu a vydat kontrolní osvědčení“. Překáţku vidí Zikmund v tom, ţe inspektor má uloţeno projednat rozporná stanoviska dotčených orgánů, popř. účastníků řízení jménem stavebníka, coţ smlouvu o kontrolní činnosti vylučuje. Podle mne je toto tvrzení pravdivé jen částečně. Pokud bude autorizovaný inspektor zpracovávat certifikát na základě kterého je stavební úřad povinen vydat kolaudační souhlas, nevidím jediný důvod, proč by na tento úkon nemohl uzavřít se stavebníkem smlouvu o kontrolní činnosti. Připomínám, ţe zatímco dikce zákona v souvislosti se zkráceným stavebním řízením ukládá autorizovaným inspektorům podle §117 odst. 4, jednat s osobami, které uplatnily námitky, tak při vydávání certifikátu nahrazující kolaudaci stavebním úřadem tomu tak není. Zde je totiţ účastníkem řízení pouze stavebník popř. vlastník stavby. Jinak souhlasím, ţe pro všechny ostatní případy činnosti autorizovaného inspektora bude nejlepším řešením pouţití inominátu, nebo-li smlouvy nepojmenované, o které hovoří § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Odměnu autorizovaného inspektora povaţuji za jednu z největších překáţek, bránících většímu uplatnění institutu v praxi. Její výše není upravena ţádným cenovým předpisem. Pouze Profesní kodex autorizovaného inspektora v bodě 3 říká, ţe: „Autorizovaný inspektor poţaduje za svou práci přiměřenou odměnu, která zohledňuje sloţitost a velikost posuzovaných staveb a úsporu času při kontrole projektu. Při stanovení ceny vychází z toho, ţe jeho činnost je komplexní a velmi vysoce kvalifikovaná. Autorizovaný inspektor však nezneuţije časové tísně stavebníka k dosaţení nepřiměřeného zisku.“ Jistě by nebylo dobrou reklamou pro autorizované inspektory, kdyby v povědomí developerů vznikla domněnka , ţe stavební povolení lze u nich koupit. Při vstupu nové profese do praxe se uvaţovalo o ceně tisíc korun za hodinu práce i více. Zajímavá je i úvaha, ţe by výše úplaty mohla být odvozena z rozpočtových nákladů na stavbu. V současnosti se dá jiţ diskuse o odměně autorizovaného inspektora opřít o konkrétně prezentované cenové kalkulace. Např. Ing. Jana Hejnalová uvádí cenu za vydání certifikátu, který supluje stavební povolení na stavbu rodinného domu. Cenu stanovuje jako pevnou ve výši 10000,-Kč*30). Ing. Arch. Milan Teigiser na semináři ČKA prezentoval svojí vlastní představu. Jeho rozpis uvádím v příloze*31). U novostavby bytového domu s komerčními prostory a sto bytovými jednotkami vychází provedení *30) *31)

http://www.autorizovany-inspektor.com/caste-dotazy/ Příloha č. 2 této bakalářské práce.

19

zkráceného stavebního řízení na 114400,-Kč. Vydání certifikátu ve zkráceném stavebním řízení pro rekonstrukci domu na 72800,-Kč. Nelze se tedy divit, ţe poptávka po sluţbách autorizovaných inspektorů je zatím poměrně nízká. Problémy stanovení ceny vidím ve dvou rovinách. Za prvé -ceny za činnosti vykonávané autorizovaným inspektorem jsou příliš vysoké. Jejich výše nenahradí úsporu času, které lze dosáhnout. Navíc je zde riziko, ţe vzniknou ve zkráceném stavebním řízení komplikace a stavební úřad rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení. Kdyţ jsem podrobně prostudoval prezentaci architekta Teigisera a konzultoval ji s pracovníkem stavebního úřadu, došel jsem k závěru, ţe je zde zcela určitě prostor ke sníţení počtu vykázaných hodin. Za předpokladu, ţe by navíc hodinová sazba byla upravena z 1300,-Kč na 800,-Kč, došlo by k celkovému sníţení ceny na méně neţ polovinu původní částky. Druhý problém potom tkví v tom, ţe výše správních poplatků je naopak příliš nízká, zafixovaná jiţ mnoho let na stejné úrovni a neodvíjí se od nákladů na provedení konkrétní stavby*32). Důkazem, ţe si této skutečnosti jsou vědomy ústřední správní úřady i odborná veřejnost, je návrh na novelu zákona o správních poplatcích*33). Touto novelou by jednak došlo k navýšení poplatků za místní šetření prováděné za účelem kolaudace nebo vydání stavebního povolení, a také k diferenciaci poplatku za vydání stavebního povolení podle výše celkově dosaţených nákladů na stavbu. Tento způsob stanovení poplatku je pouţíván i v zahraničí*34). Úprava by tak lépe reflektovala náklady obecných stavebních úřadů a jejich rozdílnost ve stavebním řízení u různých typů staveb. K této novele je však na stránkách ministerstva pro místní rozvoj připojen bohuţel uţ několik měsíců dovětek, ţe „legislativní proces projednávání novely stavebního zákona byl dočasně pozastaven“. Je škoda, ţe k zastavení legislativního procesu v této oblasti dochází v situaci, kdy stát ve svém rozpočtu nenalézá dostatek peněz na odměňování svých zaměstnanců. Činnost pracovníků stavebních úřadů není o nic méně odborná, kvalifikovaná a komplexní, neţ činnost autorizovaných inspektorů. Odpovědnost za škodu vzniklou činností autorizovaného inspektora upravuje druhý odstavec §146. Ukládá autorizovanému inspektorovi povinnost mít sjednáno pojištění *32)

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poloţka 1720 sazebníku, který je přílohou tohoto zákona. *33) http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Legislativa, podle návrhu zveřejněného na stránkách ministerstva, by součástí velké novely stavebního zákona měla být i změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. *34) Building Regulations Charges Scheme-Charges Table with effect form 1 April 1999 (anglická právní úprava určující výši správních poplatků při provádění staveb).

