Slovo úvodem… Milí čtenáři, rok běží za rokem a už tu máme XXIX. ročník Našeho jara, školního časopisu, který vznikl v 70. letech minulého století z bohaté literární tvorby žáků naší školy. Několik desítek let v Našem jaru prezentují žáci naší školy své novinářské a literární umění veřejnosti a zároveň informují, co se během školního roku ve škole děje, jaké činnosti probíhají, jakých úspěchů jsme dosáhli, s kterými problémy se potýkáme. Naše jaro je důkazem bohaté tvořivosti žáků a učitelů, zrcadlem literární, novinářské a výtvarné dovednosti. Rok 2007 je jubilejním rokem rokem 85. výročí působení naší školy. S jakou láskou a zodpovědností vůči budoucnosti české menšiny zakládali naší předkové, členové České besedy Daruvar, Českou základní školu Jana Amose Komenského, první českou školu v Chorvatsku. Kolik generací žáků denně otvíralo dveře naší školy, sedávalo do lavic, utíralo tabule, kolik generací… Kolik žáků se naučilo číst, psát a počítat, kreslit a malovat, měřit, zkoumat, hrát, zpívat, tančit, recitovat, kolik žáků… Kolik budoucích odborníků různých oborů prošlo touto školou, odnášejíc si do života získané vědomosti, vzácné vzpomínky na svá školní léta, na své přísné neb usměvavé, ale dobromyslné učitele, na rozbitá kolena, na krásné výlety, skopičiny, na krásné programy, na své spolužáky, na chvíle prožité v příjemném pracovním ovzduší české školy. Čas běží, generace žáků se střídají, vzpomínky, krásné vzpomínky na školní léta, zůstávají. Během 85letého působení ve škole je zpracováno spousta projektů, významných v rozvoji českého školství, české menšiny a chorvatské společnosti vůbec. Díky velké snaze a obětavosti učitelů, všech zaměstnanců školy, blízké spolupráci s rodiči a menšinovými institucemi škola po celou dobu patřila k symbolům české menšiny v Chorvatsku. Co popřát naší škole do dalších let? Snad aby nadále vzkvétala, aby do ní děti rády chodily, aby nabízela žákům zajímavé projekty, aby měla vždy celou řadu obětavých a optimistických učitelů, aby byla stále duchem mladá a vědychtivá. Do nového školního roku hodně pracovního elánu, štěstí a radosti přeje Vaše ředitelka
časopis České základní školy J. A. Komenského v Daruvaru Vydavatel: ČZŠ J.A.Komenského Za vydavatele: Leonora Janotová Odpovědná redaktorka: Marie Válková, prof., Redakce žáků: Matea Klubičková, Tesa Lipovská, Klára Janotová, Ivana Válková, Ines Dmejchalová, Redaktorka literárních prací: Světluška Prokopićová, Výtvarná redaktorka: Mira Borošová, Lektorování českých textů: Jitka Staňová Brdarová, prof., Lektorování chorvatských textů: Svjetlana Pernarová, prof., Fotografie: Foto-archív novinářské skupiny, Mira Barberićová, prof. a archív Jednoty, Výtvarné práce na vnitřní a prostřední stránce: Dominik Milde, 1.tř Výtvarná práce na titulní stránce: Ivana Burešová, 8.a Grafická úprava a výtisk: Grafodar d.o.o., Náklad: 300 kusů
Adresa redakce: Masarykova 5, Tel./fax.: 043/331-475 e-mail:
[email protected]
3
VŠE ZAČÍNÁ V PRVNÍ TŘÍDĚ
Martina
Moja baka Moja baka se zove Mirjana. Ima crvenkastu i kovrčavu kosu. Ima smeđe oči. Maja baka je sašila tri iste suknje. Prvu meni,drugu Sunčici i treću Pauli. Ja jako puno volim svoju baku. Doris
Silvia
Můj pejsek Můj pejsek se jmenuje Maza. Je ještě malé štěně. Je černý a hnědý. Hraji si s ním s míčem. Je hodný, ale rád kouše. Jí polívku, chleba, pije mlíčko a ohryzává kosti. Spí na seně. Josip
4
MLADÉ AUTORKY
EZOP
DVA MIŠA
Kako je nastala slikovnica Kada nam je učiteljica na satu pročitala basnu „ Dva miša“ poželjeli smo napraviti slikovnicu. Najprije smo napravili plan. Odredili smo kako će izgledati svaka stranica. Podijelili smo zadatke: netko je osmislio crteže, netko je smišljao tekst. Tekst smo napisali na našem, razrednom računalu i na kraju izrezivali sličice iz kolaž papira. Sve smo slagali na stranice naše slikovnice i zalijepili. Na zadnju smo stranicu napisali imena svih koji su s radošću stvarali ovu slikovnicu. Ponijela sam knjižicu kući i uvezala je. Svi smo veoma ponosni na svoju slikovnicu. Sanja Veltruski,4.r. Lipovec
POLJSKI MIŠ BIRBIŠ MARLJIVO JE SKUPLJAO ZRNCA ŽITA ZA ZIMNICU.
