36
Pom cky pži osobni evangelizaci
55. l. list Jan v 4:12.
PŤílohaB
56. Jan l'l:4,10. 57. Str.213.
Cf. Římanrim |2:9.
58.
59. l. KorintskÝm 3:16.
Následuje qfíatek z knihy Josepha
r/y/, kapitoly
60. 2' KorintskÝm 6:16.
4.,9., a
C. Aldricha
10.
ZvěstovtÍní jako životní
61. Matouš l8:20. 62. Genesis 28:.16-17. 63. 2. KorintskÝm 5:20.
4. Kapitola
64. l. Korintsklm 14:.24-25. 65. Collins, 1962; Fontana,
pŘÍrouNosT PŘI ZvĚSToVÁNÍ
1965.
66. Tamtéž'stI 29. 67. Tvtiž mé farnosti, str'
86..
68' Farnost obživuje, stÍ. |7
Koncert klasické hudby mriže bft vfjimečnlm záŽitkem. Pro milovníka
71. Str.36.
že bft stěžíněco pŤíjemnějšímprožitkem, než kdyŽ se. dá t|trhromady skupina profesionálních hudebník , z nichž kaŽd! je individuálně rrirclanf ke hŤe na určitf hudební nástroj a jejich nadání vyzní vzájemně rk|oubena v mistrovské symfonii.
72. J. Armitage Robinson: Pavlova epištola EÍeakÍm (Macmillan 1903)' str. 99. Cf. také jeho komentáÍ tohoto verše na str' 772.
Řekl jsem ,,m že bÝt.., protože tyto pŤísady se také mohou skloubit v lrlťesn zážitek. odmítnouJi hráči v orchestru hrát na své hudební nástroje a
.
69. Str.8. 70. Str. 150.
73. Tamtéž.str. 99. 74. TamtéŽ' str. 99. 75. Revoluce v měsÍském sDoru. str. l03.
76. Viz PŤíloha 3. 77
' Jak pživéstAnglii k víÍe,str. 3,
78.
Cf. Skutky apoštolské|.1:2 atd., kde jsou tato slovesa.
79. 2. KorintskÝm 5:20;6:1'
lrtldby m
trvají-li na tom' Že si nástroje vymění - houslisté vymění housle za lesní rohy, lrráči na dechové nástroje si vyzkoušejí své schopnosti na bicích - zažijete asi tttttohem méně harmonickf pŤednes Beethovenovy symfonie' DáváJi navíc klržd;f člen orchestru pŤednost jiné skladbě a jinému skladateli, budete si rrrttset vyslechnout rebelantskou směsici disharmonick1fch sténání a zvukťt, h|cré už v životě nebudete chtít slyšet.
KŤesťanskéspolečenství potŤebuje věrící,kteŤí dokáŽi využívatsvého rlrdividuálního nadání a hrají dohromady v harmonickém souladu hodném kr.ásy evangelia. Dají-li se takoví věŤícídohromady, vytvoÍí kŤest'anské syrnfonie doprovodné pozadí pro sÓlovou hudbu jednotlivlch věŤícíchv stlukromém osobním životě. Zvěstování tak získá na efektivitě. Každéosobní zvěstování spadá do jedné ze tŤí základních kategorií: l) ltltÍsdní,2\konfrontace,3) pŤdtelskÍ vztah, Yšecbny tŤi druhy zvěstování jsou tlprávněné a B h jich pouŽívá. Je ale moŽné, že by jistj druh zvěstování mohl r
38
PŤíloha B
Pom cky pži osobní evangelizaci
zvEsTovÁNÍ roRMoU HLÁSÁNÍ Raná církev vznikla díky tomu, že apoštolové prisobivě hlásali evangelium. Kázali na pouličníchnároŽích, v synagogách a na tržištích.Evangelium se jistě hodí k tomu, aby bylo kázáno. I kdyŽ do JežíšovapŤíchodu má zvěstování ve
formě hlásání své oprávnění, většina kŤesťanťr své okolí tímto zprisobem
B h dal zvláštnínadání hlásat jen malému procentu svfch dětí. Proto v našem světě potŤebujeme Billy Grahama, Luise Palause a
llrrl Krista špatné zkušenosti z minulosti, kdy slyšeli evangelium od nějakého Ilrrr Iivého, netaktního svědka. Problémy často vznikají kvrili chybnfm 1rÍcclst.avám o tom, jak člověk dospěje k rozhodnutí. Tím se budeme zab!,lat 1rrrrc|čji.
V chova a
pťedběŽná pŤíprava k této formě zvěstování je nutná. Lidé se Není však radno posílat tyto pŤipravené věŤící rn zvěstováním mezi zce|a neznámé lidi do cizího prostŤedí. PŤesto k tomu
nezíská, protoŽe
rrrrrsí naučit o evangeliu hovoŤit.
kazate|e, ktefi také od Boha mají toto nadání.
rlrlchází, kdyŽ církvi nezá|eŽI na názorech
Většina zvěstovatelskfch akcí, pŤi nichž jsou nevěŤícíshromážděni v určitou dobu a na určitémmístě' aby vyslechli kázání, spadá do této zvěstovatelské kategorie. Posluchači jsou pasivní a zvěstovatel je b|íženezná. Metodologie se soustŤedí kolem osoby zvěstovatele a je v podstatě neosobní, protože se jedná o zvěstování ve velkém. Posluchači jsou vystaveni zvěstování
na krátkou dobu, obvykle na jednu až dvě hodiny. Tisíce lidí ale Krista nalezlo právě díky této Bohem ustanovené metodě' KŤesťanése pŤi tomto zvěstování stávají nástŤojem v rukou Boha' když spolu berou na takové akce nevěŤícía protože mnozí je s sebou opravdu pŤivádí' pŤinášítyto akce bohaté ovoce.
ZvĚsTovÁNÍ r.onuou KoNpRoNTAcE Tato forma zvěstování je snad nejběŽnější. Jejím terčem je
člověk, s kterfm se náhodou setkáme. Nedostatek času nás nutí k pŤímékonfrontaci a protože se s danfm člověkem vlastně neznáme, nutně musíme zasáhnout do jeho soukromí. Když chceme zvěstovat svému spolucestujícímu ve vlaku, jsme nuceni k tomu, abychom pŤerušili chod jeho myšlenek a jeho činnost a vnikli do soukromého světa jeho nábožensk1fch názorri a pŤesvědčení.Náš spolucestující musí ustat ve své činnosti a věnovat se nám . neznámému člověku. Čas utíká, vlak se b|ižík nádražía zvěstovatel se musí vypoŤádat s dvojím rikolem - musí svého spolucestujícího konfrontovat s náboŽenskou vírou a hŤíchem a pŤesvědčit ho o tom, že potŤebuje Spasitele. To všechno dělá jako neznámf člověk, jehož motivy, spolehlivost a lidskf charakter jsou pro druhého člověka tajemstvím.
Musíme se zmínit o tŤech rysech této metody. Za prvé je zákonitá, protože lidí skrze ni našlo Krista. Za drubé má své omezené možnosti pochybuji o tom, že by i deset procent kŤesťan kdy bylo schopno efektivně
mnoho
této metody používat. Za tÍetídovoluje velkému procentu věŤících'aby konfrontovali nevěÍícía rispěšně jim zvěstovali' i když sami neprošli Žádnou
pŤedběžnou vj'chovou a pŤípravou. Úspěchu dosáhnou, když nepovažují za nutné vyklopit na nevěŤícího celou zvěst evangelia najednou. Musejí jednat
taktně. PŤedpokladem zdárného porodu
je
zdravé těhotenství. Většina
zvěstovatelsky-v chovn ch program se soustfedí na konfrontační formu zvěstování. Je ale nďvní pŤedpokládat, že většina lidí uvěŤila v Krista, když o Něm uslyšeli jednoriízově od neznámého člověka. Většina lidí se po takovém zvěstování kÍesťany nestane. Mnohfm lidem také briínív kladném rozhodnutí
39
a myšleníostatních lidí a když rrcllcre vážně navazování společenskfch a pŤátelskÝch stykti kŤesťana s lrezprostŤedním světem nevěŤícíchkolem. Církev, jejížaktivita se omezuje na rltržbu členri člen m a pro níŽ je charakteristická separace, pochopitelně nemá rrn v;|běr. V takové církvi nemá bližníbÝt komu bliŽním. Církev není schopna rre
se světem sbližovat a vlastně to
i zakazuje. Spolu s Janem KŤtitelem vyzyvá
ke mně.., místo aby iíkala: ,,PŤicházim za vámi..... jako pŤítel. ''PŤijďte |'ro věŤícíŽijicí v takovém evangelickém ghettu znamená zvěstování stálé lklápění a zvedání padacího mostu, po kterém jsou věŤícívysfláni na lltli:
rrepÍátelské rizemí a po kterém se zase spěšně vracejí pŤes hradní pŤftop.
"
Mnohem více staví své zvěstování na Bibli církev, která je ve starostlivé a která mriže vysílat duchovně, citově a fyzicky vyspělé věŤící,aby Kristu slouŽili tak, jak to odpovídá jejich schopnostem a rrrr
Když chytíme za rukáv kolemjdoucího, zvěstujeme mu a nutíme ho, aby se rozhodl pro Krista, často zptisobíme víc škody než dobra. Na
podobné vfpady totiž odpovědní lidé často reagují odmítavě, ba nazlobeně. Takové chovdní je d kazem nerespektovdní osobnosti člověka, (zdriraznil autor)l
Yíc než omezené možnosti této metody mi ležína srdci to, že se jí často tleužívá jako náhraŽky za pŤátelství s nevěňícím. Je to jako kdyby člověk celf tivot jedl jen kompotované meruřky' a nikdy neochutnal čerstvé.Často tlrtváme lidem Ťezané květiny, místo abychom je naučili květiny pěstovat. l)ovedete si pŤedstavit, kolik radosti nám se Ženou pŤineslo to, kdyŽ se niím ntnozi ze soused stali věrnlmi pŤáteli' kteŤí zároveř věŤí v Krista? Znovu se v Kristu narodili a hned se dali do práce, protoŽe už pro ně pŤedem by|o pťipravené místo a plán kŤesťanskévÍchovy' Všechny sousedy se snažíme tlohromady spojit pŤátelskfmi pouty. VěŤíme v Hospodina a spolu v Něm dospíváme'
Většina soudobého zvěstoviíní je prováděna věŤícími- rodiči, kteŤí si nového věŤícíhopŤisvojili jako sirotka. Člověk, kter duchovní dítě pÍivedl na svět, je pŤedá do rukou někoho jiného a ten se potom musí snaŽit vychovávat je v neznámém prostŤedí. od samého začátku tedy
hovoŤí více faktorri proti neŽ pro dokonďé duchovní včleněnído Kristova těla.2
T40
Pžt1oha
Pom cky pži osobní evangelizaci
Díky Bohu za svaté věŤící,kteŤí po večerech zvoní u domovních dveŤí, odhodláni zvěstovat cizím lidem; naše kritika není namíŤena proti nim. Je namíŤena proti devadesáti pěti procent m těch, kteŤí nejsou schopni tuto službu vykonávat nebo kteŤí pochybují o tom, že by se do tohoto zvěstování měli pouštět, protoŽe se nikomu nechtějí ,,vtírat do soukromí... PŤitom si myslí, že toto je jedinj zptisob zvěstování. Konfrontační zvěstovatelská metoda by však měla bjt vyhrazena pro několik vljimečnlch jedincri a neměla by se běžně pouŽívat.
SLOVA (ogia) EVANGELTA Usvědčení Ducha svatého
B
41
zÍslQivÁNÍ LIDÍ
pŘnsvĚoČovÁNÍ
Lidé' kteŤí se rozhodli
jednat Zvěstovatelovo
povzbuzení
zvĚsTovÁNÍ FoRMoU PŘÁTELsKÉHo vzTAHU
.
Zvěstování začiná na panenské ptidě většinou hltÍstÍním,po němŽ následuje pŤesvědčov ní a kdyŽ se lidé pevně rozhodnou pro Krista a dospívají v Něm, evangelium se mění v realitu. Když Kristus prisobí v srdci věŤícíhoa skrze něho, kŤest'an se sám stává dobrou zvěstí, kterou pŤináší.To je tématem naší knihy. Když kŤest'anovi pŤátelé vyslechnou hudbu evangelia fisou svědky kŤesťanovy pŤítomnosti),.roste v nich tendence reagovat na slova evangelia (hlásání) a v optimálním pŤípadě jsou pŤesvědčeni, aby se sami stali kÍesťany (pŤesvědčování).
si spolu tyto dvě zvěstovatelské metody. MáJi evangelium proniknout do celého světa, jsou nutné obě. Když je ale vybudována prosperující církev, driraz ve zvěstování postupně pŤechází od hlásání k Srovnejme
kŤesťanské pÍítomnosti, stavějícína pŤátelshÍch vztazích. KÍesťanév takovém
.
církevním sboru mohou nejen lidi kolem konfrontovat, ale také s nimi navazovat hlubšímezilidské vztahy. Navazování pŤátelskfch vztah s lidmi kolem je mnohem pŤirozenějšíma méně stresovfm zprisobem zvěstování. VěŤím, že tento zptisob je v konečné bilanci také mnohem efektivnější. Měli bychom mít stále na paměti, že našímcílem není vyhnout se stresovfm situacím, vŽdyť jsme na bitevním poli, ale zvfšit zvěstovatelskou efektivitu. Nehledáme ,,snadnou cestu.., ale ,'efektivní cestu..'
Peter Wagner pŤirovnává pŤítomnost, hlásání
a
pŤesvědčování k tŤíposchoďovému domu. Proces rozhodování bychom si mohli znázornit následovně.3
K
pŤesvědčování nemriŽe dojít, nepŤedchází.|i mu nějaká forma hlásání.
Zvěstování se skládá z dobrfch skutktl i z dobrfch slov. Musíme zdiraznit, Že pod pojem hlásání, používan v našem znázoÍněÍí,spadá masové zvěstování (Luis Palau)' literatura, masové sdělovací prostÍedky a osobní konfrontace. Hlásání je nezbytnou součástízvěstování. Jak mohou lidé uvěŤit, když neslyšeli evangelium?
K hlásání však pŤi zvěstování ďídka dochází ve vakuu . člověk totiŽ slovrim naslouchá, jen kdyŽ mu dáme najevo svou lásku. Jak uŽ jsme si Ťekli, lidi nezajímají naše znalosti (naše hlásání), dokud nevycítí, Že nám na nich zá|eŽí (naše pŤítomnost). Druhá fáze (hlásání) pochopitelně wcházi z první (pŤítomnosti). PŤítomnost zahrnuje církevnísbor v určitémspolečenství jako celek a individuďní vztahy věŤícíchk nevěŤícím.Je zajímavé, Že kostely se plní noqfmi věŤícími,i když není kladen zÍejm! d raz na individurílní zvěstování.
pnrxÁŠnxÍ svĚDEcTvÍ
Četba Bible LiteratuÍa VeÍejné sdělovací
Lidé' kteií
prostiedky KázÁnÍ
slova (zvěst evangelia) vyslechli a pochopili jejich
osobní
svědectví
d
Domácí studium Bible
HUDBA
(ethos, pathos)
EvÁNGELIA
sledky
pŘÍrouNosr
Láska Jednota Dobré skutky Naděje Spolďenské sblížení
Lidé' kterfm
druzr pomáhají
a milují je
Piijetí
Chápání
PRosTŘEDKY
zvEsTovÁNÍ
FÁzE
zvĚsTovÁNÍ
DÚSLEDKY
zvĚsTovÁNÍ
42
PŤíloha B
Pom cky píi osobníevan4elizaci
se, Že zá|eŽí na tom' zda je církev zdravá a rozrtistá se. Potom se mriže obejít bez davového zvěstování. Takové kŤesťanskéspolečenství má v!,razn! evangelizačnívliv na své okolí spíše jako celek než jako jednotliví věŤící.Tento postoj je pro církev mnohem pŤirozenější než
Zdá
soudobé velkorysé dobyvatelské strategie.a
.
