Z |abyrintudo ráje
Literatura ČAPEK, Karel 1986 .SplsyXIX. o uměnía kultuíeIII (Praha:Čs.spisovatel)
Komenskéhodílojako cesta poznání
CHELČICKÍ petr 1945 o trojím lidu (Tábor: Sbor Hustiv) |950 Síťvíry (Praha:Čs.spisovatel) MASARYK' TomášGanigue 1948 Česl
SYLVIE RICHTEROVA
KomenInbyint světa a rdj srdce je pro českouliteraturu snad nejdriležitějším skéhodílem;je napsánv krásnémjazycea|ze jej považovatza vynikajícípŤíklad k rebarokníprÓzy,,Uměleckéoceněníspisu všakjako by paradoxněpŤispívalo dukci jeho vyznamu; modernípojetítextu totižmrižebyt pro pŤístupk alegorickémudílu anachronistickéa ponechat bez povšimnutívětšinujeho v znamotvornlch sloŽek. To se t1/kájak pozitivisticky orientovanéliterrírnívědy' tak marxistickfch pokusri vysvětlit mystickéhoautoramaterialisticky.osobně mne vždy doslova fascinovala v hojnlch obměnách se vyskytujícímarxistickovědná formule, jež autora víceméněomlouvá za to, Že vzhledem k době, do nížse neprozŤetelně narodil,nebyl s to najítoriginálnější vyristěnídílanežjakésipŤilnutí k Bohu',Ideologické pŤedsudkya z nich plynoucí interpretační schématavšak nemtiženeuvéstv pochybnost základní metodologická otázka: Co zrjstaneZ mystickéhodíla, '
Tento pŤíspěvekrozvíjí některébody studie napsanéitalsky pod názvem Il labirinto tJel montlo e il puracliso del cuore di Jan Anos KomensbÍComenir.s, uveiejněné ve sborníku Filozof,e a literatura v sedmnáctém uosmn ctémstoleÍí(Boccďa|999)'ZdepÍed|oŽenástaťjezaměÍenanaotázkymetodologickéhopŤistupukliteráÍnímualegorickému dílu, shrnuje některépoznatky uveŤejněnév prvé studii a rfsuje perspektivu dalšízamfšlené práce na dané téma'
.
idea''[.'.] nachází [...] štěstía ráj ve svém srdci, kde se spŤátelís Kristem a spojí s Bohem. Je to ovšem Ťešení |istické,poznamenanéleckde tendencemi soudobéčeskobratrskéideologie,,. čtemev Úpravném vydání poŤíze. némAntonínem Škarkoupro široképublikum odeonu v roce |97o (viz i Škarkúvdoslov NestáÍnoucí|abyrint, 1960: 2l0). Pomyš|ení,Že něco tak nejapnéhomohl napsat o biskupovi jednoty bratrskébadatel Škarkovaformátu z vlastní vťlle,se pÍíčí rozumu; kromě toho koluje pověst, že k hrrjze i pokoiení tohoto vědce ,'někdo.. podobnévěty dojeho prací skutečněvpisova|. Existuje.|i pro to pŤímésvědectví nebo doklad, bylo by správnéje vydat pro infoÍmaci generacím,kter;/m bude chybět prriprava v odha|ováníideologické cenzury (zde dvojí' Komenskéhoa Škarky;.Dosti prúkazn:|mdrikmm pďobnlch manipulací m že bÝt i textologické srovnání, jež snadno odhalí v'roky trčícíabsurdně ze zasvěcenlch stránek nebo nráhléskluzy ve vědeckém názoru, prcjeviv. ši se u některlch autor po roce |948. Za těmito na první pohled čistě akademicklmi zajímavostmi se skr.Ívá pravda o zcizování a znehodnocování českékulturní tradice, jejichž neblahé následky nemizí rych|e ani snad. no. Dovolujeme si kriticky vážit anachronistickémetody t'kající se liter rních kva|it Komenského dÍla,proto. že blokovaly proces jejich poznávaní. Docelajinou kapito|ou je obrovská ediční,filozoficlcá a pedagogicky odbomá komeniologie, ktere vděčímea mnohá poučeníajejíž hodnocení daleko pfusahuje naši kompetenci.
60
61
kdyŽ jeho pravéa hlavní určenízneuznáme,škrtnemeči prostě ignorujeme? La. byrint světa a r j srdceje dnes už sice ňazendo kategorie,,románuzasvěcení..,3 ale zkoumánítextu odpovídající tétojeho funkci je teprvena samémpočátku' Je-li privodnífunkce díla náboženská,je z jeho specificképovahy tŤebavyvodit nezbytnémetodologickédúsledky;podmínkou adekvátníhopŤíStupu je v prvé Ťaděstudium pravidel žánru,a nebo moŽná Žánrrj,k nimž dílo patŤí' V kontextubiblické,apokalyptické,alegorické,utopickéi filozoÍjckéliteratury se nabízíňadainterpretačních klíčri'jejichž pouŽitíobohacujea častoi podstatně proměřuje dosavadníčtení.u Zptisob v stavby Labyrintu světa ct rtíje srdce je typick;/ pro alegorii a pro zasvěceneckou|iteraturu;text komunikuje simu|tánněv několika sémantickch rovinách, od realisticképŤessymbolickou po duchovní,a čtenáise v něm orientuje podle toho, jak jim rozumí,jak je rozpoznává,jak na ně reaguje.První velká definice literárníalegorieje z pera Dantovaa - podobnějako později Komensk1i- opírározlišenívyznamov1ichrovin o trojnéči triadicképojetí'Dante rozlišujesmysl doslovny,pĚeneseny,morálnía duchovní- anagogicky.5Rozdíl
renesancea baroku a takzvaně mezi p sobenímmystickéliteraturystŤedověku, je všakmnohem subtilnější, než na druhé straně zásadní, sice umění moderního pÍedpokládá' se obecně Adekvátní pŤístupk alegorickémudí|u musí nezbytně vycháZet z toho, Že textje polyfunkční,pro literárnívědu poučenoustruktura|ismema sémiotikou ovšemnenítěžkénah]édnoutDantovo rozlišenítextov ch plán z hlediska jaÍunkci histozykovÝch funkcí:coby pŤíběhmá textjistou konkrétníreferenční v:/raznou traktát má nábožensk;i a filozofick1/ coby i autobiografickou, rickou funkci náboŽendílo má coby esoterické a Symbolickou, metaliteÍáÍni funkci skou a mystickou. Jednotlivéfunkce je samozĚejměmožnérozlišit,nikdy však oddělit, neboťspeciÍickáje právě jejich propojenost.Mystik proniká v konkrétčasea prostoruk univerzálnímzákon m a hodnímhistoricky determinovaném jeho individuální notám, vyznam Svědectvíplyne z jedinečnosti(i pŤík|adnosti) plánri mrižetaké zkušenosti.PÍítomnostDantem pojmenovanÝchsémantick1/ch textu proti neza. mít více funkcí, m že b1/tmj. jakymsi vědomfm zaštítěním svěcenémuvnímateli;vzorem jsou podobenství,kterlm v evangeliíchmťlžero. zumětjen ten, ,,kdo má uši k slyšenía oči k vidění..'Z mystickéhohlediska je vědomí,Že všechnyuvedenéplány mají svťrjexistenciální pak ještědťrleŽitější rozměr; právě zasvěcenévědomípočítáS jejich simultánnímp sobenim a vzájemn1imovlivřováním a interpretujev Souladus jejich vÝZnamemsvou Životní zkušenost. Není pochyb, že materiál nadan}'takovymi vlastnostmije pro teorii recepce díla nesmírněpodnětn]/.Mystická skladba má ovšem i estetickouÍ.unkoi'jeŽ v autorskémzáměru nebyla dominantní..Z h|ediskalaickéliterárnívědy je si. ce možnéhierarchii těchto funkcí pŤeskupita povaŽovatza dominantníumělec.'iv znam, dílo však ne|zena tuto Íunkciredukovat,Znamena|oby to metodologicky zabránjt,aby vydalo svrij plny vyznam. Pozitivistická a po ní marxistická literárnívěda právě tuto formu vědoméi nevědomécenzuryLabyrintu světa a ruijesrdce široceuplatřovala; pokud se však shodnemena definici esteticvstupujících ké funkce jako zptisobu oÍganizacemimoestetickychskutečností do díla,je redukovánívyznamu mystickéhotextu na uměleck1/opravdov1/protimluv a paradox. Moderní ,,umělecká..měňítkaale většinounedovolíjít dál'nežk oceněníbarvitéhojazyka Labyrintu ak vyzdviženípokusu o dramatickévyprávěnív epi. zodě Šďomounovapádu. (PŤíběhŠalomounovapodlehnutísvodŮm a modlám
Termín pouŽit;yv tétostluvislostiDanielou Hodrovou ve svazku Rtlnttínzusvěcení(| 993: str' 7l_73). U piíležitosti čtyŤstého v]Íročí narození Jana Amose byIo v kontextu současnésvětovéhermeneutiky stué kli. šéo ,,učiteli národr]..deÍ.initivněodloženo ve prospěch jednotnébo Íjlozofického pohIedu na celé Komenského dí|o. Na primální vfznam náboŽenskéhofilozoÍického názoru u Komenského upozortluje Marc FumaroIi (Fumaoli 1994)' na pŤináležitost k apoka|yptické|iteratuŤe Milta Fattoriová (Fatrori l997)' na principy moj" Žíšské filozofie Jean.RobertArmogathe (',Jde o to ukl2at, jak smysl a rozum odpovídajíPísmu..,Armogathe l996)' V pŤístupuk literárnímudílu se ovšem nelze spokojit s konstatováním,n;/bržjetňebapoužítinterpretačníchpostup adekvátních tétoperspektivě. Stfukfurální anal;/za Lubomíra Doležela, jež rekonstruuje trIadickou kompozici textu,patŤí_ svfm zp sobem paradoxně_ k dostrdnejadekvátnějšírn, postrádá však fiIoIo. gicky a srovnávací rozměr (Doležel l 993)- VeImi cennéjsou samozŤejměvšechny bibliografické a textologické práce vzniklé od dob J' V Nováka a J. Vlčka po nedávnéstudie J. Skuti|a, Z' Kožmina, E. Petrťra dalších' Dante odborně komentuje Božskou kometlii ve ve|mi častocitované epišto|ecísaiskérnuvikáŤi Cangrandovi z r. 13l7: ,,[...]istius operis non est simplex sensus,ymo dici potestpolisemos,hoc est pluriunrsensuum,nam primus sensus est qui habeturpar litteram,alius est qui habeturper significataper litteram.Et primus dicitur litteralis, secundus vero a|egoricussive moraIis, sive anagogicus...Jakzdr1razřujeeditor textu Angelo Jacomlzzt' roz|jšeni smyslu doslovného a ostatních,,,obrazn;!ch..či a|egoricklch, odrážívěrně orclo expositionis, pravidla hermeneutického v1/kladu Písma,jakje
kanonizova| stŤedověk.Dante takéuvádí jako piíklad biblic.
k! odchod |zrae|e z Egypta:,,doslovn1/ smysl se t;fká syn lzraele v dobách Mojžíšovfch' alegorick;/ zname. ná našespasení skrze Ježíše,ve smyslu morá|ním je nám tu sdělováno obrácení duše ze smutku a bídy hŤíchu Ve stav mi|osti, ve smyslu anagogickém se tu označuje odchod svatéduše z pout tohoto Zkaženéhosvěta do svobody věčnéslávy' Ačkoliv blvají tyto rnystickévlznarny označoványrriznlmijmény, mŮžemeje všechny
AuMámeJi se pokusit o pochopení Komenského estetiky, musíme mít na zŤeteli,Že tento kněz a pilnl/ čtená-Í gustina dobÍe znal a zásadně odsuzova| jev Iatinsky zvan:Íc oncuPiscentiu iníe|/cctrurln,jakousi nemravnou lntelekfuální libost (dle sIovníkovéhohesla i chlípnost) nebo také samolibou a samo čelnou intelektuálni hru.
naz;|vat alegoricklmi' Jelikož se |išíod vlznamu dtlslovného či historického. A|egorie se totiž odvozuje od Ťeckého,alleon., latinsky ,alienum. nebo ,diversum...(Dantel986: 44,l.47' piek|. S' R').
