No title

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období

575/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zástupce předkladatele: ministr zemědělství Doručeno poslancům: 25. srpna 2015 v 13:59

Vládní návrh ZÁKON ze dne ……...... 2015, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu Čl. I Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:

1.

V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle a) tohoto zákona, b) zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, d) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a e) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.“.

2.

V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle § 3 odst. 3 a 5. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 3.

V § 2 odst. 6 větě první se slova „pro řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,

-2ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,“ nahrazují slovy „pro výkon své působnosti“.

4.

V § 2 odst. 6 větě druhé se za slovo „úpravách“ vkládají slova „podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,“.

5.

§ 3 zní: „§ 3 (1) Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen „rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k a) výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a b) uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.

(2) Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1 zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50 000 ha. (3) Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b). (4) Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena, a do 15 pracovních dnů podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b). (5) Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže a) nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu schváleného vládou, b) zanikl účel jeho zařazení v rezervě podle odstavce 1 písm. b), nebo c) v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle

-3stavebního zákona nahrazeno, ze kterých je zřejmé, že pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) nebude tímto rozvojovým programem dotčen.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 6.

Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) Státní pozemkový úřad pro výkon své působnosti využívá údaje a) ze základního registru obyvatel, b) z agendového informačního systému evidence obyvatel a c) z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, d) adresa místa pobytu a e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. a) b) c) d) e)

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa místa trvalého pobytu a státní občanství, popřípadě více státních občanství.

a) b) c) d) e)

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství, popřípadě více státních občanství, druh a adresa místa pobytu a počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. 7.

V § 4 odstavec 3 zní:

-4„(3) Státní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám. Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije.“. 8.

V § 6 odst. 1 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 3 odst. 4,“.

9.

V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „vymezených jiným právním předpisem13), s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4“.

Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 10.

V § 6 se odstavce 3 a 4 zrušují.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 11.

Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

12.

V § 7 odst. 1 písm. a), b) a c) se slova „nebo stavbou pro bydlení“ zrušují.

13.

V § 7 odst. 1 písmeno e) zní:

„e) v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité,“. 14.

V § 7 odst. 3 písmeno e) zní:

„e) v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité.“. 15.

V poznámce pod čarou č. 18 se věta druhá nahrazuje větou „Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb.“.

16.

V § 8 odst. 1 se slovo „zeleně“ nahrazuje slovy „veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření“.

-517.

V § 8 odst. 2 větě první se slova „jsou obec nebo kraj povinny“ nahrazují slovy „je kraj povinen“ a slova „90 dnů“ se nahrazují slovy „6 měsíců“.

18.

V § 8 odst. 2 větě druhé se slova „jsou obec nebo kraj povinny“ nahrazují slovy „je kraj povinen“.

19.

V § 8 odst. 3 se za slova „nebyl k realizaci“ vkládá slovo „veřejné“.

20.

§ 10 včetně nadpisu zní:

„§ 10 Převod zemědělského pozemku na žádost obce, kraje, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby, která se na pozemku nachází (1) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, který je pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obce. (2) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obec. (3) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí, a) zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku, a b) zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem. (4) Současně se zemědělským pozemkem podle odstavce 3 může Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby převést jiný zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, pokud jsou s touto stavbou funkčně spojeny a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. (5) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, sousedící zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část takového pozemku v podobě parcely. Současně může tomuto vlastníkovi popřípadě spoluvlastníkovi pozemku převést jiný zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část tohoto pozemku v podobě parcely.“.

-621.

Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které včetně nadpisů znějí: „§ 10a Převod zemědělského pozemku na žádost zřizovatele trvalého porostu

(1) Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona a tento pozemek s trvalým porostem užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu. (2) Na základě písemné žádosti osoby uvedené v odstavci 1 převede Státní pozemkový úřad pozemek s trvalým porostem do jejího vlastnictví, pokud mu bude žádost doručena dříve, než této osobě učiní nabídku na využití předkupního práva. (3) Při převodu pozemku podle odstavce 1 nebo 2 je kupní cenou pozemku cena zjištěná podle cenového předpisu18) bez ocenění součástí a příslušenství pozemku, které na své náklady zřídil nájemce nebo jeho právní předchůdce se souhlasem Státního pozemkového úřadu, popřípadě Pozemkového fondu České republiky, nebo na základě pravomocného územního rozhodnutí. Po skončení nájmu nemůže tato osoba požadovat náhradu za součásti a příslušenství převedeného pozemku. § 10b Převod zemědělských pozemků při souběhu žádostí Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v § 10 odst. 1 až 5 nebo v § 10a, uspokojí se nejprve žadatel podle § 10 odst. 3 a 4 a poté postupně žadatel podle § 10 odst. 5, žadatel podle § 10a a nakonec obec nebo kraj.“. 22.

§ 11 se včetně nadpisu zrušuje.

23.

V § 12 odstavec 1 zní:

„(1) Státní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky.“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.

24.

V § 12 odst. 2 se slova „a na svých internetových stránkách“ zrušují.

25.

Poznámka pod čarou č. 24 zní:

-7„24) § 6 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška).“.

26.

V § 12 odst. 3 větě první se slova „za průměrnou cenu“ nahrazují slovy „podle průměrné ceny“.

27.

V § 12 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „; k takto zjištěné ceně připočte cenu součástí a příslušenství pozemku stanovenou podle zákona o oceňování majetku18)“.

28.

V § 12 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 29.

V § 12 odstavec 5 zní:

„(5) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky některá z osob uvedených v § 10, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle § 10 zaniká.“. 30.

V § 12 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky osoba uvedená v odstavci 4, která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 7.“. Dosavadní odstavce 6 až 13 se označují jako odstavce 7 až 14. 31.

V § 12 odst. 9 větě první se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“.

32.

V § 12 se odstavce 10 a 11 zrušují.

Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 10 až 12. 33.

V § 12 odstavec 10 zní:

-8„(10) Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 6, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70 % výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 6. Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 6, pouze k jednomu zemědělskému pozemku, uvedené omezení se neuplatní.“. 34.

V § 12 odst. 11 větách první a druhé se slova „odstavce 5 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 6“.

35.

V § 12 odst. 12 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“.

36.

V § 12 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Veřejnou nabídku podle odstavce 2 nelze opakovat.“.

37.

§ 13 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní: „§ 13 Prodej nemovité věci ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku

(1) Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit a které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 12, osobám ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. (2) Státní pozemkový úřad může prodat stavby nebo jejich soubory, které jsou nemovitou věcí na pozemku jiného vlastníka, s níž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. Tento postup lze uplatnit u stavby, kde neuplatnil předkupní právo26) vlastník pozemku. (3) V případech podle odstavce 2 se při prodeji obdobně použijí ustanovení § 14, § 15, jde-li o ustanovení týkající se zástavního práva, a § 16. (4) Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o připravované veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku s uvedením údajů o nabízených nemovitých věcech a o jejich stanovené ceně obvyklé. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní na své úřední desce. (5) Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí. (6) Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá prodávané nemovité věci výše alespoň 20 000 Kč, stanoví Státní pozemkový úřad pro účast ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku kauci ve výši 5 % z této ceny. Tomu, kdo má právo na uzavření kupní smlouvy, se

-9v případě jejího uzavření započte zaplacená kauce na úhradu kupní ceny. Nevyužil-li ten, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy, toto právo ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3, propadá zaplacená kauce státu. V případě ukončení veřejné soutěže uzavřením kupní smlouvy nebo zrušení veřejné soutěže vrátí Státní pozemkový úřad zaplacenou kauci všem ostatním účastníkům soutěže, a to nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy nebo zrušení soutěže. __________________________________ 26)

§ 2140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.

38.

V § 14 odst. 1 se slovo „pozemky“ nahrazuje slovy „nemovité věci“.

39.

V § 14 odst. 3 větě čtvrté se slova „podnik, včetně pozemků,“ nahrazují slovy „obchodní závod“, slova „nebo manželovi“ se nahrazují slovy „, manželovi nebo partnerovi podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“)“ a slova „společnost nebo družstvo, jehož je společníkem nebo členem a které“ se nahrazují slovy „obchodní korporaci, jejímž je společníkem nebo členem a která“.

40.

V § 14 odst. 3 větě páté se slova „je společností nebo družstvem, jejichž je společníkem nebo členem a které“ nahrazují slovy „partner nebo je obchodní korporací, jejímž je společníkem nebo členem a která“.

41.

V § 14 odst. 4 se za slovo „výši“ vkládá slovo „nejméně“.

42.

V § 14 odstavec 5 zní:

„(5) Na úhradu kupní ceny podle tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, započte Státní pozemkový úřad všechny nároky na peněžitou náhradu, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu, jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřad a které považuje za nesporné. Státní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřad za prokázanou.“. 43.

V § 15 odst. 2 větě druhé se slovo „nabyvatel“ nahrazuje slovy „vlastník pozemku“, slova „jej získá“ se nahrazují slovy „byl koupen“ a slovo „získal“ se zrušuje.

44.

V § 15 odst. 2 se za větu třetí vkládají věty „Vlastník pozemku nemůže učiněnou nabídku na využití předkupního práva vzít zpět do doby přijetí nebo nepřijetí nabídky Státním pozemkovým úřadem. Vlastník pozemku je povinen uzavřít kupní smlouvu na

- 10 pozemky, u kterých bylo využito předkupní právo státu, a to do 45 dnů od využití předkupního práva.“.

45.

V § 15 odst. 2 větě poslední se slova „§ 10 odst. 1 a 4 a u převodu na oprávněné osoby podle § 11, 12 a 13“ nahrazují slovy „§ 7, § 10 odst. 1, 3 až 5 a § 10a“.

46.

V § 15 odst. 4 se slova „navrhne katastrálnímu úřadu zápis“ nahrazují slovy „podá katastrálnímu úřadu návrh na vklad“.

47.

V § 15 odstavec 7 zní:

„(7) Předkupní právo státu v návaznosti na nabídku učiněnou podle odstavce 2 se neuplatní, jde-li o převod a) obchodního závodu zemědělským podnikatelem příbuznému v řadě přímé, sourozenci, manželovi nebo partnerovi, nebo b) pozemku na obchodní korporaci, jejímž je vlastník převáděného pozemku společníkem nebo členem a která na tomto pozemku hospodaří.“. 48.

V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Do doby 5 let stanovené v odstavci 2 se novému nabyvateli započítává i doba, která uplynula ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch původního nabyvatele.“. 49.

V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) uhradila náklady na ocenění tohoto zemědělského pozemku.“.

50.

V § 16 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

51.

V § 16 odst. 3 se slova „jiného právního předpisu30)“ nahrazují slovy „občanského zákoníku30)“.

Poznámka pod čarou č. 30 zní: „30) § 2079 a násl. a § 2184 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 52.

V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní:

- 11 „(5) Osoba, do jejíhož vlastnictví má být podle § 10 až 13 zemědělský pozemek převeden, je povinna Státnímu pozemkovému úřadu uhradit náklady spojené s oceněním pozemku do 30 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě, a to i v případě, že z důvodu na straně této osoby nedojde k uzavření kupní smlouvy.“. 53.

V § 17 odst. 2 se slova „Jestliže je nabyvatelem pozemku s trvalým porostem nebo s oplocením“ nahrazují slovy „Převádí-li se podle § 12 pozemek s trvalým porostem nebo s oplocením a nabyvatelem je“.

54.

V § 19 odst. 1 se číslo „1 %“ nahrazuje číslem „2,2 %“.

55.

V § 21 odstavec 1 zní:

„(1) Pro účely tohoto zákona se nájemcem rozumí i pachtýř, nájmem se rozumí i pacht, podnájemcem se rozumí i podpachtýř a nájemní smlouvou se rozumí i pachtovní smlouva.“. 56.

V § 21 se odstavce 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají součástí rezervy podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K těmto pozemkům se v katastru nemovitostí zapíše poznámka o jejich zařazení do rezervy státních pozemků podle ohlášení Státního pozemkového úřadu, ve kterém budou pozemky označeny podle údajů katastru nemovitostí. 2. Převody pozemků na základě žádostí podle § 7, § 10 odst. 1 a 4 a § 11 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro uplatnění nároku na převod stanovené zákonem č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. V případě souběhu dosud nevyřízené žádosti o převod pozemku podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2013, která byla podána do 31. prosince 2013, s žádostí podle § 10 nebo § 10a odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uspokojí přednostně žádost podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2013.

- 12 -

4. Převody pozemků na základě veřejné nabídky podle § 12 nebo obchodní veřejné soutěže podle § 13 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky stanovené zákonem č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu, se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Čl. IV Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 254/2011 Sb., zákona č. 75/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 280/2013 Sb., se mění takto: 1.

V § 11 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 10a zrušuje.

Dosavadní odstavce 3, 4, 6 a 7 se označují jako odstavce 2 až 5. 2.

V § 11 odst. 2 se slova „převod jiného pozemku ve vlastnictví státu“ nahrazují slovy „peněžitou náhradu“.

3.

V § 11 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

4.

§ 11a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13c zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

- 13 5.

V § 12 se slova „převod pozemků podle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a, popřípadě na finanční“ nahrazují slovem „peněžitou“.

6.

V § 13 se odstavce 6 až 8 zrušují.

7.

V § 14a větě druhé se slova „náhradu, která se poskytne podle § 18a odst. 2“ nahrazují slovy „peněžitou náhradu“.

8.

V § 15 odst. 1 se slova „(§ 120 odst. 1 obč. zák.)“ zrušují.

9.

V § 15 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8. 10.

V § 16 odstavec 1 zní:

„(1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nebyl poskytnut jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě, jejímu dědici, příbuznému v řadě přímé, manželovi, partnerovi nebo sourozenci, a to v tomto pořadí, nebo b) osobě, na kterou právo na náhradu přešlo jiným způsobem než podle písmene a) za předpokladu, že výzvu k poskytnutí náhrady učinila do 30 měsíců od data právní moci rozhodnutí podle § 9 odst. 4, kterým nebylo obnoveno vlastnické právo k pozemkům.“. 11.

Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

12.

V § 17 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

13.

V § 17 odst. 3 písmena a) a b) znějí: „a) na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu, b) do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20,“.

14.

V § 17 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

- 14 Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).

15.

V § 17 odst. 3 písm. d) se slova „a nelze je použít jako pozemky náhradní“ zrušují.

16.

V § 17 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 17.

V § 17 odst. 4 se slova „ústřední orgány státní správy republiky“ nahrazují slovy „ústřední správní úřady“.

18.

V § 18a odst. 1 se za slovo „poskytuje“ vkládá slovo „peněžité“ a za slovo „osobě“ se vkládá slovo „peněžitou“.

19.

V § 18a odst. 1 se věta třetí zrušuje.

20.

V § 18a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

21.

V § 20 odst. 2 větě třetí se slova „způsobem uvedeným v § 18a odst. 2“ nahrazují slovy „, a to v peněžité formě“.

22.

V § 24 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8. 23.

Za § 33c se vkládá nový § 33d, který včetně nadpisu zní: „§ 33d Společné ustanovení Pro účely tohoto zákona se užívacími vztahy rozumí nájem i pacht.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Převody pozemků na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a převody z veřejných nabídek vyhlášených podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem

- 15 nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pokud oprávněná osoba nepožádá Státní pozemkový úřad o peněžitou náhradu podle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. ve lhůtě 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nárok na tuto peněžitou náhradu zaniká prvním dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Nabude-li rozhodnutí o nevydání pozemků oprávněným osobám podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, právní moci až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, počne lhůta 10 let pro uplatnění práva na peněžitou náhradu běžet ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. 3. Převody nemovitých věcí na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 17 odst. 3 písm. a) zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech Čl. VI Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 280/2013 Sb., se mění takto:

1.

V § 2 se za slovo „účinků“ vkládají slova „sucha a“.

2.

V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „, (dále jen „obec“)“ zrušují.

3.

§ 5a se zrušuje.

4.

V § 9 odst. 6 se slova „odstavců 4 a 5“ nahrazují slovy „odstavce 5“.

- 16 5.

V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Souhlas vlastníka není třeba u pozemků ve vlastnictví státu.“.

6.

V § 11 odst. 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.

7.

V § 11 odst. 10 se za větu první vkládá věta „Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení veřejnou vyhláškou.“.

8.

V § 12 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Lomové body takto vytyčených pozemků se označují trvalou stabilizací a jejich vytyčení nelze opakovaně hradit z prostředků státu.“.

9.

V § 19 písm. g) se slova „a zabezpečuje“ nahrazují slovem „, zabezpečuje“.

10.

V § 19 na konci textu písmene g) doplňují slova „a hradí náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek“.

11.

V § 19 písm. i) se slova „a náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek“ zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby Čl. VII V § 10a odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h).

Čl. VIII Přechodné ustanovení Privatizace majetku státu, která je na základě rozhodnutí podle § 10a zákona č. 92/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona realizována Státním pozemkovým úřadem, se dokončí podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Výnosy z této privatizace, které se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nachází na účtu Státního pozemkového úřadu nebo na tento účet budou připsány po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, budou postupně vždy do patnáctého dne následujícího po konci kalendářního

- 17 čtvrtletí převedeny na zvláštní účet Ministerstva financí za současného předání příslušných dokumentů nezbytných pro provedení kontroly takové operace v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. IV bodů 1 až 7, 9, 10, 14, 15 a 18 až 21 a čl. V, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2018.

- 18 -

DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST Shrnutí Závěrečné zprávy RIA Název návrhu zákona: Zákon č. … /…. Sb., kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zpracovatel / zástupce předkladatele: Ministerstvo zemědělství

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte 1. 12. 2015

Implementace práva EU: NE - uveďte termín stanovený pro implementaci: - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: NE 2. Cíl návrhu zákona Cílem návrhu zákona je zajistit řádné a hospodárné nakládání s pozemky ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad. Navrhuje se zavedení nové kompetence Státního pozemkového úřadu jako správce rezervy státních pozemků, který je oprávněn s těmito pozemky nakládat v rámci vytváření a udržitelnosti rezervy státních pozemků. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: NE Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na státní rozpočet. Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: NE Nepředpokládají se negativní dopady na podnikatelské prostředí. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): NE

- 19 Nepředpokládají se negativní dopady na samosprávné celky. Územní samosprávné celky mohou i nadále nabývat státní pozemky. Pouze dochází k omezení možností bezúplatných převodů, a to z důvodu, že stát nedisponuje dostatečnou výměrou zemědělských pozemků. Dosavadní případy žádostí o bezúplatný převod se dokončí podle dosavadní právní úpravy, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny zákonem stanovené podmínky. 3.4 Sociální dopady: NE Nepředpokládají se negativní dopady do sociální sféry. 3.5 Dopady na životní prostředí: NE Nepředpokládají se negativní dopady na životní prostředí.

1. Důvod předložení 1.1. Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 1.2. Definice problémů, popis existujícího právního stavu v dané oblasti Ke dni 1. ledna 2013 byl zákonem č. 503/2012 Sb. zřízen Státní pozemkový úřad (dále také jen „SPÚ“), který se stal správním úřadem s celostátní působností, organizační složkou státu a účetní jednotkou. Přešla na něj agenda Pozemkového fondu ČR (dále jen „PF ČR“) a pozemkových úřadů. Dnem nabytí účinnosti zákona vstoupila Česká republika do všech práv a povinností PF ČR. SPÚ vykonává působnost podle -

zákona č. 503/2012 Sb.,

-

zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o půdě“),

-

zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“),

-

zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, a

-

zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb.