PŤítomnost potvrzuje platnost toho, co bylo hlásáno, ale sama o sobě nestačí.Nikdo se nechová tak vzorně, aby si mohl dovolit nechat ze sebe promlouvat pouze svťrj život. Slova (hlásání) jsou nutná k tomu, aby náš posluchač viděl víc neŽ náš život, aby viděl Krista. NevěŤícíale musí vliv évangelia (zvěst, Že Kristus lidi miluje) cítit anejen evangeliu naslouchat. Když c ílásku, slyšíslova. Extrémnísituaci, kdy pŤítomnost nikdy neristí v hlásání' je tŤeba se vyhÝbat. Jsme ,,rybiíŤi lidí.. a byli jsme vysláni lidi lovit. Nejsme potápěči, kteŤí se potopí, plavou mezi rybami a dávají jim najevo svou pŤítomnost' Správná míra pŤítomnosti zvyšuje ričinek slov evangelia, protože pŤedem pŤipravuje lidi k tomu, aby chápali evangelium jako dobrou zvěst. Konfrontačnízvěstování se většinou vyhne prvnímu poschodí a začne od druhého. Je-|i nevěŤícívystaven jen druhé fázi zvěstování, aniŽ by prošel první fází, bude se mu zvěstování jevit jako pŤímá konfrontace a vpád do jeho
soukromí. MoŽná, že se ,,rozhodne.. (pod vlivem pŤesvědčování), ale často jen pod nepŤímfm donucením a ze strachu nebo že se chce zvěstovatelé konečně zbavit. KdyŽ nevěŤícímuk duchovnímu zrodu pomáhá člověk plně neznám!, je méně pravděpodobné, Že z takového zrodu něco bude.
Když skrze misionáÍské risilí apoštolri vznikly církve, zvěstovatelská a zaměŤila se hlavně na navazování mezilidskfch
strategie se mírně změqila
vztahti. PŤi zvěstování še začalo uplatřovat nadání jednotlivfch členri církve.
v
epištolách.
PŤítomnost zvěstovatelské metody za|ožené na pŤátelsk;fch vztazích hlásání a pŤesvědčování jsou nezbytnou součástí.
Tohoto zptisobu zvěstování většinou kŤest'ané pouŽívají s velk m
tispěchem. Proč? Existuje pro to nejmémě sedm dtivodri. Za prvé nezá|eŽí na tom, kolik toho člověk o Bibli ví, protože znalosti nejsou v tomto pŤípadě tak driležitéjako charakter člověka. Zo druhé jde o osobní zvěstování, protože jednáme s lidmi, které dobŤe známe a ne s náhodn;fmi kolemjdoucími. Za tŤetí
konečnémrispěchu odráŽi to, jak dovedeme pouŽívat nejen svého zvěstovatelského nadání' ale vribec veškeréhosvého nadání. Brih mtiŽe použít ve prospěch zvěstování našich nejrriznějších nadání. Tápající nevěŤícímtiŽe pochopit Božímilost skrze kŤesťanovo organizační nadání. Jinf zase uslyší poprvé hudbu evangelia, kdyŽ ho věŤícípozve k sobě na večeŤi. Moudrost věŤícíhomriŽe pŤinést spásu nevěŤícímu,kdyŽ mu kŤesťan, kterf si získď jeho d věru, pomriŽe vyrešit d leŽitf problém. Netušené zvěstovatelské možnosti skr:fvá pohostinnost, jen jeJi určena i nevěŤícím.
se
L-
v
Čtvrtlm drivodem efektivity zvěstování za|oŽeného na pŤátelsk]Ích vztazích tnezi lidmi je, že kŤesťan nemusí dělat na nevěŤícíhonátlak, kterf k ničemu není. (a často odporuje Bibli). KŤesťan je v prvé ňadě povolán svědčit o Kristu, b;ft světlem a hrát hudbu evangelia. Jeho strategie. se obejde bez nátlaku a je ptisobivá. KŤesťan je rozsévačem, kter ví, kdy sápet, a|e sklizeř nechává zce|a v rukou Boha. To neznamená, Že je lín! . ví, že musí zasadit semeno' starat se o ně, za|évat je a čekat do sklizně. Za p té vytváŤí zvěstování ve formě mezilidskfch vztah vhodnf kontext, ve kterém m že bft
náleŽitě osvětlen vlznam evangelia. Zák|adním pŤedpokladem jakékoli komunikace je, že slova pozblvaji ylznamu odtrženě od kontextu. obsah evangelia (slova) získává na prisobivosti, kdyŽ je komunikován v širším kontextu evangelia (hudba). Za šestése obvykle dá pŤedpokládat, že dŤíve nebo později věŤícíbude nevěŤícímuvysvětlovat slova evangelia. Pouhá pŤítomnost věŤícíhomriŽe nevěŤícímuusnadnit cestu, ale aŽ ke kŤížiho nedovede. Podaňí.li se věŤícímuna svého společníkakladně zaprisobit, nevěŤící jakf drivod věŤícípro svou víru má. VěŤte mi, i to se stává.
se ho mtiže zeptat,
Poslední d vod efektivity tohoto zptisobu zvěstování pramení z toho, Že si mrižete už pŤedem pŤipravit pro nové věŤícív1fchovnf plán. Když se' zapojíte do rriznfch společensk1fch akcí ve svém okolí (napŤ. rrizné zájmové kroužky, společně organizované v!,|ety, večírkyapod.), začnete si' vytváŤet síť pŤátelskfch vztahri. Jak uvidíme později, lidé dospívajík víŤe v Krista právě v pŤátelském prostŤedí. Protože se vám podaŤilo tyto lidi dát dohromady, neŽ někdo z nich v Krista uvěŤil, evangelium se začne šíŤitjako lavina, jakmile někdo v této síti vztah napoprvé uposlechne vfzvy evangelia. Stačí,aby jeden
a zanedlouho ho bude následovat jeho pŤítel. Tomu se Ťíká novozákonní zvěstování! Tato metoda však pŤesto nevylučuje konfrontační pŤístup k zvěstování. Jsme odpovědni za to, abychom kolemjdoucím odpovědně zvěstovali; tímto tématem se budeme zabiratv závěru našíknihy. uvěŤil
zvĚsTovÁNÍ PRo vŠEcHNY
Tento postup jen potvrzuje ala|lza sloves ve Skutcích a
43
JAK SE VYHNOUT IRELEVANTNOSTI Než se budeme podrobněji zablvat rozdíly mezi zvěstováním vycházejícím pŤátelskfch vztahri a tradičními zvěstovatelsk mi metodami, musíme se zamyslet nad jedním velice drileŽit m faktorem. Svět se stáJe mění, i kdyŽ často nestihneme zaznamenat drisledky těchto změn. Jedním z d sledkťr je to, že musíme vfklad evangelia pŤizptisobovat svému měnícímu se obecenstvu. Nejde o to, abychom měnili evangelium, ale o to, abychom si uvědomili, že se mění posluchači, kter;im je evangelium určeno. Evangelium je relevantní vŽdycky, ale o nás se to vždy Ťíci nedá. i Nejr znější vlivy v současnémsvětě zprisobují, že se kŤesťanova zvěst m že zdát irelevantní. většina nevěŤících žije tak, že ani o kŤesťanskévíťeneví. Sekularizace postupně nahlodává protestantskou etiku a světoqf nánor, kterj, se dědil z generace na generaci. Když Dietrich Bonhoffer napsal, že svět se pŤeŽil' chtěl vlastně ííci,že člověk uŽ nepotieboval do své hypotézy o existenci světa a člověka Boha. Mnozí lidé Žijí v současnosti v naprosté nevědomosti o kÍesťanské víŤe. Dalšíproblém spočívá v tom, že nevěŤícínerozumí i těm
z
--
44
Pom cky píi osobnťevangelizaci
PŤiloha
nejjednodušším kŤesťanskjm vfrazťrm. Typicky evangelizačním vfrazrim jako
nebe, peklo, spasenÝ' ztracen!, znovu narozenj, vykoupenÝ a jinÝm dŤíve rozuměla většina lidí, ale to jiŽ dnes neplatí. Zák|ady evangelia jsou většině společnosti cizí. V d sledku toho, Že základní pravdy evanagelia byly podkopány a lidé již nechápou jejich drisledky, většina lidí ani necítí potŤebu evangelia. Neplatí jiŽ' že by pr měrnf člověk, kter není spasen' zoufale pátral po smyslu Života, protoŽe většinou je se svlm Životem docela spokojenf. NěkteŤí lidé namítají, že člověk nemriže blt bez Krista opravdu šťastnÍ', což je dost naivní názor. Pamatujte si, Že štěstí je pojem relativní . lidé jsou šťastni, mají-li to, na co si zvykli. Navíc je nebude lehké pŤesvědčit o opaku, protoŽe šťastnía spokojení lidé, spoutaní svou spokojeností, na evangelium nezareagují.s
Životní shon' zkracujícíse vzdálenosti, technologickf rozvoj a větší stěhování obyvatelstva pŤispívajík vzájemnému odcizení lidí. Čímmají lidé mělčí geografické, společenské,citové a duchovní koŤeny, tím méně pociťují potŤebu
evangelia' Evangelizační vÝzvy, prisobícína city, jsou navíc rozumově vysvětlovány jako irelevantní. Ani vfzvy apelujícína svědomí a pocity viny jiŽ neričinkují,protože vina se dá také nějak odrivodnit a zristanou po ní jen vágní pochyby. Tyto a dalšídrivody dávají kŤesťanově zvěsti pečeť irelevantnosti. Takovému konci se m žeme vyhnout, jen když budeme ochotni změnit svtij vfklad evangelia, ďe ne jeho obsah'
DEDUKTIVNÍ A INDUKTIVNÍ ZvĚsTovÁNÍ
v
tradičních zvěstovatelsklch kursech se lidé učíjedné základní . učíse sdělovat lidem zvěst evangelia, která je pro kaŽdého pŤijatelná. George Hunter nazlvá tento pŤístup deduktivním
zvěstovatelské metodě zvěstováním.
Vyskytuje se v mnoha formách. Většinou má tŤi fáze. (|) Zvěstující vysvětlí osobě, které zvěstuje, v hlavních rysech zvěst evangelia. (Ž) Zvěstující nevěŤícíhovyzve, aby se tomuto povšechnému evangeliu zaváza| a uvěŤil v ně. (3) PŤedpokládá se, Že kdyŽ člověk toto povšechnéevangelium pŤijme, sám už se dopracuje k Životním drisledkrim svého rozhodnutí.6
Kdyby tohoto pŤístupu pouŽíval napŤ' malíŤ pokojri, šel by a vymaloval každÝ byt v daném domě, i kdyby v mnoha bytech měli čerstvě vylepené tapety. Kdyby ho pŤeci jen někdo s tapetami odmítl, šel by vedle a pokoušel by se uplatnit své malování zde, ať mají nebo nemají tapety a vribec by nebral
ohledy na potŤeby jednotlivÍch nájemníkri. opakem
povšechního
(deduktivního) pŤístupu je pŤístup specifickf (induktivní). Deduktivní zvěstování ztrácí na efektivitě hlavně v pluralistick;fch společnostech, kde zná kďdÝ Bibli z jiného konce a chápe ji po svém.
B
45
Induktivní pŤístup pŤedpokládá, že člověk, kterému je zvěstováno, má jisté
biblické znalosti. Evangelium je potom každému jednotlivci šito na míru. Zá|ežína tom, aby zvěstující zjistil, pro kterou sféru lidského Života by byla zvěst evangelia vítanou zvěstí a potom zvěst hlásal. Tohoto pŤizprisobivého induktivního zvěstování používalv jednání s lidmi Ježíš. Vládci Nikodémovi iekl: ,,Musíš se znovu narodit... Podle záznamu v Novém zákoně nikdy jindy Ježíštéto náročné metafory se narodit.. nepouŽil' Se ženou u studně hovoŤil o ,,vodě Života.,.''znovu AIe když za ním potom pŤišel mladf, bohatj muŽ a zepta| se, co má udělat, aby byl spasen, JeŽíšs ním o vodě života nehovoiil. DobŤe věděl, že se tento muž klaní penězrim, a proto Ťekl: všechen sv j majetek, "Prodej peníze rozdej chudfm a budeš mít bohatství v nebi. Potom pŤijď a následuj mě... Vlastně ho vyz val k tomu, aby se odvrátil od sv ch bohti - peněz . a obrátil se k Bohu. Vfběrčímudaní Zacheášovi, kterf vylezl na strom, ale JeŽíšneŤekl, aby se vzdal všeho, co má. Prostě Ťekl: ,,Zacheáši, musím dnes zristat u tebe v domě... KdyŽ se den chÝlil ke konci, Zacheáš se sám rozhodl, Že polovinu svého majetku rozdá chudfm.T
Ježíšpromlouval k individuálním potŤebám lidí a my bychom měli také. se člověk kv li manŽelství, Brih mu pŤinášíradostnou zpr.ávu. B h má ale dobrou zprávu i pro člověka, kter;f potŤebuje náklonnost a lásku druhfch, pocit bezpečía sebevědomí. Je jasné, Že konfrontačníkomunikačnímodel bude povšechnější(deduktivnější), protoŽe zvěstujeme.. neznám m kolemjdoucím. Lidé, kteŤí mají s tímto povšechn m deduktivnim piístupem špatnézkušenosti, si proti němu vypěstovali naneštěstí jakousi imunitu. Takoví lidé prohlédnou a uvidí mezi sv mi karikaturami Krista, konečně toho pravého Krista, teprve když za nimi pŤijde s evangeliem laskavf pÍítel, schopnf aplikovat evangelium na jejich individuální potŤeby.
Trápili
Induktivní zvěstování
je
proces' vycházejicí ze specifickfch
potŤeb
jednotlivcri. Během tohoto procesu dělá zvěstující aspoř pět věcí: l. Snažíse navdzat s nevěÍícímvztah tim, že apeluje na jeho lidskost a vfjimečnost. Dělá to s cílem pomoci mu s jeho problémem. 2, odhaluje problémy nevěŤícíhoa zjišt'uje, na co by se v jeho Životě dalo evangelium aplikovat jako dobrá zvěst. 3. VyložínevěŤícímu jak evangelium souvisí s jeho individuálními problémy a potŤebami a jak je mriže vyŤešit. 4. obhajuje závazek nutn;f k tomu, aby Ťešeníevangelia mohlo bft skrze Ducha svatého realizováno v jeho životě. 5. KdyŽ nevěŤícíuvažuje o svém rozhodnutí, zvěstující ho podporuje a pomáhá mu.