63
62
.L-
kdyŽ jeho pravéa hlavní určenízneuznáme,škrtnemeči prostě ignorujeme? la. b)]rintsvěta a ruijsrdceje dnes už sice Ťazendo kategorie,,románuzasvěcení..,] ale zkoumánítextu odpovídající tétojeho funkci je teprvena samémpočátku' Je-li privodnífunkce díla náboŽenská,je z jeho specificképovahy tŤebavyvodit nezbytnémetodologickédrisledky: podmínkou adekvátníhopňíStupuje v prvé Ťaděstudium pravidel žánru,a nebo možná Žánrrj,k nimŽ dílo patŤí' V kontextubiblické,apokalyptické,alegorické,utopickéi filozoÍlckéliteratury se nabízíŤadainterpretačních klíč ' jejichž pouŽitíobohacujea častoi podstatně proměřuje dosavadníčtení.u Zptisob V)'StavbyLabyrintu světa ct rtije srdce je typick;/ pro alegorii a pro zasvěceneckou|iteraturu:text komunikuje simu|tánněv několika sémantickch rovinách, od realisticképŤessymbolickou po duchovní,a čtenáňse v něm orientuje podle toho, jak jim rozumí,jak je rozpoznává,jak na ně reaguje' První velká definice literárníalegorieje z pera Dantovaa - podobnějako později Komensk1/- opírározlišenívyznamov1ichrovin o trojnéči triadicképojetí'Dante rozlišujesmysl dos|ovn , pienesen;í,morálnía duchovní- anagogicky.5Rozdíl
renesancea baroku a takzvaně mezi p SobenímmystickéliteraturystŤedověku, je všakmnohem subtilnější, než na druhé straně zásadní, sice umění moderního pŤedpokládá' Se obecně Adekvátní prísfupk alegorickémudílu musí nezbytně yy;háZet z toho, Že textje polyfunkční;pro Iiterárnívědu poučenoustrukturalismema sémiotikou ovšemnenítěžkénahlédnoutDantovo rozlišenítextov ch plánti z hlediska jaÍ.unkcihistozykov]ich funkcí:coby pŤíběhmá textjistou konkrétníreferenční má v}iraznou traktát nábožensk1i a filozofick1/ coby i autobiografickou, rickou funkci nábožendílo má coby esoterické a symbolickou, metaliterární funkci skou a mystickou. Jednotlivéfunkce je samozŤejměmožnérozlišit,nikdy však oddělit, neboťspeciÍickáje právě jejich propojenost'Mystik proniká V konkrét. časea prostoruk univerzálnímzákon m a hodnímhistoricky determinovaném jeho individuální (ipŤíkladnosti) notám,vyznamsvědectvíplyne z jedinečnosti plánli mriŽetaké zkušenosti.PňítomnostDantem pojmenovanÝchsémantick1/ch textu protl neza. mít více funkcí, mrižeb1/tmj' jaklmsi vědom1/mzaštítěním svěcenémuvnímateli;vzorem jsou podobenství,kter:im V evange|iíchmriŽerozumětjen ten, ,,kdo má uši k slyšenía oči k vidění..'Z mystickéhohlediska je vědomí' Že všechnyuvedenéplány mají svrij existenciální pak ještědriležitější rozměr; právě zasvěcenévědomípočítáS jejich simultánnímprisobenima vZájemnlm ovlivřováním a interpretujev Souladus jejich vyznamem Svou Životní zkušenost. Není pochyb, že materiá|nadany takovymi Vlastnostmije pro teorii recepce díla nesmírněpodnětn]/.Mystická skladba má ovšem i estetickouÍ.unkci'jeŽ v autorskémzáměru nebyla dominantní'6Z hlediska laickéliterárnívědy je si. ce možnéhierarchii těchto ÍunkcípŤeskupita povaŽovatza dominantníumě|ec. k;/ v]iznam,dílo všaknelze na tuto Íunkciredukovat,Znamenaloby to metodologicky zabránit,aby vydalo sv j plny vyznam. Pozitivistická a po ní marxistická literární věda právě tuto formu vědoméi nevědomécenaÍy Labyrinu světa a rrÍjesrdce široceuplatřovala; pokud Se však shodnemena definici estetické funkce jako zpúsobu oÍganizacemimoestetickychskutečností vstupujících do díla,je redukovánívlznamu mystickéhotextu na uměleck}'opravdovy protimluv a paradox. Moderní ,,umělecká..měŤítkaa|e většinounedovolíjít dál neŽk oceněníbarvitéhojazyka Labyrintu a k vyzdviženípokusu o dramatickévyprávěnív epizodě Šalomounovapádu' (PŤíběhŠalomounovapodlehnutíSvod m a modlám
Termín pouŽit;yv tétostluvislostiDanielou Hodrovou ve svazku Rtlntínzusvěcení(| 993: str' 7l_73). U piíležitosti čtyŤstého v]Íročí narození Jana Amose byIo v kontextu současnésvětovéhermeneutiky stré kli. šéo ,,učiteli národr]..deÍinitivně odloženo ve prospěch jednotnébo Íjlozofického pohIedu na celé Kornenského díIo. Na primáIní V)iznam náboženskéhofilozoÍlckého názoru u Komenského upozorriuje Marc Fumaro|i (Fumaroli 1994),na pňináležitost k apoka|yptické|iteratuŤe Mtrta Fattoriová (Fatrori l997)' na principy mo.i' Žíšské filozofie Jean.Robelt Armogathe (',Jde o to ukáZat,jak smysI a rozum odpovídajíPísmu..,Armogathe l 996)' V pŤístupuk literárnímudílu se ovšernnelze spokojit s konstatováním'n;Íbrž je tieba použítinterpretačníchpostup adekvátníchtétoperspektivě.Stfukturálni anal;fzaLubomíra Doležela,jež rekonstruujerladickou kompozici textu,patŤí_ svfm zp sobem paradoxně_ k dosud nejadekvátnějším, postrádá však fiIoIo. gick! a srovnávacírozměr (Doležel l 993)-VeImi cennéjsou samozŤejměvšechnybibliografickéa textologické práce vzniklé od dob J' V Nováka a J. Vlčka po nedávnéstudie J. Skuti|a, Z' Kožmina, E. Petrťra dalších. Dante odborně komentuje Božlkou koruetlii ve ve|mi častocitované epišto|ecísaÍskérnuvikáŤi Cangrandovi zr. 1312:,,[...]istius operis non est simplex sensus,ymo dici potestpolisemos,hoc est pluriunrsensuum;nam primus sensus est qui habetuÍpar |itteram,a]ius est qui habeturper signiÍ.icata per litteram.Et primus dicitur litteralis, secundus vero a|egoricussive moralis, sive anagogicus...Jakzdrirrazřujeeditor textu Angelo Jacomuzzi. rozlišenísmyslu doslovnéhoa ostatních,,,obrazn;/ch.. či a|egoricklch' odrážívěrnéordo exPosi|iL,ni5, pravidla bermeneutického v1/kladu Písma,jakje
kanonizova| stŤedověk.Dante takéuvádí jako pŤíkladbiblic-
k1Íodchod lzraele z Egypta: ,,doslovny smysl se t;/ká syn lzraele v dobách Mojžíšovfch' alegorick;Ízname. ná našespasení skrze JežíŠe, ve smyslu morálním je nám tu sdělováno obrácení duše ze smutku a bídy hŤíchu ve stav milosti, ve smyslu anagogickém se tu označuje odchod svatéduše z pout tohoto zkaženéhosvěta do
.
svobody věčnéslávy' Ačkoliv byvajítyto rnystickév1lznarnyoznačoványrr}zn1lmijmény, mťržemejevšechny nz;/vat alegorick/mi' 'ielikoŽ se |išíod v/znamu doslovnéhoči historického.A|egorie se totižodvozuje od ň e c k é h o , a l l e o nl.a, t i n s k y , a l i e n u m . n e b o , d i v e r s u m . . . ( D a nlt9e8 6 : 4 4 . | . 4 7 'p i e k | .S ' R ' ) '
AuMr{me.Iise pokusit o pochopeníKomenskéhoestetiky,musímemít na zreteli,Že tentokněZ a pilny čtenaŤ gustina dobie znal a zásadně odsuzoval jev latinsky zvan]íc oncupisteiltia intellactu0liS, jakonsi nemravnou in. telektuálnílibost (dle slovníkovéhohesIai chlípnost)nebo takésamoIiboua samo čelnouintelektuálníhru'
63
62
L
Komensk;/ovšemčerpáz První knihy královské;l Kr 11-|2) o zkoumáníestetickéfunkce m Žemeprávem mluvit, pokud jím budemerozumět studium dynamickéhofungovánívšechsložek textu a utváÍenícelkovéhov1/znamu.Tuto možnostapriorně vy|učujeneblaze tradovanéoddě|ováníbarokně Sytych (,,Ži. v!ch..) v1/jevriLabyrintu od duhověji zbarveného(',modernímučtenáŤi cizího..) Ráje srdce: teprve na základě konfrontaceobou díl se dynamika v}'Stavbyceléhotextu m Že vrjbec začítr sovat. Redukce funkcí díla mátotiŽ za následekredukovanéchápáníalegorie jako takové;Komensk1iznal a volil alegorii jako exegetick . hermeneutick1inástroj; k jeho vzdělání patŤilovědět, že - napŤíkladv pojetíTomášeAkvinského- je a|egoriespecifick1/mpŤípadem analogie,která dovoluje postupovatod poznání tvor k poznáni StvoŤite]e, a nejsilnějšía nejbohatší tradici alegorie pŤedstavo. vala |iteraturapro našehoautora nejd ležitější, totiž bib|ická. Nov1/ zákon je z hlediska kÍesťanské hermeneutikyalegorickou exegeziStaréhozákona,Zjeve_ ní svatéhoJana alegoriíevange|iía dílo origenovo a dalšíchcírkevníchučitelrj pokračováním tétotradice' Komensk! se do níLctbyrintemvědomě vŤadilnejen neustá| mi odkazy in margine k pasážímz Písma,nj,bržzejménaobsahemsvé. ho díla,pojat1/mjako platn1/pŤíspěvek do biblickéliteratury.7
projekt. Jehopampaecliabude vyrristat nává jeho vlastníuniverzálnídidaktick1i pŤístupnou školu,implicitnív . v univerzálně učení mystické pŤevést pokusu z chovná funkce alegorickéhodíla se postupněstane gigantiok m vlchovn nr jako Jákob v žebŤík dosáhnoutncbe a zpiístupnit programem,kter! se pokouší didaktickéhoit teore. navždy nehotového od Na rozdíl poznáni. stupně všechny v završeny, ukončeny, a zárovcii olcvtext Sobě esotericky však dílaje tického Jako uměleoké dílo i .iako jako ÍllozoÍlcké obydlí. či katedrá|a podobně Ťen!, ncovstupu, k cxegezi i k nové individuální. ke stále vybízí labyrint skutečny MoŽná se Komensky k Labyzkušenosti. zasvěcující a jedinečné pakovatelné ritttusvěta a raji srdce po cely Život vraoel právě pro tuto speciÍickounrožnost alegorie. vidětrojízpťrsob TŤemzákladnímsémanticklmplánúmalegorieodpovídír alegorickych ní:realistick!,metafbrick a duchovní.Na rozdílod srovnatelnych a z petaKomenskéhoučitelea piíteleJohannaValentinaAndreac) poutí(zejmén obsahujeprávě Komenskéhodílo nejensvědectvío nízk ch a vysoklch dimenjak se z nízk1ichl'ymanita clo zíchsvěta,nybrži implicitnínávod (zasvěcení), vzestoupit.V tomto smys|u lze čístLabyrint světa a ráj srdce 1ako nejvyšších pňíspěvek ke gnozeologii;komeniologickéstudiejana Patočkynabízejíintcr. pretační klíčprávě v tomto Směru..] Na rozdílod Descartesaa Bacona, kteŤíjakoprvníoddělujívědu od víry,Komensk trvá na jednotěSmys|usvětaa ve víÍeshledávápodmínkupravdiv ho poznání'Pro toto svoje pŤesvědčení byl donedávnachápán jako poslednístŤe. mltu objektivnídověk;/myslitel,po propadupozitir,istického a rnarxistického jevit jako jeden z ,'prvních.. ho poznáníse všaktento,,poslední.. f,rlozofzačíná učitelrj holistickéhonaziránivesmí[u.,,, ru. Co se tyčezákladníhoalegorickéhoténratu,zaznamenejme,jak šťastnou ku měl Jan Nivnicensk!, když sáhl po |abyrintu,ktery patŤík nejstarším a univerzálnímsymbolrim a zároveii k dnes nejrozšíŤenějším rnetalbrám,napŤíklad v teorii internetovékomunikace: mohli bychom vlastně podle Komerrskéht; vzoru Ííci'Že máme co dělat s pattkomunikrlcí. H|uboká se zdá byt etynrologická souvislostlabyrintus komurrikačnisiIi,jež,byla po arnerickunazvánaweb'
je pŤedstavitLabyrint světa a rdj srdce pŤedevším jako Cílem tohoto pŤíspěvku dobrodružstvipoznánía jeho podmínek(zaslepeníi prohlédání,vidění i vědě. ní).ECesta,již poutníkkoná, se odehrává současnějako pohyb v prostoru,jako pohyb mysli a jako pohyb duchovní;viděnía pohyb se vzájemně podmiřují. Komenskéhopoutníkjde světem proto, aby vidě|, hleděl' pozoroval i rozpoznáva|;dívá se hollm okem a br1ilemi,noĚíse do tmy a znovu prohlédá,dostává da|šíbr1llea dospívák duchovnímuvidění.Cesta ze tmy ke světlu tvoŤíspolečn;základ s biblickou a obecnějimystickou|iteraturou,oÍázkaslepotya viděníje jedním z klíčov1/ch tématNového zákona vrcholícíhoZjevením.Komenskéhofenomeno|ogievidění,a tedy poznávání,je ovšempoučenai vědeo. _ pŤedzname. kou a Íllozofickou pracíjeho současníkrj a - co je nejdriležitější ,
Z rozsáh|ébib|iografie tÝkajícíse a|egorie bib|ické. stiedověké, barokní i moderní je nutno zaznamenat alespoř kritiku romantického a obecně moderního pojetí a|egorie. kterou ve své monografii o vzniku německého
K|íčov!vlznam má v tonto směru studie Kulcnsí tt otal,Ťcn tlttše,pub|ikovanápoprvév Kr'crt?nslc rz'rrrr l970, dnes zďazená do Koneniolopickic'h stllll/ II (Patočkal998: 337_5l ).
