Putování za švestkovou vůní – průběžný úkol (příspěvky jsou řazeny abecedně, žákovské skupiny na konci) Jedno ráno, jeden den, vyšli jsme si všichni ven. Dopoledne plné her budem plnit „hurá“ jen.
Vyšli jsme si na cestičku, projdeme to lesíkem, zabočíme u studánky A pak zpátky honem sem. (Bolfovi)
Švestková vůně – akce, po které se nestůně: Akce nás bavila, trasa se nám líbila. Těšíme se na koláče, příští rok se sejdem zase. (Bosákovi) Švestkové leporelo: ( Cermannovi)
Vezmi modrou tužtičku, namaluj s ní hruštičku, pod švestičku mističku. Hurá! Výkres je hotový, vem ho do školy.
Začalo to drsně – na startu nám nalili a pak po nás chtěli, abychom snad básnili ? V dubu bydlí veverka – jmenuje se příšerka. Dnes to byla paráda, hlavně dobrá nálada. Švestky ty nám chutnaly, úkoly jsme zdolali.
(Danišovi)
Procházka byla výtečná, Jsme už v cíli, konečná ! (Dobešovi)
Když jsme přišli do školy, Počasí se vydařilo, štamprlu jsme dostali. tak krásně ani v létě nebylo. Potom přišly úkoly, Přes pole, přes louky a lesy některé nás dostaly. držíme se určené trasy. Do školy teď vracíme se a na buchtu těšíme se. (Drápalovi) Slunce svítí jako luční kvítí.
Švestek bylo málo Pěkně se nám hrálo.
(Dan Dostál)
Za krásného počasí jsme vyrazili za vůní. Cesta krásná, jen ten kopec! Všichni z naší rodiny Dýchali jsme, funěli jsme, úkoly se činili. naštěstí byl brzy konec. Strom co ztrácí jehličí My jsme zdatná rodina! jen co vítr zafičí? Třetí úkol splnili jsme, To je modřín, my to víme, hádali jsme, poznali jsme body za to nabíráme. a jedničku dostali jsme. Poznali jsme dub i kaštan! Pak už jenom z kopce dolů Rébusy – no to je naše. ke školnímu hřišti. Jdou nám lehce, to se vsaďte. A tam skákat kolem švestek. Na závěr jen děkujeme. Dobře jsme se bavili. Příštím rokem touhle dobou za švestkami půjdeme. (Dvořákovi) Dnes je pěkný den,jak švestkový sen. Šli jsme všichni ven.
Úkoly jsme splnili, chvíli jsme se potili, Slivovičku popili, v jídelně jsme drobili. (Fišerovi)
Každoročně, když je září znovu hlásí v kalendáři, těšíme se do školy na švestkovou vůni. Budem plnit úkoly – každý to, co umí.
Jíme švestky, jíme, někdy je i vypálíme. Chutnají nám skvěle tekuté i celé. (Fiuráškovi)
Putování za vůní po klikaté cestě zakončíme odměnou zapečenou v těstě.
(Halamíčkovi)
Na cestě rozšlapané švestky, Na hřišti jsme soutěžili, to je ale dneska hezky. k lesíku se vypravili. V plotě nastrkaná jabka Do cíle teď vykročíme, tady bude asi zkratka. Koláčů se nebojíme. Šikovní jsme velice – bodů máme nejvíce. (Hanákovi) Dnes je pěkná sobota, švestka – to je dobrota. Slivovička jak by smet. Budem v cíli v cuku let.
Rádi soutěžíme a pak sladkosti jíme. Doputovali jsme za švestkovou vůní. V kuchyni už skvělé buchty voní. (Holoubkovi)
Putujeme za švestkovou vůní kolem hájů, luk a strání. Všude kolem kytičky, zazpíváme písničky. Úkoly pilně plníme a na všechny myslíme.
Moc se nám tu líbí. Byla to jen chvíle. Těšíme se do cíle jak úkoly splníme. (Hyánkovi)
Šestnáctého devátý byli jsme tu po pátý. Moc se nám tu líbilo, sluníčko nám svítilo. Musíme se vzbudit včas, u školy je v osm sraz. Slunko svítí, vítr fučí my si jdeme pro švestky. Obejdeme půlku Pasek, vyhrajem si i pár mlsek.
Švestkovice bílá A nám vzrostla síla. A dětem zas švestičky Do té jejich ručičky.
Úkoly jsme splnili Sladkůstky jsme smlsali. (Hatlapatkovi,Chromčákovi)
Každý rok se scházíme, na buchty se těšíme. Příští rok se sejdem zase přibližně ve stejném čase. (Chudobovi)
Dnes je krásný den, Teď jsme posilněni dobrotami za švestkovou vůní jdem. a úkoly nám půjdou samy. Slivovička voní zdáli, I Hanka si úkoly připavila, děti švestičky si daly. Lízátkem nás potěšila. U cíle už nás čekali. Za koláči jsme spěchali. (Jemelkovi) Bylo ráno a byl čtvrtek jaký krásný den! Před chalupou lezl krtek právě z díry ven.