Jak to mám udělat, když chci svého pŤítele získat pro Krista? Zaměiím se na jeho individuální potieby a budu se na ně snažit aplikovat dobrou zvěst. PŤitom budu procházet jmenovanfmi fiízemi. Tento proces mriže trvat několik měsícri nebo několik hodin, což ale není tak driležitéjako samotnf proces.
46
Pžfloha B
Pom cky pži osobni evangelizaci
ZJISTIT PoTŘEBY A PoToM NAvRHNour ŘnŠBNÍ Musíme uvaŽovat jako naturalizovaní občanésvěta nevěŤících.NevěŤícího nezajímají naše d vody, ale jeho. Podrobnf pr zkum dokáza|, že ,,lidé nebudou zvěsti evangelia naslouchat, pokud nebude promlouvat pŤímo k nim a jejich životnímpotŤebám...8 Z těchto potŤeb je pŤi komunikaci vŽdy tŤeba vycházet a potom hovoŤit o Kristu, kterf je ŤešenímlidskÝch problémri. V tom . je klíčk získání člověka pro Krista. Jinlmi slovy. efektivní zvěstování začíná tam, kde |idé jsou, ne tam, kde bychom chtěli, aby byli. Musíme se jako Královi vyslanci snažit druhfm pomoci pŤijít na to, že vztah k JežíšiKristu
A
SEBEREALTZA CE
jejich potŤeby uspokojí.
Konečn m cílem zvěstování je pomoci člověku vyiešit jeho problém . kritickÝ problém, kterf je doslova otázkou Života a smrti. Je běžně známou pravdou, že člověk si nekoupí určitf vfrobek, protoŽe mu dokonale rozumí, ale protoŽe věŤí, že mu rozumí prodavač. Dobrf prodavač musí proto bjt nejen znolcem svého zboží,a|e i lidí. Stejná analogie platí v oblasti kŤesťanství.KŤesťanéznají své zboŽí (evangelium), ale lidi neznají a proto si
m že tápajícímu čIověku pŤinést. Nejen Že ho zachrání pŤed peklem, ale m Že dát dohromady jeho rozpadávající se manželství,vysvobodit ho z dusivfch pocitri viny a z
musí vždy dopiedu promyslet, co evangelium
nepŤíjemnfch zlozvykti, dát mu mír, finančnístabilitu, vyŤešit jeho mezilidské problémy, naučit ho potÝkat se s těžkou chorobou, ttkázat cestu z tragédie
nebo těŽké osobní ztráty a najít nové životní zdroje. Někdy to bude vše najednou a tomu se Ťíká dobrá zvěst. Na kaŽdou zák|adní lidskou potŤebu nebo motiv najdeme v evangeliu odpověď.
Jako učebnípomricky už po léta používám Maslowovy stupnice osobních potŤeb člověka. Pomáhá mi' kdyŽ se snaŽím zjistit, s jakÝmi životními problémy se člověk potÝká. Jednání člověka je pŤímo motivované jeho osobními potŤebami. PodaŤí-li se mi najít pojítko mezi Ťešením (evangeliem) jistého problému a danfm problémem, vytvoŤím zároveí pÍíznivéovzduší k činnosti' Pocit hladu je motivem k nasycení, všechny mé myšlenky a pŤání se začnou točit kolem jídla. PotŤebuji-li jídlo opravdu naléhavě, podŤídíse této
I
l
potŤebě všechny mé ostatní potŤeby. ExistujeJi neuspokojená potŤeba, existuje
i
problém, kterf musí b;ft vyŤešen' Podle Maslowa mají všichni lidé v podstatě stejné osobní potŤeby, které se snažíuspokojovat od nejdriležitější k nejméně d ležitépodle pŤesného Ťádu, začínajeod dolního podlaá pyramidy. Podle Maslowa jsou všechny tyto potŤeby vlastní celému lidstvu, ale všechny nebfvají stŤedem pozornosti najednou. Co člověk tvrdi, Že potŤebuje, se většinou vztahuje k nějaké jeho hlubší osobní potŤebě. Někdo tieba Ťíká, že chce nov]Í byt nebo dovolenou u moŤe, ale zeptáte-Ii se ho proč, zjistíte, jakou svou základní potŤebu se vlastně snďí uspokojit. MoŽná' Že chce západní auto, protoŽe někde uvnitŤ se snažívyrovnat s nedostakem sebevědomí' Sám neví, co je zač a myslí, Že západní auto mu dodá sebevědomí a pŤispěje k jeho seberealizaci.
l
I
BllnPliČÍ
\
I rĚrnsr.lÉ PoTŘEBY
\
Zák|adnimi lidskÝmi potŤebami jsou potŤeby Ílziologické,které také tvoŤí spodní patro Maslowovy stupnice. PŤíklady fyziologickfch potŤeb jsou
'].l
; ]lÚ
47
átllF
4E
PžílohoB
Pom cky pži osobní evangelizaci
potrava' pŤístŤeší,oděv a teplo. Veškerá pozornost hladovějícího člověka se soustŤedí na jídlo. I když je pravda, že ,,člověk není Živ jen chlebem.., nemd-Ii chléb, nežije v bec. Díky Bohu za World Vision = Yize světa, skupinu kŤesťanri, kteŤí se snažíuspokojovat tuto lidskou potŤebu v nejrriznějších částech světa.QPro hladovějícího člověka je nebe místem, kde ho Brih posadí ke stolu, prohfbajícímu se jídlem. Gandhi Ťekl: ,,Ani B h nem že hovoÍit s hladovějícím člověkem o ničem jiném neŽ o jídle... Do tisíciletéhokrálovství vstoupí lidé, kteŤí dokrízali svou víru tím, Že nakrmili hladové, napojili Žiznivé, poskytli pŤístŤešípocestnfm, oblékli nahé, ošetŤovali nemocné a navštěvovali vězněné (Mt 25:34-36)' Pro hladovějícího člověka je nejšťastnější zvěstí chléb a skrze něj se snad dostane až k chlebu života.
KdyŽ se člověk postará o své fyziologické potŤeby, snažíse zajistit si bezpečí.Všichni máme hluboce zakoŤeněnou potŤebu bezpečía chceme se zbavit strachu a rizkosti. V našízemi většina z nás necítípŤíméohroŽení fyzické existence. Mnohem elegantnějšími a běžnějšímiformami ohroŽení je ekonomická inflace a deprese a společenshÍa politickÝ nepokoj. Bezpečnost člověka je ale také nahlbdávána, kdyŽ si člověk nedovede vysvětlit svrij privod a osud. I strach mriŽe bÝt dtivodem víry v Krista. Mnozí pŤicházejí do Království, protože hluboko ve své duši touŽí po bezpečí.Člověku, kterf si není sám sebou jist, pŤinášíevangelium věčnébezpečí,zmírřujícívšechny dočasnéhrozbyÍPro takového člověka je nebe místem, kde v bezpečíspočívá v rukou toho, kdo promíjía vítá k sobě zbloudilé syny a dcery.
Ale kaŽdÝ netrpí pocitem ohroŽení a nebezpečí. Má-li člověk pocit, Že je jakŽtakŽ zabezpeéen, soustŤedí svou pozornost ,,qfše.. a snaŽí se uspokojit v hlubokfch vztazich k druhfm lidem svou touhu po lásce a náklonnosti. Hňích
ale vyhodil naše pojistky lidskÝch vztah a došlo k zkratu - rozkolrim, podvodrim a lhaní. Lidé ale pŤesto trpí touhou někomu ná|eŽet, potŤebují fyzickÝ a citovf domov, kde nikomu jejich hŤíchy nevadí. Má evangelium nějakou ,,dobrou zprávu" pro člověka, kter]f se snažíuspokojit potŤebu lásky a náklonnosti? Ano, skrze tyto dveŤe vstupuje do Království mnoho lidí. NapŤíklad Žena pÍistižená pŤi cizoložství, která
za trochu lásky
nechala
zhanobit své tělo, ale místo lásky našla jen pokoŤení a zklamání (J 7:5318:l1). Takovfch lidí jako ona je mnoho. Ježíšovaláska, porozumění a otevŤená náruč je to, co potŤebovala a po čem toužila, ale nevěděla, že to existuje, coŽ však neví mnoho lidí.
se
Každf člověk potŤebuje vědět, že si ho někdo cení aváŽi, Všichni zápasíme sv1fm sebevědomím
a
ctižtÍdostivosll,, chceme, aby
lidé věděli' Že jsem
pŤispěli do života druhfch něčímdriležitÝm. všichni toužímepo uznání druh:Ích, ale nic nepÍedčízjištění, Že jsme driležitípro Boha.
z
B
h zná každého
nás jménem a každému vyhradil zvláštní místo. Znáte nevěŤícího,kterÍ' hladoví po uznání druhfch a zápasí s touhou po ocenění? Pro toho máte opravdu dobrou zprávu! Když nevěŤícízjistí, Že si ho váŽíte a ceníte vy' Brih vás vnržije jako prvního schridku vedoucího k JeŽíšovi!
Když se člověku podďí uspokojit své sebevědomí a touhu po uznání, bude věnovat svrij čas, energii a veškeré zdroje tomu, aby se v životě dostal co
49
nejdál. Seberealizace znamená, že člověk rozezná své vnitŤnímožnosti, když plně rozvine své schopnosti. Touha jít stále vÝš a vÝš nemtiže bÝt nikdy plně uspokojena a s tím se nevěŤící těžko smíŤí.DoufáJi' Že vyplní vakuum, které v něm udělal B h' sv!'mi osobními uspěchy, jeho naděje vŽdy vyzní naprázdno. Tisíce ,,rispěšn1ich.. lidí trpí tím, Že nemají trvalf životnícíl. I kdyŽ se každou chvíli k nějakému cíli dostanou, cítíjen vyčerpání.PotŤebují totiž opravdov1f cíl' kterj' spojí jejich tispěchy s něčím,co pŤesahuje jejich pŤedstavivost. Musí se dozvědět, že je moŽné získat věčnédividendy' Mnozí lidé by byli šťastni' kdyby se dozvěděli, že je moŽné, aby slyšeli, jak jim Pán vesmíru Ťíká: ,,To je dobÍe vykonaná práce, m j hodn a věrnf služebníku... Snad bychom jim o této možnosti měli Ťíci.
JAK PouŽÍv.{r un.slowovY STUPNICE PŘI zvĚsTovÁNÍ I když je Maslowovriv diagram osobních potŤeb člověka jen vedlejší pomtickou, mriže se niím velice hodit' kdyŽ se snažíme proniknout do nitra člověka a aplikovat na jeho osobní potŤeby a problémy evangelium. Kazate| podle ní mtiže studovat biblické pasáŽe, když se z nich snažívyčíst,v čem by která pasáž mohla pomoci člověku zápasícímu s určitj.m druhem problému v diagramu' Jak tato pasᎠpromlouvá k člověku, touŽícímupo bezpečí, lásce, náklonnosti apod.? BudeJi kazate| či zvěstovatel k těmto lidskÝm potŤebám citliv!' zlepšíse v hlásání evangelia a to hlavně kdyŽ si uvědomí, Že interpretaci Písma m že ovlivnit i jeho osobní touha po uspokojeni nějaké
k tomu, abychom oceĎovali upŤímnékŤesťansképŤátelství, soustŤedícíse kolem potŤeb a problém pŤátel a snažícíse je uspokojit a vyŤešit. Taková pŤátelství mezi lidmi podněcují církev k tomu, aby se stala léči\.Ímpramenem' k němuž se utíkajílidé' toužícípo bezpečí,lásce, uznání, sebevědomí a seberealizaci. potŤeby' Maslowovriv model nás také vede
Pochopí-li církev základní lidské potfeby a budeJi se je snažit uspokojit,
bude schopna sloužit lidskému společenství. PŤi studiu následujícího diagramu se zaměŤte na to, jak nám dává Brih skrze potŤeby druhfch lidí pŤíleŽitost k tomu, abychom lidem vyložili Ťešení,které nabízíBtih.
-T 50
PžílohaB
Pom cky pži osobní evangelizaci
LIDsI(/i PoTŘEBA
BoŽÍLÍ'K
Seberealizace
Seberealizace
duševní tr1izeř
uspokojení
prázdnota neuŽitďnost
nuda b|oudění bez cíle
Životní cíl naplnění života
odpuštění rispěch
Ti' kteŤímají blízko k
vrcholu stupnice, jsou: soběstačnější
dosďení cÍle sebedrivěra
neávislí
relativně silní
uznání
Láska/náklonnost
Láska/náklonnost
osamělost nedostatek porozumění
pÍátelství
sklíčenost
ocenění
Klíčk zvěstování: Zapojit je do dfla
uznání
Bezpďí
ohrožení
bezpečí
Ti'
dtivěra
více ávislí na druhjch relativně slabí
obavy strach
sEBEvĚDoMÍ
začlenění rizké sblíženís lidmi
Bczpečí nejistota
dole jsou slabšía snáze
uÍtečnost
vina zklamání nedokonalost
odmítání odloučení
ti
plnost
Sebevědomí
nedostatek sebedt)věry nedostatek uznání
George Hunter dále vysvětluje' Že lidé pÍibližujícíse k vrcholu stupnice,
jsou relativně soběstačnějšía silnější' zatimco zranitelní.9
Sebevědomí
jistota mír v duši
Tělesné potŤeby
Tě|esné potíeby
hlad žízeťt
jídlo pití
slabost nava nemoc bolest
zdravÍ pohodlí
sila oddech
Lidé na evangelium spíšekladně zarea$xji, když budou chápat, jak mriže víra v Krista uspokojit jejich potŤeby.
51
kteŤí jsou ve stupnici
dole, jsou:
Klíčk zvěstování: Pečovat o ně
LÁSKA A NÁKLoNNosT
-lFF-
52
PžílohaB
Pom cky pŤi osobní evangelizaci
53
Církev má tradičně větší rispěch, když se obrací k těm dole a mimo církev než k těm nahoŤe a mimo. Církev si mriže lehce svou láskou a péčízískat
hladovějícího člověka, kterému chybí pocit bezpečía sounáležitosti s druhfmi. Zvěstování se většinou snažíuspokojit touhu po lásce a bezpečíspíšnež ty vyššípotŤeby. Musíme si zdriraznit, že postavení člověka v Maslowově stupnici není neměnné - mrtvice, smrt milované osoby nebo nečekan;f finanční zvrat mriŽe ve chvíli proměnit silného člověka v slabého. KŤesťanovfm kolem "je získávat lidi s nejrriznějšími motivy a potŤebami a na jejich individuální potŤeby motivy a apelovat...l0 Když kŤesťan zvěstuje slabému člověku, snažíse zjistit a uspokojit jeho potŤeby. KdyŽ zvěstuje silnému sebevědomému člověku, angažuje ho k uspokojování potŤeb druhÝch lidí. Rodíme se s žíznípo činorodéaktivitě a s potŤebou mít pro co Žit. Zvěstování není sportem pro diváky' kdy ti' kdo spaseni nejsou, sedí na sqfch vyhrazenfch místech a pozorují, jak kiesťanés láskou sloužídruhfm. Zaujměte silné lidi tím, že je zapojíte do nějaké sluŽby nebo akce pro druhé kŤesťany' Umožněte jim, aby mohli pŤi dtiležité hodnotné práci na sobě poznat, co to je vykoupení. Když se spěšně zapojí do práce s druhfmi kŤesťany, začnou postupně, aniŽ by si toho byli vědomi, pŤejímat kŤesťanské Životní hodnoty a cíle. Stalo se mi, Že nevěŤící, které jsem jen pozval k návštěvě skupiny biblického studia, nakonec sami uvěÍili v Krista. NevěÍícím žeme zapojit do nejrriznějších akcí, jako malování' zajištění dopravy, sbírka peněz pro chudé, pŤinášeníjídla nemocnfm' klid bytu osamělé Ženy atd. AŽ budete pŤíštěsami na něčem podobném pracovat' vezměte s sebou souseda a to hlavně, máli vÝjimečnénadání pro kol' kterÝ plníte.