20

odpovědnosti za škodu, kterou případně způsobí výkonem svého povolání. Na poţádání je povinen sdělit zákazníkovi, na jakou výši škody je pojištěn. Pojištění autorizovaných inspektorů se v počátcích jejich činnosti sjednávalo hromadně u ČSOB Pojišťovny, a.s. prostřednictvím makléřské firmy Čásenský

Hlavatý*35). Základní limity pojistného

plnění jsou stanoveny v částkách 250 tis., 1 a 2 miliony Kč. Tato částka zahrnuje všechny pojistné události vzniklé u osoby autorizovaného inspektora během celého roku. Pokud tyto částky porovnám s výší částek na které se pojišťují inspektoři v zahraničí, zdají se mi být poměrně nízké. V Bavorsku je poţadována minimální pojistná částka na jednu pojistnou událost 500 tis. EUR. V Anglii pak zákon předepisuje minimální krytí 1000000 GBP na jednu pojistnou událost*36). Je pravda, ţe pro výši škody je rozhodující i znění zákona v jednotlivých zemích a to, jak velké pravomoci jsou tímto zákonem do rukou autorizovaných inspektorů v konkrétním státě svěřeny. Přesto si myslím, ţe zákazník by se měl autorizovaného inspektora ptát a zvažovat, zda je v našich poměrech pojištění dostačující. Nepochybně bude docházet k individuálnímu navyšování pojistné částky u jednotlivců, kteří se podílejí na provádění rozsáhlých a sloţitých staveb. Poslední odstavec §145, se zabývá evidencí o činnosti autorizovaného inspektora. Malý*37) ve svém komentáři k zákonu věnuje problematice vedení evidence poměrně široký prostor. Vytýká zákonodárci formulaci „vést evidenci a uchovávat ji po dobu“ a připouští díky této formulaci moţnost dvojího výkladu zákona. Buďto, ţe by autorizovaný inspektor jednotlivé úkony odborné posudky a certifikáty, které vydá evidoval a jako jednotlivé dokumenty je kaţdý jednotlivě uchovával po dobu nejméně pěti let. Rozumí se tím od okamţiku, kdy je vyhotovil. V tom případě by zde podle Malého nebyl problém. Kaţdý dokument by měl svou pětiletou lhůtu, po kterou by bylo nutné ho uchovávat. Vzhledem k tomu, ţe pojem evidence si Malý vykládá extenzivním způsobem, připouští i druhou moţnost výkladu. Podle té by autorizovaný inspektor uchovával pouze záznamy o jednotlivých úkonech. To znamená spisovou značku, stručný obsah dokumentu, datum vydání, popř. další identifikační znaky obdobné těm, jaké jsou obsaţeny ve správních rozhodnutích vydaných stavebními úřady. V případě prvního z moţných výkladů vidí Malý problém v tom, ţe není jasné, jak je moţné ve znění zákona pojem evidence vyloţit. V případě výkladu druhého vidí problém běhu zákonné pětileté lhůty. Klade v komentáři otázku, od kdy počítat začátek lhůty. Zda od zaloţení evidence v podobě jakéhosi *35)

http://www.autorizovaniinspektori.cz/insurance.asp http://www.autorizovaniinspektori.cz/news_5.asp *37) MALÝ, S. Nový stavební zákon s komentářem: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), 1. vydání, Praha ASPI, a.s., 2007, s. 299-301. *36)

21

pracovního deníku s tím, ţe by se pět let po prvním záznamu tento záznam odstranil. Navrhuje zde svoji vlastní formulaci, která by měla být pouţita při plánované novele. Malého obšírný komentář této části zákona mne natolik zaujal, ţe jsem se tomuto tématu rozhodl podrobně věnovat i já. Jiţ na začátku, kdyţ jsem se snaţil najít odpověď na vyřčené otázky jsem zjistil, ţe zákon o archivnictví a spisové sluţbě č. 499/2004 Sb., na který se Malý odvolává, byl novelizován zákonem č. 190/2009 Sb. Dříve neţ jsem začal řešit otázku, podle kterých konkrétních paragrafů by měl autorizovaný inspektor postupovat při plnění ustanovení §146, odstavce 3 stavebního zákona, zabýval jsem se tím, zda autorizovaný inspektor patří do skupiny subjektů, na které se vztahuje celý zákon o archivnictví a spisové sluţbě. Paragraf 3 tohoto zákona stanoví, které subjekty mají povinnost uchovávat dokumenty a umoţnit výběr archiválií. V odstavci 1 paragrafu 3 jsou jmenovány subjekty, pro které zákon dále pouţívá souhrnné označení veřejnoprávní původci. Mezi tyto subjekty autorizovaný inspektor jistě nepatří. Podle odstavce 2 jsou to potom tzv. soukromoprávní původci. V písmenu a) tohoto odstavce se hovoří o podnikatelích zapsaných v obchodním rejstříku. Těmi autorizovaní inspektoři také nejsou. V písmenu b) se pak mino jiné hovoří o profesních komorách, ne však o jejich jednotlivých členech. Autorizovaný inspektor tedy podle toho zákona není původcem archiválií, coţ je dobře, protoţe by to jeho manipulaci a zpracování dokumentů vzniklých jeho činností velice zkomplikovalo. Byl by na základě tohoto zákona povinen např. vydat a nechat si schválit příslušným státním archivem spisový řád a skartační plán (§66), vést evidenci svých dokumentů i v elektronické podobě (§63/4). Budova se spisovnou by musela splňovat přísné podmínky pro budovy slouţící k ukládání dokumentů (§68), apod. Předpokládám tedy, ţe autorizovaní inspektoři by tento předpis měli brát pouze jako pomocné vodítko, k nakládání a uchovávání dokumentů, vzešlých z jejich činnosti. Ale teď konkrétněji k evidenci úkonů. Pojem evidence o úkonech, či evidence úkonů v zákoně o archivnictví vysvětlen není. Autorizovaný inspektor se tedy při evidování a ukládání dokumentů můţe řídit jen některými paragrafy zákona, které evidenci řeší nepřímo. Konkrétně je pro něj důleţitá zejména hlava 3 Spisová sluţba. V této hlavě najdeme podrobný návod, jak jednotlivé dokumenty zpracovávat, označovat, spojovat, ukládat a skartovat dle skartačního plánu. V souvislosti s uchováváním dokumentu musím také zmínit Typový skartační rejstřík*38). *38)

Typový skartační rejstřík vydává sekce archivní správy Ministerstva vnitra České republiky, kolektiv autorů, pouţito novelizované vydání, Montanex, a.s., 2005.

