Z LETOPISÚ KOSTELA SV. MAŘÍ MAGDALENY A EARNOSTI V KURIMI Podle Vlastivědy moravské (1923) zpracovaI ing. arch. Vladislav Růžička le kuřimském samém, jakoži o veškerémsvém právě tak na desátek, jak na jiné podle své libosti, co by chtěl, mohl určovati a rozkazovati." Roku 7250 Přemysl, markrabě moravský spojíI týž noý kostel, ,jenž od násilníků odtrhnout a sekvestrovánbyl" opět s kostelem sv. Petra pevnými desátky a několika lány tak, aby zůstaly s ním
Farní kostel zasvěcený Maří Magdaleně byl r.ystavěn kolem roku 7226. První zmínka o kostele a o vsi Kuřim 1e pattná z listiny z roku 1,226, jež zkáceně zní: ,,Otakar, . . . česk/ IláI, známo činíme.. ., že on kostel sv. Petra a Pavla v Brně již desátek ve vsi Kuřimě má od pradávna, ačkoliv našim úmyslem a předsevzetím jest tamtéžkostel založiti, nechceme však, aby onen brněnslý kostel zbaven byl svého práva, naopak chceme a určujeme, aby zmíněný kuřimsk/ kostel byl dcerou kostela sv. Petra i Pavla v Brně tak, aby probošt u sv. Petra o koste-
spojeny, aby kostel kuřimsk/ kostelu sv. Petra jako dcera matce syé byl poddaný. Právo patronátního kostela kuřimského i desátek zůstď pak navždy při kostelu sv. Petra
v Brně.
Kostel sv. Maří Magdaleny byl postaven v románském slohu, přestavěn byl r. 1766-7772 zcela od základu v podobě pozdního baroka nákladem vlastního jmění, částečně z odkazu faráře Františka Adamce. Vysvěcen byl24. října 1772, Vnitřní úpralrr nového kostela dokončil farář a první děkan kuřims\| Josef Bedřich Tioppe. Zbožná rodina Zalkovská ze Zalkovic dala postavit bočníoltář sv. Kšíže,jehožtabulky a rám jsou zdobeny znakem rodiny Žalkovsl<ých a jejich přibuzných (1782). Roku 1786 datovala městská rada brněnská kostelu kalich a pacifikál, roku 1789 pak místodržitel moravsk/ hrabě Ugarte daroval varhany ze zrušeného chrámu v Žarošicich. Kostel měl čtyři oltáře, hlavní s obrazem Maří Magdaleny od
Entlingera, bočnís obrazy sv. Terezie a sv. Antonína
Kostel
stl.
Maří Magdaleny s Řaplí Panny Marie
Rekoiravané zllon1 za okuPace 1942.
51
KUŘlM KNIHA O KUŘ]MI Z LETOPISÚ KOSTELA SV, MAŘÍ MAGDALENY A FARNOSTI V KUŘIM1
W
Paduánského od Štarna,oltář sv. Křížezroku 1782 s obíazem od Winterhalteru. V kostele jsou také obrazy od Josefa Zeleného aJosefa Šichana. Yéžbylapřestavěna dcl
7. 5. 1954. I z doby před rokem 1608 máme údaje alespoň o některých farářích. V pramenech Vlastivědy moravské z roku 1923 se uvádí, že v Kuřimi bylv roce 7286 dnešní podoby roku 1843. Oprava kostela probíhala kaplan WáIe Yáclava Jakub jako zdejší faňř, r. 7366 jat<ýivroce 1888. Dalšíopía\ry probíhalyvroce 7971, a7972. si Oldřich, po něm onen Otto, který v listině z r. I37O jaMimo hodin byvaly na věťl, čq,řt zvony, z nichž jedenbyl ko rozstrrlí jest jmenován pro klášter sv. Kláryve Znojmě, z roku 767 3, důšíz rcku 1650, přelit/ v roce 1 B BB. V ro- r. 1566 Simon Smolinský, 1enžbyl zároveň děkanem tišce 1843 za íaráře P. Josefa Chalupy bylavěž kostela po- novslgim, r. 7574 Pavel a od r. 7579 Matouš Philomon, kryta plechem. Za I. světové váIl
KESS Z LANDtrCKU TUTO PoHRZBtrN. PAN BVOH RACZ MILOSTIW BYTI DVSSIGtrHO.
Fara byla založenav roce 1226 a stavení byloještě roku 1806 ze dřeva. Opravena byla v roce 1,682 na útraq probošta brněnského, farníkůa kostelního jmění. Znovu byla postavena v roce 1819 tehdejšímfarářem P. Dr. Antonínem Woschou.
