http://www.praha7.cz/default.aspx?id=5685&ido=1041&sh=1625043800 Ministerstvo pro místní rozvoj - Rozhodnutí Č.j. 13521/2007 - 83/0 - 679/07 „MO stavba č. 0079 Špejchar - Pelc Tyrolka" MHMP 141733/2005/DOP - Ol/Ta,
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1
Adresáti dle rozdělovníku V Praze dne 20. června 2007 Č.j. 13521/2007 - 83/0 - 679/07 Rozhodnutí Ministerstvo pro místní rozvoj příslušné podle § 14 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 58 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 118 odst. 3 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, rozhodlo podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb. (s vazbou na § 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.) takto: Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravy, ze dne 29. prosince 2006 č.j. MHMP 141733/2005/DOP - Ol/Ta, kterým bylo vydáno stavební povolení pro stavbu, označenou jako provozně ucelená část stavby „MO stavba č. 0079 Špejchar - Pelc Tyrolka" v rozsahu objektů inženýrských sítí a podzemních garáží Letná včetně souvisejících objektů, na vyjmenovaných pozemcích v katastrálních územích Hradčany, Dejvice, Bubeneč, Holešovice, Trója a Libeň v Praze 6, 7 a 8, napadené odvoláními občanského sdružení Za naši budoucnost, se sídlem V Holešovičkách 25, Praha 8 - Libeň, a občanských sdružení Ateliér pro životní prostředí, o.s., se sídlem Ve Svahu č. 1, Praha 4, a EKO BŘEVNOV, se sídlem Hošťálkova 125, Praha 6, obou zastoupených JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem, se sídlem Za Zelenou liškou 967, Praha 4, se mění ve výroku tak, že 1. na straně 2 se text v třicátém třetím až třicátém šestém řádku, nadepsaný „D 50 SC 9026 Kanalizace PVK", doplňuje takto: - PRE Badeniho — Pelléova". za text „Domovní přípojky SK pro čp. 109/108 a 229/106" se vkládá text „(kanalizační přípojky staveb č.p. 109 a č.p. 229 katastrální území Bubeneč v ul. M. Horákové)" - za text „Domovní přípojky SK pro čp. 85/95 a 60/93" se vkládá text „(kanalizační přípojky staveb č.p. 60 a č.p. 85 katastrální území Holešovice v ul. M. Horákové)"
- za text „Provizorní přípojky SK pro č. 109/108 a 229/106" se vkládá text „(dočasné kanalizační přípojky staveb č.p. 109 a č.p. 229 katastrální území Bubeneč v ul. M. Horákové)" - za text „Provizorní přípojky SK pro č. 85/95 a 60/93" se vkládá text „(dočasné kanalizační přípojky staveb č.p. 60 a č.p. 85 katastrální území Holešovice v ul. M. Horákové)"
2. na straně 4 se vypouští text, uvozený označením ,,D 77 SC 9077 Slaboproudá zařízení PRE" a končící slovy „Provizorní přeložka sdělovacího kabelu 3. na straně 6 se za podmínku č. 21 doplňuje další podmínka, která zní: „22. Odstavná a parkovací stání v podzemních garážích (SO 9025.01) budou vyznačena tak, aby nejméně 5% z celkového počtu stání odpovídalo požadavkům na stání pro vozidla zdravotně postižených osob, jak je uvádí příloha č. 1 bod 3.1. vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Vyhrazená stání pro vozidla zdravotně postižených osob budou označena symbolem uvedeným v příloze č. 2 bod 1 téže vyhlášky".
Ve zbytku se napadené rozhodnutí potvrzuje. Odůvodnění Dnem 1. ledna 2006 nabyl účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., který v § 179 odst. 1 stanoví, že řízení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo") proto v souladu s citovaným ustanovením nového správního řádu postupovalo v odvolacím řízení podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), platného a účinného do 31. prosince 2005 (dále jen „správní řád"). Dnem 1. ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Z jeho ustanovení § 190 odst. 3 a z výše citovaného přechodného ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. vyplývá, že řízení v dané věci je třeba dokončit též podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, platného a účinného do 31. prosince 2006 (dále jen „stavební zákon"), včetně prováděcích předpisů k němu. Magistrát hlavního města Prahy jako stavební úřad příslušný podle § 119 stavebního zákona, jeho odbor dopravy, vykonávající na základě organizačního řádu Magistrátu hlavního města Prahy (příloha č. 1 usnesení rady hlavního města Prahy č. 0252 ze dne 1. března 2005) mj. též funkci obecného stavebního úřadu v rozsahu konkretizovaném organizačním opatřením ředitele Magistrátu hlavního města Prahy č.j. MHMP 185068/05 RED ze dne 25. srpna 2005, povolil podle § 66 stavebního zákona výše uvedeným rozhodnutím k žádosti stavebníka hlavního města Prahy, zastoupeného obchodní společností Inženýring dopravních staveb, a.s., se sídlem Praha 2, NaMoráni 3/360, PSČ 128 01 (dále jen „stavebník"), stavbu uvedenou ve výroku, sestávající z vyjmenovaných „provozně ucelených částí (PC)", členěných na „provozní soubory (PS)", a „stavebních celků (SC)", členěných na „stavební objekty (SO)", která se má uskutečnit v územním obvodu tří stavebních úřadů - Úřadu městské části Praha 6, Úřadu městské části Praha 7 a Úřadu městské části Praha 8. Zároveň Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravy
(dále též jen „stavební úřad" nebo „magistrát"), stanovil pro zahájení předmětné stavby lhůtu 3 roky ode dne nabytí právní moci stavebního povolení a rozhodl o námitkách účastníků řízení. Proti uvedenému stavebnímu povolení podala odvolání tři občanská sdružení, a to - dne 31. ledna 2007 občanské sdruženi Za naši budoucnost, se sídlem V Holešovičkách 25, Praha 8 - Libeň (dále jen „ZNB"), které podané odvolání doplnilo dne 2. února 2007 celkem 16 listy příloh - dne 2. února 2007 občanská sdružení Ateliér pro životní prostředí, o.s., se sídlem Ve Svahu č. 1, Praha 4, a EKO BŘEVNOV, se sídlem Anastázova 23/5, respektive Hošťálkova 125, Praha 6 (IČ 67982387), obě zastoupená na základě plných mocí JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem, se sídlem Za Zelenou liškou 967, Praha 4, (dále jen „AŽP a EKO"). ZNB v podaném odvolání namítlo, že vydané stavební povolení je vadné jak z hlediska procesního, tak z hlediska věcného. Podle jeho názoru je napadené rozhodnutí věcně nesprávné z důvodu, že stavební úřad si v dané věci neopatřil jako podklad rozhodnutí komplexní analýzu a prognózu následků předmětné stavby; argumentuje, že předmětná stavba, tvořící součást souboru staveb nazvaného „Městský okruh, stavba 0079 Špejchar - Pelc Tyrolka" (dále jen „stavba 0079"), úzce souvisí se stavbami pozemních komunikací tohoto souboru, projednanými ve stavebním řízení týmž stavebním úřadem jakožto speciálním stavebním úřadem, a namítlo, že stavební úřad nevzal zřetel na doložené důkazy, že oblast kolem ulice V Holešovičkách je již v současné době nadlimitně zatížena imisemi včetně hluku, že vykazuje již nyní vysoký počet dopravních nehod, zejména na chodnících s nárazy vozidel do oplocení a též do obydlených domů, a že pokud bude uvedený soubor staveb uskutečněn, bude vzhledem k předpokládané intenzitě dopravy negativně postiženo zdraví cca 10 tisíc obyvatel této oblasti (včetně osob zde zaměstnaných, studentů matematicko - fyzikální fakulty University Karlovy a pacientů nemocnice Bulovka) a zničeno výletní místo všech Pražanů (historické Povltaví a Troja) - nebylo vzato v úvahu, že oblast kolem ulice V Holešovičkách je významným památkově chráněným územím se stavbami z 20. a 30. let minulého století ve stylu purismu - vědeckého, emocionálního a pozdního funkcionalismu, a je pomíjen i fakt, že se zde nachází velká nemocnice a že i z toho důvodu je nepřípustný další nárůst dopravního zatížení ulice V Holešovičkách, na níž intenzita dopravy již nyní dvojnásobně překračuje kapacitu, pro kterou byla cca před 35 lety projektována, respektive kolaudována - nebylo vzato v úvahu, že účastníkům řízení jsou odepírány informace ze strany subjektů, jejichž je stavebník zřizovatelem, ač každý občan, a tím spíše občanské sdružení, má na poskytnutí požadovaných informací právo, protože jde o veřejné prostředky (respektive stavbu z nich financovanou) do spisu nebyl založen jeho návrh na změnu územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, která je alternativním řešením dané stavby 0079 v lokalitě Pelc podklady, z nichž vycházel zejména orgán ochrany ovzduší, chybně řadí lokalitu kolem ulice V Holešovičkách mezi místa s nižším ekologickým zatížením a zkreslené údaje vedly k tomu, že při posuzování dané věci nebyla použita řádná hodnotící kriteria, jmenovitě počty osob, vozidel a dopravních nehod, měření hluku a dalších imisí, specifika krajiny, památek, přítomnost nemocnice a další faktory povolení stavby je v rozporu s územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy, protože chybí návaznost na stavbu silničního okruhu kolem Prahy (respektive její část, dále „SOKP"), která měla předcházet stavbě 0079. Namítlo, že není zpracován časový harmonogram návaznosti jednotlivých staveb městského okruhu (staveb 0079 a 0081) a SOKP a že v případě SOKP dosud nebylo vydáno ani územní rozhodnutí. Ve stavebním řízení spatřuje „aspekt podjatosti".