22

V tomto rejstříku jsem našel i některé typy dokumentů, které by se mohly vyskytovat v agendě autorizovaného inspektora. Pro přehled uvádím u kaţdého typu dokumenty skartační lhůtu: -kniha zakázek –10 let -kniha pracovní –5 let -kniha konzultací –5 let -faktury a jiné finanční náleţitost –10 let -zápisy z kontrolních dnů –5 let -technické zprávy a studie –10 let -podkladová dokumentace, která není součástí projektu –10 let -stanoviska k jednotlivým částem dokumentace –10 let. Z toho dost jasně vyplývá, proč je ve stavebním zákoně uvedena podmínka na úschovu dokumentů nejméně 5 let. Autorizovaný inspektor bude totiţ opravdu pracovat s dokumenty, u kterých Typový skartační rejstřík počítá s uschovací lhůtou nejméně pět let. Já tedy jeho evidenci o úkonech chápu jako knihu pracovní. V této pracovní knize bude autorizovaný inspektor opravdu evidovat jen stručné záznamy o svých jednotlivých úkonech. Pokud bude například v knize první záznam 20.května 2005 a poslední záznam 27.srpna 2010, nemůţe stránku s prvním záznamem odtrhnout v roce 2010. To by bylo v rozporu s ustanoveními zákona o archivnictví a spisové sluţbě, s vyhláškou č. 191/2006 Sb., o podrobnostech výkonu spisové sluţby a v neposlední řadě i s Typovým skartačním rejstříkem. Pětiletá skartační lhůta pro takovouto pracovní knihu začíná běţet aţ 1.ledna 2011 a tuto knihu by měl tedy autorizovaný inspektor skartovat nejdříve k 1.lednu 2016. Výklad podle kterého by autorizovaný inspektor vedl jen tuto pracovní knihu, či pracovní deník, mi připadá nesprávný, byť by byla dodrţena skartační lhůta podle mého příkladu. Autorizovaný inspektor by se totiţ zřejmě dostal do rozporu s §147 stavebního zákona, který říká ţe: „Inspektor odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a vydaných certifikátů, stanovisek, jakoţ i jiných dokumentů,…dokumentace stavby a dalších podkladů podle poţadavků stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněţ za návrh plánu kontrolních prohlídek“. Pokud by tedy neevidoval jednotlivé úkony jako samostatné dokumenty, ale pouze evidoval záznamy o nich, těţko by se hájil v případě soudních sporů a nebo v případě kdy by se o jeho činnost zajímala pojišťovna v souvislosti se vznikem pojistné události. Krátký záznam v pracovní knize nevypovídá nic o charakteru stavby ani 23

o důvodech, které vedly k vydání příslušného certifikátu či rozhodnutí. Dle mého názoru by tedy měl autorizovaný inspektor uchovávat kaţdý jednotlivý dokument s uschovací lhůtou min. 5 let, přičemţ u některých však bude tato lhůta dvojnásobná. V pracovní knize potom vyznačí vše důleţité k charakteristice dokumentů a to jak vlastních, tak přijatých. Jednotlivé dokumenty pospojuje do spisů. Tyto spisy uzavře aţ po skončení konkrétní stavební akce a skartuje po uplynutí skartační lhůty (10 let). Samotnou pracovní knihu potom můţe autorizovaný inspektor vyuţít při prokazování, ţe svoji profesi soustavně vykonával (§143, odst. 4, věta druhá a §144, odst. 3, stavebního zákona). Na základě tohoto rozboru bych si tedy dovolil navrhnout svoji vlastní formulaci §146 odstavce 3, stavebního zákona: „Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci. Jednotlivé dokumenty v evidenci je povinen uchovat po dobu, kterou pro ně stanovuje zvláštní právní předpis.“ Poznámka pod čarou pak můţe odkazovat nejen na zákon o archivnictví a spisové sluţbě, ale přímo také na Typový skartační rejstřík.

3.8 Zákaz výkonu činnosti §148 V §148 jsou definovány stavby, u kterých nesmí autorizovaný inspektor svoji činnost vykonávat proto aby nemohlo dojít ke střetu zájmů. Ten hrozí u staveb, kde by se autorizovaný inspektor sám podílel, podílí nebo má podílet, při jejich přípravě a nebo provádění sám, či osoba jemu blízká. Pro účely tohoto zákona se osobou blízkou rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manţel. Dále zákon vylučuje osoby s nimiţ je autorizovaný inspektor ve vztahu obchodním jako společník společnosti nebo jako účastník sdruţení nebo jako člen druţstva. Dále potom osoby ve vztahu pracovním, či sluţebním. Hegenbart*39) se ve svém komentáři k zákonu odvolává na zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Na základě tohoto zákona řadí mezi osoby blízké i případného partnera autorizovaného inspektora. S tímto výkladem nemohu souhlasit, protoţe zákon jasně stanoví, kdo se osobou blízkou pro účely tohoto zákona rozumí. Partner registrovaný podle výše uvedeného zákona v tomto výčtu není.

*39)

HEGENBART,M., SAKAŘ, B. a kol., Stavební zákon komentář, 1. vydání 2008, C. H. BECK, s. 375.