- 20 -

Pokud výše uvedené zákony nestanoví jinak, postupuje SPÚ jako organizační složka státu při nakládání s majetkem státu dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o majetku státu“). 1.2.1. Historický exkurz do činností SPÚ a jeho předchůdců

a) Pozemkový fond České republiky PF ČR byl zřízen k 1. 1. 1992 zákonem České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PF ČR“), a byl právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku. Jeho působnost byla vymezena -

zákonem o PF ČR,

-

zákonem o půdě,

-

zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o prodeji půdy“),

zákonem č. 92/1991 Sb. a v úseku správy nemovitostí rovněž některými ustanoveními zákona č. 219/2000 Sb., zákona o majetku státu. PF ČR měl ve své správě státní zemědělské nemovitosti (budovy, jiné stavby a pozemky), které sloužily ke dni účinnosti zákona o půdě (tj. k 24. 6. 1991) zemědělské, popřípadě lesní výrobě, vyjma nemovitostí zákonem výslovně ze správy vyloučených (tj. pozemků, na nichž se nacházely hřbitovy, pozemků určených pro obranu státu, pozemků určených rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů a pozemků chráněných podle zvláštních předpisů). Spravoval rovněž pozemky, které přešly do jeho správy podle § 11 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a to z okresních úřadů k datu 1. 7. 2002 a od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k datu 1. 7. 2003. Podle původního ustanovení § 29 zákona o půdě majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nebylo možné převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákona č. 428/2012 Sb. Na základě tohoto ustanovení nebylo možné převádět celkem 48 508 ha zemědělské půdy ve správě PF ČR. Zákonem č. 299/2009 Sb., kterým byl novelizován zákon o PF ČR, byla PF ČR uložena povinnost vytvořit rezervu státních pozemků vymezených nařízením vlády k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou. Rezerva státních pozemků byla následně vymezena nařízením vlády č. 237/2011 Sb. Vedle souboru nemovitostí, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, tak rezerva státních pozemků vytvářela další soubor nemovitostí nepřevoditelných na jiné osoby, resp. převoditelných až v příštích letech ke splnění daného záměru. Od 1. 1. 2010 došlo přijetím zákona č. 299/2009 Sb., kterým se měnil zákon o PF ČR, k přeměně systému řízení PF ČR z modelu kolektivního (výkonný výbor, presidium) na model manažerský (ředitel, náměstkové). Od 1. 5. 2010 bylo zřízeno 14 krajských pracovišť, která převzala vymezené části agendy dosavadních územních pracovišť, zastřešovala odloučená (bývalá územní) pracoviště v příslušném kraji a koordinovala proces snižování jejich počtu. -

- 21 PF ČR se podílel vedle agend vyplývajících ze zákona také na spolufinancování řady oborů zemědělství a péče o krajinu na základě rozhodnutí vlády a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V minulých letech byly příjmy PF ČR, které byly získány realizací zákona o prodeji půdy, resp. z prodeje státní zemědělské půdy, použity například na -

zmírnění následků povodní ve výši 750 mil. Kč v roce 1997 a 500 mil. Kč v roce 2002, realizaci programu obnovy venkova ve výši 250 mil. Kč v roce 1997 a 1998, 200 mil. Kč v roce 2000, 100 mil. Kč v roce 2001 a 100 mil. Kč v roce 2002, - podporu obnovení včelstev, která uhynula následkem nepříznivého zimního období, ve výši 80 mil. Kč v roce 2003, - podporu chovu krav bez tržní produkce mléka a k podpoře chovu ovcí ve výši cca 220 mil. Kč v roce 2000, - podporu vývozu výrobků z kravského mléka ve výši 200 mil. Kč v roce 2004 Státním zemědělským intervenčním fondem, - podporu vodního hospodářství a pozemkových úprav ve výši 700 mil. Kč v roce 2005, - podporu pozemkových úprav ve výši cca 2 000 mil. Kč od roku 2000, - národní doplňkové platby k přímým podporám pro rok 2009 ve výši 1 300 mil. Kč a pro rok 2010 ve výši 1 500 mil. Kč, - podporu značky kvality „KLASA“ ve výši 150 mil. Kč v roce 2010, nebo - zalesnění a příspěvky obcím na převedený majetek. V souvislosti s agendou danou zákonem o PF ČR, zákonem o půdě a zákonem o prodeji půdy vedl PF ČR řadu soudních sporů jak na straně žalující, tak i žalované. Jednalo se převážně o spory o určení vlastnického práva, u nichž je obtížné vyčíslit jejich hodnotu. Vedle těchto sporů byl PF ČR žalován řadou oprávněných osob na náhradu škody v souvislosti s uplatňováním restitučních nároků, a to v celkové výši 399 797 tis. Kč. b) Pozemkové úřady Existenci pozemkových úřadů stanovil zákon o půdě, když v řadě svých ustanovení tyto úřady uvádí, a to v souvislosti s výkonem zásadních aktivit v řízení restitučním a v řízení o pozemkových úpravách. V roce 1991 byla soustava pozemkových úřadů založena zákonem č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Pozemkové úřady se staly součástmi okresních úřadů, přičemž v čele stál Ústřední pozemkový úřad jako součást Ministerstva zemědělství. Pozemkové úřady ovšem nikdy nevznikly jako samostatná organizační složka státu, která by byla účetní jednotkou. Správní řízení byla v oblasti restitucí a pozemkových úprav vedena pozemkovými úřady, které byly jedním z referátů okresních úřadů. Státní správa, kterou vykonávaly okresní úřady, byla od 1. 1. 2003 přenesena na samosprávné celky a jiné správní úřady. V důsledku toho došlo k začlenění soustavy pozemkových úřadů do organizační struktury Ministerstva zemědělství, které do této doby pozemkové úřady řídilo prostřednictvím Ústředního pozemkového úřadu pouze metodicky a bylo v případech stanovených zákonem odvolacím orgánem. Soustava pozemkových úřadů byla založena v rámci Ministerstva zemědělství zákonem o pozemkových úpravách. Soustavu tvořily pozemkové úřady, zřízené jako správní úřady pro výkon činností v tomto zákoně uvedených. V kompetenci těchto úřadů byla zejména rozhodovací činnost na úseku restitucí, rozhodování v řízení o pozemkových úpravách, organizace pozemkových úprav, zajišťování vytyčování pozemků, koordinace pozemkových úprav ve vztahu k územnímu plánování a ve vztahu ke katastru nemovitostí, zajišťování aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a zajišťování lustrace

- 22 nemovitostí ve vlastnictví státu. V čele soustavy byl Ústřední pozemkový úřad, který měl rozhodovací pravomoc v otázkách, zda se na majetek vztahuje zákon o půdě a kromě řízení pozemkových úřadů, zajišťování výzkumu, vzdělávání a osvěty v oboru pozemkových úprav zabezpečoval činnost na úseku aktualizace BPEJ a uděloval úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav. Současně byl odvolacím orgánem proti rozhodnutí pozemkových úřadů. V rámci řízení o komplexních pozemkových úpravách bylo k 31. 12. 2014 vydáno 6 099 rozhodnutí. Počet rozhodnutí pozemkových úřadů, která byla napadena odvoláním a předána odvolacímu orgánu: Řízení o pozemkových úpravách předaná odvolacímu orgánu rok Počet předaných Celkový počet vydaných prvoinstančních rozhodnutí rozhodnutí 2010 34 360 2011 35 395 2012 30 425 2013 34 459 2014 36 495

Vydaná rozhodnutí o udělení úředního oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav: Vydaná úřední oprávnění rok

počet

celkem

2010

8

823

2011

21

844

2012

0

844

2013

7

851

2014

9

860

1.2.2 Výsledky činnosti SPÚ v klíčových agendách a) Převody pozemků podle zákona o prodeji půdy a zákona č. 503/2012 Sb. v letech 1999 až 2014 Rok 1999 2000 2001 2002 2003

Počet pozemků 18 1 270 10 959 40 105 79 754

Výměra (v ha) 12,83 667,68 8 928,54 39 125,92 71 232,29

Kupní cena (v tis. Kč) 8 648,50 63 639,90 490 228,05 1 858 006,17 3 202 489,27

- 23 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem

116 019 119 282 92 592 98 214 87 006 64 177 50 301 37 661 36 674 3 681 7 171 844 884

77 374,86 81 191,27 67 427,88 59 737,12 53 054,54 42 238,28 31 571,37 22 817,11 20 356,01 1 590,94 3 430,44 580 757,08

3 117 964,60 3 277 503,79 3 045 842,04 3 064 422,92 2 913 106,60 2 451 814,69 2 073 003,07 1 442 545,90 1 411 791,29 160 029,90 435 060,44 29 016 097,13

Výše uvedená tabulka a graf dokládají celkový rozsah převedených pozemků podle shora uvedených zákonů. Při přijetí zákona o prodeji pozemků v roce 1999 byl předpoklad odstátnění cca 500 000 ha zemědělské půdy. Převedeno celkem 580 757 ha, tedy předpoklad byl naplněn. b) Převody pozemků, budov a staveb k vypořádání restitučního nároku podle zákona o půdě v letech 1993 až 2014 Níže jsou uváděny přehledy převedených náhradních pozemků podle zákona o půdě (tj. za nevydané pozemky a v rámci ostatních náhrad) a rozsah nabídek pozemků podle zákona o půdě podle jednotlivých let. Těchto veřejných nabídek pozemků bylo celkem 73.

Hodnota pozemků v mil. Kč

Rok

1993

45,424

Hodnota budov a staveb v mil. Kč 603,257

Výměra pozemků v ha 280,756

Počet pozemků

2 554

- 24 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem

140,205 301,694 223,77 429,667 483,202 440,634 273,045 522,104 393,515 278,827 279,846 650,325 83,548 68,217 83,465 72,171 48,752 33,96 83,202 54,498 28,97

1 646,05 1 705,81 989,447 589,131 346,576 161,272 111,466 119,821 100,549 52,893 35,954 30,704 21,64 11,774 14,218 8,159 2,829 1,912 5,504 0,113 1,013

1 733,74 4 888,46 3 416,07 7 340,89 8 431,19 8 129,23 5 386,37 11 184,36 6 965,25 4 667,98 4 469,86 9 134,55 732,14 593,564 680,469 615,947 588,679 556,303 610,525 595,817 763,256

7 682 14 448 9 872 16 500 16 750 14 994 9 939 15 678 12 818 10 465 10 891 24 192 3 155 3 102 3 108 2 947 2 191 1 579 1 931 1 348 1 360

5 019,04

6 560,09

81 765,40

187 504

Přehled veřejné nabídky pozemků podle zákona o půdě v roce 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem

Nabídnutá výměra pozemků podle zákona o půdě v ha 5 549,70 22 446,84 17 733,53 22 987,91 7 224,06 9 801,20 8 442,77 10 292,20 4 591,73 3 024,65 2 048,18 2 366,56 2 202,19 1 646,81 2 147,67 2 440,16 2 751,70 127 697,85

- 25 Grafické znázornění porovnává výši nabídek pozemků se skutečně převedenými pozemky z těchto nabídek, kdy oprávněné osoby tyto nabídky zcela nevyužily. Z grafu je zřejmé, že od roku 2006 se objem nabídek zmenšil a přesto je oprávněné osoby zcela nevyužily.

Úspěšnost restituční nabídky vyjádřená převodem Rok nabídky 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Nabídnuto Počet 7 010 30 822 23 377 28 711 12 970 18 981 19 728 22 527 14 069 10 364 8 042 10 048 8 913 5 868 7 685

Výměra v m2 5 549 6992 22 446 8381 17 733 5315 22 987 9077 7 224 0609 9 801 1984 8 442 7681 10 292 2044 4 591 7303 3 024 6511 2 048 1762 2 366 5600 2 202 1946 1 646 8053 2 147 6683

Z toho převedeno po Úspěšnost vyjádřená nabídce Počet Výměra v m2 Počtem Výměrou 165 144 1118 2% 3% 1 675 1 439 5805 5% 6% 6 102 4 791 1867 26% 27% 7 592 6 463 2853 26% 28% 2 813 964 6878 22% 13% 3 171 1 715 4626 17% 18% 3 876 1 884 7321 20% 22% 7 502 3 488 4195 33% 34% 1 246 322 8549 9% 7% 1 243 318 7949 12% 11% 1 384 449 1984 17% 22% 1 295 392 3272 13% 17% 1 051 394 5953 12% 18% 741 392 7050 13% 24% 1 020 396 0767 13% 18%

- 26 2013 2014 Celkem

4 218 4 018

2 440 1568 2 751 6960

832 791

455 7019 606 7374

20% 20%

19% 22%

237 351

127 697 8469

42 499

24 620 4580

18%

19%

c) Nájemní a pachtovní smlouvy v letech 2010 až 2014 a příjmy z nich Rok

Počet smluv

Příjmy [mil. Kč]

2010

57 916

328,3

2011

57 400

292,4

2012

58 185

271,9

2013

56 466

238,8

2014

56 692

258,0

Celkem

286 659

1389,4

d) Aktuální stav státní rezervy zemědělské půdy Rezerva státní půdy byla dříve řešena zákonem o PF ČR, resp. ustanovením § 2 odst. 4 tohoto zákona za účelem zablokování pozemků pro potřeby státu. Důvodem bylo, že PF ČR byl právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku a nebylo možné použít zákon č. 219/2000 Sb. PF ČR podle zákona o prodeji půdy realizoval zejména prodej půdy a nárokové převody pozemků v jeho správě (např. restituční převody na oprávněné osoby, na obce, zahrádkáře a jiné oprávněné osoby). Docházelo tak k prodejům pozemků využitelných pro stát, a proto bylo nutné ošetřit potřeby státu, resp. jednotlivých ústředních orgánů státní správy, a zejména potřeby pro pozemkové úpravy, aby stát nemusel pozemky vykupovat. Nařízením vlády č. 237/2011 Sb. byly zablokovány konkrétní, jednotlivými ústředními orgány státní správy vybrané pozemky definované jako potřebné pro stát a zamezilo se tím jejich prodeji. Z důvodu změn katastru, potřeb jednotlivých ústředních orgánů státní správy, provedených pozemkových úprav apod. mělo být nařízení vlády průběžně jedenkrát ročně aktualizováno. Po nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády Ministerstvo životního prostředí žádalo o zařazení pozemků do nařízení vlády, avšak požadovaná výměra přesahovala celou výměru pozemků ve správě PF ČR. Vzhledem k těmto skutečnostem nebylo možné definovat pozemky potřebné pro Ministerstvo životního prostředí, které by bylo možné v nařízení vlády zablokovat, a nedošlo tak k žádné aktualizaci nařízení vlády, přestože Ministerstvo zemědělství dvakrát aktualizaci iniciovalo. PF ČR se zavázal převést mimo rezervu státní půdy na Ministerstvo životního prostředí 7 500 ha pozemků potřebných pro jeho činnost (např. zvláště chráněná krajinná území), přičemž převody těchto pozemků stále probíhají. Podle nařízení vlády č. 218/2014 Sb. je v rezervě státní půdy aktuálně blokováno pro účely uskutečnění rozvojových programů státu celkem 550 pozemků o výměře 244,6 ha. Ústřední správní úřad A) Ministerstvo dopravy B) Ministerstvo kultury C) Ministerstvo průmyslu a obchodu D) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Počet pozemků 375 6 1 1

Výměra [m2] 1 882 920 20 044 45 975 77

- 27 E) Ministerstvo vnitra F) Ministerstvo zemědělství – úsek vodního hospodářství

3

17 991

164

478 803

Celkem

550

2 445 810

SPÚ eviduje další požadavky ministerstev, včetně požadavku Ministerstva životního prostředí o zařazení vybraných pozemků do rezervy státních pozemků pro uskutečnění rozvojových programů státu. e) Stav pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ vhodných pro výkon působnosti SPÚ Jedná se o výčet pozemků, které nejsou dotčeny žádnou restitucí nebo jinou blokací bránící převodu či přechodu pozemku. Aktuální výše tohoto výčtu pozemků se mění, neboť je závislá zejména na stavu církevních restitucí, průběhu pozemkových úprav, probíhajících soudních sporech a správních řízeních ohledně vydání pozemků odňatých oprávněným osobám, ale také na výsledcích nakládání s majetkem. Kultura chmelnice lesní pozemek neurčeno orná půda ostatní plocha ovocný sad trvalý travní porost vinice vodní plocha zahrada zastavěná plocha a nádvoří

Počet parcel 1 113 2 749 34 532 77 871 113 590 1 705 66 002 1 833 20 770 22 301 3 047

Výměra [ha] 260 389 9 686 37 407 12 063 867 21 619 577 2 761 1 223 123

Celkem

345 513

86 974

f) Restituce podle zákona o půdě Oprávněnými osobami byli zpočátku pouze státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří měli trvalý pobyt na jejím území (tuto podmínku zrušil nález Ústavního soudu ČR č. 29/1996 Sb. s účinnosti od 9. 2. 1996) a jejichž půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990. Právo na vydání nemovitosti mohla oprávněná osoba uplatnit do 31. 1. 1993, přičemž neuplatněním práva ve lhůtě toto právo zaniklo. Právo na vydání nemovitosti mohla ale po 31. 1. 1996 uplatnit oprávněná osoba, která nebyla do 31. 1. 1993 nebo do 1. 9. 1993 oprávněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmínku trvalého pobytu, a to do šesti měsíců ode dne, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, jinak toto právo zaniklo. Zákon č. 253/2003 Sb., účinný ode dne 6. 8. 2003, který novelizoval zákon o půdě, stanovil mimo jiné novou lhůtu spočívající v tom, že oprávněná osoba měla právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání pozemku, jinak její právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniklo. Klíčové však bylo, že zároveň byla tímto zákonem zakotvena tzv. restituční tečka ke dni 31. 12. 2005. Následně se v roce 2005 Ústavní soud vyjádřil k tzv. restituční tečce. Dne 20. 12. 2005 vyhlásil Ústavní soud nález Pl. ÚS 6/05, kterým zrušil výše uvedenou dvouletou lhůtu

- 28 a restituční tečku, avšak pouze ve vztahu k oprávněným osobám a jejich dědicům. Naopak uvedená lhůta a restituční tečka k 31. 12. 2005 zůstaly zachovány a platí vůči osobám, které od oprávněných osob či jejich dědiců „odkoupily“ jejich nárok na vydání náhradních pozemků. Na základě tohoto nálezu byl zákon o půdě novelizován zákonem č. 131/2006 Sb. Postup poskytování náhradních pozemků podle zákona o půdě byl od počátku jeho účinnosti limitován tím, jak rychle bylo možno identifikovat pozemky ve vlastnictví státu a správě PF ČR do té míry, aby byly schopné ocenění a převodu. Značnou brzdou byla tzv. zjednodušená evidence zemědělské půdy, založená na užívacích vztazích zejména velkých zemědělských podniků (státních statků a zemědělských družstev). Zákon o půdě stanovil jako princip náhrad za původní nevydané pozemky poskytnutí jiných pozemků pokud možno v téže obci a přiměřené výměry a kvality. Současně však bylo nařízením vlády č. 504/1992 Sb. pro případy, kdy ke konsensu s oprávněnou osobou nedojde, stanoveno, že náhradu lze poskytnout též v hotovosti nebo v cenných papírech, které nebudou mít povahu státního dluhopisu, nebo ve věcech. Restituční nároky byly uspokojeny akciemi Restitučního investičního fondu a směnkami a současně oprávněné osoby zahájily proces postupování celých nebo částí svých nároků třetím osobám, přičemž nezřídka docházelo k řetězení postupů, takže v současné době není již možno spolehlivě zjistit, které osobě má být plněno. V penězích, směnkách a akciích byly vypořádány restituční nároky za nevydané pozemky v celkové výši 1 944,90 mil. Kč. S oprávněnými osobami (i postupníky) byly zpočátku podle jednotlivých katastrálních území obcí projednávány možnosti převodu identifikovaných státních pozemků a některé nároky tak byly uspokojeny alespoň zčásti. Řešení nároků oprávněných osob z jiných obcí však muselo být odsouváno na dobu pozdější, což se jevilo jako neúnosné a celý tento proces jako neprůhledný, ovlivnitelný ze strany zaměstnanců PF ČR. Téměř neřešitelné pak bylo uspokojení nároků ve větších a velkých městech, kde k odnímání půdy docházelo ve velkém měřítku za účelem výstavby sídlišť, dopravních sítí apod. Proto bylo zákonem č. 131/1994 Sb. zavedeno zveřejňování soupisu pozemků zamýšlených k převodu na úředních deskách obcí a princip poměřování přiměřenosti jiných (náhradních) pozemků podle kvality byl zákonem opuštěn. Následně byly vnitřním předpisem PF ČR zavedeny veřejné nabídky pozemků. Zveřejňování soupisu pozemků umožnilo oprávněným osobám i postupníkům lepší výběr pozemků, současně se poskytovaly náhrady v cenných papírech. V roce 1999 byl tento způsob veřejných nabídek použit v zákoně o prodeji státní půdy, kde navíc oprávněné osoby získaly ještě možnost nabízené pozemky si s předností koupit a jejich cenu, pokud přesahovala výši nároků na náhradní pozemek, doplatit. V rámci těchto převodů byly započteny restituční nároky (podle § 11 za nevydané pozemky) na kupní cenu v celkovém objemu 1 354, 62 mil. Kč. Vzhledem ke stávající výměře státní půdy, se kterou je SPÚ příslušný hospodařit, se již ve většině katastrálních území vyčerpala možnost veřejných nabídek i zájem oprávněných osob. Zbývající pozemky je nezbytné ponechat ve vlastnictví státu pro jeho potřeby a veřejné účely. V některých katastrálních územích výměra státních pozemků převyšuje potřeby státu a veřejné účely a bylo by možné je ještě nabídnout oprávněným osobám jako pozemky náhradní. Ostatní nároky budou již moci být uspokojeny pouze peněžitou náhradou. Celková hodnota restitučních nároků za nevydané pozemky (§ 11) v průběhu let, kterou měl SPÚ, resp. PF ČR, vypořádat, dosáhla 8 122,97 mil. Kč a zůstává k vypořádání 558,04 mil. Kč. Struktura nevypořádaných zůstatků restitučních nároků na náhradní pozemky (§ 11a) - stav k 31. 12. 2014

- 29 interval hodnoty nároků

do 1 101 501 1001 10000 100000 500000 nad

počet osob celkový nevypořádaný nárok na náhradní pozemek

1 100 500 1000 10000 100000 500000 1000000 1000000

celkem

průměrný nevypořádaný nárok na náhradní pozemek 332,27 Kč 0,03 Kč 199 094,72 Kč 38,91 Kč 2 057 013,64 Kč 268,68 Kč 3 898 183,76 Kč 731,37 Kč 73 523 004,90 Kč 3 726,65 Kč 193 579 497,39 Kč 26 398,40 Kč 112 876 928,20 Kč 196 649,70 Kč 35 185 232,91 Kč 663 872,32 Kč 136 721 330,65 Kč 3 107 302,97 Kč 558 040 618,44 Kč 9 903,82 Kč

10510 5117 7656 5330 19729 7333 574 53 44 56346

Struktura nároků podle krajů Celkové nároky z rozhodnutí

zůstatek nevypořádaného nároku

kraj počet osob hodnota nároku počet osob Jihočeský 15946 570 065 113,96 Kč Jihomoravský 8445 614 335 643,86 Kč Karlovarský 4023 413 848 081,98 Kč Královehradecký 8424 578 811 787,29 Kč Liberecký 4904 171 093 311,59 Kč Moravskoslezský 10731 593 627 612,66 Kč Olomoucký 6272 303 444 573,61 Kč Pardubický 7204 340 803 485,88 Kč Plzeňský 13476 1 141 331 237,36 Kč Praha 3301 892 985 662,60 Kč Středočeský 16598 1 037 917 599,96 Kč Ústecký 12049 870 310 811,80 Kč Vysočina 9557 439 796 195,18 Kč Zlínský 3811 154 863 813,75 Kč

6902 4193 1793 3440 2215 5285 2363 2878 6638 2105 7084 6130 4181 1643

hodnota nároku 33 595 283,90 Kč 54 694 718,99 Kč 11 719 598,55 Kč 19 252 001,37 Kč 12 080 719,50 Kč 37 055 560,57 Kč 13 920 558,42 Kč 13 943 575,42 Kč 39 520 370,80 Kč 174 721 007,72 Kč 68 505 406,07 Kč 45 849 149,22 Kč 24 488 117,87 Kč 9 040 634,22 Kč

Zůstatky nevypořádaných restitučních nároků v tis. Kč Datum

Nároky za nevydané pozemky

Nároky na ostatní náhrady

Na převod pozemku

Jen na peněžitou náhradu*

31.12.2010

736 378

111 904

181 864

31.12.2011

706 964

83 335

166 511

31.12.2012

589 111

74 003

149 039

31.12.2013

560 093

73 133

138 069

31.12.2014

558 041

76 947

126 388

- 30 * Jedná se o nároky na náhradní pozemky, které byly postoupeny, přičemž postupník není osoba splňující podmínku podle § 13 odst. 8 a současně již uběhly 2 roky ode dne právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu, takže tyto nároky lze vypořádat již pouze v penězích.