dramatu formuloval WaIter Benjamin. Právě Benjamin pĚipomínámimo jiné zjištěníJohanna Heinricha Vos. se' Že ani Homérovy epické skladby nejsou prost;ím vyprávěním odpovídajícímvíie doby Nestorovy, nÝbrŽ symbolick1Ím znázornénímorfick/ch mysteÍiíegyptského pr!vodu (Benjamin l974). u
PŤiposuzovánífilozof.ickéhovlznamu jeho clílaje dobÉ mít na ziete|i. Že kvantovii ťyzikase svou teoriíirr. determinacenevylučrrje sepětípoznávaného(piedměfu)s poznávajicím(subjektem)'žc psychologie uznala zíl sadníd ležitostcitovéinte|igence(a tedy roli ,,srdce..)v procesu tlsvojovánísvěta a obccně že se otrizkajed. noty bytí do fi|ozofie vracírŮzn;/nricestami (napÍík|ad znám;Írnspisem JacquesaMonoda o náhodě a nczbyt.
V;Íznanová hranice s|oves virlŽt a yědě| je Íozpt!|e\á v alegorii Korllenského podobnějako v Biblj (či v Dantovi) a má i svťrjetymo|ogick! podklad v indoevropském wclr,/(v sanskrtu vilrti' jak upozorřuje Bruno Cerchio v monografii Duntťtvhennetismu.r(Cerchio |988: 53).
nosti,Monod 1970).
64
6-5
,L.
Komensk;/ovšemčerpáz První knihy královské;l Kr 11_|2.) o zkoumáníestetickéf'unkcem žemeprávem mluvit, pokud jím budemerozumět studium dy_ namickéhofungovánívšechsložek textu a utváňenícelkovéhov1y'znamu. Tuto možnostapriorně vy|učujeneblaze tradovanéoddě|ováníbarokně Sytych (,,Ži. v!ch..) v1/jevriLabyrintu od duhověji zbarveného(',modernímučtenáŤi cizího..) Ráje srdce: teprve na základě konfrontaceobou díl se dynamika v stavby celéhotextu m Že vrjbec začítr sovat. Redukce funkcí dí|a mátotiž za následek redukovanéchápáni alegorie jako takové;Komensk1iznal a volil alegorii jako exegetick . hermeneutick;Í nástroj: k jeho vzdělání patŤilovědět' že_ napŤíkladv pojetíTomášeAkvinského - je a|egoriespeciÍick1/m pŤípadem analogie,která dovoluje postupovatod poznání tvor k poznáni StvoŤitele,a nejsilnějšía nejbohatší tradici alegorie pÍedstavo. vala |iteraturapro našehoautora nejd ležitější, totiŽ biblická. Nov]li zákon je z hlediska kŤesťanské hermeneutikyalegorickou exegeziStaréhozákona,Zjeve_ ní svatéhoJana alegoriíevangeliía dílo origenovo a dalšíchcírkevníchučitelrj pokračováním tétotradice' Komensky se do níLabyrintem vědomě vŤadilnejen neustál mi odkazy in margine k pasážímz Písma,nj,bržzejménaobsahemsvé. ho díla,pojat1/mjako platn1/pŤíspěvek do biblickéliteratury.?
projekt. Jehopampaedia bude vyrťrstat nává jeho vlastníuniverzálnídidaktick pŤístupnou školu,implicitnív . v univerzálně učení mystické pŤevést pokusu z chovná funkce alegorickéhodíla se postupněstane gigantick m vlchovnynr jako Jákob v žebŤík dosáhnoutncbe a zpiístupnit programem,kter! se pokouší didaktickéhoa teotenavždy nehotového od Na rozdíl poznáni. stupně všechny V završeny, ukončen!, a zároveĎ olevtext sobě esoterick! však dílaje tického Jako uměleoké dílo i .|ako jako fllozoÍlcké obydlí. či katedrála podobně Ťen!, neovstupu, k i k nové individuá]ní, ke exegezi stále vybízí labyrint skutečny MoŽná se Komensky k Lctbl'pakovatelnéa jedinečnézasvěcujícízkušencrsti. rintu světa a raji srdce po ce|1/Život vracel právě pro tuto speciÍickounroŽnost alegorie. trojízprisobvidě. TŤemzákladnímsémanticknr plánŮm alegorieodpovídár ch alegorickych metafbrick a duchovní.Na rozdílod srovnateln;i ní:realistick1i, a z peÍaKomenskéhoučitelea pÍíteleJohannaVa|entinaAndreae) poutí(zejmén obsahujeprávě Komenskéhodílo nejen svědectvío nízkycha vysok1ichdimenjak se z nízk ch vymanit a clo zíchsvěta,nybrži implicitnínávod (zasvěcení), vzestoupit'v tomto smyslu lze čístLabyrint světa a ráj stdce jako nejvyšších studieJana PatočkynabízejíinterpŤíspěvek ke gnozeo|ogii;kornenio|ogické pretační klíčprávě v tomto Směru..) Na rozdílod Descartesaa Bacona' kteŤíjakoprvníoddělujívědu od víry,Komensky trvá na jednotě smyslu světa a ve víŤeshledává podmínkupravdiv ho poznání.Pro toto svoje pŤesvědčení byl dorredávnachápán jako poslednístie. dověk! myslitel, po propadu pozitir,istickéhoa marxistickéhomytu objektivníjevit jako jeden z ,,prvníclr.. ho poznáníse všaktento',poslední.. filozof začíná učite|rj holistickéhonaziráni vesmíru.'., ru. Co se t čezák|adníhoalegorickéhotématu'zaznamenejme,jak šťastrrou ku měl Jan Nivnicensk , kdyŽ sáhl po |abyrintu,ktery patŤí a urrik nejstarším verzálnímsymbolrim a zároveii k dnes nejrozšíŤenějším metalbrám, napňíklad v teorii internetovékomunikace: nrohli bychom v|astně podle Komenského vzoru Ťíci,žemáme co dělat s pankomunikrlci.Hluboká se zdá byt etymologická souvis|ostlabyrintus komurrikačnisiÍí, jež,byla po americku nazvánaweb,
je pŤedstavitLabyrint světa a rdj srdce pŤedevším jako Cílem tohoto pŤíspěvku dobrodružstvipoznánía jeho podmínek(zaslepeníi proh|édání, vidění i vědění).E Cesta,již poutníkkoná, se odehrávásoučasnějakopohyb v prostoru,jako pohyb mysli ajako pohyb duchovní;viděnía pohyb se vzájemněpodmiřují. Komenskéhopoutníkjde světem proto, aby vidě|, hleděl' pozoroval i rozpoznáva|;dívá se hol;Ímokem a br1ilemi,noňíse do tmy a znovu prohlédá,dostává da|šíbrlle a dospívák duchovnímuvidění.Cesta ze tmy ke světlu tvoŤíspo. lečn1fzáklad s biblickou a obecněji mystickou literaturou,otázka slepoty a viděníje jedním z klíčov ch tématNového zákona vrcholícíhoZjevenim, Komenskéhofenomeno|ogievidění,a tedy poznávání,je ovšempoučenai vědec_ pŤedzname. kou a Íl|ozofickoupracíjeho současníkú a - co je nejdŮ|ežitější ,
Z rozsáh|ébib|iografie tÝkajícíse alegode biblické, stiedověké, barokní i moderní je nutno Zaznamenat alespoř kritiku romantického a obecně moderního pojetí a|egorie. kterou ve své monografii o vzniku německéhtr
"
dramatuÍbrmu]ova|Walter Benjamin. Právě Benjamin pfipomíná mimo jiné zjištěníJohanna Heinricha Vos. se, že ani Homérovy epické skladby nejsou prost;ím vyprávěním odpovídajícímvíŤedoby Nestorovy, nybrŽ
'.,
symbolick1/m znázornénímorfick1lch mysterií egyptského privodu (Benjamin l 974). l
V;íznamová hranice sloves vidět a vědět je rczptylená v a|egorii Kornenskébo podobně jako v Bibli (či v Dantovi) a má i svúj etymo|ogick! podklad v indoevropském Wťií!(v sanskrtu virlra, jak upozorřuje Bruno Cer.
Klíčovf v;Íznam má v tomto směru srudie Kortcl.r,h. a orey,Ťcn tlttša,pub|ikovaná popryéy KÍastllilsk[ ru\,lll l 970, dnes zaÍazenádo KonenioklpickÍch sÍtl./líl I (Patočka l 998: 337_5 l ). PŤiposuzováníÍl|ozofickéhov]lznamujeho clí|aje dobrémíl na zĚeteli.Že kvantovii fyzika se svou tcorií irl determinacenevyIučLrje s poznávajícím(subjektern)'žc psychologie uznataz1r sepětípoznávaného(pŤedrnětu) sadníd ležitostcitovéinteIigence(a tedy roli ',srtlce..)v procesu trsvojovánísvěta a obecně že se otrizka.|ednoty bytí do filozofie vracírúzn;/micestalni (napÍík|ad znám;Ímspisem JacquesaMonoda o náhodě a nczbyt. nosti,Monod I970).
chio v nronografii Dunt v hennetismt.r (Cerchio | 988: 53).