Pavel se stal všímpro všechny lidi' aby jakÝmkoli moŽnÝm zp sobem mohl získat aspoĎ některé. A my bychom s pomocí BoŽí měli dělat totéŽ! Začněte tím, že budete svfm bližnímpŤátely, lidmi, kteŤí nestavějí pŤekážky' ale mosty. PŤitom se snaŽte zjistit potŤeby druhfch lidí a modlete se, aby vám Btih dovolil pňispět k jejich uspokojení.
l.
James Jauncey, Psychologie tÍspěšnéhozyěstov ni (Chicago: Moody Press,
2. 3.
Tamtéž'str.
4.
James Enge|: SoudobtÍ kžesťanskd komunikace (Nashville: Thomas Nelson,
5. 6.
Tamtéž'str. 126.
7.
Leighton Ford: Dobrtí zprtÍva se str. 90.
8. 9.
Engel, str.
1972),
str.123.
6l'
Tabulka z knihy Petera Wagnera Možnost misiondžské strategie (Chicago: Moody Press, 1971), str. 134. Inc., 1979), str.2l7.
George Hunter III.: NokažIivé společenství (Nashville: Abingdon Press, 1979), str.38.
ll7.
Hunter, str.
10. Hunter,
45-4'1 .
str.46.
m
šížit(Elgin' III.: David C. Cook, |977)'
9. Kapitola
vÁŠDoMov A EvANGELIZAČNÍ STUDIUM BIBLE Hlasitf smích a hlučnéchování lidí, natlačenfch kolem baru, pŤehlušuje neodbytně tlachající televizor. Šedovlasf muž distingovaného zevnějšku se protlačil hlučícímdavem lidí k pultu a zabušil na něj pěstí, aby dav utišil. Když si získal všeobecnou pozornost, vyhrkl: ,,Promluvme si o Ježíši Kristovi!.. Ale nikomu se nechtělo poslouchat. VÝŤečnípijáci' kteŤí pŤed chvílí všichni měli plno Íeči,ze sebe nedovedli vypravit ani slovo, kdyŽ v hovoru padla zmínka o Kristu. Nemohli vypravit ani slova, potily se jim dlaně, srdce začalo divoce bít a obliěeje začaly rudnout. PŤi jedné nedělní ranní bohoslužbě jsem se obrátil na věŤícís vÍzvbu, aby pŤistoupili ke skupině neznám ch lidí a začďi se s nimi bavit o JežíšiKristu. Jeden mrij pŤítel, odvážnÝ mladÝ věŤící,uposlechl mé vlzvy a potvrdil mi' že zmíněná reakce na Kristovo jméno není žádnou vjjimkou. V jedné anglické písni se zpívá: ,,Něco je uŽ na samotném jménu." Na žádné jiné jméno lidé nereagují tak jako na jméno Kristovo. Je nanejv!'š nepravděpodobné' že by člověk pocítil zmatek, nepokoj a rozpaky pŤi vyslovení jména Mohameda' Budhy nebo Josefa Smitha. Do rozpakri pfi zmínce nebo hovoru o JežíšiKristu neupadají jen nevěŤící' ale i kŤesťané.Člověk, kterf upadl do rozpakrl, spadl do sítě, z které se nemriže vymotat. Lidé' kteŤí jsou na rozpacích najednou chtěi| zmizet ze zemského povrchu, utéci nebo se někam schovat; často také nebÝvají schopni normálně rozumně jednat a logicky uvažovat. Rozpaky se většinou dostaví, když dané události nebo okolnosti vyjeví nevhodné chování člověka. Některjm věŤícímbrání rozpaky v tom, aby se s druhfmi dělili o svou víru, protoŽe se na to necítía nedrivěŤují si. Bojí se, Že věŤícípŤijdou na skuliny v jejich víŤe a proto se raději drŽí od nevěŤícíchv dostatečné vzdálenosti, aby je nikdo nemohl obŽalovat z pokrytectví. (JsouJi ale skutečně pokrytci, je jejich strach oprávněnf). I když m žeme usilovat o
vlastní dokonalost, svět ví, že dokona|í nejsme. Kdybychom však nevěŤícím dali pŤíležitost, aby se dostali do našíblízkosti, asi by s pÍekvapením zjistili' že se aspoř pohybujeme tím správnfm směrem, místo abychom jako ostatní krokem vpŤed směŤovali nazpátek (T. s. Eliot). Téma této kapitoly by se dďo vÍstižně nazvat ,,Jak operovat lidské srdce'
anižby o tom pacient věděl". Snad bude tato kapitola posilou a inspirací pro
naše ,,bratry, kteŤí upadají do rozpakri... VěŤte tomu nebo ne, ďe váš domov by mohl bÝt dějištěm BoŽí operace, pÍi níŽ se používá pronikavé síly BoŽího
54
PŤíloho B
Pom cky pži osobníevangelizaci
k tomu, aby proniklo duchovní k Ží člověka a odhalilo pŤed svatfm Bohem lidské srdce. Budeme totiž hovoŤit o evangelizačním biblickém studiu. Já se ženou máme to privilegium, že se za nejrtiznějších okolností zapojujeme do mnoha evangelizačních skupin studujícíchBibli. Desítky lidí uvěŤily v Krista, kdyŽ ve skupinách rozebírďi BoŽí zásady Písma. Zjistili jsme' Že aby takové studium bylo rispěšné'musí b;it splněny určitépodmínky. slova
Hned ze začátku vás ale musím varovat
.
mezi evangelizačnímdomácím
studiem Bible a domácím studiem Bible je velkf rozdíl. Jistě víte o skupinách biblického studia, kde se k boji schází horlivá tetička AlŽběta, bratr Josef a několik dalších horlivfch svatfch. Netrvá dlouho a rozhovor se stočíod samfch základ víry k eschatologickému v!'znamu desetirohého netvora v Danielovi 7. Co zaěa|o jako skupina evangelizačního biblického studia se brzy změnilo ve společnost pro ochranu, zachování a rozšiŤovánídomácích teologick:f ch koníčkti.
MáJi váš domov vytvoŤit vhodné prostÍedípro zvěstování, musíte si osvojit d myslnou zvě5tovatelskou teorii, která pŤiměje tetičku Alžbětu a bratra Josefa, aby se pŤidali k nějaké jiné skupině, která náležitě ocení jejich pÍesná teologická pozorování. Nakonec tako\.Í pŤístup pŤinese uŽitek vašemu zvěstování a nasměruje AlŽbětu a Josefa do správné skupiny.
sPR(vNÝ NÁzoR NA SEPARACI Chceme-li pracovat s lidmi, kteŤí nejsou spasení, musíme sprdvně chdpat tzv. separaci. Separace neznamená, že se ,,radikálně odlišujeme.., ale Že se Musíme stát mezi radikálním odlišením a radikálním "neztotoŽřujeme..! ztotoŽněním a udrŽovat obě protich dné pozice v rovnováze. Biblická separace
neznamená, Že se člověk jednoduše vyhne všemu negativnímu (hŤíchu), ale Že separuje od všeho hŤíšného'aby byl svobodn pro Boha. Separace není totéž co izolace od ztraceného lidstva, znamená spíše,Že se člověk ve prospěch Boha oddělí od hŤíšnfchskutkri.
Některé soudobé církve se podobají obchodnímu domu, kam všichni zaměstnanci pŤijdou ve stanovenou dobu, zamknou dveŤe a ce\f den si navzájem prodávají zboží.Má-|i bÝt sril k něčemu, musí se nejen dostat ze slánky ven, ďe také solit potravu. Jinak je bezcenná.
oÚvĚn,q, vE sr,ovo BoŽÍ Efektivní evangelická strategie musí vkl dat naprostou dtúvěru v moc a autoritu Božfto slova. Když lidé pŤijdou do styku s pravdami evangelia, dějí se nepŤedvídané věci. NevěŤícíse najednou octne u kffŽe, ani neví jak. Btih není závisl! na našich metodách a pomrickách. Mrižeme proto klidně pominout svrij náboŽensk ,,zevnějšek.., hrozivě pokrčenéobočí,usvědčující ukazováček a duchovní násobilku.
Jaká pŤíjemná zména a osvobozující pocit to je, kdyŽ lidi prostě vystavíme zdravému učeníBoŽího slova a necháme na Bohu, aby se postaral o v sledky
55
našínámahy. VěŤíme-li v usvědčujícímoc Ducha svatého, obejdeme se bez nátlakové strategie.
SPRAVNE PROSTREDI Pro efektivní studium musí blt vytvoŤeno náleáté prostŤedí, v němž m že evangelium plně p sobit. PŤi prvních tŤech nebo čtyŤechsetkáních zá|eŽi na prostŤedí víc neŽ na obsahu. Krátce Ťečeno evangelium si Žádá dtistojné prostÍedí.
Vyfiorfu fukové prostžedí,ve kterém se bude nevěŤícícítit jako doma. Evangelické studium není pro věŤící,ale pro nevěŤíď. TvoŤí-li věŤícívětšinu a ignorují pŤevládající náladu ve skupině' brzy nechtěně nevěficí vystrnadí. Nevěťícímusí cítit, že je ve své skupině a mít kolem sebe lidi, jako on sám. Sám jsem byl svědkem toho, jak se skupina pětatŤiceti nevěŤících zredukovďa prakticky na nulu díky netaktnosti pozvan ch věŤících,kteŤízptisobili zkrachování skupiny. JedinÍmi kŤesťany ve skupině by měli b't ti' kteŤí s sebou pŤivedli své nekŤesťanské pŤátele.
I v tomto pŤípadě je nejlepší určit pŤesná pravidla, tfkajícíse pŤítoÍnnosti věŤících,jako napŤíklad: Za prvé - cílem studia je zvěstování. Za druhé musí nevěŤícícítit,žejezdevítan! acítitsepohodlně. ZatÍetíbysevě!šinydiskusí měli ričastnit nevěŤící.obecně by mělo platit, že kŤesťanéby se neiněli aktivně zapojovat do diskuse. Za čtvrtébychom se měli vyhÝbat náboženskjrn klišéa za páté ďskusím o r znfch církevních sborech a denominacích. Za šestéby se kŤesťanéměli bránit zásah m do diskuse ve snaze uvést na pravou míru názory nevěŤících,které se pŤímo spasení netÝkají. Hlavním tématem je JeŽíš Kristus, ne kŤtění novorozeĎat, plné ponoŤení, BoŽí vnuknutí Písma a podobné doktrinální spory. Za sedmé by se kťesťanéměli vyvarovat toho, aby uváděli paralelní pasáŽe z Bible - mělo by p|atit,Že se studium zarněÍíjen na jednu studovanou pasáž. KaŽdÝ m:il.Že pŤijítse sv1fm pozorováním a názory na pět či šest verš , ale jakmile začnou místníexperti vytahovat dalšípasáže' nevěÍícísi uvědomí, Že je v menšině a Že tu nemá co dě|at. Za osmé by mělo p|atit, Že kŤesťanštíričastnícinebudou dávat nevěŤícímsvé rady a dělit se s nimi o své zboŽné, ale otŤepané pravdy á duchovní léky. Pokud se s ostatními chtějí podělit o své zážitky, měli by vyebázet z osobních zkušeností s aplikací pravdy a ne z nepodloŽenfch poznámek z nějaké pŤednášky nebo učebnice. Za deváté musí kŤest'an odolat svodrim snažit se z nevěŤících vyždímat rozhodnutí, ať uváŽené nebo pŤedčasné.Za desáté by se kŤesťanéměli vyhfbat společenskému shlukování. I kdyŽ mohou byt mezi pŤítomnlmi mnozí z vašich nejlepšíchpŤátel, vašímrikolem je s láskou se obracet na nevěŤícía dát jim vycítit, Že je berete váŽně. oni toho totiž jsou opravdu hodni. VytvoÍte pro nevěfícíprostžedí,ve kterém se mohou svobodně častnit veškerého dění, Jeďním ze zptisobti jak podnítit aktivní ričast je vycházet pŤi studiu ze tÍíči čtyŤ klíčovÝch bodri. Když napŤíklad učímpŤíběh o Ženě u studny, dám svjm posluchačrim čtyŤihlavní otázky. Za normálních okolností rozdělím skupinu do dvou či tŤípodskupin, určímjejich vedoucí (obvykle
%lr 5Ó
Pom cky pŤi osobníevongelizaci PŤíloha B
nevěŤící)a nechiím je, aby zápolili s danfmi otázkami,
Jakf je to vzrušující pocit' když je potom člověk vidí, jak pouŽívajíBoŽího Slova' Asi po dvaceti minutách skupinky svolám, aby si mohly navzájem sdělit své odpovědi a ÍLázoÍy. ZaŽijeme pŤitom i hodně legrace. chcete vědět, na co se jich ptám? DobŤe, tady jsou mé otázky:
l.
a
Popište citovf stav této ženy (která byla odmítnuta pěti muži a žila s
šestfm). 3. Jaké Ťešeníproblému jí Ježíšnavrhl? 4. Souvisí Jeho Ťešenís potiebami lidí v dnešním světě? Pokud ano, jak je sami m žeme prakticky aplikovat?
otázky tfkající se jejího vzhledu blvají zdrojem veselé diskuse. MělaJi bjt dost pŤitaŽlivá. Ale na druhou stranu, strpět
muŽri, určitě musela muž , to už je něco.
Snažte se vŽít do
pocit
šest šest
ženy, hledajícílásku a bezpečíu pěti mužri a bft vnržita a opuštěna a obava našíŽeny se
neuspět. Hlavní obavou Ženy je
naplnila pětkrát. VěŤte mi, Že se s ní mohou mnozí ztotožnit - ona samaritánská žena by měla v současnosti stovky bratr a sester, snažícíchse utišit stálou bolest srdce chvilkově prisobícími utišujícímiprostÍedky. Je to vzrušujícípocit nasluchat nevěŤícímdiskutujícím o relevantnosti Kristovy dávné nabídky v současnosti . i my potŤebujeme Jeho vodu, jednou provždy utěšujícíŽízeř. Někdy se nevěŤícídoslova sami dovedou až k Pánu!