Celková hodnota restitučních nároků na náhrady (§ 18a), kterou měl SPÚ, resp. PF ČR, vypořádat dosáhla 11 206,63 mil. Kč a zůstává k vypořádání 126,39 mil. Kč. Poskytnuté finanční náhrady v tis. Kč: Rok

Finanční náhrada

2010

54 850

2011

28 920

2012

22 750

2013

27 362

2014

5 995

Celkem

139 877

Správních řízení o vydání a nevydání původního majetku oprávněným osobám podle tohoto zákona probíhá na KPÚ pro hlavní město Praha 139, na KPÚ pro Jihomoravský kraj 141. Soudních sporů týkajících se restitucí podle zákona o půdě bylo cca 6000. V současné době eviduje SPÚ cca 1500 těchto soudních sporů, z nichž byl počet žalob o převod náhradních pozemků celkem 1183, z toho: Žaloby o převod náhradních pozemků úspěch SPÚ ve věci

874

částečný úspěch SPÚ ve věci

26

neúspěch SPÚ ve věci

56

neukončené soudní spory

227

Celkem

1183

g) Pozemkové úpravy Financování pozemkových úprav - struktura zdrojů (mil. Kč) Rok

CELKEM

Státní rozpočet

Zdroje EU

Rozpočet SPÚ

PFČR

PPO

ŘSD

Ostatní

2003

808

444

270

-

52

-

24

18

2004

902

564

201

-

76

-

55

6

2005

1 060

377

453

-

162

-

65

3

2006

1 249

449

580

-

74

-

137

9

2007

1 236

663

277

-

153

64

77

2

2008

1 573

800

354

-

243

45

130

1

2009

1 947

630

870

-

218

113

102

14

2010

1 715

700

507

-

346

117

44

1

- 31 2011

1 620

697

436

-

150

309

24

4

2012

1 575

611

317

-

374

228

45

0

2013

1 172

699

415

51

-

-

7

0

2014

2 108

675

1 369

52

-

-

12

0

Financování pozemkových úprav- struktura činností (mil. Kč) Realizace společných zařízení Rok

Návrhy (projekty)

CELKEM

Realizace celkem

Cesty

Vodoh.a protieroz. opatření

Ekolog. opatření

2003

808

413

395

321

40

34

2004

902

525

377

325

32

20

2005

1 060

542

518

458

37

23

2006

1 249

441

808

667

111

30

2007

1 236

589

647

411

182

54

2008

1 573

866

707

579

81

47

2009

1 947

814

1 133

913

174

46

2010

1 715

876

839

673

133

33

2011

1 620

790

830

636

126

68

2012 2013 2014

1 575 1 172 2 108

687 470 381

888 702 1 727

644 538 1 511

178 131 183

66 33 33

Přehled komplexních pozemkových úprav Komplexní pozemkové úpravy Rozpracované Rok

počet za rok celkově

Ukončené

plocha (ha)

počet

plocha (ha)

za rok

celkově

za rok

celkově

za rok

celkově

2003

122

427

51 584,42

202 572,70

111

392

41 196,17

144 314,97

2004

162

492

82 481,00

240 798,82

95

487

53 312,59

197 627,56

2005

73

469

32 597,30

230 313,09

90

577

39 236,23

236 863,79

2006

176

565

87 388,46

281 508,17

86

663

38 215,79

275 079,58

2007

169

824

78 578,21

361 401,00

128

791

59 250,01

324 329,59

2008

218

702

120 562,70

364 565,35

121

912

57 064,84

381 394,43

2009

226

806

123 886,39

418 303,61

122

1 033

61 819,14

442 432,05

2010

165

813

71 269,77

416 774,27

151

1 184

73 415,36

515 847,41

2011

118

779

60 414,83

404 037,58

148

1 334

72 649,89

589 091,85

2012

171

822

75 435,02

422 587,21

146

1 484

75 147,43

667 519,71

2013

86

770

38 131,84

387 112,86

179

1 683

87 062,70

763 153,15

2014

109

734

52 026,81

367 321,27

149

1 817

73 703,85

832 262,52

- 32 -

Výhled nově zahajovaných pozemkových úprav Rok 2015 2016 2017

Počet pozemkových úprav k zahájení 213 296 233

V rámci České republiky by měly pozemkové úpravy být zahájeny výhledově v cca 7 000 katastrálních území, přičemž pro společná zařízení v každém katastrálním území je potřeba v průměru 10 ha státních pozemků. h) Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků SPÚ je v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb. příslušný hospodařit se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků, tj. převážně se stavbami vodních děl hlavních odvodňovacích zařízení, které převzal k 1. 7. 2012 do své správy PF ČR od zaniklé Zemědělské vodohospodářské správy, organizační složky státu. Konkrétně se jedná o tento majetek (stav k 31. 12. 2014): -

8 893,769 km kanálů (5 125,850 km otevřených a 3 767,919 km trubních) 17 vodních nádrží 126 čerpacích stanic

Na tomto majetku byly provedeny za období od 1. 7 2012 do 31. 12. 2014 udržovací práce a opravy v následujícím rozsahu: 2. polovina roku 2012 (v Kč) 16 473 299,35

provedené práce běžné udržovací práce a opravy prvotní zásahy (náprava havarijního stavu) zajištění provozu (zejména čerpacích stanic) celkem

rok 2013 (v Kč)

rok 2014 (v Kč)

18 688 896,00

20 264 519,26

1 904 633,00

3 747 195,30

673 999,00

4 233 612,60

5 870 613,68

6 225 856,20

22 611 544,95

28 306 704,98

27 164 374,46

i) Církevní restituce podle zákona č. 428/2012 Sb. Sumární přehled výzev, uzavřených a schválených dohod a vydaných pozemků v řízení o vydání Dohody uzavřené

Dohody schválené

Vydáno v řízení o vydání

Počet kraj

Počet výzev

pozem. Počet z výzev dohod

Počet Výměra v Počet pozem. ha dohod

Počet Výměra v Počet pozem. ha dohod

Počet Výměra pozem. v ha

Jihočeský

357

7076

146

2679

1692,53

124

2288

1444,3

1

1

0,02

Jihomoravský

387

6648

149

1879

1336,23

51

527

420,44

2

3

2,06

Karlovarský

109

2879

66

330

153,5

57

239

111,65

Královehradecký

227

5697

128

1209

679,9

45

460

301

Liberecký

121

2428

82

852

655,63

52

499

429,03

- 33 Moravskoslezský

202

4442

138

1071

710,61

123

1011

667,01

2

3

17,04

Olomoucký

290

3713

94

835

820,36

76

713

732,91

2

30

28,49

Pardubický

170

3810

72

943

585,6

58

648

404,36

Plzeňský

252

8686

132

1785

1057,49

114

1461

889,94

5

15

13,24

67

601

12

24

15,44

9

13

13,2

4

9

13,8

Středočeský

530

10095

170

2807

2302,75

39

1005

984,81

Ústecký

229

5064

165

1502

1576,99

158

1435

1529,65

27

282

258,27

Vysočina

233

4520

79

1497

742,02

46

890

496,18

2

15

1,29

Zlínský

219

2403

158

1550

874,55

134

1341

758,94

3

18

2,06

Celkem

3393

68062

1591

18963

13203,6

1086

12530

9183,42

48

376

336,27

Praha

V současné době eviduje SPÚ 68 soudních sporů na základě žalob týkajících se církevních restitucí, z toho: - úspěch ve věci: 3, - neúspěch ve věci: 0, - neukončené soudní spory: 65. j) Předkupní právo SPÚ má v současné době možnost využít předkupní právo u pozemků prodaných podle zákona o prodeji půdy a zákona č. 503/2012 Sb. Stávající podmínky pro uplatnění předkupního práva nejsou dostatečné a neumožňují dokončit tento proces uzavřením kupní smlouvy. Vlastníci ve většině případů učiní formální nabídku, kterou nemíní vážně, a využívají možnosti vzít ji zpět, jestliže SPÚ projeví vůli nabídku přijmout, a to i v případě, že již SPÚ učinil první krok k akceptaci nabídky, tj. zaplatil vlastníkovi kupní cenu. Předkupní právo bylo založeno zákonem č. 95/1999 Sb. v době účinnosti předchozího občanského zákoníku jako předkupní právo sui generis, spojené výhradně s prodejem státních pozemků a jako takové je upraveno odlišně od obecného právního předpisu (vzniká ze zákona převodem pozemku). Cílem tohoto zvláštního postupu bylo umožnit státu získat zpět prodané pozemky (za výhodných cenových podmínek). K naplnění působnosti PF ČR, resp. SPÚ, takové pozemky mohou být například doplňovány do rezervy státních pozemků nebo k převodům na obce a kraje nebo v rámci pozemkových úprav. Z tabulky vyplývá, že SPÚ využívá předkupního práva skutečně pouze v případech, kdy nabídnuté pozemky splňují potřebu SPÚ. Speciální povaha tohoto předkupního práva si však ještě žádá upřesnění postupu vlastníků při jeho realizaci (lhůta a povinnost uzavřít smlouvu). Z přehledu vyplývá, že SPÚ zasahuje do záměrů zemědělců využitím předkupního práva poměrně zřídka. k) Bezúplatné převody na obce a kraje podle zákona č. 503/2012 Sb. Od nabytí účinnosti zákona o prodeji půdy a zákona č. 503/2012 Sb. byly obcím, popř. krajům, ke dni 5. 1. 2015 bezúplatně převedeny zemědělské pozemky v tomto rozsahu: Bezúplatné převody na obce a kraje dle zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., tzn. od roku 1999 do konce roku 2014 Počet převedených pozemků Výměra (v ha)

32 235 8 611,72

- 34 -

l) Privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb. Odstátnění vybraného zemědělského majetku probíhá v několika fázích. Dle současné právní úpravy a praxe je přípravná fáze tohoto procesu v kompetenci SPÚ. Rozhodovací fáze je v kompetenci Ministerstva financí, kdy pokud jde o přímý prodej – předkládá privatizační projekt Ministerstvo financí ke schválení do vlády, pokud jde o veřejnou soutěž a bezúplatný převod – rozhoduje o privatizačním projektu komise Ministerstva financí. Další realizační fázi uskutečňuje SPÚ, resp. místně příslušný Krajský pozemkový úřad. V rámci procesu privatizace majetku došlo k určitému zpomalení, které bylo zapříčiněno následujícím:  Dnem 30. 04. 2007 bylo pozastaveno rozhodování o přímých prodejích se splátkovým režimem a to s ohledem na zajišťování slučitelností s pravidly ES. Proto nebyly privatizační projekty se splátkovým režimem pro zemědělskou prvovýrobu předávány k dalšímu řízení, a to do konečného rozhodnutí Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Privatizační projekty se splátkovým režimem pro zemědělskou prvovýrobu se již nerealizovaly.  Na základě vyjasnění všech okolností pro poskytování podpor bylo vládou ČR schváleno Usnesení č. 8 ze dne 04. 01. 2012, které změnilo Usnesení vlády č. 565 ze dne 17. 05. 2006, v části část C. bod 16) tj. upravilo přílohu č. 1 „Zásad“ tak, aby odpovídala požadavkům EU a nařízení Komise č. 1857/2006 ze dne 15. 12. 2012.  V návaznosti na transformaci a vznik SPÚ bylo nutno veškeré listiny a vnitřní předpisy přepracovat. A zároveň bylo nutné zaktualizovat privatizační projekty, které se již nacházely ve schvalovacím procesu, v mnoha případech zajistit aktualizaci znaleckých posudků, zpracovat dodatky k již předaným privatizačním projektům. V návaznosti na požadavky Ministerstva financí doplnit u všech projektů nejen nabývací tituly, ale i souhlasy nabyvatelů s navýšením kupní ceny o znalečné.  Dnem 31. 12. 2014 bylo znovu pozastaveno rozhodování o přímých prodejích se splátkovým režimem pro zemědělskou prvovýrobu, a to z důvodu ukončení platnosti nařízení Komise č. 1857/2006 ze dne 15. 12. 2012. Dne 31. 12. 2014 pozbylo platnosti Usnesení vlády č. 8 ze dne 04. 01. 2012. V současné době je materiál k jednání vlády ČR, v němž je navrhována novela usnesení vlády č. 565 ze dne 17. 05. 2006, která by nahradila Usnesení č. 8 ze dne 04. 01. 2012 na „Režim podpory – splátkový režim pro zemědělskou prvovýrobu“ v připomínkovém řízení a navrhuje se též novela zákona č. 92/1991 Sb. spočívající v přechodu privatizace majetku zemědělské prvovýroby z SPÚ na Ministerstvo financí. 1.2.3 Definice problémů Dosavadní působnost SPÚ byla postavena na pokračování většiny činností PF ČR, kdy hlavním úkolem bylo zrealizovat co nejvíce převodů a prodeje státního majetku v jeho správě. Působnost SPÚ dále navázala na působnost pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu při realizaci pozemkových úprav. Za období trvání PF ČR bylo realizací zákona o prodeji půdy a zákona o půdě odstátněno více než 660 tis. ha státní zemědělské půdy. Vzhledem ke stávající zbývající výměře státních

- 35 pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ vhodných k výkonu působnosti SPÚ (viz bod 1.2.2 písm. e) důvodové zprávy) vyvstává potřeba zabezpečit dostatečné množství pozemků pro potřeby státu, aby stát po neuvážených převodech v budoucnu nebyl následně zbytečně nucen jiné pozemky draze nakupovat či jinak nabývat od fyzických či právnických osob. V současné době tak vzniká potřeba -

blokovat pozemky v příslušnosti hospodaření pro SPÚ nejen pro realizaci pozemkových úprav, kdy například v následujících třech letech se předpokládá zahájení 742 pozemkových úprav z celkově předpokládaných 7 000 pozemkových úprav,

-

zajistit vydávání pozemků pro oprávněné osoby podle zákona o půdě na základě pravomocného soudního rozhodnutí,

-

zajistit převod pozemků v případech nárokových žádostí o převod pozemků, kdy je SPÚ povinen žadateli požadovaný pozemek převést, stejně tak jako v případě uplatnění předkupního práva vlastníka stavby,

-

blokovat pro jiné organizační složky státu a státní organizace žádající o pozemky potřebné k zajištění výkonu jejich činnosti nebo vyžaduje-li to veřejný zájem,

-

vytvářet podle stávajícího znění zákona č. 503/2012 Sb. rezervu státních pozemků pro potřeby ústředních orgánů státní správy vymezených nařízením vlády k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.

V oblasti restitucí současná právní úprava nebere dostatečný zřetel k ekonomickým dopadům nákladného a neefektivního naturálního řešení restitučních nároků některých oprávněných osob. Jak praxe ukázala a ukazuje, očekávání oprávněných osob daleko přesahují cíle dané zákonem o půdě a namísto zmírnění některých majetkových křivd očekávají veřejnou nabídku pozemků, které jim následně umožní výnosné investice, tj. pozemků ve velkých městech a jejich bezprostředním okolí, v místech očekávané rozsáhlé investiční výstavby, dopravních cest, průmyslových zón apod., tedy primární účel zákona o půdě spočívající ve zmírnění některých majetkových křivd způsobených původním zemědělcům a navrácení zemědělského majetku či poskytnutí náhradního zemědělského pozemku oprávněným osobám je v praxi obcházen. S ohledem na již převedený počet pozemků ze správy PF ČR a následně z příslušnosti hospodaření SPÚ na třetí osoby nelze očekávat vyšší kvalitu a kvantitu pozemků ve veřejných nabídkách SPÚ. Zároveň je zcela zbytečné a neefektivní pokračovat ve veřejných nabídkách pro oprávněné osoby, které buď nemají zájem o účast ve veřejných nabídkách a preferují mimořádné procesní prostředky soudní cestou (tj. žaloby o nahrazení projevu vůle, žaloby o uložení povinnosti uzavřít smlouvu), nebo jejich nárok v intervalu do 1,- Kč až do 1.000,Kč neumožňuje nabídku restituce formou náhradního pozemku. Proto je navrhováno v souvislosti s náklady státu nepokračovat v tomto postupu, jestliže je možné vyplatit peněžitou náhradu a restituci konečně ukončit. SPÚ převzal k 1. lednu 2013 s působností PF ČR i dosavadní zákonem stanovené postupy, které se s ohledem na jeho příjmy zejména z privatizace zemědělských podniků, prodeje státní zemědělské půdy a jejího pronájmu nejevily jako nepřiměřeně nákladné a nezatěžovaly ani státní rozpočet, protože nebyly jeho součástí. Rezervu státní půdy tvořil PF ČR výhradně pro rozvojové programy státu schválené vládou, které zatím nejsou nikterak rozsáhlé, ale jiné úkoly kromě restituce a prodeje státní zemědělské půdy v podstatě neměl. SPÚ je však organizační složkou státu a otázkou účelnosti a ekonomické náročnosti svých postupů se s ohledem na možnosti státního rozpočtu zabývat musí.