64
65
L
s|ovemskr;/vajícím i v\!znampavučina.JménoAriadny, jejižnitzachránilaThesea z krétského labyrintu,je _ zdá se - odvozeno od koiene slov pavouk, pavučlna- arachny'.Teorie elektronickékomunikaceovšemoperujes piedstavoulabyrintu, ktery nemá žádny stŤeda do něhožje možnékdykoliv a odkudkoliv vstoupit (o tom, zda a jak |ibovolně vystoupit, prozrazujeweb prozatim má|o). Podivuhodn;impojítkemtěchto metaforje kabalistick! symbol pavouka pohybujícíhose po síti:značívědomí.Takédalšík|asic!í vyznam symbolu, mozek' prohlubuje v,!znam zák|adni dichotomie: architektonickémulabyrintllusthaus odpovídáÍyziologickémozelďstdce,', Na první pohled nejŽhavějším a nejchou|ostivějším filozofick m aspektem Labyrintu světa cl rdje srdce je z našehohlediska otázka víry a její role v procesu poznání a možnáže právék tomuto tématulze v Komenskéhodíle najít podněty' kteréotázku posouvajík obzoru znovu aktuá|nímu.Dějiny idejí ukazu1i,Že víra mrjžeb;1itidealistická i materialistická'vědomá i nevědomá,pozi. tivníči negativní,a pňedevším, že poznáni vskutku podmiřuje; otázkouje pouze,jak m zp sobem.Víra Komenskéhopoutníkanenílineární:poutníkv první etapě drivěŤujeslovŮm pr vodcri, ale všechnosám takébedlivě zkoumá a za. koušína vlastník Ži (v duchu Baconova poŽadavkuexperientia)' Labyrint světa a rdj srdce patŤído žánruliteratury apoka|yptické'Komensk]ije pŤesvědčeny milenaristaa k jeho základnímunáboŽenskému pohleduna svět patňí,,očekávánízlatého věku.., vypočtenépodle kabalistick;ch klíčŮ a obecně rozšíĚené mezi jeho vrstevníkya kolegy.'' Apokalyptick,! Žánr opět znamenájist! návod k prozÍení,ke spatŤení věcí dosud skryt1ich,a je tedy uŽ sám o sobě zvláštnímpŤípademgnozeologickéhopojednání:Komenského poutníkv jednu chvíli odhrne dokonce závoj (rouškumámení?),totiŽ oponu dŤívenepozclrovanou'a tak jeho pouťje dobrodružstvími ve smys|u Ťeckého tlletheia, odha|enívěcí skryt]/ch,Iatentních,nezakry,tostiv terminologii Hei. deggerově' K tomu je možnopoznamenat,že zjeveníje navzdory tradičněnegativnímu v1ikladuteoreticky vzaÍožánrempozitivním,ne-li optimistick1/m, poněvaclžvycházi z pŤesvědčení o smys|uvěcía životavtibeca možnostitentosmysl poznat. Jinak Ťečeno: uzavirákosmick! pŤíběhlidskéexistencechronicky opožděnoupo.
Takovátopozitivníhypotézasmys|uje sledníkapitolouo spravedlivémnap|nění. pÍíkladem souvislosti víry a poznání:je podmínkou,závfmluvnym obzvlášť nalezení smys|u; negativní hypotézači|ivírav nesmyslkladnímpŤedpokladem nad marnost) z,iišťuje stejně zákonitě (v marnost absurdituexistence. nost bytí V Komenskéhoalegorii je poznání'odha|enípravépodoby světa,otázkou rrjzpoutníkse nejprvezmíÍámezidrivěŤivlmpňitakáníma zděn1lchstupř nazÍení; a teprve setkánís Kristem je mu klíčempoznáni,,prarého... odmítáním šen1ym ke druhému se děje s nasazenímceléhoŽivota,a vyprávěníse Cesta odjednoho jak podobného zasvěoenídosáhnout.Z Íohotopoh|edunab1inávodem, tak stává znamu známé autorovo v upozornění:,,Neníbáseř, čtenáĚi'cožčísvá h|ubšího jsou věci pravé...Komenskytakto pŤepodobu básně má neŽ ačkoli ti budeš' ['..] - poučení, pravého niko|iv zavádějíciho záruku skutečného, nikoliv iludesílá poznáni a analogícky deÍinuje v rivodu ke svazku orbis sensualiumpiczorního tus pravé učeníjako to, kterépŤinášívéciužitečné životu. Ce|kovérozvrŽenilnbyrintu světa ct rtije srdce je koncipovánopodle biblickéhovzoru. Di| Labyrintu odpovídá- alegoricky- Starémuzákonu,díl Rdje Novému,pozdějšístŤedníkapitoly tykajícíse Šalomounovaselhání zdokonalují kompozičníčleněnípodle triadickéhoprincipu. Ze Staréhozákonaje nejsilněji pŤítomenKazate|, Kohelet' z knihy pňipisovanétradičněprávě Šalomounovi. Poutníkje jeho novf m ztělesněním,Kohelet-Šalomoun promlouváčastojeho sty' a ačprocházíodlišnouhistorickou a fyzickou realitou,dospívátéžemravní a duchovnízkušenosti.Ve šlépějích starozákonníhoproroka tak pŤichází,aby Ťekl: ,,Viděljsem všeckyskutky,kteréŽse dějípod sluncem/ a aj, všeckojestmarnost a trápeníducha..(Kaz |,|4). Podle Kohe|etovaVzoru se poutník zaobírá smyslem vědy, hodnotourozkoší,otázkou vlády a spravedlnostia stejně zaznamenávásociálnínespravedlnost','bezboŽnost..,jež,,kraluje, souŽení,kŤivdytrpících..a tak dál, jako on odsuzuje ,,kvaltování... Ano, Komenskéhoopakované a pohrdanékvaltovdní najdemev Bibli kraLicképrávě v Kazateli, stejnějako narnost nad marnost,jižpoutníkzjišťuje na v|astník ži, docházejepňitomKazatetova poznáníi v Íadědalšíchzkušeností, napŤíklad v pohrdnutípenězi, kterymi se čIověk,,nenasytí..' jehoŽ ,,ŽádnéInspirativníje také,,děláníknih mnoh1/ch.., ho koncenení..(Kaz|2,|2):starozákonní povzdechnás pÍenáší rovnoučarouilo bizarní,poutníkemnavštívené bibliotéky'apatyky;však také,,čístimnoho jest zemdlení těla,.. praví Kohelet' zatímco poutník ohronleně pozoruje učence zkoucené pod tížívše|ikych,,krabic vědění... Srovnánímbiblickéhotextu a poutníkovabolestnéhoblouděnílabyrintem vycházípÍímáinspiracezňetelněnajevoa opravřuje k dalšímhermeneuticklm Pokusrjm.VelkétémaKazaÍe|eSe t}iká napĚíkladnrluvení,uŽivánís|ov,jemuŽ
Pr]vodní verze titu|tt, Itthl'rint syěttt ct lusthttttssrrlr:e' dovoluje piedpok|ádat, že se Komensk]/ inspirova| architektonick1/misymboly. Podivuhodnym a z historickéhohIediskaironick!m pčíkladem fi|ozofickéhoobyd. |í, které vykazuje analogickou projekci cesty k poznání je |etohrádek _ p vodně Lustltlttts_ Hvězda na Bi|é hoÍe'(K esoterickémuvfk|adu Hvězdy srov' Stejska| |994.) Právě tomuto tématuvěnoval ceIou monografii v,lznamny ita|sk;/historik a editor Andreaeova spisu C,/rristlrr. nopolis Enrico De Mas ( | 982).
66
67
.E-
slovem skr;ivajícími vlznam pavučina.JménoAriadny, jejiŽnit zachránilaThesea z krétského |abyrintu,je _ zdá se _ odvozenood koÍeneslov pavouk, pavučina- arachné.Teorieelektronickékomunikaceovšemoperujes pŤedstavou labyrintu, ktery nemá žádny stÍeda do něhožje moŽnékdykoliv a odkudkoliv vstoupit (o tom, zda a jak |ibovolně vystoupit, prozrazujeweb prozatim má|o), Podivuhodn]im pojítkemtěchto metafbrje kabalistick;Ísymbol pavouka pohybujícíhose po síti:značívědomí.Takéda|šíklasick:yv,lznam symbolu, mozek, prohlubuje vyznam zák|adni dichotomie; architektonickémulabyrintllusthaus odpovídáfyziologickémozeUstdce.|, Na první pohled nejŽhavějším a nejchoulostivějším Íilozofrcklm aspektem Labyrintu světa a rdje srdce je z našehohlediska otázka víry ajejí role v pro. cesu poznání a možná Že právě k tomuto tématulze v Komenskéhodíle najít podněty,kteréotázku posouvajík obzoru znovu aktuá|nímu.Dějiny idejí ukazují,že víra m že b]it idealistická i materia|istická,vědomá i nevědomá,pozitivníči negativní,a pŤedevším, Že poznánívskutku podmiřuje; otázkou je pouze, 1ak,!mzp sobem.Víra Komenskéhopoutníkanenílineární:poutníkv první etapě d věŤujes|ovrjmpr vodcri, ale všechnosám takébedlivě zkoumá a zakoušína v|astník Ži (v duchu Baconova požadavkuexperientia). Labyrint světa a rrij srdce pa í do Žánru literatury apokalyptické,Komensk;/je pŤesvědčen;i milenaristaa k jeho zák|adnímunáboŽenskémupohledu na svět patňí ,,očekáváníz|atéhověku.., vypočtenépodle kaba|istick ch klíč a obecně rozšíÍené mezi jeho vrstevníkya kolegy''2Apokalyptick!, Žánr opět znamenájisty návod k prozŤení,ke spatŤení věcí dosud skryt ch, a je tedy uŽ sám o sobě zvláštním piípadem gnozeo|ogickéhopojednání: Komenského poutníkv jednu chví|iodhrnedokonce závoj (rouškumámení?)'totiŽ oponu dŤívenepozorovanou'a tak jeho pouťje dobrodružstvím i ve smys|uŤeckého tlletheia, odhalení věcí skryt;/ch,|atentních,nezclkrytostiv termino|ogii Heideggerově' K tomu je moŽno poznamenat,že zjeveníje navzdory tradičněnegativnín-ru v1ikladuteoreticky vzatožánrempozitivním,ne-li optimistick1/m'poněvadŽvycházi z pŤesvědčení o smys|u věci aŽivota v bec a možnostitentosmysl poznaÍ. Jinak ňečeno: uzavírákosmicky pŤíběh|idskéexistencechronicky opoŽděnoupo-
s|edníkapitolouo spravedlivémnaplnění.Takovátopozitivníhypotézasmys|uje vfmluvnym pÍíklademsouvislostivíry a poznání;je podmínkou,záobzvlášť nalezenísmys|u;negativníhypotézačili vírav nesmyslkladnímpŤedpokladem nad marnost) z.iišťuje (v stejně zákonitě absurdituexistence. marnost nost bytí je poznání, pravépodoby světa,otázkou rŮzodha|ení alegorii V Komenského poutník nejprve se z.mítámezi dtivěňiv1/mpŤitakáníma ZděnazÍeni; stupřri n11;ch je setkání Kristem a teprve s mu k|íčempoznáni,,pravého... odmítáním šen;ym ke druhému se děje nasazením s celého života,a vyprávěníse Cesta odjednoho jak podobného zasvěcení dosáhnout. návodem, Z tohotopohledu nab1i. tak stává známé autorovo v;/znamu upozornění: báseř' čtenáÍi, coŽ čís. vá h|ubšího ,,Není jsou podobu má básně neŽ věcipravé...Komensk ačkoli taktopŤetibudeš, [...] _ _ pravého nikoliv zavádějícího poučení' záruku skutečného, nikoliv iludesílá zorníhopoznáni a analogicky deÍinujev vodu ke svazku orbis sensualiumpictus pravé učeníjako to, kterépŤinášívěci užitečné Životu. Celkovérozvrženílnbyrintu světa ct nije srdce je koncipovánopodle biblickéhovzoru' Dil l"abyrintuodpovídá- alegoricky- Starémuzákonu,dí|RríleNovému,pozdějšístňedníkapitoly tykajícíse Šalomounovaselhání zdokonalují kompozičníčleněnípodle triadickéhoprincipu' Ze Staréhozákonaje nejsilněji pŤítomenKazatel, Kohe|et, z knihy pŤipisované tradičněprávě Šalomounovr. Poutníkje jeho novym ztě|esněním, Kohelet-Šalomoun promlouváčastojeho risty' a ač procházi odlišnouhistorickou a Íyzickou realitou,dospívátéžemravní a duchovnízkušenosti.Ve šlépějích starozákonníhoproroka takpÍichází,aby ňekl: ,,Viděljsem všeckyskutky,kteréžse dějípod s|uncem/ a aj, všeckojestmarnost a trápeníducha..(Kaz l,14). Podle Koheletova vzoru Se poutník zaobirá smyslem vědy, hodnotourozkoší,otázkou vlády a spravedlnostia stejnězaznamenávásociálnínespravedlnost,,'bezboŽnost..,jeŽ kňivdytrpí. ,,kraluje,soužení, cích..a tak dál, jako on odsuzuje ',kva|tování... Ano, Komenskéhoopakované a pohrdanékvaltovrinínajdemev Bibti kralicképrávě v Kazateli, stejnějako marnost nad marnost,jiŽ poutníkzjišťujena v|astníkriži,docházejepÍitomKazaÍelova poznáníi v Ťadědalšíchzkušeností, napňík|ad v pohrdnutípenězi,kter1/mi se člověk,,nenasytí..' Inspirativníje také,,dě|áníknih mnoh ch..,jehož ,,Žádné. ho koncenení..(Kaz|2,|2):starozákonní povzdechnás pŤenáší rovnoučarouilo otzarní,poutníkemnavštívené bibliotéky-apatyky;však také,,čístimnoho jest zemdlení těla,.. praví Kohelet, Zatímco poutník ohronteně pozoruje učence zKroucené pod tížívšelik;,ich ,'krabicvědění'.' Srovnánímbiblickéhotextu a poutníkovabo|estného bloudění|abyrintem vycházípňímáinspirace zÍetelněnajevo a opravřuje k dalšímhermeneutick1/m Pokusrim,VelkétémaKazate\ese t]/kánapĚíkladmluvení, uživánislov, jemuŽ
|| Privodní verze titulu. kblrint
světa u lusthaus srrl<:c,dovo|uje pŤedpokládat, že se Komensk;Í inspirova| architektonick;fmisymboly. Podivuhodn,!ma z historickéhohIediskaironick/m pÍíklademfi|ozofickéhoobyd. |í, které vykazuje ana|ogickou projekci cesty k poznání je |etohrádek - pťtvodně Lustltttus- Hvězda na Bi\é
hoče.(K esoterickémuvfk|adu Hvězdy srov' Stejska| |994.) l: Právě tomuto tématuvěnova| ce|ou monograÍiivfznamn;/ ita|skyhisrcrik a editor Andreaeovaspisu C/rristiaro2o1r.rEnrico De Mas (19821
66
67
L.