24

Jistá polemika můţe vzniknout i nad formulací zákona, která zapovídá autorizovaným inspektorům podílení se na stavbě. Rozumí se tím samozřejmě i na tvorbě projektové dokumentace ke stavbě. V profesním kodexu autorizovaného inspektora je mimo jiné v bodech čtyři a pět uvedeno: „Nebude posuzovat projekty, na kterých je sám jakkoliv zainteresován,….pracuje nezávisle na projektantovi, do projektu nezasahuje, nenavrhuje technická řešení…“ Tyto formulace zákona i kodexu povaţuji samozřejmě za správné, nicméně na druhou stranu bych chtěl připomenout, ţe zákon autorizovanému inspektorovi ukládá mimo jiné: „…ověří, ţe projektová dokumentace je úplná a přehledná,....předloţené podklady vyhovují poţadavkům uplatněným dotčenými orgány,….v projektové dokumentaci jsou dodrţeny obecné poţadavky na výstavbu*40),….změnu stavby autorizovaný inspektor schválí při kontrolní prohlídce,….podle okolností vyznačí změnu téţ v ověřené projektové dokumentci“.*41) V profesním kodexu pak najdeme bod dvě: „Autorizovaný inspektor vyuţívá svého statusu a zákonem daných pravomocí k tomu, aby v zájmu stavebníka minimalizoval dobu mezi dokončením projektu a zahájením stavby a dobu mezi dokončením stavby a zahájením provozu.“ Z těchto vět musí být kaţdému jasné, ţe hranice mezi výkonem provádění projektové činnosti, činnosti inţenýrské a činnosti autorizovaného inspektora nejsou příliš přesné. Myslím si například, ţe co se týče kontroly projektové dokumentace stavby, bude daleko lepší, bude-li ji autorizovaný inspektor provádět průběţně jiţ během jejího zpracovávání. Takováto spolupráce architekta a autorizovaného inspektora pomůţe předejít ztrátě času, ke které by mohlo později dojít při zjištění nedostatků při kontrole dokumentace a vydávání certifikátu autorizovaným inspektorem.

3.9 Působnost Komory, dozor, dohled, §150 a §151 Poslední dva paragrafy, které se týkají činnosti autorizovaného inspektora, stanovují působnost Komory. Především jde o to, jakým způsobem má provádět ministerstvo dozor a dohled nad činností Komory a činností autorizovaných inspektorů. V §150 se hovoří o Komoře. Tímto souhrnným označením jsou myšleny ČKA a ČKAIT. Jak uţ jsem se zmínil, k zaloţení samostatné Komory, případně Asociace

*40)

§ 117, odst. 3, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) odkazuje na § 111, odst. 1 a 2 tamtéţ. *41) § 118, odst. 3, zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

25

autorizovaných inspektorů zatím nedošlo. Zákon Komoře ukládá zabezpečit vedení evidence autorizovaných inspektorů, shromaţďovat a aktualizovat informace nezbytné pro jejich činnost, provádět přípravu a zkoušky uchazečů, zřídit koordinační orgán, který schvaluje ministr. Dále se v něm konstatuje, ţe náklady spojené s přípravou a vykonáním zkoušky nese uchazeč a odkazuje na prováděcí předpisy, které řeší další nuance související s činností autorizovaných inspektorů. K tomu abych co nejlépe vystihl smysl §151 Dozor a dohled ministerstva, se ho nebudu snaţit popsat svými slovy. Je velice krátký, takţe ho zde celý odcituji: „1) Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při provádění zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, na činnost Komory a výkon agendy s tím související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává téţ dohled nad činností autorizovaných inspektorů a můţe dát návrh na opatření podle §144 odst. 2. 2) Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů se nevztahuje správní řád.“ Nepřeji si abych byl povaţován za skeptického kverulanta, ale nemohu si odpustit jednu drobnou poznámku. Zavedením institutu autorizovaného inspektora se sice podařilo sejmout část povinností ze stavebních úřadů, ale přibyla jim povinnost nová a to dohled nad těmito soukromoprávními subjekty. S obdobným problémem se musí vyrovnat i Ministerstvo pro místní rozvoj. Další problém, který vidím v souvislosti s posledním odstavcem §144, je absence možnosti odvolání se proti výsledku zkoušky.

26

4. K návrhu novely stavebního zákona Jak jsem se jiţ ve své práci zmiňoval, zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj návrh velké novely stavebního zákona, včetně návrhů na změnu zákona o správních poplatcích, vybíraných v souvislosti se stavebním řízením*42). Legislativní proces jejího projednávání byl však bohuţel pozastaven. Samozřejmě se v novele objevují i návrhy na změny pasáţí zákona, které se týkají institutu autorizovaného inspektora a je zde snaha, novelou rozšířit jeho kompetence . V této části bych se chtěl těmito návrhy na změny zabývat. Pojem „Zkrácené stavební řízení“, který je pouţit v záhlaví §117 byl jistě zavádějící. Vyvolával dojem, ţe získat stavební povolení touto cestou je snazší v tom smyslu, ţe nebude nutné shromáţdit tak velké mnoţství dokumentů, povolení a souhlasů dotčených osob, jako při vyuţití klasického úředního postupu na stavebním úřadě. Pravda je taková, ţe stavební řízení provedené autorizovaným inspektorem je zkrácené především tím, ţe autorizovaný inspektor není vázán během lhůt tak dalece jako stavební úřad, který je nucen se řídit správním řádem. Pravděpodobně z těchto důvodů je v novele zákona název tohoto paragrafu změněn na: „Povolení stavby autorizovaným inspektorem“. Přibývá §117a, který vyplňuje prázdné místo v otázkách moţnosti oprav a zrušení certifikátu autorizovaného inspektora. Dále je v návrhu zákona stanoveno, za jakých podmínek má autorizovaný inspektor právo, do jiţ vydaného certifikátu zasahovat a opravovat v něm nesprávnosti. Jsou zde stanoveny podmínky, pro které můţe autorizovaný inspektor zrušit jiţ vydaný certifikát a kdy tak můţe učinit příslušný krajský úřad. Lhůta platnosti certifikátu autorizovaného inspektora je stanovena na dva roky, s moţností jejího prodlouţení nejdéle o další dva roky, jestliţe po uplynutí prvního období nebyla stavba zahájena. V současné právní úpravě toto ustanovení chybí. Stejně tak prováděcí předpis neupravuje, jak má vypadat štítek „Stavba povolena“, vydaný autorizovaným inspektorem. Na tyto problémy autorizovaní inspektoři sami poukazují. Při stávající právní úpravě jim nezbývá neţ se pokoušet o analogiam legis s §115, odst.3 a 4 stavebního zákona*43). *42)

http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Legislativa, podle tohoto návrhu, by součástí velké novely stavebního zákona měla být i změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. *43) BRODSKÝ, P. Připomínky k činnosti autorizovaných inspektorů, Bulletin Stavební právo, 4/2008, s. 44-48, Kolektiv autorů. Analýza ustanovení o zkráceném stavebním řízení, Bulletin stavební právo, 2-3/2008, s. 13-34.

