No title

Měsíčník Obce Velký Týnec

TÝNECKÉ LISTY Ročník XXll

Leden 2012

Cena 10,- Kč

www.velkytynec.cz

Lednový úvodník Spanilomyslné čtenářky, vážení čtenáři, zase je tu nový rok. Ten starý nám přiměřeně zestárl a tak ho můžeme odložit do muzea historie. Roky, to jsou takové plody času. Zrají všem stejně. Pouze někomu je dopřáno, aby jich sklidil více a někdo méně. S tím se teď ale netrapme. Na Silvestra jsme se poradovali z toho, že jsme tady. Teď zase nezbývá, než zapřáhnout se do té své káry a táhnout ji přes výmoly dál. Uklidil jsem si na psacím stole a jsem na to patřičně hrdý. Sedím za ním a rozhlížím se jak generál před bitvou. Čekám, jaké thema mi osud přidělí, abych s ním svedl vítěznou bitvu. Pro váš úsměv, spanilomyslné čtenářky, či pro vaše hlavou pokývání, vážení čtenáři. Sedím. Sedím a zatím nic. V zamyšlení okusuji klávesnici a opakuji si staré zednářské heslo, kterým mne chtěla povzbudit moje žena z nejdražších. NECHTE VĚCI, AŤ SE DĚJÍ. Mí nepříliš vidoucí zvědové bloudí po místnosti a v tom se zastaví na názvu knihy. Podaroval mne s ní jeden dobrý soused. „Maria Treben: Zdraví z boží lékárny“. Trochu si tak pohrávám s těmi písmenky a najednou šup a je tu zboží. Zdraví je zboží z lékárny. Po této stopě však jít nechci. Zaujalo mne ono slovo z-boží. Když se utvářela naše řeč, považovali lidé pravděpodobně vše, co k nim přišlo, za dar z Boží milosti, a proto ukryly tento odkaz i do té nejhrubší materiální věci, kterou zboží určitě je. Važme si tedy všeho, co k nám přichází, a neplýtvejme Jeho vůlí na zbytečnosti. Možná by to byl recept na stále hrozící krizi. Mluví se o ní jako o krizi materiální, leč každý z nás cítí, že jde spíše o krizi morální. Takže, chceš napravit svět? Naprav především sebe. A jak na to? Čti Týnecké listy. Naší redakci se podařilo získat nového spolupracovníka z řad filozofů. Je jím doktor filosofie Martin Cajthaml. Jeho první příspěvek si máte možnost přečíst uvnitř těchto listů. Mám z něj takovou radost, že jsem si od šéfredaktora vyžádal valašku, kterou ukrývá v trezoru, a obtančil jsem s ní třikrát kancelář. No uznejte, která redakce se může pochlubit tím, že má svého histo-rika, národopisce, duchovního, bohemistu, grafika, sporťáka, školňáka a teď nově i filozofa. Jo a tu valašku máme na to, kdyby-chom se rozhodli dělat inves-tigativní žurnalistiku. Česky by se dalo říct tepat do nešvarů. Tak dorý rok, dobré počtení a s dobrým ať se setká vaše snažení. Stanislav Denk

Foto: P. Hanuška Besídka žáků 1. stupně ZŠ Milady Petřkové (20. prosince 2011)

Týnečka v Čechovicích aneb Čechovice v Týnečce Stanislav Denk Voda má mnoho podivuhodných vlastností. Jednou z nich je schopnost zrcadlit. Zobrazovat to, co se kolem ní děje. V pohádkách a pověstech se často dovídáme, že z toho, co uviděli lidé v tomto zrcadle, byli mnohdy velmi překvapeni. A tak jsem si nemohl odpustit lehké zažonglování se slovíčky v úvodu. Na podzim se kolem říčky Týnečky, jejíž tok rozděluje čechovické údolí, rozhořely debatní ohně. A tahle debata trochu rozdělila i občany Čechovic. A o co že to vlastně šlo? Je třeba vyčistit koryto v centru obce a odstranit stavidlo z místa, kterému se říká „Konščák“, protože se zde dříve plavívali koně. Řeč se vede a voda teče. Někdy je třeba dobrat se podstaty i za cenu urousání nohavic a vstoupit. Dobré je, když se člověk nezkoupe celý. Obrátil jsem se tedy na Povodí Moravy s. p., které je faktickým majitelem a správcem tohoto toku, se žádostí o posouzení stavu koryta Týnečky v intravilánu obce. Dostavili se dva její odborní pracovníci a poctivě jsme spolu prohlédli onu inkriminovanou část koryta. Jejich verdikt byl následující. Koryto má předpisový trojúhelníkový profil a jeho kapacita je ob-

Nýtování

rovská. V této lokalitě nejsou evidovány žádné záplavy ani rozlivy. V místech, kde je vystavěna opěrná zeď kolem silnice, dochází k jeho zanášení a to z důvodu rozšíření a tudíž zpomalení vodoteče. Voda si zde pak vytváří přirozený meandrující tvar toku. Udržuje si tak svoji rychlost a tím se pak optimalizuje ukládání sedimentů. Upozorňovali na dvě problematičtější místa. Lávka u mlýna. Příliš nízko nad tokem. Mohlo by na ní v případě povodně docházet k zachycování větví či stromů a vytváření přehrady. Dalším místem je most vedoucí k bývalé škole. Tam usazeniny zmenšily světlou výšku a mohlo by zde dojít k ucpávání. Z preventivních důvodů by se zde měla zemina odtěžit. Podle důležitosti zařadili tuto akci na 29. místo pro rok 2012. V průběhu minulého roku monitorovali 31 míst a u nás je koryto na 90% v pořádku. O potřebnosti nebo nepotřebnosti stavidla na Konščáku mezi sebou zmínění pánové chvíli debatovali a potom mě odkázali na odbornou firmu, která se zabývá vodními stavbami. Pozval jsem tedy Aquacentrum Břeclav. Verdikt byl následující. Při normální vodě je stavidlo funkční, protože

3

Oldřich Mikulášek

Na nebi luna! Nechce nic; jen být jak nýt a utahovat nebe. To je ta chvíle tvých temných zřítelnic, pod víčky pohroužených v sebe.

Poplatky a popelnice Harmonogram vývozu popelnic a vybíraných poplatků obce Velký Týnec v roce 2012

6

Rozloučení s Václavem Havlem

7 Týnecký honební výbor povstalý z volby republikánské

brání vymílání břehu, na kterém stojí dům č. p. 76. Při velké vodě by se ocitlo zcela zatopené u dna a nemělo by výrazně bránit odtoku. Stavidlo hodnotili jako profesionálně provedenou stavbu s bočním přepadem a správným úhlem směrování vodoteče, tak aby nedocházelo k vymílání ani další zátočiny. Jednu závadu zde přesto objevili. Nevhodná nová výsadba vrb přímo do koryta toku. Ano, vážení občané. Nějaký diverzant zde ilegálně nasadil vrbičky, na kterých se může utvořit přehrada. Kdo je nasadil, ať je také odsadí! Závěrem bych si troufnul tak trochu zameditovat. Co my vůbec víme o vodě? Vždyť ona na této planetě pracuje už milióny let! Co pro nás jsou staletí, pro ni jsou vteřiny. A to je možná doba, po kterou si od nás lidí, nechá něco vnutit. Známe my její záměry? Kam se na ni se svým rozumem hrabeme. Ti, kteří bydlí na kopci, si také možná říkají: Mnoho povyku pro nic. Ale ti, kterým šumí Týnečka někdy výhrůžně pod okny, to vidí úplně jinak. Já věřím, že se nám bude neštěstí i nadále vyhýbat. Víra je někdy ta jediná jistota, na kterou se můžeme spolehnout.

8

Meze nama staříčkama Podruhé a jinak

12 Oblékl jsem dres Lionela Messiho Setkání s Milanem Petrželou, hráčem Viktorie Plzeň

V příštím čísle

Kronika obce 2011 www.tyneckelisty.webnode.cz

2

Starostovýma očima

TÝNECKÉ LISTY

Prosincové kalendárium 2. Rozsvícení vánočního stromu zámecká zahrada – 17.00 hodin – Obec Velký Týnec a SDH Velký Týnec 3. Výroční schůze SDH V. Týnec hasičská zbrojnice – 16.00 hodin – SDH Velký Týnec Rozsvícení vánočního stromu v Čechovicích náves – 17.00 hodin – Osadní výbor Čechovice 10. Mikulášská besídka Společenský dům – 14.00 hodin – SDH Velký Týnec 11. 2. adventní koncert Rovina Olomouc – kostel Nanebevzetí Panny Marie – 15.00 hodin – Církev římskokatolická a Obec V.Týnec 14. Besídka dětí v mateřské škole 15.30 hodin – Mateřská škola 18. Vánoční koncert Týnečáků Husův sbor – 15.00 hodin – Týnečáci a ČCH Velký Týnec 20. Vánoční besídka žáků 1. stupně ZŠ 17.00 hodin – tělocvična 2. Stupně ZŠ Milady Petřkové 22. 12. veřejné zasedání mikroregionu Království 9.00 hodin – Grygov 25. Vánoční koncert 15.00 hodin – kostel Nanebevzetí Panny Marie – Obec Velký Týnec

a Církev římskokatolická Velký Týnec 26. Na Štěpána není pána 10.00 – 15.00 hodin – Junák Velký Týnec a Čechovice 27. VI. ročník Silvestrovského turnaje ve stolním tenisu 9.00 hodin – Sportovní hala ZŠ Milady Petřkové – KŠKS 30. Společenské odpoledne 14.00 hodin – Společenský dům – Klub seniorů Velký Týnec 31. Novoroční přípitek 24.00 hodin – zámecká zahrada – Obec Velký Týnec Další události Dne 1. prosince proběhla kolaudace stavby Rekonstrukce komunikace III/4353 v obci Velký Týnec – ulice Na Kříbě a Grygovská – II. etapa. - Dne 6. prosince proběhlo v pracovně starosty obce jednání o přípravě projektu a žádosti na rekonstrukci ČOV Velký Týnec. Předpokládaný termín realizace 2013 – 2014. – Dne 8. prosince proběhlo na Svatém Kopečku vyhlášení výsledků soutěže O keramickou popelnici 2011. Obec Velký Týnec obsadila ve své kategorii 4. místo a získala bílou keramickou popelnici. – Dne 9. Prosince proběhla kolaudace přeložek na stavbě Rekonstrukce komunikace III/4353 v obci Velký Týnec – ulice Na Kříbě a Grygovská – II. etapa. – Dne 12. prosince proběhla 7. operativní porada Zastupitelstva obce Velký Týnec.