jednot|ihierarchické uspoŤiidání charakterizuje bodu a vri|i),'rmystickéumění neoplatonská akademie obnovila F|orentská plánťr. či rovin ch vych vyznamov jako i Galivesntírné knize hovoňí knihy a o boŽí světa hármetickoupŤedstavu pÍispěl ke Konepochybně dalekohledu uŽitím s|avn!m leo Galilei, kter! sv]im symbolu,,okulárri,.' menského teologického mnoŽstvíÍllozofického, To, co se nám jeví jako nepŤeberné v duje uspoŤádáno kclherentně díle v alegorickém a symbolickéhomateriálu, v se Komen. pro kruhy, niohŽ r,idění světa běžné spočívá chu tradice,na které sk! pohyboval v Herbornu i v Heide|ber.gua se kter m se mož,násetka|v ru. pro kulturníprostÍedí'ktedoifinskéPraze po návratu ze studií'stručněŤečeno osvícením.|" Ie-li modernípoznáníspírozenkrucieinslqnt nazva|a réF. Yatesová je pŤedmět či slovo .jenositeJeden intenzíVní. spíše vidění toto šeextenzívní, vyznamťr m žezároakaž'rJy Z těchto vrstev alegorie ch vlznamov lem všech jeclnot|ivé zrraky pŤičemŽ Písma, i k autoritě autorťlm k da|ším veĎ odkazovat nácitovy nesou ohrornny nybrŽ s sebou pouze sémanticky, nejsoukonotovány recepce díla. náboženské boj, Živou sloŽku Podle proveniencemriŽemeklasiÍlkovatmateriál vcházejícido Komenského i soudoby _ kde symbol kŤesťansk1i alegoriejako biblicky, ÍilozoÍick (antick1/, labyrintu náležído všechtěchto okruhťr),a pak jako esoterick)'či hermetick . I pokud se už pŤesněnedozvíme,jaky by| KornenskéhopŤírnypodíl na rozenkruciánskémhnutí,.;e zíejmé,Že do Labv-rintujeho symbolika - stejně jako symbo|ikakabalistická_ vslupuje. Pro korektníporozuměnínenína škoduprovéstkontrolníZpětn)'pŤekladklíčov1ichtermínrizpět do latiny, v níŽ Komensky studoval a erudovaně mys|el a jež prostňedkova]a kulturu, o kterésnil pro sv j mi|ovan1inárod; občasv1iterminologic znamjeho slov osvětlíi pŤekladdo Ťečtiny; ve svět|euniverzá|ní totiŽ zŤetelnějivycházi najevo íi|ozofick1 i nábožensk1i plán díla a tradice, do níŽjeautorvědoměa poučeněvčleĎuje. Jako pňíkladuveďme zák\adnítermínspisu, ',summum bonum..,kter! Kojako ,'vrch dobrémensky v rivodu citu.ielatinsky a potom piekládá do češtiny ho..a v prvníkapitoleobměřuje takéjako .,pohodlí.., ,,pokoj..a ,,dobrámysl... Termínuvádíalegorii do souvislosti s kÍesťanskou i antiokouliteraturouna toto téma;v mottuautoroitujeJiŤíhoKavku.Colosina:,,protoSe do světapouštím, abych sobě vyhlíd' co by v něm nejbezpečnějšího bylo... Do. a nejpotěšenějšího
Konrensk1/r'ěnuje zv šenoupozornost,neboť,,neb1ivejrychl;Ík mluvení.. a , , h l a s b | á z n am n o Ž S t vsíl o v . . ( K a z 5 ' 1 ' 5 ' 2 ) ' K a r d i n á | n ív ; i z n a mm á p o s t a v a královnyMoudrosti ,,zvané téžMarnost..;i zde KazaIel napovídá:,,neboť netrvá památkamoudréhojako iblázna na věky [...]ve dneclrbudoucíchvšechntl V Zapomenutí pÍtcházi'a Že jakoŽumírámoudry'tak i blázen..(Kaz 2,l6); a tak é s e p t á : , ' k d o v í , b u d e - l im o u d q /č i b l á z e n , ] . . ( K a z 2 , l 9 ) V . j e h o o č í c hs c noudrost a marnostsice diametrálněliší,nakoncose všakpŤecejen st;íkají: ne. pramenízde KomenskéhopojetíMcludrosti.Marnosti, dvou tváňítéhožsvěta' ambivalencevšehohmotného?(Pavel z Tarsu, ktery se k poutníkovipŤitočí v zámku královny Moudrosti-Marnosti,trvá na tomtéŽ:,,Božímoudrostjc liciernbláznovstvím.[...]NeučinilBťrhmoudrostsvětablírznovstvím.7..l Kor l. r8-20.) Je.li poutníkm|adším bratretnŠalonrourrovym, nez|lamen á to, Ť,eneníkcln. putujícíhtt krétnípostavoui synrbolelnkňesťana do Jeruzalérna- jak ho znázor-. řují mozaiky prvníchkŤesťansk)ich labyrintri- a žezároveř neníclušíripěn|irč hledající poutBoha. Je tímvšínla Žijev duchovníi literárníspolečnosti da|ších níkŮkŤesťanské rnystiky,jeho h|as zÍetelněsouznínapňíklads Janem od KŤížc. je názor,ženediskutovatelná Velmi rozšíňen! autoritaPísmaZnamenáopekovánídanych dogmatči pouhéobměřovánísnryslupiedem daného.V torrrto bodě však hrozídogmatičnost i laickérnupňístupu. Na jecinéstraněje jistě pravda,že modernípojetíurnění.je v zásadě protikladnépojetíurněnínábopovažujeuměleckédí|o z'a konkretizaci teoreticky nekonečnéhcl ženskéIro: pŤipcluští mnoŽstvíarteÍ.aktŮ, neomezenév znamovéinterpretacea -- pŤede_ r,ším- v jeho stŤedustojíčlověk,nikoliv Brih, jako subjekti jako objekt pclopakova. znání.Náboženskédílo se hlásí k ncjvyšší autoritěa je nekonečrrě nekonečnÓ nym pok.usenrse k ní pŤiblížit: teoreticky však i ono pŤipouští hrclinouje alc množstvívariant,konkretizacía aktualizací.jcjichž tistŤedním poslánímdíla hledání opět potomek Adam v. A jelikožje v obou pŤípadech tcrmínupraŽskélitetedy - podle klíčor.ého smyslu jinak nevyjádŤitclného, gesto, nemuSíb)Ítzásadnírozdíl vŽdy pa. rárněvědnéškoly _ jistéséntantické gestaje vědonrí.čiduše. sémantického trny' MrižemeÍici,ŽenríStemZavršení Slovy poutníkaabsolvovavšíhoLabyrint světa a ráj srdce je toto tvrzenímyŠa na. leno doslovně vzhledem k tomu, Že poutníkdušialegorickypŤedstavuje gesto by Komenskéhosoučasník asi uŽil spíševynlístotermínusénlantické razttaLchyntie tlttše, otázkoutakŤíŽe zatímcopro nloderníuměníje polysérnie JeštěupŤesníme, polohy v tomto ohledu došelUmberto Eco vc kajícdemokratickou(nejzazší svo. díle, v němŽ poneohávápŤíjerncinaprostouinterpretační svémotevŤeném
Lze Ťíci,že v pozdějšíchteoretickÝchpracíchEco svťrjpťrvoclní náhled dojisté nlíry re|ativizoval(Eco |9Ó2). The Rosicruciun EntiplÚťnť|1t 1912):viz zejménakapittlla Komensk! a rtlzenkruciánskévlivy v Čechách (Yates 2000: t88_20t).
69
68
.L..
