No title

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE KOZÁROVICE

E K O – V A K s. r. o. Sídlo: U Pivovaru 1889 263 01 Dobříš Kancelář: Komenského nám. 412 263 01 Dobříš IČ: 247 28 756 DIČ: CZ24728756 T: 314 003 066 M: 722 917 545 E: [email protected] W: www.ekovak.cz

zpracovatel:

datum:

Ing. David Kunický

10/2010

zadavatel:

kraj:

Obec Kozárovice

Středočeský

vodoprávní úřad:

počet listů:

Měú Příbram OŽP kód: 2120

A4: 43

obsah:

paré:

Kanalizační řád stokové sítě obce Kozárovice

1


OBSAH 1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................................................................. 2 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................................................. 4 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu............................................................................. 4 2.2. Cíle kanalizačního řádu ............................................................................................................................. 5 3. POPIS ÚZEMÍ ..................................................................................................................................................... 6 3.1. Charakter lokality obce Kozárovice............................................................................................................ 6 3.2. Odpadní vody ............................................................................................................................................ 7 3.2.1 Odpadní vody z bytového fondu (obyvatelstvo) .................................................................................... 8 3.2.2 Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti (průmysl) ................................................................. 8 3.2.3 Odpadní vody z obecní vybavenosti ..................................................................................................... 8 4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ................................................................................................................. 9 4.1 Popis stokové sítě......................................................................................................................................... 9 4.2 Hydrologické údaje ..................................................................................................................................... 11 4.3 Množství odebírané a vypouštěné vody v lokalitě za rok 2009 ................................................................... 12 5. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD .......................................................................................................... 13 5.1. Kapacita a technologické parametry ČOV ............................................................................................... 14 5.2 Technický popis objektů ČOV.................................................................................................................. 15 5.2.1 Parametry nádrží ČOV..................................................................................................................... 15 5.2.2 Technologické parametry ČOV ........................................................................................................ 15 5.2.3 Povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV .................................................................................. 16 5.3 Současné výkonové parametry ČOV ...................................................................................................... 16 5.4 Řešení dešťových vod na ČOV............................................................................................................... 17 6. ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU ..................................................................................................................... 17 7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI.............................................................................. 19 8. LIMITY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE ........................................... 21 9. OBECNÉ PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE................................................... 22 9.1 Srážkové vody ............................................................................................................................................ 22 9.2 Provozy produkující odpadní vody zatížené tuky........................................................................................ 23 9.3 Používání kuchyňských drtičů odpadů........................................................................................................ 23 9.4 Zdravotnická a podobná zařízení................................................................................................................ 23 9.5 Provozy s produkcí zaolejovaných odpadních vod ..................................................................................... 24 9.6 Ostatní provozy........................................................................................................................................... 24 9.7 Vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než stanovují limity kanalizačního řádu ........................ 24 10. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD ..................................................................................................... 25 11. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH................................... 26 12. SANKCE.......................................................................................................................................................... 27 13. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ ............................................................ 28 13.1. Výčet a informace o sledovaných producentech............................................................................... 28 13.2. Rozsah a způsob kontroly odpadních vod ........................................................................................ 28 13.2.1. Odběratelem (tj. producentem odpadních vod)............................................................................. 28 13.2.2. Kontrolní vzorky .............................................................................................................................. 28 13.2.3. Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod ............................................................ 29 13.3. Přehled souvisejících norem a předpisů ................................................................................................. 30 14. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM............................... 34 15. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU .................................................................................. 35 16. PŘÍLOHY......................................................................................................................................................... 36 Tabulka 1 – Limity znečištění pro souhrnnou skupinu producentů odpadních vod ........................................... 36 Tabulka 2 – Producenti odpadních vod z výrobní a podnikatelské činnosti (průmysl) ...................................... 38 Tabulka 3 – Producenti odpadních vod z obecní vybavenosti .......................................................................... 39 Tabulka 4 – Producenti odpadních vod s měřícím zařízením objemu vyprodukovaných odpadních vod ......... 40 Tabulka 5 – Kontrola odpadních vod odběrateli (producenty) .......................................................................... 41 Tabulka 6 – Pravidelně sledovaní odběratelé (producenti) provozovatelem kanalizace................................... 42

Přílohy A) B) C) D) E)

Situace stokové sítě obce Kozárovice k datu zpracování kanalizačního řádu v měřítku 1:1 000 Princip stanovení limitů dle kanalizačního řádu Technologické schéma ČOV Kozárovice 480 EO Bilance ČOV Kozárovice za rok 2010 Rozhodnutí Měú Příbram OŽP o schválení kanalizačního řádu stokové sítě obce Kozárovice

Strana 1 (celkem 43)


1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU NÁZEV OBCE A PŘÍSLUŠNÉ STOKOVÉ SÍTĚ : Kozárovice

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍTĚ (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 2120-671525-00473847-3/1 IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 2120-671525-00473847-4/1 Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do splaškové stokové sítě obce Kozárovice, která je zakončena mechanicko biologickou čistírnou odpadních vod obce Kozárovice s kapacitou 480 EO. Vlastník kanalizace a ČOV

:

Obec Kozárovice

Identifikační číslo (IČ)

:

00473847

Sídlo

:

Kozárovice 181 262 84 Zalužany Tel: 318 695 295

Provozovatel kanalizace a ČOV

:

Obec Kozárovice Kozárovice 181 262 84 Zalužany Tel: 318 695 295

Odpovědný zástupce pro provozování dle rozhodnutí KÚ Stč. kraje :

Ing. David Kunický

Zpracovatel kanalizačního řádu

:

Ing. David Kunický EKO – VAK s. r. o. U Pivovaru 1889 263 01 Dobříš IČ: 247 28 756 Tel: 314 003 066

Vodoprávní úřad:

:

Městský úřad Příbram Odbor životního prostředí Tyršova 108 261 19 Příbram tel.: 318 402 211

Datum zpracování

:

říjen 2010 Strana 2 (celkem 43)


Záznamy o platnosti kanalizačního řádu : Kanalizační řád je schválen podle § 14 zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění, rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu Měú Příbram OŽP, které je přílohou kanalizačního řádu. Kanalizační řád se schvaluje na dobu neurčitou s pravidelnou aktualizací při významných změnách místních podmínek ovlivňujících provoz kanalizace a ČOV obce Kozárovice.



2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do veřejné kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy z kanalizačního řádu: -

určující

existenci,

předmět

a

vztahy

plynoucí

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34, § 35) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, (zejména § 16) vyhláška č. 428/2001 Sb., (§ 9, § 14, § 24, § 25, § 26) a jejich novely

2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu a)

Povinnost uzavřít s provozovatelem kanalizace smlouvu o odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu mají všichni producenti splaškových i průmyslových vod, případně i vod dešťových.

b)

Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno (§ 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle § 33, § 34, § 35 zákona č. 274/2001 Sb.

c)

Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků.

d)

Při uzavírání smlouvy o odvádění odpadních vod se mohou smluvní strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba.

e)

Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace.

f)

Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat.



g)

Splaškovými odpadními vodami jsou odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech. Na splaškové odpadní vody, se dle § 24 odst. g) vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění nevztahuje nejvyšší přípustná míra znečištění a nejvyšší přípustné množství dle kanalizačního řádu.

h)

Producent odpadních vod musí mít souhlas obce Kozárovice a povolení vodoprávního úřadu dle § 16 odst. 1 zákona o vodách, jestliže jde o vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, nebo dle § 18 odst. zákona o vodách, jestliže jde o vypouštění odpadních vod, jejichž znečištění by překračovalo při jejich vzniku hodnoty uvedené v tomto kanalizačním řádu a je tedy třeba zajistit jejich předčištění.

i)

Každá změna technologie ve výrobní činnosti na území obce ovlivňující kvalitu a množství odpadních vod, musí být projednána s provozovatelem kanalizace.

j)

Vlastník kanalizace je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen.

k)

Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi provozovatelem kanalizace a odběratelem.

l)

Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci.

m)

Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.

2.2. Cíle kanalizačního řádu Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě obce Kozárovice tak, aby zejména: a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu, b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě, stokových objektů a čerpacích stanic, c) bylo zaručeno stabilní čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod, d) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, e) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně, f) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě a na čistírně odpadních vod.