U POLJE JE DOŠAO NJEGOV BRATIĆ CIJULINDO KOJI ŽIVI U GRADU.
Mladá spisovatelka Ema Šimalová má pouze 8 let. Chodí do první třídy a už se stala spisovatelkou. Učitelka jim řekla, že můžou napsat knížku pro malou knihovnu v jejich třídě. Ema se rozhodla, že knihu napíše. Knížka má sedm stránek a jmenuje se U potrazi za sirom. Nikdo jí nepomáhal při psaní a přece se jí to podařilo. Ema mi řekla, že se snažila o to, aby se tato knížka líbila i jejím spolužákům. Ale, není z prvňáků jenom Ema spisovatelka. I ostatní prvňáčci mají zájem o spisovatelství a jestli jste nevěděli, společně napsali a ilustrovali svou vlastní encyklopedii.
BIRBIŠ JE CIJULINDI PONUDIO POGAČU OD RAŽI I SVJEŽU VODU S IZVORA. DRUGI DAN SU ZAJEDNO PJEVAJUĆI POŠLI U GRAD.
Klára Janotová, 5.tř.
USRED GOZBE I SLAVLJA U STANU POJAVILA SE OGROMNA MAČKA. BIRBIŠ SE UPLAŠIO I POBJEGAO. BIRBIŠ JE SHVATIO DA JE BOLJE POŠTENO RADITI I ŽIVJETI U MIRU.
NÁŠe PRVNÍ vystoupení
Sanja, Vanja, Matea, Iris Lipovec
5
TERENNÍ VÝUKA
Mimotřídní výuka v Záhřebu Dne 9. února 2007 jsme my, žáci 7. třídy ČZŠ J. A. Komenského, jeli na mimotřídní výuku do Záhřebu. Cesta trvala více než dvě hodiny a do Záhřebu jsme přijeli kolem 10 hodiny. Nejdříve jsme s paní učitelkou Mírou Borošovou navštívili katedrálu. Je krásně upravená z vnitřní a venkovní strany, má hodně barevných vitrajů a několik oltářů. Lidé se tam modlili. Po prohlídce katedrály jsme sestoupili na náměstí Bána Josipa Jelačiće. Prohlédli jsme si sochu bána a vyfotili se u ní. Zastavili jsme se také u plánu města Záhřeb a zorientovali se. V 11 hodin jsme už byli v McDonaldsu na obědě. Hamburgr mi moc nechutnal. Ve 12 hodin jsme se vydali do Muzea pro umění a řemeslo. Cestou jsme se zastavili u „Zdence života“ známého chorvatského umělce Ivana Meštroviće, který se nachází před budovou Chorvatského národního divadla. V Muzeu pro umění a řemeslo jsme si prohlédli zajímavou výstavu o Leonardovi da Vinci. Viděli jsme hodně jeho vynálezů a nákresů. Bylo to velice zajímavé a poučné. Také jsme si tam prohlédli výstavu nábytků z 19. století.
O půl šesté jsme vyjeli ze Záhřebu . Cestou domů jsme se dívali na film. Do Daruvaru jsme přijeli kolem osmé hodiny večer plni dojmů. Tea Pilátová, 7.tř
O mimotřídní výuce
Naše výuka pokračovala v Technickém muzeu. Nejdříve jsme navštívili planetárium. Dívali jsme se na hvězdy, planety a vesmírné jevy. Podívali jsme se také na různé zdroje energie. Potom jsme sestoupili do dolu a seznámili se s horníkem Perou. Navštívili jsme také část muzea, v které jsou vystavené různé dopravní prostředky letadla, vlaky, lodě, auta aj. Vrátili jsme se na náměstí a dostali chvilku volna pro vlastní prohlídku centra města. Zašli jsme si do několika obchodů.