27

Navrhovaná novela rozšiřuje autorizovaným inspektorům pravomoci v §123 Předčasné uţívání stavby a §124 Zkušební provoz. Oba tyto procesy by mohly proběhnout také na základě certifikátu autorizovaného inspektora. Je v ní i nově stanoveno ţe stavby, které byly zahájeny na základě „Povolení stavby autorizovaným inspektorem“, musí být uvedeny do předčasného uţívání, zkušebního provozu, či zkolaudovány opět ve spolupráci s autorizovaným inspektorem. Při vydávání jeho certifikátů nebude moţné kombinovat řízení soukromoprávní a veřejnoprávní. Tím, ţe je dána nově autorizovaným inspektorům i pravomoc suplovat stavební úřad a provádět kontrolní prohlídky stavby v rozsahu §133 stavebního zákona, daří se vcelku kvalitním způsobem uzavřít kruh jejich činnosti. V §151 přibývá odst. 3 a dále §151a, který dává uchazeči moţnost podat námitku, pokud je při zkoušce hodnocen stupněm „nevyhověl“. O takové námitce rozhoduje Ministerstvo pro místní rozvoj. Jelikoţ se na zkoušky autorizovaných inspektorů nevztahuje správní řád*44), vyřešil se tím často diskutovaný problém scházejících opravných prostředků. Jsem přesvědčen, ţe navrhovaná novela je krok správným směrem. Podle mého názoru by se v žádném případě nemělo otálet s jejím přijetím. Rozhodně by to posílilo právní jistoty všech subjektů, kterých se činnost autorizovaného inspektora můţe dotýkat i autorizovaných inspektorů samotných.

*44)

§ 151, odst. 2 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

28

5. První soudní spory V současné době jiţ probíhají první soudní spory, pramenící z nedokonalé právní úpravy tohoto institutu. V podzimním semestru v roce 2009 jsem se zúčastnil semináře k předmětu Vybrané otázky správního práva a veřejné správy, který vedl JUDr. Sedláček. Zmínil na něm případ stavby bytových domů a ubytoven na ulici Horníkova v Brně Líšni. Stavební povolení k této kontroverzní stavbě bylo vydáno ve zkráceném stavebním řízení podle ust. §117 stavebního zákona navzdory skutečnosti, ţe vydání územního rozhodnutí bylo rozporováno soudní cestou. Zkrácené stavební řízení bylo ukončeno dříve, neţ rozsudek soudu o neplatnosti územního rozhodnutí nabyl právní moci. Zatímco stavební povolení vydané za takovýchto okolností stavebním úřadem by bylo neplatné, tak certifikát autorizovaného inspektora podle stávající právní úpravy zneplatnit nelze. V současné době soudní řízení stále probíhá, ale jiţ z něj vyplynuly první hmatatelné výsledky. Městský soud v Praze svým rozsudkem*45) stanovil, ţe činnost autorizovaného inspektora není výsledkem veřejnoprávního postupu, ale plněním ze soukromoprávní smlouvy. Pochybnosti byly i ve výčtu osob, které se mohou stát účastníky zkráceného stavebního řízení. Proti tomuto rozhodnutí podalo právě sdruţení, jehoţ účast na řízení byla zpochybňována, kasační stíţnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten svým rozsudkem*46) zrušil výrok Městského soudu v Praze. Ve svém rozsudku Nejvyšší správní soud konstatuje, ţe: „Certifikát autorizovaného inspektora oznámený stavebnímu úřadu dle §117 odst. 1, stavebního zákona, je nutno považovat za správní akt zakládající veřejná subjektivní práva“. K problému, který se týká účastníků řízení (§109 stavebního zákona), se ve svém rozsudku vyjadřuje také. Konstatuje, ţe pokud má občanské sdruţení podle svých stanov, jako hlavní poslání ochranu přírody a krajiny, není moţné vyloučit ho z procesu zkráceného stavebního řízení. Soud rozhodl, ţe v takovém případě je nezbytné vycházet z pravidla lex spesialist derogat generali, kdy ustanovení §70 zákona o ochraně přírody a krajiny*47) představuje ve vztahu k ust. §109 stavebního zákona zvláštní právní úpravu účastenství ve stavebním řízení. Je nutné posoudit zda jsou zájmy ochrany přírody a krajiny takovým řízením dotčeny a na základě tohoto posouzení přibrat mezi účastníky řízení toto občanské sdružení. Nechci v tomto konkrétním případě zabíhat do dalších podrobností, protoţe soudní pře bude dále pokračovat. *45)

Rozsudek Městského soudu v Praze, č.j. 5A 42/2010-43, ze dne 15.3.2010. Rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně, 9 As 63/2010-111, ze dne 4.8.2010. *47) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. *46)

29

Zajímavá je snad také skutečnost, ţe stejný autorizovaný inspektor z Prahy nevykonával svoji profesi jen v této kauze, ale i v případu stavby hobby marketu Bauhaus v Brně-Ivanovicích, který také provází soudní spory. I zde se opakovala podobná situace, kdyţ autorizovaný inspektor neprojednal stavbu s dotčenými osobami dle ust. §109 stavebního zákona. Na základě ţaloby podané vlastníky sousedních pozemků a budov, vydal Obvodní soud pro Prahu 4 předběţné opatření*48), kterým zastavil veškeré práce na staveništi. Tohoto případu si všiml i veřejný ochránce práv*49). Jeho zástupkyně Jitka Seitlová uvedla tento případ, jako typický způsob zneuţití institutu autorizovaného inspektora developery. Jsem přesvědčen, ţe pokud nedojde k razantním změnám v přístupu zákonodárců, ministerstva pro místní rozvoj a komor (ČKA, ČKAIT), tak za pár let bude jen samotná materie obsahující judikáty soudních rozhodnutí ohledně činnosti autorizovaných inspektorů stačit jako téma pro celou knihu.