3. POPIS ÚZEMÍ 3.1. Charakter lokality obce Kozárovice Obec Kozárovice je sídelní útvar místního významu situovaný v okrese Příbram, výhodním směrem od města Březnice v nadmořské výšce 490 m n. m. Obec je územně členěna na 3 místní části a zabírá 3 katastrální území: Kozárovice, Holušice a Vystrkov - Podskalá. Celková výměra obce je 1 413 ha z toho 15 ha činí zastavěná plocha. Zástavba obce je tvořena převážně staršími rodinnými domy i novější výstavbou situovanou v okrajových částech obce. V celém území je v současnosti cca 68 rekreačních objektů. Obec je umístěna na výškově poměrně složitém terénu nevhodném pro gravitační odvodnění s výškovým rozdílem cca 30 m. Území obce je odvodňováno třemi bezejmennými vodotečemi, které ústí do potoka Strašný. Potok Strašný je levostranným přítokem Orlické přehrady. Obec Kozárovice má k datu zpracování kanalizačního řádu 450 trvalých obyvatel. Z hlediska produkce odpadních vod je v obci minimální občanská vybavenost. Průmysl ani podnikatelské subjekty produkující technologické odpadní vody nejsou v obci zastoupeny. V obci je v objektu obecního úřadu situována ordinace praktického lékaře a zubní ordinace s instalovaným odlučovačem amalgámu. V centrální části obce v místním kulturním domě je situován bufet s pravidelnou produkcí do 80 jídel za den a restaurační zařízení s charakterem výčepu. Vypouštěné odpadní vody z bufetu jsou předčišťovány v odlučovači tuků LTP 0,5 H. Kulturní dům má osazený atypický odlučovač sestávající z 1 m3 jímky vybavené usazovacím prostorem a nornou stěnou. V obci působí v místních kamenolomech fa MEDIGRAN s. r. o., která však ze svých provozoven produkuje výhradně splaškové odpadní vody.

Obrázek 1

Poloha obce Kozárovice

Obec Kozárovice realizuje výstavbu splaškové tlakové kanalizace o celkové délce dle projektu 4.556,3 m s vybudovanými 150 kanalizačními přípojkami o celkové délce 3.000 m. K datu zpracování kanalizačního řádu je vybudováno 4.096,3 m tlakových kanalizačních řadů se 107 kanalizačními přípojkami, z nichž jsou postupně produkovány odpadní vody do veřejné kanalizace. Zbývající část tlakových řadů o



celkové délce 460 m a zbývající kanalizační přípojky v počtu 43 kusů jsou předmětem probíhající výstavby. S postupnou výstavbou tlakové kanalizace souvisí aktuální nízké zatížení ČOV Kozárovice. K datu zpracování kanalizačního řádu je ČOV zatížena pod 10 % projektované kapacity. ČOV je situována na okraji obce u bezejmenné vodoteče, která dále ústí do potoka Strašný. Recipientem vypouštěných odpadních vod z ČOV ve smyslu vodoprávního povolení k vypouštění je potok Strašný, č. h. p. 1-08-05-007. Odvádění dešťových vod z území obce je řešeno třemi drobnými vodotečemi včetně několika povrchových odvodňovacích příkopů. Zásobování pitnou vodou je realizováno z převážné části z individuálních zdrojů podzemní vody jednotlivých obyvatel. V obci jsou vybudovány 4 samostatné vodovody pro veřejnou potřebu. Jedná se o samostatný vodovod pro objekt obecního úřadu, který je zásobován z kopané skružené studny. Spotřeba pitné vody je na úrovni 2,5 m3/měsíc tj. 30 m3/rok. Dalším samostatným vodovodem je vodovod pro bytové domy (16 bytových jednotek) ve vlastnictví obce, který je zásobován z vrtu. Spotřeba pitné vody se pohybuje na úrovni 64 m3/měsíc tj. 768 m3/rok. Samostatný vodovod pro místní Kulturní dům je zásobován podzemní vodou z kopané studny. Spotřeba pitné vody v tomto vodovodu je na úrovni 75 m3/měsíc tj. 900 m3/rok. Z jedné studny a jednoho vrtu jsou zásobovány bytové domy ve vlastnictví SVJ situované nedaleko ČOV. Spotřeba pitné vody dosahuje 84 m3/měsíc tj. 1 008 m3/rok. Celková spotřeba pitné vody v samostatných vodovodech je na úrovni 226 m3/měsíc tj. 2 712 m3/rok. Na samostatné vodovody je napojeno přibližně 60 obyvatel obce. Specifická spotřeba pitné vody je úrovni 124 l/os/den.

3.2. Odpadní vody V aglomeraci mohou vznikat odpadní vody vnikající do kanalizace: a) b) c) d) e)

v bytovém fondu („obyvatelstvo“), při výrobní činnosti – průmyslová výroba, podniky, provozovny („průmysl“), v zařízeních občansko - technické vybavenosti a státní vybavenosti („občanská vybavenost“), srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací) – jsou odváděny částečně dešťovou kanalizací, jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území).



3.2.1 Odpadní vody z bytového fondu (obyvatelstvo) Jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody budou výhledově produkovány přibližně od 480 obyvatel obce. Z doposud nenapojených nemovitostí jsou odpadní vody odváděny do bezodtokových akumulačních jímek (žump), které mohou být za zvláštních technologických opatření vyváženy na ČOV Kozárovice v souladu s provozním řádem ČOV. Do veřejné kanalizace není dovoleno přímo vypouštět odpadní vody přes septiky ani žumpy z důvodu, že obsahy žump a septiků jsou již anaerobně předčištěny a mohou svým charakterem ohrozit aktivační proces ČOV. Uvedené koncentrační limity v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu se ve smyslu § 24 odst. g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod.

3.2.2 Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti (průmysl) Jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu: -

vody splaškové (ze sociálních zařízení podniků), vody technologické (z vlastního výrobního procesu).

Podniky mohou vykazovat poměrně velkou variabilitu ve výrobních činnostech a sortimentu výroby. Tyto odpadní vody mohou významněji ovlivňovat kvalitu a množství odpadních vod ve stokové síti. K datu zpracování kanalizačního řádu jsou do této kategorie zařazeni producenti odpadních vod uvedení v tabulce č. 2 v příloze kanalizačního řádu. Na tyto odpadní vody se vztahují pro vypouštění do splaškové kanalizace obce koncentrační limity uvedené v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu.

3.2.3 Odpadní vody z obecní vybavenosti Jsou vody z části splaškového charakteru, jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb), kde dochází i k pravidelné produkci technologických odpadních vod nebo odpadních vod výrazně zatížených tuky (restaurační zařízení, výroba potravin a nápojů apod.). Tyto odpadní vody mohou významněji ovlivňovat kvalitu a množství odpadních vod ve stokové síti. Specifikace těchto producentů není z hlediska kanalizačního řádu potřebná, protože žádný z těchto producentů není objemem produkovaných odpadních vod významný. Významní producenti odpadních vod z obecní vybavenosti jsou uvedení v tabulce č. 3 v příloze kanalizačního řádu. Na tyto odpadní vody se vztahují pro vypouštění do splaškové kanalizace obce koncentrační limity uvedené v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu.



4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ 4.1 Popis stokové sítě Splašková tlaková kanalizace byla vybudována na základě stavebního povolení vydaného Měú Příbram OŽP pod č. j. 7488/2006/OŽP/Faj ze dne 15. 2. 2006. Vybudované tlakové kanalizační stoky jsou řešeny z materiálu PE o profilech DN 40, DN 63, DN 75 a DN 90. Veřejná část kanalizačního systému je umístěná převážně do veřejných komunikačních ploch. Podstatou tlakového systému stokových sítí je odvedení splaškových vod z domácností gravitačním (samospádovým) potrubím do domácích čerpacích jímek (ČJ), kde dochází k jejich časově omezené akumulaci a potom k čerpání do veřejné stokové sítě, která je zakončena ČOV. Přehledná situace stokové sítě tvoří přílohu kanalizačního řádu. Tabulka 1 Větev

Tlaková kanalizace Kozárovice Profil [m] - PE

Celkem [m]