6
Mimotřídní výuky jsou velice zajímavé, moc toho se můžeme naučit zajímavým způsobem. Názor žáků na tento typ výuky je vždy velmi kladný a měla by se praktikovat vícekrát v jednom školním roce. Ještě zajímavější by byla mimotřídní výuka trvající více dnů, aby to nebylo nacpané do jednoho dne. Žáci by měli více volného času a mohli by se více samostatně procházet prostředím, ve kterém se výuka koná a zároveň se naučit lépe orientovat. Možná by bylo dobré, kdyby se mimotřídní výuky zúčastnilo více tříd najednou, možná i z různých škol. Mohla by se také navštívit škola v městě, v kterém se výuka koná. Mohli bychom se tímto způsobem seznámit s žáky stejného věku jako my. Popovídat si a pobavit se s nimi. Možná, že se jednou někdo zamyslí nad mými návrhy, přála bych si to. Tanja Daňková, 7.tř
TERENNÍ VÝUKA
Na terénní výuce v Daruvaru Žáci z obvodních škol z Lipovce a Horního Daruvaru přijeli 25.dubna 2007 do Daruvaru na terénní vyuku. Návštivili jsme Jednotu, kde jsme se dozvěděli, jak nastávají Dětský koutek a Jednota. Prohlédli jsme si autobusové a železniční nádraží a všímali jsme si rozdílů mezi nimi. Šli jsme se podívat, co se prodává na naší tržnici. Koupili jsme si krásné
sazečky květin pro naši školu. V lázeňském parku jsme si dali svačinu. Po svačině jsme si hráli v parku. U Jezera jsme si prohlédli stavbu bazénu. Po chutné zmrzlině v cukrárně jsme shlédli divadelní přestavení v Českém domě. Byl to pro mne nezapomenutelný den. Tamara Horáková, 3.tř. Horní Daruvar
Terenska nastava Učenici trećeg i četvrtog razreda Češke osnovne škole Jana Amosa Komenskoga iz Daruvara išli su 28. veljače 2007. na terensku nastavu . U osam sati krenuli su autobusom u Ivanovo Selo. Najprije su posjetili Muzej i vidjeli razne predmete iz prošlosti. Zatim su se zaputili u Grubišno Polje i saznali kako se prerađuje plastika i zbrinjava opasni otpad. U discu «Bilogora» su se zabavili i plesali. U Velikom Grđevcu posjetili su Lovrakov centar. Vidjeli su lokomotivu i mlin. Šetali su šumom i vidjeli među drvećem «šumskog manekena», divlji češnjak i šumsku čeku za jelene i divlje svinje. Jan Pipal, 3.r.
7
... A KONČÍ Bliži se kraj školske godine a time i završetak našeg školovanja. Još jedna generacija osmaša odlazi, kreće u život. Tijekom ovih osam godina proživjeli smo uistinu puno toga, ali pamtit ćemo samo ono najljepše. Pitala sam svoje prijatelje u razredu što im je bilo najljepše u školi. Evo nekoliko njihovih odgovora:
Petar je sve ovo morao proučiti da bi osvojio zasluženo 3. mjesto na županijskom natjecanju iz njemačkog jezika
olsko igralište! Sportska dvorana i šk
aute
sviranju fl ne prvakinje u av ž dr a an J i Ivana
ajljepši jer tada n je i m e in d o g ena. Kraj školske i ispravljanja ocj ja n a iv t i sp i a m e više n Marin i Dejan visinska razlika u na šem
razredu taš u školi
me Vedran - najbolji ruko
Zanimljiva predavanja!
Matija K.: - Kako se zo - Biljke še vu biljke koje rastu ćeruše. pored mor a?
8
O ŠKOLE,
KOLEM ŠKOLY
OSMOU TŘÍDOU Odmori, jer tada mogu razgovarati sa svojom simpatijom.
Denis zvan Brenky - nakon dva autogola u nogometu ipak je morao proučiti pravila igre
Najljepši je početak školske godine. Vidim se s prijateljicama koje nisam vidjela cijelo ljeto.