Foto: P. Hanuška Mezi tradiční vánoční akce patří i adventní koncerty

Obecní úřad ve Velkém Týnci Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1

Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30 Telefonické kontakty: Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ........................................... 585 391 495 585 151 113 fax: 585 391 506 Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .................................................... 585 151 119 Sekretariát - Radka Tomečková ........................................................... 585 151 111 Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová .......................................... 585 151 115 Stavební úřad - Ing. Jaroslav Gerlich .................................................. 585 151 118 Stavební záležitosti - Eva Krkošková .................................................. 585 151 114 Účetní obce - Radana Procházková ..................................................... 585 151 116 Správce obecního majetku - Petr Drápal ............................................ 585 151 112 Obecní policie Velký Týnec .................................................................. 725 544 540

Komentář Adventní a vánoční čas plný kulturních akcí. Týnecký prosinec je v posledních letech zaplněn řadou kulturních akcí. Vše startuje první adventní víkend Vánoční výstavou pořádanou Klubem seniorů Velký Týnec a 1. adventním koncertem. Nevyčerpatelná nápaditost našich babiček a dědečků je obdivuhodná, a tak více jak 500 návštěvníků se mohlo předvánočně naladit a na malém vánočním trhu také něco koupit. Dva adventní koncerty nabídly umělecky kvalitní vystoupení, které v prvním případě režíroval Jan Gottwald, ve druhém pak „uzpíval“ skvělý mužský sbor Rovina a „uhrála“ hudba kombinovaná ze Záhorské muziky a Strunek. Při slavnosti rozsvícení vánočního stromu měla obec připraveno pro Svatého Mikuláše více 400 dárkových balíčků. A protože tolik bylo v Týnci a okolí i hodných dětí, nezůstal v jeho košíku ani jeden. Pokud jste byli na akci osobně přítomni, asi jste zaregistrovali, co nám provedli Mikulášovi čerti. Málem rozsvítili stromek místo svého nebeského nadřízeného! Nakonec všechno dopadlo tak, jak mělo, a hlavní slovo měl svatý muž a jeho pomocníci – naše děti. Letošní rozsvícení vánočního stromu proběhne v rámci Mikulášského trhu 2012, který se bude konat v zámecké zahradě již od 16 hodin. Ale to bude až za dlouhých 11 měsíců… Svou úžasnou atmosféru mají i vystoupení dětí mateřské a základní školy na jejich vánočních besídkách. Samozřejmě že rodiče i prarodiče s nadšením sledují každičký krok či slovo svého svěřence (znám to v roli dědečka i na své kůži). Obdivuji se kolegyním a kolegům, co dokáží s dětmi nacvičit! Vánoční koncert – Rybova mše Hej, mistře! Co dodat? V týneckém kostele se sešlo na dvacet muzikantů a stejný počet pěvců. Úžasný zážitek! Až běhal posluchačskou rozkoší mráz po zádech. Posluchačů se sešlo asi 80, což není na naši obec málo, ale… Mohlo by jich po pravdě řečeno přijít ještě více. Turnaj ve stolním tenisu zato zažil návštěvnický rekord! V mužské kategorii hrálo přes 40 hráčů, kteří svá klání zahájili v 9 hodin a skončili až večer. Půlnoční přípitek s ohňostrojem byl milou sousedskou tečkou, na které se podílelo kolem 200 příchozích. Všichni si přáli jediné: Ať je rok 2012 šťastný a klidný! Přání do roku 2012. O roku 2012 se v posledních týdnech napsalo mnohé. Dle mayského kalendáře by měl být pro lidstvo posledním na planetě Zemi. Ekonomové zase věstí propad do ekonomické recese podobné té z roku 2009. Evropská unie řeší velké problémy s finanční, resp. rozpočtovou nekázní svých členů. Problémy jsou již tak hluboké, že hrozí její rozpad, ná-

vrat k národním měnám a nekontrolovatelný hospodářský rozvrat. Česká vláda zase prosadila řadu svých reformních kroků, které mnohdy nepříjemně vstoupí do života každého z nás právě v nejbližších měsících dvanáctkového roku. Obce stále marně usilují o spravedlivější rozpočtové určení daní… A mohl bych pokračovat v přílivu pesimistických zpráv klidně dál. Ale nebudu. Jednak upřímně děkuji Pánu Bohu za každý den, který mi na tomto světě vyměřil, jednak jsem od něj „konstrukčně“ nastaven jako člověk optimistického ražení. Pevně věřím, že nebude tak zle, jak se téměř všude píše. Samozřejmě to bude rok tance na rozpočtové hraně (jak jinak, pokud chcete budovat, rozvíjet se?!). O určitých pozitivech však víme již nyní. Naše obec v posledním měsíci roku 2011 doplatila pětiletý úvěr na stavbu kanalizace v Čechovicích a ve Vsisku. Poslední splátkový rok nás zatížil částkou ve výši 1.700.000,- Kč, kterou v letošním roce využijeme k doplacení našeho podílu na rekonstrukčních pracích v ulicích Na Kříbě a Grygovská. Poslední dvě splátky nás také čekají u platby za hasičské auto, které jsme pořídili v roce 2009 (letos celkem 604.000,- Kč – celkové náklady na jeho pořízení tak činí 2.400.000,- Kč). Za rok nám tak zůstane splácení jediného úvěru – na zbudování vodovodu, jehož roční náklady činí 2.100.000,- Kč. I tak pevně věřím, že nám zůstanou finanční prostředky na další rozvoj obce. Co se nám do rozpočtu dostane, o tom vás budu informovat v příštím vydání Týneckých listů. A i když jsem nechtěl v této novoroční zdravici příliš operovat se starostmi točícími se kolem peněz, vyhnout se této první a poslední starosti starosty obce se prostě nedalo… Přeji nám všem klidný rok 2012, splnění všech našich přání i předsevzetí. Těm, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na rozvoji naší obce, na organizování kulturních a sportovních akcí, děkuji za jejich dobrou vůli i energii vydanou v době svého volna. Přispěvatelům Týneckých listů děkuji za jejich příspěvky, bez kterých by náš měsíčník nebyl tím, čím je (děkuji paní Ševčíková, pane Hrudníku, pane Chytile, otče Haltmare!). Děkuji všem zastupitelům obce za zodpovědný, koncepční a selsky rozumný přístup ke správě věcí veřejných! Děkuji vám všem, kteří nám držíte palce, protože víte, že to nemáme v dnešním světě příliš jednoduché! A osobně děkuji všem milým spoluobčanům, kteří mě povzbuzují přátelským slovem či úsměvem. Ve vás a ve svém Otci hledám víru a sílu! Petr Hanuška

„Krásy” naší obce

Elektronické adresy: [email protected], [email protected]

TÝNECKÉ LISTY. Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Velký Týnec 1, IČO 00299669. Evidenční číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXII., č. 1. Vychází 13. ledna 2012. Cena výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected]. Šéfredaktor: PhDr. Petr Hanuška, Ph.D., tel. 585 151 113, e-mail: [email protected]. Redakční rada: Ing. Marta Kypusová, Mgr. Vendula Vránová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk. e-mail: [email protected]. Sazba/zlom Pavel Peňaška, e-mail: [email protected]. Tisk: EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora.

Foto: J. Rod Tato fotografie nepotřebuje komentář. Třeba někdo poznáte své věci ...

Obecní servis 3

TÝNECKÉ LISTY

Časový harmonogram vybíraných poplatků obce Velký Týnec v roce 2012 Vodné za období od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011 cena: 1m3 = 21,- Kč

Stočné, poplatek za psa, pronájem obec. pozemku, služby hřbitov

od 16. ledna - 31. ledna 2012

za rok 2012

Komunální odpady

od 2. května - do 31. května 2012

(popelnice) za rok 2012 a I. pololetí roku 2012

od 1. února - do 29. února 2012 úřední dny pondělí a středa 7.30-12.00 a 13.00-17.30

pro občany Velkého Týnce 7., 14. a 21. února 2012 úterý, 13.00-17.00 v úřadovně ve Vsisku

pro občany Vsiska 9., 16 . a 23. února 2012 čtvrtek, 13.00-17.00 v úřadovně v Čechovicích

pro občany Čechovic

Komunální odpady (popelnice) za II. pololetí r. 2012

od 18. června - do 29. června 2012

úřední dny pondělí a středa 7.30-12.00 a 13.00-17.30

pro občany Velkého Týnce 15. a 29. května 2012 úterý 13.00-17.00 v úřadovně ve Vsisku

pro občany Vsiska 17. a 31. května 2012 čtvrtek 13.00-17.00 v úřadovně v Čechovicích

pro občany Čechovic Poplatky budou vybírány na Obecním úřadě ve Velkém Týnci v úřední dny pondělí a středa od 7.30 - 12.00 a od 13.00 - 17.30 u správce obecního majetku Petra Drápala tel. 585 151 112.

Vodné za období od 1. ledna 2012 - do 30. června 2012

od 23. července - do 5. srpna 201

Vypracoval Petr Drápal správce obecního majetku

Termíny svozu komunálních odpadů v roce 2012

Centrum Dominika Kokory, p. o. Kokory 54, KB Přerov 27424-831 751 05 Kokory IČ 61985929

Od 1. 1. 2012 zahajuje Centrum Dominika Kokory, p. o. poskytování nové sociální služby Domov pro seniory s kapacitou 6 osob podle § 49 zákona č. 206/2009 sb., kterým se mění zákon o sociálních službách. Nadále pokračujeme v poskytování sociální služby - Domov pro osoby se zdravotním postižením s kapacitou 74 osob § 48 zákona č. 206/2009 sb., kterým se mění zákon o sociálních službách. Domov pro seniory poskytuje služby této skupině osob: • mladším seniorům s věkovým rozmezím od 65 do 80 let • starším seniorům s věkovým rozmezím nad 80 let, kteří jsou závislí na pomoci jiné fyzické osoby alespoň ve stupni I. Domov pro osoby se zdravotním postižením poskytuje služby této skupině osob: • dospělým ženám (nad 26 let), horní věková hranice je neomezena. A to ženám s mentálním postižením včetně přidružených smyslových nebo tělesných vad, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby alespoň ve stupni I. Službu v obou domovech nejsme schopni zabezpečit pro osoby: • jejichž zdravotní stav vyžaduje poskytování péče ve zdravotnickém zařízení • s diagnózou infekčního onemocnění, parazitální a pohlavní chorobou, psychózou a psychickou poruchou, kterou by mohla ohrozit sebe i druhé • narušující vážným způsobem kolektivní soužití z důvodu agresivity, závislosti na alkoholu a nebo jiných toxických látkách. Poznámka: Den určený k vyvážení je PONDĚLÍ - ráno Poznámka: Den určený k vyvážení je STŘEDA - ráno Barva samolepek: - Na první pololetí - barva žlutá, označení - 1/2012 - Na celý rok - barva zelená, označení - 2012 Sběr nebezpečných a velkoobjemových odpadů 1. Sobota 14. 4. 2012 2. Sobota 15. 9. 2012 Vypracoval: Petr Drápal - správce obecního majetku

Bližší informace naleznete na na našich internetových stránkách www.dominikakokory.cz K dispozici jsme vám i na níže uvedených telefonních číslech: Ing. Monika Holečková (ředitelka).............581 292 611, 721 204 881 Mgr. Markéta Hradilová (sociální pracovnice).................581 292 625 Mgr. Lucie Švédová (sociální pracovnice)……................581 292 620 V případě jakýchkoliv dotazů nás kontaktuje telefonicky nebo e-mailem na adresu: [email protected] nebo [email protected]

Obecní servis

TÝNECKÉ LISTY

Kino - leden

13. 1. OCELOVÁ PĚST máte jen jednu šanci, musíte ji využít. 18:00 Když Akční film z blízké budoucnosti. Produkce USA, 127 minut. Vstupné 50,- Kč.