40 x 3,7

90 x 8,2

75 x 6,9

63 x 5,8

A

-

367,0

472,3

355,3

1 194,6

AA

-

-

93,8

196,0

289,8

AA1

-

-

-

113,9

113,9

AA2

-

-

-

119,8

119,8

AA3

-

-

-

29,2

29,2

AA4

-

-

-

106,7

106,7

AB

-

-

-

293,7

293,7

AB1

-

-

-

35,5

35,5

AB2

-

-

--

48,6

48,6

AC

-

-

-

222,5

222,5

AD

-

-

-

100,2

100,2

AE

-

-

202,2

191,0

393,2

AE1

-

-

-

41,3

41,3

AF

-

-

185,9

178,4

364,3

AG

-

-

-

202,0

202,0

B

-

-

361,9

317,1

679,0

BA

-

-

-

332,0

332,0

-

-

Celkem výtlaky

3 000,0

Celkem

3 000,0

4 566,3 3 000,0

367,0

1 316,1

2 883,2

7 566,3



Odvodňované území se nachází na jednom katastrálním území Kozárovice. Ve výškově složitém terénu s výškovým rozdílem cca 30 m umožňuje systém tlakové stokové sítě odvádění odpadních vod komunálního charakteru z celého území obce do ČOV. Provozní tlaky se pohybují v rozmezích 0,3 – 0,5 MPa (30 – 50 m vodního sloupce). Potrubí je uloženo 1,5 až 1,6 m od rostlého terénu. Při pokládce byla respektována zásada, že kanalizační potrubí je umístěno níž, než stávající vodovodní potrubí a v případě souběhu je jejich vzájemná osová vzdálenost 70 cm. Hnědé potrubí je opatřeno výstražnou fólií hnědé barvy a identifikačním vodičem. Osazeny jsou orientační tabulky umožňující provozovateli snadné a pohotové vyhledávání všech ovládacích prvků. Na poklopech a krytech zemních zákopových souprav umožňujících ovládání regulačních armatur je vyznačeno „KANAL“. Domovní čerpací jímky (ČJ) Každá nemovitost má pouze splaškové vody svedeny gravitačním potrubím vnitřní kanalizace do domovní sběrné jímky. Do této jímky nesmí být odváděny jiné vody než splaškové (nutno vyloučit např. dešťové, drenážní, z bazénů apod.) V objektu, který je tvořen plastovou nádobou o obsahu 1 m3, je osazeno čerpadlo s drtičem (desintegrátorem) ovládané automaticky plovákovými spínači dle výšky hladiny v akumulačním prostoru jímky. Parametry čerpadla: Q = 0,8 l/s (48 l/min), H = 50 m, N = 1,5 kW – pro rodinný dům Q = 5,0 l/s (300 l/min), H = 39 m, N = 3,55 kW – pro bytové domy a provozní budovy Výtlačné potrubí od čerpadla (podružný výtlak) je z PE 40 x 3,7. Na uliční větev je napojeno pomocí navrtávacího pasu. Součástí technologického zařízení ČJ je rozvaděč, který zajišťuje přívod elektrické energie k čerpadlu, plovákovým spínačům a k signalizaci poruchy. Signalizace poruchy je optická nebo zvuková. Přívod NN od centrálního domovního rozvaděče a pojistkového panelu zpravidla kabelem CYKY 5 x 2,5 mm2 – 400 V (vč. jističe 16A-D u rodinného domu nebo 3 x 20 A u bytových domů a provozních budov) není součástí kanalizační přípojky. Kabely mezi uvaděčem pro ČJ a jímkou jsou uloženy do chránícího potrubí, které umožňuje případnou výměnu čerpadla bez provádění výkopových zemních prací. Je obecně závazné, aby ve všech jímkách byla osazena ze servisních důvodů čerpadla stejného typu a výkonů. Odchylky lze realizovat pouze po předchozím společném souhlasu provozovatele a vlastníka veřejné kanalizace. Shrnutí

Výhledový stav

K datu zpracování KŘ

Délka kanalizace Počet kanalizačních přípojek Délka kanalizačních přípojek Počet odlehčovacích komor Počet čerpacích stanic na síti Počet domovních čerpacích stanic ČOV 480 EO Počet producentů odpadních vod

4 566,3 m 150 3 000 m 0 0 150 1 480

4 096,3 m 107 2 340 m 0 0 107 300



K datu vypracování kanalizačního řádu probíhá výstavba tlakových kanalizačních řadů AA, AA1, AA3 a AA4 a zbývajících 43 kanalizačních přípojek. Objekty na stokové síti Jímka pro odvzdušnění Pro zabezpečení optimální funkce tlakové kanalizace jsou na nejvyšších místech osazeny odvzdušňovací a zavzdušňovací ventily včetně uzavírací armatury. Umístěny jsou v betonové jímce 1,2 x 0,9 m a instalované 50 cm stranou na odbočce od vlastního potrubí. Výška jímky 1,6 – 1,8 m. Počet 5 ks. Kontrolní (vstupní) šachty Každá větev je zakončena trubním vývodem umožňujícím zkoušku vodotěsnosti a čištění potrubí tlakovou vodou nebo vzduchem. Počet 17 ks. Uzávěr svislé trouby tvoří jednak šoupě se zákopovou soupravou, jednak zaslepovací příruba s vnějším závitem. Horní část zákopové soupravy a zaslepovací příruba jsou kvůli manipulaci osazeny a ochráněny betonový válcem průměru 600 mm a litinovým kanalizačním poklopem do vozovky s těžkým provozem. Sekční uzávěr Na jednotlivé větve jsou v místě odbočení osazeny sekční uzávěry, ovládané pomocí zemní zákopové soupravy, které umožní jejich případné vyřazení z provozu. Výtlačné potrubí z ČJ Pro jednotlivé odkanalizované nemovitosti jako propojení s uliční stokovou větví slouží výtlačné potrubí PE 40 x 3,7 v délce potřebné k napojení na čerpadlo instalované v ČJ bez spojky. Nad potrubí ve výši 30 cm je umístěna výstražná folie. Podle zpracovaných projektů na kanalizační přípojky jsou vytipována místa jejich napojení na uliční větve a v těchto místech jsou a budou postupně provedeny navrtávky pro budoucí možné napojování dalších nemovitostí na tlakový systém.

4.2 Hydrologické údaje Obec Kozárovice leží v klimatickém okrsku, který je mírně teplý a mírně suchý. Dlouhodobý srážkový úhrn v oblasti je dle údajů ČHMÚ 600 - 650 mm /rok. Průměrná teplota vzduchu v lednu je – 2 až – 3 °C, průměrná teplota v dubnu je 6 – 7 °C, v červenci 16 – 17 °C a v říjnu 7 – 8 °C. Letních dnů je průměrně 30 - 40 za rok, mrazových 110 – 130, ledových 40 – 50 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60 – 80. Srážkové maximum přichází zpravidla v červenci. Během vegetačního období spadne 400 - 450 mm srážek. Po stránce hydrologické spadá zájmové území do povodí Střední Vltavy. Povrchové vody z území obce odvádí potok Strašný, č. h. p. 1-08-05-007, který ústí z levého břehu do Orlické přehradní nádrže. Východní hranice obce je zatopena vzdutím údolní nádrže Orlík. Maximální vzdutí nádrže leží na kótě 352 m n. m. Obec je zařazena do seznamu vyhlášených záplavových území vydaným Krajským úřadem Středočeského kraje.



4.3 Množství odebírané a vypouštěné vody v lokalitě Zásobování pitnou vodou je realizováno z převážné části z individuálních zdrojů podzemní vody jednotlivých obyvatel. V obci jsou vybudovány 4 samostatné vodovody pro veřejnou potřebu. Jedná se o samostatný vodovod pro objekt obecního úřadu, který je zásobován z kopané skružené studny. Spotřeba pitné vody je na úrovni 2,5 m3/měsíc tj. 30 m3/rok. Dalším samostatným vodovodem je vodovod pro bytové domy (16 bytových jednotek) ve vlastnictví obce, který je zásobován z vrtu. Spotřeba pitné vody se pohybuje na úrovni 64 m3/měsíc tj. 768 m3/rok. Samostatný vodovod pro místní Kulturní dům je zásobován podzemní vodou z kopané studny. Spotřeba pitné vody v tomto vodovodu je závislá na počtu ubytovaných a je na úrovni 75 m3/měsíc tj. 900 m3/rok. V objektu kulturního domu je situován i místní bufet a restaurační zařízení. Z jedné studny a jednoho vrtu jsou zásobovány bytové domy ve vlastnictví SVJ (21 bytových jednotek) situované nedaleko ČOV. Spotřeba pitné vody dosahuje 84 m3/měsíc tj. 1 008 m3/rok. Celková spotřeba pitné vody v samostatných vodovodech je na úrovni 226 m3/měsíc tj. 2 712 m3/rok. Na samostatné vodovody je napojeno přibližně 60 trvalých obyvatel obce. Specifická spotřeba pitné vody je úrovni 124 l/os/den. Počet producentů odpadních vod Specifická produkce odpadních vod v domácnostech Specifická produkce odpadních vod ze sféry služeb Koeficient denní nerovnoměrnosti Koeficient hodinové nerovnoměrnosti Denní průměrné množství odpadních vod Denní maximální množství odpadních vod Hodinové maximální množství odpadních vod 480 EO