Karatist Luka
Kazačok
Puno toga smo naučili tijekom svog osmogodišnjeg školovanja, ali odgovore na neka pitanja izgleda da još moramo tražiti. To su npr. : - Zašto je riječ "skraćenica" tako dugačka? - Kako table s natpisom "Zabranjeno je gaziti travu" dospiju na sredinu travnjaka? - Zašto se "odvojeni" piše jednom riječju, a "svi zajedno" s dvjema? - Zašto i prodavaonice koje su otvorene 24 sata na dan imaju brave i lokote? - Ako je riječ u rječniku nepravilno napisana, kako ćemo to primijetiti? Ivana Bureš, 8.a
9
ŠKOLA TROCHU JINAK
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Již tradičně ve škole J. A. Komenského 28. března v den narození učitele národů Jana Amose Komenského, čí jméno škola nese, probíhá výuka úplně jinak. Tento den jsme pojmenovali Dnem otevřených dveří a to proto, že jsou dveře školy a tříd otevřené pro všechny rodiče, prarodiče, bývalé žáky a všechny, kteří se chtějí podívat, jak to u nás ve škole nyní vypadá. Jsou otevřené i proto, že ve škole žáci nejsou jen ve své třídě podle platícího rozvrhu, ale mohou si zvolit skupinu anebo aktivitu podle vlastního zájmu. Letos si žáci mohli vybrat z osmnácti nabídnutých dílen: zdobení kraslic, Jak jsou krásné kytice z šustí! Spolu se nám lépe i hraje. výroba květin z šustí, pletení pomlázek, divadelní dílna, stínoherní dramatizace, úprava a hra s loutkami v loutkovém divadle, omalovávání triček, instalování výstavy, interakční didaktické hry z německého jazyka a práce a hry na počítačích pro žáky, kteří nenavštěvují výběrovou výuku informatiky. Milovníci přírody a přírodních věd mohli upravovat skalku a sázet okrasné keře, mikroskopovat anebo vyrábět modely chemických sloučenin. Sportovci závodili, hráli pole a později Co všechno ten mikroskop dokáže! odbíjenou. A my, novináři jsme vše sledovali, fotografovali a natáčeli. Takový způsob práce se A kdo to říkal, že matematika a žákům velice líbí a přejí si, aby Den otevřených chemie nemají nic společného? dveří byl alespoň několikrát v roce.
t r o sp
V dopoledních hodinách na sportovní skupině žáci mohli závodit, soutěžit, hrát pole. Sportovní novinkou letošního Dne otevřených dveří byla škola volejbalu, která se uskutečnila ve spolupráci s Davorem Meringerem a jeho pomocníky z daruvarského odbíjenkářského klubu s učitelem tělesné kultury Josefem Kulhavým.
10
VYLETY
NAŠE ÚSPECHY
LIDRANO 2007 V České škole Komenského se v únoru konala meziobecní přehlídka Lidrano 2007, na kterém vystoupili žáci z šesti škol. Žáci se představili svými výtvarnými a novinářskými prácemi, vystoupili recitátoři a divadelníci. Na županskou přehlídku v Hercegovci z naší školy postoupila divadelní skupina pod vedením paní učitelky Heleny Kresové, časopis Naše jaro pod vedením Míry Barberićové, Vlatka Šnoblová s recitací Šetřte láskou a literární práce Ivy Klubičkové Když jsem byla pračlověk po vedením paní učitelky Jitky Staňové Brdarové. Literární práce Ivy Klubíčkové a školní časopis Naše jaro byly navrženy na státní přehlídku Lidrano 2007.
Když jsem byla pračlověk Když jsem byla ještě pračlověk, byla doba kamenná pravěk. Bloudila jsem lesem za potravou, spala jsem mezi suchou trávou. Jednou jsem daleko odešla, zralé ovoce jsem spatřila, ihned jsem štěstím zaplakala, celý den jen sbírala, sbírala. Večer jsem šla do své chatrče, vtom něco ve křoví zahrče. Otočím se a oči uvidím, utíkám - a za chvíli zabloudím.
Iva Klubíčková na županském LIDRANU v Hercegovci
Vzpomněla jsem si na stopy, počkala až slunce zatopí. Ráno vidím divoké prase, jak spokojeně trávu pase. Blíže k němu jsem se plížila a bez problémů ho chytila. Měla jsem večeři na stole Pečené prase a zpívala ole. Iva Klubíčková,6.a Divadelní skupina ve hře Vánoční příběh
"Ulaz u čarobni svijet" Valentina Valek, 3.r
"Posavska kuća" Ivan Marić, 3.r
"Piramida u pustinji" Simona Frantal, 3.r
15
LITERÁRNÍ KOUTEK
MŮJ CESTOPIS DO BUDOUCNOSTI
JARO