20. 1. TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ výjimečného reportéra Tintina 18:00 Příběh a jeho psa Filuty. Produkce USA, 107 minut. Vstupné 50,- Kč, přístupno od 12 let.

27. 1. DŮM otce a dcery, střet dvou generací. 19:30 Příběh Drama. Produkce ČR, 100 minut. Vstupné 50,- Kč, přístupno od 15 let.

V únoru uvidíte: Perfekt days, Vyměřený čas, Kocour v botách... Předprodej na představení probíhá vždy týden dopředu před a po celou dobu promítání aktuálního filmu.

Nové knihy v knihovnách

4

Místní knihovna Velký Týnec Beletrie 1 Cook R. Blízký konec 2.Fitzgerald F.S. Velký Gatsby 3. Howard L. Strážce úsvitu 4. Kessler L. Štvanci 5. Koudelková B. Na rozcestí 6. Laureen A. Tauranga, můj osud 7. Patterson J. Uvidíš, zemřeš 8.Robb J.D. Fantazii se meze nekladou 9. Slaughter K. Hřbitov nadějí 10.Weininger B. Jeden za všechny,….. 11.Whitton H. Anna Falcká 12. Wood B. Modrý kámen Naučná literatura 1. Moyano A. L. Sekty 2. Tomšíček J. JAR na kole

Místní knihovna Vsisko Beletrie 1. Lydia Adamson: Kočka na prameni 2. Mary Balogh: Záležitost srdce 3. Jan Bauer: Hvězda Valdštejnova srdce 4. Rexanne Becnel: Pro krásné oči 5. Leo Kessler: Pochod na Varšavu 6. Simona Monyová: Matka v krizi 7. Simona Monyová: Roznese tě na kopytech 8. Amanda Quick: Jako rtuť 9. Inna Rottová: Krásná netýkavka 10. Sasha Blake: Zrada 11. Barbara Cartland: Obraz lásky 12. Jackie Collins: Naivní mrcha 13. Michael Connelly: Černá ozvěna Naučná literatura 1. Karel Ulík: Lubomír Lipský a jeho bratr Oldřich

dětský maškarní KARNEVAL

4. března 2012

Místní knihovna Čechovice Beletrie 1. Jiří Menzel – Tak nevím 2. Paul Johnson – Bleskové portréty 20. Století 3. Jozef Bonáš - Kód 9 4. Barbora Voodová - Zlatá země 5. Tom Hodgkinson – Staré dobré časy 6. Mary Higgins Clarková – V náruči nepřítele 7. Josef Formánek – Umřel jsem v sobotu 8. Zdeněk Svěrák – Nové povídky 9. Lenka Lanczová – Panna nebo blíženec 10. La Fontaine, Jiří Trnka – Bajky 11. J. Černý, J. Veis, B. Šalamounová - Obrázky československých dějin 12. Nassim Nicholas Taleb – Černá labuť 13. P. C. Castová – Probuzená 14. Miloš Kratochvíl – Františkova velká kniha pohádek

pozor změna termínu Připravily: Marta Ivančíková, Eliška Navrátilová a Zuzana Denková

Výročí 5

TÝNECKÉ LISTY

Lednová výročí středomoravského regionu Před 25 lety – Na Nový rok 1987 zemřel ve Velkém Týnci Ing. Jan Rudolf BEČÁK, známý moravský etnograf. Pocházel z rolnické rodiny, kde se narodil 20. 4. 1915. Maturoval v r. 1933 na Zemské vyšší hospodářské škole v Olomouci a poté absolvoval v Brně Vysokou školu zemědělskou. Souběžně navštěvoval i přednášky ze sociologie a etnografie. Jeho celoživotní láskou bylo výtvarné umění a národopis. Za okupace v r. 1941 vydal vlastním nákladem monografii Lidové umění na Hané. V r. 1949 se podílel na rozsáhlé výstavě téhož názvu (Lidové umění na Hané) v kroměřížském zámku, kde se sešlo na 2000 různých předmětů zapůjčených z hanáckého regionu. V 50. A 60. letech vystřídal řadu zaměstnání, pracoval též několik let jako vedoucí galerie Dílo v Olomouci. V r. 1964 byl přijat jako etnograf ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a v l. 1965-71 zastával funkci jeho ředitele. V r. 1972 se Ing. Bečák vrátil na rodnou Hanou a pracoval jako vedoucí národopisného oddělení Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Věnoval se sbírkotvorné činnosti. Za svého působení v olomouckém muzeu se zasloužil o uspořádání několika výstav lidového umění a též o vytvoření stálé expozice Z klenotnice lidové kultury Hané, která byla otevřena v r. 1975 v Litovli. V r. 2001 vydalo Muzeum Komenského v Přerově a Společnost přátel vesnice a malého města v Olomouci publikaci s názvem Lidové umění na Hané. Dodatky ke knize a spolupracovníkům. Vzpomínky přátel a spolupracovníků Ing. J. R. Bečáka podávají zajímavou prezentaci významné národopisné osobnosti, jejíž kniha ve 2. vydání vyšla před 10 lety. (Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš. 5. Opava-Ostrava 1996, s. 1415.; Ševčíková,H. Dubnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2005, č. 4.)

Před 100 lety – dne 4. ledna 1912 zemřel v Olomouci prof. Alois VEPŘEK, uznávaný filolog. Pocházel z Postřelmova na Šumperku, kde se narodil 1. 7. 1856. Pedagogicky působil v Brně a v Uherském Hradišti. V l. 1891-1912 učil němčinu, řečtinu a latinu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V té době patřil k nejpopulárnějším osobnostem v Olomouci. (Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. s. 331. * Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927, s. 170-171.)

Před 135 lety – dne 7. ledna 1877 se narodil ve Věrovanech u Dubu ThDr. Tomáš HUDEC, papežský prelát.

Před 70 lety – dne 8. ledna 1942 zemřel v Olomouci Msgre Josef VYVLEČKA, papežský prelát a sídelní metropolitní kanovník. Pocházel z Valašska. Narodil se 15. 8. 1861 ve Štípě. Gymnázium začal studovat ve Valašském Meziříčí, po přestěhování rodiny do Olomouce pokračoval na Slovanském gymnáziu, kde maturoval v r. 1879. Poté studoval bohosloví a vysvěcen byl v r. 1883. Po dobu 5 let pak působil jako výpomocný katecheta na gymnáziu a v r. 1889 byl jmenován dómským vikářem. Jeho literární činnost se soustředila na církevní a umělecké dějiny a později pod vlivem Jindřich Wankla se věnoval archeologii a sběratelské činnosti. R. 1883 stál u zrodu Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a byl jeho aktivním členem. Vedl numismatickou sekci a pracoval ve výboru VSMO od r. 1919. Jeho články vycházely v Našinci, Časopisu VSMO, Mojmírově říši a v numismatickém tisku. (Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. s. 86.)

Před 30 lety – dne 8. ledna 1982 v Olomouci zemřel Ladislav BERNATSKÝ, básník a redaktor. Pocházel z Moravské Loděnice, kde se narodil 31. 5. 1904. Střední školu navštěvoval v Olomouci, kde v r. 1923 maturoval na Českém reálném gymnáziu. Poté odešel do Brna, kde o 5 let později promoval na FF Masarykovy univerzity. Psát začal už za studií, kromě poezie se zabýval též překlady a historií francouzské literatury. Byl členem Moravského kola spisovatelů v Brně. Působil také ve Zlíně jako redaktor i učitel u firmy Baťa, později v brněnských tiskárnách Novina. Vydal dvě knižní sbírky básní: Mimo rodnou zem (1939) a Věčná květenství (1941). Hodně publikoval též na stránkách Selských listů (1927, 1930, 1937.) Po r. 1945 pracoval na několika místech v zemědělství. Jeho literární pozůstalost, kterou tvoří rukopisné poznámky, korespondence s literáty Moravského kola spisovatelů, překlady a téze dějin francouzské literatury, je uložena u jeho dcery žijící ve Velkém Týnci. (Burešová, J.: Paměti obcí Bohuňovice. Olomouc, Danal 1998, s. 62-63. * Sigmundová, O.: Literární pozůstalost L. B. * Grúzová, A.: Pohledy. Bohuňovice 1994.)

Před 50 lety – dne 9. ledna 1962 se ve Vejprtech narodil Karel BERKA, někdejší rektor baziliky, svatokopecký farář a nositel Ceny města Olomouce za rok 2001. Střední školu pro pracující, směr zemědělství, absolvoval v Chomutově v r. 1982 a poté studoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie a umění. Ordinován na kněze byl v r. 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů přijal jméno Jakub. Zprvu byl kaplanem v Jihlavě a v období 1992 – 2001 byl duchovním správcem na Svatém Kopečku u Olomouce. Jeho činnost se zapsala nejen do historie této farnosti, ale velkou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník Navštívení (první číslo vyšlo 29. 11. 1992), který přinesl duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklus přednášek Může vás zajímat konaných měsíčně v proboštství, pořady Čtvrtky s Biblí, jakož i recitační, divadelní a hudební pořady umělců, lákaly nejen obyvatele pěti obcí farnosti, ale i mládež z Hané i vzdálenějších míst. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, to někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku v r. 1995. Kromě kněžských povinností se Páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole sester Voršilek. Pilně rovněž přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum. Články o činnosti a akcích se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava, byla poprvé prezentována na malém filmovém festivalu Ve znamení ryby v r. 1999. Pohledy do historie Svatého Kopečka byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v době, kdy Mgr. Jakub Karel Berka O Praem byl přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Také zde pokračuje ve svém poslání. Některá jeho rozjímání zejména k adventu vyšla tiskem s názvem Čekám na to stále (2010). Podílí se na činnosti kulturní i vzdělávací, aby místo jeho současného působení bylo oblíbeným duchovně-kulturním centrem města i kraje. Jubilantovi srdečně gratulujeme k významnému jubileu a přejeme mu hodně zdraví a trvalý tvůrčí elán!

Před 60 lety – dne 14. ledna 1952 zemřel v Brně Doc. Dr. Karel FIŠARA, vysokoškolský pedagog, národní a kulturní pracovník. Po maturitě na Slovanském gymnáziu v Olomouci odešel r. 1895 do Brna, kde působil na bohosloveckém učilišti a studoval bohosloveckou fakultu. Ordinován byl v r. 1900. Od r. 1902 učil náboženství, od r. 1908 byl profesorem bohosloví v Brně a od r. 1919 v Olomouci, kde přednášel Nový zákon na bohoslovecké fakultě. Za účelem studií cestoval po Palestině a Malé Asii. Začal publikovat časopisecky. Psal do Vyhlídalovy Hlídky, Poutníku jerusalemského, do revui Na hlubinu. Podílel se též na zpracování Českého bohovědného slovníku. Knižně vydal např. Obrazy z východu (1915), Za časů Kristových (1919) aj. Mons. Dr. T. Hudec působil též jako předseda Akademie velehradské. Zemřel 22. srpna 1951 v Olomouci. Pohřben byl v Tovačově. (Katalog kněžstva olomoucké arcidiecése 1949. Olomouc. * Podlaha, A.: Bibliografie čes. katolické literatury náboženské, část 5. Praha 1923, s. 2086.)