l/os/d l/os/d = = = = =

1,5 3,5 72 m3/d 108 m3/d 15,8 m3/h

splaškové odpadní vody g/EO/den

mg/l

kg/den

BSK5

60

400

28,8

CHSKCr

120

800

57,6

NL

55

367

26,4

N-NH4

8,0

53,3

3,84

Ncelk

11

73,3

5,28

Pcelk

2,5

16,7

1,2

+

480 130 20 kh kh Q24 Qmax Qhod

Q24 = (0,150 x 480) = 72,0 m3/den = 3,0 m3/h = 50 l/min = 0,83 l/sec = 26.3 tis. m3/rok Qmax = 72 x 1,5 = 108 m3/den = 4,5 m3/h = 75 l/min = 1,25 l/sec = 3.35 tis. m3/měsíc Qhod = 4,5 x 3,5 = 15,75 m3/h = 262,5 l/min = 4,38 l/sec



5. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD Mechanicko-biologická ČOV Kozárovice typu BC 480 EO slouží k čištění odpadních vod vyprodukovaných na území obce Kozárovice. Čištění je založeno na principu nízkozátěžové aktivace s aerobní stabilizací kalu. ČOV sestává z dvojice na sobě provozně nezávislých aktivačních linek s kapacitou 2 x 240 EO. K biologickému čištění (aktivace s nitrifikací a denitrifikací) dochází pomocí směsné polykultury mikroorganismů v tzv. jednokalovém systému. Mikroorganismy vytvářejí spolu s organickými, anorganickými a inertními látkami, které jsou obsaženy v odpadní vodě, hnědě zabarvené sedimentující vločky aktivovaného kalu. Rozpuštěné, jemně suspendované nebo koloidní organické látky a uvedené formy dusíku jsou z odpadní vody odstraňovány fyzikálními a fyzikálně-chemickými pochody. Jde v podstatě o koagulaci (shlukování) a sorpci těchto látek na vločky aktivovaného kalu a enzymatické štěpení takto zachycených látek směsnou kulturou mikroorganismů. K optimálnímu růstu a množení a tím i k čištění odpadní vody potřebují mikroorganismy správný poměr živin (makrobiogenních i mikrobiogenních prvků). K odbourávání organických látek a k nitrifikaci aerobními mikroorganismy je třeba, aby v systému bylo dostatečné množství kyslíku. Provzdušňovacími elementy je stlačený vzduch jemně rozptýlen do vody. Při styku bublinek vzduchu s vodou (aktivační směsí) dochází k rozpouštění kyslíku v něm obsaženého. Tento kyslík je pak využíván směsnou polykulturou mikroorganismů. Vháněním tlakového vzduchu a výstupem jeho bublin ode dne ke hladině nádrže je zároveň zajištěna potřebná homogenizace (míchání) aktivační směsi, která je nutná pro udržování aktivovaného kalu ve vznosu a neustálé obnovování styku vloček aktivovaného kalu s kyslíkem a substrátem (tj. znečišťujícími látkami v odpadní vodě). K odbourávání resp. redukci dusičnanů a dusitanů na plynné produkty jsou třeba pro redukující bakterie vytvořit anoxické (bezkyslíkaté) podmínky. Ty jsou zajištěny přítokem surových odpadních vod, které prakticky rozpuštěný kyslík neobsahují. Aerobní organismy obsažené v aktivovaném kalu případný přítomný rozpuštěný kyslík z recirkulační směsi rychle spotřebují. Styk aktivovaného kalu se substrátem a jeho udržování ve vznosu je zajištěno mechanickým mícháním. Při biologickém čištění (odstraňovaní organických látek) se část organických látek odstraňovaných z odpadní vody oxiduje na oxid uhličitý a vodu, část přechází na syntézu nových buněk a zásobních látek buněk mikroorganismů. Syntéza a zvyšování počtu buněk a tím i množství mikroorganismů se navenek projevuje ve zvyšování množství (koncentrace) aktivovaného kalu v aktivační směsi. V aktivační směsi je třeba udržovat optimální množství aktivovaného kalu, na kterém mj. závisí čistící účinek aktivace. Toto množství je závislé na množství přitékajícího znečištění, na množství recirkulovaného kalu a na množství aktivovaného kalu, která je nutno ze směsi odstraňovat jako přebytečný. Čistící účinek aktivace je závislý i na dalších veličinách a parametrech, z nichž mezi základní patří doba zdržení, teplota a koncentrace organického znečištění (koncentrace substrátu vyjádřená hodnotou BSK5 nebo CHSKCr), charakter znečištění a v neposlední řadě i kvalita aktivovaného kalu. Strana 13 (celkem 43)


ČOV je schopna plynule reagovat na změny látkového a hydraulického zatížení ČOV v rozsahu 30 – 120 % projektované kapacity. K datu zpracování kanalizačního řádu je ČOV ve zkušebním provozu rozhodnutím vydaným Měú Příbram OŽP pod č. j. 16138/2008/01/OŽP/Faj ze dne 20. 8. 2008 změněným rozhodnutím Měú Příbram OŽP č. j. Měú PB 13840/2010/OŽP/Faj ze dne 8. 4. 2010 na dobu do 31. 03. 2011. Technologická skladba ČOV Kozárovice : přítok s indukčním průtokoměrem denitrifikační nádrž 2 x aktivační nádrž - nitrifikační nádrž - dosazovací nádrž kalová nádrž odtok s instalovaným měrným Parshallovým žlabem

5.1. Kapacita a technologické parametry ČOV ČOV

splaškové odpadní vody

Kozárovice g/EO/den mg/l

kg/den

BSK5

60

400

28,8

CHSKCr

120

800

57,6

NL

55

367

26,4

N-NH4+

8,0

53,3

3,84

Ncelk

11

73,3

5,28

Pcelk

2,5

16,7

1,2

EO

480

Q24

72

m3/den

3,0

m3/hod

0,83 l/s

Qmax.d 108

m3/den

4,5

m3/hod

1,25 l/s

15,8 m3/hod

4,40 l/s

Q.max.h Qrok

26.280 m3/rok



5.2

Technický popis objektů ČOV

5.2.1 Parametry nádrží ČOV Objekt

Rozměry [m]

Objem [m3]

Plocha [m2]

denitrifikace 2 x nitrifikace 2 x dosazovací nádrž Kalová nádrž

7,3 x 1,2 x 4,4 3,5 x 4,0 x 4,4 Ø 3,0

39 2 x 62 2 x 10,4

8,76 14 7,1

7,3 x 1,2 x 4,4

38

8,76

5.2.2 Technologické parametry ČOV Parametr Značka Zatížení aktivace v EO dle BSK5 Zatížení aktivace v EO dle CHSK Zatížení aktivace BSK5 Zatížení aktivace CHSK Hydraulické zatížení Q24 Počet aktivačních linek Celkový objem aktivace VAN z toho VAN-D objem denitrifikace z toho VAN-N objem nitrifikace Průměrná koncentrace biomasy v X aktivaci Průměrná hodnota kalového indexu KI Recirkulační poměr vratného kalu RVK Hydraulická doba zdržení v aktivaci při Θ Q24 Zásoba kalu v systému Objemové zatížení aktivace Bv Objemové zatížení BSK5 Bv, BSK Objemové zatížení CHSK Bv, CHSK Zatížení kalu BSK5 Bx, BSK Zatížení kalu CHSK Bx, CHSK Koncentrace kyslíku v nitrifikaci Cx Počet dosazovacích nádrží Objem dosazovací nádrže Plocha dosazovací nádrže Celková délka přepadové hrany Hydraulická doba zdržení v dosazovací Θ nádrži při Q24

projekt 480 480 28,8 57,6 72 2 163 39

jednotka EO EO kg.d-1 kg.d-1 m3.d-1 ks m3 m3

124

m3

4,0

kg.m-3

100 100 41,3

ml.g-1 % Q24 h

735 0,60 0,23 0,46 0,04 0,08 2,0 2 2 x 10,4 2 x 7,1

kg m3.m-3.d-1 kg.m-3.d-1 kg.m-3.d-1 kg.kg-1.d-1 kg.kg-1.d-1 mg/l ks m3 m2 m h

6,93



Parametr Hydraulické zatížení plochy dosazovací nádrže při Q24 Zatížení plochy dosazovací nádrže NL při Q24 Zatížení přepadové hrany při Q24 Typ systému