*48)

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, 9C6/2010-16, ze dne 9. 7. 2010. http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/proti-nezakonnemu-jednani-autorizovanychinspektoru-musi-byt-opravny-prostredek/. *49)

30

6. Závěr Myslím si, ţe cesta kterou se vydalo naše stavební právo v roce 2006 je správná. Měl jsem moţnost seznámit se s názory mnoha odborníků z velkého mnoţství informačních zdrojů. Pokud tito odborníci hodnotí zákon č. 183/2006 Sb. jako celek, hodnotí ho velmi pozitivně. Pozitivní hodnocení si však určitě nezaslouţí zákonná úprava, která se týká autorizovaných inspektorů. Myšlenka zavést tento institut i do českého stavebního práva nebyla špatná, nicméně její realizace se příliš nezdařila. Chápu částečně zákonodárce. Často je jim vyčítáno, ţe normy které přijímají jsou zbytečně rozsáhlé a komplikované. Díky tomu mají potom s jejich správným výkladem problémy i profesionální právníci. Výkladem takových norem se potom musí zabývat přetíţené soudy. Institut autorizovaného inspektora není tento případ, spíše naopak. Jeho právní úprava je jednoduchá a velmi stručná. Výsledný efekt je však podobný, coţ dokazují první soudní spory o nichţ jsem se zmínil. Další velký otazník visí nad cenou, jakou si autorizovaní inspektoři účtují za své sluţby. Z důvodů které uvádím výše, musí dojít ke zvýšení správních poplatků účtovaných stavebními úřady. Zároveň musí ze svých představ, co se ceny jejich práce týče, slevit i autorizovaní inspektoři. Cena v rozmezí 1000-2000,-Kč za hodinu práce je dle mého názoru hlavním důvodem, proč nejsou jejich sluţby vyuţívány ve větší míře. Tváří v tvář realitě trhu by měli autorizovaní inspektoři projevit jistou míru sebereflexe. S cenou v rozmezí 500-800-,Kč by se stali mnohem více konkurenceschopnými. Bohuţel někteří autorizovaní inspektoři zjevně dávají přednost rychlému finančnímu profitu z jedné předraţené zakázky na úkor vyššího mnoţství zakázek levnějších. Svoji činnost také někteří jedinci vykonávají na úkor veškerých etických principů. Předpokládám, ţe pokud soud nebo Komora, budou rozhodovat, zda při své činnosti autorizovaný inspektor porušil právní normy, či morální zásady stanovené kodexem, bude se dotyčný nepochybně pasovat do role oběti nedokonalé právní úpravy institutu. Zákonná úprava institutu autorizovaného inspektora má samozřejmě i svá pozitiva. To, ţe je působnost autorizovaného inspektora stanovená pro celé území České republiky je moţné povaţovat jako jisté zvýhodnění oproti stavebním úřadům, u kterých je územní působnost dělena. Dovedu si dost dobře představit, ţe právě z tohoto důvodu můţe velký investor upřednostnit sluţby autorizovaného inspektora před úřady stavebními. Jestliţe velký investor provádí stejné stavby nebo stavby stejného typu ve více regionech České

31

republiky, tak logicky bude docházet k tomu, ţe jednotlivé investiční akce bude posuzovat pokaţdé jiný stavební úřad na základě své územní působnosti. To znamená, ţe stejnými problémy a nejasnostmi, které vyplynou z přezkumu projektové dokumentace dle ust. §110 a 111 stavebního zákona, se bude zabývat jednotlivě několik úředníků několika stavebních úřadů. Je moţné, ţe kaţdý úředník bude postupovat v řízení o vydání stavebního povolení jinak. Jestliže však těchto několik investičních akcí svěří investor jednomu autorizovanému inspektorovi, nebude docházet k vícekolejnosti posuzování projektu. Dojde naopak ke sjednocení postupů a jistě i k urychlení vydání stavebního povolení. Často se vedou diskuse o tom, ţe úředníci obecných stavebních úřadů se ocitají ve střetu zájmů, pokud mají rozhodovat o stavebních akcích, kde je investorem stát, kraj, magistrát či obec. Zde jiţ dnes můţe pomoci autorizovaný inspektor a na základě ţádosti stavebního úřadu poskytnout expertní součinnost. Já si však dovedu představit, že by po novele zákona dostal možnost vstoupit do procesu povolování takové stavby a podílet se na ní od počátku vykonáním zkráceného stavebního řízení, přes provádění kontrolních prohlídek až po vydání certifikátu, který nahrazuje komisionální kolaudaci úředníky stavebního úřadu. Pokud bych tedy měl shrnout kroky, které je třeba učinit pro výrazné zkvalitnění fungování nového institutu do několika vět. Je potřeba zpřesnit zákonnou úpravu institutu autorizovaného inspektora a urychleně provést novelu stavebního zákona. Je při tom moţné vycházet z novely navrhované ministerstvem pro místní rozvoj.*50) V něm bych chtěl vyzdvihnout změnu, která by umoţnila autorizovaným inspektorům provádět i kontrolní prohlídky stavby v rozsahu §133 stavebního zákona. Je potřeba se zabývat dalšími návrhy odborné veřejnosti a tyto do novely zapracovat. Nezapomenout při novele na úpravu sazebníku, který je součástí zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Komory (ČKA a ČKAIT) a ministerstvo pro místní rozvoj musí vykonávat dohled nad činností autorizovaných inspektorů s největší mírou pečlivosti tak, aby předešly dalším excesům, ke kterým bohuţel dochází, a které sniţují u této mladé profese míru pozitivních očekávání. Při tom by měli nekompromisně vyuţívat moţnosti, které jim dává §144 a 145 stavebního zákona, disciplinárně postihovat autorizované inspektory a odvolávat ty jedince, kteří se dopustí zásadních vybočení z mezí zákona. Profesní kodex autorizovaného inspektora by neměl být pouhou formálií! Zkrátit poţadovanou délku praxe a zkrátit dobu,

*50)

Návrh novely stavebního zákona dostupný na stránkách: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-astavebni-rad/Pravo-Legislativa/Legislativa

32

na kterou je osoba do funkce jmenována bez toho aby vykonala zkoušku odborné způsobilosti. Na vzdělávacích akcích organizovaných Komorou důsledně seznamovat autorizované inspektory s nesprávnými postupy kolegů tak, aby se předešlo opakování chyb popřípadě i dalším soudním sporům. Pokud se alespoň toto podaří, má institut autorizovaného inspektora šanci na přeţití.