ZNB dále uvedlo, že stavební povolení se sice opírá o zřejmě souhlasné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví ze dne 18. září 2006, že však byla pominuta skutečnost, že tento orgán podpořil návrh ZNB na změnu územního plánu; dovozuje, že pokud Hygienická stanice hlavního města Prahy takto podpořila jiné (alternativní) řešení v části Pelc - Tyrolka, nemohla odsouhlasit stavbu 0079 jako celek. Procesní pochybení spatřuje v tom, že stavební úřad v daném případě přiznal postavení účastníků stavebního řízení osobám, které mají vlastnická práva k dotčeným pozemkům a stavbám, a dále vlastníkům pozemků a staveb, které s pozemky dotčenými předmětnou stavbou přímo sousedí, nikoliv ale vlastníkům vzdálenějších nemovitostí. Argumentuje, že již nyní silniční provoz ohrožuje zdraví, životy a majetek vlastníků vzdálenějších nemovitostí a že stavba, která přinese zvýšení silničního provozu, se dotýká jejich práv a právem chráněných zájmů, a tudíž jim musí být účast v řízení umožněna. V dalších bodech odvolání vyjádřilo nesouhlas s tím, jak bylo stavebním úřadem rozhodnuto o jím uplatněných námitkách, a vyslovilo názor, že jde o účelové prosazování stavby, která ve svých důsledcích ohrožuje životní prostředí. Namítlo, že stavba 0079 nebyla posouzena v procesu ELA, že byla vadně projednána jako místní komunikace a že nemá návaznost na další komunikaci - stavbu 0081, která je teprve ve stadiu posuzování vlivu na životní prostředí, tedy že není jistý způsob, jak by měla být stavba 0079 „ukončena" a následně doprava vedena dále. Závěrem vyjádřilo požadavek, aby odvolací orgán přezkoumal stavební řízení v kontextu s celým souborem staveb zahrnutých ve stavbě 0079 a s přihlédnutím ke všem důvodům uvedeným v odvolání aby napadené rozhodnutí zrušil. AŽP a EKO ve společném odvolání předně namítla neúplnost, nesrozumitelnost a nepresvědčivost výroku napadeného rozhodnutí a nezpůsobilost napadeného rozhodnutí nabýt právní moci. Uvedla, že výrok stavebního povolení cituje desítky pozemků v celkem šesti katastrálních územích a na jiném místě pak nesrozumitelně desítky provozních souborů a stavebních objektů, aniž by bylo seznatelné, na kterém z citovaných pozemků který z citovaných provozních souborů a stavebních objektů má být proveden. Vyjádřila názor, že v daném případě je pro srozumitelnost rozhodnutí nezbytné učinit jeho součástí přehlednou grafickou informaci, vzhledem k tomu, že jde o mimořádně komplikovaný komplex relativně izolovaných zásahů v rozlehlém území, a rozhodnutí znovu účastníkům řízení doručit včetně grafické přílohy, popř. místo jeho úplného znění vyvěsit spolu s grafickou přílohou stručnou vyhlášku s poučením, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout, jak umožňuje § 48 odst. 2 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
Dále namítla, že byla nezákonně vyřešena otázka podjatosti. Podle jejich názoru nemohou obstát rozhodnutí ministra pro místní rozvoj a následně vydaná rozhodnutí o tom, že pracovníci stavebního úřadu nejsou z vedeného řízení vyloučeni, mj. též z důvodu, že vedoucí pracovník stavebního úřadu (ředitel odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy) Ing. Jan Heroudek byl v průběhu prvostupňového řízení, respektive po jeho převážnou dobu, členem statutárního orgánu právnické osoby, zastupující stavebníka na základě plné moci. Judikatura Nejvyššího správního soudu, na kterou bylo možno odkázat, označují jako nezákonnou a tudíž neaplikovatelnou. Odkaz na ustanovení zákona o pozemních komunikacích, obsažený v rozhodnutích o tom, že pracovníci stavebního úřadu nejsou vyloučeni z řízení, považují za účelové zužování dané problematiky. Mají za to, že v daném případě je třeba aplikovat novou právní úpravu správního řízení (ustanovení § 131 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.), a to s využitím 180 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. Podle tohoto ustanovení tam, kde se podle dosavadních právních předpisů postupuje ve správním řízení tak, že správní orgány vydávají rozhodnutí, aniž tyto předpisy řízení v celém rozsahu upravují, postupují správní orgány v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, podle zákona č. 500/2004 Sb. včetně jeho části druhé (tj. obecných ustanovení o správním řízení). V dalších bodech odvolání uvedla, že z obsahu správního spisu vyplývá, že většina vyjádření správců sítí technického vybavení již není aktuální z ustanovení § 62 odst. 4 stavebního zákona vyplývá
možnost, respektive povinnost, stavebního úřadu přezkoumat žádost o stavební povolení i z hlediska těch aspektů, které byly projednány v územním řízení, že stavební úřad nemůže s odkazem na koncentrační zásadu podle § 61 odst. 1 stavebního zákona odmítnout námitky, které mohly být uplatněny při projednání územního plánu nebo v územním řízení, pokud je v nich pokazováno na porušení zákona a platných předpisů a na možné naplnění důvodů pro zamítnutí žádosti o stavební povolení, a že své zákonné povinnosti přezkoumat otázky možného ohrožení veřejných zájmů se nemůže stavební úřad zbavit odkazem na stanoviska dotčených orgánů státní správy stavba 0079 vede ve svém celku k uskutečnění škodlivého a nesprávného dopravního řešení, a to „dálničního" průrazu městem srovnatelného s takzvanou „severojižní magistrálou", a že není rozhodné, že trasa je vedena většinou v tunelu; v navazujících bodech pak obsáhle argumentují, že nelze než stavební povolení pro stavbu 0079 zrušit, žádost o stavební povolení zamítnout a ukončit přípravy stavby 0079, zejména proto, že výstavba severní části městského okruhu (stavby č. 9515 Myslbekova -Prašný most a 0080 Prašný most - Špejchar a stavba 0079) bude mít negativní vliv na navazující pozemní komunikace, procházející většinou obytným územím, a to i v místech, kde jsou již dnes překročeny přípustné limity hluku a znečištění ovzduší, a nepřinese, vzhledem ke kapacitě navržených tunelů, očekávané zklidnění, že projektová dokumentace stavby 0079 vadně počítá s tím, že tranzitní doprava bude odvedena severozápadním segmentem SOKP zprovozněným v roce 2008, když o umístění severozápadní části SOKP (stavby 518 Ruzyně - Suchdol, 519 Suchdol -Březiněves) nebylo dosud rozhodnuto, a že v případě zahájení výstavby severozápadní části městského okruhu včetně stavby 0079 před zprovozněním severozápadní části SOKP dojde vzhledem k nutnému omezení automobilového provozu na třídě Milady Horákové a výluce tramvajového provozu v úseku Letenské náměstí - Prašný most, respektive Letenské náměstí - Brusnice, po dobu výstavby k dopravnímu kolapsu v území Prahy 6 a 7. Jako další důvody pro zrušení napadeného stavebního povolení a zamítnutí žádosti o stavební povolení uvedla, že v úseku městského okruhu (stavby 0079) situovaném východně od mimoúrovňové křižovatky Trója nejsou dodrženy obecné technické požadavky, stanovené pro přípravu staveb, výstavbu komunikací a jejich stavební úpravy v § 16 větě první vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, a že posledně uvedený úsek se nachází zčásti v průtočném záplavovém území, kde nebude chráněn před povodněmi, a zčásti též v aktivní zóně záplavového území, podle názoru AŽP a EKO v rozporu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon"). Vydání stavebního povolení pro stavbu 0079 považují za nemožné i přesto, že je v souladu s územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy, který označují za chybný. Jako důvod uvádějí další zhoršení znečištění životního prostředí v okolí ulice V Holešovičkách, jmenovitě části obytné