Dalším zprisobem jak získat nevěŤícíhopro aktivní ričast je pochválit ho za o tom' Že je na jeho pozorováních něco chvályhodného. Jeho velká pozorování jsou pro nás triviálními znďostmi, které jsme ďskali snad ještě na dětsk}'ch táborech, ale pro nevěÍícíhoje to velkf objev, kterÝ je proto hoden našeho ocenění! MriŽete se spolehnout na to, Že kde je chuť, tam se ostatní dostaví samo. Je hŤích lidi Božímslovem nudit. Pozorujte, kolik lidí se aktivně ričastní,nenechte všechny odpovědi na jednom či dvou. Také je ujistěte o tom, Že vám nevadí, když mlčí.Některé lidi znervÓzřuje uŽ to, Že nikdo neodpovídá a každ! si myslí, že musí něco Ťíci, i když nemá co. BudeJi někdo stále vystrkovat nos' po hodině si s ním promluvte' Vyvarujte se toho, abyste se stali vševědy. občas neškodí vrátit publiku otázku otázkou: si o tom myslí ostatní?" "Co Dalšímzprisobem podníceníaktivity posluchačri je zapisovat si klíčovtÍ pozorovdní jednotlivfch členri skupiny s jejich jmény. Když na konci hodiny všechna pozorování skupiny shrnete, uveďte nejen pozorování, ale i jeho autora. ,,ZuzaÍLa si všimla, že Kristus vycítil ženinu potŤebu něčeho, co by ukojilo její touhu po bezpečí...
jeho pozorování. My často ale pochybujeme
Aktivní ríčastmriŽe podnítit jen upŤímn1f, uvolněnf a nebojácnf vedoucí. Členovéskupiny se někdy ctrová;i n"prat.ilty. NěkteŤí pocit'Úí nervozitu a vnitŤní napětí. Jiní si zase libují ve wíravfch neodbytnfch otázkách. NevíteJi odpověď, pŤiznejte to. ,,To je, Honzo, zajimavá otázka. Musím si jí
E-.
rozmyslet. Teď hned bych ti nedokázal dát uspokojivou odpověď. Zeptám se na to našeho dazate|e a pŤíštítfden ti odpověď dám vědět."
je
Popište zevnějšek ženy u studně. Jak vypadala?
57
Aktivní ríčastse také dá podnítit r znorodou aktivitou. Nejhoršímetodou
neměnná metoda. M Žete vnržítskupinové diskuse, mágnetofonovj'ch záznanni, film , scének, odpovědí a otázek atd. Využijte suého turi'čího
talentu, lidé to pŤijmou s povděkem.
Vytvožte prostžedí, prosycené vruÍjemnou ltÍskou, kde se nevěfící cítívíttin. Dosavadní diskuse souvisela s vytváÍením takového prostredí, ale rád bych ještě zdriraznil dalšídrileáté faktory. Většina nevěŤících,kteŤí seberou všechnu svou odvahu a pustí se do nějaké.-"náboŽenské.. činnosti, očekává, že je věŤící budou odsuzovat a zatÍacovat. Často se cítídivně, nepohodlně, p'ouinil" u nepŤirozeně. často mívá vrozenou pŤedstavu o tom, žého druzí "NevěŤící budou odmítat. Myslí si, že ho poznáme podle hŤíchu...l Naneštěstí je jeho pŤedstava často oprávněná. Taktní, milujícía slouŽícíkŤest'an by měl všechno udě|at pro to, aby se nevěŤícícítil milován a vítán. Podďí-li se mu to' nevěŤícíhoto poznamená na celf život. Zák|adní potŤebou lidské duše je láska a uznání druhjch. ,,Něco nás neodolatelně táhne, abychom s lidmi ve ikripině navazovali hodnotné vztahy a abychom si jedni druhfch navzájemváŽi]ri.,,i
Musíme pŤekonat svrij vrozenf obrannf instinkt a dokázat sv iii postojem a jednáním, že naše pŤátelství mtiže nevěŤícímupŤinést naplnění a požehnání. Vycítí-linevěŤící,že si ho vážíme, ,,poddá se svému vrozenému instinktu a pŤisvojí si, dokonce dŤív, než se s nimi Ťádně seznámí, náboŽenské názory skupiny. A od společenskfch vztah k náboŽenskjm vztahrim a činriosti je ul jen skok,"3 Srdečná otevňená atmosféra usnadřuje komunikaci a umocřuje prisobení pravdy. Kritickou roli v rispěchu skupiny často hraje hostitel a hostititta. 1t; !tě!i by mít dar pohostinnosti, tzn. zajistit, aby se lidé cítili vítani a bezpečni. (2) Měli by chápat ričel a teorii evangelizačního studia. (3) Úspěšnf hostitel má mnoho nekŤesťans[fch pŤátel. (4) Úspěšnf hostitel nevyžaduji oďlidí, kteŤí se aby se chovali tak jako lidé, kteŤí se znovu narodili. (5) lÍ-tov-: le.nar9dili, Uspěšnf hostitel si pamatuje jména členri skupiny. Není pro lidské ucho sladší hudby než slyšet vlastní jméno. (6) Úspěšnf hostitel dokáŽe zapojit lidi do diskuse. Uvědomuje si, že je dtileáté, aby lidé mezi sebou naváza|í pŤátelské
u,ztahy.
(7) ÚspěšnÝ hostitel taktně vycítípotŤeby lidí ve
SamozŤejmostí je, aby se postaral osvětlení, popelníky a Bible navíc.
o
skupině.
vhodnou teplou místnost, větrání,
ANGAŽovANosT A AKTIVITA Konečnf činitel, na němž závisí efektivita zvěstování pŤi skupinovém studiu, spočívá v tom, do jaké míry se aktivně v práci se skupinou angažujete. Jinjmi slovy - musíte se angažovat. Kiesťanéve skupinď by měli domácí studijní kroužek udělat centrem společenské aktivity. V prriběhu kursu lze naplánovat nejrriznější společenské akce. Iniciativu v plánování společn;fch večeŤí,rekreace a jiné skupinové činnosti, která dá nevěŤícímpťíležitostk
|-F 5E
PŤt,Ioha
Pom cky pži osobní evangelizaci
tomu, aby slyšeli hudbu evangelia, na sebe musí vzít kŤesťané. NevěÍícímusí vidět, Že kŤesťanése také smějí a baví. Z vlastní zkušenosti jsem se pŤesvědčil o tom, Že společná večeŤepo prvních čtyŤech až pěti t dnech spolďného studia je vhodnou pŤíležitostík iomu, aby se upevnily lavázalé pŤátelské vztahy mezi lidmi a vzrostla jejich vzájemná drivěra. Členovéskupiny si rádi vyhradili jeden večer pro společné jídlo a zábavv. Nejvíce BoŽího díla se často podaŤí dovršit právě u jídla. Skupinová činnost pŤispívá k posíleníjednotného ducha a lidi sbližuje. Zjistili jsme, Že jeden takov! společnf víkend m Že nesmírně pŤispět k tomu, aty uvii lidé získáni pro evangelium. Nic se nevyrovná tomu, Že se několik taktních kÍest'an a tápajících nevěÍícíchdá na pár dní dohromady. Takové sdruŽení má potom sílu dynamitu. Jedna drlležitá rada - zaměŤte se na zábavl a legraci. Nepoddávejte se svod m vyklopit celf náklad evangelia na ,,lapené posluchače.. najednou. Klíčk uspěchu spočívá ve vyrovnalosti, zdravém rozumu a povolnosti vriči ŤízeníDucha svatého.
ORGANIZACE STUDIA
Evangelické studium nemusí blt pŤesně organizováno, ale alespoř v základech by se mělo naplánovat a Ťídit následujícími radami. Je tŤeba naplánovat občerstvení.Neformální konverzace u stolu s občerstvením hraje driležitou roli - pomáhá prolomit hradby mezi lidmi, dává lidem pŤíležitostk tomu, aby si vyměnili osobní názory na biblické studium a aby naváza|i rozhovor o duchovních věcech. občerstvení by se mělo podávat na začdtku hodiny. Nejen že to pŤispěje k vytvoŤení pŤíjemného prostÍedí, ale také to umoŽní pozdním pŤíchozímpŤijít na hodinu včas. PodáváJi se napÍ. občerstvení pŤesně v pril osmé a hodina začínápŤesně ve tŤi čtvrtě, ten, kdo
pŤijde za pět minut tŤi ětvrtě má poŤád ještě chvilku na šálek kávy a neopozdí ie na hodinu' Většina lidí ďe pŤijde kolem pril osmé, aby měla čas na trochu společnézábavy a povídání.Navíc by občerstvení mělo bÝt k dispozici i na
konci hodiny, chce-li se náhodou někdo pozdržet. Hostitelka musí odolat svod m, aby každÝ tfden osobně pťipravovala pohoštění,nechť je dána
pŤíleŽitost i druhfm ženám - mohou se pŤihlásit pŤedem, čímžje zaručeno, Že budou nadií]e chodit na hodinu (nebo že aspoĎ pÍijdou ten večer, kdy mají na starosti občerstvenf). Navíc to pŤispívá k pospolitosti skupiny. Telefonujte si. ChceteJi zaručit stálou čast na skupinovém studiu, udrŽujte s členy skupiny osobní kontakt. Snažte se zaěít a skončit pfesně načas. MáJi hodina trvat do devíti, v devět skončete, ať je diskuse jakkoli napínavá. Je lepšínechat publikum čekat neŽ hekat. Dobrí'vedoucí ví, jak dritežitéje skončit, kdyŽ je to nejnapínavějšía nesnažíse z pŤesčasuco nejvíce vyzískat.
Většinou uzavírám hodinu asi takto: oJe devět, bando, musíme končit. NěkteŤí spěchají domri, protoŽe jim někdo hlídá děti, zatímco druzí by se možná di pozdržsli a pokračovali v diskusi. Udělejme si pětiminutovou pŤestávku. Pro ty, kdo chtějí v diskusi pokraěovat nebo mají otázky, je tam
B
59
plno kávy. Já se rád pozdržím a budu vám k dispozici... Často se polovina skupiny zdržía bude hovoŤit o moŽn ch implikacích probrané látky. Takové rozhovory někdy trvají několik hodin a během těchto neorganizovanfch, neformálních sezení dosáhneme největšího duchovního pokroku. Taktně si všímejte těch, kteŤíse nemají k odchodu a ,,urovnávají Žid|e,,, často totiž chtějí hovoŤit o duchovních věcech a nevědí jak začít.Pamatujte si ale, že je dtiležité'abyste dodrželi slovo a .formální.. hodinu ukončili včas.
PŤipravte nějaké Bible navíc. Lidé si často nenosí Bibli ani do kostela, natož na hodinu biblického studia. Možná, Že se stydí, že je někdo uvidí. Navrhněte, aby si do pŤíštíhotfdne oprášili své Bible' zabalili je do balicího papíru a pŤinesli s sebou. Uvidíte, že si je pŤinesou. KdyŽ se postupně s jednotlivjmi nevěŤícími seznámíte, vyzjvejte je, aby četli studovanou pasᎠnahlas.
Nebojte se humoru, naopak, pouávejte jej co nejvíc' NevěŤícíčasto s
potěšením zjistí, že i kŤest'ané se rádi baví a smějí. Nebojte se dělat si legraci ze sebe sama' Když se to hodí, používejte, jen tak mimochodem, osobních pŤíklad . NezaměŤte se ale jen na osobní protože ne spěch a 'rispěchy.., zklamání mají často po v'.fchovné stránce mnohem větší vliv. Ať děláte cokoli, neberte se pŤílišvážně, ale s humorem'
Denně se za každého člena skupiny modlete. Sepište si jejich jména a vyzvěte k tomu všechny ričastnícíse kŤesťany. Zde nejčastěji dochází k problém m - máJi ale studium uspět' musí blt podloŽeno modlitbami. Za normálních okolností neuvádím ani neuzavírám samotnou hodinu.modlitbou, to ovšem zá|ežína okolnostech. Mám pocit, že na to nevěŤícíčasto není pŤipraven.
ChcemeJi udrŽet vysokou kvalitu hodin, musíme se k nim stavět kriticky. Vedete-li skupinu, požádejte dva nebo tŤi odpovědné lidi, aby zhodnotili vaši vedoucí rilohu a zájem a reakci skupiny. Nikdy se nespoléhejte na motivaci lidí' Pťi každéhodině musí vedoucí pŤekonat počátečnístagnaci' Proto je právě hned na začátku vhodné snažit se ,,prolomit ledy.. a rozhlbat lidi tím, že se se skupinou podělíte o nějakÍ osobní zážitek nebo zajímavé pozorování. ZaměÍte se na správné uzavŤení hoďny. Schopnf vedoucí na závěr shrne rivahy skupiny, aby členovévycítili, Že došli k drileŽitlm pozorováním a závěrrim. Je vždy dťrležitéudě|at závažnou konečnou rezoluci, jinak by lidé mohli dojít k závěru, že skupina jednoduše dďa dohromady své nevědomosti a nikam nepokročila. Jak uŽ jsme se o tom zmiřovali, zapisujte si driležitá pozorování a jména lidí' kteŤí svjmi pozorováními pŤispěli k prriběhu hodiny. Z těc|lto záznamtt vycházejte ve svém závěrečnémhodnocení. Nejen že zdtrazníte drilcŽité pravdy, ale také dodáte členrim skupiny sebevědomí. A nakonec je tŤeba si pŤipomenout, Že je driležitéměnit obsah hodin podle potŤeb lidí. Následuje seznam možnfch studijních témat.
60
PžíIoha B
Pom cky píi osobni evangelizoci
l.
Domov Stručnf pŤehled učeníBible BoŽí vnuknutí a spolehlivost Písma Evolučníteorie a biblická teorie stvoŤení Bible a současná kultura Soudobá teologie a Písmo Studium jednotlivfch knih: Jana, Marka, Říman atd. Životopisné studie (postavy Bible) studium doktrín - základní biblické doktríny 10.20 obtíŽnÝch otázek: ,,Propadají pohané peklu? Byla Bible psána pod Božímvnuknutím? atd. l l. Vfznamné knihy o kŤesťanství
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
DÁVÁME sE Do PRJicE Nepodléhejte panice, kdyŽ rlete své pŤátele, aby se ričastnili skupinového studia. Pozvat je mrižéte mnoha zprisoby, jako napŤ.: ,,Jistě si jsi, Honzo,
vědom toho, jakému nátlaku je vystavena soudobá rodina. Neuvěiitelné procento roďn se rozpadá. Tento rrjvoj nás s Alenou zajímá a trápí a proto jsme pozvali pět až šest manŽelsk ch pár na studium biblickfch zásad' tÝkajících se manželského a rodinného života. Byli bychom rádi, kdyby ses k nám pŤidal... Náhodou jsem se pŤesvědčil o tom' že manŽelství a rodina jsou jedním z nejvděčnějšíďl témat evangelizačního studia. Jako učebnice se v borně hodí kniha Chucka Swindolla Strike the original Match, jejíŽ součástí
VěŤte' že lidé Krista najdou. očekávejte, Že nez stanou němí a buďte pňipraveni se s nimi osobně o Krista dělit. Nenechte si utéci žádnou pŤíleŽitost
k tomu, abyste si mohli s pátrajícími jednotlivci ve skupině nebo mimo ni pohovoŤit. Z v|astní zkušenosti mohu ťíci,že je nejlepšídomluvit se na schtizce, na níŽ m žeme v soukromí ničímnerušeni diskutovat. Udělejte ze své domovské skupiny místo, kde je vítán kaŽd , ať už vedete ,,formální.. skupinové studium nebo ne' VěŤte mi, že kdyŽ se lidé stanou vašimi pŤáteli, budou mít sklon k tomu, aby se stali pfáteli Krista. NeŤíká se právě tomu zvěstování? Šťastněv Kristu
.