Narodil se v Příkazích dne 25. 10. 1867. V r. 1886 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a poté odešel na vysokoškolská studia do Prahy. Na FF Karlovy univerzity absolvoval obor dějepis a zeměpis. Souběžně vystudoval též právnickou fakultu, obor národní hospodářství a dějiny práv. Učit začal v Praze na reálce v r. 1893 a o rok později odešel učit na Obchodní akademii do Chrudimi. V září 1895 byl jmenován ředitelem Obchodní akademie v Brně, kde se trvale usadil. Záhy se aktivně zapojil do činnosti českých spolků a působil také ve vedení Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. V dubnu 1911 byl jmenován předsedou brněnské Matice školské, kde působil do r. 1937. Hodně publikoval články z oboru školství, zeměpisu a historie. Přispíval též do Ottova slovníku naučného. Od r. 1919 byl honorovaným docentem obchodního a hospodářského zeměpisu na Vysoké škole zemědělské a o 4 roky později působil jako docent zahraniční služby a obchodního zeměpisu při ČVUT. Obchodní akademii v Brně pokračování na straně 6

6

Výročí

TÝNECKÉ LISTY

Zemřel pan prezident Václav Havel

Petr Hanuška Předvánoční týden na sklonku roku 2011 byl místo radostného napětí z přicházejícího Kristova narození zakalen smutkem. V neděli 18. prosince totiž zemřel první polistopadový federální, resp. český prezident Václav Havel. Život v naší vlasti z hodiny na hodinu zcela změnil svůj rytmus. Internet, tisk, televizní i rozhlasové stanice byly zaplněny zprávami o jeho skonu. Čtenářům a posluchačům publicisté nabídli vyčerpávající informace o jeho soukromé, umělecké i politické životní pouti. I v Českém rozhlase Olomouc, kam příležitostně míří mé kroky, jsme okamžitě změnili vysílací schéma a mnohokrát se vraceli k Havlovu odkazu. Přijměte následující řádky – scénář vysílání mého literárního týdeníku nazvaného Knižní kurýr – jako malé poděkování této velké postavě našich novodobých dějin. Přeji vám klidný předvánoční večer, milí posluchači. Dnešní 51. vydání Knižního kurýru Českého rozhlasu Olomouc zahajujeme – z důvodu smutných událostí posledních dnů - bez naší tradiční rozverné znělky. V následujících minutách bych se chtěl cestou malé osobní vzpomínky a ukázky z dramatického díla zastavit u osobnosti zemře-

lého prezidenta pana Václava Havla. Zprávu o skonu bývalého československého a českého prezidenta jsem zaregistroval mimoděk, když jsem v neděli na teletextu České televize hledal zprávy o tom, co se u nás i ve světě v posledních hodinách událo. Musím říci, že mě silně zaskočila a zasáhla. Pravdou je, že jsem během roku slýchal o jeho prohlubujících se zdravotních problémech, ale vzhledem k mnoha předchozím potížím jsem si to nejhorší – tedy jeho smrt – nepřipouštěl. Zřejmě jsem prožíval stejné pocity jako mnozí z vás. Zemřel respektovaný politik, světoznámý dramatik a především dobrý člověk. Nepatřím k těm, kteří se před listopadem 1989 pohybovali v disidentských či jiných skupinách protikomunistického odporu. S jeho jménem a především s jeho dramatickými a publicistickými texty jsem se potkal až při studiu literatury na olomoucké filosofické fakultě. Vy starší si asi řeknete, jak je to možné? Vždyť patřil k té části literatury, kterou oficiální politicky motivovaný zákaz vytlačil z knihoven, učebnic či divadelních jevišť. Měl jsem totiž štěstí na učitele, který tenkrát o poválečné české literatuře přednášel. Byl jím doktor Josef Galík, který

v polovině 80. let ohrožoval svou profesní existencí tím, že nám bez cenzury vyprávěl o celém, nikoliv ideologicky vykastro-vaném poválečném literárním dění. Zákonitě tudíž muselo padnout i jméno Václava Havla. A když už padlo, přijal jsem ho do svého tvořícího se du-chovního světa mimo jiného proto, že zakázané ovoce v mládí člověku nejvíce chutná. Následně jsem se dozvěděl o jeho několikaletém věz-nění, o existenci Charty 77 a hlavně o Havlově působení v literárních a di-vadelních kruzích 2. poloviny 50. a v průběhu 60. let. Fascinovalo mě jeho rodové propojení s obdobím první republiky i jeho cesta z divadelního zákulisí na jeviště světových divadelních scén. Na jeho textech – nikoli na divadelních inscenacích, které se přirozeně tenkrát hrát nesměly – jsem prozkoumával zákonitosti absurdního dramatu - zaujal mě svým výletem do světa experimentální poezie i ostrými polemikami s Milanem Kunderou o českém údělu. Dozvěděl jsem se o jeho působení v režimem zakázaném, pak povoleném a opět zakázaném časopise Tvář. Přímo mě ohromila jeho stanoviska o potřebě liberalizace společnosti, o návratu demokracie. Nezapomeňte, že jsem sice byl dítě šťastnějších šedesátých let, ale když jsem nabíral rozum, Čechy, Morava, Slezsko i Slovensko byly sevřeny tuhým normalizačním krunýřem a lidé žili dvojím životem: tím veřejným, kde se sklopenou hlavou mlčeli, a tím domácím, kde si svobodně ulevovali. Když nastaly klíčové listopadové dny, dramatikovo jméno opustilo stránky vysokoškolského skripta a jeho tvář se objevila na řečnické tribuně. Těžko popisuji vlastní dceři štěstí, které jsem - i díky Václavu Havlovi - jako prostý občan s klíči v rukou zažíval! Budu si moci koupit a číst knihy, které se šířily tajně anebo pod pultem v antikvariátech! Budu moci vyjíždět za hranice, aniž by mi někdo za zády zabouchnul na věčné časy hraniční závoru! Budu žít ve společnosti, kde se nebude zavírat do vězení za odlišný názor! A do toho prezident Václav Havel křižující coby federální prezident naši republiku. Prostě něco, nač člověk

mé generace zřejmě nikdy nezapomene. Václav Havel mi definitivně zmizel z literárního dějepisu do praktické politiky. Držel jsem mu pěsti, aby to všechno zvládal, aby zůstal tím, jehož jméno lidé vyvolávali spontánně u olomoucké radnice či olomoucké arcibiskupské rezidence. Za těch 22 let se mnohé změnilo. Ne všechno Václavu Havlovi zřejmě vyšlo podle jeho i našich představ. I přesto často v ostré konfrontaci s domácí politickou scénou zůstal svůj – stejně takový, jakého ho vnímal - a jak je v těchto dnech vidět i nadále vnímá celý svět. Jako nesmírně respektovanou osobnost, která řekla rozhodné slovo jak na poli dramatického umění, tak v oblasti uvažování o našem soudobém světě i v prostředí praktické politiky. Přeji si, aby zůstal nejen v naší paměti, ale aby byl přítomen v našem každém dni, při každém našem kroku. My si ho v Knižním kurýru připomeneme ukázkou z jeho jediné rozhlasové hry z roku 1968 Anděl strážný. Ochutnáte v ní mnoho z poetiky typické pro jeho tvorbu jak v 60. tak v 70. letech, stejně tak z tématu manipulace totalitního režimu se svobodou člověka. Jde o typickou Havlovu polohu, kde krok za úsměvem kráčí posluchačovo mrazení v zádech. V režii Josefa Melče hrají Jaromír Hanzlík a Jiří Sovák. CD 1 TRACK 2 TIME 11:22 minut V Knižním kurýru Českého rozhlasu Olomouc jste slyšeli ukázku z rozhlasové hry Václava Havla z roku 1968 Anděl strážný. Role Vaváka se zhostil Jaromír Hanzlík, Machoně namluvil Jiří Sovák. Za režijním pultem na vše dozíral Josef Melč. A jak to s urychlovačem lesku na vlasy i s nezvanou návštěvou dopadne, to už si musíte poslechnout sami na stejnojmenné nahrávce vydané v Radioservisu na podzim letošního roku. V Knižním kurýru jsme tímto vzdali hold dramatiku a prezidentovi Václavu Havlovi, který zemřel v neděli 18. prosince 2011 ve věku 75 let. Čest jeho památce!

Lednová výročí středomoravského regionu dokončení ze strany 5 vedl do konce června 1927, kdy se stal odborným inspektorem obchodních akademií.. Pohřben byl do rodinné hrobky v Příkazích u Olomouce. (Ševčíková, H.: Říjnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č. 10. *Vaca, B.: Rodáci a nerodáci. Příkazy 1998. Album dokumentů a vzpomínek)

Před 140 lety – dne 20. ledna 1872 se v Chropyni narodil Antonín K. HRAB, konsistorní rada, farář, lyrický básník a náboženský spisovatel. Studoval v Přerově a v Kroměříži, kde maturoval na arcibiskupském gymnáziu v roce 1891. Poté odešel studovat bohosloví do Olomouce. Vysvěcen byl r. 1895. Působil v Oseku nad Bečvou, v Horním Městě, v Rýmařově a v Olomouci u sv. Michala. Od r. 1919 byl farářem v Holici u Olomouce. Po příchodu do Olomouce se stal členem Družiny literární a umělecké, kde byl od r. 1919 členem výboru a tuto funkci vykonával po dobu 5 let. V období let 1925-27 vykonával revisora DLU. Psal básně prostého lyrického charakteru, někdy v hanáckém dialektu. Užíval literární pseudonym K. Vřesovský. Složil řadu duchovních písní i s nápěvy. Přispíval do katolických časopisů: Archa, Hlasy svatohostýnské, Našinec, Anděl strážný, Obzor rodinný, Naše omladina aj. V r. 1922 vydal básnickou sbírku Pomněnky. Zemřel 26. 2. 1949. (Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži 1854-1950. Kroměříž 1991, s. 39. *Poselství. Družina literární a umělecká 1913-1938. Olomouc 1938, s. 258. *Slavík, B.: hanácké písemnictví. Olomouc 1940. s. 233.)

Před 105 lety – dne 21. ledna 1907 se narodil v Uherském Brodě Reginald DACÍK, vlastním jménem Vincenc, řádový kněz a teolog.

Studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze – Bubenči, kde maturoval v r. 1925. Poté nastoupil do dominikánského noviciátu na dominikánském učilišti v Olomouci a přijal řeholní jméno Reginald. Po roce noviciátu a třech letech studia filozofie odešel do Říma, kde pokračoval v l. 1929-33 ve studiu na teologické fakultě. V červnu 1933 byl vysvěcen na kněze a po dalším dvouletém studiu získal doktorát (ThDr.). V období 1933-40 a 1946-50 působil jako profesor dogmatiky na filozofické a teologickém dominikánském učilišti v Olomouci. Spolu se Silvestrem M. Braitem (1898-1962) spolupracoval na revui Na hlubinu a řídil edici Krystal. V l. 1940-47 byl převorem dominikánského konventu v Praze. Za inscenovaný „pokus o ilegální přechod hranic“ byl v období l. 1950-60 vězněn (původně odsouzen na 19 let). Po propuštění pracoval v rodišti jako dělník ve Frutě (do r. 1965). Poté působil ještě 10 let v duchovní správě na Velehradě. Zemřel 21. 4. 1988 v ústavu pro přestárlé kněze na Moravci. Od r. 1935 publikoval v náboženských časopisech. Knižně psal náboženské a filozofické spisy. Známý byl též jako překladatel odborné teologické literatury. (Rotrekl, Z.: Skrytá tvář české literatury. 1991 *Hanáková, L. : Teolog R. Dacík. Malovaný kraj, 33, 1997, č. 2, s. 87.) Připravila Hana Ševčíková

Z análů paměti, Duchovní slovo 7

TÝNECKÉ LISTY

Týnecký honební výbor povstalý z volby republikánské Jaroslav Chytil Omlouvám se za předlouhý titulek, ale „tak psáno jest!". Byla to doba ještě plná euforie z nové republiky, psal se rok 1920 a lidé si zatím li bovali v košatých proslovech. A to i v tak prozaické záležitosti, jakou se nám dnes jeví „sešlost“ majitelů pozemků „v příčině následné, jíž jest zvoliti v osadě naší honební výbor a následně pronajmutí honitby této přiřčenému zájemci a hospodáři“.

vaným systémem přepočtu rozlohy polí na hlasy při usnesení. (Přiznám se, že jsem to ani po hodině bádání ve studovně archivu nepochopil, tož to uznejte). Aby se předešlo tomu, že velký sedlák by měl třeba 12 hlasů a malý rolník jeden, ustanoveno, že „velcí“ smí mít jen jeden hlas, ale v „1. třídě“ ostatní hlasy ve třídě 2. a 3. a úplně malí majitelé jen půl hlasu nebo ve třech případech jen ¼ hlasu.

Srozumitelně řečeno, sešli se všichni majitelé pozemků v katastru obce v počtu 354, aby rozhodli, kdo bude sedět ve výboru pro Honbu a les obce zdejší na příštích šest let a komu pak následně bude honba svěřena jako hospodáři na tuto dobu a kolik musí za toto privilegium zaplatit. Zdánlivě snadno řešitelný problém se v „podmínkách republikánských“ stal zapeklitým oříškem. Dříve to bylo jasné: velcí sedláci ovládali pole a rozhodovali na základě předem uzavřené dohody, přičemž „kravaři a kozaři“, po kud nějaké pole vlastnili, „utřeli hubu“ (pardon, ústa!).

Na základě těchto „genialitě nepříliš vzdálených“ pravidel se pak volilo do výboru. Leč výsledek se jaksi nepozdával a tak rozhodli započíst při novém hlasování dalších, zatím opominutých 98 hlasů „by rovnoměrnosti bylo dosaženo“. Jednalo se o hlasy poprvé vyloučené z důvodů, že majitelé nebydleli přímo v obci; ale třeba ve Vsisku, Čechovicích nebo také v Bystrovanech.

Nová republika dala stejné právo všem. Otázkou zůstávalo, jak přenést rozdílně velké vlastnictví do hlasovacího práva na této schůzi. Bylo jasné, že rodina Bečákova ve složení vlastníků Bečák J. a Bečák R. a Bečák Ing. a Bečákovy Marie a Anežka (cca 38 ha) nemohou mít stejnou sílu hlasů jako „klan“ rodiny řekněme Chytilů o stejném počtu osob, ale s úhrnem pozemků 11 ha. Byli však majitelé s rozlohou třeba jen 6 arů a 37 m2, tedy 637 metrů! Jistě uznáte, tady muselo jít „republikánství“ stranou! Vida, první zádrhel byl na světě!

Z Bystrovan zde byla rolnice Prdová (její syn sloužil v Týnci a vyhrál jen o den dřív závody v pití kořalky na den sv. Štěpána a jako takový byl donesen přivázaný „obřisly“ na žebříku hospodáři posl. Bečákovi). Prdová si pod dojmem „republikánství“ samovolně změnila jméno na Pudová. Tím byl zaset problém, který nikdo nečekal. Měla totiž týnecký protějšek. Týnecký rod Hladných byli větší sedláci a jméno Hladný, uznáte sami jim moc „nepasoval“ a tak si jméno soustavně pozměňovali na Hlavní. Sem tam se jim podařilo přelstít i faráře při zápisu do matriky, ale vždy se to pro valilo při odvodu nebo vybírání daní: rakouské úřady známé byrokratismem, ale i precizností se oblafnout nedaly!

Vyřešilo se to nesmírně kompliko-

No a právě tento Hladný - Hlavný na popisované schůzi organizoval kliku nespokojenců proti výše uvedenému klíči přepočítávání hlasů. Žádali nové hlasování, při kterém by byli vyloučeni „netýnečtí“ a jako příklad byla označena právě Prdová - Pudová. Ta se cítila natolik dotčena, že šla až k předsednickému stolu, kde seděl i Hladný (byl obecní radní), a milému dvojí jméno nesoucímu sedlákovi „vrazila velmi mocnou mastnou facku, až z legátu sražen byl“. Když už byla v té ráži, uštědřila stejnou ránu i vedle sedícímu nevinnému Ignáci Bečákovi. Také padnul v kotrmelcích k zemi... Pak rázně zasáhli někteří muži (jiní se smáli a tleskali), přidrželi ji a přivolaná úřední znalkyně - hostinská(!) konstatovala, že „jsa podroušená na ultimo jest nezodpovědná za jednání své před zákony, načež byla několika muži do chodby hostince vyvedena k nabytí střízlivosti“. Tehdy to v podobných případech bylo běžné... Mezitím nastal v dědině „poklůzeci čas“, hladová zvířata zvyklá na svou hodinu řvala, až se Týnec třepal, a tak se začalo „tomlovať“ v jednání. Tak to stojí v zápise. Hlasovalo se „fofrem“ bez ohledu na jemné nuance obtížně přijatého jednacího řádu. Už aby to skončilo a mohlo se nakrmit, než zbourají chlívky! Výbor ve složení Bečák, Dosoudil, Pytlíček, Bezačínský a Kubíček poté přidělil týneckou honitbu na 6 let Kubíčkovi z. p. 67 a ten byl asi hospodá řem dobrým, měl ji „pod palcem“ ještě v roce 1941 za 1600 Kč ročně. Právě z toho roku pochází výkaz ulovené zvěře a to výřad 183 zajíců a 456 koroptví. Hubenější byl následující rok

1942, kdy Kubíček hlásil jen 85 zajíců a žádnou koroptev. Německým úřadům to obsáhle zdůvodnil nepřízní počasí a slíbil, že „roku následujícího se zavazuji počty tyto více naplniti“ – jak, to tam uvedeno není. K tomu je ovšem třeba dodat, že honební revír, o němž byla řeč, zahrnoval v té době jen asi 1000 ha roztroušeně po katastru, na němž byla i po le bez možnosti honitby, a dále zde byl další honební revír v majetku cír kevním, přesněji Kapitulní velkostatek Velká Bystřice, který obhospodařoval asi 300 ha a přímo Metropolitní kapitula Olomouc asi 120 ha. Zajímavé je, že Metropolitní kapitula měla v popsaném shromáždění 49,6 hlasů bez práva volit! Naproti tomu celé Chaloupky tvořily Společenství abbonentů a všech 19 usedlostí mělo dohromady jen 1 (jeden) hlas... Z toho plynul i postoj snad 99% majitelů půdy k církevnímu vlastnictví půdy: jednoznačně ho odmítali jako feudální přežitek a žádali prezidenta Masaryka o vyvlastnění (za náhradu) a rozdělení zemědělcům. S tímto usnesením nesouhlasili jen tři účastníci z řad malorolníků a před hlasováním odešli. Znalci týneckých realit v minulosti si jistě bez váhání dosadí, o koho se tehdy jednalo... Byl tam prý slyšet argument: „to be mosele nakonec jeho eminenc kniže arcibiskup večeřat zemňáke s mlikem ve se nestedite to chtěť?“ Rozhořčení ale asi nevěděli, že právě arcibiskup Prečan měl rád prosté lidové pokrmy. To říkali pamětníci.

Oprava varhan v kostele pokračuje Vojtěch Hrudník Ve velkotýneckém kostele Nanebevzetí Panny Marie se provádí generální oprava barokních varhan. Předpokládané finanční náklady činí 2,5 mil. Kč. Termín dokončení opravy se rýsuje na čtvrté čtvrtletí roku 2012, období adventu. Ke konci listopadu 2010 byly provedeny práce za 720 tis. Kč. Do listopadu 2011 bylo uhrazeno celkem 1,53 mil. Kč. Opravován je celý varhanní stroj, dřevěné skříně (obložení) píšťal, manuály, měchy. Obnovena bude i podlaha na

kůru, a to dubem. Finanční náklady na další práce budou cca 1 mil. Kč. Dne 15. listopadu letošního roku proběhl kontrolní den, jehož se zúčastnili zainteresovaní opraváři, památkáři, zástupci z arcibiskupství, dále správa farností – otec Václav a zástupce farní rady. V předepsaném termínu (nejpozději listopad) byly podány žádosti na finanční příspěvky, a to na Krajský úřad Olomouc, Arcibiskupství olomoucké, Obec Velký Týnec a Grygov.