čtvrti Rokoska a přilehlých pavilonů nemocnice Bulovka, již nyní nadlimitně postiženého imisemi, a poukazují na možná alternativní řešení. AŽP a EKO též vyjádřila nesouhlas s tím, jak se stavební úřad vypořádal s námitkami, které uplatnila v řízení. Dále požadují přezkoumání správnosti a zákonnosti závazných stanovisek orgánu ochrany veřejného zdraví ze dne 20. května 2005 a 18. září 2006, a taktéž stanoviska orgánu ochrany ovzduší ze dne 18. května 2005, a to v režimu § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., které by bylo aplikováno ve smyslu § 180 odst. 1 téhož zákona. Závěrem odvolání vyjádřila požadavek, aby napadené stavební povolení bylo řádně a v obsahové úplnosti doručeno, poté aby je odvolací orgán zrušil a pověřil ve smyslu § 180 odst. 1 a § 131 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. jiný správní orgán téže věcné působnosti a téhož stupně, který danou věc nově projedná a rozhodne s přihlédnutím k povinnosti podle „nařizujícího" ustanovení § 62 odst. 4 stavebního zákona. O obsahu podaných odvolání byli podle § 56 správního řádu vyrozuměni ediktálně (veřejnou vyhláškou) ostatní účastníci řízení a vyzváni, aby se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřili. Tohoto svého práva využil stavebník, který předně uvedl, že městský okruh je součástí závazné části územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, schváleného zastupitelstvem hlavního města Prahy, v níž je vymezen jako veřejně prospěšná stavba, a že o umístění souboru staveb městského okruhu bylo již pravomocně rozhodnuto. Dále uvedl, že městský okruh řeší vedení městské nikoliv tranzitní dopravy, tedy dopravy, která ve městě existuje, vzniká a bude vznikat i nadále, a kterou nelze
z města vytlačit, neboť v něm je její zdroj a cíl, a že nedojde-li k uskutečnění městského okruhu, dojde ke zhoršení již existujících negativních vlivů z dopravy, že právě z důvodu minimalizace vlivů dopravy na životní prostředí byla i za cenu vyšších stavebních a provozních nákladů pro hlavní město Prahu zvolena v úseku Myslbekova - Pelc Tyrolka tunelová varianta, a že přes tuto skutečnost dochází, podle jeho názoru neopodstatněným prodlužováním schvalovacího procesu, k oddálení uskutečnění této dopravně důležité stavby a tedy i nárůstu její ceny vlivem inflace. Ve vyjádření k jednotlivým bodům odvolání AŽP a EKO uvedl argumenty k vyvrácení tvrzení o vadném doručení a nesrozumitelnosti a nepřesvědčivosti napadeného stavebního povolení, tvrzení o „propadlých" vyjádřeních provozovatelů sítí technického vybavení označil za nepravdivé a navíc jdoucí nad rámec hlavního poslání odvolatelů, tj. ochrany přírody a krajiny, v zájmu které je založeno jejich účastenství v řízení, s upozorněním na právní názor ministerstva vyslovený v rozhodnutí ve věci umístění stavby ze dne 9. dubna 2003. K ostatním námitkám uvedeným v odvolání AŽP a EKO konstatoval, že se netýkají předmětné stavby, ale dotýkají se vlivů vlastního tunelového systému řešícího provoz vozidel, respektive povrchové dopravy, a že tato problematika byla řešena v rámci odvolání AŽP a EKO proti rozhodnutím magistrátu jakožto speciálního stavebního úřadu (silničního správního úřadu a drážního úřadu). Totéž konstatoval ke všem námitkám uvedeným v odvolání ZNB a pro informaci připojil své vyjádření k odvoláním, podaným týmiž odvolateli proti stavebnímu povolení pro stavbu komunikací a jejich součástí a proti stavebnímu povolení pro stavbu (a změnu stavby) tramvajové dráhy. K odvolání ZNB se vyjádřili též vlastník stavby č.p. 1400 na pozemku č.parc. 817 katastrální území Libeň v ulici V Holešovičkách č.or. 7 v Praze 8 - obchodní společnost Albion systems, s.r.o., se sídlem tamtéž, jednající jednatelem Ing. Karlem Němečkem, spoluvlastnice stavby č.p. 1444 na pozemku č.parc. 827 katastrální území Libeň v ulici V Holešovičkách č.or. 6 v Praze 8 - Ing. Helena Žáčkova (bytem Na Truhlářce 8/2068, Libeň, Praha 8), vlastník stavby č.p. 1159 na pozemku č.parc. 958 katastrální území Libeň v ulici V Holešovičkách č.or. 23 v Praze 8 - pan Miroslav Anger, bytem Petrovice I. č.p. 96, pošta Čáslav (adresa pro doručování Myslíkova 18, Praha 2) a občanské sdružení Libeňský ostrov, se sídlem nám. Winstona Churchilla 2, Praha 3, jednající předsedkyní Ing. Boženou Pátkovou, a shodně (obsahově totožnými vyjádřeními) vyslovili odvolání ZNB podporu. Ing. Helena Žáčkova a občanské sdružení Libeňský ostrov tak učinily pouze prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu, aniž by doplnily svá vyjádření způsobem stanoveným v § 19 odst. 1 správního řádu. Co se týká vyjádření podaného panem Miroslavem Angerem, je třeba poznamenat, že stavební úřad usnesením ze dne 14. prosince 2006 rozhodl, že jmenovaný není účastníkem řízení v dané věci, z předaného spisového materiálu však není zřejmé, zda citované usnesení nabylo právní moci. Obě odvolání pak v podaných vyjádřeních podpořili Mgr. Robert Hanuš, bytem V Holešovičkách 6/1444, Libeň, Praha 8, jakožto „obyvatel domu č.p. 1444 v ulici V Holešovičkách", a občanské sdružení Trója dětem, se sídlem Trojská 191/36, Praha 7 - Trója. Zde je třeba uvést, že Mgr. Robertu Hanušovi postavení účastníka řízení nesvědčí, neboť § 59 odst. 4 stavebního zákona výslovně stanoví, že nájemci bytů a nebytových prostor nejsou účastníky stavebního řízení. Pokud jde o občanské sdružení Trója dětem, z obsahu spisu nevyplývá, že v jeho případě byly splněny podmínky stanovené v § 70 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o ochraně přírody a krajiny"), za kterých mají občanská sdružení právo účastnit se správních řízení, a ani ono samo své účastenství v řízení nikterak netvrdí. Dne 3. dubna 2007 předložil stavební úřad podaná odvolání spolu s částí spisu ministerstvu jako odvolacímu orgánu. V připojeném stanovisku uvedl, že odvolatelé vycházejí ze skutečnosti, že předmětná stavba je stavbou souboru staveb umístěných rozhodnutím č.j. MHMP/131247/01/OUR/DI/Š ze dne 8. července 2002 jako stavba 0079. Upozornil, že pro stavbu komunikací a jejich součástí vydal jako speciální stavební úřad stavební povolení č.j. MHMP 141756/2005/SP/DOP-Ol/Ar ze dne 27. listopadu 2006 a pro stavbu a stavební úpravy tramvajové
dráhy, rovněž jako speciální stavební úřad, stavební povolení č.j. MHMP 141753/2005/DOP-Ol/La,Lh ze dne 29. listopadu 2006, s tím, že proti oběma uvedeným rozhodnutím se odvolala tatáž občanská sdružení a že u Ministerstva dopravy (příslušného k přezkoumání rozhodnutí magistrátu ve věcech náležejících do působnosti silničního správního úřadu a drážního úřadu jakožto speciálních stavebních úřadů) probíhá odvolací řízení. Dále uvedl, že odvolání podaná nyní proti stavebnímu povolení, které vydal jako obecný stavební úřad, jsou v podstatě shodná s odvoláními, kterými byla napadena výše uvedená stavební povolení ze dne 27. a 29. listopadu 2006, že opakují námitky uvedené již V Odvolání proti územnímu rozhodnutí a námitky uplatněné v řízeních a že nesměřují proti předmětu napadeného stavebního povolení, kterým jsou přeložky inženýrských sítí a stavba podzemních garáží na Letné. Odvolání ZNB považuje za nedůvodné a neopodstatněné. Uvedl, že se všemi námitkami vznesenými ZNB se řádně vypořádal a na svém rozhodnutí o nich trvá. Pokud jde o odvolání AŽP a EKO uvedl, že se ztotožňuje se stanoviskem, které k odvolání vyjádřil stavebník. V podaných odvoláních spatřuje shodně se stavebníkem záměr prodlužovat povolovací řízení a oddalovat realizaci stavby, která má minimalizovat negativní vlivy dopravy v Praze na životní