Kontensk věnuje zv šenoupozornost,neboť,,neb;ivejrychl;/ k mluvení.. a , , h l a s b l á z n a r n n o Ž s t vsíl o v . . ( K a z 5 ' l , 5 ' 2 ) , K a r d i n á l n ív z n a n rm á p o s t a v a královny Moudrosti ,,zvané téŽMarnost..;i zde Kazatel napovídá:,,neboť netr. vá památkamoudréhojako i blázna na věky [...]ve dnech budoucíchvšechntl v ZapomenutípÍiaházi,a Že jakoŽumíránloudr;/'tak i b|ázen*(Kaz 2,16); a také se ptá: ,'kdo ví, bude-li rrroudryči blázen?..(Kaz 2,l9). V jeho očíchse moudrosta marnostsice diametrálněliší,nakonecsc všakpiecejen st1/kají: nepramenízde KomenskéhopojetíMoudrosti-Marnosti,dvou tváŤítéhožsvěta' (Pavel Z Tarsu, ktery se k poutníkovipňitočí ambivalencevšehohmotného'/ v zámku královny Moudrosti-Marnosti,trvá na tomtéŽ:,'Božínroudrostje Ii_ d e m b l á z n o v s t v í m[.. . . ]N e u č i n i IB ť r hm < l u d r o s tv ě t ab l á z n o v s t v í m . ] . .l - K o r
jednotlihierarchické uspoŤádání bodu a vrili),lrmystickéuměnícharakterizuje obnovila neoplatonská akademie plánťr. Florentská či rovin v ch v!znamovlch jako i Galivesmírné knize hovoÍí knihy a o boží světa hermetickoupÍedstavu pÍispě| ke Ko. nepochybně dalekohledu m užitím slavn leo Galilei, kter! svlm symbolu,,oku|árri... menského teologického množstvífllozofrckého, To, co se nám jeví jako nepŤeberné v du. je koherentně uspoŤádáno díle v alegorickém a symbolickéhomateriálu, pro v nichž sc Komenkruhy, běžné vidění světa spočívá chu tradice'na které sky pohyboval v Herbornu i v Heidelbergu a se kterym se možnásetkal v ruktedolfínskéPraze po návratu ze studií,stručněiečenopro kulturníprostňedí. poznání spímoderní ttíttt.," Je-|i osvíce roz,enkrucieíttskynt nazya|a réF. Yatesová je nositepŤ.edmět či slovo intenzívní. Jeden spíše vidění toto .je šeextenzívní, záto|em všechv1/znamovch vrstev a|egorieakaŽdy z těc|rtov znamri m'ťsŽe jednotlivé znaky pŤičernž k autoritě Písma, i autorťlm k da|ším veř odkazovat nlbrž s sebounesouohromnycito\,'yná. nejsoukonotoványpouze sémanticky, díla. recepce náboženské boj, Živou sloŽku Podle proveniencem žemeklasiÍrkovatmateriál vcházejícido Komenského kŤesťanski soudob;í- kde symbol alegoriejako biblicky, lilozofick;/ (antick1/, labyrintu náleŽído všechtěchto okruhri),a pak jako esoterick či hermetick . podíl na rozenjaky byl Kornenského pŤím;/ I pokud se už pŤesněnedozvíme, kruciánskémhnutí,je zÍejmé,Že do Labyrintu jeho symbolika - stejně jako s y m b o l i k ak a b a l i s t i c k _á v s t u p u j e . Pro korektníporozuměnínenína škoduprovéstkontrolnízpětnypŤekladklíčoqíchtermínrizpět do latiny, v nížKomensky studoval a erudovaně myslel a jež prostŤedkovala kulturu, o kterésnil pro svrij milovany národ; občasvyznamjeho slov osvětlíi pŤekladdo Ťečtiny; ve svět|euniverzálníterminologie totiŽ zŤetelnějivycház'ínajevo lrlozoficky i náboŽensk;iplán díla a tradice,do níŽje autor vědomě a poučeněvčlcIiuje. Jako pŤíkladuvedme základnítermínspisu, ,,summumbonum..,kter1iKojako ,,vrch dobrémensk1/v rivodu cituje latinsky a potom piekládá do češtiny ho..a v prvníkapitoleobměřuje takéjako ',pohodlí.., ,,pokoj..a ,,dobrámysl... Termínuvádía|egoriido souvislosti s kŤesťanskou i antickou literaturouna toto téma;v mottu autor cituje JiŤíhoKavku-Colosina: ,,protose do světa pouštím, abychsobě vyhlíd,co by v něm nejbezpečnějšího bylo.,.Do. a nejpotěšenějšího
r .r 8 - 2 0 . )
Je-li poutníkmladšímbratretnŠalomtlunovym, neznamenáÍr., Že neníktln-jak ho znázt>r. postavoui syrnbolenrkŤcsťana krétní putujíoího do Jeruza|énra Ďujímozaiky prvníchkŤesťanskych labyrintŮ_ a Že zároveř nenícluší ťtpěnlit.č hledající poutBoha. Je tín'rvšíma Ž,ijev duchovníi literárníspolečnosti dalších níkťr kŤesťanské rnystiky,jeho hlas zŤetelně souznínapňíklad s Janemod KŤížc. je názor,Že nediskutovatelná Velnri rozšíŤeny autoritaPísmaznamenáopa. kovánídanlch dognlatči pouhc obměĎovánísmyslu pŤedemdaného.V tonl to bodě všakhrozídogmatičnost Na jednéstranějc jistě i laickéInupŤístupu' pravda,Že modernípojetíurněníje v zásadě protikladnépojetíuměnínábopovažujeuměleckédi|o za konkretizaci teoreticky nekonečného ženského: innoŽstvíarteÍakt, pŤipouští neomezenév1iznamové interpretacea -_pŤeclc. l,ším- v jeho stiedu stojíčlověk,nikoliv B h, jako subjekti jako objekt poznání.NáboŽenskédílo se hl/rsík ne.jvyšší autoritěa je nekonečněopakovanekonečnÓ nlm pok.usemse k ní pŤiblížit: teoreticky však i ono pŤipouští množstvívariant' konkretizacía aktualizací.jejichŽ r1stiednínhrdinouje ale poslánímdíla hledání opět potomek Adanrťrv. A jelikoŽ je v obou pŤípadech tcrmínupraŽskélite. smyslu jinak nevyjádŤitelného, tedy - podle klíčor'ého gesto,nemusíbyt zásadnírozdílvŽdy pa. rárněvědnéškoly- jistésémantické gestaje vědorrrí. čidušc. trny.MrižemeÍíci,ŽemíStemzavršenísénrantického Slovy poutníkaabsolvovavšíhoLab),rint světa a reijsrdce je toto tvrzenímyŠa llaleno doslovně vzlrledemk tomu, žepoutníkdušialegorickypŤedstavuje gesto by Komenskéhosoučasník asi užil spíšcvyniísttltermínusénrantické razu alcht,mie cluše. otázkoutakŤíŽe zatínrcopro nroderníuměníje po|ysémie JeštěupŤesnínle' kajíc demokratickou (nejz,azšipolohy v tornto clhledu došel Umberto Eco vc svodíle, v němžponechává pŤíiemcinaprostouinterpretační svémotevŤeném
'' ,"
Lze iíci. že v pozdějšíchteorerick1lchpracíchEco svuj púvodnínáhled do jistémíry relativizor'a|(Eco l 962)' The Rosicrttt:itttt kapitoIa Konlensk1fa rozenkruciánskév|ivy v Čechách Ettlightancttt(|()12)..viz zejrnétra (Yates2000: 188_201 ).
69
68
.L--
-
l.
ajinak zvláštní,azejménanedovolujepoutníkovinajítve oroteskní,vizionaŤské podnikl, ba ani mu nedává kvrili kterémusvédobrodružství íuc.e ono ,,dobré.., filozoÍjckéhonázoru o něm platítotéŽ' šoetkunaděje.V kontextuKomenského jeho pojetírole ratio v didaktice:nikoliv čist1ipŤirozeco Jan Patočkazjistil o vlastníhopňirozenéhojá..' umoŽřující pclznáni nÝ rozum, nlbrž ,,píekročení (Éatočka ]998: 337_5|). vidění teprve po symbolicvlastníjá a nabudetŤetího Náš poutníkpŤekročí késmrti, pádu do propasti,následnémprobuzenív ,,kom rce srdce..a po pitjeje ti bryli Kristov;ich. Jak zÍejmo,podle triadickéhoprincipu budována neien kompozice spisu, n;ibrži vlstavba vyznamu. Trojímu pohledu odpovídátrojí pohyb. Pochod městem-labyrintemv první prostoru; částimŮŽemepokládatza pohyb horizontální,jakobyv dvourozměrném -, _ královny Moudrosti jsou tu sice místavyv]/šená hrad kněžkyFortriny apa1ác vertikální teprve patŤívšak stále k hmotnémusvětu. Duchovní dimenzi odpovídá pohyb v ,,rájisrdce..;počínáse pádem poutníkado temnota vrcho|ízjevenímslápoutníkse pravidelně vy boŽi' Pohyb v Labyrintuje na prvnípohled Stereotypní: jej..a poté odvracía vzdaluje. se pňedmětupŤibližuje, ,,nah|édá k pozorovanému jen že_ neuvědomíme, dokud si Tentopostupmrižep sobit schematicky,ovšem jde kde právě pochod labyrintem' jak názevdílajiŽ téměŤ o čtyňista let napovídá všech chodeb po do vstoupit ňadě pravidlo pro orientaci pŤikazuje nejjednodušší a kaŽdouprozkoumanouchodbu označitjakonepr chodnou.A pŤesnětoto poutníkdělá: pĚibližujese v naději, Že najdetouŽenédobro, nenacházi, ateďy se vzda(pokušení) slibovanéhobydla, někdy na luje. Jinak viděno, podléhápŤitažlivosti časupadá v pokušenínabizeny stav pÍijmout,ale po zevrubnémpnizkumu volbu zavrhne.Jeho pravidelná' nekompromisnía jednoznačnávyjádŤeníodporu jsou pronášenav duchu evangelického: ,,Tvojei.ečbudižano ano' ne ne'.. Zavrženisvěta a pád do tmy či duchovnísmrt jsou podmínkouduchovního znovuzrození,Ariadninou nití je v tomto labyrintu samozŤejměPísmo. Vertikální pohyb je fyzicky, symbolicky i duchovně cestou niku z labyrintu, počátečnípád čisestupdo pekelje podmínkounásledovnéhoVzestupu;triadicképojetípohybu odpovídázasvěceneckémuposláníalegorie. I ristŤední témalabyrintu funguje ve více sémantickch rovinách; ve fyzické roviněje tu město,do kteréhopoutníkvchází:vypadájako labyrint,protožeulice jsou porušené, A poa zatarasené. domy do sebe sesuté,cesty pŤekŤížené dobnějako se do sebe ve městě propadajía zakusujíulice, kŤíŽí se a proměřují v hybridy i pojmenováníspolečensk;/ch institucí:,,duchovní..se zvrací v ,,dtichodní..,,,správa..a ,,Íízeni,. v ,,dravášizení..atd., neboťhrouceníse t;/ká i jazyka. Z tétoperspektrvyse labyrintjevíjako civilizačnívariantachaosu,vfsle.