Od začátku oprav provádí se v kostele pravidelné sbírky, a to každou poslední neděli v měsíci. Výše příspěvků je zveřejňována na vývěsce v kostele, kde jsou uvedena i jména dárců. Finanční hospodaření farnosti je vedeno dle předpisů nadřízených orgánů státních i církevních. Farnost má i volenou farní radu (zaměření ekonomické a pastorační). Ta se schází minimálně 4x ročně, vedena je kniha zápisů. I dříve, do roku 1948, existoval sbor laiků, spolupracovníků faráře, kde byli zástupci i přifařených obcí, říkávalo se „kostelní výbor“.

tradiční hodové slavnosti 15. srpna, duchovní, adventní a vánoční koncerty, slavnostní bohoslužby církevního roku, to všechno patří k životu, stává se to tradicí. Je potěšitelné slyšet slova uznání od interpretů, posluchačů koncertů, ale i příležitostných hostů Velkého Týnce a kostela o vzácné akustice i krásném interiéru. Těší mě, že do kostela vedle starousedlíků přicházejí i noví Týnečáci, kteří už také říkají „náš krásný týnecký kostel“. Podobně jak kdysi napsal František Dočkal: „Ten týnecký kostel, zdaleka je viděť, ten týnecký kostel, věž má pěknú, bilú.“

Oslava 250. výročí posvěcení kostela,

PF 2012 Moji mili,

Foto: farnost-vtynec.cz Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie procházejí celkovou rekonstrukcí

do novyho roko přejo všeckym vrchovatě zdravi, spokojenosti, pohode a Božiho požehnáni. A včel to podělim. Diťátkom – nemluvňátkom přejo hodny rodiče, né přítelkyně a přítele, ale maminke a tatinke. Předškolákom prima kamaráde ve školce a hodny pani učitelke. Školákom na obecný přejo, abe jim pani učitelke a páni učiteli bele nýlepšima kamarádama. Na měšťance ať má mládež paní učitelký a pánu učitelu aspoň na polovic. A váženymo učitelstvo přejo, abe jich všecka ta omladina respektovala a abe sprostě nemlovila. Všeckym študentom přejo krásny tanečni. Mladym, co se majú rádi, přejo, ať jim to vedrži, ať se veznú, majú hodny, zdravy a (hodně) děti, co jich bodú poslúchat a bodú jim dělať decky

jenom radosť. Dědečkom (staříčkom) a babičkám (stařenkám) přejo, ať jich netrápi samota a s dětima a vnúčatama nechť se vidivajú aspoň jednú za týdeň. A dež sú s něma, abe jim nezapomněle vekládať o svym mládi a jak se želo v rodinách bez modernich komunikačnich prostředku. Protože oš so taky starý, dovolim si přepomenúť, jak nám tatiček (deš zme bele ešče mladi) dále dobrú rado: „Až zestárnete, nezapomeňte každý deň na střelnú modletbečko k Ducho Svatymu, abe vás Pan Buh pře zdravym rozomo zachovať ráčel, abeste bele súdni.“ Abesme teda nebele ve stáři otravni. Předám ešče jedno rado všeckym. Naočte se v nedělo nedělať! Váš Vojta Hrudník

8

Články, dopisy, úvahy, komentáře

TÝNECKÉ LISTY

Meze nama staříčkama - podruhé a jinak Jaroslav Chytil Když jsem psal v TL vyšlých v říjnu 2011 článek o „staříčcich“ (sebe kriticky přiznám, že trochu „lehkou rukou“), nijak jsem nepřemýšlel nad tím, že valný počet čtenářů TL je právě z řad seniorů - pokud to není vůbec valná většina. „A tu máš, čerte, kropáč!“, jak by řeklo lidové úsloví: výsledek se vzápětí projevil! Je pravdou, že časem se přímo na mou adresu ozve některý buď spoko jený či nespokojený čtenář a je dosti takových, že to řeší vzkazy - zase kladnými nebo záporně laděnými. Všem výše uvedeným tímto děkuji, a pro ty, co mají něco na srdci, tak telefonní číslo je 554 271 103. Můžete zanechat pro mne vzkaz klidně na záznamníku a já se vám ozvu na vaše číslo. Žel, jak jde život, tak přibývá i těch, co už se neozvou. Jsou to Týnečáci rozesetí řízením osudu po světě širém, tak jak jsem je potkával spíš náhodou: paní Vlasta C. z Lanžhota, Jarka H. z Meziměstí u Broumova, její jmenovkyně Jarča z Chvaletic n. Labem. Pan Zelenka, hajný v. v. z dalekých Strašíc v krásných lesích pohoří Brdy, p. N. z Tábora a jiní. Jmenuji ty, co nějakým způsobem věděli o TL prostřednictvím příbuzných a některá čísla i četli. V debatách se jim z paměti vynořovaly události, z nichž jsem některé využil ve svém psaní. Pravda, byly i kritické připomínky, drtivou většinou „neosobní“ in formace - neotiskování jmen zemřelých a podobně, jinde většinou běžné zprávy. Odkazoval jsem je na vydavatele TL. Dnes se chci věnovat steskům trochu jiného ražení, dá se to naznat i přímo nářkům mých vrstevníků - důchodců na poměry, mravy, mládež. Nějak mám na ty „stýskájící si“ v poslední době štěstí

(nebo „štěstí“) tím, že navštěvuji ordinace v Olomouci ve snaze odstranit potíže s kolenem. Nikdy jsem nebýval nemocen s ničím. Nebýval... Čekárny jsou někdy jako veřejné zpovědnice. Co tam se člověk doví, že? Po Vánocích to byly časté stesky na nevděčnost dětí a mládeže za dárky. Chcete ukázkový příklad? Týnecká důchodkyně s „apanáží“ hluboko pod průměrem, který nám před kládají jisté „lidu určené“ noviny s tím, jak se strašně plýtvá a jak se nakupují plné koše a spoustu jiných polopravd k tomu - tak tedy těžkou prací nachýlená žena šetřila vnukovi tak, že chodila na nákup do Olympie pěšky (opírajíc se o „čagan“ navíc) - to máte za 4 cesty ušetřených 32 Kč. Za tento obnos koupila „to bagetu, jak byla v televize“ a přiložila ji k jinému dárku od rodičů. Vynechám líčení podrobností: vnuk se silně ošklíbl a příští den nakousnutou obloženou potravinu vyhodil do odpadko vého koše v jisté instituci. Třeba v nemocnici na návštěvě. Byl viděn procházejícím lékařem, musel obloženou housku vyndat a vyslechnout neli chotivý komentář. Skončilo to nevybíravými poznámkami na „nemožnou stařu“ doma s poukazem, že jeho vrstevník dostal rovných 33 (třiatřicet) dárků a že ho to ani nebavilo vybalovat… Rodičům to nedalo, zašli k sousedům - a byla to pravda! „Víte, děti by nás neměly rády, kdyby nedosta ly bohaté dárky, a mezi lidmi má být láska. Tož jsme si na to pár těch tisíc vypůjčili.“ Věřím tomu. Paní zaměstnaná v peněžním ústavu mi potvrdila, kolik lidí si na bohaté dárky vypůjčuje a jak s potížemi půjčky splácí. Vše ve jmé nu blábolení

o „potřebě lásky“ vyjádřené dárky. Vlastně ještě něco jiné ho za tím je: obrovsky narůstají rozdíly mezi bohatými a chudými, důchod ce v to počínaje. Noviny jim vymývají hlavy příběhy, jak penzisté jezdí na zimu do Španělska a tím ušetří za teplou vodu doma, případně lyžu jí levně v Alpách a jinak inteligentní lidé tomu věří. Jen si nedovedou vysvětlit, že zrovna ta jejich domácnost o tom nemůže ani snít. V těch lidu určených novinách není nic o tom, že si to mohou dovolit důchodci z řad restituentů velkostatků nebo továrníků - byť se sami o nic nezasloužili a užívají bezpracně plody práce nebo i „práce“ svých předků. Jak z toho ven? Žijme přiměřeně svým možnostem. „Paráda na ulici bý vá h... třeba enóno… v truhlici“ bývalo oblíbené heslo poslance a člo věka rozhodně ne chudého Jaroslava Bečáka. Tož se ho držme a žijme tak. Jsme domácnost jakž takž vejdoucí se do „průměrného důchodu“ a tak vím, že jediná návštěva kina a ještě více divadla by vážně nabourala náš roz počet, že se knihy už nekupují, ale půjčují, že se po desítiletích obejdu bez legitimace do vědecké knihovny atd. Říkáte, že to vše vy už dáv no neděláte, že jsou to věci „zbytné“? Asi ano. Poraďte však v případě, že v obci nedostanete koupit chleba nebo stolní olej - třeba ho vyprodali nebo jsou nemocní. V tom případě vás chleba přijde na 90 Kč, protože pro něj musíte jet dvě zastávky vlakem (16 km) a to po zrušení slev na dráze pro důchodce obnáší asi 70 Kč. Život v takových podmínkách vás vyléčí ze zapomínání raz - dva. Zdůvodněné je to „logicky“: sleva se zruší všem, proč by na ni v daních doplácel nějaký milionář nebo restituent,

který vlakem moc nejezdí"? Navíc bychom tak projídali budoucnost našich dětí, které jsou naší nadějí do budoucnosti. Potraviny jsou navíc levné. Že jste tyto „argumenty“ už někde slyšeli od jedné „zodpovědné“ politické strany? Já také, mám je u sebe. V tom případě se vás naříkaví důchodci ptám, proč jste tuto stranu při volbách hojně volili? Přece vám to nikdo nenařizoval. Nebo vás o této nutnosti přesvědčili tak hojně obdarovávání vnuci? Spíš je to jinak a můžete si zato sami. Seděli jste doma, naříkali, nadávali. ale zadky zvednout a jít k volbám vám bylo zatěžko. Jak říká můj kamarád lidovec „tělem i duší“, že mnozí raději než někoho volit na gauči „lemtali“ pivo podivné značky a chuti, láhev za 3,90 Kč. No nekup to! (Pivo levnější než voda!)„ Vše má mít konec, tak mi aspoň odpusťte to odbočení do „duše důchodcovy“ na konci roku. Půjdu na vzduch, u nás je čistý, sněhu hodně a těm, co se mne vždy ptají „a prosim tě, to jim tam ještě pořád pišeš?“, odpovídám, že píšu. Už za to slušné zacházení a pro pár lidí, co z toho mají ně jaký dobrý pocit sounáležitosti k obci, třeba i rodné. Vlastně ještě něco: máme za sebou jeden nařízený smutek a „pokračovací“ pohřeb. Většina národa k tomu měla postoj takový, jaký měla, a komu čest, tomu čest, atd. Někteří víte, že zemřel Karel Hrudník, Vláčil z Doloplaz a já jsem se se vzpomenutým nebohým setkal na vojně v tzv. Švejkových kasárnách v Českých Budějovicích. Zejména Karel měl na „balíkového krále“ plno zajímavých vzpomínek. Nicméně o tom hned tak nic nenapíšu. Ctěme památku zesnulého, nakonec nejde o žádné senzace - tak třeba časem…

Pravda a lež Martin Cajthaml Koncem minulého roku jsme byli svědky odchodu našeho prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Jedním z odkazů této významné osobnosti českého kulturního a politického života je proslulý slogan „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Podle některých z oslovených, kteří se v průběhu smutečních událostí k tomuto heslu vyjádřili, se prý národ rozdělil na vyznavače tohoto hesla a životního programu, který vyjadřuje, a na ty, kteří se tomuto heslu smějí nebo jej považují za nesmysl. Asi každý z nás si v této souvislosti položil otázku, do kterého z těchto táboru sám patří, či nepatří-li snad trochu do obou. Lze předpokládat, že podnítit k zamyšlení nad tím, jaké hodnoty česká společnost vyznává, či lépe řečeno, jaké hodnoty vyznává každý jednotlivý občan této společnosti, byl záměr, který Havel proklamováním svého hesla sledoval. Usilujeme o pravdu a lásku, i když se nám to někdy nedaří, nebo volíme život ve lži a se lží, život v nenávisti? Této otázce všichni určitě nějak rozumíme a cítíme, že se odpověď na ni dotýká samé podstaty našeho bytí, toho, zda žijeme od základu dobře nebo špatně. Možná ale stojí za úvahu, co vlastně toto havlovské heslo znamená, popř. může znamenat, jestliže se nad jeho – zřejmě záměrně – velmi obecným zněním zamyslíme. Nepůjde nám přitom primárně o to, co si pod tímto heslem představoval sám jeho autor, tzn. o to, jak sám Havel chápal pojmy jako pravda a láska, lež a nenávist, nýbrž, co tato slova vlastně znamenají, co mohou znamenat pro každého z nás. Zamyslíme-li se nad Havlovým heslem z tohoto hlediska a omezíme-li se pro dnešek jen na pravdu a lež s tím, že lásku a nenávist necháme na příště, můžeme říci následující.