Je rok 2201 a lidé nevypadají jako lidé. Nejdříve jsem ani nechápala, že to jsou lidé. Jsou divní, dokonce směšní podle našeho názoru. Mají velké čelo a jsou poloplešatí. Každý je vysoký asi 180-190 cm. Jejich domácí zvířata jsou mimozemšťané. Časovým strojem tzv. časovkou jsem přicestovala do roku 2201, do našeho Daruvaru. Už to nebyl náš Daruvar, ale mnohem větší město. Všude vyrostly samé paneláky. Menší domy jsou už jenom na předměstí. Všude sama pokročilá technika. Lidé zvládli gravitaci. Všechno lítá, dokonce i některé paneláky, ale to je i na rok 2201 novota, takže to ještě zkoumají a zdokonalují. Domy a paneláky jsou z plechu. Policie je modrá, nemocnice červená a obytné domy zelené. Školy už neexistují. Děti se učí doma při počítačích. Počítače jsou zdokonalené, obrazovka je trojrozměrná. Na zapnutí stačí ťuknout po klávesnici. Ukáže se virtuální konzola, na které si můžeme vybrat, od technických pomůcek, až po různé jídelničky. Kultura a zvyky jsou úplně jinačí. Např. na Štědrý den místo stromečku zdobí nejmladší dítě v rodině a tančí kolem něj. Mají z toho všichni ohromnou radost. Dárky darují sami sobě, takže poděkování za dárky zní asi takto: „Děkuji si!“ Je předvánoční období a já se ptám, jak to asi vyhlíží o ostatních svátcích? Mají se rádi? Velice se pobavili, když jsem jim vyprávěla, jak to vypadá v roce 2006. To bylo smíchů a otázek. Na rozloučenou se zdraví třením o sebe. Ale, já jsem jim přece podala ruku. Třebaže se mi v roce 2201 velice líbilo, přece je rok 2006 nejlepší. Tanja Daňková,7.a
Jaro přichází, už je tady. Zima odchází,
ZIMA Jednoga jutra šetala sam parkom. Ugledala sam na stablu natpis.Pisalo je: ZIMA VAS ZOVE NA PARTY U GRADSKI PARK. OTVORENO SVAKI DAN! Okrenula sam se i vidjela gospođu Zimu. Imala je snježnobijelu haljinu s volanima i srebrnim ukrasima. Oko vrata je imala ogrlicu od pahuljica a na nogama predivne bijele cipele. Uzela me za ruku i odvela na „party“. Zabavljale smo se sve dok nije došlo proljeće. Tada je Zima, nažalost, morala otići. Elena Hašpl,4.r.
16
kůži svlékají hadi. Květiny kvetou na barevné louce. Budeme malovat pestré kraslice. Stromy krásně voní, sněženky zvoní. Ptáčci zpívají, hlavičkami kývají. Klára Janotová, 5.b
Ivana Burešová 8.a
BOTY Boty, které člověk nosí, prozradí, jaký je. Když se podíváme na boty, prozradí nám něco o majiteli, jestli má rád komfort, módu, anebo je nosí jako důkaz ostatním, že je představitel určitého druhu hudby a takto projevuje svůj image. Moje oblíbená obuv jsou moje tenisky. Jsou totiž pro můj namáhavý a dynamický den nejlepší. Jsou zelené barvy, značky Lotto. Dostala jsem je k narozeninám. Mají silnou a teplejší podrážku a jsou velmi měkké. Jsou pohodlné, ale ne moc moderní. Mám je rok a už ušly několik kilometrů. Prošly nejen ulice Daruvaru, ale i mnoha měst u nás i v zahraničí. Chodily pěkně uhlazenými chodníky, prachem i blátem, ale nepromočil je ani silný déšť. Je na nich pomalu vidět, že je nosím delší dobu. Nevypadají sice jako nové, ale já se jich ještě nechci zříci a zahodit je. Jsou součást mého dětství a jistě by mohly povídat zajímavé příběhy z mého života. Bohužel, nemluví… Ivana Burešová,8.a
LITERATNI KUTAK
VJETAR
MOJA TAJNA
Vjetar je brz i spretan Vjetar je elegantan On lišće raznosi I svemu prkosi
Tajna je tajnovita.Ona se čuva u srcu.Tajna se može reći najboljoj prijateljici. Može se čuvati u školskom imeniku, torbi ili u bilježnici.Da imam neku tajnu, koju više ne mogu zadržati za sebe, rekla bih je najboljoj prijateljici Moniki. Veliku tajnu ne bih rekla nikome, sačuvala bih je samo za sebe. Kada sam bila manja, sestrična mi je povjerila neke svoje tajne. Ja sam ih čuvala i nikome ih nisam otkrila. Neke tajne se kad-tad otkriju, ali tek nakon dugo vremena.
Vjetar razgovara S oblakom iz Bjelovara Vjetar je džentlmen pravi Nosi oblak na glavi Nosi ga do planina Do dalekih visina Tamo gdje drugi oblaci broje Sve kapi svoje
Sanja Veltruski,4.r.
Ovo je vjetar pravi Koji raspliće kosu livadi On je ljubitelj visina I velikih brzina
Žuta pjesma Žuta pčela žutom metlom mela.
Luka Krupa,6.a
Tri žute ptice boje se žute mice. Marija Marić, 3.r.