PŤi skupinovém studiu sousedťr je nejjednoduššíuvést sérii filmri. Jeden církevní sbor v Texasu začal sérii šestadvaceti domácích evangelizačních kurs biblického studia tím, že po dobu dvanácti tfdnri promítl každÝ tfden jeden film Moody Science. Není špatnf nápad pronajmout každÝ tÝden jeden film a naplánovat to tak, aby byl kďdf večer promítán v jiné části čtvrti nebo okresu. zlistíte, že po skončenífilmové série bude chtít většina skupin pokračovat - lidé našli nové pŤátele, intelektuálně i duchovně uspokojující zábavu a pŤišli na chuť novému druhu pospolitosti. Pochopitelně, Že jste díky své prozŤetelnosti takovou reakci očekávali a máte pro ně pŤipraveno desetit denní skupinové studium Janova evangelia (nebo Římanri, Manželství a rodiny atd'). Dalšímocnou zvěstovatelskou zbraní je série filmri Jamese Dobsona o rodině.
nabídnout
nás!
l.
Leighton
2.
James Jauncey: Psychologie spěšného. zvěstov ní (Chicago: Moody Press,
Fo
.. Kžestbnské píesvěděov
1966), str. 70. 1972),
ni (New York: Harper &
Row,
str.56.
Tamtéž'str. 60.
10. Kapitola
pozvat
osm až deset tÝdn
žíta
pŤátelství každému,kdo má zájem, aby druzí mohli Kristovu krásu uvidět v
je navíc neoceniteln!' studijní prťrvodce.
Jedná.li se o studium, zaměŤujícíse na jednu z knih Bible' mriŽete k němu lidi napŤíklad takto: "Jistě dobŤe víte, Že již mnoho let je Bible nejprodávanější knihou na světě. V chova člověka není riplná, neznáJi aspoř zák|ady Bible. Řekli jsme si, že by mohlo byt zajímavé dát dohromady sedm až osm manželsk ch pár a probrat si spolu vybrané pasáŽe z Janova evangelia. Prijde o neformální studium většinou diskusního charakteru' Rádi bychom, kdybyste se k nám pŤipojili... Po tivodu ke studiu bychom se měli zmínit o délce studia' Lidé rádi pŤijdou, kdyŽ budou vědět, že se jedná jen o
6t
vÁŠNBvĚŘÍcÍ BLIŽNÍ Jak tedy získáme svého bliŽního? PŤedpokládejme, Že opravdu chcete t duchovním bliŽním. Rádi byste se vypracovďi tak, abyste se s lidmi mohli snadno sbližovat. Uvádíme zde několik cennfch rad, jak někomu b
navazovat spásné pÍátelské vztahy s lidmi. Stojí za zmínku, že nejsou zrovna v logickém či chronologickém sledu' Je velice pravděpodobné, Že se budete Ťídit dvěma či tŤemi radami najednou. Jedná se pouze o jakousi osnovu' která vám pomriže stát se rispěšn1im členem nové Kristovy generace. Čímzačneme?
PŘEDsTAvTE sI, Žn rsou vnŠInr,rŽNÍ pŘrpnevnxI PŘIMoUT KRIsTA PŤedstavte si, že se BožíDuch vznaší nad vašimi bližními. To je první návrh. Když jdu na ryby, často poznám, kde jsou, podle ptákti. Racci kroužívajínad jistfm místem, protože ryby Ženou mŤínky (svou večeŤi) k hladině. Racci se k tomuto šílenémudavovému krmení pŤidají a tím vnímavému rybáii naznačí,kde by měl lovit svou véčeŤi.
62
Pomtťtcky
píi osobní evongelizaci
A stejně tak dobrf zvěstovatel se spoléhá na to, Že ho k hejnu ryb dovede BožíDuch. Nikdo se nebude hrnout do něčeho, co je odsouzené ke ztrátě. Mnozí nadějní ,'rybáŤi lidí.. utrpějí porážku, než v bec hodí svtij prut do
vody, protoŽe jsou pÍesvědčeni o tom, že nikdo nemá zájem, nehledá a není Bohem pŤipraven. Náš Pán nám už Íekl, Že pole jsou zra|á ke sklizni. VěŤte mi, že hned někde blízko vás žijílidé' pátrajícípo odpovědích, lidé, které Duch svalf již pŤipravil pro Krista. B h vás k nim dovede, budeteJi se mít na pozoru' jako ptáci vedou rybáŤe k rybám. Rád běhám a když běhám u nás v sousedství, vidím víc než domy, garáŽe a automobily. v těch domech bydlí lidé se specifickjmi jmény a obličeji. Ty' které znám podle jména, si podle jména pamatuji. Pravidelně si pŤedstavuji, jak nad naším sousedstvím krouŽí BožíDuch a to mě povzbuzuje k dalšípráci pro Boha. Fakt je' Že kdyŽ vám taková pŤedstava chybí' lidé (vaši bližnÍ) zahynou. Pochopitelně, Že ne kaŽd! z vašich sousedri je pŤipraven a bude pohotově reagovat.
Mějte stále na paměti základní vzor - zvěstování začínápfítomností, pak pÍechazí v hltÍsdnía vnistí v pžesvědčovdní' Y pÍípadě některfch lidí se m Že vaše evangelické prisobení omezit na zdravou pŤítomnost - hudbu evangelia. Doufejme, že B h skrze vás dovede některé z vašich bližníchaž k slovnímu vysvětlení dobré zvěsti (evangelia). V poslední kapitole se zaměŤíme na to jak evangelium vysvětlovat. Když jste vypěstovali hodnotnf pfátelskÝ vztah a rozeznali potŤeby svého
pfítele, bude váš vfklad evangelia mnohem p sobivější' protože v tomto stádiu je už také jedním z moŽnjch Ťešenískutečnfch nebo pŤiznávan ch potŤeb. Na podkladě pŤátelství je mnohem jednoduššívycítit' kdy nadešla vhodná chvíle k tomu, abychom pŤešli od pŤítomnosti k hlásání a pŤesvědčování'Naše pŤesvědčovací pokusy jsou často pŤedčasné'protože vlastně nevíme, zda je náš člověk ve fázi ,,sázení, za|éván| nebo sklizně"'
VYJDĚTE LIDEM sPoLEČENsKY vsTŘÍc Brih zná srdce lidí a ví, kdo ve vašíoblasti vlivu bude na vaše pokusy kladně reagovat. Jak takové lidi nejdeme? Klíčemk nalézánílidí' které Duch svatf už pŤedem pŤipravil a kteŤí jsou vhodnlm rilovkem, jsou společenské vztahy.
Zde je tedy naše druhá zásada: Vhodnlm lovkem jsou pro vds lidé' kteŤí vdm vyjdou společensky vstŤíc. RozvedemeJi tedy analogii s rybami ještě dále (coŽ má biblickf pŤíklad) - vašíudicí jsou společenskévztahy. Když se začnete se svfmi sousedy sbližovat, někteŤí vám vstŤíc vyjdou, ale jiní ne. Je opět d ležité'abyste se pŤi budování těch pravfch pŤátelství nechali vést Bohem. Neměli byste své prátelství nikomu vnucovat. Ti, kterí vám vyjdou vstŤíc, jsou
vhodnfmi kandidáty pro Krista. O platnosti této zásady jsem se sám mnohokrát pťesvědčil. Jednou jsem strávil pětaačtyŤicet minut se sv m sousedem diskusí o základech evangelia.
PžílohaB
63
Sám konverzaci zača| a tak jsme si sedli na oregonském pobŤežína trávu, pozorovali plachetnice a já jsem svému sousedovi vysvětloval základní principy evangelia. Vedli jsme uvolněnou, ale zároveř váŽnou konverzaci. Došlo k tomu po několika měsícíchvzájemného pŤátelství. Každf den spolu
naše rodiny trávily pŤíjemnéráno na p|áŽi, PovaŽujeme své sousedy za dobré pŤátele' rádi jsme v jejich společnosti. Když jsme si pohovoŤili o duchovních věcech, stočila se konverzace na to, že na podzim spolu moŽná vyrazíme na ryby.
Uveďme si pŤíklad ze světa ,,obchodníka s nemovitostmi... Jedna firma v Salemu ve státě Oregon dává svfm agentrim na starost 500 roďn. Mají za
tikol s kďdou rodinou jednou za měšícpo dobu jednoho roku navázat kontakt, ať osobní, telefonní nebo písemnÍ. VÝzkum dokázal, že si lidé začnou pamatovat, o jakého agenta se jedná a koho reprezentuje, teprve po šesti kontaktech. PŤi navazování kontaktri agenti nemají chodit prímo k lidem do jejich domu (což je chytrá filozofie, protože strčit nohu do dveŤí se vám dnes snažíkaždf). Během tohoto období navíc nemají lidi žádat, aby je uváděli jako své agenty. Pochopitelně, Že existují vfjimky, ale pravidla pŤesto
jasně dokazují, že firma chápe, čeho je tŤeba, chceJi vytvoŤit vhodné prostíedí k prodeji nemovitostí.
Po roce pravideln ch kontaktri udržuje agent nadále !'ravidelnÝ a systematic[f styk s rodinami. Vfzkum potvrdil, že jeJi kontakt udržován po dobu jednoho a ptil roku, pŤipadne agentovi na osmdesát procent zákazníktt z potenciálního sta procenta zákazníkri, s kterfmi byl v kontaktu. 1 Co ví oproti nám navíc? Co jsme pŤehlédli?
Za prvé lidé nemají rádi' když za nimi chodí domri cizí lidé, něco jim nabízeji apod. Mnohde je to vlastně společenskéfaux pas. Jakmile se někdo pŤiblíŽía začne nabízet své zboŽí ěi zboŽI své firmy, lidé mu ve většině pfípad pŤibouchnou dvefe pŤed nosem. otevŤouJi se dveŤe pÍeci jenom, obyvatel domu
je
pevně rozhodnut,
že obchodníka
stejně odmítne. obchodník
reprezentuje zboŽí své firmy. Pokud se sqfm zbožímneuspěje, musí je nakonec prodat s polovičníslevou. Když ale naproti tomu za vámi pŤiběhne rozzáÍen! pŤítel s vjrobkem odkoupen;fm od daného obchodníka, pravděpodobně budete reagovat jinak. Spokojen! zákazník je totiŽ tím nejlepším prodavačem.
Za druhé jsou lidé spíšochotni jednat se známfmi neŽ s cizími lidmi. Za tŤetí' máJi bft vytvoŤeno vhodné prostŤedí pro diskusi a rozhodování, chce to čas a energii. Za čtvrté,čas ničímnenahradíš. Někdy je tŤeba ,,pospíchat
pomalu".
Vašímcílem je vytvoŤit vhodné prostŤedí pro efektivní rozhodnutí. My Žijeme v našem domě uŽ dva roky a teprve teď začínajílidé reagovat na naše vfzvy. Čekáme trpělivě na pŤedvídan lovek, protoŽe kolem nás se to hemží rybami. A kolem vás také. Pochopitelně, že si nem žďe vzit na starost 500 rodin, ale co tŤeba 5 aŽ |o rodin? NabídneteJi své piátelství co nejvíce sousedrim, najdete 3 až 4 rodiny,
G
PŤíloha B
Pom cky píi osobní evongelizaci
které vám vyjdou vstŤíc. Dobrou pŤíležitostk navazování kontaktri vám dávají společnésousedské večírky,vánočnínávštěvy a dalšísousedské akce.
VYBUDUJTE PERSPEKTryNÍ pŘÁrBr,srvÍ TŤetírada se zce váŽe na druhou. Chcete-li najít vhodné lidi,
musíte s
65
nevyrovnají. Tím ale vribec nechceme Ťíci, že byste neměli bÝt co nejpohostinnější . to nikdy neuškodí'
Ale co když se cítítepŤi pouhém pomyšlenína to, Že byste měli stolovat s nevěŤícími,divně? Cítíte se společensky nezp sobilí? Mám pro viís jeden návrh - vyhlédněte si ve svém církevnímsboru někoho, kdo je znám svou
se
pohostinností a pozvěte ho a vaše sousedy na večeťi.Tak se vám podaÍí zkombinovat jeho pohostinnost s vaším zájmem o sousedy a máte vyhráno! Vysvětlete sv..fm pohostinn1fm známfm své dilema; jistě vám rádi pomohou. Jejich vŤelost a společenskf takt mohou slouŽit jako katďyzátor pŤi sváŤení pŤátelskfch pout mezi vámi a vašimi sousedy. VěŤte mi, že to ričinkuje!
Někdy se vyplatí, máteJi pÍedem pŤipravena vhodná konverzačnítémata,
Stane se, že váš soused s sebou na d kaz pŤátelství pŤinese láhev vína, což je mezi nevěŤícímiběžnf společenskf zvyk. Nepodléhejte panice, nestavte se k tomu kriticky a nedělejte ze sebe toho lepšího;takoq| pŤístup není nutn! (ani biblickÝ). MriŽete se zachovat trojím možnj'm zp sobem. Zaprvé jim mrižete poděkovat za jejich starostlivost a ohleduplně víno odmítnout, nemáte.Ii pŤed Bohem dostatek svobody k tomu, abyste se mohli pití vína ričastnit (což platí pro jakoukoli spornou otázku). Za druhé mrižete sami víno ohleduplně
nimi navdzat kontakt. PoŽádejte Boha, aby vám pomohl sblížitse se sousedy.
Zapanatljte si jejich jména a nešetŤte směvy. Buďte rodinou, s kterou by
vaši sousedé chtěIi seznámit. ChceteJi s lidmi navázat spásonosné pŤátelské vztahy, chovejte se k nim pŤátelsky. Za tŤetí buďte dobrfmi posluchači. Zjistěte si, o co se váš soused zajímá a spíšenež o sv ch zájmech hovoťte o jeho. Zjišt'uji, Že mnozí kÍesťanémají svázan!' jazyk, kdyŽ mají hovoŤit s nevěŤícími. napŤ.:
Studium a povolání
Koníčky
odmítnout a navrhnout, že si mohou pochopitelně posloužit. Mnozí kŤest'ané se cítínatolik svobodni, aby se mohli takto zachovat. ZatÍetíjim poděkujete a máteJi k tomu svobodu, mtiŽete se ričastnit a pít víno s nimil. Ať si Ťíká, kdo chce, co chce, hŤíchem není pití (dovolili to vďe svědomí), ale opilost. V kŤest'anskfch společenstvích po celém světě jsem měl možnost vidět, jak se vyspělí' vedení Duchem a uvědomělí kŤesťanéchovají všemi tŤemi zptisoby.
Sport a rekreace Rodinná aktivita a zájmy Prázdniny a dovolená Činnost a rispěchy dětí Události ve světě Osobní vlastnictví: Loď, auto, domácí zviíata, zahrada atd. NáboŽenské zkušenosti Současnéplány, prava domu Nové knihy, filmy apod.