Kdo tě pustil do zahrady? zlostně jsem se ptal. Otočil se ke mně zády A ryl klidně dál.
Jak jsem se pak vracel zpátky, krtek už byl pryč. Lajdák jeden. U hromádky Nechal ležet rýč. (Jindrovi)
Žili byli máma s tátou a s nimi dvě děti. Vyrazili před devátou za švestkami letí.
Poskládáme Áju s Fíkem, najdem „podzim“ ve větě. získáme bod prostým cvikem, Dvojčata jsou na světě.
První úkol, ten je jasný. Zvládneme ho hravě. Slunce hřeje, den je krásný, slípky hrabou v trávě.
V poznávání lesních stromů mozečky se zavaří. Pak už cíl je. Půjdem domů. Mamka oběd uvaří.
Potom řadu vystojíme na kimovku v lese. Černicí se posilníme, slípka vejce snese.
Byla to paráda! Lehnem si na záda … (Konířovi)
Ráno jsme se připravili a běželi ke škole. Tím jsme opět zahájili putování švestkové. Už tam u školy štědrosti dost mají. Dospělým slivovici, děckám švestky dají. Leze šneček po mezu, já tam za ním polezu.
Po nedlouhé cestě stanoviště s úkoly A po jejich splnění zase zpátky do školy. Z jídelny švestkové koláče voní A tomuto dobrodružství konec už zvoní. (Kopřivovi a Očadlíkovi)
Švestky cestou nasbírám A buchty z nich nadělám.
Počasí nám přálo moc, Za rok znova, dobrou noc. (Kretkovi a Vašutovi)
Slunko svítí nad Radhoštěm, my krajinou putujem. Každý je tu zvaným hostem. Nad rébusy vyzrajem.
Do kopce se těžko dýchá, Při úkolech paní ředitelky už nás v zádech píchá. Švestek vůně ale stačí – ve sklínce či na koláči.
Foťák nám dnes nefotí baterky nám došly. Do lesa jsme zaběhli praváka jsme našli.
Je to prostě paráda Samé dobré nápady. Zakončíme volným veršem: Moc se nám to líbilo. (Krupovi – č.57)
16. září sluníčko nám září, máme dobrou náladu, kytek plnou zahradu. Na cestě k trnkovému cíli máme chutí o sto šest zdolat tuhle míli.
Pod ubrouskem věci byly všechny jsme je odhalili. A protože jsme chytří dost vysloužili si i mlsků hrst. Naše díky patří všem kdo připravil pěkný den. (Krupovi – č.42)
Blížíme se k cíli, úkoly jsme splnili.
Počasí nám přálo, Sluníčko nás hřálo.
Sláva nazdar výletu, Dáme buchty k obědu. (Křenkovi)
Pro dospělé kalíšek a pro děti švestku. Vypiju ho na hopnutí a vyplivnu pecku.
Na hřišti si zaskáču, Na Hraničce poznám tři rébusy a jdu dál. Přírodniny neznám.
Ke škole teď rychle skokem, koláče už voní. Potkáme se příštím rokem Na švestkové vůni. (Kubečkovi)
Hola, hola, hola, švestkový den volá. Řešíme dnes hádanky, dostanem i frťánky.
Hola, hola hola, Verča to vše zdolá. (Kubincovi)
Vzbudilo nás sluníčko, pojď na výlet, holčičko! Vzpružily nás švestičky, tož šlapejte, nožičky.
Úkoly jsou hotovy a jsme zpátky u školy. Švestky jíme, pijeme, naplno dnes žijeme.
(Lhoťanovi)
Copak se to venku děje? Parta dětí se tam směje.
Čekají je soutěže, hádanky a kvízy. Musí taky poznat i lísteček břízy. (Lorencovi)
Dneska jdem, dneska jdem na švestkovou vůni. Vzali jsme i Jůlinku, v košíčku nám trůní.
Úkoly splníme všechny na jedničku, Ve škole dostanem každý pak buchtičku. (Maléřovi)
Když jsem šel ke škole, znenadání Potkali mě, zdravili mně, viděl jsem „švestkové putování“. Na dobrú cestičku nalili mně. (Na melodii Když jsem šel z Hradišťa – Mikolášovi) Dnes je moc krásný den, na švestkovou vůni jdem. Dostali jsme štamprlu a švestku a vyratili ne stezku.
Do školy jsme přišli včas Příští rok tam půjdem zas.
Na podzim už švestky dozrály a děti se putovat vydaly za švestkovou vůní. Fáborky dovedou nás k cíli, kde odmění nás za tu píli.