bov1ičten፠bezpochyby vědě|,že odpověď nemŮžebyt jiná nežli ,,Brjh...Anachronistickéčtenívšak riskuje, že těmto s|ov m porozumídokonce ve smyslu hledání dobréhobydla nebo pohodlí' Komenského,,dobré..lze čísttakéjako Íeckéagathon,studium dobra, specifickou disciplínuetiky a pilíŤPlatonovy ÍilozoÍre;a v tomto kontextu se znovu potvrzuje skutečnost,že Politheia je jednou z pŤedlohKomenskéhoutopie ,,nevidite1n]ich kŤesťanri... Da|šímpŤíkladempromítnutíurčit1/ch Íilozofick1/ch a náboženskch kategorií do konkrétníalegorickéÍiguryjsou postavy prtivodcri,které|ze',dešifrovat.. hned na několika rovinách' V rovině biblické jsou to démoni,špatníandělé strážní,kteÍíbudou v druhépolovině, v Lusthausu,vystĚídániKristem a anděly strážnymiboŽími.Jejich rady se rovnajínašeptávání Antikrista: ,,starejse o sv j prospěch'nemysli na krátkost života[...]nedělejsi hlavu kvrili druh1/m,,, coŽ je vskutku opakem kŤesťanské ideje bratrství.,,Tlumočník..neustále nabádá k chování opačnému,nežjaké vede k osvícení(,,s hněvem..se napŤíkladoboŤína poutníka:,,Také.lise pak tobě v tom světě co líbiti bude?..),avšakv duchu Píspohrdnutísvětem,contemptusmundi, Filozo. ma vede k pravémuprohlédnutí, Íbvézas podle ,,tlumočníka.. ',Boha pŤítelemají..,coŽ je pŤesnyopak bázně bo. Ží,tolik doporučované Koheletem-Šalomounem. Však takéVšudybudotráveně konstatuje:,,mysl mu náboŽenstvím zapáchá,,. V kontextu Ít|ozofickém zosobĎujeVšezvědVšudybud se svou bohapustou zvědavostíBaconovu vana curiosita.r:,,co k pravésvětskémoudrosti pÍínáIeŽi, v mysl vkládám,.. pravíVšezvěd.TakéMámení aktualizuje nejen dávnévědomí šálivostismyslri, a|e i Baconrjv filozofick1/termínidola, pŤesnědefinovan V textujako ,,zastaral pŤivěcech zvyk, pravdy barvu šalbámsvěta dávající... Komensk! častonaz vá priivodce pouze ,,mrij tlumočník..- a není špatné vzít toto pojmenovánídoslova: ,'tlumočník.. fungujejako Ílltr mezi skutečností a světem.Jeho tlumočeníspočíváv pokusu vsugerovat_ po dobrémi po zlém-' co má poutníkvidětjako ''pravoumoudrost,vrch vtipu lidského'rozkošnoupráci... V tomto smyslu pŤedstavujescestnou gnozeologickou metodu. Roland Barthes obnovil pro moderníterminologii Íeckédoxa ve smyslu názor, mínění, pokoušející seji nahradit.Čili by se dalo Ťíci,prri. znak zastupujícískutečnost, ideálnía částečně baná]nívodci vnucujípoutníkovidoxa, virtuální- částečně obraz světa,kter1ipoutníkobvykle sdílí,dokud se díváz dá|ky.Plodnéby mohlo b t i srovnáníKomenskéhoalegorickégnozeologie s obsahemdalšíhoŤeckého,do modernídoby navrácenéhopojmu, totižpojmu sitnulacrum. Poutníkovu holému oku, poh|edu zb|ízka,se skutečnostnaopak jeví jako či stupidníchvfjevri. Toto viděníje jen domněle sled groteskních,strašliv1/ch je všakhyperbolické, bizarni, je sice konkrétní'obsahujereálná Í.akta, ,,prosté..;
11
10
L
-
l.
groteskní,vizionďské a jinak zvláštní,azejménanedovolujepoutníkovinajítve kv li kterémusvédobrodruŽstvípodnikl, ba ani mu nedává íuc.e ono ',dobré.., filozoÍickéhonázoru o něm platítotéŽ' šoetkunaděje.V kontextuKomenského jeho pojetírole ratio v didaktice:nikoliv čist;ipŤirozeco Jan Patočkazjistil o vlastníhopňirozenéhojá..' umožřujícípclznáni n,í rozum, nlbrž ,,pÍekročení |998: 331-5|). (Éatočka vidění teprve po symbolicvlastníjá a nabudetŤetího Náš poutníkpŤekročí késmrti, pádu do propasti,následnémprobuzenív ,,kom rce srdce..a po pĚtjeje ti bryli Kristov;ich. Jak zÍejmo,podle triadickéhoprincipu budována neien kompozice spisu, n;ibrži v1istavbavyznamu. Trojímu pohledu odpovídátrojí pohyb. Pochod městem-labyrintemv první prostoru; částimŮžemepokládatza pohyb horizontální,jakobyv dvourozměrném -, pa1ác královny Moudrosti jsou tu sice místavyv]/šená hrad kněžkyFortriny a vertikální teprve patŤívšak stále k hmotnémusvětu. Duchovní dimenzi odpovídá pohyb v ,,rájisrdce..;počínáse pádem poutníkado temnota vrcholízjevenímslápoutníkse pravidelně vy boŽi' Pohyb v Labyrintuje na prvnípohled Stereotypní: jej.. poté odvracía vzdaluje. a se pŤedmětupŤibliŽuje,,,nah|édá k pozorovanému jen ženeuvědomíme, dokud si Tentopostupmúžeprisobitschematicky,ovšem jde kde j|žtéměŤ právě pochod labyrintem, jak název dílra o čtyňista let napovíclá všech chodeb po do vstoupit Ťadě pravidlo pro orientaci pŤikazuje nejjednodušší a každouprozkoumanouchodbu označitjakonepr chodnou'A pŤesnětoto poutníkdělá: pŤibližujese v naději, Že najdetouŽenédobro, nenacházi, ateďy se vzda(pokušení) slibovanéhobydla, někdy na luje. Jinak viděno, podléhápŤitažlivosti časupadá v pokušenínabizen,jstav pÍijmout,ale po zevrubnémprrizkumu volbu zavrhne.Jeho pravidelná,nekompromisnía jednoznačnávyjádŤeníodporu 1sou pronášenav duchu evangelického: ,,Tvojei.ečbudižano ano' ne ne.,. ZavrŽeni světa a pád do tmy či duchovnísmrt jsou podmínkouduchovního znovuzrození,Ariadninou nití je v tomto labyrintu samozŤejměPísmo. Vertikální pohyb je fyzicky, symbolicky i duchovně cestou riniku z labyrintu, počátečnípád čisestupdo pekelje podmínkounásledovnéhovzestupu;triadicképojetípohybu odpovídázasvěceneckémuposláníalegorie' I ristŤední témalabyrintu funguje ve více sémantickch rovinách; ve fyzické roviněje tu město,do kteréhopoutníkvcházi: vypadájako labyrint,protožeulice jsou porušené, A poa zatarasené. domy do sebe sesuté,cesty pňekŤížené dobnějako se do sebe ve městě propadajía zakusujíulice, kŤíží se a proměĎují v hybridy i pojmenováníspolečensk;/ch se zvrací v ,,dťrinstitucí:,,duchovní.. chodní..,,,správa..a ,,Íizeni,,v ,,dravášizení..atd., neboťhrouceníse t;/ká i jazyka. Z tétoperspektivyse labyrirrtjevíjako civilizačnívariantachaosu,vfsle.
bov1 čten፠bezpochyby věděl' že odpověď nemŮžebyt jiná nežli ,,Brjh,..Anachronistickéčtenívšak riskuje, že těmto slovtjm porozumídokonce ve smyslu hledání dobréhobydla nebo pohodlí' Komenského,'dobré..lze čísttakéjako Íeckéagatlton,studiumdobra, speciÍickoudisciplínuetiky a pilíňPlatonovy Íi|ozoÍie;a v tomto kontextu se znovu potvrzujeskutečnost,že Politheia je jednou z pŤedlohKomenskéhoutopie,,nevidite1n]ich kŤesťanri... Da|šímpĚíkladempromítnutíurčitychÍilozofick1icha nábožensk1ich kategorií do konkrétníalegorickéÍiguryjsou postavy prrivodcri,kterélze ',dešifrovat.. hned na několika rovinách. V rovině biblickéjsou to démoni,špatníandělé stráŽní,kteŤíbudou v druhépo|ovině,v Lusthausu,vystŤídániKristem a anděly sttážnymlbožími. Jejich rady se rovnajínašeptávání Antikrista: ,,starejse o svrij prospěch,nemysli na krátkost Života [.'.] nedělejsi hlavu kvrili druh;im',,coŽ je vskutku opakem kŤesťanské ideje bratrství.,,Tlumočník..neustále nabádák chování opačnému,nežjaké vede k osvícení(',s hněvem,.se napŤíkladoboŤína poutníka:,,Také.lise pak tobě v tom světě co líbiti bude?,.),avšakv duchu Píspohrdnutísvětem,contemptusmundi. Filozo. ma vede k pravémuprohlédnutí, Íbvézas podle ,,t|umočníka,. ,,Boha pĚítelemají,.,cožje pŤesn opak bázně bo. Ží,tolik doporučované Koheletem-Šalomounem. Však takéVšudybudotráveně konstatuje:,,myslmu náboŽenstvímzapáchá,.. V kontextu filozofickémzosobřuje Všezvěd Všudybud se Svou bohapustou zvědavostíBaconovu vana curiositas: ,,co k pravésvětskémoudrosti pÍiná|eŽi, v mysl vkládám,.. pravíVšezvěd.TakéMámení aktua|izujenejen dávnévědo. mí šálivostismysl , ale i Baconrjv filozoficky termin idola, pŤesnědefinovan1i v textujako ,,zastara|ypŤivěcech zvyk, pravdy barvu šalbámsvěta dávající... Komensky častonazyvá prťrvodcepouze ,,mrij tlumočník..- a není špatné jako Íiltrmezi skutečností vzít toto pojmenovánídoslova: ',tlumočník.. Í.unguje a světem.Jeho tlumočeníspočíváv pokusu Vsugefovat_ po dobrémi po z|ém_' co má poutníkvidětjako ,,pravoumoudrost,vrch vtipu lidského'rozkošnoupráci... V tomto smyslu pŤedstavujescestnou gnozeologickou metodu. Roland Barthes obnovi| pro moderníterminologii Íeckédoxa ve smyslu názor, míněni, pokoušející seji nahradit.Čiti uy se dalo Ťíci,pr znak zastupujícískutečnost, ideálnía částečně baná]nívodci vnucujípoutníkovidoxa, virtuá|ní částečně obraz světa' ktery poutníkobvyk|e sdílí,dokud se dívá zdálky. Plodnéby mohlo byt i srovnáníKomenskéhoalegorickégnozeologie s obsahemdalšíhoŤeckého,do modernídoby navrácenéhopojmu, totiŽ pojmu simuLacrum. Poutníkovu holému oku, pohledu zb|ízka,se skutečnostnaopak jeví jako sled groteskních'strašliv1ichči stupidníchvfjev . Toto viděníje jen domněle je všakhyperbolické je sice konkrétní, obsahujereálná Í.akta, , bizarní, ,,prosté..;
11
70
L-
rl1 Iri I
1l