Moja prijateljica Ivana je vrlo vrckasta i vragolasta, ali jako zanimljiva. Ona ide sa mnom u razred i često se družimo. Kad joj povjerim neku tajnu, ona nije kao ostale da je ispriča prvoj osobi koju sretne, a onda na kraju sazna cijeli razred. Ne, ona nije takav tip osobe. Pametna je, uredna i lijepa. Ima plavozelene oči, smeđu kosu s plavim pramenovima i uvijek je veselo obučena. Voli crvenu boju. Rođendan joj je 21.8. Lavica je po horoskopu. Ne bih baš rekla da je snažna kao lav, ali ima u njoj neka snažnija strana. Ne znam da li vrijedi za ostale učenike iz 5.b razreda, ali kad god sam snuždena Ivana me svojim hihotanjem razveseli. Jednostavno je jako draga. Nekad je malo djetinjasta, ali to je dio njezine osobnosti . P.S.: Pošto se često družimo s bikerima novi naziv za nju mi je Miss Bikerica. Jana Ružička, 5.b
Žuto sunce sja kao i ja. Žuta rijeka, žuto cvijeće, sve je žuto u proljeće. Jasmina Voborski, 3.r.
O prázdninách Tyhle prázdniny byly pro mne plné zážitků. Jak ve středu ukončilo vyučování, jela jsem s rodiči a sestrou k moři. Návštívili jsme v Zadru kostel sv. Donáta. Zvlášt se mi líbily mořské varhany, které jsem už z daleka slyšela. V Novalji na ostrově Pagu jsem byla ještě čtyři dny. Často jsem se procházela podél moře, sbírala kamínky, škeble a šišky. Když jsem se vrátila domů, ještě jsem byla pár dní u babičky a dědy. Laura Chorvátová, 2. třída
17
... VÝLETY ...
TRADIČNÍ ZÁJEZD DO ČECH Již tradičně žáci sedmých tříd na zájezd do Čech. Tak tomu bylo i letos. Po třináctihodinové cestě, plné zábavy a smíchu, jsme přijeli do hotelu Bohemie, kde jsme se ubytovali. Hned po ubytování jsme pochopili, že to vlastně žádný hotel není, protože tam už dávno nikdo nebydlel. Dobrá věc byla, že jsme v hotelu byli sami, takže jsme se mohli dlouho bavit a nikoho jsme tím nerušili.
Druhého dne jsme po snídani jeli na zámek Orlík. Po prohlédnutí zámku jsme pluli lodí po Orlickém jezeře. Návštivili jsme Muzeum sladkovodních ryb, které je součástí zámku. Po obědě jsme se vydali do hornického muzea v Příbrami. Nejzajímavější byla jízda vláčkem v dolech. Viděli jsme i vodní kolo, ke kterému jsme se dostali tak, že jsme na peřinkách sjížděli asi třicet metrů do hloubky. Někteří se báli, ale nedali to na sobě znát.
Naše ubytovna byla v Solenicích, nedaleko Příbrami, kde je krásný aquapark. Slíbili nám, že ta po obědě pojedeme. Po obědě jsme si s radostí oblékly plavky a nasedli do autobusu. Cestou jsme se zastavili na Svaté Hoře, a potom následovalo to, na co jsme se nejvíc těšili. Dostali jsme klíče od šatny, kde jsme si nechali své věci a pospíchali do bazénu. Největší atrakcí byly dva tobogány. Vůbec nán nevadilo, že jsme museli vyšlapat padesát schodů. Jízda stála za to. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Příbrami na zmrzlinu.
18
... VÝLETY ...
Třetí den jsme věnovali návštěvě Prahy. Viděli jsme Hradčany, Zlatou uličku, Karlův most, Staroměstské a Václavské náměstí. Největší atrakcí byla přece jízda metrem. A v samém centru
města jsme potkali naše, daruvarské gymnazisty z českého oddělení. Z Petřínské rozhledny byl krásný pohled na Prahu. Lanovka nefungovala, tak jsme šli pěšky. Ti vytrvalejší vylezli i na rozhlednu. Moc nás rozesmálo zrcadlové bludiště. V zrcadlech jsme měli dlouhé nohy nebo ruce a podobně. Tak dobře jsme se bavili, že jsme ztratili jednoho spolužáka. Brzy jsme si toho všimli rychle jsme ho našli. Měli jsme času dost a ještě jednou jsme zajeli do aquaparku.