33

Zusammenfassung -cizojazyčné resumé Nach einer Diskussion, die mehrere Jahre gedauert hat, wurte im Jahre 2006 das neue Baugesetz Nr. 183/2006 Slg. angenommen. Dieses Gesetz beinhaltet einige bedeutende Neuigkeiten, die das tschechische Baurecht bisher nicht gekannt hat. Meine Bachelorarbeit beschäftigt sich mit einer dieser Neuigkeiten. Es handelt sich um das Institut des autorisierten Inspektors. Dieses privatrechtliche Element im Bauverfahren soll eine Alternative

zu

den

Aktivitäten

bilden,

die

bisher

ausschliesslich

in

den

Zuständigkeitsbereich der Baubehörden gehörten. Unsere Gesetzgeber haben sich entschieden, mehr als zwanzig europäische Länder nachzufolgen, und sie führten auch in das tschechische Baurecht den Beruf eines privaten autorisierten Inspektors ein. Die tschichesche rechtliche Regelung hat jedoch sehr viele Unvollkommenheiten, deshalb versuche ich sie damit zu vergleichen, wie das Institut des autorisierten Inspektors in Bayern, England und Wales gelöst wird. In meiner Arbeit ist ein Verzeichnis der Rechtsnormen zu finden, die grundsätzlich für die Tätigkeit der tschechischen autorisierten Inspektoren sind. Mit der Einführung der neuen Profession in die Praxis wurde der Koordinationsrat für aurotisierte Inspektoren beauftragt, der aus zwei Berufskammern, der Tschechischen Architektenkammer und der Tschechischen Kammer der autorisierten Ingenieure und Techniker, besteht. Ich beschreibe Hindrnisse, die dieser Koordinationsrat überwinden müssen hatte, bevor es zur Ernennung der ersten aurorisierten Inspektoren kam. Ich denke über Bedingungen nach, die zur Ernennung zum aurotisierten Inspektor zu erfüllen sind, und auch darüber, was im Gegenteil zur Erlöschung seiner Funktion führen kann. Ich befasse mich mit seinem Kompetenzbereich und damit, was für Pflichten ihm das Gesetz auferlegt. Eine der Befungnisse des autorisierten Inspektors ist Durchführung des sog. Abgekürzten Bauverfahrens, das das Verfahren auf Erlass der Baugenehmigugn durch die Baubehörde ersetzt. Ich befasse mich mit seiner Position im Bauverfahren und damit, was für ein Verhältnis seine Entscheidungen zum Verwaltungsrecht haben. In diesem Zusammenhang weise ich auf die Judikate der tschechischen Gerichte hin, die die ersten aus der Tätigkeit der autorisierten Inspektoren entstanden Rechtssachen lösen. In der Aufgabe der Bachelorarbeit gab es, Veränderungen zwecks Präzisierung und Qualitätsverbesserung der gesetzlichen Regelung in Bezug auf Tätigkeit von autorisierten Inspektoren vorzuschlagen. Das Ministerium für regionale Engwicklung hat schon sinen

34

Vorschlag zur Novellierung des Baugesetzes Nr. 183/2006 Slg. veröffentlicht. Ich versuche diesen Vorschlag zu bewerten und ich setze auch meine eigenen Vorstellungen hinzu, was in der vorgesehenen Novelle zu modifizieren oder verändern ist.

35

Příloha č. 1 Profesní kodex autorizovaného inspektora 1. Kvalita Autorizovaný inspektor provádí vysoce profesionální kontrolu projektů a průběhů stavby. Pomáhá tím stavebníkovi stavět kvalitní stavby podle úplné a správně provedené dokumentace a tyto stavby zdárně dokončit a uvést do provozu. Pro stavebníky s tavební úřady také vykonává expertní činnost. 2. Rychlost Autorizovaný inspektor vyuţívá svého statusu a zákonem daných pravomocí k tomu, aby v zájmu stavebníka minimalizoval dobu mezi dokončením projektu a zahájením stavby a dobu mezi dokončením stavby a zahájením provozu. 3. Odměna Autorizovaný inspektor poţaduje za svou práci přiměřenou odměnu, která zohledňuje sloţitost a velikost posuzovaných staveb a úsporu času při kontrole projektů. Při stanovení ceny vychází z toho, ţe jeho činnost je komplexní a velmi vysoce kvalifikovaná. Nezneuţije však časové tísně stavebníka k dosaţení nepřiměřeného zisku. 4. Střet zájmu Autorizovaný inspektor se vyvaruje střetu zájmů. Nebude posuzovat projekty, na kterých je sám jakkoliv zainteresován. Zapovězeny jsou mu veškeré činnosti spojené s vyplácením provizí. 5. Nezávislost Autorizovaný inspektor pracuje nezávisle na projektantovi. Do projektu nezasahuje, nenavrhuje technická řešení, ani neobstarává stanoviska dotčených subjektů. V případě rozporů mezi dotčenými subjekty však s nimi jedná s cílem tyto rozpory odstranit.

36

6. Odpovědnost Autorizovaný inspektor odpovídá za řádné a úplné provedení kontrolní činnosti, v jejím rámci ověří, zda předloţen projektová dokumentace a doklady o jejím projednání vyhovují z hledisek stanovených stavebním zákonem. Nepřebírá však zodpovědnost za technické a architektonické řešení projektu. 7. Etika Autorizovaný inspektor se vědomě nedopustí neetického jednání, zejména necertifikuje za ţádných podmínek projekt, o němţ je mu známo, ţe je neúplný, je zpracován neoprávněnými osobami, není dostatečně projednán, je proti němu dotčenou stranou vnesena námitka, či má projektové vady. 8. Respekt Autorizovaný inspektor hájí zájmy stavebníka, jakoţ i veřejný zájem, zároveň však respektuje oprávněné poţadavky ostatních osob a subjektů dotčených stavbou. 9. Kolegialita Autorizovaný inspektor se chová kolegiálně k ostatním autorizovaným inspektorům. Přiměřenou měrou jim v jejich práci pomáhá a vyměňuje si s nimi technické informace o své činnosti. Necertifikuje jiţ jiným inspektorem odmítnutý projekt, aniţ by důvody odmítnutí z původním inspektorem konzultoval. 10. Péče o dobrou pověst Autorizovaný inspektor bude svým jednáním, vystupováním a způsobem práce napomáhat tomu, aby institut autorizovaného inspektora získal a udrţel si celospolečenskou autoritu a dobrou pověst.