do širšího Íl. dek porušcní'zkaŽenostia ripac|ku(corruptio):i tyto terrnínypatŤí v protikladuk bib. kontextu,zkaŽené,,nrěsto..stojí lozollckéhoa náboŽerrského lickémuNovémuJeruzalérnu. labyrint do slovníkuDesŘekněme tu ještě,Že ve Í-unkcitltetaÍbrysvětapatŤí i cartesovai Galileova,jako architektonickyzhmotněnysymbol byl v renesane v poclobězahradníchi zděn]fchbludišť.Komensk všakšeldál a konrozšíŤcn kretizoval labyrinticky prinoip v IiterárníŽánr: vedle náz'v.Ůtheatrun1clnlphi. prací,bu. c|ruhyslovesn1/ch vjeho dobčzcela určité theatruntčljanua,1eŽznačí 20. stoletíse nristV literatuŤe duje velko|epěa originálněještěprávě Lctbl,rittt. rem labyrintickéholiterárníhoťrtvaruStaneBorges a skrytěji jej bude pěstovat A|c KaÍka,zejrnénasvyn.lkin enr' poučeněpak Umber.toEco ve JménLlrťtže' i barokníliteratuieje sice vclmi renesanční pŤeclKorrrensk rn, ve stŤedověké' a vyznamotvorn princip cesty či putování,není však kornpoziční rozšíŤeny znám labyrint literární,takŽe otázka,nakolik se Kontensk inspiroval ně.1akylrr literárnímvzorem' zrjstávápro nás otevŤená. Cesta ,,rájemsrdce..probíháve znameníproměněn]ichpoznávacícha oili:cně vnímacíchschopnostípoutníkaa procházíQako po spirále) tlnrŽ oki.ulrcrn jako prvníputování.Poutníkovaproměnase napliiujestupřovitě,od prohlécintrdtl prahu vedoucíh<, dŤívenepozorovaného tí v temnékomťrrcepŤespŤekročení společnostineviditelnlch kŤesťan. Proměrrěn subjekt objevuje novy sr,ét, namístozápaohu vŮně a lahodnézvuky místolomozu' i srnysly zaznamenáva1í do svčtasc nelzese všakdomnívat,Žejeto Světjin)'.Smysl zasvěcenía rrávt.atu jlnak se orientovat, projevujeschopností 1inakpoznávata jinak jeclnat.Jeclnot v labyrintu:v kapitoleII. situacímpoznanyrnpňcdtínr odpovíclají livá zasttrvení v kapitoleIII. sc poutník,,vyšelz dornu..,v kapitoleXXXVII. ,,donrutr.eÍl|,.; Ve IV..ie opathostě dostal... za ve XXXVIII. Mámení.., ,,Krista .,piitovaryšilo Kristovo.'. icn ',uzdou..a ,,bryllemi..ve XXXIX' je mu nabízeno,,náboŽenství Te. v V. kapitole,'sez vysoka na světdívá..,v L. je ,jako pronrěněn... A zatíntc
nablváputování-včetněprvotníhob|oudění-celéhosmyslu',,Alebylťjsem s t e b o u v š u d y , . . p r o z , r a z u j e K r i s t u s pprohlédnutím outníkovi,té u ž p o u tÍiaška n í k o vai ' bokter!vyděše. semstrašlivá prclr|zc světa'Nov m l,|u."o""""aÉ:nj nedojevit jako omyl, jako nepŤípustnÓ prvnl pouti pÍestávají lestnázkušenost školou. nezbytnou pohledu v novém sl,ětaje amolvalentního ^atíení: zkušenost rozdí|mezi clobrl,nttt z!ym.která skandova|avstupy a v1iš..n"'"* ""nlédnout ch chodeb, byla podmínkoupoznání,jíž bylo i nahlédnutí i.,"í)'i"o""tliv J.uťJ -.j ' ,. -.',-1, ritěk a pád do vŠecnvec pohrdnutístatkya dokoncezouÍ-alství, dvojznačnostl vyššípoznání clává tétoškole,tétozkušenosti, propasti.Teprve nove, Íájově clo ráje teď odhaluje nroŽnévlchodisko labyrintu z smvsl. Poutníkovaoesta četbasama je labyrintick m putová. ovšem A '.1,""2áJ.,"n"jednotlivéchodby. triadické. kontrastria zjišťování odpovírlajícíolr [".e ,yai,i u'vyhledávání a mys. na stranějedné ve světě "'*,í'tut'u typu manŽelství optimální nerovná r,o reflexe.ie a jejichŽ konll.ontace c1ruhé, straně na ii"ra,uutuu v královstvísrc|ce i tluchovnípraxt. rnyšlenkové zároveĎnávodemk životní, a tématapropo1ujíLab y-rintsvětaa rdj motivy všectrny Vzhledem k tomu, Že bjt literárníputomťrže srulce sobrovskou biblickou i Íjlozofickouliteraturou. TriadickéčleněnípŤi. vánílabyrintemlibovolrrěrozsáhléa sotva kdy končící. poutníkvrací do tom nečiníalegoricky svět statiok rrr:tak 1ako se proměněn pro něj hlubšímupoznánía kvalitnějšípráci, nrtiŽese i čten፠světaotevŤeného kroku odkr1ivat.ieho k Inbyrintu světa a rdji srdce stále vracet a na kaŽ
BIBLÍsVA]Á
1942BibLí sv(ltd'Podle privodníhovydáníkralickéhoz|et |5.79_|593(Kutná Hora: ČeskáBiblická práce) t)
'l)
^ts-
dek porušení'zkaŽenostia ripac|ku(corruptkl):i tyto terrnínypatŤí do širšíh
I
- včetněprvotníhob|oudění_ celéhosmyslu.,,Ale bylťjsem nabyváputování Kristus poutníkovi,témužpoutníkovi,ktery vyděše;;;Ú"" usuay,..proz,razuje ze světa. Novlm prohlédnutímse strašlivátiaška a bo.j . i"^"aÉ:ně prch| nedopouti piestávajíjevit jako omyl' jako nepŤípustné i",'u 'o"."""st první školou' pohledu nezbytnou v novénr světaje zkušenostambivalentního '*li"nno'. "",i"". nahlédnoutrozdi|ntez'idobrynta zlynt,která skandovalavstupy a vyjíŽ i nahlédnutí ;;J ' iednotliv ch chodeb, byla podmínkoupoznání, bylo a pád do ritěk zouÍ.alství, a dokonce áuJonujno'.i všechvěcí,pohrdnutístatky zkušenostt, této škole, této poznání dává p'oiu'ti. Teprve nové,Íáclověvyšší ted odhalujemoŽnév]íchodisko ,'y,l' routníkovacesta z labyrintu do ráje je labyrintickym putovázkaŽdéjehojednotlivéchodby. A ovšemčetbasarla triadickéa zjišťování kontrast ni., t."ie vybízík vyhledáváníodpovídajících jedné a mysna straně ve světě nerovná optimáIní ho vztahutypu rnanŽelství reÍ]exeje a konÍiontace tická svatbav královstvísrc|cena straněclrulré,jejichŽ i duchovnípraxl. zfuove návodemk Životní,myšlenkové Vzhledem k tomu, Že všechnymotivy a tématapropojujíLabyrint sv,ětaa rá.j byt literárníputosrelces obrovskoubiblickou i frlozoÍlckouliteraturou.mťrže členěnípŤiTriadické končící. k
BIBLÍsvATÁ
1942 BibIí svatá. Podle p vodníhovydání kralickéhoz|et 1519_|593 (Kutná Hora: ČeskáBiblická oráce) IJ
BOCCARA, Nadia 1999 FiLosofia e Letteraturcttra Seicento e SettecenLo(Roma: Archivio Guido Izzi)
KERN' Hermann I98l lnb irinti (Milano: Feltrinelli)
CERCHIO, Bruno 1988 L'ermetismo di Dante (Roma: Edizioni Mediterranee)
KOMENSKI Jan Amos |918 l.abyrint světa a ráj srdce, in J. A. K... opera omnia (Praha:Academia)
DANTE, Alighieri 1986 Epistole, in D. A.: Opere minori, ed. A. Jacomuzzi (Torino:UTET)
MAS, Enrico De 1982L'attesa del secolo aureo (Firenze:Leo Olschi) 1983 ,,Introduzione",in J. V. Andreae: Descrizione della Repubblicctdi Cristi anopoli (Napoli: Guida)
D]LEŽEL, Lubomír 1993 ,,Kompozice'Labyrintu světaa ráje srdce. J. A' Komenského.., - ' rn L. D.: Naretivní zp soby v české literatuže(Praha:Čs' spisovatel)
MONOD, Jacques 1970Le hasard et la nécessitl(Paris:EST)
ECO, Umberro 1962 Opera aperta (Milano: Bompiani)
PATOČKA, Jan |998 KonlenioLogickéstudie 11(Praha:OIKOYMENH)
FATTORI, Marta 1974 ,,Introduzionee Note bibriografiche",in comenio (Torino:urET) 1994 ,,Experientiaed encycropaecria", in J. A. comenius,:studi firosofici Xyr (Bibliopolis) f 997 ,,Prof'etismoe miilenarismo", in J. A. Komensky: Ir rnbirinto der mondo, '500 '600. Storia e figure deil'apocarisse e Riti aet 4. congresso rnterfra nazronaledi studigioachimiti(Roma:Viella)
POIRION, Daniel l985 ''Allégorie..,in Encyclopaedia Universalis I (France S. A.) ROSENSTIEHL, Piene 1979,,Labirinto",in Enciclopedia Einaudi, vol. 8 (Torino) SAVoN. Hervé l985 ,,Allégorique(exégěse).., in EncycLopaediaIJniversalisI (France S' A.)
FUMAROLI, Marc |994 ,,Du Paradis du coeur au Col|ěge de lumiěre..,in La visualisationdes cho' ses et la conception philosophique du monde dans ťoeuvre de comenius, ed. H. Jechová (Paris: Pressesde l'Universitéde Paris-Sorbonne)
STEJSKAL, Marrin 1994Hvězda. Pokus o vymezenípražského letohrádkujako filozofickéhoobyd. |í(Praha:Volvox Globator)
GALMICHE. Xavier l99l ,,J.A Komensk , ,Majestéen f.uitedans la |ittérature..., in J. A. Komensky: Le labyrinthe du tnonde et le paradis du coeur (Paris: Desclé) |994 ,,Littérature et arts.plastiquesdans Le labyrinthedu monde et |e iaradis du coeur", in La visualisation des choses et Ia conception philosophique du monde dans l'oeuvre de Comenius, ed. H. Jechová (Paris: Presse*d" t'un,. versitéde Paris-Sorbonne)
ŠKARKA, Antonín 1960,,Nestárnoucílabyrint..,in J' A' Komensk,.|:Illbv-rint světa a rdj srdce (Praha:Odeon) YATES, FrancesA. 2o0ORozenkrucidnské osvícettí,pÍel. M. Konvička(Praha:Pragma)
14
75
L-
BOCCARA, Nadia 1999 Filosofia e Letteratura tra seicento e settecenrz (Roma: Archivro Guido Izzi)
KERN' Hermann Ú8| I'abirinti (Milano: Feltrinelli)
CERCHIO, Bruno 1988 L'ermetismo di Dante (Roma: Edizioni Mediterranee)
KoMENSKÍ Jan Amos t978 l.abyrint světa a ráj srdce, in J. A. K.: opera omnia (Praha: Academia)
DANTE, Alighieri 1986 Epistole, in D. A.: Opere minori, ed. A. Jacomuzzi (Torino: UTET)
MAS, Enrico De 1982L'attesa del secolo aureo (Firenze:Leo Olschi) 1983 ,,Introduzione",in J. V. Andreae: Descrizione deLla RepubbLicadi Cristianopoli (NaPoli: Guida)
D]LEŽEL, Lubomír 1993 ,,Kompozice,Labyrintusvětaa ráje srdce.J. A. Komenského.., rn L. D.: Narativní zptisobyv české literatuŤe(Praha:Čs.spisovatel)
MONOD, Jacques (Paris:EST) 1970Le hasard et la nécessité
ECO, Umberto 1962 Operctaperta (Milano: Bompiani)
PAToČI(A, Jan 1998 Komeniologickéstudie II (Praha: OIKOYMENH)
FATTORI, Marta l974 ,,Introduzionee Note bib|iografiche..,ín Comenio (Torino:UTET) 1994 ,,Experientiaed encyclopaedia..,in J. A. Comenius: Studi filosofici Xyil (Bibliopolis) 1997 ,,Profetismoe millenarismo", in J. A. Komensk : It Labirinto tlel mondo, storia e figure dell'apocalissefra '500 e '600. Atti del 4. congresso inrernazionaledi studigioachimiti(Roma:Viella)
POIzuON, Daniel l985 ''Allégorie.,,in Encyclopaedia Universalis I (France S. A.) ROSENSTIEHL, Pierre 1979 ,,Labirinto",in Enciclopedia Einaudi, vol. 8 (Torino) SAVoN, Hervé l985 ,,Al|égorique(exégěse).., in EncycLopaedirlUniversalis I (France S. A.)
FUMAROLI, Marc 1994 ,,Du Paradis du coeur au Col|ěge de lumiěre..,in La visualisationdes cho. ses et la conception philosophique du monde dans l'oeuvre de comenius. ed. H. Jechová(Paris:Pressesde l'Universitéde Paris-Sorbonne)
STEJSKAL, Marrin 1994Hvězda. Pokus o vymezenípražského letohrádkujako filozofickéhoobyd. lí (Praha:Volvox Globator)
GALMICHE. Xavier 1991 ,J. A Komensk , ,Majestéen Íuitedans la littérature..., in J. A. Komensk,!:Le labyrinthe du nonde et le paradis du coeur (Paris: Desclé) |994 ,,Littérature et arts plastiquesdans Le labyrinthedu mondeet |e paradisdu coeur", in La visualisation des choses et la conception philosophique du monde d,ansl,oeuvre de Comenius, ed. H. Jechová (Paris:Pressesde l'Universitéde Paris-Sorbonne)
ŠKARKA, Antonín 1960 ,,Nestrárnoucí labyrint..,in J' A. Komensk,!: Labyrint světa a rtij srdce (Praha:Odeon) YATES, Frances A. 2000 Rozenkruciánské osvícettí,pňel. M. Konvička(Praha:Pragma)
74
I5
L-