Čtvrtý den jsme vyjeli na výlet později. Návštivili jsme zámek Konopiště. Byli tam dva velcí medvědi v příkopu kolem zámku. V zámku byly vystaveny kůže dravé zvěře, kterou ulovil bývalý majitel zámku. V pražské zoologické zahradě nám pořádně pršelo, ale proto nám zbyl čas na svezení lanovkou. Později jsme odešli na oběd a na nákup do Hypernovy. Na zpáteční cestě domů jsme si prohlédli Český Krumlov a zámek Hlubokou, jeden z nejhezčích zámků v Čechách. Všichni jsme už byli unaveni a nemohli jsme se dočkat, kdy vyjedeme domů. V pátek jsme byli v Plzni. Návštivili jsme Muzeum piva. Podívali jsme se na film o historii piva Pilsner Urquelle. Potom jsme se podívali, jak se pivo vyrábí dnes a jak tomu bylo kdysi. Byl to namáhavý týden plný zážitků, kamarádství a dobré zábavy. Rádi bychom si takový výlet zopakovali. Zatím budeme na tyto krásné chvíle vzpomínat. Jana Pejićová , 8.a
19
HOSTÉ VE ŠKOLE
Akademický malíř Mato Gereci Ve středu 24.dubna 2007 k nám do školy v domluvě s paní učitelkou Mírou Borošovou zavítal akademický malíř Mato Gereci. Cílem této návštěvy bylo ukázat žákům, jak vzniká umělecké dílo od nákresu po hotovou malbu, což se také podařilo. Zájem dětí byl veliký. Žáci se nejvíce o přestávkách a ve volném čase přišli podívat a zeptat se na to, co je zajímá. U učitelky Míry Borošové se mohli poučit o tom, jak se maluje suchým pastelem. Mato Gereci nejčastěji maluje v přírodě a začíná od nákresu tuší a jinak maluje oleje,
akvarely a v poslední době tvoří linoryt. Jeho způsob malování je koloristický. Používá výměnu teplých a chladných barev a tak vytváří krásné iluze prostoru a objemu. „Velice pěkně se mi s ním pracovalo. Ve své práci je velice odborný a kreativní. Jsem ráda, že tyto dvě práce budou zdobit náš školní prostor.“ řekla paní učitelka Míra Borošová a my doufáme, že pán Gereci zase zavítá do naší školy. Vlatka Šnoblová,8.a
Silvija Šesto Stipaničić U prosincu je našu školu posjetila spisateljica Silvija Šesto Stipaničić. Učenicima od 1. do 6. razreda predstavila je sva tri nastavka knjige BUM TOMICA. Pročitala nam je neke dijelove iz knjiga, razgovarala s nama i zabavljala nas je. Učeniku 4. r.,Tomislavu Gelešiću, spisateljica je poklonila primjerak knjige koji joj je slučajno upao u perilicu za rublje i slova su se isprala. Naime, spomenuti učenik je jedini učenik koji nosi isto ime kao i junak iz njezinih romana. Bio je to trenutak kada su se mnogi poželjeli zvati Tomica. Ali i ostali učenici su na poklon dobili straničnike od spisateljice koje je ona na kraju susreta i potpisala. Oni koji su ostali čak i bez straničnika, ipak su otišli bogatiji jednim susretom uživo s pravom spisateljicom, a ono što su čuli i doživjeli, mnoge od nas je potaknulo da pročitamo knjige S. Šesto. To je ipak najveći poklon svakome od nas. Monika Veltrusky, 6.a
20
ZAMESTNANCI ŠKOLY
Být školním mistrem je zvláštní mistrovství Požádali jsme našeho mistra o interwiev: 1. Jak dlouho pracujete jako školní mistr? Začal jsem pracovat před válkou, znamená to v roce 1990. V naší škole pracuji už 17 let. Před tím jsem byl zaměstnán v Dalitě. 2. Jaká je Vaše práce, které jsou Vaše povinnosti? Hodně toho je moje práce, mám dosti povinností: vše co žáci rozbijí, musím opravit. Mojí hlavní práce je vytápění školy, aby bylo v zimě dostatečně teplo. Po celý rok udržuji okolí školy, v létě bílím učebny a opravuji větší poškození, hlavně co žáci poškodili během roku.
Kdo je vlastně zodpovědný, že je v zimě ve škole zatopeno, kdo opraví poškozené věci ve škole? Zeptali jste se někdy, kdo připevnil latičky na všechny plakáty, které máme ve škole vyvěšené? A potom, kdo vyměňuje žárovky a pojistky ve škole? Kdo obstaral, přivezl a upevnil vánoční stromek? Kdo připevňuje ozdoby na jevišti při školních besídkách? Kdo pomáhá při výrobě rekvizit divadelníkům anebo loutkářům? Kdo natírá zdi v učebnách, abychom na začátku školního roku měli školu čistou? Všechno to a ještě mnohem více má na starosti náš školní mistr, pan Jiřík Brandeis. Pan mistr, jak mu vlastně všichni říkáme, se, když je to zapotřebí, stává i školním řidičem. Školním, ale někdy i svým, autem vozí žáky a učitelé na soutěže, přehlídky a různá setkání. Také převáží, co je zapotřebí, do obvodních škol. Pravidelně má také dozor na chodbě a zvoní na začátek nebo konec hodiny. Často některý z učitelů nerozumí dostatečně televizi nebo videu, tak se rychle musí zavolat zase pan mistr. Pan mistr také seká trávu kolem školy a pomáhá při úpravě okolí školy. Zkrátka, všude kolem nás se pozoruje dílo rukou našeho mistra. Pracovní den pana Brandeise začíná v 6.00 hodin. Jestli je v zimě veliké chladno, mistr chodí topit i v sobotu a neděli. Když my máme prázdniny, teprve potom pro mistra nastane hromada práce: opravit větší poškození ve škole, vymalovat třídy jak v naší ústřední škole, tak i v obvodních školách: v Lipovci, Střežanech, Dolanech a Horním Daruvaru.