- 36 Stávající právní úpravou dochází k pokračování činnosti PF ČR, kdy zájmem státu bylo zemědělskou půdu převést do rukou zemědělským subjektům a jiným osobám, resp. současná právní úprava funguje pro převody zemědělské půdy ve prospěch oprávněných osob, popřípadě zemědělců, aniž by jakkoli reflektovala změnu v poklesu disponibilní výměry pro SPÚ a stanovila pravidla pro další postup s ohledem na zákonem vymezené další činnosti SPÚ. Má-li zákon o SPÚ primárně řešit potřeby státu ve vztahu k zemědělské půdě, je nutné stávající právní úpravu koncepčně změnit a provést novelizaci zákona o SPÚ, jinak nelze potřeby státu naplnit a rezervu pozemků zajistit. Na základě zjištění historie dosavadního prodeje a převodů pozemků státu je nutné učinit adekvátní legislativní kroky k zabezpečení dostatečné rezervy státních pozemků pro zabezpečení fungování státu a jeho potřeb, jako je úprava postupů při nakládání s majetkem státu v příslušnosti hospodaření SPÚ, stanovení nových podmínek pro převod a prodej pozemků a staveb a také možnost koupí pozemků pro potřeby státu. Při aplikaci zákona č. 503/2012 Sb. ve stávajícím znění byly zjištěny problémy, které je nutné vyřešit zpřesněním podmínek převodů tak, aby byl zabezpečen jednoznačný výklad jednotlivých ustanovení zákona č. 503/2012 Sb. při jeho realizaci včetně stanovení přednosti při souběhu různých typů žádostí o převod pozemků. Přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník došlo k některým aplikačním problémům, které je nutné odstranit. 2. Návrh řešení 2.1. Popis cílového stavu Budou-li přijaty navržené změny zákona č. 503/2012 Sb., zákona o půdě, zákona č. 139/2002 a zákona č. 92/1991 Sb. - bude zachována výměra státních pozemků nezbytná pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou a pro pozemkové úpravy nutné v návaznosti na změny v právních vztazích k pozemkům po restituci a privatizaci, - ze státních pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ bude vytvořena rezerva určená pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou, kterou bude SPÚ spravovat, doplňovat a podle budoucí potřeby v rámci správního řízení měnit, - SPÚ bude mít možnost, resp. povinnost rezervu doplňovat k udržení potřebné výměry nákupem, směnou a využíváním předkupního práva, aby byly omezeny náklady na výkup pozemků pro potřeby státu, - realizace speciálního předkupního práva vázaného výhradně k prodeji státních pozemků od roku 1999 bude zprůchodněna zpřísněním podmínek pro postup vlastníků směřující k urychlení převodu vybraných pozemků zpět do vlastnictví státu, - z důvodu nemožnosti nabídnout oprávněným osobám, z nichž cca 50 % má dosud právo na převod náhradního pozemku v ceně do 1 000 Kč, náhradní pozemek odpovídající ceny a dále z důvodu stále se zmenšujícího rozsahu nabídek vhodných pozemků při stejné nákladnosti veřejných nabídek budou zbývající náhrady zásadně poskytnuty výhradně v penězích, a v některých katastrálních územích bude v důsledku odložené účinnosti některých bodů novely zákona o půdě ještě zachována možnost veřejné nabídky pozemků, pokud to dovolí rozvojové programy státu popřípadě potřeby pro komplexní pozemkové úpravy; k uspokojení nároků bude využíváno v širším rozsahu i zápočtu restitučních závazků státu proti kupním cenám nemovitých věcí,

- 37 -

-

-

-

ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku budou po složení kauce prodávány zbývající nepotřebné budovy, stavby nebo jejich soubory, které jsou nemovitou věcí, takže proces bude zkrácen a dojde k finančním a administrativním úsporám, s výjimkou pozemků pro stavby pro bydlení budou obcím bezúplatně převáděny pozemky v zastavěné nebo zastavitelné části obce (pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejnou zeleň); podmínky převodu silničních pozemků na obce a kraje se měnit nebudou, pozemky určené pravomocným rozhodnutím o umístění stavby ve prospěch obce budou obcím převáděny za úplatu, podmínky převodu pozemků na zemědělské podnikatele zůstanou zachovány, pokud po změně územně plánovací dokumentace nebudou k tomuto účelu pozemky využity, jsou obec nebo kraj povinny pozemek vrátit státu nebo se s ním finančně vypořádat, pokud již byl pozemek převeden na třetí osobu. Tento princip zůstává zachován, pro kontrolu dodržení zákonných podmínek bezúplatně převedených pozemků SPÚ vždy k 1. 3. každého roku sleduje, zda nedošlo ke vzniku práva na zpětný převod nebo na zaplacení finanční náhrady tak, aby v krajním případě, kdy obec nebo kraj odmítne realizovat převod nebo poskytnout náhradu, bylo možno uplatnit právo soudní cestou bez rizika toho, že žalovaný namítne promlčení práva, podmínky bezúplatných převodů silničních pozemků na obce i kraje zůstanou nezměněny, v zákoně č. 139/2002 Sb. dojde ke zpřesnění několika ustanovení s ohledem na zkušenosti z praxe, SPÚ bude i nadále předkladatelem privatizačních projektů, ale realizace již bude probíhat v gesci Ministerstva financí; v této souvislosti je vyřešen i přesun přijatých prostředků na účtu SPÚ na zvláštní účet Ministerstva financí.

Přijetím navrhované právní úpravy bude zajištěna potřebná rezerva státních pozemků pro plnění úkolů SPÚ a pro rozvojové programy státu schválené vládou. 2.2. Návrh variant řešení 2.2.1. Varianta 1 – nulová Při zachování současné právní úpravy zákona č. 503/2012 Sb. a zákona o půdě nedojde k řešení identifikovaných problémů a vzhledem k rozsahu ročně převáděných pozemků v příslušnosti hospodaření SPÚ nebude možné plnit dále úkoly v působnosti SPÚ, zejména z důvodu absence jakéhokoli limitu zcizování zemědělské půdy. Bude docházet k neustálému poklesu výměry státních pozemků při nemožnosti zajistit jejich koupí za přiměřenou cenu potřebnou výměru. Zároveň by při poklesu výměry státních pozemků byl stát prostřednictvím SPÚ nucen nakupovat potřebné pozemky za cenu tržní, a tím by došlo k navýšení výdajů státního rozpočtu. Zachováním současné právní úpravy se stát vystavuje riziku, že nebude v budoucnu disponovat potřebným rozsahem státních pozemků na realizaci některých rozvojových programů. Toto riziko bylo po vzniku SPÚ vzhledem k objemu doposud převedených pozemků vyhodnoceno jako vysoké. Vyčerpáním této výměry by byl ohrožen výkon činnosti SPÚ, například provádění pozemkových úprav nebo by bylo ohroženo plnění usnesení vlády č. 1497 ze dne 30. listopadu 2009 k vytvoření 3% rezervy ze státních pozemků v jednotlivých katastrálních územích pro potřeby územních systémů ekologické stability.

- 38 2.2.2. Varianta 2 – změna zákona č. 503/2012 Sb. a zákona o půdě, zákona č. 139/2002 Sb. a zákona č. 92/1991 Sb. Tato varianta předpokládá přípravu a předložení novely zákona, kterou by došlo k úpravě stávajícího znění zákona č. 503/2012 Sb. a zákona o půdě tak, aby SPÚ mohl vykonávat svou činnost efektivněji a hospodárněji. Vytvoření a udržování potřebné rezervy státní půdy se nutně projeví v omezení možností zcizování pozemků. Proto byla před zahájením prací na navržených novelách zpracována Ústavem zemědělské ekonomiky a informací analýza systémů, kterými většina evropských zemí stanoví principy a nakládání se státní (zemědělskou) půdou a její správy. Byla provedena analýza právní úpravy ve Francii, Spolkové republice Německo, Litvě, Srbsku, Slovenské republice, Polsku a Maďarsku. Z ní vyplývá, že v Evropě zajišťují správu zemědělské půdy státní agentury dvěma způsoby podle toho, jestli v daném státě vzniklo vlivem historických událostí vlastnické právo státu k zemědělské půdě (v tom případě spočívá správa zemědělské půdy především v nastavení pravidel jejího zcizování soukromým subjektům na základě nastavení státních priorit), nebo jestli ve státě není žádná státní půda nebo je jí nedostatek a je pořizována výhradně za účelem konkrétního užití v budoucnu (správa zemědělské půdy pro veřejné účely je pak svěřena pověřeným organizacím, které ji nabývají formou přednostního práva státu při převodech pozemků na soukromém trhu a následně ji pro veřejné účely po určitou dobu zadržují). Českou republiku je třeba porovnávat s první skupinou států, ale je nesporně již ve fázi, kdy je nezbytné preferovat veřejné funkce státu a vytvořit pro jejich výkon potřebné podmínky, aby bylo možno co nejméně využívat institutu vyvlastnění, předkupního práva využívat zásadně v případech, kdy stát zcizil zemědělskou půdu za sníženou cenu (nikoli za cenu tržní), jako je tomu například ve Francii, kde důvodem ke snížení ceny na 65 % je orientovat místní trh s půdou ke zlepšení její struktury tak, aby pozemky byly v rukou zemědělců a zabránilo se spekulacím. Z analýzy dále vyplývá, že některé principy užívané například ve Spolkové republice Německo, Bulharsku, Albánii nebo Gruzii byly po r. 1990 v České republice v zákonech již zakotveny (například přednostní prodej zemědělcům včetně nájemců za účelem udržení kontinuity držby zemědělské půdy, majitelům sousedních nemovitostí za účelem zlepšení podmínek pro výkon vlastnických práv a ve Spolkové republice Německo prodej zemědělské půdy restituentům za zvýhodněných podmínek). Bude-li zcizování zemědělské půdy omezeno způsobem, jaký je ve variantě 2 navržen, nebude zatím nutno přistoupit k podstatně širšímu využívání dalších forem předkupního práva státu nebo dokonce zasahovat předkupním právem státu do soukromoprávních vztahů na trhu s půdou, přestože v některých evropských státech je to poměrně běžné. SPÚ jako správce rezervy státních pozemků vytvořené z pozemků v příslušnosti hospodaření pro SPÚ zajistí řádné a hospodárné nakládání s tímto majetkem státu. SPÚ zajistí v rezervě blokaci pozemků pro realizaci rozvojových programů státu příslušnými ústředními správními úřady s tím, že u těchto pozemků bude jednoznačně specifikován rozvojový program státu a účel využití daného pozemku v rámci rozvojového programu státu schváleného vládou. U těchto pozemků bude v katastru nemovitostí zapsána poznámka o státní rezervě. Pozemky z rezervy státní půdy budou nejen převáděny ústředním správním úřadům k realizaci rozvojových programů státu nebo používány k realizaci pozemkových úprav, ale za podmínek stanovených tímto zákonem též převáděny do vlastnictví obcí nebo krajů (pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšné opatření, pozemky v třetích zónách

- 39 národních parků, silniční pozemky nebo pozemky pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou). Zásadní změnou zákona č. 503/2012 Sb., je návrh na zavedení nové kompetence SPÚ jako správce rezervy státních pozemků, který je oprávněn s těmito pozemky v příslušnosti hospodaření pro SPÚ nakládat v rámci vytváření a udržitelnosti rezervy státní zemědělské půdy a který je oprávněn v rámci správního řízení rozhodnout o vložení a vynětí příslušného pozemku do rezervy pro účely realizace rozvojových programů státu. Dále je navrhováno například zajistit SPÚ v rámci jeho působnosti nezbytný přístup do základního registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců nebo možnost převodu nemovitých věcí mimo rámec zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. 2.3. Analýza rizik možných řešení Zastavení převodů náhradních pozemků ve veřejných nabídkách SPÚ na oprávněné osoby podle zákona o půdě může vyvolat diskuze ohledně vhodnosti tohoto postupu ze strany těchto oprávněných osob, avšak již dnes je SPÚ podroben kritice nedostatečnosti veřejných nabídek pozemků a s ohledem na stávající stav nelze predikovat zlepšení stavu, i když v některých katastrálních územích ještě budou veřejné nabídky náhradních pozemků pokračovat v důsledku odložené účinnosti některých bodů novely zákona o půdě. Oprávněným osobám zůstává právo na peněžitou náhradu za nevydané pozemky podle zákona o půdě, tudíž nedochází ke ztrátě nároku na kompenzaci, resp. zmírnění některých majetkových křivd. 2.4. Identifikace dotčených subjektů Navrhovaná právní úprava se dotýká těchto subjektů: Jednotlivé organizační složky státu, státní organizace, obce, kraje, oprávněné osoby podle zákona o půdě, vlastníci a uživatelé zemědělských pozemků, Svaz měst a obcí, Asociace krajů, Asociace soukromých zemědělců, Asociace poskytovatelů služeb v pozemkových úpravách, Českomoravská komora pozemkových úprav, Český úřad zeměměřický a katastrální, Agrární komora České republiky, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Svaz vlastníků půdy, Společnost mladých agrárníků, Spolek pro obnovu venkova, Svaz marginálních oblastí, Lesy České republiky, s. p. 2.5. Konzultace Navrhovaná právní úprava byla konzultována s následujícími subjekty: Český úřad zeměměřický a katastrální, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Agrární komora České republiky, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Lesy České republiky, s. p., Ústav pro zemědělskou ekonomiku a informatiku, Státní pozemkový úřad. Výsledkem konzultace s výše uvedenými subjekty je předložení návrhu právní úpravy.

- 40 3. Zhodnocení dopadů Vyhodnocení nákladů a přínosů Nová právní úprava si vyžádá zvýšené náklady na vyplácení peněžitých náhrad oprávněným osobám podle zákona o půdě, které budou stejně jako doposud hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Zbývající hodnota restitučních nároků k vypořádání je nejvýše 500 mil. Kč. Poskytnutí náhrady vyplývá z rozhodnutí pozemkových úřadů vydaných podle § 9 zákona o půdě. Peněžité náhrady jsou podle jednotlivých oprávněných osob průběžně evidovány jako restituční závazky. Představují cenu pozemků odňatých a v restituci oprávněným osobám nevydaných jednotlivých pozemků podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. popřípadě představují uhrazené částky přídělových cen. Další náklady v souvislosti s vyplacením peněžitých náhrad při jejich poskytování nevzniknou. V rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství náklady na peněžité náhrady nebudou mít přímý dopad na státní rozpočet, ale mohou se projevit menšími příjmy do státního rozpočtu. Na druhé straně lze očekávat finanční úspory, které vzniknou zachováním státní půdy pro veřejné účely, tj. využitím pozemků, které by jinak byly ve veřejných nabídkách oceněny znalcem v restitučních cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. a převáděny bezúplatně. Náhrada v pozemcích odpovídajících výši zbývajících restitučních nároků za pozemky by při této ceně zemědělských pozemků vyžadovala cca 10 000 ha zemědělské půdy; pokud by podle dosavadního využívání veřejných nabídek pozemků z pouhých 19 % měla být převedena tato výměra, musela by veřejná nabídka pozemků být pětkrát větší, tj. 50 000 ha zemědělské půdy. Náklady na realizaci převodů pozemků podle zákona o půdě (zejména na znalecké posudky o ceně pozemků, geometrické plány, případně inzerce veřejných nabídek s údaji o pozemcích, jejich ceně, podmínkami účasti na nich atd.) v posledních 4 letech činily v průměru 6,415 mil Kč ročně. Za předpokladu, že by čtyři pětiny nákladů byly opět vynaloženy zbytečně, mohou být ročně ušetřeny náklady ve výši 5,132 mil Kč. Bude-li tato forma náhrady ukončena, zůstanou v rezervě státu pozemky, které by v případě potřeby pro plnění vlastních úkolů kupoval stát nejméně za tržní cenu, tj. v průměru cca za 10-20 Kč/m2 podle oceňované lokality. Přínosem by mělo být efektivnější a operativnější fungování SPÚ, dokončení restitučního procesu, formulační zpřesnění zákona č. 503/2012 Sb., zajištění řádné správy majetku v příslušnosti hospodaření SPÚ, omezení výdajů státu na bezvýsledné administrativní procesy a zamezení neefektivního snižování rozsahu státních zemědělských pozemků. Pozemky v příslušnosti hospodaření SPÚ bude možné za úplatu propachtovat k zemědělské výrobě a v budoucnosti pružně využívat ke stanovenému účelu, tj. podle výkonu zákonem dané působnosti SPÚ. Potřeby státu se vyvíjejí a nelze tedy přesně zanalyzovat a predikovat, kolik pozemků bude třeba pro činnosti státu například za 30 let. Takto navržená rezerva pozemků se vytváří pro příští období pro účely pozemkových úprav, k zajištění pozemků pod stavbami vodních děl ve vlastnictví státu, pro účely protipovodňových opatření a zadržení vody v krajině pro případ sucha, k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou, pro směnu pozemků apod. Vzhledem k vytvoření rezervy státní zemědělské půdy, která bude sloužit k výkonu činnosti SPÚ, tj. ve veřejném zájmu pro uspokojování potřeb státu, by měla být zajištěna dostatečná

- 41 výměra pozemků pro pozemkové úpravy, případně pro směnu potřebných pozemků, čímž budou eliminovány náklady na koupi pozemků v rámci provádění pozemkových úprav. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, které se vztahují k předkládanému návrhu zákona. Předpisy Evropské unie se na vztahy, jež jsou předmětem právní úpravy, nevztahují. Návrhem nejsou do právního řádu České republiky implementovány předpisy Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu. Navrhovaná právní úprava není technickým předpisem ve smyslu směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. 6. 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, neboť neurčuje ani nemění technickou specifikaci žádného výrobku. Předkládaný návrh zákona není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k zákazu diskriminace. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů. Navrhovanou právní úpravou není měněno již existující zpracování osobních údajů. Navrhovaná právní úprava nepředstavuje zvláštní úpravu žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů. Zhodnocení korupčních rizik Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika. Navrhovaná právní úprava zavádí některá opatření, která zajistí eliminaci korupčních rizik. Jedná se především o soutěž o nejvhodnější nabídku, která stanoví transparentní pravidla v § 13 zákona č. 503/2012 Sb. týkající se postupu SPÚ při zamýšleném převodu pozemků. V neposlední řadě zavedení institutu správního řízení při rozhodování o převodu pozemků podle navrhovaného ustanovení § 3 odst. 5 rovněž zajistí transparentní a nediskriminační postup při blokacích pozemků pro rozvojové programy státu schválené vládou. Navrhované řešení je úměrné k rozsahu budoucí rezervy státních pozemků, postupy při převodu na jiné osoby jsou transparentní, neboť jsou pro ně stanoveny podrobné podmínky (zejména cenové), a pokud jde o dispozice s rezervou určenou pro ústřední správní úřady, jsou správní rozhodnutí SPÚ přezkoumatelná v druhé instanci Ministerstvem

- 42 zemědělství. Kompetence SPÚ jsou jednoznačně vymezené nejen zákonem č. 503/2012 Sb., ale také správním řádem a zákonem o majetku státu. Transparentní a nediskriminační postup spočívá v garantování práv jednotlivým účastníkům správního řízení správním řádem, kdy každému z účastníků svědčí příslušná procesní oprávnění a správní orgán je povinen tato práva respektovat. Pokud dojde ze strany správního orgánu k porušení garantovaných procesních práv a povinností, má účastník správního řízení možnost obrátit se na nadřízené orgány, resp. nezávislé soudní orgány, a žádat o zjednání nápravy. Z hlediska vlivu korupčních rizik na institut realizace předkupního práva podle Metodiky CIA lze konstatovat, že kompetentním orgánem, který v dané věci rozhoduje, je SPÚ. SPÚ posoudí, zda v konkrétním případě využije předkupního práva. V mezidobí, tj. od učiněné nabídky na využití předkupního práva vlastníkem do doby přijetí nebo nepřijetí nabídky SPÚ, nelze nabídku vzít zpět. Nabídka vlastníka pozemku je učiněna vůči místně příslušnému Krajskému pozemkovému úřadu, který takovou nabídku posuzuje a který je následně kontrolován příslušným odborem ústředí SPÚ. Z hlediska poskytování zbývajících náhrad v penězích lze konstatovat, že systém náhrad v penězích již v současné době funguje, protože zákon č. 229/1991 Sb. od počátku s tímto systémem počítal. Již v současnosti existují efektivní interní kontrolní mechanismy (například kontrola prováděná odborem řízení restitucí SPÚ, odboru auditu a kontroly, kontrola Krajských pozemkových úřadů při vedení evidence restitučních nároků). Z navrhovaného procesu prodeje nepotřebných staveb nebo jejich souborů, které jsou nemovitou věcí, vyplývá, že jediným kompetentním orgánem rozhodujícím v konkrétních případech je SPÚ. Zároveň nedochází k nadměrnému soustředění pravomocí u jednoho obtížně kontrolovatelného orgánu, protože příslušnost hospodaření s nepotřebnými stavbami nebo jejich soubory je pro SPÚ. Rovněž jako u předchozího odstavce existují v současné době efektivní interní kontrolní mechanismy (například kontrola odborem auditu a kontroly a odborem řízení správy nemovitostí). Přezkum účinnosti regulace Předložená právní úprava bude do 3 let od účinnosti zákona podrobena přezkumu účinnosti regulace.