Hřbitov byl do roku 1833 kolem kostela. V době černého moru (cholery) v letech 7829, 7832 a 1855 byli zemřelípochováváni v místech Malé České.Noý hřbitov byl zřízen roku 1833. Kostel byl konsekrován po generální opravě za děkana P, Františka Mlčocha dne 13. 10. 1889 brněnsk/m biskupem Dr. Bauerem. \Gžni hodiny byly zakoupeny ve Vídni v roce 1874. V roce 7893byly pořizeny nové varhany (2 manuáIy a 11 rejstříků) od firmy Rieger zIknova za 7800 zíatých. V roce 1,928 byl pořízen zvon umíráček (136 kg) a v roce 1930 za děkana P. Josefa Dvořáka pořízeny dalšídva z\rofly (735 kg a aB kg). Zvony byly odvezeny za II. světové váII
Farních pozemků bylo
v Moravských
v Kuřimi
Knínicíchpak 27,6l ha.
Dle farní kroniky a
25,21, hu,
zápisů. v matrikách vedlo od roku
1608 farnost kuřimskou 27 duchovních správců,
jimžpo-
máhalo 58 kaplanů. Poslední kaplan v Kuřimi byl ještě 52
Od roku 1624 působlli v Kuřimi následující faráíl, tak, jak jsou uvedeni ve farní kronice. Uvedený rok je rokem jeho nástupu.
Jiljí Polonides 1óOB ]akub Radomsk/ 1624 Simon Matheides 1634 Karel Leopold Hirundo 1666 Mikuláš Jurkovsk/ 1676 Václav Zezulka t677 Tomáš F'rantišek Wencek 1680 Bedřich Václav Chalupa 1696 Jan Krotil 1710 Jan Wilhert 1718 trliáš Roblik 1723 Matěj Štiava 1725 František hdametz 773t Jan Gandini 1766 (pohřbený v hrobce v kostele) JanMotell7776
Josef Bedřich Troppe 1779 Josef Anton ín W okř zal 7807 Antonín Woscha 1817 Josef Muck 1824
Ignác Knorr 1835 Antonín Waniek7847 Emanuel Sellner 1848 František Mlčoch 1B83 Josef Buchta 1975 Josef Dvořák7922 Antonín Uher 7954 Josef
Krchňaý 1963
KUŘlM KNIHA O KUŘIMI Z LETOPISÚ KOSTELA SV. MAŘÍ MAGDALENY A FARNOSTI V KUŘIM1
Jan Hřebíček 7970 Bohumír ChIadLI1977 Yáclav Peša 7978
Jiří Krpálek
zíet 1779-1,796, náhrobek Petra Nekeše zLandecku z roku 7535, reliéf Panny Marie z dnlhé poloviny 18. století, obrazPanny Marie Růžencovéz roku 1889, obraz sv. Rodiny z r. 1905, obraz sv. Antonína Pacluánského z třetí čtvrtiny 1B. stol., obrazPanny Marie s dítěkněžípůsobící tem ze 17. stol., Iavice (2 bloky) z doby kolem r. 1,750, pontifikální křeslo a2 sedačln ze čtvrtéčwrtiny 18. stol., postavníky společnéhocechu (2 kusy) z konce 19. stol., relikviář (2 kusy) z konce 18. stol., liturgické tabulky (2 kusy) z konce 18. stol., liturgické tabulky (3 kusy) ze čwrtéčtvrtiny 18. stol., portrét kuřimského faráře z 19. stol., portrét kuřimského faráře z r. 1832, poftíétkuřimského faráře Dr. Emanuela Sellnera z třeti čWrtiny 19. telnice
1993
Na místním hřbitově jsou pohřbeni i v kuřimské farnosti:
Emanuel Sellner 1806-1B83 František Mlčoch 7B3 5 -79 1,4 Josef Dvořák 7B7 6-1,9 5 4 Bohumil Chladil 7924-1,978 Václav Peša 1,924-7993
stol,, portrét kuřimského faráíe Dr. Josefa Bedřicha Tioppeho z r. 1805, portrét kuřimského faráře z konce 1B. stol., portrót kuřimského farářeDn Antonína Wosuvedených ve státním soupisu: hlavní oltář sv. Maří Magdaleny z třeti čtvrtiny 18. stol., bočníoltář sv. Kříže chy zprvni čWrtiny 19. stol., kalich s paténou z druhé poz konce 90. let 1 B. stol., kazatelna z let 77 7 9 -17 9 6, lčtt- loviny 19. stol., kamna zpočátku 19. stol. Seznam movitých umělecl§,ch historických památek
Svatební obřad ll kostele
sz.l.