Pravdou v tomto heslu se určitě nemyslí tzv. logická pravdivost, tj. pravdivost určité výpovědi. Např. výrok „Země obíhá kolem slunce“ je podle všeho pravdivý. Může však tato pravda bojovat, a tedy případně zvítězit? Asi sotva. Navíc existuje obrovské množství pravd (pravdivých výroků), které jsou pro náš život více méně bezvýznamné, např. že týnecký kostel je zdaleka vidět, že Agra Velký Týnec je zemědělský podnik, atd. Za tyto pravdy se smysluplně bojovat nedá, ba nevíme vlastně ani, co by eventuelní boj za ně měl znamenat. Za jakou pravdu tedy lze smysluplně bojovat? Za jakou pravdu je snad dokonce třeba bojovat? Nebude to pravda ve smyslu logické pravdivosti, ale spíše pravdivosti životní, existenciální. Bude to pravá existence každého z nás. O tuto pravdu (pravdivost) vede člověk denně boj, když se ptá, zda ve svém jednání, svých postojích a úmyslech, ve svých slovech dostál svým předsevzetím, svým ideálům. Věřící člověk svou životní pravdivost navíc poměřuje ještě Božím zákonem. O pravdivost v tomto slova smyslu lze jistě smysluplně usilovat, a snad se shodneme i na tom, že je o ni někdy třeba bojovat. Důležité je, že se nejedná především o pravdivost slov a vět, tj. o jejich odpovídání skutečnosti, ale o odpovídání našich činů a postojů určitým normám a požadavkům, které jsme přijali za své. Tento aspekt je jistě obsažen v Havlových slovech o potřebě vítězství pravdy nad lží. Vždyť to, co sjednocovalo signatáře Charty 77, jíž byl Havel spoluzakladatelem, prvním mluvčím a teoretikem, nebyl pouze (a snad ani prvotně) souhlas s helsinskou deklarací lidských práv a svobod, na jejíž obranu v tehdejší ČSSR Charta vznikla, nýbrž odvaha zasadit se za respektování těchto práv

v zemi, kde často respektována nebyla, a to i za cenu velkých osobních obětí. Tímto směrem směřují Havlovy úvahy o „životě v pravdě“ a „životě ve lži“ v eseji Moc bezmocných. „Život ve lži“, jak Havel píše, neznamená, že věřím oficiální ideologii, nýbrž v tom, že svým chováním (např. umístěním do výlohy svého zelinářství hesla „Proletáři všech zemí spojte se“) veřejně deklaruji svou loajalitu politickému režimu, o němž si jinak myslím své. Havlův „život ve lži“ tedy nespočívá v intelektuálním omylu, ale v tom, že je rozpor mezi tím, co si myslím a jak jednám. Hovoří-li tedy Havlovo pozdější prezidentské heslo o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí, je třeba je chápat především ve smyslu „pravdy života“, „pravdy našich skutků“, či, jak říkali scholastici, „veritas vitae“. Snad se shodneme všichni na tom, že pravda v tomto smyslu by v našem životě nad lží vítězit měla. Nežijeme sice již v posttotalitním systému, který v eseji Moc bezmocných analyzoval Havel, ale přinejmenším institucionálně vzato v občanské a demokratické společnosti. Nicméně (abych použil Havlovo oblíbené slovo) i v této společnosti existují různé tlaky na to, skrývat to, co si člověk skutečně myslí, a i v ní, byť rozhodně nikoli ve stejné míře jako v totalitě, je tedy třeba tu a tam projevit kus občanské statečnosti. Dodal bych ještě, že vedle občanské statečnosti, o níž mluvil a přemýšlel Havel, je třeba rovněž statečnosti v soukromých věcech a v osobních vztazích. Tato statečnost je v dnešní době, kdy nad námi nevisí jako dřív Damoklův meč státní policie a jejích špiclů, snad ještě obtížnější než ta občanská. Někdy je takřka nad naše síly přiznat sobě i svým nejbližším pravdu o sobě, o svých selháních a nedostatcích, a přispět tak i v tomto

intimně osobním rozměru k vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. Na závěr dovolte krátkou úvahu nad tím, co je to vlastně lež, nebereme-li ji v havlovském smyslu „života ve lži“, ale tak, jako ji většinou intuitivně chápeme. Zamyslíme-li se nad tímto běžným předporozuměním a pokusíme-li se je vyslovit, řekli bychom asi něco jako: lžeme tehdy, jestliže říkáme něco, co není pravda. Jinými slovy, lež je věta, která říká něco, co neodpovídá skutečnosti, např. jestliže řekneme manželce, že jsme byli v obchodě koupit rohlíky, a přitom jsme byli v hospodě s kamarády na pivu. Tato předběžná definice je ovšem nedostatečná. Je totiž možné říci nepravdu neúmyslně, a pak se zřejmě nejedná o lež, ale o (zaviněný či nezaviněný) omyl. Jestliže manželce řeknu v dobré víře, že brambory jsou ve sklepě, a ukáže se, že tam nejsou, tak jsem patrně nelhal. Stačí tedy říci, že lež je nepravdivé tvrzení, které je vysloveno s úmyslem oklamat toho, komu je sděluji? Ani tato již rafinovanější definice, která zohledňuje záměr mluvčího, není ovšem bezproblémová. Je totiž zjevně možné pokusit se někoho oklamat a přitom náhodou říci pravdu. V takovém případě máme co dělat se záměrem mluvčího, který je charakteristický pro lež, jeho tvrzení je však pravdivé. Je možné takovéto fakticky pravdivé tvrzení, přestože je vysloveno s úmyslem klamat, označit za lež? Řešení této nesnadné otázky ponechám milí čtenáři na vás. Máme teď dlouhé zimní večery, a tak můžeme dlouze přemýšlet nejen o tom, co je pravda, ale i o tom, co je to vlastně lež.

Prosincová fotogalerie

Adventní koncerty K Vánocům po týnecku neodmyslitelně patří i adventní koncerty. Ať už pořádané v kostele Nanebevzetí Panny Marie nebo v kostele Církve československé - husitské, vždy mají svou atmosféru a posluchačům se líbí.

Foto: 11x P. Hanuška

Besídka 1. stupně ZŠ Milady Petřkové Tradiční vánoční besídka žáků týnecké školy naplnila celý sál školního shromaždiště.

Silvestrovský turnaj ve stolním tenise letos trhal rekordy, co se počtu zúčastněných hráčů týče. V mužské kategorii hrálo přes 40 borců, kteří svá klání zahájili v 9 hodin dopoledne a skončili až večer.

10

Křížovka

TÝNECKÉ LISTY

Tajenkou křížovky pro tento měsíc je citát, jehož autorem je francouzský esejista Jean de La Bruyére Pryskyřice (knižně)

1. díl Inic. zpěv. Sloven. tajenky Spears přirovnání

Boty

6

Srocení (z latin.)

Nekalé Inic. Kód burzovní skladatele Srí Lanky postupy Ebena

Uzený sleď

Solmizační slabika

Suchý Domácky Kód Zambie nepukavý René plod

6

Zkr. souhv. draka

Název písmene

Tangens (zkr.) Mexičtí indiáni Tábor (angl.)

Uranové doly (zkr.)

Foukat Drnkací nástroj Vzdálit se jízdou

Domácky Arnošt Naplnit nábojem

Intermed. bosom Sál (něm.)

Předmět

Praobyv. Japonska Domácky Jan

Egypt. panovník Bůh lásky

Svit

Asijské pohoří

Domácky Karel

Sibiřská kuna

Řím. 42

Čert Jihočes. město Hrabě (angl.)

Značka varného nádobí

Mládě kura Voj. zběh (zastar.)

Líné

Skrývat Druh kloboučku 4. díl tajenky

Plivník Zn. nákl. aut Evropská řeka

záhony Tygrolev

V místě (latin.) Druh jazz. zpěvu

Spojka

Plky

Hláška v bridži

Obyvatel sev. Afriky

Babička (nářeč.)

Pokolení (plulárně)

Ochrana zboží

Nuže (lidově)

Domácky Adolf Hormon hypofýzy

Stařena Angl. váhová jednotka

Odplata

Domácky Ludmila Mezinár. TV org.

Sójový sýr Mořská vydra

Kontrakce Kam

Hubeňour Konec motlitby Anglický šlechtic Závodní dráha v SRN Lat. spojka

Rus. souhl.

Org. združující pracující

Postupitel jinému věřiteli

Vzduch (řecky) Sloven. ploš. míry

Sbírka sev. bájí Norma (angl.)

Nápor Vzdechy

Luč. bylina

Fáze vývoje vajíčka

Vz. kys. bromné Sloní zub

Přenosný zvedák

Iniciály Svěráka st.

Nešikovná

An. muž. jméno Hrdě (sloven.)

Rodinné sídlo

Vynálezce Dynamitu

Ozdobný pruh na budově

Česká řeka

Muž. jméno

Anglická předložka

Nikdo (latin.) Jm. psa

Řím. 94 Tajná židovská nauka

Inic. rež. Klose Ibsenovo drama

Zvířena

Krajkový rukáv

Herna

Kachna (latin.)

Látka v silici Bromid sodný

Zcuchaný pramen Antilopa koňská

Před- či přípona

Jaké (bás.) Menší dobytek Domácky Božidar Název tónu

Poseidónovi průvodci Umlátit Posvátný zákaz

Medikament

Kulovitá klenba

Madrid. fot. klub

Typ vozu hyundai

Plošná míra

Inic. her. Lipského

Asijský hlodavec Býv. ital. měna

Letadlo

Japon. lovkyně perel

Morav. město Inic. bakt. Yersina

Antimalarikum Angl. dél. míra

Prušák

Popěvek

Opak nemocen Špatně bavit

Autem narazit Kyselá tekutina

Svatozář

Stepní tráva MPZ Slovenska Něm. TV stanice

6 Okrasné

Jm. bás. Ševčenka Javor (latin.) Ženské jméno

Organizace zahr. obchodu

Zn. teluru Hebrej. muž. jméno

Otázka . pádu

Působit plamenem

Chem. značka Berylia

Poznání (knižně)

Inic. herečky Gollové

2. díl tajenky

Obyvatel Pyrenejí

3. díl tajenky

6

Ukazatel PC myši

Střed. délka textilních vláken

Polní práce

Stoupenec kynismu

Ves

Praotec

Čaj (angl.)

Lev (latin.)