- 43 ZVLÁŠTNÍ ČÁST K Čl. I

K bodu 1 K § 1 odst. 5 Výčet právních předpisů, podle kterých SPÚ vykonává působnost, se doplňuje o zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ustanovení se přesunuje z § 3 do § 1, kam systematicky patří. K bodu 2 K § 2 odst. 5 Doplňuje se nový odstavec, kterým je stanovena pravomoc SPÚ, respektive ústředí SPÚ, rozhodovat v první instanci ve správních řízeních, která se týkají vkládání pozemků do státní rezervy a přesunů pozemků v rámci státní rezervy. Odvolacím orgánem proti těmto rozhodnutím je Ministerstvo zemědělství. K bodům 3 a 4 K § 2 odst. 6 Legislativně technická úprava v souvislosti s nově doplněným odstavcem v § 1. K bodu 5 K§3 Odstavec 1 stanoví, že pozemky, se kterými je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, tvoří rezervu státních pozemků (viz obecná část důvodové zprávy). Dále je vymezen účel, pro který je rezerva vytvořena. Podle odstavce 2 SPÚ zajišťuje vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy zejména směnou a koupí. Z § 27 zákona č. 219/2000 Sb. jednoznačně vyplývá, jakým způsobem je SPÚ povinen cenu pozemku při koupi nebo směně stanovit, tzn., že v případě, kdy SPÚ vystupuje jako nabyvatel pozemku, půjde o cenu nižší než obvyklou nebo maximálně o cenu obvyklou, a v případě kdy SPÚ vystupuje jako převodce, půjde o cenu vyšší než obvyklou nebo nejméně o cenu obvyklou. V odstavcích 2 až 5 je koncipován rozsah rezervy a způsob nakládání s ní. Rezervu státních pozemků tvoří všechny pozemky, které má SPÚ v příslušnosti hospodaření, tj. v současné době cca 160 tis. ha. Pozemky z této rezervy bude SPÚ používat ke všem převodům, které zákon ukládá (předpokládá se cca 70 tis. ha pro další etapy komplexních pozemkových úprav, cca 430 ha pro rozvojové programy vlády, 2 tis. ha pro převody na obce pro realizaci veřejně prospěšných staveb, 1 tis. ha pro realizaci převodů vlastníkům staveb k pozemkům ve vlastnictví státu, 2 tis. ha pro převody silničních pozemků na obce a kraje, 5 tis. ha pro vypořádání v rámci soudních řízení o vlastnictví nebo o převod nevydaných nebo náhradních pozemků apod.). Budoucí nároky na shora uvedené převody lze pouze odhadnout s ohledem na dosavadní zkušenost. Aby nedošlo k úplnému vyčerpání tohoto zdroje pro potřeby státu, které teprve v budoucnu mohou nastat, ukládá tento zákon SPÚ zachovávat minimální výměru 50 tis. ha a včas doplňovat koupí od jiných vlastníků nebo vhodnou směnou za podmínek stanovených zákonem č. 219/2000 Sb. s cílem rovněž zlepšit složení a zkvalitnění rezervy.

- 44 -

SPÚ se při nakládání s pozemky zařazenými v rezervě řídí především zákonem č. 503/2012 Sb. a zákonem o půdě, které jsou při nakládání s majetkem státu speciální právní úpravou vůči zákonu č. 219/2000 Sb. Při aplikačním výkladu se uplatní pravidlo lex specialis derogat legi generali, tj. pokud zákon č. 503/2012 Sb. nebo zákon o půdě nestanoví něco jiného, použije se obecný předpis (zákon č. 219/2000 Sb). Všechny pozemky ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodaření SPÚ automaticky spadají do rezervy podle odstavce 1 pod písm. a) včetně pozemků, k nimž SPÚ příslušnost hospodařit teprve bude nabývat. Pro převedení konkrétních pozemků z rezervy podle odstavce 1 písm. a) do rezervy podle odstavce 1 písm. b) zavádí zákon explicitně správní řízení vedené na ústředí SPÚ. Správní řízení o převedení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) je vedeno z moci úřední na základě podnětu ústředního správního úřadu státní správy. Využití správního řízení při převedení do rezervy podle odstavce 1 písm. b) zajistí nediskriminační a transparentní způsob rozhodování o zařazení pozemku do rezervy. Tento způsob byl předem projednán s jednotlivými ústředními správními úřady, které k této formě rozhodování neměly připomínky. Navrhovaná právní úprava nevytváří nový (specifický) druh správního řízení. Na postup při vedení správního řízení se použijí příslušná ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., která vymezují účastníky správního řízení, dotčené osoby resp. orgány a stanoví postupy k dosažení účelu správního řízení, tj. rozhodnutí ve správním řízení. Takové rozhodnutí pak bude rovněž přezkoumatelné podle příslušných ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. Účastník správního řízení bude o výsledku vždy informován, prostřednictvím doručování. Zároveň z důvodu právní jistoty ústředních správních úřadů je SPÚ povinen podat do 15 pracovních dnů od právní moci správního rozhodnutí návrh na zápis poznámky v katastru nemovitostí, případně návrh na výmaz poznámky o blokaci podle odstavce 1 písm. b), jestliže pozemek bude převeden do rezervy podle odstavce 1 písm. a), protože u pozemků zařazených v rezervě podle odstavce 1 písm. a) se poznámka v katastru nemovitostí nezapisuje. Návrh na výmaz poznámky v katastru nemovitostí u pozemků, které budou z rezervy podle odstavce 1 písm. b) převedeny na ústřední správní úřad, podá SPÚ ve lhůtě 15 pracovních dnů od účinnosti převodu pozemku do příslušnosti hospodařit ústřednímu správnímu úřadu. V odstavci 4 se SPÚ ukládá povinnost bezúplatně převést příslušnost hospodařit s pozemkem z části rezervy podle odstavce 1 písm. b) ve prospěch ústředního správního úřadu. V tomto případě bude SPÚ pořizovat zápis o změně příslušnosti hospodařit podle § 19 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. vždy jen s touto organizační složkou státu. Pokud pak v některých případech bude realizaci stavby v rámci rozvojového programu státu zajišťovat jiná organizační složka státu nebo státní organizace v rámci resortu daného ústředního správního úřadu, bude nezbytné, aby byl následně tímto ústředním správním úřadem uskutečněn ještě převod pozemku do příslušnosti hospodařit této konkrétní „investorské“ organizační složky státu nebo státní organizace v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., popřípadě do práva hospodařit státní organizace vyloučené z působnosti zákona č. 219/2000 Sb. K bodu 6 K § 3a Nově navrhované ustanovení zajistí SPÚ v rámci jeho působnosti nezbytný přístup do základního registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců, jehož některé údaje potřebuje nejen při řízeních v rámci pozemkových úprav, ale i při správě pohledávek státu z dlouhodobého splátkového režimu z privatizace zemědělských podniků a prodeje zemědělské půdy, ale též pro možnost

- 45 komunikace se současnými držiteli restitučních pohledávek za účelem dohody na uspokojení jejich restitučních nároků. K bodu 7 K § 4 odst. 3 Podle nového znění odstavce 3 budou moci být pozemky, tvořící rezervu státních pozemků ve smyslu navrhovaného § 3 odst. 1, a jiné nemovité věci (především stavby) přenechávány do užívání či požívání jednotlivým zájemcům do doby, než budou využity pro účel, pro který jsou rezervou. Pro nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb. se nepoužije § 27 zákona č. 219/2000 Sb. To platí jak pro nemovité věci, které ke dni účinnosti tohoto zákona bude mít v příslušnosti hospodaření SPÚ, tak pro nemovité věci, ke kterým SPÚ získá příslušnost hospodaření teprve v budoucnu. Původní znění odstavce 3 se stalo nadbytečným, resp. zavádějícím vzhledem k tomu, že napříště bude realizaci privatizace zajišťovat Ministerstvo financí. Skutečnost, že výnosy z převodů majetku provedených na základě realizace rozhodnutí o privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb. jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštním účtu a nejsou součástí státního rozpočtu, vyplývá přímo ze zákona č. 92/1991 Sb., konkrétně z jeho § 12 odst. 1 ve spojení s § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku). SPÚ by měl napříště zajišťovat pouze přípravu privatizačních projektů. Dořešení dosavadních neukončených případů je upraveno v čl. VIII přechodným ustanovením. K bodům 8 a 9 K § 6 odst. 1 písm. b) a g) Vzhledem k nové úpravě rezervy státních pozemků v § 3 se v tomto smyslu upravují § 6 odst. 1 písm. b) a g). K bodu 10 K § 6 odst. 3 a 4 Tyto odstavce se zrušují, neboť není žádoucí, aby měl SPÚ povinnost v dané věci oslovovat katastrální úřady. Jedná se o historický majetek obcí, o který měly možnost si požádat do 31. 3. 2013 ve smyslu zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1. 4. 2013 předmětný majetek přešel na stát a podle výkladu Ministerstva financí do příslušnosti hospodaření ÚZSVM. Blokace církevního majetku podle § 29 zákona č. 229/1991 Sb. byla zrušena účinností zákona č. 428/2012 Sb. Církve měly na podání výzev lhůtu do 2. 1. 2014. Od 5. 12. 2014 pak v souladu s § 13 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. může SPÚ nakládat s pozemky, na něž nebyla podána výzva příslušné církve. Bude-li daný pozemek (historický majetek obce nebo církve) dotčen soudním sporem, je tato informace evidována v interním informačním systému SPÚ. K bodu 11 K poznámce č. 14 Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje z důvodu nadbytečnosti a neaktuálnosti. K bodu 12 K § 7 odst. 1 písm. a) až c) Z ustanovení upravujícího bezúplatný převod zemědělských pozemků na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví se napříště

- 46 vylučují pozemky, jde-li o stavbu pro bydlení. Zkušenosti s těmito převody ukázaly, že požadavky obcí byly a jsou v některých případech nadsazené, tj. územní plány obcí jsou zpracovány na větší než nezbytnou plochu a následně požadován bezúplatný převod pozemků od SPÚ, aniž by tyto pozemky byly následně využity k investiční výstavbě. K bodu 13 K § 7 odst. 1 písm. e) Obdobně jako jsou převáděny bezúplatně pozemky v zastavěném území nebo zastavitelné ploše pro veřejně prospěšné stavby, bude podle navržené změny obcím zajištěn převod pozemků určených k realizaci veřejné zeleně nebo veřejně prospěšných opatření v tomto území. Pojmy veřejná zeleň a veřejně prospěšné opatření jsou vymezeny zákonem č. 183/2006 Sb. K bodu 14 K § 7 odst. 3 písm. e) Obdobně jako jsou převáděny bezúplatně pozemky v zastavěném území nebo zastavitelné ploše pro veřejně prospěšné stavby, bude podle navržené změny krajům zajištěn převod pozemků určených k realizaci veřejné zeleně nebo veřejně prospěšných opatření v tomto území. Pojmy veřejná zeleň a veřejně prospěšné opatření jsou vymezeny zákonem č. 183/2006 Sb. K bodu 15 K poznámce pod čarou č. 18 V textu poznámky pod čarou se zrušená vyhláška nahrazuje platnou vyhláškou č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). K bodu 16 K § 8 odst. 1 V případě, že nedojde k využití pozemků k realizaci účelu, který byl důvodem bezúplatného převodu, pozemky by měly být SPÚ vráceny, případně by měla být poskytnuta finanční náhrada, pokud není možný zpětný převod pozemků, jelikož již nejsou ve vlastnictví obce. Toto ustanovení se uplatní i v případech bezúplatného převodu za účelem realizace veřejné zeleně a realizace veřejně prospěšných opatření. K bodům 17 a 18 K § 8 odst. 2 Upravuje se formulační nepřesnost v odstavci vztahujícím se pouze na kraje tím, že se vypouští slova „jsou obec nebo“. Dále se na základě podnětu z krajů prodlužuje lhůta k převodu zemědělského pozemku z 90 dnů na 6 měsíců. K bodu 19 K § 8 odst. 3 V případě, že nedojde k využití pozemků k realizaci ve smyslu účelu bezúplatného převodu, pozemky by měly být SPÚ vráceny, případně by měla být poskytnuta finanční náhrada, pokud není možný zpětný převod pozemků, jelikož již nejsou ve vlastnictví kraje. Toto ustanovení zákona o SPÚ se uplatní i v případech bezúplatného převodu za účelem realizace veřejné zeleně a realizace veřejně prospěšných opatření.

- 47 K bodu 20 K § 10 Podle odstavce 1 je s ohledem některá omezení bezúplatných převodů (například nemožnost bezúplatného převodu na stavby pro bydlení) obcím umožněno za splnění stanovených podmínek a zejména na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby ve prospěch obce získat za úplatu pozemek na její pořízení. Odstavec 2 upravuje úplatný převod zemědělského pozemku ve státem podpořených průmyslových zónách (v projektech rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou) na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví. V odstavcích 3 až 5 se jedná o formální úpravu v návaznosti na účinnost nového občanského zákoníku, podle kterého se stavba stala součástí pozemku v případech, kdy je vlastník stavby a vlastník pozemku pod stavbou totožný. Není možné, aby vlastník stavby byl krácen na svých právech na převod pozemku sousedícího se zastavěným pozemkem pouze z důvodu nesouladu terminologie právních předpisů. K bodu 21 K § 10a Překupní právo nájemců pozemků, kteří na svůj náklad a za stanovených podmínek zhodnotili státní pozemek vysazením trvalého porostu, se předkládaným návrhem zákona nemění. V případě zamýšleného prodeje tak musí SPÚ učinit těmto osobám nabídku na využití předkupního práva. § 10a nově umožňuje, aby těmto nájemcům - zřizovatelům trvalého porostu bylo možné na jejich žádost a při splnění zákonem stanovených podmínek takové pozemky převést i dříve, než jim SPÚ učiní nabídku na využití předkupního práva. Nájemce takového pozemku nebude muset čekat na nabídku, ale ještě za trvajícího nájemního vztahu sjednaného na omezenou dobu bude moci sám o převod pozemku písemně požádat; cena pozemku je podle odstavce 3 pro oba způsoby převodu zjištěna stejným způsobem. Vzhledem k tomu, že ocenění cenou obvyklou neumožňuje rozlišit jednotlivé součásti a příslušenství, nelze osobě, která na pozemku zřídila trvalý porost a pozemek takto zhodnotila, částku za zhodnocení vyčíslit. Cena pozemku zjištěná podle platného cenového předpisu se skládá z ceny pozemku samotného, z ceny trvalého porostu, oplocení a jiných součástí nebo i příslušenství pozemku, takže na rozdíl od ceny obvyklé umožňuje z celkové ceny odečíst to, co nájemce na svůj náklad pořídil, a tímto způsobem zhodnocení pozemku s nájemcem vypořádat. Navržené ustanovení umožňuje převod pozemku a současně řeší vypořádání pronajímatele (státu) a nájemce za zřízené trvalé porosty, popřípadě další příslušenství, ke kterému by byl povinen přistoupit po skončení nájmu. Tímto se omezí náklady na další znalecké posudky. Dále se předejde rozdílům, které by vznikly při stanovení ceny obvyklé a stanovení výše náhrady nájemci. V některých případech nelze vyloučit, že by cena obvyklá byla nižší než následně poskytnutá náhrada. Jedná se o obdobu převodu pozemků podle § 12 zákona, která probíhá formou veřejné nabídky zemědělských pozemků oceněných dle platného cenového předpisu (oceňovací vyhláška). Pokud nelze zajistit převod pozemku za cenu odpovídající ceně tržní, je nutné posoudit kumulativní naplnění znaků veřejné podpory (čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU). Stejně jako dosud se umožňuje kupní cenu splatit v úročených splátkách. § 10b je obdobou stávajícího § 10 odst. 5 a stanoví pořadí žadatelů o tentýž pozemek.

- 48 -

K bodu 22 K § 11 Ustanovení upravující převod zemědělského pozemku na žádost vlastníka sousedícího pozemku se ruší z důvodu zachování koncepce rezervy státní půdy, tj. zamezení nadbytečnému snižování výměry státní půdy. Využitelnost tohoto ustanovení v praxi byla mizivá a v dosavadním zákoně nastavený mechanismus ocenění převáděného pozemku, resp. výtěžnost převodu byla s ohledem na malé výměry převáděných pozemků ve vztahu k nákladům nevýhodná pro stát z pohledu řádného a efektivního hospodaření s majetkem. Cíle převodů mohou být naplněny i v budoucnu zejména v rámci pozemkových úprav novým uspořádáním pozemků. K bodu 23 K § 12 odst. 1 Nové znění tohoto odstavce oproti platnému znění již neobsahuje text týkající se oprávněných osob z důvodu zrušení převodů pozemků na oprávněné osoby podle zákona č. 229/1991 Sb. Slova „Nebráni-li tomu ustanovení § 6“ jsou nadbytečná a nové znění tohoto odstavce je tedy již neobsahuje. K bodu 24 K § 12 odst. 2 Zrušované slovní spojení je nadbytečné, neboť SPÚ má úřední desku s dálkovým přístupem, na které se nabídky zveřejňují. K bodům 25 až 27 K § 12 odst. 3 a poznámce pod čarou č. 24 V tomto odstavci dochází k upřesnění způsobu ocenění pozemku i s jeho součástmi a příslušenstvím. V návaznosti na to je aktualizována poznámka pod čarou. K bodům 28 až 35 K § 12 odst. 4 až 1 Ustanovení týkající se převodu zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky se upravují z důvodu zrušení nabídek náhradních pozemků pro oprávněné osoby podle zákona č. 229/1991 Sb. K bodu 36 K § 12 odst. 13 Nový odstavec se doplňuje z toho důvodu, že vznikaly nejasnosti o dalším postupu v případech, kdy se případní zájemci domáhali opakovaného zařazení daného pozemku do veřejné nabídky podle § 12 v očekávání nižšího ocenění pozemku, než je ocenění stanovené pro prodej v soutěži o nejvhodnější nabídku podle § 13. K bodu 37 K § 13 Navrhovanou úpravou bude umožněno jednodušším způsobem odstátnit stavby na pozemcích jiných vlastníků a současně dosáhnout nejvýhodnější možné ceny při minimálních nákladech na prodej. Nově se zavádí 5% kauce, jejímž účelem je zajištění účasti jen těch osob, které mají skutečný zájem o koupi.

- 49 Při veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku se bude postupovat podle § 1772 a násl. občanského zákoníku. Občanský zákoník a navrhované znění § 13 tedy stanoví, jak má SPÚ při soutěži postupovat, aby nemohl být omezen okruh účastníků soutěže ani stanoveny jakékoliv další než zákonem stanovené podmínky. Transparentnost, otevřenost a rovné podmínky uchazečů budou zajištěny také tím, že budou zveřejněny podmínky účasti v soutěži na úřední desce a internetových stránkách SPÚ. Předpokládá se minimálně třicetidenní lhůta mezi zveřejněním a konáním veřejné soutěže. V soutěži bude vybrán uchazeč, který nabídne nejvyšší cenu. K bodům 38 až 40 K § 14 odst. 1 a 3 Návrh upravuje pojmosloví v souladu s novým občanským zákoníkem a odpovídá rozšíření možností prodeje podle § 13 zákona. K bodu 41 K § 14 odst. 4 V textu se doplňuje slovo „nejméně“ s tím, že se nechává na dohodě stran, zda kupující zaplatí SPÚ před uzavřením kupní smlouvy vyšší část kupní ceny než 10 %. K bodu 42 K § 14 odst. 5 Nově navržený odstavec dává možnost zápočtu pohledávek kupujícího vůči SPÚ na úhradu kupní ceny vzniklé při převodu majetku v příslušnosti hospodaření SPÚ i podle jiných zákonů. Všechny nároky, které má kupující, mají peněžitou formu. Pokud by výše pohledávky kupujícího byla sporná, je možné započítat na kupní cenu pohledávku kupujícího jen do výše, která je nesporná a ve zbytku ji řešit jiným způsobem (dodatečnou dohodou, soudně apod.). K bodům 43 až 45 K § 15 odst. 2 Úpravami tohoto odstavce se zpřesňuje dopad předkupního práva i na dalšího vlastníka, čímž se odstraňuje právní nejistota v otázce, zdali i následný vlastník, který již nekoupil pozemek od Pozemkového fondu ČR nebo SPÚ, je rovněž povinen nabídnout pozemek za stejných podmínek, za jakých jej koupil původní nabyvatel. Dále se stanoví podmínky a lhůty pro jednání související s realizací předkupního práva. Výsledkem by měla být lepší možnost využívání předkupního práva státu u pozemků, které může stát použít například pro veřejné účely. Z logiky věci vyplývá, že stát nemá zájem o uplatnění předkupního práva u bezúplatných převodů na obce a kraje, u úplatných převodů na obce, u úplatných převodů na vlastníky staveb a u pozemků s trvalým porostem, kdy nájemce má předkupní právo k pozemku. K bodu 46 K § 15 odst. 4 Odstavec byl uveden do souladu se zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

- 50 K bodu 47 K 15 odst. 7 Dosavadní znění odstavce je upřesněno a rozšířeno tak, aby bylo zřejmé, zda se předkupní právo státu neuplatní u vyjmenovaných případů pod písmeny a) a b) teprve po posouzení podmínek pro jeho neuplatnění ze strany SPÚ, tj. vždy až na základě podané nabídky k uplatnění předkupního práva státu. K bodu 48 K 15 odst. 8 Poslední věta dosavadního odstavce 7, týkající se doby, která se započítává do pětileté lhůty pro zánik předkupního práva, byla pro lepší přehlednost vyčleněna do samostatného odstavce. K bodu 49 K § 16 odst. 1 Doplněním nového písmene e) se úhrada nákladů na ocenění zemědělského pozemku stanoví jako podmínka uzavření smlouvy o převodu, která se váže na odstavec 5, kde je stanovena lhůta pro její zaplacení. K bodu 50 K § 16 odst. 2 Dochází k vypuštění nadbytečné věty vzhledem ke zrušení nabídek oprávněným osobám. Vzhledem k tomu, že lhůta pro podání žádostí o převod pozemků v chatových a zahrádkových osadách podle § 10 odst. 5 uplynula již před nabytím účinnosti tohoto zákona, je pořadí při řešení souběhu těchto v zákonné lhůtě podaných žádostí se žádostmi podle § 10 nebo podle § 10a odst. 2 upraveno v čl. II přechodným ustanovením. K bodu 51 K poznámce pod čarou č. 30 Legislativně technická úprava (aktualizace poznámky pod čarou). K bodu 52 K § 16 odst. 5 Nový odstavec výslovně stanoví povinnost žadatele uhradit náklady i v případě, že z důvodu na jeho straně nedojde k uzavření smlouvy, neboť tyto náklady by neměly být k tíži státního rozpočtu. K bodu 53 K § 17 odst. 2 Výslovně se stanoví, že vypořádání za trvalý porost se vztahuje k převodům pozemků na základě veřejné nabídky. K bodu 54 K § 19 odst. 1 Návrh reaguje na současnou praxi, kdy výše nájemného u pozemků je v současné době již vyšší než 1%. K bodu 55 § 21 odst. 1 Legislativně technická úprava v souvislosti s novým občanským zákoníkem.