prostředí. Stavební úřad nepředložil ministerstvu kompletní spisový materiál s odůvodněním, že projektová dokumentace je velmi obsáhlá a že bude v případě potřeby neprodleně ministerstvu předána na telefonické vyžádání. V průběhu odvolacího řízení zjistilo ministerstvo, že předložení kompletní projektové dokumentace je nezbytné pro řádné přezkoumání napadeného rozhodnutí. Dne 14. května 2007 si proto dožádalo u stavebního úřadu její předání. Stavební úřad doplnil předložený spis požadovaným způsobem dne 22. května 2007. I vzhledem k této skutečnosti nebylo možno dospět ke konečnému závěru a vydat rozhodnutí v zákonem stanovené šedesátidenní lhůtě. Opatřením ministra pro místní rozvoj č.j. 13521/2007-31-2 ze dne 31. května 2007, vydaným podle § 49 odst. 2 správního řádu, byla lhůta pro rozhodnutí ministerstva v dané věci prodloužena do 6. července 2007. O nemožnosti rozhodnout ve lhůtě do 60 dnů uvědomilo ministerstvo účastníky řízení s uvedením důvodů v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 správního řádu opatřením č.j. 13521/2007 - 83/0 679/07 ze dne 29. května 2007, doručovaným veřejnou vyhláškou. Ministerstvo nejprve posoudilo podaná odvolání z hlediska jejich přípustnosti a včasnosti. Základem práva podat odvolání je procesní postavem fyzické nebo právnické osoby jakožto účastníka řízení (§ 53 správního řádu) a pouze osobě, která byla účastníkem řízení podle zákona, toto právo náleží. Okruh účastníků stavebního řízení vymezuje § 59 stavebního zákona. Ten v odstavci 1 písm. c) stanoví, že účastníky stavebního řízení (s výjimkou případů, kdy jde o zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo náhlé havárie stavby) jsou též osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává. Zákon o ochraně přírody a krajiny v ustanovení § 70 odst. 3 přiznává postavem účastníka řízení občanským sdružením za podmínek a v případech podle § 70 odst. 2 tohoto zákona, pokud svůj zájem účastnit se konkrétního řízem projeví v zákonem stanovené osmidenní lhůtě. V daném případě stavební úřad informoval přípisem ze dne 28. prosince 2005 celkem 7 občanských sdružení o zahájení stavebního řízení v předmětné věci, s tím, že pokud do osmi dnů ode dne doručení této informace oznámí svou účast, bude s nimi jednáno jako s účastníky řízení. Citovanou informaci doručoval stavební úřad občanským sdružením na dodejku, nikoliv do vlastních rukou. Rozhodný pro počátek běhu uvedené osmidenní lhůty byl tedy den jejího fyzického převzetí adresátem i v případě, že byla uložena v místně příslušné poštovní provozovně, nebyl-li adresát v místě doručení zastižen. Ministerstvo ověřilo, že AŽP, EKO i ZNB oznámila svou účast včas. Odvolání jsou tedy přípustná, neboť byla podána účastníky řízení proti rozhodnutí, jehož přezkum v odvolacím řízení zákon nevylučuje. Ohledně zástupce AŽP a EKO ministerstvo poznamenává, že AŽP v písemném oznámení své účasti v řízem ze dne 6. ledna 2006 uvedlo, že k svému zastupování zmocňuje Ing. Jana Kliku, bytem Zdiměřická 1454/30, Praha 4 a zároveň JUDr. Petra Kužvarta, bytem Za Zelenou liškou 967, Praha 4 (tj. nikoliv jako advokáta), s tím, že oba jsou oprávněni jednat samostatně. Spis obsahuje dále kopie písemných plných mocí ze dne 13. ledna 2006, jimiž AZP uděluje zmocnění k zastupování „ve všech právních věcech" JUDr. Petru Kužvartovi, advokátovi, a Ing. Janu Klikoví toliko pro správní řízení
vedená „k dopravním stavbám", o které se v tomto řízení nejedná. Ministerstvo usoudilo, že v daném případě nejde o zastupování účastníka řízení více zástupci ani o zastupování současně advokátem a jiným zástupcem či zástupci, jež § 17 odst. 1 správního řádu nepřipouští, a že uvedená plná moc ze dne 13. ledna 2006 je dostatečným průkazem zmocnění jmenovaného advokáta k zastupování AŽP [i když je označena jako plná moc ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., aniž by v ní byl uveden určitý předmět řízení, jak toto ustanovení požaduje, a ani nemohla být doložena do zahájení řízení v dané věci], respektive že je důvodem pro upuštění od dalšího průkazu ve smyslu § 17 odst. 4 druhé věty správního řádu. Zmocnění k zastupování EKO bylo prokázáno písemnou plnou mocí ze dne 3. dubna 2006. Dále ministerstvo zjistilo, že napadené stavební povolení bylo účastníkům řízení doručeno ediktálním způsobem dne 17. ledna 2007. Jak shora uvedeno, ZNB podalo odvolání dne 31. ledna 2007, tj. v zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě. Včasné je i společné odvolání AŽP a EKO, neboť bylo podáno k poštovní přepravě dne 1. února 2007 (a téhož dne také prostřednictvím veřejné datové sítě). Ministerstvo proto přezkoumalo podle § 59 odst. 1 správního řádu odvoláními napadené stavební povolení v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Ze spisu vyplývá, že stavebník podal žádost o stavební povolení dne 30. června 2005. Jelikož předložená žádost neposkytovala dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby, vyzval stavební úřad stavebníka výzvou ze dne 7. září 2005 k doplnění žádosti ve lhůtě do 30. prosince 2005 a současně rozhodnutím přerušil řízení, přičemž stavebníka upozornil, že stavební řízení podle § 60 odst. 2 stavebního zákona zastaví, nebude-li žádost ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněna. Stavebník doplnil žádost dne 23. prosince 2005. Stavební úřad konstatoval, že stavebník nedoplnil žádost v požadovaném rozsahu a že předložená žádost ani po doplnění neposkytuje dostatečný podklad k řádnému posouzení předmětné stavby, a proto výzvou ze dne 28. prosince 2005 opětovně vyzval stavebníka k doplnění žádosti ve lhůtě do 31. března 2006 a uvedl, že tímto se lhůta k doplnění žádosti určená stavebním úřadem prodlužuje a že přerušení stavebního řízení trvá. Jak výše uvedeno, současně stavební úřad informoval o zahájení stavebního řízení občanská sdružení. Kromě odvolatelů oznámilo svou účast občanské sdružení Wuchterlova, se sídlem Wuchterlova 16, Praha 6 (taktéž ve stanovené osmidenní lhůtě). Stavebník postupně žádost doplnil, konkrétně dne 20. ledna 2006 a poté dne 2. března 2006. Opatřením ze dne 6. března 2006 oznámil stavební úřad zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení a nařídil ústní jednám na den 11. dubna 2006. Současně upozornil na koncentrační zásadu stavebního řízení (§61 odst. 1 stavebního zákona). Účastníky řízení uvědomil o zahájení řízení podle § 61 odst. 4 stavebního zákona ediktálně, vyvěšením oznámení na úřední desce magistrátu a na úředních deskách Úřadů městských částí Praha 6, Praha 7, Praha 8 a Praha - Trója. Ministerstvo ověřilo, že oznámení o zahájení řízení bylo doručeno účastníkům včas před konáním ústního jednání, v souladu s požadavkem posledně uvedeného ustanovení stavebního zákona. Dotčené orgány státní správy, a taktéž městské části Praha 6, Praha 7, Praha 8 a Praha - Trója (jako „obce v místě stavby"), uvědomil stavební úřad o zahájení stavebního řízení jednotlivě, v souladu s ustanovením § 61 odst. 5 stavebního zákona. V zákonem stanovené lhůtě (do ústního jednání) uplatnili námitky odvolatelé a svá stanoviska sdělily orgán ochrany veřejného zdraví - Hygienická stanice hlavního města Prahy a silniční správní úřad Úřad městské části Praha 7, odbor dopravy. Orgán ochrany veřejného zdraví ve svém písemném stanovisku č.j. ÚPL/166/880/1784/06 ze dne 28. března 2006 vyslovil nesouhlas s projektovou dokumentací stavby 0079. Při ústním jednání do protokolu pak uvedl, že své stanovisko k předmětné stavbě ke dni konání ústního jednání nesdělí, a požádal o prodloužení lhůty k vyjádření do konce měsíce června 2006. Silniční správní úřad vyjádřil při ústním jednání souhlas s povolením předmětné stavby. AŽP a EKO kromě svých písemně uplatněných námitek vznesla námitku proti proběhnuvšímu ústnímu jednání v tom smyslu, že nejde o úkon, který by nesnesl odkladu, a že pokud stavební úřad