37

Příloha č. 2 Výše honoráře není upravená ţádným cenovým předpisem. Autorizovaný inspektor je honorován podle hodinové sazby. Hodinová sazba se stanovuje podle druhu stavby. 1000,Kč/hod. u jednoduchých staveb, aţ do 2000,- Kč/hod. u staveb náročných. Počet hodin se stanoví podle rozsahu a druhu činnosti. a) Pro zkrácené stavební řízení: -příprava a zpracování dokumentace pro stavební řízení -kontrola projektové dokumentace, Odborný posudek autorizovaného inspektora o kontrole -kontrola dokladové části Odborný posudek autorizovaného inspektora o kontrole -jednání s „účastníky“ řízení -opětovná kontrola DSP a dokladů ve smyslu Odborného posudku autorizovaného inspektora -vydání certifikátu, titulního listu, štítku, Návrhu plánu kontrolních prohlídek stavby -vyplnění tiskopisu Oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem. b) V průběhu realizace stavby.: -převzetí dohledu nad prováděním stavby, nenahrazuje technický dozor stavby, autorský dozor ani stavební dozor, pouze dohlíţí, zda tyto dozory svoji činnost vykonávají řádně a zda to nemá negativní vliv na stavbu -v rámci rozsahu povoleného podle §118 odst. 3 stavebního zákona povolí změnu stavby před jejím dokončením -účast na kontrolních prohlídkách stavby -zpracování certifikátu o tom, ţe stavba je připravena k vydání kolaudačního souhlasu podle §122 odst. 5 stavebního zákona.

38

Výše honoráře autorizovaného inspektora na praktických ukázkách: Novostavba bytového domu s komerčními prostory v prvním NP, asi 100 bytových jednotek, přípojky inţenýrských sítí, komunikace s parkovištěm, drobnou architekturou a sadovými úpravami.

Provedení kontroly projekt. dokumentace

3 dny x 8 h

24 h

Provedení kontroly dokladové části

2 dny x 8 h

16 h

Provedení zkráceného stavebního řízení

1 den x 8 h

8h

Projednání stavby s účastníky ( 2 osoby )

2x4h

8h

Opětovná kontrola zpracování připomínek 1 den x 8 h

8h

dle odborného posudku Vydání certifikátu, plánu kontrolních 3 dny x 8 h

24 h

prohlídek atd. Celkem

88 h 88 x 1300 ,- Kč/h

Cena bez DPH

114 400 ,- Kč

Rekonstrukce bytového domu 6 NP 2 dny x 8 h

16 h

Provedení kontroly dokladové části

1 den x 8 h

8h

Provedení zkráceného stavebního řízení

1 den x 8 h

8h

Opětovná kontrola zpracování připomínek 1 den x 8 h

8h

dle odborného posudku Vydání

certifikátu,

plánu

kontrolních 2 dny x 8 h

16 h

prohlídek atd. Celkem

56 h 56 x 1300,- Kč/h

Cena bez DPH

72 800,- Kč

39

Použité zdroje: Zákony: č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu č. 360/1192 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů č. 40/1964 Sb., občanský zákoník č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci č. 190/2009 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě Vyhlášky: č. 498 / 2006 Sb. o autorizovaných inspektorech č. 499 / 2006 Sb. o dokumentaci staveb č. 526/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení ve věcech stavebního řádu. č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků č. 191/2006 Sb., o podrobnostech výkonu spisové sluţby Literatura: DOLEŢAL, J., MARČEK, J. a kol., Nový stavební zákon v teorii a praxi a předpisy související s poznámkami, Praha: Linde, a.s., 2006 KLIKOVÁ, A.,HAVLAN, P. a kol., Stavební právo, 3. aktualizované vydání, Praha: Linde, a.s., 2009 HEGENBART, M., SAKAŘ, B. a kol., Stavební zákon komentář, 1. vydání, Praha:

40

C. H. BECK 2008 MALÝ,S. Nový stavební zákon s komentářem, 1. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007 STROPEK, A. Autorizovaný inspektor dle stavebního zákona. 2009. Seminární práce. Masarykova univerzita. Právnická fakulta. Bulletin Stavební právo č. 2/2001, 3/2001, 4/2002, 1/2005, 4/2005, 1/2006, 3/2006, 1/2007, 4/2007, 2/2008, 3/2008, 4/2008,1/2009, 2/2009, 3/2009 Bulletin České komory architektů č. 3/2008, 4/2008, 2/2009, 4/2009 Typový skartační rejstřík, vydává sekce archivní správy Ministerstva vnitra České republiky, kolektiv autorů, Montanex a.s., 2005 Webové stránky: http://www.brodskypetr.cz http://www.autorizovaniinspektori.cz http://www.autorizovany-inspektor.com http://www.autorizovanyinspektor-kanka/zakony.cz http://www.epravo.cz/top/clanky/certifikace-staveb-autorizovanym-inspektorem http://www.cka.cc/pravni predpisy/autorizovani inspektori/AI-zakladni udaje http://www.nesehnuti.cz http://www.nssoud.cz http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Legislativa http://www.portal.gov.cz http://www.ochrance.cz http://www.epravo.cz/top/clanky/certifikace-staveb-autorizovanym-inspektorem51125.html http://www.autorizovaniinspektori.cz/insurance.asp http://www.autorizovaniinspektori.cz/news_5.asp http://www.autorizovany-inspektor.com/caste-dotazy

41