- 51 K bodu 56 § 21 odst. 2 a 3 Odstavce 2 a 3 se zrušují, neboť úprava převodů pozemků zřizovateli trvalého porostu byla přesunuta do vloženého a rozšířeného § 10a (viz odůvodnění k bodu 21). K Čl. II

K bodu 1 Z důvodu zajištění transparentnosti zápisů v katastru nemovitostí pro stávající blokované pozemky obsažené v nařízení vlády č. 218/2014 Sb. obsahuje návrh zákona v přechodném ustanovení povinnost příslušných katastrálních úřadů zapsat poznámku o zařazení těchto pozemků do rezervy na základě ohlášení SPÚ. K bodům 2 až 4 Podle dosavadního znění zákona byly podávány žádosti o převod pozemků, z nichž některé není z nejrůznějších důvodů možné do data nabytí účinnosti tohoto zákona vyřídit, ačkoli mnohé z těchto osob mohly převod pozemku legitimně očekávat. Obdobně nastaly i případy, kdy nebylo možno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončit převody na základě veřejné nabídky (§ 12) nebo obchodní veřejné soutěže (§ 13). V zájmu zachování právní jistoty všech uvedených osob přechodná ustanovení umožňují, aby již zahájený administrativní postup byl i po účinnosti tohoto zákona převod pozemků dokončen za těch zákonných podmínek, za kterých byl započat. K Čl. III Nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu, se zrušuje z důvodu změny dosavadní koncepce rezervy státních pozemků, která je nově řešena v rámci § 3 zákona č. 503/2012 Sb. Navržené řešení problematiky rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu, které spočívá rovněž v blokaci těchto pozemků přímo v informačním systému SPÚ, zajistí pružnější a efektivnější nakládání s jednotlivými pozemky podle potřeb dotčených resortů oproti stávajícímu systému blokace formou nařízení vlády, a to zejména s ohledem na podmínky vyplývající pro organizační složky státu při hospodaření a nakládání s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb. Navržené řešení současně umožní, že seznam dotčených pozemků bude udržován ve stavu odpovídajícím aktuálním údajům v katastru nemovitostí. K Čl. IV

K bodům 1 až 3 K § 11 odst. 2 a 3 Dosavadní odstavec 2 se zrušuje v souvislosti s novou koncepcí uspokojování oprávněných osob podle tohoto zákona peněžitou náhradou. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a podle nové koncepce je stanovena peněžitá náhrada. Současně se zrušuje věta

- 52 druhá odstavce 2, která dosud pro případy převodu jiného pozemku odkazuje na postup podle § 11a, který se při opuštění naturálních náhrad podle nové koncepce restituce rovněž zrušuje. K bodu 4 K § 11a Ustanovení upravující postup při převodu jiného zemědělského pozemku se v celém rozsahu zrušuje z důvodu nové koncepce uspokojování oprávněných osob podle tohoto zákona peněžitou náhradou. Vzhledem k odložení účinnosti zrušení § 11a do 1. července 2018 však bude možnost uskutečnit ještě několik nabídek pozemků. Tím bude dána možnost oprávněným osobám k uspokojení jejich nároků formou jiného (náhradního) pozemku za stejných podmínek i stejným postupem jako tomu bylo dosud. K bodu 5 K § 12 Legislativně technické úpravy v souvislosti s novou koncepcí uspokojování oprávněných osob podle tohoto zákona peněžitou náhradou. K bodu 6 K § 13 odst. 6 až 8 Nezbytnost zrušení všech tří odstavců je důsledkem přechodu na novou koncepci ukončení převodů náhradních pozemků. K bodu 7 K § 14a Legislativně technická úprava v souvislosti s novou koncepcí uspokojování oprávněných osob podle tohoto zákona peněžitou náhradou. K bodům 8 a 9 K § 15 odst. 1 a 7 Legislativně technické úpravy v souvislosti s novou koncepcí uspokojování oprávněných osob podle tohoto zákona peněžitou náhradou. Vypouští se také odkaz na zrušený zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. K bodu 10 K § 16 odst. 1 Nově navrhovaný odstavec 1 je pro peněžité náhrady obdobou nahrazovaného textu, který se vztahoval k náhradám v pozemcích. Stanoveno je pořadí nástupců oprávněné osoby pro případ, kdy oprávněná osoba zemřela, a přiměřená lhůta k uplatnění práva na peněžitou náhradu pro ostatní osoby, na které právo na peněžitou náhradu přešlo jiným způsobem. K bodům 11 a 12 K § 17 odst. 2 a poznámce pod čarou č. 17 Navrhované změny zohledňují změnu zákona č. 92/1991 Sb. navrhovanou v části čtvrté tohoto zákona směřující ke sjednocení procesu privatizace v rámci působnosti Ministerstva financí. SPÚ by měl napříště zajišťovat pouze přípravu privatizačních projektů.

- 53 K bodům 13 až 15 K § 17 odst. 3 Stávající písmeno a) se zrušuje v souvislosti s novou koncepcí uspokojování oprávněných osob podle tohoto zákona jen peněžitou náhradou a v písmeni d) se z tohoto důvodu zrušují slova „a nelze je použít jako pozemky náhradní“. K bodu 16 K § 17 odst. 4 Zákon o půdě vycházel z toho, že dojde k privatizaci veškeré zemědělské půdy a nepočítal s vytvořením rezervy státních pozemků. Mechanismus přednosti upravený v tomto ustanovení je problematicky aplikovatelný. Jelikož se zavádí vytvoření rezervy státních pozemků, navrhuje se toto ustanovení vypustit. K bodu 17 K § 17 odst. 4 Legislativně technická úprava (aktualizace pojmosloví). K bodům 18 až 20 K § 18a Důsledně se stanoví peněžitá náhrada oprávněným osobám i v případech, kdy SPÚ poskytuje náhrady za obec nebo kraj. Dále se z důvodu nezatěžování státního rozpočtů přebíráním závazků od státních podniků vypouští možnost převzetí jejich restitučních závazků. K bodu 21 K § 20 odst. 2 Při poskytování náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby je již nutno u zbývajících nároků použít princip peněžitých náhrad, neboť není důvod k odlišné formě plnění. K bodu 22 K § 24 odst. 7 Ustanovení se zrušuje z důvodu nadbytečnosti v souvislosti s novou koncepcí uspokojování oprávněných osob podle tohoto zákona peněžitou náhradou. K bodu 23 K § 33d Legislativně technická úprava v souvislosti s novým občanským zákoníkem. K Čl. V K bodu 1 Podle dosavadního znění obou novelizovaných zákonů byly podávány žádosti o převod pozemků, z nichž některé není z nejrůznějších důvodů možné do data nabytí účinnosti tohoto zákona vyřídit, ačkoli mnohé z těchto osob mohly převod pozemku legitimně očekávat. Obdobně je řada osob, kterým nebyl převeden pozemek, přestože se již před nabytím účinnosti tohoto zákona zúčastnily některé ze zveřejněných nabídek pozemků, včetně nabídky náhradních pozemků podle § 11a zákona o půdě, které po přechodu na peněžité náhrady již zveřejňovány nebudou. V zájmu zachování právní jistoty všech uvedených osob přechodná ustanovení umožňují, aby již zahájený administrativní postup byl i po účinnosti

- 54 tohoto zákona převod pozemků dokončen za těch zákonných podmínek, za kterých byl započat. K bodu 2 Dostatečně dlouhá lhůta k uplatnění nároku (10 let) by měla být obecně přijatelná pro všechny oprávněné osoby. Tato lhůta je plně srovnatelná s nejdelší promlčecí lhůtou, tj. lhůtou pro promlčení u věcí rozhodnutých soudem. Určitou analogii navrhované právní úpravy je možno shledat v zákoně č. 126/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Podle čl. III tohoto zákona veškeré vkladové vztahy potvrzené vkladními knížkami na doručitele se zrušily ke dni 31. prosince 2002 s tím, že právo vkladatele na výplatu zůstatku zrušeného vkladu se promlčelo uplynutím 10 let ode dne 31. prosince 2002. Pohledávka držitele vkladní knížky vůči bance, když historicky před rokem 1989 zpravidla šlo o pohledávku tohoto držitele vůči státní spořitelně a tedy potažmo vůči státu, původně v době jejího vzniku a trvání z hlediska možnosti jejího uplatnění časově neomezená, se v důsledku této právní úpravy stala reálně uplatnitelnou jen po dobu 10 let. K bodu 3 V zájmu zachování právní jistoty zájemců o převod státních pozemků je nezbytné dokončit podle dosavadních předpisů ty převody, které byly za splnění zákonem splněných podmínek započaty před účinností předkládané novely. K Čl. VI K bodu 1 K§2 Proces pozemkových úprav je jedním z nejúčinnějších nástrojů, kterým lze do krajiny prakticky zavádět opatření ke zmírňování dopadů změn klimatu. Ty se projevují především v podobě častějšího výskytu meteorologického, agronomického, hydrologického a socioekonomického sucha a současně i povodní z přívalových srážek. Již dnes se tradiční zemědělské oblasti potýkají i s častými výskyty období sucha, které dosud v zákoně uvedeno není. K bodu 2 K § 5 odst. 1 písm. c) Legislativní zkratka „obec“ je zavádějící, neboť tato zkratka se nevztahuje na obce, které přistupují na základě výzvy jako účastníci řízení. K bodu 3 K § 5a Ustanovení se zrušuje z toho důvodu, že nezbytný přístup SPÚ do základního registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců se nově navrhuje upravit v § 3a zákona č. 503/2012 Sb. K bodu 4 K § 9 odst. 6 Druhá věta byla do odstavce 6 vložena novelou zákona č. 503/2012 Sb. Následně však bylo praxí ověřeno, že vydání souhlasného stanoviska k zeměměřičským činnostem, uvedeným

- 55 v odstavci 4, není pro další činnosti prováděné v řízení o pozemkových úpravách nutné, a to ani z důvodu kontroly přebíraných prací. Současně bylo praxí prokázáno, že vyžadováním souhlasného stanoviska k zeměměřičským činnostem, uvedeným v odstavci 4, jsou neúměrně zatěžovány katastrální úřady bez efektivního dopadu na další řízení o pozemkových úpravách. K bodu 5 K § 10 Jedná se pouze o zpřesnění stávajícího textu, které vyplývá z obsahu § 9 odst. 17. K bodu 6 K § 11 odst. 8 Současná praxe prokázala nedostatečnou délku lhůty pro vydání rozhodnutí, neboť během zákonem stanovené lhůty musí být příslušné podklady pro rozhodnutí vyhotoveny zpracovatelem a zkontrolovány katastrálním úřadem. Tyto podklady jsou značného rozsahu a lhůta 4 měsíců není dostačující. K bodu 7 K § 11 odst. 10 Podle stávajícího znění zákona je při vyznačování právní moci postupováno podle správního řádu, čímž zbytečně dochází k neúměrnému prodlužování doby, kdy se obnovený katastrální operát stane platným, když proti tomuto rozhodnutí již není možné odvolání. K bodu 8 K § 12 odst. 2 Stávající znění zákona vede k situacím, kdy může vlastník vyžadovat od státu vytyčení lomových bodů pozemků vícekrát s požadavkem na jejich označení v terénu pouze dočasnou stabilizací. Tento postup vede k neúměrnému vynakládání prostředků státu na vytyčování lomových bodů pozemků, které jsou označovány pouze dočasnou stabilizací. Početně limitující je pouze označení lomových bodů trvalou stabilizací. Navrhovaný text má úzkou návaznost na povinnosti vlastníků podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). K bodům 9 až 11 K § 19 písm. g) a i) V § 20 je uvedeno, že náklady v § 19 písm. i) hradí stát z prostředků rozpočtu vyčleněných podle návrhu ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa. Z těchto prostředků jsou tedy v současnosti hrazeny i náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek. Tyto aktualizace doposud prováděl pro SPÚ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, jako svou vedlejší činnost. Zákon č. 139/2002 Sb. však ukládá tuto povinnost SPÚ, proto je jedním z možných řešení vykonávání těchto činností v rámci vlastní činnosti SPÚ. V tomto případě, by však náklady na vlastní činnost (platy zaměstnanců a ostatní náklady na činnost) byly hrazeny z prostředků běžného rozpočtu Státního pozemkového úřadu, které jsou rozepsány pro SPÚ z rozpočtu kapitoly 329 – Ministerstva zemědělství, nikoliv ze státního rozpočtu v kapitole všeobecná pokladní správa. Prostředky vyčleněné na pozemkové úpravy jsou již druhým rokem posilovány z provozního rozpočtu SPÚ. Navrhovanou úpravou by bylo možné zajistit větší objem prostředků na pozemkové úpravy z kapitoly všeobecná pokladní správa a náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek by byly hrazeny z běžných výdajů SPÚ.

- 56 K Čl. VII Návrh na zrušení § 10a odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., kdy od účinnosti novely by realizaci převodu majetku SPÚ podle zákona č. 92/1991 Sb. provádělo stejně jako u jiných organizačních složek státu či státních institucí Ministerstvo financí, je veden snahou zajistit od účinnosti novely plynulý tok výnosů z převodu tohoto majetku na zvláštní účet Ministerstva financí včetně zajištění s tím související kontroly a vyhnout se tak duplicitní a časově náročné kontrole spojené s převodem prostředků z účtu SPÚ na zvláštní účet Ministerstva financí (kdy Ministerstvo financí by kontrolu provádělo na základě předané dokumentace související s realizovanými rozhodnutími o privatizaci v počtu řádově stovek dokumentů). Navrhované řešení také předchází situaci, kdy dochází k nepřípustnému blokování finančních prostředků zvláštního účtu Ministerstva financí na účtu SPÚ. Jedná se o nezbytnou změnu, která sleduje sjednocení procesu realizace privatizace pouze u Ministerstva financí. Možnost, aby v rozhodnutí o privatizaci bylo stanoveno, že realizaci privatizačního projektu v návaznosti na toto rozhodnutí zajistí SPÚ, bude touto úpravou napříště vyloučena. K Čl. VIII Přechodné ustanovení má zajistit dokončení realizace těch privatizačních projektů, u nichž bylo v rozhodnutí o privatizaci stanoveno, že privatizační projekt bude realizován SPÚ za dosavadních podmínek, a zároveň řeší problematiku prostředků, které se již nyní nachází na účtu SPÚ (popřípadě na tento účet budou v budoucnu připsány na základě již probíhajících realizací převodu) a které musí být v souladu se zákonnou úpravou převedeny na zvláštní účet Ministerstva financí.

- 57 K Čl. IX Nabytí účinnosti zákona se navrhuje prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Navrhuje se odklad účinnosti některých bodů novely zákona o půdě souvisejících s podstatným úbytkem státní zemědělské půdy, jejíž zbývající výměru je nutno ponechat pro potřeby státu, ale současně je nutno vyčerpat veškeré možnosti, které stát má k uspokojení nároků oprávněných osob náhradními pozemky. Doba odložené účinnosti bude využita k tomu, aby bylo možno vyhledat lokality, ve kterých je výměra státní půdy přesahující předpokládané potřeby pro rozvojové programy státu, které bude schvalovat vláda pro veřejně prospěšné účely, komplexní pozemkové úpravy apod., a tyto pozemky nabídnout ve veřejných nabídkách náhradních pozemků. Oprávněné osoby budou moci toto období využít ke sledování nabídek na úřední desce SPÚ a jejich plnému využití. Veřejná nabídka je transparentní a nediskriminační způsob uspokojení oprávněných osob, resp. jejich restitučních nároků proti dosavadní četné praxi domáhat se soudně nahrazení projevu vůle ke konkrétnímu pozemku v příslušnosti hospodaření pro SPÚ, který si v žalobě určí oprávněná osoba, tj. domáhat se uspokojení restitučního nároku mimo zákonem stanovenou veřejnou nabídku a znevýhodňovat tak oprávněné osoby účastnící se v souladu se zákonem veřejných nabídek pozemků SPÚ. Tímto postupem má být po dobu odložení účinnosti vybraných ustanovení zachován princip rovnosti a nediskriminace oprávněných osob ve veřejných nabídkách pozemků.

V Praze dne 29. července 2015

předseda vlády Mgr. Bohuslav S o b o t k a, v. r.

ministr zemědělství Ing. Marian J u r e č k a, v. r.

Platné znění novelizovaných částí zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn: _________________________________________________________________________ §1 (1) Zřizuje se Státní pozemkový úřad jako správní úřad s celostátní působností. (2) Státní pozemkový úřad je organizační složkou státu a účetní jednotkou. (3) Sídlem Státního pozemkového úřadu je Praha. (4) Státní pozemkový úřad je podřízen Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“). a) b) c) d)

e)

(5) Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle tohoto zákona, zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. §2

(1) Státní pozemkový úřad je tvořen ústředím Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“) a krajskými pozemkovými úřady, které vykonávají činnost v rámci vyšších územních samosprávných celků1) (dále jen „krajský pozemkový úřad“). (2) V čele Státního pozemkového úřadu je ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústřední ředitel“); jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ústřední ředitel je současně ředitelem ústředí. (3) Krajský pozemkový úřad řídí jeho ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (4) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení krajský pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační jednotka Státního pozemkového úřadu podle územní působnosti; o odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak2).

1)

Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. 2) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle § 3 odst. 3 a 5. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo. (5) (6) Státní pozemkový úřad zřizuje pro řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pro výkon své působnosti pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů1). Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako orgány prvního stupně. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí. §3 (1) Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle tohoto zákona a podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. (2) Státní pozemkový úřad při nakládání s majetkem a při převodu zemědělských pozemků a dalších nemovitých a movitých věcí, s nimiž je příslušný hospodařit, na jiné osoby postupuje tak, aby účinně hájil majetkové zájmy státu při dodržování povinností při hospodaření s majetkem. (3) Státní pozemkový úřad vytváří rezervu státních pozemků vymezených nařízením vlády k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou. S pozemky z rezervy podle určení stanoveného nařízením vlády bezúplatně naloží ve prospěch ústředních orgánů státní správy, pro které byla rezerva vytvořena. (4) Státní pozemkový úřad může s právnickou osobou, které je svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu, uzavřít za Českou republiku písemnou smlouvu, na základě které by tato osoba převáděla pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemky podle jiného právního předpisu3). §3 (1) Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen „rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k a) výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a b) uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.