Za étvrténa sebe berte iniciativu, kdyŽ je tŤeba něco udělat. MalujeJi se u soused , chopte se štětce. Nabídněte se, Že se jim postaráte o zahradu, drim a domácí zvíŤectvo, aŽ budou na dovolené. PotÍebují někoho k hlídání dětí? Hlídejte jim je' vemte je s sebou na piknik apod'
PozvĚTE JE NA xÁvŠrĚvu Čtvrtá rada zní - po4věte nevěžícísousedy na ndvštěvu. Vaším cílem je prohloubit povrchní známost, k čemuŽ se společnéstolování vfborně hodí.
Většinou se vyplatí, když své pozváni pŤesně zdrivodníte - chcete je seznámit s nějakfm nov!'m receptem na pŤípravu kuŤat nebo se s nimi chcete podělit o domácí zmrzlinu atd. Možná (Ťíkám ,,možná..), Že by je zajímaly vaše diapozitivy z dovolené.
Nemusíte pŤipravovat Žádnou vfběrovou formáJní večeŤi,klidně
se
obejdete bez broušeného skla, drahého porcelánu a stŤíbrnfch pŤíbor . Jistě se budou cítit uvolněněji nad mísou obloženfch chlebíčkti.PŤipravíteJi pŤíliš nákladné jídlo' máte menšíšanci, že budete pozváni na oplátku k nim, protoŽe se asi budou strachovat, Že se vašemu kuchďskému umění
I kdyŽ někteŤí kŤesťanési budou myslet opak, žádná možnost není ,,duchovnější" a já se za Žádnou z nich nepŤimlouvám a nebudu vás nutit, abyste se zachovali tak nebo onak. To je jen mezi vámi a Pánem. Často se s nevěŤícímistÝkám a proto vím, Že se snadno v podobné situaci m žete ocitnout. JsteJi ve společnosti nevěfících, taktně se pŤizprigobte dané situaci, ať osobně dáváte pŤednost tomu nebo tomu.
Když jsou u vás sousedi na večeŤi, nenuťte se k tomu, abyste ,,Ťekli.. něco duchovního. Mnozí si myslí, Že kdyŽ se jim večer nepodaŤí podě|it se s hosty o neodvedli svou práci. To je ale chyba. S jedním manželskfm ',svědectví.., párem jsme se stÝkali tŤi roky' tŤi roky jsme o ně s láskou pečovali a teprve potom uvěŤili v Krista. Po většinu tohoto období byly duchovní věci tabu. Brzy nám bylo jasné, že si nemrižeme dovolit s nimi o těchto věcech hovoŤit. Za tu dobu jsme spolu stolovali aspoř tŤicetkrát. Rád bych se s těmito manželi dnes zase setkal. Trpělivost totiž pŤinášír Že. PŤesto navrhuji, abyste se pŤed jídlem pomodlili. Jste pŤeci doma a jednáte zcela pŤirozeně. Nemodlete se zdlouhavě a nesnďte se jim pŤcci jen aspoř v kostce své svědectví vnutit. Buďte stručnía jmenovitě pottěkujte za své sousedy Pánu. Většinou se nahlas nemodlím, kdyŽ jsme s nevěÍícímiv restauraci, protože bych je tak mohl uvést do rozpakri.
66
PŤíIoha B
Pom cky.píi osobní evongelizaci
vYUŽÍvEITE svÁTKŮ
pĚsrurrn sPoLEčNÉZ^IMY A
tady je pátá radaz Dělejte věci dohromady. Vašímcílem je mít zásobu společnfch záŽitkriu a zkušeností. Až trochu své pŤátelství prohloubíte, zjistěte, co vaše sousedy zajímá. Někdy se vyplatí projít si v duchu seznam možnlch zájmov ch ,,styčn1fch bodri... odškrtněte si ty zájmy, které máte společnése
svfmi sousedy.
Tenis
Badminton Rybaiení
Šití
Modely vlak
' apod.
Lyžování Sářkování Jezdění na kole
Běhání
Vedení pionfrri
|etadel Sportovní pŤenosy Vedení dětskÝch Jíďo
tábor .' Filmy Koncerty Spolďné vďeňe Bruslení
P|etení
Turistika
Hory
Gymnastika Tancování
Dobrovo|ná vlpomoc Zahradničení Filmovf klub Káva
Létání
Práce s dŤevem
Hraní karet
Kursy vaŤení Kursy šití Vyšívání Jezdění na loďkách Kanoistika
Jistě na seznamu uajdete činnosti, kterfm se rádi oddáváte vy i váš soused.
Je driležité' abyste si tyto styčnébody zjistili a vyrržívalijich pii budování
vzájemného pŤátelství jako stavebních kamenri. Jistě máte mnoho společn ch zájmi. Zatímco sedím v pracovně' moje žena je se sousedkou na nějaké v stavě nábytku - obě se zajimají o bÍovou ripravu a aranžování.
u sousedri na návštěvě, všímejtesi všeho, co by vám mohlo prozradit něco o jejich zájmech. Dílna plná náiadí na obrábění dŤeva, všemožnéšicínáčinínebo spižírnaplná podomácku zavaťenfch kompotri mohou bÍ't vfborn m odrazov:fm mristkem ke . konverzaci. Vhodnou pŤíleŽitostík pěstování pŤátelství je také rtizná sezÓnní aktivita, jako fotbal, Když jste
lyžování apod. Dvakrát jsme byli s Ruth na táboráku, na němŽ bylo pťítomno nejméně pětasedmdesát lidí. Vypťrjčili jsme si stoly a židle, aby si lidé měli kam sednut, až budeme nabízet občerstvení.Narychlo naaranžované volejbalové sítě umoŽnily atletickfm talentrim, aby se mohly náležitě odreagovat. Dětské soutěže opět potvrdily svou popularitu. Děti soutěžily o nejlépe ozdobené kolo' skákaly v pytli atd. PŤipravili jsme ohniště, u kterého si lidé opékali špekáčky a nakonec jsme zábavu dovršili domácí zmrzlinou. Takovfch posezení byste vŽdy měli vyuŽít, i když nemusí bft pŤítomno pětasedmdesát lidí' čtyŤiaŽ šest stačí,abyste si mohli obhlédnout své sousedy. M žete zde najít lidi' kteŤí vám vyjdou vstŤíc a budou možnfmi kandidáty ,,dobré zprávy,,. PŤi nejmenšímse na takovfch večírcíchvŽdy uŽije hodně zábavy a legrace.
b-_
67
Šestá rada: Snažte se co nejvíce vytěžit ze svtÍtktj. V bornou pňíleŽitost k prohl
Co si takhle uspoŤádat ve vašem sousedství vánoční společensk večírek?Pozvěte k sobě co nejvíce soused , nabídněte jim nějaké nebo velikonoce.
pochutiny, zazpívejte si společně koledy a potom nechte sousedy vzpomínat na ty nejpamátnější vánoce. Nemyslete si, Že ríspěch se dostaví, jen když pŤipravíte nějakf duchovní program a budete hlásat evangelium. o minul1fch vánocích jsme byli na večírku,kde asi padesát sousedti spolu zpívalo koledy. Na podzim jsme si zase vyprijčili lis na jablka a všechny jsme pozvďi na společnémoštování.
Chovejte se taktně k vdovám, vdovcrim, rodiniím s jedním rodičem a o svátcích sami. Od té doby, co bydlíme v Portlandu, trávíme v radosti vánoce s osmdesátiletfm vdovcem' Pána ještě nezná, ale všichni se za něj modlíme a věŤíme, Že Brih mu jednoho dne promluví do
lidem' kteŤí jsou
duše. KdyŽ jsem ho naposled vzal do restaurace na večeŤi, začal mi vyprávět o starobyl1fch parních mlátičkách. odpovídal na mé nespočetné otázky a celf se pŤi tom nadchl arozzáÍi|. PŤesně strojrim rozuměl a pŤi vyprávění mu.v mysli vytanuly mnohé šťastnéchvilky z dětství. Jeho znďosti mě zcela fascinovaly. Když u nás byl naposled na večeŤi, s rídivem jsme na něj se syne.m Štěpánem němě jako u vytrŽení zírali, protoŽe vyprávěl o sv1fch zkušenostech z dolri. Brzy mu chci jednoduše vyložit, v čem spočívá spasení. VěŤíme, že hudbu evangelia už u nás mnohokrát slyšel, když s námi seděl q společného ,,ohniště... Máme ho rádi a věŤíme, že to ví.
BUĎTE K DIsPozIcI TRPÍCÍM Sedmá rada je poněkud naléhavější: Buďte k dispozici lidem, kteíítrpí. - vyhledávejte poraněné ryby. Život je těŽkÝ. Nemoc, smrt milované osoby, manželské rozpory, finančnízvÍat a jiné lidské svízele jsou pro kŤesťana pŤíležitostí'aby mohl svou sluŽbou a péčídát sqfm soused m najevo Kristovu lásku. Pamatujte si, že lidem nejde o to, kolik toho ví, dokud
JinÝmi slovy
si nejsou jisti tím' Že vám na nich zá|eŽí. Jejich nesnáze jsou pro vás pŤíležitostík tomu, abyste jim pŤinesli dobrou zvěst. Jsem pŤesvědčen o tom' že často tyto pťíležitostipŤipraví Brih sám. Vaše víra získá na sfle a prisobení, když ji bude doprovázet soucit a porozumění. Lidem mrižete pomoci z nesnázi nejr znějšími zprisoby - když'jim posekáte trávu, pozvete je na večeŤi nebo jim budete vďit' pohlídáte jim děti, obstaráte nákupy, zavezpte je, kam potŤebují apod.
Jedno d ležitévarování . nezapomínejte, Že i vy sami máte určité nenaplněné potŤeby. Dovolte proto svjm bliŽním, aby se je pokusili uspokojit. Možná, že někomu nejvíce pom Žete, kdyŽ mu dáte najevo, Že stojíte o jeho pomoc. když se hovor stočína problémy, které prodělává normální manželství a rodina, nezapomeĎte, Že tyto problémy máte i vy. Nedělejte, jako že se vás netÝkají; nevyzní to věrohodně.
68
PŤíloha B
Pomťlcky pži osobní evangelizoci
PŤi zvěstujícímživotnímstylu je nejdriležitější, abyste byli druhÝm k dispozici. Našlouchejte jim' buďte citlivfm, taktním, štědrÝm a pečujícím kŤesťanskfm pŤítelem a vyčkávejte.'. je to totiž nakaŽlivé.
DARUJTE KNIHY
Osmou radu si mriŽete lehce osvojit a Ťíditse jí. Dejte nevěŤícímněco k pžečtenínebo poslechtt. Počínejtesi jako by nic. Nechávejte ležet nějaké bobré kŤesťan'téknit'y v pokoji na stolku. ZaměÍte se na knihy, které mají lidem pomoci s jejich prouiémy a které jsou dobĚe graficky upÍaveny. Hosté si často tnihy p'o-t'iizi á tstují v nich. Projeví-li o nějakou knihu zájem, dejte jim ji nebo k nim později zajděte s noqfm v:itiskem. Mějte vždy po ruce neju[e zajirnavé knihy, které chcete darovat: 'Honzo, tohle je vj'borná kniha. potesito by mě, kdyby sis ji pŤečetl a Ťekl mi, co si o ní myslíš...
Darujte kvalitní knihy. Nebuďte lakomí. Vhodnfm dárkem mriŽe
bjt i
moderní pŤeklad Nového zákona. Vynalézavě vyuŽívejte rriznfch kŤesťanskfch
pomricek. Kupte si kvalitní knihy do zásoby, abyste je měli vždy po ruce. M.iz.t. je kupovat ze svého desátku. Nezapomínejte, že B h pravil, že jakoukoli moudr]f l. t"'', kdo získává lidské duše. Ať už se zaměÍíte na činnosi, vykonávejte ji s cílem b t svému bliŽnímu dobrjm sluŽebníkem.
oPATŘTE sI KE SKLIZNI sPRÁvNÉ nÁŘeoÍ
Devátá rada: opatŤte si ke sklizni najít sprtivné ntiíadí.Ryby se dají lovit nejrriznějšími zprisoby - s pomocí vnadidla, červu, háčku nebo sítě. Vyberte si
ale správnou návnadu. KdyŽ jsem jednou rybďil v mexickfch vodách, narazili jsme na celé hejno ryt a ietrem hodiny jsme jich chytili l3l. PouŽívali jsme Živé návnady, ale p.oto ," ryby nevraceíy. Jakmile jsme vhodili do vody udice, začali pomocníci na lodi názět do vody nakrájené mŤínky' Stejně tak i my víŤímeduchovní vodu, protože jsme solí a světlem. V praxi to znamená, že pob]fváme ve společnbsti sv'.fch nevěŤícíchpŤátel, zjišt'ujeme, jaké mají zájmy, a snažíme se jim pomoci s jejich problémy. Nadejde doba, kdy se začneme modlit za to' nám poáaŤilo je natolik zaujmout, abychom mohli pŤejít ke sklizni. áuy
'" Nejarive
pŤednost,
Musíme se snažit vycítit, čemu dávají je ale musíme 'chytit..' mají osobní lázory a jakého sklizřového náŤadí bychom měli laké
použít.Nepozveme napŤ. vegetariána, kter!'nesportuje, na večeŤi, kde se bude podávat uirtet a kde promluví znám! atlet, protoŽe by to bylo nanejvÝ'š n"t"kt''í. Má-li je něco urazit, ať je to evangelium a ne zp sob jeho podání (ať slovesnÝ nebo neslovesnf).
Ke sklizni se dá napŤíklad využítnrísledujícíchpŤíležitostí: Evangelické večeŤe Hodiny domácího biblického studia KÍesťanskédomácí besedy RybaŤení
69
Turistické vflety Kostelní koncerty atd.
Závisí to jen našívynalézavosti. Projděte si seznam ještě jednou a zamyslete se nad tím, na kteÉ z těchto akcí je vhodné pozvat kŤest'any i nevěÍící.PŤedstavte si, co by se asi stalo, kdyby byl nějakf člen církve s malíŤskfmi schopnostmi poŽádán, aby učil kurs v malování, kterÝ by byl pŤístupnf širokéveŤejnosti. Jeho ateliér by se stal vfbornjm nástrojem, pomocí kterého by byli sdružováni lidé, aby se naučili malovat a aby navazovali vztahy, které jim mohou pŤinést spasení.