Zápor

Zevní lék

Domácky Eliška

Dravý pták Inic. her. Topfera

Ohrada

Pokojová rostlina

Značka ceru

Inic. zpěv. Kerndlové

Plody rostlin

Návrat staršího stylu

Národ (z řec.)

Kultovní americ. SCI-FI seriál

Domácky Matěj

Sklatba pro osm nástrojů

Pomůcka: ACTH, Adas, Ažiotáž, Gluon, Kalan, Ovocyt, Tacl, Taguan, Tritoni

Správné znění tajenky zašlete poštou nebo e-mailem či zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon 585 151 111 nejpozději do konce měsíce. Tajenka z minulého čísla: Právo se tolikrát zmenšuje, kolikrát se zvětšuje moc. Úspěšnou řešitelkou minulé křížovky a výherkyní knihy se stává paní Marie Hluší z Tršic. Gratulujeme.

Články, dopisy, úvahy, komentáře 11

TÝNECKÉ LISTY

SKAUTSKÉ OKÉNKO http://http://andromeda.skauting.cz

Setkání skautských sběratelů Jiří Dvořák První listopadovou sobotu tj. 5. 11. 2011 se do Olomouce sjeli skautští sběratelé z celé republiky i ze zahraničí aby rozšířili své sbírky skautských "pokladů". V prostorách Právnické fakulty Univerzity Palackého se konalo již 17. mezinárodní setkání skautských sběratelů. Akce přilákala 110 mladších i starších skautů, kteří nabízeli ke směně předměty se skautskou tématikou. Přijeli také sběratelé ze Slovenska a 3 skauti z Polska. Směňovali se skautské nášivky, odznaky, známky, šátky, pohlednice, razítka, kalendáře, časopisy, knih a další nejrůznější předměty. Na akci bylo možné shlédnout výstavu skautského grafika Ladislava "Šamana" Ruska a vybraná díla si také zakoupit. Speciálně pro tento rok byly připraveny k prodeji Ša-

manovy nové skautské kalendáře na rok 2012 a skautské známky s přítiskem. Oddíly, které navštívily setkání sběratelů a také bývalou skautskou základnu Fort (Salzerovu redutu č. 2) a Korunní pevnůstku, obdržely jako dárek právě Šamanův skautský kalendář. Hlavním organizátorem tohoto setkání bylo tradičně skautské středisko Velký Týnec a oddíl Poutníci z Čechovic.

Foto: Andromeda

Foto: Andromeda

Hasičská mikulášská besídka

Foto: 6x M. Studený

12

Sport

TÝNECKÉ LISTY

Zhodnocení gymnastické sezóny 2011 Renáta Vrbová Začátek nového roku je vždy spojen s bilancováním nad rokem starým a s plány a předsevzetími do roku nového. Proto čtenářům Týneckých listů předkládáme zhodnocení roku 2011 a chceme představit, co nás čeká v roce 2012. Do roku 2011 vstoupily gymnastky pravou nohou a rovnou přímo na prkna, co znamenají svět, na jeviště Moravského divadla v Olomouci. Dne 9. 2. 2011 zde proběhl slavnostní večer při příležitosti ocenění nejlepších sportovců Olomouckého kraje za rok 2010. Juniorské družstvo získalo od odborné poroty složené ze zástupců ČSTV, novinářů, krajské samosprávy a dalších sportovních odborníků za vynikající výsledky v roce 2010 titul „Nejlepší kolektiv mládeže Olomouckého kraje“ za rok 2010. Získání takového prestižního ocenění má pro gymnastický oddíl značný význam, a to nejen proto, že se jedná o nejvýznamnější sportovní ocenění v regionu, ale také proto, že tento „malý“ velkotýnecký sport dokázal porazit takové velikány, jako je prostějovský tenis nebo olomoucká házená. I rok 2011 patřil k těm vydařenějším. Rozrostla se výstavka medailí a pohárů a rozšířila se členská základna o další mladé talenty. O dobrém kolektivu svědčí rovněž fakt, že neodcházejí zkušené závodnice, dokonce se opět vracejí a chtějí se i nadále aktivně věnovat tomuto sportu. Zvyšuje se taktéž počet trenérů a rozhodčích, ať už z řad bývalých závodnic či z řad rodičů, a tak kromě stabilního dua Hany a Renáty Vrbových se rozhodování a trénování věnují: Renata Žmolíková, bývalá reprezentantka ČR v moderní gymnastice, Ilona Macenauerová, Denisa Řezníková a Kateřina Pernicová, úspěšné reprezentantky TJ Sokola Velký Týnec, Zdena Wertheimerová, zkušená rozhodčí a rodiče: Markéta Pernicová, Renata Hubová a Adriana Pospíšilová. Z těch největších úspěchů je třeba zmínit 9. místo juniorek na Mistrovství světa v estetické skupinové gymnastice juniorek, které se konalo v první polovině května ve španělském Vigu a na kterém reprezentovaly Českou republiku jako absolutní mistryně ČR v kategorii juniorek pro rok 2011. Juniorské družstvo podávalo během roku vyrovnané výsledky, kdy na Světovém poháru ve finském Vantaa v dubnu 2011 obsadilo 9. místo a na Světovém poháru v září v německém Paderbornu dokonce vystoupaly na příčky nejvyšší a domů si dovezly zlaté medaile. Zařadily se tak mezi absolutní světovou špičku. Na domácích kláních byly jasně nejlepší a všechny cupy a poháry jednoznačně vyhrávaly. Děvčata v tomto složení závodí už od roku 2004 a je to na nich znát, jsou „sehrané“, výborně si rozumí a jejich výkonnostní posun je zcela zřetelný.

Foto: mgvtynec.com Oddíl estetické gymnastiky TJ Sokol Velký Týnec Družstvo soutěžilo ve složení: Roupcová Ivana, Navrátilová Aneta, Al Kirbiová Sarah, Al Kirbiová Hana, Přidalová Marie, Brieslingerová Lenka, Olivová Michaela a Grulichová Nikola. Letošní choreografii na hudbu z filmu „10 000 let p.n.l.“ vytvořila a tréninkově družstvo vedla Renáta Vrbová. Oddíl moderních gymnastek byl v roce 2011 pověřen organizací Mistrovství České republiky v estetické skupinové gymnastice dětských kategorií, které se konalo 28. 5. ve sportovní hale Univerzity Palackého v Olomouci. Domácí závodnice TJ Sokola Velký Týnec bojovaly o cenné mistrovské kovy ve všech kategoriích: 8 let a mladší, 8 – 10 let, 10 – 12 let a 12 – 14 let. Nejpočetněji byla zastoupena kategorie 8 let a mladší, kde měl domácí oddíl rovnou dvě družstva, jedno „starší“, zkušenější a jedno „mladší“, složené z nejmladších talentů oddílu a často přezdívané „mimina“. Pro zkušenější z dua týneckých družstev nebylo překvapením, že získá zlato, protože po celou závodní sezónu vyhrávaly jednoznačným bodovým rozdílem nad ostatními družstvy. Choreografii a tréninkové jednotky vedly společně Hana Vrbová a Markéta Pernicová. Družstvo nejmladších svěřenek pod vedením Ilony Macenauerové a Hany Vrbové sice na medailový stupínek nedosáhlo, ale bojovalo velmi statečně. Přestože bylo

nejmladší z celého soutěžního pole, vybojovalo krásnou šestou příčku. V kategorii 8 - 10 let se devítičlennému týneckému družstvu podařilo vystoupat až na stupínek nejvyšší. Choreografii na hudbu z filmu Amélie z Monmartru vytvořila Renáta Vrbová a družstvo trenérsky vedla Hana Vrbová. V kategorii 10-12 let týnecká děvčata po celou soutěžní sezónu bojovala zejména s týmem z SK MG Mantila Brno, se kterým se po celou soutěžní sezónu přetahovaly o zlaté medaile. Na českém šampionátu na ně „zbylo“ druhé místo. Družstvo vedla Hana Vrbová společně se Zdenou Wertheimerovou. Největší boje probíhaly v kategorii 1214 let, kde byly výkony opravdu velmi vyrovnané a rozhodovaly jen desetinky. Svěřenkyně mladých trenérek Denisy Řezníkové a Kateřiny Pernicové ale nakonec podaly výkon nejlepší, což jim přineslo zlaté medaile a titul mistryň ČR pro rok 2011. Závody v Olomouci byly současně vyvrcholením seriálu šesti soutěží v rámci ESG Cupů za rok 2011. Celkem nasbírala týnecká děvčata během seriálu soutěží nejvíce bodů ve čtyřech kategoriích (juniorky, děti 8 let a mladší, děti 8-10 let a děti 12 – 14 let) a získaly tak 4 celkové zlaté. V kategorii 10 – 12 let se zařadily na celkové druhé místo. Kromě soutěží družstev se gymnastkám dařilo i na poli jednotlivkyň, které trénuje Renata Žmolíková společně se

Oblékl jsem dres Lionela Messiho a Zlatana Ibrahimoviče Ondřej Coufal V loňském roce před vánocemi se mi splnilo přání, které nejvíce ocení fotbaloví fandové. Měl jsem možnost se setkat s Milanem Petrželou, hráčem Viktorie Plzeň a české reprezentace.

Dostal jsem od něho spoustu dárečků, ale největší radost mi udělal, když mi půjčil dresy Lionela Messiho a Zlatana Ibrahimoviče, na které je sám pyšný, protože to jsou jeho vzácné trofeje z Ligy mistrů.

Strávil jsem s ním krásné odpoledne. Je to správný kluk, který je skromný, vstřícný, přestože se z něho stává hvězda českého fotbalu. Vyprávěl mi své zážitky ze zápasů Ligy mistrů i české reprezentace.

Byl to pro mě tak silný zážitek, že se s ním rád podělím se všemi fotbalovými fandy.

Zdenou Wertheimerovou. Na přeboru Severomoravské oblasti získala Klára Svozilová stříbrnou medaili v kategorii kadetek mladších. Pozadu nezůstala ani nadějná závodnice Klára Drábková, která na mezinárodní soutěži v Hradci Králové obsadila taktéž stříbrnou pozici v kategorii nadějí nejmladších. Během soutěžní sezóny se ke Kláře Drábkové přidala Dominika Klugerová, kterou větší závody čekají až v tomto roce. A co nás čeká v roce 2012? Připravujeme celkem 6 sedmi až dvanáctičlenných družstev na soutěžní sezónu v estetické skupinové gymnastice 2012. S juniorským týmem se chystáme na Světový pohár do Finska (březen 2012) a na Světový šampionát do bulharské Varny (duben 2012). S dětskými družstvy budeme soutěžit na národních a mezinárodních kláních probíhajících v ČR. V kategorii jednotlivkyň připravujeme celkem 8 talentovaných děvčátek na novou soutěžní sezónu v moderní gymnastice. I v roce 2012 byl náš oddíl pověřen organizací Mistrovství České republiky v estetické skupinové gymnastice, což je pro nás další výzva ke zlepšení výsledků z loňska, zejména před domácími diváky. Věříme, že i v roce 2012 se nám podaří udržet výkonnostní úroveň a třeba i postoupit o nějaký ten stupínek výše zejména v mezinárodním měřítku.