3)

§ 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2

(2) Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1 zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50 000 ha. (3) Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b). (4) Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena, a do 15 pracovních dnů podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b). (5) Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže a) nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu schváleného vládou, b) zanikl účel jeho zařazení v rezervě podle odstavce 1 písm. b), nebo c) v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, ze kterých je zřejmé, že pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) nebude tímto rozvojovým programem dotčen. § 3a (1) Státní pozemkový úřad pro výkon své působnosti využívá údaje a) ze základního registru obyvatel, b) z agendového informačního systému evidence obyvatel a c) z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti

3

nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, d) adresa místa pobytu a e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. a) b) c) d) e)

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa místa trvalého pobytu a státní občanství, popřípadě více státních občanství.

a) b) c) d) e)

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství, popřípadě více státních občanství, druh a adresa místa pobytu a počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. §4 (1) Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu4) ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dále je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s pozemky nabytými podle § 15 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis5) nestanoví jinak. (2) Státní pozemkový úřad je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravoval Pozemkový fond České republiky; pokud Pozemkový fond České republiky ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní

4)

Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

4

díla ve vlastnictví státu nespravoval, je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Výnosy z převodů majetku, provedených na základě realizace rozhodnutí o privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštním účtu a nejsou součástí státního rozpočtu. (3) Státní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám. Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije. §6 (1) Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět a) zemědělské pozemky6), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1, zemědělských pozemků již využitých ke zřízení technické infrastruktury8); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření9), d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10), e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech11), f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků12), g) pozemky tvořící rezervu státních pozemků vymezených jiným právním předpisem13), s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 3 podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4. 6)

§ 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 12) Například zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 7)

5

(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje. (3) Příslušný katastrální úřad na žádost Státního pozemkového úřadu ověří do 30 dnů od doručení žádosti ve své evidenci, že pozemky po 25. únoru 1948 nepřešly, ani nebyly převedeny do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženské společnosti, řeholního řádu nebo kongregace anebo že ke dni 31. prosince 1949 nebyly ve vlastnictví obcí. (4) U pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle § 9 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se ověření podle odstavce 3 nevyžaduje. (5) (3) Zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f). §7 (1) Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob14), a to jdeli o pozemky a) v zastavěném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení, b) v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení, c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení, d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce, e) určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně a k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité, e) v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité, f) nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném území8) nebo zastavitelné ploše8); písemnou žádost týkající se bezúplatného převodu těchto typů pozemků lze podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví bezúplatně převede 13)

Nařízení vlády č. 237/2011 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu. 14) Například § 136 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6

a) silniční pozemky15) pod místními komunikacemi nebo pod účelovými komunikacemi, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tato obec uvedené komunikace vlastní, b) silniční pomocné pozemky16) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit. (3) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob14) a pokud o převedení těchto pozemků nepožádala obec, zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, a) v zastavěném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, b) v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví kraje, e) určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně a k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité. e) v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité. (4) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede a) silniční pozemky15) pod silnicemi II. a III. třídy, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tento kraj uvedené silnice vlastní, b) silniční pomocné pozemky16) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit. (5) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, převede se tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí v případě odstavce 2 obec a v případě odstavce 4 kraj. §8 (1) V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které 15)

§ 11 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. § 11 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 30 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. 16)

7

byl pozemek obci převeden. Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. e) a pozemek nebyl k realizaci zeleně veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření využit. (2) V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. a), b) nebo c), kterým by zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, jsou obec nebo kraj povinny je kraj povinen zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na kraj převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože je ve vlastnictví třetí osoby, jsou obec nebo kraj povinny je kraj povinen ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek kraji převeden. (3) Ustanovení odstavce 2 platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. e) a pozemek nebyl k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření využit. § 10 Převod zemědělského pozemku na žádost obce, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby, která se na pozemku nachází (1) Nebrání-li tomu ustanovení § 6, převede Státní pozemkový úřad úplatně na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, nacházející se v jejím katastrálním území a) v zastavěném území8), b) v zastavitelné ploše8), c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění. (2) Pozemky vymezené v odstavci 1 se úplatně převedou na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví, pokud byly marně nabídnuty oprávněným osobám podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou převodu podle odstavce 3. (3) Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede Státní pozemkový úřad tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku. (4) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek, na němž je umístěna tato stavba, a to v případě, že pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. Státní pozemkový úřad převede vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitostí, zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna tato stavba, jestliže tento pozemek je Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb.

8

funkčně spojen s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. (5) Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v odstavcích 1, 3 nebo 4, uspokojí se nejprve uživatel pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách, pokud podá žádost nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poté vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby, která je nemovitostí, a nakonec obec. § 10 Převod zemědělského pozemku na žádost obce, kraje, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby, která se na pozemku nachází (1) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, který je pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obce. (2) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obec. (3) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí, a) zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku a b) zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem. (4) Současně se zemědělským pozemkem podle odstavce 3 může Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, převést jiný zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, pokud jsou s touto stavbou funkčně spojeny a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. (5) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, sousedící zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část takového pozemku v podobě parcely. Současně může tomuto vlastníkovi popřípadě spoluvlastníkovi pozemku převést jiný zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část tohoto pozemku v podobě parcely.

9

§ 10a Převod zemědělského pozemku na žádost zřizovatele trvalého porostu (1) Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona a tento pozemek s trvalým porostem užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu. (2) Na základě písemné žádosti osoby uvedené v odstavci 1 převede Státní pozemkový úřad pozemek s trvalým porostem do jejího vlastnictví, pokud mu bude žádost doručena dříve, než této osobě učiní nabídku na využití předkupního práva. (3) Při převodu pozemku podle odstavce 1 nebo 2 je kupní cenou pozemku cena zjištěná podle cenového předpisu18) bez ocenění součástí a příslušenství pozemku, které na své náklady zřídil nájemce nebo jeho právní předchůdce se souhlasem Státního pozemkového úřadu, popřípadě Pozemkového fondu České republiky, nebo na základě pravomocného územního rozhodnutí. Po skončení nájmu nemůže tato osoba požadovat náhradu za součásti a příslušenství převedeného pozemku. § 10b Převod zemědělských pozemků při souběhu žádostí Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v § 10 odst. 1 až 5 nebo v § 10a, uspokojí se nejprve žadatel podle § 10 odst. 3 a 4 a poté postupně žadatel podle § 10 odst. 5, žadatel podle § 10a a nakonec obec nebo kraj. § 11 Převod zemědělského pozemku na žádost vlastníka sousedícího pozemku (1) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkům sousedícího zemědělského pozemku, pokud o zemědělský pozemek nepožádá osoba podle § 10. Převést však nelze zemědělský pozemek, jehož výměra přesahuje 10 % výměry sousedícího zemědělského pozemku vlastníka, popřípadě jeho spoluvlastníků. (2) Pro účely tohoto zákona je sousedícím pozemkem každý jednotlivý pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako parcela označená parcelním číslem a zobrazená v katastrální mapě nebo v mapě bývalého pozemkového katastru anebo v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení, a který má s předmětným pozemkem společnou hranici nebo se ho alespoň v jednom bodě dotýká. (3) Pokud o převod zemědělského pozemku požádá více vlastníků, popřípadě spoluvlastníků sousedících zemědělských pozemků, kteří splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vyzve je Státní pozemkový úřad, aby nabídli kupní cenu, která však nesmí být nižší než cena obvyklá. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Státní pozemkový úřad

10

pořadí osob, a poté vyzve k uzavření kupní smlouvy tu z nich, která se s nejvyšší nabídkou kupní ceny umístila na prvním místě. Pokud tato osoba neuzavře smlouvu do 45 dnů ode dne převzetí návrhu kupní smlouvy předložené Státním pozemkovým úřadem nebo ode dne doručení tohoto návrhu do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem nebo pokud nabyvatel nesplní ve lhůtě pro přijetí návrhu kupní smlouvy podmínky stanovené v § 16 odst. 1, není Státní pozemkový úřad tímto návrhem vázán a postupně vyzývá k uzavření kupní smlouvy osoby podle pořadí, ve kterém se se svojí nabídkou kupní ceny umístily. (4) V případě, že některé osoby nabídly podle odstavce 3 kupní cenu ve stejné výši, vyzve Státní pozemkový úřad tyto osoby k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená kupní cena nesmí být nižší než ta, která jimi byla nabídnuta v předchozím případě. (5) Zemědělský pozemek lze podle odstavců 1 a 3 převést i tehdy, jestliže o to požádá spoluvlastník sousedícího zemědělského pozemku. § 12 Převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky (1) Nebráni-li tomu ustanovení § 6, může Státní pozemkový úřad úplatně převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, který byl marně nabídnut oprávněným osobám podle jiného právního předpisu22), a to na základě veřejné nabídky podle odstavce 2. (1) Státní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky. (2) Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí23), o jejich ceně stanovené podle odstavce 3 spolu s výzvou, aby osoby uvedené v odstavci 4 o nabízené zemědělské pozemky podávaly písemnou žádost ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění. Současně zveřejní na svých internetových stránkách text kupní smlouvy, jejíž obsah je pro převod podle veřejné nabídky závazný a nelze jej během veřejné nabídky měnit. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou nabídku zcela zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní rovněž na své úřední desce a na svých internetových stránkách. (3) Státní pozemkový úřad v oznámení o zahájení veřejné nabídky stanoví cenu zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek24), nebo nejsou-li zemědělské pozemky bonitovány, za průměrnou cenu podle průměrné ceny pro jednotlivá katastrální území podle jiného právního předpisu25); k takto zjištěné ceně připočte cenu součástí a příslušenství pozemku stanovenou podle zákona o oceňování majetku18). Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení veřejné nabídky. To neplatí v případě, kdy se

22)

Zákon č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 24) § 29 vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 6 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). 25) Vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů. 23)

11

zemědělské pozemky nacházejí v zastavitelné nebo zastavěné ploše obce. V takovém případě se zemědělské pozemky převádí za cenu obvyklou. (4) Během lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2 mohou o nabízené zemědělské pozemky písemně požádat a) oprávněné osoby, jejichž nárok na náhradní zemědělský pozemek vyjádřený v korunách činí nejméně 50 % z ceny pozemku podle odstavce 3, b) a) fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na zemědělských pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, nebo c) b) fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, a které prokazatelně provozují na území České republiky zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha. (5) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádají o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky a) osoby uvedené v § 10 nebo 11, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10 nebo 11; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle těchto ustanovení jim zaniká, b) oprávněné osoby uvedené v odstavci 4 písm. a), postupuje Státní pozemkový úřad podle odstavce 9, nebo c) pokud nepožádá o převod zemědělského pozemku oprávněná osoba, ale osoba uvedená v odstavci 4 písm. b) nebo c), která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, postupuje Státní pozemkový úřad podle odstavce 10. (5) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky některá z osob uvedených v § 10, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle § 10 zaniká. (6) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky osoba uvedená v odstavci 4, která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 7. (6) (7) V ostatních případech, kdy podaly žádost nejméně dvě osoby, Státní pozemkový úřad vyzve tyto osoby, aby v přiměřené lhůtě, kterou jim určí, a) nabídly kupní cenu, která nesmí být nižší než cena podle odstavce 3, a

12

b) zaplatily na účet Státního pozemkového úřadu kauci ve výši 5 % z ceny pozemku, která byla oznámena při vyhlášení veřejné nabídky, nejméně však 5 000 Kč. (7) (8) Pokud o převod požádala pouze jedna osoba, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen žadatel uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. (8) (9) Osobě, která nabídla nejvyšší kupní cenu a zaplatila kauci podle odstavce 6 odstavce 7 písm. b), Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že její nabídka byla vybrána, zákonné podmínky splněny a pozemek jí bude za nabídnutou cenu převeden na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je osoba povinna uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že některé osoby nabídly podle odstavce 2 nejvyšší kupní cenu ve stejné výši, vyzve Státní pozemkový úřad tyto osoby k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená kupní cena nesmí být nižší než ta, která jimi byla nabídnuta v předchozím případě. (9) (10) Jestliže o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky požádá jedna nebo více oprávněných osob, Státní pozemkový úřad postupuje podle odstavce 6 obdobně s tím, že vyzve pouze tyto oprávněné osoby a na základě výše nabídnuté kupní ceny stanoví jejich pořadí. Zemědělský pozemek převede té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě. Pokud však tato osoba neuzavře ve lhůtě stanovené v § 16 odst. 3 kupní smlouvu, postupuje Státní pozemkový úřad obdobně vůči dalším osobám v pořadí, v jakém se se svojí nabídkou kupní ceny umístily. (10) (11) V případě, že o převod zemědělského pozemku požádá jeho nájemce splňující podmínku podle odstavce 5 písm. c) písm. b), Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 6. (11) (12) (10) Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 10, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70 % výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 5 písm. c). Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 5 písm. c), pouze k jednomu zemědělskému pozemku, omezení uvedené ve větě první se neuplatní. Celková výměra pozemků nabytých na základě odstavce 9 je omezena na nejvýše 500 ha. Do této výměry se započítají i pozemky nabyté obdobným způsobem na základě dosavadních právních předpisů. Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 6, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70 % výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 6. Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 6, pouze k jednomu zemědělskému pozemku, uvedené omezení se neuplatní. (12) (13) (11) Do požadované doby 36 měsíců pro dobu trvání nájmu podle odstavce 5 písm. c) odstavce 6 se započítává i doba, po kterou byl nájemcem zemědělského pozemku právní předchůdce současného nájemce, nebo doba, po kterou byla nájemcem nebo

13

podnájemcem pozemku fyzická osoba zapsaná v evidenci zemědělského podnikatele, která svůj podnik převedla na příbuzné v řadě přímé, sourozence nebo manžela. Podmínka podle odstavce 5 písm. c) odstavce 6 bude považována za splněnou i v případě, že nájemce měl po stanovenou dobu v nájmu zemědělský pozemek ve vlastnictví státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož náleží zemědělský pozemek, popřípadě pozemky, určené k převodu dotčené pozemkovou úpravou, které vznikly na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. (13) (14) (12) V případě uzavření kupní smlouvy se kupujícímu do kupní ceny započte kauce zaplacená podle odstavce 6 odstavce 7 písm. b). Kauce zaplacená osobou, které bylo potvrzeno, že její nabídka byla vybrána a která nesplnila podmínky stanovené v § 16 odst. 3, propadá státu. V případě ukončení veřejné nabídky uzavřením kupní smlouvy nebo i z jiného důvodu je Státní pozemkový úřad povinen vrátit zaplacenou kauci všem ostatním osobám, a to nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení veřejné nabídky. (13) Veřejnou nabídku podle odstavce 2 nelze opakovat. § 13 Prodej zemědělského pozemku v obchodní veřejné soutěži (1) Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 12, fyzickým nebo právnickým osobám v obchodní veřejné soutěži podle jiného právního předpisu26); rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. (2) Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí. § 13 Prodej nemovité věci ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku (1) Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit a které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 12, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. (2) Státní pozemkový úřad může prodat stavby nebo jejich soubory, které jsou nemovitou věcí na pozemku jiného vlastníka, s níž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. Tento postup lze uplatnit u stavby, kde neuplatnil předkupní právo26) vlastník pozemku. (3) V případech podle odstavce 2 se při prodeji obdobně použijí ustanovení § 14, § 15, jde-li o ustanovení týkající se zástavního práva, a § 16. (4) Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o připravované veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku s uvedením údajů o nabízených nemovitých věcech a o jejich stanovené ceně obvyklé. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření 26) 26)

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 2140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

14

kupní smlouvy veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní na své úřední desce. (5) Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí. (6) Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá prodávané nemovité věci výše alespoň 20 000 Kč, stanoví Státní pozemkový úřad pro účast ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku kauci ve výši 5 % z této ceny. Tomu, kdo má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte zaplacená kauce na úhradu kupní ceny. Nevyužil-li ten, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy, toto právo ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3, propadá zaplacená kauce státu. V případě ukončení veřejné soutěže uzavřením kupní smlouvy nebo zrušení veřejné soutěže vrátí Státní pozemkový úřad zaplacenou kauci všem ostatním účastníkům soutěže, a to nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy nebo zrušení soutěže. § 14 Kupní cena a její úhrada (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se pozemky nemovité věci, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou18). (2) Kupní cena musí být, pokud dále není uvedeno jinak, uhrazena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy. Kupní smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu. (3) Kupující může zaplatit kupní cenu ve splátkách, nejpozději však do 10 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to s úrokem vypočteným v souladu s právem Evropské unie27). Poskytnutá výhoda splátek zaniká, pokud kupující před zaplacením celé kupní ceny převede vlastnické právo k pozemku na jinou osobu. V tomto případě je kupující povinen doplatit neuhrazenou část kupní ceny Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku. Poskytnutá výhoda splátek nezaniká, převede-li zemědělský podnikatel podnik, včetně pozemků obchodní závod, příbuznému v řadě přímé, sourozenci nebo manželovi, manželovi nebo partnerovi podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“), nebo v případě, kdy nabyvatel převedl nebo převede pozemek na společnost nebo družstvo, jehož je společníkem anebo členem a které obchodní korporaci, jejímž je společníkem a která na příslušném pozemku hospodaří. Převod na takovouto osobu je nabyvatel povinen oznámit Státnímu pozemkovému úřadu do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byl vyrozuměn katastrálním úřadem o vkladu vlastnického práva ve prospěch nového vlastníka a doložit Státnímu pozemkovému úřadu, že nový nabyvatel je jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo je společností nebo družstvem, jejichž je společníkem nebo členem a které partner nebo je obchodní korporací, jejímž je společníkem nebo členem a která na tomto pozemku hospodaří. (4) Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit Státnímu pozemkovému úřadu část kupní ceny, a to ve výši nejméně 10 %.

27)

Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (2008/C 14/02).

15

(5) Na úhradu kupní ceny započte Státní pozemkový úřad všechny nároky, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu a jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřad, a které přitom považuje za nesporné. Státní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřad za prokázanou. (5) Na úhradu kupní ceny podle tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, započte Státní pozemkový úřad všechny nároky na peněžitou náhradu, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu, jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřad a které považuje za nesporné. Státní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřad za prokázanou. § 15 Zástavní a předkupní právo (1) K zajištění dosud nesplacené kupní ceny zemědělského pozemku nebo její části vzniká státu zástavní právo k převáděnému zemědělskému pozemku k okamžiku převodu pozemku. (2) K pozemku převáděnému podle tohoto zákona má stát předkupní právo jako právo věcné; to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel vlastník pozemku povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získá byl koupen od Státního pozemkového úřadu nebo získal od Pozemkového fondu České republiky. Předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 5 let ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele. Vlastník pozemku nemůže učiněnou nabídku na využití předkupního práva vzít zpět do doby přijetí nebo nepřijetí nabídky Státním pozemkovým úřadem. Vlastník pozemku je povinen uzavřít kupní smlouvu na pozemky, u kterých bylo využito předkupní právo státu, a to do 45 dnů od využití předkupního práva. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 10 odst. 1 a 4 a u převodu na oprávněné osoby podle § 11, 12 a 13 § 7, § 10 odst. 1, 3, 4 a 5 a § 10a. (3) Pozemek, na nějž je uplatněno zástavní nebo předkupní právo státu podle odstavců 1 a 2, nesmí vlastník učinit předmětem dalšího zástavního práva, s výjimkou zástavního práva na poskytnutí bankovního úvěru na doplacení celé kupní ceny. (4) Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku Státní pozemkový úřad navrhne katastrálnímu úřadu zápis podá katastrálnímu úřadu návrh na vklad zástavního práva podle odstavce 1, předkupního práva podle odstavce 2 a omezení podle odstavce 3. (5) Předkupní právo, které podle tohoto zákona vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele.

16

(6) Nároky státu vyplývající ze zástavního a z předkupního práva uplatňuje Státní pozemkový úřad. (7) Nabyvatel pozemku může pozemek převést na společnost nebo družstvo, jejichž je společníkem nebo členem a které na tomto pozemku hospodaří; na takový převod se předkupní právo státu podle odstavce 2 neuplatní. Do doby 5 let stanovené v odstavci 2 se novému nabyvateli započítává i doba, která uplynula ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch původního nabyvatele. (7) Předkupní právo státu v návaznosti na nabídku učiněnou podle odstavce 2 se neuplatní, jde-li o převod a) obchodního závodu zemědělským podnikatelem příbuznému v řadě přímé, sourozenci, manželovi nebo partnerovi, nebo b) pozemku na obchodní korporaci, jejímž je vlastník převáděného pozemku společníkem nebo členem a která na tomto pozemku hospodaří. (8) Do doby 5 let stanovené v odstavci 2 se novému nabyvateli započítává i doba, která uplynula ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch původního nabyvatele. § 16 (1) Smlouvu o převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, lze uzavřít pouze s osobou, která a) není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu, jemuž odpovídá pohledávka státu, s níž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, b) prokáže potvrzením ne starším než 3 měsíce, že není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu za privatizovaný majetek, který byl na ni převeden na základě rozhodnutí o privatizaci, c) doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů celní správy České republiky evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady ve splátkách, d) nemá nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti28); potvrzení o stavu závazků je povinen vyžádat Státní pozemkový úřad od příslušné okresní správy sociálního zabezpečení29). , e) uhradila náklady na ocenění tohoto zemědělského pozemku. (2) Kupní smlouva musí obsahovat ustanovení o tom, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny. Podmínky uvedené v odstavci 1 neplatí pro oprávněné osoby a pro nabyvatele podle § 10 odst. 3. (3) Smlouva mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem musí splňovat náležitosti podle jiného právního předpisu30) občanského zákoníku30). Nestanoví-li zákon 28)

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 46 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

17

jinak, Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu po splnění všech podmínek stanovených zákonem pro uzavření smlouvy o převodu zemědělského pozemku zašle nabyvateli potřebný počet vyhotovení textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku. Nabyvatel je povinen požadovaným způsobem podepsat stejnopisy textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku a doložit skutečnosti podle odstavce 1 do 45 dnů od převzetí textu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem. V případě porušení této povinnosti není Státní pozemkový úřad povinen smlouvu o převodu zemědělského pozemku uzavřít a vůči nabyvateli není předchozími návrhy vázán. (4) Návrh na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí podává Státní pozemkový úřad. (5) Osoba, do jejíhož vlastnictví má být podle § 10 až 13 zemědělský pozemek převeden, je povinna Státnímu pozemkovému úřadu uhradit náklady spojené s oceněním pozemku do 30 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě, a to i v případě, že z důvodu na straně této osoby nedojde k uzavření kupní smlouvy. § 17 (1) Při převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, poskytne Státní pozemkový úřad dosavadnímu nájemci náhradu za trvalý porost, kterou by jinak byl povinen poskytnout nájemci při ukončení nájmu podle jiného právního předpisu31). V takovém případě nájemci již náhrada za trvalý porost při ukončení nájmu podle jiného právního předpisu31) nepřísluší. (2) Jestliže je nabyvatelem pozemku s trvalým porostem nebo s oplocením Převádí-li se podle § 12 pozemek s trvalým porostem nebo s oplocením a nabyvatelem je osoba, která na svůj náklad trvalý porost nebo oplocení zřídila, bude této osobě kupní cena snížena o cenu trvalého porostu a oplocení. Ke snížení kupní ceny nedojde v případě, že před podpisem smlouvy mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem, který zřídil trvalý porost nebo oplocení, došlo k vypořádání závazků spojených se zřízením trvalého porostu nebo oplocení. Uvedený postup může uplatňovat i právní nástupce zřizovatele trvalého porostu nebo oplocení. § 19 (1) Prodlení se zaplacením kupní ceny popřípadě splátky delší než 30 dnů, při prodeji zemědělských pozemků podle § 10 až 13, je důvodem pro odstoupení Státního pozemkového úřadu od kupní smlouvy. Za užívání zemědělského pozemku ode dne uzavření kupní smlouvy do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na náhradu. Výše náhrady činí ročně 1 % 2,2 % z ceny zemědělského pozemku uvedené v kupní smlouvě, tedy 1/12 z roční náhrady za každý započatý měsíc užívání.