Značka vz

projekt 0,21

jednotka m3.m-2.h-1

vNL

0,84

kg.m-2.h-1 m3.m.h-1

zatížení nízké

5.2.3 Povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV Rozhodnutím Měú Příbram OŽP pod č. j. 7488/2006/OŽP/Faj ze dne 15. 2. 2006 bylo vydáno povolení k vypouštění předčištěných odpadních vod do vod povrchových a to do bezejmenného pravostranného přítoku potoka Strašný, na dobu do 31. 3. 2016. Množství: max. 1,25 l/s

průměr 0,83 l/s

71,7 m3/den

2 151 m3/měsíc

26 170 m3/rok

Emisní limity:

CHSKCr BSK5 NL

5.3

„p“

„m“

t/rok

80 25 25

130 50 50

2,100 0,654 0,654

Současné výkonové parametry ČOV

Produkované odpadní vody z obce jsou typické zvýšenými hodnotami koncentrací sledovaných ukazatelů. Tato skutečnost je způsobena dobou zdržení splaškové odpadní vody v přečerpávacích stanicích, kde dochází ke zkoncentrování odpadních vod. Produkcí odpadních vod z celé obce se předpokládá nárůst sloučenin dusíku na přítoku ČOV (převážně N-NH4+), který je typický pro tlakové kanalizační soustavy (vliv doby zdržení odpadní vody v DČJ). Z hlediska látkového zatížení je k datu zpracování kanalizačního řádu na ČOV napojeno 39 EO. Látkově a hydraulicky je ČOV zatížena pod 10 % projektované kapacity. Dle projektové dokumentace představuje kapacita ČOV 480 EO rezervu pro výhledový rozvoj obce. Po vybudování všech tlakových kanalizačních sítí v obci dle projektové dokumentace se předpokládá cca 20 % rezerva v kapacitě ČOV, která bude sloužit pro výhledový rozvoj obce. ČOV odstraňuje znečištění ve sledovaných ukazatelích s účinností až 96 %. Stanovené emisní limity jsou s rezervou plněny. Bilance ČOV za sledované období roku 2010 je přílohou kanalizačního řádu.



5.4

Řešení dešťových vod na ČOV

Odlehčení odpadních vod před ČOV : Stoková síť v obci Kozárovice je řešena jako tlaková splašková (oddílná), z tohoto důvodu nejsou přitékající odpadní vody na ČOV odlehčovány. Přívalové vody za srážkových událostí se na přítoku ČOV nepředpokládají. Veškeré produkované odpadní vody z obce jsou přečerpávány do procesu čištění. Přítokové potrubí na ČOV je vybaveno před indukčním průtokoměrem armaturou, která slouží k obtokování ČOV v případě mimořádných událostí v provozu ČOV (odstavení ČOV z provozu apod.) Obtok ČOV : ČOV Kozárovice je možné obtokovat armaturou na přítokovém potrubí odpadní vody před instalovaným indukčním průtokoměrem. Obtok ČOV je zaústěn do odtokového potrubí vyčištěné vody. V případě použití obtoku ČOV jsou odpadní vody vypouštěny bez čištění do recipientu. Z tohoto důvodu lze obtok ČOV používat jen ve výjimečných případech (odstavení ČOV z provozu z důvodu opravy apod.) vždy s písemným vyrozuměním vodoprávního úřadu a správce recipientu.

6. ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU Odpadní vody z ČOV se vypouštějí do bezejmenné vodoteče, která je pravostranně zaústěna do Strašného potoka ústícího z levého břehu do Orlické přehradní nádrže. Vltava je významným vodním tokem ve smyslu Vyhl. č. 471/2001 Sb. Potok Strašný je recipientem ve smyslu vodoprávního povolení k vypouštění. Recipient není klasifikován jako „lososové“ nebo „kaprové“ vody ve smyslu NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 229/2007 Sb. Území obce Kozárovice je zranitelnou oblastí ve smyslu § 33 zákona č. 254/2001 Sb. Název vodního recipientu

:

bezejmenná vodoteč (přítok potoka Strašný)

Číslo hydrologického pořadí

:

1-08-05-007

Hydrologický rajón

:

632

Q355

:

1,2 l/s

Jakost povrchové vody v recipientu není dlouhodobě sledována.



Obrázek 2

Výřez území z vodohospodářské mapy



7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami: A. Zvlášť nebezpečné látky, s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.

B. Nebezpečné látky: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo

6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan

11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran

16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodě. 4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.



Do kanalizace dále nepatří: A. Zeminy, B. látky působící změnu barvy vody, C. neutralizační kaly, D. zaolejované kaly z čistících zařízení odpadních vod, E. látky narušující materiál stokových sítí nebo technologii přečerpávání odpadních vod a čištění odpadních vod na ČOV, F. látky, které by mohly způsobit ucpání kanalizační stoky, narušení materiálu stoky nebo poškození čerpadel odpadních vod v DČJ, G. jiné látky, popřípadě vzájemnou reakcí vzniklé směsi, ohrožující bezpečnost obsluhy stokové sítě, H. pevné odpady včetně kuchyňských odpadů, ať ve formě pevné nebo rozmělněné použitím kuchyňských drtičů odpadu, které se dají odstraňovat tzv. „suchou“ nebo jinou cestou.



8. LIMITY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE Limit znečištění odpadních vod je nejvyšší povolená koncentrační a bilanční hodnota znečištění pro vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu. Vztahuje se na znečištění a množství odpadních vod v kanalizační přípojce producenta před napojením do veřejné splaškové kanalizace obce. Kritériem pro analytické stanovení znečištění odpadních vod je, aby vzorek odpadní vody byl odebrán odborně způsobilou osobou (např. certifikát VÚV T. G. M, certifikát „Manažer vzorkování odpadních vod“ ČSJ, o. s. nebo akreditace ČIA na odběry vzorků odpadních vod) a koncentrace látky v mg/l byla stanovena akreditovanou laboratoří ČIA nebo laboratoří s osvědčením ASLAB o správné činnosti laboratoře dle příslušných ČSN. Ostatní náležitosti odběru odpadních vod jsou uvedeny dále v textu. Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu. V případě napojení nového producenta odpadních vod produkujícího jiné než splaškové odpadní vody z domácnosti, stanoví provozovatel veřejné kanalizace u producenta na základě aktuálních výkonových parametrů ČOV a kapacity ČOV bilanční hodnoty vypouštěného znečištění vycházející z limitů dle tabulky č. 1 a z potřeby vody producenta. Pokud bilanční hodnoty vypouštěného znečištění producentem nebudou v souladu s celkovými aktuálními látkovými kapacitními možnostmi ČOV Kozárovice 480 EO s přihlédnutím ke skutečnosti, že přednostně musí být uspokojena produkce odpadních vod od obyvatel obce, nebude provozovatelem k takovéto produkci odpadních vod vydán souhlas k vypouštění do veřejné kanalizace a producent odpadních vod si musí zajistit zneškodňování odpadních vod alternativním způsobem (viz. příloha: Princip stanovení limitů vypouštěného znečištění dle kanalizačního řádu). Uvedené koncentrační limity v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu se ve smyslu § 24 odst. g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod. Míra znečištění splaškových odpadních vod z domácností by neměla tyto limity překračovat. Koncentrační limity se stanovují v prostém nebo ve směsném vzorku (typ „A“ dle přílohy č. 4 k NV č. 61/2003 Sb., v platném znění). Způsob volby typu odběru stanoví provozovatel veřejné kanalizace na základě znalosti místních podmínek u každého odběratele (producenta) nebo v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu je-li vydáno. Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů kanalizačního řádu, bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz. § 10 zákona č. 274/2001 Sb. a § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle § 32 – 35 zákona č. 274/2001 Sb.