tento úkon provedl, respektive dokončil, přes jimi uplatněnou námitku podjatosti, odůvodněnou tím, že stavbu projednávají zaměstnanci stavebníka, postupoval v rozporu se zákonem. ZNB při ústním jednání odkázalo na své písemně uplatněné námitky a ostatní svá předchozí podání. Zdůraznilo zejména námitku podjatosti vyjmenovaných zaměstnanců hlavního města Prahy, zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy. Vzneslo též námitku proti obsahu protokolu o ústním jednám, sepsaného stavebním úřadem. Uvedlo, že zaměstnanec Hygienické stanice hlavního města Prahy, který se ústního jednání zúčastnil, původně jasně formuloval nesouhlas a že jeho vyjádření bylo ovlivňováno, respektive přeformulováno, pracovnicí stavebního úřadu, která jednání řídila. Otázka namítané podjatosti byla řešena tak, že rozhodnutím č.j. 18516/2006 - 22 — 3 ze dne 7. srpna 2006 rozhodl ministr pro místní rozvoj dle § 12 odst. 1 správního řádu jako orgán příslušný dle § 11 odst. 1 správního řádu (první věta souvětí za středníkem), že ředitel Magistrátu hlavního města Prahy Ing. Martin Trnka není vyloučen z projednávání a rozhodování ve stavebním řízení, vedeném ohledně předmětné stavby - rozhodnutím č.j. S-MHMP 162837/06 RED ze dne 20. září 2006 rozhodl ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, jako příslušný orgán podle § 12 odst. 1 správního řádu a § 119a odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve zněm pozdějších předpisů, že ředitel odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy Ing. Jan Heroudek není vyloučen z řízení ve věci vydání stavebního povolení pro veřejně prospěšnou stavbu 0079, stavby komunikace a tramvajové trati, přeložek sítí a podzemních garáží, včetně souvisejících objektů - rozhodnutími č.j. MHMP ŘDOP 181/2006 ze dne 13. října 2006 a č.j. S-MHMP 440088-TT-PS/2006/DOP-Ol/Ar ze dne 21. listopadu 2006 rozhodl ředitel odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, jako příslušný orgán podle § 12 odst. 1 správního řádu a § 119a odst. 1 zákona o hlavním města Praze, že (mj.) nejsou vyloučeni vedoucí oddělení Ol odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy JUDr. Jiří Archmann a referenti tohoto oddělení Ing. Alena Telcová a JUDr. Adriana Rajchartová, kteří se na projednávání a rozhodování předmětné věci podíleli. Dne 23. listopadu 2006 předložil stavebník stavebnímu úřadu souhlasné stanovisko Hygienické stanice hlavního města Prahy č.j. ÚPL/830/4079/7535/06 ze dne 18. září 2006. Stavební úřad dal před vydáním rozhodnutí účastníkům řízení možnost se s tímto doplněným podkladem pro rozhodnutí seznámit a vyjádřit se k němu ve stanovené lhůtě. Učinil tak opatřením ze dne 1. prosince 2006, doručeným účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. Zde je třeba poznamenat, že uvedený úkon provedl JUDr. Jiří Archmann a že právní účinky výše uvedeného rozhodnutí o tom, že není z řízení vyloučen, nastaly dnem 6. listopadu 2006. Na opatření stavebního úřadu ze dne 1. prosince 2006 reagovala AŽP a EKO podáním doplňujících námitek a připomínek, s tím, že jsou upřesněním a doplněním již dříve uplatněné argumentace, uvedené v jejich vyjádření při ústním jednám dne 11. dubna 2006. K doplněnému souhlasnému stanovisku orgánu ochrany veřejného zdraví ze dne 18. září 2006 se nevyjádřila. Uvedené doplňující námitky, zopakované posléze v odvolání, obdržel stavební úřad dne 29. prosince 2006. Dne 2. ledna 2007 vydal stavební úřad na závěr řízení stavební povolení citované ve výroku, v němž stanovil podmínky pro provedení předmětné stavby, označil, které z jejích částí („stavebních objektů") jsou stavbami dočasnými a omezil u nich dobu jejich trvání do 31. listopadu 2011, respektive do doby dokončení předmětné stavby, a rozhodl o námitkách odvolatelů tak, že je vesměs zamítl; částečně vyhověl pouze námitkám AŽP a EKO, týkajícím se hlukové a imisní zátěže a ochrany životní prostředí a podkladů rozhodnutí. Ohledně námitky podjatosti uvedl, že byla vyřešena v souladu s ustanoveními oddílu 2 správního řádu. V odůvodnění napadeného rozhodnutí stavební úřad uvedl, že přezkoumáním žádosti z hledisek uvedených v § 62 stavebního zákona, jejím projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány státní správy a posouzením shromážděných stanovisek a připomínek zjistil,
že uskutečněním stavby nejsou ohroženy veřejné zájmy ani nepřiměřeně omezena a ohrožena práva a právem chráněné zájmy účastníků řízení. V odůvodnění též uvedl průběh řízení, doklady a podklady rozhodnutí a úvahu týkající se okruhu účastníků řízení, a taktéž úvahy, které ho vedly k závěrům o uplatněných námitkách a připomínkách. Stanovenou tříletou lhůtu k zahájení stavby odůvodnil stavební úřad rozsahem stavby a složitými vazbami v území. Po provedeném přezkumu uvádí ministerstvo následující: Jak výše uvedeno, stavebník ve lhůtě, kterou stavební úřad původně stanovil, nedoplnil žádost o stavební povolení požadovaným způsobem, což ode dne 31. prosince 2005 zakládalo důvod k tomu, aby stavební úřad zastavil stavební řízení z úřední povinnosti dle § 60 odst. 2 stavebního zákona. Postup stavebního úřadu, kterým byla lhůta k doplnění předložené žádosti prodloužena (v praxi se často vyskytující), nemá oporu v zákoně, nicméně zákon ho ani výslovně nevylučuje, jak je tomu v územním řízení (§35 odst. 3 stavebního zákona). Ministerstvo usoudilo, že uvedeným postupem stavebního úřadu nebyl žádný z účastníků řízení zkrácen na svých právech, naopak že stavebník, pokud žádost doplnil v prodloužené lhůtě, má na věcné projednání žádosti nárok, a že uvedené procesní pochybení stavebního úřadu nezpůsobuje nezákonnost nebo věcnou nesprávnost napadeného rozhodnutí a že samo o sobě nemůže být důvodem pro jeho změnu či zrušení. Dále je nutno poukázat na koncentrační zásadu stavebního řízení, která se podle ustanovení § 61 odst. 5 stavebního zákona vztahuje i na dotčené orgány státní správy. Stavební zákon nezmocňuje stavební úřad, aby ve stavebním řízení prodloužil na žádost dotčeného orgánu stanovenou lhůtu ke sdělení stanoviska, jak je tomu v územním řízení (§36 odst. 3 stavebního zákona). Jestliže tedy orgán ochrany veřejného zdraví sdělil po zahájení řízení do ústního jednání pouze své negativní stanovisko, byl dán důvod pro to, aby stavební úřad zamítl žádost o stavební povolení podle § 62 odst. 4 stavebního zákona. Zamítnutí žádosti však bránila námitka podjatosti vznesená odvolateli, neboť do doby rozhodnutí o tom, zda jsou zaměstnanci hlavního města Prahy, zařazení do Magistrátu hlavního města Prahy, vyloučeni z řízení, nemohl stavební úřad ve věci rozhodnout. Mezitím vydal orgán ochrany veřejného zdraví výše citované kladné stanovisko ze dne 18. září 2006 a účastníci řízení měli možnost se s ním před vydáním napadeného rozhodnutí seznámit a vyjádřit se k němu. Jak výše uvedeno, kladné stanovisko sdělil ve stanovené lhůtě silniční správní úřad městské části Praha 7. Co se týká stanovisek ostatních dotčených orgánů státní správy, o které se napadené rozhodnutí opírá a která byla získána k projektové dokumentaci stavby před oznámením zahájení řízení, ministerstvo ověřilo, že nejsou záporná a ani protichůdná. Pokud tedy ve stanovené lhůtě nesdělily ostatní dotčené orgány jiné své stanovisko, platí