30)

§ 2079 a násl. a § 2184 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

18

§ 21 Společná ustanovení (1) Podílový spoluvlastník zemědělského pozemku, který nabyl spoluvlastnický podíl k zemědělskému pozemku převodem podle § 10 odst. 3, nemá zákonné předkupní právo vůči Státnímu pozemkovému úřadu; § 140 občanského zákoníku se ve vztahu k němu nepoužije. (1) Pro účely tohoto zákona se nájemcem rozumí i pachtýř, nájmem se rozumí i pacht, podnájemcem se rozumí i podpachtýř a nájemní smlouvou se rozumí i pachtovní smlouva. (2) Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost, nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona, a užívá pozemek s trvalým porostem na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu. (3) V případě, že zřizovatel trvalého porostu využije předkupní právo, převede mu Státní pozemkový úřad pozemek za cenu obvyklou s tím, že ji může uhradit ve splátkách, a to s úrokem vypočteným v souladu s předpisem Evropské unie27), nejpozději však do 10 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy. (4) (2) Údaje katastru nemovitostí potřebné pro činnost Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona poskytují zeměměřické a katastrální orgány bezúplatně.

19

Platné znění novelizovaných částí zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn _________________________________________________________________________ § 11 a) b) c)

d) e)

f)

(1) Pozemky nelze vydat v případě, že k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, na pozemku byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízen hřbitov, pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou9b), nebo dočasnou9c), nebo jednoduchou9d), nebo drobnou9e) a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada10) nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 může být oprávněné osobě na její žádost převeden lesní pozemek přiměřené výměry a kvality, to vše v cenách ke dni 24. června 1991 a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem10a). (3) (2) V případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení užívání pozemku tím, že pozemek nebo jeho část je určen pro obranu státu11) nebo je určen pro těžbu nerostů12) nebo se stal podle zvláštních předpisů13) součástí lesního půdního fondu v národním parku nebo je na území státní přírodní rezervace, chráněného naleziště, chráněného parku, chráněné zahrady, chráněné studijní plochy, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo 9b)

§ 119 občanského zákoníku. § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. 9d) § 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb. 9e) § 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb. 10) § 52 až 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. 10a) § 2 odst. 10 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 9c)

20

chráněného přírodního výtvoru, anebo jsou významným krajinným prvkem nebo má-li překážka bránící vydání pozemku dočasný charakter, je na vůli oprávněné osoby, zda bude požadovat vydání původního pozemku nebo převod jiného pozemku ve vlastnictví státu peněžitou náhradu. Pokud oprávněná osoba požádá o převod jiného pozemku, postupuje se podle § 11a. (4) (3) Obytnou budovu, hospodářskou budovu a jinou stavbu, patřící k původní zemědělské usedlosti, nelze vydat v případě, že zásadní přestavbou stavba ztratila svůj původní stavebně technický charakter tak, že již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby. (5) zrušen (6) (4) Pomine-li překážka, pro kterou nelze nemovitost vydat, ke dni rozhodnutí pozemkového úřadu, rozhodne pozemkový úřad o vydání nemovitosti oprávněné osobě dle § 9 odst. 4. (7) (5) Je-li na pozemku stavba ve vlastnictví povinné osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu a má-li oprávněná osoba vůči povinné osobě nebo státu nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona nebo na vydání majetkového podílu dle zákona č. 42/1992 Sb. ve výši nejméně 50 % ceny stavby, může rozhodnout pozemkový úřad na návrh oprávněné osoby o vydání pozemku i se stavbou. Povinná osoba nebo stát má v takovém případě právo na náhradu ve výši, o kterou cena stavby13a) přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osoby. § 11a Postup při převodu jiného zemědělského pozemku (1) Oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. (2) Veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. (3) Ve veřejné nabídce se uvedou a) závazné údaje o pozemcích podle katastru nemovitostí, b) cena pozemků, c) lhůta, ve které mohou oprávněné osoby o pozemky písemně požádat.

13a)

Vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

21

(4) Soupis pozemků nabízených k převodu v územním obvodu obce vyvěsí obec na žádost pozemkového úřadu na úřední desce obecního úřadu. První den vyvěšení je dnem vyhlášení nabídky. (5) Osoba, která žádá o převod pozemku, musí požádat pozemkový úřad o převod písemně do jednoho měsíce ode dne vyhlášení prodeje. (6) Po vyhlášení je možno stáhnout pozemek z nabídky pouze tehdy, jestliže by převod pozemku byl v rozporu se zákonem nebo jestliže k němu bylo uplatněno právo na převod podle zvláštních právních předpisů13c). Stažení z nabídky zveřejňuje obec na žádost pozemkového úřadu rovněž vyvěšením na úřední desce obecního úřadu. (7) Žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. (8) S oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti. (9) Požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odstavce 13. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobám uzavření smlouvy. Lhůta pro přijetí návrhu činí 14 dnů a po jejím marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy oprávněná osoba na dalším místě v pořadí. (10) Žádost o nabídnutý pozemek podle odstavce 7 mohou na základě veřejné nabídky podat i fyzické nebo právnické osoby, na které bylo právo na bezúplatný převod pozemku převedeno nebo na které přešlo jinak než děděním (dále jen "právní nástupce"). Pozemek z veřejné nabídky, který nebyl převeden na oprávněnou osobu, převede pozemkový úřad bezúplatně do vlastnictví právního nástupce, který o něj na základě veřejné nabídky požádal. Požádalo-li o pozemek více právních nástupců, postupuje pozemkový úřad obdobně podle odstavce 9. (11) Je-li oprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem stavby, která je nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek, na kterém je tato 13c)

Například § 5 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. § 2 odst. 7 zákona č. 569/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Čl. II zákona č. 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2003 Sb. § 20 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Čl. IV zákona č. 150/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

22

stavba umístěna, i pozemek, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na právního nástupce. (12) Smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů13c). (13) Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11. (14) Cena trvalého porostu a oplocení uvedená ve veřejné nabídce nebo stanovená podle odstavce 13 pro převod pozemku mimo veřejnou nabídku se odečte od ceny pozemku převáděného na osobu, která prokáže, že je na svůj náklad zřídila, pokud k vypořádání nedošlo v souvislosti s ukončením nájmu pozemku podle § 24 odst. 2. Stejně se postupuje i v případě, že trvalý porost nebo oplocení zřídil na svůj náklad právní předchůdce nabyvatele. (15) Pozemek lze do veřejné nabídky zařadit jen jedenkrát. § 12 Souběh nároků Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osob podle § 6 odst. 1, náleží právo na vydání původních nemovitostí té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak. Ostatní oprávněné osoby mají v takovém případě právo na převod pozemků podle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a, popřípadě na finanční peněžitou náhradu. § 13 (1) zrušen (2) Byla-li nemovitost vydána podle § 9, mohly oprávněné osoby, které splňovaly všechny podmínky oprávněné osoby k 31. lednu 1993 nebo k 1. září 1993 a jejichž nároky uplatněné ve lhůtě podle odstavce 4 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána, do šesti měsíců ode dne skončení lhůty uvedené v odstavci 4. Oprávněná osoba podle odstavce 5 může u soudu uplatnit nárok vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána podle § 9, do šesti měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5. (3) Oprávněná osoba může vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitostí a požádat o poskytnutí náhrad podle § 14 až 16 do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je povinnou osobou, nejpozději do pěti let ode dne 24. června 1991. Oprávněná osoba podle odstavce 5 může uplatnit nároky podle tohoto odstavce do 31. prosince 1996. Neuplatněním ve lhůtě tato práva zanikají.

23

(4) Právo na vydání nemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. ledna 1993, a pokud jde o nároky vyplývající z čl. II, do 1. září 1993. Náhrady za živý a mrtvý inventář podle § 20 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. března 1993. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počala osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, došlo-li k tomuto rozhodnutí po 1. červenci 1993. Neuplatněním práva ve lhůtě právo zaniklo. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení před pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení. (5) Právo na vydání nemovitosti podle § 6 může po 31. lednu 1996 uplatnit oprávněná osoba, která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmínku trvalého pobytu, do šesti měsíců ode dne, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, jinak toto právo zaniká. Tato oprávněná osoba může uplatnit náhradu za mrtvý a živý inventář podle § 20 do 31. prosince 1998. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počne osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnutí po 31. prosinci 1998. (6) Oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu. (7) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 6 právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká. (8) Odstavce 6 a 7 se nevztahují na a) oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice, b) příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence osoby uvedené v písmenu a), která na něj právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., převede. Ustanovení § 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije obdobně. § 14a Věc nelze vydat, byla-li po 1. září 1993 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně této věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci. Oprávněná osoba podle § 13 odst. 5 má nárok na náhradu, která se poskytne podle § 18a odst. 2 peněžitou náhradu. § 15 (1) Při vydání pozemku dle tohoto zákona přechází do vlastnictví oprávněné osoby trvalé porosty a vše, co tvoří jejich součásti (§ 120 odst. 1 obč. zák.), a meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku, s výjimkou hlavních melioračních zařízení dle § 14 odst. 5, které se na tomto pozemku nacházejí v okamžiku jeho vydání. (2) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání cenově srovnatelný trvalý porost, náleží oprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku

24

nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání. (3) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání žádný trvalý porost, náleží oprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou. (4) Jestliže se na vydávaném lesním pozemku dle odstavce 3 nacházel les, je povinná osoba povinna zalesnit tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem 13b) a dopěstovat les do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost dle odstavce 3 se odečte cena vysazeného a zajištěného trvalého porostu. (5) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, nebyl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání. (6) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání cenově hodnotnější trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání. (7) Jestliže je oprávněná osoba povinna při vydání pozemku dle § 9 poskytnout povinné osobě náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme pozemek a uhradí náhradu za trvalý porost nebo zda požádá o vydání jiného pozemku; v takovém případě se postupuje dle § 11 odst. 2, nedohodnou-li se účastníci jinak. (8) (7) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991. (9) (8) Je-li vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a 6 se neposkytují. § 16 (1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne.

25

(1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nebyl poskytnut jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě, jejímu dědici, příbuznému v řadě přímé, manželovi, partnerovi nebo sourozenci, a to v tomto pořadí, nebo b) osobě, na kterou právo na náhradu přešlo jiným způsobem než podle písmene a) za předpokladu, že výzvu k poskytnutí náhrady učinila do 30 měsíců od data právní moci rozhodnutí podle § 9 odst. 4, kterým nebylo obnoveno vlastnické právo k pozemkům. § 17 Pozemkové fondy (2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují pozemkové fondy při převodu nemovitého majetku státu podle zvláštních předpisů17). Do schválení privatizačního projektu anebo v souladu s ním může pozemkový fond nemovitý majetek dát do užívání jiným osobám. (3) Nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést a) do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20, b) na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného pozemkovým fondem na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu, a) na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu, b) do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20, c) b) v naléhavých případech na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu, d) c) směnou za jiné nemovitosti, e) d) na nabyvatele ze schváleného privatizačního projektu, pokud pozemky uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byly z privatizačního projektu vyňaty před jeho schválením a nelze je použít jako pozemky náhradní. (4) Jestliže má o nemovitosti ve vlastnictví státu zájem více fyzických osob, mají přednost při postupu podle odstavce 2 dosavadní uživatelé a dále samostatně hospodařící rolníci. Z ostatních zájemců mají přednost osoby trvale bydlící v obci, v jejímž katastrálním území jsou nemovitosti.

17)

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.

26

(5) (4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nemovitosti, na které se vztahuje tento zákon, rozhodují příslušné ústřední orgány státní správy republiky ústřední správní úřady. § 18a (1) Pozemkový úřad poskytuje peněžité náhrady oprávněným osobám v případech, kdy je povinnou osobou obec, kraj nebo stát. Poskytla-li náhradu obec před účinností tohoto zákona, poskytne této povinné osobě peněžitou náhradu pozemkový úřad. Pozemkový úřad může převzít závazky povinných osob na poskytnutí náhrad dle § 14 až 16 a § 20 tam, kde je povinnou osobou státní podnik nebo právnická osoba, jejímž zakladatelem je stát, v tom případě, kdy před privatizací nebo likvidací této právnické osoby nebyly tyto nároky vypořádány. (2) Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí, s nimiž je pozemkový úřad příslušný hospodařit, nebo v poskytnutí hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem13c), popřípadě v cenných papírech, které nemají povahu státních dluhopisů. § 20 Náhrada živého a mrtvého inventáře (1) K zajištění provozu zemědělské nebo lesní výroby má původní vlastník živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob právo na jejich náhradu, pokud je vnesl do zemědělského družstva nebo mu byly odňaty nebo jinak bezúplatně převedeny v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zemřel-li původní vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, má právo požadovat náhradu k zajištění provozu zemědělské výroby další oprávněná osoba uvedená v § 4 odst. 2. (2) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 má právnická osoba, která tyto věci převzala, nebo její právní nástupce, a to ve lhůtě 60 dnů, nedohodnou-li se účastníci jinak. V případě, že tato právnická osoba uhradila státu hodnotu živého a mrtvého inventáře a zásob, má právo na proplacení částky, kterou jako náhradu zaplatila, vůči státu; tento nárok lze uplatnit u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky ve lhůtě 60 dnů od poskytnutí náhrady. Nelze-li zjistit právnickou osobu, která věci převzala, nebo jejího právního nástupce nebo jestliže tato právnická osoba zanikla, poskytne náhradu dle odstavce 1 pozemkový úřad způsobem uvedeným v § 18a odst. 2 , a to v peněžité formě. § 24 (7) Jestliže je vlastník pozemku povinen při ukončení nájmu dle § 22 poskytnout nájemci náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6, je na vůli vlastníka, zda převezme pozemek a uhradí náhradu za trvalý porost nebo zda požádá o výměnu pozemku za jiný pozemek ve vlastnictví státu; v takovém případě se postupuje dle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a, nedohodnou-li se účastníci jinak. (8) (7) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991. (9) (8) Je-li vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a 6 se neposkytují.

27

§ 33d Společné ustanovení Pro účely tohoto zákona se užívacími vztahy rozumí nájem i pacht.

28

Platné znění novelizovaných částí zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn: _________________________________________________________________________ §2 Pozemkové úpravy Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků sucha a povodní a řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování. §5 Účastníci řízení o pozemkových úpravách (1) Účastníky řízení o pozemkových úpravách (dále jen „účastníci“) jsou: a) vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle § 2 (dále jen „vlastníci pozemků“) a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena; za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických informací (§ 3 odst. 2), b) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti, c) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav; účastníky mohou být i obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách, (dále jen „obec“). § 5a (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje pozemkovým úřadům pro výkon působnosti podle tohoto zákona a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména,

29

c) adresa místa pobytu, d) datum narození, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, f) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, g) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, h) rodné číslo dítěte, i) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) druh a adresa místa pobytu, f) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, g) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého prohlášen jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

30

§9 Návrh pozemkových úprav (6) Na základě zaměření skutečného stavu v terénu (odstavec 4) se upřesní obvod pozemkových úprav a okruh účastníků řízení; pozdější změnu obvodu a okruhu účastníků řízení lze provést, pokud pro to pozemkový úřad shledá důvody. Ve zpracování návrhu je možné pokračovat pouze na základě kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí výsledku zeměměřických činností provedených ve smyslu odstavců 4 a 5 odstavce 5. § 10 Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků (5) Snížení nebo zvýšení ceny, výměry a vzdálenosti nově navrhovaných pozemků oproti původním pozemkům nad rámec stanovených kritérií přiměřenosti lze provést jen se souhlasem vlastníka. Za tento souhlas se nepovažuje postup podle § 9 odst. 21. Souhlas vlastníka není třeba u pozemků ve vlastnictví státu. § 11 Rozhodnutí o pozemkových úpravách (8) Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku. Ustanovení zvláštního právního předpisu se nepoužije. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv musí být vydáno bezodkladně, nejpozději však do 4 6 měsíců po dni nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu, s výjimkou postupu podle odstavce 9. Rozhodnutí o určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 lze vydat i samostatně. Takové rozhodnutí však nesmí být vydáno přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a musí být vydáno nejpozději do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, případně do 1 měsíce ode dne, kdy pozemkový úřad zjistí, že o úhradě a lhůtě dosud nebylo rozhodnuto. (10) Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení veřejnou vyhláškou. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový úřad katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený

31

katastrální operát, stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8. § 12 Provádění pozemkových úprav (2) Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Vytyčení vlastnických hranic pozemků, jejichž lomové body jsou v katastru nemovitostí v souvislosti s provedením pozemkových úprav označeny trvalou stabilizací,3) nelze opakovaně hradit z prostředků státu. Lomové body takto vytyčených pozemků se označují trvalou stabilizací a jejich vytyčení nelze opakovaně hradit z prostředků státu. § 19 Působnost Státního pozemkového úřadu v oblasti pozemkových úprav Státní pozemkový úřad a) rozhoduje o pozemkových úpravách a organizuje jejich provádění, v případě potřeby nezbytnou projektovou činnost sám provádí, b) zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu, c) koordinuje v součinnosti s orgány územního plánování a s dalšími orgány podle § 6 odst. 6 vazbu návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územně plánovací dokumentaci a tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny; uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům, d) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům, e) zabezpečuje uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav, f) soustřeďuje a poskytuje informační údaje z oblasti pozemkových úprav, g) zajišťuje změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek podle § 8 odst. 4 a zabezpečuje, zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření a hradí náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek, h) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí, i) hradí náklady podle § 17, dále nezbytné náklady spojené s oceněním věci, identifikací parcel a vyměřením pozemků a náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek, j) přijímá peněžní částky podle § 10 odst. 2 a § 17, k) vyjadřuje se, zda zamýšlené využití pozemků v územním a stavebním řízení není v rozporu s plánem společných zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav, l) zabezpečuje v dohodě s krajským úřadem vazbu pozemkových úprav na zásady územního rozvoje m) po vyznačení poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav do katastru nemovitostí uděluje souhlas se zatížením nebo zcizením pozemků nebo jejich částí zahrnutých do obvodu pozemkových úprav, a to až do vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, n) uděluje a popřípadě odnímá úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav,

32

o) podílí se na obnově katastrálního operátu, p) zajišťuje zejména pro potřeby správních úřadů a organizačních složek státu lustraci nemovitostí v majetku České republiky.

33

Platné znění novelizované části zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn: _________________________________________________________________________ § 10a (1) Rozhodnutí o privatizaci podniku obsahuje a) identifikaci projektu, b) označení schválené metody privatizace, c) účetní hodnotu majetku jednotlivých samostatně privatizovaných jednotek odpovídající privatizačnímu projektu, který byl tímto rozhodnutím určen k realizaci, d) v případě existence majetku nepoužitelného pro podnikatelské účely jeho účetní hodnotu po odečtení případných výnosů z jeho realizace a způsob naložení s tímto majetkem, e) případnou skutečnost, že s převodem privatizovaného majetku je spojen vznik nového závazku nabyvatele, s uvedením jeho rozsahu a sankcí za jeho neplnění, f) případnou skutečnost, že privatizační projekt nebo jeho část bude realizována za stát Státním pozemkovým úřadem, g) f) případnou skutečnost, že v rámci privatizačního projektu jsou bezúplatně převáděny víceúčelové sklady a majetek civilní ochrany, h) g) případnou skutečnost, že ministerstvo jménem státu uzavře, na základě rozhodnutí vlády, s nabyvatelem smlouvu o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací, i) h) případné další podmínky realizace privatizačního projektu.

34