9. OBECNÉ PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE 9.1 Srážkové vody Srážkové vody se musí přednostně zasakovat vhodným technickým zařízením do terénu (vegetační plochy a pásy, zatravňovací tvárnice, příkopy a vsakovací jámy apod.) na pozemcích producentů, nebo odvádět samostatnou dešťovou kanalizací do recipientu. Pokud jsou srážkové vody znečištěné (např. úkapy ropných látek z parkovišť a ostatních nezastřešených ploch) je nutné je před vypouštěním do dešťové kanalizace předčistit v souladu s povolením vodoprávního úřadu takovým způsobem, aby byly dodrženy imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod dle přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb., v platném znění. Podzemní (balastní) vody (včetně přepadů ze studní), které by do splaškové kanalizace vnikaly jakýmkoliv způsobem, nelze kanalizací odvádět z důvodu zvýšení nákladů na přečerpávání a důvodu negativního vlivu na ČOV, neboť narušují čistící proces – ředí a ochlazují splaškové odpadní vody (dochází k hydraulickému přetěžování ČOV a ke snížení procesu nitrifikace na ČOV). Není-li množství srážkových vod odváděných do splaškové kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství dle přílohy č. 16 vyhl. č. 428/2001 Sb. následujícím způsobem: Druh plochy (m2) A – zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy V případě možnosti odtoku do kanalizace: odtokový součinitel 0,9 B – lehce propustné zpevněné plochy V případě možnosti odtoku do kanalizace: odtokový součinitel 0,4 C – plochy kryté vegetací V případě možnosti odtoku do kanalizace: odtokový součinitel 0,05 Tabulka 3

Druh plochy

Výpočet množství srážkových vod vypouštěných do splaškové kanalizace

plocha v m2

A B C Součet redukovaných ploch: Dlouhodobý srážkový úhrn (Kozárovice):

odtokový součinitel

redukovaná plocha v m2 (plocha x odtokový součinitel)

600 mm/rok tj. 0,600 m/rok

Roční množství odváděných srážkových vod Q (m3): = součet redukovaných ploch producenta (m2) x dlouhodobý srážkový úhrn (m/rok)



9.2 Provozy produkující odpadní vody zatížené tuky Použité oleje z fritovacích lázní nesmí být vypouštěny do kanalizace. Musí být likvidovány dle možností odbornou firmou na základě platné smlouvy. Platnou smlouvu o likvidaci olejů a doklady o likvidaci předloží provozovatel kuchyňských a restauračních provozů na vyžádání oprávněným pracovníkům provozovatele vč. 3 roky zpět vedené evidence ohledně likvidace vzniklého odpadu (doklady o platbách za likvidaci odpadu). Povinnost instalovat odlučovače tuků, jako ochrany kanalizační sítě, pro odvádění odpadních vod z kuchyňských a restauračních provozoven, provozoven s prodejem smažených jídel nebo výroby uzenin, polotovarů či jiných potravinářských výrobků, při jejichž výrobě, zpracování nebo prodeji vznikají odpadní vody se zvýšeným obsahem tuků rostlinného nebo živočišného původu, určí vodoprávní úřad na návrh provozovatele, po posouzení charakteru, množství a jakosti odpadních vod nebo technických možností kanalizačního systému v dané lokalitě. Doporučení: Volba vhodného typu (velikosti) odlučovače tuků musí vycházet zejména z vybavení a účelu objektu, počtu produkovaných jídel, množství odpadní vody a emulgační schopnosti používaných mycích prostředků. pro produkci 50 -100 jídel/den pro produkci nad 100 jídel/den

– –

odlučovač tuků poddřezový (mobilní) odlučovač tuků (klasické provedení)

U každého odlučovače tuků musí být možnost odběru vzorku předčištěné odpadní vody, tj. musí být přístupný odtok odpadní vody z odlučovače do veřejné kanalizace.

9.3 Používání kuchyňských drtičů odpadů Používání kuchyňských drtičů v odkanalizované lokalitě je nepřípustné. Rozdrcené organické zbytky potravin nejsou odpadními vodami. Tento druh odpadu je nutné na úrovni domácnostní odstraňovat v souladu se zákonem o odpadech 185/2001 Sb., v platném znění. Kanalizace v obci není k odvádění tohoto druhu odpadu uzpůsobena. Technologie kanalizace a ČOV Kozárovice není vybavena odpovídající technologií umožňující bezproblémové odstranění rozdrcených kuchyňských odpadů společně s odpadními vodami z lokality.

9.4 Zdravotnická a podobná zařízení Ve vypouštěných odpadních vodách musí být negativní nález infekčních mikroorganismů. Stomatologické soupravy musejí být vybaveny separátory amalgámu. Při zpracování amalgámu je nutno postupovat tak, aby se co nejvíce omezilo jeho vnikání do odpadních vod. Nezbytné je, aby odlučovač suspendovaných částic amalgámu pracoval s doložitelnou účinností min 95 %. Nově instalované stomatologické soupravy musí být separátorem s doložitelnou účinností vyšší než 95 % vybaveny při jejich osazení.



O povolení k vypouštění odpadních vod do kanalizace ze stomatologických zařízení s obsahem zvlášť nebezpečné látky (rtuti) žádá vodoprávní úřad vlastník objektu, ve kterém je pracoviště zubní ordinace.

9.5 Provozy s produkcí zaolejovaných odpadních vod Doprava, autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště a jiné provozy s produkcí zaolejovaných odpadních vod vypouštějících tyto odpadní vody do splaškové kanalizace musí zajistit předčištění v odlučovači lehkých kapalin ve smyslu ČSN 75 6551 Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek.

9.6 Ostatní provozy Produkce odpadních vod se specifickým znečištěním. Limity se budou stanovovat individuálně vzhledem k charakteru a množství odpadních vod tak, aby bylo umožněno producentům likvidovat zákonným způsobem odpadní vody a nebyl ohrožen čistící proces na ČOV a kanalizační systém.

9.7 Vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než stanovují limity kanalizačního řádu Krátkodobé, časově omezené vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než určují limity uvedené v kanalizačním řádu, může vodoprávní úřad povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, např. při haváriích zařízení, nezbytných rekonstrukcích, úpravách technologického zařízení nebo v jiných výjimečných případech (údržba ČOV). Toto povolení musí být předem projednáno s vlastníkem a provozovatelem kanalizace a ČOV. Dlouhodobé, časově omezené vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než určují limity uvedené v kanalizačním řádu, může vodoprávní úřad a vlastník – provozovatel kanalizace a ČOV povolit na základě žádosti tehdy, není-li z důvodu charakteru výroby či provozu, i přes veškerá technologická opatření a navržená předčisticí zařízení, možné tyto limity dodržovat. Takovému producentovi odpadních vod pak mohou být povoleny vyšší limity znečištění, nejedná-li se však o látky uvedené v kapitole 7). Producent bude zařazen dle charakteru odpadních vod do skupin producentů se specifickými limity s vědomím vodoprávního úřadu.



10. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v § 19 zákona č. 274/2001 Sb., a v § 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění Průmysl a obecní vybavenost – objemová produkce odpadních vod – průtok bude zjišťován u vybraných odběratelů z údajů měřících zařízení odběratelů. U ostatních bude stanovován z údajů fakturované vody. Další podrobné informace jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách na odvádění odpadních vod. Měřící zařízení ke zjišťování okamžitého a kumulativního průtoku technologických odpadních vod budou používat odběratelé uvedení v tabulce č. 4 v příloze kanalizačního řádu. Odběratelé uvedení v tabulce č. 4 v příloze kanalizačního řádu mají stanovenou povinnost předávat provozovateli veřejné kanalizace údaje o množství vyprodukovaných odpadních vod v četnosti 1 x měsíčně. Objemový přítok do čistírny odpadních vod – je zjišťován z přímého měření objemu produkované odpadní vody na ČOV indukčním průtokoměrem. Objem (průtok) balastních + srážkových vod bude vypočten z rozdílu: „voda čištěná“ – „voda odkanalizovaná fakturovaná“. Obyvatelstvo (místní) - objemová produkce splaškových odpadních vod bude zjišťována z údajů stočného (tzn. dle množství fakturované vody popř. dle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 Vyhl. č. 428/2001 Sb.).



11. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí na obecní úřad Kozárovice nebo odpovědným pracovníkům provozovatele kanalizace a ČOV: OÚ Kozárovice Starosta obce p. Jaroslav Čarek Obsluha kanalizace a ČOV p. Dudek

tel. 318 695 295 tel. 603 755 195 tel. 607 724 588

Technologický dozor kanalizace a ČOV provádí: EKO – VAK s. r. o. Ing. David Kunický (technolog) Ing. Zuzana Bečkovská (vzorkování)

tel. 722 917 545 tel. 776 281 828

Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli kanalizace možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální). Za havarijní situaci je nutno považovat: a) b) c) d)

vniknutí látek uvedených v kapitole č. 7 tohoto kanalizačního řádu do kanalizace, havárie na stavební nebo strojní části stokové sítě, ucpávky na veřejných stokách nebo kanalizačních přípojkách, překročení limitů kanalizačního řádu, které má za následek závažné ohrožení jakosti povrchových vod, e) ohrožení zaměstnanců stokové sítě, f) ohrožení provozu čistírny, g) omezení kapacity stokového systému a následného vzdouvání hladiny odpadních vod na terén.

Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů – zejména provozního řádu kanalizace podle vyhlášky č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních a provozních řádů vodních děl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení § 40 a § 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (případně jednotkám požární ochrany, Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí a případně správce recipientu a Český rybářský svaz. Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil. Činnost provozovatele při povodních řeší § 84 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Důležitá telefonní čísla v případě havárie: POLICIE ČR – obvodní oddělení Milín HZS – operační středisko Správce toků – Lesy ČR Správce povodí – Povodí Vltavy s. p. Vodoprávní úřad Měú Příbram OŽP Obecní úřad Kozárovice ČIŽP OI Praha - havárie

974 879 730, 318 691 110 950 870 410 317 723 604 257 329 425, 724 453 422 318 402 201, 605 967 674 318 695 295 233 066 201, 731 405 313



Krizové linky: Policie ČR HZS Záchranná služba

158, 112 150, 112 155, 112

12. SANKCE Sankce může být uložena v případě, že: a) dojde k překročení limitů daných kanalizačním řádem, b) bude zjištěno vniknutí látek do kanalizace, které nejsou odpadními vodami, c) dojde k porušení ostatních povinností vyplývajících z kanalizačního řádu.

Producent odpadní vody se vystavuje nebezpečí postihu: 1. ze strany vodoprávního úřadu, kdy mu bude vyměřena pokuta podle vodního zákona, případně podle zákona o vodovodech a kanalizacích, 2. ze strany provozovatele kanalizace na základě smluvních ujednání o odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu a náhrady vzniklé ztráty provozovatele dle zákona o vodovodech a kanalizacích.



13. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními § 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., § 9 odst. 3) a 4 a § 26 vyhlášky 428/2001 Sb., v platném znění.

13.1. Výčet a informace o sledovaných producentech Tyto informace uvádí tabulka č. 2 a tabulka č. 3 v příloze kanalizačního řádu.

13.2. Rozsah a způsob kontroly odpadních vod 13.2.1. Odběratelem (tj. producentem odpadních vod) Podle § 18 odst. 2) zákona č. 274/2001 Sb., provádí vybraní odběratelé na určených kontrolních místech odběry a rozbory vzorků vypouštěných odpadních vod: Výčet vybraných odběratelů, způsob a rozsah kontrol odpadních vod uvádí v příloze kanalizačního řádu tabulka č. 5. Volba typu vzorku a místo odběru musí být projednáno s provozovatelem veřejné kanalizace. 13.2.2. Kontrolní vzorky Provozovatel kanalizace ve smyslu § 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod odváděných odběrateli uvedenými v tabulce č. 2 a v tabulce č. 3 v příloze kanalizačního řádu. Rozsah kontrolovaných ukazatelů znečištění bude stanoven individuálně dle charakteru vypouštěných odpadních vod. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu - tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou prostých nebo 2 hodinových směsných vzorků, které se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut. Volba typu vzorku a místa odběru je na uvážení provozovatele veřejné kanalizace dle místních podmínek. Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují nejlépe s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi takovými jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, přesněji pak smísením objemů, úměrných průtoku.



Z hlediska kontroly odpadních vod se odběratelé rozdělují do 2 skupin: A. Odběratelé pravidelně sledovaní. B. Ostatní, nepravidelně (namátkou) sledovaní odběratelé. Kontrola odpadních vod pravidelně sledovaných odběratelů se provádí minimálně 2 x za rok, kontrola nepravidelně sledovaných odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace. Pro účely tohoto kanalizačního řádu se do skupiny pravidelně sledovaných odběratelů „A“ zařazují odběratelé uvedení v tabulce č. 6 v příloze kanalizačního řádu. Mezi nepravidelně sledované odběratele se zařazují všichni producenti odpadních vod do veřejné kanalizace obce. 13.2.3. Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky: Podmínky: 1) Uvedený prostý vzorek se pořídí jednorázovým odběrem odpadní vody. 2) Uvedený 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut. 3) Volba typu odběru vzorku (směsný nebo prostý) a místo odběru je dle uvážení provozovatele a dle místních podmínek u každého odběratele. 4) Čas odběru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod. 5) Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, při jejichž použití se pro účely tohoto kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu MZe č. j. 10 532/2002 - 6000 k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Předepsané metody u vybraných ukazatelů jsou uvedeny. Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování (např. certifikát VÚV T.G.M, certifikát „Manažer vzorkování odpadních vod“ ČSJ, o. s., akreditace pro odběry vzorků odpadních vod ČIA aj.). Analýzy odpadních vod musejí být prováděny akreditovanou laboratoří ČIA nebo laboratoří s osvědčením ASLAB o správné činnosti laboratoře dle příslušných ČSN.



13.3. Přehled souvisejících norem a předpisů 1. Zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů 3. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 5. Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů 7. Dohoda uzavřená dne 13. 12. 2001 ve smyslu § 51 občanského zákoníku v platném znění mezi Českou stomatologickou komorou a Ministerstvem životního prostředí ČR. 8. ČSN 73 6510 Vodní hospodářství. Základní vodohospodářské názvosloví 9. ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky 10. ČSN EN 752-6 Projektování čerpacích stanic odpadních vod 11. ČSN 75 6406 Kanalizace a čistírny odpadních vod ze zdravotnických zařízení 12. ČSN 75 6909 Zkoušení vodotěsnosti stok 13. ČSN EN 12 109 Vnitřní kanalizace 14. ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek 15. ČSN 75 0130 Vodní hospodářství. Názvosloví ochrany vod a procesů změn jakosti vod 16. ČSN 75 0170 Vodní hospodářství. Názvosloví jakosti vod 17. ČSN 75 6261 Dešťové nádrže 18. ČSN 75 6401 Čistírny městských odpadních vod 19. ČSN 75 6402 Malé čistírny odpadních vod 20. TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok 21. ČSN 75 7241 Kontrola odpadních a zvláštních vod 22. ČSN 75 3415 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování 23. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny 24. ČSN 83 0916 Ochrana vody před ropnými látkami - doprava ropných látek potrubím 25. ČSN 75 6551 Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek



26. ČSN 75 6505 Zneškodňování odpadních vod z povrchové úpravy kovů a plastů 27. ČSN 75 7300 Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod 28. ČSN 75 0905 Zkoušení vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží 29. ČSN 46 5735 Průmyslové komposty 30. TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace 31. ČSN 83 0901 Ochrana povrchových vod před znečištěním 32. ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod 33. ČSN EN 25667-1 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků 34. ČSN EN 25667-2 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků 35. ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi 36. ČSN ISO 5667-10 Jakost vod. Odběr vzorků. Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod 37. ČSN EN ISO 5667-10 Odběr vzorků, část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi. 38. ČSN 75 7554 - Jakost vod. Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků. 39. ČSN EN ISO 6468 – Jakost vod. Stanovení pesticidů. ( stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v daném zdroji ) 40. TNV 75 7520 Jakost vod. Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem 41. ČSN EN 1899-1,2 Jakost vod. Stanovení biochemické spotřeby kyslíku po n dnech (BSKn) 42. ČSN EN 872 Jakost vod. Stanovení nerozpuštěných látek - Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken 43. ČSN 75 7346 Jakost vod. Stanovení rozpuštěných látek 44. ČSN ISO 7150-1 Jakost vod. Stanovení amonných iontů. Část 1: Manuální spektrometrická metoda, 45. ČSN ISO 5664 Jakost vod. Stanovení amonných iontů. Odměrná metoda po destilaci 46. ČSN EN ISO 11732 Jakost vod. Stanovení amoniakálního dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí 47. ČSN EN 26777 Jakost vod. Stanovení dusitanů. Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda 48. ČSN EN ISO 13395 Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí 49. ČSN ISO 7890-2,3 Jakost vod. Stanovení dusičnanů 50. ČSN EN 25663 Jakost vod. Stanovení dusíku podle Kjeldahla. Odměrná metoda po mineralizaci se selenem