Tak nám držte všichni pěsti, Ať se na nás směje štěstí.
(Mikulenkovi)
Sluníčko pěkně svítilo a nám se to moc líbilo. Díky, díky, díky. (Pavlicovi)
Byly jednou jedna švestička, která byla ale příliš maličká. Nevěděla, kudy jít, až našla cestu v lukách a polích. Pak najednou dostala chuť na švestkový koláček. Až vynalezla dobrý taháček. Vždyť dnes přece švestková vůně je a ve školní jídelně plno koláčůje. (Petřeková Sára) Byl krásný den, vyšli jsme ven. Prošli jsme školou s písničkou veselou.
Plnili úkoly, švestky jsme dostali. Nakonec slivka, hlava se nám blýská. (Petřekovi)
Chodíme si chodíme a úkoly plníme. Teď už se jen těšíme, až k cíli dorazíme. Švestku už jsme spapali, štamprličku vypili. Úkoly nás bavily, děti nám je splnily. (Pohořelští) Byly dvě švestky, ty prý snědly krtky. Ti krtci byli plesniví, švestky byly zamlklé. Od té doby slyším, že už s nikým nemluví. Že už s nikým nemluví, kamarády nemají. Kamarádi jej nemají rádi, smrdí jim už z velké dálky. Krtci už jim v břichu zhnili a švestky taky. S e švestkami už je ámen, proměnily se ve velký kámen. (Pokorní) Šlapali jsme šlapali, úkoly jsme plnili.
A když jsme je splnili Odměnu jsme dostali.
(Románkovi)
O švestkovém drakovi Bylo jednou jedno švestkové království. V tom království bylo plno hodných lidí a vládl jim hodný král. A měl švestkovou korunu. Jednou přilétl nad království létající sedmihlavý švestkový drak.
Pan král povolal na zámek všechny švestkové vojáky. Vojáci nabili kanóny švestkami, draka zastřelili a v ohromném kotli uvařili z milého draka švestková povidla. Královští kuchtíci napekli tisíce švestkových koláčů a byla hostina pro celé království. Od těch dob je v království klid a mír a na památku na tu slavnou událost tam dodnes pěstují švestky. (Lucka Skalková, II.AQ) Byla jednou jedna hora, na té hoře stála škola. Před tou školou startovaly rozesmáté všechny děti. Po zelené chodily a úkoly plnily. Dnes ráno před domem leželi jsme pod stromem.
Terka úkol splnila, na všechno si vzpomněla. Koníka jsme potkali Jak klusem jde po poli. Ke škole se blížíme, další úkol splníme. (Stašovi a Bojdovi) Na tom stromě švestka zrála Celý nden se na nás smála.
Až půjdeme domů spát, Kdo se na nás bude smát? (Stillerovi)
Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu. Už jsme v cíli. Putování za švestkovou vůní pro každého radostnou je chvílí. Pěkně jsme se prošli, zdrávi (na školní hřiště) jsme došli. Příští rok opět na shledanou, s vůní švestek námi všemi milovanou.
(Suří)
Dneska jsem šel na procházku za švestkovou vůní. Cestou jsem měl pár zastávek, úkoly jsem plnil. První úkol lehký byl,
Ke trojce jsem přispěchal,
ten jsem hravě zvládl.
Kimovy hry jsem tam hrál.
Druhý úkol těžší byl,
U čtvrtého úkolu po noze jsem skákal
při něm jsem se zapotil.
A to kolem švestky. Dobře jsem to zvládal.
Do cíle jsem dorazil, odměnu jsem dostal.
(Ševeček René, 5.B)
Na švestkovou vůni jdem, dnes to všichni vyhrajem.
Splníme si úkoly, Dostaneme buchtičky Vždyť to vůbec nebolí. Jak od naší babičky. (Šimkovi)
Šlapu, šlapou Špůrkovi, kouří se jim na paty. Šlapou, šlapou za vůní, snad nebudou poslední.
Rozhled přitom pěkný máme, Učitelky nevnímáme. Je to príma sobota, Zase jdeme do světa.
Vypili jsme štopečku, červeň máme na líčku. Na procházku vyrazíme a úkoly si splníme.
V lese, v poli, na hřišti Mikina nás opouští. Slunce svítí jako ďas, Za rok nás tu máte zas.
Podzime, podzime, jestlipak se dozvíme: Kolik listí opadá? Barví se nám nálada:
žlutá, červená, modrá. Švestka je tak dobrá. Koláče, slivovice, povidla, nelíbí se nám nová silniční pravidla.
(Špůrkovi – na melodii Jede, jede mašinka)
(Tomešovi)
Šlapeme si přírodou, zpíváme si hou, hou, hou. Úsměv máme na tváři, sluníčko nás ozáří.
Stanoviště úkol dají, učitelky záchvat smíchu mají. Krásně jsme se pobavili, do školy jsme dorazili.