Maří Magdalen1l 53
DĚJINr ruŘtnnsrpHo Podle materiatt
sÚRPuo Brno
zLuxv
zpracovaling. arch. \4adislav Růžička
Poloha Kuřimi způsobila, že se obec nacházela v okruhu zájmů tehdy vznikajícího města Brna. Yztahy k Brnu ve středověku posilovalo také období posledních desetiletí 13. století, kdy byla obec jeho zástavnim majetkem. Po údobíšlechtické držby vrcholily tyto vztahy před polovinou 16. století přičleněnímKuřimi k brněnsk/m městským statkům. Město Brno se stalo přímým feudálním vlastníkem tehdejší obce Kuřimi a zůstalo jím až do rozpadu vrchnostenského systému v polovině 19. století. Pro 13. století nic nesvědčío existenci byť drobného feudálního sídla v osadě. Kuřim byla spravována jako řadové zeměpanské příslušenswí buď přímo z br* něnského hradu, nebo z nedalekého zeměpanského hradu Veveří,
téžzboži v okolí Kuřimi.
Z toho, že Nedabylové z Kuřimi patřili k nezámožné drobné šlechtě, můžeme usuzoyat na nenáročnou formu drženítvrze nebo pouhého neopevněného dvora, skutečně v Kuřimi později doloženého.
V prvních letech 15. století je majetek blíženeobjas-
- snad od úmrtí- převeden na markraběteJošta,jenžv roce 7406 dal celou ves Kuřim zapsat do zemských desek Milotovi z Křlžanova, příslušníku početnéhorodu znaku křídla. V průběhu 15. století byla obec rozděIena na několik dílů.Její jedna část se dočasně ocitla v zástavním drženibrněnských měsťanů. Na jednom díle hospodařil a zřQmě na svém svobodném dvoře i sídlil Jan starši z Kuřimi (kolem roku 1417). Zdá se však, že kolem poloviny 14. století se v obci Nutno však podotknout, že žádný z písemných pramevytvořily pře dpoklady pro trvalej šíusazení šlechtického nů druhé poloviny 15. století neobsahuje ani nepřímou vlastníka přímo v místě. Přímý doklad o sídle, a tím mé- zmínku o tyrzi ve ysi. Do 20. Iet 76. století byla Kuřim ně o druhu sídla, není znám. Do poloviny 14. století řadoým příslušenswímpozemkové držby pánů proces feudalízace v Kuřimi pokročil natolik, že zďe na- z Boskovic. V roce 1527 však její tři čtvrtiny vložil cházíme první vlastníIqr z řad nižšíšlechry jimž ovšem Kryštof z Boskovic do zemslých desek Zikmundovi nepatřila ves celá, nýbrž jen její část. Podle Kuřimi se Nekešovi zLandeka a jeho manželce Dorotě zHyznova. psal i Petr Nedabyl z Kuřimi, který se sým synem držel Zikmund Nekeš z Landeka tehdy nejen fakticky, ale
Budooa zámku t pohledu z Křižko,ushého ulice.
něným způsobem
Nádvoří zómku po novodobé přestaztbě podle prajektu z roku
54
1
B88.
KNIHA O KUŘIMI DĚJINY KUŘlMSKÉHO ZÁN4KU
právně sjednotil rozdělenou obec do jedněch rukou. Nor,} majitel pocházel z re|ativné zámožného šlechtického rodu, pro který Kuřim znamenala první stupeň v budování pozemkové majetkové záI
statků, kterou vedl městskou radou ustanovený správce hejtman, pod vrchním dohledem čtyř nejstarších brněnských konšelů,
centfa, jakýmbylo město Brno, a kde si za tímto účelem r.ybudoval novou ťvrz. Kupcem majetků v Kuřimi bylo po smrti Zlkmunda Nekeše zLandeka (r.1,5a7) město Brno. V příslušnémzápisu v zemských deskách roku 1,547 se poprvé v Kuřimi kromě staršího dvora ýslovně
řečený V poli, rybník pod tvrzí, rybníčekřečený Rejmark a rybníček v Hradíšťku.Počátkem 90. let 16. století se ve
i
nou blízkost takového obchodního a společenského
uvádí tvíz a pivovar, obojí bezpochyby
postavené
Zikmundem Nekešem zLandeka po roce 1527. Nová kuřimská íyízse stala sídlem úřednísprávy městských
Prvním správcem na Kuřimi byl Mikuláš Múgel ze Yzalh, za něhož byl v roce 1570 pořízen nejstarší dochovaný urbář kuřimského statku. Podle tohoto urbáře se při kuřimské wrzí nachinely: popIužni dvůr, štěpnice, dvě chmelnice, mlýn, pivovar, hory a lesy, velk/ rybník
funkci správce na Kuřimi ocitl Šebestián Heidinger z Heidenbergu a po něm ŠimonGrýbler z Altendorfu.