Skupina vedená vyspělÍm kŤesťanem, kter:Í dokonale rybaŤení rozumí, by byla pŤitažlivou sklizĎovou pŤíležitostípro bliŽního, jehož koníčkem je .yuureni. Sám jsem patiil do takovfch skupin. Člověk si vždycky najde čas, aby se mohl sblížits lidmi, kteŤí ho potŤebují, na rybáŤském v letě. Jeden církevnísbor .v Newport Beach v Kalifornii byl založen proto, Že skupině obchodník ležely na srdci zájmy jejich soused . Neměli ŽádnÝ zájem na tom, aby za]loŽi]li sbor, začali jen poŤádat kaŽdoročně tfdenní semin፠pro kŤesťanské vridce. Nejsou do něho zapojeni kazate|é, ani ho nepomáhají pŤipravovat, je to zcela v rukou laikri a snad proto mívá semin፠takov:Í spěch' Liberální kazate\é, kteŤí se chtějí pŤipojit, za sebe 'mohou vyslat nějakého prostého věŤícího,ale k tomu většinou nedojde, piotože kazate| nedovedou věÍícípro zvěstování nadchnout. Každéráno se po cel:Í tfden koná v několika místníchklube.ch snídaně pro obchodníky. Kazate|é zde nemají dovoleno vystupovat. (Snad proto je do této akce zapojeno celé město, aniž by bylo vystaveno nátlaku místníchcírkevních sbor ). Na každésnídani hovoŤí dva obchodníci, kteÍíse na své vystoupení pÍedem pŤipravili. HovoŤíkrátce a vfstižně. Nikdy nesmějí pÍímojmenovat jednottivé církve, církevní sbory a rozbirat sporné náboženskéotázky. ÚstŤedním tématem je evangelium a to, jaké s ním kdo má osobní zkušenosti. Ženy zase organizují odpolední posezení u kávy' na kter ch se s druhfmi dělí o své zkušenosti. Večery jsou vyhrazeny schrizím prostÝch věŤících(kteŤí nemají nic společnéhos obchodem), dělícíchse o své zkušenosti. T den vrcholí modlitební snídaníu starosty, které se častníaž 2000 lidí. Téhožrána se sejde ke společnésnídani, na které obyčejně promluví nějakÝ znám! atlet nebo veŤejnf činitel, 500 až 600 stŤedoškolákri. Rtizné kluby vysílajína tento tfdenní semin፠své mluvčí- jednou měli dokonce l02 mluvčích.Tato strategická akce každf rok změní životy desítek lidí. NěkteŤí z našich klubov ch pŤedstavitel pŤišli ke Kristu právě prostŤednictvím akcí tohoto ,,sklizĎového nástroje". Plodem této práce je i církevnísbor, jehož jsem byl sám duchovním. Tfdenní semin፠pro kŤest'anské vedoucí byl poprvé uspoŤádán za čelem dát kŤesťanrim pŤíležitost,aby s sebou mohli pŤivést své nekŤesťanské pŤátele.
Církev, která bere zvěstování vážně, by měIa kaŽdf rok organizovat několik akcí nebo kursri, které by se hodily ke sklizni. Církevnínoviny by měIy inzerovat nejen tyto události, ale i rrizné akce, poŤádané v okolí daného kŤesťanského společenství.
Eil*tlr
70
PžílohaB
Pom cky píi osobní evan4elizaci
Tyto sklizřové pŤíležitosti(projděte si seznam ještě jednou) jsou nutné, protože většina nevěŤícíchse snažívyhnout tomu, aby musela udělat d ležitÝ krok a pŤekonat vzdálenost, která je dělí od nedělní bohoslužby. ChceteJi pŤimět svého bliŽního ke konečnémurozhodnutí, budete se ho možná muset snažit zapojit do tŤech až čtyÍech ,,sklizřov1fch akcí.., které se pochopitelně liší ve zptisobu podání evangelia, ale drileŽitf je jejich konečn1f ričinek. (Je tŤeba
ale také podotknout, že lidé mohou pŤijítke Kristu, aniž by se pŤímo zapojovali do nějaké akce"). S ženou jsme zjistili, Že evangelická "sklizĎové biblická studia, popsaná v pŤedchozí kapitole, jsou obzvláště efektivní.
sÁZE.ITE sEMENA sPÁsY Vaše pŤátelství se m Že dostat tak daleko, že se vás nevěŤícípŤítel doslova zeptá, jak se m že stát kŤesťanem. Není to neobvyklé, zvláště jste-li dobrÝm ,,rozsévačem... A to je naše desátá rada: Buďte dobr mi rozsévači.
V prriběhu pŤátelství s nevěŤícímbudete mít dostatek pŤíležitostík tomu, abyste po kouskách mohli svému pŤíteli komunikovat evangelium a pŤinést mu vlastní svědectví. UŽ jsme hovoÍili o tom, jakou roli hrají v ridobí, které tomu pňedchází, knihy. Člověk má sklony k tomu, aby hned napoprvé vyklopil na nevěŤícíhoce náklad evangelia, jakmile se konverzace stočína duchovní věci. Ale to většinou není správn;i postup' Měli bychom dávat pŤednost tomu, že postupně rozséváním nasměrujeme nevěŤícíhoke Kristovi. NejdŤíve si promluvte o náboženské minulosti nevěŤícího. ,,Honzo, dosud
jsme neměli piíležitostk tomu, abychom si promluvili o tvfch nábožensk ch zkušenostech. Kam aŽ jsi ve svém duchovním putování došel?.. Neptejte se ho, zda je kŤesťanem. Často se stává, Že odpoví kladně, pňestoŽe poŤádně nechápe, co to vlastně znamená znovu se narodit. Když potom zjistíte, že evangelium Ťádně nerozumí, musíte mu dokázat, že se mflil, když odpověděl kladně.
Potom bedlivě a trpělivě poslouchejte, kdyŽ vám o sqfch nábožensk ch zkušenostech vypráví. Až se vám naskytne pŤíležitost,abyste ho mohli vést ke
Kristu, budou se vám veškeréznalosti
o jeho
minulosti, názorech
a
zkušenostech hodit. Dobr}' posluchač dovede vyhmátnout ta klíčová slova, která pŤímo či nepŤímo poukazují na názory, potŤeby, obavy a problémy člověka.
Pozorně poslouchejte, abyste včas vypozorovali' kdy mu je nebo není váš rozhovor pŤíjemnÝ. KdyŽ mu dáte otrízku, soustŤeďte se na jeho odpověď! I kdyŽ vás nemusí qfslovně požádat o ukončení diskuse, vnímavf posluchač pozná, kdy se hovor nevěŤícímu stává nepohodlnlm. KdyŽ po čase vzroste jeho drivěra k vám, mrižete začít duchovní diskuse protahovat. "nepohodlné.. Budete-li však v tomto ohledu netaktní, pŤipravíte se o možnost jakÝchkoli budoucích diskusí. Diskuse sice m Žete natahovat, ale ne je pŤetrhnout. Všímejte si u nevěŤícíhopŤíznakri nervozity, roztěkanosti, snahy změnit téma nebo neslovesn1fch projevri nepŤátelství a odporu.
7|
Snažte se vymazat z mysli nevěŤícíhozkreslené pŤedstavy o evangeliu. To je pŤi rozsévání velmi driležité.Když si nevěŤícískládá dohromady kŤesťanskf hlavÓlam, snažíse do něj včlenit kromě Krista a kŤíŽe ještě dalšíčásti. Tyto
části navíc jen ale celkovj obraz zkreslují. Jde napŤ. o tyto zkreslené pŤedstavy:
(l)
,,KŤest'anství se Ťídíneměnn mi pravidly, které kŤesťan musí dodrŽovat.
MámJi se stát kŤesťanem, musím se snďit jak nejvíc mohu... To je ale těžko dobrá zvěst pro člověka, kter to zkoušíznovu a znow a nikdy neuspěje. ChceteJi vymazat tuto zkreslenou pŤedstavu, snažte se nevěŤícímuvštípit následující myšlenku. onehdy mi mrij soused Ťekl: ,,Já zrovna nábožensky dne jsem totiž ke za|oŽen! nejsem... ,,Já také ne," odpověděl jsem. 'Jednoho vztah s JeŽíšem osobní není náboženství, ale své radosti zjistil, že kŤesťanství Kristem... Pro většinu nevěŤících je to pŤevratná myšlenka. NepodaŤili se vám nic než vnuknout jim tuto myšlenku, nesmírně ve zvěstovatelském podnikání pokročíte.Nejvhodnější bfvá rozhovor v tomto bodě pŤerušit a nerozvíjet myšlenku dál. VěŤte mi, Že nevěŤící, kter'' tuto myšlenku pochopí, bude mít co dělat, aby si všechno v hlavě urovnal a o všem pÍemÝšlel'Považuje-li vás za opravdového pŤítele, p jde domri a také o tom pÍemfšlet bude. (2)
se stát kŤesťanem, musím se vzdát všeho, co rád dělám... To je
"Chci-li pravda. Z pozorování kŤesťanri nevěŤícídošel\'k závérq že jen částečná kŤesťanénevědí, co je legrace, a vytvoÍil si o nich zkreslenou pÍedstavu: ,,KŤesťané se ke všemu staví negativně. Já takov! bjt nechci, a proto se také nechci stát kŤesťanem... NěkteÍí kŤesťanése, bohužel, chovaií tak, Že tuto
zkreslenou pŤedstavu jen áví. Tato pŤedstava ale m že bjt v mžiku vymazaná, když nevěŤícípozná, jak se kŤest'ané napi. dovedou bavit na pláE. To ho tam ďe napŤed musíte s sebou vzít. Podejte mu pomocnou ruku, aby si mohl svou pŤedstavu opravit.
(3) se stát kŤesťanem, musím chodit do kostela a častnit se "MámJi schrizí." Toto je stará zkreslená pŤedstava. Některé církve ale na ní trvají a nutí své členy, aby se ve všech církevních akcích drisledně angďovďi. Jednou
jsem svému sousedovi Ťekl, Že mě mnohé z těch schrizí nezajímají, ale že se rád pravidelně ričastním bohoslužeb a d ležitévfuky' V našem seznamu zkreslenÝch pŤedstav bychom pochopitelně mohli pokračovat, ale zkuste si scznam doplnit sami. Tyto pŤedstavy jsou pro lidi drivodem k tomu, aby evangelium odmítali. Když budete správně rozsévat a zároveĎ vymazávat zkreslené pŤedstavy, podaŤí se vám dostat nevěŤícíhodo stále bezprostŤednější blízkosti kÍíže. Konečnému rozhodnutí ale většinou pŤedchází mnoho menších rozhodnutí' Zbaví.|i se nevěŤícísvÝch zkreslen;fch pfedstav, pťiblížíse konečnému rozhodnutí. Když je jeho pŤedstava otŤesena, musí se rozhodnout pro nebo proti. Odmítnout danou pŤedstavu znamená pŤipravit se o jednu v'.fmluvu pro odmítání evangelia. Zjistí-|i nevěŤící,že kŤesťanése umějí bavit, nem Že se uŽ nadále vymlolvat, Že kŤesťanénemají smysl pro humor a on sám proto není kfesťanem. RozhodneJi se odmítnout danou pŤedstavu, nevědomky se o krok pŤiblíŽíke kŤíži.VěŤícísi musí s ohledem na zkreslené pŤedstavy o kŤesťanství,
rlf;p72
Pom cky pži osobníevangelizaci
.
existující v myslích nevěŤících,počínatvelmi taktně. Chování věŤícíchv
kaŽdém pŤípadě buď danou pŤedstavu posílí,nebo neposilujte!
ji
vymaže. Yymazávejte a
Čtvrt1im krokem, kter]f musíte jako rozsévači udělat, je to, Že zdtnazníte všechny pozitivní stránky evangelia, ať už slovně nebo beze slov. Do této oblasti zapadá vše, co jsme si Ťekli o tom, že poznání Krista poznamená všechny aspekty kaŽdodenního lidského života. .Zjistili jsme s Ženou, Že vira v Krista je hlavním klíčemk našemu manželskému vztahu." ,,Poznání Krista mi pŤineslo pokoj a mír v srdci... to nádhern;Í pocit, kdyŽ si člověk mriže bft jist tím, že mu Brih odpustil "Je všechna provinění... Když se s rozséváním nepospíchá, zaklíčenésemeno ponese dobré ovoce' PŤes rozsévání se nakonec dostanete do bodu, kdy se mrižete začítdělit o evangelia. 'slova..
BUĎTE PŘIPRAvENI NEvĚŘÍcÍuu vyr,oŽrr nvexcELIUM A nakonec - buďte'pŤipraveni včas vhodit do vody udici. Musíme umět
lidem komunikovat slova evangelia. Je to nádhernf pocit, když mrižete své pŤátele konfrontovat se spasením, kterou mají v JežíšiKristu. o tom, jak se s druhfmi dělit o víru v Krista, budeme hovoŤit v závěrečné kapitole.
PŤÍIoha C
VZTAH vĚŘÍcÍHor NEvĚŘÍcÍtvtu A oKoLNÍMU SVĚTU Následující text
je
učedníkri.
pŤepisem rozhlasového vysílánípro vychovatele
Nedávno jedna dívka uvěŤila, že ji Kristus mriŽe spasit a začala Ho následovat. Pochopitelně, že se to neobešlo bez duševníhozápasu a novfch problémti. Zjisttla, Že kdyŽ chce Krista následovat, musí změnit svrij životní styl a systém hodnot a začítjinak uvažovat a jednat. Její star! a nov životní styl si navzájem odporovaly' PŤátelé si začínalivšímat'Že se změnila. Už nechtěla dělat to, co dělali oni a na mnohé věci měla odlišnénázory.'Zárovei, se ale nechtěla svfch pŤátel zÍíci.Naviízala vztah s JežíšemKristem a proto prožívalaodvěkf vnitÍní zápas mezi tím, jak byla zvyklá Žít, kdy! patŤila světu a tím' jak mé|a Žít podle Boha. Tento vnitňní zápas shrnuje Ježíšv Janovi 17, kde Ťíká' Že věŤícímusí b1it ve světě, a|e ne jako svět'
Tento zápas proŽívá kaŽd!' kdo se chce od světa oddělit' ale'.zároveli touží i druzí. Jak mriŽeme bft zároveĎ ve světě a pŤitom mu nepatŤit? Jak by se kŤesťan měl chovat k nevěŤícímu a světu kolem sebe? To bude hlavním tématem našídiskuse. NejdŤíve si ale musíme vysvětlit, co to je svět a jak my kŤesťanémriŽeme svět dynamicky utváŤet, prisobit na lidi ve jménu Krista a zároveĎ se od světa oddělit' jak nás to učíBible.
po tom, aby v Krista uvěŤili
Často hovoŤíme o světě, aniž bychom si uvědomili, co to vlastně je. Jak slovo definuje Bible? V Písmě se jej používá v rrizn1fch pasiížíchve 'svět..
tŤech hlavních v1fznamech.
Za prvé se jej používá ve smyslu země v její materitÍlnípodobě, v tomto smyslu se o světě hovoŤí na pŤíklad ve Skutcích |7:24: ,,Btth, kter1f učinil svět a všechno, co je v něm.....
Za drlhé se ,,světa.. pouŽívá ve smyslu obyvatelé země, at' dobžínebo špatní.V Janovi 3:16 se na pŤíklad praví: ,,Neboť B h tak miloval svět, že da| svého jediného syna..'..
Za tŤetíse ,,světa.. pouŽívá ve vjznamu jednotlivctŮ' které od Boha něco dělí a ktežístojí proti Bohu a jejich životnfto prostžedí.Tento tŤetí'vfznam je také témtem našídiskuse. Tento svět je pŤíčinourozporu mezi věŤícíma jeho nov1fm životem v Kristu. Právě v kontaktu s tímto světem pŤichází kŤest'an do nesnází anaráŽí na problémy.
E-