dle § 61 odst. 6 stavebního zákona, že se stavbou souhlasí. Podmínka, vyjádřená v § 126 odst. 1 stavebního zákona, tj. že stavební úřad v řízeních podle stavebního zákona, která se dotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy, smí kladně rozhodnout jen v dohodě, popř. se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí, tak byla splněna. Vzhledem k těmto skutečnostem neshledalo ministerstvo porušení koncentrační zásady vdaném případě důvodem pro zrušení napadeného stavebního povolení, a je toho názoru, že jeho zrušení a vrácení věci stavebnímu úřadu k novému projednání a rozhodnutí toliko pro porušení koncentrační zásady by bylo v rozporu s jejím smyslem a se zásadou procesní ekonomie, vyjádřenou v ustanovení § 3 odst. 3 správního řádu. Co se týká námitek, v nichž odvolatelé brojí proti obsahu stanovisek orgánu ochrany veřejného zdraví a orgánu ochrany ovzduší a požadují jejich přezkum v režimu nové právní úpravy správního řízení čili domáhají se toho, aby ministerstvo vyžádalo od Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí potvrzení nebo změnu označených stanovisek, ministerstvo uvádí, že ustanovení § 180 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. nemůže být oporou pro to, aby bylo v daném případě postupováno podle § 149 odst. 4 téhož zákona, jak odvolatelé požadují, neboť to vylučuje jeho výše citovaný § 179 odst. 1. Ustanovení § 180 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. je třeba chápat jako nepřímou novelizaci právních předpisů, platných a účinných ke dni 1. ledna 2006 a upravujících v omezeném rozsahu postup správních orgánů ve speciálních správních řízeních. Směšovat v jednom řízení dvě obecné právní úpravy správního řízení bez výslovné opory v zákoně nelze. Ministerstvo konstatuje, že napadená stanoviska byla vydána správními orgány k tomu příslušnými, jak vyplývá z ustanovení § 77 a § 82
odst. 1 a odst. 2 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a § 48 odst. 1 písm. u) a § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a v požadované formě. Pokud jde o věcnou správnost jejich obsahu, tu posuzovat ministerstvu nepřísluší. Skutečnost, že orgán ochrany veřejného zdraví podpořil podle tvrzení ZNB jím navrhovanou změnu územního plánu, není podstatná. Důležitá je skutečnost, že stanovisko Hygienické stanice hlavního města Prahy ze dne 18. září 2006 obsahuje jednoznačný výrok - souhlas a jeho odůvodnění, ze kterého je zřejmé, že platí souhlasné stanovisko tohoto orgánu k projektové dokumentaci předmětné stavby, získané před oznámením zahájení řízení. Obsah napadených stanovisek nasvědčuje tomu, že uvedené dotčené orgány státní správy se jim svěřenými záležitostmi řádně zabývaly v souladu s ustanovením § 3 odst. 5 správního řádu, respektive (v případě citovaného stanoviska ze dne 18. září 2006) v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů uvedenými v § 2 zákona č. 500/2004 Sb. Ministerstvo neshledalo důvodnou námitku odvolatelů, že byla nezákonně vyřešena otázka podjatosti. Aplikace nové právní úpravy, konkrétně § 14 odst. 4 a § 131 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., které se AŽP a EKO (s odkazem na § 180 odst. 1 téhož zákona) domáhala již v průběhu prvostupňového řízení, není možná, jak uvedeno výše. V daném případě bylo tedy správně postupováno podle právní úpravy obsažené v § 9 - § 12 správního řádu. Ministerstvo se ztotožňuje s argumentací rozhodnutí ministra pro místní rozvoj ze dne 7. srpna 2006, že ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, byť Magistrát hlavního města Prahy spolu s ostatními zaměstnanci hlavního města Prahy zařazenými do tohoto orgánu tvoří, není oním pracovníkem správního orgánu, jak jej uvádí správní řád, a že tedy ani nemůže být podjatým v projednávání a rozhodování vdaném řízení. Ředitel Magistrátu hlavního města Prahy v odůvodnění svého rozhodnutí o tom, že ředitel odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy Ing. Jan Heroudek není vyloučen z projednávání a rozhodování dané věci, uvedl dle názoru ministerstva přesvědčivou úvahu, která ho vedla k závěru, že daný případ je odlišný od případů, kterými se zabýval Krajský soud v Hradci Králové, jehož rozhodnutími argumentovali odvolatelé ve svém návrhu na vyloučení Ing. Jana Heroudka a dalších pracovníků stavebního úřadu z řízení. Rozhodnutí ředitele Magistrátu hlavního města Prahy ani shodně odůvodněná rozhodnutí ředitele odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy o tom, že vyloučeni z řízení nejsou výše jmenovaní pracovníci stavebního úřadu, se nikterak neopírají o rozhodnutí, jímž Nejvyšší správní soud zrušil jeden z výše uvedených rozsudků při zaujetí odlišného stanoviska. Bylo by proto neúčelné zabývat se polemikou, označenou jako právní analýza, kterou AŽP a EKO připojila k námitkám vzneseným dne 29. prosince 2006 a na kterou v odvolání poukázala. Za závažnou považuje ministerstvo námitku AZP a EKO, že Ing. Jan Heroudek byl po určitou dobu členem představenstva obchodní společnosti Inženýring dopravních staveb, a.s., kterou si stavebník zvolil jako svého zástupce v tomto řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že AŽP a EKO tuto skutečnost uvedla poprvé až v doplňujících námitkách a připomínkách, doručených stavebnímu úřadu dne 29. prosince 2006. Současně uvedla, že jmenovaný opustil svou funkci, když na tuto skutečnost začala otevřeně poukazovat (kde a jakou formou odvolatelé neuvádí). Podle informativního výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, který si ministerstvo opatřilo prostřednictvím veřejné datové sítě, byl Ing. Jan Heroudek členem představenstva uvedené společnosti od 1. prosince 2005 a jeho členství v představenstvu zaniklo ke dni 1. srpna 2006. Logicky tedy vyplývá, že AŽP a EKO o členství mg. Jana Heroudka v představenstvu uvedené společnosti věděla již po nějakou dobu před 1. srpnem 2006. Ustanovení § 10 správního řádu ukládá účastníkovi řízení povinnost oznámit správnímu orgánu skutečnosti nasvědčující vyloučení pracovníka správního orgánu, jakmile se o nich dozví. Jestliže AZP a EKO tak neučinila a oznámila uváděnou skutečnost stavebnímu úřadu až dne 29. prosince 2006 (tj. minimálně 5 měsíců poté, co se o ní dozvěděla), těžko mohou namítat, že rozhodnutí ředitele Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 20. září 2006 je právně vadné, když nebere zřetel na jimi posléze uváděný poměr Ing. Jana Heroudka k zástupci stavebníka. Vzhledem ktomu, že rozhodnutí ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, obě rozhodnutí ředitele odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, kterými nebylo vyhověno námitce podjatosti JUDr. Jiřího Archmanna, Ing. Aleny Telcové a JUDr. Adriany Rajchartové, i meritorní rozhodnutí stavebního úřadu, které ředitel odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy podepsal, byla vyhotovena a vydána až poté, co členství Ing. Jana Heroudka v představenstvu uvedené společnosti zaniklo, dospělo ministerstvo k závěru, že napadené stavební povolení nebylo vydáno vyloučeným správním orgánem. Jedná-li se skutečně v případě onoho bývalého člena statutárního orgánu zástupce stavebníka o osobu totožnou s osobou