Oba se zasloužlli o přestavbu či spíšerozšiíeníkuřimské tvíze na renesanční zámeckou stavbu. Po přestavbě kuřimského zámkuv 90. letech 16. století se na jeho postavení v rámci městské hospodářské správy v podstatě nic
KuřimsŘ1l zámek s kostelen,.
55
KUŘlM KNIHA O KUŘTM]
DĚJINY KUŘIMsKÉHo
nezměnilo.
V
pohodlnějším zámku byl umístěn byt
správce, kancelář a obydlí subalterního personálu správy statku.
Z AMKU
ských cel, chlévu a předsíně v dnes již neexistujícím přízemním křídle zámku . Zrušenivrchnostenského systému v polovině 19. století měIo za následek správní reformu. Na kuřimském zámku zůstal na čas zachován jen úřad a obydlí správce statku a několik osob hospodářského personálu. Z tohoto období je znám rozpočet oprav jižního nádvoří,kterébylo zobou stran fozestoupeno a hro-
O osudech zámku v průběhu 77. století máme málo zpráv. UdáIosti třicetileté váIl
Nádtoř,í zlímŘu s Pohledem na renesanční objeht ze 16. století.
56
KUŘlM
KNIHA O KUŘIMI DĚJINY KUŘ]MsKÉHo ZAMKÚ
dilo dívčísirotčinec. Y zámku byly proto provedeny nejnutnějšíúpravy spočívajícív úpravách některých dělících zdí, proraženíněkolika okenních a dveřních otvoru v přízemi a rozšířenísociálního zařízení. znolu se dlůdíla a vyrovnávala obě nádvoří zámku. Prostorové potřeby sirotčince začůypřevyšovat možnosti starého zámku. V roce 1888 byl vypracován projekt na podstatné rozšíření zámku o tnr. nový zámek. zbudov předzámčibyla ponechána k přestavbě jen část s konírnou přiléhající k bočnímukřídlu starého zámku. Drobné změny se týk"Iy přeřešení dveřních otvorů jak v přizemí, tak v patře, rekonstruovaly se záchody a přilehlá kuchyň. Po první světové válce byl roku 1923 sirotčínecze zámku přeložen do Valčic. Rok poté město Brno postoupilo zámek zemskému ýboru pro zřizeni Zemského ústavu pro kojence a kojícímatky na Moravě. V roce l94B byl zámekpříbytkem Domova mIádeže a od roku 1957 začal zámek fungovat jako Učňovsk/ domov TOS Kuřim. Zánekje doposud historicky'm majetkem města Brna a je nynívylživán pro účelyStřední integrované školy TOS, Spolu s městem je usilováno o převedení zámku do majetku SIŠa tím izajlštěnípokračováníškolstvív tomto
W
renesančnípamátku lysokého hodnotového stupně, která sizasIouží důslednou rekonstrukci, a to i přízachování novodobě přistavěných historizujících budov nového
zámku.
S tage
2.
patro.
1,
patro.
bně his toricky,tly,uoj kuřims kého zámŘu
objektu.
Zámekv Kuřimi představuje venkovské feudální sídlo, mqicí sice kořeny již ve středověku, avšak vzdor tomu konstrukčně i hmotově zformované až v 16. století pod slohoúm vlivem pozdnirenesance. Původnístarý zámek doplnila na konci minulého století v duchu neorenesance a neobaroka historizující novostavb a tzv. nového zám-
ku se spojovacím křídlem, měnícícelkovou dispozici
#9
llL'
v píotáhlý, na ýchodě pootevřený obdélník, soustředěný kolem rozsáhlého r,nitřního dvora. předností starého zámkuje dominantní poloha přizápaďnim okraji města. Přízemí. V dálkoých pohledech se uplatňují i renesančnía barokní lunetové klenby v prostoru přízemi a místnost s reprezentativněji provedenou neckovou klenbou v prvním patře. Vedle kamenicky opracovaných detailů průměrné úrovně vyniká v prvním patře osazená, plasticky zdobená N plocha nade dveřmi, završená rolverkovou kortušíse znakem města Brna nesenou dvojicí delíínů,která patří k nejzdařilejším projevůmpozdnírenesance v okolí Brna vůbec. Po doznění renesance máy příspěvky mladších slohoých epoch jlž převáňné ldržovací, užitkor./, nebo dokonce znehodnocující ráz. Přesto anebo právě proto starý zámek v Kuřimi předstalrrje dochovanou pozdné
l ffi
t]
57
ffiffit][Tďl M€l
ffi!,ll
ar.--.
Zdhlo renesanťní z
1.
palooin1 1ó. století.
Zdivo renesančn,í z 90. let 16, století, ťást zdiva z abdobi h]asici.smu.
Zdivo baroŘní, Zdhlo not,adobé.