Slivovička byla mňamka a švestička dobrá, sladká.
Děkujeme moc, Za rok přijdem na pomoc.
(Treybalovi)
Dneska je krásný den vyšli jsme si na vycházku ven. Jdeme pochod švestkový. Kde to je, tak kdo to ví?
Škola volá - pojďte děti! Dětí je tu jako smetí. Sluníčko nám svítí krásně A tak teď skládáme básně.
(Urbanovi)
Jednoho krásného dne vypravila maminka své děti do lesa. Holčičce Barborce dala do košíčku slivovičku a švestkové koláče a chlapečkovi Adámkovi připravila na hruď číslo 51. Již na kraji lesa na nás čekali vlci a jejich pomocníci. Moc, moc jsme se báli, že nás rozcupujou na malé kousky. Ale – poznali jsme šišku, vyřešili rébusy, našli škvora ve větě i balonek pod šátkem jsme objevili. Přelstili jsme všechny jejich léčky a nástrahy. A jako v každé pohádce, vše dopadlo dobře. Vlk nás nesežral a koláčky, ty jsme snědli všichni společně. Jen tu slivovičku, tu vypil sám taťka. (Wrobelovi) Za švestkou, švestičkou půjdu já cestičkou. Nahoru a dolů, kde sejdeme se spolu.
Slunce svítí, Podzim hřeje, roste kvítí, Zem se směje. Stromy zpívaj si písničku o lehkém větříčku, který vyzve trávu k tanci. Den stvořený pro romanci.
(Žitníkovi)
Je sobota brzy ráno, Na švestkovou vůni jdem. Úkoly jsme splnily, Skákaly jsme na chvíli.
Přemýšlely nad tím, co jsme uviděly. Teď už k cíli šťastně jdeme na švestkové koláče. Mňam!
(Frňková, Koryčanská)
Medvědi tu lumpačí A Terka se plahočí. Přemýšlíme nad básničkou, Ale taky nad písničkou.
A po chvíli zjistíme, Že ten chlapík Slivovička chlastá už prý odmalička. Úkoly jsme splnily, Míša bonbóny slupne za chvíli.
(Kielarová, Románková, Vojkůvková)
My dvě holky společně Jdeme hrát si báječně. Sluníčko nám svítí k tomu. Jako první jdeme k stromu. Tam určíme listů pár A už jdeme o kus dál. Čeká nás tam další část, Doufám, že to není past.
Vyřešíme hádanku, Pak složíme skládanku. Najdeme tu bratrů pár A pokračujem v cestě dál. Stanoviště číslo tři Přináší nám nové hry. Adélka to zvládne lehce, Pro ostudu býti nechce.
U školy tojde už samo. Kdepak je to chladné ráno? Potom sníme buchty jen. Byl to vážně pěkný den. (Marková , Veselá)
Kutálí se švestka z jedného velkého kopca. Dostala se k beránkovi, Ten ji dones do jídelny. Kuchařky ji upekly, Koláče z ní vyrobily.
Děti všechny spapaly. A už nezbylo nic, jen švestková vůně. (Ondryášová, Gesierichová, Ondruchová)
Jednoho krásného zářijového dne si princezna Švestečka VIII. Vyrazila na procházku. Bloudila poli, cestami i lesy. Najednou ji píchl do oka jakoby střep. Byl to zelený praporek, který plápolal na stéblu trávy jako plamínky ohně v krbu. Hledala na něm tajný nápis či rébus. Nic nenašla, až po chvíli přemýšlení. Pod praporkem narazila na klíště, na klíště, co se sápalo po bezbranném pejskovi. Smetla ho na zem, vzala pejska a pokračovala dál po cestě. Našla rozkutálenou hromadu hraček. Všechny hračky vzala a donesla je dětem, kterým patřily. Uviděla malou švestku, která ležela na zemi a nemohla vstát. Obtančila ji a šla dál. Její cesta byla u konce. (Stodůlková, Trčková) Dnes je krásný den Děti se hrnou ven. Nikdo neví proč, Ví to jen ředitel Dobroskoč. Ten pán ví, oč jde, Vždyť to celé organizuje. Každé dítě dobře ví, Že za splněný úkol sladkost uloví. Utíkat však není třeba, Kdo si zlomí nohu, tomu běda.
Účastní se nejen děti, ale také dospělí., Dnes si dají slivku. Do práce jdou až v pondělí. Na konci té velké srandy jsou už všichni hladoví, kuchařky však nezahálí, koláče všem připraví. Koláč dobrý, švestkový! Recept se však nikdo nedoví. Všichni v jídelně už mlasají. Až jsou celí sladcí. Pozor, děti! Včelky do sladkých věcí rády píchají. (Zavadilová, Frňková, Ondryášová, Stebel)