51. ČSN EN ISO 11905-1 Jakost vod - Stanovení dusíku - Část 1: Metoda oxidační mineralizace peroxodisíranem 52. ČSN EN 1189 Jakost vod. Stanovení fosforu - Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným 53. ČSN EN ISO 10304-1,2 Jakost vod. Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů 54. ČSN ISO 9280 Jakost vod. Stanovení síranů. Gravimetrická metoda s chloridem barnatým 55. ČSN 75 7505 Jakost vod. Stanovení nepolárních extrahovatelných látek metodou infračervené spektrometrie 56. ČSN ISO 6439 Jakost vod. Stanovení jednosytných fenolů - Spektrofotometrická metoda se 4-aminoantipyrinem po destilaci 57. ČSN EN 903 Jakost vod. Stanovení aniontových tenzidů methylenovou modří (MBAS) 58. ČSN ISO 6703 Jakost vod. Stanovení kyanidů. 59. ČSN ISO 10359-1,2 Jakost vod. Stanovení fluoridů. 60. ČSN EN 1485 Jakost vod. Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů 61. ČSN EN 1483 Jakost vod. Stanovení rtuti 62. TNV 75 7440 Jakost vod – Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem 63. TNV 75 7426 Jakost vod – Stanovení mědi bezplamenovou technikou AAS 64. ČSN ISO 8288 Jakost vod. Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie 65. ČSN EN ISO 11 885 Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES) 66. TNV 75 7461 Jakost vod – Stanovení niklu bezplamenovou technikou AAS 67. ČSN EN 1233 Jakost vod. Stanovení chromu - Metody atomové absorpční spektrometrie 68. ČSN ISO 11083 Jakost vod. Stanovení chromu(VI). Spektrofotometrická metoda s 1,5-difenylkarbazidem 69. TNV 75 7467 Jakost vod – Stanovení olova bezplamenovou technikou AAS 70. ČSN EN ISO 11 969 Jakost vod. Stanovení arsenu - Metoda atomové absorpční spektrometrie (hydridová technika) 71. ČSN EN 26595 Jakost vod. Stanovení veškerého arsenu. Spektrofotometrická metoda s diethyldithiokarbamanem stříbrným 72. ČSN ISO 9965 Jakost vod. Stanovení selenu - Metoda atomové absorpční spektrometrie (hydridová technika) 73. ČSN EN ISO 5961 Jakost vod. Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií



74. ČSN 75 7400 Jakost vod. Stanovení stříbra metodami atomové absorpční spektrometrie 75. TNV 75 7408 Jakost vod. Stanovení barya bezplamenovou technikou AAS 76. ČSN ISO 10 523 Jakost vod. Stanovení pH 77. ČSN 75 7342 Jakost vod. Stanovení teploty 78. ČSN 75 7506 Jakost vod. Stanovení extrahovatelných látek metodou infračervené spektrometrie 79. ČSN EN ISO 6468 Jakost vod. Stanovení některých organochlorových insekticidů, polychlorovaných bifenylů a chlorbenzenů - Metoda plynové chromatografie po extrakci kapalina-kapalina 80. ČSN 75 7554 Jakost vod. Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků. Metoda HPLC s fluorescenčním, a metoda GC s hmotnostním detektorem 81. ČSN EN ISO 10301 Jakost vod. Stanovení vysoce těkavých halogenových uhlovodíků. Metody plynové chromatografie



14. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM Kontrolu dodržování kanalizačního řád provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a místně příslušný vodoprávní úřad.



15. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 2 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad.



16. PŘÍLOHY Tabulka 1 – Limity znečištění pro souhrnnou skupinu producentů odpadních vod Limity znečištění pro souhrnnou skupinu producentů do splaškové kanalizace obce Kozárovice limity jsou uvedeny v mg/l

základní ukazatele

pv

sv

pH teplota BSK5

6-10 40 °C 900

700

CHSKCr

2 000

1 400

N-NH4+ dusík amoniakální

70

35

Ncelk

dusík celkový

90

60

Pcelk RL NL RAS

fosfor celkový rozpuštěné látky nerozpuštěné látky rozpuštěné anorganické soli

18 2 000 900 2 000

9 1 000 500 1 000

sírany

400

200

fluoridy kyanidy veškeré sulfidy

2,40 0,20 0,10

1,20 0,10

anionty SO42-

F CNS2-

NEL EL

FN 1

nepolární extrahovatelné látky extrahovatelné látky fenoly jednosytné

2 10 90 10

0,2 5 50

tenzidy PAL-A aniontové tenzidy PAL- kationtové tenzidy PAL- neiontové tenzidy

10 1 3

halogeny AOX AOX

adsorbovatelné organicky vázané halogeny (v případě povinného zdravotního zabezpečení odpadních vod chlorováním)

PCB polychlorované bifenyly PAU polycyklické aromatické uhlovodíky suma

0,20 5,00

0,10 3,00

0,0050 0,1000



Limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů do splaškové kanalizace obce Kozárovice limity jsou uvedeny v mg/l

kovy

pv

sv

Ag As Ba Cd Cr celk

stříbro arzen baryum kadmium chrom celkový

0,200 0,200 3,000 0,100 0,300

0,100 0,100 1,500 0,050 0,150

Cr VI Cu Hg Ni Pb Se V Zn

chrom měď rtuť nikl olovo selen vanad zinek

0,100 0,400 0,010 0,100 0,100 0,050 0,100 4,000

0,050 0,200 0,005 0,050 0,050 0,030 0,050 2,000

Poznámky k tabulce: 1) pv = prostý vzorek, sv = dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut. 2) Analytické metody stanovení jednotlivých ukazatelů jsou uvedeny v kapitole 13.3. Přehled souvisejících norem a předpisů. 3) Stanovení limitu ukazatele AOX se provádí v nefiltrovaném vzorku. 4) Limit PCB platí pro koncentrací kongenerů PCB 28,52, 101,138,153,180. 5) Limit PAU platí pro součet specifických sloučenin PAU : benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren.



Tabulka 2 – Producenti odpadních vod z výrobní a podnikatelské činnosti (průmysl) Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Odpadní voda

Množství v 3 m /rok

Kontakt

0.

K datu zpracování kanalizačního řádu nejsou uvedeni jmenovitě žádní producenti odpadních vod z výrobní a podnikatelské činnosti.



Tabulka 3 – Producenti odpadních vod z obecní vybavenosti Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Odpadní voda


Kontakt

0.

K datu zpracování kanalizačního řádu nejsou uvedeni jmenovitě žádní producenti odpadních vod z obecní vybavenosti.



Tabulka 4 – Producenti odpadních vod s měřícím zařízením objemu vyprodukovaných odpadních vod

Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Typ měření


Kontakt

0.

K datu zpracování kanalizačního řádu nejsou uvedeni jmenovitě žádní producenti odpadních vod s měřícím zařízením objemu vyprodukovaných odpadních vod.



Tabulka 5 – Kontrola odpadních vod odběrateli (producenty) Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Místo odběru

Typ vzorku Rozsah ukazatelů

Četnost a další podmínky odběru

0.

K datu zpracování kanalizačního řádu nejsou uvedeni jmenovitě žádní producenti odpadních vod s vlastní kontrolou míry znečištění produkovaných odpadních vod.



Tabulka 6 – Pravidelně sledovaní odběratelé (producenti) provozovatelem kanalizace Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Místo odběru

Typ vzorku Rozsah ukazatelů

Četnost a další podmínky odběru

0.

K datu zpracování kanalizačního řádu nejsou uvedeni jmenovitě žádní producenti odpadních vod, jejichž míra znečištění je provozovatelem kanalizace pravidelně sledována.


No title

Recommend Documents