ředitele odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, pak tento jeho poměr k zástupci účastníka řízení, pro který by bylo možno pochybovat o jeho nepodjatosti, netrval v době rozhodování o návrzích na vyloučení pracovníků stavebního úřadu a ani v době rozhodování ve věci samé. Předmětná stavba je stavbou souboru staveb městského okruhu v úseku Myslbekova-Pelc Tyrolka, vymezeného jako veřejně prospěšná stavba závaznou částí územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, schváleného usnesením zastupitelstva hlavního města Prahy č. 10/05 ze dne 9. září 1999, jak vyplývá z čl. 3 vyhlášky hlavního města č. 32/1999 Sb. hlavního města Prahy, o závazné části územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 132/1999 Sb. HMP"), a její přílohy č. 2 (Veřejně prospěšné stavby poř. čís. 6 kategorie DK). Závazná část územně plánovací dokumentace je podle § 29 odst. 3 stavebního zákona závazným podkladem pro veškeré rozhodování v území, tj. i pro rozhodování ve stavebním řízení. Skutečnost, že odvolatelé nyní proti územnímu plánu brojí a navrhují jeho změnu, nemůže být důvodem pro zamítnutí žádosti o stavební povolení, respektive ke zrušení stavebního povolení v odvolacím řízení. Lichá je tedy i domněnka ZNB, že napadené stavební povolení je věcné nesprávné, když stavební úřad nevzal za podklad svého rozhodnutí podaný návrh na změnu územního plánu. O umístění předmětné stavby bylo pravomocně rozhodnuto územním rozhodnutím, které nepozbylo platnosti, jak uvedeno v odůvodnění napadeného rozhodnutí na sír. 15 ve třetím odstavci. Pokud jde o odvolateli namítanou chybějící návaznost stavby 0079 na SOKP, ministerstvo konstatuje, že závazná část územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy nepodmiňuje výstavbu městského okruhu či jednotlivých jeho částí realizací SOKP, jak vyplývá z přílohy č. 1 vyhlášky č. 32/1999 Sb. HMP (Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy oddíl 13 Podmíněnost staveb). Vzájemnou věcnou a časovou koordinaci stavby 0079 a SOKP nepředepisují ani podmínky územního rozhodnutí. Podstatou ZNB namítaného odepírání informací účastníkům řízení je tvrzení, že blíže nekonkretizované subjekty neposkytly ZNB informace, které požadovalo, ač podle jeho názoru byly jakožto veřejné instituce povinny tak učinit podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo nezpochybňuje, že každý žadatel má na informace vztahující se k působnosti veřejné instituce právo, tuto otázku však nelze řešit než v režimu zákona č. 106/1999 Sb., tj. odvoláním proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti či stížností na postup při vyřizování žádosti o informace k příslušnému nadřízenému orgánu, popř. domáhat se nápravy žalobou u soudu. Ministerstvo konstatuje, že podklady a doklady, o které se napadené stavební povolení opírá, jsou založeny ve spisu, do něhož mají účastníci řízení právo nahlížet. ZNB vytýkané chování „soukromých firem a organizací a institucí" nemohlo zkrátit účastníky řízení na tomto jejich právu a zejména odvolatelé tohoto svého práva opakovaně využili. Důvodnou nelze shledat též námitku ZNB, že nebyl vzat ohled na památkově chráněné území kolem ulice v Holešovičkách. Uváděné území se nachází v ochranném pásmu pražské památkové rezervace a je chráněno ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodnutí bývalého Národního výboru hlavního města Prahy, odboru kultury, č.j. Kul/-932/81 ze dne 19. května 1981 o určení ochranného pásma památkové rezervace v hlavním městě Praze a jeho doplňku ze dne 9. července 1981, kterými se určuje toto ochranné pásmo a podmínky pro činnost v něm. Z této skutečnosti vycházel příslušný orgán státní památkové péče - Magistrát hlavního města Prahy, odbor památkové péče (od 1. dubna 2005 odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu), a shledal, že provedení předmětné stavby podle předložené projektové dokumentace je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a to, pokud jde o předmětné stavby sítí technického vybavení v ochranném pásmu pražské památkové rezervace, bez podmínek. Závazné stanovisko tohoto dotčeného orgánu státní správy Č.j. MHMP 39164/2003/Stj ze dne 4. října 2004, vydané formou správního rozhodnutí, nabylo právní moci dne 25. října 2004. K tvrzení AŽP a EKO, že většina vyjádření správců sítí technického vybavení je propadlá a že není pravdivé tvrzení stavebního úřadu o aktualizaci všech vyjádření, ministerstvo zjistilo, že před vydáním napadeného stavebního povolení, dne 22. prosince 2006, doplnil stavebník aktualizovaná vyjádření ještě osmi vlastníků, respektive správců (provozovatelů), sítí technického vybavení, včetně v
odvolání konkrétně zmiňovaného vyjádření Ministerstva vnitra. Stavební úřad vydal napadené stavební povolení, aniž by předtím výslovně dal účastníkům řízení možnost se s těmito doplněnými podklady seznámit a vyjádřit se k nim. Podle zjištění ministerstva zůstalo neaktualizováno pouze vyjádření provozovatele veřejného osvětlení, obchodní společnosti ELTODO-CITELUM, s.r.o., respektive aktualizaci jeho vyjádření obsah spisu nepotvrzuje. Ministerstvo zvažovalo, nakolik tyto skutečnosti mohly zasáhnout do práv účastníků řízení a došlo k závěru, že ke zkrácení práv účastníků řízení nedošlo. Vycházelo z toho, že aktualizovaná vyjádření nebyla změněna po věcné stránce, se kterou měli účastníci řízení možnost se již dříve seznámit, a byla toliko prodloužena jejich platnost. Dále ze spisu vyplývá, že veřejné osvětlení je ve vlastnictví stavebníka a že ochrana stávajícího veřejného osvětlení je zajištěna smluvně, a to smlouvou uzavřenou s provozovatelem dne 21. dubna 2005 pod č.j. 3205120503. Nikterak pak výše uvedenými skutečnostmi nemohl být dotčen veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny, pro jejíž zajištění zákon umožňuje spoluúčast odvolatelů v řízení. O zásah do jejich procesních práv tedy nejde. S přihlédnutím k tomu, že jedním ze základních pravidel správního řízení je podle § 3 odst. 3 správního řádu požadavek na hospodárný průběh řízení bez zbytečných průtahů a bez zbytečného zatěžování jeho účastníků, neshledalo ministerstvo zjištěné skutečnosti jako důvod, proč napadené stavební povolení nezachovat. Pokud by se uvedené tvrzení AŽP a EKO mělo týkat vyjádření Vojenské ubytovací a stavební správy Praha (dále jen „VUSS") ze dne 9. června 2004, respektive 14. června 2004, s omezenou platností 2 roky, pak z obsahu stanoviska tohoto orgánu Ministerstva obrany vyplývá, že se jedná o souhlasné stanovisko orgánu státní správy hájícího zájmy obrany státu, chráněné zejména zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Stavební úřad proto v souladu se zákonem uvědomil o zahájení stavebního řízení VUSS jako dotčený orgán státní správy. Podle dokladu založeného ve spisu převzala VUSS oznámení o zahájení stavebního řízení dne 9. března 2006 a v zákonem stanovené lhůtě, tj. do ústního jednání dne 11. dubna 2006 (kdy byla její výše uvedená stanoviska stále platná), nesdělila žádné další stanovisko. Byla tedy využita právní domněnka, zakotvená v § 61 odst. 6 stavebního zákona, že VUSS z hlediska jí sledovaných zájmů s předmětnou stavbou souhlasí. Jak uvedl stavební úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí na str. 14, podmínky, na jejichž splnění váže VUSS svůj souhlas (jak umožňuje § 126 odst. 1 stavebního zákona), byly zapracovány do projektové dokumentace. Ke skutečnosti, že VUSS ve svém stanovisku podala současně vyjádření jakožto provozovatel neveřejné telekomunikační sítě, ministerstvo poznamenává, že povinnost stavebníka doložit žádost o stavební povolení vyjádřením provozovatele neveřejné telekomunikační sítě používané pro účely Ministerstva obrany vyplývala z § 88 odst. 9 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který byl s účinností od 1. května 2005 zrušen zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Ustanovení § 101 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích (na rozdíl od § 88 odst. 9 zákona č. 151/2000 Sb.) již tuto povinnost stavebníkovi neukládá. Z výše uvedeného ovšem plyne, že veřejný zájem na obraně státu není v daném případě ohrožen. Ohledně námitky AŽP a EKO, že stavba je povolována v průtočném záplavovém území, a dokonce v aktivní zóně záplavového území v rozporu s vodním zákonem, ministerstvo zjistilo, že potřebný souhlas ke stavbě 0079 v záplavovém území podle § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona udělil příslušný vodoprávní úřad - Magistrát hlavního města, odbor životního prostředí (do 31. srpna 2003 odbor výstavby, nyní odbor ochrany prostředí), rozhodnutím č.j. MHMP-39193/2003/VYS/Pk ze dne 12. prosince 2003, které nabylo právní moci dne 5. ledna 2004, a rozhodnutím č.j. MHMP-37976/2004/OZP-IX/R-413/Pk ze dne 7. června 2004 (týkajícím se dodatku č. 1 projektové dokumentace stavby), které nabylo právní moci dne 28. června 2004. Záplavové území vodního toku Vltavy na území hlavního města Prahy, respektive jeho rozsah, stanovil vodoprávní úřad podle § 66 odst. 1 vodního zákona opatřením č.j. MHMP118671/2003/VYS/Po/Ku ze dne 21. srpna 2003 (tj. kdy byly již známy účinky povodně v roce 2002) a současně podle § 66 odst. 2 vodního zákona vymezil jeho aktivní zónu. Z porovnání předložené projektové dokumentace a příslušné grafické přílohy, v němž bylo stanovené záplavové území včetně jeho kategorií vyznačeno, je zřejmé, že část předmětné stavby - některé ze sítí technického vybavení jsou skutečně povolovány v aktivní zóně záplavového území. Do průtočného území pak zasahuje
pouze část veřejného osvětlení u ulice Povltavská. Je pravdou, že ustanovením § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona nejsou dotčena omezení v záplavových územích, vyplývající z ustanovení § 67 téhož zákona. Z odstavce 1 posledně uvedeného ustanovení vodního zákona ovšem plyne, že zákaz staveb v aktivní zóně záplavového území se nevztahuje (mj.) na nezbytné stavby technické infrastruktury, a tou jsou zejména sítě technického vybavení. V průtočném území § 67 vodního zákona povolování staveb ani jiné činnosti výslovně nezakazuje. Odstavec 3 tohoto ustanovení pouze opravňuje vodoprávní úřad stanovit mimo aktivní zónu v záplavovém území omezující podmínky. Ministerstvo zdůrazňuje, že předmětem řízení v dané věci je stavba 0079 toliko v rozsahu sítí technického vybavení (stavební úřad používá termín „inženýrské sítě") a podzemních garáží Letná. AŽP a EKO namítaný rozpor projektové dokumentace stavby 0079 s obecnými technickými požadavky na komunikace, stanovenými .v části páté vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, se netýká předmětné stavby a posouzení této otázky nespadá do věcné působnosti zdejšího ministerstva. Argumenty, o které ZNB opírá své tvrzení, že stavební úřad vadně posoudil okruh účastníků řízení, se rovněž týkají stavby komunikací, projednané v samostatném stavebním řízení speciálním stavebním úřadem. Ministerstvo uvádí, že s obdobnou argumentací (nárůst dopravní zátěže, hluk, imise) se za účastníky řízení prohlásili JUDr. Zdeněk Kuneš, bytem V Rohu 1/434, Praha 4, paní Marie Tilšarová, paní Eva Nachmůllnerová, obě bytem V Holešovičkách 52/1478, Praha 8, RNDr. Helena Pavlíková, bytem V Holešovičkách 40/1491, Praha 8, pan Miroslav Kaše, bytem Na Úbočí 5/1396, Praha 8, Ing. Vlastislava Šenarová, bytem V Holešovičkách 25/1158, Praha 8 (jednající v daném případě též jménem ZNB jako jeho předsedkyně), paní Alena Fiedlerová, bytem V Holešovičkách 30/1577, Praha 8, paní Drahomíra Caltová, pan Oldřich Calta, oba bytem V Podvrší 3/1351, Praha 8 a pan Miroslav Anger, bytem Petrovice I. č.p. 96, pošta Čáslav. Stavební úřad před vydáním rozhodnutí ve věci samé rozhodl, že jmenovaní nejsou účastníky stavebního řízení v dané věci, a to samostatnými procesními rozhodnutími ze dne 14. prosince 2006, z nichž některá byla napadena odvoláními, podanými včas JUDr. Zdeňkem Kunešem, paní Marií Tilšarovou, paní Evou Nachmůllnerovou, RNDr. Helenou Pavlíkovou a Ing. Vlastislavou Šenarovou a opožděně paní Alenou Fiedlerovou. O podaných odvoláních rozhodlo ministerstvo rozhodnutím č.j. 4888/2007-83/O-302/07 ze dne 16. dubna 2007. Vjemu předcházejícím odvolacím řízení ministerstvo shledalo, že požadovaným stavebním povolením nemohou být, vzhledem k povaze předmětné stavby, přímo dotčena vlastnická práva prvních pěti z posledně uvedených osob, neboť vzdálenost pozemků a staveb (vše katastrální území Libeň), které tyto osoby vlastní, jsou vzdáleny více než 500 m vzdušnou čarou od nejbližších pozemků dotčených předmětnou stavbou (konkrétně sítěmi technického vybavení). S ohledem na vzdálenost katastrálního území Libně od Letné bylo nepochybné, že vlastnická práva Na základě všech výše uvedených skutečnosti rozhodlo ministerstvo tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Toto rozhodnutí se oznamuje účastníkům řízení podle § 69 stavebního zákona, v návaznosti na § 26 správního řádu, veřejnou vyhláškou, tj. vyvěšením rozhodnutí na úřední desce ministerstva a na úředních deskách Úřadu městské části Praha 6, Úřadu městské části Praha 7, Úřadu městské části Praha 8 a Úřadu městské části Praha - Trója po dobu 15 dnů. Poslední den této lhůty je dnem oznámení rozhodnutí účastníkům řízení, tedy dnem jeho doručení. Právní účinky doručení rozhodnutí se odvozují od vyvěšení na úřední desce ministerstva - orgánu, který rozhodnutí vydal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se podle § 59 odst. 4 správního řádu nelze odvolat (podat rozklad). Mgr.Hana Nenutilová vedoucí oddělení stavebně správního - Praha odboru územně a stavebně správního
Rozdělovník: Účastníkům řízení veřejnou vyhláškou: 1. Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor hospodářských služeb a odbor komunikace, interní žádostí o doručení veřejnou vyhláškou 2.
Úřad městské části Praha 6, Čs. armády 23, Bubeneč, 160 52 Praha 6
3.
Úřad městské části Praha 7, nábř. Kapitána Jaroše 7/1000, Holešovice, 170 00 Praha 7
4.
Úřad městské části Praha 8, Zenklova 35, Libeň, 180 48 Praha 8
5.
Úřad městské části Praha - Trója, Trojská 230/96, Trója, 171 00 Praha 7
všem na doručenku, s žádostí o vyvěšení na úřední desce po dobu 15 dnů, vyznačení data vyvěšení a sejmuti a o vrácení rozhodnutí Ministerstvu pro místní rozvoj, odboru územně a stavebně správnímu, spolu se zprávou o zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup Dále obdrží (na doručenku): 6.
Městská část Praha 6, Čs. armády 23, Bubeneč, 160 52 Praha 6
7.
Městská část Praha 7, nábř. Kapitána Jaroše 7/1000, Holešovice, 170 00 Praha 7
8.
Městská část Praha 8, Zenklova 35, Libeň, 180 48 Praha 8
9.
Městská část Praha - Trója, Trojská 230/96, Trója, 171 00 Praha 7
10. Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravy, Jungmannova 29/35, Nové Město, 111 21 Praha 1 11. Magistrát hlavního města Prahy, odbor ochrany prostředí, Jungmannova 29/35, Nové Město, 111 21 Praha 1 12. Magistrát hlavního města Prahy, odbor krizového řízení, Platnéřská 19/111, Staré Město, 110 00 Praha 1 13. Magistrát hlavního města Prahy, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Jungmannova 29/35, Nové Město, 11121 Praha 1 14. Policie ČR, Správa hlavního města Prahy, Dopravní inspektorát, Kongresová 2, Praha 4, P.O. box 51, 140 21 Praha 4 15.
Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, Sokolská 62, 121 24 Praha 2
16.
Hygienická stanice hlavního města Prahy, Rytířská 12, 110 01 Praha 1
Spis:
17. OÚSS - 83 (2x)