3. Stačíte vše vykonat sám? Jak kdy…Někdy na vše stačím sám, ale někdy se stane, že jednoduše přibude tolik práce, že nemůžu sám stačit na vše. V tom případě zavoláme odborníky na určité správky (zedníky, instalatéry, elektriky apod.) 4. Všímáte si rozdílu mezi žáky dnes a žáky z doby, kdy jste i sám byl žák? Ano. Jistě. V době kdy jsem já byl žákem, vládala disciplína. Stačilo, když se učitel jen objevil na chodbě, a nastal klid a pořádek. Dnes je tomu jinak. Žáci jsou dnes trochu „veselejší“… 5. Jste se svojí práci spokojen? Chtěl byste něco vzkázat žákům? Se svojí prácí jsem spokojen. Hlavně, aby zdraví posloužilo. Dětem bych chtěl vzkázat, že by se stejně měly snažit naučit se co nejvíce ve škole a poslouchat učitele. Ono jim to prospěje v budoucím školení a tím více docílí v životě. Chtěli jsme se dozvědět, jak mistr dovede dělat tolik různých věcí a ani nás už nepřekvapilo, když jsme se dozvěděli, že náš mistr je při všem i muzikant. Hraje dobře na harmoniku a je aktivním členem dolanské České besedy. Nikola Bosanac a Matej Banić, 6.a
21
SPORT
Svi znamo da je sport zdrav i da se u zdravom tijelu krije zdravi duh. Ako je to točno, onda slobodno možemo reći da u našoj školi vlada zdrav duh. Naime, ove školske godine se doista možemo pohvaliti postignutim rezultatima na sportskom terenu.
stolni tenis Na međuopćinskom natjecanju u stolnom tenisu, ekipa koju su sačinjavali Marin Krisla (8. r.), Matija Dmejhal (8. r.) i Mateo Putak (6. r.), osvojila je 3. mjesto. Sjajnom igrom parova i zahvaljujući briljantnoj igri Marina Krisle, stolnotenisači su pobijedili Đulovac i Končanicu, ali zbog poraza od G. Polja osvojili su tek 3. mjesto. Unatoč tome što se nisu plasirali na županijsku razinu, zadovoljni smo rezultatom.
nogomet 20. ožujka održano je međuopćinsko natjecanje u nogometu. Naša ekipa koju je sačinjavalo 12 učenika, osvojila je zadovoljavajuće 3. mjesto. Osim po rezultatu kojim je ekipa nakon dužeg vremena osvjetlala ime naše škole, ovo natjecanje ostat će zapamćeno po nekoliko zanimljivosti: naš golman B. Cenger dobio je gol rukom od drugog golmana (u nogometu!), a Brenky (alias Denis Brandeis) zabio je čak dva autogola u jednoj utakmici. I tko onda može reći da ovo nije natjecanje za pamćenje?
rukomet ŠŠK J. A. Komenskog sudjelovao je na međuopćinskom prvenstvu škola u rukometu. Zahvaljujući sjajnoj igri, ekipa rukometaša osvojila je 1. mjesto. Na županijskom natjecanju 6. ožujka u Grubišnom Polju ekipa nije više bila tako uspješna, ali je najboljim strijelcem natjecanja proglašen Vedran Kuhinek, učenik 8. razreda.
kros 13. listopada 2006. godine održan je 26. kros grada Daruvara. U devet dobnih kategorija sudjelovalo je oko 1000 natjecatelja. Zahvaljujući napornim pripremama i sjajnoj utrci, učenici su postigli dobre rezultate. Najuspješniji su bili učenici 8. razreda. Luka Pleša je osvojio 2. mjesto, Vedran Kuhinek 3. mjesto i Valentino Bernat 4. mjesto. Kao najuspješnija ekipa, osvojili smo pokal koji se dodjeljuje uspješnima, a mi to svakako jesmo. Napisali: Vedran Kuhinek, Luka Pleša i Valentino Bernat
22
